Originální test z časopisu MUSIC STORE

Audiotronix APX4070/4080 - audioprocesory; DE300 - digitální delay
Udělátka na lepší zvuk
Čeští výrobci pomalu, ale jistě
“vystrkávají své růžky” i v oblasti
audiootechniky.
Jedním z vlaštověk je i plzeňská firma
MeTronix, vyrábějící tzv. audioprocesory
a např. digitální delay. Oba zástupce si dnes
představíme.
“Audioprocesory APX 4070/4080 dodají
zvuku přirozenou brilanci a prezenci. Také
basy budou jasnější, čistější a mohutnější.
Zvuk se více přiblíží reálnému živému zvuku,
protože bude slyšet více harmonických
kmitočtů, které určují barvu nástrojů…".
Tolik úvod z návodu k použití. Tento „High
Definition Audio Processor" s nenápadným
designem by tedy měl, podle výše uvedeného
citátu, znatelně vylepšit zvuk ať už se jedná
o audiosoustavu nebo jiný zvukový signál.
Vyráběné modely
Plzeňský výrobce v současné době produkuje audioprocesor ve dvou verzích.
Modely se od sebe liší pouze osazením konektory, tzn. APX 4070 má pozlacené cinchové vstupy a výstupy, kdežto APX 4080 je
osazen jackovými vstupy a výstupy a má ještě
indikátor signálových špiček s označením
40
ČERVENEC 2001
MUSIC STORE
Clip. Již z těchto rozdílů je zřejmé
základní rozdělení. Pro "hifisty"
a pro muzikanty, popř. i zvukaře.
Proto jsme podrobili "škatulky"
testům dle zamýšleného určení.
1) Z pohledu
"hifisty"
Zapojení tohoto přístroje je
stejné jako při propojování ekvalizéru. V zásadě lze připojit třemi
způsoby: v nejlepším případě vřadit do smyčky předzesilovač –
koncový stupeň (u dražších zesilovačů), kromě toho pak pomocí
magnetofonové smyčky (Tape Monitor) a v poslední řadě lze umístit procesor přímo do signálové
cesty mezi zesilovač a konkrétní
přístroj, u kterého chceme zvuk
upravit (CD přehrávač, magnetofon, videorekordér, gramofon, tuner atd.). Zadní panel umožňuje
připojení stereo signálu pomocí
pozlacených konektorů cinch
(In/Out) a samozřejmě také přívodu el. proudu. Na čelním panelu
najdeme pak kromě vypínače tlačítko Process,
které zapíná a vypíná zvuk ovlivňující obvod.
Tento stav je indikován zelenou diodou LED.
Velmi jednoduše tak porovnáme původní
a upravený signál (přepnutí se odehrává bez
výpadku zvuku). Dva otočné potenciometry
na levé straně nabízejí regulaci basů (Bass
Control) a nastavení míry ovlivnění zvuku
(Process Control). Pokud oba dva regulátory
nastavíme na minimální hodnoty, ovlivnění
signálu je zanedbatelné.
Přístroj byl zkoušen na různých kombinacích komponentů. Jako zesilovače byly použity
tyto modely: Technics SU-A 800 DM2, Yamaha RX-V 800 RDS a RX-V 390 RDS. Zdrojem
signálu byly: CD přehrávač Accuphase DP-55
a DVD přehrávač Pioneer DV-535. Hudba se
linula jak z reproduktorů cenové úrovně okolo
23 tisíc Kč (Jamo Classic 10 a Canton Ergo 72
DC), tak i z lacinějších soustav (3-9 tisíc korun) – Jamo Cornet 145, Acoustique Quality
AQ 311 a 082. Propojení obstaraly originální
signálové kabely se zlacenými koncovkami
a reprokabely Monster Cable.
Kvůli komplexnosti hodnocení byly použity
nahrávky různorodých stylů a u každého typu
hudby se také jinak projevil účinek procesoru.
Nastavení basů a úrovně ovlivnění se lišilo
podle použitého žánru – celková snaha byla
nastavit procesor na zvuk co nejpříjemnější
uchu posluchače. Samozřejmě, že hodnocení
užitečnosti tohoto přístroje záviselo i na tom,
zda tyto regulátory byly při subjektivně příjemném poslechu nastaveny blíže maximu
anebo blíže nule, kdy ovšem zapojení procesoru téměř ztrácí smysl.
Nyní již k samotnému poslechu.
Ten začal nejprve poslechem jazzové nahrávky (klavír, baskytara, bicí), která disponuje vcelku výraznými basy a velmi jemnými
výškami (činel). Po zapnutí procesoru byl první dojem vcelku pozitivní – nahrávka byla
opravdu živější. Při podrobném porovnání
ovšem vyšlo najevo, že již tak výrazné hloubky se stávají zkreslenými a detaily ve hře basy se slily dohromady – doporučujeme pro
tento případ menší nastavení úrovně Bass
Control. Na výškách je znát přírůstek, který
působí vcelku příjemně a vyčištěně, přestože
v nahrávce přibylo i mírně šumu. Regulátor
Bass Control tedy zůstával na velmi nízké
hodnotě a úroveň ovlivnění cca v jedné třetině
rozsahu. Při poslechu klasické kytary se překvapivě rozjasní celkový projev, a je to obzvláště patrný rozdíl u levnějších
reproduktorů. Hra houslí získala propagovanou živost a brilanci, v některých momentech
až vyšší ostrost – vše při nastavení potenciometrů na poloviční hodnoty.
Trochu odlišná situace nastala u rockové
hudby, kde výše popisovaný efekt je zpravidla
vyžadován a zdůraznění okrajových složek
slyšitelného rozsahu je přijímáno kladně. Zejména u starších nahrávek pomohlo toto vylepšení na vyšších frekvencích. Nastavení
Bass Control bylo velmi individuální – vždy
bylo nutno přizpůsobit úroveň podle okamžitého pocitu. Podobný dojem byl patrný u běžného popu s tím rozdílem, že v tomto žánru
obvyklé zdůraznění basů často nepotřebuje
úpravu procesorem a navíc je dosti problematické správně určit, jaký výsledný zvuk je ten
pravý. Nastavení je opravdu velmi osobité – každý si nejspíše zvolí rozdílné nastavení.
APX 4070 se spíše nehodí pro audiofilského příznivce high-endu, který
má jistě doma zařízení, které takovouto úpravu signálu nepotřebuje.
Vhodnější může být v levnější sestavě majitele, který hledá „hezčí" a příjemnější zvuk a nechce vyměňovat stávající reproduktory za nové a lepší.
Je na zváženou, zda takový „vylepšovač" zapojit do domácí audiosestavy nebo pořídit kvalitnější reprosoustavy. Ty ale většinou znamenají sáhnout podstatně hlouběji do kapsy. Přestože výrobce uvádí, že tento efekt
nelze docílit ekvalizérem (event. tónovými korekcemi), lze se jím k takovému účinku částečně přiblížit. Nutné je však opět porovnat cenu ekvalizéru a procesoru! Ovšem zmiňovaný rozdíl v živosti a čitelnosti ekvalizér
skutečně nenahradí. Jako alternativu ke stávajícímu zvuku jednodušších
a středních sestav je možno tento procesor doporučit.
2) Z pohledu muzikanta
Procesor jsme vyzkoušeli na klávesách zapojených do mixpultu a elektroakustické kytaře zapojené přes procesor do komba.
V obou případech se dá říci, že se zvuk po aktivaci efektu příjemně
zvýraznil do sterea, zvýšily se pěkné harmonické basy a výšky na úkor
středů. Šum mírně narostl, ale opravdu na velmi nepatrnou úroveň, při
běžném hraní nezřetelnou. Dle indikace úrovně signálu na mixpultu se
signál zvýšil o cca 3-5 dB – pokud se úroveň procesovaného signálu dorovnala na původní hladinu, byl by šum menší – spíše neznatelný.
U kláves bylo patrné rozšíření dojmu většího sterea a barevnosti zvuku. Například bicí použité v songu byly zřetelně výraznější a konkrétnější, smyčce se zdáli "mohutnější" a navozovali atmosféru většího orchestru.
Shodli jsme se na tom, že procesor je lépe využívat pro složené zvuky, popřípadě celé songy, než na jednotlivé zvuky jako je například piano.
V těchto případech jsme zastánci standardního "suchého" zvuku nástroje.
U elektroakustické kytary došlo opět k podobným efektům, zvýšila se úroveň vysokých a nízkých frekvencí. Zvuk se „nafouknul" a vzbuzoval dojmem, že kytara je zapojena přes chorus, ovšem s velmi nízkým
nastavením. Při přidání efektu na maximální úroveň je nutné pracovat
citlivěji s úroveň hlasitosti signálu, jinak se objevuje zpětná vazba. Samotný muzikant můžeme její eliminace též dosáhnout drobnou korekcí na
basových frekvencích ekvalizéru nástroje.
Máme-li posoudit, zda si efekt pořídit, je jednoznačně nutné vyzdvihnout fakt, že procesor v žádném případě zvuku neublíží, ba naopak. Klávesoví hráči, zejména ti v barech ocení "barevné zpříjemnění" zvuku,
které jistě posluchače "pohladí po duši". Procesor je v provedení standardní půlrack, takže i s umístěním není problém. Naopak kytarista by zajisté
uvítal pedálovou verzi s možností přepínání efektu a mnohým bychom doporučovali efekt alespoň vyzkoušet. Za velmi slušnou cenu získáte efekt,
který se mezi ostatními neztratí.
Sice na poslední chvíli, ale s o to větší zvědavostí jsme efekt propojili
s kvalitním kytarovým procesorem Digitech GNX 1, kombem i mixpultem
a zaměřili se na úpravu a charakter zkresleného zvuku ve spojení s el.
kytarou. Musíme přiznat, že tady nám APX připravil opravdu velké a milé překvapení. Oblíbený model Rectifier, který je sám o sobě poměrně
zvukově mohutný, nabyl na neuvěřitelném objemu. Čitelnost, plnost, barva, síla. Do kytarového racku? Klidně a hned!
3) Z pohledu zvukaře
Obdobných, avšak zahraničních a dražších "škatulek" je u nás dost
a dost. Zajímal nás tedy procesor v českém provedení. Každý muzikant či
zvukař má rád, když mu rack hezky "světélkuje". To jsou možná zbytky
komunistických dob, kdy jsme mlsně shlíželi na naplněné racky zahraničních kolegů. Dnes však mnoho profesionálů dává přednost jednoduššímu
designu a hlavně funkčnosti zařízení. Střídmý design je proto v tomto
ohledu spíše předností, i když je pravdou že lze i u takových to výrobků
dosáhnout větší elegance.
Při běžné produkci se nám efekt jevil jako dobře použitelný. Zvuk nabyl příjemných harmonických tónů, bicí nástroje a basa se zvýraznily
a trochu jakoby i zkonkrétněly. Mluvené slovo se zdálo srozumitelnější,
při zpěvu nebylo nutné jej tolik efektovat. Zvýšení šumu zde bylo naprosto mizivé. Funkčnost tohoto zařízení nám velmi připomněla procesor Big
Bottom od firmy Aphex, který je ve světě poměrně dosti používán.
Z hlediska konstrukce je otázkou, zda je vhodná půlracková velikost.
Audiotronix APX4070/4080 - audioprocesory; DE300 - digitální delay
V dnešní době je většina signálových procesorů vyráběna ve standardní rackové šířce a zde
by tedy vyvstal problém, co do druhé poloviny
racku. Po dotazu na výrobce nám bylo sděleno, že pro zastánce klasiky je snahou od podzimu nabídnout rackovou verzi s indikátorem
vybuzení a symetrickými vstupy a výstupy
V porovnání s jinými značkovými procesory
tohoto typu je nutné vyzdvihnout slušnou cenu, dobré zvukové vlastnosti a vůbec snahu
vyrábět v dnešní "nacpané" době podobná zařízení.
DE300 - digitální echo
Posoudit reálně kvalitu nějakého výrobku
není tak jednoduché. Zvláště pak u českých
produktů má člověk neustále tendenci považovat je za méněcenné, aniž zváží, že druhou
stranou mince je poměr ceny a dodané kvality, která díky dostupnosti kvalitních součástek a nepopíratelným konstruktérským
a manuálním schopnostem českých mozků
a rukou stále stoupá.
Když jsem otevřel papírovou krabici plzeňské firmy MeTronix, s avizovaným digitálním
delayem, zaujaly mne dvě věci. První byl
úhledný síťový adaptér, druhou pak samotný
přístroj v klasické, i v obchodech se součástkami dostupné plastové krabici. Kov sice pů-
Základní tech. parametry APX:
Odstup signál/šum:
proces zapnut
vypnut
Kmitočtový rozsah:
Zkreslení THD:
Vstupní impedance:
Nap. napětí:
93 dB
113 dB
30 Hz - 40.000 Hz
0,08 %
50 kOhm
230 V AC/2,6 VA
sobí solidněji, ale také výrazně prodražuje
výrobu. Poučen již předchozími zkušenostmi,
jsem neváhal a krabičku jsem si donesl společně s kytarou ke kombu a posléze i ke klávesám a půlkilowattové malé PA aparatuře.
Po mechanické stránce není nakonec přístroj
udělán špatně, spíše naopak. K ovládání jsou
zde použity tři potenciometry s příjemně tuhým pohybem a jemným krokováním. Nastavit jimi můžeme čas zpoždění, počet opaků
a poměr čistého a efektovaného signálu. Před-
42
ČERVENEC 2001
MUSIC STORE
ní panel je ještě
doplněn o tlačítko
sloužící k aktivaci
delaye a indikační
dvoubarevnou svítivou diodu. Zelená barva značí
aktivovaný efekt.
Na zadní straně
je zdířka stabilizovaného napájení 12 – 15 V
s definovaným odběrem 50 mA,
jack 6,3 mm pro
připojení pedálu
ovládání, totéž
pro vstup nástroje
a výstup do dalších zařízení. Za
pochvalu určitě stojí kovové vložky jackových
samic, které zcela jistě zvýší jejich mechanickou odolnost a tím i životnost. Toť z vnějšku
vše. Jelikož jsem tvor zvídavý, nemohl jsem si
nechat ujít pohled do útrob přístroje. V této
cenové kategorii a i s ohledem na malosériovou výrobu bývá i u zahraničních výrobků
používána klasická technologii montáže součástek, pokud není zvláštního důvodu použít
desku s SMD montáží.U tohoto výrobku můžeme s potěšením konstatovat, že krabička je
v klasické montáži zpracována pečlivě
a úhledně, s precizním plošným spojem, jemným pájením a integrovanými obvody v paticích.
Po zapojení
Nejdříve jsem zvolil systém strunný nástroj nástroj – efekt – kombo. Při zapnutí
adaptéru do sítě se v signálové cestě indukuje
poměrně silný puls (bohužel jako u většiny
i podstatně dražších zařízení), proto bych doporučil mít hlasitosti staženy na minimum
(škoda že delay nelze, i s ohledem na spotřebu, provozovat na baterie, jistě by to rozšířilo
jeho použitelnost). Přístroj naběhne do pohotovostního Bypass režimu. Pozornému uchu
jistě neunikne mírný nárůst šumu, který
však není nikterak dramatický a při přepnutí
do pracovního stavu a vytočení efektové úrovně na maximum se naštěstí jeho výraznějšího
zesílení také nedočkáte. Při porovnání s aktivním signálem kytary a většinou i výrazným vlastním šumem mnoha kytarových
aparátů se tedy celkově jeví jako zanedbatelný. Samotná funkce je naprosto bezproblémová, krokové potenciometry jsou super,
maximální zpoždění uvedené výrobcem, tedy
300 ms, odpovídá. Po připojení externího spínacího pedálu je obsluha příjemná a snadná.
Při jemné práci v menších hodnotách zpoždění můžete získat přijatelné napodobení roomu
či hallu. Výtku bych měl pro oblast delších
opaků, kdy je v následných záznějích slyšet
přeci jen vyšší podíl digitálního šumu a to
zvláště při hře kláves ve vyšších polohách.
Což jde ale spíše na vrub použitým obvodům
a konstrukčně se podle mého nedá lépe vychytat. Při předřazeném zkreslovači Marshall
Guv‘nor se opět efekt chová přirozeně, bez ja-
kýchkoliv problémů. Ve spojení s mikrofonem
nabízí efekt jednoduché konkrétní zpoždění,
s dobrým ovládáním mixu suchého a efektovaného zvuku, dobře je dosažitelný efekt větší
místnosti, poněkud obtížněji se simuluje hall.
Delší doby zpoždění v této aplikaci nevykazují
slyšitelný problém. I když tento typ delaye na
zpěv nepreferuji, umím si představit jeho použití v malých hudebních tělesech bez vyšších
nároků na charakter efeku a potažmo i ve
zkušebnách amatérských kapel, kde se může
prosadit právě svou konkrétností. Na co se
krabička dle mého nehodí, je její vřazení do
efektové smyčky komba, zvláště v situaci, nemá-li nastavitelnou úroveň, byť je v návodu
uvedeno maximální vstupní napětí 2,5 V.
V tu chvíli se začnou ozývat divné zvuky,
zkreslení a brumy. Nechci tuto věc generalizovat, ale platí to alespoň pro kombo Laney HC
60. Poněkud lepší byl výsledek ve smyčce mixážního pultu, ale stále pro tyto případy výrazně chybí indikace vybuzení či klipování
alespoň jednou malou LEDkou.
All in all...
Vezmu-li v potaz možnosti přístroje, solidní dílenské zpracování, milou cenu 1 400,- Kč
vč. DPH, použitý design, příležitostnou potřebu externího spínacího pedálu (60,- – 300,Kč) a zvukovou kvalitu, vychází mi, že ti, co
mají hlouběji do kapsy, mohou získat poměrně solidní nový efekt se zárukou. Výrobci bych
doporučil zamyšlení nad jinou variantou krabičky s integrovaným nožním spínačem (asi
by bylo nutné i upravit plošný spoj) a jistě by
zařízení v podobě běžné „pastičky" našlo širší
skupinu zájemců mezi mladými kytaristy
a klávesisty.
Pokud jsme se mohli všichni, kteří testovali výrobky firmy Metronix na něčem shodnout, pak na faktu, že za mrzký peníz
získáme zařízení solidní kvality, určené v případě procesorů širokému okruhu běžných posluchačů hudby, uživatelům domácího kina,
malým kapelám, překvapivě kytaristům,
chudším zvukařům, pevným instalacím
v menších klubech a diskotékách a mladým
muzikantům i bandům v případě DE 300. Vše
navíc s 36měsíční zárukou.
M.J., V.M., M.A.
výrobce: MeTronix
Masarykova 66
312 12 Plzeň
019/7267642
[email protected]
ceny: 3 200,- Kč (APX4070)
3 400,- Kč (APX4080)
1 400,- Kč (DE300)