30. literatura v období normalizace

30. LITERATURA V OBDOBÍ NORMALIZACE
- literatura 70. a 80. let je podřízena programům stranických a spisovatelských sjezdů, poezie podprůměrná, šedá a uniformovaná, ráz
literatury určují sjezdy spisovatelů
- dělí se na - oficiální (normalizační)
-samizdatovou (podzemní, ineditní)
- exilovou
OFICIÁLNÍ POEZIE 70. A 80. LET
1. GENERACE SKÁLOVSKO - FLORIANOVSKÁ:
- ideově spojena se socialismem, podřízeni programům sjezdů KSČ
Ivan Skála -Básník, předseda Svazu českých spisovatelů, člen ÚV KSČ a funkcionář se zájmem o slovanskou literaturu
- sbírky : Co si beru na cestu
Jiří Taufer - překládal sovětské autory (Majakovský)
- sbírky : Šach mat evropo, Tristia (sbírka věnovaná komunistickým dělníkům,- z jejich těžkých osudů čerpá básník
odvahu k životní radosti)
Miroslav Florian
- hlásil se k tvorbě Wolkera, Hory, Tomana
- sbírky : Cestou k slunci, Modré z nebe
2. GENERACE SÝSOVSKO - ŽÁČKOVSKÁ :
Karel Sýs - básník a funkcionář
- redaktor Tvorby a Kmene
- sbírky : Newton za neúrody jablek, Nadechni se a leť , Kniha přísloví
Petr Skarlant
- dílo : pětidílná poema Paříž ! Paříž ! - opěvuje krásu města a hodnotí svůj dosavadní život
- Sbírka: Mimoúrovňové křižovatky - vztah moderního člověka a soudobé civilizace
Jiří Žáček -básník hravý, vtipný, melodický, píše pro dospělé i pro děti
- recese, paradox (protiklad), nonsens (nesmysl), parodie (výsměch)
- sbírky : Ráno moudřejší večera, Napjatá struna, Okurková sezóna, Ptákoviny
- pro děti : Aprílová škola, Slabikář
3. GENERACE OSAMĚLÝCH BĚŽCŮ:
Lubomír Brožek
Vilém Vránek
Jitka Stehlíková
Jiřina Salaquardová - sbírka Snídaně na Titaniku
Lenka Chytilová - sbírky Proč racek přemýšlí, Průsvitný isyfos
- v době normalizace nahrazovala zakázanou tištěnou literaturu zčásti tvorba písničkářů (Jaroslav Hutka, Vladimír Merta, Vlasta
Třešňák , Karel Kryl, Jarek Nohavica a Karel Plíhal)
OFICIÁLNÍ PRÓZA 70. A 80. LET
- výrazné žánrové i ideové zjednodušení, nízlá úroveň
- běžný čtenář se seznamuje pouze s prózou vydávanou oficiálně
- autoři se uchylovali k neutrálním tématům: historické(M. V. Kratochvíl, Ladislav Fuks, Oldřich Daněk), venkov a příroda (Jan
Otčenášek, Antonín Bajaja), sci-fi (Ladislav Fuks, Vladimír Páral, Ondřej Neff), memoáry (Adolf Branald)
Bohumil Hrabal
- 1914 - 1997
- prošel řadou nejrůznějších zaměstnání, odrazilo se v jeho díle- např. úředník, skladník, výpravčí, dělník u vysokých pecí
- do literatury vstoupil knihou povídek Perlička na dně
- velmi úspěšné byly i povídky s názvem Pábitelé, novela Taneční hodiny pro starší a pokročilé (psaná jedinou nekonečnou větou) a
Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet
- Ostře sledované vlaky - příběh se odehrává na železniční stanici malého městečka v průběhu několika dnů roku 1945, mladý výpravčí
Miloš Hrma těžce nese svoji sexuální nezkušenost, konec jeho komplexů znamená poměr s Viktorií, z chlapce
se stává muž, dokazuje to ve chvíli, kdy vhodí do vlaku s nákladem střeliva nálož, německéhý voják si ho ale
všimne, postřelí ho, Miloš umírá a v posledních chvílích si uvědomuje, že život, kterým dříve tak opovrhoval
(pokus o sebevraždu), je vlastně krásný
- některá jeho díla vychází s cenzurními zásahy - Postřižiny, Slavnosti sněženek, Harlekýnovy miliony
- v exilu vyšly romány - Obsluhoval jsem anglického krále,
- Příliš hlučná samota - hlavním hrdinou je samotářský Hanťa, který pracuje ve sběrných surovinách, v hromadě
odpadu nachází knihy, které si čte, stane se nesmírným vzdělancem, vedoucímu se zdá
pomalý, Hanťa má přejít do lisovny čistého papíru, na jeho místo nastupují 2 mladíci,
kterým je osud knih naprosto lhostejný, Hanťa se rozhodne pro sebevraždu, tu však
uskuteční jen ve snu
- svojí tvorbou se zařadil do kontextu světové literatury
- zemřel roku 1997, za nevyjasněných okolností vypadl z nemocničního okna
Vladimír Páral* 1932
- inženýr chemik, prozaik, autor sci - fi a sexuálně otevřené literatury
- Černá pentalogie:
- Veletrh ztracených přání - zachytil zde vlastní zkušenosti ze života mladého technika pracujícího v chemičce
- Soukromá vichřice - 8 pracovníků chemického závodu, zautomatizovaný život, láska degradována na sex
- Katapult - vzpoura proti nudě manželského života
- Milenci a vrazi - život jako kruh, neustálý boj o vliv, o moc…
- Profesionální žena - parodie na seriály o nezdolných ženách žijících konzumní život
- Bílá pentalogie:
- Mladý muž a bílá velryba, Radost až do rána, Muka obraznosti a Generální zázrak
- romány z oblasti sci - fi, nejsou zdařilé: Romeo a julie 2300, Válka s mnohozvířetem
- erotickou tématiku zpracovávají otevřeně romány PLAYGIRLS I a II
Ladislav Fuks * 1923 - 1994
- autor psychologických románů, povídek a novel
- Pan Theodor Mundstock - židovský úředník se za války připravuje na odvoz do koncentráku, nakonec ho přejede
auto, než nastoupí do vlaku
- Mí černovlasí bratři
- Spalovač mrtvol - hl. post. pan Kopfrkingl, je to úchyl přes smrt, stává se fašistou, stoupne mu do hlavy moc, zabíjí
ženu i syna
- méně kvalitní literatura v 70. letech: Smrt morčete, Myši natálie Mooshabrové, Obraz Martina Blaskowitze
Ota Pavel * 1930 - 1973
- těžká duševní choroba (maniodepresivní psychóza)
- jeho první knihy se zabývaly sportovní tématikou : kniha reportáží Dukla mezi mrakodrapy, knihy sportovních povídek
Plná bedna šampaňského, Pohár od pánaboha
- vrchol tvorby, knihy autobiografických pov.: Smrt krásných srnců, Zlatí úhoři
- Jak jsem potkal ryby - hlavním hrdinou je autorův povedený tatínek a zpracovává v nich zážitky celé jejich položidovské
rodiny v době před a během 2. světové války, důležitou roli zde hraje i příroda, řeka Berounka a
ryby
Václav Dušek * 1944
- prozaik, scénárista a dramatik
- psal prózy z prostředí mladých lidí na okraji společnosti - narušená mládež a recidivisté
- prošel řadou povolání - pracoval v dolech, na jatkách, byl závozníkem, lesním dělníkem, řidičem
- těžištěm jeho tvorby je volná tetralogie : Panna nebo orel, Druhý dech, Tuláci a Dny pro kočku
Josef Nesvadba * 1926
- prozaik a nejznámější autor vědeckofantastických povídek a románů
- román Tajná zpráva z Prahy
Ladislav Pecháček * 1940
- prozaik a filmový scénárista
- Dobří holubi se vracejí - z prostředí protialkoholní léčebny
- velký ohlas měl i román Vážení přátelé, ano
- autor scénářů ke komediím o básnících - Jak svět přichází o básníky, Jak básníci přicházejí o iluze, Jak
básníkům chutná život a Konec básníků v Čechách - režie Dušan Klein
Zdeněk Zapletal * 1951
- Pozdě na hlasitou hudbu, Kobova garáž, Půlnoční běžci
Radek John* 1954
- prozaik, filmový scénárista, novinář, televizní reportér, znalec vína
- zpracovává společensky ožehavá témata
- román Memento - zachycuje 10 let života bývalého studenta gymnázia Michala Otavy a jeho marné úsilí zbavit se
drogové závislosti
Vladimír Korner * 1939
- spisovatel, dramatik, scénárista a autor historických próz
- scénář k filmu Údolí včel
- scénáře k filmu Zánik samoty Berghof - Berhof je bývalý statek v Jeseníkách - pár měsíců po válce se tu objeví
dva esesáci a sestra Salome, chtějí zde přežít zimu - zasáhnou tak do
života šestnáctileté dívky a jejího otce, pro které jsou připomínkou, že
někde válka ještě neskončila
SAMIZDATOVÁ A EXILOVÁ LITERATURA 70. A 80. LET
- literatura samizdatová se šířila pouze v opisech, často strojopisných v 10 - 20 exemplářích
- samizdatové edice po roce 1970:
- Edice petlice (založil Ludvík Vaculík)
- Expedice (spojená se jmény Václav a Olga Havlovi)
- Kvart (Jan Vladislav)
- Půlnoc (Ivo Vodseďálek, Egon Bondy)
- vycházely i strojopisné samizdatové časopisy:
- Vokno (nejstarší, Ivan „Magor“ Jirous, František „Čuňas“ Stárek)
- Revolver revue (Saša Vondra, Jáchym Topol)
- Spectrum, Zebra, Váhy, Prostor
- exilová literatura vzniká v cizině, vychází v nakladatelstvích, která založili čeští emigranti
- nejvýznamnější nakladatelství :
- 68 - publishers (Toronto - J. Škvorecký + Z. Salivarová),
- Index (Kolín nad Rýnem - Adolf Muller + Bedřich Utitz),
- Poezie mimo domov (Mnichov - Daniel Strož),
- Konfrontace (Curych - Petr Pašek)
- Rozmluvy (Londýn - Alexandr Tomský)
- Edice arkýř (Mnichov - Karel Jadrný)
- Křes’tanská akademie (Řím)
- autoři mohli tvořit svobodně, bez cenzury, chyběl však kontakt s českým čtenářským prostředím, do Čech se dostávala jen malá část
nákladu, a pouze k omezené skupince příjemců
- někteří spisovatelé začli psát ciyím jayzkem - Věra Linhartová, Ludvík, Milan Kundera
- emigrace probíhala ve třech vlnách:
1.emigranti po r. 1948 : Ferdinand Peroutka, Pavel Tigrid, Blatný, Listopad
2. po roce 1968 : Škvorecký, Lustig, Salivarová, Diviš, Linhartová
3. emigrace ze 70. a 80. let : Milan Kundera, Pavel Kohout, Jiří Gruša, Jaroslav Hutka
SAMIZDATOVÁ A EXILOVÁ POEZIE 70. A 80. LET
- samizdat provizorním řešením, ale i zde vyšla řada sbírek:
- Jaroslav Seifert - Deštník z Piccadilly, Morový sloup,
- Jan Skácel - Chyba broskví,
- Oldřich Mikulášek - Agogh,
- Karel Šiktanc - Český orloj
- jediným exilovým vydavatelstvím zaměřeným na poezii bylo mnichovské nakladatelství POEZIE MIMO DOMOV
Karel Kryl * 1944 - 1994
- písničkář a básník
- od roku 1969 pracoval v Mnichově pro rozhlasovou stanici Svobodná Evropa
- před jeho emigrací u nás vyšla jediná kniha - Hraje a zpívá Karel Kryl
- deska písniček Bratříčku, zavírej vrátka - reakce na příchod vojsk Varšavské smlouvy
- další jeho díla už za hranicemi - Kníška Karla Kryla, Sedm básniček na zrcadlo, Rakovina, Maškary
Jaroslav Hutka * 1947
- písničkář, básník, chartista, pronásledován STB
- po r. 1977 mu bylo zakázáno zpívat, tak odešel do Nizozemí
- v exilu vydal prózu Dvorky, verše Klíč pluhu,
- mezi jeho nejznámější písně patří Havlíčku, Havle
Ivan Wernisch * 1942
- básník, překladatel a redaktor Literárních novin
- nová tvorba : Včerejší den, Kam letí nebe
Petr Kabeš * 1941
- Redigoval Sešity
- po podpisu Charty 77 pracoval jako noční hlídač, pak emigrace do Londýna
Daniel Strož * 1943
- básník a vydavatel, od roku 1968 žije v Mnichově
- roku 1977 tam založil nakladatelství Poezie mimo domov
- uspořádal Almanach české zahraniční poezie
Ivan Diviš * 1924
- významný český básník, za války byl vězněn nacisty
- sbírky Uzlové písmo, Rozpleť si vlasy
- v emigraci vydal sbírky Teorie spolehlivosti, Průvan, Odchod z Čech - tato sbírka je považována za jeho vrcholné dílo
J. H. Krchovský - vl. jm. Jiří Hašek
- cynický a ironický
- své básně soustředil do výboru Noci, po nichž nepřichází ráno
SAMIZDATOVÁ A EXILOVÁ PRÓZA 70. A 80. LET
- díky exilu a samizdatu se rozvinuly hlavně následující žánry
- intelektuální próza : Milan Kundera , Ludvík Vaculík, Pavel Kohout
- generační psychologický román : Škvorecký, Salivarová, Ivan Klíma
- příběhy o odcizení člověka : Karol Sidon, Karel Pecka
- příběhy lidí na okraji společnosti : Eva Kantůrková, Jan Trefulka
Milan Kundera *1929
- prozaik, dramatik i básník
- roku 1970 byl propuštěn, odešel do Francie, kde učil na univerzitě v Rennes a také v Paříži na Sorbonně
- do literatury vstoupil jako básník, jeho význam je v tvorbě prozaické a dramatické
- Majitelé klíčů - hra z doby 2. světové války, která se odehrává během jedné hodiny roku 1944 ve Vsetíně
- popularitu získal povídkovou knihou Směšné lásky a pokračováním Druhý sešit směšných lásek a Třetí sešit
směšných lásek - některé povídky byly zfilmovány - je to vyprávění o svůdcích, jejichž úsilí se s pravidelností černé
komedie vždy obrací proti nim
- velký ohlas vyvolal román Žert - hlavním vypravěčem je Ludvík Jahn, který se po letech vrací do svého rodného
moravského města, aby se pomstil docentu Zemánkovi. Zemánek se kdysi
podstatným způsobem přičinil o to, aby byl Ludvík vyloučen z univerzity. Pomsta
se však úplně mine účinkem, protože Ludvík sice svede Zemánkovu ženu, ale
Zemánkovi je to lhostejné, protože se s ní stejně chce dát rozvést.
- dalším románem byl Život je jinde - šířil se v opisech
- román Valčík na rozloučenou - hlavním hrdinou je bývalý politický vězeň Jakub, který se na základě života v
normalizaci rozhodl emigrovat - cestou za hranice se zastaví za svými přáteli
v lázních, aby se s nimi rozloučil
- po Kunderově odchodu do emigrace přibývá v jeho prózách motiv české inteligence v emigraci
- Nesnesitelná lehkost bytí - román ukazuje atmosféru 60. let, rok 1968 a následné období normalizace
- děj románu se točí kolem dvou dvojic - jedna z dvojic se po emigraci do Švýcarska
rozhodne k návratu domů (Tomáš sice nezměnil své názory, ale nemůže pracovat jako
lékař, pracuje jako myč oken, což jej neuspokojuje) - tady žijí na zdevastovaném
venkově, jejich vztahy se však prohlubují a jsou šťastni - při návratu z „ tancovačky
„ nakonec umírají při autonehodě
- zatím posledním Kunderovým dílem je román Nesmrtelnost
Josef Škvorecký * 1924
- spisovatel, nakladatel, autor románů, povídek a detektivních příběhů, filmový scénárista a překladatel anglo americké literatury
- po emigraci působil jako univerzitní profesor v Torontu
- tam také společně se svojí ženou Zdenou Salivarovou vedl od roku 1971 nakladatelství českých knih Sixty - eight
publishers
- román Zbabělci - autobiografický román o posledních dnech války v Náchodě, už v tomto románu se objevuje
postava Dannyho Smiřického
- Legenda Emökö - vypráví příběh začínající lásky mezi redaktorem z Prahy a maďarskou dívkou z Košic
- Sedmiramenný svícen
- dobu po komunistickém převratu r. 1948 zachycuje novela Konec nylonového věku
- Tankový prapor - zabývá se obdobím padesátých let v Československé armádě, která byla v této době budována
více politickými frázemi než opravdovými dovednostmi, jde spíše o mozaiku drobných epizod
ze života armády - spojovacím článkem je opět postava rotného Dannyho Smiřického
- rozsáhlý román Mirákl - dvě dějové linie - 1. zachycuje proticírkevní teror u nás po r. 1949 a 2. pak situaci po
okupaci r. 1968
- Prima sezóna - jde o šest příběhů septimána Dannyho, líčící šest jeho neúspěšných pokusů zbavit se panictví
- Příběh inženýra lidských duší - je částečně autobiografickým románem zachycující svět emigrace
- dosud posledním jeho dílem je Nevěsta z Texasu
Pavel Kohout * 1928
- básník, dramatik, prozaik, režisér, scénárista a publicista
- v 1. polovině 50. let prošel kariérou úspěšného svazáckého funkcionáře, po r. 1949 byl dokonce kulturním atašé
v Moskvě
- pak zaujímal vysoké funkce v tisku a v televizi
- jeho názory se změnily natolik, že odmítl sovětskou okupaci a po r. 1968 nesměl publikovat
- podepsal Chartu 77
- r. 1978 mu byl povolen roční pobyt na Západě, avšak návrat domů mu byl znemožněn, usadil se ve Vídni
- do literatury vstoupil budovatelskými sbírkami - např. Čas lásky a boje
- potom zanechal psaní veršů a věnoval se divadelním hrám - Zářijové noci, Taková láska
- kniha Z deníku kontrarevolucionáře jenž byla zakázána
- román Katzně vypráví o dívce, která navštěvuje odbornou školu pro katy
- za jeho nejlepší dílo je považován „ memoáromán“ Kde je zakopán pes - zachycuje atmosféru 70. let
v Československu se státní tajnou policií na každém kroku
Eva Kantůrková * 1930
- spisovatelka, dramatička a scenáristka
- po r. 1969 nesměla publikovat
- podepsala Chartu 77
- r. 1981 byla obžalována za rozvracení republiky
- její prvotinou je soubor povídek Jen tak si maličko povyskočit
- román Smuteční slavnost - obraz života a tragické smrti okresního tajemníka KSČ je poskládán z pohledů dalších
postav
- její další knihy byly šířeny v opisech, některé pak vyšly v exilových nakladatelstvích - Pozůstalost pana Ábela
- román Přítelkyně z domu smutku - zachycuje její uvěznění a život se spoluvězeňkyněmi za mřížemi (1981) nesoustřeďuje se na svůj příběh, líčí především jednotlivé portréty žen, s kterými byla nucena žít v těsném
prostředí cely
- v samizdatu vyšel ještě román Pán věže
Ludvík Vaculík * 1926
- prozaik, fejetonista, kulturní a politický publicista
- narodil se v Brumově, pracoval u Bati ve Zlíně, později studoval novinářství
- proslulým se stal textem 2000 Slov, který otiskl roku 1968 v Literárních listech
- v 70. letech zorganizoval Edice Petlice
- r. 1978 získal cenu Egona Hostovského
- román Sekyra - pražský novinář jede navštívit své příbuzné na venkově, aby setkáním se svým dětstvím získal
ztracenou životní sílu - v knize se objevují prvky valašského nářečí
- román Morčata se stal prvním strojopisným dílem Edice Petlice
- posledním jeho dílem je román Jak se dělá chlapec - je považován za mistra fejetonu - Šálek kávy s mým
vyšetřovatelem
Karel Pecka * 1928
- r. 1981 mu byla udělena cena Egona Hostovského
- román Horečka, Hra na bratrství
- Velký slunovrat
- po r. 1968 nesměl u nás publikovat
- další díla vycházejí v exilových nakladatelstvích nebo zůstávají v rukopisech - Štěpení, Pasáž
-velmi zdařilé jsou Malostranské humoresky - Pecka, stejně jako Jan Neruda, bydlel v Nerudově ulici na Malé straně a
vytvořil tak pozoruhodný protipól k Nerudovým Malostranským povídkám
Vladimír Škutina
- pracoval jako redaktor Čs. televize - velmi oblíbený pořad : Co tomu říkáte, pane Werichu?
- potom byl za svoji činnost v televizi opět odsouzen
- pobyty ve vězení mu podlomily zdraví, invalidní důchod mu byl po podpisu Charty 77 odebrán a Škutina se
vystěhoval do Švýcarska
- kniha Prezidentův vězeň - je autobiografickým svědectvím z vězení
- v emigraci napsal skoro dvě desítky knih - např. Svět jako skleněná duhová kulička
Ivan Klíma* 1931
- v dětství strávil tři roky v koncentračním táboře Terezín
- okupaci v roce 1968 odmítl
- v letech 1969 - 70 přednášel na univerzitě v USA
- potom se vrátil do Prahy, ale už nesměl publikovat
- povídková kniha Milenci na jednu noc
- od počátku 70. let se jeho tvorba šířila hlavně v opisech, některá díla byla vydána v exilových nakladatelstvích -Milostné
léto, Moje první lásky
- cyklus povídek Má veselá jitra
- Soudce z milosti - na pozadí osobního života hlavního hrdiny ukazuje autor obraz české společnosti v období totalitního
režimu - střídají se kapitoly, které zachycují současnost (70. léta) s kapitolami, kdy se vrací do minulosti - výsledkem je
ucelený obraz
- po roce 1990 vyšla ještě Moje zlatá řemesla
Eda Kriseová * 1940
- novinářka a prozaička
- povídka Klíční kůstka
- povídky z let 1981 - 5 vyšly v Torontu pod názvem Co se stalo?
- německy vyšel román Pompejanka
- roku 1991 vydala Životopis Václava Havla
Lenka Procházková * 1951
- prozaička
- je dcerou spisovatele Jana Procházky
- v Československu mohla publikovat pouze časopisecky a pod pseudonymem
-v exilu vyšly povídky Přijeď ochutnat
- další dílo : román Oční kapky, sbírka povídek Hlídač holubů
Zdena Salivarová * 1933
- manželka Josefa Škvoreckého
- prozaička a spoluzakladatelka nakladatelství 68 - publishers
- byla zpěvačkou v souboru písní a tanců, potom herečkou v divadle
- roku 1969 odešla s manželem do USA a potom do Kanady
- prvotinou je kniha povídek Pánská jízda
- její částečně autobiografický román Honzlová vyšel až v Torontu - tato kniha je hodnocena jako její vrcholné dílo
- zachycuje rub optimistického života souboru písní a tanců v 50. letech
- společně s Josefem Škvoreckým vydala soubor Samožerbuch
Jiří Gruša * 1938
- za pobytu v cizině byl zbaven našeho občanství
- žije v Německu
- pak nesměl publikovat, jeho próza Mimner, aneb hra o smraďocha se šířila v opisech
- další próza Dámský gambit vyšla v Torontu
- společně s Milanem Uhdem a Ludvíkem Vaculíkem uspořádal almanach Hodina naděje
- román s námětem sexu a smrti Mistr panny
Ferdinand Peroutka - jeden z nejvýznamnějších českých novinářů tohoto století
- celou 2. světovou válku byl vězněn v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald
- po roce 1948 odešel do emigrace, stál u zrodu rozhlasové stanice Svobodná Evropa a několik let byl jejím
ředitelem
- napsal velké množství politických, kulturních a historických úvah a esejů
- je autorem i dvou románů - Oblak a valčík - okupace až po osvobození r. 1945
- Pozdější život panny - obsáhlý historický román o Janě z Arku
Věra Linhartová - prozaička, básnířka a zakladatelka české experimentální prózy
- vystudovala dějiny umění, od roku 1968 žije v Paříži
- prvotina Meziprůzkum nejblíž uplynulého - vyvolala velký ohlas - styl oponuje poetice socialistického realismu
- ve stejném duchu se nesly i další její prózy - např. Prostor k rozlišení, Přestořeč
- poslední česky psanou prózou je Chiméra neboli průřez cibulí
- dále psala zejména francouzsky