KfiíĎenci 1 × 2. Platanthera bifolia × chlorantha = Pla

ka (Peloponés), chybí na Islandu, v s. Skandinávii a v jz. Stfiedozemí. V Asii na Sibifii, odtud na jih po Kavkaz, Kurdistán,
Írán, Stfiední Asii, s. âínu a Japonsko. Severní Afrika (AlÏírsko, Tunisko, Maroko). – Mapy: BAUMANN et KÜNKELE 1982:
364, HULTÉN NE 1986:282.
KfiíÏenci
1 ¥ 2. Platanthera bifolia ¥ chlorantha = Platanthera ¥graebneri (M. SCHULZE) DOMIN Preslia 13–15:50, 1935
Syn.: Platanthera ¥hybrida var. graebneri M. SCHULZE
Österr. Bot. Z. 48:115, 1898. – P. ¥hybrida auct. non BRÜGGER 1882.
Poznámka: Dosud pouÏívané jméno P. ¥hybrida BRÜGGER Jber. Naturforsch. Ges. Graubündens 25:107, 1882, je
nutné nahradit jménem P. ¥graebneri, protoÏe originální materiál Brüggera pfiedstavuje nehybridní rostliny P. chlorantha
(SCHULZE Mitt. Thüring. Bot. Ver. 19:122, 1904; JEFIMOV
2006:1726), coÏ potvrzuje i popis v protologu jména P. ¥hybrida, kde zejména postavení brylek ukazuje na nehybridní
druh P. chlorantha.
Kvûty bílé aÏ svûtle nazelenalé, pysk ãasto naÏloutl˘ aÏ nazelenal˘; sloupek 2–4 mm ‰ir.; brylky
2,0–3,5 mm dl., s intermediárním postavením, buì
svisle ‰ikmo postavené a na dol. konci od sebe jen
málo (1–3 mm) oddálené nebo rovnobûÏné a od
sebe asi 2 mm oddálené. Na spoleãn˘ch lokalitách
obou rodiãÛ není neobvykl˘, nûkdy vytváfií i hybridogenní populace intermediárních jedincÛ a jedincÛ bliωích k jednomu ãi druhému rodiãi. KfiíÏenci
se vyznaãují rÛzn˘mi kombinacemi znakÛ rodiãÛ
a jsou vzhledem k nesnadné rozli‰itelnosti pfiehlíÏeni.
T: 4c. Ú‰tûc. kotl. (Zahofiany), 15c. Pard. Pol. (Vysoké
Chvojno), 19. B. Karp. step. (Korytná, les Lipiny). – M: 37b.
Su‰.-horaÏ. váp. (âepice, vrch âepiãná). 44. Mile‰. stfied. (Mile‰ov – âernãice, svahy Mile‰ovky, 2008; Skalice, vrch HouÏetín a Solanská hora, 2007–2008), 51. Polom. hory (Vûdlice),
68. Mor. podh. Vysoã. (Bílovice, Bílovick˘ les), 78. B. Karp.
les. (Bylnice, rezervace Lazy). – O: 88e. Trojmez. hor. (Horní
Planá, osada Zadní Zvonková, hora Tokani‰tû), 91. Îìár. vrchy
(bez konkrétní lokality, 1950, lit.).
12. Gymnadenia R. BR. – pûtiprstka *)
Gymnadenia R. BROWN in AITON fil. Hort. Kew., ed. 2, 5:191, 1813.
Lit.: HEUSSER K. (1938): Chromosomenverhältnisse bei schweizerischen basitonen Orchideen. Ber. Schweiz. Bot. Ges.
48:562–605. – BISSE J. (1963): Ein Beitrag zur Kenntnis der deutschen Orchideenflora. Feddes Repert. Spec. Nov. Regni Veg.
67:181–189. – GROLL M. (1965): Fruchtansatz, Bestäubung und Merkmalsanalyse bei diploiden und polyploiden Sippen von
Dactylorchis (Orchis) maculata und Gymnadenia conopsea. Österr. Bot. Z. 112:657–700. – MÖSELER B. M. (1987): Zur morphologischen, phänologischen und standörtlichen Charakterisierung von Gymnadenia conopsea (L.) R. Br. ssp. densiflora
(Wahlenb.) K. Richter. Florist. Rundbr. 21:8–18. – JONGEPIEROVÁ I. et JONGEPIER J. (1989): Study on the taxonomy of Gymnadenia conopsea in Czechoslovakia – a preliminary report. Mém. Soc. Roy. Bot. Belg. 11:123–132. – SCACCHI R. et DE ANGELIS G. (1989): Isoenzyme polymorphism in Gymnadenia conopsea and its inferences for systematics within this species. Biochem. Syst. Ecol. 17:25–33. – MRKVICKA A. C. (1993): Statistische Untersuchungen an Gymnadenia conopsea (L.) R. Br. s. l.
Mitteilungsbl. Arbeitskreises Heimische Orchid. Baden-Württemberg 26:361–367. – JONGEPIEROVÁ I. (1996): Gymnadenia conopsea (L.) R. Br. subsp. densiflora (Wahl.) Camus v CHKO Bílé Karpaty. Pfiíroda 6:61–68. – SOLIVA M. et WIDMER A. (1999):
Genetic and floral divergence among sympatric populations of Gymnadenia conopsea s. l. (Orchidaceae) with different flowering phenology. Int. J. Pl. Sci. 160:897–905. – GUSTAFSSON S. et LÖNN M. (2003): Genetic differentiation and habitat preference of flowering-time variants within Gymnadenia conopsea. Heredity 91:284–292. – MARHOLD K., JONGEPIEROVÁ I., KRAHULCOVÁ A. et KUâERA J. (2005): Morphological and karyological differentiation of Gymnadenia densiflora and G. conopsea
(Orchidaceae) in the Czech Republic and Slovakia. Preslia 77:159–176. – KUBÁT K. (2005): Gymnadenia densiflora (Wahlenb.) A. Dietrich v severních âechách. Severoães. Pfiír. 36–37:23–29.
Vytrvalé zelené byliny (s funkãním chlorofylem). Hlízy zplo‰tûlé, prstovitû ãlenûné. Lodyhy pfiímé,
jen pfii bázi nebo aÏ do 2/3 jejich délky olistûné. Listy stfiídavé, smûrem k vrcholu lodyhy se zmen‰ující, dolní úzce kopinaté aÏ kopinaté, horní úzce kopinaté aÏ ãárkovité, nejhofiej‰í ãasto listenovité, na
vrcholu tupé aÏ za‰piãatûlé, k˘lnaté, Ïlábkovité. Klas v‰estrann˘, mnohokvût˘, hust˘; listeny zdéli nebo
del‰í neÏ semeníky, bylinné. Kvûty otevfiené, s úplnou, neúplnou nebo nestejnou resupinací (kvûty
rÛznû natoãené); vnitfiní okvûtní lístky krat‰í a uωí neÏ vnûj‰í; pysk del‰í neÏ okvûtní lístky, 3laloãn˘,
s ostruhou; sloupek krátk˘ a pomûrnû úzk˘, s v˘razn˘m rostelem; brylky kyjovité, stopkaté; burzikula
chybí; semeník pfiisedl˘, zkroucen˘, úzce válcovit˘, lys˘. Tobolky ‰ikmo vzhÛru smûfiující, válcovité,
Ïlábkované. – Asi 10 druhÛ v Eurasii, v Evropû 3 druhy. – Entomogam. (opylování mot˘ly), Alogam.
1a Pysk 1,9–3,6 mm ‰ir.; ostruha krat‰í nebo zdéli semeníku; tobolky 4–6 mm dl.; kvûty rÛÏové aÏ
svûtle ãervené, ãasto naÏloutlé nebo bílé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3. G. odoratissima
b Pysk (3,0–)4,1–8,7(–10,5) mm ‰ir.; ostruha 1,5–2,0¥ del‰í neÏ semeník; tobolky 7–14 mm dl.;
kvûty rÛÏové, masovû ãervené aÏ nachové, bez Ïlut˘ch odstínÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2
*) Zpracovali F. Procházka, I. Jongepierová a K. Marhold
492
Platanthera / Gymnadenia
2a Poãet kvûtÛ v kvûtenství dûlen˘ jeho délkou v cm = 5,0–6,5; druh˘ list od báze lodyhy nanejv˘‰
11¥ del‰í neÏ ‰irok˘, mezi kvûtenstvím a lupenit˘mi listy v dol. ãásti lodyhy nejménû 4 v˘raznû
men‰í listenovité listy; kvûty masovû ãervené aÏ nachové; vÛnû kvûtÛ silná, karafiátová, ‰efiíková
nebo hfiebíãková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. G. densiflora
b Poãet kvûtÛ v kvûtenství dûlen˘ jeho délkou v cm = 3,5–4,5; druh˘ list od báze lodyhy alespoÀ
11¥ del‰í neÏ ‰irok˘, mezi kvûtenstvím a lupenit˘mi listy v dol. ãásti lodyhy obvykle ménû neÏ 4
v˘raznû men‰í listenovité listy; kvûty rÛÏové, masovû ãervené aÏ nachové; vÛnû ménû intenzivní
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. G. conopsea
Poznámka: Ve stfiedoevropské literatufie byly druhy G. conopsea a G. densiflora ãasto zamûÀovány a rÛznû chápány,
nebo nebyly vÛbec rozli‰ovány. Za druh G. densiflora byly nûkter˘mi autory povaÏovány tetraploidní populace G. conopsea.
Uvedené dva druhy se podle v˘sledkÛ morfometrické anal˘zy (MARHOLD et al. 2005) li‰í pfiedev‰ím ‰ífikou dolních lodyÏních
listÛ, poãtem kvûtÛ v kvûtenství, poãtem listÛ a pomûrem mezi celkovou v˘‰kou rostliny a vzdáleností od báze lodyhy k bázi
nejvy‰‰ího lodyÏního listu s pochvou. Vzhledem k tomu, Ïe se bûhem doby pojetí druhÛ mûnilo, literární údaje o roz‰ífiení
jednotliv˘ch druhÛ odpovídají jejich dobovému taxonomickému pojetí a dnes jsou jen v men‰í mífie vyuÏitelné.
1. Gymnadenia conopsea (L.) R. BR. – pûtiprstka ÏeÏulník
Tab. 75/3
Gymnadenia conopsea (LINNAEUS) R. BROWN in AITON
fil. Hort. Kew., ed. 2, 5:191, 1813. – Syn.: Orchis conopsea
L. Sp. Pl. 942, 1753. – Gymnadenia conopsea var. alpina
TURCZ. ex REICHENB. fil. Icon. Fl. Germ. Helv. 13–14:114,
tab. 73, fig. 1 et 3, 1851. – G. conopsea subsp. montana BISSE Feddes Repert. Spec. Nov. Regni Veg. 67:187, 1963. –
G. alpina (TURCZ. ex REICHENB. fil.) CZEREP. Pl. Vasc. URSS
319, 1981.
Vytrvalé, (25–)33–62(–80) cm vys. byliny.
Hlíza 1, hluboce dvoudílná, s díly vesmûs dvouklan˘mi; kofieny neãetné, tenké, ± zdéli hlíz. Lodyha pfiímá, oblá, v hor. ãásti nûkdy r˘hovaná,
na bázi s 1–2 zakrnûl˘mi ‰upinovit˘mi pochvat˘mi listy. Listy dvoufiadû uspofiádané, zelené
aÏ tmavû zelené, dol. lodyÏní listy lupenité,
v poãtu (3)4–6(7), víceménû rovnomûrnû rozmístûné aÏ do 2/3 lodyhy, úzce kopinaté, s pochvou,
druh˘ list od báze (9–)12–20(–26) cm dl.,
(0,7–)0,8–1,4(–2,1) cm ‰ir., mezi kvûtenstvím
a plnû vyvinut˘mi lupenit˘mi listy v dol. ãásti lodyhy je‰tû 1–4(–8) mal˘ch listenovit˘ch listÛ bez
pochev. Klas válcovit˘, (4,5–)6,5–16,0(–22,0) cm
dl., pomûrnû fiídk˘, (18–)26–64(–88)kvût˘, poãet
kvûtÛ v kvûtenství dûlen˘ jeho délkou v cm =
3,5–4,5; listeny kopinaté, obloukovitû zahnuté,
ãasto del‰í neÏ semeník. Kvûty rÛÏové, masovû
ãervené aÏ nachové, vz. bílé, mírnû vonící, s nektarem; okvûtí (5,5–)7,5–11,5(–14,5) mm vys.,
(8–)10–14(–16) mm ‰ir., vnûj‰í okvûtní lístky protáhle vejãitû kopinaté, tupé, postranní víceménû
rovnováÏnû odstálé, stfi. lístek mírnû pfiilbovitû
sklonûn˘; vnitfiní okvûtní lístky k sobû sklonûné,
± vejãité, tupé, krat‰í neÏ vnûj‰í, postranní pfiilbovitû sklonûné; pysk (3–)4–6(–7) mm dl.,
(3–)4–7(–8) mm ‰ir., mûlce 3laloãn˘, stfi. lalok
pysku del‰í neÏ laloky postranní, ostruha tenká,
obloukovitû ohnutá, (11–)13–18(–21) mm dl.;
sloupek pfiím˘, asi 2,5 mm vys., tup˘; brylky na-
zelenalé, se stopeãkami bledû Ïlut˘mi; semeník
válcovit˘, ca 8 mm dl., zkroucen˘. Tobolky ‰ir.
válcovité, 10–14 mm dl. Konec V – 1. polovina
VII. Gf.
2n = 40 (âR: 4a. Loun. stfied., 19. B. Karp.
step., 78. B. Karp. les.), 80 (âR: 8. âes. kras,
19. B. Karp. step., 20b. Hustop. pah., 37a. Hor.
Poot., 37d. âkyÀ. váp., 55a. Malosk., 68. Mor.
podh. Vysoã.), 100 (37d. âkyÀ. váp.)
Variabilita: Na základû anal˘zy poãtÛ chromozomÛ
bylo zji‰tûno, Ïe druh G. conopsea s. str. (excl. G. densiflora)
zahrnuje diploidní (2n = 40), tetraploidní (2n = 80), jakoÏ
i smí‰ené populace tûchto dvou ploidních stupÀÛ (nûkter˘mi
autory hodnocené jako tetraploidi a oktoploidi), velmi vzácnû byly zji‰tûny i rostliny pentaploidní (2n = 100). Detailní
anal˘za populací metodou prÛtokové cytometrie (B. KUBÁTOVÁ, P. TRÁVNÍâEK, J. SUDA, V. âURN, nepubl.) ukázala, Ïe na
lokalitách tohoto druhu se ãasto spolu vyskytují rostliny nûkolika ploidních úrovní; zji‰tûny byly rostliny odpovídající
obsahem jaderné DNA diploidÛm, triploidÛm, tetraploidÛm,
pentaploidÛm i hexaploidÛm. Tetraploidní rostliny byly v minulosti ãasto chybnû fiazeny k druhu G. densiflora. Mezi ãistû
diploidními a tetraploidními populacemi byla zji‰tûna alespoÀ ãásteãná morfologická diferenciace. Taxonomicko-morfologické hodnocení variability druhu je v‰ak komplikované
vzhledem k existenci smûsn˘ch populací a bude tfieba je vyjasnit podrobn˘m karyologick˘m studiem rostlin z celého
areálu. Pro rostliny z tetraploidních populací se nûkdy téÏ
pouÏívá oznaãení G. conopsea subsp. montana. Pfiifiazení tohoto jména k tetraploidním rostlinám je v‰ak problematické;
holotyp jména G. conopsea subsp. montana je zfiejmû ztracen
a zb˘vající materiál citovan˘ v protologu je velmi variabilní
a neumoÏÀuje rozhodnout, ke kterému taxonu a k jaké ploidii
se jméno vztahuje. Nejasnou taxonomickou hodnotu mají
i vysokohorské populace (napfi. Krkono‰e, Hrub˘ Jeseník)
v minulosti hodnocené jako G. alpina [pfiípadnû G. conopsea
subsp. alpina (REICHENB. fil.) JANCHEN nebo G. conopsea
var. alpina].
Ekologie a cenologie: Suché i vlhãí louky, pastviny, v˘slunné travnaté a kfiovinaté stránû,
ménû ãasto i lesní lemy. Na pÛdách kysel˘ch aÏ zásadit˘ch, hlinit˘ch i mírnû skeletovit˘ch. Nejãastûji ve spoleãenstvech svazÛ Bromion erecti, MoliGymnadenia
493
nion a Cynosurion. Tetraploidní populace jsou vázány na suché v˘slunné stránû na vápnit˘ch podkladech a spoleãenstva svazu Bromion erecti.
Roz‰ífiení v âR: V minulosti roztrou‰enû
v termofytiku (hojnûji pouze v Polabí, âeském
stfiedohofií a Bíl˘ch Karpatech stepních), hojn˘
v˘skyt byl pfiedev‰ím v podhorsk˘ch a horsk˘ch
oblastech (Bílé Karpaty, Beskydy, Jeseníky, Îìárské vrchy, Orlické hory, Krkono‰e, Jizerské hory,
Kru‰né hory, ·umava), od poloviny 20. stol. je
v‰ak zaznamenán znaãn˘ úbytek lokalit. Od planárního po montánní stupeÀ, vzácnû aÏ ve stupni
subalpínském (min.: V‰etaty, 175 m; max.: Krko◊ – Mapy: JAno‰e, Labská bouda, 1340 m). § TIOVÁ et ·MITÁK 1996:275 (Morava).
T: 1. Doup. pah. (KadaÀ, Zlaté návr‰í, 1961), 2a. Îatec.
Poohfií (Trnovany, Pereãsk˘ potok, 1978, lit.), 3. Podkru‰.
pán. (Pfiestanov, polovina 20. stol.; Jirkov-âerven˘ Hrádek,
1883; Chomutov 1883, v‰e lit.), 4a. Loun. stfied. (Skalice
u Tfiebívlic, 2008, lit.; ·epetely, 1974; Lene‰ice, Lene‰ick˘
chlum, 2007; Vr‰ovice, Velk˘ vrch, 1974), 4b. Lab. stfied.
(vz.), 4c. Ú‰tûc. kotl. (Dolní ¤epãice – Velk˘ Újezd, ·irok˘
potok, 1994; Záhofiany – Kfie‰ice, v‰e lit.), 5b. Roudn. písky
(Ole‰ko – Hrobce, 1988, lit.), 6. DÏbán (Bílichov, Bílichovská myslivna, 1886; Drnek, 1885; Svinafiov, 1883, v‰e lit.),
8. âes. kras (Srbsko, vrch Doutnáã, 1939; Karl‰tejn; Karl‰tejn-BudÀany, vrch Ple‰ivec, 1952; Vonoklasy – Karlické
údolí, 1969; Dobfiichovice, Karlické údolí, 1968, lit.; Dobfiichovice, Spálen˘ ml˘n, 1968, lit.), 11a. V‰et. Pol. (vz.), 11b.
Podûb. Pol. (Velenka, rezervace Slatinná louka u Velenky;
Milãice, 1890, lit.), 12. Dol. Pojiz. (Benátky nad Jizerou,
opu‰tûná stfielnice Traviny, 2001, lit.; Milovice, Benáteck˘
vrch, 2001, lit.), 13a. RoÏì. tab. (ÎehuÀ, les BaÏantnice,
1943; Dománovice – Radovesnice II, 1944), 14a. BydÏ. pán.
(Îeleznice, 1879), 15b. Hrad. Pol. (âeská Skalice, zanikl˘
Rovensk˘ rybník, 1955, lit.; Libníkovice, vrch Lochová,
1949, lit.), 15c. Pard. Pol. (Dolany, 1948, lit.; PobûÏovice
u Holic, 1942; Stfiemo‰ice, 1941), 16. Znoj.-brn. pah. (Kufiim, vrch Zlobice, 1883; Brno-Îebûtín, 1989, lit.), 17b. Pavl.
kop. (Dolní Vûstonice, 1960, lit.; Mikulov, 1953, lit.),
18a. Dyj.-svr. úv. (Nov˘ Pfierov, 1923, lit.; Bfieclav, 1902),
18b. Dolnomor. úv. (Milotice, 1941, lit.), 19. B. Karp. step.
(roztr.), 20 Jihomor. pah. (vz.), 21a. Han. pah. (Myslechovice, vrch Rampach, 1911, lit.; Grygov, Grygovské vrchy,
1913; Kotojedy, les Obora, 1958, lit.), 21b. Hornomor. úv.
(Grygov, les Království, 1981, lit.). – M: 22. Hal‰tr. vrch.
(Krajková, zaniklá osada Leopoldovy Hamry, Libock˘ potok,
1948; Háj, 1970, lit.), 24b. Sokol. pán. (Ostrov, 1938, lit.;
Hroznûtín, 1938, lit.; Karlovy Vary, 1868, lit.), 25a. Kru‰n.
podh. vl. (dfiíve zfiídka, dnes †), 25b. Libouch. pl. (Kamenec
– Modrá, 1999, lit.; Modrá – Jílové, 1999, lit.), 26. âes. les
(dfiíve vz., nyní asi jen Dolní Îandov, rezervace Lipovka),
27. Tachov. bráz. (dfiíve vz., nyní asi jen HvoÏìany, rezervace
HvoÏìanská louka), 28a. Kyn‰p. vrch. (Bfiezová, 1970; Tû‰ov,
Tû‰ovská hájovna, 2001; Mariánské Láznû, 1883, v‰e lit.),
28d. TouÏ. vrch. (Pila, po r. 1980, lit.; Poutnov, 2001, lit.; SluÏetín, 1985, lit.; Teplá u Mariánsk˘ch Lázní, 1868, lit.),
28f. Svoj‰. pah. (âerno‰ín, rezervace Pod Volf‰tejnem, 1973,
lit.), 29. Doup. vrchy (Kotvina, vrch HavraÀ; Svatobor, 1938;
Velichov, 1885; BraÏec, 2001, v‰e lit.), 31a. Plz. pah. vl.
(Star˘ Plzenec, hrad Radynû, 1885–1886, lit.), 32. Kfiivokl.
(Lány, 1861; T˘ãek – Lí‰ná – Na Janu‰kách, 1966, lit.; Zábû-
494
Gymnadenia
lá, 1885–1886, lit.; PlzeÀ-Doubravka, 1885–1886, lit.),
33. BranÏ. hv. (âerníkov, 1885, lit.; PoleÀ, 1906), 34. Plán.
hfieb. (Pfie‰ín, 1906; Kolinec, 1926, lit.; Javorná, Hamersk˘
vrch, 1975), 35a. Holoubk. Podbrd. (Stra‰ice, 1788, lit.; Me‰no – Kornatice, 1899), 35c. Pfiíbr. Podbrd. (Pfiíbram-Bfiezové
Hory, 1914), 35d. Bfiez. Podbrd. (RoÏmitál pod Tfiem‰ínem,
1868, lit.), 36b. HoraÏ. (Mifienice, 1969, lit.; HoraÏìovice,
1969, lit.), 37a. Hor. Poot. (dfiíve zfiídka, dnes asi jen Milãice
u Su‰ice), 37b. Su‰.-horaÏ. váp. (HoraÏìovice, 1969, lit.; Hejná, vrch Puãanka, 1969, lit.; Rabí, bfieh Otavy, 1944),
37c. Nezd. váp. (Sobû‰ice, 1960; Nezdice, 1981), 37d. âkyÀ.
váp. (Sudslavice, rezervace Opolenec) 37e. VolyÀ. Pfied‰um.
(Albrechtice, rezervace Pastvi‰tû u FínÛ; SmûÈ, rezervace
Nad Zavírkou; Zálesí, 1978; V˘‰kovice, 1982, lit.; Vimperk,
1898; L‰tûní, 1947), 37f. Strak. váp. (Strakonice, vrch Kufiidlo, 1948), 37g. Libín. Pfied‰um. (Prachatice, Láznû Svaté
Markéty, 1888, lit.), 37h. Prach. Pfied‰um. (Prachatice, osada
Stádla, 1982, lit.; Prachatice, 1903; Kralovice, 1982, lit.;
Frantoly, 2000, lit.), 37i. Chval‰. Pfied‰um. (Lhenice, 1924;
Smûdeãek, 1971, lit.; Bfiezovík, 1970, lit.; Tfiebovice, zaniklá
osada Lomek, 1997, lit.), 37j. Blan. les (Horní Chrá‰Èany,
1971, lit.; Jaronín, 1971, lit.; Bfiezovík, 1971, lit.; Rohy, 1967,
lit.; Borová, 1971; Krásetín, hora KleÈ, rezervace Horní luka,
1997, lit.), 37l. âeskokr. Pfied‰um. (Muckov – Hubenov,
1998, lit.; Hofiice na ·umavû, 1970, lit.), 37n. Kapl. mezih.
(Vûtrná, 1970, lit.; Jenín, zaniklá osada Certlov, 1886),
37p. Novohr. podh. (Dobrá Voda u âesk˘ch Budûjovic, 1936;
RÛÏov – Borovany – Ledenice, 1972, lit.; Klení, Velk˘ Klensk˘ rybník, 1968; Nové Hrady, 1891, lit.; Stropnice, 1883,
lit.), 37q. Sobûn. vrch. (Besednice – hora Kohout, 2001, lit.;
Klení, Vysok˘ kámen, 1970, lit.), 38. Bud. pán. (âakov, osada Holubovská Ba‰ta, rybník Posmûch, 1970; Zábofií, mezi
rybníky Roubík a Hola‰ovick˘, 1959; Jankov, hájovna Benda,
1970), 39. TfieboÀ. pán. (PonûdraÏ, 1883; TfieboÀ, rybník
Svût, 1903; Petrovice, rybník Smrk, 1972, lit.; Hrutkov, 1883,
lit.), 41. Stfi. Povlt. (Skoup˘, vrch Zbirov, rezervace Kozince,
1985, lit.), 42b. Táb.-vla‰. pah. (Sudomûfiice u Tábora – Nemy‰l, 1947), 44. Mile‰. stfied. (Mile‰ovka, 1925; Skalice,
hora Hradi‰Èany, 1934, lit.; Mrsklesy, Lipská hora, 1968 lit.;
Lhota, vrch Lí‰eÀ, 1968, lit.; Skalice, Granátov˘ potok [Îejdlík], 1946; Leská, vrch HouÏetín, 2008), 45a. Loveã. stfied.
(dfiíve dosti vz., dnes jen Nová Bohynû, rezervace BohyÀská
lada, 1984, 2006, lit.), 45b. âeskokam. kotl. (âeská Kamenice, 1937; âeská Kamenice, vrch Smrãník, 1973), 46d. Jetfiich. sk. mûsto (Chfiibská – vrch Spravedlnost, 1982, lit.; Dolní Chfiibská – Studen˘, 1956, lit.; Studen˘ – Lipnice, 1956,
lit.), 47. ·luk. pah. (dfiíve zfiídka, dnes vz.), 48a. Îitav. kotl.
(Jifiíkov, 1868, lit.; Rumburk – Horní Jindfiichov, 1891, lit.;
Varnsdorf, 1868, lit.; Hrádek nad Nisou, 1943), 48b. Liber.
kotl. (Jefimanice, 1992, lit.; Nová Ves nad Nisou, lit.), 50.
LuÏ. hory (Dolní Chfiibská, Hluboké údolí, 1982; Krompach, 1982; Krompach, vrch Hvozd, 1982; Jifietín pod Jedlovou, ·ibeniãní vrch, 1982; Jedlová, Ïelezniãní stanice – hrad
Tol‰tejn, 1982; Kamenick˘ ·enov, 1883; Nov˘ Bor, hora
Klíã, 1883, v‰e lit.), 51. Polom. hory (Lhota u Ú‰tûka, vrch
Kupa, 1994, lit.; Ú‰tûk, Li‰ãí díry, 1903; Julãín, rezervace Na
âernãí, 2002, lit.; Vidim, 1883, lit.), 52. Ral.-bez. tab. (Bezdûz, 1897; Bûlá pod Bezdûzem, 2. polovina 19. stol.), 53a.
âeskolip. kotl. (âeská Lípa, 1883, lit.; Skalice u âeské Lípy,
1994, lit.; Pertoltice pod Ralskem, 1913; MimoÀ, 1868, lit.;
Okfie‰ice, 2002, lit.), 55a. Malosk. (Michovka; Louãky; Podlouãky; Louãky, samota Peklo; Rohliny, Betlémsk˘ ml˘n;
Klokoãí, samota Tunãov; Faráfiství), 55c. Roven. pah. (LibuÀ,
1882, lit.), 55d. Tros. pah. (Jinolice, Jinolické rybníky – Prachovská myslivna, 1909; Brada, 1883, lit.), 55e. Mark. pah.
(Jiãínûves, 1882, lit.), 56a. Îeleznobr. Podkrk. (·umburk nad
Desnou, 2001; Velké Hamry, louky Rysovice, lit.; Rejdice,
Je‰krabecké údolí, 1993, lit.; Radãice, 1888, lit.; Bene‰ov
u Semil, 1889, lit.), 56b. Jil. Podkrk. (dfiíve roztr., v souãasnosti známa jen v okolí Horních ·tûpanic, Horního Lánova
a âerného Dolu), 56d. Králov. (Ves Svaté Katefiiny, vrch Svatá Katefiina, 1935), 57b. Zviã. (Zviãina, 1883, lit.), 58b. Polic.
kotl. (Adr‰pach, 1931; Janovice, 1947, lit.), 58c. Broum. kotl. (Broumov, 1883, lit.), 58e. Îaltm. (Malé SvatoÀovicePfiední Hory, 1976, lit.; Malé SvatoÀovice, samota Na Horách, 1976, lit.), 58f. Osta‰ (Îìár nad Metují, Osta‰, údolí
Kluãanka, 1956, lit.), 59. Orl. podh. (dfiíve dosti hojnû, nyní
vz.), 60. Orl. opuky (dfiíve zfiídka, dnes †), 62. Litomy‰. pán.
(StradouÀ, 1976, lit.; Sloupnice, 1942, lit.; Libecina, les HÛry, 1909; Suchá Lhota, osada Posekanec, 1933, lit.; Litomy‰l,
1888, 1942, lit.; Karle, 1883, lit.), 63a. Îamb. (Jahodov,
1931; Rybná nad Zdobnicí, 1931; Îamberk, údolí Rokytenky, 1931; Îamberk, 1883; Klá‰terec nad Orlicí, 1965; Klá‰terec nad Orlicí – Pastviny, 1883; âenkovice, 1970, v‰e lit.),
63c. Stfi. Poorl. (Orlické PodhÛfií-Rvi‰tû, vrch HÛrka; ¤íãka,
2002, lit.), 63d. Kozlov. vrch. (dfiíve zfiídka, dnes †), 63e. Poliãsko (dfiíve zfiídka, v poslední dobû jen: Bystré, 2002, lit.;
Svojanov, 2002, lit.), 63f. âeskotfieb. úv. (Ústí nad Orlicí,
1905, lit.; âeská Tfiebová, 1976, lit.; âeská Tfiebová-Rybník,
1898; Semanín, 1942, lit.; Semanín – Nov˘ Rybník, 2002),
63g. Opat. rozv. (Opatov, rybník Hvûzda, 1942, lit.; Opatov,
Nov˘ rybník, 1977, lit.; Opatov 2006, lit.; Valdek, 1965, lit.;
Moravsk˘ Laãnov, 1907, lit.; Svitavy – Javorník, 1907, lit.;
Svitavy, Klá‰terní louky, 1907, lit.), 63h. Svit. úv. (Hradec
nad Svitavou, 1972, lit.; Dlouhá, 1972, lit.; Bfiezová nad
Svitavou, 1965, lit.), 63i. Hfiebeã. vrch. (âeská Tfiebová-Rybník, Marklova stráÀ, 1942, lit.; Horní Hynãina, 1992, lit.),
63j. Lan‰kr. kotl. (Lan‰kroun, 1837, lit.; Trpík – Kvûtná,
1960; Petru‰ov, 1915, lit.; Linhartice, âerven˘ vrch, 1895),
63k. Moravskotfieb. vrchy (Dlouhá Louãka, Dlouholouãské
stránû; Bûlá u Jevíãka, 1983, lit.; Malonín, 1989, lit.),
63l. M. Haná (Sudice, dvÛr Pastvisko, 1972, lit.), 64b. Jevan.
plo‰. (·tifiín, 1868, lit.), 66. Hornosáz. pah. (Osta‰ov, osada
Silvánka, 1951; Malochynû – Markvartice; âeská Bûlá,
1883, lit.; ·lapanov, 1883, lit.; Malá Losenice, rezervace
Branty; VojnÛv Mûstec, rezervace ·tífií dÛl, 1985, lit.),
67. âeskomor. vrch. (vz., jen v sv. ãásti fyt. o. mezi Proseãí
a Kun‰tátem a v okolí Jihlavy), 68. Mor. podh. Vysoã. (vz.,
jen v sv. ãásti fyt. o., na jih po Studenec, Námû‰È nad Oslavou
a âuãice; mimo tuto oblast jen star˘ údaj Bítov, hrad Corn‰tejn, 1897, lit.), 69. Îelez. hory (dfiíve roztr., nyní vz.),
70. Mor. kras (HabrÛvka, 1909, lit.; Kfitiny, 1929, lit.; Brno,
vrch Hády, 1939, lit.; Brno-Lí‰eÀ, Lí‰eÀsk˘ les, 1924),
71b. Drah. plo‰. (Milkov, 1911, lit.; Lhota u Konice, âunínsk˘ Ïleb, 1911; Jedovnice, Budkovansk˘ rybník, 1932; Kofienec, 1972, lit.; Okrouhlá, louky na Stádliskách, 1972, lit.;
Bene‰ov, 1951, lit.; Otinoves, 1911, lit.), 71c. Drah. podh.,
73a. Rychleb. vrch. (vz.), 73b. Hanu‰. vrch. (Branná, 1954,
lit.; Alojzov, 1986, lit.; Bukovice, 1982, lit.; Klepáãov, 1946;
·umperk, 1928; Horní Studénky, 1933; ·títy, 1970, lit.),
74b. Opav. pah. (Velké Heraltice, 1957, lit.; ·templovec,
1957, lit.; Opava, 1832, lit.), 75. Jes. podh., 76a. Mor. brána
vl. (vz.), 77c. Chfiiby (Bunã, 1923; Stfiílky, Stfiíleck˘ hrad,
1966; Vfiesovice, Moravanské lúky; Moravany, lom KameÀák, 1990, lit.; Stfiíbrnice, Stfiíbrnické paseky, 1991, lit.;
Buchlovice-Smraìavka, 1941, lit.), 78. B. Karp. les. (roztr. aÏ
dosti hojnû), 79. Zlín. vrchy (vz.), 80a. Vset. kotl. (vz.),
80b. Vefiov. vrchy (Jasenice, 1979, lit.), 81. Host. vrchy (vz.),
82. Javorn. (roztr.), 84a. Besk. podh. (vz.), 84b. Jablunk. mezih. (Jablunkov, vrch Vitali‰ov, 1987, lit.; Bukovec, 1994,
lit.). – O: 85. Kru‰. hory (Abertamy, hora Ple‰ivec, 1907,
lit.; Jáchymov, zaniklá osada Klínovec, 1929; BoÏí Dar,
1902; Jáchymov – hora Klínovec, 1914; Louãná, osada Háj,
1988, lit.; Kováfiská, lom u hájovny Vápenka, 2002, lit.),
86. Slavk. les (Krásno nad Teplou – âistá, 1889, lit.),
87. Brdy (Skofiice, zaniklá osada PadrÈ, 1966, lit.; hora Tfiem‰ín, 1926; Teslíny, 1966, lit.), 88. ·um. (dfiíve roztr., nyní vz.;
údaje chybûjí z fyt. p. 88e. Trojmez. hor., 88f. Îelnav. hor.
a 88h. Svatotomá‰. hor.), 89. Novohr. hory (Hojná Voda, hora
Vysoká, 1883, lit.), 91. Îìár. vrchy (dfiíve roztr., nyní vz.),
92a. Jiz. hory les. (Smûdava, 1950; Jizerka, pod Bukovcem,
1986, lit.; Bedfiichov, 1961; Horní Polubn˘, 1951), 92c. âer.
Studnice (Nová M˘tina, 2002, lit.; Horní âerná Studnice,
2002, lit.), 93. Krk. (dfiíve dosti hojnû, nyní vz.), 95a. âes.
hfieb. (dfiíve roztr., dnes vz.), 95b. Král. hor. (Králíky: vrchy
Jefiáb, Jefiábek a Mal˘ Karlov, 1970, lit.), 96. Král. SnûÏ.
(vz.), 97. Hr. Jes. (dosti vz.), 98. Níz. Jes. (Norberãany, rozcestí Zlatá lípa – âervená hora, 1993 lit.; Valtefiice, 1931),
99a. Radh. Besk. (dosti vz.).
Celkové roz‰ífiení: Evropa od Britského souostroví
a Skandinávie na severu aÏ po Stfiedozemí na jihu; na
v˘chod pfies Malou Asii do âíny a Japonska. – Mapy:
MEUSEL et al. 1965:106; BAUMANN et KÜNKELE 1982:140
(Evropa).
2. Gymnadenia densiflora (WAHLENB.) A. DIETRICH – pûtiprstka hustokvûtá
Tab. 75/4
Gymnadenia densiflora (WAHLENBERG) A. DIETRICH
Allg. Gartenzeitung 7:170, 1839. – Syn.: Orchis conopsea
b [var.] densiflora WAHLENB. Kongl. Vetensk. Acad. Nya
Handl. 27:68, 1806. – O. densiflora (WAHLENB.) SWARTZ
Neues J. Bot. 1:19, 1806. – Gymnadenia conopsea var. densiflora (WAHLENB.) LINDL. Gen. Sp. Orchid. Pl. 276, 1835. –
G. conopsea subsp. densiflora (WAHLENB.) K. RICHTER Pl.
Eur. 1:279, 1890.
Vytrvalé, (40–)54–80(–100) cm vys. byliny.
Hlíza 1, hluboce dvoudílná, s díly vesmûs dvouklan˘mi, kofieny neãetné, tenké, ± zdéli hlíz. Lodyha pfiímá, oblá, v hor. ãásti nûkdy r˘hovaná, na
bázi s 1–2 zakrnûl˘mi ‰upinovit˘mi pochvat˘mi
listy. Listy dvoufiadû uspofiádané, zelené aÏ tmavû
zelené, dol. lodyÏní listy lupenité, v poãtu
3–6(–8), vût‰inou soustfiedûné v dol. 1/3 lodyhy,
úzce kopinaté, s pochvou, druh˘ list od báze
(15–)16–25(–29) cm dl., (1,3–)1,6–3,3(–4,7) cm
‰ir., mezi kvûtenstvím a plnû vyvinut˘mi lupenit˘mi listy v dol. ãásti lodyhy je‰tû (3)4–9(–12) mal˘ch listenovit˘ch listÛ bez pochev. Klas zprvu úzce
kuÏelovit˘, pozdûji válcovit˘, (5–)6–15(–24) cm
dl., dosti hust˘, (29–)40–110(–172)kvût˘, poãet
kvûtÛ v kvûtenství dûlen˘ jeho délkou v cm =
5,0–6,5; listeny vût‰inou kopinaté, obloukovitû
zahnuté, ãasto del‰í neÏ semeník. Kvûty masovû
ãervené aÏ nachové s intenzivní pfiíjemnou vÛní
pfiipomínající vÛni karafiátu, ‰efiíku nebo hfiebíãku, s nektarem; okvûtí (5–)8–12(–14) mm vys.,
(8–)10–14(–16) mm ‰ir., postranní vnûj‰í okvûtní
lístky ± odstálé, podlouhle vejãitû kopinaté, tupé,
stfi. lístek pfiilbovitû sklonûn˘; vnitfiní okvûtGymnadenia
495
ní lístky k sobû sklonûné, ± vejãité, tupé, krat‰í
neÏ vnûj‰í; pysk (3,0–)4,0–6,0(–6,5) mm dl.,
(4,5–)5,5–8,5(–10,5) mm ‰ir., mûlce 3laloãn˘, stfi. lalok pysku del‰í neÏ laloky postranní, ostruha tenká,
obloukovitû ohnutá, (9,5–)11,0–16,0(–17,0) mm dl.;
sloupek pfiím˘, asi 2,5 mm vys., tup˘; brylky nazelenalé, se stopeãkami bledû Ïlut˘mi; semeník válcovit˘, zkroucen˘, ca 8 mm dl. Tobolky ‰ir. válcovité,
7–11 mm dl. Konec VI – 1. polovina VIII. Gf.
2n = 40 (âR: 15a. Jaromûfi. Pol., 19. B. Karp.
step., 44. Mile‰. stfied., 78. B. Karp. les., 80a. Vset.
kotl.)
Poznámka: Metodou prÛtokové cytometrie byly zji‰tûny rostliny odpovídající obsahem jaderné DNA diploidÛm
(2n = 40) také z fyt. o. 6. DÏbán, 12. Dol. Pojiz. a 27. Tachov.
bráz.
Ekologie a cenologie: Bazická svahová
prameni‰tû a údolní slatiny, ãasto téÏ na sezónnû
vys˘chav˘ch stanovi‰tích jako jsou napfi. svahové
sesuvy, antropicky naru‰ené profily, litorál zatopen˘ch lomÛ a rozvolnûné svahové trávníky na
podkladu vápnit˘ch jílovcÛ (slínovcÛ). Nejãastûji
ve spoleãenstvech svazÛ Caricion davallianae,
Molinion a Bromion erecti.
Roz‰ífiení v âR: Vzácnû v termofytiku
i mezofytiku v s. polovinû âech a na j. a v. Moravû, nejvíce lokalit soustfiedûno v Bíl˘ch Karpatech. Od planárního do suprakolinního stupnû
(max.: Lopeník, rezervace U Zvonice, 650 m).
Vût‰ina v˘skytÛ patfií minulosti, v poslední dobû
potvrzena pfiedev‰ím z âeského stfiedohofií a Bí◊ – Mapy: JATIOVÁ et ·MITÁK
l˘ch Karpat. § 1996:293 (Morava); MARHOLD et al. 2005:165.
T: 4b. Lab. stfied. (Velké Îernoseky – Knoblo‰ka, 2004,
lit.; Litomûfiice-Pokratice, rezervace Bílé stránû), 4c. Ú‰tûc.
kotl. (Îitenice, 2005; Zahofiany; Dolní ¤epãice; Chotinûves,
v‰e lit.), 6. DÏbán (Bílichov, Bílichovská myslivna, 1890, lit.;
Lísk˘, 2004, lit.), 11a. V‰et. Pol. (Mûlnická Vrutice, rezervace Polabská ãernava; Neratovice, 1889; V‰etaty, 1926),
15b. Hrad. Pol. (âeská Skalice, zátopové území Rozko‰,
1969, †; âeská Skalice, rezervace Dubno), 15c. Pard. Pol.
(Da‰ice – Zminn˘, 1889, †), 16. Znoj.-brn. pah. (Kufiim, rezervace ObÛrky-Tfie‰tûnec), 17. Mikul. pah. (Mikulov, 1. polovina 20. stol.), 18a. Dyj.-svr. úv. (Nov˘ Pfierov, 1923; Bfieclav, 1902), 19. B. Karp. step. (KnûÏdub, rezervace âertoryje;
Velká nad Veliãkou, rezervace Zahrady pod Hájem; Javorník,
rezervace Nad Vápenkou; Javorník, hliník; Horní Nûmãí,
rezervace Drahy; Korytná, Horní louky, 1924). –
M: 27. Tachov. bráz. (Chotûnov, 2002), 44. Mile‰. stfied.
(Skalice, vrch HouÏetín, 2008; Chrá‰Èany, Solanská hora,
2005), 60. Orl. opuky (âerníkovice, 1976), 61a. Kfiivina (Ra‰ovice, 1939), 62. Litomy‰. pán. (StradouÀ, 1976), 63f. âeskotfieb. úv. (âeská Tfiebová, 1977; Semanín, 1973), 63g. Opat.
rozv. (Opatov, 2007), 69a. Îeleznoh. podh. (âejkovice,
1887), 77c. Chfiiby (Zdounky), 78. B. Karp. les. (vz.), 80a.
Vset. kotl. (RÛÏìka), 81. Host. vrchy (Ratibofi, údolí Kobeln˘, po r. 1995; Trnava, 2005), 82. Javorn. (Vala‰ské Klobouky, rezervace JavorÛvky).
496
Gymnadenia
Celkové roz‰ífiení: Roz‰ífiení dosud nedostateãnû
známé. Druh byl zatím potvrzen od Britského souostroví po
stfi. oblasti evropské ãásti Ruska, na sever zasahuje do j.
Skandinávie (j. ·védsko), na jih po Slovinsko, s. ãást Chorvatska a Itálie; ãast˘ v˘skyt na Slovensku a v Rakousku.
3. Gymnadenia odoratissima (L.) L. C. RICHARD – pûtiprstka vonná
Tab. 74/1
Gymnadenia odoratissima (LINNAEUS) L. C. RICHARD
Orchid. Eur. Annot. 35, 1817. – Syn.: Orchis odoratissima
L. Syst. Nat., ed. 10, 2:1243, 1759.
Vytrvalé, ‰tíhlé, (10–)15–35(–50) cm vys.
byliny. Hlíza 1, hluboce dvoudílná, s díly vesmûs
dvouklan˘mi, kofieny neãetné, tenké, ± zdéli hlíz.
Lodyha pfiímá, oblá, dole hladká, nahofie r˘hovaná, na bázi s 1–2 zakrnûl˘mi ‰upinovit˘mi pochvat˘mi listy. Listy s náznakem dvoufiadého
uspofiádání, modrozelené, dol. lodyÏní listy lupenité, v poãtu 3–7, sblíÏené pfii bázi lodyhy a pfiisedající v úrovni nebo pod povrchem pÛdy, ãárkovité, nûkdy ãárkovitû kopinaté, s pochvou,
druh˘ list od báze 6,5–13,0 cm dl., 0,5–1,4 cm
‰ir., mezi kvûtenstvím a plnû vyvinut˘mi lupenit˘mi listy v dol. ãásti lodyhy je‰tû 1–4 malé listenovité listy bez pochev. Klas zprvu úzce kuÏelovit˘, pozdûji válcovit˘, dosti hust˘, 3,0–8,5 cm
dl., asi 1,2 cm v prÛmûru, 10–64kvût˘; listeny kopinaté, obloukovitû zahnuté, zpravidla del‰í neÏ
semeníky. Kvûty rÛÏové aÏ svûtle ãervené, ãasto
naÏloutlé nebo bílé, silnû a pfiíjemnû vonné,
s nektarem; okvûtí 4–5 mm vys., 5–6 mm ‰ir., postranní vnûj‰í okvûtní lístky rovnováÏnû odstálé,
úzce eliptické, tupé, nûkdy s nasazenou tupou
‰piãkou, stfi. lístek mírnû pfiilbovitû sklonûn˘;
vnitfiní okvûtní lístky k sobû sklonûné, ± vejãité, tupé, postranní krat‰í neÏ vnûj‰í; pysk
(2,7–)3,0–3,3(–3,4) mm dl., 1,9–3,6 mm ‰ir.,
mûlce 3laloãn˘, stfi. lalok pysku del‰í neÏ laloky postranní, ostruha tenká, mírnû prohnutá,
(3,9–)4,6–8,5(–9,6) mm dl.; sloupek pfiím˘, nanejv˘‰ 2 mm vys., tup˘; brylky zelenavû Ïluté, se stopeãkami bíl˘mi; semeník válcovit˘, 5,5–7,3 mm
dl., zkroucen˘. Tobolky válcovité, 4–6 mm dl.
VI–VIII. Gf.
Ekologie a cenologie: Vlhké louky, slatiny, ãasto na v˘vûrech vod bohat˘ch uhliãitanem
vápenat˘m (ãernavy), vzácnû i pastviny; na pÛdách ãerstvû vlhk˘ch aÏ vlhk˘ch, ãasto vys˘chav˘ch, neutrálních aÏ slabû zásadit˘ch, slabû
humózních. Dfiívûj‰í v˘skyty v Polabí pravdûpodobnû vázány na spoleãenstva svazÛ Caricion davallianae, Molinion a Bromion erecti. V Alpách
a slovensk˘ch Karpatech v horském aÏ alpínském
stupni na zatravnûl˘ch skalách a v fiídk˘ch lesích,
vÏdy s vápnit˘m podkladem.
Roz‰ífiení v âR: Kdysi u V‰etat a Velenky
v Polabí a na Moravû na Velkém Lopeníku v Bíl˘ch
Karpatech. Ze slatinn˘ch luk u V‰etat nûkolikrát
uvádûna i doloÏena, naposledy v 80. letech 19. stol.;
v˘skyt u Velenky je zaloÏen pouze na jediném
lit. údaji (TANNICH Bestimmungsbuch Fl. Böhm.,
p. 122, 1928). Z pastvin na temeni Velkého Lopeníku uvádí druh jiÏ Holuby (HOLUBY Jahresh. Naturwiss. Ver. Trencsin. Komit. 9:39–52, 1887), doloÏil
jej R. Dvofiák v r. 1930 (ZMT). Stanûk v r. 1954
(ms.) jiÏ druh na lokalitû nenalezl a zru‰il svÛj návrh na zfiízení legislativní ochrany s poznámkou, Ïe
stanovi‰tû je zniãeno pastvou ovcí. Poslední nález
jediné rostliny na Velkém Lopeníku je z r. 1983 (JATIOVÁ et ·MITÁK 1996:296). Jedná se v‰ak o pochybn˘ údaj, vztahující se pÛvodnû na nález z exkurze Orchidea klubu v roce 1986, lokalizovan˘
jako Bo‰ácka dolina – Predpoloma (·MITÁK Roezliana 19:30–33, 1986), tedy na území Slovenska.
Neexistuje Ïádn˘ doklad této rostliny ani není jasné, zda se nález t˘kal moravské ãi slovenské strany
Velkého Lopeníku. Nález pûtiprstky vonné v rozsáhlém komplexu Velkého Lopeníku v‰ak není vylouãen. V souãasnosti v âR vyhynul˘ druh. † – Mapy: JATIOVÁ et ·MITÁK 1996:297 (Morava).
T: 11a. V‰et. Pol. (V‰etaty, 80. léta 19. stol., †), 11b. Podûb. Pol. (Velenka, 1928, lit., †). – M: 78. B. Karp. les. (Bfiezová, hora Velk˘ Lopeník, 1930, †).
Údaje z Moravy (Mohelno a Îidlochovice; cf. PROCHÁZKA 1980:195; DOSTÁL Nová Kvût. âSSR 2:1435, 1989) jsou
pravdûpodobnû mylné.
Celkové roz‰ífiení: Pfiedev‰ím hory stfi. Evropy, na
sever zasahuje do j. Skandinávie (j. ·védsko), na jih do s.
·panûlska, Francie, s. Itálie, Srbska, Bosny a Hercegoviny
a Rumunska, na v˘chod po stfi. oblasti evropské ãásti Ruska.
– Mapy: BAUMANN et KÜNKELE 1982:142; HULTÉN NE
1986:280.
KfiíÏenci
1 ¥ 3. Gymnadenia conopsea ¥ odoratissima =
Gymnadenia ¥intermedia PETERM. Fl. Bienitz
30, 1841
V roce 1887 byla nalezena jediná rostlina tohoto kfiíÏence v Polabí na louce u V‰etat (CONRATH
et SCHIFFNER apud âELAKOVSK¯ S.-B. Königl.
Böhm. Ges. Wiss. Prag, cl. math.-natur., 1887:623,
1888). Oba druhy se na spoleãn˘ch lokalitách kfií-
Ïí velmi ochotnû; kfiíÏenec je pomûrnû ãasto nacházen napfi. na Slovensku. Vzhledem k tomu, Ïe
se na konci 19. stol. v okolí V‰etat dosti hojnû vyskytovaly v‰echny 3 druhy rodu Gymnadenia pravdûpodobnû spoleãnû, byl v˘skyt kfiíÏence v tomto
území moÏn˘. Na území âR G. odoratissima vyhynula a tento kfiíÏenec nebyl pozdûji nalezen.
Mezirodoví kfiíÏenci
12 ¥ 13. ¥Pseudadenia P. F. HUNT – prstník
¥Pseudadenia P. F. HUNT Orchid. Rev. 79:141, 1971. =
Gymnadenia R. BR. ¥ Pseudorchis SÉGUIER. – Syn.: ¥Gymnabicchia CAMUS in BERGON et A. CAMUS Monogr. Orchid.
315, 1908, nom. illeg. [ICBN Art. H 6.2] [= Bicchia ¥ Gymnadenia]. – ¥Leucadenia SCHLECHTER Repert. Spec. Nov.
Regni Veg. 16:290, 1920, nom. illeg. [ICBN Art. H 6.2]
[= Gymnadenia ¥ Leucorchis]. – ¥Gymleucorchis STEPHENSON et T. A. STEPHENSON London Cat. Brit. Pl., ed. 11:43,
1925, nom. illeg. [ICBN Art. H 6.2] [= Gymnadenia ¥ Leucorchis]. – ¥Gymnorchis OSVAâIL. in DOSTÁL Kvût. âSR
2101, 1950, nom. illeg. [ICBN Art. H 6.2] [= Gymnadenia
¥ Leucorchis].
Lit.: GERBAUD O. et SCHMID W. (1999): Les hybrides
des genres Nigritella et/ou Pseudorchis. Cah. Soc. Franç.
Orchidophilie no. 5. Paris.
12/1 ¥ 13/1. Gymnadenia conopsea ¥ Pseudorchis albida = ¥Pseudadenia schweinfurthii
(KERNER) P. F. HUNT – prstník SchweinfurthÛv
¥Pseudadenia schweinfurthii (KERNER) P. F. HUNT
Orchid. Rev. 79:141, 1971. – Syn.: Gymnadenia ¥schweinfurthii HEGELM. ex KERNER Verh. Zool.-Bot. Ges. Wien
15:213, 1865, nom. illeg. – ¥Leucadenia schweinfurthii (KERNER) SCHLECHTER Repert. Spec. Nov. Regni Veg. 16:290,
1920, nom. illeg. – ¥Gymnorchis schweinfurthii (KERNER)
OSVAâIL. in DOSTÁL Kvût. âSR 2101, 1950, nom. illeg.
KfiíÏenec sv˘mi znaky intermediární mezi rodiãi, zejména pokud jde o v˘‰ku rostlin, velikost
a tvar okvûtních lístkÛ a ostruhy. Kvûty jsou svûtle rÛÏové. V západní a sz. Evropû pomûrnû ãast˘
kfiíÏenec na lokalitách obou rodiãÛ, na na‰em území zaznamenán zatím jen u Stfiíbrnice (HRUBY
Die Ostsudeten, p. 71, 1914) a na Pradûdu (PROCHÁZKA 1980:257).
O: 96. Král. SnûÏ. (Stfiíbrnice, lit.), 97. Hr. Jes. (Pradûd, lit.).
Poznámka: Mezirodov˘ kfiíÏenec ¥Dactylogymnadenia je uveden za rodem Dactylorhiza, mezirodov˘ kfiíÏenec
¥Gymnanacamptis za rodem Anacamptis.
13. Pseudorchis SÉGUIER – bûloprstka *)
Pseudorchis SÉGUIER Pl. Veron. 3:254, 1754. – Syn.: Leucorchis E. H. F. MEYER Preuss. Pflanzengatt. 50, 1839. –
Bicchia PARLAT. Fl. Ital. 3:396, 1860 (“1858“).
Lit.: FÜLLER F. (1969): Die Orchideen Deutschlands, 8. Teil, Platanthera, Gymnadenia, Leucorchis. (Neue BrehmBücherei. Vol. 411). Wittenberg. – SENGHAS K. (1972): Leucorchis versus Pseudorchis. Orchidee 23:203–205. – SEYBOLD S.
*) Zpracoval F. Procházka
Gymnadenia / Pseudorchis
497