Opatrnost1 - Společenství otce Pia

SPOLEČENSTVÍ MLADÝCH SV.
OTCE
PIA Z PIETRELČINY - BRNO 12. 8. 2008
LIX. katecheze
Opatrnost1
Opatrnost je ctnost, která je vždy spojena s jednoduchostí. Opatrnost nikdy
nesouvisí s prohnaností, protože prohnanost je podvod, je to lež, zatímco opatrnost
je ochranou pravdy, ctnosti, svobody. Opatrnost, která nechrání pravdu, svobodu,
dobro a ctnost je falešnou opatrností.
Opatrnost je: nedívat se, nemyslet, nemluvit, nechovat se způsobem, který
není v souladu s pravdou, kterou jsi poznal; se svobodou, která tě učinila skutečně
svobodným od pout zloby. Opatrnost je tou nejzkušenější a nejlepší, řekl bych
nepřemožitelnou stráží samotné lásky.
Otec Pio říká, že láska bez opatrnosti neexistuje. Láska je „nohama“,
opatrnost je „očima“. Láska bez opatrnosti určitě upadne a klopýtne do jámy. Oči
k obrazu a
opatrnosti chrání lásku. A dokonce, protože Bůh je láska a duše,
podobě Boží, je láskou, pak opatrnost chrání Boha.
Bůh je láska, bůh je dobrota, Bůh je jednoduchost, Bůh je čistota srdce.
Opatrnost je zosobněním celého evangelia. Evangelium bez opatrnosti neexistuje,
protože evangelium je Kristus a Kristus je láska Otce a opatrnost chrání Boha, Krista,
evangelium, lásku, křesťanský život, život kněze, zasvěceného, řeholnice, křesťana,
který chce skutečně žít podle evangelia.
Protože opatrnost chrání evangelium, opatrnost chrání každého, kdo chce
být v souladu s evangeliem. Duše, která žije evangelium bez opatrnosti je lhářkou.
Opatrnost chrání především podstatu naší osoby. My jsme
k obrazu a
podobě Boží – k lásce – a láska spočívá ve volbě dobra, čili ve svobodě. Opatrnost
, které ti
chrání zvláště svobodu, a proto jsi ochotný volit dobro, Slovo Boží,
doporučuje církev, nadřízení.
Opatrnost tě nikdy nenechá domýšlivě důvěřovat tvému já, tomu, co říkají ti,
kteří jsou vedle tebe. Opatrnost chrání tvou lásku, tvou ctnost, tvé dobro, tvé
povolání, tvůj křesťanský život, chrání tvou lásku „zde dole“ na zemi. Opatrnost se
před Božíma očima v nebi bude stávat stále dokonalejší!
Skrýváš v srdci nějaký koutek prohnanosti a proto následuješ svou radu?
Vstoupil jsi snad do nedůvěry vůči Kristu, církvi, autoritě? Nedůvěra je neopatrnost,
ta největší neopatrnost, protože nedůvěra v Krista, církev, autoritu tě vede k důvěře
ve tvé já. Následně pak vede k tomu, že následuješ radu svého já. A toto je cesta
prohnanosti, lišáctví, podvodu, zloby, lži: je to cesta satana, cesta zatracení.
Jsi o tom přesvědčen? Jsi přesvědčen, že musíš začít být opatrný, protože
opatrnost tě v opatrnosti upevní? Jsi přesvědčen, že musíš mít důvěru ve Slovo Boží,
církev, představené?
Nesmíš být pořád tak rozviklaný v následování svého svědomí, téměř jako bys
neměl jistotu ve svém rozumu, ve své inteligenci, ve svém svědomí. Ale pozor: něco
o Krista, církev, autoritu; a
jiného je ujišťovat se ve vůli, poznání a opírat se
něco jiného domýšlet si, že máš jistotu v mysli, ve svobodě, ve svědomí, nepřihlížet
o vlastní způsob myšlení, vlastní způsob
ke Kristu, církvi, autoritě a opírat se
volby.
Ach, kdybys skutečně, ve světle od Pána kompletně spálil všechno, co jsi
vystavěl lišáctvím, prohnaností, vychytralostí!
Toto vystupování, tyto postoje, tento způsob myšlení, hledění, cítění, milování
jsou vychytralými postoji, které se snažíš zakrýt či dokonce změnit v postoje dobré,
zatímco uvnitř jsou velmi zlovolné, falešné, zlé, lživé. Dokonce jsou těžce zlé, protože
čím více je zakrýváš – a tím největším zakrýváním je pokrytectví – tím více se v tobě
zakořeňuje vychytralost a Bůh bude vůči tobě „vychytralý“.
Možná, že teď cítíš ve svém srdci neschopnost, protože jsi v jámě spoután
zlobou, kvůli podvodu, který jsi sám vykonstruoval.
Obsah katecheze je překlad članku z časopisu Servi della Sofferenza r. XVII, č. 7, od Mons. Pierina
(it. prudenza) znamená: opatrnost, obezřetnost, předvídavost, znalost,
Galeone; latinsky
zkušenost, rozvážnost; podle terminologie katechismu: moudrost.
1
SPOLEČENSTVÍ MLADÝCH SV.
OTCE
PIA Z PIETRELČINY - BRNO 12. 8. 2008
Jakou myšlenku ti říká Ježíš? Ježíši stačí tvá pokora a zkroušenost srdce při
poznání tvé vychytralosti, tvé prohnanosti, tvého lišáctví. Tohle stačí, aby k tobě Pán
znovu obrátil svůj pohled, aby ti podal ruku. A nepřitěžuj si, když ti Pán podává ruku.
Snaž se vyskočit svou vůlí a dostat se ven z jámy a buď pozorný skrze opatrnost a
neupadni tam znovu!
Prudence
Prudence is a virtue which is always associated with simplicity. Prudence is never in
agreement with cunning trickery because to be cunning is to be deceitful; it is to lie
while prudence is a defense of the truth, of virtue and of liberty. A prudence which
does not defend the truth, liberty, the good or the virtues is a false prudence.
Prudence is not to look, not to think, not to speak, not to behave in an incoherent
manner with the truth which you have known, with th truth which has really freed
you from the bonds of devil. Prudence is the most fierce and greatest sentry, I
would even say the most invincible of charity itself.
Padre Pio says that charity without prudence does not exist. Charity is the feet and
prudence is the eyes. Charity without prudence certainly falls, stumbling into the pit;
the eyes of prudence guard charity. Furthermore, since God is charity and the soul
in the image and likeness of God is charity, prudence guards God.
God is charity, God is goodness, God is simplicity and God is purity of heart.
Prudence is the personification of the whole Gospel. A Gospel without prudence
does not exist because the Gospel is Christ, Christ is the love of the Father and
prudence guards exactly God himself, guards Christ, the Gospel, love, the Christian
life, the priest, a consecrated person, a nun, a Christian who really and truly wants
to live the Gospel.
Since prudence guards the Gospel, prudence guards those who want to be
coherent with the Gospel. That soul which lives the Gospel without prudence is a
liar! Prudence principally guards the essence of our person. We are in the image
and likeness of God- love and love is in the choice for the good, that is, in liberty. In
a particular way prudence defends liberty, through which you are disposed to
choose the good, the Word of God, whatever is suggested to you by the Church
and by your superiors.
Prudence never allows you to trust in your own ego through presumption, or to rely
on what is told to you by those who are around you. Prudence defends your love,
your virtue, your good, your vocation, your Christian life and guards your love down
here on earth. And in heaven prudence will become ever more perfect before the
eyes of God!
Do you hide in your heart some angle of shrewdness through which you follow your
own advice? Have you perhaps entered into distrust of Christ, of the Church, of the
authority?
Distrust is imprudence, the greatest imprudence in fact because lack of trust in
Christ, in the Church, in authority leads one to trust in one’s own ego and
consequently to follow the advice of one’s own ego. This is the way of shrewdness,
of astuteness, of deceit, of evil and of lies; it is the way of Satan and so it is the way
of damnation.
Are you convinced of this? Are you convinced that you must begin to be prudent
because prudence establishes you in prudence? Are you convinced of having to
trust in the Word of God, in the Church, and in the Superiors?
You must not always be so shaky in following your own conscience, as if you did not
have any certainty in your reason, in your intelligence, in your conscience. However
attention must be paid: it is one thing to open the security of the will, of the
conscience, resting on Christ, on the Church, on the authority but it is another thing
to presume to have certainty in the mind, in the liberty, in the conscience leaving
Christ aside as well as the Church, the authority supporting oneself on one’s own
way of thinking and one’s own way of choosing.
SPOLEČENSTVÍ MLADÝCH SV.
OTCE
PIA Z PIETRELČINY - BRNO 12. 8. 2008
Oh, if only in the light of the Lord you would completely burn what you have
constructed with astuteness, with shrewdness and with cunning behaviour.
Those attitudes, those behaviours, that way of thinking, of looking, of hearing, of
loving are all astute behaviours which try to cover or even change into good
behaviours, while inside they are completely evil, false, bad, liars. They are
absolutely bad because the more you cover – and the greatest covering is that of
hypocrisy – the more you allow astuteness to take root in yourself and God will be
astute with you.
Perhaps you now feel impotence in your heart because you are in the pit of the
bonds of evil, because of the deception which you yourself have constructed.
What is the thought that Jesus says to you? All Jesus asks for is your humility and
contrition of heart to recognize your astuteness, your cunningness, your smartness.
This is enough because the Lord returns to directing his glance at you, to extend his
hand to you. And don’t grow stout when the Lord gives a hand to you. With your
will try to give a leap up out of the pit and be attentive with prudence so that you
don’t fall down again into it.
Informace: www.spolotcepia.signaly.cz