Mapy ČR Literatura: • Murdych, Z., Novák, V. (1988): Kartografie a

Mapy ČR Literatura: • Murdych, Z., Novák, V. (1988): Kartografie a

Mapy ČR
Literatura:
• Murdych, Z., Novák, V. (1988): Kartografie a topografie. Praha, SPN,
3 20 s .
• Čapek, R. a kol. (1992): Geografická kartografie. Praha, SPN, 373 s.
Staré mapy - zdroj informací
Nejsou v kartografických zobrazeních
Mapa střední Evropy - Nicolas Cusanus - 1491
Mapa v Ptolemaiově Geografii 1513
KLAUDYÁNOVA
MAPA ČECH
• 1518 (vyryta 1517) v Norimberku
• Mikuláš Klaudyán - lékař z Mladé Boleslavi
• 1:637 000 (měřítko neobsahuje)
• ve dřevě
• místopis velmi bohatý - 280 měst (královská, panská), hrady, lesy
(zeleně), toky, bez kopečků …
• orientace k jihu, obrys velmi zdeformovaný
• jediný výtisk v litoměřické knihovně
• české názvosloví, milníky
• mapa 1/3, erby a kresba 2/3
VOGTOVA MAPA
Vydána 1712
Měřítko 1:396 000
neměla velkého rozšíření
KOMENSKÉHO MAPA
• vydání – 1624, 1627, 1664
• měřítko 1:470 000
• 500 místních názvů
• vinice, rozlišená města
• 4 veduty
• mnoho výtisků ⇒
HELWIGOVA MAPA SLEZSKA
• 1561, ve dřevě na 4 listech
• 1:550 000, má orientační síť
• bohatě zdobená
• orientována k jihu - aby Odra tekla z Horního do Dolního Slezska (shoda
dolů)
• v Orteliově atlasu
MÜLLEROVO MAPOVÁNÍ
• Jan Kryštof Müller
• mapování Moravy
• dokončeno v roce 1716
• 4 listy 1:166 000
• 1723 - první podrobné mapování Čech
Š 25 listů mapy v měřítku 1:107 000
Š celková plocha 2,82 x 2,4 m
Š 12 495 měst, administrativní členění státu, rybníky, lesy
• Další mapy:
Š Müllerova mapa Čech 1:132 000
Š Mapa království českého 1:673 000
Mapování novodobé
• Na podkladě kartografických zobrazení
• Pro účely
• evidence nemovitostí a pozemků
• územní plánování
• vojenské
• hospodářské
• turistické
Mapy velkých měřítek
Mapa stabilního katastru
Vznikají od r. 1826.
Použito Cassini - Soldnerovo, tj. ekvidistantní válcové zobrazení v
transverzální poloze. Válec se dotýkal základního poledníku, který
procházel důležitým trigonometrickým bodem - tím byl pro Čechy
Gusterberg a pro Moravu Sv. Štěpán.
Mapy byly tvořeny v měřítku 1 : 2 880. Po roce 1871 byly vytvářeny i v
měřítku 1:2500. Každý katastr byl mapován zvlášť, jde o ostrůvkovitou
mapu.
Hlavní mapovací metodou bylo protínání pomocí měřického stolu,
doplněného ortogonální metodou. Mapa obsahuje pouze polohopis
kreslený charakteristickými lomenými, z úseček složenými čarami.
Hlavním obsahovým prvkem jsou hranice pozemků. Mapy byly kresleny
barevně.
Katastrální mapa po r. 1928
Katastrální mapa zpracovaná za první republiky a částečně po r. 1945
v souřadném systému JTSK (jednotná trigonometrické síť katastrální)
Křovákově zobrazení na Besellův elipsoid.
Jedná se o konformní kuželové zobrazení v obecné poloze.
Kartografický pól má souřadnice U = 59o 42 / 43//, V = 42o 31 / 32// Ferra
Státní mapa hospodářská
• Původní kvalitní mapu v měřítku 1:5000 s podrobným výškopisem
(interval vrstevnic je 1m).
• Je vytvořena v Křovákově zobrazení.
• Označení listu se skládá z názvu mapového listu Státní mapy 1:50000
(nebyla vydána).
• Tato mapa nepokrývá celé státní území.
Technickohospodářská mapa
• Vznikla od roku 1961, jde o původní mapu v měřítkách 1:2 000, v
městech 1:1 000 a v horských oblastech 1:5 000.
o
• Vytvořena byla v Gaussově-Krügerově zobrazení v pásech po 3 na
Krasovského elipsoidu.
• Po roce 1969 se opět přešlo na Křovákovo zobrazení.
• Při její výrobě byla použita převážně letecká fotogrametrie. Pokrývá
14% státu.
Základní mapa velkého měřítka
• Vzniká od roku 1981 místo THM
• Je vytvořena v Křovákově zobrazení, klad listů má jako mapa
předešlá.
• Měřítko 1:1 000 i 1:2 000.
• Mapa nemá přesnou severní orientaci.
• mimo sídla byla použita letecká fotogrametrie a metoda polární.
• Polohopis - zjednodušen, výškopis - vynechán.
Státní mapy 1:5 000 - digitální
• Obsah digitální státní mapa odvození (DSMO-5) tvoří samostatné vrstvy
– katastrální, výškopisná a topografická.
• Vrstva katastrální - bodového pole, hranice územních celků a další
prvky polohopisu (železniční tratě, lanové dráhy, mosty, propustky a
tunely apod.).
• Vrstva výškopisu - vrstevnice s intervalem 1 nebo 2 nebo 5m, výškové
kóty.
• Podkladem pro vrstvu topografickou je digitální ortofoto-mapa.
DSMO-5
Mapy středních měřítek
• Mapování prováděna z důvodů:
• ekonomických (mapování půdy, katastrů atd.)
• vojenských (mapovat svoje i cizí území)
• Dříve - 3 vojenská mapování, později i civilní
První vojenské mapování - JOSEFSKÉ
• 1763-1787 na příkaz Marie Terezie
• základem byly Müllerovy mapy (z roku 1720) - doplnění jejich obsahu
metodou „od oka“ (bez triangulace) do zvětšenin 1:28 800 (největší v
Evropě)
• výsledek = 5 400 sekcí:
• barevné mapy 1:28 800 (1:14 400 města a voj. prostory)
• mapovaly se: cesty, zděné budovy, kamenné mosty, louky, pastviny a
řeky, k tomu doprovodné popisy krajiny a obcí
• nebylo jednotné, nelze sestavit celé Rakousko
• nebyly nikdy vydány, zůstaly v originálech, uloženy ve Vídni
• výškopis šrafami, polohopis velmi podrobný
• odvozena: Malá mapa království českého 1:115 200
Druhé vojenské mapování - FRANTIŠKOVO
• 1809-1869 (napoleonské války), Čechy 1842-52
• triangulace (předcházelo budování triangulační sítě 1824-40: 2 623
trigon. bodů III. řádu), poprvé dřevěné konstrukce
• 1:28 800, lavírované v 11 barvách, ale zveřejněny jen odvozené
zmenšeniny:
• 1:144 000 - mapy speciální
• 1:288 000 - mapy generální
• výškopis pravými Lehmannovými šrafami
• odvozena: Speciální mapa království českého 1:144 000 (38 listů,
nejstarší veřejné mapové dílo na území Čech)
Druhé vojenské mapování
Třetí vojenské mapování
• 1870-1883 (po prohrané prusko-rakouské válce 1866)
• požadavky dělostřelectva a industrializace
• použita nivelace, výškopisné práce Karel Kořistka, kombinace
Lehmannových šraf a vrstevnic (20 m)
• mapovalo se v 1:25 000, nový klad listů, barevné
• na základě trigonometrických katastrálních sítí
• Besselův elipsoid, Ferrský základní poledník (systémy Gustenberg a Sv.
Štěpán), jadranský výškový systém
• sekce topografická (jedenáctibarevné), speciální (pouze ČB), generální
(čtyřbarevné)
Třetí vojenské mapování
Správná adresa:
http://oldmaps.geolab.cz
Období po roce 1918
• 1920 - reambulace (přeložení, doplnění obsahu, vrstevnice po 20, 10 a 5
m), bez šraf
• 1928-33 - prozatímní vojenské mapování v měřítku 1:10 000 (jen 3 %
ČSR)
• 1934-38 - vojenské mapování v 1:10 000 (nedokončeno) v Křovákově
zobrazení
• 1948 - mapování v Gauss-Krügerově zobrazení v měřítku 1:25 000
Topografická mapa generálního štábu
• Původní mapové dílo, referenční plochou je Krasovského elipsoid,
• bylo užito Gaussovo-Krügerovo válcové zobrazení v pásmech po 6o.
• Mapování bylo prováděno v letech 1952 - 1958 v měřítku 1 : 25 000,
• z něho byly odvozeny mapy 1 : 50 000, 1: 100 000,
• 1: 200 000, 1: 500 000 a 1: 1000 000 (polykonickém zobrazení).
Základní mapa ČR
• Odvozená topografická mapa,
• Vrací se k Besselovu elipsoidu a Křovákovu zobrazení.
• Zpracována se v měřítkách 1:10 000, 1: 25 000, 1: 50 000, 1:100 000,
1:200 000.
• Tvorba základní mapy 1:10000 (ZM 10) na podkladě Topografické mapy
byla ukončena v roce 1988.
Digitální kartografické databáze
• ZABAGED (základní báze geodetických dat)
(ČUZK)
• DMU (digitální model území) – Česká armáda
ZABAGED tvoří pět vrstev:
• sídla, hranice správních celků, pozemní komunikace, železnice,
technická infrastruktura a hranice využití pozemků;
• vrstevnice a výškové koty, popř. šrafy;
• vodstvo - vodní toky, vodní plochy, vodohospodářské objekty;
• porosty - lesy, zahrady, vinice, chmelnice;
• popis mapy včetně geodetických údajů.
• Mapy vytváříte nakládáním jednotlivých vrstev na sebe. Výhodou
digitálních map je možnost připojit k jednotlivým objektům rozsáhlé
databáze.
Tématické mapy
• Lesní hospodářská mapa 1:5 000
• Zemědělská hospodářská mapa 1:10 000
• Silniční mapa ČR 1:50 000
• Vodohospodářská mapa ČR 1:50 000
• Mapa základních sídelních jednotek ČR 1:50 000
• Mapa okresů ČR 1:50 000 a 1:100 000
• Mapa krajů ČR 1:200 000
• V měřítku 1:5 000 - železniční mapy, technické plány měst, důlní mapy,
mapy pro plánování všeho druhu.
• Turistické mapy
• Plány měst
• Soubor geologických a účelových map 1:50 000
- geologická
- hydrogeologická,
- inženýrsko-geologických rajónů,
- ložisek nerostných surovin,
- ložisek nerostných surovin,
- geofaktorů životního prostředí,
- geochemické reaktivity hornin,
•
•
•
•
•
- geochemie povrchových vod.
Mapa chráněných území 1: 100 000
Geologická mapa ČR 1: 200 000
Pedologická mapa ČR 1: 200 000
Geobotanická mapa ČR 1: 200 000
Soubor map fyzickogeografické regionalizace ČR 1: 500 000
Atlasy
Š Atlas Republiky československé. ČAVaV, Praha 1935.
Š Atlas Československé socialistické republiky. ČSAV+ÚSGK, Praha
1966.
Š Atlas československých dějin. ÚSGK, Praha 1965.
Š Atlas obyvatelstva ČSSR. GÚ ČSAV a Statistický úřad, Brno 1987.
Š Atlas podnebí ČSR. ÚSGK, Praha 1958.
Š Atlas rajonizace zemědělské výroby v ČSR. 19. svazků. ČSAZV +
VÚZE, Praha 1958.
Š Atlas ze sčítání lidu, domů a bytů 1980. GÚ ČSAV, Brno 1984.
Š Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva ČSFR. GÚ ČSAV, Brno
- Praha 1992.
Š Autoatlas - Česká republika.
Š Geologický atlas Československé republiky. Ústř. ústav geologický,
Praha 1967.
Školní atlasy
Š Česká republika. Sešitové atlasy pro základní školy. Praha :
Kartografie. 1994.
Š Česká republika. Sešitové atlasy pro základní školy. Praha :
Kartografie.1995.
Š Česká republika. Školní atlas. Praha : Geodézie ČS. 1999.
Š Školní atlas České republiky. Praha : Kartografie. 2000.
Š Školní atlas dnešní Evropy a Česka. Praha : Terra. 2003.
Archívy map
• Ústřední archiv geodézie a kartografie v Praze - obsahuje mapy velkého
měřítka do 1: 5 000 a topografické mapy, jak soudobé, tak vyhotovené za
Rakouska-Uherska.
•
Státní mapová sbírka na přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity,
založená v roce 1919.
•
Oblastní archivy