INFORMACE Pokrytí populace imigrantů v českých šetřeních LFS a

INFORMACE
Pokrytí populace imigrantů v českých šetřeních
LFS a EU-SILC
Mezinárodní migrace je důležitým prvkem moderní civilizace. Cestování do
jiné země za prací, studiem, rodinou nebo jen za poznáním a novými zkušenostmi není ve většině společností ničím neobvyklým. Problematika mezinárodní
migrace může být však jak pro zdrojové, tak pro přijímající země poměrně ožehavým tématem spojeným s celou řadou negativních jevů. Mezi tyto jevy patří
zejména odliv mozků, úbytek obyvatelstva v produktivním věku pro zdrojovou
zemi, selhání integračních politik a následná marginalizace migrantů, či dokonce sociální napětí v hostující společnosti.
Mezinárodní migrace se stává poměrně aktuálním tématem i pro Českou
republiku. Zatímco ještě před dvaceti lety bylo v České republice registrováno
kolem čtyřiceti tisíc cizích státních příslušníků (většinou dlouhodobě usazených v ČR), dnes se jedná o více než desetinásobný počet. Imigranti dnes
tvoří minimálně 4 % českého obyvatelstva: ke konci června 2011 bylo na území
ČR registrováno o něco více než 400 tisíc cizích státních příslušníků, několik
dalších desítek tisíc získalo v průběhu minulých desetiletí české občanství a
vytratilo se z oficiálních statistik [Český statistický úřad 2011].
Oficiální statistiky, ač jsou jakkoliv spolehlivé, nemohou poskytnout vyčerpávající údaje o imigrantech a jejich integraci. Proto přicházejí na řadu
výzkumy, které podchycují nejen ve statistikách chybějící nebo neúplné demografické a jiné důležité ukazatele (například vzdělání a profese imigrantů
v ČR, jejich rodinný status, počet dětí apod.), ale také další významné aspekty
života imigrantů. Vzhledem k častým národním odlišnostem a omezením v administrativních zdrojích dat jsou v některých zemích považována za vhodný
zdroj širších informací o migrantech velká výběrová šetření celkové populace s několikatisícovým vzorkem respondentů. Ta jsou organizována většinou
národními statistickými úřady v rámci velkých mezinárodních projektů. Tento krátký příspěvek se pozastavuje nad tím, jak dobře je populace imigrantů
podchycena ve dvou největších šetřeních realizovaných v rámci mezinárodních
projektů Labour Force Survey a European Union Statistics on Income and Living Conditions.
Labour Force Survey (LFS)
Mezinárodní šetření Labour Force Survey je v České republice harmonizováno
s Výběrovým šetřením pracovních sil (VŠPS), které je na národní úrovni realizováno již od konce roku 1992. Jedná se o rozsáhlé čtvrtletní šetření všech
členů domácností (starších 15 let) v bytech vybraných náhodným (v ČR dvoustupňovým stratifikovaným) výběrem. Každé čtvrtletí se ve výběrovém vzorku
ocitne přibližně 25 tis. domácností. Toto čtvrtletní šetření zjišťuje celou škálu
- 207 -
informací o ekonomických aktivitách dospělé populace a je prováděno ve všech
členských zemích EU a v několika dalších zemích.
Podle požadavků evropských institucí musí LFS jako jedno z nejdůležitějších šetření zaměřených na zaměstnanost sloužit jako základní zdroj informací
o integraci cizinců, zejména co se týče začlenění na trh práce. V mnohých
zemích je Labour Force Survey, vzhledem ke svému rozsahu a periodicitě,
skutečně považováno za nejvhodnější nástroj ke zjišťování jinak obtížně dostupných sociálních statistik nejen domácího obyvatelstva, ale i imigrantů (např.
vzdělanostní úroveň, získaná kvalifikace a pozice na trhu práce, složení domácností atd.). V zemích, jako jsou například Rakousko, Lucembursko, Německo
a Nizozemsko, jsou data LFS používána dokonce jako hodnotná alternativa k
oficiálním statistikám pro odhad skutečného počtu imigrantů v zemi [Martí,
Ródenas 2007]. Nicméně v českém kontextu přináší použití tohoto datového
zdroje pro statistiku migrace několik zásadních omezení.
V rámci LFS jsou standardně sbírány údaje o zemi narození respondentů a
jejich státním občanství, případně o typu nebo délce pobytu v dané zemi. Navíc
každý kalendářní rok je ke standardnímu dotazníku VŠPS připojen tzv. Ad-hoc
modul, který se zaměřuje na určité téma nebo subpopulaci (například osoby se
zdravotními potížemi, rodiny s dětmi, důchodce, mladé lidi na začátku pracovní kariéry apod.). V roce 2008 se Ad-hoc modul LFS věnoval situaci imigrantů
a jejich potomků na trhu práce. V upravené podobě se tomuto tématu bude
LFS opět věnovat v roce 2014. Nehledě na speciální tematické zaměření na
mezinárodní migraci, toto šetření LFS realizované v ČR (podobně jako i ostatní
šetření VŠPS) do značné míry podhodnotilo zastoupení imigrantů ve výběrovém vzorku. V roce 2008 z více než 36 tisíc respondentů mělo „pouze“ 354
dotazovaných (méně než 1 %) jiné než české občanství. Nejvíce byli zastoupeni občané Slovenska (126 respondentů), Ukrajiny (67), Vietnamu (33), Polska
(22), Ruska (20) a Německa (13).1 Pro srovnání je na tomto místě vhodné uvést
oficiální statistiky, podle nichž pobývalo na konci roku 2008 na území ČR
397 536 osob s cizí státní příslušností starších 15 let. Podíl cizinců na celkovém
obyvatelstvu ve věku 15 let a více tedy byl v daném období kolem 4,4 %.2
Jedním z hlavních vysvětlení, proč česká data LFS nejsou vhodná pro analýzu údajů o imigrantech, je samotný fakt, že se jedná o šetření domácností,
které nepokrývá hromadná ubytovací zařízení, kde bydlí podstatná část imigrantů, zejména ekonomických. Dalším omezením je relativně nízké zastoupení
cizinců v české populaci, takže nastává větší riziko výběrové chyby. V neposlední řadě může hrát roli i selektivní non-response cizinců (ať již z důvodů
jazykové bariéry či z obav sdělovat osobní údaje). Výsledkem působení těchto
faktorů je několikanásobné podhodnocení (4–5krát nižší) zastoupení cizinců
ve výběrovém souboru (a následných přepočtech na celkový stav obyvatel) ve
1 Údaje pochází z frekvenčních tabulek z dat VŠPS poskytnutých Českým statistickým
úřadem.
2 Zdroj: Český statistický úřad [2011].
- 208 -
srovnání s administrativními zdroji dat. Z tohoto důvodu se také strukturní
údaje o cizincích v LFS (věk, vzdělání, státní občanství) liší od výstupů z administrativních zdrojů dat. Srovnání vybraných mezinárodních výsledků LFS
týkajících se subpopulace imigrantů lze najít například v demografickém reportu Eurostatu [2010] nebo publikaci Indicators of Immigrant Integration
[Eurostat 2011]. Nicméně, vzhledem ke zmíněnému problému podhodnocení
populací imigračního původu, využití těchto výstupů pro mezinárodní srovnání, aspoň tedy v kontextu České republiky, může být poměrně zavádějící.
European Union Statistics on Income and Living Conditions
(EU-SILC)
Problémy s neadekvátním zastoupením imigrační populace má rovněž i další
rozsáhlý mezinárodní projekt Šetření příjmů a životních podmínek domácností (Životní podmínky), který je součástí Evropského šetření EU-SILC. Toto
šetření je organizováno jako rotační panel domácností zaměřený na osoby ve
věku 16 a více let. Celkový počet respondentů dotázaných v ČR byl v jednotlivých letech až 27 tisíc. Součástí šetření Životní podmínky je každoročně soubor
otázek věnovaných specifickému tématu. Na rozdíl od LFS nebyl ale v rámci
šetření EU-SILC prozatím organizován žádný modul věnovaný tématu mezinárodní migrace.
Šetření EU-SILC obecně je bohatým zdrojem informací o sociální situaci
českých domácností, jejich příjmech, bydlení a pracovních a zdravotních podmínkách dospělých členů těchto domácností. Vzhledem k poměrně širokému
spektru otázek by mohla data ze zmíněného šetření posloužit jako důležitý
zdroj jindy nedostupných a velmi žádaných informací o naturalizovaných cizincích a cizích státních příslušnících pobývajících v ČR, například co se týče
kvality bydlení imigrantů, jejich zdravotního stavu a začlenění na trh práce.
Jak ukazuje tabulka 1 (viz následující stranu), realita je poněkud jiná.
Ani v tomto rozsáhlém šetření nenajdeme dostatečně velký vzorek pro
podrobnější analýzy, protože populace imigrantů, obzvlášť těch, kteří se přistěhovali na území ČR poměrně nedávno, je v datech výrazně podhodnocena.
Na druhou stranu, data EU-SILC mohou být velice zajímavým zdrojem o současné situaci slovenské menšiny, která, ač je v ČR početná, zatím není příliš
probádaná.
Závěr
Závěrem lze s politováním konstatovat, že česká šetření organizovaná v rámci
mezinárodních srovnávacích projektů trpí převážně podhodnocením imigrační populace, a to i v tak rozsáhlých projektech jako Labour Force Survey nebo
European Union Statistics on Income and Living Conditions, kde celkový počet respondentů v ČR dosahuje několika desítek tisíc. Kromě již zmíněných
publikací využívajících data z LFS stojí za povšimnutí analýza remitencí posílaných českými migranty ze zahraničí na základě dat z šetření EU-SILC od
- 209 -
- 210 -
2007
ZemČ narození Obþanství
18 679
19 227
434
59
68
23
50
20
26
1
25
16
25
20
76
18
3 676
3 675
3,04 %
26 933
0,64 %
2008
ZemČ narození Obþanství
21 936
22 581
498
61
76
23
60
27
26
1
28
16
28
20
102
25
4 179
4 179
3,03 %
23 302
0,71 %
2009
ZemČ narození Obþanství
19 060
19 599
438
66
73
29
53
21
23
1
19
9
15
14
84
26
3 537
3 537
Imigranti v ýeské republice ve výzkumech EU-SILC, 2007–2009
ýeská republika
Slovensko
Ukrajina
Polsko
Rumunsko
Ruská federace
Ostatní oblasti Asie
Ostatní zemČ
NezjištČno
Celkem jiné zemČ
než ýeská republika, %
3,05 %
0,68 %
Celkový poþet
respondentĤ
23 059
Zdroj: Data EU-SILC 2007–2009 ýeská republika, vlastní výpoþet.
Tabulka 1.
trojice Giannetti, Federici a Raitano [2009]. Podobně využití dat EU-SILC je
mnohem vhodnější vzhledem k poměrně dobrému popisu českých domácností
ve zmíněném šetření. Nicméně z hlediska dat o imigrantech v ČR nejsou výše
zmíněná evropská šetření prozatím příliš užitečná. Přestože ze strany EU jsou
v současné době iniciovány poměrně rozsáhlé aktivity k využívání dat z těchto
dvou šetření k monitoringu integrace migrantů [viz například Eurostat 2011],
v očích statistiků je tato snaha vnímána s velkou nevolí, neboť jsou si vědomi
zkreslení, které zmíněná výběrová omezení přinášejí. Kromě jiného také proto,
že poskytují údaje především o úspěšně integrovaných cizincích.
Yana Leontiyeva (Sociologický ústav AV ČR)
Poznámka: Článek byl připraven v rámci projektu Projekt CESSDA: vytvoření českého
uzlu CESSDA-ERIC a jeho zapojení do pan-evropské velké výzkumné infrastruktury
datových služeb pro socio-ekonomický výzkum, který podporuje Ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy pod reg. č. LM2010006.
Literatura a zdroje
Český statistický úřad. 2011. Cizinci v ČR. Dostupné on-line na: http://www.czso.cz/ciz/
cizinci.nsf/i/cizinci_v_cr (navštíveno 30. 8. 2011).
Eurostat. 2010. Demography Report. Commission Staff Working Document. European
Commission: Eurostat. Dostupné on-line na: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/population/documents/Tab/report.pdf (navštíveno 30. 8. 2011).
Eurostat. 2011. Indicators of Immigrant Integration. A Pilot Study. Eurostat Methodologies and Working papers. European Commission: Eurostat. Dostupné on-line
na: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-RA-11-009/EN/KSRA-11-009-EN.PDF (navštíveno 30. 8. 2011).
Giannetti, M., Federici, D., Raitano, M. 2009. „Does Migration Help Reducing Inequality and Social Exclusion?“. Working Paper 1/2009. Cassino: Università degli Studi
di Cassino. Dostupné on-line na: http://dipse.unicas.it/files/wp200901.pdf (navštíveno 30. 8. 2011).
Martí, M., Ródenas, C. 2007. „Migration Estimation Based on the Labour Force Survey:
An EU-15 Perspective“. International Migration Review, 41(1): 101–126.
- 211 -