KIP TURÓW wersja ostateczna do t³umaczenia_CS

Objednatel:
PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A.
Oddział Kopalnia Węgla Brunatnego Turów
Dodavatel:
Przedsiębiorstwo Geologiczne we Wrocławiu
PROXIMA S.A.
INFORMAČNÍ LIST ZÁMĚRU
spočívajícího v pokračování těžby
HNĚDOUHELNÉHO LOŽISKA TURÓW
Zpracovaly:
mgr inŜ. Anna Runiewicz
č. oprávnění II-1374
mgr inŜ. Magdalena Prus
č. oprávnění XI/34/2012
Wroclaw, prosinec 2014
1
OBSAH
1.
2.
ÚVOD .................................................................................................................................................... 3
DRUH, ROZSAH A LOKALIZACE ZÁMĚRU ............................................................................... 4
2.1.
Druh záměru .............................................................................................................................. 4
2.2.
Rozsah záměru ........................................................................................................................... 4
2.3.
Lokalizace záměru ..................................................................................................................... 6
3. PLOCHY DOTČENÝCH NEMOVITOSTÍ A STAVEBNÍCH OBJEKTŮ, DOSAVADNÍ
ZPŮSOB JEJICH VYUŽITÍ A DRUH VYSKYTUJÍCÍCH SE ZDE POROSTŮ ................................. 9
4. DRUH TECHNOLOGIE ................................................................................................................... 13
5. PŘÍPADNÉ VARIANTY ZÁMĚRU ................................................................................................ 14
6. PŘEDPOKLÁDANÝ OBJEM VYUŽÍVANÉ VODY A OSTATNÍCH SUROVIN,
MATERIÁLŮ, PALIV A ENERGIE ........................................................................................................ 16
7. ŘEŠENÍ PRO OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ............................................................... 17
8. DRUHY A PŘEDPOKLÁDANÁ MNOŽSTVÍ LÁTEK UVOLŇOVANÝCH DO ŽIVOTNÍHO
PROSTŘEDÍ NEBO ENERGIÍ PŘI POUŽITÍ ŘEŠENÍ PRO OCHRANU ŽIVOTNÍHO
PROSTŘEDÍ ............................................................................................................................................... 22
8.1.
Důlní voda ................................................................................................................................. 22
8.2.
Komunální splašky................................................................................................................... 24
8.3.
Průmyslové odpadní vody a srážková voda ........................................................................... 24
8.4.
Odpadové hospodářství ........................................................................................................... 24
8.5.
Znečištění prachová a plynová uvolňovaná do ovzduší ........................................................ 25
8.6.
Hluk ........................................................................................................................................... 25
9. MOŽNÝ PŘESHRANIČNÍ VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................................... 26
10. OBLASTI PODLÉHAJÍCÍ OCHRANĚ PODLE ZÁKONA ZE DNE 16. DUBNA 2004 O
OCHRANĚ PŘÍRODY, NACHÁZEJÍCÍ SE V DOSAHU VLIVU ZÁMĚRU ..................................... 27
11. FINANCOVÁNÍ Z EVROPSKÝCH PROSTŘEDKŮ .................................................................... 27
12. ZDROJE INFORMACÍ A PODKLADY STUDIE ......................................................................... 28
13. SEZNAM OBRÁZKŮ........................................................................................................................ 29
14. SEZNAM TABULEK ........................................................................................................................ 29
15. SEZNAM GRAFICKÝCH PŘÍLOH ............................................................................................... 30
2
1. ÚVOD
Tento informační list záměru spočívajícího v pokračování těžby ložiska hnědého
uhlí Turów byl zpracován na objednávku PGE Górnictwo i Energetyka Konwecjonalna
S.A. oddział [organizační složka] Kopalnia Węgla Brunatnego Turów [hnědouhelný důl],
59-916 Bogatynia, Górników Turowa 1.
Předmětný List byl vyhotoven v souladu s platným zákonem ze dne 3. října 2008 o
poskytování informací o životním prostředí a jeho ochraně, účasti veřejnosti na ochraně
životního prostředí a o posuzování vlivu záměrů na životní prostředí (zveřejněným ve
sbírce zákonů v roce 2013 pod položkou č. 1235 v platném znění), na základě informací
poskytnutých investorem.
Rozsah tohoto informačního listu záměru splňuje požadavky vymezené v článku 3
odst. 1 bod 5 citovaného zákona. Informační list byl vyhotoven za účel stanovení rozsahu
Zprávy o posuzování vlivu záměru na životní prostředí [EIA].
Posuzovaný záměr se podle § 2 odst. 1 bod 27 nařízení vlády ze dne 9. listopadu
2010 (Sb. částka č. 213, položka č. 1397 v platném znění) se řadí k záměrům, které
mohou mít značný vliv na životní prostředí, pro které je zpracování Zprávy o posuzování
vlivu záměru na ŽP (studie EIA) obligatorní.
Hnědouhelný důl PGE GiEK S.A. Oddział Kopalnia Węgla Brunatnego Turów
v souvislosti s plánovaným pokračování v těžbě na ložisku hnědého uhlí Turów požádá
o změnu koncese č. 65/94, platné do 30. 04. 2020, na těžbu hnědého uhlí a nerostných
surovin z ložiska hnědého uhlí Turów. Pro tento účel důlní závod zpracovává Plán
otvírky a dobývky (Projekt Zagospodarowania ZłoŜa) ložiska hnědého uhlí Turów
a vymezuje nové hranice dobývacího prostoru a chráněného ložiskového území tohoto
ložiska.
Podle článku 72 odst. 1 bod 4 zákona ze dne 3. října 2008 o poskytování informací
o životním prostředí a jeho ochraně, účasti veřejnosti na ochraně životního prostředí a
o posuzování vlivu záměrů na životní prostředí (Sb. z r. 2013, pod položkou č. 1235
v platném znění), je před získáním výše uvedené koncese nutné vydání rozhodnutí
o posuzování vlivu záměru na životní prostředí.
3
2. DRUH, ROZSAH A LOKALIZACE ZÁMĚRU
2.1. Druh záměru
Plánovaný záměr spočívá v pokračování povrchové těžby ložiska hnědého uhlí
Turów. Jelikož těžba nerostné suroviny z ložiska bude probíhat v rámci dobývacího
prostoru o ploše přesahující 25 hektarů, pak podle § 2 odst. 1 bod 27 nařízení vlády ze
dne 9. listopadu 2010 (Sb. částka č. 213, položka č. 1397 v platném znění) je záměr řazen
k záměrům, které mohou vždy značně ovlivňovat životní prostředí. Plocha navrhovaného
dobývacího prostoru bude činit 3432,3 hektarů.
Pokračování v těžbě ložiska bude probíhat v rámci nového dobývacího prostoru,
který bude současně plochou, na které bude záměr realizován. Vliv záměru bude omezen
na plochu nového chráněného ložiskového území. Průběh hranic plochy, na které bude
záměr realizován a prognózovaného vlivu záměru je uveden na polohopisné a výškopisné
mapě připojené k tomto Listu. Hranice dobývacího prostoru a chráněného ložiskové
území budou vymezeny ve změněné koncesi na dobývání hnědého uhlí z ložiska Turów.
V současné době je ložisko hnědého uhlí Turów těženo na základě koncese
vydané Ministerstvem ochrany životního prostředí, přírodních zdrojů a lesnictví. Koncese
č. 65/94 ze dne 27. 04. 1994, značka BKk/MS-673/94 (změněná rozhodnutím
Ministerstva ochrany životní prostředí, přírodních zdrojů a lesnictví ze dne 21. 03. 1996,
značka BKk/PK/555/96) na těžbu hnědého uhlí a nerostných surovin z ložiska Turów je
platná do 30. dubna 2020. Pro toto ložisko platí v současné době dobývací prostor
Turoszów-Bogatynia o ploše 66 075 608 m2 a chráněné ložiskové území TuroszówBogatynia I. – 73 942 133 m2.
2.2. Rozsah záměru
Důlní závod PGE GiEK S.A. Oddział [organizační složka] Kopalnia Węgla
Brunatnego Turów je jedním z největších povrchových dolů v Polsku. Pokračování
v těžbě ložiska Turów na základě změněné koncese bude přizpůsobeno plánované
poptávce společnosti PGE GiEK S.A. Oddział Elektrownia Turów, hlavního
strategického odběratele hnědého uhlí. V současné době množství uhlí těženého v PGE
GiEK S.A. Oddział Kopalnia Węgla Brunatnego Turów se pohybuje 10 do 14 mil. tun
ročně [2]. V rámci změněné koncese se plánuje pokračování v těžbě s udržením
4
dosavadní
úrovně
těžby.
Podle
Evidenčního
operátu
vyhotoveného
ke
dni
31. 12. 2013 dosahují geologické bilanční zásoby hnědého uhlí ložiska Turów 381 388,67
tis. tun, z toho 333 519,85 tis. tun představují zásoby průmyslové. Průmyslové zásoby
uhlí v rámci ložiska, určené k budoucí těžbě, se podle nyní zpracovávaného Plánu otvírky
a dobývky ložiska hnědého uhlí Turów odhadují na 344 168,49 tis. tun. S těmito
předpoklady se počítá s těžbou do roku 2044.
Pro charakteristiku ložiska hnědého uhlí Turów, zahrnutého do stávající i
plánované těžby, jsou v níže připojených tabulkách uvedeny základní parametry podle
Dodatku č. 1 ke geologické dokumentaci ložiska:
Tabulka č. 1. Geologicko-hornické parametry ložiska hnědého uhlí Turów
Č.
Parametr
Jednotka
Uhelná sloj I.
Uhelná sloj
II.
Uhelná sloj
III.
1
Tloušťka nadloží (hlušiny) (N)
m
0–126
0–224,57
–
2
Mocnost ložiska hnědého uhlí
(Z)
3
4
Poměr mocnosti nadloží k
mocnosti hnědého uhlí (N:Z)
Hloubka počvy (podložní
vrstvy) ložiska
0,12–31,6
m
prům. 14,72
prům.
19,53
0,004–11,906
0,02–
25,890
–
prům. 2,08
m
5
0,54–41,4
prům. 2,63
0–296,73
3,20–11,64
prům. 6,98
–
Tabulka č. 2. Kvalitativní parametry ložiska hnědého uhlí Turów
Parametr
Č.
Uhelná sloj
I.
Uhelná sloj
II.
Uhelná sloj
III.
kJ/kg
prům. 9
729
prům. 9
523
prům. 9
070
%
prům.
11,37
prům.
11,86
prům.
14,69
%
prům.
0,28
prům.
0,71
prům. 0,62
%
prům.
48,30
prům.
47,92
prům.
47,28
Výhřevnost
1
Obsah popílku
2
3
Jednotka
Obsah celkové síry
Vlhkost ložiska
4
2.3. Lokalizace záměru
Ložisko Turów se nachází na jihozápadním okraji Dolnoslezského vojvodství, ve
Zhořeleckém okrese, v katastru obce Bogatynia. Ložisko leží v blízkosti státní hranice s
Německem (na západě) a Českem (na jihu).
V prostoru ložiska a v jeho okolí se nachází obce (místní části):
• Bogatynia – na východě,
• Opolno-Zdrój – na jihovýchodě,
• Białopole – na jihu,
• Kopaczów – na jihu,
• Porajów – na jihozápadě,
• Sieniawka – na jihozápadě.
Ložisko hnědého uhlí Turów leží v tektonické Žitavské pánvi (Niecka śytawy),
nacházející se v jižní části Žitavsko-zhořelecké sníženiny (ObniŜenie śytawskoZgorzeleckie).
Tato
jednotka
je
součástí
Západosudetské
oblasti
(Pogórze
Zachodniosudeckie). Ta je na severu vymezena oblastí Bory Dolnośląskie, na východě
Frýdlantskou pahorkatinou, od jihu Jizerskými horami, Sníženinou Horní Nisy
a Žitavskými horami a ze západu Lužickými horami.
Žitavsko-zhořelecká sníženina je tektonickou prohlubní, tvořenou dvěma menšími
kotlinami: jižně – Turoszowskou kotlinou a severně – Zhořeleckou kotlinou, rozdělenými
žulovou hrástí (tekt. výzdvihem) Działoszyna. Turoszowskou kotlinu vyplňují jezerní
třetihorní sedimenty hnědouhelné asociace s uhelnými slojemi.
6
Obr. č. 1. Poloha hnědouhelného ložiska Turów s vyznačením fyzikálně-geografického rozdělení
Polska podle J. Kondrackého (2009)
Hnědouhelný důl
Turów
Lokalizaci ložiska určují tyto souřadnice:
50o50’00’’ – 50o52’30’’ severní zeměpisné šířky
14o50’00’’ – 15o00’30’’ východní zeměpisné délky
Hydrografická síť posuzovaného území je dobře rozvinutá. Ložisko hnědého uhlí
leží v povodí Lužické Nisy, levobřežního přítoku Odry, přesněji na soutoku Lužické Nisy
a jejího pravobřežního přítoku Miedzianky (Miedzianka). Lužická Nisa přitéká z území
České republiky a protéká severovýchodním směrem, podél západní hranice ložiska.
Miedzianka vytéká ze severozápadní částí Jizerských hor v ČR, na polském území se
nachází její střední a dolní tok. V jižní části ložiska se nacházejí bystřiny: Biedrzychówka
a Ślad (Jaśnica), a také řada bezejmenných potoků. Poloha hnědouhelného ložiska s
vyznačením správního rozdělení je uvedena na obrázku níže.
7
Obr. č. 2. Přehledná mapa polohy ložiska hnědého uhlí Turów s vyznačením správního rozdělení
Polska.
PołoŜenie złoŜa
węgla brunatnego
„Turów”
8
3. PLOCHY DOTČENÝCH NEMOVITOSTÍ A STAVEBNÍCH OBJEKTŮ,
DOSAVADNÍ ZPŮSOB JEJICH VYUŽITÍ A DRUH VYSKYTUJÍCÍCH SE
ZDE POROSTŮ
Je navrženo, že pokračování těžby ložiska hnědého uhlí Turów bude po získání ze
strany PGE GiEK S.A. změněné koncese pokračovat v nově upraveném dobývacím
prostoru. Vymezení dobývacího prostoru bude provedeno podle připraveného Plánu
otvírky a dobývky, který bude zpracován jako podklad k žádosti o změnu koncese. Nové
plochy dobývacího prostoru a chráněného ložiskového území se oproti současnému stavu
značně sníží, jak je uvedeno v tabulce č. 3. Plánovaná plocha chráněného ložiskového
území bude menší o asi 3 213 ha, plocha dobývacího prostoru se sníží o asi 3 175 ha.
Změny hranic dobývacího prostoru a chráněného ložiskového území se bude týkat
především severovýchodních částí z důvodu odpisu bývalého vnitřního odvalu, kde
proběhla lesnická rekultivace, a jihozápadních částí směrem k místní části Sieniawka, kde
byly výrazně omezeny plochy určené k těžbě.
Tabulka č. 3. Plocha dokumentovaného hnědouhelného ložiska Turów a stávajícího a
navrhovaného, nového dobývacího prostoru a chráněného ložiskového území.
Plocha
Jednotka
Hnědouhelné ložisko Turów
dokumentovaného ložiska
ha
1673,3
ha
6607,6
ha
7394,2
ha
3432,3
ha
4181,4
vytýčeného
dobývacího prostoru
vytýčeného
chráněného ložiskového území
navrhovaného
dobývacího prostoru
navrhovaného
chráněného ložiskového území
V důsledku doposud probíhající povrchové těžby hnědouhelného ložiska Turów
vznikly na ploše určené k realizaci záměru velkoprostorové, antropogenní územní formy,
9
tj. povrchový důl, vnitřní odvaly, stavební a technologické objekty a zařízení nezbytná
k provozu
dolu,
včetně
technologických
komunikací,
objektů
povrchového
a
hloubkového odvodňování, energetické, dílenské a skladové objekty, administrativní a
sociální zázemí apod. Celková plocha v rámci dobývky ložiska Turów (1371,08 ha),
včetně s plochami zabíranými vnitřními odvaly (1235,93 ha) činí podle stavu ke konci
roku 2013 asi 2607 hektarů.
Na pozemcích, na kterých byla těžba ukončena, probíhají rekultivační práce.
Odvalování hlušiny probíhá výhradně v prostoru povrchové dobývky, v částech, kde
probíhá těžba. Rekultivace vnitřních odvalů probíhá lesnickým způsobem v souladu se
správním rozhodnutím Městského úřadu v Bogatyni č. BG.W.7013/4/1179/93
z 19. března 1993 v platném znění. Po ukončení těžby se předpokládá, že konečná
dobývka bude rekultivována na vodní plochu.
Plánovaná těžba hnědouhelného ložiska Turów v rámci změněné koncese bude
probíhat pro prostoru již nyní odňatém pro důlní dílo a vnitřní odvaly, na plochách nyní
plánovaného maximálního rozsahu těžby a na nových plochách z jihovýchodní strany
dobývky ve směru Opolno Zdrój, kde dojde k přeměně dodatečných asi 20 hektarů oproti
dobývacího prostoru vymezeného v současném Plánu otvírky a dobývky.
Plochy
plánované k přeměně v souvislosti s pokračující těžbou tvoří podle Územní studie a
směrů územního rozvoje města a obce Bogatynia zemědělské pozemky, plochy
ošetřované a neošetřované zeleně, plochy s bytovou zástavbou a objekty služeb a menší
rozsah lesních stanovišť. Západní hranice dobývky z německé strany a severní hranice u
sídelních útvarů Zatonie a Trzciniec se nezmění. Při plánování dalšího pokračování těžby
těžební závod upustil od přeměny asi 220 hektarů ploch na jihozápadní straně dobývky u
místních částí Sieniawka a Porajów.
Před zahájením důlních prací na předpolí dobývky je plánováno vykácení lesních
porostů, odstranění horní vrstvy půdy (hrabanky) a likvidace zde se nacházející zástavby.
Rozsah plánované těžby je uveden na polohopisné a výškopisné mapě, připojené k
tomuto informačnímu listu záměru.
Plochy nacházející se v současné době v držení společnosti PGE GiEK S.A.
organizační složka KWB Turów o ploše asi 3160 hektarů jsou zakresleny na obrázku
níže.
10
Obr. č. 3. Plocha v držení PGE GiEK S.A. organizační složka KWB Turów
11
Plochy, nedotčené plánovanou důlní činností, nacházející se v sousedství
posuzovaného záměru, tvoří zastavěná území, objekty technické infrastruktury,
zemědělsky využívané pozemky a lesní pozemky.
V této oblasti převažuje souvislá zástavba města Bogatynia, které je sídlem úřadu
města a obce Bogatynia a místních částí Sieniawka, Kopaczów a Porajów. Prostorové
uspořádání města Bogatynia není souvislé. Nepravidelná městská zástavba se táhne podél
řeky Miedzianky, kdežto městské části s bytovou zástavbou souvislého charakteru se
nacházejí ve východní části. Souvislou zástavbu si zachovaly také ostatní místní části,
rozmístěné podél cest.
Posuzovaná oblast má výhodné komunikační propojení.
K nejdůležitějším
dopravním sítím patří vojvodské silnice: číslo 352 ve směru Bogatynia-Zgorzelec a číslo
354 spojující Sieniawku a Bogatyni (Zatonie). Tímto územím probíhá také železniční trať
spojující Bogatyni a Zhořelec (Zgorzelec). Zemědělsky využívanými pozemky jsou orné
plochy, louky a pastviny. Vyskytují se zde podzoly a pseudopodzoly, půdy hnědé a
zaplavované. Hlavním směrem zemědělské výroby je rostlinná a živočišná výroba.
Většími lesní plochy se vyskytují severně od Bogatyně a jihozápadně od místní části
Białopole. Převažující část lesních porostů tvoří lesy smíšené [3].
Podle informací uvedených v Územní studii a směrech územního rozvoje města a
obce Bogatynia tvoří největší procentní podíl z celkové (katastrální) plochy obce
zemědělské plochy, které zaujímají 40,22 %, dále lesy a lesní pozemky tvořící 26,47 %
plochy a ostatní pozemky a nevyužívané plochy ve výši 33,31 %.
12
4. DRUH TECHNOLOGIE
Předpokládá se, že těžba hnědouhelného ložiska Turów po změně koncese bude
prováděna technologií používanou k těžbě doposud. Těžba bude probíhat metodou
povrchové těžby, těžebními etážemi s použitím stávají mechanizované technologické
linky K–T–Z (rýpadlo – pásový dopravník – zakladač odvalu). Technologická linka (K–
T–Z) dolu je souběžně s postupem těžby neustále přestavována a modernizována podle
postupu těžby, technického postupu a přizpůsobování linky normám v oblasti práva a
ochrany životního prostředí. S ohledem na velmi komplikovanou geologickou stavbu
ložiska nelze samostatně vyčlenit výhradně uhelné etáže, proto uhlí a hlušina jsou
rozpojovány selektivně a odkládány střídavě [5]. Hlušina (nadloží) uložená v etážích na
slojemi hnědého uhlí bude odstraňována s předstihem nezbytným pro rytmický postup
těžby uhlí. Odvalování hlušiny bude probíhat výhradně na vnitřní deponii (odvalu) v těch
částech povrchového důlního díla, ze kterých bude vytěženy průmysl zásoby uhlí. Proces
rozpojování hlušiny a uhlí je prováděn pomocí výkonných rýpadel (kolesových a
korečkových). Hlušina a uhlí z povrchového dolu je dopravována pomoci pásových
dopravníků dopravujících hlušinu na odval a uhlí do elektrárny.
K základním systémům sloužícím k těžbě ložiska se řadí také systém hloubkového
a povrchového odvodnění, systém dodávek energie a systém vnitřní silniční dopravy.
Aktuální prostorové a technologické uspořádání doly se postupně vyvinulo v průběhu
dlouholeté těžební činnosti. Důl se v současné době člení na dva základní technologické
komplexy: povrchový důl s vnitřními odvaly a komplexní dopravní systém [5].
V souvislosti s plánovaným záměrem se počítá s využitím technologických systému
používaných v současné době.
13
5. PŘÍPADNÉ VARIANTY ZÁMĚRU
V současné době společnost PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A.,
organizační složka KWB Turów zajišťuje těžbu hnědouhelného ložiska Turów na základě
koncese č. 65/94 ze dne 27. 04. 1994, jejíž lhůta platnosti vyprší k 30. 04. 2020.
Plánovaní těžby pro potřeby změny koncese předchází určení optimální varianty
racionálního využití zbývající zásob uhlí na ložisku Turów. Výběr optimální varianty
pokračování těžby ložiska Turów byl proveden na základě podmínek určující možnosti
využití těchto zásob:
•
formálně-právních podmínek přístupu k zásobám ložiska, tj. zejména
územního plánu města a obce Bogatynia;
•
prostorových omezení přístupu k zásobám ložiska vyplývajícím ze způsobu
využití oblasti ložiska a jeho nejbližšího okolí (bytová a průmyslová zástavba,
dopravní a energetická infrastruktura apod.), uspořádání hydrografické sítě;
•
poptávka na uhlí ze strany elektrárny Turów a také ostatních odběratelů s
možností zajistit požadovaná množství uhlí;
•
záměr vytěžit co možná největší objemy bilančních zásob uhlí;
•
geologicko-důlní podmínky těžby ložiska;
•
těžební
kapacity
technologie
v
předpokládaných
geologicko-důlních
podmínkách těžby;
•
geologická bezpečnost svahů povrchové dobývky, vnitřních odvalů a okolního
terénu;
•
vliv probíhající těžby ložiska na životní prostředí;
•
předpokládaný způsob likvidace těžebního podniku, rekultivace pozemků a
využití potěžebních ploch;
•
ekonomické podmínky zajištění a ukončení těžby.
K podrobného posouzení jsou předloženy následující varianty:
•
varianta č. 0 – počítající s ukončením těžby uhlí v době vypršení platnosti
stávající koncese, tj. k 30. 04. 2020 bez dalšího pokračování v těžbě;
14
•
varianta č. 1 – počítající s ukončením těžby ke konci roku 2040, tj. podle
dosavadních záměrů o ukončení provozu elektrárny Turów;
•
varianta č. 2 – počítající s ukončením těžby po dotěžení zásob uhlí po
dosažení těžebních možností stanovených v současně platném Dodatku č. 3
Plánu otvírky a dobývky ložiska Turów (v rámci současného dobývacího
prostoru a chráněného ložiskového území);
•
varianta č. 3 – počítající s ukončením těžby vytěžením veškerých dostupných
zásob uhlí po dosažení stavu prací určených v nově aktualizovaném Plánu
otvírky a dobývky ložiska (po zohlednění navrhovaných změn průběhu hranic
dobývacího prostoru a chráněného ložiskového území).
Za optimální variantu využití zbývajících zásob hnědého uhlí ložiska je považována
varianta č. 3. Tato varianta splňuje záměry uvedené ve strategii modernizace Elektrárny
Turów vytěžení maximálně možné části doložených bilančních zásob, což umožní
prodloužit provoz energetického komplexu Turów (odhadem minimálně do roku 2044).
Realizace ostatních těžebních variant je spojena s ponecháním v ložisku části bilančních
zásob, velmi značných v případě varianty č. 0, poměrně významných v případě varianty
č. 1 a asi 10,7 mil. tun v případě varianty č. 2.
Vytvarování jihovýchodních svahů povrchové těžby, navržené u varianty č. 3, bude v
porovnání s ostatními variantami mnohem vhodnější z hlediska realizace následně
navrhované rekultivace dobývky na vodní plochu. Část těchto svahů, nacházející se nad
vodní hladinou, se bude spolu s nejbližším terénem vyznačovat značně vyšší
geotechnickou bezpečností. Dojte tak omezení nutnost podepřít z geotechnických důvodů
část svahů nacházejících se pod vodní hladinou, což značně omezí rozsah přemísťování
vnitřních odvalů před zatopením dobývky vodou. Tím se výrazně sníží náklady konečné
rekultivace, neboť náklady na sekundární přemísťování odvalených hmot představují
největší náklady na likvidaci důlního závodu. Rozvoj těžby a odvalování v cílové podobě
uvedené u varianty č. 3 poskytne větší možnosti provádět práce na utváření reliéfu terénu
ještě v průběhu těžby, což omezení náklady pozdějších rekultivačních opatření. Rozvoj
těžby ložiska Turów u varianty č. 3 usnadní shromáždit ve fondu likvidace důlního
závodu finanční prostředky v rozsahu nezbytném k provedení likvidace dobývky po
ukončení těžby a rekultivace jejího nejbližšího okolí.
15
6. PŘEDPOKLÁDANÝ
OBJEM
VYUŽÍVANÉ
VODY
A
OSTATNÍCH
SUROVIN, MATERIÁLŮ, PALIV A ENERGIE
V souvislosti s těžbou hnědého uhlí z ložiska Turów, plánovanou na podobné
úrovní jako dosud, se během pokračování těžby předpokládá, že využití vody a ostatních
surovin se udrží na podobné úrovní jako v současné době (podle stavu k 31. 12. 2013).
Roční spotřeba vody, energie a paliv společnosti PGE GiEK S.A. organizační složka
KWB Turów pro ložisko hnědého uhlí Turów je uvedena v následující tabulce.
Tabulka č. 4. Roční spotřeba vody, energie a paliv společnosti PGE GiEK S.A. organizační složka
KWB Turów
Č.
podle stavu k
Druh média
Jednotka
1.
Voda
tis. m3
203 221,00
2.
Tepelná energie
GJ
136 861,00
3.
Elektrická energie
GWh
276,8
6.
Koks
tun
8,00
7.
Kapalná paliva
-motorová nafta
tun
3 527,2
- benzin
tun
17,6
31.12. 2013
Předpokládá se, že těžební závod Kopalnia Węgla Brunatnego Turów po vypršení
platnosti současné koncese bude napájená elektrickou energií z distribuční sítě 110kV,
stejným způsobem jako je tomu v současné době. Voda pro potřeby těžebního závodu
bude odebírána z městského vodovodního řadu města Bogatynia. Nepočítá se s napájením
dolu KWB Turów vodní párou, stlačeným vzduchem a jinými druhy energie [4].
16
7. ŘEŠENÍ PRO OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Realizace záměru spočívajícího v pokračování těžby ložiska hnědého uhlí Turów
podle změněné koncese bude probíhat při dodržení standardů kvality životního prostředí
uvedených v platných právních předpisech.
Ochrana životního prostředí je nedílnou součástí činnosti společnosti PGE GiEK
S.A. organizační složka KWB Turów. Pro omezení nepříznivých vlivů důlní činnosti na
životní prostředí těžební závod provádí řadu opatření v rámci rekultivace, čištění důlních
vod, odpadového hospodářství, ochrany proti hluku a omezování prašnosti. Tato opatření
jsou realizována podle platných správních rozhodnutí, v souladu s formálně-právními
požadavky v oblasti ochrany životního prostředí. Tato opatření zohledňují podmínku
udržitelného rozvoje, prevence a předběžné obezřetnosti. Investor, v případů realizace
plánovaného záměru, spočívajících v pokračování těžby, plánuje používat dosavadní
řešení chránící životní prostředí a tyto přizpůsobovat novým právním požadavkům.
Realizace záměru se spojena s pokračováním budoucí těžby na plochách již
odňatých pro důlní dílo a vnitřní odvaly, na plochách doposud plánovaného maximálního
rozsahu těžby a pouze na ploše asi 20 ha nezařazené v plánech uvedených v dosavadním
Plánu otvírky a dobývky ložiska. Přeměněna dodatečné plochy (asi 20 ha), nad rámce
dosavadního dobývacího prostoru, se dotkne území nacházejícího se v jihovýchodní části
ložiska, v okolí místní části Opolno Zdrój. Na takto dotčených plochá bude těžební závod
provádět vhodné rekultivace a bude pečovat o rekultivovaná území.
Společnost PGE GiEK S.A., organizační složka KWB Turów, bude pokračovat v
provádění opatření pro omezení negativního vlivu na okolí s použitím adekvátní důlní a
stavební prevence, ochranou stavebních objektů před důsledky sedání a prostřednictvím
níže popsaných opatření prováděných za účelem dodržení standardů kvality životního
prostředí přijatých pro okolí.
Rekultivace ploch ovlivněných důlní činností dolu Turów bude patřit
k nejdůležitějším a nejkomplexnějším opatřením na ochranu životního prostředí.
Společnost PGE GiEK S.A., organizační složka KWB Turów, provádí a v budoucnu
plánuje provádět rekultivace v souladu s ustanoveními zákona o ochraně zemědělských
a lesních pozemků. Rekultivace zahrnuje soubor technických a biologických opatření,
17
jejichž cílem je vrátit plochám po provedené těžbě užitkové a hospodářské využití.
Rekultivační práce budou prováděné postupně na pozemcích po provedené těžbě, stejně
jako doposud.
Oblasti, na kterých byla ukončena důlní činnost jsou rekultivovány
lesnickým způsobem na základě platného správního rozhodnutí Úřadu města a obce
Bogatynia č. BG.W.7013/4/1179/93 ze dne 19. března 1993 v platném znění a podle
směrnic místního územního plánu.
Po ukončení těžby se předpokládá, že konečná
dobývka bude rekultivována na vodní plochu.
Povrchová těžba ložiska Turów má díky hloubkového a povrchovému odvodnění
vliv na změny vodních poměrů podzemní a povrchové vody. Tento jev se týká také
přeměněny místní hydrografické sítě a ovlivňuje i počet a kvalitu vodních zdrojů.
V případě pokračování v těžbě lze očekávat podobný rozsah ovlivnění této složky
životního prostředí. Z prostoru dolu jsou odváděné důlní vody a komunální odpadní voda
(kanalizační splašky). Nakládání s vodou v dole se řídí vydanými vodoprávními
povoleními. Komunální odpadní vody budou čištěny ve 2 mechanicko-biologických
čističkách odpadních vod. Dodržení standardů kvality důlních vod zajistí funkční systém
odvodnění důlního závodu tvořený příkopy, nádržemi a čističkami důlních vod
využívajících moderní technologie [7]. V současné době jsou důlní vody čištěny ve třech
mechanicko-chemických čističkách odpadních vod a následně vypouštěny do Lužické
Nisy, potoka Ślad a potoka Biedrzychówka. Čistička odpadních vod nad potokem Ślad
byla vybavena moderní technologií ACTIFLO [4]. Inovativní technologie byla využita
také v nové čističce odpadních vod nad potokem Biedrzychówka. Z důvodu ochrany
vodních toků budou probíhat systematická měření a budou prováděny fyzikálně-chemické
rozbory vypouštěné vody a splašků.
Společnost PGE GiEK S.A., organizační složka KWB Turów, v rámci své
podnikatelské činnosti zohledňuje hygienické limity hluku stanovené pro území kolem
dolu na základě vyhlášky Ministerstva životního prostředí ze dne 14. června 2007 o
limitech hluku v prostředí (Sb. z r. 2007, částka č. 120, položka č. 826).Hlavním zdrojem
hluku v těžebním závodě jsou stroje a zařízení tvořící technologickou linku K–T–Z. Za
účelem dodržení stanovených limitů jsou již ve fázi projektových prací prováděné pro
plánované investice akustická měření a hodnocení vlivu nových technologií na celkovou
úroveň hluku. V případě nutnosti použít protihluková opatření jsou budovány například
protihlukové bariéry, zemní valy, zvukově pohltivé clony, zaváděny moderní technologie,
18
např. nehlučné dopravníkové válečky. Průběžně jsou a budou aplikovány ověřené metody
(dobré praxe) pro udržení vlivu těžebního závodu v stanovených limitech. Jedná se
například o pravidelné technické prohlídky, bezodkladné modernizační práce a opravy,
udržování
dobrého
technické
technologických zařízení.
stavu
provozovaných
těžebních
a
dopravních
Tato opatření umožní zajistit při současném i budoucím
provozu splnění limitů a norem týkajících se hlučnosti. Společnost PGE GiEK S.A.,
organizační složka KWB Turów, provádí, v souladu s platnými právními předpisy,
pravidelná měření úrovně hluku šířeného do okolního prostředí.
Společnost PGE GiEK S.A., organizační složka KWB Turów, používá řešení pro
ochranu čistoty ovzduší s cílem plnit normy stanovené pro volně šířené emise a řízené
(bodové) emise vyskytující se v těžebním závodě Turów v marginálním množství.
V případů pokračování těžby bude k volném šíření emisí docházet, podobně jako v
současné době, kolem komponent technologické linky K-T-Z a kolem účelových,
vnitřních komunikací. Tyto emise budou výsledkem prašnosti vznikající provozem
těžebních strojů, větrné eroze prachu z aktivních pracovních ploch dobývky a z vnitřních
odvalů. V případě realizace plánované těžby dojde k postupnému přesouvání rozsahu
volně šířený emisí prachu souběžně se směrem postupu těžby. Bodové (řízené) emise
plynů a polétavého prachu z dolu Turów mají lokální dosah. Souvisí a budou souviset z
provozem technického zázemí závodu (opravárenské a údržbářské práce prováděné
v halách a dílnách) [5].
Ochrana kvality ovzduší, v zájmu minimalizace vznikající prašnosti, se bude soustředit
především na postupně prováděné rekultivační práce. Navíc za účelem omezení prašnosti
technologických tahů je používán systém zkrápění vodní mlhou. V případě prachu
vznikajícího pojezdem po komunikačních tazích bude její vliv redukován zkrápěním cest
vodní mlhou. Rozhodující vliv na dodržení norem týkající se čistoty ovzduší bude mít
řádné provádění technologických procesů, optimální postup těžby ložiska a udržování v
dobrém technickém stavu zařízení jako zdrojů emisí. Společnost PGE GiEK S.A.,
organizační složka KWB Turów, má řádně projednané veškeré formální a právní
záležitosti týkající se volně šířených emisí a na základě příslušných rozhodnutí správních
orgánů provádí pravidelná měření hodnot emisí.
Nakládání s vodami v dole Turów probíhá a bude probíhat v souladu s legislativou
vyžadovanými rozhodnutími a stanovisky dotčených orgánů. V těžebním závodě vznikají
19
a budou vznikat odpady produkované výhradně v rámci pomocných technologických
procesů, tj. provozu zařízení, osvětlení, strojního obrábění kovů, spotřeby olejů,
pryžových výrobků, technologie čištění odpadních vod a dalších. Předpokládá se, že
převažující část budou tvořit odpad typu kovového šrotu, jak je tomu v současné době.
K vznikajícím nebezpečným odpadům se budou řadit například olověné akumulátory,
vyjeté olej, rtuťové zdroje světla, které budou předávány ke zneškodnění oprávněným
externím odběratelům [4]. Počítá se s opatřeními zaměřenými na omezení množství
vznikajících odpadů. V dole je zaveden a bude provozován Závodní monitoring odpadů,
zaměřený na kontrolu jednotlivých zdrojů vzniku odpadů [14]. Jiný než nebezpečný
odpad je a bude recyklován vlastními silami v prostoru těžebního závodu (vyplňováním
vytěžených částí dobývky, rozprostíráním na povrchu půdy pro zlepšení a přihnojení
půdy) nebo předáván k recyklaci externím odběratelům. Společnost PGE GiEK S.A.,
organizační složka KWB Turów, se zabývá recyklací odpadů externích výrobců. Odpad,
který není vhodný k dalšímu využití, bude deponován na skládkách odpadů, stejně jako
doposud [4].
Jedním z procesů ovlivňujících tvar terénu v okolí dolu je a bude sedání nebo
zvrásnění terénu vznikající v důsledku prováděného odvodnění. Míra sedání a zvrásnění
se odvíjí zejména od rozsahu pánve, mocnosti a vlastností propustných vrstev, hloubky
uložení skalního podkladu nebo ostatních nepropustných vrstev, tektonických poruch a
době odvodnění [3]. Předpokládá se, že sedání a zvrásnění bude mít nejčastěji průběžný
charakter a jeho průběh bude málo dynamický. Výsledkem výše uvedených přeměn
terénu může docházet k poškozování budou s nízkou konstrukční odolností na tento typ
škod. Stavební prevence bude prováděná na základě modelu sedání pánve, zpracovaného
těžebním závodem, který slouží například k určování vlivu důlní činnosti na stavební
objekty důlního provozu a objekty v okolí dolu. Preventivní stavebně-zabezpečovací
práce budou spočívat například k stahování zdí ocelovými popruhy, zpevňování nebo
výměně překladů a nadpraží, přezdění prasklin nebo zpevňování základů objektů.
Provedení výše uvedené prací umožní omezit negativní vliv budoucí důlní činnosti [4].
Společnost PGE GiEK S.A., organizační složka KWB Turów, provádí průběžný
monitoring veškerých procesů, které mohou mít vliv na stav životního prostředí a plánuje
pokračovat v provádění těchto opatření také v případě plánované těžby na hnědouhelném
ložisku Turów. Předmětem monitoringu je a bude objem a čistota vypouštěných důlních
20
vod, komunálních splašků, volně šířených emisí, bodových emisí, hlučnost, množství a
druh odpadů, sedání terénu, technický stav stavebních objektů a infrastruktury v okolí
dolu [7]. PGE GiEK S.A. organizační složka KWB Turów, má řádně projednané veškeré
formální a právní záležitosti spojené s ovlivňováním prostředí. Plánovaný záměr týkající
se pokračování těžby v rámci změněné koncese bude probíhat při dodržení kvalitativních
standardů kvality životního prostředí a podle navazujících správních rozhodnutí,
nezbytných k pokračování důlní činnosti.
21
8. DRUHY A PŘEDPOKLÁDANÁ MNOŽSTVÍ LÁTEK UVOLŇOVANÝCH DO
ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ NEBO ENERGIÍ PŘI POUŽITÍ ŘEŠENÍ PRO
OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Předpokládá se, že v souvislosti s pokračováním těžby ložiska hnědého uhlí
Turów budou do životního prostředí uvolňovány následující druhy látek a energií:
1. důlní voda,
2. komunální splašky,
3. průmyslové odpadní a srážková voda,
4. průmyslové odpady,
5. znečištění prachová a plynová uvolňovaná do ovzduší,
6. hluk.
Jejich množství s přihlédnutím k plánovanému udržení podobného způsobu a
úrovně těžby je odhadováno podle současného provozu. Druhy a množství znečištění
vznikajících provozem záměru jsou uvedené v členění podle platných správních
rozhodnutí.
8.1. Důlní voda
Hnědouhelný důl Turów odvádí do povrchových vodních toků vodu pocházející
z drenáže otvírky díla v množství stanoveném platnými vodoprávními rozhodnutími
uvedenými v následující tabulce.
22
Tabulka č. 5. Platná vodoprávní povolení k odvádění vody z otvírky hnědouhelného dolu Turów
Č. a datum vydání
rozhodnutí
Předmět rozhodnutí
Lhůta
platnosti
rozhodnutí
Orgán, který
rozhodnutí vydal
DOW-SVI.7322.5.2013.HB
z dn. 02.09.2013 r.
Vodoprávní povolení k odvádění vody z těžebního
prostoru hnědouhelného dolu Turów
01.09.2033
Maršalkovský úřad
Dolnoslezského
vojvodství
31.12.2016
Dolnoslezský
vojvodský úřad
31.12.2016
Dolnoslezský
vojvodský úřad
Podrobnosti k nakládání s vodami při jejich odvádění z 5
vrtaných studen do řeky Lužické Nisy v km 188+590
31.12.2016
Dolnoslezský
vojvodský úřad
Podrobnosti k nakládání s vodami při odvádění
drenážních vod z hnědouhelného dolu Turów v Bogatyni
do Lužické Nisy v km 188+880, 190+300 i 191+536
24.05.2019
Maršalkovský úřad
Dolnoslezského
vojvodství
DM-Ś/MJg/622017/132-III/09
z dn. 27.05.2009 r.
Podrobnosti k nakládání s vodami při vypouštění
drenážních vod z otvírky PGE KWB Turów S.A., z
čerpací stanice T-6, přes čističku odpadních vod a
srážkové vody ze zpevněných ploch čističky odpadních
vod do potoka Biedrzychówka v km 2+230
26.05.2019
Maršalkovský úřad
Dolnoslezského
vojvodství
DOW-Ś.
VI.7322.20.2012.DM
z dn. 21.12.2012 r
Podrobnosti k nakládání s vodami při vypouštění
srážkové vody z východního předpolí otvírky Turów do
potoka Ślad
20.12.2022
Maršalkovský úřad
Dolnoslezského
vojvodství
SR.I.6811-75/06
z dn. 18.07.2006 r.
SR I.6811-130/06
z dn. 03.10.2006 r.
SR.I.6811-157/06
z dn. 15.12.2006 r.
DM-Ś/MC/622029/131-III/09
z dn. 25.05.2009 r.
DOW-SVI.7322.68.2011.KMa
z dn. 11.04.2012 r.
Podrobnosti k nakládání s vodami při jejich vypouštění
do potoka Ślad a do řeky Miedzianky, odváděných z II.
pole otvírky hnědouhelného dolu Turów v Bogatyni z
mechanicko-chemické čističky odpadních důlních vod
odváděných z čerpací stanice TII/4
Podrobnosti k nakládání s důlními vodami při jejich
vypouštění do potoka Biedrzychówka v úseku od km
1+920 do km 3+799 toku stávajícími výpusty drenáže
předpolí otvírky ze 13 drenážních studen: HSzB-8,
HSzB-9, HSz-10, HSzB-11, HSzB-12, HSzB-13, HSzB14, HSzB-15, HSzB-16, HSzB-18, HSzB-19, HSzB-20 I
HSzB-21
Investor průběžně provádí opatření směřující k získání vyžadovaných nových
vodoprávních povolení ve výše vymezeném rozsahu.
Z ložiska hnědého uhlí Turów je prováděná drenáž hloubkovými vrty i povrchově.
Systém hloubkových vrtů odvádí vodu z nadloží před těžebními čely, povrchový drenážní
systém odvádí vodu srážkovou, povrchový odtok z morfologických prohlubní
přiléhajících k dobývce, z těžebních etáží a ze dna dobývky, odtoky vody ze svahů
dobývky, včetně vody vytékající ze svahů u ochranných pilířů [4].
23
Povrchový důl má v současné době tři mechanicko-chemické čističky důlních vod,
ve kterých bylo v roce 2013 pročištěno:
• čistička u Lužické Nisy – 2 432 569 m3 důlních vod,
• čistička u potoka Ślad – 5 749 920 m3 důlních vod,
• čistička u potoka Biedrzychówka – 7 520 932 m3 důlních vod.
Sběračem důlních vod je řeka Lužická Nisa s jejími přítoky.
Důlní závod je povinen provádět měření množství vody odváděné z drenáží v
rozsahu stanoveném výše uvedenými vodoprávními povoleními s uvedením frekvence
provádění rozborů důlní vody podle platných právních předpisů.
8.2. Komunální splašky
Komunální splašky jsou ze závodu odváděné do vodotečí zejména přes centrální
mechanicko-biologickou čističku Správního a servisního střediska (OAU) a mechanickobiologickou čističku typu OSA-2 pro zázemí V. úpadnice dolu. Nakládání s odpadními
vodami probíhá v souladu s rozhodnutím Dolnoslezského vojvodského úřadu SR.I.681188/04 ze dne 18.10.2004, platného do 31.12.2014 pro vypouštění do řeky Miedzianki
vyčištěných komunálních splašků ze Správního a servisního střediska a podle rozhodnutí
Zhořeleckého okresního úřadu (Starosty Zgorzeleckiego) BS 6341.2.15.2013.4 ze dne
30.07.2013 a BS.6341.2.15.2013.6 ze dne 8.10.2013, platných do 30.06.2023 pro
vypouštění vyčištěných komunálních splašků ze správního a sociálního zázemí
V. úpadnice dolu.
Objem vyčištěných komunálních odpadních vod v roce 2013 činil 95 839 m3.
8.3. Průmyslové odpadní vody a srážková voda
Průmyslové odpadní vody a srážková voda z areálu třídičky uhlí jsou čištěný v
závodní mechanicko-chemické čističce odpadních vod a následně odváděné do řeky
Miedzianky na základě rozhodnutí Maršalkovského úřadu Dolnoslezského vojvodství
DM-Ś/AC/6220-94/73-III/08 ze dne 17.03.2009, platného do 28.02.2019. Množství
vyčištěných odpadních vod vypouštěných z třídičky uhlí v roce 2013 dosáhlo 33 454 m3.
Hnědouhelný důl Turów disponuje také ostatními vyžadovanými vodoprávními
povoleními pro vypouštění srážkových vod.
8.4. Odpadové hospodářství
Odpadové hospodářství probíhá v souladu se zákonem o odpadech a na základě
rozhodnutí
Maršalkovského
úřadu
Dolnoslezského
24
vojvodství
DOW-S-
V.7221.1.2013.KD L.dz.3374/01/2013 ze dne 22.01.2013 k produkci odpadů spolu s
povolením k recyklaci a přepravě odpadů pro PGE Górnictwo i Energetyka
Konwencjonalna S.A. organizační složka Kopalnia Węgla Brunatnego Turów, platným
do 21.01.2023 a povolení k zpracování odpadů v recyklačním procesu R5 DOW-SV.7244.49.2014.MK L.dz.2970/11/2014 ze dne 21.11.2014, platném do 20.11.2024.
V roce 2013 vzniklo 10 821,37 tun komunálních odpadů a recyklováno bylo 1 775
648 tun odpadů vyrobených dolem a externími subjekty. Zachování standardů kvality
životního prostředí bude probíhat podle rozhodnutí.
8.5. Znečištění prachová a plynová uvolňovaná do ovzduší
Společnost PGE GiEK S.A., organizační složka KWB Turów, disponuje povoleními
na vypouštění plynů a prachu do ovzduší na základě rozhodnutí Úřadu Dolnoslezského
vojvodství (SR.II.6610/33/2007 ze dne 31. 08. 2007, DM-S.IV.7651-2/10 ze dne
28.10.2010). Povolení jsou platná do 31.08.2017. Těžební závod provádí na základě výše
uvedených správních rozhodnutí pravidelná měření kvality ovzduší.
Podle ročního přehledu o objemu emisí bylo v roce 2013 do ovzduší vypuštěno:
polétavý prach – 252,95 kg,
oxid uhelnatý – 32,15 kg,
oxid dusičitý – 9,92 kg,
alifatické uhlovodíky – 57,85 kg,
aromatické uhlovodíky – 418,81 kg,
4-Metylopentan-2-on (metyloizobutyloketon) – 7,82 kg,
akrolein – 0,162 kg,
octan butylu – 14,50 kg,
izokyanatany – 0,28 kg
8.6. Hluk
Provoz hnědouhelného dolu Turów je spojen s provozem strojů a zařízení
tvořících technologickou linku K-T-Z, které jsou hlavními zdroji hluku. Jejich akustické
parametry, a v případě potřeby použitá protihluková řešení, musí zajišťovat dodržení
hlukových limitů prostředí. Pro tento účel těžební závod provádí akustickou analýzu
25
každé investice v předprojektové fází. Výsledky těchto analýz a návrhy pro omezení
potenciálních emisí jsou shrnuty v prováděcím projektu daného záměru [7]. V případě
pokračování v těžbě ložiska hnědého uhlí Turów se počítá s tím, že hlučnost provozu
nebude překračovat povolené limity hluku.
Za účelem hodnocení akustického tlak v oblasti stávající investice společnost PGE
GiEK S.A. organizační složka KWB Turów, provádí v souladu s platnými právními
předpisy pravidelná měření úrovně hluku šířeného do okolního prostředí.
9. MOŽNÝ PŘESHRANIČNÍ VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Nepředpokládá se přeshraniční vliv záměru na životní prostředí. Lze však
doporučit provedení přeshraničního posuzování s ohledem na lokalizaci ložiska Turów
(v blízkosti státní hranice v oblasti, kde Polsko hraničí s Německem na západě a s
Českem na jihu) a s přihlédnutím k zásadě předvídavosti a obezřetnost, na kterých mj.
spočívá politika Evropské unie v oblasti ochrany životního prostředí.
26
10. OBLASTI PODLÉHAJÍCÍ OCHRANĚ PODLE ZÁKONA ZE DNE 16. DUBNA
2004 O OCHRANĚ PŘÍRODY, NACHÁZEJÍCÍ SE V DOSAHU VLIVU
ZÁMĚRU
V prostoru ložiska hnědého uhlí Turów a v dosahu jeho vlivu se nenacházejí
národní parky, chráněné krajinné oblasti, přírodní parky, významné přírodní a krajinné
prvky, přírodní výtvory nebo přechodně chráněné plochy. V této oblasti není vytýčena
oblast NATURA 2000. V prostoru dolu se nachází jeden chráněných přírodní výtvor –
fosilní kmen miocénního jehličnanu Taxodioxylon gypsaceum.
V blízkosti areálu posuzovaného záměru, ve vzdálenosti asi 560 metrů severně od
hranice navrhovaného chráněného ložiskového území dolu KWB Turów se nachází oblast
Natura 2000 – evropsky významná lokalita PLH020066 Prolom Lužické Nisy. Oblast
dolu se však nachází mimo toto území. Nepředpokládá se ovlivnění plánovanou důlní
činností účelu a předmětu ochrany, pro které byla tato lokalita vyhlášená. V rámci oblasti
Natura 2000 se nachází také přírodní rezervace Dubohabřiny u Posady (Grądy koło
Posady).
11. FINANCOVÁNÍ Z EVROPSKÝCH PROSTŘEDKŮ
Společnost PGE GIEK S.A. ODDZIAŁ KWB TURÓW nevylučuje možnost
financování plánovaného záměru z prostředků Společenství.
27
12. ZDROJE INFORMACÍ A PODKLADY STUDIE
Pro zpracování informačního listu záměru byly použity informace obsažené
v následujících dokumentech:
1. Siata E., 2003 - Dodatek nr 1 do dokumentacji geologicznej złoŜa węgla
brunatnego „Turów” w kat A+B, PRGW Sp. z o.o., Sosnowiec [Dodatek č. 1 ke
geologické dokumentaco hnědouhelného ložiska Turów v kat. A+B];
2. Pacia G., Tomczyszyn E., 2004 - Dodatek nr 3 do projektu zagospodarowania
złoŜa węgla brunatnego „Turów” [Dodatek č. 3 k projektu těžby hnědouhelného
ložiska Turów], Biuro Projektów Górniczych i Geologicznych PROGiG Sp. z
o.o., Wrocław;
3. Pacia G., Tylikowski M., 2011 – Dokumentacja hydrogeologiczna określająca
warunki hydrogeologiczne w związku z projektowaniem odwodnień do
wydobywania kopalin ze złoŜa w odkrywkowym zakładzie górniczym Kopalnia
Węgla Brunatnego „Turów” [Hydrogeologická dokumentace vymezující
hydrogeologické podmínky v souvislosti s plánovanou drenáží během těžby
nerostných surovin z ložiska v povrchovém hnědouhelném dole Turów],
proGiGprojekt, Wrocław;
4. Plan ruchu na lata 2013-2015. Roboty górnicze odkrywkowe. Część podstawowa.
[Provozní plán na období let 2013–2015. Důlní povrchové práce. Základní část]
BOT KWB Turów S.A., 2012, Bogatynia;
5. Kuliński M., Woźniak M., 2013 – Projekt granic obszaru i terenu górniczego
KWB Turów [Projekt vymezení dobývacího prostoru a chráněného ložiskového
území KWB Turów], Przedsiębiorstwo Geologiczne we Wrocławiu PROXIMA
S.A., Wrocław;
6. Wiśniewski J., Dąbrowska E., Szkudlarek M., 2014 – Operat ewidencyjny
zasobów złoŜa węgla brunatnego „Turów” za rok rozliczeniowy 2013 [Evidenční
operát zásob hnědouhelného ložiska Turów za účetní období 2013], PGE GiEK
S.A. Oddział KWB Turów, Bogatynia;
7. Mrówczyńska H., Jakubowska M., Gola-Kozak M., 2009 – Działania PGE KWB
Turów S.A. ograniczające niekorzystne oddziaływania na środowisko w
kontekście polityki zrównowaŜonego rozwoju [Opatření PGE KWB Turów S.A.
28
omezující nepříznivé vlivy na ŽP v kontextu politiky trvale udržitelného rozvoje].
Warsztaty z cyklu „ZagroŜenia naturalne w górnictwie, Bogatynia,
8. Kondracki J., 2009. – Geografia Regionalna Polski [Regionální zeměpis Polska],
Wyd. Nauk. PWN, Warszawa,
9. Kasztelewicz Z., Zajączkowski M., 2010 – Wpływ działalności górnictwa węgla
brunatnego na otoczenie [Vliv těžby hnědého uhlí na okolí] – Polityka
Energetyczna tom 13, z. specjalny. Wyd. Instytutu GSMiE PAN, Kraków,
10. śuk S., 2012 – Kopalnia Turów fundamentem polskiego górnictwa węgla
brunatnego [Důl Turów základ polské hnědouhelné těžební činnosti], Kwartalny
Biuletyn Informacyjny Węgiel Brunatny nr 2/79, Bogatynia;
11. Szulc M.,Cieszyńska K., 2011 – Aktualizacja programu ochrony środowiska dla
miasta i gminy Bogatynia na lata 2011-2014 [Aktualizace programu ochrany
životního prostředí města a obce Bogatynia na léta 2011–2014]
12. Korpal W., K., Chłopeniuk K., 2012 – Zmiana studium uwarunkowań i kierunków
zagospodarowania przestrzennego miasta i gminy Bogatynia [Změna vyhledávací
studie a směrů územního rozvoje města a obce Bogatynia].
13. PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna SA Kopalnia Węgla Brunatnego
Turów, http://www.kwbturow.pgegiek.pl/index.php/ochrona-srodowiska,
14. PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna SA Kopalnia Węgla Brunatnego
Turów,http://www.kwbturow.pgegiek.pl/index.php/ochronasrodowiska/gospodark
a-odpadami/,
13. SEZNAM OBRÁZKŮ
Obr. č. 1. Poloha hnědouhelného ložiska Turów s vyznačením fyzikálně-geografického
rozdělení Polska podle J. Kondrackého (2009)
Obr. č. 2. Přehledná mapa polohy ložiska hnědého uhlí Turów s vyznačením správního
rozdělení Polska.
Obr. č. 3. Plocha v držení PGE GiEK S.A. organizační složka KWB Turów
14. SEZNAM TABULEK
Tabulka č. 1. Geologicko-hornické parametry ložiska hnědého uhlí Turów
Tabulka č. 2. Kvalitativní parametry ložiska hnědého uhlí Turów
29
Tabulka č. 3. Plocha dokumentovaného hnědouhelného ložiska Turów a stávajícího a
navrhovaného, nového dobývacího prostoru a chráněného ložiskového území.
Tabulka č. 4. Roční spotřeba vody, energie a paliv společnosti PGE GiEK S.A.
organizační složka KWB Turów.
Tabulka č. 5. Platná vodoprávní povolení k odvádění vody z otvírky hnědouhelného dolu
Turów
15. SEZNAM GRAFICKÝCH PŘÍLOH
Příl. č. 1. Polohopisná a výškopisná mapa – měřítko 1:25 000
30