JV ASIE

JIHOVÝCHODNÍ ASIE
Lenka Pošepná
Vymezení oblasti
Pevninská část:
– Od Číny a Bangladéše na
jih
– Státy:
Myanma (Barma)
Thajsko
Laos
Vietnam
Malajsie (pevninská část)
Singapúr
Ostrovní část:
– Filipíny, Velké a Malé Sundy
– Státy:
Filipíny
Indonésie
Malajsie (ostrovní část)
Brunej
Východní Timor
Fyzická geografie:
HORIZONTÁLNÍ ČLENITOST
Velká členitost pobřeží
Moře:
–
–
–
–
Andamanské
Jihočínské
Jávské
Celebéské
Zálivy:
– Thajský
– Tonkinský
Průlivy:
– Malacký
– Sundský
– Luzonský
Fyzická geografie:
HORIZONTÁLNÍ ČLENITOST
Poloostrovy:
– Zadní Indie
– Malajský
Ostrovy:
– Velké Sundy:
Sumatra
Jáva
Borneo (Kalimantan)
Sulawesi (Celebes)
– Malé Sundy
Timor
– Moluky
– Filipíny
Luzon
Mindanao
Fyzická geografie:
VERTIKÁLNÍ ČLENITOST
Na S pevninské části
zasahují snižující se
svahy Himalájí
Annamanské pohoří
Podél řek – nížiny
Na ostrovech se
vyskytují nízká
sopečná pohoří
– Ring of Fire (Ohnivý
prstenec)
– Časté zemětřesení a
Tsunami
Naposledy v r. 2004
Fyzická geografie:
PODNEBÍ
Tropický pás
– Rovníkové klima
Jasná rána, v poledne
se rychle zatáhne –
krátký prudký liják a po
něm se opět vyjasní
(každý den)
Monzuny
– Léto – období dešťů
– Zima – období sucha
Fyzická geografie:
VEGETACE
Tropické deštné pralesy a
horské mlžné pralesy
– Biodiverzita se vyrovná
Amazonskému pralesu
– Pod nimi vzniká velmi
úrodná půda (červenozemě
a žlutozemě)
Člověk kácel lesy a vytvářel
pole, která díky rychlému
vyplavování humusu byla
za krátký čas opuštěná
Dnes zarostlá tzv. „sloní
trávou“
Fyzická geografie:
VODSTVO
Moznunové řeky:
– Mekong
– Salwin
– Iravádí
Monzunové jezero
Tonlesap
– V období dešťů
(červen až říjen) se
více než 6x zvětší
Socioekonomická geografie:
OBYVATELSTVO
Promísení etnik a
kultur
Silný vliv Číňanů, Indů i
v pozdějších dobách
Evropanů
Náboženství
– Buddhismus –
pevninská část, Filipíny
– Islám – Ostrovní část,
Malajsie
IND
THAJEC
ČÍŇAN
Politická geografie
do r. 1949 Siamská
říše
– Centrum Thajsko
Oblast kolonizovalo
velké množství
evropských států
– Portugalsko, Holandsko,
Španělsko, Francie i VB
– Narážely na zájmy
vládců Číny a Indie
Politická geografie:
STÁTY A HLAVNÍ MĚSTA
Myanmar (Barma) –
Rangún
Thajsko – Bangkok
Laos – Vientiane
Kambodža – Phnompenh
Vietnam – Hanoj
Malajsie – Kuala Lumpur
Brunej – Bandar Seri
Begawan
Filipíny – Manila
Indonésie - Jakarta
Politická geografie:
KONFLIKTY
Válka ve VIETNAMU (1964 – 1975)
– Šířící se komunismus z Číny
– Vojenská intervence USA a snaha o
demokratizaci – neúspěšně
KAMBODŽA
– Rudí Khmerové
Komunističní vládci se snažili o
návrat k agrární společností
Likvidovali průmyslovou a obchodní
strukturu, pronásledovali vzdělané
osoby, vyháněli městské
obyvatelstvo do vesnic
Vyvraždily 1/5 obyvatel
ZLATÝ TROJÚHELNÍK
Horské oblasti Barmy,
Laosu a Thajska
Produkce máku setého
(opia) pro výrobu
heroinu – export do
celého světa
Byla prováděna různá
opatření pro snížení
produkce, dnes však
opět stoupá
Politická geografie:
ASEAN
Sdružení národů JV Asie
Vznikl jako protiváha
komunistického Vietnamu
a Číny
V poslední době nabírá
hospodářského významu
– Snaha udržet ekonomiku
států, které leží blízko
hospodářských gigantů –
Číny, Japonska a Jižní Korei
Socioekonomická geografie:
JÁDROVÉ A PERIFERNÍ STÁTY
JÁDROVÉ STÁTY
Asijští tygři (draci)
– Rychlý ekonomický
rozvoj
1. vlna
– Singapúr
– Brunej
2. vlna
–
–
–
–
Thajsko
Malajsie
Indonésie
Filipíny
PERIFERNÍ STÁTY
Nově industrializované
státy, které jsou dnes
již považované za 3.
vlnu Asijských tygrů
–
–
–
–
Barma
Laos
Vietnam
Kambodža
Socioekonomická geografie:
ZEMĚDĚLSTVÍ
V periferních oblastech –
samozásobitelské
– Proti vodní erozi (viz
vegetace) jsou tvořena ve
svazích terasovitá pole
– Rybolov
V jádrových oblastech plantážnictví
– Vlastníci jsou zahraniční
firmy
– Zelená revoluce
– Rýže, kaučuk, palma
olejná, kokosová palma,
čaj, tropické ovoce, sladké
brambory
– Vzácná dřeva: teak,
mahagon a eben
K práci na polích se
využívají buvoli
– Především na rýžovištích
K práci v lesích sloni
Chov prasat a drůbeže
Socioekonomická geografie:
TĚŽBA A PRŮMYSL
TĚŽBA
– Malé množství
nerostných surovin
– V Sundském šelfu
(mělká moře v
oblasti Velkých
Sund) se těží ROPA
a ZEMNÍ PLYN
Malajsie
Indonésie
Brunej
PRŮMYSL
– Díky investicím
zahraničních firem
Textilní
Obuvnický
Elektrotechnický
Strojirenský
= Levná pracovní síla –
malé náklady = nízké
ceny, ale i kvalita
= často padělky
světových značek
= likviduje tradiční
průmyslová odvětví v
Evropě
Socioekonomická geografie:
CESTOVNÍ RUCH
Příznivé klima, krásné
pláže, bezpečnost i spousta
památek
Thajsko
– Královský palác v
Bangkoku – Chrám
smaragdového Buddhy
Filipíny
Bali (Malé Sundy)
Kambodža (méně
bezpečné)
– Angkor Wat
Indonésie – Jáva
– Borobudur
SINGAPUR
Jedna z ekonomicky
nejvyspělejsích zemí světa
Stát velký cca jako Praha a
žije zde 4,5 milionů
obyvatel
Politický vývoj:
– Dříve britské území
Strategická poloha
– Malacký průliv
– Proplouvaly a stále
proplouvají lodě mezi
Evropou a Asie
– Po dekolonizaci byl
součástí Malacké federace
– V roce 1965 se
osamostatnil, protože
nechtěl dotovat periferní
oblasti federace
SINGAPUR: HOSPODÁŘSTVÍ
Jedno z největších
obchodních loďstev na
světě
Elektrotechnika a
elektronika (největší
výrobce pc čipů)
Chemický průmysl
Služby – 64% HDP
– Bankovnictví (burza)
– Špičkové školství
– Doprava
oblast spojena dálnicí
přes Malajsii s Thajskem
Železnicí s Malajsií
Zemědělství – 0,3% HDP
– Všechny potraviny se
dovážejí
SINGAPUR: OBYVATELSTVO
Jazyky:
– Čínština (59%)
– Angličtina
– Malajština
Náboženství
– Buddhismus (42%)
– Islám
– Křesťanství
Velice dobrý sociální
systém
MALAJSIE: PŘÍRODNÍ PODMÍNKY
Rovníkové klima =
tropický deštný
prales
– Dnes jen 50%
– Nahrazeny
plantážemi
– NP Taman Negara
Původní
prales
Volně žijící tygři,
sloni a nosorožci
MALAJSIE: HOSPODÁŘSTVÍ
II. vlna Asijských tygrů
– Investice Japonska a EU
– Zázemí Singapuru
Těžba ropy a zemního
plynu ze Sundského šelfu
– Národní těžařská
společnost PETRONAS
Sídlo: PETRONAS
TOWERS v Kuala
Lumpuru
Těžba železné a měděné
rudy
Plantážnictví: čaj, palma
olejná, rýže
Kaučuk
MALAJSIE: POLITICKÁ GEOGRAFIE
Federativní stát
– Dvě federace na
Borneu a jedenáct
na pevnině
Od roku 1999 se
buduje nové hlavní
město Putrajaya,
které má v
budoucnu nahradit
Kuala Lumpur
MALAJSIE: OBYVATELSTVO
Náboženství:
– Převládají muslimové
– Buddhisté, křesťané…
– Nejsou zde podstatné
rasové či náboženské
problémy
Rychlý rozvoj země
– Před 40 lety žila
polovina obyvatel pod
hranicí chudoby, dnes
jen 8%
VIETNAM
Těžce dobytá nezávislost
– II. sv. válka – japonská okupace
– Po II. sv. válce – snaha o kolonizaci
Francií
Po r. 1954 byl Vietnam podle
Ženevské dohody rozdělen podél 17.
Rovnoběžky na:
– Komunistický sever
– Demokratický jih
– Válka ve Vietnamu
Snaha USA zabránit šíření
komunismu ze S na J i do okolního
Laosu a Kambodži
USA využívaly chemické zbraně –
dopad na přírodní prostředí i na
zdraví obyvatel
– Od 90. let cesta demokratizace a
hospodářského rozvoje podle
Čínského vzoru
VIETNAM: JÁDROVÉ OBLASTI
Hlavní město HANOJ je
bývalé hlavní město
komunistického severu
HO-ČI-MINOVO
MĚSTO je bývalé hlavní
město demokratického
jihu
– Starší název SAJGON
– Na Mekongu
VIETNAM: OBYVATELSTVO a
HOSPODÁŘSTVÍ
Rozvoj postaven na
principech čínského
komunistického
hospodaření
– Centrálně řízené
– Soukromý sektor
– Otevřený zahraničním
investicím
Většina obyvatel žije na
vesnici
– Zemědělství:
Zaměstnáno 58%
obyvatel
Plantážnictví: rýže, čaj,
káva, ovoce
Bambus
VIETNAM: SLUŽBY
Doprava
– Investice do
modernizace
dopravní
infrastruktury
Rozšiřující
dostupnost
internetu
– 1/5 obyvatel
– Cenzura internetu
VIETNAM A ČESKÁ REPUBLIKA
Od 70. let se v Československu
začali objevovat Vietnamci
–
Pracovní síla na méně
kvalifikované profese
–
Textilní, strojirenský a
potravinářský průmysl
Studenti vysokých škol
Po pádu komunismu v
Československu
–
–
Část Vietnamců se vrátila zpět do
Vietnamu
Část zůstala a začala podnikat na
českém trhu
Na rozdíl od jiných imigrantů jsou
velmi pracovití a přizpůsoblivý
Problemy s ilegálním obchodem
–
–
Imitace značek, drogy
Dnes v ČR žije legálně cca 40 000
Vietnamců a odhadem 20 000 jich
zde žije ilegálně
Typický projev globalizace