ZDE - Metropolitní ozvučná deska

Metropolitní
ozvučná deska
|2012−2014|
METROPOLITNÍ
OZVUČNÁ DESKA
(2012−2014)
Metropolitní ozvučná deska je odborným poradním orgánem
Rady hl. m. Prahy v otázkách rozvoje města. Základním úkolem je
poskytovat zpětnou vazbu Radě hl. m. Prahy a podávat doporučení řešení
konkrétních otázek souvisejících s rozvojem hlavního města.
Metropolitní ozvučná deska zahájila svoji činnost 28. 4. 2012, do konce roku
2014 se uskutečnilo jedenáct setkání na metropolitní úrovni v rezidenci
primátora a jedno výjezdní zasedání pod širým nebem v Praze 14.
Každého jednání se v průměru zúčastnilo čtyřicet diskutujících.
Metropolitní ozvučnou desku organizuje Kancelář komunikace a prezentace
IPR Praha. Na organizaci agendy ozvučné desky se v uplynulých letech
podílel přípravný výbor ve složení: Tomáš Ctibor, FRICS; Ing. arch. Adam
Gebrian, Ing. arch. Petr Hlaváček; MgA. David Kašpar, Mgr. Eugen Liška,
Mgr. Vít Masare, MgA. Olga Škochová.
Kontakt: Mgr. Eugen Liška – [email protected] – tel: 601 575 913
Web: www.ozvucnadeska.cz
Metropolitní ozvučná deska 1.1
|28. 4. 2012|
Rezidence primátora hl. m. Prahy
Diskutovaná problematika:
→ Definování činnosti Metropolitní ozvučné desky
→ Změna paradigmatu v územním plánování: je potřeba?
→ Vztahy a procesy v plánování a řízení města
Ze zápisu:
Ozvučná deska by primárně měla být zaměřena na
poskytování zpětné vazby politikům. Zároveň by také mohla
působit v přesahu směrem k širší veřejnosti. Působení
významných osobností a zástupců různých zájmových
skupin ve spolupráci s politiky v této nově vznikající
instituci a jejích aktivitách by podpořilo důvěru a ochotu
širšího spektra lidí pracovat společně či zabývat se
otázkami spjatými s budoucím rozvojem města. Do skupiny
ozvučné desky by měli být nominováni zástupci různých
oborů na dobu dostatečně dlouhou, aby mohli poskytovat
k vytvářeným podkladům kvalitní oponenturu.
Poslední blok debaty byl věnován vizi – faktu, že město
není sjednoceno - politická reprezentace a veřejnost nemají
společný cíl. Nepanuje dohoda na tom, jaké město chceme,
nemáme jasnou představu, kam směřovat. Přitom Praha
potřebuje silnou konsensuálně vytvořenou vizi sdílenou
většinou obyvatel a prosazovanou silnými politiky. Teprve
z ní pak může vycházet další plánování rozvoje města.
„Zaznělo zde, že Praha je trpělivá matka měst.
Praha je skutečně „mater urbium“, ale v tom
přívlastku „patientia“ můžeme také číst slovo
„pacient“. Budeme tedy s Prahou zacházet jako
s někým, komu dochází trpělivost, anebo jako
s nemocným, koho se máme pokusit uzdravit?“
doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc., primátor hl. m. Prahy
Metropolitní ozvučná deska 1.2
|6. 10. 2012|
Metropolitní ozvučná deska 1.3
|1. 12. 2012|
Rezidence primátora hl. m. Prahy
Rezidence primátora hl. m. Prahy
Diskutovaná problematika:
Diskutovaná problematika:
→ Pražský strategický plán: co s ním?
→ Jak se máme starat o veřejný prostor?
→ Jak zlepšit mobilitu v Praze?
→ Hledání nové vize Prahy: Kudy a jak?
→ Správa pražských náplavek
(zpětná vazba na koncepční materiál radní Aleksandry Udženije)
→ Metodika pro Metropolitní plán
Ze zápisu:
Ze zápisu:
Příprava Metropolitního plánu podle nové metodiky
by měla být provázena revizí Strategického plánu také
s revidovanou metodikou.
Zadání pro pořízení Metropolitního plánu vychází od
odborníků na základě vize politické reprezentace. Toto
zadání je klíčové pro obsah plánu. Mělo by respektovat
zpracované vyhodnocení revidovaného Strategického
plánu. Je třeba stanovit, jak chceme, aby se Praha rozvíjela.
Z poslední schválené aktualizace to vypadá, že Praha „chce
vše“ a strategický plán pak musí obsahovat všechno. To
vytváří zahlcenost obsahem a následnou nepřehlednost.
Extrémním dopadem snahy vložit do strategického plánu
vše je to, že následné kroky, které toto naplňují, se často
vzájemně vylučují. Měly by proto být definovány priority,
případně i definovat naopak to, co nechceme dopustit.
Na druhou stranu je třeba některé základní věci
považované za samozřejmost neustále připomínat,
aby na tento povinný základ nebylo zapomínáno.
Diskuze byla věnována z velké části tzv. Manuálu užívání
pražských náplavek, který byl vytvořen pro potřeby
MHMP. Předkládaný dokument kromě návrhů, jak prostory
spravovat, přináší množství strategických návrhů a vizí na
proměnu a využití prostor, které ovšem nejsou podloženy
dostatečnou expertízou a odbornou autoritou. Zásadním
problémem je skutečnost, že řada konkrétních návrhů
v materiálu naznačuje směr ke komercionalizaci a přetížení
místa „atrakcemi“. Bylo konstatováno, že je nutné nejprve
vytvořit celkovou koncepci pražských náplavek s cílem
definování architektonického a urbanistického přístupu
k lokalitě a způsobů jejího využití v souladu s širšími
souvislostmi koncepce rozvoje města.
Účastníci kulatého stolu dále jednoznačně podpořili
nutnost komplexního a koncepčního přístupu k problému,
který zahrne nejen náplavky, ale i celá nábřeží, ostrovy,
přítoky Vltavy a širší územní vztahy. Doporučuje se vytvořit
strategii v širším konsensu všech dotčených subjektů
a cílových skupin (např. v rámci Kanceláře veřejného
prostoru či nějaké pracovní skupiny).
„Za celou dobu svého působení v územním
plánování jsem se bohužel ani jednou nesetkala
s tím, že by představitelé města brali při
rozhodování v potaz strategický plán.“
Ing. arch. Kateřina Szentesiová – architektka,
Útvar rozvoje hl. m. Prahy
„Byl by velký omyl hodnotit náplavky pohledem
ekonomické výtěžnosti. Po veřejném prostranství
město nemůže chtít, aby mu vydělávalo.“
Ing. arch. Pavla Melková – architektka, Útvar rozvoje hl. m. Prahy
Metropolitní ozvučná deska 2.1
|26. 1. 2013|
Rezidence primátora hl. m. Prahy
Diskutovaná problematika:
→ Rozvoj Prahy v mezinárodním kontextu
→ Jaká je role kreativity v rozvoji města?
→ Změny územního plánu (zpětná vazba na dotaz radního Tomáše Hudečka:
Má město dál pokračovat v projednávání změn dosavadního územního plánu?)
Ze zápisu:
Účastníci kulatého stolu se shodli na tom, že Praha
nemusí deklarovat, že chce být kreativním městem, už
totiž kreativním městem je. Nicméně zatím neumíme
s kreativitou zacházet, vytvářet pro ni podmínky a využívat
ji. Je proto třeba dále diskutovat s ohledem na strategický
rozvoj města, jak kreativní potenciál uchopit, kultivovat
a systémově podpořit a následně lépe využívat pro rozvoj
Prahy jako celku. Město by mělo podporovat zejména lidský
potenciál, a to na všech úrovních, od komunitních aktivit
po kreativní průmysly. Město by mělo vytvářet podmínky
a prostředí, které podpoří vznik a aktivitu neformálních sítí
a skupin obyvatel, podpoří živou společnost. Kreativita není
privilegiem umělců. Je třeba vzbudit a rozvíjet kreativitu
v každém, aby se kreativita lidí vrátila zpět do města.
Kultura musí být součástí hlavních vizí strategického plánu.
Neměla by být jenom součástí image, ale plnohodnotným
obsahem města.
Účastníci se shodli, že kulturní a tvůrčí milieu je
v současnosti spíše „uvnitř“, že Praha je zvykově introvertní,
nežije ve veřejném prostoru. Téma aktivizace veřejného
prostoru je tedy pro debatu o rozvoji kreativity zcela
zásadní, neboť veřejný prostor je klíčovým médiem pro
rozvoj tvůrčí energie Prahy. Dlouhodobým cílem by tedy
mělo být, aby dění uvnitř budov „prosakovalo“ do veřejného
prostoru a veřejný prostor se stal platformou veřejného
kulturního života.
„Ozvučná deska nám dala klíč k tomu, jakým
způsobem má město postupovat při posuzování
žádostí o změnu územního plánu.“
RNDr. Tomáš Hudeček, Ph.D., náměstek primátora hl. m. Prahy
Metropolitní ozvučná deska 2.2
|13. 4. 2013|
Metropolitní ozvučná deska 2.3
|22. 6. 2013|
Rezidence primátora hl. m. Prahy
Rezidence primátora hl. m. Prahy
Diskutovaná problematika:
Diskutovaná problematika:
→ Příprava Pražských stavebních předpisů
(zpětná vazba na předběžné pracovní výstupy zpracovatelského týmu)
→ Budoucnost holešovického Výstaviště (reakce na dotaz radního
Václava Novotného: Jak má město využívat a spravovat areál Výstaviště?)
→ Duch plánu (představení a reakce na deset hlavních tezí
přípravy Metropolitního plánu)
Ze zápisu:
Ze zápisu:
Určujícím momentem debaty o Výstavišti bylo rozvázání
smlouvy se současným nájemcem areálu, společností
Incheba. Zástupci města konstatovali, že město nebude
schopné financovat ze svých prostředků investici do tohoto
areálu, tedy se rozhodli hledat investora. Diskutující
poukazovali na to, že hledat investora, když se neví na co,
je nesmyslné. Je nutné nejprve stanovit jasně obsah a pak
hledat investora (Benedikt Mohelník). Prostor v současné
době má charakter brownfieldu. Je důležité udělat dva
kroky: revize stavebně-technického stavu objektů v areálu
a paralelně s tímto vést co nejširší debatu o tom, co by
v tomto místě mohlo být. Otevření tohoto tématu co možná
nejširší veřejnosti od samého začátku do transparentní
diskuse je nutná od samého začátku. Účastníkem debaty
(která pak může mít mnoho forem) mají být: formální
instituce kulturní (včetně sportovních), které v lokalitě
jsou, pak jsou to neziskovky z lokality, pak aktivní komunita
a pak samozřejmě město ve svých správních orgánech
a v neposlední řadě umělci jako kreativní lidé se schopností
dívat se za horizont, kteří jsou schopni překvapivě
a otevřeně uvažovat (David Kašpar).
Během debaty proběhlo také na zkoušku troje hlasování.
Nikdo si nemyslel, že by budoucnost areálu spočívala
především v jeho výstavní funkci. Zhruba polovina
diskutujících areál v uplynulém roce navštívila a jasná
většina byla přesvědčena, že by se měl areál více otevřít
a zmenšit. A minimálně jeho severní a severozápadní část
bezbolestně připojit ke Stromovce.
„Současná úprava Obecně technických
požadavků na výstavbu je myšlenkově
spolu s Marxem a Engelsem v Anglii
v polovině devatenáctého století.“
Ing. arch. Pavel Hnilička , vedoucí týmu pro nové
Pražské stavební předpisy
Účastníci diskuze především rozdílně vnímali představení
koncepce města. Kromě četných poznámek k “magii”
pythagorejského uspořádání témat a zmínky o negativních
konotacích slova triáda (čínská mafie) zaznělo celé
spektrum názorů na věcnou stránku prezentace.
Počínaje ohlasy zmiňujícími silnou autorskou vizi, kterou
je třeba dále vysvětlovat v propojení na konkrétní problémy,
popřípadě konfrontovat s alternativními studiemi jiných
týmů (zmínka Osamu Okamury) až po názory, že se jedná
jen o popis stavu bez návrhové části, nezohledňující
procesy rozvoje města (Igor Kovačevič). Petr Hlaváček vidí
teze jako výslednice ideových i praktických debat, které je
třeba dále precizovat pozitivními náměty a připomínkami.
Jaromír Hainc jako zástupce zpracovatelského týmu
zdůraznil, že se jedná o prvotní návrh tezí k diskuzi,
a vyzval k doplňování chybějících témat. Zároveň zdůraznil,
že územní plán je pouze jedním z nástrojů správy města
a další programové politiky jsou předmětem jiných
nástrojů, zastřešovaných strategickým plánem.
Primátor Tomáš Hudeček zdůraznil myšlenku z počátku
prezentace, podle níž je nutné město směřovat dovnitř, jinak jej
společnost nebude schopna ekonomicky udržet. Proveditelnost
vizí a odpovědi na reálné, identifikované problémy města musí
být hlavním tématem Metropolitního plánu.
„Na začátku jsem byl jeden z nejhlasitějších
kritiků ozvučné desky, řekl jsem, že to nebude
fungovat a nikam to nepovede. Ale dneska
po roce musím konstatovat, že jsem se mýlil.“
doc. Ing. arch. Roman Koucký – architekt, Útvar rozvoje hl. m. Prahy
Metropolitní ozvučná deska 2.4
|12. 10. 2013|
Rezidence primátora hl. m. Prahy
Diskutovaná problematika:
→ Aktualizace Strategického plánu
(zpětná vazba na výsledky analýzy stavu města,
kterou připravily pracovní skupiny pro aktualizaci Strategického plánu)
Ze zápisu:
Praha na tom není z ekonomického pohledu tak špatně,
ale „žije“ z podstaty. Ve chvíli, kdy se rozvoji pomůže, ať už
institucionálně či jinak, pak bude potenciál Prahy využíván
více a mohly by se eliminovat i některé slabé stránky. Praha
nemá oficiálního zástupce, který by se staral o to, jak se tu
podniká, jaké mají firmy potřeby a nesnaží se jim vycházet
vstříc. To v době velké globální konkurence, kdy města
bojují o pracovní sílu, o firmy a investory, není dlouhodobě
udržitelné (Redek Špicar). Praha má historicky nejhorší
lobbing v tomto státě, nikdy nikdo za ni neloboval. Praha
potřebuje tým lidí, který za ni bude lobovat, a to se pak
zákonitě musí projevit ve veřejných financích, v ekonomice
(Jiří Nouza). Identita a síla Prahy jsou zřejmé, její instituce
ale vystupují jako „české“ - to je potřeba změnit. Město
věnuje malé kapacity na inovační strategie, odbornost
a nasazení lidí je převážně ze strany externistů, není zde
žádný stálý tým, který by se problematice věnoval a který
by byl kontinuálně zaměřen na rozvoj v této oblasti. Praha
musí dát navenek jasnou zprávu o tom, co chce dělat a na
co se chce zaměřit.
„Dvacet let nebyly pro Prahu prioritním
tématem její obyvatelé, ale komerční využití
města. Chceme-li dnes definovat změnu
v přístupu, měli bychom jasně říct, že teď
jdou dopředu potřeby lidí.“
PhDr. Ivan Gabal , sociolog, GAC
Metropolitní ozvučná deska 3.1
|18. 1. 2014|
Metropolitní ozvučná deska 3.2
|5. 4. 2014|
Rezidence primátora hl. m. Prahy
Rezidence primátora hl. m. Prahy
Diskutovaná problematika:
Diskutovaná problematika:
→ Koncepce pražských břehů (zpětná vazba na předběžné
pracovní výstupy Kanceláře veřejného prostoru IPR Praha)
→ Budoucnost holešovického Výstaviště II
(zpětná vazba na koncepční materiál Kanceláře strategie a rozvoje)
→ Možnosti výstavby nového koncertního sálu v Praze
→ Šest strategických cílů pro Prahu (reakce na koncepční materiál,
který připravily pracovní skupiny pro aktualizaci Strategického plánu)
Ze zápisu:
Ze zápisu:
U diskusního stolu na téma výstavby nového koncertního
sálu obecně převládal názor, že Praha a potažmo celá
republika nový koncertní sál potřebuje hned z několika
důvodů. Tím hlavním byla dosavadní nedostatečná kapacita
stávajících prostorů, která brání rozšíření repertoáru
(nejen) filharmonických těles a tím i zkvalitnění hudebního
života Pražanů. Ve srovnání například s Vídní a Berlínem
jsou nedostatečné i akustické podmínky stávajících sálů.
Zazněl také názor, že nový koncertní sál je právě tím
kýženým a chybějícím duchovním symbolem dotvářejícím
kulturní identitu Prahy. Tu se Praha paradoxně snaží hledat
i 25 let po listopadové revoluci (Miroslav Masák). I přesto,
že je hudební dědictví v Češích hluboce zakořeněno a je
třeba si jeho hodnotu uvědomovat (Benedikt Mohelník),
je vhodné zvážit míru společenské poptávky po existenci
dalšího koncertního sálu. Pražany totiž možná daleko více
trápí jiné chybějící aspekty ve městě (Václav Novotný).
Celou diskusí se prolínaly příspěvky týkající se komunikace
s veřejností, a to jak při tvorbě a projednávání aktualizace
strategického plánu, tak i ve vztahu k dalším
aktivitám města a Institutu plánování a rozvoje.
Komunikace jako základní podmínka participace musí být
otevřená a chytrá. Nabízí se možnost zapojit do procesu
studenty středních škol (Ondřej Šteffl); vtáhnout studenty
do uvažování, jak bude město vypadat za 20 let, kdy budou
v produktivním věku, je důležité. Kreativitu studentů je
vhodné usměrnit do přiměřeně zodpovědné role, například
by mohli novinářskými prostředky mapovat dění kolem
sebe (Petr Uherka). Jako pozitivní příklady aktivit, které
probíhají, byla uvedena platforma Architekti ve škole, která
podporuje výuku zodpovědného urbanismu ve školách,
nebo pořádání architektonických procházek
(Milota Sidorová). Projekt Nábřeží žije! u kázal možnosti
kombinace přímých aktivit s průběžným poskytováním
informací o pražských reáliích.
„Po předchozím vedení města jsme zdědili
nevýhodnou, leč platnou smlouvu na
rekonstrukci Průmyslového paláce. Zejména díky
autoritě Ozvučné desky se nám podařilo od té
smlouvy nakonec odstoupit.“
Ing. Václav Novotný, náměstek primátora hl. m. Prahy
„Je potřeba nikoliv obnovit, ale získat
důvěru lidí. Proto je zejména nutné
přenastavit komunikaci mezi správou
města a jeho uživateli.“
Tomáš Ctibor, FRICS, CRE, pověřený řízením IPR Praha
Metropolitní ozvučná deska 3.3
|7. 6. 2014|
Metropolitní ozvučná deska 3.4
|4. 10. 2014|
Rezidence primátora hl. m. Prahy
Rezidence primátora hl. m. Prahy
Diskutovaná problematika:
Diskutovaná problematika:
→ Manuál tvorby veřejných prostranství (zpětná vazba
na koncepční materiál Kanceláře veřejného prostoru IPR Praha)
→ Strategie incomingového turismu (zpětná vazba
na koncepční materiál Pražské informační služby)
→ Architektonické soutěže jako nástroj rozvoje veřejného prostoru města
(zpětná vazba na prezentaci Kanceláře projektů a soutěží IPR Praha)
→ Možnosti rozvoje Nákladového nádraží Žižkov
Ze zápisu:
Ze zápisu:
Téma turismu v historickém centrum města se ukázalo být
propojujícím tématem a rozebíráno bylo i u stolu, který
byl zaměřen na Manuál tvorby veřejných prostranství. Byla
řešena problematika, jakým způsobem město láká turisty.
Bylo poukázáno na dvě možné strategie: Město přistupuje
k turismu jako k businessu nebo město přitahuje turisty
pouze tím, že je příjemné a přirozené jako např. Kodaň (Dan
Merta). Na veřejných prostranstvích se pohybují tři rozdílné
skupiny: turisti, obyvatelé města a bezdomovci. Je třeba
řešit, že obyvatelé však necítí profit z turismu a vnímají
pouze negativa (Zdeněk Uherek).
Kromě „objektového smogu“ bylo poukázáno i na „smog
vizuální“. Obvykle je způsobován reklamou, která negativně
ovlivňuje tvář města. V některých případech je reklama
v pořádku, ale bylo by vhodné hledat míru regulace. V první
řadě je však nutné rozlišovat různé druhy reklamy. Kulturní
reklamu v kultivované formě je například vhodné, na rozdíl
od jiných druhů, podporovat i v památkově chráněných
oblastech (Pavla Melková). Památka je u nás pojem
vnímaný poměrně izolovaně. V zahraničí je památkou
komplex zahrnující i okolí. Tudíž i u reklamy je zohledněn
vliv na okolí (Miroslav Cikán). V otázkách omezení
„vizuálního smogu“ a reklamy lze předpokládat podporu
obyvatel Prahy (dle dokumentu Analýza uživatelů a užívání
městského veřejného prostoru hl. m. Prahy). Obyvatelé si
především veřejná prostranství představují jako klidovou
zónu bez rušivých aspektů (Zdeněk Uherek).
„Z centra Prahy se stal Disneyland
a nedá se tu žít.“
Barbara Šabachová, Komunitní centrum Kampa
V Praze chybí koordinátor městských investic ve veřejném
prostoru. Domluva jednotlivých aktérů (např. Dopravní
podnik hl. m. Prahy, TSK nebo IPR) je v takovém případě
velmi složitá. Navíc se zdaleka nejedná jen o koordinaci
výše uvedených složek. Důležitá je také komunikace
s občany a obchodníky v dotčeném místě. Jsou známy
i případy, kdy chybějící diskuze o veřejném prostoru
a následující nekoordinované etapizace „úprav“ významně
ovlivnily místní podnikatele (Osamu Okamura, Vít Masare).
I u tohoto tématu byl zmiňován IPR jako ten, kdo by
mohl tento proces koordinovat. Jako jediný totiž ví, která
investice je pro město důležitá (Ondřej Rut). Přímo z řad
expertů z IPR ale zaznívaly protiargumenty, které se opíraly
opět zejména o tvrzení, že je IPR koncepční pracoviště
s personálním podhodnocením (Jan Šépka). IPR navíc
v rámci přípravy dokumentu „Strategie koncepční přípravy
investičních záměrů na veřejných prostranstvích“ navrhuje
zřízení městského koordinátora pod Magistrátem
hl. m. Prahy (MHMP).
„Moc si vážím toho, že jste svými názory
přispěli k novému směřování Prahy.
Vznik odborných kanceláří a koncepčních
dokumentů je snad důkazem, že jsme
to tady nebrali na lehkou váhu.“
RNDr. Tomáš Hudeček, Ph.D. – primátor hl. m. Prahy
Metropolitní ozvučná deska speciál – Černý MOZD
|25. 5. 2013|
Blackville, Street For Art, Černý Most
Diskutovaná problematika:
→ Identita městské části: Jak ji budovat a posilovat?
hudecek
Ze zápisu:
Diskutovány byly možnosti vybudování zastřešující
identity pro obyvatele celé Prahy 14.. Pracovní řešení
byla nalezena dvě.
Zaprvé vytváření centrálních institucí a symbolů, jež by byly
natolik funkční, že by obyvatelům přinesly praktický užitek,
který by je mohl osobně, kulturně, sportovně, sociálně
a humanitárně rozvíjet. Vyskytly se ovšem pochybnosti,
zda není vytváření centrální instituce jen zbytečně
megalomanským a odosobnělým projektem, s nímž se
budou obyvatelé identifikovat především z politických
důvodů, nikoliv občanských. Pro účely vybudování
centrálního bodu byla zmíněna oblast na Broumarské ulici
pod kostelem svatého Bartoloměje. Realizace této varianty
by mohla umocnit image městské části navenek.
Druhou definovanou variantou posílení identifikace
obyvatel s širším správním a sociálním celkem Prahy
14 bylo posílení existujících, organických komunitních
vazeb v lokalitách jednotlivých mikroregionů. A to jak
neformálních komunitních sítí, tak formálních občanských
sdružení a institucí. U této varianty byl diskutován
nepříznivý efekt, kdy intervence města směrem ke
konkrétním požadavkům jednotlivých komunitních
kolektivů, pevně spojených s jednou lokalitou, povede
k posílení lokálních identit bránících se integraci do
kvalitativně vyššího identitárního společenského celku
Prahy 14. Vyslovena byla také obava, že investované
úsilí a finanční prostředky do rozvoje partikulárních
komunitních potřeb nepovedou k dostatečnému ztotožnění
s prací městské samosprávy, což je nejistá politická
investice do dalšího volebního období.
„Uvidíme, jak bude Ozvučná deska fungovat,
když je namoklá a v zimě.“
Bc. Radek Vondra, starosta MČ Praha 14
Doprovodný kulturní program
(2012-2014)
Diskutovaná problematika:
→ projekce němého avantgardního filmu Alexandra Hackenschmieda
Bezúčelná procházka s živým hudebním doprovodem
→ komentovaná prohlídka výstavy graffiti a street artu Městem
posedlí s kurátorem výstavy Radkem Wohlmuthem
→ komentovaná prohlídka kostela sv. Haštala na Starém Městě
s historikem Richardem Bieglem
→ komentovaná prohlídka výstavy Evropská cena za městský veřejný
prostor s ředitelem Galerie Jaroslava Fragnera Danem Mertou
→ komentovaná prohlídka výstavy PROBLEM IS HERE v Paláci U Stýblů
s kurátory výstavy Krištofem Kinterou a Denisou Václavovou
→ procházka po „korupčních monumentech“ Prahy s Petrem Šourkem
a cestovní kanceláří Corrupt Tour
Členové přípravného výboru Metropolitní ozvučné desky (2013–2014)
Tomáš Ctibor, FRICS, CRE
Mgr. BcA. Eugen Liška
Developer a konzultant v oblasti nemovitostí, VŠ pedagog (FA ČVUT). Během Sametové revoluce vystupoval
jako jeden ze studentských vůdců. V roce 2013 byl pověřen řízením Útvaru rozvoje hl. m. Prahy a přípravou
aktualizace Strategického plánu Prahy. Za jeho působení prošel Útvar rozvoje transformací na Institut
plánování a rozvoje hlavního města Prahy.
Scenárista a režisér. Absolvent FF UK – Komparatistika a FAMU – Scenáristika a dramaturgie. V roce 2009
byl za režii znělky Festivalu otrlého diváka oceněný v Cannes (Young Director´s Award). Kromě první ceny ve
scenáristické soutěži České televize „První dobrá“ (2006), získal mj. cenu Filmové nadace RWE&Barrandov
Studios za scénář Půlnoční míle (2011). Od roku 2012 externě spolupracuje s Institutem plánování a rozvoje
hl. m. Prahy jako konzultant v oblasti PR a manažer projektu Metropolitní ozvučná deska.
Ing. arch. Adam Gebrian
MgA. Olga Škochová Bláhová
Kritik a propagátor architektury. Moderuje a účastní se četných veřejných diskusí o architektuře a plánování
města. Pro Český rozhlas připravuje vlastní pořad Bourání, pro internetovou televizi Stream natáčel pořad
Gebrian vs. Externě přispíval do řady tiskových periodik (Lidové noviny, Respekt). Jako pedagog působí
na škole Prague Institute spadající pod North Carolina State University.
Odborná konzultantka v oblasti kulturní politiky. Vystudovala obory scénografie a divadelní antropologie na
Divadelní fakultě AMU. Vede diskuse, workshopy a semináře. V rámci platformy Kvas, o.s. se věnuje kulturní
politice a participativnímu kulturnímu plánování pro města v České republice. Spolupracovala a spolupracuje
s městy a obcemi Praha, Plzeň, Pardubice, České Budějovice, Písek, MČ Praha 14, Úsilné. Aktuálně se podílí
na tvorbě Strategického plánu hl. m. Prahy a Strategie pro kulturu a kreativitu v Pardubicích.
Ing. arch. Petr Hlaváček
Mgr. Vít Masare
Architekt a vysokoškolský pedagog. Vystudoval Fakultu architektury ČVUT, kde od roku 1990 působí jako
pedagog. V roce 2010 se stal proděkanem pro rozvoj. Roku 1993 působil jako hostující profesor na University
of Michigan College of Architecture. Založil architektonickou kancelář R. U. A. a Headhand architekti.
V současné době je ředitelem Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.
Vystudoval bezpečnostní studia na FSV UK. V minulých letech byl členem výkonné rady občanského sdružení
Auto*Mat, které prosazuje lepší prostředí pro kvalitní život ve městě. V rámci činnosti sdružení se zabýval PR,
watchdogovou činností, mezinárodními projekty a koordinací cyklojízd. V současné době působí na MHMP
jako asistent náměstka primátorky pro územní rozvoj PhDr. Matěje Stropnického.
MgA. David Kašpar
Neziskový producent v oblasti umění a kulturní manažer. Vystudoval katedru produkce na DAMU. Založil
a vedl festival umění ve veřejném prostoru Street For Art. Působil jako vedoucí manažer Kulturního centra
Zahrada, Chodovské tvrze a Centra pro nový cirkus - CIRQUEON, koordinuje projekty Prádelna Bohnice
a festival Babí léto v Psychiatrické léčebně Bohnice. V současné době působí jako ředitel KD Kyje a současně
se podílí na tvorbě Strategického plánu hl. m. Prahy.
METROPOLITNÍ OZVUČNÁ DESKA
Seznam všech účastníků v letech 2012-2014
Ing. Leoš Anderle
developer (Sekyra Group)
Ing. Jitka Cvetlerová
(ex)ředitelka Odboru územního plánu MHMP
prof. Miloš Havelka, CSc.
filozof a sociolog
Mgr. Monika McGarell Klimentová
manažerka neziskové společnosti Fórum 50%
doc. MgA. Petr Babák
grafik a VŠ pedagog
PhDr. Ondřej Černý
konzultant v oblasti kultury
Ing. arch. Petr Hlaváček
architekt, ředitel IPR Praha
MgA. Martin Kloda
architekt a publicista
PhDr. Kateřina Bečková
historička umění (Klub za starou Prahu)
Mgr. Pavel Činčera
geolog a manažer
Ing. arch. Pavel Hnilička
architekt, autor Pražských stavebních předpisů
MFA Petr Knobloch
grafický designér
Ing. Roman Bělor
ředitel festivalu Pražské jaro
PhDr. Nora Dolanská, MBA
ředitelka Pražské informační služby
Ing. arch. Luděk Hruška
architekt a developer (FINEP)
Ing. arch. Michal Kohout
architekt a urbanista (FA ČVUT)
Ing. Hynek Beneš
ředitel pražské pobočky Státní plavební správy
Ing. arch. Tomáš Drdácký
architekt a politik (STAN)
MUDr. Martin Hollý
ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice
Mgr. Petra Kolínská
politička (SZ)
PhDr. Richard Biegel, Ph.D.
historik umění, Klub za starou Prahu
Ing. Zuzana Drhová
politička (SZ)
RNDr. Tomáš Hudeček, Ph.D.
kartograf a politik (nez.)
Martin Kontra
novinář, provozovatel Bajkazylu
Mgr. Ondřej Boháč
kartograf a manažer (IPR Praha)
Mgr.A. Lucie Doleželová, PhD.
architekta a urbanistka
Diplom.-Ing. Jakob Hurrle
urbanista (Multikulturní centrum Praha)
Ing. arch. Milan Körner, CSc.
architekt a urbanista
PhDr. Michal Bregant
ředitel Národního filmového archívu
Slaven Elčić
studentská komora Rady vysokých škol
PhDr. Mgr. Jana Gutiérrez Chvalkovská
ekonomka a právnička
Mgr. Jana Kostelecká
historička umění a publicistka
ak. arch. Šimon Caban
architekt a scénograf
Ing. arch. Jakub Fišer
architekt, člen dozorčí rady Nadace české architektury
Ing. arch. Petr Janda
architekt, člen představenstva České komory architektů
doc. PhDr. Jiří Kotalík, CSc.
historik umění
Ing. arch. Tomáš Cach
dopravní urbanista (IPR Praha)
Ing. Jiří Friedel
ředitel závodu Dolní Vltava
Mgr. Karolína Jirkalová
publicistka (Art+Antiques, ČRo-Vltava)
doc. Ing. arch. Roman Koucký
architekt a urbanista (IPR Praha)
Ing. arch. Miroslav Cikán
architekt (Management plán UNESCO)
PhDr. Ivan Gabal
sociolog a poslanec
Ing. Jarmila Johnová
předsedkyně o. s. Pražské matky
Ing. arch. Ivo Koukol
architekt
MgA. Ondřej Císler, Ph.D.
architekt a VŠ pedagog
Ing. arch. Adam Gebrian
kritik architektury a publicista
Ing. arch. Jan Kasl
architekt, bývalý primátor hl. m. Prahy
Ing. arch. Igor Kovačevič
architekt (Centrum pro středoevropskou architekturu)
Tomáš Ctibor, FRICS, CRE
developer a konzultant v oblasti nemovitostí
Bc. Jan Hamza
Pražská paroplavební společnost, a. s.
MgA. David Kašpar
neziskový producent v oblasti umění
Ing. Pavel Křeček
předseda České komory autorizovaných inženýrů
Mgr. Michal Křivohlávek, Ph.D.
pracovník pro komunikaci s občanskými sdruženími
akad. arch. Vít Máslo
architekt a VŠ pedagog (FA ČVUT)
RNDr. Michaela Pixová, Ph.D.
sociální geografka
Ing. arch. Vladimír Sitta
krajinný architekt (ateliér Terragram)
Ing. arch. Kamil Kubiš
architekt (IPR Praha)
Ivan Mečl
vydavatel a kurátor
Ing. arch. Josef Pleskot
architekt (AP Atelier)
Mgr. Jiří Skalický
ředitel Odboru památkové péče MHMP
Ing. arch. Petr Kučera
architekt, organizátor populárně naučných vycházek
prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc.
ekonom a konzultant
Ing. Karel Grabein Procházka
podnikatel v cestovních ruchu
Ing. Martin Skalický
investiční ředitel REICO a. s.
Mgr. Dušan Kunovský, LL.M.
developer (Central group)
Ing. arch. Pavla Melková
architektka a urbanistka (IPR Praha)
Karim Reda Rachidi
architekt a developer
Martin Skalský
Arnika o. s.
Ing. Mgr. Oldřich Kužílek
poradce pro otevřenost veřejné správy
Mgr. Dan Merta
ředitel Galerie Jaroslava Fragnera
Jan Rajniš
podnikatel v cestovním ruchu
Ing. Tomáš Sklenář
ředitel Odboru územního plánování na MMR
prof. Ing. arch. Ladislav Lábus
architekt, děkan FA ČVUT
Th.D. Tomáš Benedikt Mohelník, OP
kněz a teolog
Ing. arch. Boris Redčenkov
architekt a VŠ pedagog (FA ČVUT)
Mgr. Ivo Slavík
kurátor (Avoid Gallery)
Ing. arch. Ivan Lejčar
dopravní urbanista
Petr Nedoma
ředitel Galerie Rudolfinum
PhDr. Daniela Retková
kurátorka (Centrum současného umění DOX)
Ing. arch. Martin Stára
architekt (IPR Praha)
Alexandr Lehmann
Pražské forum, o.s.
RNDr. Luděk Niedermayer
ekonom a europoslanec (TOP 09)
Mgr. Ondřej Rut
politik (SZ)
MgA. Lucie Stejskalová
architektka a kurátorka (IPR Praha)
Bc. Radek Lojda
politik (TOP 09)
Josef Nosek
politik
Mgr. Alena Rybníčková
Pražské fórum o.s.
Marcela Straková
kulturní manažerka a kurátorka
prof. Ing. arch. Karel Maier, CSc.
architekt a urbanista (FA ČVUT)
Ing. Jiří Nouza
Manažer a politik (TOP 09)
RNDr. Tomáš Řehák
ředitel Městské knihovny
PhDr. Zuzana Strnadová
ředitelka Muzea hl. m. Prahy
Ing. Václav Malina
dopravní inženýr (ateliér DUA)
Ing. Václav Novotný
politik (TOP 09)
RNDr. Jiří Sádlo, CSc.
přírodovědec a biolog
PhDr. Matěj Stropnický
politik (SZ)
MgA. Martin Mareček
dokumentarista a dramaturg
Ing. arch. Osamu Okamura
architekt a publicista (Era, reSITE)
Ing. arch. Jan Sedlák
urbanista a VŠ pedagog (FA ČVUT)
MgA. Jiří Sulženko
kulturní manažer (Skutr, Plzeň 2015)
prof. Ing. arch. Miroslav Masák
architekt a VŠ pedagog (FA ČVUT)
RNDr. Radim Perlín, Ph.D.
sociální geograf a VŠ pedagog
Luděk Sekyra
developer (Sekyra Group)
MSc. Petr Suška
odborník na městské plánování (IPR Praha)
Vít Masare
Auto*mat, o.s.
JUDr. PhDr. Jiří Plos
právník a VŠ pedagog (FA ČVUT)
Ing. Milota Sidorová
projektová manažerka festivalu reSITE
doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc.
lékař a politik (ODS)
prof. RNDr. Luděk Sýkora, Ph.D.
sociální geograf a VŠ pedagog
Mgr. Petr Uherka, Dipl. Mgmt.
ředitel Vyšší odborné školy publicistiky
Ing. arch. Kateřina Szentesiová
architektka (IPR Praha)
Ing. Martin Unger
developer (Passerinvest Group)
Barbara Šabachová
ředitelka Komunitního centra Kampa
Petr Urbánek, MRICS
developer a konzultant v oboru nemovitostí
Ing. arch. Miroslav Šajtar
architekt (ateliér HeadHand)
Ing. arch. Lukáš Vacek
architekt a urbanista
Ing. akad. arch. Jan Šépka
architekt a urbanista (IPR Praha)
MgA. Denisa Václavová, Ph.D.
nezisková producentka v umění
MgA. Olga Škochová
Kvas, o.s. (pro strategické plánování a participaci)
Mgr. Martin Veselý
sociální antropolog (Praguewatch, o.s.)
Petr Šourek
klasický filolog a divadelní režisér
Ing. arch. Tomáš Vích
architekt (AA VÍCH)
M. Phil. Radek Špicar
viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
Ing. arch. Michal Volf
architekt (fórum CZ/AT)
Ondřej Šteffl
ředitel společnosti Scio
Ing. Eva Vorlíčková
podnikatelka a politička (nez.)
Ing. Pavel Štěpán
prezident Českého svazu stavebních inženýrů
Bc. Radek Vondra
politik (TOP 09)
Ing. arch. Petr Štěpánek, Ph.D.
konzultant v oblasti životního prostředí
Ing. arch. Václav Vondrášek
politik (ODS)
Mgr. Adam Švejda
mediální odborník (IPR Praha)
Mgr. Petr Wija, Ph.D.
expert na sociální problematiku
doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D.
ekonomka a VŠ pedagožka
prof. Ing. arch. Zdeněk Zavřel
architekt, bývalý děkan FA ČVUT
Aleksandra Udženija
politička (ODS)
Ing. Marek Zděradička
dopravní inženýr (IPR Praha)
doc. PhDr. Zdeněk Uherek, CSc.
ředitel Etnologického ústavu AV ČR
více informací na www.ozvucnadeska.cz