George Orwell – Farma zvířat
Transkript
George Orwell – Farma zvířat
George Orwell – Farma zvířat AUTOR Život – – – – – – – Dílo – – – – – – George Orwell – pseudonym – Orwell je jméno říčky z kraje jeho dětství vlastním jménem Eric Artur Blair (1903-1950) Angličan, narozen v Bengálsku (Indie), dětství ale prožil v Anglii účastník španělské občanské války na straně republikánů – ze zážitků vytěžil dílo Hold Katalánsku přesvědčením byl socialista, nesouhlasil ale s komunistickou diktaturou umírá na TBC ve věku 46 let u nás zakázaný autor (48-89), režimem vykreslován jako přehnaný pesimista a autor brakové literatury spisovatel (prozaik, esejista, literární kritik i básník) a novinář (reportáže z mnoha koutů Země) většina jeho děl částečně autobiografická častá témata: válka, chudoba, totalita představitel soft science-fiction (1984) nejznámější díla: Farma zvířat, dystopický (antiutopický) román 1984 další díla: Barmské dny (prvotina), Nadechnout se, Hold Katalánsku, Farářova dcera VYDÁNÍ, ADAPTACE, OCENĚNÍ... – vydáno 17.8.1945 – kniha se stala populární spíše až v 50. letech – ačkoli napsáno již na konci roku 1943, za války odmítlo vydat dvacet nakladatelů – obavy z reakce sovětského spojence – české vydání – v roce 1946, za komunismu na seznamu zakázané literatury, vydáno v roce 81 v exilu v nakl. Index (Kolín nad Rýnem) pod názvem Zvířecí statek a taktéž v samizdatu (anonymní překlad) pod názvem Zvířecí farma – v roce 1954 animovaný film (Joy Batchelor), v roce 1999 televizní hraný film – film z roku 54 má odlišný konec, zvířata se vzbouří a Benjamin vede druhou revoluci – v roce 1996 dostala kniha ocenění Hugo (cena za science-fiction) JAZYK, KOMPOZICE DÍLA – literární druh: epika, forma: próza – literární žánr: alegorický a satirizující román – kratší rozsah – bajka (alegorie, kdy zvířata jednají jako lidé a z tohoto jednání vyplyne nějaké poučení) – od klasické bajky se mírně liší v tom, že zde vystupují i lidé – chronologické vyprávění, rozděleno do kapitol – er-forma – přímá řeč – personifikace zvířat – spisovný jazyk LITERÁRNĚ-HISTORICKÝ KONTEXT – na rozdíl od ostatní většiny literatury psané na konci a těsně po konci 2. světové Orwell nesdílí euforii a optimismus a píše o přetrvávajících, aktuálních problémech – možná i proto dílo nebylo v době vydání tak oblíbené – další díla varující před totalitou: Jevgenij Zamjatin – My (naspáno už 1921, v tomto románu se Orwell velmi inspiroval při psaní 1984), G. Orwell – 1984, Ray Bradbury – 451 stupňů Fahrenheita (vydáno v 50. letech) – na rozdíl od My a 1984 má Farma zvířat pohádkovější charakter – v této době nejčastější tématika 2. světové války - fikce (Patrick Ryan – Jak jsem vyhrál válku, Norman Mailer – Nazí a mrtví, Joseph Heller – Hlava XXII, Boris Polevoj – Příběh opravdového člověka) a literatura faktu (Deníky Josepha Geobbelse, Druhá světová válka – paměti W. Churchilla, Deník Anny Frankové) DĚJ Kniha se odehrává na anglickém statku – čas blíže neurčen. Jejím majitelem je jistý pan Jones, který je na zvířata nebývale krutý. Jednoho dne ve své opilosti zapomene zavřít vrátka. Zvířata se sejdou ve stodole a staré prase Major jim vnukne nápad vzbouřit se a naučí je píseň Zvířata Anglie. Major umírá a zvířata vyvolají revoluci. Jones je vyhnán z farmy a ta je přejmenována z Panské na Zvířecí. Prasata oznámí, že umí číst a psát a formulují sedm přikázání, která napíší na ohradu 1/ Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel 2/ Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel 3/ Žádné zvíře nebude chodit oblečené 4/ Žádné zvíře nebude spát v posteli 5/ Žádné zvíře nebude pít alkohol 6/ Žádné zvíře nezabije jiné zvíře 7/ Všechna zvířata jsou si rovna Ovce si to nedokázaly zapamatovat, a tak je prasata musela naučit jednodušší přikázání, které znělo: 4 nohy dobré, 2 nohy špatné. Potom se zvířata pustila do prací na statku (budovatelský optimismus), jen prasata toho moc nedělala. Přesto jim vše šlo mnohem lépe než dříve. Podařilo se jim také v bitvě u kravína odrazit první útok lidí. Začíná se ale rýsovat konflikt mezi Napoleonem a Kulišem. Kuliš představí plán na větrný mlýn a seznámí zvířata s výhodami, které z toho pro ně vyplynou (teplo celý rok atd.). Napoleon je ale proti, a tak s pomocí sebou vychovaných štěňat (tajná policie) Kuliše vyžene z farmy. Zvířata ale mají strach, tekže se na odpor nepostaví. Zanedlouho sám Napoleon přijde s návrhem postavit mlýn. Dávají se tedy do práce. Ta je ale velmi těžká (zejména pro Boxera, který pracuje ve svém optimismu i nad plán – později Boxer je poslán do salámu). Stavba se ale nedaří – neúspěchy svalovány na vnějšího nepřítele (Kuliše), Napoleon nepřizná vlastní vinu – opět shodný rys s totalitními systémy. Pomocník Napoleona Pištík postupně mění přikázání. Když zvířata mají námitky, prasata jim vysvětlí, že mají špatnou paměť. Prasata postupně soustřeďovala větší a větší moc, až nakonec vládla v čele s diktátorem Napoleonem ještě přísněji než lidé. Přeučila ovce jejich přikázání na: 4 nohy dobré, 2 lepší a začala chodit po dvou. Sedm přikázání nakonec změnila v jedno: Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější. Příběh vrcholí hostinou, na které jsou společně prasata a lidé – delegace sousedních farmářů. Zvířata hostinu sklesle pozorují oknem. Lidé obdivují přísný režim, jaký prasata ostatním zvířatům nastolila a Napoleon slavnostně oznamuje přejmenování Farmy zvířat na Panskou farmu. Zvířata shledávají, že již nelze odlišit prasata od lidí. CHARAKTERISTIKA POSTAV prasata – nejchytřejší zvířata na farmě, ve zdánlivě rovné společnosti jsou právě oni v jejím vedení Major – iniciátor revoluce, představitel V. I. Lenina, Majorova lebka je po smrti vystavena – Leninovo mauzoleum Kuliš – Trockij – vyšachován svým sokem Stalinem a zavražděn psi (narážka na Mexiko), přesvědčivější řečník než Napoleon Napoleon – Stalin, snaží se vyšachovat svého soka Kuliše, po jeho odstranění hlavou farmy, zajímavost – v prvním francouzském vydání přejmenován na Caesara Pištík – vůdce propagandy psi – KGB, tajná policie, která potírá jakýkoli odpor kůň Boxer – tvrdě pracující, neodmlouvající zvířata, nadšení budovatelé klisna Molina – klisna, ráda se parádí, uteče z farmy ovce – tupý dav, bez přemýšlení opakují naučené fráze, nemají názor, nechtějí ho mít, neptají se. Svým sborovým, hlasitým opakováním frází přehluší jakýkoli hlas odporu, protinázor. Jde o ideální materiál pro totalitní vládce slepice – postaví se na odpor proti vykořisťování ze strany prasat, odpor potlačen osel Bejmain – skeptický intelektuál, který si začíná pomalu uvědomovat pasti systému na farmě krkavec – představuje víru (křesťanství), které v totalitní společnosti ztrácí své místo, přesto se nedá zahubit (doslovně z wiki) pan Jones – bývalý majitel farmy, jde mu hlavně o výtěžnost farmy, pijan, symbol minulého režimu lidé – kapitalisté a vykořisťovatelé zvířat VÝZNAM, SYMBOLIKA – jasná narážka na Sovětský svaz (viz. charakteristika postav, elektrifikace farmy) – kontrast slibů politiků a jejich skutečných činů po nabytí moci, odklon od ideálů revoluce k osobnímu prospěchu – varování před totalitními systémy