docPdf pro prohlížení - Sdružení salesiánů spolupracovníků
download 
Stížnost Transkript
Pdf pro prohlížení - Sdružení salesiánů spolupracovníků
13. 4. 2016 138 1. PRO POVZBUZENÍ DUCHA Milí spolupracovníci. Před pár dny jsme jako každoročně prošli velikonočním triduem k Ježíšovu vzkříšení. Ano, Kristus opravdu vstal a nic se na tom nezmění. To je úžasná jistota víry, která před námi otevírá nové horizonty. Nechávejme se neustále prostupovat touto skutečností, jak o tom prosíme v modlitbě: Ježíši tichý a pokorný srdcem, přetvoř naše srdce, podle srdce svého... Velikonoční doba trvá padesát dní, máme na to dost času. Johny Naše každodenní „slavnost v Káně“ Vydáno dne 07. 03. 2016 PROMLUVA HLAVNÍHO PŘEDSTAVENÉHO DONA ÁNGELA F. ARTIMA Každý den jsme jako na svatbě – v každodenních událostech našeho života, služby a poslání. I my jsme spletí kultur, kořenů a příběhů. A velmi dobře nám prospívá slavení našich bratrských vztahů, přátelství a společenství, protože nás to naplňuje nadějí v budoucnost tohoto stromu, který nadále přináší ovoce života a svatosti. Chci vám říci o jedné slavnosti, o jedné Matce, o opravdové potřebě a o jednom jednoduchém, ale podstatném prvku. Čtvrté evangelium začíná svou „kapitolu znamení“ slavností: dokonce přímo svatbou. Takže jde o slavnost plnou života a naděje, ducha jednoty a smyslu pro rodinu a přátelství. Tato slavnost probíhá dobře. Všichni se cítí jako bratři a sestry a jsou zapojeni do minulosti novomanželů s jejich vlastními kořeny a dějinami jejich původu. Všichni se také radují a doufají v budoucnost této nové rodiny, tohoto nového stromu, že přinese mnoho ovoce. Takže jde o prolínání minulosti a budoucnosti, různých kořenů a očekávaného ovoce. I my, salesiánská rodina, jsme každý den jako na svatbě. V každodenních událostech našeho života, služby a poslání. I my jsme spletí kultur, kořenů a příběhů. A velmi dobře nám prospívá slavení našich bratrských vztahů, přátelství a společenství, protože nás to naplňuje nadějí v budoucnost tohoto stromu, který nadále přináší ovoce života a svatosti. Evangelium hovoří o tom, že v Káně byla jedna Matka, Ježíšova matka. I dnes je zde, ve vašem domě, Matka: je to ona, Ježíšova matka. Vidíte ji? Slyšíte ji? Je jisté, že je zde, jinak by slavnost nebyla opravdová. Ona přichází chránit, povzbuzovat a – jak jinak – polaskat naše bratrské vztahy. Čtvrtý článek Charty identity salesiánské rodiny říká, že jsme „charismatické a duchovní společenství… spojené vztahy duchovního příbuzenství a apoštolské blízkosti“. Nádherné vyjádření! Ve středu tohoto příbuzenství je Matka, která jako žena a matka je schopná být stále pozorná vůči svým dětem. Má vždy otevřené 1 a bedlivé oči, aby postřehla potřeby svých maličkých, i když ti „maličcí“ jsou už dospělí. Tak se to stalo při nepříjemnosti na svatbě v Káně Galilejské. Upozorňuje svého syna Ježíše: „Nemají víno.“ A bez vína je konec slavnosti. Předtím slavnost probíhala, ale teď je konec. Uprostřed slavnosti se ztratil jeden z prvků, který ji charakterizuje – a nejen v literárním a povrchním smyslu, ale spíše v hlubokém smyslu symbolickém. Tedy uprostřed slavnosti, obrazu života i naší rodiny, se náhle vynoří určitá potřeba. My, příbuzní a přátelé i přítelkyně Dona Boska dobře víme, že v dnešním světě se ukazuje mnoho potřeb. Zdálo se, že lidstvo poválečného období (druhé světové války, studené války, některé regionální války, atd.) konečně vstupuje do lepšího světa. Jednotnějšího a solidárnějšího, lidštějšího, rozvinutějšího, bratrštějšího a podnítilo nás snít. Ale mnohokrát si všímáme, že ještě nám chybí tak mnoho… Měli bychom se ptát: co víc můžeme udělat my, kteří už opravdu konáme tolik? Je velmi důležité, řekl bych podstatné, naučit se od naší Matky být pozornými. Stále zdvihat zrak, nezůstávat egoisticky uzavřenými do sebe, do vlastních těžkostí a do svého utrpení, ale být stále bdělí a ostražití. S očima přátelsky upřenýma především na ty poslední, na mladé, pro které jsme se narodili, pro které jsme byli založeni, a ke kterým jsme byli posláni. Opakuji, nikdy mě neunaví vyžadovat, aby salesiánská rodina byla skutečná, aby vycházela ze sebe samé, ze zdí svých děl, a byla schopná jít dál, než jsou její vlastní projekty, programy, úspěchy a pohodlí. Světu a nejednou i našim komunitám či rodinám chybí víno, totiž radost a slavnost života, která se vyjadřuje životem, který stojí za to žít. A my, moji drazí, jsme zdědili vinárnu: naše společně prožívané charisma! Náš milovaný otec Don Bosco napsal nádherný dopis donu Costamagnovi, který byl tehdy provinciálem v Buenos Aires. Odvolávám se na tento dopis, který napsal 10. srpna 1885, při příležitosti blížících se duchovních cvičení spolubratrů. Mezi jiným řekl: „Nejraději bych osobně chtěl hovořit o kázni anebo lépe řečeno přednášet o salesiánském duchu, který má animovat a vést naši činnost a každou naši diskusi. Nechť nám je vlastní preventivní systém.“ A v jednom listu, který čtyři dny předtím adresoval donu Caglierovi, tehdejšímu apoštolskému vikáři Patagonie, napsal: „Dobročinnou lásku, trpělivost, něžnost (…), konat dobro komu můžete, zle nikomu. To nechť platí pro salesiány v jejich vzájemných vztazích, mezi chovanci a jinými externími anebo interními chlapci.“ Připomínali jsme si, že bez vína není slavnost. Pro nás, drazí bratři a sestry, je preventivní systém něco, co je nám vlastní, takže bez prožívání preventivního systému pro nás neexistuje duch (tedy neprožíváme spolu dobrodružství Ducha!) a není pravého salesiánského života: je konec slavnosti. Toto víno není úplně naším ovocem… ale ovocem putování po cestě, kterou nám ukázal Ježíš a na které nás animuje Duch. To Ježíš udělal z vody víno. Ale návod Ježíšovy matky poslechli a o přinesení vody se postarali sluhové. Je to jednoduchý, ale podstatný a základní prvek. Buďme pozorní k tomuto „přikázání Panny Marie“, abychom podali a naplnili nádoby naší vodou, když se to od nás žádá a může se to zdát opravdu podivné. Ale pozor: to, co se od nás žádá – i když se to zdá být jednoduché a malé hodnoty v porovnání s potřebami a s chybějícím „vínem“ –, je samo od sebe podstatné a základní. Totiž abychom se dostali až k živé vodě, potřebujeme načerpat ze studny. A čím hlouběji se dostaneme, tím čistší voda vyvěrá, protože vyvěrá z hloubky našeho srdce a naší bytosti. V hesle pro tento rok jsem vám předložil hlubokou cestu pro vás, pro mladé a pro lidi, ke kterým jsme byli posláni. Tato cesta, kterou jsem nazval „Výzvy a návrhy“, má dvojitý pohyb – do hloubky a směrem ven. Ještě jednou vám ji popíši: Dívat se dovnitř, hledat 2 Boha, setkávat se s Ježíšem, stát se/být jeho. Osvojit si základní hodnoty lidského života jako jsou rodina, přátelství, solidarita, život s církví a život jako dar. A nakonec dozrávání v životním projektu, který odpovídá Božímu povolání. Jedna slavnost, jedna Matka, opravdová potřeba a jeden prvek, který je třeba doručit. Obdarovávejme mnohé tím, co máme v naší vinárně, zděděné ze srdce Dona Boska a dovolme, aby nás každý den provázela ona, Ježíšova matka, která se o nás stará a učí nás, abychom si navzájem prokazovali to samé. Ať nám naše Matka, Pomocnice a Matka Církve pomáhá kráčet a sloužit v každém koutě světa a „s Ježíšem spolu zažít dobrodružství Ducha“. (Podle Il Bollettino Salesiano, březen 2016 přeložil Roman Farion) Cari Confratelli – pozdrav hlavního představeného salesiánům na celém světě Vydáno dne 19. 03. 2016 Hlavní představený Don Artime nás vyzývá, abychom se modlili za situaci v Sýrii. Navazuje na úžasnou iniciativu mladých ze Sýrie, kteří chtějí povědět celému salesiánskému světu, abychom se modlili v hodinové adoraci a vyprošovali pokoj v Sýrii. Jeho další myšlenky jsou zaměřeny na to, co dělával náš milovaný don Bosco, abychom si byli vědomi toho, že máme mluvit o dobrých věcech, které se dějí. Nemáme se bát mluvit o tom, kolik dobra se ve světě dělá. Je to něco, co měl don Bosco pevně v srdci. V tomto smyslu nás tak don Artime vyzývá, abychom si toho byli vědomi a měli plné vědomí důležitosti komunikace, protože je tak důležitá v tomto našem světě. Jsou tři věci v této komunikaci: mít jasno v tom, co prezentujeme mít zodpovědnost za to, co prezentujeme být pravdiví v tom, co mluvíme Redakce 2. PROVINCIÁLNÍ RADA JEDNALA… Ze zápisu z 6. jednání provinciální rady Litoměřice 5. 3. 2016 1. Formace PR schválila žádost o vstup do sdružení Vladimíra a Romany Šopíkových (MS Slovácko) a Marka a Hanky Sedláčkových (MS Valašsko) PR vzala na vědomí zahájení aspirantátu Enicy Švandové (MS Český Ráj) 2. Různé PR vzala na vědomí zprávu o hospodaření za rok 2015 (viz níže). PR schválila rozpočet na rok 2016 (viz níže). 3. Úmysly modliteb Pane, oslavujeme Tvé Vzkříšení, které nás naplňuje nejhlubší radostí a nadějí. Prosíme, obdař touto radostí a nadějí lidi celého světa, zvláště ty nejvíce zkoušené. Prosíme také za tyto naše bratry a sestry: – za Vláďu Peterku, který odešel k Otci, a za duchovní posilu pro jeho ženu Moniku a celou rodinu – za uzdravení dlouhodobě nemocného Stanislava Mareše – za Toníka Orla, který byl převezen do rehabilitačního ústavu u Chotěboře, kde bude pokračovat léčba po cévní mozkové příhodě, kterou prodělal 3 – za Madlenku Větrovskou, která trpí poruchou příjmu potravy a je stále hospitalizována, za Boží pomoc a dary Ducha svatého pro další boj s nemocí – za rodinu Honzy a Marušky Stodolových, aby jim Pán dal sílu a naději v jejich těžké životní zkoušce Na přímluvu Ignáce Stuchlého prosíme: – za uzdravení neslyšícího Michaela Kamaráda Zapsal Karel Kroupa Hospodaření ASC za rok 2015 Příjmy Zůstatek k 1. 1. 2015 679 924 Kč Příspěvky ze společenství 255 800 Kč Dary fyzických osob 61 600 Kč Příspěvky spol. na PAŽ 12 410 Kč Přísp. účastníků kongresu 26 058 Kč Příspěvky na režii chalup 98 361 Kč Splátka půjčky Borek 55 735 Kč Připsaný bankovní úrok 679 Kč Příjmy celkem 510 643 Kč Výdaje Příspěvek světové radě Dar Nezbeda Dar na misie Bulharsko PAŽ Regionální kongres Režijní výdaje PR Opravy Borek Příspěvek na Velehrad Zpravodaj a Form. plán Web Bankovní poplatky Režijní výdaje chalup Výdaje celkem 27 815 Kč 20 000 Kč 50 000 Kč 26 293 Kč 34 072 Kč 34 406 Kč 205 735 Kč 72 000 Kč 42 949 Kč 1 512 Kč 427 Kč 98 361 Kč 613 570 Kč Zůstatek k 31. 12. 2015 576 997 Kč Návrh rozpočtu ASC na rok 2016 Příjmy Zůstatek k 1. 1. 2016 576 997 Kč Dary z místních společenství 250 000 Kč Dary celkově – misie, ostatní 50 000 Kč Splátka půjčky Borek 50 000 Kč Příjmy 2016 000 Kč Příjmy celkem 926 997 Kč Výdaje Kl. Jeseň 131 205 Kč Projekt snoubenci 30 000 Kč Nezbeda 20 000 Kč Misie Bulharsko 50 000 Kč Příspěvek světové radě 28 000 Kč Fond oprav chalup r. 2016 150 000 Kč Podpora DC 10 000 Kč Podpora Festival 2016 10 000 Kč Web 16 200 Kč Tisk Zpravodaje, Form. plán 45 000 Kč Setkání s ASP Újezd u Uničova 5 000 Kč Setkání s PR Slovenska 4 000 Kč Režijní výdaje PR 40 000 Kč Pouť sv. Kopeček 10 000 Kč Rezerva 377 592 Kč Celkem 926 997 Kč Karel Kroupa 4 3. FORMACE Prosincová duchovní obnova se sliby Vydáno dne 27. 12. 2015 Omlouvám se, že tento článek nějak vypadl z únorového Zpravodaje, takže vychází pozdě. Na slibech jsme byli a bylo to tak krásné, že by bylo škoda, kdybyste o tento článek přišli. Klára Milí přátelé, v sobotu 12. prosince 2015 proběhla v Žabinách duchovní obnova. Při mši sv., která byla vyvrcholením dne, naše tři páry aspirantů skládaly salesiánské sliby. Bylo to slavnostní, důstojné a pěkné, pro nás ostatní povzbuzující, vidět nové spolupracovníky a tolik bratří a sester salesiánské rodiny a dalších přátel. Děkujeme salesiánům za jejich přízeň, trpělivost s námi a čas, který nám věnují. Děkujeme také společenství Brno – Západ, které organizovalo tuto duchovní obnovu a pomáhali nám s obědem a občerstvením. Poděkování též i všem ostatním účastníkům, kteří zůstali i na odpolední program, ve kterém jsme mohli vidět krátkou divadelní scénku, vzpomínky na počátky spolupracovníků, představení slibujících, humornou chvilku poezie, zpěv písniček i nějakou tu soutěž. Je škoda, že hodně spolupracovníků odešlo. Možná domů, možná někam jinam. Někteří ale zůstali do konce, poseděli, popovídali. V klidu domova jsme se vraceli k prožité slavnosti, která se nám moc líbila. Ve Stanovách IV. kap. čl. 21 čteme: Salesiáni spolupracovníci se „radostně účastní 'rodinného života' Sdružení, aby se navzájem poznávali, společně rostli, vyměňovali si zkušenosti víry a připravovali apoštolátní projekty. Vzájemným přijímáním podporují život společenství.“ Jsme přesvědčeni, že taková setkávání, jako byla tato naše společná slavnost nebo pravidelné duchovní obnovy, velmi přispívají k rodinnému duchu. Jak ale máme jako spolupracovníci vytvářet rodinu, když stále někam spěcháme? Víme dobře nějaký ten měsíc dopředu, že bude duchovní obnova, nebo nějaká jiná společná akce, tak bychom s tím měli počítat a nic moc si neplánovat, prostě si čas rezervovat pro spolupracovníky. Nelze prožívat rodinnost, když jsme stále na pochodu nebo promluvíme jen s tím, koho známe. Mnohdy nám brání ostych, lidské ohledy. Tehdy je důležité udělat s rozhodností a Boží pomocí ten první krok. Popřemýšlejme, jak bychom to mohli udělat jinak, aby rodinný duch byl naším stálým průvodcem a náš zakladatel mohl mít z nás radost. To nám všem ze srdce přejeme. V dnešní den, svátek Svaté rodiny, i po celý příští rok přejeme stálý a dobrý salesiánský vítr do našich, někdy potrhaných, plachet. Jiří a Ludmila Jenišovi, společenství Újezd u Brna 26 Několik myšlenek od slibujících V sobotu 12. prosince 2015 jsme my, tři manželské páry z místního společenství Újezd, složili v Brně – Žabovřeskách naše sliby. Zakončila se tak dlouhá cesta přípravy, aby začala cesta ještě delší a dobrodružnější – cesta salesiána spolupracovníka. Myslím, že můžu za všechny z nás napsat, že jsme se na tento den těšili, a že celá slavnost byla moc pěkná. Plno věcí 5 jsem si uvědomoval až v průběhu následujících dnů. Třeba to, že jsem moc rád součástí tohoto společenství. Nebo že jsem se cítil skrze vaše osobní přání a obětí skutečně přijatý mezi vás. Anebo jsem byl moc vděčný všem, kteří vše v zákulisí připravili a zorganizovali, abychom neměli žádné starosti. Nade vším pak byla a stále přetrvává velká vnitřní radost z vykročení na tuto novou cestu, která je, jak bylo napsáno v jednom přání a jak to i cítím, osobitým a radostným způsobem prožívání evangelia. Milan Śaněk A ještě malý přídavek :-) Na odpoledním programu byla také „chvilka poezie“, kde jsme inspirováni letní soutěží „napiš dopis pro Dona Boska“, začínající pouze na písmena D a B, představili také naše slibující ... Dobrý den, drahé děti Boží, budeme drobně Don Boskovy dary, bádat dřívějšími dobami... diskutovali, decentně debatovali. Boskovi Bůh dal dotyčným dvojicím děti, dost dětí. dorostenci dali dotyčným důvěru. Batolata dělala binec, dospívající dělali Bylo dohodnuto. Byli doporučení do Bosdrahoty, dny dál běžely…Bůh dal dotyčným kovy družiny. Byli dojatí. dozvědět Dona Boska, drahého, dobrého, Dnešní den, „den D“, důležitý, bude dlouho Bohumilého, blahoslaveného. Dotyční dodávat dotyčným doping. Doufejme. Drahý cházeli do družiny dětí Dona Boska, dlouho Bože, dál dobíjej dotyčným baterky, dávej bádali, dávali dotazy, byli drobátko dotěrní důkazy, dopřej být blahoslavení, blokuj bo.. (blafuju ...). lesti, drž dohromady druhy, družky,děti. Družky byly bystré, druzi budovali domky, Dekontaminuj duše, doléčuj další bolístky, dodržovali desatero, dělali dobrý dojem. boř barikády. Byli dochvilní, bystré duše, dobrosrdeční, Dobrý Bože, braň Boskovy děti. Bohu díky. dobrotiví… doslova dost dobří. Buďte blahoslavení. Dál doma dřeli, dozvídali další Jiří a Ludmila Jenišovi, společenství Újezd u Brna Spolu s Ježíšem se vydejme na dobrodružnou cestu Ducha! Vydáno dne 22. 02. 2016 Milí aspiranti, předaspiranti, formátoři a vůbec lidičky, kterým leží na srdci salesiánská formace, v listopadu jsme vás na těchto stránkách poprvé zvali na setkání provinciální rady s aspiranty, předaspiranty a formátory 2016, které bude celovíkendové, jak si mnozí přáli, a uskuteční se 29. 4 – 1. 5. 2015 v objektu o. s. František, Újezd u Uničova. Dnes bychom vám rádi dali bližší informace a seznámili vás s připravovaným programem, zatím bez přesného časového určení a s vyhrazením si práva na změny. Pokud se tedy rozhodnete nabídku provinciální rady využít, neváhejte a přihlaste se na našem přihlašovacím webuadresar.ascczech.cz, kde zvolíte tlačítko Akce a tam si vyberete hned tu první – Setkání aspirantů a předaspirantů s Provinciální radou. Předaspiranty přihlašují jejich formátoři, ostatní včetně aspirantů do Adresáře přístup mají. Větší děti pokud možno nechte doma, mimina jsou vítána, ale také je přihlaste. Přihlašování končí 31. března, ale pokud se přihlásíte dřív, budeme raději. Cena za ubytování je 300 Kč na osobu (děti méně dle věku), v sobotu na oběd půjdeme do Hospůdky u Splavu (jednotné menu 75 Kč), snídaně a večeře připravíme nějak společně a požádáme vás o malý příspěvek. Nedělní oběd případně domluvíme podle zájmu také v Hospůdce u Splavu. Pokud by pro vás byla částka příliš vysoká, určitě nějaké finance seženeme, jen přijeďte. 6 Ubytování bude ve vícelůžkových pokojích, tak bude potřeba se trochu uskromnit. Spací pytle nejsou potřeba. S sebou nezapomeňte: přezůvky, breviář, zpěvník (Hosany), hudební nástroje a třeba něco dobrého ke kávě. Prosíme vás, abyste nám do poznámky při přihlášení (popřípadě mailem na [email protected]) napsali: – kdy, jak a kam přijedete; pokud pojedete vlakem či autobusem, zajistíme vám dopravu do objektu – zda chcete oběd na neděli – jakékoliv další požadavky, pokusíme se je splnit Tématem setkání bude heslo hlavního představeného na rok 2016: Můžete si k němu přečíst krátký komentář na našem webu nebo si tamtéž stáhnout celý text a také se podívat na krátké video. Na shledanou s Vámi se těší provinciální rada Pozvánka na sliby do Českých Budějovic Vydáno dne 14. 03. 2016 Milí přátelé, rádi bychom Vás pozvali na poutní mši svatou (sv. Vojtěcha), při které složíme slib salesiánů spolupracovníků a na doprovodný program a občerstvení do přilehlého Salesiánského střediska. Těšíme se na viděnou v Č. Budějovicích! Ondra a Lenka Trojkovi. Kudy se k nám dostanete, zjistíte na webových stránkách. Parkovat bude možné v přilehlých ulicích kostela sv. Vojtěcha. Pro lepší koordinaci celého dne a zajištění občerstvení prosíme o potvrzení vaší účasti. Těšíme se na viděnou v Č. Budějovicích! Ondra a Lenka Trojkovi A ještě jedna pozvánka na sliby – tentokrát do Prahy a na Sv. Kopeček 7 4. TRVLÁ FORMACE Duchovní cvičení 2016 – Přihlašování na duchovní cvičení zahájeno Vydáno dne 01. 02. 2016 Milí, přátelé, jako každoročně je na svátek Dona Boska zahájeno také přihlašování na duchovní cvičení, pořádané v letošním roce. Někteří zájemci už jsou přihlášeni. Neváhejte a vyberte si i vy svůj termín. Přihlaste se do ADRESÁŘE ASC a vyberte si některý z termínů. Červeně (u černobílého tisku šedivě) jsou označeny již obsazené termíny. Datum Organizátoři Cena Místo konání konání Exercitátor Název Setkání aspirantů s PR 29.4.–1.5. Jan Zindulka ––– 300,+ jídlo Újezd u Uničova DC 10.5.–15.5. Vojtěch Tošovský P. Vojtěch Sivek SDB 1.400,- Kapucínský klášter Sušice DC 1.6.–5.6. Ludmila Janžurová P. František Blaha SDB 1.600,až 1.800,- Mlýn Jimramovské Paseky DC 2.7.–6.7. Miroslav Martínek P. Pavel Kuchař SDB 800,- Lipiny u Benešova 4.7.–8.7. Josef Pospíšilík P. Emil Matůšů SDB 2.100,- DIS Fryšták DC 6.7.–9.7. Elena Fajstavrová P. Josef Šplíchal SDB 600,+ jídlo Svoboda nad Úpou DC *) 6.7.–10.7. Jana Vejtasová 1.500,P. Josef Klinkovský SDB klášter Kostelní Vydří DC 6.7.–10.7. Leo Žídek 1.500,P. Ladislav Hubáček SDB Český Těšín DC rodiny s dětmi 13.7.–17.7. Jan Kapounek P. Zdeněk Jančařík SDB 1.100,až 1.900,- DIS Fryšták DC 13.7.–17.7. Miluše Goldová P. Pavel Martinka cca 1.950,- Svatý Hostýn DC 13.7.–17.7. Petr Bechyňák P. Pavel Šimůnek SDB 1.800,- Rodinné centrum Smečno DC 13.7.–17.7. František Kudrna P. Alan Kříšťan SDB 1.400,- SDM Hradec Králové DC klášter 13.7.–17.7. trapistek Vladimír Peterka P. Pavel Kuchař SDB 2.000,- Poličany klášter „Boží denství“ 8 milosr- DC 3.8.–7.8. Stanislav Strnad P Josef Kopecký st. SDB 1.800,- Svatý Hostýn CYKLO DC 10.8.–14.8. Josef Hes bude doplněn 1.000,- Trasa Č. Budějovice – Praha DC 23.8.–28.8. Jan Švanda bude doplněn 1.650,- klášter Kostelní Vydří 14.9.–18.9. Václav Nádvorník P. Petr Zelinka SDB 1.800,až 2.000,- Jeníkov 27.9.–2.10. Miroslav Staněk P. Jan Stuchlík SDB 1.800,- Nový Dvůr u Toužimi DC 28.9.–2.10. Petr Křenek P. Jan Vývoda SDB 1.800,- Jiřetín pod Jedlovou DC 28.9.–2.10. Vít Buček P. Jan Žaluda SDB 1.920,- Velehrad – Stojanov DC 28.9.–2.10. Alena Drlíková P. Ladislav Heryán SDB 1.600,až 1.800,- Mlýn Jimramovské Paseky DC pro přátele 19.10.-23.10. Jindřich Solovský P. Jan Komárek SDB 1.800,- Penzion Dostál, Filipovice DC 19.10.-23.10. Jan Kodera P. Petr Košák SDB 1.200,- Lomec u Vodňan DC 26.10.-30.10. Jiří Paleček P. Milan Mihulec SDB 1.200,- RAJHRAD u Brna DC 26.10.-30.10. Boris Vejlupek P. Libor Všetula SDB 2.300,- Vranov u Brna DC 26.10.-30.10. Terezie Šuláková bude upřesněn 1.400,- Pstruží – Salaš DC 26.10.-30.10. Petr Imlauf P. František Blaha SDB 2.000,- Neratov DC 16.11.-20.11. Jan Tomiga P. Josef Mendel, SDB 2.050,- Neratov DC mladí manželé 16.11.-20.11. Michael Chytrý P. František Blaha SDB 1.800,- Rodinné centrum Smečno DC DC trapistů klášter Pavel Semerád bude DC s doprováze16.11.-20.11. P. Pavel Ženíšek SDB upřesněna ním, otevřená *) „Když kráčíte, zůstaňte nohama na zemi, ale srdcem v nebi“ 5. Jiřetín pod Jedlovou ZE ŽIVOTA ČESKÝCH SPOLUPRACOVNÍKŮ Výročí třiceti let od našich slibů v Rosicích Vydáno dne 21. 02. 2016 Je tomu již třicet let, co jsme 9. listopadu 1985 utvrdili své přátelství se salesiány a složili sliby do rukou otce provinciála Ládi Vika na památné faře v Rosicích u otce Meda. Tuto, pro nás zásadní a slavnou událost, jsme si připomněli společným setkáním v kolébce českého salesiánského díla ve Fryštáku. Najít společný volný termín, bylo náročné, ale zadařilo se. Přijeli jsme v pátek, na hřbitově poděkovali staříčkovi za položení základu a následnému rozjezdu salesiánského díla u nás. Samozřejmě, že jsme též vzpomněli na všechny spolubratry, kteří zde odpočívají a očekávají vzkříšení těla. Pak následovala křížová cesta, po ní mše sv., při níž jsme obnovili své sliby. Otec Miroslav Dibelka něco málo farníkům řekl o spolupracovnících, pak se též zmínil krátce o nás, až jsme se červenali. 9 Večer pak probíhalo společné agapé, vzpomínalo se na uplynulých třicet let v sale rodině a nejen v ní a též padla řeč i na nyní velmi diskutovanou „strategii spolupracovníků“. Byli jsme rádi, že mezi nás přišli též otcové z DiSu František Bezděk a Josef Klinkovský a též Láďa Kopřiva, zvaný Trubka se svým vypaseným čtyřnohým přítelem. Vzájemným sdílením zkušeností jsme se obohatili o nové pohledy i nápady. V sobotu po mši sv. a posilnění těla jsme vyrazili na zříceninu hradu Lukov. Pěkný výlet jsme zakončili společným obědem. Otci Mírovi moc děkujeme za naše víkendové provázení, povzbuzení a milá slova na cestu. I když jsme dříve narození, bylo vidět, že radostný salesiánský duch vládne v našich srdcích i rodinách, a pokud se budeme snažit a spolupracovat, tak nás jen tak lehce neopustí. Gajdůškovi, Jenišovi, Levákovi, Rybovi a Slavíčkovi Nabídka společné dovolené v rakouských Alpách Společenství Praha Střed nabízí zájemcům možnost společně prochodit, ale i prožít hezké společné chvíle na horských túrách v malebné krajině Alp. Nebude se jednat o náročné výstupy, ale jde nám především o to, abychom ještě více stmelili salesiánskou rodinu a prohloubili vzájemné vztahy. Pokud máte chuť, můžete se k nám přidat. V současné chvíli je přihlášeno 7 manželských párů (+ naše děti s partnery) a penzion, který jsme našli, může pojmout ještě dalších 10 párů, takže místa je dost . Cena pro pár je 11.600 Kč s polopenzí na 7 dní. Podívejte se na odkaz na stránkách ASC a pokud se vám líbí, napište nám, provedeme aktualizaci ubytování. e-mail: [email protected], tel. (777 558 778) Za všechny ze Středu se těší Ludmila a Petr Janžurovi 10 Celonárodní pouť salesiánů spolupracovníků Vydáno dne 19. 03. 2016 Milí salesiáni spolupracovníci, provinciální rada Vás zve k 140. výročí založení Sdružení Donem Boskem na celonárodní pouť salesiánů spolupracovníků, která se koná dne 11. června 2016 na Svatém Kopečku u Olomouce. Slavnostní mši svatou zahájí P. Petr Vaculík v 10:45 v bazilice. Na mši svatou můžete přijet autem s možností parkování u baziliky nebo se nabízí i možnost tří pěších poutních cest. Po mši svaté můžete prožít odpoledne setkáním s ostatními spolupracovníky a dále pro další zpestření nabízíme i možnost několika aktivit jako např. prohlídku poutního místa s průvodcem, přednášky na téma islám, mediální komunikace, misie a manželství. Pro děti bude připraveno zábavné odpoledne. Nabízíme možnost objednání oběda. Z organizačních důvodů vás prosíme, abyste se na pouť přihlásili v adresáři a to do 20. května 2016. V adresáři najdete i podrobný program poutě. Pokud máte zájem o oběd, je třeba si při přihlášení „zatrhnout“ objednání tohoto obědu. Pro vzdálené účastníky poutě nabízíme i možnost ubytování u rodin spolupracovníků z okolí Svatého Kopečku. Těšíme se na příjemně prožitý poutní den s vámi. Tým pro přípravu poutě a Provinciální rada PODROBNÝ PROGRAM POUTĚ Poutní cesty viz pozvánka. Parkování – kontaktní osoba František Hynek, tel. 602507495 Mše svatá + sliby ASC 10:45 – mše svatá, celebrant P. Petr Vaculík SDB, provinciál. Sbírka při mši svaté bude určena na potřeby poutě. Oběd 12:15 – 13:00 výdej oběda pro ty, kdo si jej přihlásili v adresáři. V hospici máme k obědu dohodnutý řízek s bramborem v ceně 70,- Kč. Pro odhlášení objednaného oběda po konci přihlašování na akci se ozvěte Janě Zuchnické, tel. 737 589 222. Další občerstvení zajištěno. Nabídka přednášek – Od 14:00 hod 1. blok: Historie poutního místa s prohlídkou – premonstráti ze Sv. Kopečku – v bazilice „Jak se orientovat ve virtuálním světě“– Anežka Hesová ASC – v tělocvičně u ambitu „Cestou ke zralé lásce – aneb čím si vztah nebořit, ale tvořit“ – manželé Smékalovi z Loukova – ve francouzském sále v 1. patře fary Anotace k přednášce: O tom, jak najít klíč k srdci našeho protějšku. Ve vztahu muže a ženy na sebe narážejí různorodé světy. To, co nás rozděluje, nejsou rozdíly mezi mužem a ženou, ale způsoby, jak s nimi nakládáme. Zralá, dospělá láska respektuje rozdíly a naplňuje potřeby partnera. – Od 15:00 hod 2. blok Historie poutního místa s prohlídkou – premonstráti ze Sv. Kopečku – v bazilice Misijní dobrovolnictví v Kongu – Barbora Miklasová – v tělocvičně u ambitu Islám – ThLic. Jaroslav Franc, Th.D. – ve francouzském sále v 1. patře fary Adorace a zakončení 16:30 – Adorace s požehnáním 17:00 – Oficiální zakončení Program pro děti 12:30 – 17:00 v ambitu a okolí, nafukovací skákadla, pohádkový les,… 11 12 6. SPOLEČENSTVÍ SE PŘEDSTAVUJE Společenství Fryšták Společenství Fryšták se setkává jednou za měsíc, a to buď přímo ve Fryštáku na faře, nebo u některé z rodin společenstva. Skupina čítá kolem patnáct rodin a několika jednotlivců. Cílem každého setkání je sdílení radostí a starostí každého z nás, počínaje oslavou životních jubileí po podporu při ztrátě blízkých. Nechybí samozřejmě ani formace dle formačního plánu daného roku, psychologicko-pedagogicko-teologické debaty a závěrečná modlitba. Jedním z posledních setkání byla oslava svátku Dona Boska na DISu. Někteří z nás šli nejprve procházkou ze Zlína do Fryštáku. Počasí přálo a les dýchal nádhernými zimními vůněmi. Na DISu jsme slavili mši svatou, kterou celebroval P. František Bezděk SDB za koncelebrace P. Jožky Klinkovského SDB a P. Miroslava Dibelky SDB, naší duchovní opory (delegáta). Hlavním symbolem celého kázání byl KLÍČ a myšlenkou, že každý člověk by měl najít právě ten klíč ke svému povolání v životě. Po slavnostní mši následoval společný oběd a po něm další důležitá část programu dne – seznámení s projektem Orientačních dnů, který probíhá na DISu již více než patnáct let. Orientační dny a jejich instruktory se naše společenství rozhodlo (nejen) v tomto roce podporovat modlitbou. Štěpán Musil SDB nám vyložil základní informace o této zážitkové aktivitě pro základní, střední a někdy i vysoké školy, a pustil nám průvodní video. Následovala prohlídka nově rekonstruovaných prostor Domu a společné posezení se salesiány, kdy se v našich debatách rozvinuly nejen zábavná vyprávění, ale došlo i na hlubokou teologii. Závěrem nutno říci, že mnozí z nás se scházejí i mimo oficiální setkávání a tvoříme tak silnou skupinu, schopnou vzájemné podpory a pomoci. Pavla Jungmannová 7. OSOBNÍ ZPRÁVY A MODLITEBNÍ MOST Zemřel náš bratr Vladimír Peterka ASC Vydáno dne 20. 03. 2016 Dnes 20. března náhle zemřel, ve svých 57 letech, náš bratr Vladimír Peterka, člen místního společenství Pardubice. Spojme se ve společné modlitbě a prosme za spásu jeho duše. Vzpomínka na Vláďu Peterku 20. 03. 2016 Vladimír byl nepřehlédnutelný muž. Fyzicky a často svým svérázným až hraničním humorem, který leckteré lidi kolem uváděl do rozpaků. Sama jsem se s ním často o lecčems handrkovala (snad už mi to tam nahoře prominul)… Jedno vím ale jistě: že mě i všechny naše děti měl moc rád. A dával to hodně najevo – i když tak, jak uměl – což se mi vždycky ne zrovna líbilo. Vladimír byl léta těžce nemocný: lidi kolem to spíš tušili, on o tom moc mluvit nechtěl – ani doma. Těch diagnóz měl hodně: dlouhé roky se trápil s bércovými vředy (jako ten Lazar), s nejvyšším stupněm bolestivé revmatoidní artritidy, která mu před našima očima měnila postavu. Užíval neuvěřitelné množství léků a někdy v nemocnici trávil víc času, než doma. Prognóza jeho kombinací nemocí nebyla laskavá a on to věděl. Cením si ho za to, jak vše nesl statečně – čelil tomu svým typickým často až šibeničním humorem. Podle slov svého kamaráda z mládí „nesl úděl, který by si on sám zřejmě nevybral“. Přiznám se, že ani já jako jeho žena jsem o tom, co se děje v jeho duši, často neměla tušení… 13 Ve své bolesti mi do ní nechtěl dát moc nahlédnout, „nechtěl mi přidělávat starosti“ – vše převáděl raději do srandy a zlehčování a mě to rozčilovalo. Lékaři a sestry, kteří jej ošetřovali, ho měli právě proto moc rádi… Věděli moc dobře, co si nese… Málokdo o něm ví, že do půl roku vyrůstal v kojeneckém ústavu, kam jej odložila žena, která jej porodila. Nic o ní nevíme – snad jen to, že byla v těžké životní situaci. Dobře, že dovolila, aby se narodil. A tak se jej ujali Peterkovi, po kterých teď všichni neseme jméno. Ti jako jeho adoptivní rodiče byli také svým způsobem „sví“. Dělali, co mohli – jejich výchova by ale rozhodně moc neodpovídala tomu, co se dnes píše v učebnicích pro pěstouny. Podstatné ale bylo, že jej zbožná maminka Alena svěřovala stále do rukou Pánu Bohu – a tak se povedlo, že ho přivedla v letech „pražského jara“ do salesiánského společenství ke Svatému Kříži. Stalo se mu bez nadsázky druhou rodinou. Zde se cítil přijímaný, zde poznal řadu salesiánských osobností a směr života, kterého se celý život držel tak, jak to uměl... Často se k této důležité životní křižovatce ve vzpomínkách vracel. Přes kněze a kamarády zažíval prostředí, které jej formovalo a postupně dovedlo do dalších společenství. Živě si představuju, jak by Vám to teď sám obšírně vyprávěl. Ale fakt je, že v jednom takovém společenství jsme se pak také my dva v Příchovicích seznámili. Bylo to v době, kdy jsem byla krátce vdovou s malou dcerkou. Byla jsem bolavá a on se neodvážil přiblížit. Já měla myšlenky úplně jinde. Rok se neozval. Po roce se objevil na návštěvě s kamarádkou a krátce nato jsme spolu začali chodit. Byl plný odhodlání převzít spolu se mnou starost o rodinu. Klárku přijal opravdu jako vlastní a spolu máme dva dnes už dávno dospělé syny. Byl to on, kdo navrhl, že dalším členem domácnosti bude náš další syn Jan. Ostatně, brali jsme se s nadšením, že chceme, aby naše rodina byla otevřená také druhým. 14 Vláďa většinu života pracoval v nemocnici na technickém oddělení. Dokud mohl, leckde se angažoval. Skautskou košili „nedal ze skříně“, ani když mu byla už dávno malá :-). Poslední léta mi byl podporou doma v invalidním důchodu. O co víc byl zkoušený bolestí a malou pohyblivostí, o to víc toužil cestovat. Říkala jsem si, že to měl asi v genech. Stále vymýšlel, kam bychom se mohli podívat. Jsem holka z vesnice, takové ambice jsem sama neměla. Díky němu jsme se ale mohli podívat do Irska (když tam dobrovolničila naše dcera), do Normandie (byli jsme tam s přáteli v době výročí invaze a nikdy bych nevěřila, že mě, nevojáka, tato cesta tak zasáhne), do Egypta, kde jsme pluli po Nilu (byl duší romantik), do Řecka, Chorvatska, Norska, kde jsme byli s vnučkami, kde už byl dost nemocný a přesto to všecko dobře dopadlo a nakonec do Svaté země (což osobně vnímám jako malý zázrak, že se nám to podařilo). Často mluvil o tom, že tu dlouho nebude, a tak byl také sám na ostrově Athos, na což byl patřičně hrdý, a za salesiány v Bulharsku, když jsem já s ním jet nemohla… Já z jeho cest „bývala na nervy“, ale on si to vždy nějak uměl domluvit s Pánem Bohem, aby to nakonec přes všelijaké peripetie dobře dopadlo. Letos v květnu se jako malej kluk těšil na plavbu holandskými kanály s kamarády – dostal za tím účelem kapitánskou čepici a všude se s ní chlubil. Dvě hodiny předtím, než umřel, jsem mu udělala radost tím, že jsme se domluvili na podzimní cestě do Říma k branám Milosrdenství… Často jsem byla nespokojená, ale teď, z jiného úhlu pohledu, jsem si jistá, že žil opravdu nejlíp, jak uměl. Moc aktivit jsme sdílet nemohli, ale stále častěji jsme se spolu modlili. Věřím, že si nás Pán Bůh připravuje… Zemřel na Květnou neděli: strávili jsme spolu klidný víkend sami dva. Pomohl mi nakrájet jablka na štrúdl a zeleninu do polévky. Vzali jsme ratolesti a vydali se na odpolední mši svatou. Měl v kapse klíčky od auta, že bude řídit. Cestou jsme vyhodili odpadkové koše :-). Už směrem k autu se kratičce zastavil – bez jediného hlesnutí – a padl… Jako podťatý strom… Vlastně jako „velkej frajer“ – umřel vestoje. Pán Bůh je grand! To by nikdo nevymyslel! Myslím, že mu dopřál umřít v jeho vlastním stylu… Věřím, že Vláďa vítá Pána už v jiném průvodu. Chybí mi, ale přeju mu to. A jsem za ty roky s ním opravdu vděčná. Monika Reakce na webu: Milá Moniko, děkujeme za upřímnou vzpomínku na Vláďu, vzpomínáme na krásné dny ve Smečně, kde jsme se s Vámi naposledy viděli a zůstáváme s Tebou v modlitbách. Jana a Jarda Kopřivovi Milá Moniko, děkujeme za krásné přiblížení Vladimírova i vašeho společného života. Vláďa si „vybral“ opravdu krásný den, vlastně vešel do nebeského Jeruzaléma. Jistě je pro něj připraven džbán dobrého vínka, které tolik miloval, možná zrovna z úrody na Golanských výšinách... Objímáme vás, Růžičky. Milá Moniko, děkuji za tvé upřímné vyznání a jsem s vámi v modlitbách. Marie a Vojta Milá Moniko, děkujeme za tvá slova, která nám přiblížila Vláďův i tvůj život. Noříme jeho i tebe a celou vaši rodinu do Božího milosrdenství a svěřujeme vás pod ochranu Panny Marie Pomocnice. Lída a Jirka Tauchmanovi Milá Moniko, nevím jestli jsme spolu někdy hovořili, ale tak jak jsi napsala vzpomínku na svého manžela, je pro nás velkým příkladem manželské lásky a důvěry v Boží prozřetelnost. Děkujeme a jsme s Vámi v modlitbách. Hanka a Prokop Pospíchalovi 15 Poděkování od Pešatů Milí přátelé, díky vašim modlitbám se Pepovi daří lépe. Byl v lázních a tam ho dali zase trochu do pořádku;-). Vyždímali z něj přebytečnou vodu, která se shromažďovala v nohách a v břiše. Zhubl asi o třetinu. Myslím, že s vodou odsávali i tuk. Je teď pohyblivější a lehčí, dobře se nám přesedá z vozíku na postel nebo do auta. Lázní se vždycky trochu bojíme, protože ho tam rozmazlují a nemusí se moc namáhat. Přenášejí ho na zvedácích, ale doma se musí snažit. Tentokrát je to po lázních výborné. Takže díky všem. Modlící štafetu předáváme dál, ať se zase někdo další může nadechnout. A jak se praví v Cimrmanech – „...a pak zase šup hlavičku pod vodičku. Oni se neutopěj! Ale napijou se...“ ;-) Lenka Obvinění a příběh osobní konverze Mnoho z nás se modlilo za mne a moji rodinu. Někdo pravidelně, někdo občas, všem jsem vděčný a děkuji. Děkuji i našemu společenství, které se se mnou večer před soudem modlilo růženec. Raduji se ze šťastného konce. A děkuji i všem, kteří na moje zprávy reagují. Je vás hodně a nejsem teď schopen reagovat jednotlivě. Myslím, že vám dlužím ještě něco k tomu sdělit. Celé to stíhání trvalo skoro tři roky. Začalo to tím, že čtrnáctiletá dívka mě obvinila z týrání a zneužívání. Pak to záhy odvolala, ale už to šlo mimo ni. Státní zástupce a policie se toho nechtěli vzdát, tak to postupně došlo až k soudu – ten se také táhl dlouho (byl několikrát z různých důvodů odročen). Střídala se několikrát naděje, že už to skončí a zklamání, že ještě ne. Bylo to nepříjemné a byl to nápor na nervy. Moc bychom si přáli, aby se o dívce, která stála na začátku obvinění, nerozšiřovaly žádné informace. Udělala pitomost – a kdo z nás nikdy žádnou neudělal. Určitě má právo na ochranu své identity nebo osobnosti. Ty, kteří vědí, o koho jde, moc prosíme, aby si to nechali jen pro sebe. Pro mne, kromě nervového vypětí, to přineslo i mnoho dobrého. Na začátku postní doby slýcháme „obraťte se a věřte evangeliu“. Každý rok. Stále se znovu obracet, to mě přijde těžké. A jak se má obracet člověk kolem šedesátky, jehož život už má pěkně vyjeté koleje? Možná jsem si o to i tak trochu řekl. Modlíval jsem se za lepší a větší víru. Ježíš Kristus mi ukázal prakticky, že vzkříšení a radosti musí předcházet utrpení. Hodně jsem toho za tu dobu prožil a pochopil, ale ne teoreticky, nýbrž zkušeností. Asi jako ten, kdo kráčí v přítelových botách, pochopí trochu jinak, jak tlačej, než kdyby mu o tom přítel vyprávěl. Načasování konce soudu do velikonočního oktávu mi také hodně přiblížilo vztah utrpení a vzkříšení. A skrze prožité těžkosti jsem povyrostl. Abych se vrátil k těm vyjetým kolejím. Bůh mi přehodil výhybku, sám bych to nesvedl. Pár skutečností, které mi zatím došly: Semklo to naši rodinu. Pochopil jsem, že dobrý psycholog může hodně pomoci v osobních těžkostech. Získal jsem více důvěry v naši justici. Jsem mnohem vnímavější k trápení druhých, i když si s tím zatím nevím rady. Naučil jsem se, že důležité je mít rád sebe. Vím, že mám dost času na vše podstatné a nemusím se nechat ničím honit. Naučil jsem se zastavit a jen se dívat, pozorovat, vnímat situace nebo sebe a druhé, naslouchat srdcem. 16 Vnímám sílu podpory druhých lidí, ať už v modlitbě, nebo v tom, že mi „drží palce“. Moje víra se trochu změnila – neumím to popsat. A s ní i modlitba. Hodně mi pomohla, i když byla pro mne velmi těžká, novéna Odevzdanosti. Odevzdat své starosti a obavy Kristu. Možná to zní divně, ale jsem vděčný Bohu a děkuji mu za to, čím jsem si prošel. Tím nechci říct, že to bylo příjemné a že bych do toho chtěl jít znovu. Vzkříšený Ježíš ať vám žehná a buďte na sebe hodní. Honza Beránek s Dagmarou 8. RŮZNÉ Vydáno dne 17. 03. 2016 Připravit dobře letní tábor, není dnes jen tak, natož když česky mluvící animátoři připravují tábor pro děcka, která se chtějí naučit a konverzovat na něm anglicky. Takový tábor se jmenuje INLINEENGLISH CAMP a už po několikáté proběhl o letních prázdninách, loni v diecézním centrum mládeže pro Ostravsko-opavskou diecézi ve Staré Vsi. Osvědčená parta angličtinou skvěle vybavených mladých lidí animovala kluky a holky zhruba ve věku od 15 do 18 let. Předpokladem zdaru takové chaloupky je podle staré salesiánské tradice také duchovní rozměr – modlitba, mše svatá, denní spiritual exercising; o tuhle rovinu se loni starala moje maličkost. S angličtinou si sice úplně netykám, ale snad dvanáct let jsem sobotu co sobotu chodil sloužit mši v angličtině k pražským Misionářkám lásky (sestry Matky Terezy), takže aspoň tu mši nějak odříkám. Skvělá animace probouzí u mladých lidí bezprostřední ohlas. Od ranní rozcvičky (synchronizovaný tanec na hopsavou anglickou písničku) přes pečlivě připravená konverzační témata, televizní show se spoustou zábavy každý večer, úžasné herecké schopnosti Marka, Kuby, sester Kopeckých, Markéty Imlaufové, Zuzky Trávníčkové nebo rakouské anglicky mluvící animátorky Sáry rozpálily partu nejprve zaražených dětí natolik, že se na závěr tábora všichni anglicky objímali a volali WHEN WE´LL SEE AGAIN! Úplně jsme zapomněli, že jsme měli na začátku chaloupky hrozbu průjmu! Z mého pohledu byly vrcholem těchto letních anglofonních radovánek modlitby, které si připravovali animátoři i účastníci, taneční kreace Marka a Lucky, povídání Kuby Janka o bobrech ve státním znaku, o medu a medovině z javorových listů a vůbec o jeho rodné Kanadě. A především radost v očích mladých lidí, kterou nenahradí žádné dobře připravené jídlo nebo úžasně promyšlený program. Zkrátka InLine 2015 byla po všech stránkách bomba – a opravdu lituji, že letos nebudu moct jet zas. SEE YOU LATER, ALIGATOR Zdeněk Jančařík, salesián Summertime ve stylu INLINE 2015 Chceš s námi jet letos? Mrkni na www.sadba.org/inline ;-) INLINE tým 17 9. SALESIÁNSKÁ RODINA Všechny vás zdraví Petr Chovanec 17. 2. 2016 Dobře se mu nedaří, jeho zdravotní stav je velmi vážný. Lékaři medicíny jsou pesimističtí, alternativní lékaři jsou ještě optimističtí. Nicméně Petr velmi slábne. Od začátku února se o něj stará jeho sestra. Vzala si volno z práce. Petr prosí o modlitbu a já se přidávám k jeho prosbě také. Petr Kopřiva Prosebná pouť za salesiána P. Petra Chovance Vydáno 25. 02. 2016 Fryšták 21. 2. 2016 Stačil krátký email, žádné dlouhé domlouvání a v neděli se sjíždíme na desátou do Fryštáku. Přijíždíme s předstihem a v kavárně DISu se potkáváme s P. Mirkem Dibelkou, který se v tichosti připravuje na mši svatou. Společně s ním přistupuje k oltáři i P. František Bezděk s úmyslem za uzdravení salesiána P. Petra Chovance. My „přespolní“ se v kostele ztrácíme mezi farníky, ale po mši před vchodem tvoříme jedno velké společenství, zdravíme se a vítáme. Vedle společenství Valašsko tu samozřejmě nechybí místní společenství Fryšták a jsou zde i zástupci Slovácka a Brna-Líšně. Po chvíli se společně s P. Františkem vydáváme na hřbitov ke hrobu Staříčka Ignáce Stuchlého. Modlitbu doplňují písně za doprovodu kytar. Pokračujeme ke hrobu Salesiánů Dona Boska a na závěr se modlíme Anděl Páně. Před rozchodem pořizuji společnou fotku. Poté většina z nás míří do DISu na kafe a na kus řeči. Vládne zde přátelská a veselá nálada. Kolem druhé hodiny odjíždíme jako poslední Petře, jsme s Tebou ..., myslíme na Tebe..., modlíme se za Tebe ... a to nejen ve Fryštáku. 18 Pozvánka na 6. pouť salesiánské rodiny se Strennou dne 27. 02. 2016 Zveme vás na tradiční již 6. pouť salesiánské rodiny se Strenou na poutní místa v Čechách ZA POVOLÁNÍ KE VŠEM STAVŮM 28. - 31. července 2016 Program cyklopouti: Ve výčtu nejsou napsána všechna průjezdní místa. 1. den: Zábřeh – Hora Matky Boží, Králíky, 40 km, přespání klášter 2. den: Králíky – Tvrz Hanička – Neratov, 41 km, přespání Neratov 3. den: Neratov – Rokytnice – Letohrad – Ústí nad Orlicí, 41 km, přespání asi na faře 4. den: Ústi n. O. – Zábřeh 53 km, z velké části naše trasa do Zábřehu vede poblíž železnice, takže se dá na několika místech nastoupit na vlak a dojet do Zábřehu., kdyby už někdo nechtěl šlapat. Kdo se na cyklo moc necítí, ať to nevzdává a odhodlá se. Případné odpadlíky sbírá doprovodné vozidlo. Už jsem si to také vyzkoušel. (Slávek) Program pěší pouti: Cesta kombinována s VHD. Pochody jsou naplánovány krásnou přírodou. 1. den: Zábřeh – Hora Matky Boží Králíky, 20 km 2. den: Králíky – Neratov, 21 km 3. den: Neratov – Dolní Dobrouč, 38 km 4. den: Ústí n. O. – Zábřeh (53km). Opět se dá na více žel. stanicích přistoupit a jet třeba už rovnou domů. Třeba z Ústí do České Třebové je to pěšky 11 km. Věříme, že se podaří zařídit, aby obě skupiny měly také kněze. Na poutˇ můžete vzít též přátele, ať je síla prosících o nová sal. povolání. „Když se slabé síly spojí, stanou se mocí“. (Don Bosco) Informace a přihlašování do 5. 6. 2016: – na pěší pouť: Janě Staré, [email protected], tel. 605412587 – na cyklopouť: Slávek a Anička Krieglerovi, [email protected], tel:777590735, 739246013 Podrobnější informace budou zaslány přihlášeným. Doprovodné vozidlo bude zajištěno, službu řidiče přijal Jenda Dvořák. Anna Kotvrdová Prosba o zapojení se do programu na festival SHM 2016 v Pardubicích Chtěli bychom Vás požádat o vyplnění formuláře s nabídkou pomoci a příspěvku do programu na Festival 2016. V tom můžete nabídnout svou pomoc s přípravou i úklidem, příspěvek do programu – hudební vystoupení, divadlo, kouzelnické vystoupení a co dalšího Vás jen napadne. Formulář naleznete na stránce: http://www.shm.cz//Festival2016-nabidka-prispevku-do-programu-a-pomoci/ V menu Festivalu na webu je nazván „Přihláška“. Prosíme o vyplnění do 20. dubna, ale čím dříve tím lépe pro plánování. Přejeme Vám krásné prožití postní doby. S pozdravem za pořadatelský tým FESTIVALU 2016 Jája Ondrová 19 Salesiáni hráli v KD Vltava až do rána Vydáno dne 16. 02. 2016 I po čtvrt století salesiáni ukázali, že mají návštěvníkům plesové zábavy v Českých Budějovicích stále co nabídnout. Kvalita plesu se pozná nejen podle dobře zvolené hudební skupiny, ale i doprovodného programu. A zde opět salesiáni vsadili na jistotu a kvalitu. Svědčí tom i 400 spokojených návštěvníků, kteří hodnotí letošní ples jako vůbec nejlepší v celé 25leté historii. V letošním školním roce si Salesiánské středisko mládeže připomíná 25 let od začátku svého působení v Českých Budějovicích. Po celou dobu se salesiáni věnují výchově a vzdělávání dětí a mládeže, sociální práci s rodinami a v neposlední řadě i činnosti v charitativní a duchovní oblasti. V rámci tohoto výročí se v sobotu 6. 2. 2016 od 19:30 v KD Vltava v Českých Budějovicích uskutečnil jubilejní 25. salesiánský ples. Českobudějovický salesiánský ples s 25letou tradicí je právem považován za vůbec nejdéle trvající salesiánský ples v celé České republice. Záštitu nad touto kulturní akcí v jubilejním roce převzali Mgr. Jiří Šesták, Ph.D., senátor pro Budějovicko a Třeboňsko a Ing. Jaromír Talíř, náměstek primátora Českých Budějovic pro kulturu. Po celý večer až do půlnoci hrála nespočet tanečních žánrů skvělá hudební skupina GLOBUS z Hluboké n. Vlt. „Za letošní novinku můžeme považovat návrat Disco párty, kterou jsme svěřili do rukou DJ Jiřího Ježka z rádia KISS Jižní Čechy,“ prozrazuje hlavní koordinátor plesu Ondřej Trojek a dodává: „Tímto krokem jsme chtěli oslovit převážně mladší generace, což se při pohledu na parket, který byl i po třetí hodině ranní plný tančících mladých lidí, určitě povedlo“. Další letošní novinkou bylo slavnostní předtančení. Salesiáni se vždy věnovali dětem a mládeži, proto i letošní předtančení patřilo dětem. V podtitulu letošního ročníku „NESPOUTANÁ TRADICE“ se v rychlém a moderním stylu představilo taneční studio DANCELINE České Budějovice a breakdancová skupina BLACK KINGS ze Salesiánského střediska mládeže. Velký úspěch sklidilo i mužské uskupení „tatíků“ skupiny APALUCHA. Jejich vystoupení pod názvem „Bezdomovcův sen“ díky choreografii Pavly Nýdlové bylo plné nečekaných kreací, důvtipu a synchronizace. Nasazení ASC bylo famózní, zvláště Petra Konráda ...video fakt stojí za to :-) http://www.ascczech.cz/rs/view.php?cisloclanku=2016020013 20 Zemřel salesián P. Petr Chovanec Vydáno dne 26. 03. 2016 Dne 26. 3. 2016 po půlnoci odešel po dlouhé těžké nemoci k našemu Pánu náš spolubratr, delegát místního společenství Újezd u Brna,salesián P. Petr Chovanec, za kterého jsme se modlili .... „buď vůle Tvá ...“ Spojme se i teď v modlitbě za spásu jeho duše a s nadějí v to, že se jednou všichni znovu setkáme v nebi. Rozloučení s P. Petrem Chovancem, SDB Vydáno dne 28. 03. 2016 S P. Petrem Chovancem SDB se rozloučíme, za jeho život poděkujeme a za spásu jeho duše budeme prosit při mši svaté ve čtvrtek 31. 3. 2016 ve 14:00 hod v Brně v katedrále sv. Petra a Pavla v pátek 1. 4. 2016 v 15:00 hod. na Vsetíně v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Salesián P. Petr se narodil v Brně roku 1959. Brzy po narození s rodiči a později s mladší sestrou zakotvili na Valašsku na Vsetíně. V osmdesátých letech se prostřednictvím svého tatínka blíže seznámil se salesiány pracujícími v ilegalitě, zejména s Františkem Míšou, a začal jezdit na první salesiánské chaloupky. Před maturitou se rozhodl pro salesiánskou kongregaci a v roce 1979, kdy začal studovat Vysokou školu zemědělskou v Brně, vstoupil do noviciátu u P. Oldřicha Meda. V Brně během studia tvořili společně s Jiřím Zezulou, Ladislavem Heryánem a Josefem Kopeckým první komunitu mladých bratří. Během roku organizovali setkávání skupin mládeže a prázdninové chaloupky s chlapci. V té době se připojil k otci Josefu Kopeckému st. a o prázdninách pořádali formační kurzy pro vysokoškolskou mládež v tehdejší NDR, které v jen málo pozměněné podobě vytrvaly až do dnešní doby. Mnozí účastníci se pak stali salesiánskými spolupracovníky. Po absolutoriu VŠ a roční vojenské službě u západní hranice ČSSR pracoval v Brně nejprve ve Výzkumném ústavu šlechtitelském a pak na Generálním ředitelství Agrozetu Brno. Tam ho zastihl konec totality. V té době naplno studoval v tajných teologických kurzech u salesiánů a u Josefa Zvěřiny. V letech 1990 – 1992 dokončil teologická studia na TFUP v Olomouci a byl vysvěcen na kněze. Provinciál P. Ladislav Vik ho poslal studovat na mediální fakultu do Říma. Během těch let rovněž navázal důležité mediální kontakty v Turíně, USA a ve Velké Británii. Po návratu byl přidělen do žabovřeské komunity u nově postaveného kostela a střediska mládeže. Od roku 1997 začal pracovat v náboženské redakci brněnského studia České televize. Ve stejnou dobu založil společnost Bosco Media Centrum. Ve službě mladým na mediálním poli si postupně vydobyla i díky Pavlu Liškutinovi a dalším spolupracovníkům profesionální charakter a dodávala dokumenty pro ČT i pro křesťanské mediální struktury ve světě. Bohatou dokumentární tvorbu rozvinul pro ČT v pořadech Cesty víry, Portréty a v dalších dokumentech z domova i ciziny. V roce 2012 se přestěhoval do komunity Brno-Líšeň, a na základě domluvy s brněnským biskupem a s ředitelem Telepace P. Leošem Ryškou, se stal vedoucím studia Klára TV Noe v Brně. V ovzduší partnerské spolupráce s radiem Proglas vzniklo rovněž několik dokumentů, příspěvků, zpravodajských Noevin z brněnské diecéze a participace na přímých přenosech. I v tomto období se věnoval formačním kurzům pro mládež, exerciciím a službě místním společenstvím salesiánů spolupracovníků. Po celý život se pečlivě staral o valašské 21 chaloupky, které měly po období totality i v nynějších časech svou nezastupitelnou roli při výchově mládeže. Na jaře roku 2014 u něj propukla zákeřná nemoc. Přestože s ní za podpory věrných přátel a spolubratří ze všech sil bojoval, nad ránem na Bílou sobotu 2016 odešel k Pánu. Salesiánští svatí v následujícím období Janko Ihnát 6. května – svatý Dominik Savio (* S. Giovanni di Riva 2. dubna 1842; + Mondonio – Castelnuovo d'Asti, 9. března 1857) Když slyším Dominikovo jméno, vzpomenu si na vyprávění o jedné boromejce, která za totality jezdila domů v civilu, aby neprovokovala. Jednou se ji její spolužačka zeptala: „Máš kluka?“ Ona odpověděla: „Ano.“ A ukázala jí obrázek Dominika Savia. Ta odpověděla: „Hezký, ale moc kouká do nebe.“ Kdo chce svědčit o nebi, asi by tam měl moc koukat. Dominik, druhý z deseti dětí kováře, se narodil v Riva di Chieri, dnešní farnosti Castelnuovo Don Bosco. Poprvé potkal Dona Boska v osadě Morialdo roku 1854. Ten ho vzal do Turína studovat. Na otázku co má dělat, dostal radu: stát se svatým. 24. června měl Don Bosco svátek. V oratoři se každý snažil projevit mu svou lásku a Don Bosco to velkodušně opětoval. Večer 23. června 1855 řekl s úsměvem svým chlapcům: „Zítra mi chcete připravit slavnost a já vám za to děkuji. Chtěl bych vám darovat to, co si nejvíce přejete: Každý ať na lístek napíše dárek, který si přeje.“ Když četl lístky, našel tam vážná i podivná přání. Jeden malý chlapec ho například žádal o „sto kilo tureckého medu, aby mu to vydrželo po celý rok“. Na lístku Dominika Savia bylo pět slov: „Pomozte mi, abych se stal svatým.“ Don Bosco vzal vážně prosby, zvláště prosbu Dominika Savia. Zavolal ho a řekl mu: „Když tvoje maminka peče dort, používá recept. Já ti chci darovat recept, jak se stát svatým. Obsahuje tři prvky, které je třeba smíchat. První: Veselost. To, co zneklidňuje a bere ti pokoj, odstraň. Druhý: Tvoje povinnosti ve studiu a v modlitbě. Buď pozorný ve škole, studovat, snaž se modlit, když jsi vyzván, abys to dělal. Třetí: Konej dobro druhým lidem, i když s tím máš nějaké těžkosti.“ Chlapec od toho okamžiku recept zkoušel. Dominik zemřel v Castelnuovo Don Bosco 9. března 1857. Byl blahořečen 5. března 1950 a svatořečen 12. června 1954 papežem Piem XII. 8. června – blahoslavený István Sándor (čti ištván šándor) (* 26. října 1914; + 8. června 1953) Pokud si pamatuji, v salesiánských kruzích se v době totality vykládalo, že salesiáni v Maďarsku se moc řídili předpisy, a když nemohli veřejně působit, tak nedělali nic. Po revoluci se však najednou dovídáme o nezměrné aktivitě salesiánského koadjutora, jehož stála život jeho rozsáhlá katechetická činnost. Jak člověk musí být opatrný v posuzování! István Sándor se narodil se 26. října 1914 v Szolnoku v rodině železničáře. Jeho rodiče byli hluboce praktikující katolíci pevných morálních zásad. V roce 1936 vstupuje do aspirantátu v tiskařské škole v Budapešti. Salesiáni ho nadchli tak, že po měsíci byl připuštěn do noviciátu. Nad jeho vlastí se však kupily mraky. Podařilo se mu ještě ukončit noviciát, potom byl povolán do armády. 13 února 1945 sovětská vojska osvobozují Budapešť a Maďarsko přechází pod sovětskou sféru vlivu. Přestože ve volbách komunisté získali jenom 17% hlasů, s podporou sovětských vojsk začíná kontrola státního aparátu. V červenci 1946 ministr vnitra Ladislav Rajk rozpouští všechna nábo22 ženská sdružení. Ještě v roce 1948 se salesiánům podařilo vytisknout v malém nákladu překlad preventivního systému do maďarštiny a v červnu 1948 je provoz tiskárny zastaven. 16. června 1948 maďarský parlament zestátňuje všechny školy. Stát zabírá celou síť salesiánských škol. V červnu 1950 byly rozpuštěny všechny řády a kongregace a řeholníci jsou exportováni do soustřeďovacích klášterů. Inspektor páter Vincent Sellye je odsouzen na 33 let. Mladí salesiáni, klerici a novici jsou posláni domů. Komunisté považovali 30 000 sirotků, kteří byli v Maďarsku, za vlastnictví státu. Chtěli z nich vychovat lidi oddané straně. Po tříměsíčním školení se stali stranickými funkcionáři, služebníky strany. Avšak někteří z těchto mladých, kteří kdysi prožili část života v církevních zařízeních, nadále udržovali tajné styky se svými představenými a hlavně s Istvánem, který mezi nimi tajně působil. Policie na to přišla, a to samozřejmě Išvánovi nemohla odpustit, protože ovlivňovat nábožensky policisty byl v tehdejší době veliký zločin. Po krutých výsleších byli označeni za protistátní skupinu. 28 října 1952 začal tajný proces, před soudem se octlo 9 členů speciálních policejních jednotek, 5 mladých salesiánů, jeden student a jedna studentka. Všechno proběhlo za zavřenými dveřmi a během jednoho stání. Trest byl rozhodnutý předem. Salesián István a tři mladí policisté byli za zločin spiknutí proti lidově demokratickému státu odsouzení k smrti. István byl oběšen večer 8. června 1953. Až po pádu komunismu mohli promluvit ti, kteří dosud museli mlčet. Dokázalo se, že István Sándor byl mučedník z nenávisti vůči víře. Blahořečen byl 19. října 2013 v Budapešti. 14. května – svatá Maria Domenica Mazzarello (* Mornese, 9. května 1837; + Nizza Monferrato, 14. května 1881) Narodila se jako první ze sedmi dětí. V létě roku 1860 vypukl na kopečkách Mornese tyfus. Rodiny nemocné tyfem všichni opustili. Zdraví lidé se zabarikádovali doma. Rodina s příjmením Mazzarello byla postižena jako první. Don Pestarino šel navštívit tuto nemocnou rodinu. Šel pak do domu jejich příbuzných a zavolal jejich dceru Marii, statnou dívku ve věku 23 let. „V domě tvého strýce dva lidé umírají. Cítíš se na to, abys tam šla pomoci?“ Dlouhá pauza. Marie má strach jako všichni. Nakonec zamumlá: „Když mi to otec dovolí, půjdu“. Marie šla do zasaženého domu a rychle se sem vrátil pořádek a čistota. Zatímco příbuzní se uzdravili, Marie dostala tyfus. Lékař přišel a jen kroutil hlavou. Smrt je tu. Předepisuje jiné léky. Ale najednou je Marie bez horečky, do obličeje se jí vrací zdravá barva. Nemoc však zanechá důsledky na jejím zdraví. Roku 1855 Don Pestarino založil první „Zbožné sdružení dcer Neposkvrněné Panny Marie“ v Mornese. Začal s pěti děvčaty, z nichž nejmladší byla Marie Mazzarello. Jednou Marie řekla své přítelkyní: „Rozhodla jsem se, že se vyučím švadlenou. Pokud budu dobře ovládat svoje řemeslo, otevřu si malou školu pro švadleny a budu učit chudá děvčata šít“. Tato skupina se později stala základem „Dcer Panny Marie Pomocnice křesťanů“. V květnu roku 1871 Don Bosco svolal „radu“ salesiánské Kongregace. Předložil, jim tento návrh: „Mnozí mě opakovaně povzbuzovali, abych i pro děvčata udělal trochu dobra, jak to s Boží pomocí děláme pro chlapce. Zdá se mi, že bych se protivil Boží Prozřetelnosti, kdybych to nebral vážně. Předkládám vám to k zvážení“. Hned na dalším setkání dávají „rádcové“ pozitivní mínění. Don Bosco se tedy rozhodl založit Institut Dcer Marie Pomocnice. Základním jádrem byla skupina děvčat, která v Mornese v čele s Marií Mazzarello. Jako každé Boží dílo i toto mělo hodně těžkostí a překážek. Protože je z Boha a důvěřuje Bohu, rychle všechno překonalo a rostlo. Marie umírá 14. května 1881 Nizza Monferrato. Blahořečená je 20. listopadu 1938, svatořečená 24. června 1951. 23 10. NAŠI OSLAVENCI V následujících dnech oslaví svá kulatější jubilea tito naši přátelé: Jaša Antonín 7. 4. 75 Nováková Jarmila Kohoutek Pavel 17. 4. 60 Herman Lubomír Pilíková Irena 19. 4. 55 Havlíčková Alena Šárka Jiří 23. 4. 60 Dvořáková Jana Hesová Jana 30. 4. 55 Straková Lydie Vejtasová Jana 1. 5. 55 Kuřinová Kateřina Honěk Pavel 2. 5. 55 Pavlica Josef Sedláčková Hana 2. 5. 35 Jandáček Milan Vančura Jiří 11. 5. 80 Kupčíková Vladimíra Vaňková Marie 11. 5. 50 Šimon Josef Březina Radek 12. 5. 50 Štanclová Dagmar Jansová Marta 12. 5. 55 Vojtáš Peter Málek Miroslav 14. 5. 70 18. 5. 19. 5. 27. 5. 29. 5. 30. 5. 2. 6. 2. 6. 3. 6. 3. 6. 3. 6. 7. 6. 10. 6. 65 55 60 50 65 50 50 65 45 60 45 65 11. KALENDÁŘ AKCÍ Sliby České Budějovice Setkání PR s aspiranty na vstup do ASC Festival SHM Sliby Praha Kobylisy Pouť ASC na Sv. Kopečku u Olomouce se sliby Volby do místních rad Zpravodaj Sdružení salesiánů spolupracovníků Vydává: Sdružení salesiánských spolupracovníků, IČ: 00406902, Kobyliské náměstí 1, 182 00 Praha 8 www.ascczech.cz Určeno pro informaci členů ASC. Vychází 6 x ročně. Místo vydání Praha. Evidenční číslo MK ČR E 17831 Změny adres: [email protected]. Příspěvky do Zpravodaje zasílejte na adresu: [email protected]. Příspěvky na náš web www.ascczech.cz zasílejte na adresu: [email protected]. Počítačová sazba: Klára Novotná Tisk: Jan Macek, Jablonec n. N., www.tiskem.cz. Expedice do vašich rukou: Vydavatelství IN s. r. o. Uzávěrka Zpravodaje č. 139 bude 10. ČERVNA 2016, dá-li Bůh… :–) 24. 4. 2016 29.4.–1.5. 2016 14. 5. 2016 4. 6. 2016 11. 6. 2016 září 2016 Úmysly modliteb Můžete si odstřihnout a používat…:: Pane, oslavujeme tvé Vzkříšení, které nás naplňuje nejhlubší radostí a nadějí. Prosíme, obdař touto radostí a nadějí lidi celého světa, zvláště ty nejvíce zkoušené. Prosíme také za tyto naše bratry a sestry: – za Vláďu Peterku, který odešel k Otci, a za duchovní posilu pro jeho ženu Moniku a celou rodinu – za uzdravení dlouhodobě nemocného Stanislava Mareše – za Toníka Orla, který byl převezen do rehabilitačního ústavu u Chotěboře, kde bude pokračovat léčba po cévní mozkové příhodě, kterou prodělal – za Madlenku Větrovskou, která trpí poruchou příjmu potravy a je stále hospitalizována, za Boží pomoc a dary Ducha svatého pro další boj s nemocí – za rodinu Honzy a Marušky Stodolových, aby jim Pán dal sílu a naději v jejich těžké životní zkoušce Na přímluvu Ignáce Stuchlého prosíme: – za uzdravení neslyšícího Michaela Kamaráda 24