SAP - Sdružení automobilového průmyslu

Transkript

Důvěrné!
Určeno jen pro potřeby
vedení členských firem SAP.
AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL
v ČESKÉ REPUBLICE
Základní údaje a fakta
pYn pYnpYnpYnpYn
Aktualizace za rok 1999
Zpracoval: sekretariát SAP
Praha, květen 2000
© SAP
Evidovaný výtisk č.:
OBSAH
strana
2
1. Úvod
2
4
6
1.1. Vývoj českého hospodářství a průmyslové výroby
1.2. „PODNIK ROKU 1999“ v českém automobilovém průmyslu
1.3. K vlastnímu materiálu
8
2. Stav a vývoj automobilového průmyslu ČR
2.1. Stručná charakteristika oboru a vývoj výroby vozidel
2.2. Přehled firem zapojených do činnosti SAP (k 15.5.2000)
2.3. Základní struktura členské základny SAP
2.4. Vlastnická struktura
2.5. Počty pracovníků
2.6. Průměrné platy
2.7. Vývoj základních ekonomických ukazatelů
2.8. Výzkumně vývojová základna
2.9. Stav v oblasti certifikace systémů
2.10.Kolektivní vyjednávání
45
3. Složení vozového parku v České republice
3.1. Údaje Centrálního registru vozidel
3.2. Údaje Služby dopravní policie
3.3. Shrnutí, ukázky zpracování možných výstupů
Osobní automobily a užitková vozidla kat. N1
Nákladní automobily, motocykly, přípojná vozidla
Údaje z Generálního ředitelství cel
Shrnutí
5. Zapojení a spolupráce s jinými organizacemi
5.1. Tuzemsko (vnitřní vztahy)
5.2. Zahraničí (vnější vztahy)
5.3. Shrnutí
6. Problematika řešená v rámci SAP
6.1. Spolupráce při tvorbě legislativy
6.2. Vzdělávání
6.3. Oblast ekologie
6.4. Začleňování se do struktur EU
6.5. Dovozy ojetých vozidel
6.6. Další problematika
45
51
51
63
4. Vývoj českého trhu a dovozy vozidel
4.1.
4.2.
4.3.
4.4.
8
14
16
17
23
25
29
39
39
43
63
70
79
85
88
88
91
95
96
96
97
98
99
99
102
103
Související podklady: STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ZA ROK 1999
SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU v ČR (stav k 31.12.1999)
ROČENKA SAP 2000
7. Závěr
Soubor: APČR1999.doc
1
© SAP, květen 2000
1. Úvod
1.1. Vývoj českého hospodářství a průmyslové výroby
Vývoj makroekonomických ukazatelů ČR (HDP) od roku 1990 do roku 1998 byl
spolu s komentářem a popisem dílčích faktorů ovlivňujících tento vývoj uveden
poměrně detailně v minulém vydání této publikace. V počátku roku 2000 došlo ze
strany ČSÚ k upřesnění hodnot růstu HDP v časové řadě, takže na tomto místě jsou
znovu uvedeny již dříve publikované grafy (diagram č. 1.1.1. a č. 1.1.2), respektující
však zpřesněné údaje. Bohužel se ale nepodařilo k datu zpracování získat údaje
o skutečně dosaženém růstu HDP za rok 1999 v Polsku a Maďarsku, takže
v porovnání růstu HDP s těmito zeměmi je za rok 1999 počítáno pouze se
zveřejněnými odhady z poloviny roku 1999, přičemž údaje za ČR jsou v časové řadě
upraveny dle výše uvedeného.
Vývoj HDP v ČR a EU v letech 1989 až 1999 */
%
(stálé ceny, rok 1989 = 100%)
125
120
118,9
115
110
105
100
100,0
98,8
98,5
95
97,5
93,7
90
87,3
85
84,0
95,3
95,1
87,8
84,6
80
75
1989
1990
1991
1992
1993
Česká republika
1994
1995
1996
1997
1998
1999
Evropská unie
*/ Pro EU za r. 1999 pouze odhad SAP (extrapolace)
Pramen: OECD, ČSÚ ( Zpráva vlády o stavu české společnosti)
Diagram č. 1.1.1.
Diagram č. 1.1.2.
2
Vedle základního ukazatele, jakým je bezesporu HDP, je důležitým faktorem
trend v průmyslové výrobě. Dle předběžných údajů sdělených ČSÚ došlo v roce
1999 k mírnému růstu průmyslové výroby a to o cca 1,5%. Podle dříve
publikovaných údajů Svazu průmyslu a dopravy a dalších dostupných zdrojů se
průmyslová výroba po roce 1990 vyvíjela tempem znázorněným v diagramu č. 1.1.3.
Vývoj průmyslové výroby v ČR (rok 1990 = 100%)
100,00
100,00
90,00
78,3
80,00
72,1
70,00
68,3
69,8
1993
1994
75,9
80,7
85,7
87,3
88,6
1997
1998
1999
60,00
50,00
40,00
30,00
20,00
10,00
0,00
1990
1991
1992
1995
1996
Pramen: SP ČR, M PO ČR, ČSÚ, Ročenka HN 2000
Diagram č. 1.1.3.
mil. Kč
Je nanejvýš potěšujícím faktem, že vývoj v automobilovém průmyslu probíhal
poněkud jiným způsobem, charakterizovaným od roku 1995 trvalým růstem produkce
(viz diagram č. 1.1.4.). Tím samozřejmě dynamicky narůstal i podíl automobilového
průmyslu na celkové průmyslové výrobě, který za rok 1999 dosáhl hodnoty 13,33%.
Podíl automobilového průmyslu
na průmyslové výrobě ČR
1 800 000
1620 706,0
1 600 000
1 400 000
1645 308,0
1419 210,7
16%
13,33% 14%
1334 796,7
1227 520,6
1201141,2
1 200 000
11,52%
1 000 000
600 000
6,68%
400 000
200 000
12%
10,59%
800 000
80 259,0
10%
8%
7,98%
5,53%
67 917,0
6,58%
6%
113 211,6
87 863,0
20%
18%
1507 142,0
159 663,3
186 778,0
1997
1998
219 302,4
4%
2%
0
0%
1993
1994
1995
1996
prům yslová výroba celkem
z toho firm y SAP
1999
podíl SAP
Diagram č. 1.1.4.
K výše uvedenému diagramu, resp. k nárůstu objemu produkce firem SAP
1999/1998 ve výši 17,4% nutno uvést, že ho bylo dosaženo i přes dílčí pokles počtu
vyrobených vozidel ve ŠKODA AUTO v roce 1999 ve srovnání s rokem 1998. Je
patrné, že se na pozitivním vývoji se značnou měrou podílel dodavatelský
sektor domácího automobilového průmyslu.
3
Obdobným způsobem jako při určení podílu firem SAP lze stanovit i podíl firem
SAP na celkovém exportu ČR. Ten se v roce 1999 oproti roku 1998 také zvětšil
a dosáhl hodnoty 16,6% (v r.1998 to bylo 14,3%). Podíl ŠKODA AUTO se přitom
přiblížil hranici 10% a za rok 1999 dosáhl hodnoty 9,63% celkového exportu ČR.
Firmy zapojené do činnosti SAP dosahují velmi dobrých výsledků i v ostatních
ekonomických kategoriích. O tom svědčí i ohodnocení těchto firem v rámci řady
soutěží i zvýšení jejich všeobecné známosti u širší veřejnosti. Například v druhém
ročníku ankety bylo mezi stovku nejobdivovanějších firem z České republiky
zařazeno celkem devět firem zapojených do činnosti Sdružení automobilového
průmyslu. Vedle celkově vítězné firmy ŠKODA AUTO se v absolutním pořadí umístila
na pátém místě firma BARUM CONTINENTAL, která v odvětví chemický, farmaceutický
a gumárenský průmysl obsadila 3. místo. Mezi strojírenskými firmami se pak za firmu
ŠKODA AUTO zařadil na druhé místo novojičínský AUTOPAL, na čtvrtém místě pak
figuruje KAROSA Vysoké Mýto a pátou příčku zaujala firma LUCAS AUTOBRZDY.
V oboru elektrotechnika a elektronika byla jako první vyhodnocena firma HELLA
AUTOTECHNIK Mohelnice, firma FEZKO Strakonice se umístila na čtvrtém místě
v textilním, oděvním a kožedělném průmyslu. V ostatním zpracovatelském průmyslu
je mladoboleslavská AKUMA na druhém a firma ROBERT BOSCH na třetím místě.
Tento výčet spolu s výše uvedenými diagramy a komentářem jen potvrzuje
skutečnost, že český automobilový průmysl jako celek, tedy výrobci vozidel a jejich
dodavatelé, je v současné době skutečně jedním z nosných výrobních oborů nejen
domácího průmyslu, ale celého národního hospodářství.
Zpracoval: Ing. Šípek
1.2. „PODNIK ROKU 1999“ v českém automobilovém průmyslu
Na základě kladných ohlasů a značného zájmu firem o výsledky soutěže
„PODNIK ROKU 1998“ doporučilo Představenstvo SAP a následně i Rada ředitelů
připravit a organizačně zabezpečit druhý ročník soutěže firem SAP s názvem
„PODNIK ROKU 1999“. Současně byla potvrzena její kriteria (shodná s kriterii soutěže
„Podnik roku 1998“ - viz dále), která objektivně a bez jakýchkoliv subjektivních
hledisek stanoví pořadí jednotlivých firem s tím, že prvních pět firem bude odměněno
pamětními plaketami (v podobě shodné s rokem 1998).
Údaje pro vyhodnocení soutěže byly získány z „Databázových listů SAP“ pro rok
1999 a na hodnotící kriteria byly firmy upozorněny přímo v „databázových“ listech.
Do soutěže se tedy automaticky zapojila každá firma, která sekretariátu SAP zaslala
vyplněný „Databázový list SAP“ za rok 1999.
Domníváme se, že v předkládaném materiálu mají výsledky soutěže své místo,
neboť dokládají i některé závěry uvedené v dalších kapitolách. Ukazují i na širší
možnost využití databázových údajů SAP, aniž by firmy SAP byly zatěžovány
vyplňováním dalších dotazníkových formulářů a eventuelními poplatky za účast
v soutěži (jak se v případě většiny jiných soutěží děje). Důvodem je i to, že firmy,
které zaujmou přední místa na tomto žebříčku úspěšnosti si svého ocenění váží
a přikládají mu značný význam (a to i ve srovnání s řadou jiných anket a soutěží).
Ostatní firmy pak mají možnost porovnat jimi dosažené ukazatele s těmi nejlepšími.
Sumarizací údajů a přípravou soutěže byl opětovně pověřen sekretariát SAP.
Pro zpracovatele výsledků je potěšitelné konstatovat, že v letošním roce výrazně
stoupl počet firem, které poskytly údaje nezbytné pro vyhodnocení soutěže a vlastně
i pro zpracování celkového přehledu (vyplnily a předaly „Databázové listy SAP“).
4
Tato skutečnost svědčí určitou měrou i o významu, který je této akci a tomuto
materiálu ze strany firem SAP přikládán.
Z hlediska vlastního zpracování výsledků soutěže je třeba uvést:
kriteria pro soutěž byla tato:
- hodnota exportu v roce 1999 (mil. Kč)
- přidaná hodnota na pracovníka v roce 1999 (mil. Kč/pracovník)
- poměr celkových tržeb z vlastní výroby 1999/1998
všechna kriteria měla stejnou váhu, celkové pořadí bylo stanoveno na
základě součtu umístění dle jednotlivých kriterií
podklady pro soutěž za rok 1999 byly zpracovány z došlých celkem 108
databázových listů členů SAP;
Při detailnějším pohledu na hodnotící kriteria je možné konstatovat:
Objem exportu
Postavení firmy ŠKODA AUTO v případě tohoto kriteria je jednoznačné a zřejmě
neotřesitelné – firma je vůbec nejúspěšnějším exportérem v rámci České
republiky (její podíl na exportu ČR v roce 1999 činil 9,63%, na exportu podniků
SAP pak 58,0%). V případě dodavatelských firem má obdobné postavení firma
BARUM CONTINENTAL (podíl na exportu ČR 1,06%, na exportu SAP 6,4%).
Přidaná hodnota na pracovníka
Průměrná hodnota tohoto významného ukazatele za všechny podniky SAP
představuje 519,2 tis. Kč na pracovníka. Nejvyšší dosažená hodnota byla
zaznamenána na úrovni 1 900 tis. Kč na pracovníka, naopak nejnižší hodnota
u výrobní firmy byla 50 tis. Kč/pracovník (neuvažujeme-li údaje, u kterých bylo
uvedeno záporné znaménko).
Nárůst tržeb z vlastní výroby
Jedná se o ukazatel, který umožňuje jednoduchým způsobem vyjádřit dynamiku
růstu firmy. Jeho výše však může být do značné míry ovlivněna výchozí
základnou předchozího roku. Nejvyšší změny dosahují v tomto případě firmy,
které zahajovaly např. svou činnost v roce 1998 a v roce 1999 naběhly na plnou
kapacitu výroby. Na špici žebříčku tak stojí firmy s meziročním více než
šestinásobným zvýšením tržeb, na druhé straně pak firmy, jejichž tržby dosáhly
pouze 36% hodnoty roku 1998. Celkový meziroční nárůst tržeb v rámci firem
SAP dosáhl v porovnání let 1999/1998 hodnoty 17,4%, což představuje ve
finančním vyjádření oproti roku 1998 zvýšení o 32 524,4 mil. Kč.
Na základě vyhodnocení provedeného dle výše uvedených předem stanovených
kriterií bylo vyhodnoceno pět následujících firem jako
„Podniky roku 1999“
BARUM CONTINENTAL s.r.o.
CONTINENTAL TEVES CR s.r.o.
TRW CARR s.r.o.
SEKURIT SAINT - GOBAIN ČR s.r.o.
AUTOPAL s.r.o.
5
Pro informaci je v tabulce č. 1.2.1. uvedeno pořadí dosažené těmito firmami
podle jednotlivých kriterií a firmy s nejlepším výsledkem v jednotlivých „kategoriích
trojboje SAP“:
Tabulka č. 1.2.1.
objem
exportu
(mil. Kč)
2.
9 860
5.
3 081
6.
TRW CARR s.r.o.
2 677
SEKURIT SAINT-GOBAIN ČR s.r.o. 35.
452
4.
AUTOPAL s.r.o.
5 380
1. místo dle daného kriteria
obsadila firma
přidaná hodnota/prac.
(mil.Kč na pracovníka)
3.
2.
17.
15.
31.
ŠKODA AUTO
1,26
1,62
0,70
0,74
0,53
11.
10.
2.
5.
21.
KAUTEX TEXTRON BOHEMIA
89 528
1,90
nárůst tržeb
1999/1998
1,51
1,53
2,73
1,75
1,34
bodů
celkem
16
17
25
55
56
ZPV Rožnov
6,77
Zpracoval: Ing. Novák Zd., Ing. Šípek
1.3. K vlastnímu materiálu
Pro udržení návaznosti s dříve vydanými ročními přehledy českého
automobilového průmyslu (pod stejným názvem byly zpracovány za rok 1993, 1994,
1995, 1996, 1997 a 1998) dodržuje i tento materiál svým obsahem a skladbou
základní strukturu danou předchozími ročníky. Je tedy možné sledovat a porovnávat
změny některých ukazatelů za období uplynulých 7 let a mít tak následně možnost
odhadnout vývojové trendy některých ukazatelů. Při jeho zpracování se vycházelo
především z údajů předaných firmami zapojenými do činnosti Sdružení
automobilového průmyslu, v některých kapitolách jsou tato data doplněna i údaji
z jiných zdrojů. V případech, kdy některé firmy z různých důvodů neposkytly veškeré
požadované údaje (resp. za některé firmy nebyla potřebná data k dispozici), bylo
v příslušných částech použito kvalifikovaných odhadů, které však ve svých
důsledcích neovlivnily objektivitu a vypovídací schopnost celého dokumentu. Dále je
třeba upozornit, že některé údaje v tomto přehledu neodpovídají zcela přesně dříve
vydaným materiálům. Pro zpracování tohoto podkladu byly již použity konečné (tedy
upřesněné) údaje jednotlivých firem za rok 1999.
Význam tohoto každoročně zpracovávaného materiálu je v tom, že dává
základní a jednotný přehled o stavu automobilového průmyslu České republiky
(vycházíme přitom z předpokladu, že podniky SAP tvoří cca 90% automobilového
průmyslu jako oboru). Současně soustřeďuje podklady pro případné posouzení
souhrnných výsledků tohoto oboru v porovnání s jinými průmyslovými odvětvími.
Předkládaný materiál je dle názoru většiny členů SAP důležitým informačním
podkladem, který umožňuje vrcholovému managementu získat celkový pohled na
obor automobilového průmyslu v České republice.
Předkládaný materiál „AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL V ČESKÉ REPUBLICE - ZÁKLADNÍ
- aktualizace za rok 1999, spolu s dalšími, sekretariátem SAP
zpracovanými publikacemi, předanými členské základně SAP („STATISTIKA
AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČESKÉ a SLOVENSKÉ REPUBLIKY 1995-1999“, „ROČENKA
SAP 2000“, tvoří základní informační a argumentační soubor podkladů, který je
možno využít při jednání s orgány státní správy, dalšími vládními či nevládními
ÚDAJE A FAKTA“
6
institucemi, odborovými organizacemi či zahraničními partnery. Tyto základní
podklady jsou v průběhu roku sekretariátem SAP průběžně doplňovány dalšími
statistickými materiály a údaji z databanky SAP, jako jsou měsíční „STATISTICKÉ ÚDAJE
O VÝROBĚ, PRODEJÍCH A DOVOZECH VOZIDEL“ či pololetní „ÚDAJE O POČTECH PRACOVNÍKŮ
A PRŮMĚRNÝCH PLATECH“. Tyto podklady jsou zasílány většinou v rámci materiálu
„SEKRETARIÁT SAP INFORMUJE“ a nově i formou E-mailu.
Společné setkání představitelů firem SAP u příležitosti konání výstav AUTOSALON
či AUTOTEC je prvním místem, kde jsou uvedené materiály předávány členské
základně SAP a jejich obsah prezentován před odbornou novinářskou veřejností. Ke
zvýšení kvality těchto podkladů jistě přispěje i ta skutečnost, že „STATISTIKA
AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČESKÉ a SLOVENSKÉ REPUBLIKY 1995-1999“ je poprvé
zpracována i v elektronické podobě na CD .
Zpracoval: Ing. Novák Zd.
pYn pYnpYnpYnpYn
7
2. Stav a vývoj automobilového průmyslu ČR
2.1. Stručná charakteristika oboru a vývoj výroby vozidel
Automobilový průmysl jako celek, tedy výroba osobních automobilů,
nákladních vozidel, autobusů, motocyklů, přípojných vozidel, skupin, dílů
a příslušenství vozidel, se v uplynulých letech zařadil mezi prosperující a tím
i mimořádně významný obor českého hospodářství. I když ne ve všech výrobních
komoditách byl vývoj, resp. současná situace je, jednoznačně pozitivní, souhrnně
růstový trend dává dobré předpoklady pro rozvoj tohoto oboru i do budoucna. Česká
automobilová výroba, již tak jako ve vyspělých zemích, ovlivňuje výrazným
způsobem ekonomiku země i její zahraničně obchodní bilanci. Situace na trhu pak
představuje do jisté míry jakýsi barometr hospodářské situace a vývoje kupní síly
obyvatelstva.
Porovnáváme-li však počet všech motorových vozidel vyrobených v České
republice v roce 1989 a 1999, tedy v minulém roce a před 10 lety, bylo v roce 1999
vyrobeno téměř o 25 000 motorových vozidel méně než v roce 1989 (viz diagram
č. 2.1.1.). Co se však zásadním způsobem změnilo, je podíl výroby jednotlivých
druhů vozidel na celkové produkci. Jestliže ještě v roce 1989 činil podíl výroby
osobních automobilů na celkové výrobě motorových vozidel v České republice jen
45,1%, pak v roce 1999 dosáhl hodnoty 91,7%, tedy více než dvojnásobek (viz
diagram č. 2.1.2.). V daném období tedy došlo k značnému poklesu podílu výroby
motocyklů a také, bohužel, i podílu výroby nákladních vozů. Ten ještě v roce 1989
činil 12,6%, ale v roce 1999 již jen necelé 1%. Relativně menší pokles byl
zaznamenán u výroby autobusů (viz diagram č. 2.1.3.). Struktura výroby vozidel za 1.
čtvrtletí 2000 je pak znázorněna v diagramu č. 2.1.4. a potvrzuje výše naznačený
trend.
Zcela specifické postavení v České republice si tedy jednoznačně získala
výroba osobních automobilů, důležitý a stále rostoucí podíl na celkovém objemu
produkce firem SAP však získává výroba skupin, dílů a příslušenství vozidel.
Výroba motorových vozidel v ČR r.1989 až 1999
(osobní automobily, malá užitková vozidla, autobusy,
nákladní vozy včetně tahačů, motocykly a mopedy)
450 000
414 778
404 656
400 000
380 204
374 674
343 391
350 000
300 000
280 173
244 411
250 000
230 130
248 144
223 267
190 651
200 000
150 000
100 000
50 000
0
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
Diagram č. 2.1.1.
8
Podíly na celkové výrobě motorových vozidel /1
(Česká republika, r.1989 až 1999)
100%
90%
29,3%
80%
70%
13,0%
11,4%
8,9%
7,3%
8,1%
11,1%
79,7%
80,4%
80,0%
1992
1993
1994
6,5%
6,9%
5,9%
4,3%
2,5%
2,3%
8,4%
10,0%
8,6%
6,1%
86,6%
85,7%
85,7%
88,8%
91,7%
1995
1996
1997
1998
1999
45,3%
54,6%
1,0%
60%
50%
0,8%
0,2%
40%
69,7%
30%
20%
53,9%
45,1%
10%
0%
1989
1990
OSOBNÍ (M1)
1991
UŽITKOVÁ N1
OSTATNÍ (nákladní vozy včetně tahačů, autobusy a motocykly)
Diagram č. 2.1.2.
Podíly na celkové výrobě motorových vozidel /2
(Česká republika, r.1989 až 1999)
45%
41,2%
40%
35%
30,8%
30%
25%
19,2%
20%
15%
12,6%
13,6%
9,5%
10%
5%
0%
7,6%
6,7%
5,8%
0,9%
0,8%
1989
1990
0,7%
1991
3,4%
0,4%
1992
motocykly a mopedy (L*)
5,5%
2,8%
1993
3,1%
3,0%
0,5%
0,4%
1994
0,4%
1995
2,9%
2,6%
2,3%
1,7%
1996
1997
0,5%
1,3%
0,8%
0,3% 0,9%
0,3% 1,2%
0,3%
nákladní vozy N2, N3 (včetně tahačů)
1998
1999
autobusy M2, M3
Diagram č. 2.1.3.
STRUKTURA
VÝROBY
VOZIDEL
v 1.Q/2000
- užitková kat. N1
6,41%
- nákladní N2+N3
0,61%
-pøípojná vozidla O 3 a O 4
0,34%
- motocykly a mopedy
1,87%
- autobusy (M2+M3)
0,27%
- osobní (M1)
90,50%
Diagram č. 2.1.4.
9
Do roku 1999 vstoupil obor automobilového průmyslu s rostoucím objemem
výroby a nárůstem řady ekonomických ukazatelů oproti předchozímu roku. V roce
1999 byl však zaznamenán určitý pokles v oblasti výroby osobních automobilů,
užitkových a přípojných vozidel. Bohužel pokračoval propad v oboru nákladních
automobilů, kde došlo k poklesu výroby na úroveň let těsně po druhé světové válce
(v roce 1946 vyrobeno 2 652 ks nákladních vozidel a v roce 1947 pak 4 637 ks).
Jedná se tedy o druhý nejhorší „výrobní výsledek“ v poválečné historii.
Výsledky roku 1999 přesto potvrdily pozici automobilového průmyslu České
republiky mezi růstovými odvětvími národního hospodářství, ale především situace
na domácím trhu vozidel se pro české výrobce nevyvíjela příznivě (viz dále
v samostatné kapitole).
Základní statistická data a vývojové trendy za období 1993 až 1999, které
dokumentují obsah předchozích odstavců, jsou uvedeny souhrnně v tabulce č. 2.1.1.
a dále též v diagramech č. 2.1.5. až 2.1.11.
Souhrnná výroba vozidel v České republice od roku 1993
rok
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
osobní
užitková
nákladní
autobusy
motocykly
přípojná
(M1)
N1
(N2, N3)
(M2, M3)
(L)
(O3, O4)
199 602 +
152 509 193 297 +
240 053 +
321 077 +
368 527 +
348 482 -
20 216 +
21 257 +
15 497 23 537 +
37 548 +
35 766 23 057 -
CELKEM 1 823 547
% z celku
86,02%
1.Q.2000
93 166
424 500 +
2000 */
176 878
8,34%
8 518 5 423 6 676 +
7 160 +
8 764 +
5 434 3 007 44 982
2,12%
6 595
25 000 +
917 1 012 +
944 1 276 +
1 092 1 240 +
1 269 +
18 891 +
10 450 6 853 8 147 +
6 193 3 811 4 389 +
7 750
0,37%
632
4 300 +
58 734
2,77%
282
1 250 -
CELKEM
835 765 620 1 015 +
1 337 +
1 989 +
1 544 8 105
0,38%
1 921
7 800 +
248 979 +
191 416 223 887 +
281 188 +
376 011 +
416 767 +
381 748 2 119 996
100,00%
348
1 400 -
102 944
464 250 +
*/ Odhad podle výsledků 1. čtvrtletí 2000 a poměru produkce za 1. čtvrtletí k celkovým výsledkům v roce 1999
Výroba a prodeje českých výrobců
450 000
400 000
350 000
300 000
250 000
200 000
150 000
100 000
50 000
0
(osobní automobily - kat. M1)
368 527
321 077
424 773
348 482
240 053
199 602
193 297
152 509
1993
export
1994
1995
tuzemský prodej
1996
1997
1998
1999
odhad
2000
výroba
Diagram č. 2.1.5.
10
(malá užitková vozidla - kat. N1)
40 000
37 548
35 766
35 000
29 976
30 000
25 000
23 537
21 257
20 216
20 000
23 057
15 497
15 000
10 000
5 000
0
1993
1994
export
1995
1996
tuzem ský prodej
1997
1998
1999
odhad
2000
výroba
Diagram č. 2.1.6.
(nákladní automobily - kat. N2 a N3, včetně tahačů)
12 000
10 000
8 764
8 518
8 000
7 160
6 676
5 423
6 000
5 434
4 334
3 007
4 000
2 000
0
1993
export
1994
1995
1996
tuzemský prodej
1997
1998
1999
odhad
2000
1 240
1 269
1 255
1998
1999
odhad
2000
výroba
Diagram č. 2.1.7.
(autobusy - kat. M2 a M3)
1 400
1 276
1 200
1 000
917
1 012
1 092
944
800
600
400
200
0
1993
1994
1995
1996
export
tuzemský prodej
výroba
1997
Diagram č. 2.1.8.
11
20 000
18 000
16 000
14 000
12 000
10 000
8 000
6 000
4 000
2 000
0
(motocykly a mopedy celkem - kat. L)
18 891
10 450
8 147
6 853
7 800
6 193
1993
1994
1995
1996
export
tuzemský prodej
1997
3 811
4 389
1998
1999
výroba
odhad
2000
Diagram č. 2.1.9.
(přívěsy a návěsy - kat. O3 a O4)
2000
1800
1600
1400
1200
1000
800
600
400
200
0
1 989
1 544
1 337
1 400
1 015
835
765
1993
export
1994
620
1995
1996
tuzemský prodej
1997
1998
1999
odhad
2000
výroba
Diagram č. 2.1.10.
Poslední dva diagramy (č. 2.1.11. a 2.1.12) dokumentují vývoj výroby za období
1993 až 1999 u rozhodujících výrobců v kategorii nákladních automobilů
a motocyklů. V těchto komoditách byl po roce 1990 zaznamenán největší pokles
produkce a nejméně příznivý vývoj.
12
Výroba nákladních vozidel tuzemskými firmami
5 404
Česká republika, období 1993 - 1999
1 209
54
138
1 473
113
309
208
560
269
718
155
1 606
2 592
1 804
1 837
3 539
4 369
3 881
63
1 000
675
1 012
2 000
803
3 000
1 358
2 966
4 000
3 327
5 000
4 540
6 000
0
1993
1994
1995
DAEWOO AVIA / AVIA
1996
1997
ŠKODA Mn.Hradiště / LIAZ
1998
TATRA
1999
ostatní (PRAGA + ROSS)
Diagram č. 2.1.11.
Výroba motocyklů a mopedů tuzemskými firmami
Česká republika, období 1993 - 1999
14 000
9 144
224
3 439
726
190
2 875
746
1 488
300
2 799
1 606
2 000
2 984
1 497
4 000
3 666
4 328
6 000
3 764
6 122
8 000
3 089
10 000
9 747
12 000
0
1993
JAWA Moto
1994
1995
1996
JAWAUNION (DANDY)
1997
ČZ CAGIVA
1998
1999
ostatní (PENTO, PRAGA)
Diagram č. 2.1.12.
Podrobnější údaje o výrobě, domácích prodejích a exportu za jednotlivé výrobce
včetně porovnání produkce 1999/1998 jsou uvedeny v kapitole 2.7.
13
2.2. Přehled firem zapojených do činnosti SAP (stav k 19.5.2000)
Divize finálních výrobců vozidel (16 firem)
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
AVIA KAROSERIA BRNO a.s., Brno
BSS METACO a.s., Brandýs nad Labem
DAEWOO AVIA a.s., Praha
HACAR a.s., Hradec Králové
IVACAR SERVICE s.r.o., Ivančice
JAWA MOTO s.r.o., Týnec nad Sázavou
KAROSA a.s., Vysoké Mýto
KÖGEL a.s., Choceň
MTX RS s.r.o., Praha
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
PANAV a.s., Senice
PRAGA ENGINEERING s.r.o., Praha
SOR LIBCHAVY s.r.o., Libchavy
ŠKODA AUTO a.s., Mladá Boleslav
ŠKODA MNICHOVO HRADIŠTĚ a.s.
TATRA a.s., Kopřivnice
THT s.r.o., Polička
Některé firmy jsou současně i významnými výrobci dílů.
Divize výrobců příslušenství (89 firem)
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
35.
36.
37.
38.
39.
A. RAYMOND Jablonec s.r.o.
ADACO a.s., Jindřichův Hradec
AGS Jičín, a.s.
AKUMA a.s., Mladá Boleslav
ALMET a.s., Hradec Králové
ASCI s.r.o., Jevíčko
AUTOPAL s.r.o., Nový Jičín
AVIA KUTNÁ HORA a.s., K. Hora
AXL a.s., Semily
BARUM CONTINENTAL s.r.o., Otrokovice
BENTELER ČR k.s., Stráž nad Nisou
BOSAL ČR s.r.o., Brandýs nad Labem
BRANO GROUP a.s., Hradec nad Moravicí
BRISK TÁBOR a.s., Tábor
BUZULUK KOMÁROV a.s., Komárov
C.I.E.B. Kahovec s.r.o., Praha
CONTINENTAL TEVES CR, s.r.o., Jičín
ČZ STRAKONICE a.s., Strakonice
DETONA - V.S. s.r.o., závod Slavičín
DRAKA KABELY, s.r.o., Velké Meziříčí
EBERSPÄCHER s.r.o., Praha
EDSCHA BOHEMIA s.r.o., Kamenice n/Lip.
FEDERAL-MOGUL FRICTION PRODUCTS a.s.
FEZKO a.s., Strakonice
GALVIA s.r.o., Třemošnice
GRUPO ANTOLIN BOHEMIA, a.s.,
GUMÁRNY ZUBŘÍ a.s., Zubří
GUMOTEX a.s., Břeclav
HANÁCKÉ ŽELEZÁRNY A PÉROVNY a.s.
HANHART Morkovice s.r.o.
HAPPICH PLZEŇ s.r.o.
HAYES LEMMERZ AUTOKOLA, a.s.
HELLA AUTOTECHNIK s.r.o., Mohelnice
H.L.F. s.r.o., Hajnice
HP-PELZER k.s., Plzeň
JIHOSTROJ a.s., Velešín
KAMAX s.r.o., Turnov
KARSIT s.r.o., Jaroměř
KAUTEX TEXTRON BOHEMIA s.r.o.
14
40.
41.
42.
43.
44.
45.
46.
47.
48.
49.
50.
51.
52.
53.
54.
55.
56.
57.
58.
59.
60.
61.
62.
63.
64.
65.
66.
67.
68.
69.
70.
71.
72.
73.
74.
75.
76.
77.
78.
KDYNIUM KDYNĚ a.s., Kdyně
KES s.r.o., Vratimov
KIEKERT-CS s.r.o., Pardubice
KLEIN & BLAŽEK s.r.o., Štíty
KNORR-BREMSE s.r.o., Hejnice
KOSTAL CR s.r.o., Hořovice
LECOTEX a.s., Tábor */
LUCAS AUTOBRZDY s.r.o., Jablonec n/N.
MAGNETON a.s., Kroměříž
MANN + HUMMEL (CZ) s.r.o., Nová Ves
MARS SVRATKA a.s., Svratka
MERITOR LVS a.s., Liberec
METAL a.s., Trmice
METALIS NEJDEK s.r.o., Nejdek
METALPLAST Lipník nad Bečvou, a.s.
METAZ a.s., Týnec nad Sázavou
MONROE CZECHIA s.r.o., Hodkovice n/Moh.
MOTOR JIKOV a.s., Č. Budějovice
MOTOR JIKOV Tlaková slévárna a.s.,
MOTORPAL a.s., Jihlava
MUBEA, s.r.o., Žebrák
NOVAK CV a.s., Chomutov
PAL PRAHA a.s., Praha
PEGUFORM BOHEMIA a.s., Liberec
PEKM Knobloch s.r.o., Liberec
PETER-GFK s.r.o., Kocbeře
PÉROVNA HOSTIVAŘ spol. s r.o., Praha
RIETER ELITEX a.s., Ústí n/Orl.
ROBERT BOSCH odbytová s.r.o.
RUBENA a.s., Hradec Králové
SEKURIT SAINT-GOBAIN ČR s.r.o.
SHOWA ALUMINIUM CZECH s.r.o.
SPLINTEX CZECH a.s., Bílina
SVA HOLÝŠOV a.s., Brno
TANEX, PLASTY a.s., Jaroměř
TEMAC a.s., Zvěřínek
TESLA BLATNÁ a.s, Blatná
TRIBOS a.s., Brno
TRW AUTOELEKTRONIKA s.r.o.
Divize výrobců příslušenství - pokračování
79.
80.
81.
82.
83.
84.
TRW Carr ČR s.r.o., Mladá Boleslav
TRW-DAS a.s., Dačice
TRW Volant Horní Počernice a.s.
VAB s.r.o., Hranice */
VDO ČR, s.r.o., Brandýs nad Labem
VELVANA a.s., Velvary
85.
86.
87.
88.
89.
VULKANPLAST a.s., Zlín
WAGON AUTOMOTIVE s.r.o.
ZEVETA Bojkovice a.s.
ZKL KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ a.s.
ZPV Rožnov s.r.o.
*/ Požádáno o ukončení členství - k 31.12.2000.
Divize účelových organizací (12 firem)
1.
2.
3.
4.
5.
6.
ABA a.s., Praha
ČVUT v Praze
IBS EXPERT s.r.o., Praha
MATADOR PRAHA s.r.o., Praha
MOBIL DATA a.s., Praha
MOTOKOV a.s., Praha
RICARDO CONSULTING ENGINEERS Lts.
TECHNICKÁ UNIVERZITA v Liberci
9. ÚAMK s.r.o., Praha
10. ÚSMD a.s., Praha */
11. ÚVMV s.r.o., Praha
12. VOJENSKÁ AKADEMIE v Brně
7.
8.
*/ Požádáno o ukončení členství - k 31.12.2000
Kolektivním členem SAP je i nadále „ZDRUŽENIE AUTOMOBILOVÉHO PRIEMYSLU
SLOVENSKÉ REPUBLIKY“, do jehož činnosti bylo v době zpracování materiálu zapojeno
71 subjektů (mimo divizi dovozců).
Počet firem z ČR zapojených do činnosti SAP
120
100
86
80
101
117
71
54
60
37
40
20
93
109
14
19
41
27
0
27.6.1989 31.12.1990 31.12.1991 31.12.1992 31.12.1993 31.12.1994 31.12.1995 31.12.1996 31.12.1997 31.12.1998 31.12.1999 19.5.2000
stav k datu
Diagram do roku 1994 nezahrnuje firmy, které nejsou v současné době zapojeny do činnosti SAP.
Diagram č. 2.2.1.
Z výše uvedeného diagramu č. 2.2.1. je patrné, že Sdružení automobilového
průmyslu zahrnuje každoročně stále větší počet firem zapojených do jeho
činnosti. K datu zpracování tohoto materiálu tvořilo základnu SAP 116 českých firem
(105 řádných členů, 8 pozorovatelů a 3 VŠ). Statut přidruženého členství mají ještě
další 3 firmy (GEDAS, TELEDIN a BRAIN CZ), které jsou zapojeny pouze do činnosti
pracovní skupiny SAP/ODETTE ČR. Dochází však i ke kvalitativním posunům.
Oproti roku 1998 došlo ke snížení základny u divize finálních výrobců o 5 firem
(AUTOTECH, AVIA Strojírna, DESTA Čes. Budějovice, JAWAUNION a ŠKODA ELCAR),
další růst členů naopak zaznamenala divize výrobců příslušenství (+ 10 firem).
15
2.3. Základní struktura členské základny SAP
Členská základna SAP představuje silné oborové uskupení, které ve své
struktuře obsahuje prakticky všechny formy právních subjektů a výrobních činností.
I tato skutečnost přispívá k tomu, že SAP je důstojným partnerem pro hospodářské
orgány a dokáže v řadě případů úspěšně prosazovat zájmy svých členů. Detailněji je
vlastní struktura členské základny (údaje z databázových listů předaných pro
zpracování od celkem 111 firem z České republiky) popsána v následujícím
přehledu:
2.3.1. Dle právní formy
právní forma
akciová společnost
spol. s r.o.
státní podnik
ostatní
CELKEM :
firem
2.3.2. Dle hlavní činnosti
charakter
(dle převažujícího výr. programu)
- výrobní
z toho:
finalisté
výrobci dílů
- nevýrobní (účelové organizace)
z toho: obchodní
jiné
CELKEM :
- do 500
- od 500 do 1000
- od 1000 do 5000
- nad 5000
CELKEM :
základní jmění
mil. Kč
%
39 307,5
85,4
5 292,9
11,5
1 407,9
3,1
46 008,3
100,0
%
91,0
13,5
77,5
9,0
1,8
7,2
100,0
základní jmění
mil. Kč
%
44 951,2
97,7
21 354,7
46,4
23 596,5
51,3
1 057,1
2,3
650,0
1,4
407,1
0,9
46 008,3
100,0
firem
počet
101
15
86
10
2
8
111
2.3.3. Dle počtu zaměstnanců
velikost firmy
(počet zaměstnanců)
%
56,8
37,8
5,4
100,0
počet
63
42
6
111
firem
počet
72
21
17
1
111
%
64,9
18,9
15,3
0,9
100,0
2.3.4. Dle podílu zahraničního kapitálu
firmy se zahraniční
charakter
kapitálovou účastí
(dle převažujícího výr. programu)
počet
%
5
33,3 z finalistů
finalisté
44
51,2 z výr. dílů
výrobci dílů
5
50,0 z účel.org.
nevýrobní (účelové organizace)
CELKEM :
54
48,6 ze SAP
celkem zaměstnávají
osob
%
18 148
21,2
16 090
18,9
30 635
36,0
20 322
23,9
85 195
100,0
základní jmění firem s účastí
zahraničního partnera (Σ)
mil. Kč
%
19 407,3 90,9 z finalistů
11,724,8 49,7 z výr. dílů
787,1 74,5 z účel.org.
31 919,2 69,4 ze SAP
Tento přehled je v další kapitole rozšířen o další údaje charakterizující například
vlastnickou strukturu firem SAP, podíl jednotlivých vlastníků na základním jmění
firem a bližší charakteristiku složení zahraničního kapitálu z pohledu angažovanosti
jednotlivých zemí v české automobilovém průmyslu, resp. firmách SAP.
16
2.4. Vlastnická struktura
Za dobu své existence prošly jednotlivé firmy SAP významnými transformačními
změnami, které výraznou měrou ovlivnila právě struktura jejich vlastníků. Názory na
úspěchy či neúspěchy transformace v České republice jsou různé, ale jedna
skutečnost je zejména v oblasti automobilového průmyslu neoddiskutovatelná. Tento
sektor je prakticky zprivatizován, s minimálním podílem majetku, který je ještě ve
Fondu národního majetku (pro tento případ uvažujeme, že v současné době
diskutovaný podíl státu ve Škoda Auto a.s. ve výši 30% je veden v rámci skupiny
„ostatní vlastníci“).
Procentuelní pohyby ve skladbě majetku v jednotlivých skupinách majitelů mají
svůj trvalý trend, který potvrzují údaje uvedené v následující tabulce č. 2.4.1. Ta dává
v agregované podobě přehled o podobě vlastnické struktury a jejím vývoji u firem
zapojených do činnosti SAP jako celku.
Tabulka č. 2.4.1.
skupina vlastníků
Základní rozdělení vlastníků firem
základní majetek
r.1995
r.1996
r.1997
r.1998
r.1999
(mil.Kč) (mil.Kč)
(mil.Kč) (mil.Kč)
(mil.Kč)
(%)
(%)
(%)
(%)
(%)
5 145,98 4 711,94 2 966,17
1 775,2
845,4
11,55
10,22
6,21
3,9
1,8
5 279,41 5 019,80 2 745,71
2 382,4
1 743,2
11,85
10,88
5,73
5,2
3,8
Investiční fondy
a společnosti
(IPF)
Držitelé investičních
kupónů
(DIK)
Fond národ. majetku *)
1 947,10
765,82
498,74
305,4
24,5
(FNM)
4,37
1,66
1,04
0,7
0,1
Zahraniční partner
18 292,10 19 244,62 21 065,75 23 163,2 25 363,1
(ZP)
41,06
41,72
44,02
50,6
55,1
„Ostatní“ vlastníci **)
13 885,30 16 385,41 20 580,22 18 111,7 18 032,0
(OST)
31,17
35,52
43,00
39,6
39,2
CELKEM
44 549,89 46 127,59 47 856,59 45 737,9 46 008,3
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
*) Nezahrnuje podíly ve vlastnictví českého státu (např. ŠKODA AUTO)
**) Subjekty s českým vlastníkem (kapitálem) mimo IPF a DIK.
Z uvedené tabulky je patrné, že z hlediska svého podílu na základním jmění
firem SAP zůstávají i nadále nejdůležitějšími skupinami vlastníků firmy se
zahraničním partnerem a vlastníci ve skupině „ostatní“. V této souvislosti je možné
konstatovat:
• Dále roste podíl firem se zahraniční účastí na základním jmění firem SAP. Je to
dáno jednak rostoucím počtem těchto firem v rámci členské základny SAP
a jednak rostoucím podílem zahraničního partnera na základním jmění. Uvedená
čísla ukazují, že automobilový průmysl je pro zahraniční investory atraktivním
odvětvím a vedle elektrotechnického průmyslu a oblasti telekomunikací patří mezi
odvětví, kam směřuje největší podíl zahraničních investic. Ekonomické výsledky
„společných“ firem jsou uvedeny v následujících kapitolách a to i ve srovnání
s firmami bez zahraniční spoluúčasti.
17
• Další skupina vlastníků pod označením „ostatní“ je charakteristická zejména tím,
že se jedná většinou o menší až střední firmy, které vznikly v rámci
restrukturalizace dříve velkého „mateřského podniku“ a byly privatizovány ve
většině případů managementem podniku. Jedná se o významnou skupinu firem,
jejichž podíl na základním jmění podniků SAP představuje 39,2%,
Časový postup privatizace v českém automobilovém průmyslu, resp. průběh
změn ve „složení“ vlastníků je znázorněn v následujícím diagramu č. 2.4.1.
Postup privatizace v automobilovém průmyslu ČR
%
100
90
ostatní
80
70
60
50
FNM
40
Zahraniční partner
30
20
10
DIK
Investiční fondy
a společnosti
0
1994
1995
1996
1997
1998
1999
Diagram č. 2.4.1.
Tuto kapitolu je možné ještě doplnit o následující fakta:
• Zanedbatelná hodnota základního jmění v držení FNM (0,1% z celkové hodnoty
základního jmění SAP) a pokračující trend ve snižování podílu majetku
vlastněného investičními fondy a držiteli investičních kupónů přispívá k vytváření
žádoucí konkrétní vlastnické struktury jednotlivých firem.
• Podíl zahraničních firem na základním jmění podniků SAP (55,1%) ovlivňují
významným způsobem firmy ŠKODA AUTO a.s., KAROSA a.s. a DAEWOO AVIA a.s.,
které doplňuje řada menších dodavatelských firem (ty tvoří téměř polovinu této
hodnoty).
Obě výše uvedené skutečnosti přispívají ke stabilizaci majetkové struktury firem
SAP, jejíž změny do budoucna může ovlivnit případné dokončení privatizace firmy
Škoda Auto a.s. Není ale předpoklad, že by dominantní postavení obou hlavních
skupin majitelů, tj. firem se zahraniční majetkovou účastí a skupiny firem v kategorii
„ostatní“ bylo zásadním způsobem změněno. Možno říci, že z tohoto pohledu je
vlastnická struktura v českém automobilovém průmyslu do jisté míry vyvážená.
Z hlediska absolutní hodnoty výše základního jmění je možné očekávat změny
související se změnou počtu členské základny. Není vyloučen ani vliv ekonomické
situace jednotlivých subjektů, kdy se může promítnout rozhodnutí akcionářů o změně
hodnoty základního jmění firmy.
18
Vlastnická struktura firem SAP, vyjádřená v procentech základního jmění, je uvedena
v následující tabulce 2.4.2. Tabulka uvádí i počty pracovníků k 31.12.1999
u jednotlivých (celkem 111) firem SAP.
Tabulka č. 2.4.2
Počty pracovníků a složení vlastníků firem
Počet
Základní VLASTNICKÁ STRUKTURA
(vlastníci v % základního jmění)
pracovníků jmění
(mil.Kč)
A. RAYMOND JABLONEC s.r.o.
ABA a.s.
ADACO a.s.
AGS Jičín a.s.
AKUMA a.s.
ALMET a.s.
ASCI s.r.o.
ATESO a.s.
AUTOPAL s.r.o.
AVIA KAROSERIA BRNO a.s.
AVIA KUTNÁ HORA a.s.
AXL a.s. , Semily
BENTELER ČR k.s.
BOSAL ČR s.r.o.
BRANO a.s.
BRISK TÁBOR a..s.
BSS METACO a.s. *)
BUZULUK KOMÁROV a.s.
C.I.E.B. Kahovec s.r.o.
ČVUT Praha
ČZ STRAKONICE a.s.
DAEWOO AVIA a.s.
DETONA V.S. s.r.o. *)
DRAKA KABELY s.r.o.
EDSCHA BOHEMIA s.r.o.
EBERSPÄCHER s.r.o.
FEDERAL MOGUL a.s.
FEZKO a.s.
GALVIA s.r.o.
GRUPO ANTOLIN BOHEMIA a.s.
GUMÁRNY ZUBŘÍ a.s.
GUMOKOV a.s. (RUBENA)
GUMOTEX a.s.
HACAR a.s.
HANÁCKÉ ŽEL. A PÉR. a.s.
HANHART MORKOVICE s.r.o.
HAYES LEMMERZ AUTOKOLA a.s.
HELLA AUTOTECHNIK s.r.o.
106
59
214
800
421
118
622
1 214
3 779
99
267
222
3 854
310
120
1 038
679
281
1 047
183
338
29
1 590
1 814
391
287
162
138
462
819
60
489
664
1 384
1 656
306
420
262
494
380
19
IPF
DIK FNM
97,0
120,0
70,0
457,0
35,3
300,0
70,0 93,0 7,0
0,1
679,5
884,2
210,0 48,9 37,8
153,5
32,3
224,0
2235,0
575,8
10,0
204,2
9,0
148,6
21,8
431,0
44,0
369,0 87,1 12,9
1,0
917,0
1959,0
1000,3 11,8 21,2
0,3
255,0
50,0
25,0
10,0
100,6
1,4
506,0
228,0 3,0 34,0
114,9 0,4 4,3
599,0 19,2 5,8
102,1 10,0
316,0
30,0
1206,0
300,2
ZP
ostatní
100,0
100,0
100,0
64,7
100,0
100,0
100,0
100,0
13,4
67,7
100,0
100,0
100,0
100,0
4,0
42,0
91,0
78,2
10,0
100,0
100,0
50,2
100,0
16,8
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
63,0
89,0
75,0
90,0
100,0
100,0
6,4
100,0
100,0
Tabulka č. 2.4.2. - pokračování
Počet
(mil.Kč)
H.L.F. s.r.o. Hajnice
HP-PELZER k.s.
IVACAR SERVICE s.r.o.
JAWA MOTO s.r.o.
JIHOSTROJ a.s.
KAMAX s.r.o.
KAROSA a.s.
KARSIT s.r.o.
KAUTEX TEXTRON BOHEMIA s.r.o.
KDYNIUM a.s.
KES kabelové a el. systémy s.r.o.
KIEKERT-CS s.r.o.
KLEIN & BLAŽEK s.r.o.
KNORR-BREMSE ČR s.r.o.
KOSTAL ČR s.r.o.
KÖGEL a.s.
LECOTEX a.s.
LUCAS AUTOBRZDY s.r.o.
MAGNETON a.s.
MANN + HUMMEL(CZ) s.r.o.
MARS Svratka a.s.
MATADOR PRAHA s.r.o.
MERITOR LVS a.s.
METAL a.s.
METALIS NEJDEK s.r.o.
MOBIL DATA a.s.
MONROE CZECHIA s.r.o.
MOTOKOV a.s.
MOTOR JIKOV a.s.
MOTOR JIKOV Tlaková slévárna a.s.
MOTORPAL a.s.
MTX RS s.r.o.
MUBEA s.r.o.
NOVAK CV a.s.
PAL Praha a.s.
PANAV a.s.
PEGUFORM BOHEMIA a.s.
PEKM Knobloch s.r.o.
PETER - GFK s.r.o.
PRAGA ENGINEERING
ROBERT BOSCH s.r.o. *)
SEKURIT SAINT-GOBAIN ČR s.r.o.
SHOWA ALUMINIUM CZECH s.r.o.
SOR Libchavy s.r.o.
118
341
226
240
911
145
1 637
792
195
409
117
822
368
353
282
864
583
792
1 415
246
427
18
576
486
478
12
393
366
964
134
2 691
64
236
223
873
353
1 109
1 021
350
672
1 279
234
167
152
20
IPF
DIK FNM
2,8
133,1
10,2
64,2
893,0
18,5
140,0
1065,0
200,0
36,0
64,5 11,0 16,0
7,6
0,2
0,1
138,2
10,0
202,0
40,8
497,0
692,0
104,0
148,0
11,0
30,0
406,4
124,0
13,0
0,1
10,0
0,1
620,0 1,1 7,9
474,9
33,0
818,9
16,8
0,2
63,0
1,0
204,3
122,0
11,0
450,0
3,0
0,1
690,0 3,0 25,0
394,0
390,0
277,0
0,2
ZP
ostatní
100,0
100,0
99,9
95,7
100,0
21,0
100,0
80,0
100,0
100,0
57,5
91,6
100,0
100,0
100,0
81,5
0,1
4,3
100,0
52,0
20,0
100,0
42,5
8,4
100,0
100,0
89,0
100,0
100,0
87,0
100,0
100,0
100,0
19,0
72,0
100,0
100,0
83,2
100,0
100,0
70,0
100,0
30,0
89,0
100,0
100,0
100,0
72,0
100,0
100,0
100,0
100,0
Počet
(mil.Kč)
SPLINTEX CZECH a.s.
SVA HOLÝŠOV a.s.
ŠKODA AUTO a.s.
ŠKODA MNICHOVO HRADIŠTĚ a.s.
TANEX, PLASTY a.s.
TATRA a.s.
TECHNICKÁ UNIVERSITA Liberec
TEMAC a.s.
TESLA BLATNÁ a.s.
THT s.r.o.
TRIBOS a.s.
TRW AUTOELEKTRONIKA s.r.o.
TRW Carr ČR s.r.o.
TRW-DAS a.s.
TRW Volant H. Počernice a.s.
ÚAMK s.r.o.
ÚSMD a.s.
ÚVMV s.r.o.
VAB s.r.o.
VDO ČR s.r.o.
VELVANA a.s.
Vojenská akademie v Brně
VULKANPLAST a.s.
WAGON AUTOMOTIVE s.r.o.
ZEVETA BOJKOVICE a.s.
ZKL KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ
ZPV s.r.o.
CELKEM:
760
828
20 322
764
248
2 886
13
282
422
255
171
607
360
905
437
158
126
153
493
1 221
214
41
62
454
432
793
76
85 195
705,0
5,0
16709,0
332,0
76,0
1104,5
9,0
180,0
207,7
2,0
1,0
7,7
130,1
335,5
46,4
141,0
37,1
90,0
1,0
50,1
238,9
IPF
DIK FNM
ZP
70,0
1,0
6,5 22,5
99,0
100,0
100,0
97,0
100,0
52,6
100,0
ostatní
100,0
100,0
30,0
100,0
99,0
71,0
100,0
1,0
100,0
100,0
100,0
3,0
100,0
47,4
100,0
100,0
100,0
47,6
100,0
20,0
100,0
700,0
100,0
310,0
100,0
0,3
100,0
46 008,3 1,8% 3,8% 0,1% 55,1% 39,2%
ZÁKLADNÍ IPF DIK FNM ZP**) ostatní
JMĚNÍ
(mil.Kč)
854,4
1 743,2
24,5
25 363,1 18 032,0
Poznámky: *) Použity údaje z roku 1998.
**) Zde se na rozdíl od tabulky č.2.3.4. jedná o hodnotu základního jmění
skutečně vlastněného zahraničním partnerem.
Grafické vyjádření současné struktury podle vlastněného základního jmění je
provedeno v diagramu č. 2.4.2. Pro optické porovnání jsou pak v diagramu č. 2.4.3.
znázorněny tyto poměry v závěru roku 1996. Porovnáním těchto dvou diagramů je
vidět upevňování pozice „ostatních vlastníků“ a růst podílu zahraničních partnerů na
úkor investičních fondů a společností (IPF) a držitelů investičních kupónů (DIK).
21
Současná struktura vlastníků v rámci SAP
Investiční fondy
1,8%
ostatní vlastníci
39,2%
DIK
3,8%
FNM
0,1%
zahraniční partner
55,1%
Diagram č. 2.4.2.
Struktura vlastníků v rámci SAP v r. 1996
Investiční fondy
10,2%
ostatní vlastníci
35,5%
DIK
10,9%
FNM
1,7%
zahraniční partner
41,7%
Diagram č. 2.4.3.
Zajímavou a poměrně často žádanou informací je „země původu“ zahraničního
partnera. Přehled počtu zahraničních firem a jejich podílu na základním jmění firem
SAP ukazují tabulky č. 2.4.3 a 2.4.4.
22
Tabulka č.2.4.3. Skladba vlastníků firem SAP dle „země původu“
(ve vztahu k vlastněnému základnímu jmění)
% ze základního jmění
Země
základní jmění
mil.Kč
všech firem SAP
Belgie
0,10
0,00
Francie
2 237,96
4,86
Itálie
293,31
0,64
Japonsko
276,96
0,60
Jižní Korea
502,16
1,09
Kanada
143,01
0,31
Lucembursko
20,00
0,04
Německo
17 389,53
37,80
Nizozemsko
550,49
1,20
Rakousko
1 013,35
2,20
Slovensko
30,00
0,07
Španělsko
506,00
1,10
Švýcarsko
73,00
0,16
USA
2 320,48
5,04
Tabulka č.2.4.4. Skladba vlastníků firem SAP dle „země původu“
(ve vztahu k počtu firem)
Země
Počet firem
Podíl %
Belgie
1
0,9
Francie
6
5,3
Itálie
1
0,9
Japonsko
1
0,9
Jižní Korea
1
0,9
Kanada
1
0,9
Lucembursko
1
0,9
Německo
26
22,8
Nizozemsko
5
4,4
Rakousko
2
1,8
Slovensko
1
0,9
Španělsko
1
0,9
Švýcarsko
2
1,8
USA
8
7,0
2.5. Počty pracovníků
Relativní stabilita výrobního programu podniků automobilového průmyslu
a celkový růst oboru se pozitivně promítá i do oblasti pracovních sil. Vlastní
a zejména zahraniční investice do odvětví (bude o nich hovořeno v následujících
kapitolách) vedou k rozšiřování výrobních kapacit a rostoucím požadavkům na zdroje
kvalitních pracovních sil. Na druhé straně probíhající restrukturalizace, nyní
uskutečňovaná především v oblasti výroby nákladních vozidel, vedla k celkovému
zeštíhlení firem a to i z hlediska celkového počtu pracovníků. Výsledkem těchto
procesů je to, že počet pracovníků v rámci firem SAP osciluje již dlouhodobě
23
(v podstatě od vzniku samostatné ČR v r. 1993) v rozmezí 80 - 90 tisíc zaměstnanců.
Přitom dochází k přesunu v rámci jednotlivých výrobních skupin a to zejména ve
prospěch výrobců příslušenství.
Přehled o počtech pracovníků v jednotlivých výrobních skupinách dává
následující tabulka č. 2.5.1. a jí odpovídající grafické vyjádření (diagram č. 2.5.1.).
Tabulka č. 2.5.1. Počty pracovníků ve firmách SAP od roku 1993 */
údaje za počet firem: 60
průměrný stav u skupiny:
1. Finální výrobci vozidel
- osobní automobily
- nákladní automobily
* z toho účel. nástavby
- autobusy
- motocykly
- přípojná vozidla
2. Výrobci dílů (dodavatelé)
3. Ostatní firmy SAP
CELKOVÝ POČET (osob):
průměr pracovníků na
1 firmu SAP:
63
71
86
93
101
111
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
39 325
17 472
16 608
38 259
16 577
17 571
36 329
15 640
16 238
38 887
18 662
16 191
41 772
22 482
15 188
36 803
20 512
13 061
29 883
20 386
6 541
1 660
1 925
1 958
1 789
1 714
1 349
1 007
1 738
1 847
1 660
39 999
4 488
83 812
1 743
1 109
1 259
41 744
1 150
81 153
1 839
1 339
1 273
44 617
1 105
82 051
1 846
1 264
924
44 727
1 105
84 719
1 841
1 202
1 059
46 805
1 096
89 673
1 811
435
984
50 540
1 073
88 416
1 789
307
860
54 337
975
85 195
985
964
1 397
1 288
1 157
875
768
*/ V této tabulce uvedené údaje jsou souhrnné údaje za firmy zapojené do činnosti SAP vždy ke konci daného
roku (k 31.12.1999 za 111 firem).
V ývo j p o čtu p rac o vn íků ve firm ách v o b d o b í 199 3-1999
60000
50000
40000
30000
20000
10000
0
os obní
automobily
nákladní
automobily
autobus y
os tatní
druhy
v oz idel
v ý robc i
dílů
nev ý robní
f irmy
Diagram č. 2.5.1
Zajímavým trendem vyplývajícím z posledního řádku tabulky č. 2.5.1. je
„zmenšování se“ průměrné firmy. Jestliže v roce 1993 bylo v takto definované „firmě
dle průměru“ zaměstnáváno téměř 1 400 osob, v roce 1999 to bylo jen 55%
skutečnosti roku 1993.
Na základě předaných údajů je možné sestavit tabulku (č. 2.5.2.), která dává
přehled o struktuře pracovních sil v rámci podniků SAP a jejich změně v průběhu let
1999/1998. Obě výrobní skupiny, tzn. finální výrobci a výrobci dílů, dosahují poměru
pracovníků D/T většího jak 2. V oblasti výrobců dílů tento poměr již přesahuje
24
hodnotu 3 a je možné konstatovat, že tím dosahuje úrovně obvyklé ve vyspělých
ekonomikách. Oblast účelových organizací zaujímá svým charakterem práce
specifické postavení a podle tohoto kriteria nelze tyto firmy hodnotit.
Tabulka č. 2.5.2. Struktura pracovních sil v rámci podniků SAP
počet
údaje za r. 1998
kategorie
D
kategorie T
údaje za r.1999
kategorie D kategorie T
změny 99/98 (%)
kategorie D kategorie T
I. FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL
z toho : a) osobní automobily
b) nákladní automobily
z toho účel. nástavby
c) přívěsy a návěsy
d) autobusy
e) motocykly
16
2
7
4
3
2
2
21 154
14 407
4 698
772
695
1 166
188
10 177
6 105
3 038
532
290
640
104
20 019
14 116
3 970
648
609
1 130
194
9 863
6 270
2 570
428
251
659
113
-5,36
-2,02
-15,49
-16,05
-12,38
-3,09
3,46
-3,08
2,70
-15,41
-19,57
-13,33
2,97
8,75
II. VÝROBCI DÍLŮ
z toho : a) převážně mech.díly
b) převážně elektr.díly
c) ostatní
85
47
15
23
42 401
22 005
8 631
11 765
12 425
6 843
2 281
3 301
41 949
21 563
8 593
11 792
12 389
6 727
2 347
3 314
-1,07
-2,01
-0,44
0,23
-0,29
-1,69
2,91
0,39
III. ÚČELOVÉ ORGANIZACE
z toho: a) obchodní, služby ap.
b) výzkumné, zkušební
10
5
5
130
101
29
893
546
347
115
89
26
860
524
336
-11,54
-11,88
-10,34
-3,70
-4,03
-3,17
111
63 685
23 495
62 083
23 112
-2,52
-1,63
CELKEM SAP :
Poznámka: kategorie D ....... dělnická profese
kategorie T ........ technicko-hospodářský pracovník
2.6. Průměrné platy
Konkurenceschopnost odvětví, zejména směrem k EU, ovlivňuje do současné
doby významným způsobem i dosahovaná úroveň personálních nákladů. V nich
představuje rozhodující složku právě výše vyplácené mzdy. Přes skutečnost, že jsou
sekretariátem SAP zpracovávány pravidelně pololetní údaje o její průměrné výši
v rámci členské základny SAP, je důležité se o ní zmínit s ohledem na další vazby
i v rámci tohoto materiálu.
Kapitola je zpracována na základě údajů firem, které byly členy SAP k datu
31.12.1999. Průměrný plat k tomuto datu (vypočtený jako vážený průměr
zohledňující počty pracovníků a průměrné platy v jednotlivých firmách) dosáhl
hodnoty 14 822 Kč. V porovnání s rokem 1998 (průměr 13 371 Kč) vzrostla jeho
hodnota o 10,85%. Bylo dosaženo prakticky shodného meziročního nárůstu
jako za rok 1998 (index růstu 1998/1997 určený shodným způsobem byl roven
10,49%). Nad celkovým průměrem nárůstu platů SAP se pohybuje jako celek
skupina finálních výrobců (+17,79%, loňský index +12,21%). Přitom u výrobců
osobních automobilů činil meziroční nárůst 12,57% (při porovnání 1998/1997 byla
tato hodnota 10,84%). Nárůsty přesahující průměrnou hodnotu dále zaznamenali
výrobci nákladních vozidel (+12,32% proti +11,13% v předchozím roce), autobusů
(+11,39 proti +17,78% v porovnání 1998/1997) a motocyklů (+14,09% proti +5,85%
v porovnání let 1998/1997).
Výrobci dílů a příslušenství vykázali jako celek meziroční nárůst průměrného
platu +8,73%, tedy nižší než v předchozím roce (index růstu 1998/1997 činil
+11,45%) s tím, že průměr růstu mezd SAP překračují v této skupině výrobci pod
označením „ostatní“ (výrobci dílů z plastů, pryžových dílů, skel atd.), kde tento růst
činil 10,94%, proti 9,80% vletech 1998/1997).
25
Přehled o vývoji průměrných platů v jednotlivých základních skupinách firem od
roku 1995 do roku 1999 dává tabulka č. 2.6.1. Grafické vyjádření růstu průměrných
platů po základních skupinách výrobců je v diagramu č. 2.6.1.
Tabulka č. 2.6.1.
Průměrné platy v základních skupinách firem (v Kč)
údaje za počet firem SAP 71
skutečnost za rok:
FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL
z toho : - osobní automobily
- nákladní automobily
z toho účel. nástavby
- přívěsy a návěsy
- autobusy
- motocykly
VÝROBCI DÍLŮ (DODAVATELÉ)
z toho : - převážně mech. díly
- převážně elektr. díly
- ostatní, jiné
NEVÝROBNÍ (ÚČELOVÉ) ORGANIZACE
z toho: - obchodní, konzultační
- výzkumné, zkušební ap.
CELKEM za firmy SAP :
86
1995
9 089
11 361
7 421
7 287
7 608
7 220
6 753
8 129
7 730
7 457
9 520
11 408
11 569
11 195
8 653
93
1996
11 291
14 199
9 021
8 512
9 392
8 748
7 778
9 516
9 100
8 144
10 982
13 662
14 240
12 942
10 359
101
1997
13 292
15 787
10 438
12 194
12 258
10 195
8 955
10 932
10 536
10 039
12 534
16 374
15 735
18 217
12 102
111
1998
14 916
17 497
11 600
10 387
12 867
12 008
9 479
12 184
11 655
11 471
13 763
16 318
15 409
18 312
13 371
1999
17 571
19 697
13 030
10 935
12 860
13 376
10 815
13 248
12 605
12 122
15 269
18 253
17 736
19 127
14 822
Zde uvedené údaje jsou souhrnné údaje za firmy zapojené do činnosti SAP v daném roce.
Pokud porovnáme úroveň průměrných platů firem se zahraniční účasti
s průměrnými platy firem bez účasti zahraničního partnera (tabulka č. 2.6.2.),
dojdeme k následujícím výsledkům. U první skupiny (54 firem SAP se zahraniční
účastí) byl v roce 1999 průměrný plat na úrovni 16 747 Kč; nárůst proti roku 1998
činil +9,7% a je nižší, než v porovnání let 1998/1997 (+10,4%) a také nižší než
celkový průměrný nárůst platu u firem SAP. U firem bez zahraničního partnera pak
bylo dosaženo průměrného platu 11 604 Kč, s meziročním nárůstem 8,3% (index
1998/1997 činil +8,5%).
Tabulka č. 2.6.2.
Průměrný plat
1996
CELKEM SAP
ve firmách se zahraniční účastí
ve firmách bez zahraniční účasti
průměr na 1 firmu SAP
ve firmách se zahraniční účastí
ve firmách bez zahraniční účasti
1997
1998
Počet pracovníků
1999
1996
1997
1998
1999
10 428 12 102 13 371 14 822
86 377
89 673
88 416
85 195
12 060 13 825 15 267 16 747
8 592 9 875 10 717 11 604
45 711
40 666
929
1 063
813
50 550
39 123
964
1 176
782
51 583
36 833
875
1 097
682
52 928
32 237
768
999
556
Tato tabulka obsahuje údaje za firmy zapojené do činnosti SAP k 31.12.1999 (111 firem)
Z uvedeného srovnání meziročních nárůstů platů u obou skupin firem vyplývá
mimo jiného relativně stálá diference výše průměrných platů u firem se zahraniční
účasti a firem bez zahraničního partnera. Jestliže v roce 1998 činil průměrný plat ve
firmách bez zahraničního partnera 70,2% průměrného platu dosaženého u firem se
zahraniční účastí, pak v roce 1999 to bylo 69,3%. Při posuzování a případném
dalším vyhodnocování výše uvedených údajů je však nutno brát v úvahu rozdílnou
výchozí základnu a různé počty pracovníků ve vybraných skupinách, což se
následně projevuje v celkových poměrových ukazatelích.
26
1999
1995
8000
1995
1999
1999
1995
10000
1995
12000
1995
14000
1999
16000
1995
18000
1995
1999
1999
20000
1999
Růst průměrných platů (v Kč) v základních skupinách firem
v letech 1995-1999
6000
4000
2000
0
finální
výrobci
celkem
úèelové
organizace
celkem
výrobcidílù
výrobci
osobních
autom obilù
výrobci
nákladních
vozidel
výrobci
autobusù
výzkum né a
zkušební
organizace
Diagram č. 2.6.1.
Pro zajímavost jsou v následující tabulce č. 2.6.3. uvedeny celkové objemy
vynaložených mzdových prostředků ve firmách SAP a to společně s vývojem počtu
pracovníků a průměrných platů ve firmách od roku 1993 do roku 1999.
Tabulka č. 2.6.3.
rok
Vývoj počtu pracovníků a průměrných platů
údaje za (počet firem)
počet pracovníků
1993
60
83 812
1994
63
1995
71
81 153 82 051
1996
86
93
84 719
86 377
+3,25
1997
93
101
89 673
92 415
+5,85
+3,82
12 102
12 034
+16,83
+16,05
1998
101
111
88 416
87 180
- 1,40
- 4,32
13 371
13 575
+10,49
+11,11
meziroční vzrůst (%)
-9,07
-3,17
+1,07
průměrný plat (Kč) *)
6 172
7 379
8 653
meziroční vzrůst (%)
+29,18
+19,57 +17,26
objem mezd za rok
6,207
7,186 8,520
10,247 13,023 14,187
10,809 13,345 14,202
+17,45
+15,77 +18,56
+20,27
(v mld. Kč)
meziroční vzrůst
(%)
10 359
10 428
+19,72
+27,09
+20,48
+8,94
+6,31
1999
111
85 195
-3,65
-2,28
14 822
10,85
+9,19
15,153
6,81
6,70
Poznámky : *) Vážený průměr = průměr respektující počty zaměstnanců a platy ve firmách; jedná
se vlastně o průměrný příjem jednoho pracovníka za měsíc (= objem mezd/počet
pracovníků/12 měsíců).
Zvýšení objemu mzdových prostředků je logicky ovlivněno počtem firem a tím
i rozdílnou výchozí základnou počtu pracovníků. Při porovnání údajů za stejné počty
firem a tomu odpovídající počty pracovníků („spodní“ údaje ve sloupcích „1996“,
„1997“a „1998“ tabulky) je nárůst objemu mzdových prostředků prakticky stejný jako
v roce 1998.
27
Pokud detailněji zhodnotíme údaje obsažené v této kapitole můžeme dojít
k těmto závěrům:
• snížení tempa meziročního nárůstu mezd, které se poprvé projevilo v roce 1997,
pokračovalo v roce 1998 i v roce 1999;
• uvážlivá mzdová politika firem automobilového průmyslu je reakcí na celkovou
ekonomickou situaci v národním hospodářství a promítá se ve svých důsledcích i
do zvýšené konkurenceschopnosti firem SAP (vazba na vlastní produktivitu
práce bude uvedena dále);
• jen nepatrně se změnila diference mezi průměrnými platy u firem bez a se
zahraniční účastí;
• tempo růstu nominálních mezd podniků SAP bylo poměrně málo dotčeno inflací,
která v roce 1999 zaznamenala přírůstek 2,2%.
Odpověď na otázku, zda jsou mzdové nárůsty v oboru automobilového průmyslu
podloženy růstem ekonomických ukazatelů, je ve své podstatě zodpovězena
v následující kapitole.
Pro úplnost podkladu jsou dále v diagramu č. 2.6.2. uvedeny i průměrné platy ve
firmách SAP podle regionálního rozvrstvení firem a v diagramu č. 2.6.3. jsou
znázorněny průměrné platy v letech 1997 až 1999 v členění dle velikosti firmy.
Průměrné platy - podle sídla firmy
Kč
18000
16000
14000
12000
1997
10000
1998
8000
1999
6000
4000
2000
0
Diagram č. 2.6.2.
28
Prům ěrné platy - podle velikosti firm y
Kč
18000
16000
14000
12000
1997
1998
10000
1999
8000
6000
4000
2000
0
do
100praco vníkù
do 200
praco vníkù
do 400
praco vníkù
do 800
praco vníkù
do 1500
praco vníkù
do 2 500
praco vníkù
nad 2 500
praco vníkù
Diagram č. 2.6.3.
2.7. Vývoj základních ekonomických ukazatelů
Automobilový průmysl jako celek, tj. výroba osobních automobilů, nákladních
vozidel, autobusů, motocyklů, přípojných vozidel, dílů a příslušenství vozidel potvrdil
v roce 1999 pověst významného strojírenského oboru. Jeho výsledky jej opět řadí
mezi prosperující a stěžejní odvětví českého hospodářství. Tato, možná často
opakovaná, charakteristika nevyplývá jen z tohoto interního materiálu, ale je
podpořena i podklady Českého statistického úřadu a MPO ČR.
Danou pozici si český automobilový průmysl vybudoval navzdory některým
nepříznivým průvodním faktorům provázejícím změny po roce 1989. Tak jako ostatní
odvětví musel projít transformačním procesem a strukturálními změnami, zápasit
s podnikatelskému prostředí nevyhovující legislativou, přílišnou a rychlou liberalizací
trhu a dovozem ojetých vozidel. Je možné konstatovat, že i díky své semknutosti ve
Sdružení automobilového průmyslu se podařilo některé z těchto problémů překonat,
vytvořit konkrétní vlastnickou strukturu a stát se konsolidovaným odvětvím, které je
nyní vysoce atraktivní i pro zahraniční investice.
Je samozřejmé, že i v tomto průmyslovém segmentu přetrvávají některé dílčí
problémy, které sice v celkovém souhrnu nejsou příliš patrné, ale v jednotlivých
detailech se mohou projevit negativním způsobem.
Souhrnný přehled o produkci firem SAP ve finančním vyjádření ukazuje tabulka
č. 2.7.1. a diagram č. 2.7.1. Diagram č. 2.7.2. pak znázorňuje podíly objemu
produkce podle skupin finálních výrobců.
29
Vývoj celkové produkce firem SAP
Tabulka č. 2.7.1.
objem produkce SAP (mil. Kč)
- z toho: finální výrobci
z toho: osobní automobily
nákladní vozy
autobusy
ostatní
výrobci příslušenství
účelové organizace
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
80 259
52 146
67 917
36 871
87 863
48 565
113 211,6
66 645,1
50 315,8
9 506,8
159 663,3
101 697,1
79 714,5
15 656,4
21 635
6 478
28 084
2 962
36 164
3 134
6 822,5
41 349,3
5 217,2
6 326,2
52 787,4
5 178,8
186 778,0
115 816,3
99 962,1
9 914,0
3943,5
1996,7
69 604,6
1 357,1
219 302,4
117 322,1
105 138,6
5 368,5
4 479,0
2 336,0
100 779,2
1 201,1
Podíly jednotlivých výrob na celkovém objemu produkce
(rok 1999, firmy SAP - 100% = 219 302,4 mil. Kč)
autobusy nákladní vozy ostatní
1,6%
2,4%
2,0%
osobní
automobily
47,9%
díly a
příslušenství
46,0%
Diagram č. 2.7.1.
Podíly jednotlivých skupin vozidel na objemu produkce
(rok 1999, finální výrobci SAP - 100% = 117 322,1 mil. Kč)
nástavby
nákladní autobusy
0,7%
automobily
3,8%
4,6%
přípojná vozidla motocykly
1,1%
0,2%
osobní
automobily
89,6%
Diagram č. 2.7.2.
30
Údaje o výrobě, domácím prodeji a exportu motorových vozidel v kusech za
jednotlivé české výrobce a v porovnání let 1999/1998 dávají tabulky č. 2.7.2. , 2.7.3.
a 2.7.4.
Porovnání výroby a odbytu motorových vozidel 1999/1998
Tabulka č. 2.7.2
Výrobce
ŠKODA AUTO
TATRA
ŠKODA
TATRA
DAEWOO
AVIA
Ostatní
osobní + N1
DAEWOO.AVI
A
ŠKODA Mn.Hr.
TATRA
PRAGA
ROSS
Nákladní
KAROSA
SOR
Ostatní
autobusy
r.1999
371 169
1
46
JAWAUNION
ČZ Cagiva
PENTO
PRAGA
celkem:
celkem:
r.1999
309 378
0
0
export
r.1998 změna %
281 771
9,8
0
0,0
0
0,0
531
-59,5
365
601
-39,3
0
0
0,0
108
371 539
1 606
108
0,0
111
-22,5
138,5
-8,1
-54,6
82 586
2 079
-7,4
-30,7
31
309 409
1 334
13
404 293
3 539
86
76 470
1 441
281 784
1 971
9,8
-32,3
309
1 473
92
21
-55,3
-17,9
-41,3
-100,0
166
267
90
18
-56,0
-35,9
-47,7
-100,0
170
1 389
2
3
-60,6
-31,5
150,0
-100,0
5 434
1 145
71
24
-44,7
0,9
18,3
25,0
2 620
538
67
24
-33,9
13,4
9,0
0,0
3 535
540
4
1
-33,3
15,7
175,0
600,0
1 240
2,3
629
12,4
545
18,0
138
1 209
54
0
3 007
1 155
84
30
1 269
r.1999
3 439
726
0
111
113
4 389
Tabulka č. 2.7.4.
výrobce
BSS
KOGEL
PANAV
Ostatní
domácí prodej
r.1998
změna %
r.1999
81 729
-7,1
75 952
9
-77,8
2
136
-52,2
65
215
Tabulka č. 2.7.3.
výrobce
JAWA Moto
výroba
r.1998
změna %
403 515
-8,0
3
-66,7
136
-66,2
r.1999
695
314
522
13
1 544
73
171
47
0
1 732
610
73
24
707
67
952
5
0
2 358
625
11
7
643
Porovnání výroby a odbytu motocyklů 1999/1998
výroba
r.1998
změna %
2 875
19,6
746
-2,7
0
0,0
126
-11,9
64
76,6
3 811
15,2
domácí prodej
r.1998
změna %
r.1999
198
69,2
335
510
-39,4
309
0
0,0
0
111
-8,1
102
0 nelze určit
38
784
819
-4,3
r.1999
3 104
417
0
6
30
3 557
export
r.1998 změna %
2 677
16,0
416
0,2
24
-100,0
0 nelze určit
35
-14,3
3 152
12,8
Porovnání výroby a odbytu přípojných vozidel 1999/1998
výroba
r.1998
829
491
654
15
změna %
-16,2
-36,0
-20,2
-13,3
1 989
-22,4
r.1999
105
80
454
9
648
domácí prodej
r.1998
změna %
138
-23,9
87
-8,0
529
-14,2
15
-40,0
769
-15,7
r.1999
590
234
92
1
917
export
r.1998
691
403
109
0
změna %
-14,6
-41,9
-15,6
1 203
-23,8
nelze určit
K uvedeným tabulkám je nutno doplnit, že při pohledu na hlavní ekonomické
ukazatele oboru, jakým je např. údaj o tržbách z vlastní výroby (v Kč), si
v absolutních hodnotách automobilový průmysl udržuje i nadále růstový trend. Není
ale možné přehlédnout fakt, že rozhodující podíl na obou hodnotách má, při klesající
produkci nákladních automobilů, přípojných vozidel a prakticky stabilizované výrobě
autobusů a nízké výrobě motocyklů, oblast výroby osobních automobilů a výroba dílů
a příslušenství vozidel.
31
Ze stručného hodnocení údajů, které byly k dispozici pro zpracování tohoto
materiálu vyplývá:
• Meziroční index růstu objemu produkce 1999/1998 (vyjádřený tržbami z vlastní
produkce v Kč) dosáhl hodnoty 17,4% a je prakticky na stejné úrovni jako v období
1998/1997, kdy činil 17,0%.
• Vývoj hodnoty meziročního indexu od roku 1995/1994 do roku 1999/1998 je
uveden v následující tabulce č. 2.7.5.
Tabulka č. 2.7.5.
změna objemu
produkce (%)
1995/1994
1996/1995
+ 29,37
+ 28,85
1997/1996 1998/1997 1999/1998
+ 41,03
+ 16,98
+ 17,41
• Pro zahraniční kapitál představuje automobilový průmysl stále přitažlivé odvětví jakých výsledků pak dosáhly firmy se zahraničním partnerem (to je 48,4% firem
SAP) z hlediska procentuelního podílu na celkových ukazatelích za SAP je
uvedeno v tabulce č. 2.7.6.
Tabulka č. 2.7.6.
podíly firem se zahraniční účastí
• z objemu výroby
celkový objem výroby (mil.Kč) = 100%
• z přidané hodnoty
přidaná hodnota celk. (mil. Kč) = 100%
• z celkového exportu
celkový export (mil. Kč) = 100%
• z celk. počtu pracovníků
celk. počet pracovníků (osob) = 100%
•
r. 1998
84,0%
186 778,0
80,0%
39 805,2
88,7%
121 863,0
61,2%
88 416
r. 1999
87,0%
219 302,4
83,9%
44 239,2
91,8%
154 354,0
62,5%
85 195
Podíl jednotlivých skupin výrobců na celkovém objemu produkce v porovnání
s rokem 1998 ukazuje následující tabulka č. 2.7.7. (za rok 1999 viz též výše
uvedený diagram č. 2.7.1.).
Tabulka č. 2.7.7.
výrobci
osobní automobily
nákladní automobily
autobusy
výroba nástaveb
motocykly
přípojná vozidla
dodavatelé
ostatní
r. 1998
celkový objem
produkce
186 778,0 mil. Kč
53,5%
4,6%
2,1%
0,7%
0,1%
1,0%
37,3%
0,7%
32
r. 1999
celkový objem
produkce
219 302,4 mil. Kč
47,9%
2,4%
2,1%
0,4%
0,1%
0,6%
46,0%
0,5%
• Uvedený objem produkce 219 302,4 mil. Kč byl z hlediska velikosti firmy (daný
počtem zaměstnanců) realizován následujícím způsobem a procentním podílem:
Tabulka č. 2.7.8.
velikost firmy (počet zaměstnanců)
do 500
500-1 000
1 000-5 000
nad 5 000
podíl na celkové produkci %
(100% = 219 302,4 mil. Kč)
16,7
9,7
25,7
47,9
• Oproti roku 1998 zaznamenaly největší procento nárůstu objemu výroby kategorie
firem do 500 zaměstnanců (54,0%) a v kategorii 1 000-5 000 zaměstnanců (59%).
• Výše objemu produkce se kladně promítá i do přidané hodnoty, která svou výší
44 239 mil. Kč zaznamenala meziroční nárůst 11,1%. Jak se jednotlivé hlavní
skupiny výrobců podílely na její celkové výši ukazuje diagram č. 2.7.3.
Podíl na vytvořené přidané hodnotě v r. 1999
ostatní
0,9%
finální výrobci
46,9%
52,2%
Diagram č. 2.7.3.
• Z diagramu č. 2.7.3. vyplývá významný přínos podniků příslušenství na tvorbě
přidané hodnoty a potvrzuje se jenom fakt, že tento obor je z hlediska dosahované
přidané hodnoty na špici celého odvětví.
• Je zřejmé, že se obor automobilového průmyslu jako celek definitivně vymanil ze
ztráty hospodaření a prakticky od roku 1996 vykazuje kladný hospodářský
výsledek. Jeho hodnota 5 848,7 mil.Kč je oproti roku 1998 vyšší o 42,1%. Na tuto
skutečnost nemá vliv ani výrazná záporná hodnota tohoto ukazatele za oblast
výroby nákladních automobilů.
• Při hodnocení oblasti výroby a odbytu vozidel podle počtu vyrobených
a prodaných jednotek je možné konstatovat:
- Rok 1999 je charakterizován celkovým poklesem vyrobených vozidel oproti roku
1998 a to o 8,4%.
- V případě výrobců osobních automobilů (OA) a malých užitkových vozidel kat.N1
(MUŽ) činí tento pokles v souhrnu 8,1% (OA = - 5,44%, MUŽ = - 35,53%).
Nepodařilo se dosáhnout zvratu v prodejích osobních automobilů a malých
užitkových vozidel na tuzemském trhu, kde pokračoval i v roce 1999 klesající trend.
33
Úroveň poklesu prodejů v souhrnu o 7,4% (OA = - 6,37%, MUŽ = - 23,05%) je však
oproti roku 1998 mírnější. Pokles prodejů na tuzemském trhu je vyvážen rostoucím
exportem, který oproti roku 1998 vzrostl o 9,8% (OA = + 12,08%, MUŽ = - 14,47%).
Prakticky se jedná o ovlivnění daném výsledky největšího domácího výrobce Škoda
Auto. Zde se promítnul vliv náběhu výroby nového modelu Škoda Fabia.
- Situaci v oblasti výrobců nákladních automobilů (skupina výrobců DAEWOO AVIA,
PRAGA, ROSS, ŠKODA Mnichovo Hradiště, TATRA) dostatečným způsobem dokreslují
údaje uvedené v tabulce č. 2.7.2. (viz výše). Do konce roku 1999 se nepodařilo
dosáhnout změny a to ani přes skutečnost, že ve většině firem byly provedeny jak
strukturální, tak personální změny. Jako celek zaznamenala tato skupina pokles
výroby o 44,7%. Relativně nejlépe si počínala TATRA , kde byl pokles ve výrobě
„jen“ 17,9%. Oblast výroby však pouze reaguje na situaci v odbytu vozidel na
domácím a zahraničním trhu. Domácí pokles prodejů o 33,9% a exportu o 33,3%
pak na tento fakt dává jasnou odpověď. Při omezené absorpční schopnosti čs. trhu
nákladních vozidel byla situace komplikována dovozem zejména ojetých vozidel.
Dopady na jednotlivé firmy na sebe nenechaly dlouho čekat.
- Pozitivní signály o rostoucím zájmu o autobusy z roku 1998 jsou potvrzeny i v roce
1999. Celkový růst prodejů jak na tuzemském trhu o 12,4%, tak i zahraničním trhu
o 18,0% se kladně promítly v oblasti výroby autobusů, která oproti roku 1998 vzrostla
o 2,3%.
- V porovnání s rokem 1998 došlo ke změně situace jak v odbytu, tak i výrobě
v kategorii motocyklů. Výroba vzrostla o 15,2%, export o 12,8%. Pokles prodejů na
tuzemském trhu o 4,3% postihnul zejména motocykly s menší kubaturou.
- Oblast přípojných vozidel zaznamenala oproti roku 1998 pokles ve všech
parametrech a to jak ve výrobě (22,4%), tak v tuzemském prodeji (15,7%) a exportu
(23,8%).
Produktivita práce
Řada analytických materiálů hovoří o tom, že neuspokojivá úroveň české
ekonomiky je dána nízkou úrovní produktivity práce. V rámci firem SAP se v roce
1999 při růstu objemu produkce o 17,4% zvýšil také ukazatel „produktivity práce“ o
21,9% (určený jako objem produkce na jednoho pracovníka). Vývoj podílu
jednotlivých skupin výrobců ukazuje tabulka č. 2.7.9.
Tabulka č. 2.7.9. Objem produkce na jednoho pracovníka u firem SAP
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
celkem SAP (tis. Kč)
- z toho: finální výrobci
přičemž: osobní automobily
nákladní vozy
957,6
1 326,0
836,9
963,7
1 160,4
1 523,2
540,9
1 443,4
672,8
2 575,6
844,4
3 121,5
ostatní
účelové organizace
1 369,3
1 639,2
2 696,2
660,1
1 171,6
1 050,8
3 619,9
1 780,5
2 434,6
3 545,7
1 162,0
1 087,7
1 127,8
4 725,2
2 112,5
3 147,0
4 873,3
759,0
1 839,1
1 377,2
1 264,8
2 574,1
3 926,0
5 157,3
968,3
1 719,6
1 854,7
1 231,9
Uplatnění produkce na domácím a zahraničním trhu
• Oproti roku 1998 došlo k růstu poptávky a celkových prodejů na domácím trhu
o 2,1%. V této souvislosti je nutné připomenout, že čísla uvedená v předcházející
kapitole specifikovala z hlediska uplatnění na trhu pouze oblast finální výroby.
V tomto případě však hovoříme o výsledku všech firem zapojených do činnosti
SAP, tedy i dodavatelů.
34
•
•
Příznivá tendence pokračuje i v oblasti exportu, kde schopnost podniků SAP
uplatnit se na vyspělých zahraničních trzích znamenala nárůst prodejů o 26,7%.
Podle skupin zemí se zvyšuje orientace obchodu na země EU. V roce 1999
dosahoval podíl exportu do zemí EU 75,5% z celkové hodnoty exportu a oproti
roku 1998 vzrostl o 42,3%. Na celkovém exportu ČR do zemí EU (642,4 mld.
Kč) se podniky SAP podílely 18,15%. Stejně tak se zvyšuje hodnota exportu
do zemí Východní a Střední Evropy, která vzrostla oproti roku 1998 o 4,7%.
Stagnující úroveň, resp. mírný pokles se promítnul v dodávkách pro Slovensko a
do tzv. „ostatních“ zemí.
Objem a rozdělení produkce, resp. vývoj tohoto ukazatele od roku 1994 do roku
1999 je znázorněn v diagramu č. 2.7.4., směřování exportu firem SAP za stejné
období pak v diagramu č. 2.7.5.
O b je m a z á k la d n í r o z d ě le n í p r o d u k c e
m il.K č
250000
1999
200000
1999
150000
100000
1994
1999
1994
50000
1994
0
c e lko v ý o b je m p r o d u kc e
d o m á c í tr h
ex port
Diagram č. 2.7.4.
S m ěřování produkce
m il.Kč
1999
120000
100000
80000
60000
40000
1999
1994
20000
1994
1999
1994
1994
1999
0
S lo v e n s ko
Ev r o p s ká Un ie
v ý c h . a s tř. Ev r o p a
o s ta tn í ( b líž e n e u r č e n o )
c ílo v á o b la s t
Diagram č. 2.7.5.
35
Zajímavé je porovnání podílu hlavních skupin výrobců na dosaženém objemu
exportu za poslední tři roky. To je znázorněno v diagramech č. 2.7.6. až 2.7.8.
Podíly základních skupin výrobců na celkovém exportu firem SAP - rok 1997
ostatní
0,02%
dodavatelé
23,01%
finalisté
76,97%
Diagram č. 2.7.6.
ostatní
0,03%
dodavatelé
25,38%
finalisté
74,59%
Diagram č. 2.7.7.
ostatní
0,02%
dodavatelé
38,28%
finalisté
61,69%
Diagram č. 2.7.8.
36
Vývoj některých dalších ukazatelů
Bylo by chybné se domnívat, že celkového růstu produkce podniků SAP bylo
dosaženo jenom cenovou politikou (myšleno pouhým zvyšováním cen), nebo
kursovými vlivy. Údaje uvedené v tabulce 2.7.10. přesvědčují o tom, že tento růst je
podpořen i dalšími ekonomickými ukazateli, jako jsou údaje o přidané hodnotě na
jednoho pracovníka, o průměrných platech atd.
Tabulka č. 2.7.10. Porovnání vývoje některých dalších ukazatelů
ukazatel
1996
1997
přidaná hodnota
(mil.Kč) 23 652,1
přidaná hodnota/pracovníka
286,9
(tis. Kč/prac.)
objem produkce /pracovníka
(tis. Kč/prac.) 1 369,3
tuzemský prodej (jen položky autoprůmyslu)
(mil.Kč) 57 509,3
export (jen čisté položky
autoprůmyslu)
(mil. Kč) 51 377,5
průměrný plat
10 428
(Kč/měsíc)
1998
1999
změna
(%)
1999/98
33 250,1
39 805
44 239,2
+11,1
370,79
450,2
519,2
+15,3
1 780,5
2 112,5
2 574,1
+21,9
73 073,6
57 909,1
56 572,1
-2,3
116 062,5 148 742,4
+28,2
90 338,0
12 102
13 371
14 822
+10,9
Z tabulky č. 2.7.10. je zřejmé, že prakticky jediný parametr, a to tuzemský prodej
u položek autoprůmyslu, má oproti roku 1998 nižší hodnotu. Vliv poklesu prodejů
osobních automobilů a nákladních vozidel v roce 1999 se musel nutně tímto
způsobem promítnout i do souhrnu domácích prodejů. Zbývající ekonomické
ukazatele mají opět progresivní růst. Automobilový průmysl dává také jednoznačnou
odpověď na stále diskutovanou otázku ve věci růstu průměrných výdělků ve vazbě
na produktivitu práce. Z tohoto pohledu je možné konstatovat, že mzdový nárůst
v rámci firem SAP byl mnohem pomalejší, než nárůst uvedených ekonomických
ukazatelů.
Pozice podniků SAP v rámci hospodářství ČR
To, jak významnou pozici zaujímá automobilový průmysl směrem k ekonomice
České republiky je možné dokázat na následujících údajích. Celková průmyslová
výroba ČR (vyjádřená tržbami podniků nad 20 zaměstnanců) v roce 1999 činila
podle informací dostupných v době zpracování 1 645 308 mil. Kč, tedy o cca 1,5%
než v roce 1998 (1 602 706 mil. Kč). Jestliže objem produkce firem SAP dosáhl
v roce 1999 hodnoty 219 302,4 mil. Kč, tak tato hodnota představuje podíl 13,33%
na průmyslové výrobě ČR. Tento podíl se oproti roku 1998 (11,52%) zvýšil téměř
o 2% (přesně o 1,81%).
Obdobným způsobem je možné určit podíl automobilového průmyslu resp.
firem SAP na celkovém exportu ČR za r.1999, jehož výše činila 928 865 mil. Kč. Při
uvedené hodnotě vývozu firem automobilového průmyslu ve výši 154 354 mil. Kč
představuje podíl firem SAP 16,6% celého exportu ČR (oproti 14,3% dosaženým
37
v roce 1998), tedy vzrůst podílu o 2,3%. V případě zahrnutí jen položek
autoprůmyslu (některé firmy mají export i v jiných komoditách) činí tento podíl 16,0%.
Zahraničně obchodní bilance podniků SAP
Význam domácího automobilového průmyslu pro národní hospodářství vyplývá
mimo jiné i ze zahraničně obchodní bilance spočtené pro obor autoprůmyslu.
Budeme-li na jedné straně uvažovat s celkovými dovozy ve výši 109 322,36 mil. Kč
(zahrnující dovozy pro výrobní spotřebu, dovozy investičního charakteru a hodnotu
dovozů všech nových motorových a přípojných vozidel) a na druhou stranu položíme
celkovou hodnotu exportu ve výši 154 354,00 mil. Kč, tak výsledné saldo
zahraničního obchodu dosahuje kladné hodnoty na výši 45 031,64 mil. Kč.
Nárůst takto definovaného ukazatele oproti roku 1998 je 26,8%.
Výsledky uvedené v této analytické kapitole jednoznačně ukazují na to, že
charakter, a zejména vlastní hodnoty uvedených ukazatelů, staví automobilový
průmysl reprezentovaný podniky SAP, výrazně nad celorepublikový průměr
ostatních odvětví, která tvoří průmyslovou výrobu ČR.
Z materiálů, které byly k dispozici pro celkové zpracování, je možno souhrnně
uvést ještě následující:
• Z hlediska údajů majících vliv na platební schopnost či neschopnost podniků
dochází k relativnímu poklesu výše pohledávek firem SAP po lhůtě splatnosti.
Jejich výše však přesahuje více jak dvojnásobně hodnotu závazků. Vývoj uvedené
situace je následující:
Tabulka č. 2.7.11.
rok
1995
1996
1997
1998
1999
pohledávky po lhůtě
splatnosti
(mil. Kč)
6 166,3
7 537,9
8 922,2
7 814,8
8 006,8
podíl na produkci
%
7,0
6,7
5,6
4,1
3,7
• Ve srovnání s rokem 1998 došlo také k poklesu závazků po lhůtě splatnosti a to
o 10,4%. Vlastní saldo „závazků a pohledávek“ má tak pro firmy SAP jako celek
aktivní bilanci.
• Finanční prostředky, které byly v letech, kdy je tento údaj sledován, použity na
rozvoj odvětví, jsou uvedeny v následující tabulce č. 2.7.12.
Tabulka č. 2.7.12. Investice v podnicích SAP
rok
celkem (mil. Kč)
z toho dovoz (mil.Kč)
9 046,0
6 829,8
1995
14 885,1
6 791,0
1996
17 639,9
6 039,0
1997
12 743,6
7 949,9
1998
17 233,5
10 013,2
1999
38
Ve srovnání s objemem produkce se investiční prostředky vložené do rozvoje
výroby pohybují v rozmezí 7 až 10% této hodnoty.
V této souvislosti je nutné připomenout, že celkové zahraniční investice, které
směřovaly od roku 1994 do odvětví automobilového průmyslu dosáhly hodnoty
1 134,9 mil. USD. Z celkem 21 firem, do kterých tyto investice směřovaly bylo
11 firem členy SAP a hodnota investic, které získaly, činila 79,4% z uvedené částky.
2.8. Oblast VVZ
Při hodnocení údajů, které daly firmy SAP k dispozici pro zpracování této části
materiálu, je možné zaznamenat určité pozitivní změny v přístupu jednotlivých
majitelů k výzkumně vývojovým útvarům svých firem. V rámci podniků SAP byl
poprvé zaznamenán růst počtu pracovníků útvarů VVZ a to oproti roku 1998
o 12,5%. V této souvislosti je nutné připomenout, že se v řadě případů stávají české
firmy nositeli vývoje pro určitou skupinu výrobků v rámci celého mezinárodního
uskupení a zvyšuje se tak jejich zodpovědnost za technickou úroveň vlastního
i finálního výrobku. Tento fakt je zvlášť významný i z toho pohledu, že řada firem,
zejména se zahraniční účastí, využívá přednostně vývojových kapacit mateřských
firem. S ohledem na stabilizovanou pozici většiny firem SAP nebudou mít změny
týkající se personálního obsazení útvarů VVZ ani v budoucnu významný charakter.
Na druhé straně je naopak možné očekávat růst významu těchto útvarů v souvislosti
s rozšířením jejich zapojení do nadnárodních systémů výzkumu a vývoje svých
zahraničních partnerů.
Pro celkový pohled na problematiku výzkumně vývojové základny SAP jsou dále
uvedena následující fakta:
• Vlastní VVZ, nebo oddělení související s touto činností má 64,0% firem SAP.
Zaměstnávají 3 457 pracovníků, což je oproti roku 1998 nárůst o 12,5%;
• V případě jednotlivých skupin výrobců má vlastní VVZ 73,3% finalistů a 65,1%
podniků příslušenství.
• Ze skupiny firem se zahraničním partnerem má vlastní VVZ 50% firem.
• Podíl pracovníků VVZ na celkovém počtu zaměstnanců firem SAP činil 4,1%.
• Finanční prostředky, které firmy SAP plánují ze svých rozpočtů na činnost
útvarů VVZ, dosahují u výrobních firem v průměru 4% tržeb z vlastní výroby;
• Počet pracovníků VVZ podniků SAP se podílí 6,9% na celostátním počtu
těchto pracovníků.
Závěrem této kapitoly je nutné zdůraznit, že odvětví automobilového průmyslu je
pod značným celosvětovým vlivem globalizace, která se nemohla vyhnout ani našim
firmám. Pro řadu z nich se problémy zvětšily, ale řada z nich se naopak na tomto
procesu již účastní. Pouze komplexní zabezpečení dodávek tzn. od zajištění vývoje
přes přípravu výroby po vlastní realizaci zvýší naši šanci uspět na trhu výroby
silničních vozidel a jejich dílů. Z tohoto pohledu má tato kapitola v materiálu své
opodstatnění.
2.9. Stav v oblasti certifikace systémů
Automobilový průmysl a jeho trh s velmi ostrým konkurenčním prostředím se
snaží nabídnout zákazníkovi stále dokonalejší výrobek nejen z hlediska technických
parametrů, ale zejména z hlediska jeho užitných vlastností a spolehlivosti, tedy
39
celkové kvality produktu. Ve svých důsledcích pak tato snaha vede ke snížení
nákladů na provoz a údržbu výrobků, ale na druhá straně vytváří na finální výrobce
a jejich dodavatele neustálý tlak na zvyšování kvality doprovázené zvýšením
nákladů.
Z předaných podkladů vyplývá, že certifikace podle norem kvality je již dnes
téměř nezbytnou podmínkou existence firem v odvětví automobilového průmyslu.
Skutečnost, že již 70 firem SAP má udělen certifikát tzv. „vyššího řádu“, tj. podle
norem VDA 6.1 nebo QS 9000, umožňuje firmám SAP zařadit se a obstát
v subdodavatelských sítích a rovněž pak být dodavateli pro prvovýrobu významných
světových automobilových výrobců. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že významnou
roli hrají i vlastní audity kvality prováděné u výrobců příslušenství jednotlivými
finálními výrobci, které sice berou za základ výše uváděné normy, ale mohou
obsahovat i některá specifická pravidla.
Následující tabulka č. 2.9.1. dává stručný přehled o aplikaci jednotlivých norem
kvality ve firmách zapojených do činnosti SAP.
Tabulka č. 2.9.1.
certifikace dle ISO 9001-4, VDA 6.1, QS 9000
případně audit kvality odběratelem
1997
má uděleno
usiluje o udělení
ostatní
Celkem SAP :
počet firem SAP
1998
1999
1997
% z firem SAP
1998
1999
62
10
25
77
10
19
90
11
8
63,9
10,3
25,8
72,6
9,4
18,0
82,6
10,1
7,3
97
106
109
100,0
100,0
100,0
Nejvíce rozšířená je základní certifikace dle norem ISO řady 9000, udělenu jí má
90 podniků (tj. 82,6% členské základny), VDA 6.1 má uděleno 61 firem (tj. 60,0%
členské základny), podle QS 9000 je certifikováno 42 firem (tj. 38,5% členské
základny).
Vyspělost firem českého automobilového průmyslu dokládá i výrazný posun
v oblasti certifikace podle norem ISO EN 14000. Význam této „ekologické“ certifikace
bude s blížícím se vstupem ČR do EU a postupující globalizací v automobilovém
průmyslu rozhodně nabývat na významu. Zatímco v roce 1998 byl tento certifikát
udělen 3 členským firmám, v roce 1999 se tento počet rozrostl na 8
a dalších 22
firem se na certifikaci připravuje. Pro dokreslení těchto údajů je potřeba doplnit, že
v celé České republice mělo ke konci roku 1999 uděleno certifikát podle norem ISO
EN 14000 zhruba 50 firem.
Na základě doporučení Rady ředitelů byl v rámci firem SAP proveden průzkum,
který se z pohledu auditů kvality zabýval i problematikou auditorských firem, jejich
cen a doby provádění auditu. V této souvislosti je možné konstatovat, že z hlediska
firem provádějících audity kvality má specifické postavení německá organizace TÜV
(Technische Überwachtung Vereinigung) a její zemské pobočky, které zabezpečují
audity pro firmy SAP z více než 60%. Na dalších místech se zhruba 5% podílem tvoří
vyrovnanou skupinu firmy BVQI, Lloyds Register a SGS Czech Republic Praha.
Celkový počet doplňují privátní české firmy, které ve většině případů mají úzkou
vazbu na region, ve kterém se hodnocená firma nachází. Souhrnný přehled situace
za oblast provádění auditů byl distribuován členské základně v březnu 2000. Pro
dokreslení uvedeného komentáře jsou v diagramech č. 2.9.1. až 2.9.4. znázorněny
podíly auditorských firem na základních typech prováděných auditů. V diagramu
40
č. 2.9.5. jsou pak uvedeny hodnoty ukazatele „EPC“ (= poměr ceny auditu a tržeb
z vlastní výroby) realizovaných některými auditorskými firmami při auditech kvality.
Z „analýzy auditorských firem“ vyplynulo, že zejména firmy se zahraniční
kapitálovou účastí mají větší vazbu na zahraniční auditorské firmy. V řadě případů
mají audity určitý „tradiční“ charakter.
Druhým pohledem je pak možnost následného využití výsledků pro případná
jednání SAP s auditorskými firmami, resp. s jejich profesní asociací (tak byl tento
námět prezentován na zasedání Rady ředitelů). Po projednání v Představenstvu dne
16. 3. 2000 se dospělo k názoru, že vzhledem k širokému a rozdílnému spektru firem
se nejeví v současné době efektivní tato jednání realizovat. To však nebrání tomu,
aby jednotlivé firmy využily předané údaje při obchodních jednáních s jimi vybranými
auditorskými firmami.
Podíly auditorských firem na trhu všech kvalitativních auditů
Lloyds Re giste r
Qua lity
4,55%
os tatní
14,94%
S GS CR P ra ha
5,84%
TÜV
64,94%
BV QI
9,74%
Diagram č. 2.9.1.
Podíly auditorských firem na trhu auditů dle QS
L lo yd s Re g iste r
Q u a lity
2,50%
os tatní
15,00%
S G S CR P ra h a
5,00%
TÜ V
6 5 ,0 0 %
BV Q I
12,50%
Diagram č. 2.9.2.
41
Podíly auditorských firem na trhu účetních auditů
KPMG
11,39%
Ernst & Young
11,39%
ostatní (osoby)
27,85%
Pricew aterhouse
Coopers
7,59%
ostatní (firm y)
27,85%
Arthur Anders en
5,06%
HZ
Deloite & Touc he
3,80%
(3 x O lo m o uc, 1x P ha)
5,06%
Diagram č. 2.9.3.
Podíly auditorských firem na trhu ekologických auditů
TÜV
22,22%
ostatní (11 firem )
61,11%
ER M G mbH
16,67%
Diagram č. 2.9.4.
Rozložení hodnot ukazatele EPC při kvalitativním auditu
nad 0,005
13,56%
po d 0,0005
22,03%
0,0005 až
0,001
25,42%
0,001 až 0,005
38,98%
Diagram č. 2.9.5.
42
2.10. Kolektivní vyjednávání
2.10.1. Podniková úroveň
Jednání o kolektivní smlouvě patří každoročně k nejdůležitějším a zároveň
i nejobtížnějším úkolům, které musí vrcholové vedení většiny firem Sdružení
automobilového průmyslu absolvovat. Ačkoliv jsou si obě strany vyjednávacího
procesu dobře vědomy skutečnosti, že kvalitní (to znamená především vyvážená
a realisticky sestavená) kolektivní smlouva je předpokladem vytvoření dobrého
klimatu ve firmě, bylo letošní kolektivní vyjednávání v některých členských firmách
vypjatější a mělo více kol než bývalo obvyklé. Tato skutečnost byla dána především
rozdílnými názory managementu firem a zástupců zaměstnavatelů na jednoznačně
nejvýznamnější bod kolektivního vyjednávání - mzdový vývoj. Do jisté míry byla tato
situace způsobena i nesprávným oficiálním odhadem inflace pro rok 1999.
Management většiny firem se proto snažil při současné nízké úrovni inflace zastavit
další roztáčení mzdové spirály a udržet růst mezd na hodnotě, která by odpovídala
růstu výkonnosti firmy. O tom jak kolektivní vyjednávání pro rok 2000 u členské
základny SAP dopadla, vypovídají následující souhrnné údaje.
Ze 104 zpracovaných odpovědí (představují 93,7% členské základny) dodaných
v rámci databázových listů vyplývá:
• kolektivní smlouvu pro rok 2000 má uzavřeno 69 firem (t.j. 88,5% firem
s odborovou organizací);
• kolektivní smlouva není ke dni zpracování tohoto podkladu uzavřena v celkem
35 firmách, ale v 28 z nich (tj. 80,0%) nepůsobí odborová organizace;
• odborová organizace je zastoupena u 78 firem SAP;
• nejpočetněji zastoupenou odborovou organizací zůstává nadále OS KOVO,
který působí v 59 firmách (t.j. 75,6% firem s odborovou organizací), na dalším
místě je se 7 členy OS CHEMIE a na 6 vzrostl počet firem s nezávislými
odbory.
Z uzavřených podnikových kolektivních smluv vyplývají následující trendy:
• patrný a jednoznačný posun k uzavírání obecných částí kolektivních smluv
(„PERSONÁLNÍ a SOCIÁLNÍ DOHODA“) jako víceleté;
• „MZDOVÉ DOHODY“ jsou uzavírány s jednoročním termínem platnosti, někdy
s doložkou o vývoji inflace.
Hlavními problémovými okruhy při vyjednávání o kolektivních smlouvách
nadále jsou:
•
•
•
•
•
•
reálné mzdy a mzdový vývoj;
fond pracovní doby a s ním související práce přesčas;
příplatky za práci v rizikovém či zdraví škodlivém prostředí;
pružná pracovní doba;
zaměstnávání cizinců;
placení sociálního a zdravotního pojištění za odborové funkcionáře.
2.10.2. Vyšší odborová úroveň
Členská základna SAP v listopadu 1999 usnesením svého nejvyššího orgánu
(Rady ředitelů) znovu potvrdila své dřívější rozhodnutí, tedy nejednat o uzavření
kolektivní smlouvy vyššího stupně (KSVS). Ta proto není od roku 1994 uzavírána.
43
Rovněž tak byla odmítnuta možnost případného zastupování SAP v těchto jednáních
jiným subjektem (např. Svazem průmyslu a dopravy ČR).
Odborový svaz KOVO samozřejmě i v letošním roce předložil Svazu průmyslu
a dopravy ČR (SP ČR) k jednání „KOLEKTIVNÍ SMLOUVU VYŠŠÍHO STUPNĚ ZÁVAZNOU PRO
ČLENY SAP“. Toto jednání bylo ale v souladu s již výše zmíněným usnesením Rady
ředitelů SAP a již změněnými Stanovami SP ČR odmítnuto a ze strany OS KOVO na
ně nebyl nadále vyvíjen takový tlak jako v předešlých letech. Tento postup ze strany
OS KOVO lze očekávat i v dalších letech, zejména pak ve vazbě na novelu Zákoníku
práce. Jak však bylo uvedeno neumožňují interní dokumenty SAP a SP ČR zahájit
jednání bez souhlasu členské základny SAP a tím jsou i dostatečnou zárukou pro to,
aby nedošlo k uzavření KSVS závazné pro členy SAP. Určité nebezpečí však hrozí
z tzv. rozšiřování kolektivních smluv vyššího stupně avizované současným vedením
MPSV ČR.
Závěrem lze říci, že SAP jednoznačně podporuje uzavírání podnikových
kolektivních smluv a jednotlivé členské podniky mají zájem na vytváření co
nejlepších podmínek pro své zaměstnance.
Zpracoval: Ing. Ešner
pYn pYnpYnpYnpYn
44
3. Složení vozového parku v České republice
3.1. Údaje Centrálního registru vozidel
Pololetní zpracovávání údajů z Centrálního registru vozidel MV ČR (dále jen
CRV) a vydávání souhrnného přehledu „SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU v ČR“ je jednou
z pravidelných činností sekretariátu SAP. Bylo vydáno a členské základně předáno
již sedm kompletních materiálů uvedeného názvu, zachycující složení vozového
parku k 31.12.1996 (vydání květen 1997), k 30.6.1997 (vydání říjen 1997),
k 31.12.1997 (vydání březen 1998), k 30.6.1998 (vydání září 1998), k 31.12.1998
(vydání únor 1999), k 30.6.1999 (vydání září 1999) a k 31.12.1999 (vydání
únor 2000). Kromě detailního členění značek dle typů (resp. modelů) a roku výroby
v kategorii osobních vozidel (M1) jsou údaje ve stejném členění k dispozici i pro
většinu druhů vozidel v kategorii užitkových vozidel (nákladní automobily - kategorie
N1, N2, N3, tahače - kat. N2, N3, autobusy - kat. M2 a M3 a motocykly - kat. L1 až
L5). Pro ostatní základní kategorie vozidel (speciální automobily - kat. N1, N2, N3,
přípojná vozidla - kat. O a traktory) je pak rozčlenění provedeno zatím stále jen dle
výrobních značek.
Počty vozidel v CRV a změny počtu registrací (pro osobní automobily, tahače
a autobusy včetně porovnání oficiálních prodejů a přírůstku registrací) za období od
1.1.1999 do 31.12.1999 pro:
* Osobní automobily dle výrobních značek a typů (modelů)
* Nákladní automobily dle výrobních značek a typů (modelů)
* Silniční tahače dle výrobních značek a typů (modelů)
* Autobusy dle výrobních značek a typů (modelů)
* Motocykly dle výrobních značek a typů(modelů)
* Speciální automobily dle výrobních značek
* Traktory dle výrobních značek
* Přívěsy dle výrobních značek
* Návěsy dle výrobních značek
Σ 98 výrobních značek
Σ168 výrobních značek
jsou uvedeny ve výše zmíněném samostatném podkladu „SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU
v ČR (stav k 31.12.1999)“. Souhrnný přehled o složení vozového parku, převzatý
z tohoto materiálu, je uveden v tabulce č. 3.1.1.
Vzhledem k „sehrávání dat“ k 30.6. a 31.12. každého roku je tedy možno
provádět porovnání přírůstků registrací jednotlivých značek, typů či modelů s údaji
o tuzemských prodejích za celý kalendářní rok. Je samozřejmé, že tyto údaje
nemohou být zcela shodné. Důvodem je určitý časový posun mezi prodejem vozidla
a jeho zaregistrováním, jakož i zatím nedostatečné údaje o počtech vozidel trvale
vyřazovaných z provozu. Dle názoru zpracovatelů je však i z těchto údajů možno
odvodit základní vztahy mezi prodeji, počty vyřazovaných vozů a novými registracemi
vozidel a posoudit vývoj trhu vozidel v jeho jednotlivých segmentech. Jako příklad
jsou uvedeny automobily značky ŠKODA.
Tabulka č. 3.1.2. ukazuje možnost podchycení počtu vyřazovaných vozidel
starších modelů a tabulka č. 3.1.3. dokumentuje možnost přímého porovnání
přírůstku registrací dané výrobní značky vozidla (nebo jednotlivého modelu)
a oficiálně vykázaných prodejů v České republice. V další tabulce (č. 3.1.4.) je pak
provedeno obdobné porovnání pro jednotlivé značky dovážených osobních
automobilů.
45
Tabulka č. 3.1.1.
Sumární počty vozidel v CRV k 31.12.1999
Motorová vozidla
druh vozidla
motocykly
z toho :
autobusy
z toho :
osobní
z toho :
užitkové automobily
z toho :
z toho :
nákladní
z toho :
tahače
z toho :
speciální
z toho :
traktory
ostatní
celkem
z toho :
stáří vozidel uváděno k roku :
kategorie
celkem L* :
L1
L2
L3
L4
L5
nezařazeno
celkem AB * :
M2
M3
nezařazeno
celkem OA * :
M1
nezařazeno
celkem N1+N2+N3:
N1
N2
N3
celkem NA * :
N1
N2
N3
nezařazeno
celkem TP+TN+T :
tahače přívěsů (TP)
tahače návěsů (TN)
jiné (T)
celkem SA * :
N1
N2
N3
nezařazeno
(nezařazeno)
(TJE+TKO+TKU+TPA+TR) :
jednonápravové (TJE)
kolové (TKO)
kultivační (TKU)
pásový (TPA)
jiný (TR)
MOTOROVÁ VOZIDLA CELKEM :
31.12.1998
31.12.1999
914 256
12 044
211
894 992
4 746
2 263
0
19 949
864
12 680
6 405
3 484 001
3 479 704
4 297
379 475
140 965
137 689
100 821
260 126
128 225
75 938
54 313
1 650
20 028
348
18 554
1 126
85 728
7 619
49 000
25 745
3 364
13 593
155 887
5
144 605
14
740
10 523
787 936
11 809
273
769 482
4 263
2 109
0
18 975
912
12 470
5 593
3 431 481
3 427 328
4 153
382 441
156 711
128 898
96 832
268 135
144 278
71 422
50 707
1 728
21 145
316
19 665
1 164
78 499
7 153
44 588
24 124
2 634
14 662
151 589
5
141 217
12
642
9 713
rozdíl
registrací
-126 320
-235
62
-125 510
-483
-154
0
-974
48
-210
-812
-52 520
-52 376
-144
2 966
15 746
-8 791
-3 989
8 009
16 053
-4 516
-3 606
78
1 117
-32
1 111
38
-7 229
-466
-4 412
-1 621
-730
1 069
-4 298
0
-3 388
-2
-98
-810
4 953 568
4 772 422
-181 146
celkový počet k
2000,00
průměrný rok výroby a věk
k 31.12.1999
1970,47
1976,15
1990,28
1970,41
1965,49
1968,94
29,53
23,85
9,72
29,59
34,51
31,06
1970,47 kontrola r.v.
1988,24
1991,43
1989,09
1985,82
1986,28
1986,28
1986,28
1988,35
1993,31
1984,15
1985,90
1989,49
1993,88
1983,70
1985,11
1990,79
1991,18
1984,41
1991,25
1991,88
1984,02
1988,89
1983,95
1982,74
1983,70
1986,51
1977,30
1964,40
1978,02
1962,50
1958,72
1968,15
11,76
8,57
10,91
14,18
13,72
13,72
13,72
11,65
6,69
15,85
14,10
10,51
6,12
16,30
14,89
9,21
8,82
15,59
8,75
8,12
15,98
11,11
16,05
17,26
16,30
13,49
22,70
35,60
21,98
37,50
41,28
31,85
1983,56
16,44
/v měsících/
0,8
-6,8
0,4
-2,0
7,7
MOTOROVÁ VOZIDLA CELKEM :
-8,3
Zvýšení stáří ("minus" = snížení) oproti stavu k 31.12.98 u : motocyklů
(za 12 měsíců, to je za 1 rok)
osobních vozidel
autobusů
užitkových vozidel
traktorů
46
Sumární počty vozidel v CRV k 31.12.1999
Přípojná a jiná vozidla
druh vozidla
stáří vozidel uváděno k roku :
kategorie
726 506
479 771
48 567
107 179
62 151
28 838
476 328
440 358
35 707
263
80 184
37 074
11 232
10 679
20 744
455
114 148
591
92 973
18 877
1 707
26 065
178
49
1 537
2 326
2 449
5 797
11 612
2 117
29 781
725 151
487 606
52 058
100 025
62 199
23 263
476 581
439 525
36 769
287
89 309
45 607
13 314
10 008
19 900
480
107 170
576
86 531
18 620
1 443
27 200
263
47
1 496
2 567
2 413
5 730
11 927
2 757
24 891
rozdíl
registrací
-1 355
7 835
3 491
-7 154
48
-5 575
253
-833
1 062
24
9 125
8 533
2 082
-671
-844
25
-6 978
-15
-6 442
-257
-264
1 135
85
-2
-41
241
-36
-67
315
640
-4 890
726 506
725 151
-1 355
celkový počet k
31.12.1998
přípojná (O1+O2+O3+O4) a jiná vozidla celkem:
z toho :
O1
O2
O3
O4
jiná (nezařazeno)
z toho : přívěsy za OA celkem (PO *) :
z toho :
O1
O2
nezařazeno
přívěsy za NA celkem (PN *) :
z toho :
O1
O2
O3
O4
nezařazeno
přívěsy traktorové celkem (PT *):
O2
O3
O4
nezařazeno
návěsy
celkem
z toho : cisternový (NC)
nákl. jednonápr. (NJ)
sklápěčkový (NK)
nákl. speciální (NP*)
speciální (NS)
traktorový (NT*)
valníkový (NV)
ostatní, jiné (N)
(dosud nezařazeno)
jiná
PŘÍPOJNÁ A JINÁ CELKEM :
31.12.1999
2000,00
průměrný rok výroby a věk
k 31.12.1999
1984,03
1986,14
1985,93
1974,70
1985,17
1972,55
1985,04
1985,09
1984,41
1989,18
1990,60
1995,92
1990,17
1976,36
1985,89
1989,22
1974,87
1967,69
1974,19
1978,25
1974,90
1989,16
1993,07
1985,60
1987,22
1990,38
1989,44
1982,92
1990,97
1993,64
1974,89
15,97
13,86
14,07
25,30
14,83
27,45
14,96
14,91
15,59
10,82
9,40
4,08
9,83
23,64
14,11
10,78
25,13
32,31
25,81
21,75
25,10
10,84
6,93
14,40
12,78
9,62
10,56
17,08
9,03
6,36
25,11
1984,03
15,97
/v měsících/
Zvýšení stáří ("minus" = snížení) oproti stavu k 31.12.98 u :
(za 12 měsíců, to je za 1 rok)
přívěsů O1 a O2 za osobní
11,0
-4,4
přívěsů O1 až O4 za nákladní
přívěsů O2 až O4 za traktory
6,7
návěsů (všech druhů dle tab.)
-0,1
ostatních dosud nezařazených
31,0
6,2
PŘÍPOJNÁ A JINÁ CELKEM :
evidováno průměrný
POČET VŠECH VOZIDEL v CRV :
(ks)
k datu : 31.12.1998 5 680 074
31.12.1999 5 497 573
Od 31.12.1998 do 31.12.1999 (za 1 rok) došlo ke snížení o : -182 501
průměrný
rok výroby věk (roků)
1982,08
1983,62
1,54
16,92
16,38
-0,54
Poprvé za dobu vyhodnocování údajů z CRV bylo zaznamenáno razantnější
snížení průměrného věku vozového parku, zejména u osobních automobilů.
47
Tabulka č. 3.1.2.
Souhrnný přehled registrovaných vozidel značky ŠKODA k 31.12.1999
typ, model
ŠKODA 120
ŠKODA 105
ŠKODA FAVORIT
ŠKODA FELICIA (nová)
ŠKODA 100
ŠKODA FELICIA COMBI
ŠKODA FORMAN
ŠKODA OCTAVIA (nová)
ŠKODA 110
ŠKODA 1203
ŠKODA 1000
ŠKODA 125
ŠKODA 130
ŠKODA OCTAVIA (stará)
ŠKODA PICK UP
ŠKODA OCTAVIA COMBI
ŠKODA SPARTAK
ŠKODA FELICIA (stará)
ŠKODA 1100
ŠKODA FELICIA VAN
ŠKODA 1101
ŠKODA 1201
ŠKODA 1200
ŠKODA FELICIA FUN
ŠKODA RAPID
ŠKODA POPULAR
ŠKODA SUPER
ŠKODA ELTRA
Σ značka ŠKODA
Σ vyráběné modely
(osobní a malá užitková vozidla)
počet registrací k datu
průměrný
stáří
31.12.1999 31.12.1998
rok výroby
(let)
1982,40
17,60
450 978
417 866
333 712
1982,12
17,88
307 261
1990,82
9,18
295 998
298 219
1996,71
3,29
227 789
190 867
1972,67
27,33
149 486
105 663
1996,59
3,41
93 193
81 161
1992,84
7,16
87 961
86 344
1998,22
1,78
55 427
37 240
1974,35
25,65
70 782
50 930
50 787
1980,18
19,82
37 989
48 890
1967,04
32,96
33 890
31 950
1988,72
11,28
30 557
24 408
1985,57
14,43
23 528
26 180
1961,01
38,99
18 347
1996,93
3,07
14 480
12 230
1998,02
1,98
3 287
2 241
4 475
1957,40
42,60
3 133
3 367
1960,96
39,04
3 017
4 034
1968,45
31,55
2 777
1997,96
2,04
2 458
1 467
840
1949,34
50,66
739
901
1958,70
41,30
716
389
1955,52
44,48
316
1997,54
2,46
294
198
186
1982,27
17,73
172
27
1955,33
44,67
24
8
1952,43
47,57
7
1991,00
9,00
4
2
1986,08
13,92
1996,92
3,08
1 820 042
396 928
1 909 150
325 404
přírůstek
pokles
registrací za rok 1999
-33 112
-26 451
2 221
36 922
-43 823
12 032
1 617
18 187
-19 852
-12 798
-15 000
-1 393
-880
-7 833
2 250
1 046
-1 342
-350
-1 257
991
-101
-185
-73
96
-14
-3
-1
-2
75 362
71 524
-164 470 ##
Tabulka č. 3.1.3.
Přehled prodejů a přírůstků registrací u modelů značky ŠKODA
rok 1999
ŠKODA FELICIA
ŠKODA FELICIA
z toho FELICIA FUN
ŠKODA OCTAVIA
ŠKODA OCTAVIA
mezisoučet
ŠKODA PICK UP
ŠKODA
CELKEM rok 1999
ostatní zn. ŠKODA
CELKEM
přírůstek
registrací
tuzemský
prodej (ks)
13 532
37 965
?
5 095
15 300
71 892
2 324
1 134
75 350
0
75 350
12 032
36 922
96
1 046
18 187
68 283
2 250
991
71 524
3 838
75 362
48
rozdíl
(ks)
1 500
1 043
?
4 049
-2 887
3 609
74
143
3 826
-3 838
-12
to je %
z prodejů
11,08%
2,75%
?
79,47%
-18,87%
5,02%
3,18%
12,61%
5,08%
-0,02%
Tabulka č. 3.1.4.
výrobní značka
Alfa Romeo
Audi
BMW
Citroen
Daewoo
Daihatsu
Ferrari
Fiat
Ford
Honda
Hyundai
Chrysler + Jeep
Jaguar
KIA
Lancia
Land+Range Rover
Lada (VAZ)
Mazda
Mercedes Benz
Mitsubishi
MTX
Nissan
Opel / GM
Peugeot
Porsche
Proton
Renault
Rover + MG
Rolls Royce
Saab
Seat
Ssang Yong
Subaru
Suzuki
Škoda
Tatra
Toyota
Volvo
Volkswagen
Zastava
CELKEM:
zaznamenaný
přírůstek
registrací (1)
vyřazeno
(2)
rozdíl
sl.(1) + sl.(2)
- of. prodej
skutečný
přírůstek
vozidel
vykázané
ofic.prodeje
za rok 1999
71
535
159
2 032
63
1 772
154
8 037
47
5 163
3
345
3
2
-8 750 19 082
19 166 1 603
12
2 779
1
2 196
301
368
3
73
0
902
31
283
0
153
-34 795 35 297
183
4 692
717
1 423
10
2 696
0
7
179
5 395
22 050 1 020
214
19 585
3
42
0
26
18 126 2 540
3
299
2
0
131
172
23
5 819
0
79
3
988
1
2 401
-93 397 164 467
-1 504 1 017
140
4 702
65
688
135
11 626
-1 207 1 207
606
2 191
1 835
8 191
5 210
348
5
10 332
20 769
2 791
2 197
669
76
902
314
153
502
4 875
2 140
2 706
7
5 574
23 070
19 799
45
26
20 666
302
2
303
5 842
79
991
2 402
71 070
-487
4 842
753
11 761
0
323
1 074
623
2 631
6 016
0
1
4 714
7 360
1 967
1 164
205
51
828
7
137
505
2 702
825
693
7
2 638
9 566
5 173
20
0
6 952
172
0
56
3 465
73
246
1 288
72 494
1
3 604
436
8 151
2
283
1 117
1 212
5 560
-806
348
4
5 618
13 409
824
1 033
464
25
74
307
16
-3
2 173
1 315
2 013
0
2 936
13 504
14 626
25
26
13 714
130
2
247
2 377
6
745
1 114
-1 424
-488
1 238
317
3 610
-2
4 969 228 890
233 859
146 170
87 689
49
poměr oficiálních
prodejů ke skutečnému přírůstku
53,30%
49,02%
33,95%
32,12%
115,47%
20,00%
45,63%
35,44%
70,48%
52,98%
30,64%
67,11%
91,80%
2,23%
89,54%
100,60%
55,43%
38,55%
25,61%
100,00%
47,33%
41,47%
26,13%
44,44%
0,00%
33,64%
56,95%
0,00%
18,48%
59,31%
92,41%
24,82%
53,62%
102,00%
-0,21%
74,43%
57,90%
69,31%
62,50%
Z tabulky 3.1.4. je možno odvodit, že rozdíl mezi oficiálními prodeji a přírůstkem
registrací dané značky je vlastně, s určitou mírou odhadu, počet zaregistrovaných
ojetých vozů z dovozu. Nejvíce dovážených ojetých osobních automobilů bylo značky
PEUGEOT, následovaly značky RENAULT, OPEL a FORD.
Souhrnně zpracovaná data, spolu s údaji z dalších zdrojů, je možno dále využít
např. k propočtu potřeb prodejů nových vozidel potřebných pro kladnou změnu
ve vývoji stáří vozového parku (jako příklad je provedeno pro osobní automobily viz diagram č. 3.1.1. a 3.1.2.).
Mez iro ční z měn y stáří voz o véh o p arku (v měsících )
dle slož ení trh u - os obní autom obily
3
225 000
2,07
225 000
200 000
1,70
2
200 000
150000
150 000
0,96
1
150 000
100000
0,22
100 000
100 000
50000
50 000
0
- omlazení
200000
+ zestárnutí
(c elk ový objem trhu 250 000 k s /rok , vyřa z e no 100 000 ks v ∅ s táří 18 let)
250000
50 000
-0,53
-0,90 -1
0
roč ní prodej nov ý c h v oz idel
poč et ojetý c h v e s táří do 5 let uv edený c h poprv é do prov oz u v ČR
z měna s táří v oz ov ého parku z a rok
Diagram č. 3.1.1.
Mez iro ční z měn y stáří voz o véh o p arku (v měsících )
dle slož ení trh u - os obní autom obily
0,32
200000
225 000
150000
200 000
225 000
200 000
-0,44
150 000
100000
100 000
50000
-1
-1,21
150 000
100 000
50 000
0
-1,97
-2
-2,35
50 000
0
- omlazení
1
0,70
+ zestárnut
(c elk ový objem trhu 250 000 k s /rok, vyřa ze no 200 000 ks v ∅ s táří 18 let)
250000
-3
roč ní prodej nov ý c h v oz idel
poč et ojetý c h v e s táří do 5 let uv edený c h poprv é do prov oz u v ČR
z měna s táří v oz ov ého parku z a rok
Diagram č. 3.1.2.
Z výše uvedených diagramů je jasně vidět, že změna stáří vozidel směrem ke
snížení průměrného věku je závislá především na počtech vozidel trvale
vyřazovaných z provozu. To bylo potvrzeno i vývojem v roce 1999, kdy pod tlakem
povinně smluvního pojištění pro rok 2000 došlo k trvalému vyřazení dosud
neobvykle velkého počtu vozidel z provozu - cca 300 000 ks jen v kategorii
osobních automobilů. K tomuto číslu lze dospět součtem počtu v roce 1999
50
prodaných nových vozů (celkem 146 265 ks), dovezených ojetin (102 243 ks)
a poklesu registrací (52 520 ks) - to je celkem 301 028 ks osobních automobilů.
Věcné argumenty SAP, plynoucí ze statistického zpracování dat, byly
dlouhou dobu odmítány s poukazem na to, že dovoz ojetin přispívá k obměně
a omlazování vozového parku. Vývoj v roce 1999 však potvrdil oprávněnost
závěrů a stanovisek SAP.
3.2. Údaje Služby Dopravní policie
Druhým (paralelním) zdrojem údajů o registracích vozidel, avšak pouze podle
základních kategorií, byla řadu let Služba dopravní policie ČR (SDP). Od této
instituce byla od roku 1990 přebírána data do roční “Statistiky automobilového
průmyslu“ vydávané sekretariátem SAP. Od počátku roku 2000 však SDP tyto údaje
neposkytuje a jediným zdrojem údajů o registracích jsou již jen údaje z CRV. Ve
zmíněně statistické publikaci došlo proto poprvé k „překlopení“ údajů SDP na data
z Centrálního registru vozidel (CRV) Ministerstva vnitra České republiky. Pro
zachování dílčí návaznosti zde však byly údaje za rok 1997 a 1998 uvedeny jak
z dat SDP, tak i z dat CRV. Údaje za rok 1999 již byly převzaty pouze z dat CRV.
3.3. Shrnutí, ukázky zpracování možných výstupů
Údaje z CRV umožňují získat relativně dostatečný přehled o složení vozového
parku v České republice a provádět porovnání řady údajů. Po zpracování dat z CRV
a souvisejících statistických údajů je možno získat celou řadu zajímavých výstupů či
provést různá porovnání. Tabulka č. 3.3.1 a diagram č. 3.3.1. např. porovnává
vybavenost“ osobními automobily v některých zemích Evropy, v diagramech č. 3.3.2.
a 3.3.3. je pak zpracováno aktuální průměrné stáří osobních automobilů
v jednotlivých okresech ČR a počty obyvatel připadající na 1 osobní automobil
k 31.12.1999. Zajímavé mohou být rovněž údaje o „zatíženosti“ silniční a dálniční
sítě (viz diagramy č. 3.3.4. a 3.3.5). Nutno však podotknout, že získat zcela aktuální
údaje je stále obtížné a proto je porovnání provedeno vždy dle posledních známých
(získaných) údajů.
Tabulka č. 3.3.1.
země (údaje za rok)
osobních
automobilů
počet
obyvatel
počet obyvatel
na 1 osobní automobil
ČR (1997)
ČR (1998)
ČR (1999)
Belgie (1998)
Dánsko (1998)
Francie (1998)
Německo (1998)
Rakousko (1998)
3 382 tis.
3 484 tis.
3 431 tis.
4 441 tis.
1 783 tis.
25 900 tis.
41 327 tis.
3 887 tis.
10,3 mil.
10,3 mil.
10,3 mil.
10,2 mil.
5,3 mil.
58,8 mil.
82,2 mil.
8,2 mil.
3,05
2,96
3,00
2,27
2,96
2,27
1,99
2,10
51
Porovnání vybavenosti osobními automobily v zemích Evropy
(údaje za rok 1998)
Údaje převzaty z publikace německého VDA "International Auto Statistics 1999"
* Stav k 31.12. 1996
** Stav k 31.12. 1997
Diagram č. 3.3.1.
52
Průměrný věk osobních automobilů
v okresech ČR k 31.12.1999
Praha-m ěsto
11,61
Brno-m ěsto
12,03
Zlín
12,11
Praha-západ
12,41
Mladá Boleslav
12,41
Cheb
13,14
Ostrava-m ěsto
13,19
Praha-východ
13,23
Břeclav
13,33
Uherské Hradiště
13,35
dalších 57 okresů ...
Nový Jičín
15,15
Bruntál
15,15
Chrudim
15,23
Jičín
15,24
Pelhřim ov
15,25
Trutnov
15,26
Svitavy
15,31
Louny
15,31
Děčín
15,38
Plzeň-sever
15,49
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18
stáří (roků)
20
Diagram č. 3.3.2.
53
Počet obyvatel na 1 osobní automobil
v okresech ČR k 31.12.1999
2,23
Praha-m ěsto
Praha-východ
2,46
Plzeň-m ěsto
2,49
Mělník
2,51
České Budějovice
2,52
2,56
Mladá Boleslav
Praha-západ
2,62
Dom ažlice
2,64
Klatovy
2,65
Příbram
2,68
dalších 57 okresů ...
Krom ěříž
3,68
Uherské Hradiště
3,69
Nový Jičín
3,72
Vyškov
3,75
Vsetín
3,82
Šum perk
3,83
Přerov
3,85
3,90
Karviná
3,98
Jeseník
4,06
Bruntál
0,00
0,50
1,00
1,50
2,00
2,50
3,00
3,50
4,00
4,50
Diagram č. 3.3.3.
54
Diagram č. 3.3.4.
Diagram č. 3.3.5.
Jako nedostatečné se v současné době (při absenci údajů SDP) jeví údaje
o počtech vyřazovaných vozidel v jednotlivých kategoriích. Ze stávajících dat CRV
lze totiž jen obtížně zjistit tyto počty a tím vlastně získat údaje o tzv. nových
registracích v daném období.
Objemově rozsáhlá data z CRV a doplňující informace jsou uloženy
v elektronické podobě ve více než 40 souborech. Vzhledem k rozdílnosti zájmů
jednotlivých firem (specifikace údajů dle marketingových či jiných potřeb a záměrů)
55
se v případě potřeby doporučuje konzultace a případně osobní návštěva věcně
příslušného pracovníka firmy v sekretariátu SAP.
Dlouhodobým cílem SAP, kterého však nelze dosáhnout bez aktivního přispění
orgánů státní správy, je dosáhnout v této oblasti dalšího zkrácení intervalů pro
poskytování údajů z CRV (na čtvrtletní až měsíční) a dopracovat se také
k věrohodnějším údajům o počtech vozidel trvale vyřazovaných z provozu podle
výrobních značek a typů (modelů).
pYn pYnpYnpYnpYn
----------------------------------------------Další diagramy (č. 3.3.6. až 3.3.14.) a tabulky (č. 3.3.2. až 3.3.5.) jsou uvedeny již
jen jako ilustrační ukázky možných výstupů dalšího zpracování dat CRV (zachycují
stav k určitému datu, nebyly však aktualizovány na stav k 31.12.1999).
56
Starší ukázky (možné příklady) výstupů z dat CRV
Průměrný věk nákl. automobilů zn. AVIA v okresech
k 30.6.1998 - porovnání zn. AVIA / celý voz. park NA kat. N2
13,22
Český Krumlov
15,13
13,27
14,19
Praha město
13,32
Plzeň město
14,72
13,39
14,41
Zlín
13,47
13,73
Tábor
13,58
Cheb
15,20
České Budějovice
13,61
14,29
Brno město
13,86
14,17
14,02
Jablonec nad Nisou
16,44
14,11
15,15
Pelhřimov
... dalších 57 okresů ...
15,73
Klatovy
17,34
15,73
Beroun
18,27
15,79
Chomutov
18,45
15,88
Bruntál
17,40
15,99
Domažlice
17,51
16,08
16,82
Znojmo
16,09
Rakovník
18,09
16,36
17,36
Louny
16,47
Plzeň sever
19,16
16,50
Tachov
18,50
0
5
10
15
20
stáří (roků)
Průměrný věk nákladních automobilů zn. AVIA za celou ČR:
Průměrný věk náklad. automobilů kat. N2 celkem za ČR:
14,14 roku
16,33 roku
Diagram č. 3.3.6.
57
Průměrný věk návěsových tahačů v okresech ČR
k 30.6.1998 - porovnání zn. TATRA / celý voz. park návěs. tahačů
6,00
6,10
Strakonice
7,79
8,56
Vyškov
8,39
9,04
Opava
8,62
9,47
Rokycany
9,43
Pelhřimov
8,00
9,50
Plzeň sever
10,64
9,56
Tábor
8,14
9,64
8,68
Náchod
9,89
8,92
Nový Jičín
10,28
Písek
8,63
... dalších 57 okresů ...
15,45
Chomutov
10,76
15,50
Děčín
7,86
15,50
Benešov
7,53
15,56
Praha východ
7,91
15,63
Bruntál
11,03
15,83
Trutnov
9,37
16,04
Šumperk
10,14
16,79
Ústí nad Labem
8,61
17,95
Praha západ
8,20
21,50
Jablonec nad Nisou
7,71
0
5
10
15
20
stáří (roků)
Průměrný věk návěsových tahačů zn. TATRA za celou ČR:
Průměrný věk parku návěsových tahačů celkem za ČR:
12,18 roku
8,94 roku
Diagram č. 3.3.7.
58
Ukázka skladby parku návěsových tahačů ve vybraném okrese (k 30.6.1998)
ostatní
značky
tahačů
4,02%
IVECO
1,34%
RENAULT
4,83%
SCANIA
5,90%
LIAZ
33,24%
DAF
9,38%
VOLVO
13,40%
MAN
10,19%
MERCEDES
10,72%
TATRA
6,97%
Č. BUDĚJOVICE
(373 ks TN)
Diagram č. 3.3.8.
Složení parku osobních automobilů (dle značek) - Praha (k 30.6.1998)
9.Trabant
2,13%
os tatní
značky
celkem
20,45%
8.Peugeot
2,65%
7.Renault
3,36%
1.Škoda
47,52%
6.VW
3,74%
5.Opel
4,43%
4.Fiat
4,93%
3.Ford
5,31%
2.Vaz
5,48%
PRAHA město
(534 030 ks OA)
Diagram č. 3.3.9.
Složení parku osobních automobilů (dle značek) - okres Bruntál (k 30.6.1998)
os tatní
značky
celkem
14,21%
9.Moskvič
1,77%
8.Opel
1,93%
7.Renault
2,10%
6.VW
2,54%
5.Trabant
2,95%
4.Ford
3,11%
1.Škoda
58,72%
3.Fiat
6,02%
BRUNTÁL
2.Vaz
6,65%
(26 341 ks OA)
Diagram č. 3.3.10.
59
Složení parku osobních automobilů ŠKODA - celkem ČR (k 30.6.1998)
ostatní typy
zn.Škoda
10,09%
9.Š 1000
2,64%
8.Š 110
3,85%
7.FELICIA
COM BI
4,00%
6.FORM AN
4,54%
1.Š 120
24,11%
5.Š 100
8,14%
2.Š 105
17,85%
4.FELICIA
nová
9,17%
3.FAV ORIT
15,61%
ČR celkem
(1 887 517 ks OA zn.Škoda)
Diagram č. 3.3.11.
Složení parku osobních automobilů ŠKODA - okres Domažlice (k 30.6.1998)
9.FELICIA
COM BI
1,97%
ostatní typy
zn.Škoda
8,51%
8.Š 125
2,10%
7.FORM AN
2,94%
6.Š 110
4,31%
1.Š 120
28,52%
5.FELICIA
nová
6,56%
4.Š 100
8,20%
2.Š 105
20,82%
3.FAVORIT
16,06%
DOMAŽLICE
(12 202 ks OA zn.Škoda)
Diagram č. 3.3.12.
Složení parku osobních automobilů DAEWOO - okres Hr. Králové (k 30.6.1998)
ostatní typy
0,24%
DAE
LEGANZA
0,24%
DAE LANOS
3,56%
DAE ESPERO
6,41%
DAE NEXIA
31,35%
DAE RACER
28,03%
DAE TICO
30,17%
HR. KRÁLOVÉ
(421 ks OA zn. Daewoo)
Diagram č. 3.3.13.
60
Složení parku osobních automobilů PEUGEOT - okres Beroun (k 30.6.1998)
ostatní typy
zn.Peugeot
8,51%
9.PEU 406
1,97%
1.PEU 205
28,52%
8.PEU 505
2,10%
7.PEU 305
2,94%
6.PEU 605
4,31%
5.PEU 106
6,56%
4.PEU 306
8,20%
2.PEU 405
20,82%
3.PEU 309
16,06%
okres BEROUN
(796 ks OA zn.Peugeot)
Diagram č. 3.3.14.
Tabulka č. 3.3.2. (nákladní automobily, rok výroby) - ukázka ze souboru dat
Celkem ČR
tov. značka
1986
1987
1988
1989
1990
1991
1992 ..... k 31.12.97
AVIA 15
4
4
5
5
5
4
1
2136
AVIA 20
8
4
3
6
3
4
3
2428
AVIA 21
739
155
88
368
170
115
100
3354
AVIA 21 T
2
4
5
3
9
1
1
262
LIA 100
381
84
45
33
25
9
13
4318
LIA 110
1144
1534
1172
1225
1136
378
266
8091
ŠKD 1203 M
41
14
37
534
337
381
636
2488
TAT 148
10
14
16
13
9
5
4
5445
TAT 148-2
3
7
3
10
4
4
1
1453
TAT 815 S3
362
434
440
511
143
13
12
3388
TAT 815 Z
133
143
176
121
60
1
0
773
TAZ 1500
20
18
10
0
1
1
1
1265
V posledním souboru z CRV jsou uvedeny údaje od roku 1946 do konce roku 1999.
∅ rok výr.
Tabulka č. 3.3.3. (silniční tahače, okresy) - ukázka ze souboru dat
k 31.12.97
tov. značka Praha rok výr. Benešov rok výr. Beroun rok výr. Kladno ...
ČR
LIAZ 100.42
18 1981,50
0
0,00
0
0,00
1
147 1981,42
LIAZ 100.45
97 1977,67
1 1977,00
3 1978,00
5
489 1977,64
LIAZ 100.47
211 1981,42
4 1983,00
25 1981,96
30
1930 1981,77
LIAZ 100.49
14 1983,93
2 1985,00
0
0,00
2
122 1984,21
LIAZ 100.51
4 1979,50
0
0,00
0
0,00
0
27 1981,07
LIAZ 100.54
0
0,00
0
0,00
0
0,00
0
3 1981,00
LIAZ 100.55
1 1984,00
0
0,00
0
0,00
0
25 1983,48
TATRA 815
203 1988,52
5 1987,80
30 1988,00
15
1497 1988,91
VOLVO F 10
3 1985,67
0
0,00
0
0,00
1
14 1985,72
VOLVO F 12
131 1989,80
7 1990,43
8 1990,13
9
1026 1990,06
VOLVO F 16
1 1990,00
0
0,00
0
0,00
0
17 1991,35
VOLVO F 89
9 1976,11
0
0,00
1 1976,00
0
55 1976,93
V posledním souboru z CRV jsou uvedeny údaje za jednotlivé okresy v ČR a součty za stávající kraje
se stavem k 31.12.1999.
61
Tabulka 3.3.4. Ukázka možného výstupu z dat CRV - vybavenost regionu k 31.12.97
průměr.
Jihomorok
ravský
výroby
kraj
1 053 902
1981,0
201 813
1969,1
ČR
celkem
5 559 503
916 671
průměrný
rok
výroby
1981,3
1969,3
všechna vozidla v CRV
motocykly celkem
*
*
*
L*
mtc do 50 ccm, 2 kola
*
*
*
*
*
L1
L2
L3
L4
L5
2 564
50
198 047
747
405
1969,9
1989,5
1969,1
1964,6
1963,7
11 228
218
898 299
4 777
2 149
1969,9
1988,5
1969,3
1965,3
1965,0
*
*
*
*
*
*
*
AB
N1
N2
N3
O1
O2
O3
O4
*
21 818
27 347
19 786
90 897
6 919
22 837
12 143
3 810
1992,1
1983,3
1984,8
1985,7
1985,4
1974,1
1983,6
1986,6
125 570
139 766
102 369
468 523
45 102
109 349
61 013
20 471
1991,8
1982,7
1984,6
1985,6
1984,7
1974,1
1983,8
1986,7
autobusy nad 9 osob, nad 5 t -"-
AB
AB
M2
M3
100
2 535
1988,3
1986,8
819
12 819
1988,9
1987,2
1987,3
mtc do 50 ccm, 3 kola
mtc nad 50 ccm, 2 kola
mtc nad 50 ccm, 3 kola nesouměrně
mtc nad 50 ccm, 3 kola souměrně
užitkové automobily do 3,5 t
užitk. automobily 3,5 - 12 t
užitk. automobily nad 12 t
přípojná, 1náprava, do 0,75 t
přípojná do 3,5 t nepatřící do O1
přípojná od 3,5 - 10 t
přípojná nad 10 t
autobusy celkem
autobusy nad 9 osob, do 5 t celk.hm.
nákladní automobily celkem
NA*
*
45 647
1987,4
246 453
nákladní automobily do 3,5 t
NA*
N1
19 698
1992,8
113 031
1992,5
nákladní automobily 3,5 - 12 t
NA*
N2
14 719
1982,1
75 921
1981,7
nákladní automobily nad 12 t
NA*
N3
osobní automobily celkem
OA*
*
zařazené jako M1 OA*
10 946
1984,6
56 141
612 152
1983,9
3 382 409
M1
611 394
1983,9
3 378 019
1984,3
1983,9
1983,9
speciální automobily celkem
SA*
*
17 239
1983,7
89 939
speciální automobily do 3,5 t
SA*
N1
1 283
1988,4
7 815
1988,5
speciální automobily 3,5 - 12 t
SA*
N2
9 915
1983,9
51 381
1983,2
speciální automobily nad 12 t
SA*
N3
5 202
1982,1
26 889
1982,2
tahače návěsů
tahače přívěsů
TN
TP
*
*
3 262
56
1989,2
1985,0
17 430
377
Tabulka č. 3.3.5.
1983,4
1989,1
1983,7
AUTOBUSY - skladba parku dle stáří a druhu pohonu
stáří do 2 let
stáří od 2 do 5 let
stáří od 5 do 10 let
starší než 10 let
CELKEM:
benzin
diesel
elektrický
ostatní
CELKEM:
Počet sedadel v autobusech celkem
1 316
2 002
6 275
10 367
19 960
278
19 564
0
118
19 960
763 305
6,59%
10,03%
31,44%
51,94%
100,00%
1,39%
98,02%
0,00%
0,59%
100,00%
100,00%
62
4. Vývoj českého trhu a dovozy vozidel
4.1. Osobní automobily a užitková vozidla kat. N1
SAP společně se Svazem dovozců automobilů (SDA) v roce 1999 pravidelně
měsíčně zpracovávalo a členské základně SAP předávalo přehled o prodejích
a dovozech osobních automobilů a užitkových vozidel kat. N1. Z tohoto důvodu již
v tomto materiálu nejsou uváděny veškeré detailní údaje, ale jsou provedena jen
celková a zobecňující shrnutí.
4.1.1. Osobní automobily
V roce 1999 působilo na oficiálním českém trhu nových osobních automobilů
celkem 38 výrobních značek (oproti 41 značkám v roce 1998). Přehled
jejich prodejů včetně porovnání s rokem 1998 je uveden v tabulce č. 4.1.1. Vývoj
českého trhu nových osobních automobilů od roku 1993 do roku 1999, spolu
s prvním odhadem pro rok 2000, pak znázorňuje diagram č. 4.1.1.
(TUZV+OFI)
Tabulka č. 4.1.1.
charakter
prodejce
v ČR
v r.1999
prodáno
(ks)
podíl na
celkovém
trhu v ČR
ŠKODA
TUZV
72 496
29,17%
49,56%
49,59%
77 416
-6,36%
OPEL / GM
VOLKSWAGEN
FORD
RENAULT
DAEWOO
PEUGEOT
FIAT
TOYOTA
SEAT
MAZDA
NISSAN
CITROEN
HONDA
SUZUKI
HYUNDAI
AUDI
KIA
MERCEDES BENZ
MITSUBISHI
BMW
LADA
VOLVO
ALFA ROMEO
SUBARU
CHRYSLER / JEEP
ROVER
LAND/RANGE ROVER
SSANG YONG
SAAB
JAGUAR
PORSCHE
MTX
LANCIA
ZASTAVA-YUGO
MG
TATRA
FERRARI
ROLLS-ROYCE
PROTON
GORDON
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
TUZV
OFI
OFI
OFI
TUZV
OFI
OFI
OFI
TUZV
9 566
8 151
7 360
6 952
6 016
5 173
4 714
3 604
3 465
2 702
2 638
2 631
1 967
1 288
1 164
1 074
828
825
693
623
505
436
323
246
205
170
137
73
56
51
20
12
7
2
2
2
1
0
0
0
3,85%
3,28%
2,96%
2,80%
2,42%
2,08%
1,90%
1,45%
1,39%
1,09%
1,06%
1,06%
0,79%
0,52%
0,47%
0,43%
0,33%
0,33%
0,28%
0,25%
0,20%
0,18%
0,13%
0,10%
0,08%
0,07%
0,06%
0,03%
0,02%
0,02%
0,01%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
6,54%
5,57%
5,03%
4,75%
4,11%
3,54%
3,22%
2,46%
2,37%
1,85%
1,80%
1,80%
1,34%
0,88%
0,80%
0,73%
0,57%
0,56%
0,47%
0,43%
0,35%
0,30%
0,22%
0,17%
0,14%
0,12%
0,09%
0,05%
0,04%
0,03%
0,01%
0,01%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
6,54%
5,58%
5,03%
4,76%
4,12%
3,54%
3,22%
2,47%
2,37%
1,85%
1,80%
1,80%
1,35%
0,88%
0,80%
0,73%
0,57%
0,56%
0,47%
0,43%
0,35%
0,30%
0,22%
0,17%
0,14%
0,12%
0,09%
0,05%
0,04%
0,03%
0,01%
0,01%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
6 626
6 746
9 844
5 149
3 772
3 246
4 730
2 609
2 859
2 844
2 173
2 386
2 351
874
1 791
1 015
629
775
745
596
343
325
330
217
276
105
25
111
91
34
17
9
23
40
4
9
3
1
10
6
44,37%
20,83%
-25,23%
35,02%
59,49%
59,37%
-0,34%
38,14%
21,20%
-4,99%
21,40%
10,27%
-16,33%
47,37%
-35,01%
5,81%
31,64%
6,45%
-6,98%
4,53%
47,23%
34,15%
-2,12%
13,36%
-25,72%
61,90%
448,00%
-34,23%
-38,46%
50,00%
17,65%
33,33%
-69,57%
-95,00%
-50,00%
-77,78%
-66,67%
-100,00%
-100,00%
-100,00%
146 178
58,82%
99,94%
100,00%
141 155
3,56%
výrobní značka
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
CELKEM:
podíl na
podíl na
trhu nových trhu nových
OFI+TUZV+ost. jen OFI+TUZV
v r.1998
prodáno
(ks)
+ nárůst, - pokles
počtu
podílu na trhu
podílu na
prodejů nových OFI+TUZV celkovém trhu
3,56%
rok 1999
rok 1998
Nárůst (+), pokles (-)
z toho: TUZV
OFI
TRH OFI+TUZV:
-5,25%
1,85%
0,80%
-1,94%
1,11%
1,44%
1,24%
-0,13%
0,62%
0,34%
-0,17%
0,27%
0,11%
-0,32%
0,26%
-0,47%
0,02%
0,12%
0,02%
-0,05%
0,00%
0,10%
0,07%
-0,01%
0,01%
-0,06%
0,04%
0,08%
-0,03%
-0,03%
0,01%
0,00%
0,00%
-0,01%
-0,03%
0,00%
-0,01%
0,00%
0,00%
-0,01%
0,00%
-0,62%
1,30%
0,68%
-0,83%
0,82%
0,97%
0,83%
0,08%
0,45%
0,29%
-0,01%
0,23%
0,14%
-0,11%
0,18%
-0,22%
0,04%
0,09%
0,03%
-0,01%
0,02%
0,07%
0,05%
0,00%
0,02%
-0,02%
0,03%
0,05%
-0,01%
-0,01%
0,01%
0,00%
0,00%
-0,01%
-0,01%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
4,50%
-----146 178
141 155
5 023
-4 930
9 953
4,50%
ks (38 značek)
ks (41 značek)
ks, to je 100%
-98,15%
198,15%
TUZV = tuzemský výrobce
OFI = oficiální dovozce
63
Trh nových vozidel v ČR (osobní automobily - kat. M1)
(prodeje tuzemských výrobců + Σ nová z dovozu)
180 000
154 361
160 000
141 310
140 000
169 768
146 265
116 213
120 000
100 000
171 710
84 825
91 371
80 000
60 000
40 000
20 000
0
r.1993
r.1994
r.1995
r.1996
r.1997
r.1998
r.1999
odhad
2000
Oproti trhu TUZV+OFI jsou započtena i nová vozidla z mimooficiálních dovozů ( v r. 1999 = 97 ks).
Diagram č. 4.1.1.
Z grafu vyplývá, že český trh nových osobních vozidel kulminoval zatím v roce
1997 a to na hranici téměř 172 000 ks. V roce 1999 dosáhl objem trhu nových
osobních automobilů cca 146 000 ks vozidel, což představuje 3,5% nárůst oproti
roku 1998, avšak oproti roku 1997 se stále jedná o pokles ve výši 14,8%. V roce
1999 tedy došlo k mírnému zvýšení prodejů nových vozidel. Postupně ale dochází ke
změnám podílu domácích výrobců na trhu nových vozidel, což dokumentuje diagram
č. 4.1.2. a 4.1.3. Podchycený dlouhodobý trend je nutno z pohledu domácích
výrobců hodnotit jako relativně nepříznivý.
V roce 1999 výrazně vzrostl dovoz ojetých osobních automobilů a dosáhl
historického maxima. Bylo dovezeno (mimo dovozy deklarované tzv. na náhradní
díly) celkem 145 398 ks ojetých osobních automobilů, tedy o 22,6% více než v roce
1998. Tento fakt byl zřejmě způsoben ukončením platnosti výjimky, která do
31.12.1999 umožňovala dovoz osobních automobilů plnících méně přísné technické
předpisy a ekologické limity (hluk, brzdy, emise).
Proporcionální poměry v obchodu s osobními vozidly od roku 1993 do konce
března roku 2000 jsou znázorněny v diagramu č. 4.1.4. a celkové shrnutí od roku
1991 je pak uvedeno diagramu č. 4.1.5.
64
Vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu osobních automobilů
36,82% 48,18%
29,18% 49,60%
20%
29,80% 54,80%
30%
31,70% 55,68%
40%
28,01%
50%
36,73%
60%
28,43% 53,65%
70%
31,29% 59,89%
80%
64,43%
90%
75,24%
100%
10%
0%
1993
1994
na trhu TUZV+OFI
1995
1996
1997
1998
1999
za 1.Q/2000
na celkovém trhu (tj. včetně neoficiálních dovozů nových a ojetých)
942 735 ks osobních automobilů
538 378 ks , to je ................... 57,11%
Na celkovém trhu pak bylo v České republice "zobchodováno": 1 755 856 ks osobních automobilů
z toho domácími výrobci: 538 378 ks , to je .................... 30,66%
Za uvedené období bylo na českém trhu TUZV+OFI prodáno celkem:
z toho domácími výrobci:
Diagram č. 4.1.2.
Diagram č. 4.1.3.
65
Podíl jednotlivých druhů obchodu
na jeho celkovém objemu (osobní automobily kat. M1)
60%
50%
40%
56,53%
51,19%
47,75%
43,07%
36,73%
30%
28,01%
20%
10%
47,02%
15,46%
12,08%
0%
r.1993
r.1994
25,23%
24,56%
20,96%
r.1995
31,70%
28,43%
31,29%
r.1996
prodej tuzemských výrobců
r.1997
dovoz ojeté
45,62%
50,90%
33,00%
34,73%
29,80% 24,34%
32,27%
24,58% 24,75%
r.1998
r.1999
1.Q 2000
prodej nových z dovozu
období
Diagram č. 4.1.4.
Od počátku roku 1991 do 31.3.2000
bylo na území České republiky
"zobchodováno" celkem 2 149 017 ks
osobních automobilů
31,3%
48,6%
(údaje za rok 1991 a 1992 pouze odhad)
prodeje tuzemských výrobců (671 886 ks)
20,1%
prodeje nových z dovozu (431 956 ks)
dovozy ojetých (1 045 175 ks)
Diagram č. 4.1.5.
4.1.2. Užitková vozidla kat. N1
V roce 1999 vykázalo prodej na oficiálním českém trhu nových užitkových
vozidel kat. N1 (TUZV+OFI) celkem 32 výrobních značek (oproti 37 značkám v roce
1998). Přehled jejich prodejů včetně porovnání s rokem 1998 je uveden v tabulce č.
4.1.2. Vývoj českého trhu nových vozidel této kategorie od roku 1993 do roku 1999,
spolu s prvním odhadem pro rok 2000, znázorňuje diagram č. 4.1.6.
Objem trhu nových užitkových vozidel kat. N1 dosáhl v roce 1999 necelých
16 000 ks vozidel, což je oproti roku 1998 snížení o 3,7% a oproti maximu
dosaženém v roce 1997 dokonce o 27,0%. V roce 1999 došlo tedy v tomto
segmentu k dalšímu snížení prodejů, nikoli však již tak razantnímu jako byl pokles
v porovnání let 1998/1997. Rovněž v této kategorii je však patrný poměrně vysoký
pokles podílu domácích výrobců na českém trhu (viz diagram č. 4.1.7. a 4.1.8.), který
se projevil v roce 1999 a pokračoval i v 1. čtvrtletí roku 2000.
66
Tabulka č. 4.1.2.
charakter
prodejce
v ČR
v r.1999
prodáno
(ks)
ŠKODA
TUZV
3 456
20,63%
21,96%
21,96%
4 313
-19,87%
-4,42%
-5,05%
FORD
VOLKSWAGEN
MERCEDES BENZ
PEUGEOT
CITROEN
RENAULT
FIAT
NISSAN
LUBLIN
MAZDA
KIA
HYUNDAI
OPEL / GM
TOYOTA
IVECO
MITSUBISHI
FSO
SEAT
LADA
TATRA BETA
MAGMA
MULTICAR
LDV
LAND/RANGE ROVER
R.V.I.
JLAURETA
TATA
TAZ
SUZUKI
ASIA MOTORS
ZASTAVA-YUGO
GAZELA
TERRIER
SSANG YONG
DESTACAR
PIAGGIO
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
TUZV
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
TUZV
TUZV
OFI
OFI
OFI
OFI
TUZV
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
TUZV
TUZV
OFI
TUZV
OFI
2 676
1 902
1 213
1 089
875
733
606
417
365
360
324
308
259
236
203
131
90
72
72
65
54
51
36
33
28
20
20
18
14
11
1
0
0
0
0
0
15,98%
11,36%
7,24%
6,50%
5,22%
4,38%
3,62%
2,49%
2,18%
2,15%
1,93%
1,84%
1,55%
1,41%
1,21%
0,78%
0,54%
0,43%
0,43%
0,39%
0,32%
0,30%
0,21%
0,20%
0,17%
0,12%
0,12%
0,11%
0,08%
0,07%
0,01%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
17,00%
12,09%
7,71%
6,92%
5,56%
4,66%
3,85%
2,65%
2,32%
2,29%
2,06%
1,96%
1,65%
1,50%
1,29%
0,83%
0,57%
0,46%
0,46%
0,41%
0,34%
0,32%
0,23%
0,21%
0,18%
0,13%
0,13%
0,11%
0,09%
0,07%
0,01%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
17,00%
12,09%
7,71%
6,92%
5,56%
4,66%
3,85%
2,65%
2,32%
2,29%
2,06%
1,96%
1,65%
1,50%
1,29%
0,83%
0,57%
0,46%
0,46%
0,41%
0,34%
0,32%
0,23%
0,21%
0,18%
0,13%
0,13%
0,11%
0,09%
0,07%
0,01%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
2 581
1 718
1 127
875
880
854
319
337
601
416
350
471
268
236
80
136
48
146
67
136
53
26
10
47
8
10
18
144
9
24
2
13
17
4
3
2
3,68%
10,71%
7,63%
24,46%
-0,57%
-14,17%
89,97%
23,74%
-39,27%
-13,46%
-7,43%
-34,61%
-3,36%
0,00%
153,75%
-3,68%
87,50%
-50,68%
7,46%
-52,21%
1,89%
96,15%
260,00%
-29,79%
250,00%
100,00%
11,11%
-87,50%
55,56%
-54,17%
-50,00%
-100,00%
-100,00%
-100,00%
-100,00%
-100,00%
1,22%
1,58%
0,81%
1,57%
0,18%
-0,57%
1,90%
0,59%
-1,36%
-0,26%
-0,08%
-0,92%
0,01%
0,06%
0,80%
0,00%
0,28%
-0,44%
0,05%
-0,42%
0,02%
0,17%
0,17%
-0,08%
0,13%
0,07%
0,02%
-0,77%
0,03%
-0,08%
-0,01%
-0,08%
-0,10%
-0,02%
-0,02%
-0,01%
0,61%
1,13%
0,53%
1,29%
-0,02%
-0,71%
1,72%
0,48%
-1,40%
-0,33%
-0,15%
-0,97%
-0,05%
0,00%
0,74%
-0,03%
0,25%
-0,44%
0,03%
-0,42%
0,01%
0,15%
0,16%
-0,08%
0,12%
0,06%
0,01%
-0,75%
0,03%
-0,08%
-0,01%
-0,08%
-0,10%
-0,02%
-0,02%
-0,01%
16 349
-3,74%
výrobní značka
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
CELKEM:
podíl na
celkovém
trhu v ČR
podíl na
podíl na
15 738
93,96%
100,00%
100,00%
OFI
0
0,00%
0,00%
0,00%
47 HYMER
OFI
0
0,00%
0,00%
0,00%
48 CHRYSLER / JEEP
49 JAGUAR
OFI
OFI
0
0
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
50
OFI
OFI
0
0,00%
0,00%
0
0,00%
0,00%
0,00%
46 HONDA
LANCIA
51 LUBLIN *)
v r.1998
prodáno
(ks)
+ nárůst, - pokles
podílu na trhu
podílu na
počtu
prodejů nových OFI+TUZV celkovém trhu
-3,74%
rok 1999
rok 1998
z toho: TUZV
OFI
TRH OFI+TUZV:
0,00%
-3,39%
----15 738
16 349
-611
-1 186
575
-3,39%
ks (32 značek)
ks (37 značek)
ks, to je 100%
194,11%
-94,11%
Trh nových vozidel v ČR (užitková vozidla - kat. N1)
25 000
21 189
21 578
20 000
15 000
14 039
15 277
16 350
15 738
15 038
r.1998
r.1999
odhad
2000
11 247
10 000
5 000
0
r.1993
r.1994
r.1995
r.1996
r.1997
Oproti trhu TUZV+OFI jsou započtena i nová vozidla z mimooficiálních dovozů (v r. 1999 = 0 ks).
Diagram č. 4.1.6.
67
Vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu užitkových vozidel kat. N1
100%
90%
80%
1994
1995
1996
na trhu TUZV+OFI
1997
1998
1999
16,57%
15,74%
23,66%
25,18%
30,64%
31,47%
27,68%
28,57%
22,65%
10%
0%
1993
23,27%
18,41%
20%
19,48%
30%
34,18%
40%
35,89%
50%
46,29%
60%
49,32%
70%
za 1.Q/2000
118 763
34 321
124 001
34 321
Na celkovém trhu pak bylo v České republice "zobchodováno":
ks vozidel kat. N1
ks, to je .................... 28,90%
ks vozidel kat. N1
ks, to je ..................... 27,68%
Diagram č. 4.1.7.
Podíly domácích výrobců užitkových vozidel kat. N1 na českém trhu (TUZV+OFI)
1993
ŠKODA AUTO
1994
BETA (TATRA+ELCAR)
1996
1997
LUBLIN
GAZELA
1999
0,00%
0,00%
0,00%
0,33%
16,24%
21,97%
1998
0,41%
2,32%
0,00%
0,48%
0,83%
3,67%
0,08%
0,51%
22,61%
21,99%
1995
0,54%
4,65%
0,09%
0,68%
0%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
10%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
20%
0,41%
0,00%
0,00%
2,03%
17,05%
30%
0,24%
0,00%
0,00%
1,04%
40%
26,37%
35,89%
50%
49,32%
60%
za 1.Q/2000
ostatní (v r.2000 MAGMA a JLaureta)
Podíly tuzemských výrobců za dané období:
ŠKODA AUTO
TATRA / ŠKODA Elcar (Beta)
DAEWOO AVIA (Lublin)
ALFINE / AGROMOTOR (Magma)
LAURETA AUTO (JLaureta)
ostatní
CELKEM:
31 042
429
1 970
587
36
257
ks, to je ... 26,14%
ks, to je ... 0,36%
ks, to je ... 1,66%
ks, to je ... 0,49%
ks, to je ... 0,03%
ks, to je ... 0,22%
34 321 ks
28,90%
Diagram č. 4.1.8.
68
4.1.3. Shrnutí
Shrneme-li výše uvedené a podíváme-li se na strukturu domácích prodejů trochu
podrobněji, je možno ve stručnosti konstatovat, že:
• celkový propad trhu v roce 1998 postihl jak oficiální dovozce, tak i tuzemské
výrobce, bohužel větší měrou zasáhl právě domácí producenty;
• zaznamenané zvýšení prodejů osobních automobilů v r. 1999 a za 1. čtvrtletí
2000 se naopak více projevilo v prodejích dovážených vozidel;
• v prodejích osobních automobilů dochází k pozvolnému poklesu v segmentu
malých vozů a též u střední třídy, naopak mírný růst byl zaznamenán u nižší
střední třídy a velkoprostorových automobilů (viz diagram č. 4.1.9. a 4.1.10).
40%
33,34%
32,36%
50%
33,33%
52,95%
51,62%
60%
53,22%
NOVÉ OSOBNÍ AUTOMOBILY - struktura ve čtvrtletí (PRODEJE TUZV + OFI)
4,50%
4,04%
4,14%
3,14%
1,82%
1,43%
10%
7,40%
8,85%
20%
7,85%
30%
0%
malé vozy
1.Q.1998
nižší střední
třída
1.Q.1999
střední třída
velkoprostorové
1.Q.2000
ostatní (vyšší a
luxusní, terénní,
kupé a
kabriolety)
Diagram č. 4.1.9.
51,65%
52,65%
60%
57,12%
NOVÉ OSOBNÍ AUTOMOBILY - struktura za rok (PRODEJE TUZV + OFI)
4,49%
4,39%
3,57%
2,58%
2,03%
1,43%
10%
7,30%
7,85%
20%
8,19%
30%
33,98%
40%
32,74%
30,02%
50%
0%
malé vozy
rok 1997
nižší střední
třída
střední třída
rok 1998
rok 1999
velkoprostorové
ostatní (vyšší a
luxusní, terénní,
kupé a
kabriolety)
Diagram č. 4.1.10.
69
Mírný nárůst prodejů nových osobních automobilů v roce 1999, spolu se zatím
růstovou tendencí zaznamenanou v roce 2000 může mít celou řadu příčin. Ty je
možno shrnout zhruba do těchto bodů:
• v České republice sice nedošlo v r.1999 k zásadnímu obratu v ekonomickém
vývoji, ale určité pozitivní změny makroekonomických ukazatelů v prvních
měsících roku 2000 mohou být známkou oživení hospodářství - to má
samozřejmě kladný dopad na kupní sílu obyvatelstva i podnikatelské sféry,
projevující se mimo jiné v nákupu dopravních prostředků;
• v roce 1999 došlo poprvé (vlivem hrozby povinně smluvního pojištění 2000)
k vyřazení značného počtu vozidel, což u řady občanů vyvolalo potřebu
nákupu nového vozu;
• zejména z důvodů ekonomických problémů odkládala řada potencionálních
zákazníků nákup nového vozu na pozdější dobu, v hodnoceném období došlo,
i vlivem relativně nízkých cen vozů v ČR, k realizaci těchto nákupů;
• v prvním čtvrtletí roku 2000 byl zaznamenán pokles dovozů ojetých vozů na
cca 1/2 skutečnosti stejného období loňského roku (to však může být
ovlivněno „předzásobením se“ ojetými vozy dovezenými v r. 1999).
V roce 2000 lze tedy na základě trendů prodejů v jednotlivých měsících roku
a vývoje za první čtyři měsíce očekávat určitý, zhruba 7,5 - 15% růst prodejů oproti
roku 1999. To znamená, že celková výše prodejů nových osobních vozidel by se
měla pohybovat zhruba mezi 157 000 až 170 000 prodaných vozidel. Jaký podíl na
tomto zvýšení budou mít jednotlivé značky záleží na jejich nabídce, cenách,
servisních službách a celkové obchodní strategii.
Výše uvedené faktory platí v podstatě i pro kategorii malých užitkových vozidel.
Jelikož se však jejich vliv většinou projevuje nejdřív u osobních automobilů (případně
i motocyklů), lze pro rok 2000 očekávat prodeje na úrovni roku 1999. Obvykle se
trendy podchycené u osobních automobilů začnou projevovat u ostatních kategorií
dopravních prostředků s určitým fázovým posunem. Důležitá je přitom „velikost, síla
a trvanlivost“ daného faktoru či ekonomického ukazatele.
Údaje o prodejích jednotlivých značek a o dovozech vozidel jsou v souhrnu za
rok 1999 a předcházející 4 roky uvedeny v publikaci „STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO
PRŮMYSLU ZA ROK 1999“, která byla členské základně rovněž postoupena.
4.2. Nákladní automobily, motocykly a přípojná vozidla
Zpracování souhrnných přehledů o tuzemských prodejích a dovozech ostatních
kategorií vozidel (nákladních automobilů, autobusů, přípojných vozidel a motocyklů
„do“ a „přes“ 50 ccm) doznalo v roce 1999 dalších kvalitativních změn. Údaje
o prodejích za všechny kategorie vozidel, mimo přípojná vozidla, jsou zpracovávány
měsíčně a předávány průběžně členské základně SAP. Negativem zpracování
statistických údajů tedy zůstává skutečnost, že se stále nedaří získávat kompletní
údaje od všech oficiálních dovozců přípojných vozidel. Rovněž v kategorii autobusů
se v porovnání s údaji GŘ Cel o dovozech nových vozidel, nedaří získávat údaje od
všech dovozců (i když zde došlo k určitému zlepšení).
70
4.2.1. Nákladní automobily (kat. N2 a N3)
V roce 1999 prodávalo své vozy na oficiálním českém trhu nových nákladních
automobilů (TUZV+OFI) celkem 14 výrobních značek (oproti 15 značkám v roce 1998).
Přehled jejich prodejů včetně porovnání s rokem 1998 je uveden v tabulce č. 4.2.1.
Vývoj trhu nových nákladních vozidel od roku 1993 do roku 1999, spolu s odhadem
pro rok 2000, znázorňuje diagram č. 4.2.1. Rovněž v této komoditě ztrácejí postupem
času domácí výrobci svůj tržní podíl, což dokládá diagram č. 4.2.2. i 4.2.3. Nutno
konstatovat, že prodeje tuzemských výrobců v ČR, stejně tak jako výroba, dosáhly
v roce 1999 historického minima.
Tabulka č. 4.2.1.
charakter
prodejce
v ČR
výrobní značka
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
DAEWOO AVIA
MERCEDES BENZ
IVECO
DAF
RENAULT V.I.
MAN
VOLVO
SCANIA
TATRA
NISSAN
ŠKODA Mn.Hradiště
PRAGA
LDV
MMC (MITSUBISHI)
ROSS
TUZV
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
TUZV
OFI
TUZV
TUZV
OFI
OFI
TUZV
CELKEM:
v r.1999
prodáno
(ks)
podíl na
celkovém
trhu v ČR
podíl na
podíl na
v r.1998
prodáno
(ks)
1 441
823
657
521
374
346
309
305
171
83
73
47
9
2
0
23,16%
13,23%
10,56%
8,37%
6,01%
5,56%
4,97%
4,90%
2,75%
1,33%
1,17%
0,76%
0,14%
0,03%
0,00%
27,89%
15,93%
12,72%
10,08%
7,24%
6,70%
5,98%
5,90%
3,31%
1,61%
1,41%
0,91%
0,17%
0,04%
0,00%
27,92%
15,95%
12,73%
10,09%
7,25%
6,70%
5,99%
5,91%
3,31%
1,61%
1,41%
0,91%
0,17%
0,04%
0,00%
+ nárůst,
počtu
prodejů
2 079
823
738
364
290
305
282
250
267
96
166
90
3
2
18
-30,69%
0,00%
-10,98%
43,13%
28,97%
13,44%
9,57%
22,00%
-35,96%
-13,54%
-56,02%
-47,78%
200,00%
0,00%
-100,00%
5 773
-10,60%
5 161
82,96%
,
99,88%
,
100,00%
,
21 MERCEDES UNIMOG
OFI
0
0,00%
0,00%
0,00%
TRH OFI+TUZV: -10,60%
22 MULTICAR
OFI
0
0,00%
0,00%
0,00%
23 NEOPLAN
24 SLOV-AVIA
OFI
OFI
0
0
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
25 SMIT
26 VANHOOL
OFI
OFI
0
0,00%
0
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
rok 1999
rok 1998
z toho: TUZV
OFI
0,00%
- pokles
podílu na trhu
podílu na
nových OFI+TUZV celkovém trhu
-8,09%
1,69%
-0,05%
3,79%
2,22%
1,42%
1,10%
1,58%
-1,31%
-0,05%
-1,46%
-0,65%
0,12%
0,00%
-0,31%
-7,27%
1,18%
-0,24%
3,05%
1,77%
1,10%
0,84%
1,24%
-1,16%
-0,07%
-1,26%
-0,56%
0,10%
0,00%
-0,26%
-1,55%
,
-----1,55%
5 161 ks (14 značek)
-612 ks, to je 100%
-888 145,10%
276 -45,10%
Trh nových vozidel v ČR (kat. N2 a N3, včetně tahačů)
8 000
7 573
7 000
6 000
5 309
5 000
5 870
6 370
5 882
5 782
5 167
4 752
4 000
3 000
2 000
1 000
0
r.1993
r.1994
r.1995
r.1996
r.1997
r.1998
r.1999
odhad
2000
Oproti trhu TUZV+OFI jsou započtena i nová vozidla z mimooficiálních dovozů (v r.1999 = 6 ks).
Diagram č. 4.2.1.
71
1994
1995
1996
na trhu TUZV+OFI
1997
1998
1999
26,41%
21,59%
10%
0%
1993
33,53%
27,82%
20%
45,44%
38,47%
55,99%
46,82%
30%
53,57%
40%
49,53%
50%
67,89%
60%
63,71%
70%
74,75%
80%
70,31%
90%
81,85%
100%
84,93%
Vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu nákladních automobilů
za
1.Q/2000
42 162
24 391
47 319
24 391
ks vozidel kat N2, N3
ks, to je .... 57,85%
ks vozidel kat N2, N3
ks, to je .... 51,55%
Diagram č. 4.2.2.
Podíly domácích výrobců nákladních automobilů na českém trhu (TUZV+OFI)
1993
1994
DAEWOO AVIA / AVIA
TATRA
1998
1999
0,84%
21,92%
2,13%
1,52%
3,30%
1,42%
2,09%
4,61%
2,86%
3,02%
1997
ŠKODA / LIAZ
27,93%
35,88%
40,81%
1996
6,21%
5,95%
2,56%
7,19%
7,55%
1995
0,89%
0%
1,24%
10%
4,59%
9,13%
20%
0,00%
30%
5,44%
13,83%
40%
3,00%
50%
37,99%
60%
4,49%
8,09%
70%
50,60%
80%
59,79%
90%
65,66%
100%
za
1.Q/2000
ostatní (od r.1999 jen PRAGA)
Podíly tuzemských výrobců za dané období: DAEWOO AVIA / AVIA
TATRA
ŠKODA / LIAZ
PRAGA
ROSS
CELKEM:
18 590
2 131
2 863
294
513
24 391
ks, to je ....
ks, to je ....
ks, to je ....
ks, to je ....
ks, to je ....
ks, to je .....
44,09%
5,05%
6,79%
0,70%
1,22%
57,85%
Diagram č. 4.2.3.
72
Z diagramů lze usuzovat na možný obrat v dosud záporném trendu prodejů, při
hlubším pohledu však případný růst prodejů nebude zřejmě naplněn domácí
produkcí, ale nákladními vozy z dovozu (a to dosti výrazně). Odhadovaný pokles
prodejů domácích výrobců je patrný i z diagramu č. 4.2.4. Celkově by prodej nových
nákladních automobilů měl dosáhnout úrovně roku 1998, tedy cca 5 800 ks.
385
1 000
500
4 336
1 104
1 546
3 435
1 213
2 620
2 812
618
1 500
1 732
2 000
1 049
2 500
1 252
1 885
3 000
3 162
3 558
3 500
3 516
4 000
4 057
4 500
3 985
Skladba trhu - nákladní automobily kat. N2, N3 (včetně tahačů)
0
1995
1996
1997
nové tuzemské
dovoz nové
1998
1999
odhad 2000
dovoz ojeté
Diagram č. 4.2.4.
4.2.2. Autobusy (kat. M2 a M3)
Situace na trhu nových autobusů je na rozdíl od ostatních kategorií vozidel již
delší dobu v podstatě stabilní. Podíl domácích výrobců zde neklesá a dosahuje
relativně vysoké hodnoty. To je jednoznačně patrné z diagramů č. 4.2.5. až 4.2.7.
Přehled prodejů devíti výrobních značek, které v r. 1999 vykázaly prodeje na českém
trhu, je uveden v tabulce č. 4.2.2.
Tabulka č. 4.2.2.
výrobní značka
výrobce
1
2
3
4
5
6
7
8
9
KAROSA
SOR Libchavy
KH motor CENTRUM
MERCEDES BENZ
BERKHOF
MAN
BOVA
IKARUS
ŠKODA Ostrov
charakter
prodejce
v ČR
TUZV
TUZV
TUZV
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
TUZV
CELKEM:
v r.1999
prodáno
(ks)
podíl na
celkovém
trhu v ČR
podíl na
podíl na
610
73
23
16
6
2
1
1
1
67,85%
8,12%
2,56%
1,78%
0,67%
0,22%
0,11%
0,11%
0,11%
75,68%
9,06%
2,85%
1,99%
0,74%
0,25%
0,12%
0,12%
0,12%
83,22%
9,96%
3,14%
2,18%
0,82%
0,27%
0,14%
0,14%
0,14%
733
81,54%
90,94%
100,00%
20
OFI
0,00%
0,00%
0,00%
21
OFI
0,00%
0,00%
0,00%
22
23
OFI
0,00%
0,00%
OFI
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
24
OFI
0,00%
0,00%
0,00%
25
OFI
0,00%
0,00%
0,00%
v r.1998
prodáno
(ks)
+ nárůst,
počtu
prodejů
538
67
23
0
2
26
2
2
1
13,38%
8,96%
0,00%
#DIV/0!
200,00%
-92,31%
-50,00%
-50,00%
0,00%
661
10,89%
10,89%
rok 1999
rok 1998
z toho: TUZV
OFI
TRH OFI+TUZV:
- pokles
podílu na trhu
podílu na
1,83%
-0,18%
-0,34%
2,18%
0,52%
-3,66%
-0,17%
-0,17%
-0,01%
12,10%
1,18%
0,17%
1,78%
0,46%
-2,47%
-0,10%
-0,10%
0,01%
-----
13,04%
13,04%
733 ks (9 značek)
661 ks (8 značek)
72 ks, to je 100%
78 108,33%
-8,33%
-6
73
Trh nových vozidel v ČR (autobusy - kat. M2 a M3)
1 000
892
874
900
800
784
842
839
r.1996
r.1997
r.1998
693
806
812
r.1999
odhad
2000
700
600
500
400
300
200
100
0
r.1993
r.1994
r.1995
Oproti trhu TUZV+OFI jsou započtena i nová vozidla z mimooficiálních dovozů (v r.1999 = 73 ks).
Diagram č. 4.2.5.
97,46%
75,66%
96,45%
78,64%
65,18%
74,97%
75,18%
65,26%
78,19%
60%
66,92%
97,55%
96,22%
70%
96,02%
80%
94,60%
90%
92,83%
100%
94,39%
Vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu autobusů
50%
40%
30%
20%
10%
0%
1993
1994
na trhu TUZV+OFI
1995
1996
1997
1998
1999
za 1.Q/2000
5 775
5 056
6 402
5 056
ks autobusů
ks, to je ... 87,55%
ks autobusů
ks, to je .... 78,98%
Diagram č. 4.2.6.
74
77,97%
64,12%
70%
61,52%
65,56%
80%
83,22%
91,20%
90%
94,62%
100%
91,82%
Podíly domácích výrobců autobusů na českém trhu (TUZV+OFI)
60%
50%
0%
1993
1994
KAROSA
1995
1996
SOR
1997
1999
8,47%
9,96%
1998
3,27%
2,86%
7,99%
5,58%
8,08%
4,72%
7,91%
2,31%
1,14%
10%
0,46%
2,58%
20%
4,04%
30%
11,02%
40%
za 1.Q/2000
ostatní (v r.2000 jen KH motor Centrum)
Podíly tuzemských výrobců za dané období: KAROSA
4 550
315
191
5 056
SOR
ostatní (KH motor Centrum, ŠKODA Ostrov, ZLINER, OASA)
CELKEM:
ks, to je ... 78,79%
ks, to je ... 5,45%
ks, to je ... 3,31%
87,55%
ks
Diagram č. 4.2.7.
4.2.3. Motocykly a mopedy (kat. L)
V této kategorii vozidel byl již v roce 1999 zaznamenán pozitivní obrat (růst)
v prodejích, který byl potvrzen i dosavadními výsledky roku 2000. Je však nutno
přihlédnout k tomu, že teprve v roce 1999 přistoupili někteří dovozci k poskytování
údajů do statistiky zpracovávané sekretariátem SAP. Celkový vývoj trhu nových
motocyklů a mopedů a podíly domácích výrobců na českém trhu jsou znázorněny
v diagramech č. 4.2.8. až 4.2.10. Bohužel vývoj podílu domácích výrobců není
zřejmě v souladu s celkovým růstem trhu, ale má v souhrnu spíše opačný, byť
relativně jen mírně sestupný trend.
Jak ukazuje tabulka č. 4.2.3. realizovalo své produkty na českém trhu v roce
1999 celkem 32 výrobních značek.
Trh nových vozidel v ČR (mtc a mopedy - kat. L)
12 000
10 000
11 653
8 000
6 000
11 154
9 690
8 805
8 376
7 320
6 460
5 362
4 000
2 000
0
r.1993
r.1994
r.1995
r.1996
r.1997
r.1998
r.1999
odhad
2000
Oproti trhu TUZV+OFI jsou započteny i nové motocykly z mimooficiálních dovozů (v r.1999 = 36 ks).
Diagram č. 4.2.8.
75
Tabulka č. 4.2.3.
charakter
prodejce
v ČR
výrobní značka
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
MANET KORADO
YAMAHA
BABETA
HONDA
HUSQVARNA
JAWA
SUZUKI
DANDY
CAGIVA
APRILIA
PIAGGIO
DERBI
KAWASAKI
HERO
DUCATI
KTM
STELLA
HYOSUNG
BOMBARDIER
SIMSON
MS STEWARD
BMW
PRAGA
HARLEY DAVID.
PEUGEOT
GAS GAS
MV AGUSTA
MOTO GUZZI
NORDTRAC
MZ KANUNI
MuZ
TRIUMPH
DNĚPR
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
TUZV
OFI
TUZV
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
TUZV
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
TUZV
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
OFI
CELKEM:
v r.1999
prodáno
(ks)
podíl na
celkovém
trhu v ČR
podíl na
podíl na
v r.1998
prodáno
(ks)
1 568
1 455
1 045
725
663
335
325
309
285
240
225
167
151
135
129
113
102
58
56
41
40
37
38
35
18
17
10
9
3
3
2
1
0
11,92%
11,06%
7,94%
5,51%
5,04%
2,55%
2,47%
2,35%
2,17%
1,82%
1,71%
1,27%
1,15%
1,03%
0,98%
0,86%
0,78%
0,44%
0,43%
0,31%
0,30%
0,28%
0,29%
0,27%
0,14%
0,13%
0,08%
0,07%
0,02%
0,02%
0,02%
0,01%
0,00%
18,72%
17,37%
12,48%
8,66%
7,92%
4,00%
3,88%
3,69%
3,40%
2,87%
2,69%
1,99%
1,80%
1,61%
1,54%
1,35%
1,22%
0,69%
0,67%
0,49%
0,48%
0,44%
0,45%
0,42%
0,21%
0,20%
0,12%
0,11%
0,04%
0,04%
0,02%
0,01%
0,00%
18,80%
17,45%
12,53%
8,69%
7,95%
4,02%
3,90%
3,71%
3,42%
2,88%
2,70%
2,00%
1,81%
1,62%
1,55%
1,35%
1,22%
0,70%
0,67%
0,49%
0,48%
0,44%
0,46%
0,42%
0,22%
0,20%
0,12%
0,11%
0,04%
0,04%
0,02%
0,01%
0,00%
8 340
63,39%
99,57%
100,00%
+ nárůst,
počtu
prodejů
- pokles
podílu na trhu
podílu na
2 169
876
1 342
689
76
198
210
510
251
0
116
128
118
0
137
154
111
0
0
54
60
50
0
20
0
0
0
10
0
4
2
3
3
-27,71%
66,10%
-22,13%
5,22%
772,37%
69,19%
54,76%
-39,41%
13,55%
#DIV/0!
93,97%
30,47%
27,97%
#DIV/0!
-5,84%
-26,62%
-8,11%
#DIV/0!
#DIV/0!
-24,07%
-33,33%
-26,00%
#DIV/0!
75,00%
#DIV/0!
#DIV/0!
#DIV/0!
-10,00%
#DIV/0!
-25,00%
0,00%
-66,67%
-100,00%
7 291
14,39%
-10,95%
5,43%
-5,88%
-0,76%
6,91%
1,30%
1,02%
-3,29%
-0,03%
2,88%
1,11%
0,25%
0,19%
1,62%
-0,33%
-0,76%
-0,30%
0,70%
0,67%
-0,25%
-0,34%
-0,24%
0,46%
0,15%
0,22%
0,20%
0,12%
-0,03%
0,04%
-0,02%
0,00%
-0,03%
-0,04%
-5,05%
4,20%
-2,56%
0,12%
4,44%
1,00%
0,83%
-1,64%
0,20%
1,82%
0,80%
0,27%
0,22%
1,03%
-0,09%
-0,35%
-0,09%
0,44%
0,43%
-0,11%
-0,17%
-0,11%
0,29%
0,11%
0,14%
0,13%
0,08%
-0,01%
0,02%
-0,01%
0,00%
-0,02%
-0,02%
6,34%
14,39%
rok 1999
rok 1998
z toho: TUZV
OFI
----6,34%
1 049 ks, to je 100%
-35
-3,34%
1 084 103,34%
TRH OFI+TUZV:
Vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu motocyklů a mopedů
50%
45%
1994
1995
na trhu TUZV+OFI
1996
1998
1999
7,10%
5,40%
8,94%
6,41%
14,42%
1997
5,66%
0%
1993
11,19%
5%
4,99%
10%
7,12%
15%
16,08%
20%
12,56%
25%
7,51%
26,89%
30%
21,69%
35%
22,88%
32,33%
40%
za 1.Q/2000
60
11
91
11
912
025
516
025
ks motocyklů a mopedů
ks, to je ........................ 18,10%
ks motocyklů a mopedů
ks, to je ..................... 12,05%
Diagram č. 4.2.9.
76
Podíly domácích výrobců motocyklů a mopedů na českém trhu (TUZV+OFI)
40%
35%
30%
0%
1993
JAWA Moto
1995
1997
MOTO /JAWAUNION
1998
6,08%
1999
1,02%
1,18%
4,04%
3,72%
6,97%
1,52%
2,70%
4,74%
4,58%
1996
5,11%
18,89%
7,83%
5,61%
15,16%
11,73%
1994
0,00%
5%
0,85%
0,00%
4,38%
10%
6,27%
15%
0,00%
20%
11,69%
25%
za 1.Q/2000
ostatní celkem (od r.1999 PRAGA a PENTO)
JAWA Moto
MOTO/JAWAUNION */
PRAGA
PENTO
ČZ Cagiva
CELKEM:
*/ Od 1.1.2000 výroba převedena do JAWA Moto
4 321
1 895
52
433
4 324
ks, to je ...
ks, to je ...
ks, to je ...
ks, to je ...
ks, to je ...
11 025 ks
7,09%
3,11%
0,09%
0,71%
7,10%
18,10%
Diagram č. 4.2.10.
Stejně tak jako u osobních automobilů dochází i u motocyklů ke změně struktury
prodejů - patrný je přesun k motocyklům nad 50 ccm (viz diagram č. 4.2.11.).
NOVÉ MOTOCYKLY nad 50 ccm (PRODEJE TUZV + OFI)
100,00%
6 000
5 200
90,00%
5 000
80,00%
3 836
4 000
70,00%
60,00%
3 000
2 803
50,00%
2 403
2 160
40,00%
2 000
1 185
1 000
760
501
755
485
30,00%
20,00%
10,00%
0,00%
0
1996
1997
1998
celý rok
podíl 1.Q./ celý rok (%)
1999
2000 */
1. čtvrtletí
podíl na trhu nových mtc (v %)
*/ pro celý rok 2000 = odhad
Diagram č. 4.2.11.
77
4.2.4. Přípojná vozidla (kat. O3 a O4)
Dosavadní vývoj trhu u této kategorie silničních vozidel je znázorněn
v diagramech č. 4.2.12. až 4.2.14.
Trh nových vozidel v ČR (kat. O3, O4)
2 500
2 252
2 074
2 205
1 799
2 000
2 105
1 500
1 000
1 279
1 252
r.1993
r.1994
1 408
500
0
r.1995
r.1996
r.1997
r.1998
r.1999
odhad
2000
Diagram č. 4.2.12.
Vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu nových přípojných vozidel (O 3,4)
100%
90%
80%
0%
1993
1994
1995
na trhu TUZV+OFI
1996
1997
1998
1999
46,72%
25,20%
24,40% 38,53%
24,13% 34,15%
10%
23,44% 34,41%
20%
26,96% 32,54%
30%
24,61% 28,98%
40%
28,12%
50%
24,24%
60%
33,52% 37,45%
70%
1.Q/2000
na celkovém trhu
12 188
4 152
16 326
4 152
ks přípojných vozidel kat. O3,O4
ks, to je ........................ 34,07%
ks přípojných vozidel kat. O3,O4
ks, to je ..................... 25,43%
Diagram č. 4.2.13.
78
Podíly domácích výrobců přípojných vozidel (O3,4) na českém trhu (TUZV+OFI)
50%
45%
1993
1994
BSS Metaco (BSS)
1998
26,52%
1999
2,19%
0,54%
6,24%
4,76%
0,67%
18,00%
23,49%
PANAV
6,13%
23,35%
1997
KÖGEL (Orličan)
3,86%
1996
0,56%
8,45%
8,03%
1995
2,06%
19,18%
9,38%
1,14%
0%
0,43%
5%
9,74%
10%
3,35%
15%
1,95%
20%
15,87%
25%
15,02%
19,62%
30%
23,37%
35%
26,99%
40%
1.Q/2000
SSUB
BSS Metaco (BSS)
KÖGEL (Orličan)
PANAV
SSUB
CELKEM:
1 030
375
2 713
34
ks, to je ... 8,45%
ks, to je ... 3,08%
ks, to je ... 22,26%
ks, to je ... 0,28%
4 152 ks
34,07%
Diagram č. 4.2.14.
4.3. Údaje z Generálního ředitelství cel
Zdrojem oficiálních údajů o dovozech vozidel do České republiky je Generální
ředitelství cel (GŘC). V průběhu roku 1999 zahájilo GŘC zveřejňování údajů
o dovozech na svých internetových stránkách. Tyto údaje však nejsou zcela
kompletní, neboť neobsahují údaje o individuálních dovozech. Rovněž tak termín
zveřejňování je pozdní (až 25. den po skončení měsíce). Stále přetrvávajícím dílčím
nedostatkem údajů je skutečnost, že třídění vozidel prováděné GŘC podle položek
celního sazebníku neodpovídá členění používanému v CRV, resp. obvyklé
kategorizaci používané podle přepisů EHK v automobilovém průmyslu (osobní M1,
autobusy M2 a M3, malé užitkové N1, nákladní N2 a N3, motocykly L1 až L5,
přípojná O1 až O4).
Získané údaje o dovozech jednotlivých kategorií vozidel za rok 1999, v členění
poskytovaném GŘC, jsou uvedeny v tabulkách č. 4.3.1. až 4.3.5. Současně jsou
zde uvedeny průměrné deklarované celní hodnoty dovážených vozidel. V tabulkách
č. 4.3.6. a 4.3.7. jsou pak uvedeny souhrnné hodnoty dovozů (v deklarovaných
celních hodnotách) za rok 1999 a 1. čtvrtletí 2000.
Do ČR bylo v roce 1999 dovezeno celkem 251 095 ks vozidel v souhrnné celní
hodnotě 40 023,15 mil. Kč. Je to o 38 224 ks vozidel (17,96%) více než v roce 1998,
ve finančním vyjádření pak činí nárůst 12,58% (o 4 473,15 mil.Kč více). Podíl ojetých
vozidel na celkovém dovozu přitom činil 61,61% (v ks), ale jen 11,46% při vyjádření
objemu v Kč.
79
OSOBNÍ AUTOMOBILY (M1)
Tabulka č. 4.3.1.
kategorie
vozidla
1
osobní
(kat.M1)
způsob
dovozu
stav
vozidel
druh
paliva
zdvihový objem
(ccm)
(druh vozidla)
2
3
celkem
nová
ojetá
4
5
individuál.
z toho :
individuál.
obchodní
z toho :
nosnost dovezeno
(t)
(ks)
ojetá na ND *)
celkem
nová
z toho :
benzin
diesel
nová
ojetá
z toho :
benzin,diesel
benzin
diesel
do 999
1000-1499
1500-3000
nad 3000
do 1499
1500-2499
nad 2500
karavan **)
do 999
1000-1499
1500-3000
nad 3000
do 1499
1500-2499
nad 2500
nová
ojetá
CELKOVÝ DOVOZ za
za rok 1999
průměrná
celní hodnota
(Kč)
rok 1999 :
Prodeje domácích výrobců za stejné období :
Prodeje oficiálních dovozců za stejné období :
TRH v ČR za
rok 1999 :
6
7
8
73 307
údaj GŘC
20 792
42
73 265
6 213
údaj GŘC
údaj GŘC
501 571
20 516
4 488
145 815
údaj GŘC
164 542
73 682
2 757
19 701
41 736
516
9
8 202
761
29
72 133
3 407
27 129
29 393
545
418
10 904
337
73 724
145 398
údaj GŘC
304 463
154 529
204 255
332 206
1 285 009
181 934
349 627
770 169
1 151 003
21 617
6 648
14 166
22 537
205 170
17 789
30 320
118 834
304 575
21 062
údaj GŘC
údaj GŘC
"
"
"
"
"
"
"
údaj GŘC
údaj GŘC
"
"
"
"
"
"
219 122 ks
116 451
72 510 ks, z trhu =
73 668 ks, z trhu =
248 508 ks, z trhu =
29,18%
29,64%
100,00%
25 516,95 mil. Kč
Celková hodnota vyčíslených dovozů osobních automobilů :
z toho : u nových
u ojetých
22 454,51 mil. Kč
3 062,44 mil. Kč
Poměr celních hodnot: dovezený ojetý / nový osobní automobil ..................... 6,92%
*) Vozidla dovezená "na ND" zde nejsou započtena do souhrnu a průměrné celní hodnoty ojetých vozidel.
**) Dovoz karavanů není započítáván do souhrnu osobních vozidel ani do výpočtu průměrné celní hodnoty.
Srovnáním údajů o dovozech osobních automobilů za rok 1998 a 1999 vychází,
že došlo ke zvýšení dovozů a to z 181 403 ks v roce 1998 na 219 122 ks v roce
1998, tedy o 20,79% (ve finančním vyjádření o 18,29%, což je o 3 945,25 mil.Kč).
Nárůst zaznamenaly jak dovozy osobních vozidel nových, tak i vozidel ojetých.
Dovozy nových přitom vzrostly o 10 876 ks (z 62 848 ks na 73 724 ks, tj. nárůst
o 17,31%) a ojetých dokonce o 26 843 ks (ze 118 555 ks na 145 398 ks, tj.
o 22,64%).
Průměrná deklarovaná celní hodnota u nových osobních vozidel nepodstatně
poklesla na 304 575 Kč (pokles o 0,22% - loni činila 305 241 Kč), u ojetých osobních
automobilů naopak nepodstatně stoupla a to na průměrnou hodnotu 21 062 Kč
(v r. 1998 to bylo 20 142 Kč, což znamená vzrůst o 4,57%). Výraznější nárůst
deklarované celní hodnoty byl však zaznamenán v počátku roku 2000, za 1. čtvrtletí
2000 byla vykázána ve výši 32 359 Kč ojeté) a 372 460 Kč (nové). Poměr celní
hodnoty při dovozu ojetých a nových osobních automobilů a vývoj této hodnoty u
nových a ojetých osobních automobilů je znázorněn v diagramech č. 4.3.1. až 4.3.3.
80
Poměr celní hodnoty při dovozu
ojetých a nových osobních automobilů
11,08%
12%
9,96%
10%
8,98%
8,69%
8%
6,60%
6,92%
1998
1999
6%
4%
2%
0%
1995
1996
1997
1.Q/2000
Diagram č. 4.3.1.
Vývoj celní hodnoty při dovozu
nových osobních automobilů
372 460 Kč
400 000 Kč
350 000 Kč
300 000 Kč
272 902 Kč
286 715 Kč
302 338 Kč
305 241 Kč
304 575 Kč
1997
1998
1999
250 000 Kč
200 000 Kč
150 000 Kč
100 000 Kč
50 000 Kč
0 Kč
1995
1996
1.Q/2000
r.199 8
r.199 9
32 359 Kč
r.199 7
21 062 Kč
r.199 6
20 142 Kč
r.199 5
27 135 Kč
r.199 4
28 566 Kč
r.199 3
30 235 Kč
000
000
000
000
000
000
000
000
000
000
0
Vývoj celní hodnoty při dovozu ojetých osobních
automobilů (individuální + obchodní dovoz celkem)
35 667 Kč
50
45
40
35
30
25
20
15
10
5
47 980 Kč
Diagram č. 4.3.2.
1.Q
2 00 0
Diagram č. 4.3.3.
81
NÁKLADNÍ AUTOMOBILY (N1 až N3) za rok 1999
Tabulka č. 4.3.2
kategorie
vozidla
způsob
dovozu
stav
vozidel
druh
paliva
zdvihový objem
(ccm)
(druh vozidla)
průměrná
celní hodnota
(Kč)
nosnost dovezeno
(t)
(ks)
nákladní individuál.
597
údaj GŘC
33 654
(kat.N1-N3)
0
597
údaj GŘC
14 491
údaj GŘC
0
33 654
765 951
799 702
384 800
536 538
1 197 446
2 586 861
231 404
562 781
1 614 895
1 824 995
1 103 851
800 773
2 260 261
561 102
106 360
310 917
543 586
872 310
59 414
305 048
398 328
1 024 149
1 253 865
562 551
799 394
441 579
736 975
24,78%
27,84%
0,56%
66,20%
55,12%
66,75%
100,00%
celkem
nová
ojetá
obchodní
celkem
z toho : nová (N)
z toho :
z toho :
diesel
benzin
benzin
*1)
*2)
*1)
diesel
ojetá (O)
z toho :
diesel
benzin
benzin
?
diesel
?
(N)+(O) .. 1:1
do 2500
nad 2500
do 2800
nad 2800
?
terénní vykl.
terénní vykl.
chassis
tahač návěsů
do 2500
nad 2500
do 2800
nad 2800
?
terénní vykl.
tahač návěsů
ostatní nákladní
do 4,99
do 4,99
5 - 19,99
nad 20
do 4,99
do 4,99
nad 5
do 4,99
do 4,99
5 - 19,99
nad 20
do 4,99
do 4,99
nad 5
nová
ojetá
CELKOVÝ DOVOZ
rok 1999 :
z toho jen N2, N3 ............................
z toho jen tahače návěsů ....
z toho jen N2, N3 .............................
rok 1999 :
TRH v ČR
z toho jen N2, N3 .............................
údaj GŘC
12 441
6 980
1 914
1 350
124
137
10
2
32
3
50
1 839
2 021
778
210
228
23
91
17
15
4
655
29
12 456
2 632
údaj GŘC
údaj GŘC
"
"
"
"
"
"
"
"
"
"
údaj GŘC
údaj GŘC
"
"
"
"
"
"
"
"
"
15 088 ks
5 692 ks, z trhu =
1 732 ks,z trhu N2,3=
14 ks,z trhu tahačů=
15 207 ks, z trhu =
3 429 ks,z trhu N2,3=
1 674 ks,z trhu tahačů=
22 970 ks, z trhu =
6 221
ks,z trhu N2,3=
100,00%
2 508
ks,z trhu tahačů=
100,00%
Celková hodnota vyčíslených dovozů nákladních vozidel :
11 119,48 mil. Kč
9 957,25 mil. Kč
1 162,24 mil. Kč
z toho : u nových
u ojetých
*1) ...... diesel nad 2 500 ccm nebo benzin nad 2 800 ccm (dále nerozlišeno)
*2) ...... diesel do 2 500 ccm nebo benzin do 2 800 ccm (dále nerozlišeno)
(ks)
Na ND bylo individuálně dovezeno (ks) ***) ...........
32
průměrná celní hodnota:
údaj GŘC
6 463 Kč
***) Vozidla dovezená "na ND" zde nejsou započtena do souhrnu dovozů a průměrné celní hodnoty ojetých vozidel.
Při porovnání údajů za rok 1998 a 1999 vychází, že došlo ke zvýšení dovozů a to
z 14 207 ks v roce 1998 na 15 088 ks v roce 1998, tedy o 6,20%. Celková hodnota
vyčíslených dovozů stoupla oproti roku 1998 o 302,68 mil.Kč, to je o 2,80%.
82
Tabulka 4.3.3.
kategorie
vozidla
způsob
dovozu
autobusy individuál.
z toho :
(kat.M2,3)
obchodní
z toho :
AUTOBUSY (M2 a M3)
stav
vozidel
celkem
nová
ojetá
celkem
nová
z toho :
druh
paliva
diesel
benzin
ojetá
z toho :
diesel
benzin
jiný
zdvihový objem
(ccm)
(druh vozidla)
za rok 1999
průměrná
celní hodnota
(Kč)
nosnost dovezeno
(t)
(ks)
0
údaj GŘC
0
0
údaj GŘC
údaj GŘC
335
údaj GŘC
231
221
6
0
4
104
82
5
1
6
10
231
104
nad 2500
do 2500
nad 2800
do 2800
nad 2500
do 2500
nad 2800
do 2800
nová
ojetá
CELKOVÝ DOVOZ
údaj GŘC
údaj GŘC
"
"
"
údaj GŘC
údaj GŘC
"
"
"
"
335 ks
rok 1999 :
TRH v ČR
rok 1999 :
707 ks, z trhu =
26 ks, z trhu =
899 ks, z trhu =
Celková hodnota vyčíslených dovozů autobusů :
0
0
0
2 454 240
3 179 668
3 266 022
1 835 170
0
425 391
842 951
697 351
1 385 184
139 301
261 238
2 185 149
3 179 668
842 951
2 454 240
78,64%
2,89%
100,00%
822,17 mil. Kč
734,50 mil. Kč
87,67 mil. Kč
z toho : u nových
u ojetých
Snížení dovozů oproti roku 1998 o 24 ks (- 6,69%), ve finančním objemu však došlo
ke zvýšení o 131,07 mil. Kč (+ 18,97%).
MOTOCYKLY a MOPEDY (L)
Tabulka č. 4.3.4.
kategorie
vozidla
způsob
dovozu
motocykly individuál.
z toho :
(kat.L)
obchodní
stav
vozidel
druh
paliva
zdvihový objem
(ccm)
(druh vozidla)
nosnost dovezeno
(t)
(ks)
celkem
nová
ojetá
nová+ ojetá
z toho :
za rok 1999
průměrná
celní hodnota
(Kč)
benzin
do 50
51 - 250 scooter
51 - 80
81 -125
126 - 250
251 - 380
381 - 500
501 - 800
nad 800
CELKOVÝ DOVOZ
rok 1999 :
TRH v ČR
rok 1999 :
2 286
údaj GŘC
10 807
17
2 269
10 380
4 760
237
103
563
287
113
601
2 559
1 157
údaj GŘC
údaj GŘC
131 633
9 902
53 232
17 692
16 075
36 843
63 127
77 354
59 255
71 811
75 366
138 530
45 575
5,96%
57,43%
100,00%
"
"
"
"
"
"
"
"
12 666 ks
784 ks, z trhu =
7 556 ks, z trhu =
13 156 ks, z trhu =
Celková hodnota vyčíslených dovozů motocyklů :
577,26 mil. Kč
(ks)
údaj GŘC
údaj GŘC
118
údaj GŘC
4 133 Kč
Zvýšení dovozů oproti roku 1998 o 706 ks (+ 5,90%), ve finančním objemu to
představuje nárůst o 155,16 mil. Kč (+ 36,76%).
83
PŘÍPOJNÁ VOZIDLA (O1 až O4)
Tabulka č. 4.3.5.
kategorie
způsob
vozidla
dovozu
přípojná
individuál.
(kat. O)
z toho :
stav
vozidel
druh vozidla
celkem
nová
O1 až O4
O3 a O4
O1 až O4
O3 a O4
z toho :
ojetá
z toho :
obchodní
z toho :
nová+ ojetá
přívěsy a návěsy nádržkové pro přepravu zboží
návěsy k přepravě zboží, nové
jednonápr. přívěsy pro přepravu zboží, nové
přívěsy pro přepravu zboží vícenápr., nové
přívěsy a návěsy k přepravě zboží, ojeté
za rok 1999
předpokládaná dovezeno
kategorie
(ks)
O3,O4
O3,O4
O1,O2
O1,O2
O3,O4
ostatní přívěsy a návěsy, ne pro zboží obytné O1,O2
CELKOVÝ DOVOZ
rok 1999 :
Prodeje domácích výrobců za stejné období (O3,O4) :
Prodeje oficiálních dovozců za stejné období (O3,O4) :
průměrná
celní hodnota
583
údaj GŘC
1
0
582
4
3 272
236
1 214
87
538
554
643
údaj GŘC
údaj GŘC
údaj GŘC
odhad
údaj GŘC
údaj GŘC
"
"
"
"
"
3 855 ks O1 až O4
648 ks, z trhu =
1 034 ks, z trhu =
2 656 ks, z trhu =
TRH kat. O3 a O4 v ČR
rok 1999
Celková hodnota vyčíslených dovozů přípojných vozidel :
9 739
400 000
595 365
1 185 951
1 050 669
74 148
123 240
401 315
151 719
506 850
24,40%
38,93%
100,00%
1 953,9 mil. Kč
(ks)
Kč
10 074
205 086
0
0
0 Kč
údaj GŘC
Snížení dovozů oproti roku 1998 o 1 087 ks (- 22,00%), ve finančním objemu to
znamená pokles o 94,40 mil. Kč (- 4,61 %).
za rok 1999
SOUHRNNÉ ÚDAJE O DOVOZECH
Hodnota dovozů uvedených v tabulkách 4.3.1. až 4.3.5.: 40 023,1 mil.Kč
Tabulka č. 4.3.6.
z toho činí (mimo dovozů vozidel na náhradní díly):
*
*
*
*
*
*
osobní .......................................
autobusy ...................................
motocykly ..................................
nákladní automobily .................
přípojná vozidla ........................
karavany ....................................
CELKEM : ...............
nová
ojetá celkem ks
73 724 145 398 219 122
335
231
104
7 594
5 072
12 666
12 455
2 633
15 088
3 855
2 374
1 481
29
29
0
96 407 154 688 251 095
96 407
z toho: nová
ojetá 154 688
to je celkem mil.Kč
25 516,95
87,27%
822,17
0,13%
5,04%
577,26
6,01%
11 119,48
1 953,91
1,54%
33,38
0,01%
100,00% 40 023,15
35 438,26
38,39%
4 584,89
61,61%
to je
63,76%
2,05%
1,44%
27,78%
4,88%
0,08%
100,00%
88,54%
11,46%
Podíl dovozů ojetých vozidel na celkovém dovozu vozidel
podíl dovozů ojetých vozidel dle:
*
*
*
*
osobní a karavany ....................
autobusy ...................................
motocykly ..................................
z toho tahače návěsů ..........
* přípojná vozidla ........................
CELKEM : ...............
nová
ojetá celkem ks
73 753 145 398 219 151
231
104
335
7 594
5 072
12 666
12 455
2 633
15 088
1 839
655
2 494
2 374
1 481
3 855
96 407 154 688 251 095
84
počtu dovezených ks
66,35%
31,04%
40,04%
17,45%
26,26%
38,42%
61,61%
objemu v Kč
12,00%
10,66%
8,70%
10,45%
16,50%
11,38%
11,46%
SOUHRNNÉ ÚDAJE O DOVOZECH za 1. čtvrtletí 2000
Hodnota dovozů vozidel za dané období celkem: 9 169,0 mil.Kč
Tabulka č. 4.3.7.
z toho činí (mimo dovozů vozidel na náhradní díly):
*
*
*
*
*
*
osobní .......................................
autobusy ...................................
motocykly ..................................
přípojná vozidla ........................
karavany ....................................
CELKEM : ...............
nová
ojetá celkem ks
27 420
12 306 15 114
89
63
26
2 381
1 734
647
3 945
3 350
595
907
536
371
7
7
0
17 997 16 752 34 749
z toho: nová
17 997
16 752
ojetá
to je celkem mil.Kč
5 072,56
78,91%
305,27
0,26%
155,38
6,85%
3 054,04
11,35%
572,18
2,61%
9,60
0,02%
9 169,02
100,00%
51,79%
8 153,31
1 015,72
48,21%
to je
55,32%
3,33%
1,69%
33,31%
6,24%
0,10%
100,00%
88,92%
11,08%
Podíl dovozů ojetých vozidel na celkovém dovozu vozidel
podíl dovozů ojetých vozidel dle:
*
*
*
*
osobní a karavany ....................
autobusy ...................................
motocykly ..................................
z toho tahače návěsů ..........
* přípojná vozidla ........................
CELKEM : ...............
nová
12 313
63
1 734
3 350
467
536
17 997
ojetá celkem ks
15 114
27 427
26
89
647
2 381
595
3 945
224
691
371
907
16 752 34 749
počtu dovezených ks
55,11%
29,21%
27,17%
15,07%
32,42%
40,87%
48,21%
objemu v Kč
9,64%
20,47%
8,58%
12,36%
18,78%
12,80%
11,08%
Z tabulek mimo jiné vyplývá, že podíl ojetin na celkovém dovozu vozidel je i přes
pokles zaznamenaný v 1. čtvrtletí 2000 stále neúměrně vysoký. To platí především
pro kategorii osobních automobilů, návěsových tahačů a přípojných vozidel.
4.4. Shrnutí
Porovnáním pravidelných čtvrtletních údajů o tuzemských prodejích a dovozech
vozidel je možno sestavit základní přehled možností a vývoje trhu v České republice
a současně posoudit dynamiku a částečně odhadnout očekávanou absorbci trhu.
Porovnáme-li dostupné údaje let 1999 a 1998 je přes výše uváděné komentáře
a závěry možno konstatovat, že:
• Trh osobních automobilů (kat. M1) dosáhl v roce 1997 zřejmě na nějakou
dobu svého maxima. V roce 1998 došlo k celkovému snížení trhu o 13,85%. Na
tomto poklesu se bohužel více podílely prodeje nových vozidel. Na základě
mírně růstových údajů za rok 1999 a na základě vysledovaného vývoje prodejů
v jednotlivých měsících roku (podle % podílu z prodejů celoroku či podle počtu
prodaných ks) můžeme očekávat, že v roce 2000 dojde k dílčímu růstu trhu.
Optimistické prognózy vývoje trhu předpokládají růst mezi 8 až 15%.
• U kategorie malých užitkových vozidel (kat. N1) byla situace na trhu v roce
1998 obdobná jako u osobních vozidel, v roce 1999 však došlo k dalšímu
poklesu prodejů. Jistým pozitivem tohoto trhu je ale skutečnost, že není
deformován dovozem ojetých vozidel. Dovozy ojetých vozidel v této kategorii
představují jen asi 3 - 5% celkového trhu. Přesto v roce 2000 lze očekávat i
mírný pokles prodejů, v kladném případě pak prodeje na úrovni roku 1999.
Navíc v této kategorii dochází k relativně rychlému poklesu tržního podílu
domácích výrobců.
85
• Trh nákladních vozidel (kat. N2 a N3) zaznamenal v roce 1998 ve srovnání
s rokem 1997 pokles, který pokračoval i v roce 1999. Podle výsledků za první
tři měsíce roku 2000 se zdá, že by mohlo dojít k obratu v dosavadní
sestupné tendenci. Objem trhu nových vozidel je očekáván na zhruba stejné
úrovni jako v roce 1998.
Znepokojující skutečností je i v této kategorii vozidel nadále se snižující tržní
podíl českých výrobců. Za rok 1998 poklesl tržní podíl českých výrobců na trhu
nových vozidel z 55,99% na 45,44%, za rok 1999 dále klesl (na 33,53%) a za 1.
čtvrtletí 2000 činil tento podíl pouze 26,41%.
• Trh autobusů (kat. M2 a M3) byl v roce 1998 i 1999 téměř roven hodnotám
v roce 1997 a to ve všech tržních segmentech (prodeje tuzemských výrobců,
dovoz nová, dovoz ojetá).
Vzhledem k průměrnému stáří vozového parku autobusů v ČR (viz údaje
z Centrálního registru vozidel ČR) je tempo obměny na úrovni mezi 900 - 1 000
ks stále nedostatečné.
• Trh motocyklů a mopedů vykázal v roce 1998 oproti roku 1997 výrazný
propad. Tento propad dosáhl v meziročním srovnání 1998/1997 hodnoty
zhruba 25%. V roce 1999 však došlo k obratu a byl zaregistrován více než
14% nárůst prodejů a výsledky za první měsíce roku 2000 tento trend
potvrdily. Podíl českých výrobců na trhu nových motocyklů a mopedů však
i přes tento pozitivní obrat neustále klesá a za 1. čtvrtletí 2000 skončil na
hodnotě 7,10%.
• Trh přípojných vozidel jako jediný v roce 1998 vzrostl, avšak v roce 1999
došlo opět k poklesu. Tento pokles nabyl hodnoty 7,9%. Podíl tuzemských
výrobců na tomto trhu má mírně rostoucí trend. V roce 2000 se předpokládá
stagnace trhu, zhruba na úrovni roku 1999.
Společným úsilím českých výrobců, SAP a MPO ČR se podařilo dosáhnout
toho, že po třech letech jednání došlo k úpravě výše cel při dovozu tahačů. Bohužel
zdlouhavostí naší státní a bruselské administrativy přišlo toto opatření příliš pozdě
a domácím výrobcům v této fázi již mnoho nepomůže.
Detailnější rozbor jednotlivých segmentů trhu vozidel by přesáhl rámec i účel
tohoto materiálu. Základní údaje a vývojové trendy jsou obsahem pravidelných
statistických přehledů vydávaných sekretariátem SAP. V diagramu č. 4.4.1. je
v návaznosti na výše uvedené zpracována, jako jeden z příkladů možného výstupu,
základní skladba trhu v segmentu návěsových tahačů, diagram č. 4.4.2. zachycuje
vývoj deklarovaných celních hodnot u některých dalších kategorií ojetých vozidel.
V této oblasti informační činnosti je trvalým úkolem sekretariátu SAP poskytovat
členské základně průběžné informace o vývoji trhu, tedy domácích prodejích
a dovozech vozidel. Z pohledu dalšího zlepšení těchto podkladů je cílem dosažení
změny v kategorizaci dovozů prováděné GŘC na členění používané
v automobilovém průmyslu, resp. při evidování vozidel v Centrálním registru vozidel.
86
Skladba trhu - návěsové tahače
1996
nové tuzemské
1997
1998
dovoz nové
862
22
14
59
0
1995
655
1 816
582
1 478
736
77
454
215
500
339
1 000
701
438
1 025
1 500
1 839
2 000
2 081
2 500
1999
odhad 2000
dovoz ojeté
Diagram č. 4.4.1.
Vývoj celní hodnoty při dovozu ojetých vozidel
- nákladní automobily celkem, tahače, autobusy
2 500 000 Kč
2 403 092 K è
2 000 000 Kč
1 500 000 Kč
1 253 865 K è
1 120 785 K è
1 000 000 Kč
1 313 674 K è
884 832 K è 939 080 K è
446 802 K è
500 000 Kč
1 085 848 K è
1 371 640 K è
842 951 K è
715 051 K è
695 473 K è
561 597 K è
511 929 K è
462 246 K è
441 579 K è
635 736 K è
0 Kč
rok 1995
rok 1996
autobusy M2 a M3
rok 1997
rok 1998
tahače návěsů
rok 1999
1.Q/2000
nákladní N1 až N3 celkem
Diagram č. 4.4.2.
pYn pYnpYnpYnpYn
87
5. Zapojení a spolupráce s jinými organizacemi
Každoroční aktualizace této hodnotící zprávy obsahuje pravidelně i kapitolu,
která souhrnně informuje členskou základnu o spolupráci a kontaktech Sdružení
automobilového průmyslu s dalšími tuzemskými či zahraničními organizacemi
převážně s profesním charakterem. S ohledem na neustále se rozšiřující členskou
základnu, má proto i tato kapitola v materiálu vždy své místo. Ve stručnosti tak
vymezuje postavení SAP v tuzemsku i v zahraničí a upozorňuje na stále se
rozšiřující aktivity a kontakty.
Prosazování společných zájmů SAP umožňuje zejména neformální spolupráce
s vládními (věcně příslušná ministerstva, především pak MPO ČR a MDS ČR)
i nevládními organizacemi (svazy, sdružení, komory ap.). Tato součinnost umožňuje
mimo jiného i získávání informací pro členskou základnu zejména v oblasti
připravovaných legislativních změn. Obdobně probíhá i spolupráce se zahraničními
subjekty.
V dalším textu je uveden přehled hlavních, především nevládních, subjektů
s nimiž SAP v současnosti spolupracuje a má k nim přímé kontakty, orientační
charakteristika společných činností s případným uvedením jmen našich zástupců
v orgánech těchto institucí.
5.1. Tuzemsko (vnitřní vztahy)
5.1.1. SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČESKÉ REPUBLIKY (SP ČR)
Pozice SAP ve SP ČR je dílčím způsobem odlišná od postavení ostatních
profesních a zaměstnavatelských svazů v něm sdružených. SAP je sice
kolektivním členem SP ČR jako odvětvový průmyslový svaz, oproti ostatním
však jen s těmi firmami, které se k členství ve SP ČR prostřednictvím SAP
dobrovolně přihlásily (v současné době je to 14 firem). Několik dalších firem ze
SAP je členy SP ČR jinou formou členství (prostřednictvím jiných odvětvových
svazů, např. Svazu chemického průmyslu apod.). Platby na SP ČR hradí do
jeho činnosti zapojené firmy zvlášť (nad rámec plateb pro SAP), výše platby je
dána velikostí firmy a nyní pohybuje se v rozmezí 8 750 až 200 000 Kč.
Věcně příslušní pracovníci sekretariátu SAP a odpovídající útvary SP ČR spolu
operativně spolupracují přímo (např. v oblasti mezinárodní spolupráce,
hospodářské politiky atd.).
Stálými zástupci SAP ve SP ČR jsou:
Ing. V. Kulhánek (předseda představenstva ŠKODA AUTO a.s. a prezident SAP)
- viceprezident SP ČR
Ing. F. Lošek (předseda dozorčí rady MOTOR JIKOV, a.s.)
- člen představenstva SP ČR za SAP
Ing. A. Šípek (ředitel sekretariátu SAP)
- člen Rady tajemníků odvětvových svazů SP ČR
Ing. P. Ešner (sekretariát SAP)
- člen Komise pro kolektivní vyjednávání při SP ČR, Školské komise
a Komise pro normalizaci
V rámci optimalizace sítě škol působí vybraní delegáti z firem ŠKODA AUTO,
BUZULUK Komárov a Karosa jako zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR
v regionech.
88
V souvislosti s přípravou Národního rozvojového plánu se podařilo pro
jednotlivé regiony prosadit jako delegáty do přípravných výborů pro zpracování
regionálních částí RDP zástupce firem SAP a to GUMOTEX, ŠKODA AUTO
a TATRA.
5.1.2. HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY (HK ČR)
Na rozdíl od členství ve SP ČR všechny firmy zapojené do činnosti SAP
jsou automaticky členy HK ČR. Ve smyslu zákona o HK ČR se SAP
prohlásilo usnesením Rady ředitelů za živnostenské společenstvo a tím se
začlenilo do struktury HK ČR. Platby příspěvků pro HK ČR jsou realizovány
z centrálních zdrojů (zisku) SAP, odvod činí 500 Kč za jednu firmu ročně.
Členství v HK ČR je využíváno především k prosazování společných zájmů
v legislativní oblasti, k získávání obchodně-ekonomických a souvisejících
informací a k navazování mezinárodních kontaktů. Stálými zástupci SAP v HK
ČR jsou:
- člen představenstva HK ČR (znovuzvolen za SAP sněmovnou
společenstev na IX. sněmu HK ČR dne 21.5.1999)
Ing. P. Ešner (sekretariát SAP)
- člen Živnostenské sekce HK ČR, člen Vzdělávací sekce HK ČR
Ing. M. Novák (sekretariát SAP)
- člen sekce Veletrhů a výstav při HK ČR
5.1.3. KOMORA PRO HOSPODÁŘSKÉ STYKY SE SNS
SAP je od 1.1.1998 členem této speciální obchodní komory (zakladatelem je
HK ČR), jejímž cílem je podpora českých hospodářských subjektů při jejich
prosazování se na perspektivních trzích států SNS. Pro své členy poskytuje
komora konzultace a informační služby vč. právně-ekonomických, zajišťuje
publikační činnost týkající se i nové legislativy v SNS. Dále komora nabízí
služby v oblasti marketingu, zakládání společných podniků, vyhledávání
obchodních partnerů, organizace specializovaných misí atd.
Ing. Vl. Devera - viceprezident komory
Ing. Sv. Doležal (sekretariát SAP) - kontaktní pracovník za sekr. SAP
5.1.4. CZECHINVEST
Spolupráce s touto institucí probíhá průběžně a je realizována formou výměny
informací a vzájemných konzultací k připravovaným projektům.
Ing. Sv. Doležal (sekretariát SAP) - kontaktní pracovník za sekr. SAP
5.1.5. EUROKLUB HK ČR
Z rozhodnutí Představenstva SAP bylo doporučeno členství pracovníka
sekretariátu SAP v tomto klubu. EUROKLUB byl založen v roce 1999 jako
součást Centra pro evropskou integraci HK ČR. Na jeho pravidelných
zasedáních jsou členům poskytovány aktuální informace o situaci a přístupech
ČR k problematice vstupu do EU přímo od vrcholových představitelů vlády
a Parlamentu ČR. Členy EUROKLUBU je samostatně i několik firem ze SAP.
- člen EUROKLUBU za sekretariát SAP
89
5.1.6. SVAZ DOVOZCŮ AUTOMOBILŮ (SDA)
Tento svaz se etabloval v počátku roku 1992 jako „Divize dovozců“ v rámci
SAP a od 1.4.1994 se oddělil jako samostatný právní subjekt. Spolupráce se
SAP se soustřeďuje do oblasti společných zájmů, zejména na výměnu
informací a zpracovávání statistických údajů o obchodu s motorovými vozidly,
dále na technickou legislativu (v procesu přípravy právních dokumentů
týkajících se výroby a užití motorových vozidel apod.) a výstavnictví (v rámci
přípravy mezinárodních autosalonů pořádaných ve spolupráci BVV a SAP).
5.1.7. SDRUŽENÍ IMPORTÉRŮ SOUČÁSTÍ AUTOMOBILŮ, SERVISNÍ
A GARÁŽOVÉ TECHNIKY (SISA)
Zahrnuje dovozce a distributory převážně zahraničních komponentů, dílů
a příslušenství motorových vozidel s určením pro náhradní a dodatečnou
spotřebu, tedy pro tzv. aftermarket. Zabývá se i oblastí servisní techniky. Po
vystoupení SAP z organizace FIGIEFA (tj. mezinárodního sdružení distributorů
komponentů a příslušenství), zůstala SISA jediným zástupcem ČR v této
organizaci. FIGIEFA poskytuje SISA náměty na mezinárodní komerční
spolupráci, které v současné době již nejsou bezprostředně využitelné
členskou základnou SAP. Od SISA ale získáváme údaje o vstupu zahraničních
výrobců a dodavatelů aftermarketových položek do ČR. Společný postup
existuje i např. v kampani proti používání nehomologovaných náhradních dílů
při opravách vozidel, v oblasti výstavnictví i dalších činnostech.
5.1.8. RADA VLÁDY PRO BEZPEČNOST SILNIČNÍHO PROVOZU (BESIP)
Spolupráce probíhá v legislativní oblasti spojené obecně s motorismem,
silničním provozem a automobilovým průmyslem.
Ing. A. Šípek (ředitel sekretariátu SAP) - ministrem dopravy a spojů jmenovaný člen
Rady vlády pro BESIP
5.1.9. SVAZ AUTOOPRAVEN ČESKÉ REPUBLIKY (SAČR)
Byl založen v závěru roku 1993. Společné zájmy má SAP zejména v oblasti
informační (např. zlepšení orientace ve spotřebě náhradních dílů či nárocích
na servisní a opravárenské zařízení), ale i v otázce nehomologovaných
náhradních dílů. Zástupce SAP se pravidelně účastní i odborných sympozií
organizovaných SAČR a přispívá do odborného měsíčníku SAČR
"AUTOSERVIS". Rozvinutá je spolupráce v oblasti výstav. Některé firmy SAP
začínají využívat vybraných firem ze sítě SAČR pro své obchodní aktivity.
- člen správní rady SAČR
5.1.10. ČESKÁ ASOCIACE PETROLEJÁŘSKÉHO PRŮMYSLU
A OBCHODU (ČAPPO)
Spolupráce probíhá na bázi výměny informačních podkladů a konzultací
k legislativě společné pro členy SAP a ČAPPO.
Ing. Z. Novák (sekretariát SAP) - kontaktní pracovník za sekr. SAP
5.1.11. SDRUŽENÍ PODPOROVATELŮ, VÝROBCŮ A UŽIVATELŮ VOZÍTEK
A VOZIDEL S ELEKTRICKÝM POHONEM
Toto sdružení ukončilo svou činnost.
90
5.1.12. AUTOKLUB ČESKÉ REPUBLIKY (AČR)
AČR pronajímá sekretariátu SAP kancelářské prostory. Řádným členem SAP je
ABA (Autoklub Bohemia Assistance), dceřinná společnost AČR. Kontakty
probíhají při některých akcích týkajících se široké motoristické veřejnosti, sportu
a propagace.
5.1.13. ÚSTŘEDNÍ AUTOMOTOKLUB (ÚAMK)
ÚAMK s.r.o., je řádným členem SAP, spolupráce se realizuje při obdobných
akcích v rozsahu jako v případě AČR.
5.1.14. ČESKÁ AUTOMOBILOVÁ SPOLEČNOST (ČAS)
V roce 1999 pokračovala aktivní spolupráce SAP s ČAS (dříve ČSAT- Česká
společnost automobilových techniků) a to v různých oblastech činnosti. V rámci
doprovodného programu výstavy AUTOTEC 2000 bude v Brně společně se
SAP zorganizována mezinárodní konference AUTOSYMPO 2000.
Ing. Z. Novák (sekretariát SAP) - člen výboru ČAS
5.1.15. ČESKÝ SVAZ VĚDECKOTECHNICKÝCH SPOLEČNOSTÍ (ČSVTS)
SAP se podílí na činnosti odborné sekce AUTOMOBILY, která pracuje při
ČSVTS, v rámci České strojnické společnosti. Spolupracuje především při
organizaci pravidelných konferencí automobilového průmyslu.
Ing. Z. Novák (sekretariát SAP)
- člen odborné sekce Automobily ČSVTS, člen výboru Strojnické
společnosti ČSVTS
5.1.16. SDRUŽENÍ ORGANIZÁTORŮ VÝSTAVNICKÝCH AKCÍ (SOVA)
Spolupráce v informační oblasti je prvořadě zaměřena na každoroční sestavení
kalendáře tuzemských a zahraničních výstavních akcí s automobilovou
a motoristickou tematikou. Podklad je využíván členskou základnu SAP pro
plánování výstavních aktivit jednotlivých firem.
5.1.17. KOMISE MPO ČR PRO VÝBĚR REALIZÁTORA ČESKÝCH PREZENTACÍ
V ZAHRANIČÍ
MPO organizuje výběrová řízení na specializované firmy, které zabezpečují jak
realizaci českých prezentací v zahraničí, tak i Public- a Press- Relations. Pro
zajištění objektivního výběru realizačních firem byl na základě požadavku MPO
ČR do výběrové komise jmenován zástupce SAP a to:
Ing. Z. Novák (sekretariát SAP) - člen komise
5.2. Zahraničí (vnější vztahy)
Mezinárodní vztahy, které zabezpečuje sekretariát SAP, je možno pro
přehlednost a úplnost rozdělit do těchto oblastí:
5.2.1. Jednotlivé zahraniční firmy výrobní, obchodní a servisní
5.2.2. Národní sdružení automobilového průmyslu či obchodu
5.2.3. Mezinárodní sdružení automobilového průmyslu či obchodu
5.2.4. Vládní a polovládní organizace
5.2.5. Obchodní komory
5.2.6. Obchodní sekce diplomatických zastoupení ČR v zahraničí a zahraničních
diplomatických zastoupení v ČR
91
5.2.1. JEDNOTLIVÉ ZAHRANIČNÍ FIRMY VÝROBNÍ, OBCHODNÍ A SERVISNÍ
Stejně jako v jiných letech se i v roce 1999 realizovala řada operativních
písemných či osobních kontaktů. Organizace SAP byly průběžně informovány o
všech pro ně užitečných skutečnostech, poptávkách, nabídkách, námětech na
spolupráci a jiných zajímavostech, podle povahy informace buď individuálně či
hromadně s využitím materiálu “Kontaktní servis SAP“ (KOSER).
5.2.2. NÁRODNÍ SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČI OBCHODU
Sekretariát SAP udržoval tradiční pravidelné kontakty s více než
40 partnerskými sdruženími z celého světa. Intenzivnější kontakty probíhaly
například s evropskými sdruženími SMMT (Anglie), VDA (SRN), CCFA
a FIEV (Francie), FEBIAC a FABRIMETAL (Belgie), ACAP a AIMA
(Portugalsko), FFO a AOEM (Rakousko), ANFIA (Itálie) a BIL (Švédsko). V
oblasti Severní Ameriky s AAM (která nahradila dřívější asociaci AAMA), AAIA
(nahradila dřívější asociace APAA a ASIA), DADA, MEMA a SEMA (USA),
AIA (Kanada). V oblasti Jižní Ameriky s ANFAVEA a ABEIVA (Brazílie) i CAIA a
CIFARA (Argentina). V oblasti Asie s JAMA, JMIF a JAPA (Japonsko) a KAMA
(J.Korea), v oblasti Afriky s EACM (Egypt).
Smlouva o kooperaci a vzájemné podpoře mezi národními sdruženími existuje
se sdružením SMMT (Anglie), FIEV (Francie), NAACAM (JAR), ruským
AVTOSELCHOZMAŠ-holding a MJOSZ (Maďarsko). Spolupráce se
koncentruje na výměnu informací, podporu členských firem smluvního partnera
při aktivitách na území druhé strany (například podnikatelské mise do ČR,
kolektivní účasti zahraničních firem na výstavách organizovaných SAP apod.),
a na kooperaci v propagaci včetně výstavnictví. Ve výstavnictví jsou oblíbenou
formou spolupráce bezplatné výměny centrálních informačních stánků mezi
sdruženími. Díky tomu mohlo touto formou SAP realizovat svůj stánek v roce
1999 na mezinárodní výstavě příslušenství EQUIPAUTO 99 Paris, kde byla
dokonce vůbec poprvé na této výstavě zřízena česká národní expozice
s podporou MPO ČR.
ZAP SR
Slovenské “Združenie automobilového priemyslu“ zaujímá ve vztahu k SAP
specifickou pozici mezi zahraničními sdruženími vzhledem k tradiční historické
provázanosti obou národních automobilových průmyslů. ZAP je se svojí
členskou základnou kolektivním členem SAP, představitelé ZAP jsou
zastoupeni ve vrcholových orgánech SAP. Spolupráce probíhá prakticky ve
všech oblastech, zejména ale na úseku informačním, zprostředkování
mezinárodních kontaktů a ve výstavnictví.
KONTAKTY S AUTOMOBILOVÝM PRŮMYSLEM ZEMÍ BÝVALÉ RVHP
SNS
AVTOSELCHOZMAŠ-HOLDING (ASM), sdružující většinu podniků průmyslu
automobilové a zemědělské techniky SNS, je smluvním partnerem SAP od roku
1993. Spolupráce je založena především na informační výměně. Ve vztahu
k SNS se využívá i poznatků vyplývajících ze členství SAP v Komoře pro
hospodářské styky se SNS.
Z internetových stránek SAP je možné přímé propojení na internetové stránky
této organizace, které obsahují mimo jiné i přehled firem působících v ruském
autoprůmyslu.
92
MAĎARSKO
Zde existuje Maďarský celostátní svaz výrobců automobilového příslušenství
(MJOSZ). Na výstavě AUTOSALON 99 Brno proběhlo jednání se zástupci
MJOSZ a maďarská strana připravila prezentaci svých podniků. V roce 1999
byla také podepsána dohoda o spolupráci MJOSZ - SAP. Dalším partnerem
může být nedávno vzniklá Maďarská asociace výrobců vozidel (MGSZ), člen
OICA.
POLSKO
Základní spolupracující organizací je Polská komora motorizace (PIM-Polska
Izba Motoryzacji) sdružující formou odvětvové hospodářské komory firmy
z oblasti výroby, obchodu a servisu motorových vozidel. Se SAP si vyměňuje
informace včetně publikací. Dalším sdružením, členem-korespondentem OICA,
je Sdružení zaměstnavatelských organizací v autoprůmyslu (ZPM-Zwiazek
Pracodawcow Motoryzacji).
RUMUNSKO
Sdružení automobilových výrobců a dovozců (APIA-Association of Automotive
Producers and Importers) je společným reprezentantem výroby i obchodu
a členem OICA. Organizuje Bukurešťský autosalón (SAB). Probíhá pravidelná
výměna informací, zejména statistických, se SAP.
SLOVINSKO
Příležitostná výměna informací se realizuje s organizací nazývanou Klub
slovinských výrobců dílů motorových vozidel (KSPDMV).
CHORVATSKO
Občasná výměna informací se Sdružením dovozců a distributorů vozidel,
přidruženým členem OICA, existujícím při Chorvatské hospodářské komoře.
BULHARSKO
Svaz automobilových dovozců Bulharska, přidružený člen OICA. Nenavázány
zatím žádné kontakty se SAP.
5.2.3. MEZINÁRODNÍ SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČI OBCHODU
SAP je nyní řádným členem třech mezinárodních nevládních organizací (OICA,
IMMA, ODETTE ) a čestným členem národní asociace SEMA - USA. Členství
ve FIGIEFA bylo ukončeno koncem roku 1999.
OICA (od 1.1.1993)
Je celosvětové nadnárodní sdružení národních asociací výrobců automobilů
a nejvlivnější mezinárodní organizace v oblasti automobilového průmyslu.
Přínosem členství a účasti na činnosti OICA je přístup k informacím z oblasti
tvorby budoucí legislativy, ekonomiky, statistiky, obchodu a propagace včetně
výstavnictví a možnost aktivního ovlivňování těchto oblastí (výsledkem je
například zařazení autosalónů pořádaných SAP v ČR do nejvyšší kategorie
světových automobilových výstav - v roce 1999 to byl AUTOSALON 99, v roce
2000 to bude zase AUTOTEC 2000).
Zástupci SAP v OICA:
Valné shromáždění - Ing. K. Sklenář, CSc., viceprezident SAP (Motorpal)
Výstavní výbor - Ing. A. Šípek (ředitel sekretariátu SAP)
Statistický výbor - J. Štefl (sekretariát SAP)
Technický výbor - Ing. V. Tajzich, CSc. (ÚVMV), Ing. J. Misík (ŠKODA AUTO)
93
IMMA (od 22.5.1997)
Světové sdružení národních asociací výrobců motocyklů. Přínosy členství jsou
v podstatě stejné jako u OICA, ale za oblast motocyklů. Díky členství SAP
v IMMA byla do Výstavního kalendáře IMMA zařazena výstava MOTOCYKL 99
a MOTOCYKL 2000 Praha.
Zástupci SAP v IMMA:
Valné shromáždění - Ing. M. Vacek (JAWA Moto), předseda Motocyklové sekce
SAP (MS SAP)
Koordinace SAP/IMMA - Ing. S. Doležal, tajemník MS SAP (sekretariát SAP)
ODETTE (od 1.1.1994)
Evropská organizace koordinující zavádění elektronické výměny dat (EDI)
v oblasti automobilového průmyslu a obchodu. Jde o mezinárodní sdružení
národních organizací. Do činnosti ODETTE ČR je aktivně zapojeno 13 českých
podniků.
Zástupci SAP v ODETTE:
Předseda ODETTE ČR - Ing. M. Nettl (ŠKODA AUTO)
Tajemník ODETTE ČR - p. J. Štefl (sekretariát SAP)
SEMA USA (od 1.1.1994)
Nejde sice o mezinárodní asociaci, ale uvádíme ji pro úplnost - je to jediná
zahraniční národní asociace, kde je SAP členem. Pokrývá oblast US
aftermarketu ve speciálním automobilovém příslušenství a vybavení. Informační
spolupráce se využívá i k propagaci členů SAP v aftermarketu v USA a přes
některé informační produkty SEMA (včetně elektronických) i globálně.
FIGIEFA (od 20.10.1991 do 17.10.1999)
Světové nadnárodní sdružení národních sdružení importérů a distributorů
komponentů a příslušenství, důležitá mezinárodní organizace v oblasti tzv.
aftermarketu. Členství SAP bylo ukončeno vzhledem k tomu, že nový statut
FIGIEFA zdůraznil a posílil „aftermarketový“ charakter této asociace a nebyl již
dostatečně slučitelný s úlohou a charakterem SAP (sdružení výrobců). ČR je
proto ve FIGIEFA reprezentována vhodnější asociací SISA, která vstoupila do
FIGIEFA několik let po SAP.
5.2.4. VLÁDNÍ A POLOVLÁDNÍ ORGANIZACE
SAP dlouhodobě kooperuje s řadou národních agentur pro podporu průmyslu
a obchodu jako je například BTI (Anglie), ACTIM (Francie), ICE (Itálie), JETRO
(Japonsko), TECO (Taiwan), AUSTRADE (Austrálie). Kontakty s dalšími
nadnárodními (například EU, EHK OSN či OECD) a národními institucemi
vládního charakteru probíhají převážně zprostředkovaně, přes příslušné české
oficiální orgány.
5.2.5. OBCHODNÍ KOMORY
Spolupráce probíhá buď přímými kontakty se zahraničními komorami
(celostátními či regionálními) nebo prostřednictvím teritoriálních sekcí HK ČR.
Nejaktivnější relace jsou SRN, Anglie, Francie, Kanada, USA, Itálie.
94
5.2.6. OBCHODNÍ SEKCE DIPLOMATICKÝCH ZASTOUPENÍ ČR V ZAHRANIČÍ
A ZAHRANIČNÍCH DIPLOMATICKÝCH ZASTOUPENÍ V ČR
Tyto úřady dostávají aktuální informace o výrobním programu a potenciálu
členských organizací SAP. Nenahraditelnou úlohu v této činnosti sehrávají
propagační materiály SAP (Ročenka, Statistika, Overview, Address Book atd.),
které v tištěné či elektronické podobě pronikly již i do odlehlých částí světa. Ze
zastupitelských úřadů jsou relativně nejaktivnější následující:
- v ČR: Anglie, Francie, Belgie (Vlámsko i Valonsko), Itálie, SRN, Rakousko,
Španělsko, Maďarsko, USA, Kanada, Argentina, JAR
- v zahraničí: SRN, Francie, Anglie, Itálie, Belgie, Švédsko, Japonsko.
Zpracoval: Ing. Doležal, p. Štefl
5.3. Shrnutí
Základní přehled jak tuzemských, tak i mezinárodních aktivit Sdružení
automobilového průmyslu dokumentuje poměrně rozsáhlou činnost SAP v této
oblasti. Podíváme-li se na prezentovanou spolupráci i z druhé strany znamená
to, že je postavení SAP jako významného představitele a integrujícího článku
českého automobilového průmyslu uznáváno a to jak v tuzemsku, tak
i v zahraničí. Veškerá činnost je směřována tak, aby nebyl omezen individuální
přístup jednotlivých členů.
pYn pYnpYnpYnpYn
95
6. Problematika řešená v rámci SAP
6.1. Spolupráce při tvorbě legislativy
V této souvislosti se plně potvrdily závěry předchozích kapitol, že Sdružení
automobilového průmyslu je významným partnerem řady státních a společenských
organizací. V maximálně možné míře se jako odvětvové sdružení zúčastnilo
v průběhu roku 1999 připomínkového řízení i přípravy řady zákonů a vyhlášek. Tato
spolupráce při tvorbě legislativy měla formu buď přímou, kdy byly připomínky SAP
uplatněny u zpracovatele zákona, nebo nepřímou, kdy byla stanoviska uplatňována
prostřednictvím dalšího subjektu např. HK ČR a SP ČR.
Ne vždy se ovšem podaří dosáhnout plného uplatnění připomínek. Konkrétním
příkladem je novela zákona č. 455/1991Sb., o živnostenském podnikání. Po řadě
jednání s předkladatelem zákona MPO ČR bylo dosaženo pouze dílčího úspěchu
v tom, že uvedená novela sice nerespektovala požadavek SAP na přeřazení činností
souvisejících s dovozem, nákupem a prodejem silničních vozidel do živností
vázaných resp. koncesovaných, ale zrušila dosavadní anonymitu prodejců tím, že
jsou tyto činnosti již mezi vyjmenovanými volnými živnostmi (tato činnost byla dříve
zařazena mezi nákup zboží za účelem dalšího prodeje). Tento dílčí úspěch má
význam zejména v budoucím období, kdy se připravují opatření souvisejících
s likvidací ojetých vozidel.
Další významnou akcí v legislativní oblasti bylo zpracování připomínek k novele
zákona č. 65/1995 Sb. - zákoníku práce. Jedná se o zásadní dokument podnikové
sféry s řadou připravovaných změn jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele.
S ohledem na závažnost dokumentu bylo jeho projednání zařazeno i na program
březnové Rady ředitelů SAP, kdy hlavním referujícím byl v této záležitosti náměstek
ministra práce
a sociálních věcí JUDr. P. Šimerka. V diskusi pak byly některé
připomínky podniků vysvětleny a v řadě případů byl dohodnut konkrétní postup při
jejich dalším uplatnění.
Návrh zákona, kterým se měnil zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání
byl dalším z řady zákonů, ke kterým SAP dávalo své stanovisko. Připomínkována
byla zejména úloha věřitele v právním procesu konkurzu, problematika převodů aktiv
upadající firmy a nutnost návazných změn v trestním zákoníku. Připomínky se týkaly
i té skutečnosti, že právní úpravou je preferován konkurz, tj. rozprodej majetku
a uspokojení věřitelů z výtěžku, před formou vyrovnání, která klade důraz na
ozdravění podniku úpadce, kdy uspokojení věřitelů je z dlouhodobého hlediska
vyšší, než u formy konkurzní.
Významným zákonem, ke kterému SAP předalo připomínky byl návrh zákona,
kterým se mění zákon č.59/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou
vadou výrobku. V tomto případě se jednalo o zásadní připomínku související
s použitím jiného než schváleného náhradního dílu při opravě vozidel. V této
souvislosti bylo požadováno jasnější vyjádření odpovědnosti třetí osoby v případě, že
takovýto díl při opravě použije.
Sdružení automobilového průmyslu bylo zařazeno mezi organizace, které se
přímo podílely na tvorbě návrhu nového zákona o odpadech. A to jak ve fázi
přípravné, tak i ve fázi paragrafového znění. Z nejdůležitějších zásad je možné
uvést, že v návrhu nové právní úpravy je z velké míry splněna podmínka
harmonizace předpisu s předpisy Evropského společenství. Návrh také zahrnoval
přístupy k nakládání se specifickými komoditami odpadu, které se mohou stát
96
v budoucnu problémem z hlediska ochrany životního prostředí. Ani tato novela zatím
nerozšiřuje okruh povinný zpětných odkupů použitého zboží.
Na základě stanovisek podniků byly jednotlivé připomínky soustředěny do
společného stanoviska SAP a předány zpracovateli zákona tj. MŽP ČR. Současně
byla MŽP ČR nabídnuta pomoc SAP při zpracování prováděcích vyhlášek
v oblastech souvisejících s automobilovým průmyslem.
V tomto případě se také osvědčila nová forma spolupráce, mezi firmami
a sekretariátem SAP, kdy byly firmy E-mailovou formou informovány o tom, že tento
zákon je v elektronické podobě k dispozici v sekretariátu SAP a na vyžádání bude
dán konkrétním zájemcům k dispozici.
Z řady novel zákonů a nařízení vlády, ke kterým SAP dále zpracovalo své
připomínky je možné ve stručnosti např. uvést návrh nařízení vlády o stanovení
povinného podílu občanů se změněnou pracovní schopností, principy
zaměstnaneckého připojištění, návrh nařízení vlády , kterým se stanoví seznam
strojního zařízení vybraných oborů zpracovatelského průmyslu (souvislost se
zákonem o investičních pobídkách), návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení
vlády o minimální mzdě a o stanovení minimálních mzdových tarifů, návrh zákona
o reklamě atd.
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že sekretariát SAP se neobejde při
zpracování stanovisek k jednotlivým návrhům zákonů a vyhlášek bez
spolupráce s jednotlivými firmami SAP. Pokud mají stanoviska SAP reagovat na
konkrétní problémy firem v dané oblasti je tato spolupráce nezbytná a přímo nutnou
podmínkou. V této části existuje ještě prostor pro zkvalitnění celého připomínkového
procesu.
6.2. Vzdělávání
6.2.1. Národní vzdělávací programy, grantové akce, semináře
Sdružení automobilového průmyslu se rámci programu Leonardo da Vinci v roce
1999 a 2000 zapojilo jako jeden z partnerů do vzdělávacího projektu „Personální
práce 2005“.
Projekt je organizován firmou EuroProfis a klade si za cíl zprostředkování
nejnovějších informací z oblasti řízení lidských zdrojů, včetně vypracování
modelového vzdělávacího programu pro vedoucí pracovníky s personální
odpovědností v oblasti automobilového průmyslu.
Kromě SAP jsou dalšími tuzemskými partnery projektu 3 členské organizace
(Akuma, a.s., PAL Praha, a.s. a Brano, a.s.). Zahraničními partnery projektu jsou:
ÖSB - Unternehmensberatung, Wien (poradenská firma z oblasti personalistiky);
IG Metall, München (obdoba českého OS KOVO); Volkswagen AG, Wolfsburg
(podniková rada VW) a Malardelens Högskola, Eskilstuna (švédská vysoká škola).
V rámci projektu se vedle třech výše zmiňovaných členských firem SAP, které
jsou přímými partnery projektu, mělo možnost bezplatně zúčastnit čtyř workshopů
více než 40 pracovníků z firem členské základny SAP.
Workshopy měly následující témata:
• „Nejnovější vývojové trendy automobilového a subdodavatelského průmyslu
ve světě“;
97
•
•
•
„Personální práce - krok od administrativního pojetí k řízení lidských zdrojů“;
„Vzájemně se od sebe učit - management znalostí“;
„Motivace a motivační systémy“.
Na jaře letošního roku proběhlo hodnocení dosavadního průběhu projektu
skupinou pro zpětnou vazbu s tím, že velmi vysoko byl hodnocen především výběr
lektorů a přednášejících, osvojení nových personálních metod, možnost seznámení
s praxí v zahraničních firmách (pouze pro přímé partnery projektu).
V letošním roce jsou plánovány ještě dva workshopy, a samozřejmě
i vyhodnocení celého projektu s tím, že s výsledky bude seznámena kompletní
členská základna SAP.
O dalších výzvách programu Leonardo da Vinci a dalších národních
vzdělávacích programech i jednorázových akcích v podobě seminářů a školení je
členská základna průběžně informována.
6.2.2. Vzdělání v technických profesích
Samozřejmě i v roce 1999 se členská základna SAP musela vyrovnávat s řadou
zásadních problémů v souvislosti s obtížným získáváním kvalifikovaných pracovníků
pro oblast výroby a jejího řízení. Popisování příčin tohoto stavu, které jsou
v současné době dostatečně známé, nemá dle názoru členské základny další
význam. Z tohoto důvodu doporučila Rada ředitelů podnikat další kroky, které se
týkají především redukce sítě škol, přípravy katalogu povolání a účasti vybraných
odborníků na školních inspekcích (jde o akce schválené a podporované
ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy a ministerstvem práce a sociálních
věcí) ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR a Hospodářskou komorou
ČR.
Zpracoval: Ing. Ešner
6.3. Oblast ekologie
6.3.1. Environmentální politika firem
Za významný pokrok v jednání členů SAP je možné považovat tu skutečnost, že
problematika ochrany životního prostředí a s ní úzce související ekologické řízení
výroby se dostaly do popředí zájmu managementu jednotlivých firem. Tuto
skutečnost potvrzuje nejen růst počtu firem, které jsou auditovány podle normy ISO
řady 14 000, ale zejména počet firem, které se na uskutečnění tohoto auditu
připravují. Znovu se ukazuje skutečnost, tak jako v případě auditů kvality, že
automobilový průmysl si jako jedno z prvních průmyslových odvětví uvědomuje plně
dopady blížícího se vstupu ČR do struktury EU, uvědomuje si tu skutečnost, že
splnění podmínek ekologického řízení výroby bude, podobně jako dříve
u kvalitativních podmínek znovu jednou z podmínek jak uspět v silné konkurenci
otevřeného a plně liberalizovaného trhu. Finanční náročnost přípravy na splnění
ekologických podmínek výroby je mnohem vyšší, než v případě předchozího řešení
kvality. V této souvislosti je možné očekávat další rozvoj standardizace v oblasti
norem ISO řady 14 000.
6.3.2. Recyklace surovin
Jak vyplývá z předchozího bodu, tak ekologie ve stále větší míře obklopuje
a ovlivňuje výrobu v oblasti automobilového průmyslu. Vedle požadavku na snížení
spotřeby (což samozřejmě také souvisí s ekologií) patří k významným cílům zemí EU
recyklace použitého materiálu. Je nutné upozornit na tuto skutečnost již nyní, kdy je
98
na přípravu k řešení tohoto problému v ČR sice malé, ale přece jen určité časové
období. Direktivy EU budou pro český automobilový průmysl důležité ať již vstoupíme
do EU v roce 2003, nebo později. Podmínky stanovené pro tamní výrobce budou
totiž směrodatné i pro dovozce (t.j. ve svém dopadu na české finální výrobce a
dodavatelský průmysl). Zde je právě důležitá vazba na schválenou novelu
živnostenského zákona, která ruší anonymitu prodejců silničních vozidel. Legislativa
v této oblasti je však i v zemích EU pod silným lobbistickým tlakem. Pro svou
aktuálnost bylo proto toto téma zařazeno na program jednání Rady ředitelů SAP
8. června 2000.
6.3.3. Exhalace motorových vozidel
Sdružení automobilového průmyslu bylo ve spolupráci se Svazem dovozců
automobilů jedním z iniciátorů akce, která měla umožnit snížení silniční daně
vozidlům splňujícím přísnější limity exhalací, než je určeno národní legislativou. Tuto
myšlenku se podařilo prosadit pro zdaňovací období od roku 2001 a to ve vazbě na
plnění předpisu EURO II a EURO III.
6.4. Začleňování se do struktur EU
Na tomto úseku sehrává sekretariát SAP především informační roli. Monitoruje
a zpracovává informace ze zdrojů specializovaných na problematiku EU a jejího
rozšiřování jako jsou například Centrum pro evropskou integraci Hospodářské
komory ČR (CEI HK ČR), Sekce evropské integrace Ministerstva průmyslu a
obchodu ČR (SEI MPO ČR).
Předávání informací členské základně se provádí ve formě tištěné či
elektronické, separátně či jako součást hromadných informačních produktů
sekretariátu SAP, například „Sekretariát SAP informuje“. V tomto roce 2000 bylo
takto zahájena distribuce materiálu HK ČR nazvaného Katalog dispečinku informací
o EU pro podnikatele, který obsahuje průběžně aktualizovaný plán akcí v ČR
týkajících se EU a procesů spojených s připravovaným vstupem ČR do EU.
Bylo zahájeno vzdělávání pracovníků sekretariátu SAP v oblasti problematiky EU
- jeden pracovník (p. Štefl) absolvoval v roce 1999 Večerní semestr evropských
podnikatelských znalostí, pořádaný CEI HK ČR.
Zpracoval: Ing. Doležal
6.5. Dovozy ojetých vozidel
K uvedené problematice byla ze strany SAP v roce 1999 zpracována opět řada
statistických rozborů, které byly dle účelu zpracování předávány věcně příslušným
ministerstvům, členům vlády a představitelům zákonodárných sborů. Problematika
byla řešena společně se Svazem dovozců automobilů, především při pokračující
přípravě nového zákona a vyhlášky o technických podmínkách provozu vozidel na
pozemních komunikacích. Další aktivitou byla příprava a podání návrhu změny
zákona o správních poplatcích skupinou poslanců KDU-ČSL, spočívající v zavedení
správních poplatků při přihlašování dovezených ojetin do provozu v ČR,
diferenciovaných dle stáří dováženého vozu. Obdobné opatření bylo již dříve
zavedeno na Slovensku a v Polsku. Vláda České republiky však v 21. týdnu roku
1999 návrh skupiny poslanců KDU-ČSL zamítla. Komentář k tomuto rozhodnutí byl
uveden v minulém vydání tohoto materiálu.
99
Při dovozu osobních automobilů do ČR tvoří již 9 let dovoz ojetých vozů více než
60% všech dovozů a téměř 50% celkového trhu v této komoditě. Dovoz ojetých
automobilů byl přitom, vzhledem k deklarovaným celním hodnotám, prováděn za
podmínek, které by bylo možno nazvat přinejmenším dumpingem, ne-li podvodem.
Po zamítnutí návrhu na zavedení správních poplatků však vláda uložila MDS ČR
a MF ČR přijmout opatření k omezení dovozů ojetých vozidel. Toto bylo
realizováno od srpna roku 1999, kdy došlo k vydání upřesněného metodického
pokynu MDS ČR ve věci provádění emisních kontrol. Přes odmítavé reakce
a ultimativní požadavky dovozců ojetin jak v této záležitosti, tak ve vazbě na
skončení platnosti zákonné výjimky, která umožňovala do 31.12.1999 schválení
dovážených ojetých vozů plnících pouze tzv. „normu EURO I“, neustoupilo tentokrát
vedení MDS ČR těmto tlakům a daná opatření vstoupila v platnost. Zdá se, že tato
opatření se začala v roce 2000 projevovat. V 1. čtvrtletí 2000 klesl dovoz ojetých
vozů zhruba na 1/2 objemu dosaženém ve stejném období roku 1999. Vypočtený
odhad pro rok 2000 (viz diagram č. 6.5.1.) ukazuje, že dovoz ojetých osobních
automobilů by měl poklesnout na cca 85 000 vozů, tedy dosáhnout asi 55% loňské
skutečnosti.
Skladba dovozů - ojeté osobní automobily
160 000
140 000
120 000
100 000
obchodní dovoz
80 000
60 000
40 000
individuální dovoz
20 000
0
1993
1994
individuální dovoz
1995
1996
1997
1998
1999
odhad
2000
obchodní dovoz
Diagram č. 6.5.1.
Dřívější neřešení a stálé odkládání problematiky dovozů ojetých vozidel,
poškozující řadu let tuzemský automobilový průmysl a deformující český trh vozidel,
se tedy konečně podařilo v roce 1999 alespoň dílčím způsobem „prolomit“.
V současné době přestává být problematika dovozu ojetých vozů prioritní
otázkou pro řešení v rámci SAP či SDA. Závěrem je však pro dokreslení situace
možno uvést dosud nikde nepublikované ilustrativní diagramy (č. 6.5.2. a 6.5.3.)
ukazující ztráty (které vznikly státnímu rozpočtu) a zisky (dovozců ojetin). Jedná se
o částky v řádu miliard Kč, které v řadě případů zřejmě skončily v šedé ekonomice.
100
Poměry při dovozu ojetého osobního automobilu (průměr na 1 ks)
220 000 Kč
200 000 Kč
200 000 Kč
191 000 Kč 190 000 Kč
170 000 Kč
180 000 Kč
156 000 Kč
160 000 Kč
147 000 Kč
134 000 Kč
140 000 Kč
124 000 Kč
111 000 Kč
120 000 Kč
90 000 Kč
100 000 Kč
96 000 Kč
89 000 Kč
71 000 Kč
80 000 Kč
52 000 Kč
60 000 Kč
59 000 Kč
51 000 Kč
47 990 Kč
40 000 Kč
30 235 Kč
55 000 Kč
20 000 Kč
51 000 Kč
47 000 Kč
56 000 Kč
52 000 Kč
35 667 Kč
49 500 Kč
48 500 Kč
28 566 Kč
45 500 Kč
27 135 Kč
41 000 Kč
0 Kč
1991
1992
1993
1994
zisk dovozce
1995
1996
CENA "A"
1997
38 000 Kč
20 147 Kč
43 000 Kč
1998
CENA "B"
39 000 Kč
21 062 Kč
36 000 Kč
1999
CENA "C"
CENA "A"..... průměrná deklarovaná celní hodnota při dovozu ojetých vozidel
CENA "B"..... cena ojetého vozidla vypočtená z deklarované celní hodnoty;
tato cena zahrnuje též zaplacené clo, DPH, náklady dovozce ve výši
30% celní hodnoty a zisk dovozce ve výši 25% celní hodnoty
CENA "C"..... průměrná cena ojetého vozu splňujícího příslušné technické požadavky
při jeho prodeji v ČR
ZISK DO VO ZCE ... uvažováno pouze s polovinou rozdílu mezi cenou "C" a "B"
Diagram č. 6.5.2.
6 232 499 000 Kč
5 930 397 000 Kč
4 400 000 000 Kč
5 234 328 000 Kč
5 326 966 000 Kč
5 151 912 500 Kč
4 896 000 000 Kč
5 097 865 000 Kč
4 180 885 000 Kč
2 670 313 930 Kč
2 578 775 355 Kč
1 999 816 341 Kč
2 143 272 252 Kč
1 876 987 887 Kč
1 715 210 259 Kč
1 889 325 742 Kč
076 160 000 Kč
957 600 000 1Kč
1991
1992
1993
"zisk" dovozců
1994
1995
1996
1997
1998
1999
"ztráta" státního rozpočtu
"zisk" dovozců celkem
"ztráta" státního rozpočtu celkem
46,451 miliard Kč
16,907 miliard Kč
Diagram č. 6.5.3.
101
6.6. Další problematika
Součástí „Databázového listu“ bývá každoročně i část, která umožňuje firmám
formulovat některé věcné problémy, kterými by se mělo Sdružení automobilového
průmyslu ve své činnosti také zabývat. Na řadu z nich je přímo reagováno
v základních směrech činnosti SAP pro rok 2000. Zbývající lze soustředit do několika
základních oblastí.
Do prvé skupiny, která směřuje i ke členské základně SAP je možné zařadit:
• Problematika včasných plateb za dodané výrobky a to jak v rámci firem SAP
tak i mimo firmy SAP. Tento specifický zlozvyk potvrzuje i údaj tohoto
materiálu, kdy v absolutní hodnotě dochází k růstu finanční částky, kterou
firmy vedou pod kategorií „pohledávky po lhůtě splatnosti“.
• Další zvýšení vzájemné informovanosti o volných kapacitách výroby (v této
oblasti bude intenzivně spolupracovat sekretariát SAP).
Do další skupiny je možné zařadit problémy mající vazbu na centrální orgány.
Zde je možné uvést např.:
• nedostatečnou ochranu práv věřitelů;
• benevolentní přístup státní správy při využívání státních dotací na nákup
dopravních prostředků.
Uvedené problémy budou postupně znovu projednávány jak na Představenstvu
SAP, tak v jednotlivých divizích SAP. V případě nutnosti budou prezentovány či
předloženy k projednání i Radě ředitelů SAP.
Zpracoval: Ing.Novák Zd.
pYn pYnpYnpYnpYn
102
7. Závěr
Přehled „AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v ČESKÉ REPUBLICE“ je součástí pravidelných
materiálů Sdružení automobilového průmyslu. Společně s „ROČENKOU SAP 2000“,
„STATISTIKOU AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČR a SR za rok 1999“, publikací „SLOŽENÍ
VOZOVÉHO PARKU v ČESKÉ REPUBLICE“ a dalšími podklady poskytovanými průběžně
sekretariátem SAP tvoří ucelený informační, rozborový a zároveň i argumentačně
využitelný dokument pro činnost SAP i jeho jednotlivých členů.
Materiál byl zpracován, jak bylo zmíněno již v úvodních kapitolách, se záměrem
poskytnout členské základně SAP ucelený pohled na český automobilový průmysl
jako celek, jeho ekonomické ukazatele, vývoj produkce a současnou situaci.
Vzhledem k vazbám mezi výrobou, trhem a užitím (motorizací), jsou zde samozřejmě
uvedeny i vývojové tendence na českém trhu, údaje o složení vozového parku
a stručný přehled společné problematiky řešené z úrovně SAP. Větší celkový rozsah
materiálu ve srovnání s předchozími vydáními svědčí též o rozšíření okruhu
poskytovaných a zde zahrnutých informací a údajů. Z hlediska skladby má v zásadě
identickou strukturu jako předchozí publikace tohoto názvu. Umožňuje to jednak
přímé porovnání jednotlivých výsledků a současně takto koncipovaný materiál vytváří
podmínky pro jeho další aktualizaci. Je však nutné konstatovat, že bez úplného a
včasného poskytnutí údajů od jednotlivých firem není zpracování komplexních
podkladů a přehledů možné. Sekretariát SAP současně garantuje, že předané
podklady nebudou bez vědomí podniků poskytovány třetí osobě.
Je potěšující konstatovat, že Sdružení automobilového průmyslu svou
kvantitativně i kvalitativně rostoucí členskou základnou představuje nejvýznamnější
skupinu podniků, která v tomto oboru působí. Souhrnné výsledky firem SAP
v důležitých ekonomických kategoriích jako jsou tržby z vlastní výroby, přidaná
hodnota a údaje o bilanci zahraničního obchodu, mají stejně jako v minulých letech
vzestupný trend. I přes určité problémy na domácím trhu bylo potvrzeno, že růstová
tendence oboru, započatá v roce 1996, neměla náhodný charakter a že pozice
automobilového průmyslu v českém hospodářství v roce 1999 dále posílila.
pYn pYnpYnpYnpYn
V Praze, 22. května 2000
Tento materiál je společným duševním majetkem firem zapojených do činnosti
Sdružení automobilového průmyslu. Souhrnné kopírování a předávání tohoto
podkladu by proto nemělo směřovat mimo subjekty členské základny SAP.
V případě potřeby je možno, po dohodě se sekretariátem SAP, obdržet tento podklad na
dodaném elektronickém nosiči (CD ROM), resp. je možno jej zaslat na sdělenou E-mail
adresu. Zpracovatelé však upozorňují na velikost souboru (cca 4 MB), což může při přenosu
dat vyvolat u některých uživatelů problémy. Tabulky a diagramy jsou přitom do souboru
APČR1999.doc (ve WORD 7.0) vloženy z důvodu minimalizace velikosti souboru pouze jako
obrázky nebo bitové mapy (nelze je tedy dále upravovat).
Závěrečná korektura: Ing. Novák Zd. a Ing. Ešner - text a data
Ing. Doležal a p. Štefl - úprava, pravopis
103

SAP - Sdružení automobilového průmyslu

Transkript

Podobné dokumenty

Sdružení AP - Sdružení automobilového průmyslu

Sdružení AP - Sdružení automobilového průmyslu

Sdružení AP - Sdružení automobilového průmyslu

Sdružení AP - Sdružení automobilového průmyslu

ČR - Sdružení automobilového průmyslu

1 - Sdružení automobilového průmyslu

1 - Sdružení automobilového průmyslu

czech republic

1 - Sdružení automobilového průmyslu

hledejte práci doma i v zahraničí