UP_Vichova_zm2_PS-oduvodneni

Transkript

Územní plán Víchova nad Jizerou
právní vztah po změně č. 2
ÚZEMNÍ PLÁN
VÍCHOVÁ
NAD JIZEROU
PRÁVNÍ STAV PO ZMĚNĚ Č. 2
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
OBJEDNATEL: OBEC VÍCHOVÁ NAD JIZEROU
POŘIZOVATEL: MěÚ JILEMNICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO
ŘÁDU
ZPRACOVATEL:
ING. ARCH. ROMAN ŽATECKÝ
ING. ARCH PAVEL TOMEK
DIGITÁLNÍ ZPRACOVÁNÍ: ING. PETR VÁGNER
ÚNOR 2015
0
ZPRACOVATELÉ ÚZEMNÍHO PLÁNU :
09/2008
ING. ARCH. ALENA KOŠŤÁLOVÁ
ARCHITEKTONICKO-URBANISTICKÁ PROJEKČNÍ KANCELÁŘ
Zavřená 32, 63900 BRNO
Zodpovědní projektanti:
Životní prostředí, zeleň: RNDr. Josef Glos, Ing. Draga Kolářová
Zemědělská příloha: Svatava Poláková
Doprava: Ing. Rostislav Košťál
Technické vybavení: Ing. Ivana Novotná
Digitální zpracování: Ing. Rostislav Košťál jr., Ing. Gabriela Košťálová
ÚP schválen zastupitelstvem obce Víchová nad Jizerou dne 15. 08. 2001,
usnesení zastupitelstva č.20
ZPRACOVATELÉ ZMĚNY Č.1 :
12/2011
Ing. arch. Roman Žatecký – člen sdružení Drupos
Žacléř 542 01, Dělnická II/212 IČ 14532255
a
Ing. arch. Pavel Tomek
Trutnov 541 01, Havlíčkova 13 IČ 11602961
Změna č.1 ÚP schválena zastupitelstvem obce Víchová nad Jizerou dne 19. 12. 2011,
ZPRACOVATELÉ ZMĚNY Č.2 :
02/2015
Ing. arch. Roman Žatecký – člen sdružení Drupos
Žacléř 542 01, Dělnická II/212 IČ 14532255
a
Ing. arch. Pavel Tomek
Trutnov 541 01, Havlíčkova 13 IČ 11602961
Změna č.2 ÚP schválena zastupitelstvem obce Víchová nad Jizerou dne 24. 02. 2015,
1
SEZNAM PŘÍLOH
TEXTOVÁ ČÁST
GRAFICKÁ ČÁST
01 Koordinační výkres
právní stav po změně č.1
1 : 5 000
02 Širší vztahy
netýká se
1 : 50 000
03 Předpokládané zábory ZPF
netýká se
1 : 5 000
2
OBSAH
ODŮVODNĚNÍ PRÁVNÍHO STAVU ÚZEMNÍHO PLÁNU PO ZMĚNĚ Č. 2 ............... 3
1
Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně
plánovací
dokumentací
vydanou
krajem,
vyhodnocení
koordinace využívání území z hlediska širších vztahů
1.1 Soulad s politikou územního rozvoje
Z politiky územního rozvoje vyplývá, že obec Víchová nad Jizerou leží mimo rozvojovou oblast OB7
Liberec, mezi rozvojovými osami OS3 Praha - Liberec - hranice ČR, Německo, Polsko a OS4 Praha
- Hradec Králové / Pardubice - Trutnov - hranice ČR / Polsko i mimo záměry rozvojových
dopravních koridorů.
Víchová nad Jizerou je umístěna ve specifické oblasti SOB7 Krkonoše - Jizerské hory. Tato oblast
byla vymezena z důvodů potřeby úměrně a rovnoměrně využívat s ohledem na udržitelný rozvoj
území vysoký rekreační potenciál Krkonoš, které jsou národním parkem a biosférickou rezervací
UNESCO.
Pro Víchovou nad Jizerou z tohoto situování obce vyplývá především úkol vytvářet územní
podmínky pro rovnoměrné využívání rekreačního potenciálu oblasti, pro rozvoj rekreace i mimo
hlavní střediska s ohledem na možnosti celoročního využití.
1.2 Podklady a ÚPD regionálního významu

Územní plán velkého územního celku Liberecké sídelní aglomerace (ÚPN VÚC LSRA)
schválen v r. 1984 - dokumentace doplňovaná změnami

ÚPN VÚC Krkonoše schválen v r. 1994

ÚPN VÚC Libereckého kraje - koncept 2004 - v současné době schválené aktualizované zadání
Zásad územního rozvoje Libereckého kraje

Zásady územního rozvoje Libereckého kraje (ZÚR LK) - v současné době probíhají jednání o
návrhu ZÚR LK s dotčenými orgány a kraji (§37, odst. 2 SZ), konzultace s orgány sousedních
států (§37 odst.3 SZ) a projednání vyhodnocení vlivů návrhu na udržitelný rozvoj území s
ministerstvy (§37 odst.4 SZ)

Nařízení vlády ČR o podmínkách ochrany a o základním uspořádání území Krkonošského
národního parku (KRNAP)

Územní generel sportovně rekreačního využití Krkonoš, AUP Praha, 2000 - nebyl odsouhlasen
orgány ochrany přírody

Předpoklady rozvoje cestovního ruchu v okresech Liberec a Jablonec n.N, 1997

Euroregion Nisa - studie ÚPG – 1994

Program rozvoje Libereckého kraje, ARR, TUL, SAUL, 2000

Strategie rozvoje oblasti Krkonoš, průzkumy a rozbory – 2001

Strategie rozvoje Libereckého kraje, KÚKL, 2001

Plány péče KRNAP

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje

Územně technický podklad (ÚTP) Nadregionální a regionální ÚSES ČR, MMR 1996
3

Koncepce ochrany a přírody Libereckého kraje (Jan Hromek, Lesprojekt Liberec - lesnické a
parkové úpravy)

Poskytnuté údaje OkÚ, orgánu ochrany přírody, ZPF, PUPFL, PF ČR

Program rozvoje vodovodů a kanalizací - okres Semily (PIK Vítek, Mníšek p.B, ateliér Trutnov,
2000)

Program revitalizace říčních systémů (vláda ČR, 1992)

Základní teze strategie rozvoje dopravní infrastruktury v Libereckém kraji, KÚKL, 2002

Podklady Českého Telecomu, a.s., Českých radiokomunikací, a.s.

Mapy ložiskové ochrany, Geofond, 2002

Mapy poddolovaných území, MPŽ, ČGS - Geofond, 2002

Koncepce odpadového hospodářství Libereckého kraje, ISES s.r.o.
V návrhu ÚP jsou respektovány výstupy a podmínky výše uvedených dokumentací.
Územní plán Víchová nad Jizerou není v rozporu s tím, co se dle § 187 odst.7 stavebního zákona
považuje za závaznou část územního plánu Velkého územního celku.
1.3 Podklady a dokumentace místního významu pro vypracování návrhu ÚP

Projekty technického vybavení,

Skutečné provedení plynofikace obce

Výsledky sčítání lidí, domů a bytů 1980, 1991, 2001,

Generely ÚSES, zvláště pro území Víchové a Víchovské Lhoty a zvláště pro území Horní
Sytové (obě dokumentace zpracoval Ing. Ing. Zbyněk Nop, ÚHUL)

Informace získané na MěÚ Jilemnice a KÚ Libereckého kraje
Výše uvedené podklady jsou v územním plánu respektovány. Dále jsou respektovány všechny
obecně platné vyhlášky pro jednotné obory.
1.4 Širší vztahy
Z hlediska administrativně správního je respektováno:

Vazba obce na město Jilemnice jako obec s rozšířenou působností III.stupně - centrum
mikroregionálního významu II.stupně

Návaznost na významná střediska sportu a rekreace - Rokytnice, Mísečky, Špindlerův Mlýn,
Vítkovice a další

Řešení návrhu ÚP Víchová nad Jizerou negativně neovlivní okolní obce
Z hlediska dopravních vazeb je respektováno:

Vazba na trať Českých drah,

Regionální spojovací osa: Harrachov - Rokytnice u.J. - Jilemnice - hranice kraje - Trutnov
(silnice I/14)

Homogenizace silniční trasy v úseku Horní Sytová - hranice kraje
4
2
Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména
s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických
hodnot území a požadavky na ochranu nezastavitelného zemí
2.1 Soulad s cíly a úkoly územního plánování

Urbanistická koncepce vychází především z přírodních podmínek, širších vztahů a stávajícího
funkčního využití území, daného historickým vývojem a společensko - ekonomickými
podmínkami. Musí podporovat optimální životní a pracovní prostředím a zjistit udržitelné formy
rozvoje území.

Dle rozvojových předpokladů obcí a správních obvodů vyhodnocených ve zpracovaném
konceptu ÚP VÚC LK, má obec poměrně dobré předpoklady rozvoje z hlediska vzdělanosti
obyvatel a relativního migračního salda. Nejhorší ukazatel se týkal absolutního rozsahu
výstavby ostatních domů pro bydlení, podprůměrná byla i intenzita výstavby rodinných domů.
Souvislost je třeba hledat v chybějící ÚPD a nepřipravenosti ploch pro výstavbu bydlení. Tuto
disproporci by měl vyřešit zpracovaný územní plán. V něm se s výstavbou bytových domů v
zásadě neuvažuje, předpokládá se pouze výstavba RD. V případě vzniklých požadavků na
jejich výstavbu je možné jejich situování na plochy určené pro bydlení nízkopodlažní městské BM.

Nová zástavba bude doplňovaná s ohledem na historické a krajinné hodnoty všech sídel.
Navržené plochy navazují na zastavěné území obce tak, aby zásah do okolního
nezastavěného území byl minimalizován.

Při návrhu jednotlivých ploch se vycházelo z podnětů občanů a požadavků obce, které byly
korigovány s ohledem na krajinné a přírodní hodnoty a stávající limity využití území a dále
doplněny dle názoru zpracovatele. Při řešení ÚP bylo respektováno stávající technické
vybavení a možnosti jeho dalšího doplnění. Nová výstavba byla přednostně umisťovaná na
plochy , které je možné přímo napojit na stávající inženýrské sítě a které doplňují proluky mezi
současně zastavěným územím obce. Požadovaná výstavba v okrajových, pohledově
exponovaných částech obce byla značně korigovaná s ohledem na dálkové pohledy
znázorněné ve fotodokumentaci, uložené u zpracovatele. Při nutnosti respektovat historický ráz
obce a její umístění v KRNAP a jeho ochranném pásmu je navrženo specifické funkční využití plochy bydlení nízkopodlažní venkovské ve zvláště hodnotném prostředí. Charakter zástavby
bude vycházet ze „Studie krajinného rázu", (ing. Brychtová).
2.2 Soulad a koordinace v řešeném území

Vazba místních částí Horní Sytová a Víchovská Lhota na Víchovou nad Jizerou jako středisko
občanského vybavení

Vymezena je veřejně prospěšná stavba vodního hospodářství - VPS V4/6 - VP1 ve výkrese
VPS ÚP Víchová protipovodňová opatření na řece Jizerka.

Respektovaná je výhledová retenční nádrž na řece Jizerka na východním okraji k.ú. Víchová
nad Jizerou

Upřednostňování využití opuštěných a ohrožených historických objektů pro rozvoj cestovního
ruchu

Příprava ploch výroby i pro vzdálenější časový horizont

Údržba evidovaných luk a pastvin zejména pro extenzivní chov skotu, ovcí a koz, podporování
modelu pasteveckého způsobu hospodaření

Řešit nepříznivé ekologické a estetické úrovně zemědělských farem a průběžně sledovat
hygienické poměry. Prosazovat vyhlášení PHO
5
3

Zalesňovat dlouhodobě nevyužívaný zemědělský půdní fond

Lesní porosty, tvořící součást systému ekologické stability zařadit do kategorie lesů zvláštního
určení.
Údaje o splnění Zadání a Souborného stanoviska
Splnění Zadání bylo vyhodnoceno v konceptu ÚPO Víchová nad Jizerou. V návrhu ÚP jsou řešeny
jak požadavky obce a občanů, tak i všeobecné podmínky dané pro zpracování územních plánů
zákonem č. 183/2006 Sb. (stavebním zákonem) a prováděcí vyhláškou č. 500/2006 Sb.
Respektované jsou připomínky dotčených orgánů státní správy a správců sítí, které byly podány při
projednávání konceptu ÚPO a po projednání návrhu ÚP s dotčenými orgány státní správy.
Souborné stanovisko pro ÚPO bylo schváleno Zastupitelstvem obce Víchová nad Jizerou.
Obsah kapitoly „Požadavky na návrh ÚPO je upraven a respektován s ohledem na znění zákona č.
183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006, zejména přílohy č. 7.
Návrh změny č.1 ÚP Víchová nad Jizerou byl zpracován na základě dohodnutého a následně
zastupitelstvem obce Víchová nad Jizerou schváleného zadání ze dne 14. 09 2010 pod usnesením
č. 388.
Všechny požadavky vyplývající ze zadání změny č.1 ÚP Víchová nad Jizerou v návrhu změny č.1
ÚP Víchová nad Jizerou splněny.
Návrh změny č.2 ÚP Víchová nad Jizerou byl zpracován na základě dohodnutého a následně
zastupitelstvem obce Víchová nad Jizerou schváleného zadání ze dne 03. 06. 2014 pod usnesením
č. 326/14 a ze dne 24. 07. 2014 – č.j. 332/14.
Všechny požadavky vyplývající ze zadání změny č.2 ÚP Víchová nad Jizerou v návrhu změny č.2
ÚP Víchová nad Jizerou byly splněny.
4
Komplexní zdůvodnění přijatého řešení
včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení zejména ve vztahu k rozboru
udržitelné formy rozvoje území.
4.1 Koncepce rozvoje území obce
(ke kap. 2 a 3)

Koncepce rozvoje území obce vychází zejména z jejich přírodních hodnot a z urbanistického a
architektonického dědictví.

Při rozšiřování zástavby je chráněna okolní kvalitní krajina jako podstatná složka prostředí pro
život obyvatel.

Víchová nad Jizerou leží částečně v údolí řeky Jizerky a dále se rozvíjí severním směrem až k
hranici katastru Víchovské Lhoty, která na ni v zástavbě plynule navazuje. Obdobné je to i na
západní stranu podél řek Jizerky a Jizery, kde plynule navazuje na Horní Sytovou.

V údolí Jizerky je většina výrobních a skladových středisek. Na jihovýchodním okraji obce v
okolí silniční křižovatky je větší část novějších objektů občanského vybavení, které, přestože
jsou rozptýlené, tvoří určité centrum obce. V tomto údolí zůstaly jen sporadicky původní
chalupy, většina objektů je poměrně nových a vícepodlažních. Hlavní ulicí je silnice I/14, která
však zároveň vytváří svým intenzivním provozem určitou bariéru. Za ní, na jižním svahu nad
Jizerkou, vyrůstají nové ulice s domky zcela městského charakteru. V návrhu ÚP je tato
zástavba dále doplňována.

Víchová nad Jizerou se dále historicky rozvíjela podél silnice III/28621. V poměrně úzkém
údolí zde jsou převážně historické chalupy a vesnické domky, na stráních pak i statky. V
6
místech, kde se území rozšiřuje, vzniklo další centrum obce se školou a kulturním domem, nad
kterým se realizovala další lokalita nové výstavby městského charakteru. Zbývající část
Víchové nad Jizerou a Víchovskou Lhotu tvoří volně rozptýlené, většinou historické, chalupy a
statky s dominantními stromy, které dodávají této části obce jedinečný a půvabný charakter. V
ÚP je třeba vytvořit podmínky pro jeho zachování.

Víchovská Lhota nemá žádné výrazné jádro obce, objekty jsou většinou volně rozptýlené po
stráních okolo silnice III/28621.

Horní Sytová má v údolí Jizerky charakter průmyslově obytný, s domy převážně městského
charakteru. V části Arnoštov, v návaznosti na památkově chráněný objekt původní hospody je
další specifická lokalita území - pstruhařství Jizerka. Je zde budován atraktivní, ekologicky
hodnotný a účelný areál rybníků a sádek pro chov pstruhovitých ryb. Západní část Horní
Sytové, území nad řekou Jizerou, má podobný charakter jako Víchovská Lhota - rozptýlená
zástavba většinou historických chalup a statků v prudké stráni. Jádro Horní Sytové je kolem
soutoku Jizerky s Jizerou. Je zde soustředěna větší část občanského vybavení - hotel Jizera,
vzniklý na místě starého mlýna, hospoda, hasičská zbrojnice a bývalá škola.
Obytná zástavba je rozdělená dle požadovaného charakteru a umístění v obci:

Plochy bydlení nízkopodlažní venkovské ve zvláště hodnotném území, situované místy v
západní části Horní Sytové, ve Víchové na severozápadním okraji (návrh BVj 1.1 - 1.5), ve
střední části (návrh BVj 1.7 - 2.0). Stávající historicky hodnotné objekty jsou i ve východní části
sídla (návrh BVj 1.6). V charakterově smíšené zóně v jihovýchodní části Víchové již není
uvažováno se striktním respektováním historického charakteru. Ve Víchovské Lhotě jsou
esteticky hodnotné objekty rozptýlené po celém území, doplňují je navržené plochy BVj 3.1 3.6.

Plochy bydlení nízkopodlažní venkovské, situované v různých částech obce, navržené plochy
ve Víchové ve střední části (návrh BV 1.1 - 2.0), ve východní části (návrh BV 2.1 - 2.3) a v jižní
části (návrh BV 2.4 - 2.7) a v západní části Horní Sytové (návrh BV 0.1 - 0.6), mezi esteticky
hodnotnými objekty .

Plochy zástavby smíšené venkovské polyfunkční s bydlením s objekty využívanými většinou
tradičním způsobem s drobným hospodářstvím nebo řemeslnou činností (pracovními
aktivitami), situované převážně v severozápadní části Víchovské Lhoty (návrh SO 3.1 až 3.3) a
ve východní části Víchové, nová zástavba ve východní části Horní Sytové (návrh SO 0.2, 0.4) a
v její záp.části (návrh SO3).

Plochy bydlení nízkopodlažní městské se rozvíjí především ve východní části Horní Sytové
(návrh BM 0.1, 0.2) a na severozápadním okraji Víchové (návrh BM 1.1).

Plochy občanského vybavení jsou v obci dostatečné. Rozšiřování občanského vybavení se
předpokládá hlavně v soukromém sektoru. Stavby a rekonstrukce budou respektovat historický
kontext obce. Nově navržené je sociální zázemí a ubytování pro sportovní aktivity na
severovýchodním okraji Víchové.

Plochy sportu a rekreace navržené na jihovýchodním okraji Víchové jsou situovaná v
záplavovém území. Na ploše pro sportovní využití je uvažováno pouze s tréninkovými převážně
travnatými hřišti, které by občasné zaplavení vodou nemělo příliš poškodit. Sociální zázemí pro
sportovní aktivity je doporučené situovat mimo hranici Q100.

Plochy výroby s malou zátěží mají možnosti rozvoje v návaznosti na stávající plochy výroby na
jihovýchodním okraji Víchové (návrh VD 1.3 - 1.5) a na východním okraji Horní Sytové (návrh
VD 0.1) a v návaznosti na ně.

Plochy výroby s malou zátěží v záplavovém území navržené na půdách nejnižší kvality s
poměrně rovným terénním reliéfem jsou navrženy jako územní rezerva. V případě realizace
protipovodňových úprav je pravděpodobná změna hranice rozlivu řeky a navržené plochy v její
blízkosti bude možné přehodnotit.

Technická infrastruktura bude postupně doplňována dle potřeb obce. V současné době byla
obec plynofikovaná, je třeba realizovat odkanalizování a rekonstrukci vodovodu.
7

Ochrana životního prostředí a ekologie je v územním plánu řešena doplněním zeleně a jejím
propojením do funkčního územního systému ekologické stability a opatřeními proti negativním
důsledkům vodní eroze.
4.2 Koncepce uspořádání krajiny
(ke kapitole 5)
Koncepce uspořádání krajiny
Řešené území je součástí harmonické kulturní krajiny podhůří Krkonoš, jejíž malebný ráz je
podmíněn především značně dynamickým reliéfem a na něj vázanou charakteristickou pestrou
strukturou využití. Celkově převažuje využití zemědělské, dosti velkou část území však pokrývají
též různě velké lesní celky. Sídla jsou situována v údolních polohách, v závislosti na tvaru údolí a
sklonech přiléhajících svahů vystupuje zástavba i poměrně vysoko nade dna těchto údolí,
ojediněle se přibližuje i plochým hřbetům.
Zemědělsky souvisleji využívané partie krajiny prostupují prakticky celým řešeným územím. Orná
půda je nejvíce zastoupena v prostorech mírně až středně ukloněných temen a svahů plochých
hřbetů obklopujících Víchovou i Víchovskou Lhotu, louky a pastviny pak zasahují jak do poloh
strmějších svahů tak, do prostorů rovinatých či mírně ukloněných - dna údolí Jizery a Jizerky.
Zatravněné plochy však nejsou pouze součástí nezastavěných částí obce, ale vzhledem k
rozptýlenému způsobu zástavby zasahují i do této zastavěné části. Kvalita a druhová pestrost
bylinných společenstev luk a pastvin je velmi proměnlivá od druhově chudých větších ploch
intenzivně obhospodařovaných luk v terénu dostupném zemědělskou technikou (niva Jizerky a
Jizery, okolí vrchu Sýkoř aj.) přes druhově pestřejší pastviny a extenzivně obhospodařované
louky strmých svahů (např. svahy jihozápadně od Studeného vrchu), po neobhospodařované,
místy náletem dřevin zarůstané plochy mnohde s vyšším podílem ruderálních druhů (prostor jižně
od Vartiště, enklávy luk jihozápadně od Vartiště či jižním úbočí Kolínova kopce). Mozaika různě
využívaných a různě velkých zemědělských ploch je místy členěna mezemi, kamenicemi a
polními cestami jejichž prostorově diversifikační funkci zvyšují často vzrostlé doprovodné dřeviny
(zejména javor klen, javor mléč, lípa, bříza, jeřáb, jasan, místy dub letní, růže šípková aj.). Mimo
dřevin situovaných ke zmíněným krajinným prvkům liniového charakteru nalezneme v řešeném
území velké množství dřevin a skupin dřevin i v zastavěné části obce, mnohé z těchto dřevin jsou
výraznými a významnými solitéry (lípy, javory kleny, javory mléče, jasany), jež se výrazným
způsobem podílí na charakteru zdejší krajiny.
Velkoplošné obhospodařování části zemědělské půdy (prostor vrchu Chmelnice a Studeného
vrchu) se v krajině projevuje přítomností některých doprovodných negativních jevů. K
nejzávažnějším z nich patří snížená prostupnost krajiny, zrychlený odtok vody spojený s rozvojem
půdní eroze a vznikem povodňových situací v níže položených oblastech, celková nadměrná
eutrofizace krajiny (obohacení živinami) spojená se šířením ruderální (plevelné) vegetace,
regulace vodních toků, likvidace cenných mokřadních biotopů a menší zastoupení ekologicky a
esteticky významné vegetace.
V obci je třeba zpracovat komplexní pozemkové úpravy, kde bude navrženo zpřístupnění všech
vlastnických pozemků systémem polních cest, další protierozní opatření ve svažitých částech
krajiny a doplnění územního systému ekologické stability interakčními prvky v podobě
vegetačních pásů.
Rozložení lesa je nerovnoměrné v závislosti na reliéfu a způsobu využívání. Lesní porosty vytváří
mozaiku různě velkých ploch. V blízkosti zastavěné části severních partií Víchové a celé
Víchovské Lhoty jsou situovány v přilehlých svazích spíše menší izolované porosty. Rozsáhlejší
lesní porosty jsou vázány na poměrně dlouhé a strmé svahy nad údolími Jizery, Jizerky,
Kopaninského potoka a Roudnického potoka. Dřevinná skladba lesních porostů je vlivem
dlouhodobého hospodářského využívání oproti přírodnímu stavu pozměněná. Převažují porosty
jehličnatých dřevin - zejm. smrku, místy modřínu, četné jsou však i smíšené lesy a místy i porosty
listnaté (zejména javor klen, javor mléč, habr, buk, bříza). Listnaté dřeviny tvoří často i lemy
lesních porostů. V podmáčených polohách se vyskytují zpravidla olše lepkavá, méně jasan
ztepilý.
8
Největší aktuální význam v krajině mají vegetační společenstva blízká přírodnímu stavu, důležitá
pro uchování přirozeného genofondu krajiny. Plochy s těmito společenstvy vytvářejí kostru
ekologické stability krajiny a jsou obvykle obecně označovány jako ekologicky významné
segmenty krajiny (EVSK). V katastru Víchové a Víchovské Lhoty jsou v části patřící do KRNAPu a
jeho ochranné zóny základní prvky kostry ekologické stability zařazeny do tzv. ploch botanických
lokalit (viz mapová příloha a tabulka).
4.2.1
Zvláště chráněná území
Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze dle § 14 zákona č.
114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, vyhlásit za zvláště chráněná. Většina území Víchové a
celé území katastru Víchovské Lhoty přísluší do Krkonošského národního parku a jeho
ochranného pásma. Hranici národního parku v k.ú. Víchové tvoří silnice Hrabačov - Roudnice,
hranici ochranného pásma toky Jizery a Jizerky po svůj soutok.
Krkonošský národní park byl vyhlášen v roce 1963 na základě zákona č. 40/1956 Sb., který
definuje národní parky jako "Velké plochy původní nebo lidskými zásahy málo dotčené přírody,
které mají obzvláštní vědecký význam, jsou důležité z hlediska klimatického, vodohospodářského
nebo zdravotního a vedle toho mají sloužit vzdělání našeho lidu". Nově jsou národní parky
definovány v zákoně ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jako "Rozsáhlá území,
jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo
lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají
mimořádný vědecký a výchovný význam". Obě definice odpovídají rezoluci 2. světové konference
o národních parcích z roku 1972. Krkonošský národní park byl nově zřízen a podmínky jeho
ochrany byly stanoveny Nařízením Vlády České republiky č. 165/1991 Sb. ze dne 20. března
1991. Obsáhlé pasáže zabývající se národními parky jsou ve 3., 5. a 6. části zákona ČNR č.
114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.
"Pro každý národní park navrhuje a schvaluje orgán ochrany přírody plán péče o národní park a
jeho ochranné pásmo, a to na období zpravidla deseti let. Jeho východiskem je členění území
národního parku do jednotlivých zón, obsahem pak zejména stanovení dlouhodobých i
krátkodobých úkolů pro ochranu rostlin a živočichů, péči o les i půdu, vzhled krajiny, ekologické
limity osídlení, dopravy, turistiky a hospodaření na území národního parku. Plán péče obsahuje
též úkoly na úseku strážní a informační služby a zásadní vnitřní úkoly pro činnost orgánu ochrany
přírody. Slouží jako závazný podklad pro jiné plánovací dokumenty a pro činnost orgánu ochrany
přírody." (Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., § 18, odst. 1 a 2). Z uvedené citace zákona vyplývá hlavní
účel plánu péče - optimální usměrňování veškerých aktivit ovlivňujících přírodní prostředí,
strukturu a funkci krajiny Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma (omezení a
možné kompenzace stanovuje stávající legislativa).
Do Krkonošského národního parku patří východní část Víchovského katastru. Celá tato část
náleží do 3. zóny.
Maloplošná zvláště chráněná území v řešených katastrech dosud zastoupena nejsou, ve výhledu
je však vyhlášení prameniště a mokřadu s výskytem chráněných druhů rostlin západně od
Víchové jako přírodní památky.
4.2.2
Významné krajinné prvky
V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb. mají zvláštní postavení
významné krajinné prvky - ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny,
které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability (§ 3 písm. b). Významnými
krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné
části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistruje podle § 6 zákona.
V řešeném území se nacházejí z obecně vyjmenovaných významných krajinných prvků lesy,
vodní toky, rybníky a údolní nivy. Významné krajinné prvky registrované podle § 6 zákona dosud
v území nejsou zastoupené.
Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívat je lze pouze tak,
aby nedošlo k ohrožení nebo narušení jejich ekostabilizující funkce (§ 4 odst. 2 zákona)
9
4.2.3
Ochrana krajinného rázu
K zabezpečení ochrany krajinného rázu katastru existuje legislativní opora zejména v zákoně č.
114/1992 Sb. Zákon v § 12 odst. 1 praví: "Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a
historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho
estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování
staveb mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků,
zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině."
Krajinný ráz je chráněn celoplošně, přičemž význam jeho ochrany stoupá souběžně s estetickou
hodnotou jednotlivých partií krajiny. K umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem,
které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný (podle odstavce 2 § 12 zákona č.
114/92 Sb.) souhlas orgánu ochrany přírody.
Krajinný ráz řešeného území zásadním způsobem determinuje členitý reliéf, ovlivňujícím další z
významných faktorů krajinného rázu - způsob využívání krajiny. Ve vnímání krajinného rázu
řešeného území se výrazně podílí značně diferencovaná pohledová exponovanost krajiny
řešeného území. V hlubokých zalesněných údolích a přiléhajících zalesněných svazích jsou
pohledy velmi omezené, naopak na širokých plochých hřbetech bez lesa jsou četná místa s
dalekými výhledy.
4.2.4
Památné stromy
Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit dle § 46 odst. 1 zákona č.
114/1992 Sb. za památné stromy.
V řešeném území byly dosud vyhlášeny dva památné stromy:
 Lípa velkolistá (č. 132, obvod kmenu 510 cm, vyhlášeno 1.11.1990) v západní části Víchové
 Lípa srdčitá (č. 308, obvod kmene 511 cm, vyhlášeno v r. 1979) ve východní části Víchové
Umístění těchto lip je zřejmé z mapové části .
Z terénního šetření vyplynulo, že v řešeném území se nachází množství významných stromů, jež
by zasluhovaly ochranu formou vyhlášení za památné stromy. K nejvýznamnějším z nich patří
mohutný javor klen ve stromořadí situovaném na výrazné mezi západně od Víchovské Lhoty v
prostoru s místním názvem U javoru (dle ZM ČR 1 : 10 000).
4.2.5
Lokality s výskytem zvláště chráněných druhů organismů
Druhy rostlin a živočichů, které jsou ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi významné,
lze vyhlásit dle § 48 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. za zvláště chráněné. V současné době jsou
zvláště chráněné druhy rostlin vyjmenovány v příloze č. II prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb. k
zákonu č. 114/1992 Sb. a zvláště chráněné druhy živočichů v příloze č. III téže vyhlášky.
Na základě terénních šetření a studia podkladů řešeného území lze předpokládat výskyt zvláště
chráněných druhů organismů. Tento předpoklad byl potvrzen místními znalci a to jak u rostlin (ve
vazbě na některé existující ekologicky cenné části krajiny), tak u živočichů. Z chráněných druhů
rostlin se v území vyskytuje četně zejména bledule jarní a různé druhy vstavačů. Z chráněných
druhů živočichů jsou známy zejména lokality s výskytem mloka skvrnitého a zimoviště několika
druhů netopýrů, v zatrubněné části náhonu v Arnoštově. S nejvyšší pravděpodobností lze
očekávat i výskyt dalších chráněných druhů živočichů zejména obojživelníků (vodní toky,
podmáčené polohy). hmyzu (meze, kamenice, lada, mezofilní louky) a ptáků.
Podmínky ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů jsou uvedeny v § 49 a § 50
zákona č. 114/1992 Sb. a v § 15 a § 16 vyhlášky č. 395/1992 Sb. Základem ochrany zvláště
chráněných druhů organismů je komplexní ochrana jejich stanovišť a v případě rostlin i
bezprostředního okolí.
10
4.2.6
Seznam botanických lokalit
Kód
popis
Vegetace
hodnota
lokality
V343A lok.
IP bažinné olšiny a vrbiny, Carex remota; Circaea alpina; Circaea intermedia;
V34301+13 lužní lesy okolí pramenišť Chrysosplenium
alternifolium;
Chrysosplenium
(1995), není a potoků (olšiny, jaseniny); oppositifolium; Leucojum vernum; Melica nutans;
v PC
prameniště a rašeliniště Phalaris arundinacea; Ranunculus lanuginosus;
Valeriana
sambucifolia;
Veronica
montana,
Eriophorum angustifolium, Dactylorhiza majalis,
11
Územní plán Víchová nad Jizerou
právní stav po změně č. 2
Leucojum vernum
V351A lok. IP V35121 prameniště a rašeliniště
(1995)
V352D
V352E
V353A
V353B
V354B
V354E
V354F
V361A
V361B
V361C
V361D
V361E
V361F
V361G
Cardamine amara; Carex sylvatica; Crepis
paludosa; Lysimachia nemorum; Primula
elatior
lok. IP V35202 lesní
palouky,
louky
aPlatanthera bifolia; Ranunculus bulbosus;
(1995)
vřesoviště
Thlaspi caerulescens; Viola canina
lok. IP
bažinné olšiny a vrbiny, lužní Agrostis canina; Caltha palustris; Cardamine
V35205+06
lesy okolí pramenišť a potokůamara; Carex echinata; Carex nigra; Carex
(1995)
(olšiny,
jaseniny);
lesní panicea; Carex remota; Crepis succisifolia;
palouky, louky a vřesoviště; Dactylorhiza fuchsii; Equisetum fluviatile;
prameniště a rašeliniště
Equisetum palustre; Galium palustre; Juncus
conglomeratus; Juncus filiformis; Le
lok. IP V35302 prameniště a rašeliniště; lesní Alchemilla sp.; Epilobium palustre; Euphrasia
(1995)
palouky, louky a vřesoviště
-ostkoviana; Juncus filiformis; Polygala
vulgaris; Primula elatior; Succisa pratensis;
Viola palustris
lok. IP V35308 prameniště a rašeliniště
Briza media; Carlina acaulis; Coronilla varia;
(1995)
Dactylorhiza
latifolia,majal;
Juncus
conglomeratus; Primula elatior; Rhinanthus
minor
IP V3-5D (1996) bažinné olšiny a vrbiny, lužní Aconitum
gracile;
Calamintha
acinos;
lesy okolí pramenišť a potokůCampanula atifolia; cardamine impatins;
(olšiny, jaseniny)
Carduus personata; Cicerbita alpina; Circaea
intermedia;
Glyceria
plicata;
Lastrea
limbosperma;
Phalaris
arundinacea;
Ranunculus
platanifolius;
Thalictrum
aquilegifolium; Valeri
IP V3-5D (1996) lesní
palouky,
louky
aCarex muricata; Crepis succisifolia; Cruciata
vřesoviště
aevipes; Digitalis grandiflora; Euphrasia sp.;
Platanthera bifolia
IP V3-5D (1996) lesní
palouky,
louky
aCrepis succisifolia; Hieracium umbellatum;
vřesoviště
Holcus
anatus;
Juncus
compressus;
Sanguisorba officinalis; Trifolium dubium
palouky,
louky
aAsarum europaeum; Galium odoratum;
(1995)
vřesoviště; bučiny
Platanthera bifolia; Polygonatum multiflorum;
Ranunculus bulbosus
lok. IP V36101 bučiny
Adoxa moschatelina; Carpinus betulus; Fagus
(1995)
sylvatica; Galium odoratum; Paris quadrifolia;
Polygonatum multiflorum
IP V3-6A (1995) lesní
palouky,
louky
aCorydalis
pumila;
Leucojum
vernum;
vřesoviště; lokality chráněných Ranunculus bulbosus; Viola canina
a ohrožených druhů rostlin
palouky,
louky
aAjuga genevensis; Alyssum alyssoides;
(1995)
+ vřesoviště;
subxerotermní Coronilla varia; Echium vulgare; Orchis
autopsie
J. (příp. oligotrofní) lesní lemy, ustulata; Origanum vulgare; Poa compressa;
Dvořák
meze
Potentilla heptaphylla; Potentilla verna; Prunus
spinosa; Sanguisorba minor; Trifolium arvense;
Verbascum thapsus; Viola canina
lok. IP V36102 prameniště a rašeliniště; lesní Caltha palustris; Cardamine amara; Carex
(1995)
palouky, louky a vřesoviště
nigra; Carex panicea; Crepis paludosa;
Chrysosplenium alternifolium; Primula elatior;
Ranunculus auricomus
lok. IP V36109 subxerotermní
(příp. Corylus avellana; Crepis succisifolia; Primula
(1995)
oligotrofní) lesní lemy, meze elatior; Ranunculus auricomus; Viola canina
lok.
IPsuťové a roklinové lesy
Actaea spicata; Asarum europaeum; Leucojum
V36110+11
vernum; Paris quadrifolia; Primula elatior
(1995)
12
subxerotermní
(příp. Carpinus betulus; Corylus avellana; Festuca
oligotrofní) lesní lemy, meze; gigantea; Galium pumilum; Hepatica nobilis;
lesní
palouky,
louky
aHypericum perforatum; Lathyrus vernus;
vřesoviště
Melampyrum nemorosum; Melica nutans;
Origanum vulgare; Polygala comosa; Prunus
spinosa; Ranunculus bulbosus; Rhamnus
cathartica;
lok. IP V36114 lokality
chráněných
a Leucojum vernum; Lilium martagon; Ulmus
(1995)
ohrožených druhů rostlin
glabra
palouky,
louky
aCrepis succisifolia; Listera ovata; Sanguisorba
(1995)
vřesoviště
officinalis; Viola canina
palouky,
louky
aPrimula elatior; Ranunculus auricomus;
(1995)
vřesoviště;
prameniště
a Sanguisorba officinalis; Valeriana dioica
rašeliniště
lok. IP
bučiny;
prameniště
aAdoxa moschatelina; Asarum europaeum;
V36316+17
rašeliniště; bažinné olšiny aCorylus avellana; Euonymus europaeus;
(1995)
vrbiny, lužní lesy okolí Festuca
gigantea;
Lathrea
squamaria;
pramenišť a potoků (olšiny, Leucojum
vernum;
Padus
racemosa;
jaseniny)
Polygonatum multiflorum; Prunus spinosa;
Pulmonaria officinalis; Ranunculus auricomus
lok. IP V36319 subxerotermní
(příp. Festuca gigantea; Origanum vulgare; Potentilla
oligotrofní)
argentea; Prunus spinosa; Ranunculus
bulbosus;
V361H lok. IP
V36112+13
(1995)
V361I
V361J
V361K
V363A
V363B
)1995)
lesní lemy, meze
Sanguisorba minor; Thlaspi perfoliatum
V363C smíšený lesík bažinné olšiny a vrbiny, lužní Adoxa moschatelina; Corydalis bulbosa;
podél
malélesy okolí pramenišť a potokůLeucojum vernum; Primula elatior
vodoteče
(olšiny, jaseniny); prameniště
a rašeliniště
V363D lok. IP V36315 bučiny
Actaea spicata; Asarum europaeum;
(1995)
Corylus avellana; Festuca gigantea;
Galium odoratum; Galium rotundifolium;
Lathyrus vernus; Melica nutans; Padus
racemosa; Paris quadrifolia
V363E lok. IP V36301 lesní
palouky,
louky
aCarex panicea; Carex rostrata; Epilobium
(1995),
vřesoviště;
prameniště
a parviflorum; Galium palustre; Galium
udržované
rašeliniště
uliginosum; Lemna minor; Sanguisorba
louky
u
officinalis; Succisa pratensis; Tragopogon
fotbalového
pratensis; Valeriana dioica, Eriophorum
hřiště
angustifolium,
Dactylorhiza
majalis,
Gymnadenia,
Conopsea,
Leucojum
vernum
VS64G lok. IP V36411 suťové a roklinové lesy
Actaea spicata; Asarum europaeum;
(1994)
Corylus avellana; Festuca gigantea;
Galium
odoratum;
Melica
nutans;
Polygonatum multiflorum; Primula elatior
VS64H lok. IP V36410 bučiny
Actaea spicata; Corylus avellana; Festuca
(1994)
gigantea; Galium odoratum; Lathyrus
vernus; Luzula sylvatica; Melica nutans;
Origanum vulgare; Rosa pendulina;
Sanicula europaea
V45SA lok. IP
suťové a roklinové lesy; Abies alba; Acer platanoides; Acer
V45303+04+05 bučiny; společenstva skal, pseudoplatanus; Asarum europaeum;
(1995)
sutí,
mokvavé
skály
s Asplenium
trichomanes;
Cardamine
dominancí mechorostů
flexuosa; Carpinus betulus; Corylus
avellana; Hepatica nobilis; Lathyrus
vernus; Lilium martagon; Lonicera nigra;
Lonicera xylosteum; Melica nutans; Poly
13
V45SB lok. IP V45302 lokality
chráněných
a Lunaria rediviva; Ulmus glabra
(1995)
ohrožených druhů rostlin
V454A lok. IP V45409 prameniště
a
rašeliniště; Carex gracilis; Carex nigra; Carex panicea;
(1995),
reg. podmáčené louky
Carex
vesicaria;
Dactylorhiza
Lokalita "U lipky
latifolia,majal;
Epilobium
obscurum;
Epilobium
palustre;
Eriophorum
angustifolium; Leucojum vernum; Trollius
altissimus; Valeriana dioica
V454B lok. IP
bažinné olšiny a vrbiny, lužní Alnus glutinosa; Carex rostrata; Carex
V45201+V4542 lesy okolí pramenišť a potokůvesicaria; Chrysosplenium alternifolium;
1 (1995)
(olšiny, jaseniny); prameniště Leucojum vernum; Phalaris arundinacea;
a rašeliniště
Ranunculus
lanuginosus;
Thalictrum
aquilegifolium;
Trollius
altissimus;
Valeriana sambucifolia
V454E lok.IP V45407 lesní
palouky,
louky
aCrepis succisifolia; Trisetum flavescens
(1995)
vřesoviště
V454F lok. IP V45414 prameniště
a
rašeliniště; Carex nigra; Carex panicea; Carex remota;
(1995)
podmáčené louky
Carex vesicaria; Epilobium palustre;
Primula elatior;
Scirpus sylvaticus;
Valeriana dioica
V454H lok. IP V45420 podmáčené louky; prameniště Carex gracilis; Carex nigra; Dactylorhiza
(1995)
a rašeliniště
latifolia,majal;
Epilobium
palustre;
Leucojum vernum; Phalaris arundinacea;
Senecio rivularis
V454K IP
V4-5Dlokality
chráněných
a Dactylorhiza latifolia,majal
(1995), doplněk ohrožených druhů rostlin
(1998)
V462A IP V4-6B (1994) bažinné olšiny a vrbiny, lužní Circaea intermedia; Paris quadrifolia;
lesy okolí pramenišť a potokůPulmonaria officinalis
(olšiny, jaseniny)
V462B lok. IP V46201 bučiny; společenstva skal, Acer
pseudoplatanus;
Asplenium
(1994)
sutí,
mokvavé
skály
s trichomanes; Carpinus betulus; Digitalis
dominancí
mechorostů; grandiflora; Galium odoratum; Hepatica
suťové a roklinové lesy
nobilis; Lathyrus vernus; Melica nutans
V462C IP
V4-6Bsubxerotermní
(příp. Agrimonia eupatoria; Dianthus deltoides;
(1994), doplněk oligotrofní) lesní lemy, meze; Euonymus
europaeus;
Gentianopsis
(1997
J. lesní
palouky,
ouky
aciliata; Lilium martagon; Melica nutans;
Dvořák) + lok. vřesoviště
Orchis ustulata; Origanum vulgare;
IP V36123+24
Platanthera bifolia; Poa compressa;
(1995)
Polygonatum
multiflorum;
Potentilla
argentea; Potentilla verna; Ulmus
V462D IP
V4-6Bokality
chráněných
a Dactylorhiza latifolia,majal
(1994), doplněk ohrožených druhů rostlin
(1998)
XX
Doplněk 2008 prameniště
XY
YY
Platanhera bifolia, Dactylorhiza majalis,
Gymnademia
conopsea,
Eriophorum
angusbifolium,
Viola,
Platanthera
bifolia,Eriophorum
angustifolium,
Dactylorhiza majalis, Viola palustris,
Crepis
paludosa, Listera ovata a další
Dactylorhiza majalis, Leucojum vernum
Leucojum vernum, Dactylorhiza majalis
14
V území je třeba zpracovat projekt pozemkových úprav, který by
4.3

navrhl zpřístupnění všech vlastnických pozemků systémem polních cest s doprovodnou
vegetací,

navrhl protierozní opatření ve svažitých částech krajiny a místech soustředěného odtoku vod

zpřesnil prvky ÚSES včetně interakčních prvků
Územní systém ekologické stability
(ke kapitole 5)
V zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je územní systém ekologické stability
krajiny (ÚSES) definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak
přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se lokální (místní),
regionální a nadregionální systém ekologické stability. Základními skladebnými částmi (prvky)
ÚSES, tvořícími jeho povinnou součást, jsou biocentra a biokoridory. Doplňkovými skladebnými
částmi ÚSES jsou interakční prvky.
Návrhem ÚSES řešeného území se zabývá několik různých dokumentací.
Ve vztahu k nadregionálnímu a regionálnímu ÚSES je podstatný územně technický podklad
(ÚTP) Ministerstva pro místní rozvoj ČR týkající se regionálních a nadregionálních ÚSES ČR.
Podle tohoto závazného ÚTP zasahují do řešeného území nadregionální biokoridor (NRBK) K 30,
regionální biocentra (RBC) 1659 Víchová a 1220 Řečiště Jizerky a regionální biokoridor RK 703.
Nadregionální biokoridor K 30 propojující nadregionální biocentra 83 Rašeliniště Jizery a 44 Údolí
Jizery a Kamenice sestává v území jednak z osy reprezentující mezofilní bučinné ekosystémy,
jednak z osy reprezentující vodní ekosystémy. Ochranné zóny podstatnou část řešeného území
všech tří katastrálních území. V prostoru osy NRBK K 30 je podle ÚTP rámcově v údolí Jizery
severně od soutoku s Jizerkou vloženo regionální biocentrum 1659 Víchová. Z RBC 1659
Víchová pak podle ÚTP prochází údolím Jizerky směrem k východu a následně k severovýchodu
regionální biokoridor RK 1220 až do RBC Řečiště Jizerky jehož západní část zasahuje do
řešeného území. Žádná z uvedených skladebných částí nadregionálního a regionálního ÚSES
není v ÚTP vymezena jednoznačně - u všech je možné (a potřebné) polohu a vymezení dále
upřesňovat.
Návrh místního (lokálního) ÚSES řešeného území byl zpracován v podobě generelů v zvláště pro
území Víchové a Víchovské Lhoty a zvláště pro území Horní Sytové (obě dokumentace zpracoval
Ing. Ing. Zbyněk Nop, ÚHUL). Dle těchto dokumentací je v území situován ÚSES regionální i
místní úrovně. Regionální je představen dvěmi základními větvemi. První je vedená po vodním
toku Jizery s vloženým biocentrem v Horní Sytové situovaném na drobném bočním údolí
bezejmenného pravostranného přítoku Jizery. Druhá vychází z údolí Jizery nad soutokem s
Jizerkou a odtud pokračuje východním směrem ve svazích údolí Jizerky, přičemž překonává v
obci Víchová i údolí Chlumského potoka. Na tomto regionálním biokoridoru je vloženo biocentrum
místního významu, západně od Víchové (protáhlé biocentrum v severojižním směru situované na
boční údolí a pramennou část bezejmenného pravostranného přítoku Jizerky). Místní ÚSES
představují jednak větve zamokřené až mokré hydrické řady situované na tok Jizerky a jejího
pravostranného přítoku Chlumského potoka, jednat větev normální řady vedená ve svazích údolí
Jizerky východně od Víchové v částečném souběhu s regionálním biokoridorem. Na těchto
biokoridorech místní úrovně jsou situována dvě biocentra místního významu. Biocentrum
normální hydrické řady je situováno na listnaté porosty východně od Víchové. Druhé biocentrum
je situováno na lesní porosty svahů západní až jižní orientace na hranici katastrů Víchové a
Víchovské Lhoty.
Řešení ÚSES dle generelů místních ÚSES a později zhotoveného ÚTP N+R ÚSES ČR si
neodpovídala, takže v době zhotovení průzkumů územního plánu nebylo možné zakreslit
jednoznačně vymezení ÚSES. Vzhledem k tomu, že v době po odevzdání průzkumů ÚP byla v
rámci Koncepce ochrany a přírody Libereckého kraje (Jan Hromek, Lesprojekt Liberec - lesnické
a parkové úpravy) schválena nová dokumentace ÚSES, bylo na základě konzultací s orgány
ochrany přírody dohodnuto, že do konceptu ÚP bude zahrnuto vymezení dle této nové
dokumentace. Toto vymezení ÚSES bylo převzato beze změn, pouze bylo dopřesněno do
mapového díla územního plánu.
15
Dle této dokumentace prochází řešeným územím osa nadregionální biokoridoru (vodní osa
K30V) vedená po toku Jizery. Na této ose je situováno regionální biocentrum (43-RC 1659
Víchová) zahrnující tok Jizery, dno údolí a rozsáhlé zalesněné plochy svahů po obou stranách
toku a dále vložené biocentrum místního významu (233 Horní Sytová). Další regionální
biocentrum je situováno v nejvýchodnější části řešeného území (58-RC1220 Řečiště Jizerky),
toto biocentrum zabírá část údolí Jizerky, do námi řešeného území náleží pouze svou západní
částí reprezentovanou lesními společenstvy strmých svahů. ÚSES místního významu
představuje v řešeném území řada větví normální i zamokřené až mokré hydrické řady. Větev
normální hydrické řady je situována v jižní části řešeného území a pro svou trasu využívá jižně
orientovaných svahů nad údolím Jizerky, tato větev vychází z regionálního biocentra 43-RC 1659
Víchová směrem k východu a v řešeném území prochází dvěmi biocentry místního významu
(1645 U lipky a 1644 Víchová - les). V prostoru mezi uvedenými biocentry místního významu je
biokoridor v krátkém úseku přerušen zastavěným územím obce Víchová, toto nevelké přerušení
je však souladu s metodickými pokyny navrhování ÚSES (Rukověť projektanta ÚSES či jiné),
takže jej lze akceptovat. Zamokřenou až mokrou hydrickou řadu místní úrovně představuje v
řešeném území hned několik větví. První je situována v jižní části řešeného území na tok Jizerky
(v řešeném území bez biocentra). Další na větev prochází po Chlumském potoku, na této větvi
jsou situovány dvě biocentra místního významu (1646 Habřina a 1647 Prameny Víchovského
potoka). Zbylé dvě větve jsou situovány na hraniční toky území obce - severovýchodně od
Víchové na Roudnický potok (do řešeného území okrajově zasahují biocentra 1648 Kozel a 1649
Pod vrchy) a severně od Horní Sytové na Kopaninský potok.
4.4 Koncepce bydlení
(ke kapitole 4.1)
Současný stav
sčítání v r. 1980
trvale obydlené byty
301
295
307
Z důvodu obnovy bytového fondu a nárůstu počtu obyvatel je navržen potřebný počet nových
bytů, který je cca 15 b.j. (I. etapa) a 25 b.j. (II. etapa) Jako III. etapa či územní rezerva je celkem
20 b.j.
Návrh
V návrhu ÚP byly upraveny názvy návrhových ploch bydlení tak, aby odpovídaly metodice a
katalogu jevů jednoduchého datového modelu územního plánu Krajského úřadu Libereckého
kraje:
Bv - plochy bydlení venkovského typu se mění na BV - plochy bydlení nízkopodlažní venkovské
Bj - plochy bydlení historického jádra (specifická plocha pro KRNAP a jeho ochranné pásmo) se
mění na BVj - plochy bydlení nízkopodlažní venkovské ve zvláště hodnotném území
Bm - plochy bydlení předměstského typu a Bb - plochy bydlení v bytových domech se mění na
BM - plochy bydlení nízkopodlažní městské
Bp - plochy bydlení s podnikatelskými aktivitami se mění na SO - plochy zástavby smíšené
venkovské polyfunkční s bydlením
Víchová nad Jizerou - v jižní části sídla jsou navrženy plochy bydlení nízkopodlažní venkovské.
Západně od silnice III/28621 lze umístit až 10 RD. Východně od této silnice se předpokládá
výstavba většinou až po roce 2020. Celkem zde může být realizováno až 25 RD v delším
časovém horizontu. Ve střední části Víchové navržená zástavba bude rozvolněnější, plochy
bydlení nízkopodlažní venkovské (10 - 12 RD). Ve východní části je třeba respektovat historický
ráz obce, výstavba max. 10 RD bude rozvolněná. V severní části Víchové nad Jizerou je rozlišená
zástavba městská v návaznosti na obdobnou stávající zástavbu (max 3 RD) a plochy na severním
okraji lokality, kde budou objekty rozvolněnější nízkopodlažní venkovské ve zvláště hodnotném
území, které budou respektovat historický ráz (cca 10 RD).
16
Horní Sytová - ve východní části je navrženo u silnice I/14 asi 12 RD na plochách bydlení
nízkopodlažního venkovského. Dále pak v blízkosti výrobních aktivit je uvažováno s plochy
zástavby smíšené venkovské polyfunkční s bydlením, západním směrem je možné umístit ještě
cca 10 až 14 RD na plochách bydlení nízkopodlažního venkovského.
Víchovská Lhota - v jižní části sídla a na severním okraji katastru jsou navrženy plochy bydlení
nízkopodlažní venkovské ve zvlášť hodnotném území, které musí respektovat historický kontext.
Celkem sem lze umístit cca 10 objektů. V návaznosti na objekty se zemědělskou výrobou jsou
navrženy plochy zástavby smíšené venkovské polyfunkční s bydlením - cca 4 objekty.
Dle požadavků KRNAP a orgánů ochrany ZPF byly z původního řešení (konceptu ÚPO) vyřazeny
plochy BVj 1.2, BVj 1.6, BVj 2.1, BM 1.7 a BM 1.9 ve Víchové nad Jizerou a plocha BVj 3.6 ve
Víchovské Lhotě.
Omezena byly plochy BVj 1.1, 1.3, 1.4, 2.0, BV 1.6, 1.7 a 1.9 ve Víchové, plocha BV 0.5 v Horní
Sytové a plochy BVj 3.1, 3.2, 3.4, 3.5 a SO 3.1 ve Víchovské Lhotě.
Část plochy BM 2.2 a plochy BM 2.3 ve Víchové nad Jizerou byly přeřazeny z návrhových ploch
do územních rezerv.
Plocha BV 1.3 ve Víchové nad Jizerou již byla v době vyhodnocování konceptu ÚPO zastavěná.
Dle nových požadavků vlastníků pozemků a jejich předběžném projednání byly do návrhu ÚP
zařazeny další plochy bydlení: v Horní Sytové BM 0.4, BM 0.5, SO 0.3 a SO 0.4, ve Víchové BVj
2.2 a 2.3 a BV 2.0 a ve Víchovské Lhotě BVj 3.6 a SO 3.3.
Vzhledem k tomu, že bylo nově vyhlášené záplavové území řek Jizery a Jizerky byly třeba z
návrhu ÚP vyřadit lokality na východním okraji Horní Sytové BV 07, 08, 09, SO 01 a BM 02.
Na základě konzultace na MěÚ Jilemnice, odboru územního plánování a jeho požadavku byla
většina ploch bydlení nízkopodlažního městského přeřazena do ploch bydlení nízkopodlažního
venkovského, plochy bydlení v k.ú. Víchová a východní části k.ú. Horní Sytová byly proto
přečíslovány. Původní čísla (indexy) jsou uvedeny v závorce.
Celková bilance - maximální počty RD:
Víchová nad Jizerou
8 RD
Jihozápadní část - (BM 1.8) BV 2.4
Jihovýchodní část - (BM 2.0 až 2.2) BV 2.5 až 2.7
15 RD
Střední část - (BVj 1.7 až BVj 1.9) BVj 1.7 až 2.0
8 RD
Střední část - (BV 1.1, 1.2 a 2.0) BV 1.7 - 2.0
3 RD
Východní část - (BV 1.4 až 1.8) BV 2.1 - 2.3
5 RD
Východní část - (BVj 2.0,) BVj 1.6
1 RD
Severní část - (BM 1.1 až 1.6) BM 1.1, , BV 1.1 - 1.5
10 RD
Severní část - BVj 1.1 až 1.5
7 RD
Celkem
57 RD
Horní Sytová
Východní okraj - (BM 0.3, 0.4) BM 0.1
3 RD
Střední část - SO 0.2, 0.4
8 RD
Západní část - BV 0.1 až 0.7
14 RD
Západní část - SO 0.3, SO II-0.1
4 RD
Celkem
28 RD
17
Víchovská Lhota
Severní okraj - BVj 3.1, 3.2
2 RD
Jižní část - BVj 3.3 až 3.6
8 RD
Severní část - SO 3.1, 3.2 , 3.3
4 RD
Celkem
17 RD
místní části celkem
100 RD
Víchová - jihovýchod
územní rezerva - (BM 2.3 a 2.4) BV 2.8 a 2.9
10 RD
Pro reálné potřeby obce bude patrně postačovat cca 40 stavebních míst. Vzhledem k
majetkoprávním vztahům - soukromému vlastnictví většiny pozemků je zde již pro návrhové
období asi 60 % rezerva. V plochách bydlení nízkopodlažní venkovského ve zvláště hodnotném
území a v plochách bydlení venkovského nízkopodlažního je možné stavět i objekty využitelné
pro individuální rekreaci.
Teprve pokud nebude možné využít pro zástavbu pozemky uvažované pro návrhové období, lze
přistoupit k zástavbě na plochách územních rezerv.
4.5 Koncepce výroby
(ke kapitole 4.1)
4.5.1 Zemědělství
Na území obce Víchová nad Jizerou hospodaří převážně obchodní družstvo Jizerka Víchová,
která má své hlavní sídlo ve Víchové. Podnik má v současné době cca 20 zaměstnanců. Část
pozemků družstva se vrátila v restituci původním vlastníkům, kteří zde také hospodaří.
Ve Víchové je v provozu zemědělské družstvo Jizerka. V lokalitě Kout je OMD s cca 120 kusy
dobytka, kravín s cca 140 dojnicemi a telaty, sklad sena a slámy a silážní jáma. V dalším areálu je
kravín s cca 40 ks dojnic. Dále je zde i mechanizační středisko, kde se opravují zemědělské
stroje. V tomto středisku je i autoopravna, přidružená výroba, kolny, sklady, kancelář a čerpací
stanice pohonných hmot..
Druhé středisko zemědělské živočišné výroby družstva je ve Víchovské Lhotě, kde je stáj pro
celkem cca 60 dojnic, jalovic, telat a býků, sklad sena s přístřeškem a silážní žlab.
Jednotliví soukromí zemědělci zde chovají do maximálně 20 kusů hovězího dobytka.
Dobytek je v obci pěstován většinou pasteveckým způsobem.
Další možnosti zemědělské výroby nebo služeb jsou v navržených plochách zástavby smíšené
venkovské polyfunkční s bydlením v severní části Víchovské Lhoty.
4.5.2
Rybářství
V Horní Sytové, v části Arnoštov, se v současné době rozvíjí areál pro líheň a chov pstruhovitých
ryb - pstruhů, lipanů a hlavatek. Areál je velice citlivě k okolní přírodě upravován a rozšiřován a
nabývá charakteru vodního přírodního parku.
4.5.3
Lesnictví
Lesy na katastru Víchová patří převážně soukromníkům a státu. Obci náleží pouze jejich menší
část cca 9ha. Správce lesů je KRNAP.
18
4.5.4
Průmyslová výroba a sklady
Výroba s velkou zátěží
Největším podnikem ve Víchové nad Jizerou byla Mileta Hořice s textilní výrobou (v poslední
době produkce kapesníků). V současné době je v podniku odstaven provoz a areál je nabízen k
prodeji.
Na katastru Horní Sytové v bývalé cihelně je firma DESMO, výroba a montáž ocelových
konstrukcí s cca 30 pracovníky.
Plochy pro rozšíření průmyslové výroby navržené v konceptu ÚPO v návaznosti na firmu Desmo
byly z dalšího řešení vyřazeny.
Ve Víchovské Lhotě žádné průmyslové podniky ani sklady nejsou.
Výroba s malou zátěží
Na katastru Horní Sytové u silnice I/14 jsou ve větším areálu bývalé textilní továrny menší firmy:
Gipskomplet - sádrokartonové příčky, Nechanický - stavební firma, Agrotrans, sklad a prodej
stavebnin. Celkem je zde zaměstnáno přibližně 25 osob. Na východní hranici katastru je
Europrodukt - distribuční a logistická firma, v současné době zde podniká fa NOWACO.
Navrženy jsou nové plochy u silnice I/14 - VD 0.1.
Ve Víchové nad Jizerou jsou navrženy nové plochy výroby s malou zátěží - drobné výroby na
jihovýchodním okraji katastru - VD 1.3 až 1.5. Části ploch ležící v záplavovém území budou pouze
zpevněnými plochami do doby než budou realizována protipovodňová opatření. Po novém
vyhodnocení záplavového území budou stanoveny podrobnější regulace a podmínky využití
území v rámci územního řízení.
Ve Víchovské Lhotě žádné průmyslové podniky ani sklady nejsou.
4.5
Koncepce rekreace
(ke kapitole 4.1)
Z hlediska základního dokumentu rekreace a cestovního ruchu v ČR lze zařadit Víchovou nad
Jizerou do II. kategorie s podstatnou rekreační funkcí.
Území leží na okraji Krkonošského národního parku (KRNAP). V celém administrativním obvodu je
cca 10 chat a 140 chalup, což je asi 30 % objektů v zájmovém území Víchové nad Jizerou.
Dle politiky územního rozvoje ČR je řešené území v SOB7 - Specifická oblast Krkonoše Jizerské
hory. Dle této politiky je v obci třeba maximálně podporovat rozvoj rekreace a cestovního ruchu v
souladu s požadavky ochrany přírody a krajiny.
V řekách Jizerce a Jizeře jsou možnosti ke koupání. Celé řešené území je velice atraktivní jak pro
letní turistiku, tak i pro zimní lyžařskou turistiku. V blízké Jilemnici jsou lyžařské běžecké tratě
upravovány. Navrženo je umístění 3 vleků na severovýchodním okraji katastru Víchové.
Vzhledem k terénním poměrům by sloužil dětem nebo začátečníkům. Svah pro náročnější lyžaře je
v nedalekých Vítkovicích - Aldrově s nočním osvětlením. V blízkosti navržených vleků bude i
výchozí stanoviště běžeckých tratí, které budou upravovány. V návaznosti na silnici II/28620 je
uvažováno s kapacitním parkovištěm a s vybudováním objektu se šatnami, sociálním zařízením,
občerstvením případně i s možností turistického ubytování.
Víchová se může stát výchozím střediskem do okolních atraktivních lyžařských areálů - Špindlerův
mlýn, Mísečky, Benecko, Rokytnice nad Jizerou, případně Harrachov - vzdálených vesměs cca 20
až 25 km.
Za výchozí bod pro cykloturistiku nebo pěší turistiku je možno považovat železniční stanici v Horní
Sytové, v jejíž blízkosti leží hotel Jizera, a kde je v ÚP navrženo kapacitní parkoviště.
19
4.6
Koncepce občanské vybavenosti
(ke kapitole 4.1)
Administrativa
Obecní úřad je ve vlastním objektu obce v jihovýchodní části Víchové. Pošta z roku 1989 je
situována vedle továrny Mileta a svým provozem vyhovuje.
Hasičská zbrojnice je umístěna v kulturním domě.
Školství a výchova
Mateřská škola je umístěná v návaznosti na nákupní centrum u centrální zastávky autobusů.
Potřebné je dobudování dětského hřiště.
Základní školství je stabilizováno ve střední části obce. Historická školní budova je z r. 1913 s
novou přístavbou v roce 1968 a svou kapacitou dnes vyhovuje. V současné době jsou zde 2 třídy
pro 1. až 4. ročník, navštěvuje ji cca 35 až 40 dětí. Nutná je ale celková rekonstrukce (střecha,
rozvody sítí apod.).
Kulturní zařízení
Místní lidová knihovna je umístěná v budově školy. Severně od školy je situován kulturní dům z roku
1980. Je zde sál s jevištěm a 250 sedadly.
Tělovýchova a sport
Ve Víchové je agilní sportovní organizace Sokola. V jihovýchodní části obce je kvalitní sportovní
areál s hřištěm na kopanou, stolním tenisem a šatnami. Doplnění stávajícího areálu bylo z dalšího
řešení ÚP z důvodů ochrany přírody vyřazeno. Na východním okraji Víchové je navržen nový areál
pro trénink fotbalu, eventuelně rekreačního volejbalu, tenisu a košíkovou. Hřiště budou převážně
travnatá.
Severněji při silnici III/28621 je objekt sokolovny se sálem a klubovnou („V lomě").
Navrženy jsou tři trasy pro stavbu nového lyžařského vleku nad obcí (na kopci Sýkoří). V jeho
blízkosti bude východisko běžeckých tratí, které budou vedeny v nadmořské výšce 630 až 680
m.n.m. a budou udržovány.
Zdravotnictví
Obvodní zdravotnické středisko je umístěno vedle pošty v jižní části obce. Bylo dostavěno v roce
1986. Potřebám obyvatel vyhovuje. Jsou zde pracoviště praktického lékaře a dětského lékaře a je
zde také zubní ordinace. Objekt vyžaduje opravu střechy. Při vyřešení majetkoprávních vztahů je
možná vestavba střešního bytu.
Západním směrem u silnice I/14 byla další soukromá ordinace lékaře.
Nové ordinace je možné zřizovat i v nově navrhovaných lokalitách RD.
Penzion pro seniory nebo dům s pečovatelskou službou zde není. Požadavky jsou limitovány
finančními možnostmi obce. Realizovat lze tato zařízení v plochách pro bydlení.
Maloobchodní síť
Nákupní středisko je dnes pouze v jihovýchodní části obce u centrální autobusové zastávky. I když
kapacitně postačuje, bude vhodné podporovat zřizování dalších soukromých prodejen základního
zboží v okrajových částech obce Víchová nad Jizerou pro zlepšení dostupnosti obchodních služeb.
Dříve fungující malé obchody s potravinami ve Víchové nad Jizerou jsou totiž v současné době
uzavřeny.
20
Veřejné stravování a ubytování
Ve Víchové nad Jizerou je v současné době více možností veřejného stravování. Některé provozy
jsou však otevřeny pouze sezónně. Je zde restaurace v kulturním domě, nová restaurace „U
buldozeru" v severní části Víchové zřízená místo obchodu, a penziony s ubytováním ležící poblíž
silnice III/28620 v severovýchodní části katastru. Možnosti ubytování jsou i v objektu „V lomě"
(sokolovna).
V současné době však ve Víchové možností ubytování není mnoho. Je proto třeba podporovat
soukromé osoby, kterou budou zřizovat "pokoje pro letní i zimní hosty".
Na severovýchodním okraji Víchové je navržená plocha pro víceúčelový objekt, kde by bylo sociální
zařízení pro běžecký areál a možnosti stravování, a případně i jednoduché ubytování.
Nevýrobní služby
Provozovny služeb jsou v současné době rozmístěny po celé obci většinou v soukromých objektech
- rodinných domech. Jsou zde truhlářství, dřevovýroba a stavební práce, autoopravna, dále
kadeřnictví a další drobné služby.
Všechny služby ve Víchové zajišťují soukromníci. Veškerým snahám o zřízení dalších služeb je
třeba maximálně vycházet vstříc. Větší možnosti provozování jsou na plochách zástavby smíšené
venkovské polyfunkční s bydlením. Ostatní obyvatelé Víchové by měli mít možnost zřídit
provozovnu služeb v navržených plochách výroby s malou zátěží.
Ostatní občanská vybavenost
Hřbitov je situovaný v jižní části Víchové za železniční tratí. V současné době je po nejnutnější
rekonstrukci, potřebuje úpravu a doplnění zeleně.
Horní Sytová
Administrativa
V sídle je pouze hasičská zbrojnice. Ta však vyžaduje značnou rekonstrukci nebo asanaci a stavbu
nového objektu.
Tělovýchova a sport
U hotelu „Jizera" je malé víceúčelové hřiště pro hotelové hosty.
Maloobchodní síť
Malá prodejna potravin ve střední části obce je v současné době mimo provoz.
Veřejné stravování a ubytování
Ve střední části Horní Sytové je hotel „Jizera" s restaurací i s venkovním sezením.
Nevýrobní služby
Z kategorie služeb zde jsou truhlářství, pneuservis, stavební práce.
Výrobní služby a prodej
U silnice I/14 je prodej stavebnin a dřeva, Agrocentrum - prodej zemědělské techniky velkoobchod
Europrodukt - distribuce piva, prodejna motorových pil a sekaček.
Ostatní občanské vybavení
Ve východní části sídla je sběrna druhotných surovin.
Další občanské vybavení, zejména školská a zdravotnická zařízení, jsou k dispozici ve Víchové nad
Jizerou.
21
Víchovská Lhota
Administrativa
Hasičská zbrojnice je v obecní budově ve střední části sídla.
Kultura, spolková činnost
Pro kulturní účely slouží víceúčelový objekt hasičské zbrojnice. Je zde klubovna a stanice první
pomoci. Původně zde byla i knihovna.
Dříve využívaný objekt č.p. 50 je nutno neprodleně rekonstruovat - nejlépe na byty.
Obchod, veřejné stravování, ubytování
sídle není prodejna potravin. Pohostinství je v hostinci „U Mánků".
Služby
současné době zde nejsou poskytovány žádné služby.
Další občanské vybavení, zejména školská a zdravotnická zařízení, jsou k dispozici ve Víchové nad
Jizerou.
4.7
Koncepce dopravního řešení
(ke kapitole 4.1)
4.8.1 Pozemní komunikace
Silnice
Soupis silnic
Katastrálním
územím Víchová nad Jizerou, Víchovská Lhota a Horní Sytová procházejí
následující silnice:
I/14
Jablonec nad Nisou - Náchod
II/292
Železný Brod - Horní Sytová
III/28620 Jilemnice, Hrabačov - Rezek
III/28621 Víchová nad Jizerou - průtah
III/28622 Víchová nad Jizerou - příjezdová
Silnice III/28620 navazuje na silnici II/286 Jičín - Zlaté Návrší, silnice III/28621 propojuje silnice I/14
a III/28620. Silnice III/28622 je v obci ukončena, i když její pokračování v kategorii místní
komunikace navazuje také na silnici III/28620.
Funkce silnic
Průjezdní úseky silnic I., II. a III. třídy tvoří v obci základní komunikační osy a zajišťují nejen spojení
s okolními obcemi, ale i dopravní obsluhu v obci. Průtah silnic I. a II. třídy zastavěnou částí obce má
však negativní vliv na životní prostředí jak z hlediska exhalací a hluku, tak i z hlediska bezpečnosti
provozu.
Na průtahy silnic navazují místní komunikace, s nimiž vytvářejí základní dopravní skelet obce.
Návrh úprav silnic v řešeném území, jejich kategorizace a funkční zatřídění
Koncepce rozvoje silniční a dálniční sítě v ČR byla schválena usnesením vlády č. 741 z 21.7.1999.
Preferována je výstavba dálnic a rychlostních komunikací, u silnic je plánováno pouze jejich
22
postupné zlepšování výstavbou dílčích přeložek, odstraňováním dopravně závadných míst a
výstavbou obchvatů měst.
území zastavěném nebo určeném k souvislému zastavění (intravilánu) by měly být upravovány dle
nové ČSN 736110 "Projektování místních komunikací"
S ohledem na uvedené skutečnosti jsou v území zastavěném nebo určeném k souvislému
zastavění navrhovány následující úpravy v silniční síti:
Silnice I/14 je ve funkční skupině B. Její poloha je stabilizovaná. S ohledem na to, že silnice na
východním okraji k.ú. Víchová vstupuje do zastavěného území obce Jilemnice (m.č. Hrabačov),
bylo by případné řešení obchvatu obce možné pouze v rámci ÚP VÚC. Vzhledem k tomu, že v
konceptu ÚP VÚC Libereckého kraje není s žádnou úpravou v dané lokalitě uvažováno (přeložka či
obchvat obce), je i v řešeném ÚP považována poloha této silnice za fixní. Její stav i parametry v
úseku od Jilemnice po křižovatku se silnicí II/292, resp. po křižovatku se silnicí II/290 za hranicí
řešených k.ú u obce Poniklá, v podstatě odpovídají dopravním nárokům i technickým požadavkům.
V textové části konceptu ÚP VÚC je zmiňována homogenizace trasy v úseku Horní Sytová - hranice
kraje (Vrchlabí). S ohledem na její parametry nejsou v rámci ÚP na ní nárokovány žádné podstatné
úpravy.
úseku Kořenov - Horní Sytová jsou v ÚP VÚC navrhovány 2 varianty úpravy této silnice, a to buď
homogenizace stávající trasy nebo přeložka do trasy silnice II/290 z důvodů realizace vodní nádrže
Vilémov. Úpravy této silnice ale leží mimo území řešené Územním plánem Víchová nad Jizerou.
Jižně od křižovatky se silnicí II/292 v oblouku u řeky je navrhováno využít vozovky původní trasy
této silnice a plochy mezi ní a současnou trasou silnice k vybudování doprovodného zařízení pro
dopravu (parkoviště, služby pro motoristy apod.).
Pro napojení návrhových lokalit bydlení mezi touto silnicí a řekou Jizerkou jsou využita stávající
připojení místních či účelových komunikací.
Silnice II/292 v průtahu místní částí Horní Sytová je dána konfigurací terénu. Zařazena je do funkční
skupiny B. V řešeném území nejsou na ní v souladu s konceptem ÚP VÚC navrhovány žádné
podstatné úpravy. Měla by ale být vybavena alespoň jednostranným chodníkem. V neobestavěném
úseku v údolí řeky jsou umístěny jednotlivé garáže pro domky situované ve stráni a v zimním období
pro osobní auta nedostupném. V souladu s ČSN by měly být přeřešeny vjezdy do těchto garáží,
resp. i jejich umístění.
Silnice III/28620 vede většinou nezastavěnou částí katastru. Obestavěna je pouze v lokalitě
Roubenka, kde jsou na ni přímo napojeny 3 domy. Ostatní rozptýlená zástavba v okolí této silnice je
napojena prostřednictvím účelových komunikací. Silnice má v celém průběhu extravilánový
charakter. V úseku definovaném jako průtah obcí je navrhována ve funkční skupině C.
Silnice III/28621 vede v celém řešeném území zastavěnou části obce. Zařazena je ve funkční
skupině C, které svým charakterem i zátěží plně odpovídá. Pro odstranění závad definovaných v
Průzkumech a rozborech je navrženo rozšíření komunikace na křížení s vodotečí (nový most přes
Jizerku) a vytvoření plnohodnotného obratiště pro autobusy v severní části místní části Víchovská
Lhota. Dále je navrhováno rozšíření komunikace a vybudování chodníku v úseku od mostu po
školu, kde je největší kolize automobilové a pěší dopravy. Technické řešení je ale značně náročné.
Ve Víchovské Lhotě se na této silnici v rozšířeném prostoru směrového oblouku (cca 270°) otáčí
autobus. V rámci návrhu ÚP je zde navržena plocha pro vybudování legálního obratiště (smyčky).
Silnice III/28622 je rovněž v celém řešeném území vedena zastavěnou části obce. Dle ČSN bude
zařazena ve funkční skupině C, neboť svým charakterem i zátěží odpovídá obslužné komunikaci.
Na svém severním konci plynule navazuje na místní komunikaci, která ji propojuje se silnicí
III/28620. Pro svůj spojovací charakter by měla být v celém úseku shodnou funkci. Proto je úsek
silnice III/28622 v souladu se záměry krajského odboru dopravy navržen k vyřazení ze silniční sítě a
přeřazení do místních komunikací.
Průtah silnice II. třídy (funkční skupina B) v souvisle zastavěné části obce (m.č. Horní Sytová) by
měl vycházet z typu MS2 10/8/50 s šířkou jízdních pruhů 3,25 m s vodícími proužky 0,25 m a
jednostranným chodníkem, případně s šířkou jízdních pruhů 3 m a vodícími proužky 0,5 m (v
návaznosti na extravilánové uspořádání v kategorii S 7,5 s šířkou jízdních pruhů 3,0 m, vodícím
proužkem 0,25 cm a zpevněnou krajnicí 0,25 m).
23
Průtahy silnic III. třídy (funkční skupina C) v souvisle zastavěné části obce by měly vycházet z typu
MO2 11/7/50 s šířkou jízdních pruhů 2,75 m s vodícími proužky 0,25 m s oboustranným chodníkem
nebo z typu MO2 9/7/50 s jednostranným chodníkem. Akceptovat lze tyto šířky i bez vodících
proužků, tj. v typu MO2 10,5/6,5/30, ve zvláště stísněných poměrech v typu MO2 10/6/30. Lokální
úpravy těchto komunikací včetně vytvoření odstavných či parkovacích míst je třeba řešit v
podrobnější územně plánovací dokumentaci (regulačních plánech) nebo v projektové dokumentaci
na úrovni dopravních studií ap.
Průtahy silnic II. a III. třídy (funkční skupina B a C) v úsecích bez souvislejšího obestavění by si i
nadále mohly podržet charakter silnice mimo zastavěné území (bez chodníků s krajnicemi) a měly
by vycházet z typu MO2k 7/7/30, případně z typu MO1k 4/4/30 jako jednopruhové komunikace s
výhybnami.
Vzhledem k tomu, že význam silnic III. třídy v zastavěném území je především pro místní obsluhu a
význam dopravní (funkce průtahu obcí) je minimální, jsou z logiky věci navrhovány jako místní
komunikace ve funkční skupině C. S ohledem na konfiguraci terénu a s tím spojené technické
možnosti v parametrech jejich situačního řešení a zejména při napojováním místních komunikací,
bude třeba značně slevit z návrhových parametrů.
V nezastavěném území (extravilánu) by měly být silnice upravovány ve smyslu ČSN 73 6101
"Projektování silnic a dálnic" v kategoriích.
Funkční skupiny a kategorie jsou vyznačeny ve výkresové části a uvedeny jsou v následné tabulce.
v zastavěném území
silnice návrh
funkční
skupina
výchozí (základní) typ
v souvislé
zástavbě
v rozptýlené
zástavbě
mimo zastavěné
území
poznámka
kategorie
I/14
B
MS2 14,5/8/50
S 9,5 / 60*
II/292
B
MS2 10/8/50
MS2k 7,5/7,5/50
S 7,5 / 60
III/28620
C
*
MO2k 7/7/50
S 7,5 /60 (S 6,5/50)
III/28621
C
MO2 9/7/30
MO2k 7/7/30
S 7,5 /60 (S 6,5/50)
* dle ÚP VÚC S
9,5/70
* nenaplňuje
kriterium
Základním podkladovým materiálem pro stanovení návrhových kategorií silnic byla zpracovaná
„Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030" - ŘSD ČR z roku 2000.
Při návrhu stavebních úprav je třeba dbát na to, aby průtahy silnic byly upravovány tak, aby
zabezpečovaly nejen funkci spojovací (pro průjezdnou dopravu), ale i funkci obslužnou,
pobytovou a společenskou, tj. aby odpovídaly různorodosti zájmů jednotlivých účastníků.
Vycházet by se mělo z ČSN 73 6110 a z technických podmínek T 145 „Zásady pro navrhování
úprav průtahů silnic obcemi", schválenými Ministerstvem dopravy a spojů ČR v únoru 2001 a z
Technických podmínek TP 132 „Zásady návrhu dopravního zklidňování na místních
komunikacích", schválených MDS ČR dne 5.4.2000.
K nejdůležitějším principům podle těchto předpisů patří respektování požadavku bezpečnosti
silničního provozu, regulace (snížení) rychlosti motorových vozidel, zlepšení podmínek pohybu
nemotorizovaných účastníků dopravy a vytvoření podmínek pro rozvoj dalších funkcí (pobytová,
společenská, obslužná ap.), zmírnění bariérového účinku průtahů (usnadnění přecházení),
zmenšení hygienické zatížení území negativními vlivy dopravy (nízké hladiny dopravního hluku,
exhalací apod.) a optimalizace poměru zpevněných ploch a ploch pro zeleň a společenský život
obce.
Cílem je dosáhnout rovnováhy a harmonizace jednotlivých druhů dopravy a ostatních obecních
funkcí.
24
Šířková úprava silnice v obci na minimální parametry by pak měla logicky vést k průjezdu obcí
malou rychlostí. Pro bezpečnost chodců je třeba mít podél všech silnic v celém průtahu obcí
alespoň jednostranný chodník.
Ve výkrese vyznačené rozhledové trojúhelníky, prokazující rozhledové poměry na křižovatkách
průtahu silnice s místními komunikacemi, jsou konstruovány pro stávající dopravní režim. Mírnou
překážkou v rozhledu jsou budovy a není uvažováno s jejich asanací. Po následném snížení
průjezdné rychlosti nebudou zhoršené rozhledové poměry závadou v bezpečnosti provozu.
Místní komunikace
Místní komunikace jsou velice úzké a strmé. Výjimkou jsou místní komunikace v údolí řeky
Jizerky. Ve velké míře jsou bez zpevněného povrchu.
Jejich směrové a výškové uspořádání dle požadavků ČSN 73 6110 "Projektování místních
komunikací" je v mnoha případech nereálné.
V návrhové části jsou k novým lokalitám či objektům bydlení navrhovány přístupové cesty
stejného charakteru.
Komunikace budou převážně ve funkčních skupinách D 1, výjimečně také C.
Účelové komunikace
Zemědělské a lesní cesty navazují většinou na místní komunikace a jsou v území většinou
stabilizovány a zakresleny ve výkrese Doprava. V dopravním řešení jsou respektovány všechny
veřejně přístupné účelové komunikace, stezky a pěšiny mimo zastavěné území obce ve smyslu §
63 a § 76 zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Obec povede jejich přehled v obvodu
své územní působnosti. V návaznosti na případné navrácení pozemků vlastníkům k soukromému
užívání bude nutno v rámci komplexních pozemkových úprav stávající síť polních cest upravit a
doplnit trasami nových cest.
4.8.2 Železniční tratě
Řešeným územím prochází regionální železniční trať
č. 042 Martinice v Krkonoší - Rokytnice nad Jizerou
Ta navazuje v Martinicích na dráhu celostátní č. 040 Chlumec nad Cidlinou - Trutnov, která
prochází jihovýchodním cípem území Libereckého kraje a řeší vztahy na východní centra
Krkonoš. Úsek Stará Paka - Martinice je v kategorii III.
Rozvoj železniční dopravy je podmíněn zvýšením provozní výkonnosti, zvýšením rychlostí,
prostorové průchodnosti i nápravových tlaků. Po vstupu ČR do Evropské unie je šance dosáhnout
těchto cílů sdružením investičních prostředků z EU a ze Státního fondu dopravní infrastruktury.
Nosnou částí dopravní koncepce kraje se stal program „Regiotram Nisa". Ten znamená
využitelnost regionálních tratí (nebudou nevýhodně privatizovány nebo rušeny). Jedná se o
spojení výhodnosti tramvajové a železniční dopravy, kdy se po tramvajových a železničních
tratích realizuje přeprava cestujících lehkým kolejovým vozidel schopným přechodu mezi
tramvajovými a klasickými železničními kolejemi. Konečnou vizí projektu se stane využití
stávajícího železničního spojení v délce přes 110 km v ose Zittau - Jelenia Gora přes Hrádek nad
Nisou, Chrastavu, Liberec, Jablonec nad Nisou, Smržovku, Tanvald, Harrachov a Szklarskou
Porebu. V Liberci a Jablonci nad Nisou bude do systému zapojena městská tramvajová síť. Na
výše zmíněnou páteřní osu jsou napojeny odbočky Liberec - Frýdlant, Smržovka - Josefův Důl,
Tanvald - Železný Brod a Harrachov - Harrachov, město. Zároveň se předpokládá zlepšení
technického stavu a zabezpečení tratí a dovybavení železničních stanic a zastávek potřebnými
službami.
konceptu územního plánu Libereckého kraje se navrhuje propojení trati č. 040 z Rokytnice nad
Jizerou s tratí č. 036 (která je součástí páteřní trasy Regiotram Nisa) v Harrachově. Délka
prodloužení tratě je 10 km, z toho tunelový úsek činí 2,5 km.
25
rámci tohoto projektu bude trať č. 042 elektrifikována. To přinese zvýšení rychlosti a snížení
hlukové zátěže od spalovacích motorů. Vlastní dopravní systém znamená také zlepšení nabídky
spojů (pravidelný interval mezi spoji) a zvýšenou atraktivitu železniční dopravy.
řešeném území jsou dvě železniční zastávky:

zastávka Horní Sytová,

zastávka Víchová.
Jakákoliv stavební činnost v ochranném pásmu dráhy je možná pouze se souhlasem speciálního
stavebního úřadu, jímž je Drážní úřad.
4.8.3 Obsluha území hromadnou dopravou osob
Standardy dopravní obsluhy území definuje „Metodika k zadání studie dopravní obslužnosti"
vydaná MDS ČR (03/1999). Metodika doporučuje minimální počet spojů, který činí 5 až 6 párů
spojů v pracovní den pro obec s min. počtem 200 obyvatel bez ohledu na poptávku v časovém
období definovaném pro základní dopravní obslužnost. Pro soboty a neděle doporučuje tato
metodika 3 páry spojů za den. Metodika neuvádí doporučené intervaly mezi spoji.
V rámci dopravní politiky ČR jsou připravovány integrované systémy veřejné hromadné dopravy
(IDS), organizované v rámci jednotlivých krajů. Ty vydávají své vlastní rámcové standardy na
celostátní zásady navazující.
Integrovaný dopravní systém
Pro snížení nároků na silniční síť a s tím související ekologickou zátěží z neregulovaného rozvoje
individuální automobilové dopravy (IAD) nastává v celoevropském měřítku renesance hromadné
dopravy osob. Jedná se o zastavení poklesu podílu veřejné osobní dopravy v dělbě přepravní
práce.
Záměry lze realizovat jen konkurenceschopnou nabídkou integrovaného dopravního systému s
komplexními službami pro cestující, optimálními přípojnými vazbami s koordinací jízdních řádů
mezi všemi druhy doprav, výstavbou přestupních terminálů a parkovišť, jednotným odbavovacím
systémem a společným tarifním systémem.
V IDS je kladen důraz na dopravu kolejovou (železniční, tramvajovou), která je provozována jako
doprava taktová. Doprava autobusová je chápána jako doprava doplňková k páteřní dopravě
kolejové.
Pro fungování IDS byl zřízen Koordinátor veřejné dopravy Libereckého kraje KORID LK, s.r.o.
rámci dopravní koncepce kraje je nedílnou součástí tohoto systému program REGIOTRAM NISA.
Autobusová doprava
Vzhledem k rozlehlosti území obce a jejich místních části je obsluha VHD vázána výrazně na
autobusovou dopravu. Trasy průjezdných autobusových linek jsou vedeny po silnicích I. a II. třídy
(v současné době linka Semily - Háje - Horní Sytová - Víchová - Jilemnice a linka Jilemnice Víchová - Horní Sytová - Poniklá - Jestřabí), obsluhu Víchové a Víchovské Lhoty zajišťuje linka
ukončená v serpentině na parametry nedostačujícím obratišti. To je navrženo k rekonstrukci do
normových parametrů.
Na řešených k.ú. jsou následující zastávky autobusů:
Víchová n.Jiz., Horní Sytová
Víchová n.Jiz., Horní Sytová, most
Víchová n.Jiz., Horní Sytová, statek
Víchová n.Jiz., (resp. Víchová n. Jiz., prodejna)
26
Víchová n.Jiz., škola
Víchová n.Jiz., Víchovská Lhota, hostinec Víchová n.Jiz., Víchovská Lhota, hor. část
Přitom zastávky Víchová n.Jiz. a Víchová n.Jiz., prodejna by měly nést stejné označení, byť jsou
umístěny na různých silnicích ve stejné lokalitě.
Zastávky jsou stabilizovány a jejich úprava nebo změna polohy je možná v rámci podrobnější
projektové dokumentace.
Dostupnost obytného území (docházková vzdálenost) je často za hranicí 1 km, ale vzhledem k
roztroušené zástavbě ve stráních nelze přílišné zlepšení v obsluze autobusovou dopravou
očekávat.
ÚP Víchová nad Jizerou je pro zlepšení obsluhy území navrhována zastávka na silnici III/28621 v
návaznosti na nově navrhovanou lokalitu bydlení u restaurace „U buldozeru".
Za nedostatek lze považovat absenci autobusové linky na silnici III/28620, která by zpřístupnila
oblast Roubenky a východní části obce na konci silnice III/28622. V případě realizace lyžařských
vleků a jejich zázemí je vhodné uvažovat zřízení sezónní zástavby.
Zastávky autobusů je třeba vybavit označníky pro každý směr a také řádnými nástupišti a
přístřešky.
Železniční doprava
Nosnou částí dopravní koncepce kraje se stal Program „Regiotram Nisa" (RTN). Elektrifikace
připravovaná v rámci tohoto projektu přinese zvýšení rychlosti a také zlepšení nabídky spojů
(pravidelný interval mezi spoji) a zvýšenou atraktivitu železniční dopravy.
Na to ÚP reaguje zřízením parkovacích ploch systému PaR (Park and ride) v blízkosti zastávky
Horní Sytová při silnici I/14 (Arnoštov) a návrhem parkovišť pro IAD přímo na plochách dráhy v
této zastávce. Zastávka Víchová je pro kontakt s IAD nevhodná svojí terénní konfigurací.
Celý Program RTN je připravován v souladu s prioritami schválených strategických rozvojových
dokumentů kraje.
4.8.4 Doprava v klidu
Parkovací možnosti jsou s ohledem na šířky komunikací problematické. Z pohledu platných
dopravních předpisů by je bylo třeba kvalifikovat jako nedostatečné (při parkování regule vyhlášky
je obtížné respektovat), s ohledem na prostorové možnosti a frekvenci zejména na vedlejších
ulicích je však lze akceptovat, resp. lze vytvořit podmínky pro parkování mimo vlastní vozovku. Za
nevhodné však je třeba považovat parkování na silnici II/292 i na silnicích III. třídy v průtahu obcí,
kde nelze zřídit parkovací či odstavné pruhy.
Odstavení motorových vozidel je řešeno pro stupeň automobilizace 1:2,5 podle ČSN 73 6110 a
upraveno pomocí příslušných koeficientů. Pro odstavování vozidel jsou využívány stávající
garáže a přístřešky na pozemcích rodinných domů a zemědělských usedlostí a řadové garáže.
Parkuje se ve větším rozsahu u nákupního střediska, před zdravotním střediskem a poštou a u
Obecního úřadu, dále poblíž základní školy a u kulturního domu. Samostatná kapacitní parkoviště
má hotel „Jizera" a podnik Desmo. Pro areály zemědělské výroby slouží parkovací plochy na
vlastních pozemcích. Potřeba je bilancována podle počtu obyvatel, občanské vybavenosti a
pracovních příležitostí.
Specifikem místní části Víchovská Lhota, severního okraje Víchové a západní části Horní Sytové
jsou individuální nebo krátké řadové garáže přímo u silnic II. a III. třídy. Jejich umístění
neodpovídá regulím ČSN. Vzhledem k terénním možnostem jsou však jiná technická řešení
prakticky těžko realizovatelná. Poněvadž však obytné objekty v příkrých svazích nad nebo pod
silnicemi jsou v zimním období pro osobní auta nedostupná, je třeba tento způsob odstavování
vozidel tolerovat.
Osobní automobily je však možno v některých částech obce odstavovat i na plochách, ať již
zpevněných nebo nezpevněných, přiléhajících k místním komunikacím nebo průtahům silnic.
27
Bilance odstavných stání a parkování vozidel
Odstavná stání:
Potřeba
O.S.
ŘG
I.G.
P.S.reduk.
___________________________________________________________________
stávající výstavba
navržené RD
360
40
140
40
60
120
___________________________________________________________________
celkem
180
60
120
V současné době je na území obce Víchová nad Jizerou asi 140 individuálních garáží (IG) a míst
na vlastních pozemcích a 60 míst v řadových garážích a v garážích u silnic II. a III. třídy (ŘG). V
návrhovém období bude třeba doplnit další parkovací místa.
návrhovém období bude třeba doplnit cca 160 míst, z toho se předpokládá 40 míst v nových RD
(každý RD bude mít 1 - 2 garáže, nebo odstavná stání), a úpravou vjezdů do dvorů a parkovacích
ploch cca 20 míst. Zbývajících 100 míst je třeba umístit na parkovacích plochách.
Parkování vozidel:
Potřeba pro odstavení
pro zaměstnance podniků
pro občanskou vybavenost
pro turistiku
100 míst
80 míst
60 míst
80 míst
__________________________________________________________
320 míst
Největší parkoviště :
stávající:
hotel Jizera
u bytového domu
u prodejny
pošta, zdravotní středisko
Desmo
15 míst
15 míst
25 míst
15 míst
50 míst
Obecní úřad
u školy
u kulturního domu
10 míst
10 míst
10 míst
__________________________________________________________
Celkem
150 míst
navržená:
turistické parkoviště Víchová - Roubenka u
silnice III/28621
PaR pro Regiotram Nisa - Arnoštov (sil. I/14)
u sportovního areálu
nové plochy výroby
nové plochy bydlení
40 míst
20 míst
40 míst
20 míst
40 míst
40 míst
________________________________________________________
200 míst
Celkem
Dále je uvažováno se zřízením parkoviště na pozemku dráhy v železniční zastávce Horní Sytová
(PaR pro Regiotram Nisa) s kapacitou 15 až 25 vozidel.
28
4.8.5 Ochranná silniční a železniční pásma
Ochranné pásmo silnic platí mimo souvislé zastavěné území obce, vymezené z hlediska
zák.č.13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. Pro silnice I. třídy je
50 m a pro silnice II. a III. třídy 15 m oboustranně od osy silnice mimo zastavěné území obce.
Ochranné pásmo železniční tratě je 60 m od osy krajní koleje, ochranné pásmo železniční vlečky
je 30 m od osy krajní koleje.
4.8.6 Pěší doprava
Vzhledem k malé hustotě osídlení nejsou v obci výrazné pěší tahy. Významnější je pouze chodník
(pěšina), vedoucí od mostu přes Jizerku na silnici III/28621 k železniční zastávce Víchová.
V prudkých svazích jsou pěší zkratky k jednotlivým domům.
Podél silnice I. třídy jsou vybudovány chodníky. Absence chodníku je pociťována s ohledem na
bezpečnost dopravy podél silnice II/292 v Horní Sytové a podél silnice III/28621 ve Víchové od
nákupního střediska po školu (odbočku silnice III/28622).
Na ostatních průtazích silnic a na místních komunikacích je smíšený provoz chodců a
automobilové dopravy s ohledem na minimální frekvenci jak vozidel, tak pěších, únosný. Chodci
si zde při pohybu na silnici mají počínat v souladu s obecnými ustanoveními zákona č. 361/2000
Sb., o provozu na pozemních komunikacích. V takových případech je nutné tyto kolize chodců s
automobilovou dopravou řešit dopravně-organizačními nebo technickými opatřeními s prvky
ochrany chodce a tak zvyšovat bezpečnost silničního i pěšího provozu.
4.8.7 Cyklistická doprava
Cyklistika jako subsystém dopravy plní funkci přepravy osob. Současně však zasahuje i do oblasti
sportovní a rekreační. Užívání jízdních kol neohrožuje životní prostředí a podporuje rozvoj
místního hospodářství (místních ekonomik).
Cyklistika jako jedna z forem přepravy nabývá v současné době na významu. Nabízí dopravu „od
domu k domu" (především z bydliště k pracovním příležitostem) a znamená poměrně velkou
úsporu času při přepravě proti dopravě pěší a na kratší vzdálenosti (do 5 až 8 km) i proti dopravě
hromadné vzhledem k jejímu intervalu. Cyklistická doprava šetří dopravní prostor, je ekologická a
trvale udržitelná.
Cyklistická doprava a budování cyklistických tras a stezek je součástí dopravní politiky České
republiky, schválené usnesením vlády ČR čís. 413 z roku 1998. Rozvoj této dopravy je
podporován i „Střednědobou strategií sektoru dopravy, telekomunikací a pošty" předkládanou
Ministerstvem dopravy a spojů ČR pod čj. 30 243/99-0210 vládě ČR. Usnesení vlády č. 681 ze
dne 19.10.1998 „O akčním programu zvýšení bezpečnosti silničního provozu" předkládá
systémová a konkrétní opatření k řešení problematiky nehodovosti, mj. i při řešení problematiky
cyklistického provozu např. budováním cyklistických stezek a tras, pěších zón s cyklistickou
dopravou ap.
Přepravní význam cyklistiky ve Víchové je poměrně malý a vzhledem ke konfiguraci terénu nelze
předpokládat jeho výrazný nárůst.
Výrazný rozmach zaznamenává však cyklistika jako turistická či sportovní disciplína. Přispívá k
vytváření aktivního a zdravého životního stylu. Je příspěvkem k harmonickému rozvoji
venkovského prostoru. Projevuje se pozitivně v oblasti cestovního ruchu, rekreace, životního
prostředí, v místním i regionálním rozvoji i v bezpečnosti silničního provozu. Greenways - Zelené
stezky je program pro ochranu přírodního a kulturního dědictví a podporu regionálního rozvoje
prostřednictvím šetrné turistiky. Jsou tak vytvářeny podmínky k rozvoji malých forem podnikání,
podporují se neziskové občanské aktivity se záměrem uchovat a zpřístupnit přírodní a kulturní
hodnoty v koridoru trasy. Program je dále způsobem oživení málo navštěvovaných regionů,
stimulem rozvoje infrastruktury, šancí pro nové pracovní příležitosti a nástrojem k omezení zátěže
v nejnavštěvovanějších turistických centrech.
29
Zastavěným územím obce prochází značená cyklotrasa Jilemnická cyklostezka Studenec Martinice v Krkonoších - Jilemnice - Víchová nad Jizerou. Jejím hlavním posláním je vytvoření
bezpečného koridoru pro bezmotorovou cestu za zaměstnáním a do škol segregací od
frekventované silnice I. a II. třídy. Stane se součástí plánované cyklotrasy č. 4297, spojující
Novou Paku, Jilemnici a Poniklou. Ve Víchové nad Jizerou je tato cyklostezka navázána na
významné cíle pracovních příležitostí (firma Cutisin a nové výrobní plochy).
Po východním okraji řešeného území po silnici III/28620 je vedena cyklotrasa č. 22 Chrastava České Petroviče, na kterou v Jilemnici Jilemnická cyklostezka navazuje.
Severozápadně od řešeného území obcí Poniklá probíhá okružní cyklotrasa č. 8008 Trejborec,
rozc. - Stromkovice - Trejborec, rozc., jižně od řešeného území je vedena cyklotrasa č. 4206
Horní Branná - Dolní Sytová a č. 4207 Horní Branná - Pod Kozincem. Východně pak je vedena
ještě trasa č. 8009 Skelné hutě - Jilemnice, nám. Dále na východ je pak komplex cyklotras v
oblasti Předního a Zadního Žalého.
V rámci ÚPN VÚC Libereckého kraje je navrhován cyklokoridor Mnichovo Hradiště -Turnov Železný Brod - Semily - Vysoké nad Jizerou - Rokytnice nad Jizerou - Kořenov jako Pojizerská
cyklostezka (souběh s tokem řeky Jizery). Cílem je propojení Českého ráje a Krkonoš jako
součásti turistického rozvojového koridoru nadregionálního významu, napojeného v Kořenově na
mezinárodní dálkovou trasu s označením E 3 „Black Sea (Černé moře) - Iberia (Pyrenejský
poloostrov)" o délce 6 950 km. V úseku Turnov - Semily je navrhována jako segregovaná
cyklostezka a v úseku Semily - Dolní Sytová - Horní Sytová - Poniklá - Rokytnice n.J. - Kořenov
jako cyklotrasa, event. jako cyklostezka. Vyhledání vhodné trasy v údolí řeky Jizery v MČ Horní
Sytová a ve Víchové je nad rámec řešení ÚP a bude je nutné řešit jako ucelenou studii v delší
kontinuální trase. V grafické části (ve výkrese č.3) je tato cyklotrasa schematicky zakreslena na
silnicích I. a II. třídy.
Dále je navržena cyklotrasa, která propojí tuto připravovanou cyklotrasu E3 s „Jilemnickou
cyklostezkou". Navržena je od ukončení „Jilemnické cyklostezky" u nákupního střediska po pravá
straně řeky Jizerky ke křižovatce sinic I/14 a II/292, kde by navázala na trasu E3. Vedena je po
místních a účelových komunikací s nutností jejich úprav a přemostěním náhonu z řeky Jizerky.
Pro funkci rekreační bude třeba sledovat návrh cyklotras či cykloturistických tras pro napojení
Víchové, Víchovské Lhoty i Horní Sytové na systém cyklotras a pro napojení rekreačních a
sportovní zařízení či kulturních aktivit v blízkém i širším okolí. Jednalo by se převážně o trasy
cykloturistického charakteru, tedy určené především pro horská či trekingová kola. Tyto projekty
nemají nároky na plochy a využívat by měly stávajících účelových nebo místních komunikací a
silnic III. třídy. Jejich návrh by měl být předmětem samostatného projektu.
Součástí dobré funkce cyklistické dopravy je i značení na cyklistických trasách, které je však
vázáno legislativními podmínkami, např. zákonem o pozemních komunikacích a stavebním
zákonem a povolováno je silničním správním úřadem. Při zřizování cyklistických tras lze čerpat z
řady finančních zdrojů (cca 6 programů ČR a EU). Důležitá je i propagace cyklistických a
cykloturistických tras především začleněním do sítě cyklotras v ČR. To je však podmíněno
projektem značení. Jejich označení příslušným číslem je v kompetenci Klubu českých turistů
(KČT) se sídlem v Praze. Vyznačení těchto tras v terénu je vázáno na dodržení příslušných
legislativních podmínek.
4.8.8.
Doprovodná zařízení pro silniční dopravu
Ve Víchové se nenachází žádné doprovodné zařízení pro silniční dopravu. Navrhováno je v rámci
parkoviště PaR při silnici I/14 poblíž křižovatky se silnicí II/292.
4.8.9.
Hluk z pozemní dopravy
Zdrojem hluku z pozemní dopravy je v obci Víchová nad Jizerou silniční doprava i doprava
železniční.
Při posuzování hlukových účinků dopravy se vycházelo z Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. o
ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
30
Hluk ze silniční dopravy
Výchozími hodnotami pro hlukové výpočty jsou výsledky celostátního sčítání dopravy z roku
2000. V řešeném území jsou 3 sčítací body intenzity dopravy. Uvedeny jsou v následující tabulce.
Výhledové intenzity dopravy pro rok 2025 byly stanoveny pomocí přepočítávacích koeficientů
(1,47 - I. tř., 1,35 - II. tř.), kdy základem jsou intenzity dopravy ze sčítání v roce 2005.
k.ú.
Horní Sytová
Horní Sytová
Silnice č.sč.bodu
místo
T
I/14
5-0980
směrem k Jilemnici 1036
I/14
5-2336 směrem k Nové Vsi 720
II/292 5-1050 směrem k Hájům n.J. 388
O
5354
3564
1613
M
78
63
23
S
6468
4347
2024
Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, se
ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční
dobu (LAeq,8h). Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A se stanoví součtem
základní hladiny akustického tlaku A LAeqj a korekcí přihlížejících k druhu chráněného prostoru a
denní a noční době podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení.
Korekce pro stanovení nejvyšších přípustných hodnot hluku v chráněném venkovním prostoru a v
chráněných venkovních prostorech staveb jsou dány přílohou tohoto nařízení vlády:
korekce dB
hluk v okolí stará hluková
hluk z dopravy
hlavních
zátěž z
na veřejných
pozemních pozemních
komunikacích
komunikací1) komunikací2)
způsob využití území
chráněné venkovní prostory staveb nemocnic a
lázní a chráněný venkovní prostor nemocnic a lázní
chráněné venkovní prostory ostatních staveb a
chráněné ostatní venkovní prostory
0
+5
+ 15
+5
+ 10
+ 20
pro noční dobu je stanovena další korekce - 10 dB
1)
hlavní komunikace jsou dálnice, silnice I. a II. třídy a místní komunikace I. a II. třídy dle zák. 13/1997 Sb., což odpovídá
funkční skupině A a B dle ČSN 736110
2)
stará hluková zátěž je definována v Nařízení vlády č. 88/2004 Sb.
Výpočet ekvivalentní hladiny akustického tlaku LAeq,T (resp. 24hodinovou dlouhodobou
ekvivalentní hladinu Ldvn a noční dlouhodobou ekvivalentní hladinu Ldvn ) je proveden podle
novely metodiky Pro výpočet hluku ze silniční dopravy MŽP 2005 a posouzen dle Nařízení vlády
č. 148/2006 přílohy č. 3. Situace byla posouzena i pro výhled r. 2020. Jedná se o hypotetické
polohy izofon bez zřetele na bariérové účinky zástavby či jiných protihlukových zábran, které jsou
vztaženy k ose silnice. Výpočet hlukového pásma je významný pro plochy, které nejsou bariérově
stíněny stávající zástavbou.
Pro výpočet LAeq se vycházelo z určení veličiny X = F1 . F2 . F3,
kde F1 = nOAd . FVOA . 10LOA/10 + nNAd . FVNA . 10 LNA/10 , F2 je faktor závislý na sklonu nivelety a F3 je
koeficient pro druh krytu vozovky.
Pomocná veličina Y určuje LAeq ve vzdálenosti 7,5 m od osy jízdního pruhu komunikace. Pro
určení polohy příslušné isochrony pro denní a noční dobu se vychází ze vztahu pro základní
hladinu akustického tlaku Lx = Y - U, kde U je veličina závislá na vzdálenosti a výšce měřeného
bodu od vozovky.
Výpočtem byly zjištěny vzdálenosti požadovaných izofon od os silnic pro konec návrhového
období.
31
Vypočtené hodnoty jsou pouze orientační. Při bytové výstavbě v okolí hlavních komunikací
(průtahy silnic I. a II. třídy) musí stavebník doložit splnění hlukových limitů a volit takový odstup od
silnice, aby hygienické limity byly dodrženy, případně musí na vlastní náklady provést
protihluková opatření na své stavbě.
Vzdálenost izofon (v m)
v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech ostatních staveb (mimo
nemocnice a lázně) pro návrhové období:
hlavní komunikace
k.ú. - lokalizace
silnice
profil
I/14
5-0980
v profilu silnice v profilu silnice
40,5
28,0
Horní Sytová
I/14
5-2336
32,0
23,5
Horní Sytová
II/292
5-1050
21,0
14,0
denní doba 70 noční doba 60 dB denní doba 60 noční doba 50
dB *
*
dB
dB
* hodnoty pro starou zátěž
Sčítací body na silnicích III. třídy nejsou. Intenzity dopravy jsou však na těchto komunikacích
velmi nízké a výraznější zatížení životního prostředí hlukem nezpůsobují.
Hluk z železniční dopravy
Hypotetická hluková izofóna pro denní i noční dobu s ohledem na současnou i výhledovou
skladbu a frekvenci vlaků nepřekročí ochranné pásmo dráhy.
Při bytové výstavbě v okolí železniční trati musí stavebník volit takový odstup od trati, aby hluková
zátěž z aktuální a výhledové železniční dopravy nepřekročila hygienické limity, případně musí na
vlastní náklady provést protihluková opatření na své stavbě.
4.8
Koncepce vodního hospodářství
(ke kapitole 4.2)
4.8.1
Zásobování vodou
Stávající stav
Základním podkladem pro zpracování vodohospodářského řešení byly údaje z Plánu rozvoje
vodovodů a kanalizací Libereckého kraje zpracovaného Hydroprojektem a.s. v roce 2004.
Obec Víchová nad Jizerou má vybudován vodovod, ze kterého jsou zásobeny necelé tři čtvrtiny
trvale žijícího obyvatelstva a všechny rekreační objekty. Vlastníkem vodovodu je obec. Objekty
nenapojené na vodovod využívají vesměs vlastních studen individuálního zásobení. Kvalita vody
v těchto studních není známa, vydatnost také není za všech okolností dostatečná.
Obec se nachází v PHO 3. stupně veřejného zdroje pitné vody Kárný.
Zdroje vody pro veřejný vodovod

prameniště Víchovská Lhota - jedná se o tři pramenní studny hluboké cca 4 m z roku 1985.
Průměrná vydatnost zdroje je 1,3 l/s a maximální 1,45 l/s. Ze studní je pitná voda gravitačně
vedena přívodními řady do vodojemu Lhota. V roce 2000 byly studny prohloubeny a zvýšena
celková vydatnost zdroje.

prameniště Kout - jedná se o tři pramenní studny z roku 1983. Průměrná vydatnost zdroje je
0,22 l/s. Ze studní je pitná voda gravitačně vedena přívodními řady do vodojemu Kout.

prameniště Kučerovi - jedná se o tři pramenní studny, které byly jako posilovací zdroj
vybudovány v roce 1999. Průměrná vydatnost zdroje je cca 0,3 l/s. Ze studní je pitná voda
gravitačně vedena přívodními řady do sběrné studny a z té přímo do přerušovací komory
tlaku na vodovodní síti
32
Nevýhodou je velký vliv meteorologických podmínek na vydatnost studní, které berou vodu z
mělkých horizontů.
Akumulace
Zásobované území je rozděleno do 7 tlakových pásem, která jsou dána výškovým umístěním 2
vodojemů a 5 přerušovacích komor tlaku (nadmořské kóty nejsou známy):

vodojem Lhota - zemni jednokomorový vodojem o objemu 100 m ( 643 - m n.m. ) vybudovaný
v roce 1985. Voda je zde podle potřeby jednorázově hygienicky zabezpečována chlorováním.
Z vodojemu je pitná voda gravitačně vedena PP zásobním řadem 0 110 do vodovodní sítě a
ke spotřebitelům v obci.

vodojem Kout - zemní jednokomorový vodojem o objemu 60 m ( 638,00 / - m n.m. )
vybudovaný v roce 1953. Voda je zde podle potřeby jednorázově hygienicky zabezpečována
chlorováním. Z vodojemu je pitná voda gravitačně vedena PE zásobním řadem 0 110 do
vodovodní sítě a ke spotřebitelům v obci.
Vodovodní síť
Rozvod vody byl budován ve čtyřech etapách v letech 1982 až 1990 a není již všude v dobrém
stavu. Vodovodní síť je provedena z PE potrubí vesměs DN 100, v úseku mezi základní školou a
hřištěm DN 150. Na jednotlivých větvích vodovodu jsou umístěny trasové uzávěry, vodovod jako
doplňkový zdroj požární vody je vybaven hydranty DN 80 a DN 100.
V roce 2005 byla realizováno rozšíření vodovodu ve Víchové nad Jizerou o cca 0,3 km, v Horní
Sytové (východní části) o cca 0,4 km a ve Víchovské Lhotě o 0,95 km včetně jedné přerušovací
komory.
Předpokládá se postupná rekonstrukce rozvodných sítí vodovodu. Nutností je geodetické
zaměření celého vodovodu.
V západní části Horní Sytové existuje veřejný vodovod pro asi 9 rodinných domů, není však nikde
zdokumentován. Voda je bez akumulace odebírána z tří pramenních studní a rozváděna přímo ke
spotřebitelům. Nejsou známy údaje o vydatnosti zdroje, průběh vodovodu není v dokumentaci
zachycen.
Návrh
Dosud využívaný způsob zásobení obce pitnou vodou je vyhovující, navrhujeme pouze rozšíření
sítě do míst určených územním plánem k další výstavbě. Při provádění nových řadů je vždy nutno
mít jasno, ve kterém tlakovém pásmu se vodovod napojuje.
Některé odloučené objekty budou i nadále používat studny individuálního zásobování, kde je
nutné zabezpečit kontrolu kvality vody.
Nově navržený sportovní areál s turistickým ubytováním pro cca 20 lidí nebude možné bez
zvláštních technických opatření (čerpání) napojit na žádný stávající zdroj vody. Zřejmě by bylo
nejjednodušší pokusit se najít v blízkosti zařízení vlastní zdroj, pokud to nebude možné, je nutno
vybudovat samostatný zásobovací řad v délce cca 400 m a zařídit posílení tlaku v něm.
Byl proveden hydrogeologický průzkum potenciálních pramenišť pro posílení zdrojů obecního
vodovodu a na jeho základě je vytipováno místo dalšího vrtu, který by měl vydatnost podstatně
zvýšit.
Je nutné zařídit hygienické zabezpečení vody ve vodojemech. Kolem stávajících pramenišť jsou
vyhlášena pásma hygienické ochrany, není však všude provedeno oplocení kolem stávajících
studní, takže se zvyšuje riziko kontaminace vody, především koliformními bakteriemi.
Doporučujeme tento problém řešit v brzké době.
Nově je vyhlášeno ochranné pásmo II. stupně kolem vodních zdrojů ve Víchovské Lhotě.
U vodního zdroje v západní části Horní Sytové by měl být proveden hydrogeologický průzkum a
čerpací pokus ke stanovení vydatnosti a možnosti případného rozšíření vodovodní sítě. Návrh
vodovodní sítě v západní části Horní Sytové by byl v současné době pouze spekulativní a
nepodložený.
33
Bilance potřeby vody
V obci bude na konci návrhového období 1010 stálých obyvatel, počet rekreantů dosahuje zhruba
jedné třetiny počtu trvalých obyvatel, to je asi 300 lidí. V současné době je na vodovod napojeno
z trvale bydlících asi 760 obyvatel, předpokládáme, že se jejich počet zvýší na 850.
Dle PRVKUK je specifická potřeba vody rozdělena do několika skupin. Pro posouzení vydatnosti
zdroje jsou podstatné následující skupiny:

Trvale žijící obyvatelé připojení na vodovod i kanalizaci (nebo zajištěným odváděním
splašků) - q = 150 l/os.den

rekreanti připojení na vodovod s odváděním splašků - q = 100 l/os.den

trvale žijící obyvatelé připojení na vodovod s jímkou na vyvážení - q = 80 l/os.den

rekreanti bez odvádění splaškové vody - q = 20 l/os.den
Pro výpočet výhledové potřeby vody předpokládáme, že všichni trvale žijící obyvatelé připojení na
vodovod budou buď připojeni na kanalizaci, nebo budou mít domy vybaveny domovními
čistírnami, takže třetí skupinu neuvažujeme.
Denní potřeba vody:
850 x 150 = 127 500 l/den
200 x 100 = 20 000 l/den 100 x 20 = 2 000 l/den
celkem:149 500 l/den = 1,73 l/s
Maximální denní potřeba
1,73 x 1,4 = 2,42 l/s
Maximální hodinová potřeba
2,42 x 1,8 = 4,36 l/s
Z občanské vybavenosti připočteme nově navržený objekt s 20 lůžky a společným sociálním
zařízením, specifická potřeba je 60 l/den.lůžko
Q = 20 x 60 = 1200 l/den
k této hodnotě je nutno přičíst ještě potřebu vody pro WC pro rekreanty, kteří nebudou využívat
ubytovací zařízení v hodnotě odhadnuté na cca 600 l/den
Pro výpočet roční potřeby vody uvažujeme trvale žijící obyvatele 365 dní, u rekreantů 150 dní za
rok:
Qroční = 127.5 x 365 + 22 x 150 + 1.8 x 150 = 50 107 m 3/rok
Takto vypočtené množství je ještě nutno zvýšit o potřebu vody pro průmysl (zaměstnanci i
výroba), to je však hodnota v této chvíli obtížně odhadnutelná pro návrhové i výhledové období.
4.8.2
Kanalizace
Stávající stav
V obci není vybudována systematická kanalizační síť a vzhledem ke konfiguraci terénu to i v
budoucnu bude velmi obtížné a investičně náročné.
V několika lokalitách jsou vybudovány sběrače zaústěné do vodoteče. Do nich jsou postupně
zaústěny přepady septiků z některých nemovitostí. Na jednom ze sběračů je umístěn centrální
septik. Zakreslené sběrače nejsou geodeticky zdokumentovány a jedná se o přibližný odhad.
Jejich vlastníkem a provozovatelem je obec Víchová nad Jizerou.
V severozápadní části Víchové nad Jizerou jsou i soukromé kanalizační stoky, u kterých nelze
jejich průběh v terénu odhadnout tak, aby je bylo možno zakreslit.
Způsob likvidace odpadních vod v obci je následující:
34

podchycení v jímkách na vyvážení, ze kterých se splašky vyvážejí na ČOV v Hrabačově (v
Horní Sytové na ČOV Jilemnice), nebo přímo na pole. Tímto způsobem se likviduje 16 %
splašků trvale bydlících obyvatel a od 55 % rekreantů.

v septicích s přepadem do povrchových vod - trvale bydlící 43 %, rekreanti 23 %

do kanalizace přímo - trvale bydlící obyvatelé 32 %, rekreanti 0 %.

do trativodů - trvale bydlící 9 %, rekreanti 22 %

domovní čistírny odpadních vod - toto opatření vyžaduje stavební úřad u nově budovaných
objektů v dosahu vodoteče.
Poměry ve způsobu likvidace odpadních vod v obci dle informací obce je jiný, než udává PRVK
LK, ze kterého byly uvedené údaje čerpány.
Největším producentem splaškových vod je DESMO, s.r.o. s 30 zaměstnanci, kde je vybudován
septik s přepadem.
Dešťové vody jsou z cca 5 % obce odváděny jednotnou a ze silnice (cca 2 % zástavby) dešťovou
kanalizací. Sběrače jsou na příhodných místech zaúsťovány do vodoteče. Zbytek obce je
odvodňován systémem příkopů, struh a propustků.
Návrh
Základní principy dle PRVK Libereckého kraje:
Novou oddílnou splaškovou kanalizační sítí bude odpadní voda z převážné části Víchové n. J.
odváděna k likvidaci na stávající ČOV v Jilemnici.
Kanalizační systém je vzhledem k morfologii terénu navržen jako smíšený, zčásti gravitační a
zčásti tlakový. Odpadní vody z horní části obce vč. místní části Víchovská Lhota budou
odkanalizovány gravitační splaškovou kanalizací v celkové délce 6,7 km, vybudovanou z
kameninových nebo plastových kanalizačních trub DN 250, DN 300. Svedeny budou dále do
společné čerpací stanice odp. vod, kterou budou dále výtlačným potrubím DN 100 o celk. délce
1,2 km přečerpávány na čistírnu odpadních vod v Jilemnici. Do výtlačného potrubí bude dále
zaústěna tlaková kanalizace (PE 0 50 až 110) o celk. délce 1,2 km z dolní části obce. Cca 15
objektů v místní části Víchovská Lhota, umístěných pod komunikací u potoka, bude
odkanalizováno do gravitační splaškové kanalizace pomocí domovních čerpacích stanic.
Jedná se o producenta s počtem EO menším než 2000 a špatná likvidace splaškových vod
výrazně neohrožuje veřejné zdroje pitné vody. Podle kategorizace investic v PRVK LK se proto s
realizací počítá až po roce 2015, což přímo ovlivňuje přístup k dotacím.
Po konzultaci se zástupci obce je navrženo další řešení, kterým by se vyřešila likvidace
splaškových vod v území s větší koncentrací obydlených objektů vytvořením dvou samostatně
odkanalizovaných celků, které by případně v dalším období mohly být přečerpávány do ČOV
Hrabačov..
1. Lokalita
Podél státní silnice, kde je možné do splaškové stoky napojit i stávající kovovýrobu (Desmo) s 30
zaměstnanci a také návrhové plochy pro výrobu, kde může docházet k větší produkci
splaškových vod, přičemž pro napojení areálů na pravém břehu Jizerky by bylo nutné vybudovat
shybku, výroba na druhé straně silnice by se musela připojit protlakem pod tělesem ČD.
Vybudování této splaškové stoky je nesporné i podle návrhu Hydroprojektu, avšak v tomto řešení
se uvažuje o vybudování čistírny odpadních vod, na kterou by bylo napojeno cca 300 EO a bylo
by možné do ní svážet k likvidaci i vody z jímek na vyvážení, které zřejmě budou použity vždy u
osamocených objektů vzdálených od vodního toku.
Je také možné místo ČOV vybudovat čerpací stanici, kterou budou splašky čerpány na ČOV
Jilemnice, jak to předpokládá PRVKUK.
35
2. Lokalita
Další místo pro ČOV je vytipováno na pravém břehu Víchovského potoka, kam by se přivedly
gravitačně vody z asi 65 objektů a krátkým výtlakem i vody ze školy. Předpokládáme možnost
napojení asi 200 EO.
U Víchovského potoka je vytipována ještě jedna lokalita níže po toku, která by umožnila napojení
ještě dalších nemovitostí, jedná se však o stísněný prostor, kam by bylo náročné požadovanou
technologii umístit a ochránit ji před velkými vodami.
Dále je ještě vytipováno místo pro případné umístění ČOV pod Víchovskou Lhotou na pravém
břehu potoka. V tomto případě však je poměr mezi množstvím napojených EO a délkou k tomu
potřebné stoky horší než u předchozích dvou lokalit.
Pro možnost ekonomického vyhodnocení tohoto řešení je nutné provést podrobnější rozbor
možností připojení jednotlivých objektů a získání lepších údajů o případných výrobních aktivitách
a produkci odpadních vod z nich.
Bilance množství odpadních vod od obyvatel
V obci bude na konci návrhového období 1020 trvale žijících obyvatel a cca 300 návštěvníků v
rekreačních objektech.
Dle metodiky použité v PRVKUK jsou obyvatelé rozdělení do skupin dle připojení na kanalizaci.
Pro produkci množství vody a BSK5 jsou následující skupiny:
a) trvale žijící s připojením na kanalizaci
b) trvale žijící s žumpou
c) rekreanti připojení na kanalizaci
d) rekreanti se žumpou
150 l vody /den
60 g BSK5/den
80 l vody /den
20 g/BSK5/den
100 l vody /den
30 g BSK5/den
20 l vody /den
15 g BSK5/den
Pokud dojde k řešení s místními ČOV, bude na kanalizaci napojeno asi 240 + 200 obyvatel
(zbývajících 80 se předpokládá jako ekvivalent zaměstnanců ve výrobě) a produkce splašků
bude:
a) 400 x 150 = 60 000 l vody/den
400 x 60 = 24 000 g BSK5/den
b) 580x 80 = 46 400 l vody/den
580 x 20 = 11 600 g BSK5/den
c)
80 x 100 = 8 000 l vody/den
80 x 30 = 2 400 g BSK5/den
d) 120 x 20 = 240 l vody./den
120 x 15 = 1 800 g BSK5/den
Na ČOV potom bude kanalizací přitékat 60+ 8 = 68 m 3/den a 24 +2,4 = 26,4 kg BSK5/den.
Splašky, které se budou průběžně svážet činí 46,4 + 0,24 = 46,64 m 3 /den a 11,6 + 1,8 = 13,4 kg
BSK5/den.
Kromě toho je možné podchytit vodu z výrobních aktivit.
Objekt s ubytováním plánovaný k výstavbě Na rovinách je mimo dosah kanalizace i vodního toku,
takže není možné použít ani malou ČOV, bude nutno zřídit bezodtokovou jímku.
V západní části Horní Sytové a v okrajových a odloučených částech zástavby v ostatních sídlech
se nepředpokládá budování systematické kanalizace, tyto část zůstanou vybavené
bezodtokovými jímkami s následným vyvážením na kapacitní ČOV (bilančně vyhovuje ČOV
Jilemnice - Hrabačov), případně jinými lokálními způsoby čištění.
4.8.3
Vodní toky
Řešeným územím protékají významné vodní toky Jizera a Jizerka, které jsou ve správě Povodí
Labe, státní podnik. Podél významného vodního toku je nutné zajistit pro potřeby jeho správy a
údržby zachování možnosti užívání volného nezastavěného pruhu na obou březích vodoteče v
šíři 8 m od břehové čáry dle § 49 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách v aktuálním znění.
36
Obcí protéká řeka Jizerka, s pravostranným přítokem Víchovským (Chlumským) potokem.
Jizerka je ve správě Povodí Labe.
Koryto řeky je kapacitní pro převedení průtoků Q2o. Vyšší průtoky vybřežují, plocha, zaplavovaná
stoletými průtoky Q100 je v návrhu ÚP zakreslena. Poněvadž zastavěná území by měla mít
provedenu ochranu na Q50, doporučujeme posoudit technické možnosti provedení této ochrany.
Nesmí však být provedena takovým způsobem, který ovlivní odtokové poměry v území. (Je však
pravděpodobné, že tato ochrana by byla podmíněna náročnějšími technickými opatřeními, v
tomto případě zejména průtočným profilem mostu.)
Na řece jsou navržena protipovodňová opatření na Q50, která jsou veřejně prospěšnou
stavbou.Je nutná jejich brzká realizace.
Horní Sytová
Katastr Horní Sytové přísluší celý do povodí Jizery.
Řeka Jizera tvoří jižní a část východní hranice katastru. Část severní hranice katastru tvoří řeka
Jizerka. Jizerka zde přijímá jeden drobný bezejmenný pravostranný přítok, který se vlévá do řeky
při východní hranici katastru.
Víchovská Lhota
Katastr přísluší celý do povodí Jizery.
Většina území je odvodňována pravostranným přítokem Jizerky - Víchovský (Chlumským)
potokem. Součástí říční sítě je i několik dalších drobných potůčků.
Rozložení průtoků v tocích je v průběhu roku přirozeně rozkolísané. Obecně nejvíce vody odteče
v jarních měsících, nejméně koncem léta a na podzim, kdy mohou toky v horních úsecích i zcela
vysychat.
Oběh podzemních vod je vzhledem k místním hydrogeologickým podmínkám vázán zejména na
propustné sedimenty v nivě Jizerky a na pukliny a zvětralinový plášť zpevněných hornin.
4.8.4
Meliorace
Na území řešených katastrů jsou některé pozemky vybavené drenáží. Drenážní zařízení jsou v
majetku vlastníků pozemků, hlavní meliorační zařízení spravuje Zemědělská vodohospodářská
správa pro Pozemkový fond, který je jeho vlastníkem.
Meliorace byly budovány kolem roku 1980, v současné době jsou dle informací obce nefunkční.
4.10 Koncepce energetických zařízení a spojů
(ke kapitole 4.3)
4.10.1 Zásobování elektrickou energií
Zhodnocení stávajícího stavu
Katastry řešených sídel neprocházejí vedení nadřazených sítí.
Obec Víchová nad Jizerou je zásobována elektrickou energií z rozvodny Cutisin R 110/35 kV v
Jilemnici z venkovních vedení 35 kV č. 583, 584 a 596.
Na odbočky z těchto vedení jsou pak volnými přípojkami připojeny jednotlivé trafostanice 35/0,4
kV, zásobující řešené území. Jejich celkový instalovaný výkon je 4 240 kVA. Stav zařízení VN i
NN současnému stavu převážně vyhovuje.
37
Soupis trafostanic a jejich výkony jsou uvedeny v následující tabulce.
TS č. název
vlastník místo
max.výkon
trafo
1062 Na stáni
VČE
Horní Sytová
400
250
228 Horní Sytová
VČE
Horní Sytová
250
250
968 Elna
VČE
Horní Sytová
400
160
1028 Arnoštov
VČE
Horní Sytová
400
250
412 Cihelna (Desmo)
cizí
800
800
822 Statek
VČE
400
400
390 U MNV
VČE
400
250
842 Prodejna
VČE
2 x 630
630
222 Mileta
cizí
630
630
1059 Roubena
VČE
400
160
348 U ZD
VČE
250
100
224 Obec
VČE
250
160
843 Hoření
VČE
400
100
223 Víchovská Lhota
VČE
Víchovská Lhota
250
100
Výhledová bilance el. příkonu pro návrhové období do roku 2020:
Základem pro návrh zásobování el. energií distribučního systému obce je maximální zatížení.
Distribuční systém se pak dimenzuje tak, aby byl schopen přenést požadovaný výkon v době
předpokládaného maxima při dodržení všech aspektů hospodárnosti a bezpečnosti, spolehlivosti
a kvality napětí. To vše při minimálních počátečních investicích a ročních nákladech na ztráty a
provoz. Zpracování výhledové bilance požadovaného el. příkonu vychází ze stanovení
podílových maxim jednotlivých základních odběratelských sfér tj. bytového fondu, výrobní a
nevýrobní sféry.
Tyto složky totiž ovlivňují největší měrou postupný nárůst odběru v dané lokalitě. Je zřejmé, že
tento nárůst je přímo úměrný nárůstu obyvatel, stupni životní úrovně, modernizaci a budování
nového průmyslu a zemědělství.
Podíl bytového fondu:
Obec Víchová je v současné době obydlena cca 930 obyvateli bydlícími přibližně v 310 bytových
jednotkách tvořených převážně rodinnými domky a zemědělskými usedlostmi. Dále je zde 110
chalup a chat.
Do budoucnosti se počítá s nárůstem obyvatel na cca 1010 a zvýšení počtu bytů o cca 40. Obec
je v současné době plynofikována.
Z energetického hlediska se v současnosti el. energie využívá ke svícení a napojení drobných
přenosných el. spotřebičů.
Podle ČSN 332130 se jedná o stupeň elektrizace bytu „A". Dle směrnice JME a.s. č. 13/98 je
zvolena průměrná výpočtová hodnota zatížení 2,1 kW na bytovou jednotku v rodinném domku a
1,5 kW na rekreační objekt. Při výpočtu je uvažováno paušálně s vyšší hodnotou zatížení. Dle
předpokládaného nárůstu počtu obyvatel se dá reálně uvažovat s celkovým zvýšením o 40 b.j.
Další bytové jednotky nebudou znamenat zvýšení odběru, neboť půjde pouze o náhradu
zchátralého bytového fondu.
Současný stav:
310 x 2,1 = 651 kW
110 x 1,5 = 225 kW
Zvýšení požadovaného příkonu bude cca 40 x 2,1 = 84 kW.
38
Podíl občanské vybavenosti:
Občanskou vybavenost v současné době prezentuje Obecní úřad, pošta a zdravotní středisko,
hasičská zbrojnice, kulturní dům, sokolovna s klubovnou, další dvě pohostinství, nákupní
středisko a základní a mateřská škola. Dále ji tvoří hotel Jizera s ubytovací kapacitou a několik
provozoven služeb a drobné výroby. Celkový současný příkon je cca 600 kW.
V návrhu se předpokládá pouze rozšíření služeb, prodeje, ubytování a stravování v soukromém
sektoru a víceúčelový objekt pro sportovní zázemí a ubytování. Výkonové požadavky jsou cca150
kW.
Podíl výrobní sféry:
Zemědělství je v obci reprezentováno menšími zemědělskými areály s chovem skotu. Uvažováno
je měrné zatížení 10W/m2. Pro stávající plochu 3,0 ha to je 300 kW. Průmyslové závody Mileta a
Desmo mají vlastní trafostanice.
Navrženy jsou výhledové výrobní plochy za areálem Milety, kde je navržena i nová trafostanice.
Při uvažovaném zatížení 10W/m2 je to pro plochu 4,3 ha 430 kW.
Celková výhledová hodnota potřebného soudobého příkonu:
Bydlení
876 kW + 84 kW = 960 kW
Občanské vybavení a drobná výroba
600 kW + 150 kW = 750 kW
Zemědělství a nová výrobní sféra
300 kW + 430 kW = 930 kW
Desmo, Mileta - vlastní trafostanice
Pro určení celkového soudobého zatížení všech odběratelských skupin je třeba počítat s
vzájemnou soudobostí maxim. Předpokládáme, že maxima zatížení je dosahováno v dopolední
špičce pak u sféry bydlení uvažujeme koeficient soudobosti 0,5 u obč. vybavenosti 1,0 a u výrobní
sféry 0,75.
(960 x 0,5) + 750 + (730 x 0,75) = 2 000
Celkový součet zatížení jednotlivých skupin odběratelů řešeného území je stanoven na max.
2000 kW, který je nutno zajistit na úrovni distribučních trafostanic.
Tento příkon bude zajištěn následujícím počtem trafostanic:
t = 2000/(400*0,95*0,8) = 6,5 → 7 trafostanice v dimenzi 400 kVA, celkový instalovaný příkon
2800 kVA.
Stávající počet distribučních trafostanic je 12 - celkový maximální instalovaný výkon 2 810 kVA.
Z uvedeného plyne, že celkový příkon je dostačující, ale ve stávajících distribučních trafostanicích
bude třeba v návrhovém období zřejmě zvýšit příkon, který je možný zvýšit výměnou až 10
transformátorů na max. 5060 kW. V lokalitách návrhových ploch není ve stávajících zdrojích
dostatečná výkonová rezerva, která by umožnila napojení těchto rozvojových ploch. Z tohoto
důvodu je navržena výstavba nové trafostanice v nové lokalitě výroby.
Součet technických maxim všech odběratelů v řešené oblasti:
3 170 kW
koeficient využití maxima
0,8
koeficient soudobosti na VN
0,85
Soudobý maximální příkon řešené oblasti v hladině VN
2 156 kW
Předpokládaný přenos potřebného příkonu bude zajišťován i nadále z vedení VN 35 kV č. 583,
584 a 596 - a základní konfigurace sítě VN zůstane bez podstatných změn.
Pokud budou požadavky převyšovat rezervovanou kapacitu, je nutno do budoucnosti počítat s
rekonstrukcí trafostanic.
Případné rekonstrukce a rozšíření sítě by měly probíhat ve spolupráci obce s příslušným
rozvodným závodem na základě objednané studie na úpravu vč. vyčíslení finančního nákladu a
39
objednávky na provedení rekonstrukce. Postupováno bude dle § 29 zák. č. 458/2000 Sb. a
platných prováděcích předpisů.
Navrženo je posílení stávajících trafostanic nebo zřízení nových trafostanic pro obytnou zástavbu
a výrobu . Výkony navržených trafostanic budou upřesněny na základě podrobnější územně
plánovací dokumentace - regulačního plánu.
Ve výhledovém období je nutno zachovat stávající vedení VN 35 kV vč. jejich ochranného pásma
v souladu se zákonem číslo 458/2002 Sb., §46. Případné přeložky stávajících energetických
zařízení VČE a.s. budou řešeny dle zákona č.458/200 Sb., §47.
Ochranná pásma
Pro informaci uvádíme šířky ochranných pásem vedení, které je nutno respektovat. Vzdálenost
se vždy počítá od kolmého průmětu krajního vodiče.
35 kV
110 kV
220 kV
400 kV
vedení vybudovaná
vedení budovaná
do 31.12.1994
po 1.1.1995
10 m
15 m
20 m
25 m
7m
12 m
15 m
20 m
Pro vedení budovaná po 1. 1. 2001 platí následující hodnoty:

u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně
o
pro vodiče bez izolace
7m
o
pro vodiče s izolací základní
2m
o
pro závěsná kabelová vedení
1m

u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně

u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m

Ochranné pásmo podzemního vedení do 110 kV včetně činí 1m po obou stranách krajního
kabelu, nad 110 kV pak 3m po obou stranách krajního kabelu.
12 m
V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je
zakázáno:
 zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná
podobná zařízení, jakož i uskladňovat výbušné a hořlavé látky,
 provádět činnosti ohrožující spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo
ohrozit životy, zdraví a majetek osob.
 provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,
 provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k
těmto zařízením.
V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno:
 vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m
V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno:
 vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t.
40
Ochranné pásmo elektrických stanic je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné
vzdálenosti:
 u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách
20 m od oplocení či vnějšího líce obvodového zdiva.
 u stožárových elektrických stanic s převodem napětí nad 1 kV a menším než 52 kV na
úroveň nízkého napětí 7 m,
 u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí nad 1 kV a menším
než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m,
 u vestavných elektrických stanic 1m od obestavění.
Písemný souhlas s činností v ochranném pásmu uděluje příslušný provozovatel distribuční či
přenosové soustavy v případech, pokud to technické a bezpečnostní podmínky dovolují a
nedojde k ohrožení života, zdraví a bezpečnosti osob.
4.10.2 Zásobování plynem
Do Víchové nad Jizerou je přiveden VTL plynovod od jihovýchodu z Jilemnice. Veškeré další
rozvody jsou středotlaké. Regulační stanice (RS) je na jižním okraji obce v blízkosti hřbitova.
STL plynovod DN 90 je napojen na tuto RS. Rozvody jsou vedeny po obci pouze v hustěji
zastavěných částech Víchové a ve východní části Horní Sytové. Plynovod DN 90 je v návaznosti
na regulační stanici. Další rozvody po obci jsou DN 63. Jednotlivé větve jsou dle sklonu terénu
ukončeny ocelovým odvodňovačem nebo odvzdušňovací přípojkou.
Navrženou zástavbu lze z větší části napojit přímo ze stávajícího řadu nebo ji lze zásobovat z
navržené větve.
Západní okraj Horní Sytové a okrajové části Víchovské Lhoty nejsou vzhledem k rozptýlenosti
zástavby plynofikovány a ani se s jejich plynofikací neuvažuje.
Ochranná a bezpečnostní pásma podle zákona č. 458/2000
Ochranná pásma je nutno dodržovat k zajištění spolehlivého provozu plynárenského zařízení.
Pásmy se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený
svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. Stavební činnosti a
úpravy terénu v ochranném pásmu lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem
držitele licence, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení. Souhlas není
součástí stavebního řízení. Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm
nad povrch plynovodu podléhá tomuto souhlasu pouze ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na
obě strany od osy plynovodu.
Ochranná pásma:
Druh plynového zařízení
Ochranné pásmo
[m]
NTL a STL plynovody a přípojky v zastavěném území obce (na obě
1
strany od půdorysu)
ostatní plynovody a přípojky (na obě strany od půdorysu)
4
technologické objekty (na všechny strany od půdorysu)
4
Bezpečnostní pásma
jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně
života, zdraví a majetku osob.
41
Zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu lze pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické či
právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení, pokud to umožňují
technické a bezpečnostní podmínky a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob.
Bezpečnostní pásma v řešeném území:
Druh plynového zařízení
VTL plynovody
do DN 100
do DN 250
VTL regulační stanice
Bezpečnostní pásmo [m]
15
20
10
4.10.3 Zásobení teplem
Veškerá obytná zástavba ve Víchové má vytápění řešeno lokálními zdroji. Topným mediem se
postupně stává plyn, v neplynofikovaných částech obce zůstávají tuhá paliva.
4.11 Spoje a zařízení spojů
4.11.1 Telefon
Digitální telefonní ústředna je v Jilemnici. Ústředna je zapojena na telefonní obvod Liberec. Na
východním okraji k.ú.Víchová nad Jizerou je telekomunikační věž.
Na hranici k.ú. Víchová nad Jizerou a Víchovská Lhota (p.p.č. 958/4) se připravuje výstavba
základní stanice všech tří mobilních operátorů.
4.11.2 Radioreléové trasy, TV signál, RV signál
Obcí nevedou radioreléové trasy. S dalším zlepšováním TV a RV signálu lze uvažovat při
kabelizaci v území.
Ve Víchové nad Jizerou je bezpodmínečně nutná rekonstrukce obecního rozhlasu nebo jeho
nahrazení jiným informačním systémem. Potřebné je napojení na Integrovaný záchranný systém.
4.11.13 Dálkové kabely
V obci vede trasa dálkového optického kabelu na západním okraji katastru Horní Sytové.
Zakreslena je v koordinačním výkrese. Jakoukoliv výstavbu v blízkosti kabelu je třeba projednat a
odsouhlasit s Okresní telekomunikační správou Semily, event. se Správou dálkových kabelů
Praha, středisko Liberec.
Severně od Jizerky vede katastry Víchová nad Jizerou a Horní Sytová katodový kabel, který je
převeden do místní telefonní sítě.
4.12
Nakládání s odpady
(ke kapitole 4.4)
Nakládání s odpady se obecně řídí především ustanoveními zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech
a změně některých dalších zákonů, v platném znění.
Nakládání s komunálním odpadem ve Víchové je upraveno obecně závaznou vyhláškou obce
Víchová nad Jizerou o nakládání s komunálními a stavebními odpady. Svoz běžného
komunálního odpadu, ukládaného občany do 110 l nádob (popelnic), zajišťuje oprávněná firma (v
současné době Severočeské komunální služby Jablonec nad Nisou) 1 x za 14 dnů, 2x ročně tato
firma sbírá a odváží nebezpečný odpad. Zaměstnanci místního ZOD jednou ročně sbírají železo.
Do separovaných nádob se třídí sběr skla, plastů a papíru. U frekventovaných nádob u nákupního
střediska je odvoz prováděn 1x týdně, u ostatních cca 1x měsíčně. Papír je odvážen 1x za 14 dnů.
Odvoz stavebního odpadu si zajišťují občané dle potřeby individuálně.
42
Sběrný dvůr je v areálu výroby ve východní části Horní Sytové.
Na poli nakládání s odpady je nezbytné zamezit vytváření divokých skládek, i formou represivních
opatření, zajišťovat sběr, třídění, využívání a zneškodňování komunálního odpadu v souladu se
zákonem č. 185/2001 Sb., v platném znění.
4.13
Zvláštní zájmy
4.13.1 Ochrana stavebních památek
V obci jsou následující kulturní nemovité památky zapsané v Ústředním seznamu nemovitých
kulturních památek:

24586/6-2848 areál usedlosti č.p. 85 (vyhlášeno ONV Semily 27.11.1963)
o
24586/6-2848/1 obytný dům
o
24586/6-2848/2 srub
o
24586/6-2848/3 stodola

37863/6-2849
chalupa č.p.105 (vyhlášeno ONV Semily 27.11.1963)

23737/6-2847
Mariánský sloup p.č.300 (vyhlášeno ONV Semily 27.11.1963)

51184/6-6215
socha sv. Jana Nepomuckého (vyhlášeno MK ČR čj. 13501/2001)

51743
zvonice (vyhlášeno MK ČR čj. 13500/2001)
Horní Sytová

44753/6-2846
bývalý hostinec č.p. 11 v Arnoštově (vyhlášeno ONV Semily 27.11.1963)
Víchovská Lhota

20561/6-2850
zvonice (vyhlášeno ONV Semily 27.11.1963)

15319/6-2851
areál statku č.p. 26 (vyhlášeno ONV Semily 27.11.1963)
o
15319/6-2851/1 obytný dům
o
15319/6-2851/2 sroubek
o
15319/6-2851/3 stodola
o
15319/6-2851/4 sklep
V obci jsou další architektonicky kvalitní a historicky cenné objekty chalup. Víchová by si
zasloužila podrobné zmapování a vyhodnocení z hlediska památek lidové architektury.
4.13.2 Ochrana archeologických nálezů
Katastr obce se považuje za území s archeologickými nálezy ve smyslu §22 odst. 2 zákona
č.20/1987 Sb. Z toho faktu vyplývá povinnost ohlášení stavebních záměrů již v době jejich
přípravy a zahájení stavebních prací v dostatečném časovém předstihu Archeologickému ústavu
Českého ráje Turnov, Skálova 71 (Dr. Prostředník) nebo Krkonošskému muzeu ve Vrchlabí,
Husova 213 (Mgr. Hartmanová) a umožnit těmto oprávněným odborným institucím provedení
záchranného archeologického výzkumu.
43
V případě provádění zemních prací musí být dodrženo ustanovení §§ 20 až 24 zákona č. 20/1987
Sb. o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů (památkový zákon).
Je třeba respektovat zejména ustanovení §23 památkového zákona, v jehož dikci při provádění
zemních nebo jiných prací je stavebník povinen oznámit nejbližšímu muzeu, případně obecnímu
úřadu i náhodné porušení archeologických situací (nálezy zdiva, jímek, hrobů atd.)stejně jako
nálezy movitých artefaktů (keramiky, kostí, mincí, zbraní, apod.), které nebyly zjištěny v rámci
záchranného archeologického výzkumu.
4.13.3 Ochranná pásma
V návrhu jsou vymezena tato ochranná pásma:

ochranné pásmo Krkonošského národního parku

ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru

ochranné pásmo silnice I. třídy mimo zastavěné území obce - 50 m oboustranně od osy
silnice

ochranné pásmo silnice II. a III. třídy mimo zastavěné území obce - 15 m oboustranně od osy
silnice

ochranné pásmo železnice - 60 m od osy krajní koleje

bezpečnostní pásmo VTL plynovodu DN 100 - 15 m

ochranné pásmo STL plynovodu - 4 m od osy potrubí mimo zastavěné území

ochranné pásmo STL přípojek pro rozvod plynu v obci - 1 m od osy potrubí

ochranné pásmo vzdušného vedení VN nad 1 kV do 35 kV
o
stávající 10 m ve vodorovné vzdálenosti od svislého průmětu krajních vodičů o nově
navržené 7 m ve vodorovné vzdálenosti od svislého průmětu krajních vodičů
o
chranné pásmo podzemního vedení do 110 kV včetně činí 1m po obou stranách krajního
kabelu, nad 110 kV pak 3m po obou stranách krajního kabelu.

na plochách s možnými podnikatelskými aktivitami je třeba vycházet z nutného PHO k
nejbližší obytné budově a z něho zpětně stanovit maximální počet kusů hospodářských zvířat
nebo možnosti výroby či služeb

minimální ochranné pásmo vodního toku pro potřebu jeho správy a údržby (volný
nezastavěný pruh na obou březích vodoteče)
o
6 m od břehu vodoteče drobných toků
o
8 m od břehu vodoteče významných toků

ochranné pásmo lesa pro stavby trvalého charakteru - 50 m od jeho hranice, lze zvážit
výjimky na jeho snížení

ochranné pásmo místního vodního zdroje – vyhláškou

ochranná pásma kolem zemědělských výrobních podniků jsou stanovena orientačním
výpočtem a zakreslena v grafické části, pro areály drobné výroby by měla dosahovat pouze k
hranici pozemku.

ochranná pásma kolem stávajících výrobních podniků nezasahují obytné objekty ani obytné
části zahrad

ochranné pásmo ČOV Jilemnice - 100 m

pietní ochranné pásmo kolem hřbitova je 100 m
44
4.13.3 Požadavky obrany státu
Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice nemá v území své specifické zájmy a nevznáší
k navrhovanému řešení připomínky ani námitky. Respektovat je třeba všeobecné podmínky pro
územní a stavební činnost. V řešeném území se nenachází vojenské inženýrské sítě.
Krajská správa vojenské dopravy Hradec Králové požaduje respektovat parametry příslušné
kategorie komunikace a ochranná pásma silnic, zejména silnice I/14.
4.13.4 Záplavové území
Na k.ú. Víchová nad Jizerou a Horní Sytová byla vyhlášena záplavová území Q100 toků Jizera a
Jizerka které je třeba respektovat. Zakreslena jsou v grafické části. V konceptu ÚP VÚCLK jsou
navržena protipovodňová opatření jako veřejně prospěšná stavba (V4/6) spočívající v úpravě
koryta Jizerky.
Na řece Jizerce je jako územní rezerva navržena retenční nádrž, která bude sloužit i jako
protipovodňové opatření.
Oblast prevence ochrany před povodněmi zahrnuje zpracování povodňových plánů. Na
významných vodních tocích je v oblasti vybudován hlásný systém,který provozuje ČHMÚ Praha a
správci toků v oblasti Povodí Ohře s.p.Chomutov a Povodí Labe s.p.Hradec Králové.
Nedílnou součástí protipovodňových opatření je hospodaření na lesních a zemědělských
plochách. Vlivem odlesnění dochází ke zhoršení odtokových poměrů a vzniku povodňové vlny.
Stejný problém vyplývá z nevhodného návrhu urbanizovaného území. Je třeba, aby odtokové
poměry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní, např.
aby nedocházelo ke zhoršení odtokových poměrů v tocích vlivem neúměrně velkých zpevněných
ploch, parkovišť, střech apod.
Při schvalování investičních akcí v blízkosti vodních toků (i drobných vodních toků) je třeba
zpracovat vodohospodářská posouzení vlivu na odtokové poměry.
4.13.5 Ochrana přírody
Příroda a krajina jsou chráněny prostřednictvím zákona č. 114/199 Sb., o ochraně přírody a
krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Zvláště chráněná území
Východní část řešeného území patří do Krkonošského národního parku, do 3. zóny.
Většina řešeného území je v ochranné zóně KRNAP.
Významné krajinné prvky
V řešeném území se nacházejí:

z obecně vyjmenovaných významných krajinných prvků (VKP) lesy, vodní tok a údolní nivy,

registrované VKP podle § 6 zákona nejsou v území zastoupené.
Přírodní parky
řešeném území dosud nejsou přírodní parky zastoupeny.
Památné stromy
V k.ú. Víchová byly vyhlášeny 2 památné stromy:

č. 132 - lípa velkolistá

č. 308 - lípa srdčitá
45
Lokality s výskytem zvláště chráněných druhů organismů
V řešeném území není dosud legislativně vyhlášena žádná lokalita se zjištěným výskytem zvláště
chráněných druhů organismů.
Na základě terénních šetření a studia podkladů řešeného území je zjištěn výskyt zvláště
chráněných druhů organismů a to jak rostlin, tak živočichů. Z chráněných druhů rostlin se v území
vyskytuje četně zejména bledule jarní a různé druhy vstavačů. Z chráněných druhů živočichů jsou
známy zejména lokality s výskytem mloka skvrnitého a zimoviště několika druhů netopýrů. S
nejvyšší pravděpodobností lze očekávat i výskyt dalších chráněných druhů živočichů zejména
obojživelníků (vodní toky, podmáčené polohy), hmyzu (meze, kamenice, lada, mezofilní louky) a
ptáků.
Územní systém ekologické stability
Limity využití území jsou všechny skladebné části ÚSES - biocentra a biokoridory. Za částečně
limitující lze považovat i ochranné zóny os nadregionálních biokoridorů - účelem ochranných zón
je podpora koridorového efektu, tzn., že všechny prvky regionálních a místních ÚSES, VKP a
společenstva s vyšším stupněm ekologické stability nacházející se v zóně jsou chápány jako
součást nadregionálního biokoridoru. Podpora koridorového efektu v ochranných zónách se
realizuje jako zvýšený zájem příslušného orgánu ochrany přírody v tomto území, uplatňovaný v
rámci platných právních předpisů (Návod na užívání ÚTP R+NR ÚSES ČR, MMR, 1998).
Ochranné zóny os NRBK byly převzaty z mapové části ÚTP R+NR ÚSES (MMR, 1996).
Limity využití území jsou všechny navržené lokální biokoridory a lokální biocentra.
Ochrana lesa
Lesy jsou chráněny prostřednictvím zákona č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění
některých zákonů (lesní zákon).
Kategorizace lesů
Lesy se člení dle § 6 zákona č. 289/1995 Sb. podle převažujících funkcí do tří kategorií, a to na
lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské.
V řešeném území jsou zastoupeny lesy hospodářské a lesy zvláštního určení.
Ochranné pásmo lesa
Pro dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa jakoukoliv činností související s
územním plánováním je potřebný podle § 14 odst. 3 zákona č. 289/1995 Sb. souhlas příslušného
orgánu státní správy lesů.
4.13.6 Požární a civilní obrana
Záměry ochrany obyvatelstva v územním rozvoji vychází zejména ze zákona č.239/2000 Sb. o
integrovaném záchranném systému a vyhlášky č. 380/2002 Sb.
Konkrétní technická řešení jsou prováděna podle platných předpisů civilní obrany (především
CO-1-9 "Technická opatření CO", CO-2-7 "Ukrytí obyvatelstva", Příručka pro budování PRÚ a
CO-1-21 "Normativy stavebně technických opatření CO").¨
Z důvodů tvorby nové koncepce ochrany obyvatelstva centrálními orgány, je v současné době
pozastavena výstavba stálých úkrytů. Z těchto důvodů se doložky zpracovávají ve zjednodušené
formě.
46
Kolektivní ochrany obyvatelstva ukrytím
Na obecním úřadě je zpracováván plán ukrytí, který v bilanci popisuje možnosti ukrytí osob ve
stálých úkrytech (STÚ) a v úkrytech protiradiačních, budovaných svépomoci za mimořádných
opatření (PRÚ-BS). Tento plán však byl zpracován před 20 lety a bylo by vhodné ho aktualizovat.
V nové výstavbě se bude uvažovat s maximálním využitím vhodných prostor pro PRÚ-BS.
Upřednostňovány budou stavby objektů se zapuštěným podlažím, popřípadě s úrovní podlahy
více než 1,7 m pod úrovní okolního terénu. Realizované stavby, s možností vybudování PRÚ- BS,
budou po vyhotovení předepsané dokumentace zařazeny do plánu ukrytí. Při plnění tohoto
požadavku je třeba využít předpisy CO-1-21 „Normativy stavebně technických opatření CO na
území ČR", CO-2-7 „Ukrytí obyvatelstva" a „Příručku pro budování protiradiačních úkrytů".
Rozbor potřeby míst pro ukrývané
Z cca 1000 trvalých obyvatel a 130 rekreantů v obci se 85% může ukrýt ve sklepech vlastních
objektů. Nové objekty budou mít alespoň část půdorysu 1,7 m pod úrovní okolního terénu.
Zbývající část, tj. cca 170 obyvatel, se může ukrýt ve Víchové v kulturním domě čp. 46 (slouží pro
školu) kapacita cca 60 lidí, bytovka čp. 83 - max 30 lidí, dále v nákupním středisku čp.175
(předpokládaný prostor i pro školku) cca 60 osob. V Horní Sytové v objektu čp. 73 - max. kapacita
25 lidí. Další osoby se případně mohou po dohodách ukrýt v budovách sousedů.
Návrh vhodných lokalit pro dodatečnou výstavbu stálých úkrytů
Vzhledem k tomu, že se v návrhovém období nebudou v obci realizovat veřejné objekty, je třeba
provést úpravy ve stávajících objektech. Dále je možno stálý úkryt nařídit jako „služebnost" v
případě výstavby nových objektů ve střediscích výroby.
Individuální ochrana obyvatelstva
Každý občan ČR má nárok na PIO (ochranná maska s příslušenstvím), kterou má uloženou v
zaměstnání nebo v místě bydliště v péči obecního či městského úřadu. Místa pro uložení
prostředků PIO byla v kulturním domě. V současné době jsou PIO odvezena na okresní
pracoviště CO.
Prostředky pro varování obyvatelstva
Ve obci je možnost využití místního rozhlasu, který je rozveden ve všech jeho stávajících
plochách a bude rozšířen i do ploch nové výstavby. Siréna je nad kulturním domem, nad
kravínem v Koutě a nad kravínem ve Víchovské Lhotě. Sirény nejsou přímo napojeny na
integrovaný záchranný systém.
Návrh lokalit pro pobyt evakuovaných osob
Pro pobyt evakuovaných osob se doporučuje kulturním dům (50 osob), případně i objekty
základní a mateřské školy - celkem cca 60 osob. Pro provizorní přístřešky by se mohly využít
plochy navržené pro bydlení.
Opatření k usnadnění záchranných prací
V územním plánu je navrženo vzájemné propojení lokalit novými komunikacemi. Inženýrské sítě
jsou doplněny tak, aby větší část vodovodu byla zaokruhována.
Zdroje požární vody, požární bezpečnost
Jako zdroj požární vody slouží místní vodní toky a nádrže.
V jižní části obce je to tok Jizery a Jizerky, na k.ú. Víchovská Lhota je vodní nádrž. Je třeba
provést opravu všech vodních nádrží.
47
Při realizaci jednotlivých staveb budou respektovány právní a technické požadavky, platné pro
tyto stavby z hlediska požární bezpečnosti.
Z hlediska požární ochrany je nutno respektovat zásady ČSN 73 0802 a zákona č. 133/1985 Sb.
a č. 425/1990 Sb. a zajistit dostatek vody pro účely PO ve smyslu ČSN 73 0273.
5 Výsledky vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území,
respektování stanoviska k vyhodnocení vlivu na životní prostředí
Dle stanoviska Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru životního prostředí hodnocený návrh
ÚP Víchová nad Jizerou nemůže mít významný vliv na žádnou evropsky významnou lokalitu nebo
ptačí oblast.
Závěr zjišťovacího řešení podle § 10 i, odst. 3 zák. č. 100/2001 Sb.:

ÚP Víchová nad Jizerou nebude posuzován ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování
vlivu na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů.
Tím v žádném případě není dotčena povinnost investorů - oznamovatelů konkrétních záměrů,
které překročí parametry některého z bodů přílohy č. 1 uvedeného zákona, postupovat ve smyslu
ustanovení § 6 a následujících zákona, které upravují posuzování záměru.
6 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na
zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa
6.1
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF
6.1.1
Použitá metodika
Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond bylo provedeno ve smyslu
vyhlášky MŽP č. 13/1993 Sb., kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění
zákona č. 10/1993 Sb., § 3 a přílohy 3 této vyhlášky a Metodického pokynu odboru ochrany lesa a
půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního
fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění
pozdějších právních předpisů.
6.1.2 Struktura půdního fondu v území
Převážná většina výměry obce Víchová je součástí zemědělského půdního fondu.
Hlavním způsobem využití jsou trvalé travní porosty, často i na orné půdě, méně pak orná půda,
nacházející se převážně na rovinatějších pozemcích.
Přehled plošného a poměrného zastoupení jednotlivých druhů pozemků (kultur) v katastru
udávají následující tabulky:
48
ostatní
plochy
6,31
4,70
0,83
11,84
5,12
9,65
1,95
16,72
23,10
49,13
14,00
86,23
lesní
půda
zastavěn
plochy
111,03
326,23
129,65
566,91
ZPF celkem
trvalý travní
porost
zahrady
245,82
8,17
6,99
733,94 115,32 25,68
249,63 47,76 4,19
1 229,39 171,25 36,86
vodní plochy
Horní Sytová
Víchovská Lhota
Celkem
orná půda
Katastrální území
výměra
katastru
Struktura půdního fondu [ha]
126,19 85,10
467,23 203,23
181,60 51,25
775,02 339,58
zahrady
trvalý travní
porost
ZPF celkem
lesní
půda
vodní plochy
zastavěn
plochy
ostatní
plochy
Horní Sytová
Víchovská Lhota
Celkem
orná půda
Katastrální území
výměra
katastru
Struktura půdního fondu [%]
100,00
100,00
100,00
100,00
3,32
15,71
19,13
13,93
2,84
3,50
1,68
3,00
45,17
44,45
51,94
46,11
51,33
63,66
72,75
63,04
34,62
27,69
20,53
27,62
2,57
0,64
0,33
0,96
2,08
1,31
0,78
1,36
9,40
6,69
5,61
7,01
Skutečný způsob využití zemědělského půdního fondu se v některých případech plošně menších
pozemků liší od stavu evidovaného katastrem nemovitostí.
6.1.3
Agronomická kvalita půd
Výchozím podkladem při ochraně zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti
jsou bonitované půdně ekologické jednotky. Pětimístný kód půdně ekologických jednotek (dále
jen BPEJ) definovaných vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb., ve znění
pozdějších právních předpisů, vyjadřuje:
1. místo - Kód klimatického regionu, zahrnujícího území s přibližně shodnými klimatickými
podmínkami pro růst rostlin.
2. a 3. místo - Kód hlavní půdní jednotky (HPJ), která je účelovým seskupením půdních forem
příbuzných vlastností, charakterizovaných genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným
substrátem, zrnitostí, hloubkou půdy, stupněm hydromorfismu, popřípadě výraznou sklonitostí
nebo morfologií terénu a zúrodňovacím opatřením.
4. místo - Kód kombinace sklonitosti a expozice ke světovým stranám.
5. místo - Kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy.
Jednotlivým typům BPEJ vyjádřeným pětimístným kódem jsou přiřazeny třídy ochrany
zemědělské půdy (I. - V.) dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.
10. 1996 č. j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č.
334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších právních předpisů.
Podle klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je rovněž stanovena základní sazba odvodů
při záboru zemědělské půdy ve smyslu přílohy A zákona ČNR č. 334/1992 Sb.
Jižní část řešeného území (k.ú. Horní Sytová a jižní část k.ú. Víchová nad Jizerou) se nachází v
klimatickém regionu Mch - mírně chladném, vlhkém, v kódu BPEJ označeném číslem 8. Severní
část území (severní část k.ú. Víchová nad Jizerou a celé k.ú. Víchovská Lhota) leží v klimatickém
regionu CH - chladném, vlhkém, označeném číslicí 9.
49
Zastoupeny jsou tyto hlavní půdní jednotky:
34 - Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické i kryptopodzoly modální na žulách,
rulách, svorech a fylitech, středně těžké lehčí až středné skeletovité, vláhově zásobené, vždy
však v mírně chladném klimatickém regionu. Nachází se na malých plochách severně od nivy
Jizery ve Víchové a severně od Kolinova kopce v Horní Sytové.
35 - Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické, kryptopodzoly modální včetně
slabě oglejených variet, na břidlicích, permokarbonu, flyši, neutrálních vyvřelých horninách a
jejich svahovinách, středně těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé až mírně převlhčené, v
mírně chladném klimatickém regionu. Nachází se na malé výměře pod Vartištěm na svazích jižně
od železniční trati.
36 - Kryptopodzoly modální, podzoly modální, kambizemě dystrické, případně i kambizem
modální mezobazická, bez rozlišení matečných hornin, převážně středně těžké lehčí, s různou
skeletovitostí, půdy až mírně převlhčované, vždy však v chladném klimatickém regionu.
Převažující půdní typ v území Víchové a Víchovské Lhoty.
37 - Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na
pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silné skeletovité nebo s pevnou
horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné,
závislé na srážkách. Nachází se na malé výměře na severním svahu Vartiště, na části Kolinova
kopce a v severní části Víchovské Lhoty.
40 - Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery,
regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středné těžké lehčí až lehké, s různou
skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici. Převažující půdní typ v území, nachází se na
něm původní obytná zástavba Víchové, Víchovské Lhoty a Horní Sytové.
41 - Půdy jako u HPJ 40 avšak zrnitostně středné těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími
vláhovými poměry. Nachází se na velmi malých plochách v jihovýchodní části katastru Horní
Sytová.
48 - Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a
pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až
středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážné jarnímu
zamokření. Nachází se na velmi malé ploše jižně od nivy Jizerky v katastru Horní Sytová.
56 - Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické; koluvizemě modální na
nivních uloženinách, často s podložím teras, středné těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez
skeletu, vláhově příznivé. Nachází se na malých plochách v údolí Jizery v západní části území v
katastru Horní Sytová.
58 - Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo
středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po
odvodnění příznivé. Nachází se v relativně široké nivě Jizerky a v nivě Jizery u soutoku s
Jizerkou.
72 - Gleje fluvické zrašelinělé a gleje fluvické histické na nivních uloženinách, středně těžké až
velmi těžké, trvale pod vlivem hladiny vody v toku. Nachází se ve velmi omezené výměře v nivě
Jizerky v jihovýchodní části území v katastru Víchová.
73 - Kambizemě oglejené, pseudogleje glejové i hydroeluviální, gleje hydroeluviální i povrchové,
nacházející se ve svahových polohách, zpravidla zamokřené s výskytem svahových pramenišť,
středné těžké až velmi těžké, až středné skeletovité. Nachází se ve velmi omezené míře v
katastru Víchová v trati Na drahách, severně pod kravína a ve Víchovské Lhotě rovněž severně
od kravína.
78 - Hluboké strže přesahující 3 m, s nemapovatelným zastoupením hydromorfních půd - glejů,
pseudoglejů a koluvizemí všech subtypů s výrazně nepříznivými vlhkostními poměry, pro
zemědělství nevhodné - niva Chlumského potoka
Zemědělské půdy ve Víchové jsou převážně velmi málo produkční, jejich největší podíl je zařazen
do V. třídy ochrany, charakterizované jako půdy, u kterých lze předpokládat efektivnější
nezemědělské využití. Do bonitně nejcennějších půd I. třídy ochrany je ve Víchovské Lhotě
zařazena plocha severozápadně od zástavby a severně od vrchu Sýkoří, ve Víchové východně
50
od trati Chmelná hůra, v Horní Sytové niva Jizery a trať Na bedroně, jižně od železnice. Půdy
řazené do II třídy ochrany se nacházejí zejména v nivě Jizerky a části nivy Jizery u soutoku s
Jizerkou. Zbývající zemědělsky využívané území pokrývají středně až málo produkční půdy,
řazené do nižších tříd ochrany, které je možno využívat pro nezemědělské funkce.
6.1.4
Investice do půdy
V řešeném území byly realizovány cca v letech 1970 až 1980 meliorace půdy (odvodnění). Dle
informace obce jsou v současné době tato zařízení nefunkční a nejsou v podstatě
zdokumentovaná.
6.1.5
Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby
Zemědělská výroba v řešeném území je zaměřena na rostlinnou i živočišnou.
V zemědělských areálech ve Víchové a Víchovské Lhotě chová ZD Jizerka a soukromí zemědělci
skot.
6.1.6
Uspořádání zemědělského půdního fondu a pozemkové úpravy
Hlavním způsobem využití jsou trvalé travní porosty, často i na orné půdě, méně pak orná půda,
nacházející se převážně na rovinatějších pozemcích. Zemědělskou půdu v území obhospodařuje
ZD Jizerka a soukromí zemědělci.
V řešeném území nebyly provedeny komplexní pozemkové úpravy.
6.1.7
Opatření k zajištění ekologické stability
K zajištění ekologické stability v řešeném území bylo v minulosti zpracováno několik různých
dokumentací. Pro potřeby územního plánu bylo převzato a doplněno řešení ÚSES dle Koncepce
ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje.
Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení, popis lokalit
Územní plán počítá s následujícím záborem ploch zemědělské půdy:
Ve Víchové nad Jizerou pro:

bydlení,

občanskou vybavenost,


sport a rekreaci,
výrobu,


dopravní vybavenost,
veřejnou zeleň.
Ve Víchovské Lhotě pro:


bydlení,
zástavbu smíšenou,


technickou vybavenost,
dopravu
 zeleň
V Horní Sytové pro:

bydlení,

zástavbu smíšenou,

výrobu
51

sport,

technickou vybavenost,

dopravní vybavenost,

zeleň.
Zábory zemědělské půdy budou převážně realizovány na pozemcích uvnitř současně
zastavěného území a na pozemcích bezprostředně na ně navazujících.
V bilančním přehledu jsou u ploch pro bydlení a zástavbu smíšenou uváděny kromě celkové
výměry lokality také plochy reálného záboru, tj. zastavěné plochy pro jednotlivé domy včetně
nutného zázemí. Zbývající části dotčených pozemků budou sloužit jako zahrady pro tyto domy.
Rovněž v případě sportovišť nebude zábor ZPF realizován na celé výměře dotčených ploch. Ze
ZPF budou vyňata pouze jednotlivá hřiště, ostatní výměra bude zatravněna a využívána jako
trvalé travní porosty. Detailní řešení dotčených ploch bude předmětem podrobnějších
projektových dokumentací, kdy bude reálně stanovena i potřeba záboru ZPF.
Územní plán navrhuje ve Víchové ke změně funkčního využití celkem 18,98 ha pozemků, z nichž
18,60 ha náleží zemědělskému půdnímu fondu. Z této výměry bude fakticky odňato 7,79 ha. Ve
Víchovské Lhotě se změna využití pozemků dotýká 3,59 ha, z toho 3,58 ha zemědělských, zábor
činí 1,04 ha. V Horní Sytové se jedná o 8,43 ha dotčených ploch, z nichž 8,29 náleží ZPF, zábor
činí 2,63 ha záboru. Celkově je v řešeném území ke změně funkčního využití navrženo 30,75 ha,
z toho 30,04 ha zemědělských pozemků. Reálný předpoklad záboru ZPF činí 13,57 ha.
Lokalita č. 1 - plocha o celkové rozloze 2,66 ha, určená pro výstavbu rodinných domů při severní
hranici současně zastavěného území. Je tvořena zahradami a trvalými travními porosty ve III. a V.
třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy činí cca 0,17 ha.
hranici zastavěného území. Je tvořena trvalými travními porosty ve III. a V. třídě ochrany.
Předpokládaný zábor zemědělské půdy činí cca 0,14 ha.
Lokalita č. 3 - plocha o celkové rozloze 0,76 ha, určená pro výstavbu rodinných domů v severní
části obce. Je tvořena zahradami a trvalými travními porosty ve III. a V. třídě ochrany.
Lokalita č. 4 - plocha o celkové rozloze 0,13 ha, určená pro výstavbu rodinných domů při
severozápadní hranici zastavěného území. Je tvořena 0,12 ha zahrad a trvalých travních porostů
v V. třídě ochrany a 0,01 ha nezemědělských pozemků. Předpokládaný zábor zemědělské půdy
činí cca 0,03 ha.
Lokalita č. 6 - plocha o celkové rozloze 1,09 ha určená pro výstavbu rodinných domů ve střední
části obce. Je tvořena ornou půdou a trvalými travními porosty ve IV. a V. třídě ochrany.
Lokalita č. 7 - plocha o celkové rozloze 0,05 ha, určená pro vybudování chybějícího odstavného
parkoviště u sportovního areálu ve střední části obce. Je tvořena trvalými travními porosty ve II.
třídě ochrany. Zabrána bude celá výměra lokality.
Lokalita č. 8 - plocha o celkové rozloze 0,18 ha, určená pro vybudování sociálního zázemí
lyžařských běžeckých a sjezdových tratí s možností stravování a ubytování v severovýchodním
cípu katastrálního území. Je tvořena trvalými travními porosty ve III. a V. třídě ochrany. Zabrána
bude celá výměra lokality.
Lokalita č. 9 - plocha o celkové rozloze 0,13 ha, určená pro vybudování parkoviště pro turisty, pro
lyžařský areál a pro ubytování v severovýchodním cípu katastrálního území. Je tvořena trvalými
travními porosty ve I. a III. třídě ochrany. Zabrána bude celá výměra lokality.
Lokalita č. 10 - plocha o celkové rozloze 0,12 ha, určená pro výstavbu rodinného domu při severní
hranici zastavěného území. Je tvořena trvalými travními porosty ve III. třídě ochrany.
52
severovýchodní hranici zastavěného území. Je tvořena zahradami a trvalými travními porosty ve
III. a IV. třídě ochrany. Předpokládaný zábor ZPF činí cca 0,15 ha.
Lokalita č. 12 - plocha o celkové rozloze 0,34 ha, určená pro výstavbu rodinného domu v
severovýchodní části obce. Je tvořena trvalými travními porosty ve IV. třídě ochrany.
části obce. Je tvořena zahradami a trvalými travními porosty v V. třídě ochrany. Předpokládaný
zábor zemědělské půdy činí cca 0,15 ha.
části obce. Je tvořena zahradami a trvalými travními porosty v V. třídě ochrany. Předpokládaný
severovýchodní hranici zastavěného území. Je tvořena trvalými travními porosty v V. třídě
ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy činí cca 0,10 ha.
Lokalita č. 16 - plocha o celkové rozloze 0,69 ha, určená pro výstavbu rodinných domů při hranici
zastavěného území severovýchodně od centrální části obce. Je tvořena trvalými travními porosty
ve IV. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy činí cca 0,05 ha.
Lokalita č. 18 - plocha o celkové rozloze 0,20 ha, určená pro výstavbu parkoviště a úpravu
veřejné zeleně (veřejné prostranství) v centrální části, v zastavěném území obce. Je tvořena 0,15
ha zahrad a trvalých travních porostů ve II. a IV. třídě ochrany a 0,05 ha nezemědělských
pozemků. Zabrána bude veškerá zemědělská půda.
Lokalita č. 19 - plocha o celkové rozloze 3,16 ha, určená pro vybudování sportovních hřišť při
hranici zastavěného území východně od centrální části obce. Je tvořena 2,94 ha orné půdy a
trvalých travních porostů ve II. třídě ochrany a 0,22 ha nezemědělských pozemků. Rozsah záboru
ZPF je odhadován na 1,90 ha, reálnou výměru záboru přinese zpracování podrobné projektové
dokumentace.
Lokalita č. 20 - plocha o celkové rozloze 1,64 ha, určená pro drobnou výrobu východně od
centrální části obce. Je tvořena trvalými travními porosty ve IV. a V. třídě ochrany. Zabrána bude
celá výměra lokality.
Lokalita č. 21 - plocha o celkové rozloze 1,45 ha, určená pro výstavbu rodinných domů při hranici
zastavěného území severovýchodně od centrální části obce. Je tvořena trvalými travními porosty
ve IV. a V. třídě ochrany. Předpokládaný zábor ZPF činí cca 0,59 ha.
Lokalita č. 22 - plocha o celkové rozloze 0,05 ha, určená pro výsadbu veřejné zeleně ve střední
části obce. Je tvořena 0,04 ha trvalých travních porostů v V. třídě ochrany a 0,01 ha
nezemědělských pozemků. Zabrána bude celá výměra lokality.
Lokalita č. 23 - plocha o celkové rozloze 0,09 ha, určená pro vybudování čistírny odpadních vod v
severní části obce. Je tvořena trvalými travními porosty v V. třídě ochrany. Zabrána bude celá
výměra lokality.
Lokalita č. 24 - plocha o celkové rozloze 0,03 ha, určená pro vybudování čistírny odpadních vod v
severní části obce. Je tvořena trvalými travními porosty v V. třídě ochrany. Zabrána bude celá
výměra lokality.
Lokalita č. 25 - plocha o celkové rozloze 1,39 ha, určená pro stávající výrobu v jižní části obce. Je
tvořena 0,87 ha trvalých travních porostů v II. třídě ochrany a 0,52 ha nezemědělských pozemků.
Zabrána je celá výměra lokality.
Víchovská Lhota
Lokalita č. 1 - plocha o celkové rozloze 0,35 ha, určená pro výstavbu rodinných domů v severním
cípu katastrálního území. Je tvořena trvalými travními porosty ve IV. a VI. třídě ochrany.
53
Lokalita č. 2 - plocha o celkové rozloze 1,39 ha, určená pro smíšenou zástavbu obytnou při
severní hranici zastavěného území. Je tvořena zahradami a trvalými travními porosty ve III. a V.
třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy činí cca 0,13 ha.
Lokalita č. 3 - plocha o celkové rozloze 0,19 ha, určená výstavbu rodinného domu při severní
hranici zastavěného území. Je tvořena trvalými travními porosty ve III. a V. třídě ochrany.
Lokalita č. 4 - plocha o celkové rozloze 1,41 ha, určená pro výstavbu rodinných při jižní hranici
zastavěného území. Je tvořena 1,40 ha orné půdy a trvalých travních porostů v V. třídě ochrany a
0,01 ha nezemědělských pozemků. Předpokládaný zábor zemědělské půdy činí cca 0,14 ha.
Lokalita č. 5 - plocha o celkové rozloze 0,06 ha, určená pro výstavbu čistírny odpadních vod jižně
od obce. Je tvořena trvalými travními porosty v V. třídě ochrany. Zabrána bude celá výměra
lokality.
Lokalita č. 7 - plocha o celkové rozloze 0,07 ha, určená pro výsadbu veřejné zeleně v jižní části
obce. Je tvořena trvalými travními porosty v V. třídě ochrany. Zabrána bude celá výměra lokality.
Lokalita č. 8 - plocha o celkové rozloze 0,17 ha, určená výstavbu rodinného domu ve střední části
obce. Je tvořena trvalými travními porosty v V. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské
půdy činí cca 0,03 ha
Lokalita č. 9 - plocha o celkové rozloze 0,04 ha, určená pro vybudování točny autobusů v severní
části obce. Je tvořena trvalými travními porosty v V. třídě ochrany. Zabrána bude celá výměra
lokality.
Horní Sytová
Lokalita č. 1 - plocha o celkové rozloze 1,72 ha, určená pro výstavbu rodinných domů při západní
hranici obce. Je tvořena 1,71 ha zahrad a trvalých travních porostů v V. třídě ochrany.
hranici obce. Je tvořena ornou půdou a trvalými travními porosty v V. třídě ochrany.
Lokalita č. 3 - plocha o celkové rozloze 0,28 ha, určená pro vybudování sportovních a rekreačních
hřišť ve střední části obce. Jedná se o proluku mezi železniční tratí a hotelem Jizera. Je tvořena
0,25 ha zahrad a trvalých travních porostů ve II. třídě ochrany a 0,03 ha nezemědělských
pozemků. Plochy nejsou v současné době zemědělsky využívané a doplní sportovní zázemí
hotelu Jizera. Rozsah záboru ZPF je odhadován na 0,14 ha, reálnou výměru záboru přinese
zpracování podrobné projektové dokumentace.
Lokalita č. 4 - plocha o celkové rozloze 0,11 ha, určená pro výstavbu čistírny nebo čerpací stanice
odpadních vod ve východní části obce. Je tvořena trvalými travními porosty v V. třídě ochrany.
Zabrána bude celá výměra lokality.
Lokality 6, 9 a 11 doplňují proluky v zastavěném území obce u silnice I/14:
Lokalita č. 6 - plocha o celkové rozloze 0,22 ha, určená pro vybudování parkoviště a výsadbu
veřejné zeleně ve dvou lokalitách v centrální a východní části obce. Je tvořena trvalými travními
porosty ve II. třídě ochrany. Zabrána bude celá výměra lokality.
Lokalita č. 8 - plocha o celkové rozloze 0,15 ha, určená pro veřejné prostranství. Je tvořena
trvalými travními porosty ve II. třídě ochrany. Zabrána bude celá výměra lokality.
Lokalita č. 9 - plocha o celkové rozloze 0,30 ha, určená pro zástavbu smíšenou s bydlením ve
východní části obce. Je tvořena trvalými travními porosty ve II. třídě ochrany. Předpokládaný
Lokalita č. 10 - plocha o celkové rozloze 1,00 ha, určená pro drobnou výrobu ve východní části
obce. Je tvořena trvalými travními porosty ve II. a IV. třídě ochrany. Zabrána bude celá výměra
lokality.
54
Lokalita č. 11 - plocha o celkové rozloze 1,28 ha, určená pro výstavbu rodinných domů ve
východní části obce. Je tvořena trvalými travními porosty ve II. třídě ochrany. Předpokládaný
Lokalita č. 14 - plocha o celkové rozloze 0,34 ha, určená pro smíšené obytné plochy ve střední
části obce. Je tvořena trvalými travními porosty v V. třídě ochrany. Předpokládaný zábor
zemědělské půdy činí cca 0,10 ha.
Lokalita č. 15 - plocha o celkové rozloze 0,20 ha, určená pro dopravu ve východní části obce. Je
tvořena 0,09 ha trvalých travních porostů ve II. třídě ochrany a 0,11 ha nezemědělských
pozemků. Zabrána bude celá veškerá zemědělská půda.
Lokalita č. 16 - plocha o celkové rozloze 0,11 ha, určená pro smíšenou zástavbu obytnou ve
střední části obce. Je tvořena 0,11 ha trvalých travních porostů ve II. třídě ochrany. Zabráno bude
0,03 ha ZPF.
6.1.8
Přehled bonitovaných půdně ekologických jednotek dotčených navrhovaným
řešením
BPEJ
8.34.41
8.35.31
8.35.51
8.40.68
8.40.89
8.48.11
6.1.9
třída
ochrany
IV.
II.
IV.
V.
V.
IV.
třída
ochrany
II.
V.
I.
III.
IV.
IV.
BPEJ
8.58.00
8.72.01
9.36.21
9.36.41
9.36.44
9.36.51
BPEJ
9.40.67
9.40.68
9.40.77
9.40.89
9.73.41
9.78.89
třída
ochrany
V.
V.
V.
V.
V,
V:
Vyhodnocení jednotlivých navrhovaných záborů ZPF
k.ú. Víchová
ozn.
lok.
účel záboru
celková
výměra
lokality
[ha]
BPEJ
(třída
ochrany
ZPF)
vztah k
zastav.
území
1
bydlení v RD
2,66
9.36.41 (III)
9.40.67 (V)
mimo
uvnitř
mimo
2
bydlení v RD
0,49
9.36.41 (III)
9.73.41 (V)
uvnitř
mimo
3
bydlení v RD
0,76
9.36.41 (III)
9.40.67 (V)
uvnitř
uvnitř
4
bydlení v RD
0,26
8.40.67 (V)
mimo
6
bydlení v RD
8.34.41 (IV)
1,09 8.40.67 (V)
8.40.89 (V)
mimo
mimo
mimo
7
parkoviště
0,05
uvnitř
8.58.00 (II)
55
kultura
zahrada
TTP
zahrada
TTP
zahrada
TTP
zahrada
TTP
TTP
TTP
zahrada
TTP
zahrada
TTP
dotčená
výměra
ZPF [ha]
dotčená
výměra
zábor
ZPF
ZPF [ha]
celkem
[ha]
0,01 0,13
0,01 0,09
0,51 1,91
2,66
0,17
0,12 0,02
0,35
0,49
0,14
0,17 0,19
0,40
0,76
0,10
0,08 0,05
0,13
0,03
1,09
0,32
0,05
0,05
orná půda
TTP
0,53 0,31
orná půda 0,08 0,16
orná půda
0,01
TTP
TTP
0,05
8
občanské
vybavení
0,18
9
parkoviště
0,13
10
bydlení v RD
0,12
11
bydlení v RD
0,75
12
9.36.41 (III)
9.40.67 (V)
9.36.21 (I)
9.36.41 (III)
9.36.41 (III)
mimo
mimo
mimo
mimo
mimo
9.36.41 (III)
9.36.51 (IV)
uvnitř
mimo
mimo
bydlení v RD
0,34 9.36.51 (IV)
13
bydlení v RD
0,78
14
bydlení v RD
0,81
15
bydlení v RD
1,19
16
bydlení v RD
18
parkoviště,
zeleň
19
TTP TTP 0,17 0,01
0,18
0,18
TTP TTP 0,04 0,09
0,13
0,13
0,12
0,03
0,75
0,15
mimo
TTP
0,12
zahrada
TTP
0,17 0,32
zahrada 0,06 0,13
TTP
0,07
TTP
TTP
0,34
0,34
0,03
9.40.67 (V)
9.40.77 (V)
uvnitř
uvnitř
mimo
TTP
0,09 0,37
zahrada
0,16 0,15
TTP TTP
0,77
0,15
9.40.67 (v)
9.40.77 (V)
mimo
mimo
zahrada
0,19 0,33
TTP
0,29
TTP
0,81
0,09
8.40.89 (V)
9.40.67 (V)
0,69 8.34.41 (IV)
mimo
mimo
mimo
TTP TTP 0,12 1,07
1,19
0,10
0,69
0,05
0,20
8.34. 41 (II)
8.58.00 (IV)
uvnitř
uvnitř
0,15
0,15
hřiště
3,16
8.58.00 (II)
mimo
TTP
0,69
TTP
0,04 0,03
zahrada
0,08
TTP
orná půda
2,81 0,13
TTP
2,94
1,90
20
drobná výroba
1,64
1,64
1,64
bydlení v RD
1,45
TTP TTP 0,80 0,65
1,45
0,59
22
23
24
25
zeleň
COV
COV
VV
Celkem
0,05
0,09
0,03
1,39
18,31
mimo
mimo
mimo
mimo
uvnitř
uvnitř
uvnitř
uvnitř
TTP TTP 1,04 0,60
21
8.34.41 (IV)
8.72.01 (V)
8.34.41 (IV)
8.40.67 (V)
8.40.67 (V)
9.40.77 (V)
9.78.89 (V)
8.35.31 (II)
0,04
0,09
0,03
0,87
17,37
0,04
0,09
0,03
0,87
7,03
BPEJ
(třída
ochrany
ZPF)
vztah k
zastav.
území
TTP
TTP
TTP
TTP
0,04
0,09
0,03
0,87
kultura
dotčená
výměra
ZPF [ha]
k.ú. Víchovská Lhota
dotčená
výměra
zábor
ZPF
ZPF [ha]
celkem
[ha]
ozn.
lok.
účel záboru
celková
výměra
lokality
[ha]
1
bydlení v RD
0,35
9.36.44 (IV)
9.73.41 (V)
mimo
mimo
TTP TTP 0,16 0,19
0,35
0,03
plochy smíšené
1,30
obytné
9.36.41 (III)
9.40.67 (V)
mimo
mimo
zahrada
TTP
zahrada
TTP
0,02 0,29
0,09 0,90
1,39
0,13
2
3
bydlení v RD
0,19
9.36.41 (III)
9.40.68 (V)
mimo
mimo
TTP TTP 0,02 0,17
0,19
0,03
4
bydlení v RD
1,41
9.40.89 (V)
mimo
orná půda
0,77 0,63
TTP
1,40
0,14
0,06
9.40.67 (V)
mimo
TTP
0,06
0,06
0,06
0,07
0,17
0,04
3,59
9.40.67 (V)
9.40.67 (V)
9.40.67 (V)
mimo
mimo
mimo
TTP
TTP
TTP
0,07
0,17
0,04
0,07
0,17
0,04
3,67
0,07
0,03
0,04
0,53
5
7
8
9
COV,
komunikace
zeleň
bydlení v RD
točna autobusů
Celkem
56
k.ú. Horní Sytová
ozn.
lok.
účel záboru
1
bydlení v RD
1,72
8.40.67 (V)
mimo
zahrada
TTP
0,06 1,65
1,71
0,25
2
bydlení v RD
1,13
8.40.67 (V)
8.40.89 (V)
mimo
mimo
orná TTP 0,11 0,24
orná TTP 0,37 0,41
1,13
0,16
3
hřiště
0,28
8.58.00 (II)
uvnitř
0,02 0,23
0,25
0,14
4
COV
parkoviště,
zeleň
veřejné
prostranství
plochy smíšené
obytné
0,11
8.58.00 (II)
8.35.31 (II)
8.58.00 (II)
mimo
uvnitř
mimo
zahrada
TTP
TTP
0,11
0,11
0,11
0,24
0,24
8.58.00 (II)
uvnitř
0,15
0,15
8.35.31 (II)
8.58.00 (II)
8.35.31 (II)
1,00
8.35.51 (IV)
8.35.31 (II)
1,28 8.48.11 (II)
8.58.00 (II)
mimo
mimo
mimo
mimo
mimo
mimo
mimo
TTP TTP 0,28 0,02
0,30
0,03
TTP TTP 0,65 0,35
1,00
1,00
TTP TTP 0,09 0,92
TTP
0,27
1,28
0,16
0,34
8.40.67 (V)
mimo
TTP
0,34
0,34
0,10
0,20
8.58.00 (II)
mimo
TTP
0,09
0,09
0,09
0,11
8.58.00 (II)
mimo
TTP
0,14
0,14
0,06
6,74
2,49
6
8
9
10
drobná výroba
11
bydlení v RD
14
15
16
6.2
dotčená
výměra
zábor
ZPF
ZPF [ha]
celkem
[ha]
celková
výměra
lokality
[ha]
plochy smíšené
obytné
doprava
plochy smíšené
obytné
Celkem
0,24
0,15
BPEJ
(třída
ochrany
ZPF)
vztah k
zastav.
území
kultura
dotčená
výměra
ZPF [ha]
0,30
TTP TTP 0,08 0,16
TTP
6,86
Vyhodnocení předpokládaných důsledků
pozemky určené k plnění funkcí lesa
0,15
navrhovaného
řešení
na
Územní plán obce Víchová nad Jizerou nenavrhuje žádné lokality výstavby, které by vyžadovaly
zábor PUPFL.
57

UP_Vichova_zm2_PS-oduvodneni

Transkript

Podobné dokumenty

program rozvoje obce dětřichov 2015-2030

Rodný list bez přílohy.xlsx

Janov. K-OD 05_12

OBEC VÍCHOVÁ NAD JIZEROU

Exkurze do Hranického krasu

Projekt Diakol - Návrh projektu - Centrum dopravního výzkumu, vvi

1 - Konto BARIÉRY

Krkonošský parní víkend 2016

Plán péče - Správa CHKO Český ráj

ArcRevue 2/2016

1353532023_textova-cast-2.

podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území

ÚP - Etapa: návrh

paralelní rwy 06r/24l letiště praha – ruzyně

posudek - Klecany

ArcRevue 3/2014

kalendář - Bikebase.cz

10. 12. 2011 - Time-H

navrh zadani _76. zmena

STRATEGIE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU TURISTICKÉHO