stáhni - Povrchová úprava chromování chromátování eloxování hlíníku

Transkript

povrchová úprava
TECHNOLOGIE PRO
ČERNÉ PASIVACE
Z PORTFOLIA ATOTECH
PDF ČASOPIS
ÚVODNÍ
■
ENTHONE – NOVÉ
MOŽNOSTI KOROZNÍ
OCHRANY
S NANOČÁSTICEMI
SOUČASNÝ STAV A SMĚRY
VÝVOJE V OBLASTI
ŽELEZNATÉHO FOSFÁTOVÁNÍ
NOVELIZACE NAŘÍZENÍ VLÁDY
Č. 61/2003 SB., JEJÍ DOPADY NA
PROVOZY POVRCHOVÝCH
ÚPRAV
NOVÉ PŘÍPRAVKY - TECHNOLOGIE - SLUŽBY
■
INFORMAČNÍ PŘEHLED
OBORU ZPRACOVÁNÍ
ODPADNÍCH VOD
Z POVRCHOVÝCH ÚPRAV
ROČNÍK V.
■
ÚNOR 2008
SLOVO
Důležitým zdrojem informací v každém oboru jsou semináře, konference, výstavy a veletrhy. Některé vzniknou a v tichosti zaniknou, některé působí
úspěšně již desítky let a vydobyly si pevnou pozici u odborné veřejnosti. Jednou z nich je i Aktiv galvanizérů pořádaný tradičně vždy první únorové úterý
v Jihlavě, kterému je věnováno toto vydání.
Zahajujeme volný cyklus, jehož cílem je seznámit všechny, kteří nemají možnost zúčastnit se významných akcí, alespoň s výběrem několika přednášek. Samozřejmě to nenahradí navázání osobních kontaktů a výměnu zkušeností spojenou s účastí. V každém případě budeme rádi, pokud se po prostudování příspěvků alespoň zamyslíte nad možností Vaší přítomnosti na akci v příštím roce.
V Hradci Králové 25. 2. 2008
L. Pachta
ZPRÁVY
Redakce děkuje organizátorům 41. Aktivu galvanizérů v Jihlavě za souhlas s publikací níže uvedených přednášek.
41. AKTIV GALVANIZÉRŮ JE JIŽ MINULOSTÍ
LADISLAV OBR, PREZIDENT ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO POVRCHOVÉ ÚPRAVY
Ve dnech 5. – 6. února 2008 proběhl v Jihlavě již 41. ročník Aktivu
galvanizérů, který spoluorganizují DKO, s.r.o. Jihlava a Česká společnost pro povrchové úpravy (ČSPÚ). Toto krásné horácké město, položené do malebné krajiny Českomoravské vysočiny přivítalo 219 účastníků
aktivu ze 115 podniků a institucí, nejen vysoce odborným programem,
ale také takřka jarním prosluněným počasím. Tradice a odbornost přilákala také celou řadu specialistů i z okolních zení, hlavně pak ze Slovenska a Německa.
Ve svém úvodním přivítání uvedl prezident ČSPÚ, Ing. Ladislav Obr,
CSc, mimo jiné, že tento aktiv je místem, kde si přední odbornicí již dlouhou řadu let vyměňují svoje zkušenosti, dělí se o dobré i špatné poznatky
z oblasti galvanochemie a povrchových úprav, ale také oprašují stará a
navazují nová přátelství.
V úvodu aktivu vystoupil
primátor města Jihlavy, Ing.
Jaroslav Vymazal, pozdravil
přítomné, popřál úspěšné
jednání aktivu a doslova
uvedl, aby se zde všichni cítili jako doma.
ÚNOR 2008
Jménem Německého odborného svazu pracovníků povrchových
úprav, DGO, vystoupil pan Joachim Ramisch. Vyzvedl vysoký počet přítomných, který svědčí o velmi zajímavém a přitažlivém programu jednání, ve kterém vždy on sám nachází nové inspirace pro svoji práci.
Uvedl přehled nejdůležitějších odborných akcí DGO v letošním roce a
pozval přítomné k účasti na těchto jednáních. Za Asociaci českých zinkoven se jako čestný host aktivu zúčastnil její ředitel Ing. Petr Strzyž.
Po slavnostním úvodu se pak již rozběhl na plné obrátky připravený
odborný program. Na účastníky aktivu čekalo během jedno a půldenního
jednání 19 přednášek.
První odborný blok byl zaměřen na nejrozšířenější technologie povrchové úpravy a to na vylučování povlaků zinku a jeho slitin, hlavně slitiny
zinek-nikl. V návaznosti pak na následné úpravy těchto povlaků s cílem
zvýšit jejich korozní odolnost.
Pan Lubomír Šubert, Enthone s.r.o., představil nové firemní alkalické a
slabě kyselé zinkovací lázně. Jejich předností by měl být výraznější dekorativní vzhled, zvýšená rychlost vylučování a vyšší korozní odolnost
vyloučených povlaků.
Zástupci firmy Schlötter, Dr. Živan Běhal a Ing. Petr Goliáš, objasnili
problematiku vylučování vysoce korozně odolného povlaku slitiny zineknikl. Na tento příspěvek navázal Ing. Vojtěch Žabka, Atotech CZ, a.s.. a
představil technologická řešení Atotech pro pokov slitin Zn-Ni. Poptávka
po slitině Zn-Ni zaznamenává v posledních letech silný růst, za kterým
stojí požadavky výrobců automobilů na vyšší korozní odolnost. Firma
Atotech disponuje jak alkalickou technologií, tak i technologií slabě kyselou. Zvláště technologie slabě kyselá přináší vysoký proudový výtěžek a
příjemný dekorativní vzhled. Dále představil membránovou technologii
pro alkalické lázně, která umožňuje zvýšit kapacitu stávajících zařízení o
desítky procent. V následném příspěvku pak představil technologie pro
černé pasivace z portfolia firmy Atotech. ►
povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz)
strana 1
Nanočástice, jako novou složku pasivací představil Petr Vostatek,
Enthone s.r.o.. Shrnul výhody použití nanočástic v pasivacích a to především při mechanickém poškození pasivací, kdy v přítomnosti nanočástic, se projeví „samohojícím“ efektem pasivační vrstvy.
Ing. Petr Szelag, Pagochema s.r.o., shrnul současný stav a nové směry vývoje v oblasti železného fosfátování, které ve sdružené operaci
s odmašťováním patří k základním úpravám, nejen ocelových materiálů,
při následném lakování. Zajímavý příspěvek Ing. Kateřiny Kreislové a kolektivu představil vady elektrolyticky vyloučených povlaků a následky,
které se projeví v korozní odolnosti systémů.
Ing. Ladislav Pachta informoval o novinkách na portálu Povrchová
úprava.cz. ( www.povrchovauprava.cz a www.galvanovny.cz ).Tento portál působí již 10 let, ale od 1. 1. 2008 zásadně změnil svůj vzhled i rozsah nabízených informací. Cílem změn bylo zlepšení uživatelského komfortu a zjednodušení vyhledávání návštěvníkům.
ČSPÚ velmi úzce spolupracuje s veletržní agenturou ABF. Je hlavním
odborným garantem veletrhu For Surface a garantem veletrhu For Industrie. Právě veletrh For Industrie, který se koná na Pražském výstavišti
v Letňanech ve dnech 15. – 17. 4. 2008., a který má ve své nomenklatuře i oblast povrchových úprav, byl představen ředitelkou veletrhu, Ing.
Hanou Pokornou a manažerkou veletrhu, Ing. Reginou Matouškovou.
Při loňském slavnostním 40. Aktivu galvanizérů uvedl prezident ČSPÚ,
že řada čtyřiceti aktivů již dává oprávnění se malinko ohlédnout a vzpomenout si na ty, kteří se podíleli na jejich začátcích. Výbor ČSPÚ se počínaje loňským rokem rozhodl, že do budoucna pravidelně na tomto aktivu morálně odmění ty, kteří se podíleli a podílí na rozvoji našeho krásného oboru a ocení jejich činnost pamětní medailí „Za přínos v oboru povrchových úprav“. Nejinak tomu bylo i letos a na 41. Aktivu toto ocenění
obdrželi:
Ing. Bartoš Miroslav, Bartoš Drahoslav Boček Josef, Ing. Cyrus Záviš,
Ing. Čapoun Karel, Doc.Ing. Chovancová Marta, CSc, Kamenec Josef,
RNDr. Kloubek Jiří, CSc, Ing. Kramoliš
Antonín, Pospíšil Antonín a Ing. Richter František.
Do odpoledního programu aktivu byli zařazeny tři přednášky. V úvodní
z nich pan Libor Koníček představil firmu HSO, GmbH ze Solingenu. Na
českém trhu není rozšířena, ale chce, jak vyznělo z předneseného příspěvku, být spolehlivým partnerem pro povrchové úpravy. Tvrdé eloxování je technologií, která v současné době začíná prožívat zvýšenou poptávku, která opět více vstupuje do popředí zájmu. O tom co je v ní za
úskalí, jaké jsou její přednosti a jak ji správně provozovat, informoval pan
Miloslav Rozmánek, Ekochem – PPÚ, s.r.o.
ÚNOR 2008
V závěrečném příspěvku prvního dne jednání seznámil Ing. Ladislav
Obr, CSc, Atotech CZ, a.s., přítomné účastníky aktivu s technologií tvrdého funkčního chromování. Na konkrétních případech provedl porovnání klasických chromovacích lázní s lázněmi poslední generace, bezfluoridové a obsahující pouze organické katalyzátory. Představil chromovací
lázeň Heef 25, která je z portfolia firmy Atotech a která je v současné době nejrozšířenější tvrdě chromující lázní poslední generace v České a
Slovenské republice.
Touto přednáškou skončil odborný program prvního dne jednání.
Ihned následovala Valná hromada ČSPÚ, která zhodnotila svou činnost
za uplynulý rok a nastínila výhledový plán činnosti společnosti na další
období. Jelikož v tomto roce skončil i mandát výboru společnosti, byla
provedena volba nového výboru a nové revizní komise. Po bohaté diskusi, zaměřené hlavně na další činnost společnosti, bylo přijato usnesení
valné hromady a jednání ukončeno. Po valné hromadě se sešel nový výbor na krátkém jednání a ze svého středu zvolil prezidenta a viceprezidenta společnosti. Prezidentem byl na další funkční období zvolen Ing,
Ladislav Obr, CSc a viceprezidentem Ing. Petr Szelag. (Blíže z jednání
valné hromady bude uvedeno v samostatném příspěvku.
Stalo se již tradicí, že večer po prvním dnu jednání se všichni účastnící
scházejí na společenském večeru, který se koná v přednáškovém sále,
jehož stoly jsou přestavěny a je vytvořen taneční parket. Nejinak tomu
bylo i letos a tak mohli přítomní shlédnou již tradiční i netradiční vystoupení profesionálních tanečních skupin a jednotlivců a pak celý večer příjemně strávit s přáteli při tanci a poslechu krásných melodií a písniček.
Není divu, že večer rychle utekl a řadě účastníků se ani nechtělo odejít.
Druhý den jednání začal přesně s úderem 9.05 hodiny při vysoké
účasti přítomných posluchačů. Přesto, že část přihlášených po prvním
dnu jednání odjíždí za svými každodenními povinnostmi, byla účast
nadmíru vysoká a již první přednášku sledovalo téměř 90 posluchačů.
Co je nového ve výrobním programu firmy Spolsin s.r.o. nás seznámil
Ing. Vladimír Dušek. Následující příspěvek nás zavedl do oblasti ekologie a ochrany životního prostředí.
Ing. Jindřich Kuběna, ČIŽP Praha, seznámil přítomné posluchače
s novelizací Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. a jejím dopadem na provozy
povrchových úprav. Novela platí od 1. 10. 2007 a přináší řadu velmi důležitých změn a vymezení nových pojmů. Součástí příspěvku byl i přehled prováděcích předpisů k vodnímu zákonu.
Ing. Petr Penc a firma IPP s.r.o., je v podvědomí pracovníků galvanizoven známá. Pro letošní aktiv si Ing. Penc připravil přehled galvanických a odmašťovacích zařízení firmy Manz, kterou v ČR zastupuje. Pan
Gabriel Jaklovski představil poprvé v Jihlavě firmu Bűttner-Schmitz, výrobce závěsů pro galvanizovny a lakovny. Firma se touto problematikou
zabývá více jak 50 let. V lednu 2008 uvedla do provozu nový závod
v Zohoru ve Slovenské republice, který by měl dodávat závěsy na východoevropský trh.
Firmu Dehor – elspec. Litvínov, s.r.o., zastupoval Ing. Vlastimil Vrátný.
Firma se zaměřuje především na poskytování komplexních služeb týkajících se stejnosměrných zdrojů pro povrchové úpravy. V roce 2004 vytvořila partnerství s firmou NES Nová Dubnica, s.r.o..
O nových možnostech zvyšování korozní odolnosti povlakových systémů hovořili pánové Bohumil Dvořák a Jaromír Vrbata z firmy MacDermid. V závěrečném vystoupení představil Ing. František Blahovec, PCS
s.r.o., firmu Oxford Instruments jako výrobce přístrojů určených pro měření tloušťky povlaků včetně chemického složení jednotlivých vrstev.
V závěrečném slově poděkoval řídící aktivu, Petr Vostatek, všem přítomným za aktivní účast při jednání, popřál jim šťastnou cestu zpět do
svých domovů a pozval je na další akce pořádané ČSPÚ. Tou nejbližší
bude veletrh For Industrie v dubnu v Praze.
Tak takový byl 41. Aktiv galvanizérů v Jihlavě. █
strana 2
TECHNOLOGIE PRO ČERNÉ PASIVACE Z PORTFOLIA ATOTECH
PAVEL MÁCKA, VOJTĚCH ŽABKA, ATOTECH CZ, A.S.
ÚVOD
Evropská legislativa ve směrnici 2000/53/EC z 18. 9. 2000 o vozidlech
s ukončenou životností určuje obsah nebezpečných látek na jeden automobil. Hlavním motivem tohoto dokumentu je fakt, že vozidla s ukončenou životností produkují v EU 8 - 9 miliónů tun odpadu ročně.
Jedním z požadavků směrnice je, aby:
"...preventivní opatření byla uplatňována počínaje fází projektování
vozidla, zejména v podobě snižování a kontroly nebezpečných látek obsažených ve vozidlech, aby se tak předešlo unikání těchto látek do životního prostředí, aby se usnadnila recyklace a zabránilo se odstraňování
nebezpečného odpadu. Zakázáno by mělo být zejména používání olova,
1
rtuti, kadmia a šestimocného chromu. "
Atotech dodává kompletní sortiment pasivací a speciálních reaktivních
sealerů, jejichž aplikací lze dosáhnout maximální korozní odolnost. Volba
sealeru je pak závislá na finální aplikaci daného dílce. Sealery s integrovaným lubrikantem jsou nastaveny na požadavky výrobců spojovacího
materiálu tak, aby byla dosažena často velmi úzká specifikace koeficientu tření. Sealery s černým pigmentem lze použít pro dosažení intenzivně
černého vzhledu při bubnovém pokovu. Alternativou k sealerům je post
3+
dip na bázi Cr , jehož vývoj byl motivován požadavkem japonského automobilového průmyslu na pasivace bez sealeru. Na nejnáročnější dílce
lze nanést organický transparentní lak. V tom případě pasivační vrstva
představuje základ s dostatečnou adhezí.
6+
Příloha II, odst. 12 pak připouští maximálně 2 g Cr na je1
den automobil s ukončenou životností .
Tato norma zásadně změnila sortiment protikorozních
technologiích v galvanickém průmyslu, především způsobila
6+
posun od tradičních chromátovacích přípravků na bázi Cr k
3+
technologiím s obsahem Cr .
V návaznosti na uvedenou směrnici automobilový průmysl
přehodnotil specifikace ochranných povlaků a zároveň svoje
požadavky na ně. Paralelně s tímto procesem lze sledovat i
rostoucí požadavek na černé povrchové úpravy.
ČERNÁ PASIVACE
Vznik černé pasivace na zinkové vrstvě probíhá za velmi agresivních
3+
podmínek, kdy Cr vrstva roste příliš pomalu na to, aby mohla představovat zásadní korozní bariéru. Pro dosažení dostatečné korozní odolnos2
ti je tedy nutná aplikace sealeru, post dipu nebo laku .
Obr. 1: Řez zaměřeným iontovým paprskem (FIB) ukazuje
silné naleptání základní galvanické vrstvy a úplné pokrytí povrchu pasivací
ČERNÉ PASIVACE NA ZINEK
Hlavní požadavek na černé pasivace zinku dnes nepřichází z automo6+
bilového průmyslu. První specifikace černé pasivace bez Cr uvolněné
automobilovým průmyslem však byly indikátorem budoucího trendu. Poslední generace černých pasivací z portfolia Atotech nabízí nejvyšší korozní odolnost a vyhovuje současným vzhledovým požadavkům.
Alkalický bezkyanidový zinek
Pasivace
Unifix Zn 3-28 L
Post Dip
Použití
Unifix Cr3 Seal Spezávěs/buben
cial
Homogenní černý povlak s alkalickým post dipem.
Korozní odolnost
72 h bílá koroze (ISO 9227)
Pasivace
Post Dip
Použití
Korozní odolnost
Tridur Zn H1
Tridur Finish 300
závěs/buben
Černá pasivace pracující při teplotě okolí - dobrá korozní odolnost.
Pasivace
Unifix Zn 3-28 L
Sealer
Sealer 3900 W
Použití
buben
Korozní odolnost
72 – 120 h bílá koroze (ISO
9227)
Unifix Zn 3-28 L
Sealer 3500 WL
buben
9227)
0,10 – 0,16 koeficient tření
Unifix Zn 3-28 L
Sealer 3500 WL2
buben
72 - 120 h bílá koroze (ISO
9227)
0,12 - 0,18 koeficient tření
Kombinace pasivace-sealer pro bubnový pokov. Použitím produktů s integrovaným lubrikantem
lze dosáhnout různých koeficientů tření.
Pasivace
Unifix Zn 3-28 L
Sealer
Sealer 310 W
Použití
buben
Korozní odolnost
9227)
Použití Sealeru 310 W lze dosáhnout vyšších hodnot koeficientu tření.
Pasivace
Sealer
Použití
Tridur Zn H1
Corrosil Plus 501
závěs
Vysoce výkonná kombinace pro závěsový pokov.
ÚNOR 2008
Korozní odolnost
120 h (ISO 9227)
strana 3
Kyselý a kyanidový zinek
Pasivace
Unifix Zn 3-29 L
Sealer
Sealer 3900 W
Korozní odolnost
9227)
Unifix Zn 3-29 L
Sealer 3500 WL
buben
9227)
Kombinace pasivace-sealer pro kyselý a alkalický zinek. Použitím produktů s integrovaným lubrikantem lze dosáhnout různých koeficientů tření.
Pasivace
Unifix Zn 3-29 L
Post Dip
Unifix Cr3 Seal Spezial
Homogenní černý vzhled bez sealeru.
Použití
buben
Použití
buben/závěs
Pasivace
Sealer
Použití
Unifix Zn 3-29 L
Sealer 350 W
závěs
Vysoce výkonná kombinace pro závěsový pokov.
Korozní odolnost
Korozní odolnost
ČERNÉ PASIVACE PRO SLITINU ZINEK-ŽELEZO
Hlavní požadavek na černé pasivace na Zn-Fe přichází z automobilového průmyslu. V současnosti je platných několik specifikací, pro které Atotech
nabízí schválené procesy.
Pasivace
Post Dip
Použití
Korozní odolnost
Tridur ZnFe H1
Tridur Finish 300
buben/závěs
Černá pasivace pro Zn-Fe s dobrou korozní odolností bez použití sealeru.
Pasivace
CorroTriBlack ZnFe
Sealer
Použití
Korozní odolnost
Corrosil Plus 501
závěs
(BG)
Spolehlivý systém pro závěsový pokov. Schválený GMW 4700 a Renault 00-1-71-002 Q.
Pasivace
Sealer
Použití
Korozní odolnost
Tridur ZnFe H1
Corrosil Plus 501
buben/závěs
Optimální volba jsou-li ve stejném zařízení procesovány transparentní a černé pasivace.
Pasivace
Unifix Fe 3-24 L
Sealer
Sealer 3500 WL
Použití
buben
Korozní odolnost
2 cykly bílá koroze (VDA-621415)
Systém s nejvyšším výkonem, který vyhoví nejnáročnějším požadavkům specifikací Volvo VCS
5737,19. Použitím produktů s integrovaným lubrikantem lze dosáhnout různých koeficientů tření.
ČERNÉ PASIVACE PRO SLITINU ZINEK-NIKL
Slitina Zn-Ni je pro svoji vynikající korozní odolnost a absenci kontaktní koroze s hliníkem nejžádanějším povlakem pro automobilový průmysl. Atotech nabízí v tomto segmentu nejširší portfolio pasivací a sealerů.
Pasivace
Sealer
Použití
Korozní odolnost
Tridur ZnNi H1
Corrosil Plus 301
závěs
Výhodou této pasivace je tvorba homogenního černého povlaku za mírného vzduchování - velmi
vhodné pro závěsový pokov. Vyhovuje specifikaci TL 244.
Pasivace
Unifix Ni 3-30 L
Sealer
Sealer 3600 WL
Použití
buben
Korozní odolnost
Lubrikovaný černý povrch pro spojovací materiál. Vyhovuje specifikaci VDA 234-104. Použitím
produktů s integrovaným lubrikantem lze dosáhnout různých koeficientů tření.
Pasivace
Sealer
Unifix Ni 3-30 L
Sealer 350 W
Černá pasivace schválená GMW 4700.
Použití
buben
Korozní odolnost
Pasivace
Post Dip
Použití
Korozní odolnost
Tridur ZnNi H1
Tridur Finish 300
závěs
240 h to bílá koroze (ISO 9227)
Nejlepší korozní odolnost pro případy, kdy není povoleno použití sealeru.
Pasivace
Top Coat
Použití
Korozní odolnost
Rodip ZnX dark
PPG
buben
Velmi dobrá korozní odolnost. Schváleno pro Ford WSS-M21P44-A3 .
►
ÚNOR 2008
strana 4
Pasivace
Unifix Ni 3-30 L
Top Coat
Použití
Korozní odolnost
Sealer 300 W +
buben
Techseal Black
Nejvyšší korozní odolnost. Vyhovuje specifikaci GS 90010 ZINNID SW.
REFERENCE
1. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností
2. Internal Communication Atotech; Atotech Deutschland (2007)
ENTHONE – NOVÉ MOŽNOSTI KOROZNÍ OCHRANY S
PŘEDSTAVENÍ PRODUKTU PERMA PASS® 5000
█
NANOČÁSTICEMI
PETR VOSTATEK, ENTHONE S.R.O.
VŠEOBECNÁ DEFINICE
SKRYTÁ HROZBA
Pro ujasnění termínů uvádím všeobecnou definici nanočástic a nanotechnologie.
Nanočástice: mikroskopická částice jejíž velikost je měřená
v nanometrech (nm). Je definovaná jako částice jejíž alespoň jeden rozměr je <200 nm.
Nanotechnologie: technologický vývoj v oblasti atomů, molekul nebo
makromolekul o velikosti přibližně 1-100 nm na vytvoření a využití struktur, zařízení a systémů s novými vlastnostmi. Ale také: oblast vědy a vývoje věnovaná vytváření a výrobě extrémně malých elektronických přístrojů a obvodů sestavených z jednotlivých atomů a molekul.
Nanověda a nanotechnologie se věnuje studování a práci v ultra-malé
oblasti. Jeden nanometr je jedna milióntina milimetru (nebo také
0,000000001 metru) a pro představu má jeden lidský vlas tloušťku cca.
80.000 nm. Velikost jednotlivých atomů je o desetinu menší (1
Angstrom). Nanověda je technologie, která vytváří materiály v oblasti
molekul manipulací jednotlivých atomů.
Ačkoli jsou termíny jako nanotechnologie a nanověda poměrně nové, je
možno si uvědomit, že využívání chemikálií s nanočásticemi je daleko
starší. Chemie s nanočásticemi se využívá v mnoha průmyslových oblastech, již dlouho například uvnitř chladniček nebo praček s nanočásticemi
stříbra, které zabraňuje množení mikroorganismů nebo zajišťuje správné
vyprání šatů.
Přírodně se vyskytují nanočástice jsou známy například z vulkanických
erupcí. Dále se nanočástice vyrábí uměle. Existují určité obavy ohledně
ochrany zdraví a životního prostředí. Pokud by nanočástice nebyly navázány, ale volné, mohlo by být poměrně složité se jich opět zbavit. Mohou
být toxické a způsobovat poškození živých organismů. Toto poškození
by mohlo vzniknout také při delším vystavení, pokud by se nanočástice
kumulovaly např. v tukovém polštáři zvířat nebo lidí. Vystavení se vysokému množství těchto částic by mohlo být nebezpečné. Až doposud nebyl výzkum v této oblasti příliš rozsáhlý.
V povlacích zajišťujících korozní ochranu jsou nanočástice modifikovány
a stabilizovány tak, aby byly vázány a zabránilo se jejich uvolnění.
POVRCHOVÉ ÚPRAVY
Využití nanočástice v povrchových úpravách se dělí na tři hlavní oblasti:
utěsnění, kompozitní pokovení a nový trend – pasivace s nanočásticemi.
Všechny tři oblasti zvyšují korozní ochranu. Částice působí jako korozní
bariéra pokud se zabudují do mezivrstvy mezi kov (zinek) a vzduch.
CHEMIKÁLIE S
NANOČÁSTICEMI
Hlavní chemická charakteristika disperzí nanočástic je v jejich obrovském reaktivním povrchu. Protože jsou nanočástice v pasivační vrstvě
volně pohyblivé umožňují „samohojící“ efekt a tím se vytvořila adekvátní
náhrada klasického žlutého chromátování.
SiO2 – nanočástice v různých velikostech od 5 nm (vlevo) až do 100 nm (vpravo).
Nanopasivace PERMA PASS® 5000
PERMA PASS 5000 je nový pasivační přípravek s vysokou korozní ochrannou, který obsahuje nanočástice SiO2. Je vhodný pro pasivaci povlaků vyloučených ze slabě kyselých, kyanidových, alkalicko- bezkyanidových zinkových i slitinových Zn/Fe a Zn/Ni elektrolytů.
PERMA PASS 5000 vytváří lesklé, irizační ochranné vrstvy. Zabarvení pasivační vrstvy je lehce nazelenalé a může irizovat od červených přes modré
až po fialové barevné tóny. Na zinkovém povlaku vyloučeném z alkalických elektrolytů je zabarvení intenzivnější a až slabě žluté. Tloušťka pasivační
vrstvy je 100 – 500 nm.
Pasivační vrstvy připravené procesem PERMA PASS 5000 vykazují korozní ochranu srovnatelnou, nebo dokonce lepší, než jsou hodnoty získané žlutým chromátováním, přípravky s obsahem šestimocného chromu. Proto je PERMA PASS 5000 doporučen jako přímá náhrada žlutého chromátování.
Použitím nanočástic se ještě více zvyšují ochranné vlastnosti pasivačních vrstev. Nanočástice se především uplatňují při tzv. „samohojení“ pasivační
vrstvy. To značí, že drobné poškození pasivační vrstvy se částečně regeneruje, a tím se udržuje vysoká hodnota ochranného účinku.
Zařazení IMDS: povlaky PERMA PASS 5000 odpovídají svým složením materiálu uvedenému pod číslem ID –Nr. 10659640.
VLASTNOSTI POVLAKU
Ochranné povlaky na zinkovém povlaku jsou zeleno-červeně irizující a
mohou vlivem složení roztoku vykazovat rozdílné barevné tóny. Korozní
odolnost při zkouškách v solné mlze dle normy DIN EN ISO 9224/DIN
50021 SS je neobyčejně vysoká. U zboží pokovovaného v bubnech lze u
mnoha dílů docílit hodnoty přes 168 h bez vzniku bílé koroze a podle typu aplikační techniky lze docílit až hodnot přes 360 hodin. U závěsového
zboží se docilují hodnoty přes 400 h. Vysoký efekt “samohojení“.
ÚNOR 2008
Pracovní podmínky
parametr
teplota
doba úpravy
hodnota pH
pohyb elektrolytu
teplota sušení
doba sušení
optimum
rozsah
30 °C (hromadně 35 °C)
20 – 40 °C
75 s
60 – 90 s
2,2 – 2,5
2,0 – 2,8
čeření vzduchem nebo míchadlem
80 °C
60 – 100 °C
10 min
5 – 15 min
►
strana 5
Vlivem rozpouštění železa z nepokovených míst a ze spadlých dílů se
pasivační lázeň obohacuje o železo. Tím se výsledné zabarvení pasivačních vrstev postupně mění a získává nažloutlý odstín. Současně se
zhoršuje korozní odolnost. Použitím přípravku INHIBITOR 3-K ihned při
nasazení nové pasivační lázně lze tento problém eliminovat. V každém
případě však doporučujeme napadané zboží co nejrychleji z lázně vyjmout.
Pracovní postup
- vyloučení zinkového, nebo slitinového povlaku zinku
- 2 – 3° oplach
- vyjasnění ve zředěné kyselině dusičné (asi 0,2 – 0,5% objemových)
- oplach v demineralizované vodě (doporučujeme); oplach filtrovat přes
aktivní uhlí
- pasivace PERMA PASS 5000
Po 480 h v neutrální solné mlze.
Silnovrstvá pasivace za tepla.
Utěsnění v ENSEAL® 110.
Zřetelná červená koroze v ohybu.
10 – 20 % bílé koroze na povrchu.
- 2 – 3° oplach
- v případě potřeby utěsnění v přípravcích typu ENSEAL
- popřípadě po utěsnění ofuk tlakovým vzduchem (doporučujeme)
- sušení horkým vzduchem
Praktické zkušenosti
Výhoda nanopasivace se ukazuje především při mechanickém poškození zinkové vrstvy. Díly na následujících obrázcích byly při vtlačení gumové části extrémně zdeformovány (stupeň ohnutí až 270°). Tím došlo
k mechanickému poškození pasivační a zinkové vrstvy. V určité oblasti je
zinková vrstva zcela zničena a je odkryt základní materiál. Na tomto místě tedy dochází v testu v solné mlze velmi rychle ke korozi až do červené
koroze. Nanopasivace zde velmi efektivně prokazuje své „samohojící“
efekty. Tvorba červené koroze je silně opožděná.
Po 480 h v neutrální solné mlze.
Nanopasivace PERMA PASS® 5000.
Utěsnění v ENSEAL® 110.
Mírná bílá a částečně červená koroze v ohybu.
5 – 10 % bílé koroze na povrchu.
ZÁVĚR
Pomocí nové produktové třídy, nanopasivace, dosáhnete výborné korozní ochrany.
Na závěsovém zboží dosáhnete cca. 240 – 480 h a při použití vhodného utěsnění až > 1.000 hodin bez bílé koroze. Jedná se o provozní výsledky
z běžného provozu s produkcí > 10 tun denně. █
Využijte možnosti spolupráce s firmou Enthone!
ÚNOR 2008
strana 6
SOUČASNÝ STAV A SMĚRY VÝVOJE V OBLASTI ŽELEZNATÉHO FOSFÁTOVÁNÍ
ING. PETR SZELAG, ING. JAROSLAV CHOCHOLOUŠEK, PRAGOCHEMA, PRAHA, [email protected]
SOUČASNÝ STAV ŽELEZNATÉHO FOSFÁTOVÁNÍ
Současným standardem a nejrozšířenějším typem lázně je jednosložkový, kapalný, univerzální přípravek sdružené operace železnatého fosfátování a odmaštění. Aplikuje se ponorem nebo častěji postřikem. Ve
svém složení kombinuje anorganické složky dihydrogenfosforečnanů alkalických kovů a urychlovač, který je nejčastěji na bázi molybdenanů,
s organickými povrchově aktivními látkami zajišťujícími odmašťovací
schopnost lázně. Vytváří amorfní vrstvičku fosforečnanu železnatého
(Vivianitu - Fe3(PO4)2 . 8H2O). Tato vrstva je velmi tenká a kompaktní, její
2
plošná hmotnost se obvykle pohybuje od 0,2 do 0,5 g/m . Je intenzivně
zbarvena od šedé až modrofialové barvy do zlatavých odstínů. Zbarvení
není rovnoměrné, podle tloušťky vrstvy se na povrchu vyskytuje řada barevných odstínů. Tvorba vrstvy napomáhá uvolňování mastnot
z upravovaného povrchu. Odmašťují se povrchy železných kovů zamaš2
těné běžnými konzervačními nebo tvářecími oleji do 1 až 2 g/m . Vyšší
zamaštění nebo obtížně odmastitelné látky mohou zablokovat tvorbu
vrstvy. Takové povrchy vyžadují předběžné odmaštění nebo jiné opatření.
Železnaté fosfátování je velmi jednoduchá, relativně levná a oblíbená
technologie předběžné úpravy povrchu před lakováním. Zejména masově rozšířené povlakování práškovými plasty využívá technologii železnatého fosfátování pro kvalitní předúpravu povrchu železných kovů. Ta zajišťuje dobrou přilnavost lakové vrstvy a zvýšenou korozní odolnost celého systému protikorozní ochrany. Železnatý fosfát se také stále více využívá pro mezioperační pasivaci povrchů železa. Jeho výhodou je ochrana povrchu železa bez použití ropných produktů. To je výhodné pro povrchy, které se přepravují ke konečnému lakování. Použitím kombinace
železnatého fosfátování a následné pasivace, utěsnění nebo konzervace
se zvyšuje korozní odolnost mezioperační protikorozní ochrany.
Široké použití technologie železnatého fosfátování předurčilo vznik řady variant koncentrátů pro nasazení pracovních lázní. Setkáme se
s práškovými nebo kapalnými koncentráty, přípravky pro sdruženou operaci odmaštění a fosfátování s obsahem povrchově aktivních látek nebo
naopak s přípravky bez organických tenzidů. Vyčleňují se specializované
přípravky pro ponor, postřik, vysokotlaký postřik. Přípravky s nízkou pěnivostí nebo naopak přípravky silně pěnící pro aplikaci ve formě pěny
apod.
OBVYKLÉ PRACOVNÍ PODMÍNKY LÁZNÍ UNIVERZÁLNÍHO KAPALNÉHO FE FOSFÁTU
Pracovní parametr
Ponorová aplikace
koncentrace přípravku v lázni
2–3%
1–2%
bodovitost (spotřeba 0,1 M NaOH
v ml na titraci 10 ml lázně na ff)
3 – 10 ml
2 – 6 ml
doba fosfátování
3 – 6 min.
1 – 3 min.
teplota lázně °C
50 – 70 °C
40 – 60 °C
3,5 - 5
4 – 5,5
čeření vzduchem, podhladinové ejektory
-
do 0,1 g/l
do 0,1 g/l
-
0,1 – 3 (10 vysokotlaký postřik)
pH
míchání
obsah kalu g/l
tlak na tryskách MPa
MODIFIKACE UNIVERZÁLNÍHO TYPU ŽELEZNATÉHO FOSFÁTU
Snahy o rozšíření aplikační oblasti univerzálního jednosložkového kapalného koncentrátu vedly k dvěma modifikacím složení koncentrátu,
které umožňuje:
•
•
Postřiková aplikace
aplikaci železnatého fosfátu na povrchy hliníku a zinku (zejména
žárově zinkované povrchy)
regeneraci fosfátovací lázně od mastnot mikrofiltrací
Tyto dvě modifikace zachovávají všechny pozitivní vlastnosti univerzálního přípravku, nemění jeho pracovní podmínky ani nezvyšují významně jeho cenu.
ŽELEZNATÝ FOSFÁT A POVRCHOVÁ ÚPRAVA HLINÍKU A
ZINKU.
Současné lakovací linky často pracují zakázkovým způsobem a zpracovávají nejen výrobky ze železných kovů, ale i často výrobky
z pozinkovaného plechu nebo hliníkové materiály. V některých případech
jsou výrobky pro povrchovou úpravu kombinovány z oceli a zinku nebo
hliníku. Je logickým požadavkem, aby fosfátovací lázeň dokázala odmastit a vytvořit konverzní vrstvu i na hliníku a zinku.
Povrch hliníku a jeho slitin je chráněn pasivní vrstvičkou oxidů, která
za pracovních podmínek Fe fosfátu silně zpomaluje nebo dokonce zabrání reakci lázně s kovem. Obdobné je to i u žárově pozinkovaných
ocelových plechů. Povrch žárového zinku tvoří odolná oxidická vrstva
nebo je povrch zinkových pásů již při výrobě pasivován. Zinkové povlaky,
vyloučené z elektrolytických zinkovacích lázní jsou mnohem reaktivnější,
pokud však nejsou chráněny konverzní vrstvou. Povrch zinkových odlitků
vykazuje dobrou reaktivitu zejména po obvyklém omílání.
ÚNOR 2008
Pracovní podmínky železnatého fosfátování, zejména vyšší pH lázně a
nízká koncentrace lázně, silně omezuje tvorbu fosfátů na hliníku i zinku.
Běžné lázně pro zinečnaté fosfátování hliníku a zinku pracují při pH pod
3. Proto je nezbytné do lázně železnatého fosfátu přidat látky, které depasivují povrch hliníku a zinku a zvyšují reaktivitu obou kovů i při pH nad
4. Přídavek těchto látek umožní tvorbu velmi tenkých konverzních vrstev,
které však obvykle postačují k zajištění dostatečné přilnavosti většiny nátěrových hmot jak na zinku tak i na hliníku. V některých případech je nutné použít speciální utěsnění povrchu, které zajistí přilnavost prakticky
všech typů nátěrových hmot.
TENZIDOVÁ SLOŽKA FOSFÁTOVACÍCH LÁZNÍ A ÚPRAVA
PRO REGENERACI MIKROFILTRACÍ
Obvyklými povrchově aktivními látkami s odmašťovacím účinkem jsou
tenzidy s nízkým bodem zákalu. Jsou výhodné, protože při vyšší pracovní teplotě pracují nad bodem zákalu a silně poklesne jejich pěnivost.
Umožňují tak postřikové aplikace lázní. Tyto typy tenzidů jsou
v kapalném koncentrátu dihydrogenfosforečnanů však špatně rozpustné.
Jejich kompatibilitu s anorganickými složkami lázně podporuje
v koncentrátu větší množství hydrotropních látek. Proto je jejich obsah
v koncentrátu limitován. Lázně připravené z těchto koncentrátů mají také
omezenou odmašťovací schopnost a dobré výsledky se v nich dosahují
jen při postřikovém způsobu aplikace. Účinnost odmašťování podporuje
významně mechanický účinek dopadu kapek lázně na kovový povrch a
rychlé odplavování odmaštěných nečistot. Při ponorové aplikaci je mechanický účinek míchání lázně nižší, a proto je také nižší i odmašťovací
schopnost lázně.
Zvýšení odmašťovací schopnosti lázní železnatého fosfátu lze dosáhnout přídavkem doplňovacích tenzidů. ►
strana 7
V tomto případě již není výrobce přípravků omezen nutností respektovat kompatibilitu tenzidů s anorganickými složkami koncentrátu a může
volit širší paletu účinných látek pro zvýšení odmašťovací schopnosti a
další zlepšení účinku fosfátovací lázně. Obvykle se doplňovací tenzidová
složka dávkuje pro zvýšení odmašťovacích účinku lázně zejména pro
ponorové operace. Pro tento účel je možné použít vysoce účinné tenzidy
s vyšší pěnivostí, takže množství dávkovaného tenzidu se pohybuje jen
v řádu setin až desetin procenta a nezvýší se prakticky cena povrchové
úpravy. Některé z doplňovacích tenzidů dále zlepšují homogenitu vzhledu fosfátové vrstvy, zlepšují dispergaci mechanických nečistot a kovového obrusu v lázni. Významné je také zlepšení odlučování uvolněných
ropných produktů na hladině lázně a tím usnadnění jejich oddělování
v odlučovačích oleje.
Ve formulacích fosfátovacích lázní pro vysokotlaké postřikování se
uplatnily i silně pěnivé tenzidy. Při dopadu na kovový povrch vytvářejí
vrstvu pěny, která povrch tepelně izoluje a zabraňuje rychlému zchladnutí postřikovaného kovu. Tím prodlužuje dobu, kdy je na povrchu přítomna
fosfátovací lázeň o dostatečné teplotě, při níž dochází k tvorbě vrstvy.
Zcela jinak je nutné řešit složení tenzidové složky lázně při požadavku
na regeneraci pracovní lázně mikrofiltrací. V současných průběžných postřikových fosfátovacích linkách je možné uspořádat oplachové operace
tak, že všechna spotřebovaná voda v oplachovém systému natéká do
fosfátovací lázně a doplňuje odpařenou vodu. Získá se tak prakticky materiálově uzavřený okruh lázně bez odpadů. Je však nezbytné prodloužit
vlastní životnost funkční lázně dobrou regenerací. To může zajistit čištění
lázně mikrofiltrací, kdy kromě běžného odstraňování mastnot odloučených na hladině, se lázeň mikrofiltrací čistí i od emulgovaných mastnot a
nebo jiných organických látek.
V takovém případě nelze použít tenzidy s nízkým bodem zákalu, protože by se v mikrofiltraci zachytily a lázeň by ztratila odmašťovací schopnost. Dalším problémem je pěnivost, protože tenzidy, vyhovující jak mikrofiltraci tak vysoké účinnosti odmašťování, v slabě kyselém prostředí
fosfátovací lázně poměrně silně pění a nehodí se pro postřikové operace. Podmínku mikrofiltrovatelnosti je nezbytné splnit bezvýhradně. Kompromis je možné učinit jen z hlediska účinnosti odmaštění. Provozní
zkoušky lázní s tenzidovou složkou vhodnou pro mikrofiltraci prokázaly
zatím životnost v neúplně uzavřeném okruhu bez výměny lázně více než
1,5 roku.
SILNOVRSTVÝ ŽELEZNATÝ FOSFÁT
Zinečnaté fosfáty pod nátěrové hmoty vykazují vyšší korozní odolnost
než běžné železnaté fosfátování. Proto byly zkoumány i technologie, které by zlepšily vlastnosti vrstvy Fe fosfátu a zvýšily odolnost celého povlakového systému. Jednou z možností je silnovrstvé železnaté fosfátování.
Tvorbu silných vrstev železnatého fosfátu o dvou až trojnásobné ploš2
né hmotnosti (0,6 - 1,5 g/m ) umožnily teprve jiné, neoxidační typy urychlovačů fosfátování. Povlaky z nich se korozní odolností se v řadě aplikací
vyrovnají povlakům zinečnatého fosfátu. Silnovrstvé železnaté fosfátové
povlaky se od běžných liší i zbarvením. Tenkovrstvé povlaky bývají namodralé, zlatavě namodralé nebo nafialovělé, kdežto tlustovrstvé jsou
sytě vybarveny do modrozelena nebo modrofialova a ty nejsilnější mají
šedé zabarvení, podobné zinečnatým fosfátovým povlakům. Korozní
odolnost takových železnatých fosfátů se prakticky rovná korozní odolnosti stejně silných zinečnatých fosfátů. Fosfátová vrstva již není amorfní, ale projevuje se náznak krystalické struktury povlaku viz následující
obrázek. Krystalky jsou uspořádány do kulových útvarů o typické velikosti okolo 0,2 µm.
Fosfátová vrstva při ponorové aplikaci zadržuje na svém povrchu
drobné částice fosfatizačního kalu, který se po usušení dá setřít. Tato
nevýhoda se nevyskytuje při postřikovém způsobu aplikace, kdy jsou
částice kalu z povrchu snadno odstraněny. Přesto tento typ železnatého
fosfátování našel i uplatnění při ponorové aplikaci v automobilovém průmyslu pro fosfátování tlumičů pro nákladní automobily. Nátěrový systém
se silnovrstvým fosfátem splnil kvalitativní požadavky i po expozici 1000
hodin v solné mlze.
ŽELEZNATÝ FOSFÁT VYTVÁŘENÝ PŘI NÍZKÉ TEPLOTĚ
Neustálý tlak na snižování energetické náročnosti technologií vedl
k vývoji fosfátů pracujících již od normální teploty. Formulace těchto lázní
je také založena na jiných typech organických urychlovačů bez molybdenanů. Z lázní se vylučují světle modravé až šedomodré vrstvy o ploš2
né hmotnosti 0,1 – 0,3 g/m . Hmotnost vrstvy závisí na použité teplotě za
2
normální teploty vznikají vrstvy 0,1 - 0,2 g/m . Při teplotě 50°C se hmot2
nost vrstvy zvýší až na 0,4 g/m . Korozní odolnost samotných povlaků je
srovnatelná s běžnými železnatými fosfáty, v kondenzační komoře však
činí max. 0,5 hodiny. Také kapková zkouška cementace mědi není od
běžných vrstev odlišná. Koncentráty přípravku obsahují i tenzidovou
složku, odmašťování ve sdružené operaci při nízkých teplotách je však
zřetelně horší než u běžných lázní a vzniká riziko vzniku nekvalitního,
nehomogenního povlaku. Proto lázeň provozovaná za nízké teploty vyžaduje předběžně odmaštěný povrch nebo přídavek účinného doplňovacího tenzidu. Při předběžném odmaštění se vytváří homogenní povlak
bez většího množství pórů vhodný pro pasivaci povrchu. Za normální
teploty je také účelné prodloužit dobu fosfátování až na 10 minut.
PŘEDBĚŽNÉ ÚPRAVY POVRCHU PŘED ŽELEZNATÝM FOSFÁTOVÁNÍM
Mnoho lidí se mylně domnívá, že lázeň železnatého fosfátu rozpouští
oxidy železa a umožňuje fosfátovat mírně zokujené nebo zkorodované
povrchy oceli. Bohužel tomu tak není. Korozní produkty blokují tvorbu
vrstvy a zůstávají na upraveném povrchu. Okuje a korozní produkty se
běžně odstraňují mořením. Pro zvláštní případy oxidových vrstev byla
vyvinuta mořící lázeň na bázi kyseliny fosforečné se současným odmaštěním. Její výhodou je, že ji není nutné kvalitně oplachovat a nedokonale
opláchnuté zboží nebo dokonce neopláchnuté zboží může být fosfátováno. Lze ji aplikovat i postřikem, pracuje za normální nebo zvýšené teploty. Typickou aplikací je lehce zoxidovaný povrch železa po pájení železných výrobků v nedokonalé ochranné atmosféře nebo hydrolytické produkty železa a blesková koroze po moření oceli. Řada nových průběžných postřikových linek pro železnaté fosfátování má dva oddělené fosfátovací úseky. V prvním stupni se zboží dobře odmastí, ve druhém se
dobře fosfátuje. V takto uspořádané lince je zajištěna vyšší kvalita fosfátování a eliminují se závady vzniklé stárnutím lázně. Právě v tomto uspořádaní linky je možné použít v prvním stupni novou mořící lázeň a po minimálním oplachu (nebo i bez něj) ihned omořený povrch v druhém
stupni linky fosfátovat.
DOKONČOVACÍ ÚPRAVY POVRCHU PO ŽELEZNATÉM
FOSFÁTOVÁNÍ
Obvykle se před lakováním fosfátovaný povrch dokonale opláchne.
Před nanášením práškových plastů se požaduje, aby voda, odtékající ze
zboží po posledním oplachu měla vodivost max. 50 µS/cm! Takový požadavek lze splnit jen při závěrečném oplachu demivodou.
V řadě případů se na fosfátovaný povrch dají aplikovat pasivační nebo
utěsňovací přípravky a získat tím, zejména vyšší korozní odolnost nebo
jiné výhody. V případě povrchové úpravy zinku a hliníku a následným
utěsněním ve speciálním vodouředitelném laku je to i dokonalá přilnavost
všech typů nátěrových hmot.
Vzhledem k amorfní struktuře železnatého fosfátu se soudilo, že je
zbytečné aplikovat utěsnění zirkoničitany nebo chromany, které se běžně
používá pro pasivaci mezer mezi krystaly zinečnatého fosfátu. Praktické
zkušenosti však ukazují, že pasivace na bázi fluorozirkoničitanů zvyšuje
korozní odolnost celého systému s lakovou vrstvou. Zvyšuje se zejména
odolnost proti podkorodování na řezu. █
Část podkladů pro tuto publikaci byla získána v rámci řešení programu MPO TANDEM projekt FT-TA/047 „Optimalizace materiálového řešení a aplikace principů protikorozní ochrany technologických zařízení a
celků“.
ÚNOR 2008
strana 8
NOVELIZACE NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 61/2003 SB., JEJÍ DOPADY NA PROVOZY POVRCHOVÝCH ÚPRAV
A PŘEHLED PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ K VODNÍMU ZÁKONU
ING. JINDŘICH K U B Ě N A
ÚVOD
Dne 31. srpna 2007 vyšlo ve Sbírce zákonů v částce č. 73 nařízení
vlády č. 229, kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích
a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod,
náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových
a do kanalizací a o citlivých oblastech. Toto nařízení nabylo účinnosti
dnem 1. října 2007. V tomto příspěvku bych vás chtěl stručně seznámit
s hlavními změnami tohoto nařízení, které mohou mít v některých případech, podstatný vliv na podmínky jednotlivých provozů povrchových
úprav.
NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 229/2007 SB.
¾
•
•
•
•
¾
¾
¾
¾
¾
¾
¾
V § 2 – vymezení pojmů - se mění znění písmena f), které definuje
typy emisních standardů a limitů – jejich vyjádření jako :
koncentrace v jednotkách hmotnosti látky nebo skupiny látek na litr,
minimální účinnost čištění v procentech,
množství vypouštěného znečištění v jednotkách hmotnosti látky nebo skupiny látek za určité časové období,
poměrné množství vypouštěného znečištění v jednotkách hmotnosti
látky nebo skupiny látek na jednotku hmotnosti látky nebo suroviny
použité při výrobě nebo výrobku.
Změna definice „dostupné technologie“ na „nejlepší dostupnou
technologii“, která je nyní definována v § 2 jako: Nejúčinnější a
nejpokročilejší stupeň vývoje použité technologie zneškodňování nebo čištění odpadních vod, která je vyvinuta v měřítku
umožňujícím její zavedení za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek a zároveň je nejúčinnější pro ochranu vod.
V § 6 Stanovení emisních limitů byl v odst. 2 doplněn tento text:
Není-li v tabulce 2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení uvedena hodnota emisního standardu ukazatele znečištění, (tj. přípustné
hodnoty znečištění pro odpadní vody vypouštěné z vybraných průmyslových a zemědělských odvětví) stanoví vodoprávním úřad
v povolení k vypouštění průmyslových odpadních vod
v odůvodněných případech pouze způsob a četnost sledování
tohoto ukazatele znečištění.
Podstatnější změnu představuje nové znění odst. 11 § 6, které
ukládá vodoprávním úřadům povinnost stanovovat emisní limity
k vypouštění odpadních vod do vod povrchových kombinovaným
způsobem tak, aby imisní standardy uvedené v tabulce 1 přílohy č. 3 k tomuto nařízení byly dosaženy nejpozději do 22. prosince 2015. Pokud ovlivňují vypouštěné odpadní vody úsek lososových nebo kaprových vod, vodárenské nádrže nebo jiné
zdroje povrchových vod, které jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jak zdroje pitné vody nebo úsek povrchových vod využívaných ke koupání osob, použije vodoprávní
úřad pro výpočet emisních limitů imisní standardy uvedené
v příslušných sloupcích v tabulce 1 v příloze č. 3 k tomuto nařízení.
V případě, že kombinovaným způsobem vypočtené emisní limity nemohou být dosaženy ani při použití nejlepších dostupných
technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod nebo
z důvodu místních přírodních podmínek, stanoví vodoprávní
úřad emisní limity ve výši nejpřísnějších limitů, kterých lze použitím nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškodňování
odpadních vod nebo v místních přírodních podmínkách dosáhnout.
V § 7 Dodržení emisních limitů se na konec odst. 2 doplňuje věta:
Hodnoty „m“ nesmějí být překročeny v žádném ze vzorků analyzovaných oprávněnou laboratoří.
V § 8 se text odst. 1 nahrazuje textem: Stanoví-li vodoprávní úřad
emisní limit jako přípustnou účinnost čištění, stanoví místo
měření jakosti vypouštěných odpadních vod i na přítoku do
čistírny odpadních vod. Je-li emisní limit stanoven jako poměrné množství, určí vodoprávní úřad i způsob sledování a evidence množství látek charakterizujících výrobní proces.
Změna textu odst. 3 § 8 se týká městských odpadních vod.
ÚNOR 2008
V § 8 se za odst. 3 vkládá odst. 4 s tímto textem: V povolení
k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných
látek může vodoprávní úřad k žádosti znečišťovatele pro účely
stanovení četnosti odběru vzorků odečíst množství zvlášť nebezpečné látky obsažené v jím odebrané vodě od množství této
látky vypouštěného v odpadní vodě. Takto vodoprávní úřad
může postupovat pouze v případě, že znečištění odebrané vody zvlášť nebezpečnými látkami nezpůsobil svou činností žadatel. Množství znečištění v odebrané vodě v příslušných ukazatelích znečištění se vypočte jako součin ročního objemu
odebrané vody a průměrné roční koncentrace znečištění vypočtené jako aritmetický průměr ze všech vzorků odebraných
za kalendářní rok. Pokud jsou odebrané vody použity k odečtu
u více zdrojů znečišťování, rozdělí vodoprávní úřad množství
znečištění v ukazatelích znečištění pro účely odečtu v poměru
objemů vypouštěných odpadních vod u jednotlivých zdrojů
znečišťování. Vodoprávní úřad může odečíst množství znečištění obsažené pouze v takovém množství odebrané vody, které
odpovídá množství vypouštěných odpadních vod.
¾ V následujících (přečíslovaných) odstavcích jsou drobné změny názvoslovného charakteru.
¾ Znění § 9 - 12 se nemění.
¾ Přílohou tohoto nařízení vlády jsou tabulky jednotlivých ukazatelů a
komentáře k nim, které zcela nahrazují některé přílohy k původnímu
nařízení. Neznamená to ale, že by se zcela zásadním způsobem
měnily předepsané hodnoty ale je to spíše kvůli lepší přehlednosti.
V dalším textu bych proto chtěl upozornit na hlavní změny v těchto
tabulkách, které se mohou týkat provozů povrchových úprav.
¾ Jsou přidány některé kategorie průmyslových odpadních vod a jiné
jsou nově pojmenované a k nim jsou stanoveny příslušné emisní
standardy – hodnoty „p“.
¾ Tabulky emisních standardů pro strojírenskou a elektrotechnickou
výrobu, kam patří i provozy povrchových úprav kovů a plastů jsou
v této novele uspořádány odlišným způsobem od původního NV č.
61/2003 Sb., přičemž emisní standardy zůstaly zachovány s těmito
menšími změnami:
• U přípustné hodnoty zbytkového chloru není v tabulce uvedena
žádná hodnota – platí tedy ustanovení § 6 odst. 2 – že vodoprávní úřad v povolení k vypouštění průmyslových odpadních
vod, v odůvodněných případech stanoví pouze způsob a četnost sledování tohoto ukazatele znečištění.
• V tabulce pro povrchové úpravy kovů a plastů není specifikován ukazatel pro kadmium. Protože se v tomto případě jedná o
zvlášť nebezpečnou látku má proto sledování tohoto ukazatele
specifický charakter a je přesně popsáno v tabulce 3 bod 2.6.
¾ Mění se přílohy č. 3 a 4 věcně i uspořádáním, přílohy č. 2, 5 a 6 zůstávají v platnosti a mění se pouze nepatrně v textové části – věcně
zůstávají stejné.
¾ Ukazatel NEL (tj. nepolární extrahovatelné látky) byl v celém nařízení vlády nahrazen ukazatelem s názvem „uhlovodíky C10 – C40“
dle normy ČSN EN ISO 9377-2, změna Z1. Jedná se o stanovení
obsahu organických látek s počtem atomů uhlíku v molekule od 10
do 40, metodou plynové chromatografie, což zhruba odpovídá obsahu běžných ropných látek. Tento ukazatel tedy nahrazuje původní ukazatel NEL s tím, že limity pro NEL ve vodoprávních rozhodnutích lze ponechat v platnosti za předpokladu, že novou metodou
budou stanovovány spíše nižší hodnoty ve srovnání se stanovením
NEL, metodou infračervené spektrometrie podle ČSN 75 7505 ( obvykle to bývá zhruba o 20 – 45 % nižší podle typu znečištění).
Obecně lze konstatovat, že pokud došlo v této novele ke změnám některých hodnot emisních ukazatelů, že to bylo téměř vždy směrem
k vyšším hodnotám – tedy zmírnění. Jak jsem již několikrát ve svých vystoupeních na tomto aktivu zdůrazňoval, toto nařízení vlády stanovuje
emisní a imisní standardy pro jednotlivé vodoprávní úřady, které podle
nich pak stanoví příslušné emisní limity – tedy ukazatele, které musí splňovat vyčištěné odpadní vody v místě jejich vypouštění z jednotlivých
podniků nebo obcí, do povrchových vod. Na vypouštění odpadních vod
do veřejných kanalizací se toto nařízení nevztahuje. V těchto případech
se emisní limity vypouštěných odpadních vod z jednotlivých podniků řeší
se správcem (majitelem) kanalizace na smluvním základě v rámci kanalizačního řádu. ►
¾
strana 9
PŘEHLED PLATNÝCH PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ
K VODNÍMU ZÁKONU
V dalším textu je uveden chronologický přehled platných prováděcích
předpisů k vodnímu zákonu, které dosud vyšly ve Sbírce zákonů ke dni
31. 12. 2007 a jejich novelizací, které se týkají zejména problematiky
ochrany vod. Předpisy, které se mohou významněji týkat provozů povrchových úprav jsou v textu vyznačeny tučně.
Vyhláška Ministerstva zemědělství (dále jen MZe) č. 431/2001 Sb. o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci.
Vyhláška MZe č. 432/2001 Sb. o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu. Tuto vyhlášku mění a doplňuje vyhláška MZe č.
195/2003 Sb. a vyhláška MZe č. 620/2004 Sb.
Vyhláška MZe č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky
pro stavby pro plnění funkcí lesa.
Vyhláška MZe č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se
správou vodních toků. Tuto vyhlášku mění a doplňuje vyhláška MZe
č. 333/2003 Sb. a vyhláška MZe č. 267/2005 Sb.
Vyhláška MZe č. 471/2001 Sb. o technickobezpečnostním dohledu nad
vodními díly.
Vyhláška MZe č. 20/2002 Sb. o způsobu a četnosti měření množství
a jakosti vody.
Vyhláška MZe č. 195/2002 Sb. o náležitostech manipulačních řádů vodních děl.
Vyhláška MZe č. 225/2002 Sb. o podrobném vymezení staveb
k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsobu a
rozsahu péče o ně.
Vyhláška Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP) č. 236/2002
Sb. o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území.
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 241/2002 Sb. o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavby plavidel se
spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod
k plavbě, kterou mění a doplňuje vyhláška č.39/2006 Sb. a vyhláška č.
209/2007 Sb.
Vyhláška MZe č. 292/2002 Sb. o oblastech povodí. Tuto vyhlášku mění
vyhláška MZe č. 390/2004 Sb.
Vyhláška MŽP č. 293/2002 Sb. o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, kterou doplňuje vyhláška MŽP č.
110/2005 Sb.
Vyhláška MZe č. 590/2002 Sb. o technických požadavcích na vodní díla,
kterou mění a doplňuje vyhláška MZe č. 367/2005 Sb.
Vyhláška MZe č. 7/2003 Sb. o vodoprávní evidenci, která se mění a
doplňuje vyhláškou MZe č. 619/2004 Sb. a vyhláškou č. 7/2007 Sb.
Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného
znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, kterou mění Nařízení vlády č. 229/2007
Sb.
Nařízení vlády č. 71/2003 Sb. o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních
živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, které
mění Nařízení vlády č. 169/2006 Sb.
Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 159/2003 Sb., kterou se stanoví
povrchové vody využívané ke koupání osob a kterou mění a doplňuje
vyhláška č. 168/2006 Sb.
Vyhláška MŽP č. 125/2004 Sb., kterou se stanoví vzor poplatkového
hlášení a vzor poplatkového přiznání pro účely výpočtu poplatku za
odebrané množství podzemní vody.
Vyhláška MZe č. 391/2004 Sb. o rozsahu údajů v evidenci stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy. Tato vyhláška zároveň nahrazuje a ruší původní vyhlášku MZe č. 139/2003 Sb. o
plánování v oblasti vod.
Vyhláška MZe č. 142/2005 Sb. o plánování v oblasti vod.
Vyhláška MŽP č. 450/2005 Sb. o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu
hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků.
Vyhláška MZe č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl
evidovaných v katastru nemovitostí České republiky.
Nařízení vlády č. 262/2007 Sb., o závazné části plánu oblastí povodí.
ZÁVĚR
Závěrem bych chtěl připomenout (hovořil jsem o tom v mém příspěvku
v minulém roce), že všechna povolení k odběru vody a k vypouštění odpadních vod, která nabyla právní moci před platností nového vodního
zákona – tj. před 1. 1. 2002 – a pokud nebyla po tomto datu měněna nebo doplňována, pozbyla platnosti dnem 1. ledna 2008. Pokud tedy ještě
v současné době má někdo „staré“ povolení k odběru nebo k vypouštění
odpadních vod, které nebylo prodlouženo a nemá ani požádáno o vydání
nového povolení, v takovém případě odebírá vody nebo vypouští odpadní vody bez povolení. Pokud tuto skutečnost zjistí kontrolní orgány (tj.
příslušné vodoprávní úřady nebo Česká inspekce životního prostředí)
bude mu za to uložena pokuta podle příslušných ustanovení vodního zákona. █
INFORMAČNÍ PŘEHLED OBORU ZPRACOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD Z
POVRCHOVÝCH ÚPRAV
TOMÁŠ FUKA
Zpracování odpadních vod má v porovnání s ostatními chemickými výrobami svá specifika. Hlavní roli zde hraje objem a časový harmonogram
produkce odpadních vod, dále pak složení odpadní vody (vysoké kolísání koncentrace), požadavky na stupeň vyčištění (stanovené limity zbytkových koncentrací škodlivin, tj. kanalizační řád, či Vládní nařízení
229/2007 Sb.) a zároveň je značně omezena možnost zásahů (volba reakcí) do čištěné směsi s ohledem na to, že konečným recipientem vod je
obvykle povrchový tok v němž nesmí být narušeny jeho biologické rovnováhy. Zejména je nežádoucí zvyšování obsahu iontově rozpuštěných
látek, zanášení dalších rizikových složek do reakčního systému při čištění, používání energeticky náročných pochodů (negativní celková ekologická bilance) a procesů obtížně kontrolovatelných, což souvisí s nároky
na řízení a spolehlivost (stabilitu) procesu čištění. Současně musí být
proces čištění dostatečně rychlý a účinný vzhledem k nutnosti budování
investičně náročných akumulačních kapacit v případě časově náročných
či několikastupňových úprav. Zároveň je nutno čisticí zařízení koncipovat
tak, aby odpovídalo i předpokládaným změnám ve složení a produkci
vod v závislosti na předpokládaném rozvoji výroby.
ÚNOR 2008
Je tedy zřejmé, že nelze při řešení této problematiky postupovat šablonovitě, ale je nutno zvážit veškeré podmínky v dané lokalitě a systém
vodního hospodářství řešit jako celek i s přihlédnutím k produkci tuhých
odpadů (kalů), jejich složení a další zpracovatelnosti. Proto následující
přehled postupů představuje pouze souhrnný materiál, z jehož prvků je
možno koncipovat vlastní proces čištění, či úpravy vod vždy tak, aby v
předcházejících krocích byly eliminovány ty škodliviny, které působí problémy či poškozují stupeň následující.
Metody čištění odpadních vod se dělí do skupin dle převládajícího děje, který je řídícím procesem, i když ne zdaleka jediným. Dělení je následující:
•
chemické procesy čištění
•
fyzikální procesy čištění
•
biochemické (biologické) procesy čištění
Obvykle se uplatňují při chemickém čištění současně i fyzikální procesy, zřídka pak doprovází i proces biochemický, neboť odpadní vody
zpracovávané chemickými procesy jsou obvykle nevhodné pro biologické
čištění. V případě zpracování vod fyzikálními procesy (a některými chemickými) může naopak mikrobiální napadení působit závažné provozní
problémy (zarůstání a ucpávání filtrů, měřicích sond, potrubí aj.). ►
strana 10
ZDROJE A TYPY ZNEČIŠTĚNÍ VOD A VÝBĚR VHODNÝCH
METOD ČIŠTĚNÍ
Pro návrh procesu čištění je rozhodující druhové zastoupení a forma
výskytu jednotlivých znečišťujících látek, které se mohou vyskytovat v
rozpuštěné či nerozpuštěné formě. Jelikož hranice, kdy je možno látku
považovat za rozpuštěnou, koloidní či nerozpuštěnou, je obtížněji sledovatelná, používá se v technologii vody a v hydrochemii termín látky filtrovatelné a nefiltrovatelné, s udáním porozity filtrační membrány, kdy za
mezní velikost pórů je nejčastěji používána hodnota 4 µm. K od-dělení
hrubě dispergovaných částic pak dostačují pouze mechanické čisticí postupy (sedimentace, filtrace, odstředění aj.). Při výskytu jemně dispergovaných částic, případně koloidů je nutná předůprava vod chemickou cestou, aby se docílilo výhodnějších separačních vlastností částic a aby bylo
možno tyto látky oddělit z odpadní vody. Stejně je tomu i v případě rozpuštěných (nefiltrovatelných) látek, které se v naprosté většině čisticích
procesů převádí nejdříve do nerozpuštěné (filtrovatelné) formy s následnou separací pevné složky např. sedimentací či filtrací. Výjimku tvoří iontoměničové procesy, membránové procesy a některé elektrochemické
procesy čištění, kdy jsou složky separovány přímo z roztoku. U látek oxidačních či redukčních je pro eliminaci jejich škodlivého působení užívána
redukce či oxidace chemickou cestou.
Jsou-li v odpadních vodách přítomné organické látky, je problematika
jejich čištění složitější, neboť volba procesu čištění závisí na ekologických charakteristikách těchto látek. Základními ekologickými vlastnostmi
jsou biologická rozložitelnost a akutní toxicita, které určují vliv látky na životní prostředí i na mikroorganismy používané běžně pro čištění odpadních vod organicky znečištěných.
Dle těchto vlastností lze rozdělit organické látky do čtyř základních
skupin:
a) látky biologicky rozložitelné a netoxické
b) látky biologicky rozložitelné a toxické
c) látky biologicky nerozložitelné a netoxické
d) látky biologicky nerozložitelné a toxické
K biochemickému čištění jsou pak vhodné látky skupiny a), případně
b), po jejich naředění pod mez toxicity vůči mikroorganizmům či po adaptaci mikrobiálního osídlení (aktivovaného kalu). Látky skupiny c) a d) je
nutno separovat jinými metodami. V současné době vysoký objem organických látek v odpadních vodách z různých odvětví růmyslu tvoří tenzidy, z nichž většinu je možno ekonomicky efektivně čistit právě biochemickými pochody ( tenzidový zákon limitující minimální stupeň biologického rozkladu). Předběžný úsudek o biologické rozložitelnosti organických látek obsažených ve vodě si lze učinit z poměru BSK5 / CHSKCr,
který by pro biologické čištění měl být minimálně 0,3, přičemž dobré perspektivy mají odpadní vody, u kterých tento poměr činí 0,4 až 0,5, přičemž např. u běžných splaškových vod činí tento poměr cca 0,5 až 0,6.
Odpadní vody v průmyslu vznikají prakticky ve všech operačních stupních jako vody oplachové a jako koncentráty funkčních, či matečných
lázní a koncentráty z iontoměničových kolon. Produkce odpadních vod je
jednak technologicky nezbytná a dále pak nezanedbatelné množství
znečištění tvoří případně úniky lázní netěsnostmi van, potrubí, čerpadel,
případně úniky zaviněné obsluhou a technologickou nekázní. Bohužel
mnohdy tato druhá skupina produkovaného znečištění dosahuje svým
množstvím technologicky nezbytné množství produkovaných odpadů.
Vzhledem k velkému rozdílu koncentrací mezi oplachovou vodou a koncentráty je obvyklé oddělené jímání těchto vod a zpracování bud' postupným přidáváním koncentrátů do oplachových vod, nebo jiný způsob
zpracováni, případně využití koncentrátů.
V souvislosti se značně různorodým složením odpadních vod vznikajících v jednotlivých výrobních operacích je výhodné jejich oddělené zpracování. Při separátním zpracování je možno pro jednotlivé typy škodlivin
optimalizovat zpracovatelský postup, tj. dosáhnout nižších zbytkových
koncentrací s nižší spotřebou činidel, než by bylo možno dosáhnout při
zpracování směsí škodlivin, kdy je nutno postup přizpůsobovat řadě
omezení (reakční podmínky pro jednotlivé složky se mnohdy značně
různí). Tento postup zpracování se nazývá „systém děleného vodního
hospodářství", kdy se mimo uvedené výhody uplatňuje i zřeďovací
efekt při vzájemném smísení jednotlivých proudů vyčištěných odpadních
vod, čímž se výrazně sníží jak zbytková koncentrace, tak absolutní
množství produkovaných škodlivin. Další výhodou je při případné separaci tuhé fáze získání lépe zpracovatelných kalů s obsahem izolovaných
jednotlivých složek. Při odděleném zpracování odpadních vod vznikají
kaly s obsahem jednotlivých složek znečištění. Proto se také tyto kaly lépe a snáze zpracovávají či využívají. Při ukládání kalů s oddělenými
složkami škodlivin je rovněž možno lépe vytvořit podmínky bezpečné depozice. Nezanedbatelná není ani výhoda několika linek zpracovávajících
odpadní vody tak, že v případě výpadku jednoho zařízení se nemusí odstavit celá čistící kapacita, ale pouze část procesů a není nutno např. odstavovat výrobu, jako v případě jediného čistícího členu.
V následujícím přehledu jsou uvedeny nejběžnější reakční postupy
používané pro zpracování odpadních vod z povrchových úprav a dále
pak bilance stechiometrické spotřeby činidel a množství reakčních produktů. Tento přehled umožní orientaci v možných použitelných postupech, případně při kontrole již provozovaných postupů.
SPOTŘEBA CHEMIKÁLIÍ A REAKČNÍ PRODUKTY ZNEŠKODŇOVACÍCH PROCESŮ
PRŮBĚH NEJBĚŽNĚJŠÍCH REAKCÍ
ZNEŠKODŇOVÁNÍ CNpH = 12
→
t = 0 min
NaCN + NaClO + H2O
CNCl + 2 NaOH
I
NaCNO + NaCl + H2O
II
NaCNO + NaCl
I + II
pH = 12
CNCl + 2 NaOH
→
t = 15 min
NaCN + NaClO
pH =10,5
→
t =15 min
pH = 12
→
Cl2 + 2 NaOH
pH = 12
NaCN + NaClO + NaCl + H2O →
ÚNOR 2008
NaClO + NaCl + H2O
I
CNCl + 2 NaOH + NaCl
II
III
CNCl + 2 NaOH + NaCl
pH = 12
→
NaCNO + 2 NaCl + H2O
NaCN + 2 NaOH + Cl2
pH = 12
→
NaCNO + 2 NaCl + H2O
1
2
I + II + III
strana 11
ZNEŠKODŇOVÁNÍ CNpH = 5 - 7
2 NaCNO + 3 NaClO + H2O →
t = 30 min
2 NaCN + 5 NaClO + H2O
N2 + 2CO2 + 3NaCl + 2NaOH
pH = 12
→
t = 15 min
2 NaCN + 5 NaClO + H2O
pH = 7
→
2 NaCN + 5 Cl2 + 8 NaOH
→
N2 + 2CO2+ 2NaOH + 5NaCl
pH = 7
→
t = 10 h
NaCNO + 2 H2O
IV
3
I - IV
4
N2 + 2 NaHCO3 + 5 NaCl
5
N2 + 10 NaCl + 2 CO2 + 4 H2O
6
NaHCO3 + NH3
pH 10
→
NaCNO + H20
t = 30 - 120 min
NaCN + H2O2
NaCN + O3
pH 10
→
t = 10 - 30min
NaCN + H2SO4+ NaOH
6 NaCN + FeSO4
Na4/Fe(CN)6 / + 2 FeSO4
36 NaCN + 3 Fe2 (SO4)3
NaCNO + 2 Na2SO4 + H2O
→
Fe2/Fe(CN)6 / + 2Na2SO4
Berlínská běloba
11
6 Na3/Fe(CN)6 / + 9Na2SO4
pH = 3 - 5
36 NaCN + 3 Fe2 (SO4)3 + 8 FeSO4 + H2SO4 + 1/2 O2
2 Fe4/Fe(CN)6 /3 + 18 Na2SO4 + H2O
3 NaCN + 2 KMnO4 + H2O
II
I+II
6 Na3/Fe(CN)6 / + 8 FeSO4 + H2SO4 + 1/2 O2 →
2 Fe4/Fe(CN)6 /3 + 9 Na2SO4 + H2O
Berlínská modř
→
4 NaCN + 10 HCHO + 2 H2O
10
I
Fe2/Fe(CN)6 + 3 Na2SO4
Berlínská běloba
7 NaCN + 7 HCHO + 8 H2O
9
Na4/Fe(CN)6 / + Na2SO4
pH = 7
→
→
8
NaCNO + NaHS4O + H2O
pH = 10
→
pH = 10 - 12
→
6 NaCN + 3 FeSO4
NaCNO + O2
pH 10
→
t = 15 min
NaCN + Na2S2O8 + 2 NaOH
7
→
II
→
I + II
N(CH2COONa)3 + OH-CH2-COONa +
+ 3(NH2-CH2-COONa) + 3 NH3
(CH2)6 N4 + 4 (OH-CH2-COONa)
pH = 6 - 12
→
12
2 MnO2 + 3 NaCNO +2 KOH
13
14
15
►
ÚNOR 2008
strana 12
ZNEŠKODŇOVÁNÍ Cr
VI
pH < 2,5
Na2Cr2O7 + 3 NaHSO3 + 4 H2SO4 → Cr2 (SO4)3 + 3 NaHSO4 + Na2SO4 + 4 H2O
t = 2 min
Na2Cr2O7 + 3 SO2 + H2SO4
pH < 2,5
→
t = 4 min
1
Cr2 (SO4)3 + Na2SO4+ H2O
2
pH < 2,4
Na2Cr2O7 + 6 FeSO4 + 7 H2SO4 → Cr2(SO4)3 + 3 Fe2(SO4)3 +Na2SO4 + 7 H2O
3
Na2Cr2O7 + Na2S2O4+ 3 H2SO4
Na2Cr2O7 + 3 H2O2 + 4 H2SO4
pH < 7
→
Cr2 (SO4)3 + 2 Na2SO4+ +3 H2O
4
pH < 2,5
→
Cr2 (SO4)3 + Na2SO4 + 7 H2O + 3 O2
t 5-10 min
5
pH 8,5-12
Na2CrO4 + 3 FeSO4 + 4 NaOH + 4 H2O → Cr(OH)3 + 3 Fe(OH)3 + 3 Na2SO4
6
4 CrO3 + 6 NaHSO3 + 3 H2SO4
pH < 2
→
2 Cr2 (SO4)3 + 3 Na2SO4 + 6 H2O
7
2 CrO3 + 3 Na2SO3 + 3 H2SO4
pH < 2
→
Cr2 (SO4)3 + 3 Na2SO4 + 3 H2O
8
pH < 2,5
4 CrO3 + 3 Na2S2O5 + 3 H2SO4 → 2 Cr2(SO4)3 + 3 Na2SO4 + 3 H2O
2 CrO3 + 2 Fe + 6 H2SO4
pH < 2
→
2 CrO3 + 6 FeSO4 + 6 H2SO4
9
Cr2 (SO4)3 + Fe2 (SO4)3 + 6 H2O
pH < 2
→
10
Cr2 (SO4)3 + 3 Fe2 (SO4)3 + 6 H2O
11
-
ZNEŠKODŇOVÁNÍ NO2
NaNO2 + NaClO
pH = 3-5
→
NaNO3 + NaCl
t = 10 min
NaNO2 + Cl2 + 2 NaOH
NaNO2 + H2O2
pH < 3,5
→
NaNO2 + NH2SO3H
NaNO2 + O3
pH = 3-5
→
NaNO3 + 2 NaCl + H2O
pH < 4
→
t = 10 min
pH = 5
→
2 NaNO2 + (NH2)2 CO
NaNO3 + H2O
N2 + NaHSO4 + H2O
NaNO3 + O2
pH = 3 - 4
→
2 NaNO2 + 3 HCOOH + H2SO4
2 N2 + CO2 + H2O + 2NaOH
pH < 6
→
N2 + Na2SO4 + 4 H2O + 3 CO2
1
2
3
4
5
6
7
►
ÚNOR 2008
strana 13
ZNEŠKODŇOVÁNÍ REDUKČNÍCH LÁTEK
H2S + 4 H2O2
pH > 9
→
H2SO4 + 4 H2O
t = 5-10 min
1
H2S + H2O2
pH < 7
→
S + 2 H2O
t = 20-30min
2
→
2 S + 2 H2O
katalysátor MnSO4
2 H2S + O2
2 Na2S2O3 + H2O2
Na2S4O6 + 7 H2O2
2 Na2S2O3 + 8 H2O2
→
→
→
→
Na2SO3 + H2O2
Na2S4O6 + 2 NaOH
Na2SO4 + 3 H2SO4 + 4H2O
2 Na2SO4 + 2 H2SO4 + 6H2O
→
Na2S2O3 + 5 H2O + 4 Cl2
3
I
II
I + II
Na2SO4 + 8 HCl + H2SO4
4
5
Na2SO4 + H2O
6
Na2SO3 + H2O + Cl2
→
Na2SO4 + 2 HCl
7
SO2 + 2 H2O + Cl2
→
2 HCl + H2SO4
8
-
SRÁŽENÍ F
2 NaF + CaCl2
pH = 7
→
CaF2 + 2 NaCl
1
HMOTOVÉ BILANCE UVEDENÝCH REAKCÍ
ZNEŠKODŇOVANÁ LÁTKA
1 kg CN
-
REAKČNÍ PRODUKTY
1 kg
/kg/
Činidlo
kg/kg NaCN
kg/kg CN
NaCNO : 1,33
NaClO
1,52
2,9
NaCNO : 1,33
NaCl
: 2,39
: 0,37
H2
CL2
NaOH
1,45
1,63
2,73
3,08
Ca(OH)2
ZNEŠKODŇOVÁNÍ CN
NaCN
CN
-
CN
-
TEORETICKÁ SPOTŘEBA CHEMIKÁLIÍ
-
-
1
NaCN
2,85
2
NaCN
CN
-
N2
CO2
NaCl
NaOH
:
:
:
:
0,286
0,9
1,79
0,82
NaClO
2,28
4,3
NaCN
CN
-
N2
CO2
NaCl
NaOH
:
:
:
:
0,286
0,9
2,98
0,82
NaClO
3,80
7,16
NaCN
CN
-
N2
: 0,286
NaHCO3 : 1,71
NaCl
: 2,98
NaClO
3,80
7,16
NaCN
CN
-
N2
NaCl
CO2
H2O
CL2
NaOH
3,62
3,27
6,82
6,15
ÚNOR 2008
3
4
5
: 0,286
: 5,96
: 0,897
: 0,735
6
strana 14
1 kg CN
NaCN
-
1 kg
CN
REAKČNÍ PRODUKTY
NaCNO
H2O
/kg/
: 1,33
: 0,37
Činidlo
H2O2
kg/kg NaCN
0,69
kg/kg CN
1,3
7
NaCN
CN
-
NaCNO
O2
: 1,33
: 0,65
O3
0,98
1,84
NaCN
CN
-
NaCNO
: 1,33
H2SO4/
KHSO5
NaOH
2,33/3,10
4,4/5,86
0,82
1,54
Na2S2O8
NaOH
4,86
1,63
9,2
3,07
8
NaHSO4 : 2,45
: 0,37
H2O
NaCN
NaCN
CN
-
CN
-
CN
-
NaCNO
Na2SO4
NaCN
NaCN
CN
-
CN
-
FeSO4/
FeSO4.
7H2O
1,55/2,84
FeSO4/
FeSO4.
7H2O
Fe2SO4
0,68/1,26
1,3/2,38
0,68
1,28
N(CH2COONa) 3 : 0,75
OHCH2-COONa : 0,29
H2N-CH2-COONa : 0,85
NH3 : 0,15
HCHO
0,61
(CH2)6N4 : 0,71
HO-CH2-COONa : 2,0
HCHO
MnO2 : 1,18
NaCNO : 1,33
KOH : 0,76
KMnO4
: 1,45
: 1,45
1 kg
-
1 kg
REAKČNÍ PRODUKTY
/kg/
2,92/5,34
11
12
1,15
13
1,53
2,88
14
2,15
4,05
15
VI
2-
Cr2(SO4)3 : 1,5
NaHSO4 : 1,37
Na2SO4 : 0,54
H20 : 0,27
NaHSO3
H2SO4
1,19
1,50
kg/kg
2Cr2O7
1,44
1,82
2-
Cr2(SO4)3 : 1,52
Na2SO4 : 0,54
H20 : 0,07
SO2
H2SO4
0,37
0,37
0,88
0,45
2-
Cr2(SO4)3 : 1,5
FeSO4/
FeSO4 .
7H20
H2SO4
3,48/6,36
2
4,21/7,72
2,62
3,17
Na2Cr2O7
Cr2O7
Na2Cr2O7
Cr2O7
Na2Cr2O7
Cr2O7
Fe2(SO4)3 : 4,58
Na2SO4 : 0,54
H20 : 0,48
Činidlo
kg/kg Na2Cr2O7
1
3
2-
Cr2(SO4)3 : 1,52
Na2SO4 : 1,8
H20 : 0,21
Na2SO4
H2SO4
0,66
1,122
0,8
1,36
2-
Cr2(SO4)3 : 1,50
Na2SO4 : 0,542
O2 : 0,366
H20 : 0,21
H2O2
H2SO4
0,39
1,497
0,47
1,82
FeSO4/
FeSO4 .
7H2O
NaOH
H2O
2,81/5,14
5
3,92/7,19
0,99
0,45
1,38
0,62
Na2Cr2O7
Cr2O7
Na2Cr2O7
Cr2O7
Na2CrO4
CrO4
2-
Cr(OH)3 : 0,63
Fe(OH)3 : 0,98
Na2SO4 : 2,63
ÚNOR 2008
10
Fe2/Fe(CN)6/3 : 0,97
-
CN
0,37
Fe2/Fe(CN)6/:1,1
Na2SO4
NaCN
9
: 1,33
: 5,8
:
H2O
Na2SO4
NaCN
-
4
6
strana 15
2Na2CrO4
CrO4
REAKČNÍ PRODUKTY
Cr2(SO4)3 : 2,12
Na2SO4 : 2,2
VI
Na2S2O4
1,61
2,25
H2SO4
0,6
0,83
CrO3
Cr2(SO4)3 : 1,96
Na2SO4 : 1,07
H2O : 0,27
NaHSO3
H2SO4
1,56
0,74
CrO3
Cr2(SO4)3 : 1,96
Na2SO4 : 2,13
H2O : 0,27
Na2SO3
H2SO4
1,89
1,47
CrO3
Cr2(SO4)3 : 1,96
Na2SO4 : 1,07
H2O : 0,14
Na2S2O5
H2SO4
1,19
0,735
CrO3
Cr2(SO4)3 : 1,96
Na2SO4 : 2,0
H2O : 0,54
Fe
H2SO4
0,56
2,94
CrO3
Cr2(SO4)3 : 1,96
FeSO4/
FeSO4
7H2O
H2SO4
4,56/8,34
Fe2(SO4)3 : 6,0
H2O : 0,54
7
8
9
10
2,94
11
2-
H2S
S
2-
H2SO4 : 2,88
H2O : 2,1
H2O2
S slouč.
kg/kg
4
H2S
S
2
S : 0,94
H2O : 1,06
H2O2
1
1,06
H2S
S
2
S : 0,94
H2O : 0,53
O2
0,47
1,0
Na2S2O3
S2O3
2-
Na2SO4 : 0,9
H2SO4 : 0,61
H2O : 0,34
H2O2
0,86
1,21
Na2S2O3
S2O3
2-
Na2SO4 : 0,9
HC l : 1,85
H2SO4 : 0,62
Cl2
H2O
1,79
0,57
2,53
0,80
Na2SO3
SO3
2-
Na2SO4 : 1,13
H2O : 0,14
H2O2
0,27
0,425
Na2SO3
SO3
2-
Na2SO4 : 1,13
HC l : 0,58
Cl2
H2O
0,56
0,14
0,89
0,225
HC l : 1,14
H2SO4 : 1,53
Cl2
H2O
1,1
0,56
ZNEŠKODŇOVÁNÍ REDUKČNÍCH LÁTEK
SO2
1
2
3
4
5
6
-
SRÁŽENÍ F
-
F
CaF2 : 0,93
NaCl : 1,39
S
kg/kg
4,25
CaCl2
7
-
NaF
kg/kg
F
kg/kg
1,32
2,92
8
1
█
ÚNOR 2008
strana 16
INZERCE
ÚNOR 2008
strana 17
P řehl ed poř ádaných odborný ch akcí
Podrobné informace najdete v odborném serveru POVRCHOVÁ ÚPRAVA nebo na webových stránkách pořadatelů
34. konference s mezinárodní účastí PROJEKTOVÁNÍ A PROVOZ POVRCHOVÝCH ÚPRAV
se koná 5. - 6. března 2008 v hotelu Pyramida, Praha 6
Konference se koná ve spolupráci s Asociací korozních inženýrů, Českou společností povrchových úprav, Asociací českých a slovenských
zinkoven, Asociací výrobců nátěrových hmot ČR, vědecko-výzkumných
ústavů, vysokoškolských pracovišť, státních a veřejno-právních orgánů,
českých a zahraničních firem, mediálních partnerů.
Konference přináší pro široký okruh posluchačů novinky z legislativy a
oboru povrchových úprav formou školení.
Na programu jsou přednášky z platné a připravované legislativy (snižování emisí, o podmínkách ochrany zdraví při práci, nařízení REACH a
GHS, odpadní vody a další). S cílem zvyšovat úroveň technologií povrchových úprav jsou do programu zařazeny informace o nátěrových hmotách, materiálech, zařízeních, progresivních technologiích, lakování, galvanických a žárových procesech od předúprav po konečné povrchové
úpravy různých materiálů. Odborníci předají své zkušenosti s řešením
ekologické problematiky, protipožární ochrany.
Na programu participují české i zahraniční firmy, které představují výrobní programy a nabízejí své služby.
Vysoká návštěvnost skýtá možnost k obchodním jednáním a navazování
potřebných kontaktů.
Přímo na místě je možno konzultovat s představiteli státních a veřejnoprávních orgánů.
V programu je zahrnuta výjimečná možnost exkurze do pražské firmy TK
Galvanoservis.
Z konference je vydáván sborník (v registru ISBN), který shrnuje a
uchovává užitečné informace.
Konference si po léta udržuje vysokou návštěvnost, probíhá v přátelské
atmosféře a hezkém prostředí hotelu Pyramida, v blízkosti Pražského
hradu.
Cílem pořadatelů je zlepšit informovanost, která povede ke zvýšení efektivity a bezpečnosti práce, přispěje ke zkvalitnění povrchové úpravy výrobků, tím jejich větší konkurenceschopnosti, prosperitě podnikání, získání užitečných kontaktů propagujícím firmám, tak, aby věnovaný čas
konferenci byl maximálně užitečně vynaložen.
INFORMACE
Konference se koná v hotelu Pyramida, Praha
Spojení: Metro „A“ – stanice Malostranská
dále tramvají č. 22 nebo 23 do stanice Malovanka
Registrace: 5.-6.3.2008 od 8:00 hod.
Program: 9:00 – 17:00 hod.
Termín přihlášek do: 25. 2. 2008
Přihlášku je možné stáhnout z internetové stránky konference
http://www.sweb.cz/JelinkovaZdenka/prihlaska.html nebo ji na požádání
zašle pořadatel.
Konferenční poplatek:
3500,- Kč (zahrnuje organizač. náklady, sborník, 2x občerstvení + diskuzně společenský večer)
2950,- Kč (bez diskuzně společenského večera)
PROGRAM
Čestné předsednictvo konference:
prezident AKI Ing. R. Bartoníček, CSc.; prezident ČSPÚ Ing. L. Obr,
CSc.; prezident AVNH ČR Ing. T. Jelínek; prezident AČZ Ing. L. Černý
Ph.D.
ÚNOR 2008
5. března 2008:
1) Zahájení.
2) Druhy koroze kovů. Prof. Ing. P. Novák, CSc., VŠCHT Praha
3) Inovácia v oblasti predúprav - Bonderite NT. Mgr. J. DUCHOŇ, Henkel SK+ČR
4) Nové nařízení vlády o podmínkách ochrany zdraví při práci. Bc. P.
MOTYČKOVÁ, MZd
5) Možnosti recyklace organických rozpouštědel. Ing. M. ŠIŠPEROVÁ,
Gamin
6) Legislativní nástroje ke snižování emisí těkavých organ. látek. Ing. P.
VODIČKA, MŽP
7) Protirozstřikový přípravek Simple Green 4v1. Ing. Č. HUŠEK, LibertyTop-Tech
8) Nařízení ES - REACH a návrh GHS (globálně harmoniz. systém).
MUDr. Z. Trávníčková, CSc., SZÚ.
9) Povrchová ochrana kovových materiálů. Prof. Ing. P. Kalenda, CSc.,
Ústav polymerních materiálů Univerzita Pardubice
10) Inovativní řešení problematiky v oboru úpravy povrch. ploch.
Ing. J. REISINGER, Eisenmann
11) Nové možnosti polyuretanových nátěr. hmot při sériovém lakování
dopravních prostředků. Ing. J. SKOUPIL, Synpo
12) Problematika a prevence smetivosti v technol. zařízeních lakoven.
Mgr. T. Franěk, Kaf-Clean Service
13) Využití opraváren. technologií povrch. úprav ve výrob. procesu. Ing.
M. Košťál, Autolaky Mikos
®
14) Torbo systémy na tryskání zvlhčeným abrasivem.
Ing. L. Janča, dsts
15) Technologie povrchových ochran velkých svařenců. Ing. M. Laciný,
Steng
16) Povlakování technickými plasty. Ing. M. kORTUS, Technicoat
17) Přístroje pro měření drsnosti povrchů. M. MINAŘÍK, Prima Bilavčík
18) Provoz zařízení povrchových úprav - legislativa a praxe.
Ing. F. Tymich
Společenský večer - pro předem přihlášené
6. března 2008:
1) Zahájení.
2) Korozní chování plazmově nanášených hliníkových vrstev. Ing. M.
PAZDEROVÁ, Ph.D., VZLÚ
3) Monitoring atmosférické koroze. Ing. M. KOUŘIL, Ph.D., VŠCHT Praha
4) Význam norem pro zvýšení protikorozní ochrany. Ing. H. GEIPLOVÁ,
SVÚOM Praha
4) Žárové zinkování mikroleg. oceli S355MC. Ing. L. Černý, Ph.D., AČZ,
Ing. R. PachlOPník, R. ŽÍDEK, ArcelorMittal Ostrava
6) Linky na žárové zinkování za tepla válcovaných ocel. pásů. Ing. V.
BENDA, ITS Benda
7) Železnaté fosfátování, současný stav a směry vývoje. Ing. P. Szelag,
Ing. J. Chocholoušek, Pragochema
8) Novelizace NV č. 61/2003 Sb. k vypouštění odpadních vod. Ing. J.
KUBĚNA, ČIŽP
9) Situace na trhu nátěrových hmot v ČR. Ing. M. MAXA, AVNH ČR
10) Zpěňovatelné nátěrové hmoty. Ing. R. OTÁHAL, Synpo
EXKURZE do pražské firmy TK Galvanoservis (omezený počet míst).
Pořadatel:
PhDr. Zdeňka Jelínková - PPK
Korunní 73, 130 00 Praha 3
tel/fax: 224 256 668, e-mail: [email protected]
http://sweb.cz/jelinkovazdenka/
strana 18
Srdečně Vás zveme na 23. ročník mezinárodního veletrhu EUROSURFAS, který se uskuteční ve dnech 20. - 24. října 2008 v Barceloně na jednom z
největších výstavišť v Evropě - Gran Via Exhibition Centre. Tento veletrh je věnován barvám, lakům a povrchovým úpravám a je organizován společně
s mezinárodními výstavami Expoquimia (mezinárodní výstava chemického průmyslu) a Equiplast (mezinárodní výstava plastu a gumy) každé tři roky.
2
Organizátor Fira de Barcelona, s více než 100letou tradicí ve výstavnictví, uspořádal minulý ročník na ploše 5 440 m , vystavovalo zde 300 subjektů
z 20 zemí a navštívilo ho 60 000 návštevníků. Každý z nich měl příležitost získat nejnovější informace o nabízených produktech v sektorech jako:
- Povrchová úprava
- Barvy a laky
- Vybavení pro úpravu povrchů a aplikaci barev
- Vybavení pro kontrolu, testování, analýzu a měření
- Bezpečnost při práci, ekologická nezávadnost
- Výzkum, vývoj a inovace
- Různé služby a outsourcing
- Hardware a software
Pokud Vás tato událost oslovila, dovolujeme si Vás na ni srdečně pozvat jako vystavovatele nebo jako návštěvníka.
Pro více informací ohledně tohoto mezinárodního veletrhu navštivte prosím webovou stránku www.eurosurfas.com.
V případě jakýchkoliv dotazů kontaktujte slečnu Mgr. Evu Poništovú, Specialistu pro rozvoj projektu FIRA BARCELONA v České a Slovenské republice
LOGOS - Conseil Marketing et Commercial
en Europe de l'Est
ul. Sw.Tomasza 29/2
31-027 Kraków
POLOGNE
tel. (+48) (12) 429.41.01
fax (+48) (12) 421.71.00
[email protected]
www.groupe-logos.com
Registrován pod ISSN 1801-707X
Elektronický časopis je uchováván a archivován v rámci projektu WebArchiv Národní knihovny a je poskytnutý k Online přístupu Internetovým uživatelům.
Redakce elektronického časopisu POVRCHOVÁ ÚPRAVA
Ing. Ladislav Pachta, Hradec Králové, tel.: 495 215 297, mobil: 603 438 923, E-mail: [email protected]
Radka Cvejnová, Kostelec n. Orl., tel.: 494 661 526, [email protected]
Přihlášení k zasílání elektronického časopisu a prohlédnutí nebo stažení jednotlivých vydání je možno z http://www.povrchovauprava.cz.
Copyright © 2008, IMPEA s.r.o., Hradec Králové
ÚNOR 2008
strana 19

stáhni - Povrchová úprava chromování chromátování eloxování hlíníku

Transkript

Podobné dokumenty

(English) Alloy 625 - Available from NeoNickel

Vojenská taktická obuv Adidas GSG 9.2