prezentace M.Charvát

Přírodní zahrady
prostor k životu
Martin Charvát, o.s. Přírodní zahrada, Jindřichův Hradec a
Trvalková školka Florianus
www.florianus.cz
Přírodní zahrada
Přírodní zahrady
se snaží o maximální podporu
přirozených dějů nebo tyto děje
svými zahradnickými opatřeními
napodobuje.
Základní kritéria
 Nepoužívat pesticidy
 Nepoužívat lehce rozpustná
minerální hnojiva
 Nepoužívat rašelinu k úpravě a
obohacování půdy
Doporučené prvky
v přírodní zahradě






Živý plot z divoce rostoucích dřevin
Přirozená louka nebo prvky louky
Zachování přirozených porostů
Mimořádná stanoviště (suchá, mokrá)
Využití listnatých stromů a keřů
Využití květin a kvetoucích trvalek
Pouţívat v zahradě







Kompost
„domečky“ pro zvířecí pomocníky
Využití dešťové vody
Používání materiálů šetrných k přírodě
Mulčování
Zeleninové a květinové záhony
Ovocná zahrada, bobulové keře
Prvky přírodní zahrady
-ten nejlepší recept na rozmanitost
Přírodní prvky člení a oživují povrch každého území. Teprve
různorodost přírodních prvků vytváří přírodě blízkou zahradu.
Taková zahrada potěší naše oko i srdce, usnadní nám práci
a znesnadní život škůdcům.
Nejdůležitější přírodní prvky jsou tvořeny vegetací – různými
podobami a tvary bylin, stromů a keřů.
Dalšími přírodními prvky jsou například suché zídky či vodní
plochy, ale také kmen padlého stromu, tlející pařez, hromada
klestí, hromada kamení apod.
Přírodní prvky v zahradě vytváří různá přirozená stanoviště pro
odlišné druhy živočichů a rostlin.
Nesnažme se hned vše ze zahrady uklidit, ponechme raději
přírodu přírodě.
Prvky přírodní zahrady
1 - ŽIVOT VE VODĚ A KOLEM NÍ
Vodní plochy přináší vždy radost a užitek.
Malé tůňky jsou domovem pro vodní a mokřadní
živočichy a rostliny.
Větší vodní plocha poslouží také nám ke koupání.
Proč si pořizovat drahý a na údržbu náročný umělý
bazén, když skvělou alternativou je přírodní koupací
jezírko se samočistící schopností?
Při zakládání zahradního koupacího jezírka se poraďte s
odborníkem
Prvky přírodní zahrady
2 - SUCHÁ ZÍDKA S PŘÍBYTEK
V NĚKOLIKA PATRECH
Suchá zídka je logickým protipólem vlhkého
stanoviště. Pokud ji postavíme bez použití malty, jen prosypeme
hlínou, získáme skutečný „panelák“ pro suchomilné rostliny a
živočichy.
Na rovném terénu si můžeme vystačit hromadou
kamení, která vytvoří podobné podmínky.
Suché zídky na osluněném místě dobře poslouží jako
lapače tepla, které v noci sálá zpět.
Naopak zídky umístěné do stínu vytváří vlhké a chladné
mikroklima a láká jiné druhy rostlin a živočichů
Prvky přírodní zahrady
3 - LOUKA S KVETOUCÍ PASTVA PRO OČI
Louka je alternativou trávníku, který je velmi náročný na údržbu.
Louku nemusíme sekat pravidelně, bohatou žeň využijeme
jako seno, mulč či kompostový materiál.
To nejkrásnější luční kvítí nevyžaduje půdu bohatou na živiny.
Čím chudší na živiny, tím bohatší na druhy!
Nejen rostlinné, ale i živočišné.
Je ale nutné být trpělivý, protože založení opravdové louky
trvá často několik let.
Prvky přírodní zahrady
4 - luční kvítí , prostor pro hmyz
Vytvořte na zahradě divoká zákoutí plná planého lučního
kvítí!
Jsou pastvou nejen pro oči, ale také pro mnoho druhů hmyzu.
Hmyz oživí a zkrášlí naši zahradu a přinese užitek v podobě přirozené
ochrany před škůdci.
Mezi planými rostlinami najdeme mnoho léčivých bylin a koření.
Luční kvítí jsou trvalky nebo se samo přirozeně
každoročně rozmnožuje.
Přináší tak krásu a užitek bez větší námahy.
Je známo, že mnohé z nich se snadno stanou úpornými plevely
na zeleninových záhonech.
Odstraňujeme je však mechanicky, nikoliv chemicky.
Fenomén „přírodních zahrad“
v zahradní tvorbě
Jak zařadit přírodní zahrady?
A - vegetační prvky „přírodě blízké”
B - všechny vegetační prvky v sídle, které mají přinést nižší náklady na údržbu
a to především z extenzivňováním péče.
V druhové skladbě je použit obvykle větší podíl nepůvodních druhů rostlin,
které jsou schopny zpravidla zhoršené podmínky snášet. Tyto vegetační
prvky je pak lépe označovat jako „přírodě bližší“ vegetační prvky
a z pohledu zahradní a krajinářské tvorby to mohou být například:
1.
extenzivní trvalkové výsadby ve městech (Silbersommer)
2.
extenzivní střešní zahrady
3.
přírodní zahrady, které nevyhovují podmínkám první skupiny
4.
samovolně vzniklá vegetace v iniciačním stádium urbánním prostředí
další definice ???
„Vlastní forma přírodní zahrady se vyvinula z
ideje vrátit přírodu do sídel. Jsou v ní integrovány
potřeby lidí, ale též kompoziční a kulturní aspekty,
stejně jako potřeby životního prostoru rostlin
a zvířat. Budovat přírodní zahradu znamená tvořit
základ pro proces. “„Přírodní zahrada vytváří
promyšlenou nevázanost rostlin, jejich struktur
a textur, uznává jedinečnost terénu a odráží charakter
a stáří domu. Soustředí se na společenstva
planých druhů rostlin, které se snadno pěstují,
a na zahradní kultivary, které ochotně zplaňují.
Vytváření přírodních zahrad vyžaduje hluboké znalosti
v používání rostlin, které jsou dobře přizpůsobené
daným podmínkám (GREENOAK 2001).“
a ještě jedna
„Jako přírodě podobný vegetační prvek označujeme ten,
který se svou druhovou, prostorovou a věkovou
strukturou významně blíží primárním nebo
sekundárním rostlinným společenstvům přírodního,
přirozeného a polopřirozeného charakteru. Vykazují z
praktického hlediska již nezanedbatelný stupeň
autoregulace,ale ve většině případů se bez určité péče
přesto neobejdou. Použití těchto vegetačních prvků má
do určité míry i svou specifickou estetiku. Všechny
ostatní modely použití rostlin totiž usilují o minimalizaci
náhody, zatímco tento ji má za vůdčí estetický motiv“
(Pejchal - 2004)
a nakonec poslední
Přírodní zahrady nejsou jen přímým příspěvkem k zachování
přírody, nýbrž nás učí žít v souladu s přírodou.
Přírodní zahrady rozhodujícím způsobem přispívají ke
zlepšení našeho životního prostoru a tím naší kvality života.
Přírodní zahrady podporují druhovou rozmanitost.
Protože nejsou používány žádné chemické látky, nezatěžují
vzduch, půdu a vody dodatečným znečištěním.
Používání regionálních materiálů vede ke krátkým transportním
cestám a tím k celkové pozitivní energetické bilanci.
Přírodní zahrady jsou orientované na budoucnost, protože trvale
chrání náš životní prostor a ukazují nám možné zacházení
s přírodou.
Kdo založí takovouto zahradu, setká se nevyhnutelně s dynamikou přírody,
musí přijímat rozhodnutí, jež mají brzy zjevné účinky a jejichž důsledky
musí nést sám (RICHARD 2002 IN PEJCHAL 2005).
Historie
 nejstarší příklad – japonské zahrady
 středověké květnaté trávníky.
 počátek 18. století – přírodního krajinářství –
použití v trvalkových výsadbách vesměs domácí
rostliny (zahradník Joseph Spence 1699 – 1768)
 V Anglii 18.století – lze nalézt tolik opěvovanou
Cottage garden,(19,stol.Gertruda Jekyll a Williama
 Robinsona)
 Jako příklad cottage garden 16. století je možno
uvést zahradu kolem domu Anne Hathaway
manželky Williama Shakespeara na samotě poblíž
Stratfordu nad Avonem v Anglii.
Významní představitelé
prvních „přírodních zahrad“
William Robinson (1838 – 1935)
Pracoval v královské botanické společnosti v Regent’s Park v
Londýně, Zde se důvěrně seznámil s domácími rostlinami
a rostlinami anglického venkova.
Z jeho pozorování postupně koncipoval vizi zahrady,
kterou vytvářel jako část přírodní scenérie, doplněné zástupci flóry
jiných částí světa.
Odmítá pravidelné uspořádání zahrady poplatné viktoriánské době.
Tyto zahrady označoval jako „nejošklivější, které kdy byly vytvořeny“
Konzultačně se podílel na dobudování některých partií Central parku
v New Yorku (1875)
Gertrude Jekyll
(1843 – 1932)
Studovala uměleckou školu, kde se učila geometrii,
perspektivu, modelování, návrhářství, olejomalbu, akvarel,
i botaniku a anatomii.
Významně byla ovlivněna impresionisty.
Zaměřila se především na použití květin v různých
zahradních úpravách, zahrnujících lesní a vodní zahradu,
ale nejcharakterističtějším prvkem její zahradní
tvorby je trvalkový záhon – herbaceous border.
Velmi se zasloužila, aby se trvalkový záhon stal
nedílnou součástí každé zahradní úpravy.
Zkoumala volně rostoucí a plané rostliny a speciálně se
zajímala o staré anglické odrůdy.
Josef Sieber,
Richard Hansen
Významnými osobnostmi, které měly velká
podíl na další popularizaci přírodní zahrady
a používání vytrvalých bylin v přírodě
bližších zahradních úpravách, byli
především němečtí trvalkáři, zejména
prof. Dr. Josef Sieber. prof. Richard Hansen,
autoři klasifikace trvalek do životních
okruhů, podle stanovištních typů.
Josef Vaněk
V knize „Nejkrásnější ozdobou zahrady jsou
pereny“(1925) uvádí:
. „Nyní při vzrůstu zájmu o přírodu, roste
i zájem o květiny a kdo má zahrádku,
chce míti také pěkné, vytrvalé květiny.
V této změně jest značný a radostný pokrok
– návrat k přírodě. Pereny sázíme tak,
aby měly co nejvíce svůj přírodní ráz,
a hledíme vždy co nejvíce zachovati
nebo alespoň napodobiti přírodu.
Piet Oudof ( *1944)
Piet Oudolf je současnou hvězdou na
zahradnickém nebi, který své zahrady vytváří
se znalostí ekologických principů, a
dokonalých znalostí vlastností rostlin.
Náleží ke skupině zvané The Dutch wave
– Holandská vlna.
Soustředil se na hledání rostliny, které vypadají
planě, ale nechovají se tak – je předně vhodný
pro vytváření přírodního aspektu v zahradách,
po jakých klient touží, aniž by musel být expertem
na jejich údržbu
Současné aplikace
Přírodní zahrada je interpretována mnoha
způsoby.
1. cílem je vytvořit harmonii mezi přírodním
a kultivovaným. Základem pro jejich
tvorbu,
je dokonalá znalost vlastností rostlin.
2. mezi PZ se zařazují také ekozahrady a
biozahrady, jejichž hlavním cílem je
především produkce zdravých potravin.
Podobnými principy se podrobně zabývá
také permakultura.
„Stříbrné léto“ – Silbersommer,
„Kvetoucí závoj“
– Blűtenschleier,
V 80.letech na základě požadavků na snížení nákladů
spolu s termíny „redukce údržby“ nebo „vytváření ploch
s přírodě bližším charakterem“ se začaly objevovat
první, netradiční výsadby, které se snažily různými způsoby
a technologiemi začlenit vytrvalé byliny do parků a parkově
upravených ploch.
Rostliny jsou v tomto prostředí obklopeny velkým měřítkem
budov, proto i měřítko výsadby by mělo být tomuto
principu podřízeno, tj. také ve velkém měřítku a s několika
druhy rostlin, které kvetou v hlavním dlouhém období.
Relativně velká výsadba jednoho druhu je protkána jinými
druhy tak aby byl vytvořen přírodní dojem.
„Stříbrné léto“
„Kvetoucí závoj“
Ve výsadbách ve velkém měřítku je
proto podle Pelz používáno dvou až tří
druhů, které jsou vždy v určité době v květu.
Tyto výsadby by měly obsahovat
ústřední body, např.velké trvalky,traviny, dřeviny.
Podstatnou záležitostí je používat odolné,
stálé rostliny s podobnými požadavky a
růstovými vlastnostmi pospolu s pěknými texturami.
Tyto výsadby by měly být dlouholeté a s nízkou
údržbou.
Xeriscape
Na zásady přírodní zahrady navazuje ve 20. století také
současný způsob využití xerotermních rostlin.
Hnutí Xeriscape sdružilo odborníky z oblastí zahradní
architektury a vodního managementu ve společném úsilí
snížit potřebu vody a přesto vytvořit hodnotná díla zahradní
architektury.
Ovšem xeriscape je dnes chápán i jako výukový program či
typ utváření krajiny, zahrady.
Suchá zahrada xeriscape se stala variantou utváření zahrady,
Hlavním úkolem pro nově zbudovanou zahradu byla
demonstrace možností použití rostlin s nízkou vodní potřebou
a ukázka jejich krásy.
Perennemix
Perennemix je typem výsadby, jejíž cílem je vytvoření
naturalisticky působící trvalkové výsadby s náhodnou
kompozicí rostlin s očekáváním redukce nákladů,
optimílní estetické působnosti a ekologické hodnoty.
Tento typ výsadby je určen pro městské prostředí s širokým
spektrem stanovišť ( podrost dřevin, lesní okraj, volné
plochy s uplatněním domácích i exotických druhů)
Náhodné výsadby tak snižují náklady na založení tohoto prvku.
Jedná se o jistou alternativu k intenzivním trvalkovým záhonům.
Zakládání a údrţba
přírodních zahrad
má oproti předešlým typům zeleně svá specifika.
Zahrada by měla být pestrá a mnohotvárná, měla by obsahovat
řadu odlišných biotopů.
Použité rostliny by měly být domácí a měly by se svými
vlastnostmi a původem odpovídat stanovišti,ze kterého pochází.
Přírodní zahrada využívá stávajícího terénu a doplňuje ho
o další biotopy. (vodní plochy, suché zídky) při použití místního
stavebního materiálu a ekologicky šetrných postupů výstavby.
U všech uvedených příkladů se jedná o zahradnická
společenstva založená na přírodních vzorech a s využitím
přírodních ekologických procesů
Závěr
Přírodní zahrada se liší tím, že se stará
sama o sebe a roste v půdě dané
lokality.
Podmínkou ale je, že rostliny musí
odpovídat přímo dané lokalitě
„Vášnivá zahradnice v pozici
investora je pro úspěch přírodní
zahrady zásadní“ (Pejchal)
Poslední postřeh
Doc.Pejchal varuje před zbrklým vnášením přírodě blízkých
vegetačních prvků do zahrad. Jako důvod uvádí očekávání toho
že tato zahrada nepotřebuje žádnou péči. Upozorňuje na to, že
vytváření přírodě blízkých zahrad je předmětem stálého
experimentování, při kterém se ne vždy podaří uskutečnit všechny
předem dané záměry a právě to může přinášet majiteli zahrady
uspokojení.
Je proto nutné aby člověk , který se o zahradu stará měl pro tuto
činnost ty správné předpoklady.
V opačném případě se má podle Pejchala při uspokojování
potřeb po přírodě blízké zeleni spíše odebrat pěšky někam do přírody
nebo si prohlížet pěkně ilustrované publikace napsané na toto téma.
Přírodní zahrada sice snižuje rozsah práce a investic, ale stále je to živý
organismus, který se bez přiměřených zásahů neobejde.
Ukázky přírodních zahrad,
jejich řešení a vyuţití
PŘÍRODNÍ ZAHRADA ANGLICKÉHO STYLU
stříhané plůtky součástí přírodních zahrad
DLAŢBA, KOV, BETON
ZDI PLNÉ KVĚTŮ
pnoucí rostliny podtrhují krásu staveb
POHODA VENKOVSKÉ STYLU
DŮM UTOPENÝ V ZELENI
VODA JAKO ŢIVOTODÁRNÝ PRVEK
mokřadní biotop – prostor pro obojţivelníky a váţky, plané květiny
BŘEHY PLNÉ DIVOKÝCH KVĚTŮ
pro znakoplavku a jiné malé dravce jsou komáři obzvláště
snadnou kořistí – ty se líhnou v louţích a krátkodobě stojaté vodě
PROČ SEKAT VŠE ?
Neposekané trávníky jsou krásné svým
celoročním květem
DOMÁCÍ ZELENINA
KOMBINACE ZELENINY A KVĚTIN, ZÁRUKA
ZDRAVÉ VYŢIVY BEZ POUŢITÍ CHEMIE
I TAKTO MŮŢE VYPADAT
SPOKOJENÝ DŮM
FIREMNÍ ZAHRADA
PŘI ZALOŢENÍ….
….A PO POUHÝCH DVOU
LETECH
PLNÁ ROZMANITOSTI
PŘÍJEMNÉHO POSEZENÍ
A ANGLICKÉHO SLUNCE
KAM MOHOU NEJEN
MOTÝLI A ČMELÁCI
VOŇAVÁ LOUKA
SKALKA NADIVOKO
místo pro ţivot drobných ţivočichů
ROSTLINY CHRÁNÍCÍ
STĚNY DOMU
VENKOVSKÁ ZAHRADA
– RAČTE VSTOUPIT
VENKOVSKÁ ZAHRADA
PLNÁ ŢIVOTA
PŘÍJEMNÉ POSEZENÍ
trávník sekáme jen na místech k sezení a leţení.
Čím méně ho sekáme,tím více květů a ţivočichů
v sobě skrývá
-
POROVNEJTE,STÁLE
STEJNÁ ZAHRADA
kopřiva, potrava pro Babočku paví oko
TAM NĚKDE JE
ZELENINOVÁ ZAHRÁDKA
BYLINKY, ZELENINA,
KVĚTINY
– NIKDO SI NEPŘEKÁŢÍ
UMĚLÁ HMOTA? PROČ NE,
JEN JI TROŠKU SCHOVAT
BAZÉN NEMUSÍ RUŠIT,
STAČÍ TAK MÁLO
POLE S VOŇAVÝM UŢITKEM
MEZ PLNÁ HOŘCE ŢLUTÉHO
místo pro pavouky a kobylky, kteří jsou
důleţitým článkem v řetezci přírodních vztahů
Routa vonná, kakost krvavý,
saturejka horská,čechřice vonná
Návrat alejí do krajiny
Černohlávek a kosatec sibiřský
Routa vonná, kakost krvavý,
saturejka horská, čechřice vonná
A na konec ukázka rozmanitosti
Kohoutek luční
Velmi běţný, přesto mnoha tváří
– kohoutek luční
DĚKUJEME ZA POZORNOST