Na stopě vydře říční -

Komentáře

Transkript

Na stopě vydře říční -
Na stopě vydře říční -
otázky a hry,co Tě zavedou až k vydře
Autor František Šusta, Ph.D. – [email protected]
Vytvořeno na podporu tábora Sluneční zátoka – www.slunecnizatoka.cz a stanice ochrany fauny v Pavlově u Ledče
www.nature.cz/index.php?id_subjekty=16&v2=
Vydra je tajemná šelma, kterou se málokomu podařilo v přírodě spatřit na vlastní oči. A přitom
žije jen kousek od Nás. Po řece Sázavě putuje vydra, chráněna noční tmou, i několikrát týdně. Po
sobě zanechává stopy, které sice neznalý člověk přehlédne, ale my se v nich naučíme zakrátko
číst jako v otevřené knize. Pojďme tedy společně vypátrat, kudy chodí naši tiší vodní společníci a
kolik že jich tu vlastně s námi žije.
Kdo je vlastně vydra?
Každý ví, že vydra „plave ve vodě“. Co více o ní ale víte? Poblíž řeky žije mnoho druhů zvířat,
z nichž některá jsou vydře blízce příbuzná a jiná naopak skoro vůbec.
Úkol 1: Zvířata na obrázcích můžeš potkat u vody, ale jen jedno z nich je vydra. Zkus ji
poznat a označit.
Úkol 2: Teď, když už jsme poznali vydru, určitě správně přiřadíme i jména ostatních zvířat.
Spoj správně nabízené možnosti s obrázkem zvířete.
a)
b)
c)
d)
Vybírej z těchto jmen :
Vydra říční
Rejsec vodní
Kuna (lesní nebo skalní)
Ondatra
Nutrie
Jezevec lesní
Norek americký
e)
f)
g)
Úkol 3 : Ne všechna vyobrazená zvířata jsou příbuzná naší vydře. Dobře se podívej na
obrázek vydry a pak mezi ostatními zvířaty na obrázcích vyber a označ tři její nejbližší
příbuzné (napiš k nim třeba PŘ jako příbuzný nebo sem vypiš jejich čísla).
Vydra je „velký rybář“ a její hlavní potravou jsou právě ryby. Na našem obrázku si
vydra na jedné takové rybě pochutnává. Jenže ouha, vždyť ta naše vydra nemá
zuby!!!
Úkol 4: Na obrázcích vidíš dva typy zubů. Zuby jsou svému majiteli skutečným nástrojem,
který si dokáže poradit s různou potravou. Jedny
vyobrazené zuby patří vydře a pracují jako nůž a
nůžky, druhé ondatře a pracují jako dláto. Přiřaď
čarami správné zuby ke správnému živočichovi a také
správný symbol nástroje ke správným zubům (pozn.
pokud ještě nemáš vyřešeny předchozí úkoly, tenhle
úkol je k nim tak trochu nápovědou. Pro zajímavost
můžeš naší „bezzubé“ vydře ty správné zuby
domalovat do tlamy).
Úkol 5: Když už se ti podařilo přiřadit správné zuby vydře a ondatře, určitě je správně
přiřadíš i některým jejich příbuzným. Do připravených políček připiš jména zvířat, o kterých
už byla řeč v úkolu č. 2 podle toho, jakou funkci plní jejich chrup (tj. zvířata se špičatými
zuby připiš k symbolu nože a nůžek a ty s dlátovitými zuby k symbolu dláta).
Vybírej z těchto zvířat:
Norek americký, vydra říční, ondatra, nutrie, kuna
Proč bylo tolik přiřazovacích úkolů hned na úvod? Protože zuby zvířete, jeho zvyky a
schopnosti, příbuznost s ostatními druhy i jeho velikost rozhodují o tom, čím se
zvíře živí a jaké zbytky kořisti po sobě zanechá. Ne všechnu potravu, kterou
najdeme na břehu řeky, tu zanechala vydra. Kromě zbytků vydří potravy tu
nejčastěji narazíme na potravu norka amerického, ondatry a volavky.
Siluety zvířat v poměrech jejich přibližné velikosti vidíš na obrázku, jak fungují jejich zuby
už víš. Nemluvili jsme jen o volavce - ta ale nemá zuby, jen velký zobák, jehož špičkou dokáže
kořist velkou silou zasáhnout jako majzlíkem.
volavka
vydra
norek
ondatra
Úkol 6: Jsi rybář a při procházce po břehu nacházíš následující kořist. Komu patří? (dopiš
jméno zvířete)
aU díry pod kořeny vrby leží velká hromada škeblí. Jejich schránky jsou
otevřené a vnitřek vyjedený. Okraje schránek jsou naštípnuté, jako by někdo
do otvoru mezi ně vsunul páčidlo a silou je rozevřel. Byl/a to.............................
bNa břehu se povaluje několik šupin, prsní ploutve, ocasní ploutev a část
skřelí ryby, která musela měřit alespoň 30 cm. Někdo jí snědl skoro celou i
s kostmi a dokonce i s hlavou. Byl/a to................
cRyba asi 30 cm dlouhá leží vytažená na břehu a její bok je rozbitý
silnými údery. Hlava je také rozbitá a je bez očí. V trávě okolo ryby je několik
bílých stříkanců. Tady hodoval/a.................
dZ ryby asi 20 cm dlouhé zbývá na břehu celá hlava, hřbet a ocas.
Někdo malý tu svými zoubky vyjedl měkké břicho a zbytek už nedokázal
rozkousat. Byl/a to nejspíš.................
(Pozn. Pro úplnost je třeba si povědět, že vyjmenované kořisti nemusí být zdaleka to jediné,
čím se naši živočichové živí. Tak třeba ondatra se živí hlavně rostlinami, norek si rád
pochutná na užovce nebo žábě atd. Volavka zas obvykle polyká menší kořist vcelku. Po jejich
„hodování“ často nezůstane ani stopa. Zde jsme vyjmenovali jen ty nejtypičtější pozůstatky
po kořisti, s jakými se na břehu můžeš setkat.)
Každý ví, že při běhu nebo jízdě na kole potřebujeme pro správný terén správné
„obutí“. V bahně mnohem lépe projedeme na horském kole se širokými plášti,
zatímco na silnici potřebujeme tenčí a hladká kola. Také každé zvíře má vlastní
„obutí“ pro pohyb v tom terénu, který mu vyhovuje.
Úkol 7: Měkkým bahnem na kraji řeky běžela dvě zvířata. Jedno z nich se bořilo hluboko do
bahna a bylo pomalé, druhé se bořilo jen málo a bahno snadno přešlo. Podívej se na obě stopy
na obrázku a pak napiš heslo bahno ke stopě zvířete, které bahnem snadno a rychle prošlo.
(Vzpomeň si na přirovnání ke kolům)
Úkol 8: Obě zvířata se ale po projití bahnem dostala na louku, kde už byla tvrdá země. Které
zvíře bylo podle tebe rychlejší tady, na tvrdém povrchu? (Označ stopu heslem tvrdá země)
a)
b)
Úkol 9: Teď už ti můžeme prozradit, že jedno ze zvířat je liška obecná a druhé vydra říční.
Zamysli se nad tím, který povrch (bahno nebo tvrdá země) kterému zvířeti vyhovuje a podle
toho připiš ke každé stopě správné jméno zvířete.
.................................................
..............................................
Úkol 10: Teď už ti také můžeme prozradit, že namalovaná stopa vydry patří pravé zadní
noze. Dokážeš pojmenovat jednotlivé prsty? Označ na stopě vydry na obrázku malíček,
prostředníček a palec. Pokus se vedle této pravé zadní namalovat, jak by asi měla vypadat
stopa levé zadní nohy.
Úkol 11: Teď vyber a označ z nabízených možností níže na obrázku dvě stopy ( urči pravou a
levou), které patří předním nohám vydry.
Vydra na souši používá nejrůznější druhy pohybu a tak za sebou zanechává i různé
stopy. Řadě stop, kladených určitým způsobem za sebou, říkáme stopní dráha a
právě tvar stopní dráhy nám prozradí, jestli naše vydra jen kráčela krokem,
pohybovala se přískokem, běžela, nebo „cválala“ bokem napřed.
Úkol 12: Pokus se přiřadit k jednotlivým vyobrazeným stopním dráhám obrázek s názvem
způsobu pohybu vydry.
Úkol 13: Dokážeš odhadnout, který pohyb je nejpomalejší a kdy naopak měla vydra nejvíc
naspěch? Napiš k jednotlivým způsobům pohybu pořadí podle rychlosti od 1 do 4 tak, že č. 1 je
nejrychlejší a č. 4 nejpomalejší.
a)
b)
c)
d)
sprint
boční
cval
krok
přískok
(Pozn. Pokud si chcete vyzkoušet kladení stop sami a natiskat si vlastní vydří stopy, tábor
Sluneční zátoka má k dispozici tiskátka stop vydry i jiných zvířecích druhů ve skutečné
velikosti.)
Vydra je samotář a ostatním příslušníkům vlastního druhu nechává po sobě v přírodě
vzkazy, které znamenají např. toto: „Pozor, tady je to moje, nechoď sem!“ nebo
„Tady už jsem lovil, tady nic nenajdeš!“ Vzkazy si vydry samozřejmě nepíší tužkou na
papír, ale používají k tomu vlastní trus. Podle trusu jiná vydra pozná, kdo ho tu
zanechal, jakého byl pohlaví, jeho zdravotní stav a
mnoho dalšího. Vydra za jednu noc umístí i několik
desítek kusů trusu na významná místa v terénu, někdy
i na 30 km řeky.
Úkol 14: Zahrajeme si na dvě vydry, které si nechávají „vzkazy“. My ale samozřejmě
nebudeme po sobě zanechávat trus, bohatě nám postačí sirky.
Pomůcky: Hřiště alespoň 8*5 m, 10 sirek, několik míčků (raději malé a měkčí), stopky
Na hřišti nebo jiné ploše o velikosti alespoň 8*5 m ( v táboře Sluneční zátoka je ideální velké hřiště
uprostřed tábora) si namalujte patou na zem tvar potoka, který se klikatí, po obou stranách potoka
ve vzdálenosti nejméně 3 m udělejte dlouhou čáru a na jednom místě potoka si označte most (podobně
jako ukazuje obrázek). Soutěží proti sobě dvě dvoučlenná družstva, rozhodčí dohlíží na hru a měří čas.
Jedna dvojice představuje dvě vydry a druhá lovce. Lovci stojí za čárou, nesmějí ji překročit a jsou
vybaveni míčky (nejlepší je zásoba měkkých míčků, které Vám daleko neuletí), kterými se snaží vydru
zasáhnout. První z vyder musí projít od začátku do konce potoka a zanechat tu pro druhou vydru 10
sirek.
POZOR, DŮLEŽITÁ PRAVIDLA:
Sirky nesmí vydra klást do koryta potoka, ale na břeh. Nikdy nesmí dát dvě sirky hned vedle sebe,
ale vždy alespoň 50 cm od sebe. V prostoru „pod mostem“ mohou být sirky nejvýše tři. Sirky nesmí
vydra na zem upustit, ale musí je položit tak, aby se přitom dotkla země.
V korytě potoka a na území „pod mostem“ nesmí soupeř vydru vybít, zato jakmile se vydra alespoň
jednou končetinou dotkne břehu mimo most, je možné ji zasáhnout (zjednodušeně řečeno, lovec smí
hodit míček jen tehdy, pokud vydra vystoupí na „břeh“ nebo se jen dotkne „břehu“ jinde než pod
mostem, např. když pokládá sirku).
Je-li vydra vybita, vrací se na start a začíná znovu, přičemž sirky, které už položila, nechává na
místě.
Zatímco první vydra běží, druhá se nedívá. Jakmile první vydra doběhne na konec a má všechny sirky
položeny, zavolá na vydru 2 a ta se pokusí co nejrychleji proběhnout potokem a sirky posbírat. I jí
se lovci snaží vybít, jakmile se dotkne břehu jinde než pod mostem (tedy obvykle ve chvíli,kdy sbírá
ze země sirky). Po vybití se vydra vrací na start, ale již sebrané sirky si nechává.
Obě dvojice si pak vymění role. Vyhrává ta dvojice, která v roli „vyder“ zvládne trasu
nejrychleji.
Most (zde se
na vydru
nesmí házet)
Čáry ve vzdálenosti
nejméně 3 m od potoka,
které lovci nesmějí
překročit
Cíl
Start
Koryto potoka
(členité, může mít i
přítoky)
I když dnes už se počet vyder v České republice každým rokem zvyšuje, ještě
nedávno byla vydra kriticky ohrožená. Vždyť ještě na začátku devadesátých let
dvacátého století nežilo na celém území republiky více než 300 těchto zvířat. Na
úbytek jejich počtu měl vliv lov, pronásledování rybáři i změny přírodního prostředí.
Tu největší ránu ale zasadily vydrám škodlivé látky rozpuštěné ve vodě. Těch už je dnes
naštěstí mnohem méně a tak se do naší přírody vrací nejen vydra, ale i spousta dalších zvířat
žijících u vody. Ale jak to, že stejné škodliviny, které ublížily vydrám, nevyhubily vodní hmyz,
ryby nebo třeba ondatry? Pojďte, zahrajeme si malou hru a třeba na to přijdeme.
Úkol 15: V přírodě už je to tak zařízeno, že zkrátka někdo jí rostliny, někdo malé živočichy a
i ten, kdo je lovcem, může být nakonec uloven a sněden někým větším. Říká se tomu potravní
řetězec a právě na takový potravní řetězec si teď zahrajeme. Náš řetězec se bude týkat
řeky Sázavy a bude vypadat následovně: ve vodě plavou rozpuštěné živiny, tyto živiny žerou
perloočky a buchanky (tedy plankton), plakton požírají drobné ryby (třeba přímo rybí potěr),
drobné rybky loví dravé ryby, a tyto velké ryby loví vydra.
Učitel Vám teď rozdá kartičky s Vaší rolí (plankton, drobná rybka, dravá rybka, vydra). Svou
roli nikomu neprozrazujte. Na začátek vysype učitel na zem hromadu papírků, které
představují živiny. Úkolem planktonu je získat, jakmile zazní povel, co nejvíce živin. Na další
povel musí drobné rybky pochytat co nejvíce planktonu a sebrat mu jeho živiny, stejně pak na
další povel pochytají velké ryby drobné rybky a připraví je o živiny a nakonec získají co nejvíc
živin i vydry od velkých ryb. Smysl celé hry Vám vysvětlí učitel až po jejím skončení.
Živiny
A teď už nám zbývá jediné. Vyrazit do terénu a zjistit, jestli na naší řece žijí vydry
a kolik jich tu vlastně je. Z předchozích her už víte, jak vypadá stopa vydry, co
znamená její stopní dráha i kam umísťuje trus. Stačí už jen trochu se „vžít do
myšlení vydry“ a snadno jí vystopujeme. Abyste si v terénu věděli rady a měli s čím
srovnávat, můžete si od správce tábora Sluneční zátoka (www.slunecnizatoka.cz) vypůjčit
odlitek stopy vydry a také, pokud chcete, i vzorek vysušeného vydřího trusu v epruvetce
(nebojte se, vydří trus nijak odporně nepáchne, je to vlastně tmavá hromádka rybích kostí).
Úkol 16: Projděte se podél Sázavy a najděte co nejvíce známek pobytu vydry. Zapisujte si
výsledky, abyste pak z nich mohli vyvodit závěr, kolik vyder tu žije, jakého jsou pohlaví, nebo
kdy naposledy tu vydra prošla.
Čeho si budeme všímat:
Stopy: Podle šířky stopy zadní nohy lze odhadnout, jestli se jedná o stopu samce či samice
(popř. mláděte). Měříme šířku mezi vnějšími okraji malíčku a palce (viz obrázek).
Mláďata - šířka stopy zadní nohy méně než 45 mm
Samice nebo mladý samec – 45 – 70 mm
Dospělý samec – nad 70 mm
Měříme
vzdálenost
mezi okraji
palce a
malíčku
zadní nohy
Stopy najdete hlavně na písčitých a bahnitých březích tam, kde vydra vylezla, aby umístila
trus.
Trus: Trus vydry má nezaměnitelný pach, který není nijak odporný a podle někoho dokonce
připomíná vůni kvetoucího tavolníku (právě na seznámení s tímto specielním pachem je
v táboře Sluneční zátoka připraven vzorek trusu na ukázku). Tuto vůni mu dávají příměsky ze
žláz pod ocasem vydry. Samotný trus je tvořený hlavně spoustou rybích kostí a šupin. Vydra
tuto svojí „navštívenku“ umísťuje na významná, ale zároveň chráněná místa. Budeme si tedy
všímat vysokých kamenů na březích pod mosty, vysokých balvanů v korytě řeky nebo tam, kde
břeh ostře vybíhá do vody. Vydra svůj trus ráda odkládá i u kořenů vývratů stromů, pokud
jsou na břehu řeky. Pokud je trus ještě tmavý a měkký, je čerstvý a vydra tu prošla nejvýše
před třemi dny. Po třech dnech trus vysychá. Pokud je již zcela bílý a rozpadá se na drobné
rybí kůstky, je starší než 1 měsíc. Podle těchto znaků lze poznat, kdy tudy vydra naposledy
prošla. POZOR, V HORKÝCH MĚSÍCÍCH ROKU (HLAVNĚ V LÉTĚ) VYDRA ČASTO ODKLÁDÁ
SVŮJ TRUS DO VODY A PAK NENÍ MOŽNO HO NA BŘEHU NAJÍT.
Zapisujte si tedy velikost stop, počet a přibližné stáří trusu a místo, kde jste stopy a trus
našli. Podle těchto údajů dokážete zjistit mnoho o vydrách ve svém okolí. Pokud si nebudete
vědět rady s tím. co Vaše výsledky znamenají, rádi Vám na to odpoví při návštěvě ve Stanici
ochrany fauny v Pavlově u Ledče (www.nature.cz/index.php?id_subjekty=16&v2=), kam se
můžete snadno vypravit na návštěvu - od tábora Sluneční zátoka je stanice
vzdálena slabé 4 km.
Přejeme
co nejkrásnější zážitky
NA STOPĚ VYDŘE ŘÍČNÍ!!!

Podobné dokumenty

Naučná stezka Údolím lásky

Naučná stezka Údolím lásky přírodní rezervace Karlov. Stezka je cca 5,4 km dlouhá a její trasa vede turisticky příjemným a nenáročným terénem. Na trase jsou k vidění krajinářsky atraktivní lokality a můžeme zde zažít nezapom...

Více

Psí služba

Psí služba Neodpověděl jsem. Moc se mi to nezdálo, na druhou stranu by to mělo výhody. Vy­ padnout z města, konec zdobení mého dodge i placení činže za to hnízdo švábů, kterému  domácí se smyslem pro humor ří...

Více

Projevy Boží přítomnosti - Křesťanské společenství Juda

Projevy Boží přítomnosti - Křesťanské společenství Juda Lidé, kteří působí ve „službě mocí“, často neúmyslně vyvolali dojem, že dary moci jsou odznaky zásluh duchovnosti. To uvedlo mnoho vydaných a upřímných věřících pod odsouzení. Tyto dary a povolání ...

Více

fgzsv_pn_02 - Gymnázium Vincence Makovského

fgzsv_pn_02 - Gymnázium Vincence Makovského • ? Které firmy dnes preferují takovou koncepci?

Více