OPTIMALIZACE ŘÍZENÍ SPOLEČNOSTI VE FIRMĚ TKS spol. s r.o.

Transkript

Carolus Magnus University, Brusel
Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice
Master of Business Administration ve specializaci General management
OPTIMALIZACE ŘÍZENÍ SPOLEČNOSTI
VE FIRMĚ TKS spol. s r.o.
(Závěrečná práce)
Autor: Bc. Tomáš Bařinka
Vedoucí práce: Ing. Vít Zikmund
Kunovice, 2015
Prohlašuji,
že
Ing.
Zikmunda
Víta
a odborné zdroje.
Kunovice, 2015
jsem
závěrečnou
a
uvedl
práci
vypracoval
v seznamu
literatury
samostatně
všechny
pod
použité
vedením
literární
Děkuji panu Ing. Vítu Zikmundovi za velmi užitečnou metodickou pomoc, kterou mi
poskytl při zpracování mé závěrečné práce.
Kunovice, 2015
Bc. Tomáš Bařinka
Obsah
Úvod ................................................................................................................................................... 7
1
Teoretická část ........................................................................................................................... 9
1.1
Význam finanční analýzy ........................................................................................................ 9
1.2
Uživatelé ............................................................................................................................... 10
1.3
Vstupní data pro finanční analýzu........................................................................................ 10
1.4
Postupy finančního analytika .............................................................................................. 16
1.5
Metody a ukazatele finanční analýzy ................................................................................... 17
1.5.1
Analýza absolutních ukazatelů ......................................................................................... 19
1.5.2
Analýza rozdílových a tokových ukazatelů ....................................................................... 21
1.5.3
Analýza soustav ukazatelů ............................................................................................... 27
1.5.4
Modely predikce finanční tísně ........................................................................................ 30
1.5.5
Přímá analýza intenzivních ukazatelů (poměrová analýza) ............................................. 38
1.6
2
Analýza SWOT ...................................................................................................................... 48
Praktická část ........................................................................................................................... 50
2.1
Popis instituce zadavatele .................................................................................................... 50
2.2
Horizontální a vertikální analýza .......................................................................................... 53
2.3
Analýza poměrových ukazatelů ........................................................................................... 66
2.4
Analýza soustav ukazatelů ................................................................................................... 70
2.5
Cash flow .............................................................................................................................. 74
2.6 SWOT analýza ........................................................................................................................... 76
2.7
Návrhy strategií pro zlepšení současné situace ................................................................... 77
3
Vyčíslení přínosů ...................................................................................................................... 79
4
Hodnocení uživatelů ................................................................................................................ 81
5
Návrh na pokračování .............................................................................................................. 82
6
Hodnocení vedení .................................................................................................................... 83
Závěr................................................................................................................................................. 84
Abstrakt ............................................................................................................................................ 87
Abstract ............................................................................................................................................ 88
Literatura .......................................................................................................................................... 89
Seznam zkratek ................................................................................................................................ 90
Seznam obrázků a tabulek ............................................................................................................... 92
Úvod
Tématem závěrečné práce
je
optimalizace řízení
společnosti ve
firmě
TKS spol. s r.o..
Doposud neměla firma TKS spol. s r.o. vypracovanou žádnou analýzu, která by se
zabývala situací ve firmě a jejím budoucím vývojem.
V první části je cílem podat výklad obecně používaných metod finanční analýzy,
které se následně v praktické části využijí při analýze a hodnocení finančního zdraví firmy
TKS spol. s r.o..
Závěrečnou práci tvoří dva hlavní oddíly. První oddíl tvoří teoreticko - metodická
část, která obsahuje metody, postupy a ukazatele finanční analýzy. Tato část tvoří
informační základnu pro praktickou část a jejím cílem je poskytnout srozumitelný výklad
problematiky jakou je finanční analýza. Ta je jednou z klíčových oblastí finančního řízení
a slouží jako podklad pro řadu finančních rozhodnutí. Zároveň se jedná o ucelený obraz
finančního zdraví firmy.
Druhý oddíl tvoří praktická část, kde autor aplikuje teoretické poznatky z první
části, pomocí jednotlivých ukazatelů finanční analýzy zhodnotí finanční zdraví firmy, tedy
v tomto případě firmu TKS spol. s r.o.
V této práci se využijí základní metody finanční analýzy, jakou je například rozbor
absolutních ukazatelů v účetních výkazech. Je to analýza absolutních hodnot, změn
a výpočet indexů jednotlivých položek (horizontální a vertikální analýza). Dále se jedná
o analýzu poměrovými ukazateli, kam patří rentabilita, likvidita, zadluženost atd.,
a bankrotní a bonitní modely, další analýzou je Cash flow. Závěr bude věnován analýze
SWOT, kde se odhalí silné a slabé stránky firmy, příležitosti a hrozby a posoudí se stabilita
firmy a zhodnotí se jednotlivé oblasti.
Tato závěrečná práce si klade za cíl, na základě hodnot zjištěných
z finančních výkazů firmy a následných výpočtů sestavených z těchto hodnot, analyzovat
celkové finanční zdraví firmy. V závěru bude ze všech zjištěných hodnot vytvořeno
závěrečné hodnocení a posouzen stav, ve kterém se firma nachází. Autor se také pokusí
z výsledných dat analýzy odhadnout možný vývoj firmy a výhled do budoucna.
7
Protože
firma
TKS
spol.
s r.o.
je
společnost
s ručením
omezeným,
tak v teoreticko- metodické části a pak i v praktické části nebudou uvedené metody
a ukazatele, které souvisejí s akciovými společnostmi a dále pak ukazatele, které nesouvisí
s předmětem podnikání firmy a pro které tak nelze získat podklady.
Firma TKS spol. s r.o. vznikla sice v roce 2004, ale nejvíce investovala a rozšířila
svůj obor podnikání až v roce 2010 a proto se bude v závěrečné práci analyzovat období
v rozmezí let 2010 až 2014 a u Cash flow analýzy pak roky 2011 až 2014, z důvodu
dostupnosti a použití interních dokumentů pro analýzu a také z důvodu cíle práce, což je
zhodnocení současné situace a budoucího vývoje firmy.
Tato práce se uplatní jako zdroj informací o firmě a jako podklad pro další
směřování firmy. Poznatky ze závěrečné práce budou použity při stanovení strategie firmy
pro její budoucí vývoj. Autor podrobně analyzuje současný stav a pokusí se zformulovat
doporučení pro majitele a vedení firmy TKS spol. s r.o.. Již v průběhu psaní práce se
budou zavádět určitá opatření, která povedou ke zlepšení situace ve firmě TKS spol. s r.o.
Celé uvedení poznatků ze strategie do praxe bude probíhat v roce 2015 a v návaznosti
podle dalších dosažených výsledků v následujících letech. Součástí bude také hodnocení ze
strany firmy při zavádění jednotlivých poznatků do praxe. Autor dále zpracuje postup
práce pro další vývoj ve firmě.
8
1
Teoretická část
1.1
Význam finanční analýzy
Finanční analýzu lze definovat jako „proces vyšetřování a vyvozování závěrů
z výsledků finančního hospodaření minulých nebo budoucích období určité osoby (firmy)
včetně zjišťování jeho slabých a silných stránek, testování jednotlivých finančních
parametrů a ověřování jejich skutečné vypovídací schopnosti.‘‘[8, s. 179]
Finanční analýza je rozbor finanční situace podniku, odvětví nebo dokonce i státu.
Finanční situací se rozumí vzájemné vztahy mezi finančními potřebami a finančními
prostředky zkoumaného subjektu, které jsou ovlivněny externími (vnějšími) faktory: platné
úrokové sazby, daňová politika, cla, makroekonomické vlivy, inflace, vývoj měnových
kurzů atd.; a interními (vnitřními) faktory: organizace a produktivita práce, hospodárnost,
rentabilita atd..[7, s. 7]
Hlavní cílem je tedy zjištění komplexní finanční situace zkoumaného subjektu.
Proto pro stanovení finanční analýzy je velmi důležité ověření skutečné vypovídací
schopnosti jednotlivých ukazatelů finanční analýzy a nutnost správné interpretace
vypočítaných výsledků, neboť slouží nejen pro operativní, ale i dlouhodobé firemní
plánování a rozhodování o investicích a financování atd.
Z definice vyplívá, že účelem finanční analýzy je hloubkové zhodnocení minulé
a současné finanční situace firmy a v širším rozsahu také nástin budoucího vývoje, dále se
zjišťují hrozby a příležitosti podnikání, stanovují se silné a eliminují se slabé stránky
firmy, proto je také součástí finanční analýzy SWOT analýza. Finanční analýza se pokouší
zhodnotit firemní strategii a případná rizika, odhalit budoucí vývoj, upozornit na možné
nedostatky v řízení a navrhnout zlepšující se opatření. Finanční analýza je díky tomu
podkladem nejen pro manažery firmy, ale i vlastníky či věřitele, kteří jsou schopni činit
potřebná rozhodnutí.
9
1.2
Uživatelé
Informace z finanční analýzy určitého podniku jsou předmětem zájmu širokého
spektra uživatelů, kteří jsou určitým způsobem spjati s firmou nebo jsou jí nějakým
způsobem ovlivněni. Lze je rozdělit na interní subjekty a externí subjekty, kteří jsou
nějakým způsobem zainteresovány na chodu firmy. Každý z těchto subjektů má
na finanční analýzu a data z ní, jiné nároky, které vycházejí z jejich specifických zájmů.
Tomu se také přizpůsobuje zaměření, cíl a hloubka finanční analýzy. Proto jedním
z hledisek volby metody finanční analýzy jsou uživatelé, pro něž jsou výsledky analýzy
zpracovávány. [11, s. 12]
Mezi externí uživatele řadíme:
•
investory
•
banky a věřitele
•
stát a státní instituce
•
obchodní partnery firmy
•
manažery jiných firem
•
konkurence atd.[11, s. 13]
Mezi interní uživatele patří:
1.3
•
manažeři firmy
•
odboráři
•
zaměstnanci [2, s. 14]
Vstupní data pro finanční analýzu
Pro tvorbu finanční analýzy jsou výchozím bodem informační zdroje. Ty by měly
být aktuální, komplexní a pravdivé, aby bylo možné vytvořit kvalitní finanční analýzu.
Podle dostupnosti lze zdroje informací rozdělit na externí a interní. Interní zdroje informací
10
se týkají bezprostředně analyzované firmy, které ale nemusí být vždy veřejnosti dostupné.
Mezi veřejně dostupné informace patří data z účetních pramenů, především z účetních
výkazů. Podle zákona povinnými účetními výkazy, které účetní závěrka obsahuje, jsou
rozvaha (bilance), výkaz zisků a ztrát, příloha účetní závěrky, která vysvětluje a doplňuje
informace obsažené v předchozích částech. Součástí přílohy účetní závěrky může být také
přehled o změnách vlastního kapitálu a přehled o peněžních tocích (cash flow). Obecně
platí, čím méně bude daná účetní závěrka upravena a zkreslena, tím přesnější a lepší
výsledky finanční analýzy budou. Účetní závěrku mají hlavně povinnost zveřejňovat
společnosti, které podléhají auditu. Kromě účetní závěrky musí tyto společnosti vytvářet
výroční zprávu.
Dalšími interními zdroji informací finanční analýzy jsou výkazy vnitropodnikového
účetnictví, analýzy provedené finančními analytiky, statistické údaje podniku,podklady
z úseku práce a mezd, vnitřní směrnice apod.. Mezi externí zdroje patří oficiální
ekonomické statistiky, roční zprávy emitentů veřejně obchodovatelných cenných papírů,
burzovní zpravodajství, data od konkurenčně srovnatelných podniků atd.
Nefinanční zdroje informací lze nalézt ve zprávách auditorů a pracovníků ve
vedení, v podnikové evidenci produkce, poptávky, zaměstnanosti, v podnikových plánech,
v odborném tisku a v nezávislých hodnoceních a prognózách, v informacích z vnějšího
domácího i zahraničního okolí firmy, z opatření vlád, z mezinárodní analýzy.
Tyto zdroje informací mají pouze funkci doplňující a upřesňující k účetní závěrce.
Získat ze zdrojů informace, připravit podklady pro rozhodování a posoudit finanční
zdraví firmy je hlavním úkolem finanční analýzy.[1, s. 33]
Rozvaha
Rozvaha je pravděpodobně nedůležitějším výkazem pro finanční analýzu.
„Rozvaha (bilance) je účetní výkaz, který podává informaci o finanční pozici účetní
jednotky, tj. o stavu aktiv a pasiv k určitému okamžiku.“[8, s. 103] Při analýze rozvahy se
zaměřujeme na bilanční sumu, relace mezi jednotlivými složkami (např. dlouhodobá aktiva
vs. vlastní kapitál atd.), strukturu a vývoj pasiv a aktiv. Problém v případě rozvahy nastává,
pokud jsou použity různé odpisovací metody, jednotlivé složky jsou oceněny
v historických hodnotách, tedy v původních pořizovacích cenách a tím pádem neodrážejí
přesnou hodnotu. Rozvaha nepracuje s časovou hodnotou peněz a s vnějšími vlivy, které
11
mají vliv na současnou hodnotu aktiv a pasiv, proto k určení reálné hodnoty položek
rozvahy se používá odhad. To vede k tomu, že rozvaha má omezenou vypovídací
schopnost.
Aktiva celkem
A.
Pohledávky
za
Pasiva celkem
upsaný
vlastní A.
Vlastní kapitál
kapitál
B.
Dlouhodobý majetek
A.I.
Základní kapitál
B.I.
Dlouhodobý nehmotný majetek
A.II.
Kapitálové fondy
B.II.
Dlouhodobý hmotný majetek
A.III. Fondy ze zisku
B.III. Finanční investice
A.IV. Výsledek hospodaření minulých let
C.
A.V.
Krátkodobý majetek
Výsledek
hospodaření
běžného
období
C.I.
Zásoby
B.
Cizí kapitál
C.II.
Dlouhodobé pohledávky
B.I.
Rezervy
C.III. Krátkodobé pohledávky
B.II.
Dlouhodobé závazky
C.IV. Finanční majetek
B.III.
Krátkodobé závazky
D.
Ostatní aktiva
B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci
D.I.
Časové rozlišení
C.
Ostatní pasiva
D.II.
Dohadné účty aktivní
C.I.
Časové rozlišení
C.II.
Dohadné účty pasivní
Obrázek č. 1: Rozvaha
Zdroj: [11, s. 24 - s. 26.]
Aktiva
Aktiva v rozvaze představují vložený majetek společníků do firmy. Ten slouží
podnikání a cílem je schopnost přinášet ekonomický prospěch v budoucnu a tím pomoci
firmě k náplni jejích základních cílů. Podle postavení aktiv v provozním cyklu podniku
rozlišujeme stálá aktiva (dlouhodobý majetek) a oběžná aktiva, která přechází do spotřeby
během jednoho roku. Podle času rozlišujeme aktiva na dlouhodobá s dobou vázanosti nad
1 rok a krátkodobá aktiva – většinou majetek do 1 roku. Krátkodobá aktiva nemusí být
řazena mezi oběžná aktiva a naopak např. dlouhodobé pohledávky. A zároveň dlouhodobý
majetek může přejít do spotřeby. Pro zařazení aktiv hraje významnou roli také jejich
likvidnost. U dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku je při tvorbě analýzy
12
důležité vědět z jak velké části je majetek odepisován, protože to má vliv na určité
ukazatele finanční analýzy. Finanční analýza může být zkreslena i způsobem odepisování,
hlavně výsledek hospodaření.
Pasiva
Pasiva ukazují, z jakých zdrojů je financován majetek firmy. Stejně jako aktiva
dělíme pasiva podle časového horizontu do 1 roku a nad 1 rok na krátkodobá
a dlouhodobá. Podle původu se pasiva dělí na externí finanční zdroje (např. půjčky od
bank) a interní finanční zdroje, které podnik vytváří svojí činností, a podle závazků firmy
na vlastní zdroje (vlastní kapitál) a cizí zdroje (cizí kapitál). Při analýze se zkoumá
rozložení jednotlivých pasiv, jestli převládají vlastní zdroje nebo cizí zdroje.
Výkaz zisku a ztráty (výsledovka)
Výkaz zisku a ztráty neboli výsledovka je přehled o tokových veličinách
– výnosech a nákladech. Základní rovnice, která se používá pro výpočet výsledku
hospodaření ve výkazu zisku a ztráty je:[13, s. 43]
HV = V-N,
kde N jsou náklady a V jsou výnosy.
Výsledek hospodaření se člení na:
•
Hospodářský výsledek provozní
•
Hospodářský výsledek z finančních operací
•
Hospodářský výsledek za běžnou činnost
•
Hospodářský výsledek mimořádný
•
Hospodářský výsledek za účetní období
•
Hospodářský výsledek před zdaněním.
Nejdůležitější je hospodářský výsledek provozní, protože ukazuje schopnost firmy
vytvářet zisk ze své hlavní činnosti. Skládá se z výsledku prodeje investičního majetku
a materiálu, z výsledku z ostatní provozní činnosti a z výsledku z prodeje zboží neboli
obchodní marže.
13
Z výkazu zisku a ztráty lze zjistit, jak subjekt dokáže zhodnotit vložený kapitál,
jakou měrou se jednotlivé činnosti podílely na výsledku hospodaření atd. Tyto údaje se
používají především v rámci finanční analýzy při zkoumání rentability daného subjektu.
Při sestavování výkazu zisku a ztráty se používá tzv. akruální princip. Smyslem je,
že náklady a výnosy jsou zachycovány a vykazovány v období, se kterým věcně i časově
souvisí, bez ohledu na to, zda v něm došlo k výdaji či příjmu. Náklady a výnosy se tak
neopírají o skutečné příjmy a výdaje, protože zisk a peníze nejsou totéž. [2, s. 32]
Výkaz Cash flow (přehled o peněžních tocích)
Výkaz Cash flow neboli přehled o peněžních tocích sleduje skutečné přírůstky
a úbytky peněžních prostředků, které podnik realizoval v určitém období. Ukazuje
skutečnou finanční situaci podniku, protože podnik může být zároveň v zisku i v platební
neschopnosti.
Výkaz Cash flow se člení na 3 části podle činnosti:
1. Cash flow z provozní činnosti (základní výdělečná činnost podniku)
2. Cash flow z investiční činnosti (pořízení a prodej dlouhodobého majetku)
3. Cash flow z finanční činnosti (splácení a přijímání úvěrů, výplata dividend,
zvyšování vlastního kapitálu).
Výkaz Cash flow lze sestavit s pomocí dvou metod – přímé a nepřímé. Přímá
metoda je založena na sledování příjmů a výdajů firmy za dané období, kdežto při nepřímé
metodě se upravuje hospodářský výsledek o nepeněžní operace (odpisy, tvorba a čerpání
rezerv, uměny stavu zásob, pohledávek, závazků atd.).
14
Přímá metoda
Nepřímá metoda
Počáteční stav peněžních prostředků
Příjmy
Výsledek hospodaření běžného období
Příjmy od odběratelů
odpisy
Výdaje
Změna stavu zásob
Platby dodavatelům
Změna stavu závazků krátkodobých
Platby zaměstnancům
Změna stavu dlouhodobých rezerv
= Cash flow z provozní činnosti
Změna stavu pohledávek
Prodej dlouhodobých aktiv
= Cash flow z provozní činnosti
Nákup dlouhodobých aktiv
Výdaje na pořízení dlouhodobého majetku
= Cash flow z investiční činnosti Příjmy z prodeje dlouhodobého majetku
= Cash flow z investiční činnosti
Změna stavu dlouhod. závazků
Změna stavu dlouhodobých závazků
Změny stavu vlastního kapitálu
Dopady změn vlastního kapitálu
= Cash flow z finanční činnosti
= Cash flow z finanční činnosti
Cash flow celkem
Cash flow celkem
Konečný stav peněžních prostředků
Obrázek č. 2: Přímá a nepřímá metoda Cash flow
Zdroj: [2, s. 148- s. 150], vlastní zpracování
Výkaz o změnách vlastního kapitálu a příloha k účetní závěrce
Další nedílnou součástí účetní závěrky je příloha k účetní závěrce, která přináší
doplňující informace k rozvaze a výkazu zisku a ztrát. Slouží především externím
uživatelům, aby se mohli lépe rozhodnout. Součástí přílohy k účetní závěrce je také výkaz
Cash flow a výkaz o změnách vlastního kapitálu.
Výkaz o změnách vlastního kapitálu podává doplňující informace o velikosti, stavu
a struktuře vlastního kapitálu, informuje o výši vyplacených dividend, o nárůstu
základního kapitálu a různých fondů majitelům a externím uživatelům.
15
1.4
Postupy finančního analytika
Finanční analýzu lze rozdělit z pohledu toho, kdo ji vytváří a jaké zdroje využívá,
na interní a externí. Interní analýzu provádí interní finanční analytik většinou pracovník
ekonomického úseku firmy, který má k dispozici veškeré podklady zkoumané firmy (např.
nezkreslené účetní údaje, kalkulace, plány, výsledky manažerského účetnictví atd.) nebo
také auditoři, oceňovatelé podniku, proto jejich analýza bývá přesnější. Externí analytik
disponuje při tvorbě externí finanční analýzy pouze s veřejně dostupnými daty. Obvykle
se jedná o účetní závěrku. Nevýhodou je, že data bývají zkreslená. Tuto analýzu si
většinou nechávají zpracovávat investoři, banky a obchodní partneři firmy.
Práci finančního analytika lze rozdělit do několika fází:
•
“Stanovení účelu finanční analýzy a provedení výběru vyšetřované osoby,
popř. osob
•
Příprava vstupních dat
•
Základní vyšetření
•
Specifické vyšetření
•
Stanovení diagnózy a léčebného procesu“[8, s. 179]
Závěrem finanční analýzy by měla být konečná zpráva, která by měla obsahovat
základní údaje, poznatky a výsledky, ke kterým během analýzy dospěl. Společně
s kompletní finanční analýzou ji odevzdá zadavateli. Závěrečná zpráva finančního
analytika by tak měla obsahovat tyto části:
1. “Popis diagnózy finančního zdraví analyzovaného podniku
2. Stanovení silných a slabých stránek hospodaření
3. Návrh léčebného procesu na nápravu zjištěných nedostatků.“[8, s. 186]
Závěry finanční analýzy jsou využity pro dosažení cílů firmy, kterými většinou jsou
maximalizace zisku a hodnoty firmy, zhodnocení vloženého kapitálu nebo zajištění
platební schopnosti firmy.
16
1.5
Metody a ukazatele finanční analýzy
Podle konkrétních potřeb zkoumaného subjektu se ve finanční analýze využívá
různé množství metod a postupů tak, aby bylo docíleno kýženého obrazu o finanční situaci
zkoumaného subjektu.
Volba
metody
a
postupů
musí
zohledňovat
účelnost,
to
znamená,
že zvolená metoda a postup musí odpovídat zadanému cíli. Pro zpracování analýzy je
potřeba čas a odborná práce a náklady s ní spojené by měly být přiměřené návratnosti,
proto musíme zohledňovat nákladovost takové analýzy. Poslední, na co musíme brát na
zřetel, je spolehlivost jednotlivých vstupních dat, neboť od nich se odvozuje i spolehlivost
analýzy. Každá metoda finanční analýzy musí mít zpětnou vazbu na cíl a platí pravidlo,
že čím lepší metoda, tím spolehlivější závěr a nižší riziko chybného rozhodování.
Výběr a aplikace metod a ukazatelů není uzákoněna, ale při tvorbě analýzy existují
obecně přijímané postupy. Při tvorbě analýzy se používají dvě skupiny metod – základní
a vyšší metody. Vyšší metody nepatří k metodám, které by se užívaly běžně, jejich
problémem je dostupnost určitých údajů a náročností na speciální počítačové aplikace,
proto je používají pouze firmy, které se tvorbou finanční analýzy zabývají na objednávku.
Níže si rozebereme metody elementární analýzy, které pak použijeme v praktické
části.
Při tvorbě finanční analýzy se zpracovávají jednotlivé položky (čísla, ukazatele)
přímo z účetních výkazů nebo čísla z nich odvozená. Rozlišuje se také mezi stavovými
veličinami (např. položky rozvahy) a tokovými veličinami (např. výkaz zisku a ztráty).
Při zpracování hraje zásadní roli doba, ve které subjekt analyzujeme, protože čím kratší
doba tím méně dat a tím více chyb při tvorbě analýzy.
Finanční ukazatele lze dělit na:
1. Absolutní (extenzivní) ukazatele
•
Stavové
•
Tokové
•
Rozdílové
•
Nefinanční
17
2. Relativní (intenzivní, poměrové) ukazatele
•
Stejnorodé intenzivní ukazatele
•
Nestejnorodé intenzivní ukazatele
Absolutní neboli extenzivní ukazatele používají přímo hodnoty z účetních výkazů,
vyjadřují určitý jev bez vztahu k jinému jevu. Patří sem stavové veličiny (např. rozvaha),
které zachycují stav k určitému okamžiku. Rozdílové ukazatele zachycují rozdíl aktiv
a pasiv k určitému okamžiku. Tokové ukazatele dávají informace za určité období (např.
výnosy a náklady, výkaz zisku a ztráty). Pro zpřesnění těchto ukazatelů slouží nefinanční
ukazatele (např. počet zaměstnanců, spotřeba energie, produktivita práce atd.).
Intenzivní (relativní) ukazatele informují o intenzitě využívání jednotlivých zdrojů,
o tom, jak se mění a jak jsou využity absolutní ukazatele. Patří sem stejnorodé intenzivní
ukazatele, které poměřují absolutní ukazatele ve stejných jednotkách (např. procentní
ukazatele). Pokud poměřujeme dva absolutní ukazatele v různých jednotkách, jde
o nestejnorodé intenzivní ukazatele (např. obratové a rychlostní ukazatele).
K základním elementárním metodám, které se využívají ve finanční analýze, patří:
1. Analýza stavových (absolutních) ukazatelů
•
Horizontální analýza (analýza trendů)
•
Vertikální analýza (procentní rozbor jednotlivých položek
rozvahy)
2. Analýza rozdílových a tokových ukazatelů
•
Analýza fondů finančních prostředků
•
Analýza cash flow
3. Přímá analýza intenzivních ukazatelů (poměrová analýza)
•
Ukazatele rentability
•
Ukazatele aktivity
•
Ukazatele likvidity
•
Ukazatele zadluženosti
•
Ukazatele kapitálového trhu
•
Ukazatele cash flow
18
4. Analýza soustav ukazatelů
•
Du Pontův rozklad
•
Pyramidové rozklady
•
Bonitní modely
•
Bankrotní modely
5. Souhrnné ukazatele hospodaření
1.5.1 Analýza absolutních ukazatelů
Analýza absolutních ukazatelů je základní metodou rozboru účetních výkazů,
při které se používají data (stavové i tokové veličiny) v absolutním vyjádření. Finanční
analýza klade důraz na rozlišování stavových a tokových veličin z důvodu srovnatelnosti
dat. Stavové veličiny jsou data zaznamenaná k určitému datu a najdeme je v rozvaze.
Naopak tokové veličiny jsou data za určitý časový interval a nachází se ve výkazu zisku
a ztráty a výkazu cash flow.
Rozbor absolutních ukazatelů zahrnuje analýzu horizontální (analýza vývojových
trendů) a analýzu vertikální (též procentní rozbor komponent, strukturální analýza). Každý
z těchto postupů zachycuje změny jednotlivých položek účetních výkazů z různých úhlů
pohledu. Cílem analýz je rozbor vývoje finanční situace v minulosti s tím, že nelze
jednoznačně zjistit příčiny zjištěného vývoje.
Horizontální analýza (analýza vývojových trendů)
Analýza vývojových trendů se zabývá vývojem absolutních ukazatelů v časové
posloupnosti. Vývoj hodnot sledujeme po řádcích, proto se analýza nazývá horizontální.
Důležité je mít potřebné množství dat z minulých let. Tato analýza měří intenzitu a pohyb
jednotlivých ukazatelů (absolutně a relativně). Buď se změna vyjádří v procentech, nebo
indexem.
Odpovídá na otázku o kolik jednotek (absolutní změna) nebo o kolik procent
(relativní procentní změna) se změnil příslušný ukazatel v čase.
19
Absolutní změna se vypočítá jako rozdíl dvou hodnot vybraného ukazatele za dvě
po sobě jdoucí období
Vzorec pro výpočet: [2, s. 43]
Absolutní změna = hodnota t – hodnota (t-1)
kde t je běžný rok a t-1 předchozí rok.
Procentní změnu pak dostaneme, vydělíme-li absolutní změnu hodnotou ukazatele
v předchozím roce a násobíme – li stem.[2, s. 43]
í ě =
!"#$í %&
%& '()
* 100%
Změnu absolutních ukazatelů lze vyjádřit také bazickými nebo řetězovými indexy.
Bazické indexy se vypočítají tak, že hodnoty určitého ukazatele v jednotlivých
obdobích porovnáme s hodnotou stejného ukazatele ve zvoleném výchozím roce, který je
základem pro srovnání.[2, s. 43]
Vzorec pro výpočet:[7, s. 18]
! -.ý -&0 =
$. # '
$. #'()
„Řetězové indexy srovnávají hodnoty určitého ukazatele i v jednotlivých obdobích
s hodnotou téhož ukazatele v předcházejícím období.“[2, s. 43]. Vzoreček pro výpočet je
stejný jako u bazického indexu, rozdíl je v ukazateli t-1, kde u bazického se doplňuje
výchozí rok a u řetězového indexu rok předchozí.
20
Vertikální analýza (procentní rozbor komponent, strukturální analýza)
Vertikální analýza neboli analýza po sloupcích zkoumá relativní strukturu aktiv
a pasiv a roli jednotlivých ukazatelů na zisku. Umožňuje srovnat analyzovaný podnik
s konkurenčními podniky v oboru.
Vyjadřuje strukturu (procentní podíl) jednotlivých položek účetních výkazů
na celku a tím jejich významnost. Např. u rozvahy je to bilanční suma, u výkazu zisku
a ztráty neexistuje souhrnná položka, proto většinou volíme celkové výnosy nebo celkové
tržby.
Zjišťujeme
„kolik
procent
z vybraného
celku
zaujímá
určitá
položka
výkazu.“[7, s. 20]
&í# #ž.2 3 3 %$ . "$%é #ž 3 % =
$. # '
"$%á #ž.
'
* 100%
1.5.2 Analýza rozdílových a tokových ukazatelů
Analýza rozdílových a tokových ukazatelů se zabývá analýzou účetních výkazů a to
analýzou výkazu zisku a ztráty, analýzou fondů finančních prostředků, analýzou výkazu
cash flow atd.
Analýza fondů finančních prostředků
„Fond“je ve finanční analýze chápán, jako rozdíl vybraných položek rozvahy je to
tzv. rozdílový ukazatel.
Podstatou této analýzy je zásada financování související s optimální strukturou
finančních zdrojů. Předpokladem je, že dlouhodobý majetek je financován z dlouhodobých
zdrojů a krátkodobý majetek (oběžný majetek) ze zdrojů krátkodobých, bohužel v praxi
to nelze zjistit a proto je součástí finanční analýzy i analýza fondů finančních prostředků.
21
Mezi nejdůležitější „fondy“ se řadí pracovní kapitál, čisté pohotové prostředky,
čisté peněžně pohledávkové finanční fondy.
V souvislosti s pracovním kapitálem rozlišujeme hrubý pracovní kapitál, což jsou
všechna oběžná aktiva a čistý pracovní kapitál (ČPK) též provozní kapitál, to je část
oběžného majetku, která je financována dlouhodobými zdroji (dlouhodobé závazky,
dlouhodobé bankovní úvěry, vlastní kapitál podniku). Velikost ČPK je důležitým
ukazatelem
platební
schopnosti
firmy
neboť
slouží
k financování
chodu
podniku.[13, s. 239 -s. 240]
„Čistý“ pracovní kapitál znamená, že je očištěn od blízké úhrady krátkodobého
cizího kapitálu a „pracovní“ znamená, že je disponibilní.
Aktiva
Pasiva
Dlouhodobý majetek Vlastní kapitál
Oběžná aktiva -ČPK
Oběžná aktiva
Cizí
Dlouhodobý
dlouhodobý
kapitál
kapitál
Krátkodobý
cizí
kapitál
Obrázek č. 3: Čistý pracovní kapitál
Zdroj:[6, s.. 83]
Čistý pracovní kapitál se vypočítá jako rozdíl mezi oběžným majetkem
a krátkodobými dluhy (zásoby, peněžní prostředky, pohledávky).
Vzorec pro výpočet ČPK: [2, s. 46]
Č78 = 9:ěž;á <=>?@< A =Bá>=9C9:é Dá@<D=E
Kde oběžná aktiva jsou hotovost, peněžní prostředky na bankovním účtu, zásoby
a pohledávky.
A Krátkodobé závazky jsou neuhrazené dodavatelské faktury, nevyplacené mzdy
zaměstnancům, neodvedené daně atd.
Další vzorec pro výpočet ČPK: [7, s.24]
Č78 = CF9GH9C9:ý =<I?>áF (I<J?@<) A CF9GH9C9:ý K<LM>M=
22
Při výpočtu ČPK se počítá s krátkodobým oběžným majetkem tj. do jednoho roku.
Velikost ČPK je ukazatelem platební solventnosti pro věřitele. Pokud je hodnota
ČPK záporná jde o tzv. nekrytý dluh. Naopak jestliže je hodnota ČPK vysoká znamená to,
že podnik disponuje velkým množstvím likvidních prostředků, které jsou, ale méně
výnosné. Optimální výši pracovního kapitálu určíme pomocí obratového cyklu peněz
a kapitálové potřeby podniku.
Obratový cyklus peněz je doba, kdy jsou fondy podniku vázány v oběžných
aktivech. Vyjadřuje dobu ve dnech, která uplyne mezi platbou za materiál a přijetím inkasa
z prodeje výrobků nebo za služby.
Obratový cyklus peněz se vypočítá podle vzorce:[13, s. 238]
N! 3ý 2.#$" ě
= &! ! $ á"! O &! ! $ %#&á3.
A &! &.# &$ # !
•
Doba obratu zásob je průměrná doba od nákupu materiálu až do inkasa z prodeje
výrobků a vypočítá se: [13, s. 238]
&! ! $ á"! =
•
ůěá á"!
ž!2⁄360
Doba obratu pohledávek (doba inkasa) je doba, která uplyne od fakturace
odběratelům do dne platby inkasa a vypočítá se:[13, s. 238]
&! ! $ %#&á3. =
•
%#&á3.2
ž!2⁄360
Doba odkladu plateb (doba úhrady závazků) je doba mezi nákupem materiálu,
služeb a práce a platbou za ně. Vypočítá se:[13, s. 238]
&! &.# &$ # ! =
23
&& 3 #".é á3 .2
T&&í á.$2
Kapitálovou potřebu a tím i optimální hodnotu čistého pracovního kapitálu
vypočítáme tak, že vynásobíme obratový cyklus peněz, který určuje kolik dní je nutno
profinancovat, s jednodenními náklady.
U -á#3á ř! = ! 3ý 2.#$" ě * T&&í á.# &2
Kde jednodenní náklady se vypočítají takto: [7, s. 107]
W&&í á.# &2 =
#.3é á.# &2
360
Pro podnik je nejlepší, aby obratový cyklus peněz byl co nejkratší, tím je pak
potřeba kapitálu nejnižší. Snížit potřebu kapitálu lze snížením nákladů, zkrácením doby
obratu zásob, zkrácením doby inkasa, prodloužením doby odkladu plateb, pokud to nezvýší
náklady a nepoškodí vztahy s dodavateli. [13, s. 239]
Další možností, jak posuzovat hodnotu pracovního kapitálu je přes podíl
pracovního kapitálu a aktiv. Zde se rozlišují 3 strategie řízení. Pro strategii průměrné
hodnoty je rozmezí mezi 0,1-0,3. Konzervativní strategie je nad 0,3. Problém nastává,
pokud se tato strategie realizuje delší dobu, protože to může vést k utlumení investiční
činnosti a ke snížení podílu na trhu až k ohrožení existence firmy. Agresivní strategie
řízení je pod 0,1 a vede k vyšším výnosům, ale současně i k vyššímu riziku platební
neschopnosti. Tyto hodnoty jsou ovlivněny oborem podnikání. [8, s. 287]
Dalším ukazatelem, který využívá rozdílu doby obratu pohledávek a doby odkladu
plateb je ukazatel obchodní deficit. Pokud je hodnota obchodního deficitu kladná, znamená
to, že podnik platí své závazky dříve, než mu odběratelé splatí pohledávky. Znamená to, že
poskytuje svým odběratelům tzv.“ bezúročnou půjčku“. Pokud je obchodní deficit záporný,
financuje firma svůj provoz pomocí svých závazků.
Čisté pohotové prostředky
Čisté pohotové prostředky (peněžní finanční fond, ČPP) představují okamžitou
likviditu splatných krátkodobých závazků.
24
Vypočítají se:[6, s. 84]
ČXX = %3é ěží "ř&.2 A . ž-ě "# é á3 .2
Kde pohotové peněžní prostředky tvoří hotovost, zůstatek na běžném účtu,
krátkodobé cenné papíry, krátkodobé termínované vklady, směnky, šeky, atd.[6, s. 84]
Analýza cash flow
Analýza cash flow patří mezi významné ukazatele, které poměřují finanční toky
z provozní činnosti s některými částmi výkazu zisku a ztráty a rozvahy. Analýza cash flow
má za úkol zjistit finanční sílu firmy,to znamená, zjistit jestli firma má dostatek finančních
prostředků ze své činnosti na financování svých závazků, výplaty dividend a na investice.
Cash flow není ovlivněn tolika faktory jako zisk, proto význam ukazatelů požívající cash
flow roste. Cash flow se používá při tvorbě ukazatelů jako cash flow likvidita, obratová
rentabilita, stupeň oddlužení, finanční využití vlastního kapitálu, úvěrová způsobilost
z cash flow atd.
Základní vztah pro výpočet cash flow pro zjištění vnitřní finanční síly firmy
je: [11, s. 63]
Y "% Z#[ = -". O &-"2 \ ě &#$%&!ý% 3
Obratová rentabilita nám dává informace o finanční efektivitě podniku. Vypočte
se jako podíl cash flow z provozní činnosti a obratu (příjmy z běžné činnosti).
! 3á !-#- =
Vypovídací
schopnost
tohoto
"% Z#[ 3í č-"! ukazatele
roste
spolu
s obrátkou
kapitálu
(obrat /celkový kapitál) a jejich součin pak dává informace o finanční efektivitě
kapitálu.[11, s. 64]
25
Z- čí Z.-3- . -á#$ = ! 3á !-#- * !á. . -á#$
=
"% Z#[ 3í č-"! *
! 3#žý . -á#
Stupeň oddlužení je poměr mezi cash flow z provozní činnosti a cizím kapitálem.
Vyjadřuje schopnost podniku uhradit vzniklé závazky z vlastních finančních zdrojů. Je to
převrácená hodnota doby návratnosti úvěru. Doporučená velikost tohoto ukazatele je mezi
20 % až 30 %, ale daleko důležitější je sledování vývoje tohoto ukazatele v čase, neboť
s klesající hodnotou narůstá finanční napětí v podniku.[11, s. 64]
"$ň &&#$ží =
"% Z#[ 3í č-"-í . -á#
Cash flow likvidita (solventnost) je alternativou běžné likvidity a vyjadřuje
platební schopnost podniku krýt krátkodobé závazky z cash flow, tedy závazky, které jsou
splatné v příštím období - čím více, tím z hlediska likvidity lépe. [7, s. 54]
"% Z#[ #-.3-&- =
"% Z#[ 3í č-".á.&!á "-3 (á3 .2)
Stupeň samofinancování investic ukazuje míru finančního krytí investic pomocí
vlastních interních finančních zdrojů, je-li větší než 100 %, umožňuje využít finanční
prostředky na financování podnikových aktivit. Pokud je hodnota nižší než 100 % tak je
třeba financovat investice formou cizího kapitálu.[11, s. 64 - s. 65]
26
"$ň " Z- 3áí -3"- =
"% Z#[ 3í č-"-3"-
Finanční využití vlastního kapitálu je doplňkový ukazatel k rentabilitě vlastního
kapitálu a hodnotí vnitřní finanční potenciál vlastního kapitálu.[11, s. 65]
Z- čí 32$ž-í 3# "í% . -á#$ =
"% Z#[ 3í č-"3# "í . -á#
Úvěrová způsobilost z cash flow je ukazatel vyjadřující, jak velká musí být suma
finančních prostředků, aby podnik touto sumou uhradil všechny své závazky. Čím je
hodnota větší, tím více podnik vydává finance na úhradu závazků a méně pak zůstává pro
investování.[11, s. 66]
ú3ě3á ů"!-#" "% Z#[ =
-í &T
"% Z#[ 3í č-"-
1.5.3 Analýza soustav ukazatelů
Cílem analýzy soustav ukazatelů je souhrnně charakterizovat vývoj a celkovou
finančně-ekonomickou situaci ve firmě pomocí jedné číslice. Tato analýza dává poměrové
ukazatele do určitých vzájemných vztahů a zjišťuje, jak na sebe působí. Sestaví se model
tvořící souhrn ukazatelů. Tyto ukazatele se postupně rozkládají na dílčí části až
k detailům.[11, s. 70] Modely mají vysvětlit “vliv změny jednoho nebo více ukazatelů na
hospodaření firmy, ulehčit a zpřehlednit analýzu dosavadního vývoje firmy a poskytnout
podklady pro výběr rozhodnutí z hlediska firemních či externích cílů.“[11, s. 70]
27
Existují 2 skupiny technik tvorby těchto soustav:
•
Pyramidové soustavy rozkládají vrcholový ukazatel matematicky a pozoruje se,
jak se na tomto ukazateli podílejí jeho dílčí ukazatele. Tím lze určit vzájemné
souvislosti mezi likviditou, rentabilitou a strukturou financování v podniku. Pro
rozklad se využívají dva postupy. Aditivní rozklad je takový, kdy výchozí ukazatel
se
rozloží
do
součtu
nebo
rozdílu
dvou
a
více
dílčích
ukazatelů.
A u multiplikativního rozkladu se ukazatel rozloží pomocí součinu nebo podílu do
dvou a více dílčích ukazatelů.[11, s. 70]
•
Účelově vybrané skupiny mají za cíl dát společnosti jeden hodnotící koeficient
vypovídající o stabilitě či nestabilitě finančního zdraví firmy. Sem řadíme
tzv. predikční modely (bankrotní a bonitní modely).
Du Pontův rozklad - analýza
Du Pontův pyramidový rozklad byl poprvé použit v nadnárodní společnosti
Du Pont de Nemours a odtud tedy název analýzy. Je založen na rozkladu rentability
vlastního kapitálu (ROE), který měří efektivnost hospodaření podniku, a na jeho dílčích
ukazatelích např. obrat aktiv, finanční páka, rentabilita tržeb. Analýza Du Pont nám
umožní zjistit, které dílčí ukazatele na ROE působí a jak ho ovlivňují a tím nalezneme
příčiny změn ROE.
Základní
Du
Pontova
rovnice
pro
rentabilitu
celkového
vloženého
kapitálu:[13, s. 247]
`Na =
č-"ý -".
č-"ý -". ž!2
*
=
.-3
.-3
ž!2
`Na = !-#- ž! * ! #.3ý% .-3 = 3ý"" #.3ý% .-3
Rozšířená Du Pontova rovnice pro rentabilitu vlastního kapitálu:[13,s.247]
`Nb =
č-"ý -". ž!2
.-3
č-"ý -".
*
*
=
ž!2
.-3
3# "í . -á# 3# "í . -á#
`Nb = !-#- ž!(-".3á ž) * ! .-3 * í Z- čí á.2
= 3ý"" 3# "í% . -á#$
28
Pomocí této rovnice má vedení firmy pro zvýšení rentability vlastního kapitálu
Pomocí
(ROE) k dispozici
ispozici tři páky:
páky
•
ziskovou marži (bude
(bude se zvyšovat, pokud se budou snižovat náklady),
náklady
•
obrat aktiv (bude
(bude se zvyšovat, pokud se bude zvyšovat tržba připadající na
každou korunu aktiv)
•
finanční páku (hlavním způsobem je výhodné použití cizích zdrojů
k financování aktiv).[13,
aktiv).
s. 247]
Graficky lze rozklad zapsat následujícím způsobem:
ROE
EAT/Vlastní kapitál
ROA
Finanční páka
EAT (zisk před zdaněním)/Aktiva
Aktiva celkem/Vlastní kapitál
Ziskové rozpětí
(rentabilita tržeb)
Obrat celkových
aktiv
EAT/Tržby
poměr dluhu k VK
1
Tržby/Aktiva
dluhy
obrat oběžná aktiva
tržby
oběžná aktiva
Vlastní kapitál
obrat stálá aktiva
tržby
stálá aktiva
Obrázek č. 4:: Rozklad ROE
Zdroj: [7, s. 56 ]; vlastní zpracování
Zatímco levá strana zachycuje tvorbu ziskového rozpětí, ppravá
ravá strana pyramidy
názorňuje míru zadlužení pomocí ukazatele finanční páky, která roste díky rostoucímu
znázorňuje
29
podílu cizího kapitálu. Pozitivní vliv zadluženosti bude tehdy, když podnik bude vytvářet
takový zisk, aby vykompenzoval vyšší nákladové úroky.[11, s. 72] Celková pyramida pak
znázorňuje souvislosti a závislosti rentability vlastního kapitálu na ziskovém rozpětí,
na obratu celkových aktiv a na poměru celkových aktiv k vlastnímu kapitálu. Pomocí
pyramidy Du Pont lze ovlivňovat výkonnost firmy.
1.5.4 Modely predikce finanční tísně
Cílem soustav účelově vybraných ukazatelů, kam patří modely predikce (bonitní
a bankrotní modely), je dát firmě jedno číslo podle kterého se posoudí finanční zdraví
firmy. Bonitní a bankrotní modely se snaží o predikci finanční tísně, aby bylo možné
zavčas pomocí finančních restrukturalizací a reorganizací zastavit a odvrátit hrozící
úpadek. Podniku hrozí v takovém případě úpadek z důvodu předlužení, převzetím a pro
relativní neschopnost, kdy firma není schopna dostát všem svým závazkům k danému dni,
a pro absolutní platební insolvenci, kdy hodnota závazků převyšuje hodnotu
aktiv.[8, s. 298] Předlužení charakterizuje chronická ztrátovost a toto riziko lze odhadnout
pomoci vzorce:[2, s. 191]
--. ř&#$ží =
3# "í . -á#
á účí !&!í (.)
Modely vychází z domněnky, že firma vykazuje již několik let předem, než se
dostane do problémů, určité charakteristické odlišnosti oproti zdravým podnikům. Rozdíl
mezi modely je v tom, k jakému účelu byly vytvořeny. Výsledky těchto modelů zajímají
nejen majitele, akcionáře, management, ale i investory a bankovní instituce, které se na
základě těchto údajů, rozhodují po poskytnutí nebo zamítnutí půjčky.
30
modely predikce finanční tísně
bonitní modely
bankrotní modely
Almanovo ZZ
skóre
index
důvěryhodnosti
IN 95
Tafflerův model
Tamariho
model
Kralickův
Quicktest
Argentino
model
analýza podle R.
Douchy
Obrázek č. 5:: Modely predikce finanční
finanční tísně
Zdroj: [7, s. 59]
Bankrotní modely podávají informace o možném budoucím bankrotu firmy. Mezi
nejznámější ukazatele patří Altmanovo
Altman
Z- skóre, index důvěryhodnosti IN 95 a Tafflerův
model.
Altmanovo Z skóre
Altmanův model neboli Altmanovo Z skóre je jeden z nejpoužívanějších
a nejefektivnějších modelů k odhalení nepřiměřených úvěrových rizik. Používá se jako
dodatek k finanční analýze. Tento model vytvořil
vy
Altman v roce 1968 na základě
empirických dat z podniků, které rozdělil do dvou skupin, a pomocí diskriminační analýzy
pak vybral pět ukazatelů, kterým byly přiděleny váhy a hraniční hodnoty. Výsledkem je
rovnice, která je tvořena poměrovými ukazateli a podle které
rovnice,
které lze podnik označit
za problémový nebo prosperující. Problémem tohoto modelu je tzv. šedá zóna. U podniků
v této zóně nelze jednoznačně určit budoucí bankrot nebo prosperitu. Altman nejdříve
vytvořil model pro firmy veřejně obchodovatelné na burze, tento model v roce 1983
upravil pro firmy, které nejsou kótovány na burze. V roce 1995, aby se minimalizoval vliv
oboru podnikání
podnikání na Z-skóre,
Z óre, vytvořil model pro firmy, které se zabývají službami
a pro firmy na rozvíjejících se trzích. Tento model využívá infor
informace ze základních
účetních výkazů a nepotřebuje znát tržní hodnotu podniku.
31
Modifikovaný Altmanův vzorec pro podniky na rozvíjejících se trzích:[8, s. 304]
c A ".ó = 6,56 * 0) O 3,260h O 6,720j O 1,050k
X1 = čistý pracovní kapitál/aktiva celkem
X2 = nerozdělený (zadržený) zisk/ aktiva celkem
Kde zadržený zisk tvoří fondy ze zisku, výsledek hospodaření minulých let
a výsledek hospodaření za účetní období.
X3 = EBIT (zisk před zdaněním a úroky)/celková aktiva
X4 = účetní hodnota vlastního kapitálu/účetní hodnota dluhu
Rovnice Z-skóre rozděluje podniky do tří skupin. První skupinu tvoří prosperující
podniky s minimální hrozbou bankrotu a s hodnotou Z-skóre větší než 2,6. Hodnota
Z-skóre mezi 1,1 až 2,6 je pásmo tzv. šedá zóna. U podniků v tomto rozmezí nelze
predikovat jejich budoucí vývoj z pohledu bankrotu. Pro podniky se Z-skóre nižší
než 1,1 je vysoce pravděpodobné, že je v budoucnu čeká bankrot.[8, s. 304]
Index IN 05
Index důvěryhodnosti, jehož autory jsou manželé Neumaierovi, je vhodný pro
podniky v transformujících se zemích. Byl vytvořen na základě analýz z českých firem.
Stejně jako Altmanův vzorec, jsou i zde ke každému poměrovému ukazateli přiřazeny
váhy, které jsou váženým průměrem hodnot jednotlivých ukazatelů v odvětví.
Indexu IN 05 zohledňuje ekonomickou přidanou hodnotu. Skládá se z ukazatelů úrokového
krytí, finanční páky, produkční síly, obratu aktiv a běžné likvidity.
Vypočítá se pomocí vzorce:[11, s. 76]
lm 05 = 0,13 * 0) O 0,04 * 0h O 3,97 * 0j O 0,21 * 0k O 0,09 * 0p
X1 = aktiva/cizí zdroje
X2 = zisk před úroky a zdaněním/nákladové úroky
X3 = zisk před úroky a zdaněním/aktiva
X4 = výnosy/aktiva
32
X5 = oběžná aktiva/krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci
Výsledky indexu IN 05 se interpretují takto:[11, s. 76]
IN 05 < 0,9
podnik spěje s pravděpodobností 86% k bankrotu
0,9< IN 05 < 1,6
podnik se nachází v šedé zóně
IN 05 > 1,6
podnik tvoří hodnotu s pravděpodobností 67%
Tafflerův model
Tafflerův model byl vytvořen v roce 1977 a další alternativou Altmanova modelu.
Skládá se ze 4 ukazatelů zobrazující kritéria platební schopnosti a to ziskovost,
přiměřenost pracovního kapitálu, finanční riziko a likviditu. Existují dvě verze Tafflerova
modelu a to základní Tafferův model a modifikovaná verze Tafflerova základního modelu,
které se od sebe liší posledním ukazatelem. Modifikovaná verze se používá v případě,
že nejsou k dispozici údaje o finančním majetku a provozních nákladech.
Základní Tafflerův model (T) se vypočítá:[2, s. 198]
q ZZ#ů3 &# (q)
= 0,53 *
*
-". ř& & ěí
!ěžá .-3
O 0,13 *
.á.&!é &#$%2
-í &T
O 0,18
.á.&!é &#$%2
Z- čí T. A .á.&!é &#$%2
O 0,16 *
#.3á .-3
3í á.# &2
Krátkodobé dluhy = krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry [2, s. 198]
Modifikovaný model se vypočítá stejně, pouze poslední vzorec: [2 ,s. 198]
Z- čí T. A .á.&!é 3 %2
3í á.# &2
je nahrazen vzorcem:[2, s. 199]
qž!2
#.3á .-3
33
Vyhodnocení výsledků z Tafflerova modelu je následující:
T < 0 (modifikovaný T < 0,2) velká pravděpodobnost bankrotu
T > 0 (modifikovaný T > 0,3) malá pravděpodobnost bankrotu
0,2< modifikovaný T< 0,3 šedá zóna, nelze určit budoucnost podniku
Cílem bonitních modelů je určit bonitu hodnoceného podniku pomocí bodového
hodnocení. Tyto modely využívají hlavně banky, když chtějí zjistit, jestli podnik bude
platit úroky a splácet jistinu. Pro výpočet těchto modelů se používají vybrané poměrové
ukazatele, jejichž hodnoty se zařadí do příslušné hodnotící úrovně s určitým počtem bodů.
Nakonec se sečtou všechny dosažené body a provede se hodnocení. Mezi nejznámější
bonitní modely patří: soustava bilančních analýz podle Rudolfa Douchy, Tamariho model,
Kralickův Quicktest, Argentino model atd. V této práci použiji soustavu bilančních analýz
podle Rudolfa Douchy.
Bilanční analýzy podle Rudolfa Douchy
Analýza se skládá z takových ukazatelů, aby se dala použít pro jakýkoliv podnik
bez ohledu na jeho velikost. Díky této analýze se dá velmi rychle ověřit fungování
podniku. Analýza má 3 úrovně.
Bilanční analýza I. se použije, pokud chceme vědět jen orientační situaci v podniku
a není proto vhodná pro srovnávání podniků a pro rozhodování o zásadních věcech
v podniku. Skládá se ze 4 elementárních ukazatelů (S-ukazatel stability (zadluženosti),
L-ukazatel likvidity, A-ukazatel aktivity, R-ukazatel rentability) a jednoho celkového
ukazatele C.[11, s. 77]
Vzorec pro výpočet zadluženosti:[11, s. 77]
s=
3# "í . -á#
"á#á .-3
Vzorec pro výpočet likvidity:[11, s. 78]
t=
(Z- čí T. O %#&á3.2)
2,17 * .á.&!é &#$%2
34
Kde
krátkodobé
dluhy
=
krátkodobé
závazky+krátkodobé
finanční
výpomoci+běžné bankovní úvěry.[11, s. 78]
Vzorec pro výpočet aktivity:[11, s. 78]
a=
3ý.2
2 * #.3á "-3
Vzorec pro výpočet rentability:[11, s. 78]
`=
8 * č-"ý -".
3# "í . -á#
Vzorec pro výpočet celkového ukazatele:[11, s. 78]
Y=
(2 * s O 4 * t O a O 5 * `)
12
Bilanční analýza II se používá, když potřebujeme mít seriózní informace rychle.
Zvyšující se hodnota ukazatelů znamená i lepšící se finanční stav podniku.
Skládá se ze 17 elementárních ukazatelů, 4 dílčích ukazatelů a celkového ukazatele.
Ukazatelé stability:[11, s. 78 -s. 79]
s1 =
s2 =
3# "í . -á#
*2
"á#á .-3
s3 =
s4 =
3# "í . -á#
"á#á .-3
3# "í . -á#
-í .-3
.-3 #.
5 * .á.&!é &#$%2
s5 =
.-3 #.
15 * á"!2
Vzorec pro celkový ukazatel stability: [11, s. 79]
#.3ý $. # " !-#-2 s =
(2 * s1 O s2 O s3 O s4 O 2 * s5)
7
35
S5 se nepoužívá pro obchodní společnosti s malým množstvím zásob, proto vzorec
celkové stability S pro obchodní společnosti bez zásob je:[11, s. 79]
s=
(2 * s1 O s2 O s3 O s4)
5
Ukazatelé likvidity: [11, s. 79]
2 * Z- čí T.
.á.&!é &#$%2
t1 =
t2 = u
Z- čí T. O %#&á3.2
v /2,17
.á.&!é &#$%2
t3 = u
t4 =
!ěžá .-3
v /2,5
.á.&!é &#$%2
3í . -á#
* 3,33
#.3á "-3
Vzorec pro výpočet celkové likvidity:[11, s. 79]
#.3ý $. # #-.3-&-2 t =
(5 * t1 O 8 * t2 O 2 * t3 O t4)
16
Ukazatelé aktivity:[11, s. 79]
a1 =
#.3é ž!2/2
#.3á "-3
a2 =
#.3é ž!2/4
3# "í . -á#
a3 =
4 * ř-& á %&
#.3é ž!2
Vzorec pro výpočet celkové aktivity:[11, s. 80]
#.3ý $. # .-3-2 a =
36
(a1 O a2 O a3)
3
Ukazatelé rentability:[11, s. 80]
`1 =
`2 =
8 * č-"ý -".
3# "í . -á#
`3 =
20 * č-"ý -".
#.3á "-3
`4 =
`5 =
10 * č-"ý -".
ř-& á %&
40 * č-"ý -".
(ž!2 O 3ý.2)
1,33 * 3í %"&ář".ý 3ý"#&.
#.3ý %"&ář".ý 3ý"#&.
Vzorec pro výpočet celkové rentability:[11, s. 80]
#.3ý $. # !-#-2 ` =
(3 * `1 O 7 * `2 O 4 * `3 O 2 * `4 O `5)
17
Vzorec pro výpočet celkového ukazatele bilanční analýza II:[11, s. 80]
#.3ý $. # Y =
(2 * s O 4 * t O a O 5 * `)
12
Interpretace výsledků C v bilanční analýze I a II:[11, s. 80]
C>1
podnik je v dobré situaci, je bonitní
0,5<C>1
šedá zóna, nelze přesně určit budoucí vývoj firmy
C<0,5
podnik je ve špatné situaci, podnik je odsouzen k zániku
Problémem těchto analýz je, že čím rychlejší a jednodušší systém analýzy je, tím
může docházet k chybám, nepřesnému hodnocení a optimistickému hodnocení
analyzované firmy. O to větší důraz je kladen na kontrolu podkladů.
37
1.5.5 Přímá analýza intenzivních ukazatelů (poměrová analýza)
Poměrová analýza je nejčastěji používanou metodou ve finanční analýze. Tato
analýzy používá různé údaje z rozvahy, výkazu zisku a ztráty a cash flow, mezi nimiž
existují souvislosti a které pak dává do poměru a vytváří tak poměrové ukazatele.
Konstrukce a výběr poměrových ukazatelů závisí na účelu analýzy a na subjektivním
hodnocení analytika, který finanční analýzu vytváří. Nejčastěji se používá několik
základních ukazatelů, které lze rozdělit podle oblasti, kterou hodnotí např. zadluženost,
likvidita, rentabilita, aktivita, kapitálový trh, finanční stabilita atd. Analýza poměrových
ukazatelů se používá k hodnocení finanční situace podniku a předpovídání jeho budoucího
finančního vývoje a porovnává hodnoty v rámci podniků různých velikostí a typů.
Analýza rentability
Rentabilita neboli výnosnost vyjadřuje schopnost podniku dosahovat zisk
a zhodnotit tím kapitál do podniku vložený, tj. schopnost vytvářet nové zdroje.[2, s. 54]
„Vyjadřuje pozitivní nebo negativní vliv řízení aktiv, financování firmy a likvidity
na rentabilitu.“[2, s. 54]
Ukazatele rentability lze použít pro hodnocení a celkové posouzení efektivnosti
dané činnosti, schopnosti podniku vytvořit zisk, zhodnocení vloženého kapitálu a intenzity
využívání majetku. [2, s. 58]
Ukazatele rentability jsou důležité pro budoucí investory a akcionáře a majitele.
Hodnoty těchto ukazatelů by měly mít rostoucí tendenci, samozřejmě s přihlédnutím
k vývoji ekonomiky dané země a oboru.
Rentabilita se nejobecněji vyjadřuje vzorcem:[2, s. 59]
!-#- =
-".
3#žý . -á#
U analýzy rentability se používají různé typy zisku, podle toho, k čemu má ukazatel
sloužit. Nejpoužívanějšími typy zisku, které se budou vyskytovat v analýze rentability,
jsou:
38
•
EAT – zisk po zdanění neboli čistý zisk, který je určen pro akcionáře anebo
slouží v podniku pro další investování. Je to výsledek hospodaření za běžné
účetní období.
•
EBT – zisk (hospodářský výsledek za účetní období) před zdaněním.
Využívá se při mezipodnikovém srovnávání. Jedná se o provozní zisk, který
je upraven o úroky.
•
EBIT – zisk před úroky a zdaněním neboli provozní zisk abstrahuje
od způsobu financování a od zdanění a proto se používá pro mezifiremní
srovnávání, protože i úroky ovlivňují zisk.
Ukazatel rentability tržeb – ROS
ROS neboli ziskové rozpětí udává, kolik korun zisku připadá na jednu korunu
tržeb. Jaký druh zisku či tržeb do vzorce zvolíme, záleží na tom, jakou rentabilitu chceme
vypočítat. Vzorec s EAT vyjadřuje čistou ziskovou marži podniku a slouží jako nástroj pro
porovnávání s oborovým průměrem. Pokud je ROS nižší než oborový průměr, jsou ceny
nízké a náklady na výrobu vysoké.[11, s. 56] Vzorec s EBIT vyjadřuje provozní ziskovou
marži a umožňuje srovnání s podniky s různou strukturou financování.
Obecný vzorec pro výpočet ROS je:[11, s. 56]
`Ns =
-".
* 100%
ž!2
Podle toho, jaký zisk dosadíme, dostaneme ziskovou marži ROS. Pro zisk po
zdanění neboli čistý zisk, je to čistá zisková marže a pro provozní zisk (zisk před úroky
a zdaněním - EBIT) je to provozní zisková marže.
Vzorce mohou vypadat následovně: [11, s. 56]
č-"á -".3á ž =
3í -".3á ž =
-". & ěí(baq)
* 100%
ž!2
-". ř& ú.2 & ěí (bxlq)
* 100%
ž!2
39
Ukazatel rentability celkového kapitálu - ROA
ROA neboli rentabilita aktiv (produkční síla) vyjadřuje celkovou výnosnost
kapitálu vloženého do podnikání, bez ohledu na zdroj financování, měří tak celkovou
efektivnost dané firmy. [11, s. 53] Vypočítá se různými způsoby podle použití zisku.
Pro porovnání výkonnosti podniků s odlišnou strukturou financování a bez vlivu daňového
zatížení se používá EBIT. Čím vyšší hodnota vychází, tím lépe pro akcionáře i věřitele.
Vzorec pro výpočet ROA:[11, s. 53]
!-#- #.3é% 3#žé% . -á#$ =
bxlq
* 100%
#.3á .-3
Ukazatel rentability vlastního kapitálu – ROE
Rentabilita vlastního kapitálu představuje výnosnost kapitálu pro akcionáře,
vlastníky. Je to ukazatel, pomocí něhož investoři zjistí,“ zde je jejich kapitál reprodukován
s náležitou intenzitou, zda přináší dostatečný výnos odpovídající riziku investice.“[2, s. 68]
Hodnota ROE by měla být vyšší než výnosnost emitovaných státních dluhopisů anebo
alternativní výnosnost stejně rizikové investice. Jestliže je hodnota nižší, spěje podnik
k zániku. Pro výpočet se používá EAT.
Vzorec pro výpočet ROE:[2, s. 68]
!-#- 3# "í% . -á#$ =
č-"ý -". (baq)
* 100%
3# "í . -á#
Ukazatel rentability investovaného kapitálu - ROCE
ROCE je ukazatel, který měří výnosnost dlouhodobého investovaného kapitálu,
neboli „vyjadřuje míru zhodnocení všech aktiv společnosti financovaných vlastním i cizím
dlouhodobým kapitálem.“[11, s. 54]
Dlouhodobý kapitál zahrnuje dlouhodobý cizí kapitál a vlastní kapitál a vzorec
pro výpočet je:[11, s. 53]
`NYb =
-".
* 100%
&#$%&!ý . -á#
40
Analýza aktivity
Pomocí analýzy aktivity se zjišťuje, jak efektivně firma hospodaří s celkovým
majetkem (s aktivy) a s jeho jednotlivými složkami a také jak toto hospodaření ovlivňuje
výnosnost a likviditu. Pokud firma disponuje nadbytkem aktiv, tak vznikají zbytečné
náklady spojené s pořízením a údržbou naopak, pokud jich má nedostatek, přichází o část
zisku.
Obrat celkových aktiv
Návaznost na ukazatele rentability se promítá v ukazateli obratu celkových aktiv
(vázanost celkového vloženého kapitálu). Tento ukazatel sleduje efektivnost využití
celkových aktiv v podniku. Udává, kolikrát jsou kryta celkovými tržbami. [7, s. 33]
Vypočítaná hodnota by měla být větší než 1. Je li hodnota ukazatele nízká znamená to,
nízkou vybavenost podniku majetkem a jeho neefektivnost.
! #.3ý% .-3 =
ž!2
(3 č$ ! ů .)
.-3 #.
Obrat dlouhodobého majetku
Tento ukazatel posuzuje pouze využití investičního majetku. Výsledek ukazatele
ovlivňuje míra odepsanosti majetku. Čím je odepsanost větší, tím je při stejných tržbách
hodnota ukazatele větší. Pokud nevíme, jestli firma má majetek na leasing, neznáme
metody odepisování ve firmě, ocenění majetkových částí a míru odepsanosti aktiv,
tak může být tento ukazatel nadhodnocen.
! &#$%&!é% T.$ =
41
ž!2
&#$%&!ý T.
Obrat zásob a doba obratu zásob
Obratovost zásob ukazuje rychlost obratu zásob, tj. efektivnost využití zásob.
„Ukazatel udává, kolikrát za období se zásoby přemění na jiné formy oběžného
majetku.“[7, s. 34] Za ukazatel zásob lze dosadit i materiál, zboží, hotové výrobky
a nedokončenou výrobu.
! 3" á"! =
ž!2
(3 č$ ! ů .)
á"!2
Doba obratu zásob vyjadřuje čas, během kterého jsou aktiva vázána ve formě
zásob. Vypočítá se doba jedné obrátky. Čím kratší doba, tím lépe.
&! ! $ á"!(3 &%) =
ůěý " 3 á"!
* 360
ž!2
Častěji se místo tržeb používají náklady.
Obrat pohledávek a doba inkasa
Ukazatel obratu pohledávek udává, jak rychle se pohledávky přemění na hotovost.
Čím je hodnota pohledávek vyšší, tím lépe. [7, s. 35]
! %#&á3. =
ž!2
%#&á3.2
Doba inkasa informuje o tom, za jak dlouho budou pohledávky splaceny. Tento
ukazatel závisí na velikosti firmy, jejím postavení na trhu a na obchodních zvyklostech
země. Čím je hodnota nižší, tím lépe. Delší doba inkasa pak souvisí s větší potřebou úvěrů
a s většími náklady.
42
&! ! $ %#&á3.(-. " )3 &% =
360
! %#&á3.
Doba obratu závazků
Ukazatel doby obratu závazků vyjadřuje rychlost splácení závazků firmy. Hodnota
tohoto ukazatele by měla být stejně velká nebo větší než je doba obratu pohledávek
z důvodu finanční rovnováhy ve firmě.[11, s. 61] Tento ukazatel vypovídá o finanční
morálce firmy. Rozdílný čas mezi dobou úhrady závazků a dobou splatnosti pohledávek je
potřeba profinancovat.“Pokud je doba obratu závazků větší než součet obratu zásob
a
pohledávek,
dodavatelské
úvěry
financují
pohledávky
i
zásoby,
což
je
výhodné.“[6, s. 105]
&! ! $ á3 .ů =
.á.&!é á3 .2
* 360
ž!2
Obchodní deficit
Obchodní deficit patří mezi důležité ukazatele finanční analýzy. Jestliže je
obchodní deficit kladný, tak podnik úvěruje své zákazníky a potřebuje další finance.
V případě, že je záporný, tak se dodavatelé finančně podílejí na provozu firmy, což zvyšuje
cash flow.[2, s. 87]
!%&í &Z--
=
%#&á3.2 !%&í% "2.$ A á3 .2 !%&í% "2.$
ž!2
360
43
Analýza likvidity
Likvidita je důležitá pro finanční rovnováhu firmy, neboť znamená schopnost
uhradit včas (k určitému datu) své platební závazky. Pokud podnik není likvidní,
nevyužívá ziskových příležitostí a nesplácí své závazky, spěje k bankrotu. Naopak čím
vyšší je hodnota likvidity, tím bezproblémověji podnik hradí své závazky, ale tím se
dostává do rozporu s požadavkem investorů na dosahování co nevyšších výnosů. Vysoké
hodnoty likvidity nejsou dobré z hlediska rentability, neboť peněžní prostředky na účtu
a hotovost nepřináší žádný zisk a je třeba je profinancovat a nalézt tak optimální míru mezi
požadavky rentability a likvidity.[7, s. 28]
S pojmem likvidita souvisí také pojmy jako solventnost, což je schopnost získávat
finance na úhradu závazků, a pojem likvidnost je schopnost přeměny majetku
na hotovost.[7, s. 27]
Podle likvidnosti máme tři základní ukazatele likvidity:[7, s. 27]
•
Běžná likvidita (current ratio)
•
Pohotová likvidita (acid test)
•
Okamžitá (hotovostní) likvidita (cash ratio)
Okamžitá likvidita (hotovostní likvidita., likvidita 1. stupně, cash ratio)
Jedná se o nejlikvidnější ukazatel, který udává „kolika korunami krátkodobého
finančního majetku je kryta 1 Kč krátkodobých závazků.“[7, s. 30]
. ž-á (ěží) #-.3-&- =
.á.&!ý Z- čí T.
.á.&!é -í &T
Kde krátkodobý finanční majetek je hotovost+bankovní účty+ krátkodobý finanční
majetek se splatností do 3 měsíců.[7, s. 30]
Hodnoty tohoto ukazatele by neměly překročit 0,5, jednalo by se o neefektivní
využití peněžních prostředků. Optimální hodnota ukazatele by měla být v intervalu 0,2-0,5.
Hodnoty pod 0,2 jsou považovány za kritické.
44
Pokud dosadíme za krátkodobé závazky okamžitě splatné závazky (závazky
ke konkrétnímu datu výpočtu) získáme okamžitou likviditu ke konkrétnímu dni. Hodnota
výpočtu se má pohybovat v intervalu 0,6- 1.[7, s. 31]
Pohotová likvidita (likvidita 2. stupně, acid test)
Ukazatel pohotové likvidity udává „ kolika korunami oběžných aktiv s vyloučením
zásob je kryta 1 Kč krátkodobých aktiv.“[7, s. 29] Vypočítá se tak, že od oběžných aktiv
odečteme zásoby, tj. nejméně likvidní položku. Pro přesnější výpočty odečteme ještě
nedobytné pohledávky. Vzorec pro pohotovou likviditu je: [7, s. 29]
%3á #-.3-&- =
=
!ěžá .-3 A á"!2
.á.&!é á3 .2
.á.&!ý Z- čí T. O .á.&!é %#&á3.2
.á.&!é á3 .2
Hodnoty tohoto ukazatele by měly být v intervalu 1, - 1,5, to znamená, že podnik je
schopen splácet krátkodobé závazky bez nutnosti prodeje zásob. Hodnota menší
než 1 znamená, že podnik musí prodat zásoby, aby byl schopen splatit své závazky.
A hodnota nad 1,5 ukazuje na neefektivní využívání financí.[7, s. 29]
Běžná likvidita (likvidita 3. stupně,current ratio)
Běžná likvidita udává, kolikrát je „podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby
proměnil svá oběžná aktiva v daném okamžiku na hotovost.“[11, s. 50]
!ěžá #-.3-&- =
!ěžá .-3
.á.&!é á3 .2
Oběžná aktiva se vypočítají součtem krátkodobého finančního majetku, zásob,
krátkodobých pohledávek, pohledávek za upsaný základní kapitál a časového rozlišení na
straně aktiv. [7, s. 28]
45
Součtem krátkodobých bankovních úvěrů, krátkodobých závazků vůči státu,
zaměstnancům a dodavatelům a časovým rozlišení na straně pasiv dostaneme krátkodobé
závazky.[7, s. 28]
Při výpočtu by se mělo abstrahovat od pohledávek po lhůtě splatnosti
a nedobytných pohledávkách a počítat by se také nemělo s neprodejnými zásobami.
Ideální hodnota ukazatele je v intervalu 1,5-2,5. Pokud je hodnota pod 1,5 je podnik
v riziku neschopnosti splácet své závazky. Pokud je hodnota větší než 2,5, jedná se o drahé
financování a neefektivitě využití finančních prostředků.
S likviditou souvisí i ukazatel podílu čistého pracovního kapitálu (ČPK) na
oběžných aktivech. Ukazatel udává krátkodobou finanční stabilitu podniku. Výsledek
ukazatele by měl být v intervalu mezi 30 % a 50 %.
&í# ČXU !ěžý% .-3% =
!ěžá .-3 A .á.&!á -í "-3
!ěžá .-3
Analýza zadluženosti
„Ukazatele zadluženosti jsou indikátory výše rizika“[6, s. 84], které sledují poměr
mezi vlastními a cizími zdroji. Zadluženost, i kdyby byla vysoká, nepředstavuje pro
všechny firmy důvod k obavám. Pokud firma dobře prosperuje tak finanční páka může
pozitivně přispívat k rentabilitě vlastního kapitálu. Při analýze zadluženosti je důležité
zjistit si jaká část majetku je pořízena na úvěr a leasing. Protože firma, která se zdá
relativně nezadlužena, může díky leasingu být velmi zadluženou. Samozřejmě, že určité
zadlužení je pro firmu užitečné, protože cizí kapitál je levnější než vlastní, protože úroky
z cizího kapitálu, které jsou součástí nákladů, snižují zisk. Jedná se o tzv. daňový efekt
(daňový štít).“Cenu cizího kapitálu také ovlivňuje stupeň rizika, které investor
podstupuje.“[6, s. 85] K hodnocení finanční zadluženosti se používá několik ukazatelů.
Ukazatel věřitelského rizika (celková zadluženost,debt ratio)
Tento ukazatel je základním ukazatelem zadluženosti a podává informace o podílu
cizích zdrojů na financování majetku.
46
$. # 3ěř-#".é% --. =
-í . -á#
* 100%
#.3á .-3
Je-li hodnota ukazatele vysoká, značí to vysokou zadluženost. Pro věřitele by měla
být co nejnižší. Doporučená hodnota ukazatele by měla být v intervalu 30 % – 60 %.
Koeficient samofinancování (ukazatel vlastnického rizika, equity ratio)
Tento ukazatel je doplňkovým ukazatelem pro ukazatele věřitelského rizika, jejichž
součet je roven 1 (100 %). Koeficient samofinancování vyjadřuje procentuálně podíl
vlastního kapitálu na celkovém majetku firmy.
$. # 3# "-.é% --. =
3# "í . -á#
* 100%
#.3á .-3
Převrácenou hodnotou koeficientu samofinancování je finanční páka a je tím
vyšší, čím vyšší je podíl cizích zdrojů na celkovém financování. „Finanční páka vyjadřuje
zadluženost podniku.“[7, s. 45]
Vzorec pro výpočet finanční páky:[7, s. 45]
Z- čí á. =
#.3á .-3
* 100%
3# "í . -á#
Míra zadluženosti (celkové riziko, debt/equity ratio)
„Ukazatel zadluženosti vlastního kapitálu informuje, do jaké míry by mohly být
ohroženy nároky věřitelů.“[6, s. 86] Ukazatel používají hlavně banky, když chtějí
poskytnout úvěr. Bývá doplněn ukazatelem úrokového krytí. [2, s. 132]
47
Vzorec pro výpočet ukazatele celkového rizika: [2, s. 132]
$. # #.3é% --. =
1.6
-í . -á#
* 100%
3# "í . -á#
Analýza SWOT
SWOT analýza patří mezi nejznámější a nejpoužívanější analýzy. Pomocí této
analýzy se zjišťují externí a interní vlivy ovlivňující ekonomiku podniku. Název SWOT
pochází z počátečních písmen oblastí, které analyzuje a to Strenghts(silné stránky),
Weaknesses (slabé stránky), Oportunities (příležitosti), Threats (hrozby). Analyzují se tedy
vnitřní stránky tj. silné a slabé stránky firmy a vnější faktory okolí firmy tj. příležitosti
a hrozby.
Zatímco vnitřní stránky firmy může management ovlivnit a to tím, že se pokusí
zlepšit slabé stránky a využije více silných stránek, tak naopak vnější faktory, přicházející
z trhu, firma ovlivní jen minimálně a to tím, že se jim přizpůsobí nebo se proti nim bude
bránit.
Problémem analýzy je, že je těžké odhadnout pomyslnou čáru mezi příležitostí
a hrozbou určitého jevu a zda určitá charakteristika podniku znamená jeho silnou nebo
slabou stránku. Naopak přínosem analýzy je identifikace vazeb a vzájemných vlivů mezi
jednotlivými faktory.
Má-li analýza splnit svůj úkol, musí její aplikace směřovat k identifikaci, nalezení
a posouzení vlivů, k predikci vývojových trendů faktorů vnějšího okolí a vnitřní situaci
podniku a jejich vzájemných souvislostí.[12, s. 91]
Kombinací příležitostí a hrozeb společně se silnými a slabými stránkami
společnosti vzniknou čtyři rozdílné strategie:[12, s. 92 - s. 93]
•
Agresivní růstově orientovaná strategie (SO) – silné stránky podniku
podporují využít příležitosti
48
•
Diverzifikační strategie (ST) – důležité je identifikovat hrozby a přeměnit je
na příležitosti
•
Turnaround strategie (OW) – využít nové příležitosti tím, že se eliminují
slabé stránky
•
Obranná a defenzivní strategie (WT) – musí se minimalizovat hrozby
a slabé stránky.
49
2
Praktická část
V úvodu praktické části práce bych rád uvedl základní informace o analyzované
firmě TKS spol. s r.o., např. o právní formě, výši základního kapitálu, oboru činnosti,
historii atd. Další části pak budou věnovány jednotlivým metodám finanční analýzy
z předchozí teoretické části, které budou aplikovány na firmu. Bude se jednat
o horizontální a vertikální analýzu, analýzu poměrových ukazatelů atd. a na konci bude
analýza doplněna o SWOT analýzu. Použitá data byla získána jednotlivými výpočty
z účetních výkazů společnosti.
2.1
Popis instituce zadavatele
Základní údaje o společnosti
Název společnosti:
TKS spol. s r.o.
Právní forma:
společnost s ručením omezeným
Datum založení:
25. 9. 2004
Sídlo:
Dvorecká 1165/1, 147 00, Praha 4
IČO:
26937263
Základní kapitál:
200 000,-Kč
Předmět podnikání:
•
činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických
poradců
•
reklamní činnost a marketing
•
zprostředkování obchodu a služeb
50
•
velkoobchod
•
specializovaný maloobchod
•
organizování sportovních soutěží, provozování sportovních zařízení
•
ubytovací služby
•
hostinská činnost
•
prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin
•
pořádání kulturních produkcí, zábav, provozování zařízení sloužící k zábavě
•
pronájem a půjčování věcí movitých
Provozovny: Purcnerova 61, 676 02, Moravské Budějovice
Sportovní areál SPORTLAND, 675 44, Litohoř 205
Počet zaměstnanců: 10
www - stránky: www.sport-land.cz
www.chopperspub.cz
Profil a historie společnosti
Společnost TKS spol. s r.o. je společnost s ručením omezeným, která byla založena
25. 9. 2004, za účelem provozování sportovního areálu SPORTLAND Litohoř.
Provozovny má firma na ulici Purcnenrova 61 v Moravských Budějovicích, kde se
nachází kanceláře a komerční prostory k pronájmu. Dále zde má firma sklepní prostory pro
skladování jakostního vína, které se prodává v restauraci ve SPORTLANDU Litohoř.
Druhá provozovna - SPORTLAND - pro hlavní předmět podnikání se nachází
v obci Litohoř, která je vzdálena asi 2 km od města Moravské Budějovice směrem
na Jihlavu, přímo na trase Praha -Jihlava- Znojmo- Vídeň.
Sportovní areál SPORTLAND Litohoř vznikal postupně od roku 2004. Vedle
sportovišť se v areálu nachází restaurace a tří hvězdičkový hotel HARLEYS PUB, který je
v provozu od června roku 2013, penzion a pivnice SPORTLAND funguje od roku 2011
a 7 dřevěných srubů, které jsou v provozu od roku 2004. Po celý rok je v provozu, jak
51
restaurace a hotel tak i pivnice a penzion. Sportoviště a dřevěné sruby jsou v provozu
v závislosti na počasí a to od května někdy dokonce od dubna do konce října.
Areál má kapacitu 85 lůžek včetně přistýlek, ubytovat se lze v sedmi
dvoulůžkových pokojích s možností přistýlky, s vlastním sociálním zařízením a s televizí
na každém pokoji, hotelu HARLEYS PUB nebo v pensionu SPORTLAND s šesti
dvoulůžkovými pokoji s možností přistýlky a se sociálním zařízením na patře
a apartmánem pro čtyři osoby s televizí a vlastním sociálním zařízením a v sedmi
dřevěných srubech. Každý srub má dvě ložnice, vlastní sociální zařízení, obývací a jídelní
kout, topení a terasu. Jeden srub je maximálně pro šest osob.
Vedle ubytování se v areálu nachází restaurace HARLEYS PUB pro osmdesát až
sto osob ve stylu slavné motocyklové značky a s dvěma venkovními terasami pro třicet pět
a padesát osob. Kromě toho je v areálu k dispozici pivnice SPORTLAND s kapacitou
čtyřicet až šedesát osob a s venkovními krytými terasami pro padesát a sto čtyřicet osob.
Na velké akce je k dispozici venkovní výčep a venkovní gril s posezením.
Restaurace, která je otevřena denně od 8 hodin do 22 hodin a o víkendu do půlnoci,
nabízí vedle stálého výběru z jídelního lístku také denní menu za výhodnou cenu
a víkendové speciality.
Pro firemní akce, soukromé oslavy atd. lze zajistit živou hudbu, venkovní grilování,
pečení selat, vepřových kýt na rožni atd.
Pro tenisové nadšence je k dispozici osm antukových kurtů s umělým
automatickým zavlažovacím systémem. K dispozici je i profesionální trenér. Každý rok lze
zakoupit výhodnou tenisovou permanentku na celou sezonu, jak pro dospělé, tak i pro děti.
Kromě tenisových kurtů se v areálu nachází dvě beachvolleyballová hřiště s křemičitým
pískem, osmnácti jamkové minigolfové hřiště, ruské kuželky, přírodní koupaliště, stolní
fotbálek, dva venkovní stoly pro stolní tenis, dětské hřiště a možnost zapůjčení horských
kol. Kdo se nebojí výšek, může zdolat deseti metrovou lezeckou stěnu, pokud má vlastní
vybavení, platí pouze vstup, nebo si může vybavení zapůjčit. Pro začátečníky je k dispozici
i instruktor. Pro fotbalové nadšence lze pronajmout, po domluvě s fotbalovým klubem
Litohoř, dvě fotbalová hřiště, která jsou v areálu. Pro větší i menší kolektivy jsou v areálu
od roku 2013 k dispozici nafukovací atrakce a to: nafukovací vodní fotbal pro šest
až dvanáct osob, nafukovací hřiště bossaball pro šest až dvanáct osob a nafukovací aréna
52
pro dva hráče. Pro adrenalinové hráče je k dispozici v areálu paintballové hřiště
s vybavením až pro deset hráčů nebo je možné zajistit i jinou herní lokalitu.
Areál je ideální místo pro aktivní rodinnou dovolenou, ale i pro různá sportovní
soustředění, pro školní výlety, sportovní organizace atd. Pro sportovní nadšence a firmy se
pořádají tenisové, fotbalové a volejbalové turnaje. Sportovní areál je proto hojně
navštěvován sportovci, tenisovými školami a sportovními kluby.
2.2
Horizontální a vertikální analýza
V následující kapitole jsem zpracoval horizontální a vertikální analýzu rozvahy
(aktiva a pasiva jsem analyzoval zvlášť) a výkazu zisku a ztráty. Tato analýza by měla
odhalit, které položky z výkazů tvoří vzhledem k celkové položce největší části a naopak,
které jsou zanedbatelné, a zároveň se v analýze sleduje vývoj těchto položek v čase.
Všechny částky jsou uvedeny v korunách.
Pro účely této analýzy byly vytvořeny tabulky (rozvahy- aktiv, pasiv a výkazu
zisku a ztráty) z účetních výkazů společnosti TKS spol. s r.o.. K dispozici jsem měl výkazy
za pět po sobě jdoucí roky, a proto jsem vypočítal čtyři meziroční rozdíly v absolutní
i relativní formě.
53
Rozvaha - pasiva
Rok - konečné zůstatky k 31.12.
Pasiva
Vlastní kapitál
2010
2011
2012
1414187,45 1157679,94
2013
2014
917099,54 -1655608,99
-3106603,2
Základní kapitál
200000
200000
200000
Výsledek hospodaření
minulých let
928226 1214187,41
957679,98
Výsledek hospodaření
za
běžné
účetní
období
285961,45 -256507,47
-240 580,44 -2572708,53 -1450994,21
Cizí kapitál (zdroje)
8426889,1 8603677,62
9180156,62 12034962,89
12785170
8250500 8584832,62
9044832,62 11794832,62
12650450
Dlouhodobé závazky
ke společníkům
Časové rozlišení Výdaje
příštího
období
Pasiva celkem
200000
200000
717099,54 -1855608,99
176389,1
18845
135324
240130,27
134720
0
0
0
-60049,67
-53613,34
9761357,6 10097256,16 10319304,23
9624953,46
9841076,55
Tabulka č.:1:Rozvaha -pasiva
Zdroj:[14], vlastní zpracování
Rozvaha - aktiva
Aktiva
Rok - konečné zůstatky k 31.12.
2010
2011
2012
2013
2014
Dlouhodobý majetek
6906511,14
8230967,55
8497908,58
9161414,58
8360305,47
7676685,04
9533000,6
9960707,92
10300525,84
10124443,87
-770173,9
-1302033,05
-1462799,34
-1139111,26
-1764138,4
Krátkodobý majetek - oběžná
aktiva
2934565,41
1310907,35
1599347,67
1414836,65
1466534,99
416537,54
373908,56
516256,3
236186,99
518526,36
0
8530,65
12089
15561,8
9374,1
Zboží
416 537,54
365377,91
504167,3
220625,19
509152,26
Krátkodobé pohledávky
1120481,85
370717,02
321529,01
887071,34
880275,03
Krátkodobý finanční majetek
1397546,02
566281,77
761562,36
291578,32
67733,6
219482,68
0
9761357,6 10097256,16
-256947
10319304,23
-201887
9624953,46
Oprávky k dl. hmotnému
majetku
Zásoby
Materiál
Ostatní aktiva (+Náklady př.
ob., -Příjmy př.ob.)
0
Aktiva celkem
9841076,55
Tabulka č.:2: Rozvaha- aktiva
54
Kč /Rok
2010
2011
2012
2014
2013
2066568,11 3163266,59
2055235,3
1905758,37
1648133,31
810143,38 1099366,11
1005836,68
1249830,28
900417,94
1256424,73 2063900,48
1049398,62
655928,09
747715,37
vlastních 7642609,39 1262129,98
1976732,24
2494899,83
2670931,31
Výkonová spotřeba
8282192,31 2800295,38
2884669,07
4993106,56
3223509,12
Spotřeba materiálu a energie
Služby
1186053,43
924662,54
1407935,11
3775954,31
2223329,98
7096138,88 1875632,84
1476733,96
1217152,25
1000179,14
Tržby za prodej zboží
Náklady vynaložené na prodané
zboží
Obchodní marže
Tržby za prodej
výrobků a služeb
Přidaná hodnota
616841,81
525 735,08
141461,79
-1842278,64
195137,56
Osobní náklady
Mzdy
103247
174337
363627
639650
710535
86822
158394
287921
482676
530831
15795
15543
74443
154428
176796
Sociální náklady
630
400
1263
2546
2908
Daně a poplatky
53222,99
15125
11301,46
8925
19799
13350
531859,13
Náklady na soc. zabezpečení
a zdravotní pojištění
Odpisy dl. majetku
Tržby z prodeje dl. majetku
a materiálu
Ostatní provozní výnosy
Ostatní provozní náklady
Provozní VH
Výnosové úroky
Ostatní finanční výnosy
Ostatní finanční náklady
Finanční VH
Daň z příjmů za běžnou činnost
VH za běžné období (za účetní
období)
VH před zdaněním
1456959,91
134453,78
499000
0,2
0,41
0,14
46112,75
31664,53
5634,28
180533,3
11951,66
5123,06
400942,5
-207537,71
-238589,32
139,78
321,37
92,77
884,84
1578
5,25
0,18
36126,08
49291,31
2083,89
51075,34
-105,67
-35981,05
-48969,76
-1991,12
-50190,5
1683,67
285961,45
-256507,47
-240580,44
-2572708,53 -1450994,21
364961,45
-256507,47
-240580,44
-2572708,53 -1450994,21
-2522518,03 -1452677,88
79000
Tablkač.3: Výkaz zisku a ztráty
55
Horizontální a vertikální analýza aktiv
U horizontální analýzy aktiv jsem sledoval vývoj položek: aktiva celkem,
dlouhodobý majetek a oběžná aktiva v čase.
Horizontální analýza aktiv
Absolutní změny v Kč
2011/
2012/
2012
2013
2010/
2011
Aktiva
Dlouhodobý
majetek
Dlouhodobý
hm. majetek
Oprávky k dl.
hm. majetku
Krátkodobý
majetek
oběžná aktiva
Zásoby
Materiál
Zboží
Kr.
pohledávky
Kr. finanční
majetek
Ostatní aktiva
(+Náklady
př. ob., Příjmy př.ob.)
Aktiva
celkem
Relativní změny v %
2010/
2011/
2012/ 2013/
2011
2012
2013
2014
2013/
2014
1324456,41
266911,03
663506
-801109,11
19 %
3%
7,8 %
-9 %
1856315,56
427707,32
339817,92
-176081,97
24 %
4,5 %
3,4 %
-2 %
-531859,13
-160766,31
323688,08
-625027,14
69 %
12 %
-22 %
55 %
-1623658,1
288440,32
-184511,02
51698,34
-55 %
22 %
-12 %
4%
-42628,98
142347,74
-280069,31
282339,37
-10 %
38 %
-54 %
120 %
8530,65
3558,35
3472,8
-6187,7
0
41,7 %
28,7 %
-40 %
-51159,63
138789,39
-283542,11
288527,07
-12,3 %
38 %
-56 %
131 %
-749764,83
-49188,08
565542,33
-6796,31
-67 %
-13 %
176 %
-1 %
-831264,25
195280,59
-469984,04
-223844,72
-59 %
34,8 %
-62 %
-77 %
219482,68
-219482,68
-256947
55060
0 -100 %
0
-22 %
-79718,95
335898,56
222048,07
-694350,77
2,2 %
-7 %
-0,80 %
3,40 %
Tabulka č .4: Horizontální analýza aktiv
Položka celkových aktiv ve sledovaném období vykazují nejdříve klesající a poté
rostoucí trend. Bilanční suma aktiv vzrostla od roku 2010 do roku 2012 z 9 841 076 Kč
na 10 319 304 Kč. Pokles aktiv byl způsoben hlavně extrémním propadem oběžných aktiv
a to o 55 % v roce 2011 oproti roku 2010 a v absolutních hodnotách o 1 623 656 Kč
a to hlavně u krátkodobých pohledávek a krátkodobého finančního majetku. Důvodem
byly investice do dlouhodobého majetku, jehož položka vzrostla o 24 % a v absolutních
číslech o 1 856 315 Kč. V dalších letech měl na bilanční sumu vliv rostoucí dlouhodobý
majetek.
V posledním
analyzovaném
roce
se
celková
na sumu 9624 953,46 Kč a to důsledkem poklesu dlouhodobého majetku.
56
aktiva
snížila
Položka dlouhodobého majetku vykazuje během celého analyzovaného období
rostoucí charakter až na poslední rok, kdy došlo ke snížení částky z důvodu prodeje
dlouhodobého majetku. Je to způsobeno tím, že se každý rok investuje do rozšiřování
hmotného majetku. Horizontální analýza aktiv ukázala, že k zásadnímu pohybu aktiv
dlouhodobého majetku došlo mezi léty 2010 a 2011. V tomto roce analyzovaná společnost
investovala do staveb pivnice- baru a penzionu Sportland. Tato změna se také odráží
ve výši meziroční změny hodnot krátkodobého finančního majetku (pokladna a běžné
účty), kdy došlo k poklesu o 59 %.
Oběžná aktiva vykazovala růst pouze v roce 2012 a v roce 2014, jinak
ve sledovaném období klesala. Důvodem byl hlavně vývoj položek krátkodobých
pohledávek a krátkodobého finančního majetku. Krátkodobé pohledávky vykazují
extrémní nárůst hlavně v roce 2013, je to způsobeno zvýšením záloh na elektřinu a plyn
a hlavně extrémním nárůstem krátkodobých pohledávek vůči odběratelům. Krátkodobé
pohledávky ve sledovaném období od roku 2010 do roku 2012 klesaly, ale v roce 2013
následoval znovu nárůst a v roce 2014 mírný pokles o 1 %. Tato situace byla důsledkem
platební schopnosti odběratelů. Tato oblast se může jevit jako problematická z pohledu
struktury pohledávek. Může se velmi snadno stát, že některá z krátkodobých pohledávek
přejde do dlouhodobých a to může analyzované společnosti způsobit problémy.
Co se týče krátkodobého finančního majetku, tak jeho pokles souvisí s vysokými
náklady na dlouhodobý majetek v rámci investičních akcí.
Vertikální analýzy aktiv
Vertikální analýzy aktiv je po sledované období stabilní bez větších změn.
Struktura aktiv je tvořena dlouhodobým majetkem a oběžnými aktivy, podíl položky
ostatní aktiva je zanedbatelný. Čím dál větší podíl na aktivech zaujímá dlouhodobý
majetek, na který připadá 87 % z celkových aktiv v roce 2014 a minoritní podíl oběžných
aktiv naproti tomu tvoří v roce 2014 pouze 15 %. Výrazný podíl dlouhodobého hmotného
majetku můžeme hodnotit pozitivně z hlediska toho, že se předpokládá, že dlouhodobá
aktiva
přinášejí
firmě
vyšší
výnosy.
Oběžná
aktiva
si
stabilně
(kromě roku 2010 – podíl 30 %) udržují svůj podíl na celkových aktivech kolem 14 %
(Tabulka č.:5: vertikální analýza aktiv).
57
Vertikální analýza aktiv
Aktiva/Rok
2010
2011
2012
2013
2014
Dlouhodobý majetek
70 %
84 %
84 %
89 %
87 %
78 %
98 %
99% 99,8 %
105 %
Oprávky k dl. hmotnému majetku
-8 %
-13 %
Krátkodobý majetek - oběžná aktiva
30 %
13 %
4%
4%
5%
2%
6%
0%
0%
0%
0%
4%
4%
5%
2%
6%
Krátkodobé pohledávky
11 %
4%
3%
8,6 %
9%
Krátkodobý finanční majetek
14 %
6%
8%
3%
0%
-2,5 %
-2 %
100 %
100 %
Zásoby
Materiál
O
Zboží
Ostatní aktiva (+Náklady př. ob., Příjmy př. ob.)
O
Aktiva celkem
-16%
-11 %
-18 %
16% 13,7 %
15 %
2% O
100 %
100 % 100 %
Tabulka č. 5: Vertikální analýza aktiv
Vertkální analýza oběžných aktiv
Aktiva/rok
2010
2011
2012
2013
100 %
100 %
100 %
100 % 100 %
14,2 %
28,5 %
32,3 %
16,7 %
35 %
0,7 %
0,8 %
1%
0%
14,2 %
28 %
32 %
15,6 %
35 %
Kr. pohledávky
38 %
28 %
20 %
63 %
60 %
Kr. finanční majetek
48 %
43 %
48 %
21 %
4,6 %
Oběžná
aktiva
krátkodobý majetek
Zásoby
Materiál
Zboží
2014
-
O
Tabulka č. 6: Vertikální analýza oběžných aktiv
Z tabulky vertikální analýzy oběžných aktiv je patrné, že největší podíl
na oběžných aktivech zaujímá krátkodobý finanční majetek a to kolem 40 %, jen v roce
2013 se snížil na 21 % a v roce 2014 se podíl snížil na 4,6 %. Naproti tomu krátkodobé
pohledávky se na celkové částce oběžných aktiv podílely ve sledovaném období kolem
30 %, až v letech 2013 a 2014 vzrostly na 63 %. Podíl zásob je pouze 1 % a na objemu
oběžných aktiv je zanedbatelný. Podíl materiálu vzrostl v roce 2012 na 32 % a v roce 2014
až na 35 %.
58
Horizontální a vertikální analýza pasiv
V další části se zaměříme na horizontální analýzu pasiv. V tomto případě budou
sledovanými položkami pasiva celkem, vlastní kapitál a cizí zdroje.
Pasiva
Absolutní změny v Kč
2011/
2012/
2012
2013
2010/
2011
Vlastní kapitál
2013/
2014
-256507,51
-240580,4
Základní kapitál
0
0
VH minulých let
285961,41
-256507,43
-542468,92
15927,03
-2332128,09
176788,52
576479
334332,62
2010/
2011
-18 %
-21 % -281 %
0
100 %
100 %
100 % 100 %
-240580,44 -2572708,53
31 %
-21 %
-25 %
1121714,32
-190 %
-6 %
2854806,27
750207,11
2%
6,7 %
460000
2750000
855617,38
4%
5%
-157544,1
116479
104806,27
-105410,27
-89 %
6,2 %
30 % 7,3 %
77,45
% -44 %
Dodavatelé
-83182,1
92280
65716,27
-93562,27
-90 %
992 %
65 % -56 %
Stát
Zaúčtování
ISISZ,ZP
-80332
413
26563
-27062
-98 %
29 %
144 % -95 %
-281
7119
5768
6596
-13 %
382 %
64 %
45 %
6251
16667
6759
8618
0
267 %
29 %
29 %
0
0
60049,67
6436,33
0
0
-79718,95
335898,56
222048,07
-694350,77
-0,8 %
3,4 %
VH za běžné účetní
období
Dlouhodobé
závazky
ke
společníkům
Krátkodobé
závazky
Zaměstnanci
Časové rozlišení Výdaje
příštího
období
Pasiva celkem
-2572708,53 -1450994,21
Relativní změny v %
2011/
2012/
2013/
2012
2013
2014
0
-359
%
97 % -44 %
31 %
6%
0 -11 %
2,2 %
Tabulka č. 7: Horizontální analýza pasiv
Jak je patrné z tabulky, vývoj celkové sumy pasiv kopíruje vývoj celkové sumy
aktiv. Pokles v prvním období je následován pomalým růstem v dalších obdobích.
Důvodem je pokles vlastního kapitálu a růst cizího kapitálu. Když se zaměřím na vlastní
kapitál, jeho pokles je způsoben stále klesajícím výsledkem hospodaření. Výsledek
hospodaření běžného období znamenal největší pokles mezi roky 2012/2013 a 2013/2014.
Od roku 2011 je firma ve ztrátě.
Co se týče cizího kapitálu, ten má naopak během celého analyzovaného období
vzestupnou tendenci. Na tomto vzestupu se nejvíce podílí dlouhodobé a krátkodobé
závazky. Položka dlouhodobých závazků ke společníkům po celou dobu roste. Důvodem
59
88 %
-7 %
růstu jsou investice do hmotného majetku firmy. Analyzovaná společnost vůbec nevyužívá
cizí zdroje v položkách bankovní úvěry a výpomoci i přes vysokou investiční aktivitu.
U položky krátkodobých závazků došlo v období 2010/2011 k razantnímu poklesu o 89 %
a ještě v období 2013/2014 o 44 %. Krátkodobé závazky klesly z 176 380 Kč v roce 2010
na 18 845 Kč v roce 2011. V následujících letech však naopak zaznamenaly enormní růst.
To souvisí právě s výstavbou hřišť a budov a investováním do zařízení. Dále také
s navýšením stavu zboží a s vymáháním pohledávek vůči odběratelům. Pokud se podíváme
na relativní změny, jsou čísla enormní, ale když se podíváme nejen na absolutní změny,
ale především na rozvahu tak zjistíme, že výše těch položek je ve srovnání s ostatními
položkami pasiv zanedbatelná.
Vertikální analýza pasiv
Analýza struktury pasiv, jejíž zkrácená podoba je uvedena v tabulce níže, svědčí
o klesajícím podílu vlastního kapitálu a rostoucím podílu cizího kapitálu. Vertikální
analýza pasiv je poměrně výrazně zkreslena zápornými hodnotami některých položek ve
struktuře pasiv. Vlastní kapitál snižuje po celé analyzované období svoji hodnotu a od roku
2013 dosahuje záporné hodnoty. Důvodem je výsledek hospodaření běžného období, který
je od roku 2011 ve ztrátě. Cizí kapitál tvoří hlavně dlouhodobé závazky ke společníkům,
krátkodobé závazky jsou naproti tomu zanedbatelné.
Pasiva
2010
2011
2012
2013
2014
14,4 %
12 %
9%
-16 %
-32,3 %
2%
2%
2%
2%
2%
Výsledek
hospodaření
minulých let
9,4 %
12 %
9%
7%
-19,3 %
Výsledek hospodaření za
běžné účetní období
3%
-3 %
-2 %
-25 %
-15 %
86 %
88 %
91 %
117 %
133 %
Dlouhodobé závazky ke
společníkům
84 %
88 %
90 %
114 %
131,4 %
2%
0%
1%
2,3 %
1,4 %
0%
-0,6 %
100 %
100 %
Vlastní kapitál
Základní kapitál
Časové
rozlišení
Výdaje příštího období
o
Pasiva celkem
o
100 %
o
100 %
100 %
Tabulka č. 8: Vertikální analýza pasiv
60
Horizontální a vertikální analýzy výkazu zisku a ztráty
Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty
Při horizontální i vertikální analýze výkazu zisku a ztráty se zaměřím na vývoj
určitých položek ve výkazu.
Nejdůležitější položkou výkazu zisku a ztráty u horizontální analýzy je výsledek
hospodaření z provozní činnosti. Provozní výsledek hospodaření má kladný výsledek
hospodaření pouze v roce 2010. Od roku 2011 je ve ztrátě, která každý rok roste. Provozní
výsledek hospodaření hlavně ovlivňuje vývoj tržeb za prodej zboží a vývoj tržeb za prodej
vlastních výrobků a služeb a s nimi související náklady. V letech 2010 až 2011 tržby za
prodej zboží vykazují růst. V následujících letech dochází k poklesu. Náklady na toto zboží
oproti tržbám klesají pomaleji a v období 2012/2013 dokonce vzrostou o 24 %, zatímco
tržby klesnou o 7 %. Proto obchodní marže klesne v roce 2013 o 37 %. V období
2013/2014 jak tržby za prodané zboží o 14 %, tak i náklady, ale ty klesají rychleji
a to o 28 %, proto obchodní marže roste o 14 %.
Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty
Rok
Tržby
za
prodej zboží
Náklady
vynaložené na
prodané zboží
Obchodní
marže
Tržby
za
prodej
vlastních
výrobků
a služeb
Výkonová
spotřeba
Spotřeba
materiálu
a energie
Služby
Přidaná
hodnota
2010/
2011
Absolutní změna (v Kč)
2011/
2012/
2012
2013
1096698,48 -1108031,29
289222,73
2013/
2014
-149476,93
Relativní změna (v %)
2010/ 2011/ 2012/
2013/
2011 2012 2013
2014
-257625,06 53 % -35 %
-7 %
-14 %
-349412,34 36 %
-9 %
24 %
-28 %
-93529,43
243993,6
807475,75 -1014501,86
-393470,53
91787,28 64 % -49 %
-37 %
14 %
518167,59
176031,48 -83 % 57 %
26 %
7%
3%
73 %
-35 %
2368019,2 -1552624,33 -22 % 52 %
-259581,71 -216973,11 -74 % -21 %
168 %
-18 %
-41 %
-18 %
-6380479,41
-5481896,93
-261390,89
-5220506,04
-91106,73
714602,26
84373,69 2108437,49 -1769597,44 -66 %
483272,57
-398898,88
-384273,29 -1983740,43
Tabulka č. 9: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty 1. část
61
2037416 -15 % -73 % -1402 % -111 %
Horizontální analýza zisku a ztráty
Rok
Osobní
náklady
Mzdy
Náklady na
soc. zabezp.
ZP
Sociální
náklady
Daně a
poplatky
Odpisy dl.
majetku
Tržby z
prodeje dl.
majetku a
materiálu
Ostatní
provozní
výnosy
Ostatní
provozní
náklady
Absolutní změna (v Kč)
2011/
2012/
2012
2013
2010
/2011
2013/
2014
2010/
2011
71090
71572
189290
129527
276023
194755
70885
48155
69 %
82 %
-252
58900
79985
22368
-230
863
1283
-38097,99
-3823,54
-2376,46
518509,13
-531859,13 O
-134453,78 O
Relativní změna (v %)
2011/
2012/ 2013/
2012
2013 2014
76 %
68 %
11 %
10 %
-1,5 %
37 % 107 %
15 %
362
-37 %
216 % 102 %
14 %
10874
-72 %
-25 %
1456959,91 3884 %
O
499000
-100 % O
109 %
81 %
-21 %
122 %
-100 % O
O
O
O
-0,2
0,41
-0,27
46112,61
-100 % O
-66 % 32937579%
-168581,64
-6828,6
26541,47
-26030,25
-93%
-57 % 518 %
-82 %
-31051,61 -2283928,71 3975195,91
-152 %
15 % 957 %
-158 %
130 %
-71 % 854 %
78 %
Provozní VH
Výnosové
úroky
Ostatní
finanční
výnosy
Ostatní
finanční
náklady
-608480,21
13165,23
-47207,42
48991,45
-51181,01
36 %
-96 % 235 %
-100 %
Finanční VH
Daň z příjmů
za běžnou
činnost
-12988,71
46978,64
-48199,38
51874,17
36 %
-96 % 242 %
-103 %
181,59
-5,07
-79000 O
-228,6
792,07
-0,18 O
693,16
O
O
-97 %
O
-100 % O
-100 % O
O
O
O
VH za běžné
období
-542468,92
15927,03 -2332128,09 1121714,32
-190 %
-6,2 % 969 %
-44 %
VH před
zdaněním
EBT
-621468,92
15927,03 -2332128,09 1121714,32
-170 %
-6,2 % 969 %
-44 %
Tabulka č. 10 : Horizontální analýza zisku a ztráty 2. část
Zdroj:[14], vlastní výpočty
62
U tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb naopak v období 2010 až 2011
dochází k útlumu a k poklesu až o 83 %. V následujících letech však dochází opět k růstu.
Výkonová spotřeba kopíruje vývoj tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb, ale v prvním
období 2010/2011 klesá pomaleji, než klesají tržby za prodej vlastních výrobků a služeb.
V roce 2013 vzrostla dokonce výkonová spotřeba o 73 % oproti 26 % růstu tržeb. To se
samozřejmě odráží na vývoji přidané hodnoty, která po celé období stále rychleji klesá
a v roce 2013 dosahuje záporné hodnoty. V posledním analyzovaném roce 2014 dochází
k růstu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb o 7 % a k poklesu výkonové spotřeby
o 35 %. Proto je ukazatel přidaná hodnota v kladných číslech oproti předcházejícímu roku.
Nákladová položka daně a poplatky po celé období až na poslední rok 2014 klesá,
což je pozitivní trend. Naopak odpisy dlouhodobého majetku negativně ovlivnily provozní
výsledek hospodaření v roce 2011, kdy vzrostly o 3884 %.
Finanční výsledek hospodaření je jako u většiny nefinančních podniků záporný až
na poslední rok, kdy je kladný, ale z pohledu výkazu zisku a ztráty je ta částka
zanedbatelná, a na celkový výsledek hospodaření za běžné období nemá takový vliv jako
provozní výsledek hospodaření.
Hospodářský výsledek za běžné období se pohybuje také v záporných hodnotách
kromě roku 2010, kdy byl v zisku, a kopíruje vývoj provozního výsledku hospodaření.
Hospodářský výsledek za běžné období je současně i hospodářským výsledkem účetního
období, protože firma nevytváří žádné mimořádné výnosy a náklady.
Pokles tržeb a hospodářských výsledků bylo ovlivněno globální ekonomickou krizí,
která měla dopad i v roce 2010, protože krize ovlivnila chování spotřebitelů. A dalším
vnějším faktorem byla v roce 2012 aféra s pančováním alkoholu a s tím spojená prohibice.
Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty
U vertikální analýzy zisku a ztráty pro lepší orientaci analyzuji zvlášť náklady,
výnosy a hospodářský výsledek. U analýzy výnosů jsem si za základ určil celkové výnosy
a celkové náklady pak slouží jako základ u vertikální analýzy nákladů a hospodářského
výsledku.
63
U vertikální analýzy výnosů se na celkových výnosech podílí pouze provozní
výnosy. Z provozních výnosů pak největší část zaujímají tržby za prodané zboží a tržby za
prodej vlastních výrobků a služeb. Ostatní položky výnosů jsou zanedbatelné. V roce 2010
tvořily tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 78 % podíl z celkových výnosů,
ale v následujícím roce došlo k poklesu na 29 % ve prospěch položky tržeb za prodané
zboží, která z 21 % vzrostla na 71 %. Od roku 2012 se podílí obě složky na celkových
výnosech stejnou měrou, výjimku tvoří rok 2014, kdy se na provozních výnosech
10 % podílí tržby z prodeje dlouhodobého majetku.
Vertikální analýza výnosů
Rok
Provozní výnosy
Tržby za prodané zboží
2010
2011
2012
2013
100 %
21 %
100 %
71 %
100 %
51 %
100 %
43 %
89 %
34 %
78 %
29 %
49 %
57 %
55 %
Tržby za prodej vlastních
výrobků a služeb
Tržby z prodeje dlouhodobého
majetku
1% O
Ostatní provozní výnosy
Finanční výnosy
Celkové výnosy
O
2014
O
10 %
0% O
0%
0%
0%
0% O
O
100 %
100 %
100 %
1%
0%
100 %
100 %
2013
2014
Tabulka č. 11:Vertikální analýza výnosů
Vertikální analýza nákladů
Rok
Provozní náklady
Náklady vynaložené na prodané zboží
Výkonová spotřeba
Osobní náklady
Daně a poplatky
Odpisy DHM
Ostatní provozní náklady
Ostatní finanční náklady
Daň z příjmů za běžné období
Celkové náklady
2010
2011
100 %
99 % 100 % 100 %
65 %
10 %
87 %
1%
0%
0%
2%
0%
24 % 24 % 18 %
60 % 67 % 72 %
4%
9 % 10 %
0%
0%
0%
11 % O
O
0%
0%
0%
1%
0%
0%
14 %
51 %
11 %
0%
23 %
0%
0%
0% O
2012
O
O
100 % 100 % 100 % 100 %
O
100 %
Tabulka č. 12 :Vertikální analýza nákladů
Zdroj: [14], vlastní zpracování
U analýzy nákladů tvoří největší podíl provozní náklady. Největší část provozních
nákladů zaujímá výkonová spotřeba se 72 % v roce 2013. Je to způsobeno nárůstem
64
spotřeby materiálu a energie. Druhou největší položkou provozních nákladů jsou náklady
vynaložené na prodané zboží, které během celého období oscilují okolo 20 %. Osobní
náklady rostou během celého období, až v roce 2014 zaujímají 11 % celkových nákladů.
Největší položkou osobních nákladů jsou mzdové náklady. Odpisy pouze představují
11 % celkových nákladů v roce 2011 a 23 % v roce 2014, což souvisí s prodejem
dlouhodobého majetku. Finanční náklady a ostatní provozní náklady se na celkových
nákladech podílí minimálně.
Vertikální analýza výsledku hospodaření
Rok
2010
2011
2012
13 %
6%
44 %
11 %
25 %
9%
3 % -26 %
Provozní výsledek hospodaření
4%
-4 %
-6 % -36 % -23 %
Finanční výsledek hospodaření
0%
-1 %
Výsledek hospodaření za běžné období
3%
-5 %
-6 % -37 % -23 %
Výsledek hospodaření před zdaněním
4%
-5 %
-6 % -37 % -23 %
Obchodní marže
Přidaná hodnota
Celkové náklady
0%
2013
0%
2014
12 %
3%
0%
100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
Tabulka č. 13 :Vertikální analýza výsledku hospodaření
U vertikální analýzy hospodářského výsledku lze vidět, že na celkových nákladech
se nejvíce podílí obchodní marže, která dosahuje v roce 2011 až 44 % podílu na celkových
nákladech, a přidaná hodnota, která má podíl 11 % v roce 2011. V následujících letech
dochází k poklesu. Kromě roku 2010 jsou výsledky hospodaření ve ztrátě. Nejvíce v roce
2013. Za tím lze opět vidět vliv ekonomické krize a v roce 2013 vliv prohibice. Zatímco
tržby klesaly, provozní náklady se nedařilo snižovat. V roce 2014 dochází k růstu obchodní
marže i přidané hodnoty a dochází ke snížení záporného provozního výsledku hospodaření.
Finanční výsledek hospodaření je po celé analyzované období zanedbatelný.
65
2.3
Analýza poměrových ukazatelů
Analýza rentability
Analýza rentability podniku je velmi ovlivněna hospodářským výsledkem. Kromě
roku 2010 je firma ve ztrátě, která byla enormní v roce 2013, což souvisí s rozsáhlými
investicemi v areálu a ekonomickou situací v zemi. Tato enormní ztráta se také odráží
na jednotlivých ukazatelích rentability. ROE dosahuje v roce 2013 hodnoty 155 %,
ale tento kladný výsledek je způsoben zápornou hodnotou vlastního kapitálu. S tejné je to
i v roce 2014, i když hodnota ROE klesla na 47 %, firma také vykazuje zápornou hodnotu
vlastního kapitálu. V roce 2010 každá investovaná koruna vlastního kapitálu přináší nazpět
20 haléřů, tak v následujících letech každá investovaná koruna přináší ztrátu ve výši
26 haléřů v roce 2012 a v roce 2013 dokonce 155 haléřů, v roce 2014 ztráta klesla na
47 haléřů. V případě ROS na jednu korunu tržeb připadá v roce 2010 3 haléře zisku.
Naopak v roce 2013 na jednu korunu tržeb připadá ztrátu 58 haléřů. Rok 2014 ukazuje,
že se extrémní hodnoty z roku 2013 postupně snižují.
Rok
2010
ROS
3%
2011
2013
2014
-58 %
-30 %
ROA
2,9 % -2,6 % -2,4 % -25 %
-15 %
ROE
20 %
-6 %
-22 %
2012
-6 %
-26 %
155 % 47 %
ROCE 2,9 % -2,6 % -2,3 % -25 %
-15 %
Tabulkač.14 :Rentabilita
Analýza aktivity
Obrat celkových aktiv je příliš nízký než je požadovaná hodnota 1. Firma
ji dosáhla pouze v roce 2010. Nízká hodnota tohoto ukazatele v dalších letech znamená
neefektivnost. Ta je dána v letech 2011 a 2012 snížením tržeb, v roce 2013 tržby sice
rostly, ale zvýšily se náklady. V budoucnu je třeba zvýšit tržby nebo se zbavit části svého
majetku.
Stejný vývoj, jako ukazatel obratu aktiv, má obrat dlouhodobého majetku.
Na vývoji tohoto ukazatele může mít pozitivní vliv velikost odepsaného majetku.
Čím větší je odepsanost majetku, tím větší je velikost ukazatele.
66
Rok
2010
2011
2012
2013
2014
1
0,45
0,39
0,43
0,5
Obrat dlouhodobého majetku
1,4
0,54
0,47
0,48
0,58
Obrat zásob
23,6
11,8
7,8
18,6
9,3
Doba obratu zásob
14
31
34
32
39
Obrat pohledávek
8,8
11,9
12,5
4,96
5,47
Doba obratu pohledávek
41
30
29
73
66
Doba obratu závazků
6,5
1,5
12
19,6
10
Obchodní deficit
22
22,4
1,3
38
38
Obrat celkových aktiv
Tabulka č. 15: Aktivita
Co se týče obratu zásob, ten má klesající charakter. Od roku 2011 do roku 2012
dochází k poklesu, ale poté následuje opět růst. Důvodem jsou klesající zásoby. Doba
obratu zásob od roku 2011 osciluje kolem 14 dní. Snížit tento ukazatel můžeme, buď
zvýšením tržeb, nebo snížením stavu zásob. Pro rok 2014 klesla doba obratu zásob
na 10 dní, důvodem je větší růst zásob než tržeb.
S ukazatelem obratu pohledávek souvisí doba obratu pohledávek. U obratu
pohledávek je číslo velmi malé. Ideální by bylo, kdyby hodnota pohledávek byla vyšší,
protože by firma mohla inkasované peníze použít ve firmě k dalším nákupům nebo ke
snížení vlastních závazků. Doba obratu pohledávek je na tak malou firmu enormně vysoká,
v roce 2013 doba obratu činí dokonce 73 dní. To svědčí o ne příliš dobré platební
schopnosti zákazníků. V porovnání s tímto ukazatelem je doba úhrady krátkodobých
závazků velmi nízká a svědčí o platební morálce analyzované firmy. Doba obratu závazků
by měla být delší než doba obratu pohledávek. Důvodem je schopnost firmy krýt
v budoucnu své závazky a dalším důvodem je zachování finanční rovnováhy ve firmě.
Protože je doba obratu závazků menší než součet obratu pohledávek a zásob, tak firma
poskytuje tzv. „ bezúročné půjčky“, což je pro ni nevýhodné a měla by tento trend změnit.
I podle ukazatele obchodního deficitu firma po celou dobu poskytuje svým odběratelům
tzv. „bezúročnou půjčku.“ Od roku 2013 musí firma držet dodatečný kapitál až 38 dní.
Důvodem je růst pohledávek v roce 2013 a pro rok 2014 je důvodem pokles závazků
z obchodního styku až o polovinu.
67
Analýza likvidity
Podíváme-li se na výsledky analýzy likvidity, tak ukazatelé mají stejný vývojový
efekt, kdy v roce 2011 dosahují maxima a pak se postupně v následujících letech snižují
směrem k optimálním hodnotám efektivnosti. V průběhu celého analyzovaného období
se firma chová neefektivně. Podnik je vysoce likvidní, velmi dobře splácí své krátkodobé
závazky, na druhou stranu má značný kapitál, který by mohl využít efektivněji. Nadměrná
likvidita snižuje rentabilitu (viz. Tabulka rentability). Jedním z důvodů kumulace
peněžních prostředků byly rozsáhlé investice realizované v roce 2013.
Rok
2010
2011
2012
2013
2014
Okamžitá (peněžní) likvidita
7,9
30
5,6
1,2
0,5
Pohotová likvidita
14,3
49,7
8
4,9
7
Běžná likvidita
16,6
69,6
11,8
5,9
10,9
Podíl ČPK na oběžných aktivech 99,9 % 98,6 % 91,5 % 83 % 90,8 %
Tabulka č. 16: Likvidita
Analýza zadluženosti
Vysoké zadlužení vykazuje firma během celého analyzovaného období a celková
zadluženost časem ještě roste. Firma proto vykazuje velké riziko se splácením závazků.
Ukazatel celkového rizika potvrzuje zvyšující se zastoupení cizího kapitálu, z toho podle
účetních
výkazů
převažují
dlouhodobé
závazky
ke
společníkům.
samofinancování stále klesá a stejně tak ukazatel finanční páka.
Rok
2010
2011
2012
2013
2014
85,6 %
88 %
90 %
116 %
133 %
Koeficient samofinancování 14,4 %
12 %
10 %
-16 %
-32 %
Finanční páka
696 %
843 %
110 %
-623 % -310 %
Ukazatel celkového rizika
596 %
743 % 1000 % -726 % -412 %
Celková zadluženost
Tabulka č. 17: Zadluženost
68
Koeficient
Analýza pracovního kapitálu
Ukazatel/
Rok
2010
2011
2012
2013
2014
2758176,31 1292062,35 1464023,67 1174706,38 1331814,99
ČPK
Doba obratu
14
31
34
32
39
Doba obratu pohledávek
41
30
29
73
66
Doba obratu plateb
4
1
9
14
6
Obratový cyklus peněz
51
60
54
91
99
Jednodenní náklady
26549
13006
11868
19373
17547
Kapitálová potřeba
1353999
780360
640872
1762943
1737153
1221156,92
547436,77
626238,36
51448,05
11338,6
0,28
0,13
0,14
0,11
0,15
zásob
ČPP
Pracovní kapitál/
Aktiva
Tabulka č. 18:Pracovní kapitál
Čistý pracovní kapitál slouží k financování chodu podniku. Čistý pracovní kapitál
analyzované firmy je během sledovaného období kladný a až na poslední dva analyzované
roky, kdy převyšuje kapitálová potřeba. V letech 2013 a 2014 došlo k velkému rozdílu
mezi kapitálovou potřebou a čistým pracovním kapitálem. V roce 2013 to bylo způsobeno
růstem krátkodobých pohledávek a krátkodobých závazků a v roce 2014 naopak velkým
poklesem krátkodobých pohledávek a krátkodobých závazků. Podle hodnot ukazatele
pracovní kapitál/Aktiva, které dosahují hodnot v rozmezí 0,28 až 0,11, je společnost řízena
podle strategie průměrné hodnoty. To znamená, že firma neriskuje platební neschopnost,
aby měla vyšší výnosy a ani nedochází k utlumení investiční činnosti.
69
2.4
Analýza soustav ukazatelů
Altmanovo Z – skóre
Altmanovo Z-skóre je prvním indexem, který použiji pro predikci budoucího
vývoje firmy.
Ukazatel
Koeficient
2010
2011
2012
2013
2014
X1
6,56
0,2981954
0,1323650
0,144992
0,1138358
0,138371057
X2
3,26
0,1233795
0,09510929
0,071019
-0,1604380
-0,34354485
X3
6,72
0,0370855
-0,0262778
-0,023826
-0,24931027
-0,15075337
X4
1,05
0,1678184
0,1345564
0,0999002
-0,1375666
-0,24298489
2,784
1,143
1,127
-1,596
-1,48
Z-skóre
Tabulkač.19 :Altmanovo Z-skóre
Podnik je podle Altmanova indexu první rok, kdy index dosahuje hodnoty
2,784 v prosperitě, v dalších dvou letech, kdy pro jednotlivé roky dosahuje hodnot
1,143 za rok 2011 a 1,127 za rok 2012 se nachází v šedé zóně nejistoty, kdy nemůžeme
konstatovat, kam bude podnik směřovat. A v posledních dvou letech se s hodnotami
-1,596 za rok 2013 a -1,48 za rok 2014 podnik nachází v pásmu předurčující podnik
k bankrotu. Z předešlých výsledků analýzy se tento vývoj dal předpokládat.
Index IN05
IN05 je další ukazatel pro predikci budoucího vývoje.
Ukazatel Koeficient
2010
2011
2012
2013
2014
X1
0,13
1,1678
1,1346
1,0999
0,8574
0,7553
X2
0,04
0
0
0
0
0
X3
3,97
0,0370
-0,0263
-0,0238
-0,2493
-0,1508
X4
0,21
1,0003
0,4534
0,3993
0,4265
0,50554
X5
0,09
16,6369 69,5626 11,8186
5,8919
10,8858
2,0060
-0,2584
0,5852
IN05
6,3990
1,1959
Tabulka č. 20 : Index IN05
70
Podle indexu IN05 v prvních dvou letech tvoří firma hodnotu s pravděpodobností
67 %. V následujícím roce se s hodnotou 6,399 nachází v šedé zóně a nelze určit, kam
směřuje a v posledních dvou letech s hodnotami -0,2584 a 0,5852 spěje podle tohoto
indexu s pravděpodobností 86 % k bankrotu.
Nejvyšší hodnotu firma vykazovala v roce 2011 a to díky tomu, že se snížily
krátkodobé závazky. Naopak v posledních dvou letech se zvýšily dlouhodobé závazky
a snížily se vlastní zdroje.
Tafflerův model
Tento model klade důraz na řízení krátkodobých zdrojů, zisku a majetku.
Ukazatel
2010
Koeficient
2011
2012
2013
2014
EBIT/Krát.závazky
0,53
2,0691 -13,611
-1,778
-10,714 -10,77
Oběžná aktiva/Cizí zdroje
0,13
0,3482
0,1524
0,1742
0,1176
0,115
Krát.závazky/Aktiva
0,18
0,0179
0,0019
0,0134
0,0233
0,014
Tržby/Aktiva
0,16
1,000
0,4533
0,3993
0,2645
0,500
1,305
-7,1214 -0,8533 -5,6165 -5,611
Tafflerův model modifikovaný
Tabulka č. 21: Tafflerův model
Firma dosahuje v prvním analyzovaném roce hodnotu 1,305, což je hodnota větší
než je určená hodnota podle Tafflerova modelu pro šedou zónu a jedná se podle tohoto
modelu o malou pravděpodobnost bankrotu společnosti. V dalších letech firma spadá
do pásma s velkou pravděpodobností bankrotu, kdy hodnoty dosahují záporných hodnot.
Problémem je, že tento model přikládá velkou váhu EBIT a krátkodobým závazkům.
Hodnoty vyšly záporné, protože firma v těchto letech vykázala ztrátu a zároveň krátkodobé
závazky ve firmě jsou malé a naopak cizí zdroje jsou velké.
71
Bilanční analýza podle Rudolfa Douchy
Ukazatel stability
2010
2011
2012
2013
2014
S1
0,25
0,14
0,11
-0,18 -0,32
S2
0,5
0,28
0,22
-0,36 -0,64
S3
0,17
0,13
0,10
-0,14 -0,24
S4
11,16 103,6 14,92 8,60
14,29
S5
1,58
1,74
1,30
2,91
1,24
S=(2×S1+S2+S3+S4+2×S5)7 2,21
15,4
2,58
1,94
2.18
Tabulka č. 22: Ukazatel stability
Ukazatel likvidity
2010
L1
15,80 60,00 11,30 2,43
1,006
L2
6,58
22,91 3,69
2,26
3,24
L3
6,65
27,83 4,73
2,36
4,35
L4
0,99
0,45
0,53
0,46
0,51
33,71 6,00
2,20
2,51
L=(5×L1+8×L2+2×L3+L4)/16 9,12
2011
2012
Tabulka č. 23: Ukazatel likvidity
Ukazatel aktivity
2010 2011 2012 2013
2014
A1
0,50
0,23
0,19
0,13
0,25
A2
1,74
0,96
1,10
-0,67 -0,39
A3
0,25
0,48
0,14
-1,67 0,16
A=(A1+A2+A3)/3 0,83
0,55
0,48
-0,74 0,0067
Tabulka č. 24 : Ukazatel aktivity
72
2013 2014
Ukazatel rentability
2010 2011
R1
4,64
-4,88 -17,00 1,40
-74,36
R2
1,62
-1,77 -2,10
12,43
3,74
R3
0,58
-0,53 -0,48
-4,99
-3,02
R4
1,16
-2,32 -2,39
-23,38 -12,05
R5
1,46
1,08
1,31
1,33
-1,92 -4,18
-1,52
-13,63
R=(3×R1+7×R2+4×R3+2×R4+R5)17 1,84
2012
1,32
2013
2014
Tabulka č. 25: Ukazatel rentability
Celkový ukazatel II
2010
2011
2012
2013
2014
4,2
13,05
0,73
1,63
-4,48
C=(2×S+4×L+A+5×R)/12
Bonitní Bonitní Šedá zóna Bonitní Špatná situace
Tabulka č. 26 : Celkový ukazatel bilanční analýzy R. Douchy
Zdroj: [14], vlastní výpočty
Podle tohoto modelu je analyzovaná firma v dobré situaci v prvních dvou letech
a v roce 2013, kdy je bonitní, v roce 2012 se nachází v šedé zóně a nelze přesně určit
budoucí vývoj firmy. V posledním analyzovaném roce se podnik nachází podle tohoto
modelu ve špatné situaci. Důvodem, proč se podnik podle tohoto modelu nachází ve špatné
situaci je dílčí ukazatel rentability, který vyšel záporný a má v tomto modelu největší váhu
ze všech jednotlivých ukazatelů.
Důvodem, proč každý z předcházejících modelů zařazuje firmu jinam, je dán tím,
jakou váhu přikládá jednotlivým ukazatelům.
Du Pontova analýza
Ukazatel
2010
2011
2012
Rentabilita tržeb 2,9 % -5,8 % -6 %
2013
2014
-58 %
-30 %
Obrat aktiv
1
0,45
0,39
0,4
0,5
Finanční páka
7
8,4
11
- 6,3
-3
ROA
2,9 % -2,6 % -2,4 % -25 %
ROE
20 %
-22 %
-26 %
-15 %
155 % 47 %
Tabulka č. 27: Du Pontova analýza
73
Podle výpočtů v tabulce má na ukazatel ROA největší vliv rentabilita tržeb,
což se dalo z předešlých výpočtů čekat. Rentabilita tržeb je od roku 2011 záporná,
ale poslední rok se snížila oproti předchozímu roku na hodnotu -30 % Na ukazatel ROE
má pak největší vliv ROA a finanční páka, tzn. vývoj čistého zisku a vlastního kapitálu,
kde během analyzovaného období čistý zisk klesá a je záporný a vlastní kapitál se během
let snižuje.
2.5
Cash flow
Cash flow (v mil. Kč)
Cash flow
z provozní činnosti
Cash flow
z investiční činnosti
Cash flow
z finanční činnosti
Cash flow
Počáteční stav
peněžních prostředků
Konečný stav
peněžních prostředků
2011
2012
2013
2014
690718,69
227573,24
-2984972,3
-319927
-1856315,5
-427707,3
-339817,92
-378974
334332,62
460000
2854806,27
475057
-831264,25
195280,59
-469984,04
-223844
1397546,02 566281,77
761562,36
291578
566281,77
291578,32
67733,6
761562,36
Tabulka č. 28: Cash flow
Z tabulky můžeme vyčíst, že dochází k poklesu peněžních prostředků a to znamená,
že příliv peněz do firmy je záporný. Cash flow z investiční činnosti je po celé sledované
období záporný, což znamená investice do dlouhodobého majetku. Cash flow z finanční
činnosti ovlivňují zvyšující se dlouhodobé závazky vůči společníkům. A cash flow
z provozní činnosti je v posledních dvou letech negativní. Projevuje se zde hlavně ztráta
ve výši 2,5 mil. Kč v roce 2013 a růst krátkodobých pohledávek a v roce 2014 ztráta
minulých let 1,8 mil. Kč a ztráta z běžného období ve výši 1,5 mil. Kč.
74
Ukazatel Cash flow
2011
2012
Finanční efekt kapitálu
0,07
0,022 -0,288
-0,033
Oddlužení
0,08
0,025 -0,248
-0,025
Likvidita
3,9
1,68
-12,43
-2,37
Samofinancování
0,37
0,53
-8,78
0,84
Využití vlastního kapitálu 0,59
0,24
1,8
0,103
-4,03
-39,96
Úvěrová způsobilost
12,45 0,40
2013
2014
Tabulka č. 29: Výpočty z Cash flow
Všechny ukazatelé mají klesající tendenci, což není pro firmu dobré.
Ukazatel finanční efekt kapitálu postupně klesá, což znamená, že podnik postupně
ztrácí schopnost produktivně využívat vložený kapitál. Pozitivní je, že v posledním
sledovaném roce se oproti předchozímu roku pokles snížil.
Stupeň oddlužení také pomalu klesá a signalizuje, že podnik není schopen uhradit
vzniklé závazky z vlastních zdrojů. Stejně jako u ukazatele finanční efekt kapitálu
se poslední sledovaný rok oproti minulému roku hodnota snížila z -0,248 na -0,025.
U ukazatele samofinancování je hodnota ve sledovaném období menší než 1 značí,
že investice se musí řešit pomocí cizího kapitálu. Firma řeší financování pomocí
dlouhodobých půjček od společníků.
To potvrzuje klesající ukazatel likvidita (solventnost), i když se v posledním roce
snížila hodnota z -12,43 z roku 2013 na -2,37 v roce 2014, což lze považovat za pozitivní.
Tak podnik nebude schopen krýt krátkodobé závazky z cash flow a klesající ukazatel
úvěrové způsobilosti informuje věřitele, že podnik nebude schopen hradit úroky.
75
2.6 SWOT analýza
Pro analýzu SWOT je třeba nejdříve určit klíčové faktory jednotlivých částí SWOT
analýzy, podle kterých mohou být navrženy jednotlivé strategie. Pro SWOT analýzu jsem
jednotlivé faktory pro lepší orientaci zapsal do tabulky. Při výběru faktorů pro SWOT
analýzu jsem vycházel z osobních zkušeností a ze znalosti okolí a konkurence.
Vnitřní stránky
Vnější stránky
Silné stránky S
Příležitosti O
-stálá klientela přes léto
-odstranění slabých stránek
-příznivé ceny pro hosty
-marketingová komunikace, reklama na
-permanentky
internetu,
-investice
do
facebook,
větší
využití
mimo
hlavní
modernizace marketingu
-postavení cyklostezky
zařízení
-možnost
širokého
sportovní - postavení sportovní haly
vyžití v létě
-zlepšení
-dětské hřiště
sezónu
návštěvnosti
-možnost pořádání sportovních -spolupráce s dodavateli a s tím spojené
akcí pro větší kolektivy
bonusy
-rádio, televize,wifi
-růst životní úrovně obyvatel – růst
návštěvnosti, poptávky
-uzavření hotelu a restaurace v zimním
období
-proškolovat personál – kurzy, využití
různých pobídek od státu
- založit sportovní klub
Slabé stránky W
Hrozby T
-vysoké provozní náklady areálu - růst cen energií
a restaurace v zimě – nízké tržby
-výskyt nové, nebo posílení stávající
- zaměstnanci
konkurence a jejich nové akce
-sezónnost sportovních aktivit
-změny cen surovin
-nemožnost sportovního vyžití -sezónnost
v zimě
-dopad krize na firmu a zákazníky
76
-poloha areálu a restaurace – - vysoká nezaměstnanost
dojezd autem
-další ekonomický vývoj v republice
-nedostatek novinek a změn –
stereotyp – menu
-zlepšit
platební
morálku
odběratelů
Tabulka č. 30: SWOT analýza
Zdroj: vlastní zpracování
2.7
Návrhy strategií pro zlepšení současné situace
Návrhy strategií SWOT analýzy
1. Agresivní růstově orientovaná strategie (SO)
Vedení firmy by mělo více využívat marketing, využít reklamy na internetu,
komunikovat s potencionálními zákazníky přes facebook. Mělo by se snažit o prosazení
cyklostezky a o postavení sportovní haly, aby se zlepšila návštěvnost mimo hlavní sezónu.
Problémem je, že na stavbu sportovní haly jsou potřeba značné finanční prostředky,
které by musela firma získat z cizích zdrojů, pravděpodobně od společníků.
Tím by vzrostly dlouhodobé cizí zdroje, které má firma už tak vysoké a firma by tak byla
ještě více zadlužená. Firma by mohla také založit tenisový sportovní klub a členové
by měli slevy nebo by se pro ně pořádaly turnaje.
2. Diverzifikační strategie (ST)
Tím, že má restaurace příznivé ceny pro hosty bojuje proti konkurenci.
Stejně tak široké sportovní vyžití je silnou konkurenční výhodou oproti ostatní konkurenci.
Proti růstu vstupů (cen energií a surovin) může bojovat pouze růstem cen vlastních
výrobků nebo vytváření výhodných balíčků např.: ubytování a jedna hodina na tenisových
kurtech nebo horolezecké stěně zdarma, tím by přilákala další klientelu. Firma by také
77
mohla pořádat akce zaměřené na rodiny např.: pořádat minigolfové turnaje, tenisové
turnaje pro různé věkové kategorie.
3. Turnaround strategie (WO)
Zlepšení návštěvnosti může být docíleno odstraněním slabých stránek firmy.
Motivovat zaměstnance třeba placením kurzů. Případně hledat nové zaměstnance. Každý
týden jiné menu, ve kterém by se odrážely sezónní suroviny a vytvářet speciality. Obstarat
si dodavatele z okolí. V zimě se firma potýká s nízkou návštěvností, protože areál leží
mimo hlavní silnici, která je mezinárodní a ještě k tomu se areál nachází na vesnici.
Problémem je dostupnost. Částečně by to vyřešilo postavení cyklostezky a v zimě
by mohla sloužit pro běžkaře. Návštěvnost mimo hlavní sezónu by se také zlepšila
postavením sportovní haly. Problémem by byly finanční prostředky na její stavbu a její
provoz. V současné situaci by si musela firma půjčit peníze jak na její stavbu, tak i na
provoz.
4. Obranná strategie a defenzivní strategie (WT)
Největším problémem je možný růst cen energií, surovin, sezónnost a následky
ekonomické krize. Bohužel tyto faktory ohrožují slabé stránky firmy a jsou v opozici vůči
opatřením na eliminaci slabých stránek. Na eliminaci slabých stránek potřebuje firma
značné finanční prostředky, které bez dostatku zákazníků nezíská. V případě této strategie
by bylo nejlepší eliminovat provozní náklady, zavřením areálu na zimní období.
Problémem by bylo propuštění zaměstnanců a na začátku sezóny hledání zaměstnanců
nových. Firma by musela také investovat do marketingu, aby získala zpět jak dřívější
zákazníky, kteří přestali chodit z důvodu uzavření restaurace a areálu, tak i nové
zákazníky.
78
3
Vyčíslení přínosů
Při použití agresivní růstově orientované strategie bude přínosem zvýšená
návštěvnost areálu a hotelu. Díky sportovní hale by se mohla zvýšit návštěvnost i mimo
hlavní sezónu. Problémem by byly pořizovací náklady na výstavbu haly, které by činily
1,5 mil. Kč až 2 mil. Kč. Financovalo by se to přes cizí kapitál a to přes dlouhodobé
závazky vůči společníkům, protože firma nedisponuje takovými finančním prostředky.
Bohužel firma ještě nesplatila stávající dlouhodobé závazky vůči společníkům. Prosazení
cyklostezky u vedení obce, by firmu nestálo žádné peníze, stejně tak komunikace se
zákazníky přes internet nebo bonusy od dodavatelů nebo využití různých pobídek od státu,
jako je například dotace na zaměstnance. Tím by se snížily mzdové náklady o desítky tisíc.
Nemalý finanční obnos, řádové desítky tisíc by stála reklama na internetu, případně inzerce
v časopisech, novinách
U diverzifikační strategie by bylo přínosem zvýšená návštěvnost a s tím spojené
tržby díky různým výhodným balíčkům pro klienty. Tyto výhodné balíčky by se měly
skládat z různých aktivit, které nevyžadují enormní náklady např.: 1 hodina na horolezecké
stěně, minigolf (náklady = 0) nebo 1 hodina na tenisových kurtech (náklady na provoz
tenisového kurtu jsou 1hodina= 50 Kč) zdarma při ubytování na nejméně 3 dny. Příjem by
byl za 3 dny kolem 3300 Kč na osobu (za ubytování a za stravu).
Pro aplikaci turnaround strategie budou přínosy a náklady stejné jako v případě
agresivní růstově orientované strategie. Při uzavření areálu v zimním období by se
provozní náklady snížily ještě o 500 000 Kč za každý měsíc a tím by se zlepšila finanční
situace firmy.
U obranné strategie a defenzivní strategie by bylo dobré tlačit na zlepšení platební
morálky odběratelů. Aby platili hotově, případně pro větší firmy (zákazníky) za včasné
zaplacení faktury sleva 2 % na další akci To by mělo přinést peněžní prostředky na další
investice nebo na pokrytí ztráty z minulých let a splácení závazků. Za rok 2014 by to
přineslo peněžní prostředky nejméně ve výši 880 275,03 Kč [14]. Dalším přínosem by bylo
zavření areálu na zimní období, tím by došlo k další úspoře finančních prostředků ve výši
500 000 Kč [14].
79
Pro firmu je v nejbližší době důležité snížit náklady a dostat se do zisku. Proto jako
nejvýhodnější strategie se v současné situaci jeví diverzifikační strategie a obranná
a defenzivní strategie. U turnaround strategie a u agresivně růstově orientované strategie
jsou v současné době problémem vysoké náklady na pořízení a provoz tenisové haly a ještě
prosazení cyklostezky. Prosazení cyklostezky nezávisí na firmě, ale na vůli státních úřadů
a s problémovým výkupem pozemků.
80
4
Hodnocení uživatelů
81
5
Návrh na pokračování
Podle možností dalšího vývoje firmy TKS spol. s r.o. je možné pokračovat
ve zpracování současné závěrečné práce a to s následující osnovou a cílem:
Cíl:
Cílem bude finanční analýza stavu firmy, zhodnocení výsledků ze současné
závěrečné práce, nástin budoucího vývoje směřování firmy, odstranění nedostatků ve firmě
a následné nastavení aktivit a opatření ke zlepšení. Součástí práce mohou být i další
analýzy firmy například strategická analýza.
Osnova:
1. Teoretická část
2. Současná situace ve firmě
3. Finanční analýza
4. Strategická analýza
5. Odstranění nedostatků a nastavení aktivit a opatření ke zlepšení
6. Hodnocení uživatelů a vedení
Literatura:
Lze využít prameny literatury uvedené v aktuální závěrečné práci.
82
6
Hodnocení vedení
83
Závěr
Hlavní cílem této práce bylo vypracovat finanční analýzu firmy TKS spol. s.r.o.
z pohledu interního uživatele a přitom využít výklad obecně používaných metod finanční
analýzy z teoretické části této práce. Při torbě finanční analýzy firmy TKS spol. s.r.o. byla
použita data z rozvahy a výkazu zisku a zrát a to pět po sobě jdoucích let od roku 2010
do roku 2014.
Firma TKS spol. s.r.o. provozuje sportovní areál SPORTLAND Litohoř, který
vznikal postupně od roku 2004. Hlavním problémem je, že se areál nachází v obci, kde je
nízká kupní síla a také, že je zaměřen svými aktivitami na letní sezonu. S tím souvisí také
nízké tržby a vysoké náklady na chod areálu v zimním období a ztráty z tohoto období
nelze pokrýt zisky z letního období, proto se firma nachází ve ztrátě.
První část analýzy firmy zahrnovala horizontální a vertikální analýzu rozvahy
a výkazu zisku a ztrát. Celková bilanční suma aktiv rostla od roku 2010 až do roku 2013.
Ve sledovaném období klesla celková aktiva pouze dvakrát a to v roce 2011 důsledkem
poklesu krátkodobých pohledávek a krátkodobého finančního majetku a v roce 2014
důsledkem prodeje dlouhodobého majetku. Problémem u aktiv je oblast krátkodobých
odběratelských pohledávek, které mohou snadno přejít do dlouhodobých. To může
způsobit
platební
problémy
firmy.
Z vertikální
analýzy
aktiv
vyplynulo,
že 87% z celkových aktiv připadá na dlouhodobý majetek. To lze hodnotit pozitivně,
protože dlouhodobá aktiva přinášejí firmě vyšší výnosy.
Pro analýzu pasiv je charakteristický neustálý růst cizího kapitálu. Na tomto
vzestupu se nejvíce podílí dlouhodobé závazky ke společníkům. Takto získané finance se
používají na rozsáhlé investice. Naopak firma vůbec nevyužívá bankovní úvěry. Vlastní
kapitál snižuje po celé období svoji hodnotu. Důvodem je výsledek hospodaření, který je
od roku 2011 ztrátový.
Nejdůležitější položkou u analýzy výkazu zisku a ztráty je výsledek hospodaření
z provozní činnosti, který má kladný výsledek pouze v roce 2010 a v ostatních letech
je záporný, na tom se nejvíce podílí pokles tržeb a s nimi související náklady. Celkový
hospodářský výsledek pak kopíruje vývoj provozního výsledku hospodaření. Pokles tržeb
a hospodářských výsledků bylo ovlivněno ekonomickou krizí, která ovlivnila chování
84
spotřebitelů, a dalším faktorem byla v roce 2012 aféra s pančováním alkoholu a s tím
spojená prohibice. Zatímco tržby klesaly, náklady se nedařilo snižovat stejně rychle.
U analýzy poměrových ukazatelů byla prvním sledovaným ukazatelem rentabilita,
která je ovlivněna hospodářským výsledkem a to se také odráží na jednotlivých ukazatelích
rentability. Jednotlivé hodnoty mají klesající trend, což je velmi nepříznivé a znamená,
že míra zhodnocení vloženého kapitálu se snižuje. Stejný výsledek udává i Du Pontova
analýza.
Podle analýzy obratu celkových aktiv je firma neefektivní. V budoucnu je třeba
zvýšit tržby nebo se zbavit části majetku. U obratu pohledávek je číslo velmi malé. Dobré
by bylo, kdyby se zvýšilo, aby mohla firma použít finance na další nákupy nebo snížit své
závazky. Doba obratu pohledávek je na tak malou firmu enormně vysoká, v roce 2013 činí
dokonce 73 dní. Naproti tomu je doba úhrady závazků nízká, ta by měla být delší než doba
obratu pohledávek. Důvodem je schopnost firmy krýt v budoucnu své závazky a dalším
důvodem je zachování finanční rovnováhy ve firmě. I podle ukazatele obchodního deficitu
firma po celou dobu poskytuje svým odběratelům právě tzv. „bezúročnou půjčku.“
To koneckonců vypovídá i analýza likvidity, kdy v průběhu celého analyzovaného období
se firma chová neefektivně. Podnik je vysoce likvidní, velmi dobře splácí své krátkodobé
závazky, na druhou stranu má značný kapitál, který by mohl využívat efektivněji. Další
nedostatek pro efektivitu firmy je vysoké zadlužení, u kterého převažují dlouhodobé
závazky ke společníkům, jak ukázala vertikální a horizontální analýza. Firma proto
vykazuje vysoké riziko při splácení dlouhodobých závazků. Čistý pracovní kapitál (oběžná
aktiva financovaná dlouhodobým kapitálem) je během sledovaného období kladný a až
poslední dva roky je převyšuje kapitálová potřeba. Podle hodnot ukazatele podílu čistého
pracovního kapitálu na celkových aktivech je společnost řízena podle strategie průměrné
hodnoty. To znamená, že firma neriskuje platební neschopnost a ani nedochází k utlumení
investiční činnosti.
V další části práce se potvrdila některá zjištění z poměrové analýzy. Z analýzy Cash
flow můžeme vyčíst, že dochází k poklesu finančních prostředků, což není pro firmu
dobré. Podnik musí řešit investice pomocí cizího kapitálu. Stupeň oddlužení také pomalu
klesá a signalizuje, že podnik není schopen uhradit vzniklé závazky z vlastních zdrojů.
Pro predikci budoucího vývoje firmy jsem použil Altmanovo Z-skóre, Tafflerův
model, Index IN05, bilanční analýzu podle Rudolfa Douchy. Podle těchto analýz se firma
85
v prvním analyzovaném roce nachází v dobré kondici, následují roky, kdy se firma nachází
v šedé zóně, nebo se nachází v pásmu předurčující bankrot a poslední analyzovaný rok je
firma podle jednotlivých analýz ve špatné situaci. Tento vývoj jsem předpokládal již
z předešlých výsledků. Důvodem, proč každý z modelů zařazuje firmu jinam, je dán také
tím, jakou váhu přikládá jednotlivým ukazatelům.
Z analýzy vyplývá, že výsledky firmy nejsou uspokojivé. Důvodů je několik.
Ve sledovaném období došlo k ekonomické krizi a k prohibici a tyto externí činitelé měly
vliv na hodnoty ukazatelů. Dalším důvodem jsou vysoké provozní náklady areálu a hotelu
v zimním období a zároveň nízké tržby v tomto období oproti letní sezóně. Zároveň
docházelo během celého analyzovaného období k investiční činnosti, která byla hrazena
hlavně cizími zdroji a to dlouhodobými závazky vůči společníkům.
Pozitivně hodnotím snižující se krátkodobé závazky a jejich včasnou úhradu.
Doporučuji také tlačit na zlepšení platební morálky odběratelů. Přes letní sezónu vytížit
areál, co možná nejvíce různými akcemi a využít různých pobídek od státu. V zimním
období uzavřít areál a hotel, aby se snížila provozní ztráta, protože zisk z letní sezóny
nestačí pokrýt ztrátovost v zimě.
Závěrem i
přes
negativní
výsledky
většiny
ukazatelů
hodnotím
firmu
TKS spol. s.r.o. kladně. Pokud firma zlepší své slabé stránky a využije příležitosti, které
jsem napsal ve SWOT analýze, tak by ji nemusel v budoucnu hrozit bankrot. Zlepšení
finanční situace nepřijde hned, ale může trvat i několik let, protože obor podnikání je
závislý jak na vnitřních faktorech, tak i na vnějších faktorech a to ekonomické situaci
a růstu životní úrovně obyvatel.
86
Abstrakt
BAŘINKA, T. Optimalizace řízení společnosti ve firmě TKS spol. s r.o. Kunovice,
2015. Závěrečná práce. Carolus Magnus University
Vedoucí práce: Ing. Vít Zikmund
Klíčová slova: finanční analýza, poměrová analýza, SWOT analýza, likvidita,
rentabilita, horizontální analýza, vertikální analýza, uživatelé, Index IN05, metody finanční
analýzy, ukazatelé finanční analýzy.
Hlavním cílem závěrečné práce na téma Optimalizace řízení společnosti ve firmě
TKS spol. s r.o. je analyzovat celkovou finanční situaci firmy TKS spol. s r.o. na základě
hodnot zjištěných z finančních výkazů firmy a z následných výpočtů sestavených z těchto
hodnot se pokusit odhadnout možný vývoj firmy.
Závěrečnou práci tvoří dva hlavní oddíly. V první teoreticko-metodické části jsou
objasněny metody, postupy a ukazatele finanční analýzy. V druhé části se teoretické
poznatky z první části práce aplikují a pomocí jednotlivých ukazatelů finanční analýzy se
zhodnotí finanční zdraví firmy TKS spol. s r.o..
Poznatky získané z analýzy mají sloužit pro potřeby firmy, jako zdroj informací
o firmě a jako podklad pro její další směřování. Závěrečná práce je obhájena před vedením
firmy a postupně uváděna do praxe.
87
Abstract
BAŘINKA, T.
Optimalization of directing company in TKS limited company
Kunovice, 2015. The Final Thesis. Carolus Magnus University
Supervisor:Ing. Vít Zikmund
Key
words:
financial
analysis,
comparative
analysis,
SWOT
analysis,
liquidity,profitability,horizontal analysis, vertical analysis, useres, Index IN05, methodes
of financial analysis, indexes of financial analysis.
The main aim of the final thesis „Optimalization of directing company
in TKS limited company“ is analyzed a financial situation of TKS limited company
and make a guess of possible company´s progress from values and calculations from
firm´s annual reports.
The final thesis is divided into two main parts. Methodes, techniques and indexes
of the financial analysis are explained in the first theoretical – methodical part.
The theoretical knowledge from the first part of the thesis is aplycated in the practical part
of the thesis and the financial situation of TKS limited company is assessed by various
indexes of the financial analysis.
The results obtained from the analysis will be used for the needs of the company as
a source of information about the company and will be used as materials for company´s
next development. The final thesis is defended in front of management and is gradually put
into practice.
88
Literatura
Knihy
[1]
GRÜNWALD,R.; HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku.
1.vyd. Praha:Ekopress,2007. 318 s. ISBN: 978-80-86929-26-2.
[2]
HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. 1.vyd. Praha:ASPI, 2008. 208 s. ISBN:
978-80-7357-392-2.
[3]
KISLINGEROVÁ, E. Oceňování podniku. 2.přeprac. a dopl. vyd. Praha:
C.H.Beck,2001. 367 s. ISBN: 80-7179-529-1.
[4]
KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 3.vyd. Praha: C.H.Beck, 2010.
811 s. ISBN: 978-80-7400-194-9.
[5]
KISLINGEROVÁ, E.; HNILICA, J. Finanční analýza: krok za krokem. 2.vyd.
Praha: C.H.Beck, 2008. 135 s. ISBN: 978-80-7179-713-5.
[6]
KNÁPKOVÁ, A.; PAVELKOVÁ, D.; ŠTEKER, K. Finanční analýza: komplexní
průvodce s příklady. 2. rozšířené vyd. Praha: Grada Publishing,a.s., 2013. 236 s.
ISBN: 978- 80-247-4456-8.
[7]
KRÁLOVÁ, I. Finanční analýza: pro střední a vyšší hotelové školy. 1.vyd. Praha:
Fortuna, 2009. 128 s. ISBN: 978- 80- 7373- 060-4.
[8]
MAREK, P. a kol. Studijní průvodce financemi podniku. 1.vyd. Praha: Ekopress,
2006. 624 s. ISBN: 80- 86119- 37-8.
[9]
MARINIČ, P. Finanční analýza a finanční plánování ve firemní praxi. 1.vyd.
Praha: Oeconomica, 2008. 191 s. ISBN: 978-80- 245-1397-3.
[10]
MRKVIČKA, J.; KOLÁŘ, P. Finanční analýza. 2.přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2006.
228 s. ISBN: 80-7357-219-2.
[11]
RŮŽIČKOVÁ, P. Finanční analýza:metody, ukazatele, využití v praxi. 4.rozš. vyd.
Praha: Grada publishing, 2011. 143 s. ISBN: 978- 80-247-3916-8.
[12]
SEDLÁČKOVÁ, H.; BUCHTA, K. Strategická analýza. 2.vyd. Praha: C.H.Beck,
2006. 121 s. ISBN: 80-7179-367-1.
[13]
SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 3.přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H.Beck,
2002. 479 s. ISBN 80- 7179-736-7.
Jiné zdroje:
[14]
Interní účetní výkazy firmy TKS spol. s r.o. z let 2010 až 2014
89
Seznam zkratek
%
procenta
apod.
a podobně
atd.
a tak dále
ČPK
čistý pracovní kapitál
ČPP
čisté pohotové prostředky
DHM
dlouhodobý hmotný majetek
dl.
dlouhodobý
EAT
zisk po zdanění
EBIT
zisk před zdaněním a úroky
hm.
hmotný
HV
hospodářský výsledek
ISISZ
instituce sociálního zabezpečení
Kč
česká koruna
kr.
krátkodobý
mil.
milion
např.
například
př.ob.
příští období
ROA
rentabilita celkového kapitálu
ROE
rentabilita vlastního kapitálu
ROS
rentabilita tržeb
ROCE
rentabilita investovaného kapitálu
s.
strana
soc.
sociální
spol. s r.o.
společnost s ručením omezeným
tj.
tj.
tzn.
to znamená
90
tzv.
takzvaný
zabezp.
zabezpečení
ZP
zdravotní pojištění
91
Seznam obrázků a tabulek
Obrázek č. 1: Rozvaha
Obrázek č. 2: Přímá a nepřímá metoda Cash flow
Obrázek č. 3: Čistý pracovní kapitál
Obrázek č. 4: Rozklad ROE
Obrázek č. 5: Modely predikce finanční tísně
Tabulka č. 1: Rozvaha-pasiva
Tabulka č. 2:Rozvaha – aktiva
Tabulka č. 3: Výkaz zisku a ztráty
Tabulka č. 4: Horizontální analýza aktiv
Tabulka č. 5:Vertikální analýza aktiv
Tabulka č. 6: Vertikální analýza oběžných aktiv
Tabulka č. 7: Horizontální analýza pasiv
Tabulka č. 8: Vertikální analýza pasiv
Tabulka č. 11: Vertikální analýza výnosů
Tabulka č. 12: Vertikální analýza nákladů
Tabulka č. 13: Vertikální analýza výsledků hospodaření
Tabulka č. 14: Rentabilita
Tabulka č. 15: Aktivita
Tabulka č. 16: Likvidita
Tabulka č. 17: Zadluženost
Tabulka č. 18: Pracovní kapitál
Tabulka č. 19: Altmanovo Z- skóre
Tabulka č. 20: Index IN05
92
Tabulka č. 21: Tafflerův model
Tabulka č. 22: Ukazatel stability
Tabulka č. 23: Ukazatel likvidity
Tabulka č. 24: Ukazatel aktivity
Tabulka č. 25: Ukazatel rentability
Tabulka č. 26: Celkový ukazatel bilanční analýzy R. Douchy
Tabulka č. 27: Du Pontova analýza
Tabulka č. 28: Cash flow
Tabulka č. 29: Výpočty z Cash flow
Tabulka č. 30: SWOT analýza
93

OPTIMALIZACE ŘÍZENÍ SPOLEČNOSTI VE FIRMĚ TKS spol. s r.o.

Transkript

Podobné dokumenty

Propozice oblastní kolo v deskových hrách - 2014

www.KaratSoftware.com KARAT Konference 2013 Spojení pevné

DĚTMAROVICKÉ OKÉNKO číslo 112 září 2010

Zpravodaj 2007

reportáž: rozhovor

df-2/df-2+ rozvaděče vysokého napětí - Elpro

Účetnictví udržitelného rozvoje podniku

Finanční analýza - atestační práce