prevazne bez diakritiky

BLE 2
prevazne bez diakritiky
preference
zažité mýty (nejen) v ekonomii
- lidé jsou "self-intrested" (sobci)
- lide mají v rámci sociálních vztahů/interakcí
homogenní preference nikterak neovlivnené
kotextem situace, ve které se nacházejí
ale [!] (opět)
- mnoho studií poukazující na opak nejen co se týče
self-interested jednotlivců, nicméně také o
sociálních determinantech preferencí
socialni preference ?
Jednotlivci vykazuji "neekonomicke" chovani a zohlednuji pri svem
rozhodovani dopady (at jiz negativni ci pozitivni) na danou osobu.
(agent)
dana osoba (agent) - pravidelne osoba primo interagujici - muze byt
kdokoliv - casto rodina, partner, kolega, spoluzak, nadrizeni ci
podrizeni, obchodni partneri atp.
silna reciprocita - strong reciprocity
Silna reciprocita - preference, ktere se zdaji vyznamne ovlivnovat
nase rozhodovani - se projevuji tak, ze:
jednotlivec se chova pratelsky (pekne) [en: kind] v pripade, ze se k
nemu Agent chova pratelsky [kind]; a
jednotlivec se chova nepratelsky [unkind] v pripade, ze se k nemu
chova Agent nepratelsky.
jinymi slovy:
jednotlivec zohlednuje vynos [payoff] Agenta dle Agentova chovani
je SRecip dulezita pro analyzu ?
Zda se, ze existuji
- silne dopady SRecip na trzni usporadani a fungovani trhu
- silne dopady SRecip na rozhodovani jednotlivcu, uspesnost
kolektivnich ukonu (akci)
- silne dopady na zmenu preferenci z self-interested na cooperative
- silne dopady na existenci stavajicich kontraktu
puvod socialnich preferenci
Silna reciprocita - nezalezi zdali je kind chovani opravdu
kind - je postacujici paklize je jako kind chapano,
rozeznano jednotlivcem ci jim za kind povazovano
kind = zdali je chovani Agenta povazovatelne za fairove co
se tyce intence (umyslu) konkretniho chovani / jednani
SRecip neni vedena ocekavanym ziskem v budoucnu (pro
pripad opakovanych interakci) >> nejedna se o
"kooperativni" nebo "trestaci" chovani zname z teorie her
[game theory] z opakovanych her
v pripade Silne reciprocity se jednotlivec chova reciprocicne
BEZ
ocekavani jakychkoliv budoucich zisku / vynosu / prinosu
averze k "nespravedlnosti" (inequity
aversion)
AkN - snaha jednotlivcu o zasazeni se spravedlive distribuce zdroju.
jednotlivci jsou altruisticti k ostatnim (pokud je uroven prijmu /
pristupu k nejakym zdrojum u ostatnich nizsi nez to co jednotlivec
povazuje za 1. standard 2. ferovou distribuci)
jednotlivci trpici AkN maji nicmene take snahu potrestat ostatni, kteri
maji vice nez je 1. standard ci 2. jimi povazovana spravedlive
mnozstvi zdroju. /jsou zavistivi/
existuje rozdil mezi SRecip a altruismem ?
SRecip vs Altruismus
existuje fundamentalni rozdil mezi altruismem a Srecip v pripade altruismu (nepodmineneho (unconditional altruism)
nedochazi k podminovani vlastniho chovani chovanim Agentu
- jinymi slovy altruismus neni odpovedi na altrusiticke chovani altruismus je samostatny typ socialnich preferenci.
==> altruista NIKDY netresta (chovani 0,+1 nikoliv -1 +1)
Zavist a zlomyslnost [spiteful and envious
behavior]
Nekteri jednotlivci vykazuji permanentni zlomyslne a zavistive
chovani
- jsou ochotni trestat kdykoliv, kdyz nekdo "ziskava"
- jinymi slovy - jsou ochotni na ukor svych zdroju snizovat zisk /
distribuci Agentovi bez rozdilu zdali se tento chova ferove, pratelsky
ci je jeho chovani z opacne skaly
ZaZ je mene casta nez SRecip.
[Mui 1995, Kirschteiger 1994]
vyskyt soc. preferenci
1. dochazi casto k MIXU - osoby ZaZ jsou k nekterym SRep a k
nekterym dokonce Altru
2. nektere osoby nevykazuji zadne socialni preference k jednotlivym
osobam - chovaji zcela "selfish"
BLE a SRecip a Selfishness
altruismus je pro BLE relativne nezajimavy
zajimavost SRecip a Selfishness pro BLE:
1. je rozsirena silna preference negativni reciprocity (trestani)
2. existuje take silna pozitivni reciprocita determinujici soc. interakce
(casto posilena o altruismus, aversi k nerovnosti/nespravedlnosti, a
dalsi motivy)
3. jak dochazi (a k jakym) interakcim mezi selfish a silnymi
reciprokany
SRecip jako vysledek kognitivniho
omezeni?
Argument: reciprocita je v anonymnich jednokolovych hrach
zpusobena kognitivnimi omezenimi jednotlivce rozpoznat
jednokolovost
standardni interakce jsou opakovane, buduji se dlouhodobe vztahy lide v laboratori nerozumi strategicke rozdilnosti mezi jednokolovou
hrou (interakci) a opakovanymi interakcemi.
SRecip jako vysledek kognitivniho
omezeni?
odpoved:
1. lide si UVEDOMUJI rozdilnost mezi opakovanou a jednokolovou
interakci
2. pro aplikaci neni rozdilu zdali a proc tak cini- dulezite je zjisteni ze
takto cini opakovane a systematicky, zejmena pokud toto chovani
ovlivnuje:
trh a jeho fungovani
spolecenske normy
kolektivni akce / cinnost
incentivy (podnety) k danemu rozhodovani
jednokolove vs opakovane hry
testovano Fehrem (top experimentalni ekonom)
hra na dary (rozdel 10 a nech akceptovat)
- subjekty si nemohly vytvorit reputaci v opakovane 10 kolove hre
(vzdy mezi neidentifikovatelnymi subjekty)
x
- hra s reputaci
pokud jsou lide neschopni rozeznat mezi jednokolovou a
opakovanou hrou mely by byt vysledky z obou her totozne >>
>> ve hre s reputaci 80 procent lidi vyzaduje vyssi ohodnoceni
(podil) (hra hrana s totoznymi lidmi)
konkurence
ovlivneni rozhodnovani v pripade konkurence ? ma Srecip vliv ?
simulace jednoducheho obchodu - 2 zakaznici, 1 nabizejici.
nabizejici se deli o 10$ s tim ze kdyz oba Z odmitnou - nikdo nic
nedostane, 1 odmitne druhy dostava nabizene, oba akceptuji pak s
1/2 pravdepodobnosti se nabizene distribuuje.
(obdobna hra s 5 zakazniky)
(?) odhadnete vysledek
konkurence
konkurence a Srecip ?
Vytlačí vysoká konkurence zcela reciprociční chování ?
- zdá se, že silně motivovaní silní reciprokátoři výrazně ovlivňují
rozhodování i v silně konkurenčním prostředí
Fehr: zamestnanci a zamestnavatele
kompetitivní dvojitá aukce 12 zamestnancu, 8 firem, každá z
firem může najmout pouze 1 zaměstance
(simulujeme tedy převis poptávky po zaměstnání)
Parametr:
Náklady na zaměstnance jsou 20 jednotek.
Zisk na zaměstnance je 120 jednotek.
konkurence a Srecip ? [2]
Simulovány 2 hry
- Dvojitá aukce = standardni bargain - v pripade odmitnuti
maji oba 0 a čekají do dalšího kola
- Exogenni bilateralni aukce - pripad kdy dochazi k
prirazeni zamestnancu k zaměstnavatelům 10 one shot
games, v každém kole je zaměstnavateli přiřazen jiný
zaměstnanec.
konkurence a Srecip ? [3]
konkurence a Srecip ? [4]
V double auction nabizelo mnoho zaměstnanců svou
práci za mzdy dokonce pod 30 nicméně firmy
preferovaly hradit zaměstnancům kolem 60 !
proč ?
Spokojení zaměstnanci vydělávají více pro
zaměstnavatele – mzda má motivující efekt – a firmám
se tudíž vyplácí zaměstnance „přeplácet“ a nabízet
„netržní“ ceny než akceptovat levnější pracovní sílu.
konkurence a Srecip ? [5]
Reciprocity lze použít v modelech neboť
- působí
na konkurenční subjekty (dochází k soutěžení) (v
předešlém příkladu způsobující nedobrovolnou
nezaměstnanost)
- Vzyšuje
/způsobuje vyrazny rozdíl v chování se vůči
„insiderům“ (spolecnosti, rodinou, znamymi kooperujicimi) a
„outsiderům“ (jinymi subjekty)
- Fehrův výzkum dále ukazuje na fakt, že firmy nerady mění
zaměstnance i přestože by to způsobovalo snížení nákladů na
mzdy
- Zaměstnanci se zdají být loyální a pracujicí více, než by
museli
Kooperace – Ovlivňují SRecip
Selfish chování ?
Jak budou Silní reciprokátoři ovlivňovat kooperaci ?
* Srecip kooperují jen pokud jsou si jisti či alespoň přesvědčení, že druhá
strana bude kooperovat taktéž
* Srecip trestají free-ridery (ti narusuji kooperaci a chovaji se z pohledu
Srecip „neférově“)
Povedou tyto dvě charakteristiky ke zlepšení kooperace ?
Zajimavý experiment:
2 hráči, A, B, kazdý má 10$, cokoliv daji druhemu se ztrojnasobi, oba se ale
musi rozhodnout najednou. - moznost vyhrat az 30$ v kazdem kole ale ztratit
10$
Neoklasické optimum ? Jak se rozhodnete vy ?
i v jednokolovych experimentech bývá
zaznamenána kooperace ve výši cca 40-60,
při opakovaných hrách je poměr „vyměňovaných“
částek daleko vyšší
Při střetu 2 SRecip jeden bude kooperovat JEN v případě, že
si bude myslet, že bude kooperovat i ten druhy - druhý pak
když bude kooperovat první. (bude se domnivat ze prvni bude
kooperovat) - kooperace je equlibriem
equilibriem je vsak i oboustranna nekooperace - mene
efektivni ale sic !
v pripade umozneni komunikace muze dochazet k koordinaci a
zvoleni vice efektivniho reseni/equilibria
komunikace > koordinace > spoluprace > efektivnejsi reseni
v dalsi hre Fehr, Gachter a Fischbacher testovali ochotu lidi
kooperovat za predpokladu ze kooperuji ostatni (ve 4 osobove
hre) pricemz dominantni strategie byla free-ride
- 50 procent subjektu je ochotno zvysit kontribuci do verejnych
statku pokud dalsi clenove skupiny take prumerne zvysuji
kontribuci.
cca 30 procent jsou free-riders
cca 14 procent prispivaji a zhruba od poloviny cyklu zacnou
freeriderovat
i selfish jsou motivovani v opakovane hre pokud existuje
dostatecne zastoupeni SRecip
SRecip nejsou motivovani k "pozitivnimu" chovani v prostredi, ve
kterem ocekavaji prilisne zastoupeni Selfish jedinců
Úkazy z reálného života – platba daní, úplatkářství, zneužívání
podpor, běžná kriminalita, zneužívání nemocenského pojištění
atp.
Poznatek - v případě, že lidé začnou věřit, že se většina oddává
společensky dříve odmítanému (či normativně odmítanému)
chování, je velmi složité /ne li nemožnné/ znovuobnovit
předchozí stav.
Implikace ?
- pro zamestnavatele - dulezity vyber zamestnancu - nekolik
demotivujicich free rideru muze zpusobit snizeni produktivity
(nekteri reportuji ze sami zamestnanci nechteji pracovat s
linymi spolupracovniky)
- podstatne pro socialni politiku - zalezi zdali jsou lide
povazovani za ty kteri si zaslouzi soc. podporu (snazici se
vyvaznout chudobe) ci za lidi parazitujici a vice versa
uroven kooperace a trestani
trestaci dvoukolovka (Fehr a dalsi)
po prvnim kole subjekty maji moznost pozorovat druhe/ho
hrace a pripadne je trestat - 1cost = 3 punishments pro druhe
kolo.
hra je opakovana, optimalni strategie je freeride.
vysledek: casto dochazi k ostrakizaci free-ridera ackoliv
self-intrerest hypoteza predpoklada nulove trestani a nulovou
participaci ve hre, predevsim ale zadny rozdil mezi hrou s a
bez punishmentu
- subjekty kooperuji nejen kdyz existuji
zakonitost trestu, nicmene dostacuje i
hrozba trestu, nebo v pripade vedomi
ztraty z minulych kol - memory of pain
strategicke x nestrategicke trestani
projevy nesnasenlivosti vuci stavkokazum, nicitelum revoluce,
nenarukujicim vojakum ve 2 sv. valce v UK, ci v koreii a vietnamu
(pro USA)
- vyzkum ukazuje i na trestani osob premrstene vyuzivajicich
verejne zdroje
- cenova valka v prubehu oligopolistickeho zapasu
- verejne odsuzovani osob privazejicich cistou "predrazovanou"
vodu do oblasti sucha ci zaplav
- spise nez racionalita a selfishness vede lidi k trestani hnev
jak mnoho je trestani strategicke ?
je trestani strategicke a uvedomele nebo vedeno emocemi jako
hnev a hnus ?
- zda se ze lide dokazi kooperovat i ve vecech trestani - zde
vsak nelze urcit zdali uvedomele ci nikoliv
- Fehr a Gachter ukazuji ze i nestrategicke trestani je vyraznym
nastrojem ovlivnujicim (stimulujicim) kooperaci
- zda se ze unfair punishment je velmi nepravdepodobny
(pokud nepocitame patologicke pripady)
- F a G a Fishbacher uzaviraji ze nelze stanovit (neexistuji
dukazy) o tom zdali free-rideri jsou trestani ze strategickych
duvodu
minimalni rozdil v trestani perfect strangera a
znameho partnera
trestani jako econ. incentiva ?
ma smysl zavedeni explicitniho trestani ci oceneni ?
jake by melo ono zavedeni dopady na pocit ferovosti a Srecip ?
- nemohou expl tresty zpusobovat atmosferu strachu a
neduvery ?
Bewley - mnozi manazeri reportuji ze explicitni trestani ma byt
pouzivano pouze zritka k pro-kooperativniho postoje - negativne
pusobi na pracovni atmosferu.
Fehr, Gachter
zamestnavatele mohli stanovit mzdu a pozadovanou miru
vykonnosti - ta nebyla ale pro zamestnance zavazna. (cheap
talk - kec)
vedle toho umoznili zamestnavatelum stanovit explicitni
motivancni ocenovani - zamestnavatele navic maji moznost
trestat "disfunkcni" pracovniky (underperformance)