Sborník konference - Univerzita Hradec Králové

Sborník konference - Univerzita Hradec Králové

Univerzita Hradec Králové
Fakulta informatiky a managementu
Dobrá praxe v udržitelnosti
cestovního ruchu
Recenzovaný sborník 4. ročníku konference
Hradec Králové
25. 4. 2014
Recenzenti:
Ing. Martina Pásková, Ph.D.
prof. RNDr. Josef Zelenka, CSc.
Tato publikace neprošla jazykovou úpravou.
Editor:
prof. RNDr. Josef Zelenka, CSc.
2
Obsah
1. ÚVOD .................................................................................................... 4
2. STUDENTSKÁ SEKCE ...................................................................... 5
ANETA FIŠEROVÁ: GEOCACHING JAKO NOVÁ FORMA
CESTOVNÍHO RUCHU V CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍCH ....................... 5
LENKA PLŠKOVÁ: HODNOCENÍ POTENCIÁLU ŘEKY ORLICE A
OKOLÍ PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU ......... 12
MARTINA SLEZÁKOVÁ: POTENCIÁL A MANAGEMENT
ROZVOJE AGROTURISMU V TURISTICKÉ OBLASTI
CHRUDIMSKO – HLINECKO .............................................................. 19
DOMINIKA TLAPÁKOVÁ: MANAGEMENT CESTOVNÍHO RUCHU
V KONTEXTU GLOBÁLNÍ KLIMATICKÉ ZMĚNY .......................... 27
3. POSTERY ........................................................................................... 32
MARKÉTA LOKVENCOVÁ: NOVÝ PRODUKT CESTOVNÍHO RUCHU –
NOSTALGICKÉ CESTY ................................................................................. 32
3
1. Úvod
V pořadí 4. ročník konference Dobrá praxe v udržitelnosti cestovního ruchu byl zaměřen na studenty FIM UHK, na jejich aktivní vystoupení a
příspěvky na konferenci. Tyto jejich příspěvky na konferenci (prezentace,
postery)
vycházely
z absolvovaných
praxí
v rámci
projektu
CZ.1.07/2.4.00/17.0002 Praxe a stáže se v klastru k cestování váže
(CESKLAPES) a z jejich bakalářských prací.
Předložený recenzovaný sborník je sestaven výhradně z příspěvků
studentů FIM UHK. Tematicky se v souladu se zaměřením konference
sborník zaměřuje na příklady dobré praxe v udržitelnosti cestovního ruchu
a na témata udržitelnosti cestovního ruchu obecně – na agroturismus, hodnocení potenciálu území pro udržitelnost CR, na adaptační opatření
v kontextu klimatické změny, na nové formy CR v kontextu udržitelnosti
CR.
4
2.
Studentská sekce
ANETA FIŠEROVÁ: GEOCACHING JAKO NOVÁ
CESTOVNÍHO RUCHU V CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍCH
FORMA
GEOCACHING AS A NEW FORM OF TOURISM IN PROTECTED
AREAS
Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu
[email protected]
Klíčová slova: cestovní ruch, geocaching, GPS, chráněná území
Abstrakt: Příspěvek obsahuje výstupy z průzkumu provozování geocachingu v České republice a zabývá se možnostmi implementace geocachingu jako turistické aktivity v chráněných územích. Opírá se o existující
přístupy ze zahraničí a navrhuje jejich aplikaci na české území v rámci
inovace či rozšíření nabídky aktivit v destinacích.
Keywords: tourism, geocaching, GPS, protected areas
Abstract: The article contains results of a survey about geocaching in the
Czech Republic and describes options in which geocaching could be implemented as a tourist activity in protected areas. It is based on the existing
approach of geocaching in some foreign countries and it proposes their application on the Czech areas in the context of innovating or expanding the
current supply of activities in selected destinations.
ÚVOD
Cestovní ruch díky svému relativně novodobému rozmachu a rychlému technologickému pokroku nabývá stále nových a netradičních forem.
Zejména zmiňované technologie mají příznivý dopad na rozvoj cestovního
ruchu, jelikož usnadňují a zrychlují přepravu a zásobují většinu odvětví
moderními vymoženostmi. Mezi tyto vymoženosti patří i navigační systém
GPS, který dal vzniku nové formě cestovního ruchu zvané geocaching.
Problematice geocachingu není na českém území věnováno mnoho pozornosti, ať už se jedná o akademické prostředí, literaturu, či využití jeho potenciálu v praxi. Z tohoto důvodu bylo v rámci bakalářské práce ([1])
rozhodnuto o vypracování kvalitativního i kvantitativního šetření, které by
poskytlo představu o tom, jak čeští hráči geocachingu k této formě cestovního ruchu přistupují a jak je na zdejším území provozován. Na základě
5
výsledků jednotlivých šetření byly dále vytvořeny závěry, shrnující všechny důležité poznatky, kterých práce dosáhla. Na základě toho byla vytvořena doporučení pro subjekty cestovního ruchu, která navrhují, jakým
způsobem by potenciálu geocachingu dané subjekty mohly využít. Výstupy
bakalářské práce ([1]) jsou hlavním zdrojem tohoto příspěvku.
CÍLE PRŮZKUMU
Cílem průzkumu bylo získat odpovědi na otázky, týkající se způsobu
provozování geocachingu na území České republiky. To zahrnuje výčet
nejčastěji navštěvovaných turistických regionů, identifikaci tradičních i
neobvyklých obsahů hledaných objektů a jejich druhů, a také propojení
geocachingu s dalšími formami cestovního ruchu a také, zda by mohl být
zapojen do nabídky cestovních kanceláří či agentur.
METODICKÝ POSTUP
Cílovou skupinou pro kvalitativní šetření byli výhradně studenti bakalářských nebo magisterských oborů na vysokých školách. Studenti byli
oslovováni skrze univerzitní skupiny, umístěné na sociální síti Facebook.
Získané informace z rozhovorů sloužily jako podklad pro vytvoření hypotéz a pro sestavení dotazníkového šetření. Obě šetření sloužily především
k získání odpovědí na otázky zahrnující nejčastěji navštěvované lokality,
nejčastější druhy kešek a rozmanitý obsah těchto turistických truhliček,
společně s otázkou možnosti propojení s jiným cestovním ruchem a
s produkty cestovních kanceláří. Dotazníky byly cíleny na obyvatele České
republiky bez věkového a profesního omezení. Respondenti měli dotazník
k dispozici na serveru vyplnto.cz, který byl použit pro vytvoření, správu a
šíření dotazníku po internetu. Vyhodnocené informace byly interpretovány
formou grafů a tabulek, které byly individuálně doplněny o písemné komentáře. Ze zjištěných informací byl poté formulován závěr shrnující
všechny důležité poznatky, kterých bakalářská práce dosáhla, a na základě
těchto poznatků byla vytvořena doporučení určená subjektům cestovního
ruchu.
SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ KVALITATIVNÍHO PRŮZKUMU
Rozhovory s vybranými respondenty ukázaly, jak někteří studenti
geocaching vnímají a provozují. Tato hra pro ně představuje zábavné trávení volného času s přáteli, možnost pobytu na čerstvém vzduchu a alternativu sportovního vyžití. Geocaching provozují tradičním způsobem,
6
respektují daná pravidla a vybírají zpravidla jednoduché a snadně dostupné
kešky. Dodržují také geocachingovou etiketu, při výměně předmětů se
snaží zachovat stejnou hodnotu, do kešek nevkládají zakázaný obsah a
podporují správné šíření geocachingu. V samotné organizaci a provozu
geocachingu jako takového se však neangažují, nezakládají vlastní kešky
z důvodu nedostatku času pro jejich udržování, ale zato se snaží zakládat
zajímavé travelbugy a podporují výměnu českých geocoinů. Geocaching
provozují spíše jako samostatnou aktivitu, nespojují jej s žádnou jinou
formou cestovního ruchu. Někdy mohou přidat hledání kešek k výletům
za kulturou či do přírody. Studenti zhodnotili situaci z hlediska geocachingu v České republice velmi dobře, hra je zde podle nich již rozvinutá a zakladatelé kešek své správcovství berou poctivě, o kešky je tedy dobře
postaráno. Studenti by rádi okusili provozování geocachingu
v zahraničních zemích a nebránili by se nabídce provozovat geocaching
při zájezdech organizovaných cestovními kancelářemi. Domnívají se, že by
pro mnohé účastníky zájezdů byl geocaching obohacením běžného poznávání tamějších atraktivit a to by vedlo ke zvýšení počtu celkových hráčů
této hry.
SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ KVANTITATIVNÍHO PRŮZKUMU
Na základě výsledků získaných z osobních rozhovorů byly stanoveny hypotézy, sloužící k potvrzení či vyvrácení zjištěných informací pomocí
získání odpovědí na stejné otázky od velkého počtu respondentů. Stanovené hypotézy se shodovaly s výsledky kvantitativního průzkumu zhruba z
poloviny, v následujících odstavcích je vždy nejprve uvedena původní hypotéza a pod ní výsledky šetření:
 Hlavními důvody pro provozování geocachingu je kontakt s přírodou,
chuť vyzkoušet něco nového a možnost oživení běžných volnočasových aktivit.
Tato hypotéza byla potvrzena. Sledovaná skupina provozuje geocaching za
účelem zábavy, pobytu v přírodě, aktivního trávení volného času a jako alternativu obyčejných procházek a relaxace.

Účastníci volí pěší chůzi či automobil jako hlavní způsob dopravy při
provozování geocachingu a mezi hlavní používané pomůcky patří
GPS nebo mobilní aplikace.
7
Potvrdilo se, že nejčastějšími pomůckami používanými při provozování
geocachingu jsou GPS a mobilní aplikace, hráči se za keškami nejčastěji
vydávají pomocí pěší chůze či její kombinací s dopravou.

Účastníci preferují provozování geocachingu se svými blízkými, nejsou však členy geocachingových komunit.
Respondenti geocaching preferují provozovat sami namísto ve skupině a
hojně se angažují v geocachingových komunitách, jako jsou stránka geocaching.cz, diskusní fóra či skupiny na Facebooku.

Účastníci provozují geocaching v blízkosti trvalého bydliště a preferují vyhledávání snadně dostupných kešek, tj. obtížnost nalezení i terénních podmínek do úrovně tří hvězdiček dle všeobecně uznávané
škály.
Respondenti se za keškami vydávají v rozpětí od místa bydliště až
do okruhu 50 kilometrů. Potvrzena byla i obtížnost kešek, která se i
v případě terénní náročnosti pohybovala do úrovně tří hvězdiček.

Většina účastníků se nesetkala s neobvyklým obsahem v keškách a
aktivně se účastní výměny předmětů, zejména geocoinů a travelbugů.
Hráči se aktivně zapojují do výměny předmětů v obsahu kešek,
nejčastěji směňují geocoiny, travelbugy a Czech Wood Geocoin a ve
valné většině nedochází k nalézání nevhodného obsahu v keškách.

Mezi nejrozšířenější druh patří tradiční a multi typ keší.
Jako nejčastější druh kešky je považován tradiční typ, druhým nejfrekventovanějším typem jsou však mystery keše místo očekávaných multi keší.

Účastníci mají spíše pasivní zájem o zakládání nových keší.
Bylo vyvráceno, že se účastníci v zakládání nepodílí, naopak jsou v tomto
ohledu velmi aktivní a nové kešky zakládají, nejčastěji aby upoutali na
nějaké zajímavé místo.

Geocaching není kombinován s ostatními druhy cestovního ruchu.
Hypotéza se nepotvrdila. Geocaching je spojován s pěší turistikou, cykloturistikou, zájezdovou turistikou a horolezectvím.

Účastníci mají zkušenosti s provozováním geocachingu v zahraničí.
8
Hodně hráčů si již vyzkoušelo provozování geocachingu v zahraničí, a to
především v sousedních zemích, nejvíce v Německu a v Rakousku.
Osoby, kterým se za geocachingem do zahraničí ještě vyjet nepodařilo,
projevily taktéž zájem o sousední země, a pak ještě o Velkou Británii a
Nový Zéland.

Účastníci jeví zájem o zavedení geocachingu jako vedlejšího produktu cestovních kanceláří.
Účastníci průzkumu uvedli, že si geocaching neumí představit jako součást zájezdů cestovních kanceláří, a tím pádem by takovou potenciální
nabídku ze strany cestovní kanceláře odmítli.
SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ PRŮZKUMŮ
Kromě skutečností uvedených v hypotézách bylo ještě zjištěno, že
nejvíce geocaching provozují osoby ve věkovém rozmezí od 15 do 40 let a
jsou to hlavně studenti či zaměstnanci. Osoby zapojené do této hry se jí
povětšinou věnují aktivně několikrát týdně či měsíčně a hru provozují řádově již několik let. Nejvíce se geocaching provozuje v Praze a jejím okolí,
na Jižní Moravě a ve Východních Čechách. Dle získaných informací bylo
konstatováno, že geocaching se v České republice začal plně rozvíjet až
mezi lety 2010 – 2012, i když byl v ČR poprvé představen již v roce 2001.
Ve výzkumu totiž převládala skupina hráčů, provozujících geocaching
pouze jeden až čtyři roky. Skutečnost, že kešky jsou na českém území ve
velmi dobrém stavu a většinou neobsahují nevhodné předměty, svědčí o
tom, že zdejším hráčům není etiketa hry lhostejná a velmi si zakládají na
dodržování pravidel této hry. Pohyb geocacherů na českém území by tedy
neměl vyústit v narušování či poškozování přírody, ani k jejímu znečišťování.
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ
Z těchto výsledků bylo tedy konstatováno, že zvažované zapojení
geocachingu mezi nabídku CK a CA by nejspíš nemělo úspěch. Je zde riziko masového přílivu nových a nezkušených hráčů, kteří by hru mohli
nevědomky narušovat a zakládat nevhodné keše. Pokud by teda nějaká CK
o zavedení geocachingu stála, musela by postupovat velmi opatrně. Výsledky průzkumu pomohly identifikovat průměrného geocachingového
hráče jako osobu schopnou respektovat pravidla a dodržovat správnou eti-
9
ketu hry, čímž se mohou jevit jako žádaní návštěvníci chráněných území.
Zelenka a kol. ([2]) navíc uvádějí, že v posledních letech silně roste zájem
o využívání chráněných území pro cestovní ruch v jeho udržitelné podobě,
tedy např. o ekoturismus či geoturismus. Geocaching si zakládá na neinvazivním kontaktu s přírodou, zakládání kešek podléhá určitým pravidlům a
na rozdíl od ostatních druhů cestovního ruchu nemá tak vysoký počet
účastníků, který by vedl k zahlcování navštěvovaných míst. Velký význam
by mohl hrát především v málo navštěvovaných chráněných oblastech, které mají problém s přilákáním návštěvníků z důvodu méně významných
atraktivit ve srovnání s populárními destinacemi, jakými jsou např. České
Švýcarsko či KRNAP.
Několik zahraničních chráněných území si již geocaching osvojilo a
v každém parku bylo pro geocaching nalezeno jiné využití. Například
správci národního park ve Velké Británii Yorkshire Dales ([3]) do parku
umístili vlastní keše poblíž nějaké atraktivity. Tím vznikl další zajímavý
způsob, jakým lze veřejnost po parku směrovat a seznamovat ji s jeho bohatstvím. Správa národního parku dále sepsala vlastní pravidla pro provozování geocachingu v dané oblasti.
Druhou možností je elegantní řešení, které vymysleli správci národního parku Petrified Forest ([4]) v Arizoně. Ti vymysleli sérii Earth keší,
umístěných podél historické dálnice Route 66. Na každé ze souřadnic se
přitom nachází souhrn zajímavostí o nějaké lokalitě, zejména o jejím geologickém vývoji. Toto řešení je unikátní v tom, že nedochází k naprosto
žádnému narušování destinace umísťováním fyzických keší, jedná se pouze o šíření informací. Earth keš je velmi atraktivním prostředkem nauky o
planetě Zemi a tím i bezkonkurenčním kandidátem pro udržitelný cestovní
ruch na území geoparků.
Správci národního parku Everglades na Floridě se rozhodli umístit
na specifická místa tradiční keše, obsahující nějaký problém ([5]). Informace o problému si pak po nálezu geocacheři měli pečlivě pročíst a zvážit,
jak by takový problém sami vyřešili a s řešením se podělit na internetu.
Témata problémů, které se v keškách objevují, jsou ta samá, se kterými se
potýkají samotní zaměstnanci národního parku. S použitím geocachingu si
tedy svým způsobem vytvořili jakýsi veřejný brainwriting, který správě
parku může přinést nové nápady při řešení daných problémů. Takovéto
keše by mohly představovat přínos pro mnoho problémových destinací.
Správám zvláště chráněných území v tuzemsku lze silně doporučit,
aby v současné době rozmachu geocachingu zaujaly nějaká pevná stanoviska, než nevědomky dojde ke škodlivému provozování geocachingu na
10
těchto vzácných územích. Právě díky tomu, jak je geocaching rozmanitý a
flexibilní, se dá šetrně aplikovat téměř na jakoukoliv destinaci, a tím
umožnit návštěvníkům zábavnou alternativu procházení a poznávání dané
destinace. Potenciál geocachingu však nemusí nutně končit pouze u chráněných území, ale může být rozšířen např. i do povědomí státní samosprávy, neboť výsledky průzkumu ukázaly také častou asociaci geocachingu
s pěší turistikou a cykloturistikou, čímž vzniká potenciál pro inovaci turistických a cyklistických stezek v jakémkoliv kraji či okrese.
ZDROJE
[1] FIŠEROVÁ, Aneta. Geocaching jako nová forma cestovního ruchu.
Hradec Králové, 2014. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové. Vedoucí práce Mgr. Michal Trousil, Ph.D.
[2] ZELENKA, J., J. TĚŠITEL, M. PÁSKOVÁ, D. KUŠOVÁ. Udržitelný cestovní ruch: Management cestovního ruchu v chráněných územích.
Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2013, 327 s. ISBN 978-80-7435244-7.
[3] YORKSHIRE DALES NATIONAL PARK AUTHORITY. Yorkshire Dales National Park: Geocaching [online]. 2014 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z:
http://www.yorkshiredales.org.uk/outandabout/gettingactive/geocaching
[4] NATIONAL PARK SERVICE. Petrified Forest National Park: Geocaching [online]. 2014 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z:
http://www.nps.gov/pefo/planyourvisit/geocaching.htm
[5] NATIONAL PARK SERVICE. Everglades National Park: Geocaching [online]. 2014 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z:
http://www.nps.gov/ever/planyourvisit/geocaching.htm
11
LENKA PLŠKOVÁ: HODNOCENÍ POTENCIÁLU ŘEKY ORLICE A
OKOLÍ PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU
ASSESSMENTS OF POTENTIAL FOR SUSTAINABLE TOURISM
DEVELOPMENT OF THE ORLICE RIVER AND SURROUNDING
AREA
Fakulta informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové,
[email protected] , [email protected]
Klíčová slova: cestovní ruch, potenciál cestovního ruchu, udržitelný rozvoj cestovního ruchu, řeka Orlice a okolí.
Abstrakt
Příspěvek popisuje šetření, které se zabývalo specifikací metodiky
hodnocení potenciálu pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu a její konkrétní aplikací na území řeky Orlice a okolí.
Keywords: tourism, tourism potential, sustainable tourism development,
the Orlice River and surrounding area.
Abstract
The article describes a survey whose aim was to specify a method of
assessing the sustainable tourism potential and its particular application to
the Orlice River and its surrounding areas.
ÚVOD
Jak uvádí např. Petrů ([5]) a Zelenka ([8]), je cestovní ruch významnou součástí světové ekonomiky a v České republice taktéž nabývá na čím
dál větší významnosti. Spousta českých regionů se začíná spoléhat na rozvoj cestovního ruchu na svém území.
V dnešní době je však stále více zjevné, že rozvoj cestovního ruchu
se neobejde bez negativních vlivů na životní prostředí a domácí obyvatelstvo v destinaci. Proto je třeba dávat důraz na rovnováhu mezi rozvojem
cestovního ruchu a zachováním destinace v co nejméně pozměněné podobě
i dalším generacím. Touto problematikou se zabývá koncepce udržitelného
rozvoje cestovního ruchu, viz ([2]).
Schopnost nebo způsobilost území poskytnout podmínky pro rozvoj
turismu vykazuje potenciál cestovního ruchu (viz např. Mariot, [3]). Mno-
12
ho publikací se zabývalo hodnocením potenciálu cestovního ruchu na určitém území. Potenciál turismu hodnocený v souladu s principy udržitelného
rozvoje cestovního ruchu, které jsou v dnešní době tak aktuální, však dosud nebyl dostatečně zpracován a chybí ucelená metodika jeho hodnocení.
Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k šetření této problematiky. Shrnutí šetření je obsahem tohoto příspěvku.
VÝBĚR ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ
Prvním krokem bylo vybrat správný předmět zkoumání. Jako vhodné se jevilo zvolit území co nejméně poznamenané lidskou činností a disponující atraktivní přírodou. Bylo vybráno území řeky Orlice a jejího
okolí.
Orlice vzniká soutokem dvou zdrojnic (Šámalová, [6]) – Divoké a
Tiché Orlice, který se nachází nedaleko obce Albrechtice nad Orlicí. Celý
tok této řeky měří 32,7 km a končí v Hradci Králové, kde se vlévá do Labe.
Jak uvádí Atlas cestovního ruchu ([7]), patří Orlice k nejvyužívanějším
úsekům řek pro vodní turistiku. To je zapříčiněno především její sjízdností
vhodnou i pro začátečníky a krásnou přírodou kolem, korunovanou četnými meandry, slepými koryty a mokřady. Řeka Orlice je jedním z mála zachovalých a minimálně narušených vodních toků v České republice ([4]).
Orlice protéká několika městy a obcemi, které byly taktéž začleněny
do hodnoceného území. Konkrétně se jedná o Albrechtice nad Orlicí,
Týniště nad Orlicí, Třebechovice pod Orebem, Běleč nad Orlicí, Blešno a
Hradec Králové. Důvodem pro začlenění obcí byl kromě těsného kontaktu
s řekou také fakt, že Hradec Králové je proslulý jako zelené město a byl
také několikrát zvolen jako nejlepší město k životu v České republice.
Z toho všeho lze usuzovat, že území řeky Orlice a okolí má vysoký
potenciál pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu.
CÍLE
Hlavním cílem šetření bylo zhodnocení potenciálu řeky Orlice a
okolí pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu. Dílčím cílem bylo vytyčení
podmínek pro zabránění rozvoje neudržitelného turismu. Zásadním přínosem šetření byla specifikace metodiky hodnocení potenciálu cestovního
ruchu pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu. Doplňkovým cílem šetření
bylo vyzdvižení environmentálních kvalit hodnoceného regionu a zdůraznění důležitosti zachování atraktivnosti řeky Orlice a okolních obcí, spo-
13
lečně s potřebou chránit dosavadní podobu životního prostředí v rámci zásad udržitelného rozvoje cestovního ruchu.
METODIKA
Jako výchozí byla zvolena metodika hodnocení potenciálu cestovního ruchu, navržená Bínou ([1]). Tato metodika byla následně upravena pro
potřeby udržitelného rozvoje cestovního ruchu.
Bínova ([1]) metodika sestává z dílčích částí, kterými jsou vhodnost
krajiny pro aktivity cestovního ruchu a danost krajiny co se týče přírodních
pozoruhodností z pohledu přírodního subsystému, a poté z jednotlivých
částí kulturního potenciálu.
Aktivity cestovního ruchu a danosti území jsou obodovány podle toho, jak jsou atraktivní pro návštěvníky cestovního ruchu. Tyto body jsou
dále rozčleněny na tři stupně významnosti ([1]). Pro specifikaci metodiky
byly z Bínovy ([1]) metodiky odstraněny ty aktivity cestovního ruchu, které nejsou vhodné pro udržitelný turismus, a přidány aktivity, které na základě prostudované literatury nejvíce odpovídají principům udržitelnosti.
Pro podrobnější specifikaci záměru byly do metodiky vloženy také atributy, které snižují udržitelnost cestovního ruchu.
Pro potvrzení zvolených udržitelných aktivit cestovního ruchu a posouzení stupně závažnosti jednotlivých atributů snižujících jeho udržitelnost byl vytvořen expertní dotazník, který ochotně vyplnilo 15 odborníků
na danou problematiku. Kromě změny dílčích složek potenciálu uvedených
v Bínově metodice bylo třeba nově přezkoumat bodové hodnocení jednotlivých složek. K těmto účelům byl vytvořen dotazník pro veřejnost, který
zkoumal přitažlivost zvolených aktivit cestovního ruchu pro účastníky cestovního ruchu.
Na základě zpracování obou typů dotazníků vznikla tabulka (
14
Tab. 1), podle které byl zhodnocen potenciál řeky Orlice a okolí pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu.
15
Tab. 1 Hodnocení potenciálu pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu.
Zdroj: Vlastní zpracování
Složka potenciálu cestovního
ruchu
Počet bodů pro kladný stupeň lokalizačních podmínek
1
2
3
Přírodní pozoruhodnosti
131
262
393
Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku 116
232
348
Vhodnost krajiny pro cykloturistiku
87
174
261
Vhodnost krajiny pro turistiku na běžkách
69
138
207
Vhodnost krajiny pro venkovský turismus
101
202
303
Vhodnost krajiny pro vodní turistiku
85
170
255
Vhodnost krajiny pro silvoturistiku
107
214
321
Vhodnost krajiny pro hipoturistiku
77
154
231
Vhodnost krajiny pro montanistiku
66
132
198
Vhodnost krajiny pro pozorování zvířat,
276
rostlin
Vhodnost krajiny pro geocaching
84
168
252
Kulturně historické památky a soubory
Skanzeny a muzea
Místní produkty
124
101
120
248
202
240
372
303
360
Atributy snižující udržitelnost cestovního Počet záporných bodů pro
ruchu
stupeň závažnosti
Přílišná a nevhodná infrastruktura (zástavba)
Neprofesionální přístup destinačního
managementu
Nedostatečná environmentální osvěta
Nedostatečná environmentální legislativa
(včetně památkářské legislativy)
CELKEM
16
1
2
3
-126
-106
-252
-212
-378
-318
-100
-200
-306
-300
936
1872
2778
VÝSLEDKY
Při šetření byla hodnocena každá obec zvlášť, viz Tab. 2. Výsledné
hodnoty byly porovnány a vyšel z nich průměrný potenciál celého území.
Řeka Orlice a okolí získala méně než polovinu z možných bodů, konkrétně
1347 bodů z maximálních 2778 bodů. Jedná se tedy o potenciál mírně
podprůměrný, je-li brán průměr jako polovina z maxima bodů. Při porovnávání jednotlivých obcí vyšlo, že nejvyšší potenciál má město Hradec
Králové. Nadprůměrného počtu bodů dosáhly kromě Hradce Králové také
Běleč nad Orlicí a Třebechovice pod Orebem. Celkový potenciál území byl
ponížen obcemi Blešno, Týniště nad Orlicí a Albrechtice nad Orlicí, které
nadprůměrného potenciálu nedosáhly.
PROBLÉMY ŠETŘENÍ
Při šetření se vyskytlo několik problémů. Prvním problémem bylo
vůbec najít důvěryhodný a vypovídající zdroj informací. V jednom případě
kvůli tomuto nedostatku muselo být hodnocení úplně vynecháno. Dalším
problémem byl samotný Bínův [1] text, který někdy ne dost jednoznačně
popisoval stupně potenciálu. Některé zdroje uváděné Bínou [1] při kategorizaci stupňů lokalizačních podmínek navíc již nebyly k dispozici v požadované verzi. Posledním problémem šetření byla nutnost jisté improvizace,
respektive inovace, neboť se jednalo o novou specifikaci již zavedené metodiky.
ZÁVĚRY
Z mnohokrát šetřeného tématu hodnocení potenciálu se díky zaměření na jeho udržitelnou stránku stalo téma zcela nové, zajímavé a neprobádané. Již samotné vytvoření metodiky hodnocení vykázalo mnohá úskalí
v podobě určení udržitelnosti či neudržitelnosti forem cestovního ruchu,
stanovení atributů snižujících udržitelnost turismu atd. Díky oslovení několika expertů v oboru se podařilo upravit metodiku tak, aby splňovala kritéria udržitelného rozvoje cestovního ruchu a byla tak vhodným řešením
této problematiky.
Je však nutné podotknout, že hodnocení potenciálu pro udržitelný
rozvoj cestovního ruchu je daleko účinnější při porovnávání hodnot než
v absolutních číslech. Hodnocení jednoho malého území bez možnosti jeho
porovnání s dalšími územími je neefektivní. Bylo by třeba jej provést
v širším měřítku, aby z toho mohl vzniknout nějaký závěr. Z tohoto důvodu lze doporučit použití této metodiky i na jiných územích a následně jejich potenciály porovnat.
17
Tab. 2 Výsledný potenciál udržitelného rozvoje cestovního ruchu řeky
Orlice a okolí. Zdroj: Vlastní zpracování
Obce
1
2
3
4
5
6
Ø
Přírodní pozoruhodnosti
131
131
131
131
131
0
109
Vhodnost krajiny pro pěší a horskou 116
turistiku
Vhodnost krajiny pro cykloturistiku
174
116
116
116
116
116
116
174
261
174
174
174
189
Vhodnost krajiny pro turistiku na 0
běžkách
Vhodnost krajiny pro venkovský tu- 101
rismus
Vhodnost krajiny pro vodní turistiku 170
0
0
0
0
0
0
101
202
101
202
202
152
170
170
170
170
170
170
Vhodnost krajiny pro silvoturistiku
107
0
321
107
214
107
143
Vhodnost krajiny pro hipoturistiku
154
154
154
154
0
0
103
Vhodnost krajiny pro montanistiku
0
0
0
0
0
0
0
Vhodnost krajiny pro pozorování 276
zvířat a rostlin
276
276
276
276
276
276
Vhodnost krajiny pro geocaching
252
252
252
252
252
252
Kulturně historické památky a sou- 372
bory
Skanzeny a muzea
303
0
124
372
124
0
165
0
0
303
0
0
101
Místní produkty
0
240
0
0
0
80
Přílišná a nevhodná infrastruktura 0
-126 -252 0
(zástavba)
Neprofesionální přístup destinační- -212 -212 -212 -212 0
ho managementu
0
-76
0
-141
252
240
Nedostatečná
environmentální 0
-306 -306 0
osvěta
Nedostatečná environmentální le- -100 -100 -100 -100
gislativa (včetně památkářské legislativy)
CELKEM
208 756 150 159
4
3
2
-306 -306 -204
-100 -100 -100
125
3
891
1347
Vysvětlivky: 1 – Hradec Králové, 2 – Blešno, 3 – Běleč nad Orlicí, 4 –
Třebechovice pod Orebem, 5 – Týniště nad Orlicí, 6 – Albrechtice nad Orlicí
18
ZDROJE
[1] BÍNA, Jan. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České
republiky. Časopis Urbanismus a územní rozvoj [online]. 2002, roč. 5, č. 1,
s.
2-11.
[cit.
2013-12-12].
Dostupné
z:
<http://www.uur.cz/images/publikace/uur/2002/2002-01/01.pdf>.
[2] KOLEKTIV KONSORCIA SPROR PLUS. Cestovní ruch a
udržitelný rozvoj [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007.
[cit. 2013-9-23]. Dostupné z: <http://www.mmr.cz/getmedia/b973337bcccc-42a3-9d19-2b23356dcff2/GetFile15_1.pdf>.
[3] MARIOT, Peter. Geografia cestovného ruchu. 1. vyd. Bratislava:
Veda, 1983.
[4] NATURA 2000. Orlice a Labe [online]. © 2006. [cit. 2014-2-24].
Dostupné
z:<http://www.nature.cz/natura2000design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=
1000102182>.
[5] PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 2. vyd. Praha: IDEA SERVIS, 2007. ISBN 978-80-85970-55-5.
[6] ŠÁMALOVÁ, Zlata. Orlice [online]. Poslední úpravy 24. 5. 2010.
[cit.
2014-2-24].
Dostupné
z:
<http://www.pla.cz/planet/webportal/internet/cs/obsah/orlice_1101.html>.
[7] VYSTOUPIL, Jiří. Atlas cestovního ruchu České republiky. 1. vyd.
Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. ISBN 978-80-239-72561.
[8] ZELENKA, Josef. Marketing cestovního ruchu. 1. vyd. Hradec Králové: GAUDEAMUS, 2007. ISBN 978-80-7041-070-7.
19
MARTINA SLEZÁKOVÁ: POTENCIÁL A MANAGEMENT
ROZVOJE
AGROTURISMU
V TURISTICKÉ
OBLASTI
CHRUDIMSKO – HLINECKO
POTENTIAL
AND
MANAGEMENT
OF
AGROTOURISM
DEVELOPMENT IN THE CHRUDIMSKO – HLINECKO TOURISTIC
AREA
Fakulta informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové,
[email protected]
Klíčová slova: agroturismus, venkovský cestovní ruch, udržitelný cestovní
ruch Abstrakt: Příspěvek charakterizuje současné postavení agroturismu
v České republice a potenciál rozvoje agroturismu v turistické oblasti
Chrudimsko – Hlinecko.
Keywords:
agrotourism,
rural
tourism,
sustainable
tourism
Abstract: The article describes the current status of agrotourism in the
Czech Republic and the potential of agrotourism in the Chrudimsko Hlinecko Touristic area.
Úvod
Jak uvádí Šimková ([6]), venkovský cestovní ruch je jedním
z perspektivních produktů cestovního ruchu, který je v souladu
s požadavky udržitelného rozvoje. Problematika venkovského cestovního
ruchu se tak v současné době stává mimořádně aktuální. V souvislosti
s důrazem na integrovaný rozvoj venkovského prostoru, zaměřený na diverzifikaci činností jako doplňujících výdělečných možností obyvatel venkova a na zvýšení podílu mimoprodukčních funkcí zemědělství při
postupné realizaci evropského modelu rozvoje venkova a zemědělství, je
rozvoj venkovského cestovního ruchu východiskem pro naplňování těchto
relativně nových trendů. V České republice lze nalézt veškeré předpoklady
pro rozvoj venkovského cestovního ruchu, konkrétně agroturismu.
Cíle a metody
Cílem příspěvku je nastínit současné postavení agroturismu v České
republice a dále pak za pomoci SWOT analýzy turistické oblasti Chrudimsko - Hlinecko a monitoringu agrofarem v okrese Chrudim analyzovat potenciál dané oblasti pro rozvoj agroturismu. V práci byly použity metody
analýzy a komparace.
20
Agroturismus v České republice
Vzhledem k tomu, že o agroturismu v České republice nejsou dlouhodobě vedeny žádné statistiky, je poměrně složité přesně definovat jeho
současné postavení. Jak uvádí ([2]), podle odhadů analytické společnosti
Mag Consulting je v tuzemsku zhruba 600 zemědělských subjektů nabízejících služby agroturismu. Ve srovnání se sousedním Rakouskem, kde má
tato forma trávení volného času dlouholetou tradici, však Česká republika
výrazně zaostává. Většímu rozvoji tohoto druhu cestovního ruchu, krom
záliby Čechů v chataření (viz obr. 1) dle Kuny a dalších autorů ([4]), brání
absence kontinuity farmaření. I přes tuto skutečnost však podle bývalého
tiskového mluvčího MZe (Ministerstvo zemědělství) Jana Žáčka ([2]) stále
přibývá zemědělců s rostoucím zájmem o služby CR, který je motivován
také dotacemi.
Obr. 1: Prostorové rozmístění chat a chalup v ČR. Zdroj: upraveno z
[3]
Dle pana P. Pichlera ([5]), (člena správní rady ECEAT) lze současný
stav agroturismu charakterizovat jako stále se rozvíjející službu v cestovním ruchu. V posledních letech byl však na našem území zaznamenán po-
21
kles počtu agrofarem, a to z důvodu zvýšení konkurence a zvyšování poptávky na komfort a komplexnost služeb ze stran návštěvníku. Pozitivně
lze vnímat zlepšení mediálních znalostí agrofarem a jejich schopnosti prezentovat se. Výrazné zlepšení nastalo také ve spolupráci agrofarem s místními spolky, akčními skupinami a organizacemi podporujícími rozvoj
venkovského cestovního ruchu.
Ve srovnání s ostatními způsoby diverzifikace činností obyvatel
venkova je možné agroturismus v České republice vnímat jako hlavní zdroj
rozvoje venkovského cestovního ruchu. Důležité je však vzájemné propojení činností na venkově s ostatními subjekty (stravovací zařízení, doprava,
regenerace a jiné). Pro udržitelnost agrofarem je nezbytné zaměření se na
vytváření speciálních produktů a úzkou klientelu. Nutnost investice nemalých financí do rozvoje podnikání a kooperace s místními spolky je rovněž
neodmyslitelnou součástí dlouhodobé prosperity.
SWOT analýza oblasti Chrudimsko – Hlinecko pro využití v CR
Silné stránky
 síť turistických a cyklistických stezek
 dobrá geografická poloha ve středu České republiky
 pestrá nabídka atraktivních, kulturních míst
 členitá a rozmanitá krajina- Geopark Železné hory
Slabé stránky
 jeden z nejméně navštěvovaných krajů
 špatná dostupnost geograficky výše položených oblastí
 zhoršující se stav kulturně – historických památek
 neefektivní propagace a reklama
Z komparace silných a slabých stránek vyplývá, že turistická oblast
Chrudimsko – Hlinecko navzdory rozmanité krajině, pestré nabídce atraktivních a kulturních míst, geoparku Železné hory, dobré geografické poloze ve středu České republiky a relativně silnému turistickému potenciálu,
není dostatečně využívána.
Vzhledem k tomu, že o této turistické oblasti a její návštěvnosti nejsou vedeny statistické údaje, jsou data o počtu hostů zahrnuta z celého
Pardubického kraje (viz graf 1), který má v porovnání se sousedními kraji
nejnižší návštěvnost.
22
Graf 1: Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v 1. - 4. Čtvrtletí
2013. Zdroj: [1]
Problém lze spatřovat ve vysoké konkurenci okolních krajů, konkrétně Královéhradeckého a Jihomoravského kraje. Oba kraje mají bohatě
rozvinutý cestovní ruch. Královéhradecký kraj láká návštěvníky skalními
městy (Teplické skály, Adršpašské skály, Broumovské stěny), a národním
parkem Krkonoše. Jihomoravský kraj nabízí prohlídku jeskynních komplexů Moravského krasu (propast Macocha), národního parku Podyjí a
Lednicko – Valtického areálu.
Další příčiny nízké návštěvnosti turistické oblasti Chrudimsko –
Hlinecko mohou pramenit ze špatné dopravní dostupnosti geograficky výše položených míst či neefektivní propagace dané oblasti.
Příležitosti
 zaměření se na nabídku vícedenních programů
 využití moderních trendů propagace a marketingové podpory turistické oblasti
 budování dopravní infrastruktury
 rozvoj progresivních forem podnikání (agroturismus) za pomoci čerpání dotací
23
Hrozby
 vysoká konkurence okolních krajů s bohatší nabídkou
 silné postavení okolních krajů
Z monitoringu a komparace oficiálních turistických portálů Pardubického, Královéhradeckého a Jihomoravského kraje vyplývá, že mezi
propagací a nabídkou programu krajů jsou značné rozdíly. Obecně webovým portálům krajů České republiky chybí jednotnost a vzájemná provázanost, což v konečném důsledku vyvolává složitou orientaci ve
vyhledávání požadovaných informací.
Pardubický kraj má v porovnání s výše zmíněnými kraji nedostatečnou propagaci nabídky vícedenních programů a pobytů. Pro zvýšení návštěvnosti daného kraje by bylo vhodné inovovat turistický portál, a to za
pomoci moderních trendů propagace a marketingové podpory. Kooperace
a vzájemná provázanost se sousedními kraji by rovněž mohla přivést potenciální návštěvníky.
Budování dopravní infrastruktury na silnici I/37 ve směru Trutnov –
Jaroměř – Hradec Králové – Pardubice – Chrudim – Žďár n. Sázavou –
Velká Bíteš – dálnice D1 (exit 162 Velká Bíteš) by mohlo přispět ke snazší
a rychlejší dostupnosti turistické oblasti Chrudimsko – Hlinecko.
Monitoring agrofarem v turistické oblasti Chrudimsko – Hlinecko
Monitoring agrofarem se uskutečnil v letních měsících červenec a
srpen 2013. Do dotazníkového šetření bylo za pomoci oficiálního turistického portálu Pardubického kraje a webových stránek ubytovaninafarme.cz,
nafarmu.cz zahrnuto devět agrofarem. Jednalo se o 100% vzorek farem
v turistické oblasti Chrudimsko – Hlinecko. Šetření proběhlo v podobě řízeného rozhovoru. Tři farmy navzdory stále aktivní nabídce na webových
portálech již agroturismus neprovozují. Dvě farmy byly i přes tuto skutečnost ochotny poskytnout prohlídku a rozhovor. Cílem monitoringu bylo
zjistit, jak dlouho farmy provozují svou činnost, jaká cílová skupina nejčastěji navštěvuje agrofarmy a jaké služby provozovatelé poskytují svým
návštěvníkům.
Z monitoringu agrofarem v okrese Chrudim vyplynulo, že nejčastějšími návštěvníky farem jsou rodiny s dětmi z měst. Navzdory stejnému
zaměření a snaze poskytovat ty nejlepší služby jsou mezi farmami velké
rozdíly, a to nejen v kvalitě a pestrosti nabízených služeb (výroba domácích potravin, prohlídky farmy, péče o zvířata, pořádání dětských táborů,
pomoc na farmě), ale také v celkovém pojetí a propagaci agroturismu jako
24
takového. Za zajímavé porovnání stojí komparace dvou nejlépe prosperujících agrofarem, Penzionu Lipina a Statku pod Kopcem.
Penzion Lipina je nově zrekonstruovaný objekt (2011), který svým
návštěvníkům nabízí ubytování ve 4 moderně zařízených apartmánech o
celkové kapacitě až 20 lůžek. Každý apartmán je vybaven moderní kuchyňskou linkou, koupelnou a ložnicí (viz obr. 2). Součástí objektu je parkoviště a multifunkční hřiště. Celý objekt je oplocen a určen výhradně
návštěvníkům. Farma je vzdálená zhruba 100 metrů od penzionu. Návštěvníci si mohou na farmě prohlédnout kravín, kde se nachází 80 elektronicky
označených krav a dojící robot, který zastane všechnu práci spojenou s dojením a evidenci. Návštěvníci však mohou pouze přihlížet, jak dojící robot
pracuje. Mléko je určeno pro velkovýrobní závody. Farma má na statku
zřízený malý obchod, kde svým návštěvníkům nabízí čerstvé mléko a sýry
ze své produkce. Výrobu sýrů však nechává zpracovat kozí farmě Licibořice. Farma Lipina krom živočišné výroby provozuje i výrobu rostlinnou a to
na 170 hektarech. Je vybavena moderní mechanizací, ale ani v tomto směru
návštěvníkům nenabízí možnost zapojení se do provozu.
Obr. 2: Styl ubytování Farmy pod Kopcem a Penzionu Lipina. Foto:
Petr Horáček, Milan Víšek
Farma pod Kopcem je zrenovovaná roubená chalupa (2012), nabízející svým návštěvníkům ubytování ve stylově zařízeném apartmánu, který
se skládá ze 4 ložnic, 2 koupelen s maximálním počtem 14 lůžek, velké
společenské místnosti a kuchyně. Celý apartmán se nachází v podkroví
roubené chalupy a je vybaven vlastnoručně vyrobeným nábytkem z masivu
(viz obr. 2), který dodává místu přirozenou venkovskou atmosféru. Přízemní část objektu obývají majitelé farmy. Na farmě si mohou návštěvníci
podojit kozu, nakrmit králíky, požádat o projížďku na koni nebo se zapojit
25
do domácí výroby mléčných výrobků. Tato farma přes léto pořádá dětské
tábory pro městské děti a to ve dvou turnusech s maximální kapacitou 10
dětí na jeden turnus. Součástí farmy je i malá prodejna s vlastnoručně vyrobenými mléčnými výrobky.
Z výše uvedeného je patrné, že formy poskytování služeb v agroturismu mohou mít mnoho podob. V žádném případě by se však z venkovského prostoru neměla vytrácet autenticita. Však právě za tou nejčastěji
lidé z měst přijíždí.
Z monitoringu dále vyplynulo, že provozovatelé agrofarem v této turistické oblasti nemají dostatečné povědomí o institucích podporujících
venkovský cestovní ruch a marketingových strategiích, které jsou nezbytné
pro efektivní a dlouhodobé fungování každé agrofarmy. Hlavní příčinou
úpadku dvou již neprofitujících agrofarem byla dle majitelek absence efektivního managementu, chybějící kapitál, nedostatečné povědomí o možnosti čerpání případných dotací a spolupráce s okolními spolky a institucemi.
Lze říci, že agroturismus v této oblasti nemá dlouholetou tradici a postrádá
kontinuitu.
Závěr
Přestože je agroturismus doplňkovou činností zemědělské výroby a
nikdy nebude mít masový charakter v podobně závratných příjmů, investování do jeho vývoje má pozitivní vliv na rozvoj venkovského prostoru.
Zemědělcům finalizuje produkci a zabezpečuje dodatečné příjmy. Obci
zvyšuje vybavenost, příjmy a vytváří pracovní příležitosti. Státu snižuje
nezaměstnanost a stabilizuje osídlení venkova. Přinos má i pro životní prostředí, destinační management a v neposlední řadě i samotné účastníky cestovního ruchu.
Krom výše zmíněných pozitivních vlivů však provoz agroturismu
má i negativní aspekty, které by si měl budoucí provozovatel agrofarmy
před zahájením uvědomit. V konečném důsledku podcenění finančních,
marketingových a osobních problémů spojených s provozem se provozovatel může dostat do pro farmu existenčně neudržitelné situace.
Kooperace s organizacemi podporujícími venkovský prostor a rovněž spolupráce s místními občany a okolními subjekty poskytujícími stejné
či podobné služby je stěžejním bodem dlouhodobé udržitelnosti provozu
agrofarem.
Agroturismus má pro svůj rozvoj v České republice silný potenciál.
Pro jeho úspěšnou realizaci a dlouhodobou prosperitu je však zapotřebí
26
udržovat rovnováhu mezi environmentálními, ekonomickými a socio –
kulturními aspekty.
Zdroje
[1] Cestovní ruch v Královéhradeckém kraji v r. 2013. In: Královéhradecký
kraj [online]. 2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.krkralovehradecky.cz/assets/krajsky-urad/cestovniruch/statistiky/Cestovni-ruch-v-Kralovehradeckem-kraji-v-roce2013_2.pdf
[2] Farem poskytujících ubytování v ČR přibývá, je jich přes 600. In: Asociace soukromého zemědělství ČR [online]. 2012 [cit. 2014-02-19].
Dostupné z: http://www.asz.cz/cs/zpravy-z-tisku/venkovagroturistika/farem-poskytujicich-ubytovani-v-cr-pribyva-je-jich-pres600.html
[3] KOLÁŘOVÁ, A. Druhé bydlení v ČR. In: Think togehter 2012
[online]. 2012 [cit. 2014-04-09]. ISBN 978-80-213-2275-2. Dostupné
z: http://tt.pef.czu.cz/Files/3_printVersion_174.pdf
[4] KUNA, Z. Cestovní ruch, životní prostředí, agroturismus. In: Dobrá
praxe v udržitelnosti cestovního ruchu. Hradec Králové: Gaudeamus,
2009, s. 28-34. ISBN 978-80-7041-923-6.4
[5] PICHLER, P., ústní sdělení, ECEAT, Komenského nám. 124, Tišnov,
1.11 2013.
[6] ŠIMKOVÁ, E. Systémová komunikace v rámci venkovského cestovního ruchu. In: Systémová komunikace. Miloš Vítek. Hradec Králové:
Miloš Vognar M&V, 2006. s. 193-199. ISBN 80-86771-15-6.
27
DOMINIKA TLAPÁKOVÁ: MANAGEMENT CESTOVNÍHO RUCHU
V KONTEXTU GLOBÁLNÍ KLIMATICKÉ ZMĚNY
MANAGEMENT OF TOURISM IN THE CONTEXT OF GLOBAL
CLIMATE CHANGE
Fakulta informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové, [email protected], [email protected]
Klíčová slova: klimatická změna, globální oteplování, cestovní ruch, destinační management, lyžařská střediska v ČR
Abstrakt: Příspěvek popisuje výzkum v lyžařských střediskách v ČR ležících v nižších nadmořských výškách z hlediska dopadů globální klimatické
změny.
Keywords: climate change, global warming, tourism, destination management, ski resorts in the Czech Republic
Abstract: The article describes a case study aimed to illustrate climate
change impacts on tourism in Czech ski resorts at low altitudes.
ÚVOD
Klimatická změna je v současné době často diskutovaný fenomén. S
tímto tématem je možné se setkat v médiích, v odborných periodikách, v
televizních diskuzích, kde své názory vyjadřují experti v oboru klimatologie. Dokonce i široká veřejnost o tuto problematiku v poslední době projevuje zvýšený zájem. Nabízí se tedy otázka: proč je klimatická změna pro
současnou společnost tak důležitá?
Změna klimatu je velmi komplexní jev mající dopad jak na přírodní
podmínky, tak na různé aspekty lidského života. V současnosti dochází ke
globálnímu oteplování planety, jehož hlavní příčinou je skleníkový efekt.
Zvyšující se průměrné teploty už teď mají zřetelné následky a v budoucnu
budou jen přibývat či nabývat na intenzitě.
Ovlivněn bude rovněž i ekonomický sektor. Klimatickou změnu nejvíce pocítí odvětví cestovního ruchu, jelikož přírodní a klimatické podmínky jsou jeho primárními zdroji. Změna klimatu v destinacích CR bude
nejvíce ovlivňovat outdoorové aktivity, jako cykloturistika, pěší turistika,
lyžování apod.
Zimní sezónu negativně zasáhne úbytek sněhové pokrývky a mírnější zimy. Letní sezóna rovněž nezůstane nepostižena. V důsledku tání le-
28
dovců může dojít k zaplavení některých ostrovních či přímořských oblastí.
Dopadů klimatické změny na CR je nespočet a v budoucnu se budou velmi
výrazně projevovat. Velmi důležité je nebrat problematiku změny klimatu
na lehkou váhu a postavit se nastalým problémům čelem. Vytvoření strategií a adaptačních opatření je pro budoucí rozvoj cestovního ruchu zásadní.
CÍL PRÁCE A HYPOTÉZY
Cílem práce bylo analyzovat dopady změny klimatu na destinace
zimní rekreace a popsat možná adaptační opatření na klimatické změny
v těchto oblastech. Výzkum je zaměřen na případné projevy klimatické
změny v lyžařských střediskách v ČR ležících v nižších nadmořských výškách v rozmezí od 500 do 800 m n. m., jejich percepci klíčovými osobnostmi a na udržitelný rozvoj CR ve zkoumaných střediskách.
Pro účely výzkumu byly stanoveny následující hypotézy:
H1: Pro udržení pravidelného a ekonomického provozu lyžařských
areálů v ČR ležících v rozmezí od 500 do 800 m n. m. po dobu trvání zimní sezóny je v současnosti umělé zasněžování naprostou nutností.
H2: Čeští provozovatelé lyžařských středisek si v současnosti
hrozbu klimatické změny nepřipouštějí, nebo neuvědomují.
METODIKA A ZKOUMANÁ OBLAST
Vlastní výzkum byl zaměřen na vybraná lyžařská střediska v ČR ležící v nižších nadmořských výškách, tedy v rozmezí od 500 do 800 m n. m.
Jako zkoumaná oblast byly vybrány Krušné hory z důvodu lehké přístupnosti a většího množství středisek odpovídajících daným nadmořským
výškám. Konkrétně byly vybrány Ski areál Telnice (600 – 800 m n. m.) a
Sport areál Klíny (580 – 720 m n. m.) a to z důvodu jejich přibližně stejné
polohy nad mořem.
Tato střediska jsou zkoumána z hlediska klimatické změny, zda si ji
jejich provozovatelé uvědomují či ji už pociťují, nebo právě naopak. Dále
je zkoumáno, zda jsou užívána či zaváděna nějaká adaptační opatření na
klimatické změny a o co by měla lyžařská střediska u nás usilovat
do budoucna z hlediska dlouhodobé udržitelnosti cestovního ruchu.
Jedná se tedy o modelové srovnání vybraných lyžařských středisek.
K účelům kvalitativního výzkumu bylo využito řízených rozhovorů se zainteresovanými osobami. Jednalo se například o členy místní samosprávy
či členy správní rady Destinační agentury Krušné hory o. p. s., avšak
nejpřínosnější byly rozhovory přímo s provozovateli lyžařských středisek.
29
SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ
Hypotéza H1 byla potvrzena. Pro udržení pravidelného a ekonomického provozu níže položených lyžařských středisek je absolutně nutné mít
vybavení na výrobu technického sněhu. Toto opatření pro případ nedostatku přírodního sněhu, k čemuž v současné době v nižších polohách dochází
čím dál častěji, je v současnosti nejvíce rozšířeným adaptačním opatřením
vůči klimatické změně. Další opatření, jako umělá hmota na sjezdovkách,
reflexní fólie, posun sjezdovek do vyšších nadmořských výšek či zastřešené lyžařské haly, v podmínkách České republiky nemají význam. Buďto
jsou velmi finančně náročné a shánění investorů by bylo velmi složité či by
se dokonce nenašel žádný, anebo zde není dostačující klientela pro to, aby
byla výstavba ski dómu ekonomicky výhodná či atraktivní.
Následující dva grafy ilustrují délku zimní sezóny v obou vybraných
lyžařských areálech. Je zřejmé, že běžná délka sezóny se pohybuje okolo
100 dnů, avšak letošní zima 2013/2014 byla extrémně mírná a lyžovalo se
necelých 50 dnů.
Graf 1 Délka zimní sezóny za posledních 7 let – Klíny (vlastní zpracování). Zdroj: [1]
30
Graf 2 Délka zimní sezóny za posledních 15 let – Zadní Telnice (vlastní
zpracování). Zdroj: [2]
Dále bylo prokázáno (H2), že si čeští provozovatelé vybraných lyžařských středisek a další zainteresované osoby hrozbu klimatické změny
neuvědomují. Na toto téma se tvářili velice skepticky a není to něco, čím
by se blíže zabývali či se dokonce o problematiku změny klimatu zajímali.
Pouze jeden z dotazovaných připustil, že se zemské klima může měnit.
Na druhou stranu bylo dosaženo všeobecného konsenzu ohledně extrémů v
počasí, ke kterým dle dotazovaných dochází stále častěji a nabývají na intenzitě. Jeden z respondentů dokonce prohlásil, že v nižších nadmořských
výškách jsou tyto extrémní výkyvy počasí častější a znatelnější než ve
vyšších polohách, kde je počasí stabilnější.
Na závěr lze říci, že obě stanovené hypotézy v cílech práce a metodice byly na základě autorčina kvalitativního výzkumu ve vybraných lyžařských areálech v ČR úspěšně potvrzeny. Vhodné by bylo verifikovat
plošným výzkumem (zejména H2).
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ
Na závěr je vhodné zdůraznit nutnost adaptačních opatření do
budoucna. Takovým opatřením je v současnosti nejrozšířenější umělé zasněžování a orientace sjezdovek na severní svahy, čehož obě vybraná střediska využívají. Dalším opatřením jsou doplňkové služby nezávislé na
sněhových podmínkách, jako wellness a fitness programy a další kryté aktivity. Sport areál Klíny již nabízí širokou škálu těchto služeb, oproti tomu
Ski areál Telnice nenabízí vůbec žádné.
31
Na otázku, proč podnikatelé v horských oblastech ČR nevnímají dopady klimatické změny lze odpovědět takto: V současnosti se střídají
chladnější a teplejší zimy, zatím ještě nenastalo delší období po sobě jdoucích teplých zim, a tak občasnou mírnou zimu nevnímají jako problém.
Pokud by se opakoval charakter zimy 2013/2014, byli by nuceni situaci
začít řešit. Dalším důvodem je to, že umělé zasněžování je běžné i během
chladnějších zim a proto ho nevnímají jako adaptační opatření na klimatickou změnu.
Klíčové je tedy strategické plánování do budoucna zabývající se
kroky, které by se měly podniknout v případě, že destinace ztratí aktivity
závislé na sněhové pokrývce. Velmi důležitá je tedy osvěta a všeobecná
znalost a informovanost o problematice globální změny klimatu, jedině to
může napomoct destinacím CR najít vhodná adaptační opatření a do budoucna minimalizovat negativní dopady klimatické změny.
ZDROJE
[1] DLOUHÝ, Josef. Ústní sdělení při osobním rozhovoru. Klíny, 11. 7.
2013 a 19. 3. 2014
[2] HOLINGER, Jindřich. Ústní sdělení při osobním rozhovoru. Telnice, 11. 7. 2013 a 25. 3. 2014
32
3.
Postery
MARKÉTA LOKVENCOVÁ: NOVÝ
PRODUKT
CESTOVNÍHO
RUCHU
–
NOSTALGICKÉ CESTY
Univerzita Hradec Králové, [email protected]
Abstrakt: Svět jde s časem stále dopředu a technologie, které jsou dnes
naprosto běžné, před deseti lety ještě neexistovaly. Veškeré procesy jsou
zrychlovány. Pro některé lidi je příjemnější strávit čas s přáteli na sociálních sítích, nežli venku v parku. Uspěchanost dnešní doby pak může být
důvodem, proč se lidé potřebují zastavit, vrátit se zpět, nebo prožívat něco
specifického, co čiší z minulosti. Nostalgické jízdy jsou návratem do dob
minulých a pro mnohé nezažitých. Tato oblast cestovního ruchu využívá
nostalgickou paměť, pocity a prožitky, které vtáhnou účastníka cestovního
ruchu do dob dávno minulých.
V dnešním přemodernizovaném světě si někteří lidé raději dopřejí
požitkovou jízdu vlakem (nebo plavbu lodí přes oceán), než uspěchanou
cestu letadlem. Jsou také za svou touhu a vášeň ochotni slušně zaplatit.
Podle Matouška ([1]) jsou jejich motivací pro nostalgické jízdy na železnici především prožitek ze samotné jízdy, sledování ubíhající krajiny, jízda
po tratích, kde již není provozována pravidelná osobní doprava, kulinářské
zážitky na kolejích i příjemné usínání za svištění a klapání železných kol.
S tímto tématem se velice úzce pojí pojem nostalgie, která je obecně popisována jako hořkosladká touha po návratu domů. Pro někoho tento návrat
může znamenat to opravdové, autentické, skutečné nebo kvalitní. Pro druhého to může být setkání se s něčím, co zná z dětství, určitý pocit úzkosti,
známá chuť nebo jen obrazová vzpomínka. Nedílnou součástí nostalgie je
retro styl a s ním spojený retromarketing. Retromarketing je využíván jako
součást inovace retro produktů. V České republice se obecně retro styl spojuje nejčastěji s nějakým módním stylem nebo druhem výrobku, jako je
design nábytku, přehrávačů, přijímačů nebo spotřebičů, které jsou vybaveny soudobou technikou, ale jejichž vzhled se vrací k minulosti. Často je
pak kopírován styl 50. až 80. let 20. století.
Tempo dnešního života je natolik rychlé, že se věci okolo podstatně
mění téměř každých deset let. Zásadní a viditelné změny se týkají například rozvoje měst, vesnic, infrastruktury. Přibývají nové silnice, obchodní
domy, software, mění se dopravní prostředky, rychlost cestování a kom-
33
fort. Vše přichází takovou rychlostí, že než si člověk stihne na něco z toho
zvyknout, už se to zase mění. Tyto aspekty pro někoho mohou být stresující a s narůstajícím tlakem společnosti na výkon a efektivitu i naprosto
frustrující. Doba nepřímo nutí využívat nové technologie, nové věci, kterých je kolem velké množství.Nostalgie je pak pro člověka něco jako relaxace a odpočinek mysli, nostalgie se dá také chápat jako návrat k něčemu,
čemu lidé rozuměli a cítili se v té chvíli dobře. Nostalgie jako jev je vysvětlována různě, avšak vnímání a vyvolání nostalgických vzpomínek je
velmi podobné.
Nabídka nostalgických jízd historických vlakových souprav v České
republice
Podle Daniše ([2]) je nabídka nostalgických jízd historických vlakových souprav v České republice relativně široká. Tyto jízdy mají celoroční
charakter a bývají často tematické. Pro každý kalendářní rok je Českými
drahami vydán „Přehled zvláštních vlaků“. Jízdy, které se staly oblíbenými, se pořádají každoročně, např. Posázavské linky, Křivoklátský expres a
Jihočeské léto s párou.
Akce se zvláštními vlaky, které jsou vypraveny za sportovními nebo
kulturními událostmi, pořádají většinou spolky historie železniční dopravy
nebo sdružení. Existují také firmy, které zprostředkovávají tyto jízdy tak
zvaně „ na klíč“. Tyto akce „na klíč“ pak obsahují vybrané trasy, složení
vlakové soupravy, stravovací služby, ubytovací služby, nebo také doprovodný program.
Příklady nostalgických jízd ve světě
Železnice v Peru
Jak uvádí Fuks ([3]), peruánské železnice provozují trať z Cusca do
Aguas Calientes, městečka, jež je východiskem k Machu Picchu, ruinám
inckého předkolumbovského města. Trať vede podél řeky Urumbaba a je
dlouhá přibližně 150km. V ceně jízdenky je vstupné do ztraceného města
Inků, průvodce, doprava autobusem od nádraží ke zříceninám, občerstvení
dopoledne a večeře při zpáteční cestě. Mezi nejvýše položené železniční
tratě na světě náleží trať Lima – La Oroya v peruánských Andách, která
překonává Západní Kordillery průsmykem Ticlio ve výšce 4850m.
Rovos Rail
Pýchou Afriky je vlak Pride of Africa vedený z Kapského Města do
Pretorie se společností Rovos Rail ([4]). Vlaková souprava je tažena parní
34
lokomotivou z 19. století, cestující mají zaručené pohodlné cestování v historických vozech s personálem v dobových uniformách. Interiér vozů navozuje kolosální atmosféru nejen nábytkem, ale i pohoštěním, které se
podává v jídelním voze, jež má nádech půvabné viktoriánské atmosféry.
Cestující zde mají k dispozici velký výběr kvalitních jihoafrických vín. Co
se týče pokrmů podávaných v jídelním voze, je kladen vysoký důraz na
kvalitu a čerstvost surovin, které jsou z tamních oblastí a samozřejmě v
nabídce nechybí ani tradiční pokrmy těchto lokalit. Na palubě nejsou žádná
rádia ani televize, aby se zachoval duch minulé éry. Pro zajištění vyššího
komfortu pro cestující byla snížena kapacita soupravy na 80 cestujících.
Rovos Rail nabízí více typů spojů, některé jsou pojaty jako safari po železnici napříč jihem Afriky. V nabídce jsou i jízdy k Viktoriiným vodopádům
a do Mosambiku.
Orient Express
Podle Šrubařové ([5]) nabízí nejznámější vlak Orient Express (také
přezdívaný „Král vlaků“) únik z každodenní současnosti do minulosti.
Vlak poprvé vyjel z nádraží Gare de Strasbourg v Paříži dne 4. října 1883 a
ještě dnes na svých cestách Evropou mezi Paříží, Londýnem, Prahou, Benátkami, Budapeští, Vídní, Římem a Istanbulem nabízí nezapomenutelné
zážitky, reprezentované stylovou elegancí.
Zdroje:
[1] MATOUŠEK, P., Vlakový turismus po Česku. 2006, Le Cigare & Vin
Style, s. 135- 138
[2] DANIŠ, P., strojvedoucí parních a dieselových lokomotiv a strojmistr
DKV (Depo kolejových vozidel), ústní sdělení, 2013, Praha Libeň
[3] FUKS, T., Železnice v Peru [online]. 2009 [cit. 2014- 03- 20], K- report.
Net,
dostupné
z
WWW:
<http://www.kreport.net/clanky/zeleznice-v-peru/>
[4] ROVOS RAIL, [online]. 2010 [cit. 2013- 12-7], dostupné z WWW:
<http://www.rovos.com/trains/on-board>
[5] ŠRUBAŘOVÁ, K. Orient expres [online]. 2010 [cit. 2013- 12-7], dostupné z WWW: <http://www.orientexpress.cz/historie.htm>
35
Tento sborník vznikl s podporou projektu IKLIM (Interdisciplinární, informaticko-kognitivní, lingvistický a modulární rozvoj studia), reg. č.
CZ.1.07/2.2.00/28.0104, spolufinancovaného z Evropského sociálního
fondu a státního rozpočtu České republiky.
Název: Dobrá praxe v udržitelnosti cestovního ruchu
Druh publikace: Sborník 4. ročníku konference Dobrá praxe v udržitelnosti
cestovního ruchu
Editor: prof. RNDr. Josef Zelenka, CSc.
Počítačová sazba: Ing. Kolerová
Foto na obálce: Ing. Martina Pásková, Ph.D.; prof. RNDr. Josef Zelenka, CSc.
Rok a místo vydání: 2014, Hradec Králové
Náklad: 100
Vydání: první
Vydalo nakladatelství Gaudeamus jako svou xxx. publikaci.
ISBN
36