14 A byznys rozhovor

„
14 A
byznys rozhovor
ČTVRTEK 13. ÚNORA 2014
WWW.IDNES.CZ
Zná se s miliardáři. Žije v Hongkongu. Vyrábí lustry pro nejvyšší evropský mrakodrap v Londýně,
lustr v podobě navátého listí do nejluxusnějšího hotelu v Paříži, osvětlil dubajské metro a kasina
a hotely od Asie přes Blízký východ po Ameriku. Po sedmi letech existence má novoborská firma
Lasvit takřka miliardové tržby a její majitel LEON JAKIMIČ přemýšlí o návratu do Liberce.
Muž, který rozsvěcí Asii
Jak se rozjíždí byznys v Asii a na Blízkém
východě? Měli jste nějakého spřáteleného šejka?
V Asii jsem předtím osm let žil a pracoval
pro Preciosu, založil jsem jejich asijskou
pobočku na svítidla. Po šesti letech jsem se
staral o prodej celosvětově. Pak jsem pochopil, že to pro mě dál nemá v Preciose
smysl, a protože v Asii bylo nejvíce obchodních příležitostí a i manželce se v Hongkongu líbilo, založil jsem tam Lasvit.
Co konkrétně v Preciose nemělo smysl?
Řeknu to, co nikomu neublíží. Já jsem Preciose za spoustu věcí vděčný, naučil jsem
se tam hodně o řemesle a o řízení lidí, i to,
jak se to nemá dělat. Ale každá firma má určitá omezení. U nás to je určitě kapitál, ani
nemáme 300 let starou značku, což je v našem byznysu handicap. Preciosa má omezení jiné. Vznikla v roce 1948 násilným
sloučením spousty malých firmiček, a tím
to bylo stále načichlé. Chtěl jsem tam zůstat celý život, ale už bych se jen trápil
a možná by se mnou ani nebyli spokojeni.
V každé práci ale dospějete k té hranici,
kdy se musíte podvolit, nebo odejít. Kde
jste našel sílu jít?
Vždycky je to více důvodů. Finální impulz
byl ten, že jsem se jako šéf zahraničních aktivit měl vrátit do Česka, do centrály, za
podmínek, které byly pro mě nepřijatelné.
Jedno ráno jsem to uviděl úplně jasně. Pochopil jsem, že už tam dále pracovat nemůžu. Bylo to riziko, ale naštěstí nám do
začátku půjčil nějaké peníze portugalský
spolužák ze studií. Jiný spolužák měl zase
známé v Hongkongu. Jeho kamarád tam
renovoval luxusní hotel a potřeboval krásné moderní lustry, tak mě s jeho
přímluvou oslovil jako firmu, která byla
asi dva dny stará. Vizitky, které udělala
sestřenice grafička a designérka, jsme dostali dva dny před prezentací.
ry, tak pro dodavatele. Jsou to profíci, snaží
se držet byznys a přátelské vazby v rovnováze. Na oběd jdeme, ale že bychom si něco
dali u baru, to ne. Asi je to správně. Jsou vyškolení zakladatelem firmy Robertem Kuokem, kterému už je 90 let a stále má na firmu a rodinu silný vliv.
Co děláte ve firmě vy sám?
Prvních šest let jsem kombinoval operativní a strategické věci, od letošního roku
jsme se rozhodli firmu více zprofesionalizovat. Ustanovil jsem generálního ředitele Miroslava Patku, který sídlí v Novém
Boru, a já jsem nově prezident firmy. Starám se o strategii, firemní kulturu a zásadní rozhodnutí, také o rozvoj byznysu s lidmi, jako je architekt Daniel Libeskind, se
kterým máme rozjednaných spoustu projektů. Hotová pecka je letošní benátské architektonické bienále. Největší bude Benátský pavilon a do něj nás Libeskind, který je jeho kurátorem, přizval jako partnera pro sklo.
To je ironie. Itálii jsme kdysi vzali prvenství v křišťálu, načež se tam česká firma
vrátí jako symbol jejich úpadku.
Přesně. V 18. století začaly Čechy ve skle
nad Itálií dominovat. A teď se nám – nechci, aby to znělo pyšně – podařil husarský kousek být hlavním partnerem v benát-
ském pavilonu, v centru Murana, historicky nejznámějším středisku světového
sklářství. Benátský starosta je překvapivě
nad věcí, vzal účast české firmy pozitivně.
Pracujete na Blízkém východě, v Asii,
pro šejky či miliardáře. Mají úplně jiný
vkus. Máte sílu jim odmítnout kýč?
Bereme v potaz kulturní odlišnosti, ale nikdy nejdeme do kýče. Vysvětlíme jim,
proč dělají s Lasvitem. Protože něco vyrobíme levně a jak to chtějí oni, nebo proto,
že chtějí něco kvalitního a nechají si poradit? Klient má pochopit, že nejsme jen nějaký dodavatel, ale partner. Ale někdy neposlouchají nebo se nedostaneme k tomu,
kdo rozhoduje, a tím riskujeme, že přijdeme o projekt jako v případě dubajského
metra.
O ten jste ale nepřišli.
Dostali jsme projekt a skoro i zálohu na
lustry do dvou stanic inspirovaných
ohněm a vodou. Ale najednou se naše
designérka Jitka Kamencová Skuhravá
„šprajcla“, že to dělat nebude, protože
voda nemůže mít hranaté tvary. Ale oni
nám dali hotový výkres s hranatými formami a o projektu už rozhodl šejk. Co když
náš názor pochopí jako vzkaz, že nemá
vkus, dá nás na černou listinu a do smrti
v Dubaji nezískáme žádný projekt? V té
době jsme byli dva roky stará firma. Ale šli
jsme do rizika, chtěli jsme nějak elegantně
říct, že to, co mají, je v pořádku, ale že
jsme schopni to udělat lepší a za stejné peníze, když nám dají šanci. A dali. Lustry vypadají jako medúzy a měří 4 x 4 metry.
Vídáte se i s šejky?
My se bavíme s lidmi o jedno až dvě patra
níže. Potíž je, že nikdy nevíte, jak vše doputuje k šejkovi.
Máte nějaké vysvětlení, proč ve východních kulturách tak milují okázalost, lesk
a třpyt, v Číně třeba růžová světýlka?
Oni vždycky říkají, že to chtějí „bling
bling“. Já už jsem na to slovo alergický.
Co se třpytí, to je luxusní, zatímco v Itálii
je luxus hotel v polozříceném hradu
z 9. století. Pro lidi z Pekingu je luxusem
i čistý vzduch. Pro lidi z vesnice je luxus
mrakodrap nebo kasino, což je pro mě nejhorší místo na světě.
Co je pro vás luxus?
Pro mě je luxus zajet si do Jizerských hor
na běžky v osm ráno v čerstvé stopě, v tichu. Ale největší luxus je čas a láska. Ta se
nedá koupit, ta opravdová.
Studoval jste v Americe i v Hongkongu,
ale čím vás do světa vybavilo Liberecko?
Můj prastrýc byl brusič skla v Desné a rodiče pracovali ve Skloexportu. Dodnes je
tam obrovská síla, spousty malých firmiček, o kterých se moc neví, ale které i my
využíváme nebo spoluvlastníme. Co je Silicon Valley pro nové technologie, to Liberecko, Jablonecko a Českolipsko pro řemeslo skla a bižuterie. Na rozdíl od Murana, kde skláři dožívají a jsou tam spíše pro
turisty, tady jsou ještě tři střední sklářské
školy.
Těžíte ze spojení pověstné německé preciznosti a slovanské schopnosti improvizovat?
To je dokonce naše firemní krédo – Bohemian Perfection – bohémská preciznost.
Uvnitř jedné firmy se to hrozně těžko kombinuje, ale když se to zvládne, dotknete se
maxima. Je to pořád chození na hraně a
člověk přitom musí být psycholog, to je
moje další role (smích). Je to slovanská improvizační schopnost a kreativita kombinovaná s německou odpovědností a cílevědomostí. Ale to není jen Lasvit, to je celé
Česko.
Kateřina
Koubová
redaktorka
ekonomické rubriky
Kolik vás bylo?
V prvních dnech jsme byli jen tři: sestřenice, její muž a já. Když si na to vzpomenu,
běhá mi mráz po zádech. Dělat osm lustrů
o průměru tři metry s týmem, který neexistoval? Nevznikli jsme jako fabrika v Česku
postavená za dotace, která pak zjistí, že
nemá odbyt. My jsme nejprve vybudovali
vlastní designové a konstrukční oddělení
a obchodní síť – Hongkong, Singapur,
Šanghaj, Dubaj – a s tím kupovali nebo stavěli výrobní závody na sklo, kov a elektro.
Jak jste se dostal k dalším projektům?
Klíčové je získat v daném regionu první projekt. Číňany nezajímá, co jste udělali v Rusku, ale v Číně. Totéž v Hongkongu, Dubaji.
Náš druhý projekt byl v Macau, MGM
Grand Casino. Pak se to nabaluje jako sněhová koule a najednou člověk nestíhá.
Proč sídlíte v Hongkongu? Kvůli daním?
Sídlo máme v Česku, v Praze a v Novém
Boru, kde také zaměstnáváme nejvíce lidí,
ale v Hongkongu je naše největší obchodní kancelář a sídlo holdingu. Je to primárně proto, že tam už 14 let bydlím a v Asii
děláme nejvíce obchodu. Hongkong není
žádný daňový ráj, daň ze zisku je tam pro
firmy 16,5 procenta, takže to určitě nebylo
hlavním důvodem.
Pracujete hlavně pro milionáře?
Na můj vkus pořád moc děláme luxusní
hotely, já bych se rád více pustil do rezidenčních a netypických projektů, jako
bylo třeba dubajské metro. Nemusí to být
vůbec díla za miliony. Máme například
spoustu unikátních kolekcí svítidel.
Znáte se osobně s některými bohatými
rodinami?
Ano. Znám se například s rodinou Kuoků,
majitelů hotelového řetězce Šangri-la.
Vídáte se, chodíte na večeře?
V bohatých asijských rodinách jsou určité
hranice pro nečleny rodiny, jak pro manaže-
Foto: Michal Šula, MAFRA
Leon Jakimič (38)
Rodák z Liberce, jehož
praděd pocházel ze Srbska.
Žije v Hongkongu. Firmu
Lasvit, jejíž název spojuje
slova láska a svit, založil
v roce 2007 poté, co odešel
z Preciosy. Vloni už dosáhla
takřka miliardového obratu.
Prodává skleněné lustry,
plastiky a stěny pro bohaté
šejky, kasina, velké hotely
jako Shangri-La nebo Hyatt,
osvětlila i dubajské metro.
Mají kanceláře v Singapuru,
Dubaji, Moskvě, Miláně či
v Londýně, kde otevřou
obchod ve slavném
Harrods. Sklo vyrábí
v Novém Boru, mají podíl
i ve sklárně Ajeto. V Mladé
Boleslavi koupili firmu Bos
na historické lustry.
Jak odporovat šejkovi?
O tradici na severu Čech:
Dostali jsme projekt
a skoro i zálohu na
lustry do dvou stanic
dubajského metra
inspirovaných ohněm
a vodou. Ale najednou
se naše designérka
„šprajcla“, že to nejde,
protože voda nemůže
mít hranaté tvary. Ale
šejk už to schválil!
Dodnes je tam
obrovská síla, spousty
malých firmiček,
o kterých se moc
neví, ale které i my
využíváme. Co je
Silicon Valley
pro nové technologie,
to je Liberecko
a Českolipsko pro
sklářství a bižuterii.
Díky tenisu vyjel do světa
Leon Jakimič si rád zahraje tenis.
Ostatně díky sportovnímu stipendiu
se kdysi dostal na bakalářská studia
do USA. Po návratu pracoval jako
obchodník pro výrobce lustrů Preciosa
v Asii, kde vystudoval MBA. „Rád studuji
i historii a věnuji se rodině,“ říká otec
dvou synů a dvou dcer. Doma je nutí
mluvit česky a kvůli nim se chce vrátit do
Liberce. „V Hongkongu nejste ani Číňan,
ani Čech, a člověk by měl mít nějaké
kořeny. Hongkong můžete mít rád, ale
milovat to tam nedokážu,“ říká.
ekonomika
10 A
ČTVRTEK 13. ÚNORA 2014
WWW.IDNES.CZ
Rychlý servis
KURZ KORUNY
Euro
▲
27,51
0,03
27,52
27,51
5. 2.
PALIVA
palivo
▲ Benzin
◆ Nafta
12. 2.
Nové vlaky pro České dráhy
Dolar
První moderní
railjet je už hotový
20,24
0,12
▲
20,32
České dráhy poprvé ukázaly, jak
budou vypadat od prosince jejich vlaky mezi Prahou a Vídní.
Společnost Siemens dokončila
první jednotku Railjet, která má
výrazně zlepšit komfort cestování například i na frekventované
trase mezi Prahou a Brnem.
První sedmivozová jednotka je
dokončena po roce od zahájení
výroby, další čtyři jsou na montáži. Siemens je vyrábí ve svém závodě ve Vídni.
Většina vlaků bude zajíždět až
do Štýrského Hradce, na trase
mezi Prahou a Vídní nasadí stejné vlaky i rakouské státní dráhy
ÖBB. Česká verze railjetů se od
nich nepatrně liší. Mají více míst
k sezení (442) a šest držáků pro
přepravu kol. Součástí je například i dětské kino. Vlaky potáhnou lokomotivy Taurus od Siemensu, které si půjčí dráhy právě od ÖBB.
(js)
20,24
5. 2.
12. 2.
cena den zpět týden zpět
36,10
36,07
36,14
36,17
36,17
36,19
DESETILETÉ DLUHOPISY
země
◆ Česko
▲ Německo
▲ Francie
▲ Itálie
▲ Španělsko
BURZY
burza
▲ PX
úrok den zpět týden zpět
2,30
2,30
2,30
1,72
1,69
1,64
2,31
2,28
2,23
3,74
3,69
3,76
3,66
3,61
3,72
index
1 018,09
změna (%)
1,60
index
14 800,06
6 675,03
9 540,00
změna (%)
0,21
0,04
0,65
1 018
1 014
1 010
1 006
1 002
998
burza
▲ Nikkei 225
▲ FTSE 100
▲ DAX
První railjet pro České dráhy.
Foto: František Vlček, MAFRA
Pramen: patria.cz; ccs.cz; pse.cz; finance.yahoo.com
Dráhy spouští „úklid“ po Žaludovi
České dráhy se pustily do velkého úklidu ve svém
účetnictví. Musí vytvořit rezervy ve stovkách milionů
korun, proto hledají, na čem ušetřit. Jednou z cest
bude větší kontrola spotřeby nafty na lokomotivách.
PRAHA Půl roku po odchodu managementu Petra Žaludy z Českých drah spouští národní dopravce další vlnu šetření i účetní čištění firmy.
„Musíme to udělat, aby účetnictví odpovídalo realitě. V podstatě
je to takový generální úklid,“ vysvětluje generální ředitel Dalibor
Zelený. Podle něj předchozí vedení například nevytvářelo rezervy
na některé problémové záležitosti,
jako je arbitráž se Škodou Transportation. „Vytváříme rezervy v celkové hodnotě zhruba 600 milionů
korun,“ dodal Zelený.
Ale výsledek hospodaření společnosti za loňský rok podle něj
teď není to nejdůležitější. „Dali
jsme účetnictví do pořádku a přestali si jako firma lhát do kapsy – to
banky vysoce ocenily,“ podotkl Zelený.
Jeho předchůdce chyby odmítá.
„Byli jsme auditovaní, žádné připomínky nebyly,“ říká Žaluda. Opravné položky na arbitráž považuje za
zbytečné, protože vidí velkou šanci na vítězství ve sporu.
Národního dopravce tíží hlavně
velké dluhy ve výši 25 miliard korun, které jsou podle současného
šéfa způsobené množstvím nákupů nových vozů.
Dráhy současně spouští další
vlnu šetření. V letošním podnika-
telském plánu počítají s celkovými
úsporami v nákladech kolem
200 milionů korun. Podle místopředsedy představenstva Daniela
Kurucze se o ně zaslouží například
desetinové seškrtání nákladů na
marketing či čtvrtinová úspora
u právních služeb.
Nižší útraty však dráhy plánují
i za úklid a čištění vlaků. „Nejde
o to, že bychom vlaky méně uklízeli. Chystáme však novou soutěž na
čisticí firmy, která by měla přinést
úsporu,“ vysvětlil Kurucz.
Dráhy začnou více hlídat
spotřebu nafty
Dopravce také začíná intenzivněji
řešit spotřebu nafty ve svých lokomotivách a motorových vozech.
Spotřeba se totiž u stejného typu
někdy liší i o desítky procent.
Proto, podobně jako například
kamionoví nebo autobusoví dopravci, začnou České dráhy moni-
Výrobce luxusních světel Lasvit
vloni poprvé předběhl Preciosu
PRAHA Dva zásadní světoví výrobci velkých a designových lustrů,
kteří vítězí v monumentálních skleněných projektech hotelů, kasin
nebo letišť od Asie přes Blízký východ po USA, jsou české firmy Preciosa Lighting a Lasvit.
Obě se mnohdy ve světě ucházejí o tytéž exkluzivní zakázky v hodnotě až stovek milionů korun.
A loni poprvé Lasvit předběhl daleko starší Preciosu. „Utržili jsme
takřka miliardu korun,“ uvedl v rozhovoru pro MF DNES majitel Lasvitu Leon Jakimič, který žije už 14 let
v Hongkongu. Firmu založil před
sedmi lety, když opustil Preciosu.
Veškeré sklo vyrábí v Novém
Boru na Českolipsku, továrny sídlí
však i v Šanghaji a v Polsku, a po
světě má jedenáct obchodních poboček. Zisk nezveřejňuje, ale podle
jeho slov nikdy nebyli ve ztrátě.
Letos otevřou butik ve slavném
londýnském obchodním domě
Harrods, ale osvětlují i nejvybranější hotely nebo obchody Paříže,
Londýna, Šanghaje či Dubaje.
Lasvit vyrábí i svítidla do bytů.
Z nich je nejprodávanější kolekce
„Neverending Glory“ inspirovaná
siluetami klasických lustrů nejslavnějších světových oper od La Scaly
po Stavovské divadlo.
Na největším projektu se loni firma domluvila s Radovanem Vít-
Infinity Jeden z „lustrů“ Lasvitu míří sedmi metry do nekonečna.
Designérka Jitka Skuhravá užila 1 400 skleněných ručně foukaných listů
Foto: Lasvit
ve tvaru S.
kem, majitelem společnosti CPI.
V budově bývalé Živnobanky v centru Prahy otevřou do dvou let Svět
skla. „To není běžný projekt, bude
to jedna z našich divizí a výstavní
obchod pro celý svět,“ říká Jakimič.
Kromě výstav slavných designérů bude lákadlem pro návštěvníky
trvalá expozice s pohyblivými instalacemi, hudbou a světlem.
„Bude plná emocí, zážitku ze skla,
největší a nejvýjimečnější prostor
věnovaný sklu na světě,“ dodává.
Preciosa Lighting sídlí v Kamenickém Šenově rovněž na Českolipsku, patří libereckému podnikateli
Ludvíku Karlovi a vzešla z násilného sloučení soukromých sklářských podniků v roce 1948. Karl ji
po změně režimu zprivatizoval.
Ačkoliv cílila v posledním roce
taky na miliardové tržby, budou
patrně nižší, některé projekty do
asijských paláců se posunuly do
dalšího roku. „Finanční rok končíme teprve v březnu, ale vypadá to
na obrat mezi 850 až 900 milionů
korun,“ očekává Pavel Marek, šéf
Preciosy Lighting.
I oni jsou v zisku. Rekordní tržby v porevoluční době získali
v roce 2008, kdy prodali lustry za
870 milionů. Právě včera se v Bombaji otevřel nový letištní terminál
za dvě miliardy dolarů, který Preciosa osvětlila tisíci lustry ve tvaru lotosového květu z foukaných křišťálových dílů a okvětních listů z hliníku se zlatou a stříbrnou povrchovou úpravou.
Kateřina Koubová
» Rozhovor s Leonem Jakmičem
čtěte na straně A14
600
milionů korun činí hodnota
rezerv, které se rozhodly
vytvořit České dráhy.
torovat pohyb lokomotivy i její spotřebu.
„Máme pocit, že stejná mašina
se stejným počtem vozů by měla
mít za srovnatelných provozních
podmínek zhruba stejnou spotřebu. Zatím to tak není,“ upozorňuje
místopředseda představenstva Daniel Kurucz.
Dráhy už na prvních deset lokomotiv instalovaly speciální měřicí
zařízení a současně začaly sledovat polohu vlaku prostřednictvím
GPS zařízení.
Výsledky této operace vedení
společnosti překvapily: ukázalo se,
že někteří strojvedoucí najedou
i několik kilometrů denně zbytečně, nebo nechávají naprázdno běžet motor, aby přišli do vyhřáté lokomotivy. Dalším důvodem rozdílné spotřeby mohou být i krádeže
nafty. „Rozdíl dosahuje v průměru
sedmnáct procent,“ upřesnil Kurucz.
U velkých motorových lokomotiv, které táhnou třeba pět vagonů,
se přitom spotřeba běžně pohybuje okolo dvou litrů na kilometr.
Tomu odpovídá i velikost jejich nádrží, která u některých typů přesahuje i tři tisíce litrů.
Ve hře tak nejsou malé částky:
České dráhy ročně projedou a protopí naftu zhruba za dvě miliardy
korun. I desetiprocentní úspora
tak může znamenat snížení nákladů o stovky milionů korun. Dráhy
se už snaží šetřit například vyřazením nejstarších lokomotiv s nejvyšší spotřebou nebo zkracová-
ním souprav. První výsledky měření navíc odhalily, že některé lokomotivy jsou velmi málo využité,
a je otázka, zda je dopravce dál potřebuje.
Podle Kurucze by měla měřicí
zařízení a GPS postupně být na
všech vlacích. Firma zatím nečeká,
že by po vzoru některých soukromých dopravců vázala spotřebu
paliva na výši mzdy.
Podle šéfa železničních odborů
Jaroslava Pejši je zavádění sledování spotřeby přínosem. „Mělo by to
zamezit krádežím nafty i zbytečnému plýtvání,“ říká.
S úsporou naopak nelze příliš
počítat u nové soutěže na tříletý
kontrakt dodávky nafty.
Současná smlouva s Unipetrol
RPA skončí v polovině roku. Kvůli
zdražení nafty však dráhy letos
očekávají zhruba dvanáctiprocentní růst nákladů v dieselové trakci.
Jan Sůra
Zisk KB loni o desetinu klesl
Banka vydělala 12,5 miliardy korun čistého, vyplatí dividendu 230 korun na akcii
PRAHA (ČTK) Velmi slušný výsledek hlásí za loňský rok Komerční
banka, která patří mezi trojici největších tuzemských peněžních
domů.
Vydělala 12,5 miliardy korun čistého, což je meziročně o 10,2 procenta méně. Celkové provozní výnosy meziročně klesly o 5,4 procenta na 30,9 miliardy korun, stejně
tak se snížily čisté úrokové výnosy.
Naopak příjmy z poplatků a provizí mírně vzrostly na 7,1 miliardy
korun.
Ze zisku pošle Komerční banka
8,7 miliardy svým akcionářům,
což odpovídá dividendě ve výši
230 korun za akcii. Více než 60procentní podíl v bance drží francouzská Société Générale, její dividen-
da tak bude převyšovat pět miliard
korun.
„V poslední době pozorujeme
četné známky oživování českého
hospodářství. Navíc opatření přijatá ČNB pomohou v roce 2014 exportérům posílit jejich pozice na zahraničních trzích. To bude mít pozitivní vliv i na míru nezaměstnanosti
a mzdy. Proto vnímám vyhlídky pro
rok 2014 mírně optimisticky,“ očekává předseda představenstva a generální ředitel KB Albert Le Dirac’h.
Většinový vlastník banky, francouzská Société Générale, se ve
čtvrtém čtvrtletí vrátil k zisku a zvýší dividendu. Čistý zisk činil 322 milionů eur (8,9 miliardy Kč) ve srovnání se ztrátou 471 milionů eur ve
stejném období předloni.
Vyhrajte si kredit. Loterie Sazky
bude lákat na svého operátora
PRAHA (pan) Loterijní jednička
Sazka dnes představí svého virtuálního operátora. Podle zatím neoficiálních informací, které přinesl
mimo jiné server cnews.cz, bude
zákazníky lákat na novou loterii
SazkaMobil šance.
O snaze propojit svět mobilní
komunikace a her hovořil generální ředitel Sazky Robert Chvátal už
dříve. Až teď se však rýsují detaily.
Jednou za měsíc se budou losovat dvě pětičíslí. Při dobití kreditu
za 200 korun na terminálech Sazky
má zákazník zároveň nárok na bez-
platnou sázku svých posledních
pěti čísel mobilního telefonu.
Bude možné si vsadit i jiná čísla,
a to za vklad 20 korun.
Ze hry pak vzejde pět výherních
pořadí.
Pátá, tedy nejnižší výhra, kdy
bude třeba trefit poslední tažené
číslo, znamená zisk kreditu 30 korun, za poslední dvojčíslí je výhrou
kredit 100 korun, tři čísla pak odpovídají kreditu za 750 korun. Za čtyři trefená vylosovaná čísla hráč získá volání za 2 500 korun. Až nejvyšší cena, tedy trefení všech pěti
čísel ve správném pořadí, je finanční. Mělo by jít o jackpot v minimální výši 250 tisíc korun.
Server s odkazem na jistou pracovní verzi webových stránek firmy hovoří i o cenách, uvádí cenu
za minutu hovoru 2,50 Kč.
Tyto údaje však mluvčí Sazky odmítá. „Vychází to z verze půl roku
staré, která byla čistě pracovní
a dělala ji pro nás agentura, se kterou již nespolupracujeme. Ceník
doznal řady změn a finální verzi
představíme ve čtvrtek,“ uvedl Václav Friedmann.