25-26/14 - New Page 1

OČEKÁVANÉ UDÁLOSTI A
POZVÁNKY
KURZ ZÁKLADŮ LATINSKÉHO JAZYKA
V neděli 7. 12. 2014 ve 13.30 h na faře v Semilech začíná kurz základů latinského jazyka. Povede ho otec Vít Jůza, který také poskytne případným zájemcům další informace
(tel. 481 685 237 nebo 732 943 265, e-mail [email protected]).
JAKUB JAN RYBA: ČESKÁ MŠE VÁNOČNÍ – HEJ, MISTŘE
Nejznámější česká pastorela zazní v podání Podkrkonošského symfonického orchestru a
pěveckého spolku Jizeran:
 v neděli 21. 12. 2014 v 18.00 h ve Sboru Dr. Karla Farského v Semilech
 v pátek 26. 12. 2014 v 18.00 h v kostele Navštívení Panny Marie v Bozkově
HŘIVNA
11.
12.
13.
14.
15.
dodržovat sváteční klid, i když není
neděle. O které dvě slavnosti se jedná?
U kterého proroka v Písmu je psáno: „A
ty, Betléme efratský, ačkoliv jsi nejmenší mezi judskými rody, z tebe mi vzejde
ten, jenž bude vládcem v Izraeli“, tedy
proroctví, které Matouš vztahuje na
Krista?
Kolik bylo podle Písma sv. pohanských
mudrců, kteří se přišli poklonit narozenému Spasiteli?
Kdo jsou rodiče Ježíše Krista?
Co je to kadidlo?
Proč se víno žehná právě na svátek sv.
Jana Evangelisty?
Správné odpovědi zasílejte do 28. 12. 2014 nejlépe
elektronicky na adresu [email protected] (do předmětu
zprávy napište „Soutěž – Hřivna“), případně poštou na
adresu farnosti (na obálku napište heslo „Soutěž –
Hřivna“). Nezapomeňte přidat své kontaktní informace. Výherce bude oznámen v následujícím čísle Hřivny.
Správné odpovědi z č. 14-24: 1 – příchod; 2 – 3. prosinec; 3 – fialová; 4 – o 3. neděli adventní, která se dle
prvního slova vstupní antifony nazývá Gaudete – radostná; 5 – 1854; 6 – Gabriel; 7 – sv. Lucie; 8 – v Českých
Budějovicích; 9 – Karel IV.; 10 – Rosu dejte, nebesa,
shůry; 11 – Adam Michna z Otradovic; 12 – o půl roku;
13 – Markovo evangelium; 14 – v Lukášově evangeliu.
Výherce z čísla 24: Marcela Lukešová. Blahopřejeme.
Hřivna – informační čtrnáctideník vydává ŘK farnost Semily pro vnitřní potřebu. Uzávěrka tohoto čísla: 5. prosince 2014. Uzávěrka následujícího čísla: 2. ledna 2015. Redakce a grafická úprava: M. Kraus. Imprimatur: R. D. J. Gajdošík. Jednotlivé příspěvky
(ve formátu doc, docx, odt) zasílejte na adresu [email protected], a to nejpozději do dne uzávěrky dalšího čísla.
8
ŘK farnosti Semily
Číslo 25–26
7. prosince 2014
Římskokatolická farnost – děkanství Semily, Komenského nám. 125, 513 01
Administrátor: R. D. Jaroslav Gajdošík, tel. 739 909 500
www.farnost.semily.net
Bohoslužby v Semilech se konají v děkanském kostele sv. Petra a Pavla (KO), v kapli sv. Zdislavy
na faře (KA), v kostele Umučení sv. Jana Křtitele na Koštofranku (KK), v domově důchodců
(DD), v kapli sv. Antonína v Chuchelně (CH).
Pořad bohoslužeb ve farnosti ve dnech 8. 12. 2014 – 4. 1. 2015
8. 12. Po
Slavnost PANNY MARIE, POČATÉ BEZ POSKVRNY PRVOTNÍHO HŘÍCHU
KO
18.00 za Boží milosrdenství a dar zdraví pro rodinu Prokůpkovu
9. 12. Út
KA
KK
08.00 za zdraví a Boží pomoc
16.30 mše sv. pro děti
10. 12. St
KA
08.00 za † rodinu Masničákovu a Hladíkovu
11. 12. Čt
KA
18.00 za zdraví a Boží pomoc pro Jána a Zuzanu
12. 12. Pá
KA
18.00 za †† Štefánii a Veroniku
13. 12. So
Památka sv. Lucie, panny a mučednice
KA
18.00 za † Cecílii Novotnou a manžela
14. 12. Ne
3. NEDĚLE ADVENTNÍ
KO
08.30 za † rodinu Sotonovu a Hyblíkovu
15. 12. Po
–
–
16. 12. Út
KA
18.00 za zdraví Irenky
17. 12. St
KA
18.00 za živé a †† z rodů a duše v očistci
18. 12. Čt
KA
08.00 za zdraví a Boží pomoc pro Petra a Lubicu
19. 12. Pá
KA
18.00 za zdraví a Boží pomoc v těžké nemoci
20. 12. So
DD
KA
13.30 za farní společenství
18.00 za zdraví Julie
21. 12. Ne
4. NEDĚLE ADVENTNÍ
KO
08.30 za všechny †† z rodin Fabiánkovy a Kociánovy
CH
15.00 na úmysl
22. 12. Po
KA
18.00 za Boží milosrdenství a dar zdraví pro rodinu Turkovu
23. 12. Út
KA
18.00 za zdraví a Boží pomoc pro rodinu Ladislava Balušíka
24. 12. St
KA
08.30 za šťastný porod Veroniky
VELKÝ VÁNOČNÍ KVÍZ O CENY
TÉMA: VÁNOCE
1. Kdy liturgicky začíná a kdy končí doba
vánoční?
2. Kdo a kdy poprvé připravil na Vánoce
výjev narození Páně, který dnes známe
pod názvem „jesličky“ či „betlém“?
3. Jaká jsou dle Bible poslední slova jáhna
Štěpána, prvního mučedníka?
4. Jak dlouho vládl v Římě císař Augustus,
který je zmiňován při Ježíšově narození?
5. Kdo je autorem písně Tichá noc, celosvětově nejznámější vánoční koledy?
6. Jak staré chlapce nechal dle Matoušova
evangelia v Betlémě a okolí povraždit
král Herodes?
7. Která evangelia nám podávají zprávu o
Ježíšově narození?
8. V kterém roce poprvé zazněla Česká
vánoční mše „Hej, mistře“ Jakuba Jana
Ryby?
9. Která ryba je jedním ze symbolů středoevropských Vánoc, protože neodmyslitelně patří na štědrovečerní stůl?
10. V českých zemích slavíme o Vánocích
dva zasvěcené svátky, což jsou dny, kdy
je katolík povinen zúčastnit se mše sv. a
Informační čtrnáctideník
–
Svátost smíření před Vánocemi:
22. 12. (pondělí) 09.00 – 12.00; 14.00 – 17.30
23. 12. (úterý)
09.00 – 12.00; 14.00 – 17.30
na faře
na faře
Předvánoční úklid kostela
se bude konat v sobotu
20. 12. od 9.00 h.
Přijďte, kdo můžete.
DOBA VÁNOČNÍ
24. 12. St
CH
KO
25. 12. Čt
Slavnost NAROZENÍ PÁNĚ
zasvěcený svátek
KO
08.30 za † Jiřího Jandu a za † Františka Matouše
26. 12. Pá
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
KO
08.30 za †† manžele Luksovy
CH
15.00 na úmysl
27. 12. So
Svátek sv. Jana, apoštola a evangelisty
KA
08.30 za zdraví Jana s rodinou
DD
13.30 za farníky
KA
18.00 za †† Evu a Markétu a celý jejich rod
28. 12. Ne
14.30 Vigilie ze slavnosti Narození Páně
24.00 „Půlnoční“
za farní společenství
Svátek Svaté Rodiny Ježíše, Marie a Josefa
KO
08.30 za †† a nenarozené děti v rodinách
Sbírka na potřeby diecéze
„Svatoštěpánská koleda“
žehnání vína
obnova manželských slibů
29. 12. Po
–
–
–
30. 12. Út
KA
18.00 za † Zdeňka Stehlíka
31. 12. St
KO
14.00 Poděkování a prosba o Boží pomoc do nového roku
za † Jána Pajunka, manželku a dceru s manželem
1. 1. Čt
Slavnost MATKY BOŽÍ, PANNY MARIE
zasvěcený svátek
KO
08.30 za †† rodiče Márii a Juraja Rantovy a děti Paulu, Márii, Jozefa
s manželkou a Jozefa Plevu
2. 1. Pá
Památka sv. Basila Velikého a Řehoře Naziánského, biskupů a učitelů církve
KO
16.00 žehnání tříkrálovým koledníkům
KO
18.00 za † maminku Emilii
od 17.00 svátost smíření
3. 1. So
KA
DD
KA
4. 1. Ne
2. neděle po Narození Páně
KO
08.30 za dobrodince farnosti
KA
14.00 Adorace NSO (do 16.00)
08.30 za †† Ferdinanda a Marii Kafríkovy
13.30 za farníky
18.00 za †† sestry Marii a Annu a jejich manžele
2
NOC, KDY ZVONILY ZVONY
tady a pokusím se ji trochu zahřát. Možná by
mohla i sníst kousek rohlíku, co mám v kapse.“
„Ale já tě tu nemůžu nechat!“ plakal dál
bratr.
„Nemusíme zmeškat mši oba,“ řekl Pedro.
„Budeš se dívat a poslouchat dvakrát. Jednou
za mě a jednou za sebe. Ježíšek určitě ví, jak
bych se k němu rád pomodlil. Vezmi si tenhle
stříbrňák, a jestli to půjde, tak ho polož na
oltář jako oběť, až se nikdo nebude dívat.“
S těmito důležitými pokyny se mu nakonec
podařilo vyprovodit bratra do města, i když
musel hodně mrkat, aby zahnal slzičky zklamání.
Veliký kostel vypadal té noci překrásně a
slavnostně. Varhany hrály a tisíce lidí zpívaly, až se zdi kostela otřásaly.
Na závěr mše se vydal k oltáři průvod lidí
s obětními dary. Někdo nesl šperky, někdo
koše plné zlata. Slavný spisovatel přinesl
knihu, kterou sepisoval řadu let. Na konci
průvodu kráčel král té země a doufal, tak
jako všichni ostatní, že právě za jeho dar
vánoční zvony zazvoní.
Za vzrušeného šepotu celého davu sňal
král z hlavy korunu posetou drahými kameny a položil ji na oltář. „Ted určitě uslyšíme
zvony,“ říkali všichni. Dočkali se však jen
hvízdání větru ve věži.
Průvod skončil a sbor začal zpívat závěrečný chvalozpěv. Najednou varhaník přestal
hrát a zpěváci zmlkli. V kostele zavládlo hrobové ticho. Všichni napínali uši a poznenáhlu
si začali uvědomovat jemný, ale zřetelný
zvuk věžních zvonů. Vzdálená hudba zaznívala jasně a čistě, nikdo z přítomných ještě
nikdy neslyšel něco tak krásného.
Každý vstával a díval se k oltáři, aby viděl,
jaký to báječný dar probudil zvony z dlouholetého mlčení. Zahlédli však jen malého
chlapce, který se nepozorovaně přikradl
k oltáři a položil na něj minci svého bratra.
Získat moudrost je lepší než ryzí zlato a
získat rozumnost je výbornější než stříbro.
Př 16,16
Před dávnými časy stál uprostřed velikého
města na vysoké hoře velkolepý kostel. Když
ho při výjimečných příležitostech celý rozsvítili, zářila jeho okna daleko do kraje. Co
však bylo na kostele ještě pozoruhodnější
než krása a výstavnost, to byla legenda, která
se vázala k jeho zvonům.
V rohu kostela stála vysoká šedivá věž a na
jejím vrcholku visely, jak se mezi lidmi tradovalo, ty nejkrásnější zvony na světě. Po
dlouhá léta je však nikdo neslyšel zvonit.
Dokonce i o Vánocích zůstávaly němé. Bylo
zvykem přinášet do kostela na Štědrý večer
dary jako oběť Ježíškovi. Jednou přinesl kdosi na oltář dar tak výjimečný, že se zvony na
vysoké věži rozezněly přenádhernou hudbou. Lidé říkali, že je rozhoupal vítr, jiní tvrdili, že to udělali andělé. Teď už však po
dlouhá léta nikdo nepřinesl tak skvělý dar,
aby se zvony znovu rozehrály.
V malé vesnici několik mil od města žil se
svým bratrem chlapec Pedro. Nevěděli skoro
nic o kouzelných vánočních zvonech, ale slyšeli o mši v kostele a rozhodli se, že si tu podívanou nenechají ujít.
Na Štědrý den mrzlo až praštělo a země se
pokryla jinovatkou. Pedro s bratrem vyrazili
brzy po poledni a před setměním došli
k městu. Právě se chystali projít velikou bránou, když Pedro zahlédl vedle cesty ležet
něco tmavého. Byla to vyčerpaná nemocná
žena, která těsně před hradbami upadla a
neměla už dost sil najít si nějaké přístřeší.
Pedro se pokusil ji vzbudit, ale žena ztrácela
vědomí. „Nedá se nic dělat, bráško, budeš
muset jít sám.“
„Bez tebe?“ rozplakal se maličký.
Pedro pomalu přikývl. „Tahle paní by tu
zemřela, kdyby se o ni nikdo nepostaral.
Všichni jsou teď už nejspíš v kostele, ale až
půjdeš zpátky, musíš přivést pomoc. Zůstanu
- Raymond McDonald Alden 7
SV. SILVESTR I. (31.
PROSINEC)
Silvestr I. prosadil zákony ohledně otroků
a svěcení svátků, neděli vyhlásil za povinný
sváteční den. Zdá se, že Silvestr I. byl zastiňován osobností prvního císaře stojícího na
straně křesťanů a později i legendami fantasticky přikrášlujícími jeho vlastní působení.
Možná až s velkou střízlivostí je hodnocen
jako klidný a rozvážný muž, který se snažil
vyhnout srážkám a dal přednost nenápadnému budování církve. Jedni o něm říkají,
že zůstával záměrně v pozadí, aby se vyhnul zbytečným konfliktům s energickým
císařem a druzí, že se s nemalou odvahou
stavěl proti němu, když bylo třeba hájit
zájmy církve. V té souvislosti se např. uvádí,
že Konstantin I., ač ještě nepokřtěný, chtěl
mít titul „společný biskup“.
Silvestr I. byl údajně známý jako papež
plný Ducha svatého, vynikající moudrostí i
horlivostí pro čest Boží, s velkou láskou
k bližním, zvláště k chudým. Ke kajícím
hříšníkům byl laskavý a mírný. Jeho hlavní
cíl a bojový úkol se týkal Boha a duší.
V Lateránském paláci, který mu byl darován a do nějž přenesl sídlo římského biskupa, zemřel posledního dne v roce 335 po
pontifikátu trvajícím 21 let a 11 měsíců.
Byl pohřben v bazilice sv. Priscilly, kterou
nechal na Via Salaria zbudovat nad jejími
katakombami. Hned po smrti začal být veřejně uctíván jako první titulem „vyznavač“,
který od té doby byl dáván nemučedníkům,
kterým projevovala západní i východní církev liturgickou úctu. Ke slavení Silvestrovy
památky v den, kdy zemřel, došlo již po
jediném roce. Jeho hrob u sv. Priscilly roku
1890 objevil archeolog De Rossi, ale již bez
ostatků, protože ty nechal v 8. století papež
Pavel I. přenést do chrámu sv. Silvestra
v centru Říma.
Narodil se v Římě. Jeho původ je podle
legend nejasný. Kněžské svěcení prý přijal
před pronásledováním v r. 284 a za pronásledování pobýval na Monte Soratte asi 50
km od Říma. Dvacet dní po smrti papeže
Miltiadese byl 31. 1. 314 zvolen za jeho nástupce na Petrově stolci.
V předchozím roce císař Konstantin I. a
jeho spoluvladař Licinius vydali tzv. Edikt
milánský, týkající se skončení pronásledování křesťanů a zaručení náboženské svobody. Silvestr I. vedl tedy církev za plné
svobody a náklonnosti císaře, který začal
na lateránském poli stavbu baziliky na poděkování za vítězství nad Maxenciem. Za
Silvestrova pontifikátu začalo i budování
chrámů sv. Petra ve Vatikánu, sv. Pavla za
hradbami a sv. Vavřince. Na jejich realizaci
měl jistý podíl i papež Silvestr.
Historikové označují mnohé významné
církevní akce za iniciativu císaře Konstantina a o papeži Silvestrovi mnoho neuvádějí.
Konstantin r. 314 svolal do Arles v Galii
koncil západní církve, na němž se jednalo o
severoafrické sektě donatistů, řešila se
otázka platného udělování svátosti biskupy
odpadlými od víry za pronásledování. Konstantin svolával také první ekumenický
koncil do Niceje, který se konal 20. 5. –
25. 7. 325 v sále císařského letního paláce
za účasti 318 biskupů. Papeže, který se stále zdržoval v Římě, zastupoval na koncilu
biskup Hosius a římští kněží Vít s Vincencem.
Nicejský koncil byl svolán kvůli ariánskému bludu, s nímž r. 318 vystoupil v Alexandrií kněz Arius. Ten učil, že Kristus není
Bohem stejné podstaty s Otcem, ale pouhým tvorem přijatým za Syna Božího. Proto
koncil schválil vyznání víry potvrzující Ježíšovo božství slovy: „Pravý Bůh z pravého
Boha, zrozený, nestvořený, jedné podstaty
s Otcem.“
- podle J. Chlumského, catholica.cz -
6
BOHOSLUŽBY V OKOLNÍCH
FARNOSTECH VE DNECH
8. 12. 2014 – 4. 1. 2015
Pořad bohoslužeb od 24. 12. do 1. 1. je v tabulce níže. Bohoslužby v ostatních dnech podle pravidelného pořadu:
Bozkov
neděle 10.00; úterý – pátek 18.00; sobota 10.00
Loukov
neděle 08.00; pondělí, středa a čtvrtek 15.30; úterý a pátek 07.30; sobota 06.30
Změny: pondělí 15. 12. v 07.30, úterý 16. 12. v 15.30; středa 24. 12. v 07.30.
Paseky n. J.
neděle 15.00
Roprachtice
1. a 3. neděle v měsíci 10.30
Tatobity
neděle 10.00
24. 12.
25. 12.
26. 12.
27. 12.
28. 12.
31. 12.
1. 1.
Bozkov
24.00
10.00
10.00
10.00
10.00
10.00
10.00
Loukov
24.00
08.00
08.00
06.30
08.00
15.30
08.00
Mříčná
16.00
07.45
07.45
–
07.45
14.30
07.45
Paseky n. J.
22.00
15.00
–
–
15.00
–
15.00
Roprachtice
16.30
10.30
–
–
–
–
–
Tatobity
22.00
10.00
10.00
–
10.00
10.00
10.00
Vysoké n. J.
24.00
10.00
10.00
–
10.00
15.00
10.00
Zlatá Olešnice
20.00
13.30
–
–
13.30
–
13.30
PODĚKOVÁNÍ
ské misijní dílo dětí. Přejeme všem, ať adventní svíce prozáří veškeré temnoty našich
dní.
Fotografie z tvoření a prodeje jsou na
www.vesela-spolecnost.webnode.cz.
Děkujeme za podporu práce dětí Veselé
společnosti, které na začátek adventu připravily a nabízely adventní věnce a další předvánoční drobnosti. Ve farnosti se podařilo
vybrat 6 530 Kč, které zasíláme na Papež-
JEDEN
DÁREK NAVÍC
školku a zajistit dětem vzdělání. Země se
svou vysokou úmrtností celosvětově řadí
na 8. místo. Mezi nejmenšími je mnoho sirotků a velmi chudých dětí, kterým pobyt
v mateřské škole, jakmile bude postavena,
umožní dobrou péči a předškolní výchovu.“
V našem kostele si můžete během svátků
zakoupit vánoční ozdobičku z dílny dětí
naší farnosti a pověsit si ji pro radost na
vánoční stromek buď přímo u jesliček nebo
u vás doma. Tento váš příspěvek zašleme
právě na pomoc dětem v Zambii. Příspěvky
je třeba poslat nejpozději do 31. 12. 2014.
Krásné Vánoce přeje Veselá společnost.
O letošních vánočních svátcích se zapojíme do akce Papežského misijního díla
(PMD), které nese název Jeden dárek navíc a
vybízí k solidaritě s dětmi v chudých oblastech. Letošní sbírka bude věnována na
vzdělávací program pro chudé předškoláky v Zambii a na stavbu mateřské školy pro 450 dětí v arcidiecézi Lusaka, ve
farnosti Kaunda – Christ the King. Cituji
dále z materiálů PMD: „Ve farnosti stoupá
počet dětí. Mnohé z nich jsou v důsledku
HIV/AIDS sirotci. Nedostatek vody, hlad,
bída, infekční nemoci a vysoký počet nemocných lidí jsou utrpení, která sužují obyvatele Zambie. Je velmi naléhavé postavit
3
ADVENTNÍ
DOBA
Kdybychom tedy chtěli shrnout stručně
obsah adventní liturgie, mohli bychom říci
asi toto: Texty proroků, hlavně Izaiáše, připomínají téma očekávání. Očekávání spásy,
vyvedení ze zajetí (tehdy z Babylona), uvedení do Boží skutečnosti. Nepřipomínají ale
jen očekávání. Přinášejí také ujištění o Boží
věrnosti, o jistotě spásy.
Připomínky Ježíšova narození, na jehož
oslavu se chystáme, naději ve spásu zkonkrétňují. Ale i to je na první pohled něco, co
leží v minulosti. A tak je tu tedy třetí krok:
přítomnost a druhý příchod Ježíše Krista
v budoucnosti. Protože tu byl příchod první, je tu smysluplná naděje, že příchod druhý bude dokonáním spásy pro všechny a na
věky. „Proto se připravme, špatností se
zbavme“ – je adventní výzvou k pokání.
Adventní doba má svou teologickoliturgickou náplň, nejen svou specifickou
atmosféru, někdy hodně málo křesťanskou,
totiž jen nákupní. Advent je jistě také přípravou na Vánoce. Ale je také – a možná
ještě více – přípravou na Kristův druhý příchod.
Určitě tomu tak je v liturgii – v mešních
textech i v liturgii hodinek, v Denní modlitbě církve, a to hlavně v prvních dvou adventních týdnech. Nemůžeme-li tyto texty
studovat a sledovat, může nám pomoci
Kancionál. Adventní písně jsou z Kancionálu zřejmě teologicky nejhodnotnější. Nejen
v rorátech, ale i v písních „Ejhle, přijde Pán
a Bůh náš“ a „Vesele zpívejme“ najdeme
v mistrné zkratce jak obsah adventní doby,
tak i osobní program k jejímu prožití.
- podle P. Aleše Opatrného -
SVĚTLO V TEMNOTÁCH
přijíždělo auto. Když se octl v záři reflektorů, auto zastavilo. Kontrola! Voják francouzské armády si prohlížel nedůvěřivě
pozdního pocestného. Po několikáté si pročítal předložený průkaz. A tu dostal lékař
nápad. Protože znal dobře francouzsky,
začal vojákovi vyprávět o těžce nemocném
venkovském chlapci a o tom, jak nutně by
potřeboval odvézt do nemocnice. Naléhavě
jej prosil, aby chlapce převezl do nemocnice a tím mu zachránil život. Mladý Francouz
trpělivě poslouchal a starostlivě potřásal
hlavou. Tehdy byla mezi lidmi navzájem
velká nedůvěra. Vždyť ta strašná válka
skončila teprve před několika měsíci. Volání o pomoc mohlo být pro vojáka okupační
armády léčkou. Čím naléhavěji líčil lékař
nouzi na statku na samotě, tím byl francouzský voják přátelštější. Nakonec řekl:
„Je vais en voitur!“ (Pojede autem!) Brzy
zastavilo vojenské auto s lékařem před
statkem. Lékař s vojákem vstoupil do svět-
Tento příběh začal o Vánocích v roce
1945 na jednom venkovském statku v odlehlém tyrolském údolí. Tenkrát byla velká
nouze, nedávaly se žádné velkolepé dárky.
Smět být doma, mít něco k jídlu a sedět
v teplé světnici – už to bylo pro lidi velké
štěstí.
Pro malého tyrolského venkovského
chlapce Romeda byly Vánoce 1945 obzvlášť smutné, protože ležel v posteli s vysokou horečkou a cítil se moc špatně. Vozil
s koněm seno a přitom se nachladil. Romed
se musel doma hodně snažit, protože jeho
otec se ještě nevrátil z války domů.
Dnes přišel lékař. „Ten chlapec musí bezpodmínečně do nemocnice!“ řekl se starostlivým výrazem ve tváři. Ale jak? Převoz na
žebřiňáku nepřipadal v úvahu. Sanitka se
tenkrát nedala objednat. Soukromá auta
nebyla tehdy téměř žádná. Maminka byla
zoufalá. Lékař pomalu odcházel směrem
k vesnici, byla už tma. Najednou proti němu
4
nice. „Romede, všechno dobře dopadne!
V nemocnici dostaneš léky, které potřebuješ!“ Utěšoval lékař nemocného chlapce a
pomáhal jej zabalit do dek a šátků. Mezitím
voják užasle pozoroval velký betlém. Něco
takového ještě v životě neviděl! Kolem betlémské stáje zaujali už svá místa andělé a
rolníci, pastýři a ovce. Na lavici u pece stála
bedýnka. V té čekali svatí Tři králové se
svým průvodem na den, kdy bude celý betlém postaven. Matka zářila štěstím. Teď
bude její dítě zachráněno! Plná vděčnosti
chtěla tomu mladému vojákovi také udělat
nějakou radost. Ale jak? Neměla žádné
šperky a peníze tehdy měly malou cenu.
Čím by se mu jen odvděčila? Když viděla,
jak voják obdivuje každou figurku z Betlému, sáhla rychle do bedýnky s králi a vytáhla z ní koně. Kůň však nebyl sám – na šňůrce se kýval jezdec. „Vezměte si jej!“ Žena
podávala cizinci obě figurky. S mnoha slovy
díků si vzal voják dárek a strčil jej do jedné
z velkých kapes své uniformy. Romed už
byl připraven na cestu do nemocnice. Teh-
dy všechno dobře dopadlo. Romed se
uzdravil, i jeho otec se vrátil ze zajetí.
Od té doby uplynulo téměř padesát let.
Romed již dávno hospodaří na statku po
rodičích, kteří spokojeně žijí na výměnku.
Mnohé se změnilo. Něco ale však zůstává
stále stejné: Každý rok na Vánoce se ve
světnici staví betlém, nyní se o to starají
Romedovy děti. Na koně a jeho jezdce se
nezapomnělo. Každý rok si vypravují příběh, jak v temnotách poválečné doby přinesl jeden voják do statku na samotě světlo.
Jednou se stalo něco zvláštního: Několik
dní před Štědrým dnem přinesl listonoš
balíček, na kterém byly nalepeny velké cizí
známky. Marie, nejmladší ze čtyř dětí, balíček otevřela. Opatrně rozvázala šňůrku,
rozbalila vánoční papír a všichni užasli:
V balíčku byl kůň s jezdcem a dopis tohoto
znění: Milí přátelé! Často vzpomínám na
Vánoce v Tyrolích v roce 1945. Jak se vám
vede? Kůň chce domů. Veselé Vánoce! Pierre.
Od té doby je betlém zase úplný.
- z časopisu Duha, 12/93 -
NAROZENÍ PÁNĚ
Davidovým, „když
on otevře, nikdo
nemůže
zavřít,
když on zavře, nikdo nemůže otevřít“ (Zj 3,7).
V Betlémě jsem se
narodil, poněvadž
jen odtud měl vyjít
„vládce, který bude
panovat mému izraelskému lidu“ (Mt
2,6; Mich 5,2). Pohleď proto, nový Izraeli,
na mne jako na svého krále, jako na požehnaného, „kdo přichází v Hospodinově jménu“ (Ž 117,26).
Nehleď na mne jako na bezmocné dítě,
neplýtvej soucitem k tomu, který opuštěn a
nepoznán a od prahu hospody vypuzen leží
pod střechou, jež měla chránit před nepohodou němou tvář, neplýtvej vzrušením,
které vzbuzuje pohled na milé robě. Měj na
paměti, že dřevo mých jeslí je sice branou,
jíž vstoupil do své slávy, ta se však naplní
až na dřevě kříže. Zde také budu opuštěn,
ale nadto budu tupen a nenáviděn, a jestliže
mne můj lid při narození vykázal do chléva,
pak s potěšením se bude dívat, jak umírám
na popravčím místě mezi zločinci. A přece
právě z tohoto místa a z tohoto nástroje
potupné smrti bud kralovat do konce času.
Z Betléma, domu chleba, jsem vyšel, abych
se lidstvu stal chlebem života, v městě Davidově jsem se narodil, abych se stal klíčem
- Kartuziánský anonym z 15. stol. -
5