Katalog biotopù - biomonitoring.cz

L Lesy
Variabilita. Porosty jsou promûnlivé hlavnû
v závislosti na minerální bohatosti a vlhkosti pÛdy.
Od nejroz‰ífienûj‰ího typu na ãerstv˘ch a relativnû
hlub‰ích pÛdách se odli‰ují porosty ‰patného vzrÛstu na mûlk˘ch a such˘ch pÛdách skalnat˘ch svahÛ,
kam pronikají i nûkteré teplomilné druhy. V zakrsl˘ch doubravách na obtíÏnû zvûtravateln˘ch, minerálnû velmi chud˘ch, mûlk˘ch a vys˘chav˘ch pÛdách
typu ranker dominují acidofilní kefiíãky (Calluna
vulgaris, zfiídka téÏ Vaccinium myrtillus) a ãastûji se
vyskytují mechy Ceratodon purpureus, Pohlia nutans
a Polytrichum piliferum.
OhroÏení. M˘cení pfiirozen˘ch porostÛ, pfievod
na jehliãnaté kultury, tracheomykózy, eutrofizace.
Management. Zachování pfiirozené dfievinné
skladby s dominancí dubÛ.
Literatura. Neuhäusl & Neuhäuslová-Novotná
1967, Moravec 1998, Neuhäuslová & Sádlo
in Neuhäuslová et al. 1998.
Druhová kombinace
Stromové a kefiové patro
Betula pendula – bfiíza bûlokorá
Frangula alnus – kru‰ina ol‰ová
Dm
Quercus petraea s. lat. – dub zimní
Dm
Q. robur – dub letní
Bylinné patro
Dm
Avenella flexuosa – metliãka kfiivolaká
Calamagrostis arundinacea – tfitina rákosovitá
Dg Dm
Calluna vulgaris – vfies obecn˘
Dm
Festuca ovina – kostfiava ovãí
Dg
Genista germanica – kruãinka nûmecká
G. tinctoria – kruãinka barvífiská
Hieracium lachenalii – jestfiábník LachenalÛv
H. murorum – jestfiábník zední
H. sabaudum – jestfiábník savojsk˘
Dg Dm
Luzula luzuloides subsp. luzuloides – bika hajní
pravá
Melampyrum pratense – ãern˘‰ luãní
Dm
Poa nemoralis – lipnice hajní
Dg
Silene nutans – silenka nicí
Sorbus aucuparia subsp. aucuparia – jefiáb ptaãí
prav˘
Dm
Vaccinium myrtillus – borÛvka
Veronica officinalis – rozrazil lékafisk˘
208
Mechorosty
Dicranum scoparium – dvouhrotec chvostnat˘
Pleurozium schreberi – travník SchreberÛv
Polytrichum formosum – ploník ztenãen˘
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy
Wet acidophilous oak forests
Natura 2000. 9190 Old acidophilous oak woods with Quercus
robur on sandy plains
Smaragd. 41.5 Acidophilous oak forests (viz také L7.1, L7.3
a L7.4)
CORINE. 41.57 Medio-European acidophilous oak forests
Pal. Hab. 41.57141 Peri-Bohemian giant moorgrass sessile
oak forest
EUNIS. G1.8/P-41.57 Medio-European acidophilous oak
forests
Fytocenologie. Svaz Genisto germanicae-Quercion
Neuhäusl et Neuhäuslová-Novotná 1967 (viz také L6.5, L7.1,
L7.3 a L7.4): Molinio arundinaceae-Quercetum Samek 1962,
Abieti-Quercetum Mráz 1959
Potenciální vegetace. 37 Bezkolencová doubrava
Fyziotyp. AD Acidofilní doubravy
Lesnická typologie. 0O SvûÏí jedlodubov˘ bor (kromû 0O9),
1P SvûÏí bfiezová doubrava (viz také L3.1 a L3.4),
1Q Bfiezová doubrava, 2O Jedlobuková doubrava
(viz také L3.1 a L3.3), 2P Kyselá jedlová doubrava,
2Q Chudá jedlová doubrava, 2T Podmáãená chudá jedlová
doubrava, 2G Podmáãená jedlová doubrava, 3P Kyselá
jedlová doubrava (smrková), 3Q Chudá jedlová doubrava,
3T Podmáãená chudá jedlová doubrava, 3G Podmáãená
jedlová doubrava (smrková)
Geobiocenologie. 2–3 A–AB 4 Betuli-querceta roboris sup.
(bfiezové doubravy v. st.), (3)4 A (3)4 Querci-abieta
piceosa (smrko-dubové jedliny), (3)4 AB (3)4 Abietiquerceta roboris-piceae (smrko-jedlové doubravy)
Struktura a druhové sloÏení. Porosty tvofiené dominantním dubem letním (Quercus robur)
s pfiímûsí Betula pendula, Pinus sylvestris, Quercus
petraea s. lat. a mnoh˘ch dfievin severoevropsk˘ch
boreálních lesÛ (Betula pubescens, Populus tremula,
Sorbus aucuparia subsp. aucuparia, pfiípadnû i Picea
abies). V kefiovém patfie se ãasto vyskytuje kru‰ina
ol‰ová (Frangula alnus). V bylinném patfie dominuje
bezkolenec rákosovit˘ (Molinia arundinacea), pfiípadnû
ostfiice tfieslicovitá (Carex brizoides), doprovázené
druhy vlhk˘ch kysel˘ch pÛd (napfi. Lysimachia vulgaris
a Potentilla erecta). Pravidelnû je vyvinuto mechové
patro.
Ekologie. Mûlké terénní sníÏeniny, plo‰iny, bezodtoké mûlké úÏlabiny v níÏinách a pahorkatinách,
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy
zpravidla mezi 200 a 400 m n. m., fiidãeji v mûlk˘ch
sníÏeninách uprostfied acidofilních buãin v nadmofisk˘ch v˘‰kách kolem 450 m (napfi. na Kfiivoklátsku).
PÛdním typem jsou stfiídavû vlhké, silnû kyselé,
ve spodinû zhutnûlé pseudogleje nebo pseudooglejené kambizemû, doãasnû zamokfiené stagnující
sráÏkovou vodou a silnû vys˘chající v suchém létû
nebo podzimu. V bezodtok˘ch sníÏeninách se tvofií
kysel˘ surov˘ humus a pfii silném zamokfiení dochází
k povrchovému slatinûní, kter˘m vzniká tzv. anmór.
Roz‰ífiení. âastûji ve stfiedních a v˘chodních
âechách v oblasti âeské tabule a na Opavsku, maloplo‰nû i na Kfiivoklátsku a v okolí Prahy, ojedinûle
i jinde.
40
45
50
55
60
65
70
75
51°
50
55
50°
60
65
49°
70
12°
13°
14°
15°
16°
17°
18°
19°
Roz‰ífiení vlhk˘ch acidofilních doubrav.
Poznámka k mapování. V chladnûj‰ích a vlhãích
oblastech vût‰inou mezi 400 a 600 m n. m. se místy
vyskytují fragmentární a smrkov˘m hospodáfistvím
silnû ovlivnûné acidofilní jedlové doubravy. Jejich
pfiirozené porosty tvofií jedle bûlokorá (Abies alba)
a duby (Quercus petraea s. lat. a Q. robur) se slabou
pfiímûsí pion˘rsk˘ch dfievin Betula pendula a Sorbus
aucuparia subsp. aucuparia. V bylinném patfie jsou
ãasté druhy vlhk˘ch acidofilních doubrav
a Calamagrostis arundinacea, Galium rotundifolium,
Luzula pilosa, Mycelis muralis, Oxalis acetosella,
Senecio ovatus a Viola riviniana. Z mechÛ pfievládají
málo nároãné acidofyty Hypnum cupressiforme,
Pleurozium schreberi a Polytrichum formosum. PÛdy
jsou pseudooglejené kambizemû na minerálnû
slab‰ích substrátech. Fragmenty porostÛ jsou
doloÏeny pfiedev‰ím z Kfiivoklátska, Jevanské plo‰iny
a Îelezn˘ch hor, jako potenciální pfiirozená vegetace
jsou v‰ak pfiedpokládány na velk˘ch plochách v jiÏní
polovinû âech. Vzhledem k obtíÏnosti a ãasto aÏ
nemoÏnosti rozli‰ovat v terénu acidofilní doubravy
Vlhké acidofilní doubravy s bezkolencem rákosovit˘m (Molinia
arundinacea) se vyskytují v mûlk˘ch terénních sníÏeninách se
zhutnûl˘mi, silnû kysel˘mi pseudoglejov˘mi pÛdami. âihátka u Kublova
na Kfiivoklátsku.
od souãasn˘ch fragmentárních porostÛ jedlov˘ch
doubrav fiadíme jedlové doubravy k podjednotce
vlhk˘ch acidofilních doubrav.
OhroÏení. M˘cení porostÛ, pfievod na borové,
pfiíp. smrkové kultury, odvodnûní drenáÏními kanály,
tracheomykózy, eutrofizace.
Management. Zachování pfiirozeného sloÏení
stromového patra.
Literatura. Mráz 1959, Samek 1962, Neuhäusl
& Neuhäuslová-Novotná 1967, 1989, Moravec
1998, Neuhäuslová & Sádlo in Neuhäuslová et al.
1998.
209
L Lesy
Druhová kombinace
Stromové a kefiové patro
Betula pendula – bfiíza bûlokorá
Dg
B. pubescens – bfiíza p˘fiitá
Dg
Frangula alnus – kru‰ina ol‰ová
Pinus sylvestris – borovice lesní
Dg
Populus tremula – topol osika
Quercus petraea s. lat. – dub zimní
Dm
Q. robur – dub letní
Sorbus aucuparia subsp. aucuparia – jefiáb ptaãí
prav˘
Bylinné patro
Avenella flexuosa – metliãka kfiivolaká
Dm
Carex brizoides – ostfiice tfieslicovitá
Dg
Dryopteris carthusiana – kapraì osténkatá
Dg
Hieracium laevigatum – jestfiábník hladk˘
Dg
Lysimachia vulgaris – vrbina obecná
Melampyrum pratense – ãern˘‰ luãní
Dg Dm
Molinia arundinacea – bezkolenec rákosovit˘
Dg
Potentilla erecta – mochna nátrÏník
Vaccinium myrtillus – borÛvka
Mechorosty
Atrichum undulatum – bezvláska vlnkatá
Polytrichum commune – ploník obecn˘
P. formosum – ploník ztenãen˘
Subkontinentální borové doubravy se vyskytují na písãit˘ch pÛdách
na plo‰inách pískovcov˘ch skalních mûst. Okolí Pravãické brány
L7.3 Subkontinentální borové
doubravy
v âeském ·v˘carsku.
Subcontinental pine-oak forests
chudé porosty s dominantní borovicí lesní (Pinus
sylvestris) a dubem zimním (Quercus petraea s. lat.),
fiidãeji dubem letním (Q. robur), s pfiímûsí Betula
pendula a Sorbus aucuparia subsp. aucuparia ve stromovém a kefiovém patfie, obãas téÏ s Frangula
alnus a Salix aurita a s dominancí kefiíãkÛ (Calluna
vulgaris, Vaccinium myrtilus a V. vitis-idaea), kapradin
(napfi. Pteridium aquilinum) nebo trav (napfi. Avenella
flexuosa) v patfie bylinném. Mechové patro je vyvinuto pravidelnû s ãast˘m v˘skytem Pleurozium
schreberi, pfiípadnû s druhy Dicranum polysetum,
D. scoparium, Leucobryum glaucum, L. juniperoideum
a li‰ejníky.
Natura 2000. –
Smaragd. 41.5 Acidophilous oak forests (viz také L7.1, L7.2
a L7.4)
CORINE. 41.58 Subcontinental pine-oak forests
Pal. Hab. 41.582 Cowberry pine-oak forests
EUNIS. G1.8/P-41.57 Medio-European acidophilous oak forests
Fytocenologie. Svaz Genisto germanicae-Quercion
Neuhäusl et Neuhäuslová-Novotná 1967 (viz také L6.5, L7.1,
L7.2 a L7.4): Vaccinio vitis-idaeae-Quercetum Oberdorfer 1957
Potenciální vegetace. 38 Brusinková borová doubrava
Fyziotyp. AD Acidofilní doubravy
Lesnická typologie. 0K Kysel˘ (dubobukov˘) bor,
1M Borová doubrava (viz také L7.4), 2M Chudá buková
doubrava (viz také L7.1)
Geobiocenologie. 2–3 A–AB 2–3 Pini-querceta inf. et sup.
(borové doubravy n. a v. st.) (viz také L7.4),
4 A 2–3 Querci-pineta (dubové bory), (3)4 A 3–4 Quercipineta abietina (jedlo-dubové bory)
210
Struktura a druhové sloÏení. Svûtlé, druhovû
Ekologie. Îivinami chudé, lehãí, velmi silnû
kyselé, vys˘chavé kambizemû na minerálnû chud˘ch
substrátech (kyselé pískovce, arkózy, slepence,