zde - Czech Credit Bureau

Úvěrové registry: ochrana před nebezpečným úvěrem
Bankovnictví, 27. 9. 2013, Rubrika: Banky a finance - Úvěrové registry, Strana: 32, Autor: Tomáš
Houdek
Z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací vyplývá, že ke konci června
letošního roku si lidé půjčili necelých 1,4 bilionu korun, od loňska jejich dluh narostl o 47,3 mld. Kč.
Tři čtvrtiny této částky připadají na hypotéky a úvěry ze stavebního spoření, čtvrtina pak na úvěry
krátkodobé. Tři procenta objemu úvěrů (téměř 48 mld. Kč) nezvládají klienti splácet včas. Problémy
mají častěji s nesplácením krátkodobých úvěrů.
Na českém trhu mají možnost banky a významné finanční společnosti prověřovat si bonitu
a důvěryhodnost klientů. Uživateli Bankovního registru, který provozuje společnost CBCB – Czech
Banking Credit Bureau –, jsou banky a stavební spořitelny,
uživateli Nebankovního registru jsou potom zejména
leasingové a splátkové či factoringové společnosti. Nebankovní
registr je provozován společností CNCB – Czech Non-Banking
Credit Bureau. Bankovní registr poskytuje své služby všem
finančním institucím, které jsou zřízeny v souladu se zákonem
o bankách a mají bankovní licenci. V současné době využívají
banky Bankovní registr pro výměnu informací o fyzických
osobách a fyzických osobách – podnikatelích. Nebankovní
registr poskytuje své služby nebankovním společnostem a má
ve svém portfoliu jak data o fyzických osobách – podnikatelích,
tak i o právnických osobách. Organizátorem a technickým
provozovatelem registrů je společnost CRIF – Czech Credit
Bureau, která patří do mezinárodní skupiny CRIF, působící ve
více než 1500 kancelářích po celém světě. Nás zajímal registr
Nebankovní, a tak jsme navštívili pana Jiřího Rajla, výkonného
ředitele CNCB.
Jiří Rajl, CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau
Co vše lze z dat registrů vyčíst?
Data jako bankroty, financování obcí, zadluženost právnických a fyzických osob apod. najdete
v nsolventním rejstříku, takže největší výhodou registrů jsou data, která nejsou jinde k dispozici
a pomáhají ke sledování finančního trhu v České republice a není víceméně jiná možnost, jak je získat.
Jedinou institucí, která data sleduje podobně jako my, je ČNB.
Základním principem registrů je ověřování bonity klientů, jejich důvěryhodnosti a platební morálky.
Všechny banky a finanční instituce chtějí zrychlit úvěrový proces a chtějí poskytovat úvěry co
nejkvalitněji, nejzodpovědněji, s co nejvíce informacemi, a přestože jsou vzájemnými konkurenty, tak
se dokázaly domluvit na výměně informací. V bankovním registru jsou jen instituce, které disponují
bankovní licencí. V nebankovním registru jsou zastoupeny hlavně leasingové, splátkové
a actoringové společnosti. My se však nezaměřujeme jen a pouze na ně. Chceme zahájit spolupráci
©2013, CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.
1
CBCB – Czech Banking Credit Bureau, a.s., www.cbcb.cz
CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, z.s.p.o., www.cncb.cz
i se společnostmi z ostatních relevantních sektorů. To nám pak umožní mnohem větší synergii při
vyhodnocení finanční situace klienta.
Když „svlékáte“ lidi z kůže, nenahlíží na vás s despektem?
Náš registr není negativním registrem a lidé by ho tak neměli vnímat. Máme také pozitivní data.
Obecně je v našem regionu spousta lidí přesvědčena o tom, že registry slouží jen k evidenci neplatičů,
a mají o nich negativní mínění, což do jisté míry souvisí s finanční gramotností. Pro finanční instituce
i banky je důležité, aby získávaly informace o klientech dlouhodobě. Z hlediska jejich byznysu je
důležité vědět, kolik si klient půjčoval, jak splácel apod. Na základě toho a samozřejmě ještě dalších
faktorů mu buď poskytly anebo neposkytly úvěr. Žádná z institucí nestojí o nesplácený úvěr. Uživatelé
registrů nefungují tak, že by sledovali depozitní produkt. Sledují jen úvěrové informace. Klient je
prověřován z pohledu historie jeho dřívějších úvěrů. Proto je v Americe tak oblíbené používání
kreditních karet. Klienti, kteří je používají, mají historii a banka jim pak půjčí víc peněz. Bez historie
v úvěrovém registru neuděláte na tamním trhu nic. Lidé se tedy snaží budovat svou úvěrovou historii
v pozitivním slova smyslu. Schválně si půjčují auta na kreditní karty, protože obchodník ví, že byl před
ním někdo, kdo klienta ověřil. Určitě pamatujete dobu, kdy nebyly registry a ověřovalo se
u zaměstnavatele, příbuzných apod. Tím pádem se podstatně prodlužovala doba na schválení úvěru.
Dnes je možné získat úvěr na počkání, dříve to byly dny, v horším případě i týdny. Mimo jiné tedy
registry pomáhají zrychlit úvěrový proces. Dalším pozitivním faktorem registrů je odhadování finanční
budoucnosti klienta. V některých případech ho tak dokážou uchránit před nevhodným úvěrem, který
by mu jinak způsobil problémy. My se také snažíme klienty edukovat. Máme proto například
desatero odpovědného zadlužování, kde přejímáme roli od finančních institucí. Informujeme klienty,
jaké typy úvěrů existují, co je to RPSN, jak je úvěr zatíží, co je to úroková sazba apod. Fungujeme i na
platformě odborných debat a usilujeme o zavádění finanční gramotnosti do škol.
Jaký objem dat sledujete?
V obou registrech máme kolem 17 milionů kontraktů nebo záznamů o kontraktech. Objem kontraktů
po splatnosti z toho tvoří jen 3 %. Za první pololetí letošního roku byl celkový dluh necelých 1,4
bilionu korun. A právě z těch pozitivních dat lze vyčíst celkovou úvěrovou zátěž klienta a díky ní lze
rozpoznat, kde je hranice, aby nebyl klient přeúvěrován. Funguje výměna dat o fyzických osobách
a fyzických osobách – podnikatelích mezi oběma registry, data o právnických osobách jsou dostupná
pouze v Nebankovním registru. Pozitivní data, tedy správná platební disciplína klientů, se projevují
napříč celým bankovním a finančním trhem.
Proč patří do Nebankovního registru leasingové společnosti, když jsou vlastněny bankami?
Historicky si banky zřizovaly dceřiné společnosti, aby za ně řešily leasingové produkty. To se ale
změnilo, hlavně z důvodu změny zákona o spotřebitelském úvěru. Přišla doba, kdy většina
leasingových společností přestala poskytovat leasingy a transformovala je na úvěry. Dnešní leasing je
v podstatě úvěr a fyzická osoba v praxi leasing téměř nikdy nedostane. Produkt ve formě úvěru může
nabízet i nebankovní instituce. Takový ŠkoFin je typickým příkladem společnosti, která nepatří
k žádné bankovní společnosti a byla vnímána jako výhradní poskytovatel leasingových produktů.
Dnes je tato společnost, která poskytuje standardní účelové úvěry, brána jako ostatní nebankovní
společnosti vlastněné bankami.
©2013, CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.
2
CBCB – Czech Banking Credit Bureau, a.s., www.cbcb.cz
CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, z.s.p.o., www.cncb.cz
Kdo reguluje registry?
Bankovní registr je regulován zákonem o bankách. Ten umožňuje bankám, aby si vyměňovaly
informace o klientech, aniž by měly souhlas od klientů. Standardní způsob vzájemné výměny těchto
dat je zřízení samostatné společnosti vlastněné bankami, která tento typ služeb zpět bankám nabízí.
To je i případ Bankovního registru. Uživateli mohou být výhradně instituce, které jsou založeny na
základě zákona o bankách, Nebankovní registr sdružuje společnosti působící v nebankovní sféře a řídí
se zejména zákonem o ochraně osobních údajů, který je také samozřejmě platný pro Bankovní
registr.
Kolik fyzických a právnických osob v registru máte?
To je složitá otázka a vztáhl bych ji spíš k trhu. Bankovní registr nemá informace o právnických
osobách, ale pouze fyzických. Údaje o právnických osobách má registr ČNB. Na druhou stranu o nich
má téměř 100 % informací. Nebankovní registr sdružuje velkou řadu společností, ale nejsou zde
všechny, protože nesplňují naše požadavky. Když vezmu registrované a vyjádřím je v podílu na trhu,
máme jich 80 %. Tedy pro sledování trhu jde o velkou databázi, poskytující relevantní informace.
Trendem jsou konsolidace úvěru, sledujete je?
Trend pozorujeme, ovšem nemáme produkt, který by to přímo sledoval. Když ale porovnáme
dlouhodobé a krátkodobé úvěry, tak ten dlouhodobý roste, byť menším tempem, protože část jich je
splacena právě novými úvěry. U krátkodobých úvěrů je trend klesající. Snižuje se počet klientů, ale
klesá i průměrná hodnota a celkový objem úvěrů. Obyvatelé hodně splácejí v horizontu posledního
roku a umořují tak velkou část svých závazků, oproti jiným létům.
Jaký trend je v nebankovních půjčkách?
Nebankovní instituce fungují podobně jako banky, mají tuhé konkurenční prostředí, odlišují se
distribučním kanálem. Dříve zaběhnuté klišé, že pokud nedostanu úvěr v bance, půjdu do nebankovní
instituce, už je to tam. Pro nebankovní instituce platí stejná pravidla a zákonné povinnosti jako pro
ostatní. Stejně jako banky i ony zkoumají klientovu bonitu a další faktory. Jediný rozdíl je snad mezi
nebankovní institucí, která dodržuje pravidla, a garážovou společností, která je na hraně lichvy.
Nebankovních úvěrů přibývá, hlavně na spotřební zboží.
Registr slouží především finančním institucím, přijdete s něčím, co ocení i běžný občan nebo
podnikatel?
Ještě v tomto roce připravujeme spuštění portálu, na kterém si klienti budou moci vyžádat vlastní
úvěrovou zprávu on-line, jež jim může posloužit v komunikaci se společnostmi, které nejsou
v úvěrovém registru. To je docela častý požadavek. Díky internetu si budou moci zprávu vytisknout
a pomocí Czech POINTŮ ověřit. Jednali jsme i přímo s provozovateli Czech POINTŮ, že by úvěrové
zprávy vydávali přímo oni. Dohoda ale zatím není.
©2013, CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.
3
CBCB – Czech Banking Credit Bureau, a.s., www.cbcb.cz
CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, z.s.p.o., www.cncb.cz
***
Ohrožené úvěry
Celková částka po splatnosti dosáhla k 30. 6. 2013 výše 47,9 mld. Kč, což bylo 3 % z celkového dluhu.
Objem řádným nesplácením ohrožených dlouhodobých úvěrů dosáhl výše 17,9 mld. Kč (2 %
z celkového objemu těchto úvěrů) a objem ohrožených krátkodobých úvěrů byl 30 mld. Kč (9 %
z celkového objemu). Meziročně se částka po splatnosti zvýšila o 4 mld. Kč, z toho se 2,7 mld. Kč
týkalo dlouhodobých úvěrů a 1,3 mld. Kč pak úvěrů krátkodobých. Meziročně se mírně zvýšil podíl
ohrožených krátkodobých úvěrů na celkovém objemu, u dlouhodobých úvěrů se situace nezměnila.
Problémy s řádným splácením krátkodobých úvěrů mělo 272 tisíc osob, to je 11 % z těch, kteří měli
tento typ úvěrů. Meziročně se podíl rizikových klientů na jejich celkovém počtu nezměnil. V průměru
dlužil jeden klient s ohroženým krátkodobým úvěrem 111 tisíc Kč. U krátkodobých úvěrů patřila
nejvyšší částka po splatnosti (32 %) lidem ve věku od 35 do 44 let a nejmenší pak nejmladší věkové
kategorii (15 až 24 let), která vykázala i nejnižší podíl na počtu klientů, kteří mají obtíže se splácením.
Z hlediska rizika měřeného podílem problémových klientů na jejich počtu v dané věkové kategorii byli
nejvíce ohroženi lidé ve věku 30 až 34 let. Téměř 12 % z nich nesplácelo řádně. Nejnižší míru rizika
vykázala nejstarší věková kategorie (9,4 %). V průměru za všechny klienty s krátkodobým úvěrem
dosáhl podíl částky po splatnosti na objemu krátkodobých úvěrů výše 10,9 %.
©2013, CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.
4
CBCB – Czech Banking Credit Bureau, a.s., www.cbcb.cz
CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, z.s.p.o., www.cncb.cz