PDF verze

ROK 2008 - OHLÉDNUTÍ ZA LETOŠNÍ SEZÓNOU
28. 12. – 1. 1. 2008
SILVESTR V TATRÁCH
(Výlet za sněhem, konečně!!!)
Nádherné inverzní počasí nás vylákalo na výlet. Volba padla na Vysoké Tatry. Podmínky byly na začátek zimy velmi dobré a
my si tak mohli užít fantastické túry.
A pak? Pak tady byl Silvestr :-)))
11. 1. – 9. 3. 2008
Lavinové kurzy BASIC, EXPERT
(LAVINY, LAVINY, LAVINY!!!)
Na to, jaká byla letos zima, proběhlo kurzů celkem dost. Je znát, že čím dál tím víc z vás si uvědomuje, že laviny mohou být
velkou hrozbou. A jsem taky moc rád, že se už i u nás stalo normální, že se začalo jezdit s plnou lavinovou výbavou, že se
sleduje lavinová předpověď, že se mnoho z vás učí „číst“ sníh, že ...
11. – 13. 1. 2008 BASIC
25. – 27. 1. 2008 BASIC
16. – 19. 2. 2008 EXPERT
21. – 24. 2. 2008 EXPERT
7. – 9. 3. 2008 BASIC
17. 1. – 20. 1. 2008
Skialpový kurz BASIC 1/08
(První krůčky na skialpech)
Pohodový kurz pro všechny, kteří chtějí pak dál sami vyrážet na skialpech do hor. Teoretický ale hlavně pak praktický nácvik
všech možných dovedností. V rámci modelových túr jsme navštívili i nejlavinovější oblasti Krkonoš: Malý Staw a Bialy Jar.
2. 2. – 10. 2. 2008
SINAIA – PERLA RUMUNSKA
(Výlet za hranice snů)
Cesta za tímto Balkánským dobrodružstvím začala v Brně. Odtud nás čekal dvacetihodinový maratón autobusem až na místo
konání akce, do Sinaie. Lavinová předpověď i informace o sněhu od místních nás připravovali na krásnou sněhovou nadílku,
ale ... ale To je právě asi Rumunsko :-)))Při první návštěvě lyžařského střediska mne celkem nadchly terény všude okolo.
Možnosti, které se k freeridu tady nabízely, měly ale jedinou drobnou vadu, bylo málo sněhu...
28. 2. – 2. 3. 2008
WILDSPITZE – SKIALPOVÝ KURZ EXPERT
(Skialpový výlet ve spárech orkánu Emma)
Úvodní nástup na chatu Taschachhaus v Ötztálských Alpách probíhal za nádherného počasí a nic nenasvědčovalo, že
dojde až k takovému zhoršení počasí ...
Další den jsme započali kvůli zhoršenému počasí nácvikem vyprošťování kamaráda z trhliny přímo u chaty. Stejně tak jsme
potrénovali i s lavinovými přístroji. Odpoledne jsme uskutečnili výpravu za trhlinami. Nalezli jsme takovou jednu krásnou i s
úžasným ledovým mostem. Tady jsme si mohli vyzkoušet čerstvě nabité informace přímo v praxi. Navíc se mohli všichni
přesvědčit, že vytáhnout kamaráda z trhliny nemusí být vůbec jednoduché ...
5. 3. – 7. 3. 2008
KRKONOŠE – ŠKOLENÍ LAVINOVÝCH SPECIALISTŮ HS ČR
(Další krůček v prohlubování a sjednocování lavinové problematiky v rámci HS ČR)
Již tradičně na Luční boudě se konalo školení lavinových specialistů HS ČR z celé naší republiky. Cílem tohoto setkání bylo
sjednocení metodiky měření a posuzování stability sněhového profilu. Lavinoví specialisté byli vybaveni novými sněhovými
rastry a dalšími měřícími pomůckami. Své znalosti a vědomosti si tak mohli prohloubit pomocí cvičných měření a přednášek.
9. 3. – 19. 3. 2008
BACKCOUNTRY CAMP 2008 (www.laviny.cz)
(Další parádní pokračování již nádherně zaběhnuté akce)
Michalovi Broučkovi se podařilo vytvořit super akci již s několikaletou tradicí. Ačkoliv se koná stále na stejném místě, přitahuje
neustále se rozšiřující okruh lidiček. Ačkoliv tato akce pochází z dílny snowboarďáků, zúčastňuje se ji i bezpočet lyžařů.
Fascinuje mne, že ačkoliv se v mnoha článcích na netu setkávám s určitou averzí těchto dvou skupin, tady jsem nic
podobného nezažil. Všechny totiž spojuje až neskutečná touha po supr lajně, supr prašanu a především supr legraci ... Je mi
velkou ctí, že této akce mohu s Frenkynem a Kristýnkou zúčastňovat.
10. 3. – 17. 3. 2007 SKIALPOVÁ PERLIČKA – BORMIO, ST. CATERINA
(Návrat do skialpového ráje)
S Láďou a Martinu se tentokrát vydáváme do Itálie. Jako svou základnu si volíme hotel Forni, kam se až do 2000 m můžeme
dostat pohodlně autem. Odtud nás už čekají jen a jen velkolepé jednodenní túry. Ve čtvrtek nejprve stoupáme za velkého
mrazu a ve vrcholových partiích i za silného větru na vrchol Punta S. Mateo (3 678 m). Nádherný nový vrcholový kříž a
perfektní sjezd včetně extrémní velmi strmé vložky. V pátek se počasí zhoršilo a tak se vydáváme směrem na Monte
Cevedale (3 769 m). Počasí nás ale zastavuje a obrací na chatě Rifugio G. Casati (3 254 m). Sobota je pak naopak ve
znamení nádherného prašanu, počasí a excelentní túry na Pizzo Tresero (3 594 m). Výstup nás vede přes Cima S. Giacomo
(3 281 m) a je opravdu fantastický. Sjezd po pás v prašanu byl už jen třešničkou na tomhle nádherném dortě :-))) Večer chybí
strašně málo a málem odjíždím na noc a na skok do Čech či spíš do Polska ...
Dosažené vrcholy:
Punta S. Mateo (3 678 m)
Pizzo Tresero (3 594 m)
23. 3. – 29. 3. 2007 SNOW FEST 2008 - DAVOS
(Klukům z Freeskiingu a ze Snow se podařil husarský kousek, supr akce!!!)
Když jsem se vloni před Vánoci měl možnost zúčastnit freeridové akce v Davosu, nenapadlo mne, jaké to bude mít
pokračování. V létě přišli Kumestrol (Jaromír Lojza) a Petr Socha s nápadem uskutečnit tady 1. mistrovství Český republiky ve
freeridu a zároveň nabídnout dalším zájemcům krásný týden lyžovaní a to nejen ve volném terénu. Zájemci se tak mohli
zúčastňovat doprovodného programu podle libosti a opravdu si tak mohli vychutnávat prašan plnými doušky. Mezi největší
taháky určitě patřily jízdy pod taktovkou zkušených koučů, testování všech možných freeridových a skialpových lyží,
samozřejmě velkolepý závod a kurzy První pomoci a moje maličkost se podílela na lavinových kurzech a výletu do volného
terénu. Kluci se tohoto svého obrovského snu zhostili opravdu perfektně a více než 100 lidí byla touto ojedinělou akcí
rozhodně nadšena.
29. 3. – 4. 4. 2008 FREERIDE GLETSCHER MARATHON – Saas Fee, Zermatt, Chamonix
(Další volné pokračování óóóbrsjezdy těmi nej, nej ledovci v Alpách)
Sjezdy největšími Alpskými ledovci. Týdenní program jsme zahájili v Saas Fee výstupy na Weissmies (4 023 m) . Další dva
dny bylo opravdu hnusně a s velmi špatnou viditelností a tak jsme je strávili nácvikem možných a velmi potřebných dovedností
na ledovci. Pak v Zermattu následoval super obří sjezd ve stínu Matterhornu a Monte Rosy ledovcem Schwarzgletscher. V
dalších dnech jsme se přemístili do Chamonix. Po ranním přejezdu do Chamonix jsme se vydali lanovkami přes Flégère,
Index do sedla Col Crochues. Traverz do sedla Col de Bérard je korunován dalším úžasným sjezdem přes Combe de
Bérard až do Le Buet. Sjezd ve volném terénu je okořeněn krásným prašanem. Průjezd ledovcem Vallé Blanche patří k
místní klasice a byl perfektní závěrečnou tečkou.
7. 4. – 12. 4. 2008 CVIČENÍ LAVINOVÝCH PEJSKŮ HS ČR NA LUČNÍ BOUDĚ
(Kristýnčina premiéra a Františkova profesůra)
Kristýnka se konečně dočkala a zúčastnila se tohoto lavinového cvičení. Kromě asi dalších 25 lavinových pejsků z celé Evropy
se k nám přijeli podívat i dva zástupci z Anglie, Mike Hadwin a Chris Francis z Lake District. Právě díky nim se její výcvik
pohnul tím správným směrem. Přeci jenom mají asi ze 14 pátracích pejsků 13 Borderek a právě z pomezí Anglie a Skotska
Borderky pocházejí. Jejich výcvik je založen na úplně jiných principech a vidět jejich práci je nádhera. Tady můžete zhlédnout
takovou malou ukázku výcviku Borderek v Anglii. Chtěl bych jim tímto moc a moc poděkovat za jejich cenné rady, úsilí a fůru
času, který nám věnovali. Navíc rozhodně využijeme jejich pozvání a přijedeme se za nimi na podzim podívat ...
Cvičili jsme s Kristýnkou a Frenkynem ve družstvu i s dalšími záchranářskými pejsky z celé ČR. Kluci, jejichž práce spočívá
především v úplně jiném hledání, než jsou laviny, si tak mohli vyzkoušet práci se svými pejsky na celkem slušných lavinových
trenažérech. Během celého cvičení bylo znát, jak si jejich pejsci na sníh rychle přivykají ...
12. 4. – 19. 4. 2008 HAUTE ROUTE: CHAMONIX - ZERMATT
(Pokus o klasický Alpský přechod)
Tento vyhlášený vícedenní Alpský přechod vyžaduje opravdu odlehčené baťohy, ale především dobré počasí a stabilní
sněhové podmínky. První den jsme ale zahájili v naprosté mlze a za hustého sněžení. Postup s GPSkou a neustálá kontrola
stability sněhové pokrývky byly mojí zábavou na další dny ... Podmínky byly opravdu tvrdé, ale všichni jsme do toho šli na
plno. Bohužel, ale kolem chaty Valsorey byly nafoukány celkem velký sněhový desky. Museli jsme tedy náš průstup přerušit a
nechat ho až na příští rok … Vzhledem k předpovědi počasí jsme nakonec dali na náš pocit a sjeli si nádherný kopec plný
prašanu vedle, Petit Vélan ze sedla. Na závěr jsme se ještě zajeli podívat do Saas Grundu, a další den jsme dali výstup na
Alphubel (4 206 m). Tam jsme sice nedorazili všichni, ale i tak jsme si tenhle poslední krásný den pěkně užili ...
19. 4. – 27. 4. 2008 HAUTE ROUTE: ÉCRINY - SCI ALPINISMO
(Chcete vědět, kde můžete prožít jedny z nejkrásnějších skialpinistických zážitků? Tolik ostrých vrcholů, úzkých sedel a lavin
jsem naráz ještě nepotkal ...)
Výletem do tohoto pohoří jsme si splnili slib a sen z předchozích let, kdy jsme tady stoupali na Dôme de Neige. Toto pohoří
nabízí fantastické možnosti pro skialpy. Strmé svahy, ostré štíty, úžasné přechody sedel a ještě úžasnější ledovce. Celou naši
akcičku jsme zahájili v Chamonix. Klasický úvodní výlet přes Col de Bérard s úžasným sjezdem přes Combe de Bérard až
do Le Buet. Pak bohužel následovali dva dny špatného počasí s velkým sněžením. Když jsme dorazili do La Grave, měli jsme
velké štěstí a potkali supr místního gajda. Nad mapou mi poradil celou řadu možností odpovídajícím dnešním podmínkám.
Ukázal mi, že takovýhle přístup je mnohem přitažlivější a profesionálnější ... A nám se díky tomu podařilo udělat jeden
z nejkrásnějších skialpových přechodů, se kterými se v Alpách můžete setkat …
1. 5. – 4. 5. 2008 GROSSVENEDIGER, GROSSGLOCKNER – POHODOVÝ ZÁVĚR SKIALPOVÉ SEZÓNY
(Výlet na závěr skialpové sezóny do Rakouska na nejvyšší vrcholky Výsokých Taur)
Předpověď počasí slibovala celkem krásný víkend, na tuhle dobu ještě neskutečná fůra sněhu, svátky a chuť vyrazit ještě na
závěr sezóny někam za skialpovým dobrodružstvím.
Dosažené vrcholy:
Grossvenediger (3 674 m), Grossglockner (3 789 m)
10. 5. – 11. 5. 2008 LEZENÍ NA HRUBÉ SKÁLE A NA SUŠKÁCH
(Skialpový nášup v srdci Alp)
První letošní opravdu jarní víkend lákal do skal. Počasí klaplo na 100%. Šárku s Anežkou lákalo pískovcové lezení a tak jsme
zvolili Hruboskalsko a na závěr i Sušky. Výstupy na tak krásný věže jsou opravdu parádní a my si navíc vybírali perličky:
Dosažené vrcholy:
HRUBOSKALSKO: Blatník - Kalféřtova hrana VI, Udolní stěna V, Brána - Schuckova cesta V, Podmokelská - Údolní stěna
V, Kapelník - Normální cesta VII
SUCHÉ SKÁLY: Sokolí věž - Břízková VII
25. – 27. 5. 2008 ZIMNÍ STÜDLGRAT – JARO 2008
(Pohodový prodloužený víkend – úvod sezóny)
Grossglockner – 3 789 m (Velký zvoník) láká k výstupům od nepaměti. Výstup jeho úžasnou, strmou a především elegantní
hranou zvanou Stüdlgrat láká o to víc. Stüdlgrat (Nová Kalská cesta) C, většinou II., klíčová místa III. – IV- je opravdu úžasná
linie. Celkové převýšení téměř 1 000 m. Opravdové horolezectví v pevné skále s dostatkem jistících prvků ... Úžasná expozice
a dneska navíc také fůra sněhu ale žádná stopa. Od počátku jsme věděli, že to bude boj. Tentokrát nebyl problém při lezení
skalních pasáží, problém byl především ve strmých úsecích se spoustou sněhu. Ruku jsme si u vrcholového kříže podali až po
devíti hodinách tvrdého lezení ...
Dosažené vrcholy:
Grossglockner (3 789 m)
2. 6. – 2. 6. 2008 POHODOVÉ ODPOLEDNE - LEZENÍ NA SUCHÝCH SKALÁCH
(Pohoda při odpoledním lezení s Petrem)
Krátké ale pohodové setkání před sezónou. Petr je ve skvělé formě a tak jsme za tak krátkou chvilku vylezli celkem dost cest.
10. 6. 2008 HRUBÁ SKÁLA TROCHU JINAK :-)
(I tohle se může ve skalách přihodit...)
Dovoluji si oznámit, že dne 10. 6. 2008 jsme spolu se Zuzkou, Františkem a Kristýnkou vytvořili na hradě Valdštejně rodinu.
„Rodina se skládá z muže, který má opravdu úžasné nápady,
dětí, které tvrdí, že je nelze rozhodně realizovat,
psů, kteří se chtějí jen honit po louce za balónkem
a ženy, která ty nápady prostě uskuteční ...“
12. 6. – 15. 6. 2008 GROSSVENEDIGER - LEDOVCOVÝ KURZ A VHT
(Úplně sami na Kürsingerhütte, klídek a pohoda ...)
Kurz plně věnovaný právě těm, kteří se chtějí vydat za některým svým horským snem. Možnosti jsme tentokrát měli opět
téměř ideální: úplně prázdnou a obrovskou krásnou chatu, krytou umělou lezeckou a tréninkovou stěnu jen pro sebe, perfektní
ledovcové trhliny téměř na dosah ale především obrovské nadšení a chuť všech zúčastněných...
Díky tomu jsme se naučili nejen všechny absolutní ale přesto potřebné základy, ale také přímo v praxi i takové kousky, jako
třeba vyprostit z hluboké trhliny kamaráda, který vám nebude schopen vůbec pomoci. Umíte to také?
21. 6. – 28. 6. 2008 MOUNTAIN ACADEMY 2008-I
(Loňská novinka se osvědčila a perfektně pokračuje dalším ročníkem …)
V pondělí nás čekal výstup na Allalinhorn (4 027 m). Šli jsme přes Hohlaubgrat a celý jsme ho prošlapávali v mokrém sněhu.
Výstup se nám tak krapet protáhl a my tak nestihli poslední metro. Nakonec nás „domů“ vzali dva ubagrovaní místní bagristi.
Další den jsme pilovali ještě další vychytávky na ledu a na skalách. Večer nás čekala opět teorie.
Pak následoval přejezd do Chamonix. Výjezd lanovkou na Aiguille du Midi (3 842 m) a sestup na chatu Refuge des
Cosmiques (3 613 m). Další den ve 2.00 vyrážíme na kompletní traverz Mont Blancu. Počasí i podmínky jsou skvělý.
Bohužel jsme se při výstupu trochu zdrželi a tak se dnes až k autům nedostaneme. Tedy kromě naší „lékařský“ skupiny … My
ostatní zůstáváme na chatě Refuge de Tête Rousse (3 167 m). Další den hned prvním vláčkem sjíždíme konečně dolů.
Následuje úžasné koupání v jezírku s výhledem na kompletní Mont Blanc a pak odjezd k našemu předsunutému domovu v
Trientu a pak už domů …
Dosažené vrcholy:
Allalinhorn (4 027 m), kompletní traverz Mont Blancu (4 810 m)
28. 6.– 5. 7. 2007 MOUNTAIN ACADEMY 2008-II
(Pro obrovský zájem přidáváme letos ještě jeden termín této vydařené akce …)
Tentokrát počasí není už úplně ideální, ale i tak se dá hovořit o pohodě :-))). Začínáme výukou v kempu a teprve odpoledne
vyjíždíme lanovkou na Felskinn (3 000 m). Tady pěkně na terásce lanovky a s úžasnými výhledy začínáme s vytahováním z
trhlin. Další den jdeme normálkou na Allalinhorn (4 027 m) a další den na Alphubel (4 206 m). Tyto dva klasické výstupy
nám zajistili perfektní aklimatizaci.
Následuje přejezd do Chamonix. Tentokrát musíme čekat až se vysněží a my pak o den déle můžeme nastupovat na Aiguille
du Midi (3 842 m) a sestup na chatu Refuge Cosmiques (3 613 m). Čekání si krátíme lezením na místních skalních
oblastech nebo výstupem vyhlídkovou ferratou. Další den ve 2.00 vyrážíme na kompletní traverz Mont Blancu. Počasí i
podmínky jsou téměř skvělý. Bohužel celou noc foukal silný vítr a předchozí sněžení započalo dnešní lavinový problém. Na
začátku výstupu na Mont Maudit (4 465 m) se boříme už skoro po kolena. Sníh navíc začíná vytvářet nepřijemné sněhové
desky … Nedá se nic dělat a já troubím na ústup. Místní gajdi sice ještě kousek šlapou, ale asi o 200 m výš taky otáčejí raději
zpět. Snad někdy příště, při sestupu si odskočíme alespoň na Mont Blanc du Tacul (4 248 m). Tady je na vrcholu celkem
dost frišno a všichni jsme rádi, že jsme to otočili a míříme do tepla dolů. Od chaty Refuge Cosmiques nastoupím ještě se
dvěma dnes už zkušenými horolezkyněmi na hřeben Cosmiques a pak už hurá lanovkou dolů a vykoupat se do jezírka …
Dosažené vrcholy:
Allalinhorn (4 027 m), Alphubel (4 206 m) a Mont Blanc du Tacul (4 248 m)
5. 7. – 17. 7. 2008 HŘEBEN ROCHEFORT, NADELHORN, LEZENÍ V OKOLÍ CHAMONIX, …
(Krásné výstupy za cenu velkých bolestí :-)))
Tentokrát se počasí úplně zbláznilo a my ho museli neustále řešit. První dny jsme mohli jen čekat pod střechou a sem tam jen
trochu lízt. Na ledovec jsme vyrazili až v úterý. Vyjeli jsme lanovkou na Aiguille du Midi (3 842 m) a přešli na chatu Refuge
des Cosmiques (3 613 m). Odtud jsme brzy ráno vyrazili jsme na chatu Refugio Torino nuovo (3 371 m). Po krátké pauze
jsme nastoupili na hřeben Rochefort. Když jsme dorazili až na něj, nebylo nám dost dobře, navíc foukal silný nárazový vítr a
tak jsme raději sestoupili zpátky k chatě. Druhý den jsme nastoupili znovu a tentokrát vše klaplo na výbornou a my si výstup
maximálně užili. Výstup na Aiguille de Rochefort (4 001 m) patří mezi jedny z nejkrásnějších v Alpách.
Počasí nás ale v tuhle chvíli zradilo a my tak měli před sebou 3 dny opravdového hnusu. Další náš plán byla Lenzspitze (4
292 m). Tady nás tentokrát zradili naopak boty a stržené mozoly … Původní plán jsme trochu pozměnili a výstup na
Nadelhorn (4 321 m) a Stecknadelhorn (4 241 m) taky stáli za to …
Dosažené vrcholy:
Aiguille de Rochefort (4 001 m), Nadelhorn (4 327 m)
19. 7. – 26. 7. 2008 BERNSKÉ ALPY - 2008
(Pohodový okruh Bernskými Alpami ve společnosti Supermana ...)
Rok dopředu domluvený termín se ukázal jako velmi prozíravý, protože počasí nám vyšlo téměř dokonale :-). Navíc jsme se
na tento výlet díky Jardovi vydávali v krásných tričkách s límečkem a s jmenovkami a emblémem tohoto přechodu.
Výjezd vláčkem do stanice „Top of Europe“ sice nebyl korunován dalekými výhledy a přechod na chatu Mõnchsjochhütte (3
629 m) byl umocněn náhlou bouřkou, ale jinak jsme vše pojali „na pohodu“. Ráno po probuzení sice chatou lomcoval celkem
slušný vichr a my tak výstup na Mõnch (4 099 m) zahájili až později. Nakonec se vítr za hranou utišil a my si tak užívali téměř
ideální podmínky. Další den jsme chtěli vyrážet přes Fiescherhorny na Finsteraarhornhütte (3 048 m). Viditelnost na 10 m a
vichr nevěstily nic dobrého a tak jsme vyráželi s GPSkou v ruce. Odbočku do výstupového žlabu jsme tak bezpečně trefili a
samotný výstup tímto místem si řádně vychutnali. V sedle funělo ještě o něco víc a tak jsme se rozhodli zdolat pouze Hinter
Fiescherhorn (4 025 m). Sestup směrem k chatě po ledovci byl okořeněn opět neprostupnou mlhou a tak ke slovu opět přišla
GPSka a průstup mezi obrovskými trhlinami byl celkem vzrušující. Po probuzení na Finsteraarhornhütte bylo nádherně až na
ten proklatý větřík. Zůstali jsme tedy na chatě a věnovali se tak regeneraci a teorii ledovcové záchrany s nácvikem na terase.
Další ráno jsme vyrazili k našemu dalšími cíli - Finsteraarhorn (4 274 m). Krásný výstup zakončený supr hřebenovém
lezením. Fotili jsme tak v jednom kuse. Po návratu na chatu jsme se rozhodli náš pobyt zde ještě o jednu noc prodloužit a
vyrazit až další den po ránu.
Dosažené vrcholy:
Mõnch (4 099 m), Hinter Fiescherhorn (4 025 m), Finsteraarhorn (4 274 m)
26. 7. – 2. 8. 2007 MONTE ROSA – 2008-I
(Pokus o kompletní přechod Monte Rosy ...)
Potřebnou aklimatizaci jsme podnikli při výstupu na Weissmies (4 023 m). Tentokrát jsme udělali kompletní přechod přes
Allmagelerhütte (2 897 m). Přidali se k nám i Petr s Martinou a Bublinkou a tak jsme měli celkem veselý výstup a Bublinka si
závěr užívala při rozhledech z baťohu :-)))
Na Monte Rosu jsme nastupovali z Zermattu v úterý. Počasí nám ale moc nepřálo a i bivak Bivacco Rossi e Volante (3 787
m) byl plně obsazený. Nezbývalo nám než sestoupit na chatu Rifugio Guide Val d´Ayas (3 385 m). Další den jsme zahájili
výstupem na Pollux (4 092 m) se svými skalními partiemi. A pak opět s plnou polní nás čeká překonání Castoru (4 228 m) s
hřebínkem jako břitva. V sedýlku Felikjoch (4 093 m) máme možnost se rozhodnout, zda se pokusíme přejít přes celý hřeben
Liskammu. Dnes už je ale pozdě, je už příliš teplo. Sestupujeme tedy na chatu Rifugio Quintino Sella (3 620 m). Další den
jsme chtěli vyrazit přes Liskammy (West – 4 479 m a Ost – 4 527 m) dál směrem k Monte Rose. Přes noc ale napadla fůra
nového a mokrého sněhu, navíc bylo výrazně tepleji než předchozí dny a tak jsme je raději podcházeli přes sedlo Passo dal
Naso (cca 4 100 m). Ještě než dorazíme na bivak Cap. Balmenhorn (4 167 m) vyjdeme na Vincentpiramid (4 215 m). Brzy
ráno vyrážíme na Schwarzhorn (4 322 m) a přes Ludwigshöhe (4 341 m) pokračujeme dál na Parrotspitzi (4 432 m), a
Signalkuppe (4 554 m) s návštěvou nejvyšší chaty v Alpách - Cap. Regina Margherita. Tady se dozvídáme, že přechod přes
Zumsteinspitzi (4 563 m) na Dufouspitzi (4 634 m) je nyní velmi nebezpečný. Rozhodnutí je těžký, ale to jsou prostě hory …
Po výstupu na Zumsteinspitzi (4 563 m) sestupujeme ledovcem Grenzgletscher a přes Monte Rosa Hűtte (2 795 m) na
železniční stanici Roteboden. Vláček nás pak sveze až dolů k autům.
Dosažené vrcholy:
Weissmies (4 023 m), Pollux (4 092 m), Castor (4 228 m), Vincentpiramide (4 215 m), Schwarzhorn (4 322 m)
Ludwigshöhe (4 341 m ), Parrotspitze (4 432 m), Signalkuppe (4 554 m), Parrotspitze (4 432 m) a Zumsteinspitze (4 563
m)
2. 8. – 8. 8. 2008 TRAVERZ MATTERHORNU - 2008
(Konečně klaply supr podmínky a my si tak mohli splnit sen …)
Parádní předpověď počasí a my se tak rozhodli k ráznému kroku. Vše jsme nasměrovali na tento parádní výstup. Aklimatizaci
jsme zvolili na Breithornu. Jeho parádní a především kompletní traverz: Roccia Nera (4 075 m), Östlicher Zwilling (4 106
m), Westlicher Zwilling (4 139 m), Mittelgipfel (4 159 m), Breithorn (4 164 m) jsme zakončili na Rifugio Theodule (3 317
m). Náš další cíl se nám zatím schovával v mracích.
Bohužel se na další dny krapet zvrtla předpověď počasí a my tak zůstali na Refugio Carrel (3 829 m) ještě další noc. Tímto
moc a moc děkuji svým přátelům na telefonu za perfektní zpravodajské služby ohledně počasí :-))). Panoval tady ohledně toho
dokonalý hokej, ale my tak měli naprostý klid. Výstup Lvím hřebenem probíhal v poklidu. Počasí bylo fantastický a my tak
postupně ukrajovali kousek po kousku tohoto nádherného lezení. Snažili jsme se celkem dost fotit a najednou jsme se objevili
u Italského vrcholového kříže. Vrchol Matterhornu (4 478 m)!!! Sestup hřebenem Hörnli probíhal podle plánu, ale nakonec
jsme museli zůstat na stejnojmenné chatě, protože bychom nestihli lanovku do Zermattu.
Dosažené vrcholy:
Roccia Nera (4 075 m), Östlicher Zwilling (4 106 m), Westlicher Zwilling (4 139 m), Mittelgipfel (4 159 m), Breithorn (4 164 m),
Matterhorn (4 478 m)
9. 8. – 16. 8. 2008 MATTERHORN - 2008
(Počasí celkem šlo, ale ty dvě klíčové „přeháňky“ rozhodli bohužel o všem ...)
Pokusy o zdolání Matterhornu jsme zahájili aklimatizačním výstupem na Weissmies (4 023 m). Počasí a podmínky byly
perfektní a tak jsme se těšili na následující královské výstupy. Věděli jsme, že mají být další noc přeháňky, ale pak má přijít
nádherný den a tak jsme nastupovali z Zermattu na Hörnli hütte (3 260 m) už za deště. Bohužel se tato přeháňka trochu
protáhla a lilo i v době, kdy jsme chtěli nastupovat. Vyrazili jsme tedy dýl, ale hranice sněhu a především jeho množství
znemožnili další bezpečný průstup a my tak zůstali kousek pod Solvaykou. Sestup dolů byl za těchto podmínek výrazně težší
a my tak museli postupovat maximálně obezřetně. Ostaní členové výpravy si mezitím užívali nádhernou ferratu na Jegihornu
(3 206 m).Další den jsme uskutečnili náhradní výstup na Allalinhorn (4 027 m) a první skupina odjela domů. Další pokus o
„Něj“ jsme zvolili z Itálie, protože se zdálo, že tato strana byla sněhem zasažena mnohem méně. Nastupovali jsme přes Klein
Matterhorn a za drobného sněžení (přesně podle předpovědi) jsme se dostali až na úroveň Lvího sedla. Jenže tady se počasí
rapidně zlomilo a během několika minut jsme byli totálně zasypáni sněhem. Navíc se k tomu ještě navíc přidala i velmi, velmi
blízká bouřka a nám začali sršet jiskry z cepínů. Okamžitá otočka dolů byla jediným rozumným řešením. Naštěstí jsme dobře
znali cestu zpět, protože během těch několika minut, co jsme nasadili mačky, zmizela kompletně pod novým sněhem … Chtěl
bych na tomto místě strašně moc poděkovat klukům (pravděpodobně z Moravy), které jsme potkali na Rifugio Duca degli
Abruzzi (2 664 m), že nám půjčili vařič a ešák, abychom se tak mohli zahřát čajem a polívkou … díky kluci! Po polívce jsme
sešli až do Cervinie a po noclehu v hotýlku jsme se lanovkou za krásného slunečního dne vydali zpátky do Zermattu. Bojovali
jsme o tento velkolepý vrchol, jak jen to bylo možné, ale příroda se naštěstí ještě nedá naprogramovat... Naše pokora při
čekání na trochu toho štěstí na počasí a dobré podmínky je jediný rozumný přístup při takovýchto výstupech. Tak snad někdy
příště …
Dosažené vrcholy:
Weissmies (4 023 m)
16. 8. – 22. 8. 2008 MONT BLANC - 2008
(Výstup s předzvěstí největší lavinové tragédie letošního léta ...)
Potřebnou aklimatizaci jsme uskutečnili na Allalinhornu (4 027 m) ve Wallisských Alpách. Jediný problém bylo čekání na
informace z chaty Refuge Cosmique ohledně nově napadaného sněhu. Nakonec jsme až skoro poslední lanovkou vyjeli
nahoru. Na Mont Blanc du Tacul (4 248 m) nenapadlo zase tolik nového sněhu a stopa (i když ne zcela bezpečná) byla ten
den našlápnutá. Horší to bylo s výstupem na Mont Maudit (4 465 m). Tam stopa nebyla a stalo se přesně to, čeho jsem se
obával. Frantíci mne nechali opět jít dopředu … Šlapání stopy nebylo to nejhorší v tomto případě, nejhorší bylo mé
rozhodování, jestli to s námi vyjede či nevyjede! Nakonec vše dobře dopadlo a my se vydrápali pomocí fixů do sedla Col du
Mont Maudit (4 345 m). Další výstup už byl v pohodě a tak jsme se mohli v 7.20 radovat z dosaženého vrcholu Mont Blancu
(4 810 m). Sestup na opačnou stranou byl už úplně bezproblémový i když hodně dlouhý a my tak úspěšně dokončili celý
kompletní přechod Mont Blancu a sestoupili přes Refuge de l´Aiguille du Goûter (3 786 m) až dolů k vláčku. Počasí se dál
mělo začít kazit, mělo přijít další velké sněžení a tak jsme vyrazili směrem domů.
Dosažené vrcholy:
Allalinhorn (4 027 m), Mont Blanc (4 810 m)
25. 8. – 29. 8. 2008 VYSOKÉ TATRY 2008 - ZDENDA
(Počasí v Alpách se krapet rozdivočelo a tak utíkáme do Tater …)
Jako základnu jsme si zvolili chatu na Popradském plese. Parkování za chatou nám pak umožnilo další efektní pohyb. První
den jsme vyrazili na Žabího koně (2 291 m) a Volovku (2 360 m). Takto spřáhnuté výstupy se ukázaly jako perfektní řešení.
Přechod Žabího koně a na Volovce jsme navíc vylezli dvě cesty: Stanislawski V. a Štáflovky V., paráda, ne? Další den
vyrážíme na Ganek (2 462 m). Tentokrát Puškášem V. Tato cesta v pevné skále má ale jedno místo v převisu a ten nám dal
trochu víc zabrat. Zbytek výstupu je famózní a vzdušný a nám se pak za odměnu na vrcholu trochu otevře nebe.
Další v plánu je Gerlachovský štít (2 655 m). Na něj zaútočíme ze zadu přes Martinovku. Tento vyhlášený výstup překonává
všechny očekávání. Je to opravdu parádní túra. Navíc sestup Velickou próbou výrazně urychlí náš sestup :-))).
Dosažené vrcholy:
Žabí koň (2 291 m), Volovka (2 360 m ), Gerlachovský štít (2 655 m)
30. 8. – 6. 9. 2008 MONTE ROSA – 2008-II
(Původně pokus o kompletní přechod Monte Rosy, nakonec z toho byl ale úplně jiný výstup ...)
V pondělí nás čekal výstup na Allalinhorn (4 027 m). Šli jsme přes Hohlaubgrat. A hned v úvodu záchranná akce a
bravurními manévry pilota helikoptéry. Klasické zakončení aklimatizace na Mittel Allalin (3 457 m). Další den jsme měli v
plánu vyrazit na přechod Monte Rosy. Počasí si s námi ale i s předpověďmi pěkně pohrálo. Nakonec jsme už byli sbaleni a
jen a jen vyrazit, ale nakonec jsme vyrazili úplně jinam. Přejeli jsme do Chamonix.Ještě ten den jsme vyráželi lanovkou na
Aiguille du Midi (3 842 m) a sestoupili na chatu Refuge Cosmiques (3 613 m). Druhý den nad ránem jsme se pokusili o
výstup na vrchol Mont Blancu (4 810 m). Výstup vedl přes nedávno spadlou obrovskou lavinu. Byly to velmi nepříjemné
pocity. Na samotném vrcholku jsme si udělali pohodu. Jirka zde už byl po třetí, ale stejně ho to opět trochu dostalo … Ještě
ten samý den jsme sjeli lanovkou až dolů k autům. Středu jsme strávili lezením na skalkách. Předpověď nás utěšovala, že
ještě na konci týdne se budeme moci pustit do další túry. Jenže … jenže čtvrteční fronta opět přinesla velké množství nového
sněhu a tak jsme se do vrcholových partií raději nevydávali. Vyjeli jsme vláčkem na ledovec Mer de Glace na Montenvers.
Udělali jsme si takový malý rychlokurz lezení v ledu a krásný páteční den jsme si tak perfektně užili.
Dosažené vrcholy:
Allalinhorn (4 027 m), Mont Blanc (4 807 m)
7. 9. – 12. 9. 2008 VYSOKÉ TATRY 2008 – TOMÁŠ A ŠTĚPÁN
(Lezení v Tatrách má své kouzlo, zvlášť když si vybíráte opravdové parádičky …)
Jako základnu jsme si opět zvolili chatu na Popradském plese. První den nám propršel a tak pořádně nahecováni vyrážíme
další den na Žabího koně (2 291 m) a Volovku (2 360 m). Takto spřáhnuté výstupy se ukázaly jako perfektní řešení. Přechod
Žabího koně - Klemensiewicz III+. a Haberlain IV. a na Volovce jsme navíc vylezli další dvě cesty: Stanislawski V. a
Štáflovky V. Ve středu je náš den „D“. Vyrážíme přes sedlo Váhy (2 337 m) do České dolinky. Naším cílem je obávaná a
zároveň mezi horolezci vyhlášená Galerie Ganku a její 300 m vysoká a neskutečně kolmá SZ stěna. Jako výstupovou trasu
volíme Puškášův pilíř V-. Oproti průvodci trochu měníme taktiku a umístění štandů. Toto se nám jeví jako optimální právě při
výlezu na samotnou Galerii plnou volných kamenů. Když už navštěvujeme Tatry nemůžeme vynechat Gerlachovský štít (2
655 m). Na něj zaútočíme tradičně ze zadu přes Martinovku. Tento výstup plný výhledů si vychutnáváme a jdeme ho
maximálně po hřebenu. Je to opravdu parádní a především pohodová túra. Sestup Velickou próbou pak opravdu potvrzuje
správnost naší volby výstupové trasy. V pátek lanovkou vyjíždíme na Skalnaté pleso (1 751 m). Míříme na Velký Kežmarský
štít (2 558 m). U nástupu jsme zahaleni do naprosté mlhy a tak víceméně po hmatu lezeme variantou Birkenmajera IV. až na
vrchol. Časy v průvodci se opět „krapet“ liší od reálu a to i přesto, že jdeme hodně, hodně svižně a tak nám poslední lanovka
ujíždí.
Dosažené vrcholy:
Žabí koň (2 291 m), Volovka (2 360 m), Galerie Ganku, Gerlachovský štít (2 655 m), Velký Kežmarský štít (2 558 m)
23. 9. – 27. 9. 2008 MONT BLANC NA ZÁVĚR SEZÓNY
(Klasický výstup na úplný závěr sezóny)
Sezóna končí, ale počasí a podmínky jsou stále ještě pořád vyhovující. S Patrikem a Evou vyrážíme vstříc horskému
dobrodružství. První v pořadí nás čeká výstup na Gran Paradiso (4 061 m). Vyrazili přes chatu Rifugio Chabod (2 710 m),
která byla jako jediná v tuto chvíli otevřená. Ve vrcholových partiích je už celkem nasněženo, ale to už jsme se fotili u vrcholové
madonky. A přes chatu Rifugio Vittorio Emanuelle II. jsme dokončili celý aklimatizační okruh. Výstup na Mont Blanc (4 810
m) jsme uzpůsobili aktuálním podmínkám. Tramway du Mont Blanc už nejezdila a tak jsme za použití lanovky z Les Houches
vyrazili na chatu Refuge de Tête Rousse (3 167 m). Odtud pak následující den vyrážíme až k vrcholu. Je celkem kosa, ale
sněhové poměry nám přejí. V jednom momentě na nás přijde malá krize, ale úspěšně se nám ji podařilo zažehnat :-))) Na
samotném vrcholu se moc nezdržujeme, závěrečný výstup ve stínu a na celkem slušným větru je znát. V rámci sestupu se nám
podaří husarský kousek a my stíháme polední lanovku dolů k autům.
Dosažené vrcholy:
Gran Paradiso (4 061 m), Mont Blanc (4 810 m)
2. 10. – 5. 10. 2008 SILVRETTA – Ledovcový a VHT kurz 2008
(První sníh letošní zimní sezóny :-)))
Příjezd a výstup na chatu proběhl ještě za dobrého počasí :-) Večer ale přišla fronta a venku nás pak ráno čekalo pěkně bílé
překvapení. Vichřice nás donutila k programu na chatě. Po důkladném nácviku s lany v exponovaném terénu na schodišti chaty
a přípravou nad mapou s buzolama a GPSkou další den vyrážíme do terénu. Postup nově zasněženým terénem je trochu
vyčerpávající, ale dostáváme se až na ledovec. Tady v naprosté mlze nalézáme plánované místo tréninku vytahování z trhliny.
Počasí je čím dál tím „lepší“ a vítr nám proniká každou skulinou k tělu. Trénink probíhá za opravdu tvrdých podmínek. Ráno
následuje sestup. Nádherné počasí spolu s čerstvě zasněženými vrcholy podtrhává nádheru Silvretty. My ale bohužel už
musíme dolů. Auty přejíždíme do Galtüru do zdejšího centra. Alpinarium zabudované do protilavinového valu nabízí nejen
výstavní expozici ale i lezeckou stěnu. Zde se vrhneme ještě na dopilování zbývajících technik, ale samozřejmě i do krátkého
lezení.
30. 10. – 31. 10. 2007 CVIČENÍ LAVINOVÝCH A ZÁCHRANNÝCH PSŮ – JAROMĚŘ (STARÉ KASARNY)
(Neustálý a především různorodý trénink a práce s našimi pejsky se nám vrátí při reálných záchranných akcích ...)
Zhruba před měsícem jsme trénovali v Jizerských horách. Toto celkem obtížné cvičení bylo zároveň i atestační zkouškou pro
naše pejsky. Tzv. letní část, zimní absolvovali na Lavinovém cvičení na Luční boudě. Mezitím se snažíme trénovat každou
volnou chvíli. Proto jsme se sešli i teď v Jaroměři, ve starých Josefovských kasárnách. Hledání v interiérech, v halách starých a
rozbitých budov, sklepeních je velmi důležité pro rozvoj pachových schopností psů. Vítr, průvan nebo komínové efekty si s
pachem dokáží až neskutečně pohrát a připravit tak našim čtyřnohým kamarádům a kamarádkám nejedno překvapení :-))).
29. 11. – 30. 11. 2008 SETKÁNÍ „PO“ A „PŘED“ SEZÓNOU 2008
(Již tradiční zakončení letošní a zároveň příprava následující sezóny)
Předpověď počasí s orkánem v patách pro hory byla až trochu děsivá, ale nakonec se z toho vyklubal celkem pohodový výlet (i
když viditelnost byla taková, jaká byla :-))). V sobotu navečer jsme se všichni setkali na Luční boudě (1 410 m) v nejvyšších
partiích Krkonoš. Večerním promítáním fotek a povídáním jsme si připomněli právě proběhlou sezónu. A pak při vínku, pivu či
výtečné slivce plánovali sezónu další ...
A navíc jako velmi příjemný bonus pro všechny zúčastněné byla možnost výhodné koupě parádního a čerstvě vydaného
průvodce pro oblast Mont Blancu „KLASICKÉ SNĚHOVÉ, LEDOVCOVÉ A KOMBINOVANÉ VÝSTUPY V OBLASTI MONT
BLANC“.
8. 12. – 12. 12. 2008 RAMZOVÁ 2008 - CVIČENÍ LAVINOVÝCH A ZÁCHRANNÝCH PSŮ HS ČR
(Příprava našich pejsků na zimu)
Jako každý rok, tak i letos jsme se sjeli s klukama a s jejich hafanama z celé republiky na Ramzové, abychom se takhle těsně
před zimou nastartovali na sníh. Chvilku to už vypadalo, že sníh bude, ale nakonec si to počasí rozmyslelo. Cvičili jsme tak
plošné vyhledávání, práci s větrem, ale dostali jsme se i ke hledání v objektech. Projednali jsme také lavinové pohotovosti na
zimu a domluvili případnou spolupráci mezi jednotlivými horskými oblastmi. Myslím si, že jsme na zimní sezónu dobře
připraveni :-)
12. 12. – 14. 12. 2008 LAVINOVÝ KURZ – BASIC 1/09
(Lavinový kurz, kdy nám hned na úvod zahrála kapela Děda Mládek Illegal Band :-)))
Lavinový kurz, kdy nám hned na úvod zahrála kapela Děda Mládek Illegal Band. Na víkend sice nebyla úplně ideální
předpověď počasí, ale na konec nám vyšlo parádně. Výlet mezi nejvýraznější lavinové svahy Krkonoš se vydařil. V neděli jsme
měli na programu lavinové vyhledávače a tak se před vchodem do Luční boudy ozývalo z naprosté mlhy jen a jen neustálé
pípání a cvakot sond :-)))
16. 12. – 16. 12. 2008 Přednáška a prezentace „O životě v horách“ – Kralupy nad Vltavou
(Hezký večer v ještě hezčí čajovně)
Přednáška a prezentace v Ametystové čajovně „O životě v horách“. Stačil k tomu „jen“ Láďův nápad a pak mnoho dalších
drobných ale vysilujících krůčků. Celá atmosféra povídání o horách, lavinách, túrách ale samozřejmě také i o záchraně byla
umocněna kouzelným prostředím této čajovny.
Tady si klikněte na rozhovor pro místní televizní stanici :-)
26. 12. 2008 Lavinová nehoda – Červinkova mulda
(Smolný závěr roku)
Přes veškerou snahu a velmi rychlé dosažení místa neštěstí se nám nepodařilo zachránit zasypanou skialpinistku v lavině …
31. 12. – 1. 1. 2009 PF 2009
(Pozdrav do nového roku)
Opatrujte se!!!