stáhnout - Střední škola obchodu, služeb a řemesel

Komentáře

Transkript

stáhnout - Střední škola obchodu, služeb a řemesel
WWW.SSJS-TABOR.CZ
Výměnné pobyty studentů
Holandsko - 2008
Střední škola obchodu, služeb a řemesel a
Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky
Občanské sdružení TULIP
ÚVODNÍ SLOVO
UVNITŘ
TOHOTO
VYDÁNÍ:
Nizozemsko
Nizozemské království
Kinderdijk
- větrné mlýny
Řekněte „sýr“ ...
Holandské dřeváky
Holandské tulipány
Vodní kanály
Amsterdamské mosty
Na kole ….
Amsterdam
2
3
4
7
8
Vzkazy od holandských
9
Boháčová Marie
10
Šusová Cecílie
11
Janečková Johana
Chovancová Tereza
Krátká Karolína
Krůželová Ivana
Matušková Kristýna
Barvířová Lucie
Schmidtová Dominika
Volková Tereza
Voráčková Tereza
Vanická Nela
Veverková Lucie
Kožerová Iva
Kroužilová Lenka
Seifertová Erika
Vlasová Michaela
znávání reálií země, kulturu a
sport. Reciproční část výměny
tvoří pobyt holandských studentů v českých rodinách. Takto
navázané kontakty studentů
často přetrvávají i do doby po
ukončení studia.
(Republiek der Zeven Verenigde Nederlanden, 1581–
1795). V napoleonských
letech 1806–1810 však existovalo Holandské království,
pod které spadala velká část
Nizozemska.
Dnešní Holandsko tvoří dvě
provincie: Severní Holandsko (Noord-Holland) a Jižní
Holandsko (Zuid-Holland),
které vznikly v roce 1840. Již
v době Nizozemské republiky tvořilo Holandsko politické, ekonomické i kulturní
centrum, v Holandsku se
nachází nejvýznamnější města a přístavy, např. Amsterdam, Rotterdam, Haag, Delft
atd.
6
Rotterdam
Špalová Klára
Každoroční výměnné a pracovní
pobyty prohlubují jazykové znalosti a připravují mladou generaci, aby uspěla na evropském
trhu práce. Mezinárodní kontakt
studentů je chápán jako moderní forma výuky a v neposlední
řadě přispívá k reprezentaci
České republiky v zahraničí.
Všechny pobyty našich studentů
jsou zaměřeny na praxi v oboru
hotelnictví a turismus, návštěvu
středisek praktické výuky, po-
5
Historie
kamarádů
Občanské sdružení Tulip
a Střední škola obchodu,
služeb a řemesel a Jazyková
škola s právem státní jazykové zkoušky v Táboře spolupracuje již patnáct let
s holandskou školou obdobného zaměření. Naše spolupráce se během patnácti let
ustálila na stabilní formě
organizace. Hodnocení výměnných pobytů a odezva
studentů potvrzují, že náš
výměnný systém je velikou
motivací při náboru nových
studentů.
12
13
14
15
16
17
HOLANDSKO
Holandsko je název středozápadní části a historického
území Nizozemska, který se
často (a ne správně) používá
pro označení celého státu.
V době Svaté říše římské
bylo Holland jedním z hrabství, později nejdůležitější
provincií Republiky spojených nizozemských provincií
STRÁNKA
2
Jméno Holandsko etymologicky pochází z termínu
holt land, „dřevěná země“,
neboť krajina byla pokryta
velkým množstvím lesů
90 % všech Nizozemců
žije ve městech. Nizozemsko je velmi hustě osídlené
- ačkoli má Nizozemsko
oproti Česku téměř poloviční rozlohu, žije zde znatelně více obyvatel – 16
milionů. Skoro polovinu
těchto obyvatel zahrnuje
konurbace Randstad, kterou tvoří především čtyři
velké aglomerace Amsterdam, Haag, Rotterdam a
Utrecht. Nizozemsko je
příkladem (nepočítáme-li
přistěhovalectví po 2. světové válce) etnicky téměř
homogenního státu. Vedle
většiny Nizozemců zde žijí
menšiny Frísů (jejich jazyk
fríština je úřední) a Němců.
Ještě menší jsou pak menšiny přistěhovalců z Maroka, Surinamu, Antil, Indonésie a Turecka.
Členství země v
organizacích
Nizozemsko je členskou
zemí Evropské unie, Severoatlantické aliance
(NATO), OSN, Rady Evropy, OBSE a OECD.
Cestovní ruch
Klíčovými destinacemi
jsou Amsterdam a Den
Haag. Mimo těchto dvou
měst, která nabízejí rozsáhlé soubory historických
památek stojí za návštěvu
městečka Severního Holandska jako Alkmaar nebo
Eidam nabízející náhled do
historie přípravy sýrů. Další turistickou atrakcí je
Keukenhof - Zahrada Evropy.
Nizozemsko - Nederland (NL)
Provincie (Provincies) a jejich hlavní města
Dnešní Holandsko
tvoří dvě
provincie: Severní
Holandsko
(Noord-Holland)
a Jižní Holandsko
(Zuid-Holland),
které vznikly v
Drenthe
(Assen) |
Flevoland
(Lelystad) |
Frísko
(Leeuwarden) |
Gelderland
(Arnhem) |
Groningen
(Groningen) |
Jižní
Holandsko
(Haag) |
Limburk
(Maastricht) |
Overijssel
(Zwolle) |
Severní
Brabantsko
('s-Hertogenbosch)
Severní
Holandsko
(Haarlem) |
roce 1840.
Nizozemské království
Nizozemsko
(Haag) •
Nizozemská královna Beatrix
VÝMĚNNÉ
POBYTY
STUDENTŮ
Nizozemské Antily
(Willemstad) •
Aruba (Oranjestad)
OBČANSKÉ
SDRUŽENÍ
TULIP
STRÁNKA
Kinderdijk - větrné mlýny
Pokud budete mít zájem poznat unikátní místo, zajeďte
navštívit soutok řek Noord a
Lek, kde se vyjímá slavná
skupina devatenácti mlýnů
pocházejících z osmnáctého
století. Tento komplex je největším skanzenem polderových mlýnů v Nizozemsku.
Leckoho by mohlo zmýlit
využití těchto větrných kolosů, avšak toto seskupení bylo
využíváno výhradně k odčerpávání vody. Důvodem byla
intenzivní snaha o postupné
vysoušení
polderů.
Jeden z mlýnů je možno
prohlédnout skrz naskrz od
dubna do září. Pokud tento
kraj navštívíte v červenci a
srpnu, máte šanci zhlédnout
v chodu všechny mlýny každou sobotu. Večer osvětlené
mlýny uvidíte i v září a v
domě s čerpadlem neopomeňte navštívit muzeum
věnované mlýnům a polderům.
Kinderdijské větrné
mlýny byly v roce 1997 zařazeny na seznam světového
kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Bochníky a
koule
lahodných
tvrdých sýrů
doplňují
Řekněte „sýr“ ...
kamínky
mozaiky
typických
... a vybaví se vám Holandsko. Bochníky a koule lahodných tvrdých sýrů doplňují
kamínky mozaiky typických
symbolů Holandska.
Nelze je přehlédnout – specializované prodejny, stejně
jako stánky na trzích či oddělení sýrů v potravinářských
obchodech upoutají každého.
Němými svědky holandské
sýrové historie jsou vážní
budovy, které naleznete v
mnoha městech. Tradice oží-
vají při sýrových trzích, z
nichž nejznámější se konají v
Alkmaaru, Edamu či Goudě.
Vesničky Gouda a Edam daly
názvy dvěma nejznámějším
sýrům. Jak je od sebe rozeznáte? Gouda má většinou
tvar kola se zaoblenými
okraji, hmotnost 4-20 kg,
zatímco pro Edam je typickou formou koule vážící 1,7
kg. Hlavní rozdíl mezi těmito
dvěma druhy je v tučnosti:
Gouda je tučnější, zatímco
Edam má být sušší a tužší.
Nejlépe se se sýry seznámíte
při návštěvě některé ze sýrových farem, během které se
seznámíte s výrobou sýry od
A do Z. Prohlídku můžete
poté zakončit koupí některého ze sýrů.
Ochutnejte holandskou verzi
eintopfu – stamppot. Toto
pro venkovské holanďany
velmi typické jídlo je stále
populární. V hospodě si k
němu objednejte jedno z
dobrých, lehkých místních
piv. Ke kávě ještě zkuste
další specialitku – vaječný
koňak Advocaat.Nizozemsku
přátelé je začali nazývat sýrová
hlava.
Sýr se skladuje nejlépe v ledničce a měl by se sníst co
nejdříve. Pokud máte sýr uchovaný v ledničce měl by být
vyndán tak hodinu a pul před
servírováním. Sýr, který je
moc studený ztrácí své přírodní
aroma a chuť, stejně jako víno,
které má mít pokojovou teplotu. Před osychání ochráníte sýr
zabalením do alobalu nebo
plastikového
filmu.
Je lépe kupovat čerstvý sýr
častěji než ho uchovávat dlouhou dobu.
Perfektní spojení
tvoří holandský sýr a
víno. Port s Edamem, Goudou. Nejdůležitějším pravidlem je, že víno se
musí se sýrem doplňovat. Pro jemný sýr
je nejlepší spojení s
lehkým vínem. Sýr s
těžkou, silnou chutí se doplňuje s těžkým červeným vínem.
Většinou platí, že bílé víno má
přednost před červeným. V
mnoha zemích platí, že sýr se
podává na konci menu na sýrovém prkénku spolu s vínem.
se říká země sýrů, Nizozemci
jsou nazýváni sýrovou hlavou.
V dánštině znamená název
sýrová hlava také formu, do
které se holandský sýr odlévá.
V severním Holandsku prý ve
středověku místní farmáři používali formu jako helmu a ne-
symbolů
Holandska.
3
STRÁNKA
4
Holandské dřeváky
S holandskými dřeváky
(klompen) se určitě setkáte
v každém městě, městečku,
zapadlé vesnici, u každé
sebemenší atrakce, zkrátka
u každého stánku se suvenýry (na každém rohu).
Tyto dřeváky jsou symbolikou a folklórem doby
minulé, ale pro mnohé
obyvatele stále něco znamenají…
"...aneb jak tyto
"...aneb jak tyto boty mohou být pohodlné?"
Holanďané jsou na tyto
boty náležitě hrdí, někteří z
nich je pořád ještě nosí a
masírují svoje chodidla.
Nepotkáte v nich někoho
ve městě, ale třeba na venkově je to běžně k vidění.
Klompen určitě mají něco
do sebe, nejsou sice pohodlné jako boty moderní
doby, ale svou romantikou
si vás určitě získají. A třeba vás napadne, že musely
být svým nenáročným
zpracováním a tím pádem
také levnějším produktem
pro méně majetné obyvatele této zajímavé země.
boty mohou být
pohodlné?"
Holandské tulipány
Během neuvěřitelně
krátké doby
pobláznily krásné
tulipány nejen
Holandsko, ale
celou Evropu.
V 16. století byly tulipány
oblíbené především v Turecku. Sultán Süleyman II.
pro ně horoval tak silně,
že to vzbudilo pozornost i
u Evropanů. Rakouský velvyslanec v Cařihradu přivezl první cibulky do Vídně
a tady se k nim dostal Carolus Clusius, tehdejší prefekt lékařské zahrady rakouského císaře. Když pak
dostal nabídku, aby se ujal
botanické zahrady v Leidenu, přivezl s sebou také
tulipány. Tak nenápadně se
zrodila jedna z legend světového květinářství a slavná kapitola nizozemské
historie: proslulé holandské plantáže tulipánů, hyacintů, krokusů a dalších
květin.
A člověk tulipány začal
šlechtit do nebývalých
tvarů i barev.
tučné voly, 8 prasat, 12 ovcí,
500 litrů vína, 4 sudy piva, 2
soudky másla, 1000 liber sýra
a přidal ještě kompletní postel, štůček látky a stříbrný
pohár.
Během neuvěřitelně
krátké doby pobláznily
krásné tulipány nejen
Holandsko, ale celou
Evropu.
Na počátku 17. století
se rozpoutala doslova tulipánová hysterie. Za jednu jedinou cibulku druhu Místokrál
zaplatil kupující 4 vozy žita, 4
VÝMĚNNÉ
POBYTY
STUDENTŮ
V písčité humózní půdě s
Jen necelých 5 km od letiště
Schiphol za městečkem Aalsmeer vyrostly haly největší
květinové burzy na světě.
Zaujímají plochu asi 120 fotbalových hřišť a denně tudy
projde kolem 13 milionů řeza-
vysokou hladinou spodní
vody a příznivým mořským
klimatem se tulipánům
velmi daří. Zpočátku byl
tulipán považován spíše za
drogu pro ty, "kdo mají k
postelovým hrátkám větší
chuť než schopnost", jak
tehdy napsal neznámý autor. Brzy si ho ale Holanďané začali cenit pro jeho
barevnost a rozmanitost.
ných květů. Každý den zde
proběhne kolem 50 000
transakcí.
OBČANSKÉ
SDRUŽENÍ
TULIP
STRÁNKA
Vodní kanály v Amsterdamu
bilní hladiny grachtů, které jsou přímo napojeny na
moře, a způsobovaly tak
četné záplavy. Bylo tedy
nutné vybudovat hráze.
Amsterdam je doslova protkán
vodními kanály, které k městu
neodmyslitelně patří a jsou
opravdu obdivuhodným dílem.
Ovšem celá romantika vodních
ploch s sebou přinášela
i mnohá úskalí v podobě nesta-
Dnešní Amsterdam tak stojí
na cca pěti milionech dřevěných pilotů. Byl postaven
protestantskými obchodníky
na třech kanálech – Herengracht (Panský kanál), Keizersgracht (Císařský kanál) a Prinsengracht (Princův kanál). Na
jejich nábřežích byly postaveny
krásné uzounké městské domy.
starého města Amsterdamu byl
vybudován v 17. století, v době
holandského Zlatého období.
Podél kanálů bylo postaveno
mnoho domů, které jsou zčásti
i v dnešních dobách obydleny,
v některých jsou kanceláře,
jiné slouží jako veřejné domy.
Díky vodním kanálům se
Amsterdamu říká Benátky
severu, poetičtější duše si vžily
název Rembrantova múza.
Systém kanálů okolo středu
Holandsko, to
nejsou jen
tulipány a
Amsterdamské mosty
Holandsko, to nejsou jen tulipány a sýry, ale také sladkovodní
kanály. Dokazují umění místních
obyvatel, kteří se vždy museli
s mořem a řekami prát o každý
kousek suché země. Hustotou
kanálů a krásou přírody okolo
nich vyniká především severní
část země - Frísko.
S četnými vodními kanály souvisí i velké množství amsterdamských mostů, kterých je
1200. Většinou jsou vysoko
klenuté nebo zvedací. V minulosti dokonce existovali kargadooři, kteří pomáhali kočárům
překonat vysoké klenutí mostů.
Nejznámějším mostem je bíle
natřený Magere Brug, který se
nachází na konci ulice
Kerkstraat. Původní byl postaven již v sedmnáctém století.
Pro nárůst dopravy musel být
nahrazen mostem širším. Ramena mostu se zvedají každých 20 minut.
sýry, ale také
sladkovodní
kanály.
5
STRÁNKA
6
Na kole Holandskem kříže krážem
S kolem se běžně cestuje
i po železnici, neboť vlaky mají zvláštní vagón k
tomu určený. Na 300
nádražích je to běžná
praxe. Železniční zastávky jsou i nejvhodnějším
místem, kde je možno si
kolo (včetně dětské sedačky, nebo přímo dětské kolo) pronajmout. Ve
všech pobočkách VVV
jsou k dispozici mapy s
širokou nabídkou cyklistických tras daného místa a regionu (tzn. Fietsroutes).
Ploché Holandsko
je ideální zemí
pro cyklistiku...
PŮJČOVNY
Kola se půjčují na 100
železničních stanicích za
5,40 Euro/den nebo 22
Euro/týden po předložení
platné vlakové jízdenky a
zálohy od 35 – 145 Euro.
Kola se půjčují i ve většině kempů a dalších půjčovnách ve větších městech, národních parcích,
rezervacích a na ostrovech.
ZNAČENÍ CYKLISTICKÝCH TRAS
Holandská síť cyklistických stezek je značena
bílým symbolem kola na
červeném podkladu a
rozcestníky ve tvaru houby s vyznačením nejkratší cesty z bodu A do bodu
B. Modrá značka s bílým
kolem označuje jízdní
pruh pro cyklisty, který
je součástí vozovky. Malé
obdélníkové značky s
nápisem ”Fietspad” nebo
”Rijwielpad”
označují
cyklistické stezky v parcích, sídlištích, na ostrovech či na venkově, které
cyklisté sdílejí s pěšími.
Symbol kola a přerušovaná nebo plná postranní
čára na vozovce rovněž
označují jízdní pruh pro
cyklisty.
Na
menších
cestách jsou vhodné a
zajímavé trasy značeny
symbolem kola. Značení
delších tras (Fietsroute,
30 - 60 km) obvykle začíná hned u železniční
stanice.Cyklistické akce
Rondje IJsselmeer
Úschovna kol na
vlakovém nádraží
v Haagu
Oblíbenou novinkou mezi
cyklistickými výlety je
putování ”Kolem jezera
IJsselmeer”. Za 6 - 7 dní
projedete na kole pět
provincií ležících podél
jezera. Trasa vede po
hrázích s překrásným
výhledem na Ijsselmeer.
Ubytování je ve *** až
**** hotelech s polopenzí a je možno vybrat si ze
dvou tras - včetně přejezdu hráze Afsluitdijk
(sedmidenní), nebo bez
Afsluitdijku (šestidenní).
Denně se ujede 45 - 65
kilometrů, start je ve
městě Hilversum. Informace: Tel.: 0031-356944114.Mapy a brožury
ANWB (Nizozemský turistický svaz) vydává mapy
se všemi značenými cyklistickými stezkami, jejich
dílčími
trasami,
nebo
okruhy za určitým cílem větrnými mlýny, pevnostmi a opevněním, po
stopách života významné
osobnosti. Vše včetně
publikace Stichting Fiets
(Sdružení Kolo) je k dostání v knihkupectvích,
pobočkách ANWB a VVV,
které zařídí i případné
ubytování na vybrané
trase, nebo zorganizují
denní výlety na kolech či
delší cyklistická putování.
Amsterdam (též Amsterodam)
je hlavní město Nizozemska. V současnosti je největším nizozemským městem, jeho finančním a kulturním centrem. V roce
2005 žilo ve městě 742 209
obyvatel, v městské aglomeraci pak přibližně jeden
a půl milionu lidí.
Amsterdam má jedno z
největších historických
městských center v Evropě
pocházející z 17. století,
nizozemského Zlatého
VÝMĚNNÉ
POBYTY
STUDENTŮ
období. V této době byl
vystavěn systém soustředných kanálů okolo středu
starého města, který
dodnes určuje tvář města.
Podél kanálů bylo postaveno mnoho domů, některé
jsou dodnes obydleny, v
jiných jsou kanceláře a
některé slouží jako veřejné
budovy. Na nábřeží se jednou za 5 let koná SAIL
Amsterdam – velkolepá
přehlídka historických lodí.
Město je proslaveno muzei, jako jsou například
Rijksmuseum, Van Goghovo muzeum, Museum Stedelijk, Rembrandtův dům
nebo Muzeum Anny Frankové a světoznámým symfonickým orchestrem Concertgebouworkest. Pozornost si zaslouží i místní
čtvrť červených luceren de
Wallen a řada kaváren, ve
kterých se prodává marihuana.
OBČANSKÉ
SDRUŽENÍ
TULIP
STRÁNKA
7
Historie
Amsterdam byl založen ve 13.
století jako rybářská vesnice na
břehu řeky Amstelu, která dala
městu jméno. Městská práva
Amsterdam obdržel v roce
1300 nebo 1301. Od 14. století
město vzkvétá zejména díky
obchodu s hanzovními městy.
Holanská vzpoura proti Filipovi Španělskému v 16. století
vyústila v Osmiletou válku,
která nakonec vedla k holandské samostatnosti. Holandská
republika se stala známou svoji
náboženskou tolerancí, a proto
se Židé ze Španělska a Portugalska, bohatí obchodníci Antwerp a Hugenoti z Francie
uchýlili do bezpečí Amsterdamu. Silná migrace vzdělaných
lidí z Flander pak dala městu
jazyk (jejich brabantský dialekt
se stal základem psané holandštiny) a udělala z Amsterdamu
obchodní centrum.
Sedmnácté století je považováno za „Zlaté období“ Amsterdamu. Na počátku století byl
Amsterdam nejbohatším měs-
Počet obyvatel zvolna rostl – v
roce 1500 žilo ve městě 10 000
obyvatel, 30 000 v roce 1570, 60
000 kolem roku 1600, 105 000 v
roce 1622 a 200 000 v roce 1700
(tedy se za 200 let zdvacetinásobil). Poté se počet obyvatel výrazně neměnil další půldruhé století.
Poté se během sta let před druhou
světovou válkou počet obyvatel
zčtyřnásobil a tento počet zůstal
stejný do dnešní doby.
Osmnácté a 19. století se nesou
ve znamení poklesu prosperity
Amsterdamu. Války Holandska se
Spojeným královstvím a Francií si
Amstel by Night
svou daň vybraly i v Amsterdamu.
Během Napoleonských válek ži-
Konec 19. století je občas nazýván druhou Zlatou dobou. V
této době byla postavena muzea, vlakové nádraží a koncertní hala (Concertgebouw).
tem Evropy. Z Amsterdamu
vyplouvaly lodě do Severní
Ameriky, Afriky, dnešní Indonésie a Brazílie a představovalo základnu mezinárodní
obchodní sítě. Amsterdamští
obchodníci měli největší podíl
v VOC a v WIC.
Díky těmto společnostem byly
navázány zámořské vztahy, které
se staly základem tvorby holandských kolonií. Amsterdam byl
nejdůležitějším místem námořní
přepravy zboží v Evropě a předním finančním centrem světa.
Amsterdamská burza byla první na
světě s nepřetržitým provozem.
votní úroveň města klesla na nejnižší bod. Avšak po založení Nizozemského království v roce 1815
se vše začalo obracet k lepšímu.
Na konci 19. století zasáhla město
Průmyslová revoluce. Byl postaven
Amsterdamsko-rýnský kanál, který
přímo spojil město s Rýnem a
Severomořský kanál spojil přístav
se Severním mořem. Oba kanály
výrazně zlepšily spojení se zbytkem Evropy a světem. Byl to také
velký ekonomický podnět. Mezi
lety 1850 a 1900 se počet obyvatel
zdvojnásobil asi na půl milionu.
V průběhu 2. světové války
okupovala město německá
vojska. Více než 100 000 Židů
bylo deportováno, nejznámější
z nich se stala mladá dívka,
Anna Franková. Tímto byla
vyhlazena téměř celá židovská
komunita města.
Během 1. světové války bylo
Nizozemsko neutrální, ale
Amsterdam poznal její následky v nedostatku potravin.
Socha Anny Frankové
Přestože je
Amsterdam
hlavním
městem
Nizozemska,
není
správním
centrem
provincie
Severní
Holandsko,
ve které leží
- tímto
centrem je
Haarlem, ani
sídelním
městem
vlády,
kterým je
Den Haag.
STRÁNKA
8
Rotterdam
Rotterdam je s 605 000
obyvateli druhým největším nizozemským
městem. Je také největším přístavem Evropy
(do roku 2004, kdy ho
předstihla Šanghaj, i
světa), městem moderní
architektury a zároveň
městem historicky významným.
Známý je zdejší přístavní komplex Europort,
který je největší na světě. V centru Rotterdamu
je Námořní muzeum,
dokumentující historii
přístavu a stavby lodí.
Část Rotterdamu byla za
války zničena následkem několika velkých
náletů, proto ve zdejším
středu města byly po
válce postaveny moderní
výškové budovy, lišící
se od běžných holandských nízkých cihlových
domů.
Turisticky atraktivní je
vyhlídka na přístavní
město z vyhlídkové věže
Euromast, vysoké 185
metrů. Zdejší rychlovýtah jezdí až na vrchol
věže nebo do restaurace
Panorama, nacházející
se ve výšce 100 metrů.
Populární je rovněž
Erasmusbrug - moderní
most spojující severní a
jižní Rotterdam.
Noční pohled na přístav
Haag
Haag byl a je
sídlem mnoha
mezinárodních
organizací.
Mezinárodní soudní dvůr
Haag, nizozemsky Den Haag,
oficiální název 's-Gravenhage,
je třetí největší město Nizozemí a sídlo nizozemské vlády, parlamentu a královny. Je
hlavním městem provincie
Zuid-Holland (Jižní Holandsko) na západě země. V roce
2007 měl Haag 474 680 obyvatel. Aglomerace zvaná
Randstad (především města
Amsterdam - Haarlem -
Haag - Rotterdam - Utrecht) však má dohromady přes
7,1 milionu obyvatel.
Haag byl založen roku 1248 Williamem II hrabětem
Hollandským a králem Německým.
Mezinárodní organizace
Stálý rozhodčí soud
Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti
Mezinárodní soudní dvůr
Mezinárodní trestní tribunál
pro bývalou Jugoslávii
Mezinárodní trestní soud
VÝMĚNNÉ
POBYTY
STUDENTŮ
OBČANSKÉ
SDRUŽENÍ
TULIP
STRÁNKA
Vzkazy od holandských kamarádů
Heineken pilsener is
wereldwijd bekend om
zijn frisse en toe
gankelijke smaak.
Heineken wordt volgens
traditioneel recept
gebrouwen met het
kenmerkende a-gist en
zuiver natuurlijke
grondstoffen.
Het was een hele gezellige
week, met veel lenke dingen, ik hoop dat jy het oak
lenk hebt gevorden.
Groetjes
Inge
Hello,
It was a really nice week
with Michaela. I hope she
had a nice week in the Netherlands. We liked the
week with Michaela. She
was very nice to the family
and to my friends. She
brought some presents from
Czech to us, so it was a
good start. I‘ m pleased i
had Michaela.
Thank you a lot.
Hielke Groothuis
Something about this week.
It was a very nice week, but it was too bad that
we cannot come to Amsterdam.
In the beginning when we met eachother it was
okay, we had to lezen about eachother.
We had a good time, it’s said that my study will
stop/ end next yaer.
That’s the reason I can’t come to your land.
Lieve Kristina,
Hoop dat je het naar je zin hebt gehad!! Ik zeker
wel …..
Liefs Janine
Co napsali naši studenti ..
Zážitky,
postřehy a
doporučení
svým
následovníkům,
najdete v
dalším textu.
9
STRÁNKA
10
U nich učitelé se
studenty diskutují
o tom, co právě
probírají a
v hodinách často
používají počítače
k výuce.
VÝMĚNNÉ
Boháčová Marie VČ 2
28. září jsme odjeli na týdenní výměnný pobyt do
Holandska. Naše škola už
mnoho let pořádá tyto výměny
se
školou
v Dotienchemu a Groenlo.
Tyto školy mají podobné
zaměření jako ta naše.
Po náročné a
dlouhé cestě jsme dorazili
do města Arnhem.
Ve škole na nás už čekali
učitelé, kteří nás přivítali
malým občerstvením a
prezentací o tom, co nás
vlastně čeká. Poté přišlo na
řadu samotné rozdělování
studentů do rodin.
Bydlela jsem u Marieke
Eiting
v Lichtenvoorde.
Přála jsem si bydlet
v paneláku, ale bohužel to
se mi nesplnilo, bydlela
jsem v rodinném domečku.
Domy
v Holandsku jsou si velmi
podobné. Typická jsou
velká okna bez záclon.
Říká se, že je to kvůli tomu, aby ostatní věděli, že
tam ti lidé nedělají nic
špatného.
V šest hodin jsem
měla
první
večeři
v holandské rodině. Jedli
jsme zapečené brambory
s masem, zeleninou a houbami, bylo to docela dobré.
Líbilo se mi, že všichni
večeří dohromady a po
večeři si povídají a ještě si
dají něco dobrého.Tohle se
u nás moc nepěstuje.Celý
večer jsme s Mariekou a
její rodinou strávili u počítače, prohlíželi jsme si
fotky a povídali si.
Úterý bylo v režii hostitelů, buď jsme s nimi šli do
školy nebo na praxi. Vstávala jsem v půl sedmé,
s Mariekou, její sestrou
Nienke a jejich matkou
jsme posnídaly a povídaly
jsme si. Ze začátku byla
komunikace docela těžká,
ale postupem času jsem už
nevnímala, že s Mariekou a
ostatními mluvím německy.
Po snídani jsme vyrazily do
školy a ač pršelo, a ne
zrovna málo, jely jsme na
kole. Cesta do Groenlo,
kam Marieke chodí do
školy, trvala asi půl hodiny.
V Holandsku začíná škola
v 8:30. Přístup učitelů mě
velmi mile překvapil. U
nich učitelé se studenty
diskutují o tom, co právě
probírají a v hodinách často používají počítače
k výuce. Ze zahraničních
filmů známe školní bufety,
kde se to o přestávkách
hemží studenty a právě tak
to chodí i na škole
v Holandsku. Přestávka
byla poměrně dlouhá. Poté
jsme se přesunuli do učebny připomínající kostel,
kde probíhaly dvě hodiny
hudební výchovy. Učitel
byl příjemný a se studenty
často vtipkoval, na začátku
hodiny jim zadal úkol na
doma. Každá skupina si
měla připravit představení
na pět až deset minut, jedna skupina měla představit
hudební styly - punk, emo
a jiné, další skupina měla
například zahrát muzikál.
Po přestávce
měli
studenti už jen jednu
hodinu a to politiku.
Zdálo se mi to hrozně
málo, jsem zvyklá být
ve škole dlouho. Celé
odpoledne až do večeře jsme strávily doma a
povídaly si, chvilku
jsem si četla, když
Marieke potřebovala
něco připravit do školy. Po
večeři jsme byli domluveni
s Terkou, Jordim, Míšou a
Hielkem, že se sejdeme a
něco podnikneme.
Ve středu ráno jsem se šla
vysprchovat a taková zima
mi ještě ve sprše nebyla
jako v Holandsku. V půl
deváté
jsme
odjížděli
z Lichtenvoorde do Dotienchemu pro zbytek studentů a pokračovali do
Amsterdamu. Jeli jsem až
k moři a navštívili farmu,
kde se vyrábějí sýry. Potom následovala prohlídka
hlavního města .
Prohlédli jsme si náměstí a
přilehlé uličky. Dostali
jsme také peníze na večeři
v menze. Po večeři nás
čekala plavba lodí. Kapitán
byl fajn a informace nám
podával v angličtině a
němčině. Do rodin jsme se
vrátili pozdě večer.
Ráno zase hrozná zima ve
sprše, poté snídaně a jely
jsme na autobusovou zastávku, kde jsme se sešli
s Hielkem, Míšou, Jordim
a Terkou a všichni jsme
jeli na sportovní den.
POBYTY
STUDENTŮ
OBČANSKÉ
SDRUŽENÍ
Holanďani pro nás připravili
různé soutěže a v závěru zápas
o pohár. Už po dopoledních
hrách a plavání v bazénu jsme
byli unaveni a to jsme ještě
museli hrát volejbal, basketbal
a florbal. Letos jsme to projeli,
ale příští rok bude pohár náš!
Po namáhavém dni nás čekala
příprava večírku v Groenlo.
Všechno bylo hrozně rychlé,
TULIP
STRÁNKA
neměli jsme moc času na přípravu. Myslím si, že se nám
vystoupení povedlo. Poté už
následovala slíbená párty. Večírek skončil okolo 10 hodiny,
kdy se všichni studenti vrátili
„domů“
Poslední den byl v režii našich
hostitelů. S Mariekou jsme
byly dopoledne doma. Já jsem
pracovala na počítači a ona si
četla. Po obědě jsme s Terkou,
Jordim, Míšou a Hielkem jeli
do Doetinchemu. Z naší malé
partičky se později utvořila
velká grupa. Odpoledne jsem
strávili po obchodech a večer
jsme se opět setkali u Hielke
doma. Bylo to super. Pouštěli
jsem si české hity a oni nám
Šusová Cecílie
zase ty holandské. Hlavní účel
této párty byl, aby nám Holanďani napsali několik slov o
tom, jak se jim líbil týden, kdy
jsme u nich byli. V jedenáct
hodin jsme se přesunuli na
místní diskotéku.
Ráno jsme všichni posnídali a
Marieke mi darovala dřeváky,
pivo z Groenlo, tulipány a pendreky. V půl sedmé jsme odjížděli z Lichtenvoorde
do Groenlo. Tady už
jsme se musely rozloučit. Cesta do Tábora
byla únavná a dlouhá,
, ale za ty zážitky mi
to stálo a moc ráda
budu příští rok ubytovávat.
VČ 3
Na svou rodinu si nemohu stěžovat, byli velice příjemní a
hodní. Všichni holandští studenti byly velice přátelští a
jejich rodiny
také.
Všem velice
doporučuji. Je
to zajímavé a
nebudete
litovat.
Špalová Klára
V Amsterodamu mě
překvapila projížďka lodí.
Z lodě vypadá město úplně
jinak, zvlášť za setmění,
když je vše krásně nasvícené.
Na poslední den pobytu
připadla oslava mých osmnáctých narozenin. Ráno
jsem vstala a uviděla, že
HT3
rodina pro mě vyzdobila
celý byt. Na stole vytvořili
ze svíček tvar osmnáctky,
navíc bylo všude plno dárků. Tohle bych od lidí, kteří mě znají sotva týden vůbec nečekala. Po slavnostní
snídani jsme s rodinou odjeli do nejlepšího holandského lunaparku Walibi
World. Byly to krásně prožité narozeniny.
11
za ty zážitky
mi to stálo a
moc ráda
budu příští rok
ubytovávat
STRÁNKA
12
Janečková Johana HT4
V holandských rodinách je vše poněkud
odlišné od života, na
který jsme v Čechách
zvyklí. U snídaně, které bývají velmi bohaté, najdete hodně druhů sýra a také sladké
Hagel, což je pochoutka, která se dává na
chléb nebo na holandské suchary.
Doufám, že se
holandským
studentům bude
příští rok v Česku
líbit tak, jako se
líbilo u nich nám.
Sportovní den se pro
většinu z nás stal noční můrou. Byl tak nabitý, že jsme sotva
chodili. No posuďte
sami: hokej, basket,
běh, šplh, plavávání,
to vše na čas. Vrcholem tohoto dne bylo
divadelní představení
pro naše hostitelské
rodiny zakončené diskotékou.
Sportovní
den se pro
většinu
z nás stal
noční
můrou.
Chovancová Tereza VČ2
V Doetinchemu jsme
měli přednášku o tom, jak
bude probíhat celý týden.
Při rozdělování do rodin si
pro mě přišel příjemný
mladý student Jordi Nijenhuis. Bydlel v městečku
Lichtenworde.
V holandské rodině jsem
dostala „ tipical holand
eat.“ Druhý den mě Jordi
seznámil se základní školou, kde vykonává svoji
praxi. Pomáhala jsem mu
až do pěti hodin, kdy pro
nás přijela Jordiho maminka. V pátek jsme strávili
den jen s holandskými studenty a večer jsme šli
s Jordim na pizzu. Okolo
deváté hodiny jsme zašli
na párty ke kamarádovi
Heilkemu, kde bylo asi
dvacet lidí, jak Holanďané,
tak Češi. Povídalo se, zpívalo, byla zábava. A ještě
týž večer jsme vyrazili na
diskotéku. Myslím, že si to
všichni užili.Doufám, že se
holandským studentům
bude příští rok v Česku
líbit tak, jako se líbilo u
nich nám.
Krátká Karolína VČ3
Když jsem si před
odjezdem balila své cestovní zavazadlo, věděla
jsem, že jedu do severské země. I počasí po
celou dobu pobytu tak
naznačovalo. Vliv severního ledového oceánu
nejspíš zasahuje až
k oblasti Beneluxu.
VÝMĚNNÉ
POBYTY
STUDENTŮ
Golfský proud již nemá
takovou sílu, takže mohu předeslat, že počasí
bylo chladné. Ihned po
příjezdu nastal kulturní
šok. Všechno tam bylo
zcela jiné, než jsem očekávala. Nejvíce mě zaujal fakt, že se agrokultura přenáší do měst, pro-
tože Holandsko znamená především pole, louky, pastviny a statky. Na
celém pobytu mi přišlo
nejhodnotnější poznání
amsterodamské architektury, která je světově
unikátní.
OBČANSKÉ
SDRUŽENÍ
TULIP
STRÁNKA
Krůželová Ivana HT3
Jeden den jsme strávili
s našimi
holandskými
studenty ve
škole. První
tři vyučovací
hodiny
měli studenti holandštinu. Připravovali
na
p oč í t a č í c h
prezentaci
na zadané
téma.
Až
budou zkoušeni, musí
svou prezentaci předvést.
Jejich styl výuky se mi
líbí, je tam taková volná a
otevřená atmosféra, více
konverzují žáci než učitelé. Pobyt v Holandsku se
mi velmi líbil. Jsem ráda,
že jsem jela. Poznala
jsem, jak se žije v jiné
zemi.
čená žena. Když někdo hodil
peníze do klobouku, který měla
položený na zemi, poslala mu
velice zvláštním způsobem
polibek na dálku, zamrkala a
zase „usnula“ A pak byla sobota. Rozloučili jsme se s našimi
rodinami, holandskými kamarády a nastoupili do autobusu.
Všichni nám mávali a my jim
také. Pobyt v Holandsku byl
super. Mám víc zkušeností ze
Barvířová Lucie
Dobře, tak abych vám řekla
něco
zajímavého
z
„Nederlandu“ Vždy mě překvapí, jak každá rodina vlastní
kola. Tím nechci říct, že
v Čechách tomu tak není, ale
Holanďané se liší tím, že kolo
je pro ně nejpoužívanější dopravní prostředek, teprve pak
je až auto. Holandsko je totiž
jedna velká placka, takže pro
Holanďany je mnohem pohodl-
nější jezdit na kole. Musím
říct, že jsem si začala zvykat i
na jiný způsob stravování. Občas jsem byla překvapená tím,
co maminka mojí hostitelky
přinesla na stůl. ale nemůžu si
stěžovat, jídlo bylo sice jiné,
ale chutnalo dobře. Šťouchané
brambory ochucené různými
bylinkami, k tomu bílou klobásu, ještě vše polít jablečným
pyré a jde se jíst. Holanďané
jsem
HT3
světa a z konverzace v cizím
jazyce. Doufám, že budu mít
možnost se ještě někdy vrátit.
HT3
během dne skoro
vůbec nejedí, zato
večeři berou jako
opravdu velké hody.Musím říct, že
pobyt v Holandsku
byl super, doufám, že
zemi tulipánů zase
brzy navštívím.
jela.
P o z n a l a
jsem, jak se
žije
zemi.
Matušková Kristýna
Po příjezdu do rodiny jsem si
vybalila věci, osprchovala se
po dlouhé cestě a usedla s mojí
„adoptivní“ rodinou k večeři.
Povídali jsme si o rozdílech
mezi Holandskem a Českou
republikou. Ve středu jsme
navštívili Amsterodam. Je to
krásné město. Na náměstí mě
zaujala
živá socha anděla, za kterou
byla převlečená mrazivě nalí-
Jsem ráda, že
v
jiné
13
STRÁNKA
14
Schmidtová Dominika VČ2
Jako hlavní prostředek pro dopravu využívají Holanďané
kola.
V
jakémkoliv
počasí,
prostě
sednou a jedou.
Nejsou to sportovní kola, spíš
vypadají
jako
naše prvorepubliková,
žádné
přehazovačky nebo
odpružené vidlice ne-
Český
večer byl
připraven
pro naše
hostitele
v duchu
táborské
historie.
mají. Bydlela jsem u
Carine
Harnsem
v rodinném domku,
byl velice pěkný.
Volková Tereza
Bylo
Do Holandska jsme odjížděli v neděli 28. října
z areálu naší školy. Dlouhá
cesta byla před námi a my
byli všichni natěšení a zároveň jsme měli strach,
jako každý, kdo jede do
neznáma. Ve středu jsme
navštívili Amsterodam.
Cestou jsme se zastavili ve
výrobně sýrů, kde většina
z nás nakoupila dárky pro
rodiče. Další zastávka byla
v rybářském městečku
Doma se zcela samozřejmě
chodilo
v botách. Se školou jsme navštívili Amsterodam,
sýrovou farmu a
rybářskou osadu.
Myslím, že program byl výborný. Český večer
byl připraven pro
naše
hostitele
v duchu táborské historie.
HT3
Vollendam. Naši a holandští učitelé nám ukázali památky Amsterodamu. Podívali jsme se také na květinový trh. Celý pátek jsem
strávila se svou holandskou
hostitelkou a jejími kamarády. Odpoledne jsem si
prošla celý statek, který
moje hostitelská rodina
vlastní a seznámila se se
všemi zvířaty, večer jsme
zakončili diskotékou
v Lichtenworde.
příjemné
být
„součástí“
Voráčková Tereza
holandské
rodiny,
poznávat
jiný
způsob
života, jiné
zvyky…
VÝMĚNNÉ
Návštěva holandské rodiny pro mě byla skvělým zážitkem,na který se nezapomíná. První den sice byl ná‐
ročný jak pro mě tak pro Lauru, mou hosti‐
telku, ale potom se POBYTY
STUDENTŮ
začala zlepšovat naše komunikace, více jsme se poznaly. Bylo pří‐
jemné být „součástí“ holandské rodi‐
ny,poznávat jiný způ‐
sob života, jiné zvyky… VČ1
OBČANSKÉ
SDRUŽENÍ
TULIP
STRÁNKA
Vanická Nela HT 2
Minulý rok jsem ubytovávala
holandskou studenku u nás
doma a letos jsem mohla cestovat já do holandské rodiny.
Když dorazíte k cíli před holandskou školu, je většina z vás
ještě v klidu a bez jakékoliv
známky stresu. Vtom se začnou sjíždět holandské rodiny
a vy s nimi budete postupně
odjíždět. To už se projeví nervozita.
Dorazíte do svého druhého
domova. Nejdříve si jej tiše
prohlídnete a začnete pomalu,
ale jistě komunikovat. Hlavně
se jich nesmíte bát, oni jsou
hodní, milí a hlavně veselí,
dokáží se pobavit každou maličkostí. A mě řekli, ať se u
nich chovám jako doma, když
budu mít hlad nebo žízeň, ať si
vezmu cokoli z lednice,ze spíže, jednoduše řečeno, brali mě
jako vlastní dítě.
Ze začátku vám třeba přijde
divné jít pro něco do lednice,
ale klidně tam jděte, protože je
to vlastně potěší a je to mnohem lepší, než když jen sedíte,
koukáte a divně se u toho tváříte. To si oni potom myslí, že se
vám u nich nelíbí a oni neví
proč.
Na celý týden máte naplánovaný pestrý program.
Až skončí páteční večer budete
si říkat, že zítra už pojedete
domů, ale také si řeknete, že
ten týdenní pobyt byl příliš
krátký. Chtělo by to alespoň
dva týdny.
V Holandsku
je překrásná
krajina plná
Protože sotva jste se rozkoukali, už musíte jet domů…
V Holandsku je překrásná
krajina plná větrných mlýnů a
louky plné dobytka…
Mě asi nejvíce zaujal obchůdek, kde vyráběli dřeváky a
výrobna sýrů.
Opravdu stojí zato do toho jít,
takových příležitostí v životě
už moc mít nebudete.
Veverková Lucie HT2
Holandsko je jedna velká
rovina, kde jsou samé louky a
loučky podél cest, plné krav,
poníků, koní a ovcí, louky
s krásně zelenou trávou, které
vypadají jako anglické trávníky.
O Holanďanech jsem například také nevěděla, že jsou
takoví milovníci kol. Překvapily mě vyhrazené silniční
pruhy, semafory a parkoviště
pouze pro cyklisty. Věřím, že
není Holanďana, který nemá
kolo. Staří, mladí, děti, do
školy, do práce, všude na
kole. A je to určitě ekonomicky výhodné a ekologicky šetrné.
Navštívili jsme Amsterdam –
hlavní město, propletené sítí
vodních kanálů, po kterých se
jezdí loďkami, velebné náměstí, překrásné uličky, stov-
ky obchůdků se suvenýry
s tématikou marihuany, která
je zde legalizovaná.
Určitě jsem si rozšířila poznatky o Holandsku, poznala
jejich kulturu a způsob života. Budu velmi ráda a dlouho
na tuto zemi vzpomínat a
určitě bych jí chtěla ještě někdy navštívit…
Kožerová Iva HT 3
Holanďané letos vyhráli pohár, snad ho příští rok
získáme zase my . Po sportovních soutěžích jsme se my,
Češi, vydali připravovat večírek a naše husitské vystoupení.
Před sedmou hodinou začali
přicházet první hosté a jejich
rodiny. Nejprve zahrála holandská kapela a pak jsme přišli na řadu my. Naše vystoupení začínalo husitským chorá-
lem. Myslím, že se
všem Holanďanům
líbilo. Můžu říct, že
výměnný
pobyt
v Holandsku se mi
velice líbil a už se
těším, až přijedou
Holanďané k nám do
Čech.
větrných
mlýnů a
louky plné
dobytka…
15
STRÁNKA
16
Bylo to krásné,
konečně jsem
viděla moře.
dostala dárečky a
ukáply i nějaké
slzičky, loučení mě
mrzelo, ale nedalo
se nic dělat
Kroužilová Lenka HT 2
Naše česká výprava zahájila odjezd do země tulipánů
v neděli 28. září 2008 kolem osmé hodiny večerní.
V průběhu cesty jsme si
stihli prohlédnout i město
Arnhem, kde mě ihned
překvapilo, jak moc lidí tu
jezdí na kole.
V pondělí odpoledne
jsme po dlouhé únavné
cestě dorazili do Doentinchemu. Holandští učitelé
nás pozvali do školy, kde
pro nás připravili milé pohoštění. Následně jsme
byli rozděleni do našich
hostitelských rodin. Ze
začátku to bylo hodně těžké. Rodinu jsem viděla
poprvé v životě. Když jsme
dorazili do jejich domu,
překvapilo mě, že si doma
nezouvají obuv. Všechny
domy v Holandsku vypadají téměř stejně. Moje
hostitelka má dvě sestry a
malého brášku. Domácími
mazlíčky byli dva psi a
portugalská kočka.
Druhý den si mě má
Holanďanka odvezla na
jejím kole do školy, kde
jsme strávili první dvě vy-
učovací hodiny. Poznala
jsem její úžasné spolužáky,
se kterými jsme vařili rajčatovou polévku.
Středeční den se mi líbil
moc, podnikli jsme výlet
do hlavního města Nizozemska, do Amsterdamu.
Cestou jsme zastavili v
mořském přístavu Volendamu. Bylo to krásné, konečně jsem viděla moře.
Večer jsme zažili jízdu lodí
po osvětleném městě.
V průběhu týdne, zvláště
ve čtvrtek, jsem si začínala
uvědomovat, že se mi po
nových kamarádech bude
moc stýskat. Počáteční
stres už byl dávno překonán, byli na mě moc hodní
a už se mi od nich nechtělo. Čtvrteční den byl velmi
náročný, nejprve dopolední
sportování v tělocvičně a
v bazénu, pak příprava
párty pro holandské rodiny
v Groenlo. Připravili jsme
dekoraci, pohoštění, aparaturu a stihli jsme i poslední
zkoušku našeho vystoupení. Párty v husitském stylu
mohla začít. Akce se snad
líbila všem a hlavně, že
byla legrace, o kterou tu
přeci šlo. Na závěr jsme si
všichni zatančili na diskotéce, o kterou se postarala
holandská strana, ta byla
obzvláště super. Takto
jsme zakončili náš zábavný
den.
dárečky a ukáply i nějaké
slzičky, loučení mě mrzelo, ale nedalo se nic dělat.
V sobotní ráno byl náš
pobyt v Holandsku ukončen, z autobusu jsme naposledy zamávali našim rodinám.
V pátek mě bolelo celé tělo
a byla jsem vděčná, že
můžu více odpočívat. Večer jsme se vydali do města, kde se sešli jak holandští, tak čeští studenti. Během večera jsem dostala
Moc se mi tam líbilo, byl
to příjemný zážitek, nejen
že jsme poznali úplně odlišnou zemi a jiný životní
styl, ale poznali jsme i nové přátele, na které budeme
dlouho vzpomínat........
Seifertová Erika VČ2
Doufám, že
holandským studentům
se v Česku bude líbit
tak jako mě u nich.
VÝMĚNNÉ
V Holandsku jsem byla
poprvé, bála jsem se tam
jet, protože jsem si myslela, že se nedomluvím, ale
bála jsem se zbytečně.
A pak přišla ta velká chvíle, rozdělení do rodin.
Moje Holanďanka se jmenovala Monigue, od začátku na mě působila velmi
příjemně, byla ochotná a
ke mně velmi milá. I její
rodina byla přátelská. Monigue má tři sestry, dvě
POBYTY
STUDENTŮ
starší a jedno své dvojče.
Měli jsme spoustu aktivit,
jezdili jsme i na výlety.
Viděli jsem Amsterdam,
rybářské městečko ležící u
moře a byli jsme na farmě,
kde se vyrábějí typické
holandské sýry.
Poslední den byl volný,
večer mi moje hostitelská
rodina připravila dort.
Pobyt v Holandsku se mi
líbil a rychle mi utekl. Je to
pro mě dobrá zkušenost a
jsem za ní ráda. Doufám,
že holandským studentům
se v Česku bude líbit tak
jako mě u nich.
OBČANSKÉ
SDRUŽENÍ
TULIP
Vlasová Michaela
Holandsko je opravdu krásná země. Zaujala mě nádherná krajina s větrnými
mlýny.
Seznámení
s hostitelskou rodinou bylo
velmi příjemné. Bydlela
jsem ve městě Lichtenvorde.
Poznání holandských zvyků
pro mě bylo obrovskou zkušeností, protože jsem mohla
srovnávat s Českou republikou. Holandsko je země
tulipánů a sýrů, proto jsme
také navštívili sýrárnu, kde
jsme se dozvěděli, jaký je
STRÁNKA
VČ1
V Holandsku jsem byla
poprvé a doufám, že ne naposled. Přivezla jsem si
mnoho krásných zážitků a
budu ráda vzpomínat.
V Holandsku
jsem byla
poprvé a
doufám, že
ne naposled.
postup při výrobě sýra. Vybrané lahůdky jsme také
směli ochutnat.
17
www.ssjs-tabor.cz
Střední škola obchodu, služeb a řemesel a
Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky
Bydlinského 2474, 390 41 Tábor
Jindra MARTINOVÁ: [email protected]
Jana MATĚJČKOVÁ: [email protected]
Jitka PŘÍBĚNSKÁ: [email protected]
Telefon: (420) 381 254 756 - 9
Fax: (420) 381 256 246
E-mail: [email protected]
POZNÁMKA:
Informace o holandských reáliích čerpány z dostupných
zdrojů internetových stránek:
www.google.cz
www.wikipedie.com
OBČANSKÉ SDRUŽENÍ TULIP
při Střední škole obchodu, služeb a řemesel a
Jazykové škole s právem státní jazykové
zkoušky v Táboře je dobrovolné, nezávislé
sdružení členů na základě společného zájmu
a je samostatnou právnickou osobou.
Cílem sdružení je poznávání života mládeže
v zemích EU ve všech oblastech společenského života, prohlubování kontaktů s odlišnými
kulturami a snaha přispívat k vzájemné toleranci a porozumění mezi mladými lidmi, podnícení tvořivosti a podnikavosti mládeže.
www.ssjs-tabor.cz

Podobné dokumenty