Textová část - Obec Čavisov

Transkript

I.
NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU
ČAVISOV
I.A
TEXTOVÁ ČÁST
Obsah
str.
A. Vymezení zastavěného území
1
B. Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot
2
C. Urbanistická koncepce, vymezení zastavitelných ploch,
ploch přestavby a systému sídelní zeleně
3
C.1 Celková urbanistická koncepce
C.2 Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby
C.3 Systém sídelní zeleně
D. Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování
D.1 Dopravní infrastruktura
D.1.1 Doprava silniční
D.1.2 Doprava statická – odstavování a parkování automobilů
D.1.3 Provoz chodců a cyklistů
D.1.4 Hromadná doprava osob
D.2 Technická infrastruktura
D.2.1 Vodní hospodářství
D.2.2 Energetika, spoje
D.2.3 Ukládání a zneškodňování odpadů
D.3 Občanské vybavení
D.4 Veřejná prostranství
E. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek
pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost
krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci,
dobývání nerostů
3
3
5
6
6
6
7
7
7
7
7
8
8
8
8
9
E.1 Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení
podmínek pro změnu v jejich využití
E.2 Územní systém ekologické stability
E.3 Prostupnost krajiny
E.4 Protierozní opatření
E.5 Ochrana před povodněmi
E.6 Podmínky pro rekreační využívání krajiny
E.7 Vymezení ploch pro dobývání nerostů
9
9
10
10
10
10
10
F. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití
11
F.1 Přehled typů ploch s rozdílným způsobem využití
F.2 Koeficient zastavění pozemku
F.3 Podmínky pro využití ploch
F.4 Definice použitých pojmů
F.5 Časový horizont
G. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření,
staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro
asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit a pro které
lze uplatnit předkupní právo
11
11
12
13
15
16
H. Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných
opatření, pouze s možností předkupního práva
H.1 Občanské vybavení
H.2 Veřejná prostranství (plochy zeleně na veřejných prostranstvích)
H.3 Veřejně prospěšná opatření
I.
16
16
16
17
Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného
budoucího využití včetně podmínek pro jeho prověření
17
J. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití
územní studií podmínkou pro rozhodování
17
K. Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které
může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen
autorizovaný architekt
17
L. Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené
grafické části
18
Seznam tabulek :
Tab. č. 1 – Plochy smíšené obytné SO
Tab. č. 2 – Plochy rekreace R
Tab. č. 3 – Plochy občanského vybavení – plochy zařízení občanského vybavení
veřejné infrastruktury OV
Tab. č. 4 – Plochy občanského vybavení - plochy tělovýchovných a sportovních zařízení OS
Tab. č. 5 – Plochy občanského vybavení - plochy hřbitova OH
Tab. č. 6 – Plochy veřejných prostranství – plochy pěších a vozidlových komunikací PV
Tab. č. 7 – Plochy veřejných prostranství - plochy zeleně na veřejných prostranstvích ZV
Tab. č. 8 – Plochy dopravní infrastruktury – plochy dopravy silniční DS
Tab. č. 9 – Plochy dopravní infrastruktury – plochy parkovací a odstavné DP
Tab. č. 10 – Plochy technické infrastruktury TI
Tab. č. 11 – Plochy výroby a skladování VS
Tab. č. 12 – Plochy vodní a vodohospodářské VV
Tab. č. 13 – Plochy zemědělské Z
Tab. č. 14 – Plochy lesní L
Tab. č. 15 – Plochy přírodní PP
Tab. č. 16 – Plochy smíšené nezastavěného území NS
Seznam použitých zkratek
ČOV
- čistírna odpadních vod
DTS
- distribuční trafostanice
k. ú.
- katastrální území
NN
- nízké napětí
OOV
- ostravský oblastní vodovod
RBK
- regionální biokoridor
RD
- rodinný dům
ÚSES
- územní systém ekologické stability
VN
- vysoké napětí
VTL
- vysokotlaký
A. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
1. Řešeným územím územního plánu je katastrální území Čavisov u Ostravy, které tvoří
území obce Čavisov.
2. Zastavěné území obce Čavisov je vymezeno k 1. 8. 2010.
3. Převládající funkce obce Čavisov je obytná a rekreační, částečně obslužná, omezeně
výrobní.
4. Zastavěné území Čavisov je vymezeno ve výkresech :
č. 1. Základní členění území
č. 2. Hlavní výkres
1
B. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO
HODNOT
1. Hlavním cílem navržené urbanistické koncepce je vytvoření podmínek pro budoucí rozvoj
řešeného území. Hlavní zásadou navrženého řešení je ochrana přírodních,
architektonických a urbanistických hodnot řešeného území.
2. Navržená urbanistická koncepce navazuje na dosavadní stavební vývoj obce, stávající
urbanistickou strukturu rozvíjí do nových ploch. Návrh se soustředil především na
nalezení nových ploch pro obytnou výstavbu, na nalezení ploch pro výrobu a skladování,
pro zřízení ploch veřejně přístupné zeleně a na doplnění komunikací v nových lokalitách.
Součástí návrhu je vymezení místního systému ekologické stability.
3. Návrh koncepce rozvoje řešeného území vychází z následujících zásad :
-
jsou respektovány přírodní, architektonické, urbanistické hodnoty řešeného území;
je vymezen dostatečný rozsah ploch pro novou obytnou výstavbu;
jsou navrženy plochy pro rozvoj výroby a skladování;
jsou navrženy plochy veřejně přístupné zeleně;
je navrženo doplnění sítě komunikací pro navržené zastavitelné plochy;
je navrženo vybudování soustavné splaškové kanalizace zakončené na ČOV a rozšíření
sítí technické infrastruktury pro navržené zastavitelné plochy.
4. Předmětem ochrany na území obce Čavisov jsou přírodní, kulturní a historické hodnoty.
Jejich výčet a popis je obsažen v Textové části II.A.
5. Do r. 2025 se předpokládá nárůst počtu obyvatel v řešeném území na cca 570.
6. V řešeném území se do r. 2025 očekává výstavba cca 60 nových bytů.
2
C.
URBANISTICKÁ KONCEPCE, VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH,
PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ
C.1 Celková urbanistická koncepce
1. Z hlediska budoucího rozvoje obce jsou hlavními prioritami dostatečná nabídka ploch pro
novou obytnou výstavbu, zlepšení kvality životního a obytného prostředí, podpora
podnikání a zvyšování počtu pracovních míst, rozvoj technické infrastruktury, zejména
vybudování soustavné kanalizace a rozvoj sídelní a krajinné zeleně.
2. Největší rozsah navržených zastavitelných ploch představují v řešeném území plochy
smíšené obytné SO, určené k polyfunkčnímu využití, především pro bydlení, dále pro
občanské vybavení, pro drobnou výrobu a výrobní služby, pro veřejná prostranství a pro
související dopravní a technickou infrastrukturu. Jsou vymezeny v lokalitách Nad
Porubkou (plochy č. Z 1, Z 2, Z 3), Osvobození (plocha č. Z 4), Sportovní (plochy č. Z 6,
Z 7, Z 8), Záhumení (plochy č. Z 10, Z 11), Bílovecká (plochy č. Z 12, Z 13) a Východ
(plocha č. Z 14).
3. Zastavitelné plochy zařízení občanského vybavení veřejné infrastruktury OV se
nenavrhují.
4. Zastavitelné plochy tělovýchovných a sportovních zařízení OS se nenavrhují.
5. Zastavitelná plocha rekreace R je navržena v lokalitě Okluk (plocha č. Z 16).
6. Zastavitelné plochy zeleně na veřejných prostranstvích ZV, tj. plochy parků a parkově
upravené plochy, jsou navrženy v lokalitách Nad Porubkou (plocha č. Z 18), U hřbitova
(plocha č. Z 19), Za hřištěm (plocha č. Z 20) a U Obecního úřadu (plochy č. Z 21 a Z 22).
7. Zastavitelná plocha hřbitova OH je navržena pro rozšíření stávajícího hřbitova severním
směrem (plocha č. Z 5).
8. Stávající zemědělský výrobní areál na ulici Chrudimské zůstává beze změny, plocha
bývalé drůbežárny je navržena k přestavbě na plochu smíšenou obytnou SO (plocha č. P
1).
9. Zastavitelná plocha výroby a skladování VS je navržena západně zemědělského areálu
(plocha č. Z 9).
10. Zastavitelná plocha parkovací a odstavná DP je navržena pro vybudování parkoviště
severně obecního úřadu (plocha č. Z 15).
11. Zastavitelná plocha technické infrastruktury TI je navržena pro vybudování čistírny
odpadních vod, příp. kanalizační čerpací stanice v lokalitě u Porubky (plocha č. Z 17).
C.2 Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby
1. Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby vyplývá z potřeby ploch pro obytnou
výstavbu, vycházející z předpokládaného vývoje počtu obyvatel, z potřeb rozvoje
občanského vybavení a z potřeb posílení hospodářského pilíře návrhem nových ploch pro
rozvoj výroby a podnikání.
3
2. V územním plánu jsou vymezeny následující zastavitelné plochy:
Katastrální
Název
Charakteristika
Koeficient
zastavění
pozemku
0,40
Výměra
SO – plochy smíšené
obytné
0,40
0,77
Nad Porubkou III.
obytné
0,40
1,74
Čavisov
Osvobození
obytné
0,40
3,98
Z5
Čavisov
Hřbitov
OH – plochy hřbitova
0,90
0,12
Z6
Čavisov
Sportovní I.
0,40
0,12
Z7
Čavisov
Sportovní II.
0,40
0,82
Z8
Čavisov
Sportovní III.
0,40
0,68
Z9
Čavisov
Výrobní areál
0,70
1,19
Z 10
Čavisov
Záhumení I.
0,40
3,29
Z 11
Čavisov
Záhumení II.
0,40
3,35
Z 12
Čavisov
Bílovecká I.
0,40
1,95
Z 13
Čavisov
Bílovecká II.
0,40
0,39
Z 14
Čavisov
Východ
0,40
0,50
Z 15
Čavisov
Parkoviště
obytné
obytné
obytné
VS – plochy výroby
a skladování
obytné
obytné
obytné
obytné
obytné
DP – plochy parkovací
a odstavné
0,90
0,11
Z 16
Čavisov
Okluk
R – plochy rekreace
0,20
0,13
Z 17
Čavisov
ČOV
TI – plochy technické
infrastruktury
0,90
0,11
Z 18
Čavisov
Nad Porubkou IV.
ZV – plochy zeleně na není stanoven
veřejných prostranstvích
0,12
Z 19
Čavisov
U Hřbitova
0,43
Z 20
Čavisov
Za Hřištěm
0,16
Z 21
Čavisov
U Obecního úřadu I.
0,41
Plocha
č.
Z1
Čavisov
Nad Porubkou I.
obytné
Z2
Čavisov
Nad Porubkou II.
Z3
Čavisov
Z4
území
4
v ha
2,85
Z 22
Čavisov
U Obecního úřadu II.
0,28
Z 23
Čavisov
Místní komunikace
Nad Porubkou
PV – plochy pěších a
není stanoven
vozidlových komunikací
0,60
Z 24
Čavisov
Místní komunikace
Sportovní
není stanoven
0,03
Z 25
Čavisov
Místní komunikace
Záhumení
není stanoven
0,92
3. V územním plánu je vymezena následující plocha přestavby:
Katastrální
Plocha
č.
P1
Název
Charakteristika
území
Čavisov
Drůbežárna
obytné
Koeficient
zastavění
pozemku
0,40
Výměra
v ha
0,17
C.3 Systém sídelní zeleně
1. Navržená koncepce systému sídelní zeleně v řešeném území respektuje stávající plochy
veřejné zeleně a doplňuje je novými plochami, situovanými převážně v centrální části
obce.
2. V územním plánu jsou navrženy následující plochy zeleně na veřejných prostranstvích:
- Nad Porubkou IV. (plocha č. Z 18)
- U Hřbitova (plocha č. Z 19)
- Za Hřištěm (plocha č. Z 20)
- U Obecního úřadu I. a II. (plochy č. Z 21, Z 22).
5
D. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ
UMISŤOVÁNÍ
D.1 Dopravní infrastruktura
D.1.1 Doprava silniční
1. Na silnici III/46610 je navržena úprava směrového oblouku. Odstranění ostatních
drobných lokálních závad na průtahu silnice III/46610 (nedostatečná šířka vozovky,
technický stav komunikace apod.), vybudování chodníků, pásů nebo pruhů pro cyklisty
bude provedeno v rámci příslušných ploch dopravní infrastruktury – ploch dopravy silniční
DS, příp. přiléhajících ploch v souladu s jejich přípustným využitím.
2. Síť místních komunikací v řešeném území bude doplněna o přístupové trasy pro nově
navrhované zastavitelné plochy v lokalitách Nad Porubkou, Sportovní a Záhumení v
šířkových kategoriích pro jednopruhové a dvoupruhové komunikace dle platných právních
norem. Při jejich realizaci budou respektovány následující zásady:
- budou respektovány minimální šířky přilehlých veřejných prostranství dle příslušných
předpisů, v odůvodněných případech ve stísněných poměrech bude respektována šířka
prostoru místní komunikace stanoveného dle normových hodnot
- uslepené úseky nových místních komunikací budou doplněny o obratiště, která budou
realizována v rámci vymezených přilehlých ploch v souladu s jejich přípustným
využitím
- nové jednopruhové komunikace budou opatřeny výhybnami dle normových hodnot, a to
dle místní potřeby.
3. Pro příjezd k navržené ČOV bude vybudována účelová komunikace s mostním objektem
přes tok Porubky.
4. Stávající trasy místních komunikací je navrženo stavebně upravit na jednotné kategorie pro
jednopruhové a dvoupruhové komunikace dle normových hodnot. Přestavby místních
komunikací budou zahrnovat šířkové úpravy na dvoupruhové kategorie s chodníky, event.
pásy nebo pruhy pro cyklisty. Jednopruhové stávající komunikace budou doplněny
výhybnami a uslepené komunikace obratišti. Podél stávajících místních komunikací budou
dle místních možností respektovány šířky přilehlých veřejných prostranství dle příslušných
předpisů, v odůvodněných případech ve stísněných poměrech bude respektována šířka
prostoru místní komunikace stanoveného dle normových hodnot.
5. Všechny komunikace v zástavbě (mimo silniční průtah) budou pokládány za zklidněné
komunikace se smíšeným provozem.
6. Odstup nových budov souvisejících s bydlením navržených podél stávajících nebo nových
místních komunikací bude minimálně 10 m od osy komunikace, pro nové budovy
související s bydlením navržené podél silnice III/46610 je nutno dodržet odstup minimálně
15 m od osy komunikace. Tyto odstupy mohou být dle místních podmínek a v
odůvodněných případech ve stísněných poměrech sníženy, a to za předpokladu dodržení
příslušných hygienických předpisů z hlediska ochrany zdraví obyvatel před nepříznivými
účinky hluku a vibrací.
6
D.1.2 Doprava statická – odstavování a parkování automobilů
1. Pro zvýšení kapacity parkovacích ploch v obci je vymezena plocha na ul. Osvobození,
severně obecního úřadu (plocha č. Z 15).
D.1.3 Provoz chodců a cyklistů
1. Pro bezkolizní pohyb chodců v zastavěném území bude dobudován chodník podél silnice
III/46610 až po severní hranici obce. Vedení chodníku bude řešeno dle prostorových
možností území.
2. V rámci šířkových úprav stávajících místních komunikací a podél navržených místních
komunikací je možno ve vymezených plochách pěších a vozidlových komunikací budovat
chodníky, event. pásy pro cyklisty bez vymezení v grafické části územního plánu.
D.1.4 Hromadná doprava osob
1. V centru obce je navrženo vybudování nové autobusové zastávky s řádným autobusovým
zálivem a přístřeškem pro cestující.
D.2 Technická infrastruktura
1. Sítě technické infrastruktury je nutno přednostně vést v plochách veřejně přístupných v neoplocených plochách podél komunikací, pouze v nevyhnutelných případech v
komunikacích.
2. Zakreslení tras sítí technické infrastruktury je vzhledem k měřítku výkresů schématické,
trasy sítí musí být upřesněny při zpracování podrobnější dokumentace.
3. Sítě a zařízení technické infrastruktury je možno realizovat ve všech plochách zastavěného
území, v plochách zastavitelných i v plochách přestavby. Zřizování sítí a zařízení
technické infrastruktury mimo zastavěné a zastavitelné území je upřesněno v tabulkové
příloze k části F. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití.
D.2.1 Vodní hospodářství
Pitná voda pro obyvatelstvo, občanské vybavení a rodinnou rekreaci bude i nadále
dodávána z centrálních zdrojů Ostravského oblastního vodovodu (OOV), ze kterých je
skupinový vodovod Krásné Pole – Čavisov – Horní Lhota – Čavisov v současnosti
2. zásobován.
Akumulace je zajištěna ve vodojemu Čavisov 2x50 a je dostatečná. Nová akumulace se
nenavrhuje.
1.
3.
Pro vymezené zastavitelné plochy budou vybudovány nové vodovodní řady napojené na
stávající rozvody, které budou dle konkrétních možností zaokruhovány.
4.
V obci bude vybudována oddílná splašková kanalizace, která odvede splaškové odpadní
vody do nejnižšího místa pod zástavbou v údolí Porubky, kde bude vybudována společná
čistírna odpadních vod pro Čavisov a Dolní Lhotu s vyústěním vyčištěných vod do toku
7
Porubky, příp. čerpací stanice na dopravu odpadních vod do kanalizace Krásného Pole a
dále na ČOV Ostrava - Přívoz. Po vybudování splaškové kanalizace bude stávající
jednotná kanalizace sloužit pouze pro odvedení povrchových a dešťových vod do toků a
cestních příkopů. Po vybudování splaškové kanalizace budou splaškové odpadní vody ze
všech objektů napojeny na tuto kanalizaci, stávající žumpy a septiky budou zrušeny.
5.
Urbanistické záměry územního plánu nevyvolávají žádné požadavky na směrové úpravy
vodních toků. Úpravy vodních toků se budou týkat oprav stávajících stabilizačních a
ochranných prvků a usnadnění průtočnosti odstraněním překážek z toků.
6.
Na bezejmenném pravostranném přítoku Porubky bude vybudována malá vodní nádrž
s ekologickým významem (vytvoření vhodného prostředí pro rozmnožování a život
vodních živočichů a pro mokřadní rostliny).
D.2.2 Energetika, spoje
1. Potřebný transformační výkon pro byty, vybavenost, objekty druhého bydlení a
podnikatelské aktivity bude zajištěn výstavbou tří nových distribučních trafostanic (DTS
N1 – 3) spolu s rozšířením veřejné sítě NN.
2. Stávající DTS 1903 bude přemístěna, část původní nadzemní přípojky VN – 22 kV k této
trafostanici bude zrušena a bude provedena změna napojení DTS 9046.
3. Stávající VTL plynovod s tlakem nad 40 barů DN 700, PN 63 bude zdvojen.
4. Plynofikace nové zástavby bude zajištěna rozšířením stávající středotlaké plynovodní sítě.
D.2.3 Ukládání a zneškodňování odpadů
1. Komunální odpady z řešeného území budou odváženy mimo území obce.
D.3 Občanské vybavení
1. Nové plochy zařízení občanského vybavení veřejné infrastruktury OV se nenavrhují.
2. Nové plochy sportovních a tělovýchovných zařízení OS se nenavrhují.
3. Pro rozšíření hřbitova je navržena zastavitelná plocha hřbitova OH navazující na stávající
hřbitov severním směrem (plocha č. Z5).
D.4 Veřejná prostranství
1. Plochy veřejných prostranství zahrnují samostatně vymezené plochy pěších a vozidlových
komunikací PV a plochy zeleně na veřejných prostranstvích ZV. Všechny tyto stávající
plochy zůstanou zachovány.
2. Jako nová veřejná prostranství se navrhují plochy pěších a vozidlových komunikací PV a
plochy zeleně na veřejných prostranstvích ZV v lokalitách uvedených v tabulce v kap.
C.2.
8
E. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A
STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM
EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ
OPATŘENÍ, OCHRANU PŘED POVODNĚMI, REKREACI, DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ
E.1 Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro
změnu v jejich využití
1. V krajině jsou vymezeny následující plochy s rozdílným využitím :
- Plochy vodní a vodohospodářské VV zahrnují stávající a navržené vodní nádrže a toky.
Na těchto plochách se připouštějí pouze stavby související se zajištěním funkce vodních
nádrží a toků, technické vodohospodářské stavby, stavby mostů a lávek, apod.
- Plochy zemědělské Z zahrnují pozemky zemědělského půdního fondu včetně drobných
ploch náletové zeleně na nelesní půdě, ploch účelových komunikací apod.; součástí
těchto ploch jsou také lokální biokoridory územního systému ekologické stability. Na
těchto plochách se nepřipouštějí žádné nové stavby s výjimkou staveb liniových
(komunikace, cyklostezky, inženýrské sítě), staveb doplňkových zařízení pro
zemědělskou výrobu (přístřešky pro pastevní chov dobytka, napaječky, stavby pro letní
ustájení dobytka, stavby pro skladování sena a slámy, včelínů), staveb přístřešků pro
turisty, drobných sakrálních staveb, staveb vodních nádrží a staveb na vodních tocích,
apod. lesní L zahrnují pozemky určené k plnění funkcí lesa včetně pozemků a staveb
- Plochy
lesního hospodářství; součástí těchto ploch jsou také lokální biokoridory územního
systému ekologické stability. Na těchto plochách lze realizovat pouze stavby sloužící
k zajišťování provozu lesních školek, k provozování myslivosti a lesního hospodářství,
stavby zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, stavby přístřešků pro
turisty, drobné sakrální stavby, stavby účelových komunikací, stavby chodníků a stezek
pro pěší, stavby cyklostezek, stavby vodních nádrží a stavby na vodních tocích.
- Plochy přírodní PP zahrnují plochy územního systému ekologické stability regionálního
významu a plochy lokálních biocenter územního systému ekologické stability. Na
těchto plochách se nepřipouští žádná výstavba, s výjimkou zařízení, která jsou v zájmu
ochrany přírody a krajiny, komunikací a sítí technické infrastruktury, jejichž trasování
mimo plochy přírodní by bylo neřešitelné nebo ekonomicky nereálné a staveb malých
vodních nádrží a staveb na vodních tocích. Nezbytné střety komunikací a sítí technické
infrastruktury s plochami přírodními je nutno minimalizovat.
- Plochy smíšené nezastavěného území NS zahrnují pozemky se vzrostlou zelení na
nelesní půdě (náletovou zeleň); součástí těchto ploch jsou také lokální biokoridory
územního systému ekologické stability. Připouštějí se zde pouze stavby zařízení, která
jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, stavby přístřešků pro turisty, drobné sakrální
stavby, stavby komunikací, stavby sítí technické infrastruktury, stavby malých vodních
nádrží apod.
E.2 Územní systém ekologické stability
1. Základem systému ekologické stability v řešeném území jsou biocentra a biokoridory
charakteru lesních porostů a lesních pásů. V řešeném území jsou vymezeny biokoridory a
biocentra regionální a lokální (místní) úrovně. Prvky ÚSES reprezentují bohaté půdy niv a
pruhů kolem toků ovlivněné vodou – podél toku Porubky, mimo údolnice toků pak středně
živná stanoviště normální vlhkostní řady.
9
2. Pro všechny prvky ÚSES, mimo vodní plochy a vodní toky zahrnuté do ploch ÚSES, je
cílovou vegetační formací les.
3. Regionální úroveň je zastoupena regionálním biocentrem č. 334 Horník, které zasahuje na
západní okraj řešeného území a regionálním biocentrem Údolí Polančice, které zasahuje na
jižní okraj řešeného území, dále pak regionálními biokoridory č. 589 a 602, které vycházejí
z RBC Údolí Polančice.
4. Lokální úroveň je zastoupena lokálním biokoridorem s vloženými biocentry, vedeným
z RBK 602 severním směrem podél bezejmenného pravostranného přítoku Porubky a
lokálním biokoridorem vedeným v údolní nivě Porubky.
E.3 Prostupnost krajiny
1. Stávající síť účelových komunikací v krajině je zachována v plném rozsahu, nová trasa je
navržena pro příjezd k navržené ČOV.
2. Stávající turistické a cykloturistické trasy v území jsou zachovány, nové turistické ani
cykloturistické trasy nejsou navrhovány.
E.4 Protierozní opatření
1. Protierozní opatření se nenavrhují.
E.5 Ochrana před povodněmi
1. Protipovodňová opatření se nenavrhují.
E.6 Podmínky pro rekreační využívání krajiny
1. Podmínky pro rekreační využívání krajiny se nemění.
E.7 Vymezení ploch pro dobývání nerostů
1. Plochy pro povrchovou těžbu nerostů nejsou v řešeném území vymezeny.
10
F. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM
VYUŽITÍ
F.1 Přehled typů ploch s rozdílným způsobem využití
V řešeném území jsou vymezeny následující typy ploch :
plochy smíšené obytné
SO
plochy rekreace
R
plochy občanského vybavení :
- plochy zařízení občanského vybavení veřejné infrastruktury OV
- plochy tělovýchovných a sportovních zařízení
OS
- plochy hřbitova
OH
plochy veřejných prostranství :
- plochy pěších a vozidlových komunikací
PV
- plochy zeleně na veřejných prostranstvích
ZV
plochy dopravní infrastruktury:
- plochy dopravy silniční
DS
- plochy parkovací a odstavné
DP
plochy technické infrastruktury
TI
plochy výroby a skladování:
VS
plochy vodní a vodohospodářské
VV
plochy zemědělské
Z
plochy lesní
L
plochy přírodní
PP
plochy smíšené nezastavěného území
NS
F.2 Koeficient zastavění pozemku
Koeficient zastavění pozemku je stanoven takto :
SO
– plochy smíšené obytné
0,40
R
– plochy rekreace
0,20
OV – plochy zařízení občanského vybavení veřejné infrastruktury
OS
– plochy tělovýchovných a sportovních zařízení
0,50
0,70
OH – plochy hřbitova
0,90
DP
– plochy parkovací a odstavné
0,90
TI
– plochy technické infrastruktury
0,90
VS
– plochy výroby a skladování
0,70
11
F.3 Definice použitých pojmů
Pro účely Územního plánu Čavisov se stanoví následující definice použitých pojmů:
1. Podlaží nadzemní, podzemní – podzemní podlaží má úroveň podlahy nebo její větší části
níže než 0,8 m pod nejvyšším bodem přilehlého terénu v pásmu širokém 3 m po obvodu
stavby. Nadzemní podlaží je každé podlaží, které nemůžeme pokládat za podzemní. Počet
nadzemních podlaží se počítá po hlavní římsu, tj. nezahrnuje podkroví. Pro potřeby
územního plánu uvažujeme výšku nadzemního podlaží 3 m.
2. Podkroví – přístupný prostor nad nadzemním podlažím, vymezený konstrukcí krovu a
dalšími stavebními konstrukcemi, určený k účelovému využití; pro potřeby územního
plánu uvažujeme max. výšku podkroví (po hlavní hřeben střechy) 4 m.
3. Areál - zpravidla oplocený soubor pozemků staveb a zařízení sloužící pro různé způsoby
využití. Jeho součástí jsou také pozemky zeleně, provozních prostranství, příp. rezervní
plochy pro jeho rozšíření.
4. Služební byty - byty v objektu hlavního nebo přípustného využití plochy, případně
v izolovaném objektu, které slouží vlastníkovi, příp. zaměstnancům daného zařízení.
V případě, že jde o izolovaný objekt, zůstává součástí plochy provozovny a nelze jej
dělením pozemku převést do plochy pro bydlení.
5. Dopravní a technická infrastruktura je součástí veřejné infrastruktury ve smyslu § 2
písm.k) bod 1 a 2 stavebního zákona.
6. Nevýrobní služby - služby nevýrobního charakteru, např. kadeřnictví, kosmetické služby,
fitcentra, cestovní kanceláře, advokátní kanceláře, projekční kanceláře, reklamní služby,
pohřební služby, půjčovny (video, sportovního zboží, svatebních šatů), kopírovací centra,
opravny (bot, hudebních nástrojů, cyklo, sportovních zařízení, hodinek), fotoateliery,
apod., které svým provozem nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí a
nesnižují kvalitu životního prostředí nad limitní hodnoty stanovené jinými právními
předpisy.výrobní služby a drobná nerušící výroba - stavby pro drobnou řemeslnou výrobu
7. Nerušící
a služby, které svým provozem nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí a
nesnižují kvalitu životního prostředí nad limitní hodnoty stanovené jinými právními
předpisy, např. krejčovství, sklenářství, rámařství, zámečnictví, knihařství, zahradnictví,
malířství a natěračství, výroba obuvi a kožené galanterie, cukrářská a pekařská výroba,
apod.
8. Výrobní a opravárenské služby neslučitelné s bydlením – služby, které svým provozem,
technickým zařízením a vyvolanou dopravní zátěží narušují obytné prostředí a snižují jeho
kvalitu (např. lakýrnictví a natěračství, truhlářství, stolařství, kovovýroba, provozovny
stavební údržby, apod.).
9. Zahrádkářská chata - stavba rodinné rekreace max. o 1 NP (s možností podsklepení a
podkroví) s max. zastavěnou plochou 30 m2.
10. Stavby pro letní ustájení skotu a ovcí – stavby jednoprostorové, opatřené obvodovými
stěnami pouze ze tří stran.
11. Včelín – maximálně dvouprostorová stavba, povinný úletový prostor o max. šířce 2,5 m,
prosvětlená okny o max. rozměrech 0,5 m, šířka 1,0 m, manipulační místnost o podlahové
ploše max. 12 m2, stavba nepodsklepená, na patkách nebo na sloupcích, max. 1 nadzemní
podlaží, max. výška stavby nad terénem 4 m.
12. Stavby pro skladování sena a slámy – nepodsklepené jednopodlažní stavby, max. výška
stavby nad terénem po hřeben střechy 8 m.
12
13. Přístřešky pro turisty – stavby jednoprostorové, opatřené obvodovými stěnami max. ze tří
stran, zastavěná plocha max. 25 m2.
14. Komunikace funkční skupiny C – obslužné komunikace ve stávající i nové zástavbě;
mohou jimi být průtahy silnic III. třídy a v odůvodněných případech i II. třídy.
15. Komunikace funkční skupiny D – komunikace se smíšeným provozem, případně
s vyloučením motorového provozu; rozdělují se dále na komunikace funkční skupiny D 1 pěší a obytné zóny a komunikace funkční skupiny D 2 – stezky, pruhy a pásy určené
cyklistickému provozu, stezky pro chodce, chodníky, průchody, schodiště a ostatní
komunikace nepřípustné provozu silničních motorových vozidel, pokud nejsou součástí
komunikací funkčních skupin B a C.
16. Veřejná prostranství - náměstí, ulice, tržnice, chodníky, veřejná zeleň, parky a další
prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu
na vlastnictví k tomuto prostoru.
17. Koeficient zastavění pozemku (KZP) - vyjadřuje rámcová pravidla prostorového
uspořádání pro novou zástavbu, tj. plošný podíl zastavitelných a zpevněných ploch
k celkové ploše dosud nezastavěného pozemku (stavební parcely).
F.4 Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití
1. Na celém řešeném území platí následující obecně závazné podmínky:
a) Veškeré podmínky se vztahují, není-li uvedeno jinak, k pozemku, a to jak k jeho
stavební části, tak i k zahradě, či jiným kulturám, které ke stavebnímu pozemku
přiléhají, souvisejí s ním prostorově a jsou s ním užívány jako jeden celek.
b) Podmínky je nutno respektovat při umísťování nových staveb a jejich změn a při
změnách funkčního využití staveb stávajících. Tolerují se stávající stavby, jež jsou
v ploše stabilizovány, přestože nesplňují některý ze stanovených regulativů – tyto
stavby lze udržovat a stavebně upravovat.
c) Na celém řešeném území je nepřípustné umisťování mobilních domů, maringotek a
unimobuněk, pokud nejsou součástí zařízení staveniště a stavební úpravy obytných
mobilních staveb na stavby trvalého bydlení.
d) Zařízení pro komerční výrobu energií nad rámec přímé spotřeby v objektu lze umístit
pouze v plochách výroby a skladování VS.
e) Ve všech zastavěných a zastavitelných plochách a plochách přestavby je přípustná
realizace:
- staveb sítí a zařízení nezbytné dopravní a technické infrastruktury, parkovacích,
odstavných a manipulačních ploch pro přímou obsluhu jednotlivých ploch, pokud
tyto stavby nesnižují kvalitu životního prostředí nad limitní hodnoty stanovené
jinými právními předpisy a pro které vzhledem k jejich významu a velikosti není
účelné vymezit samostatnou dopravní plochu, resp. plochu technické infrastruktury
- staveb a zařízení pro dopravu v klidu, vždy však pouze pro dopravu přímo
související s příslušnou plochou
- ploch veřejných prostranství včetně ploch zeleně veřejně přístupné i ochranné
- vodních ploch a staveb na vodních tocích.
13
f) Ve všech plochách nezastavěného území s výjimkou ploch přírodních PP je přípustná
realizace:
- nezbytných zařízení dopravní a technické infrastruktury a odstavných a provozních
ploch pro přímou obsluhu příslušných ploch, pokud jejich negativní vlivy
nepřesáhnou míru přípustnou pro základní funci plochy a nebudou v rozporu
s ochranou přírody a krajiny, a pro které vzhledem k jejich významu a velikosti není
účelné vymezit samostatnou dopravní plochu, resp. plochu technické infrastruktury
-
podzemních a nadzemních sítí technické infrastruktury
-
místních a účelových komunikací, cyklotras a cyklostezek, turistických tras
-
drobných církevních staveb (kříže, kapličky, boží muka)
-
staveb protierozní a protipovodňové ochrany
-
vodních ploch, staveb na vodních tocích, přeložek vodních toků.
g) V lokálních biokoridorech vymezených v plochách orné půdy a trvalých travních porostů
Z a v plochách smíšených nezastavěného území NS se nepřipouštějí:
-
stavby pro zemědělství
-
stavby účelových objektů a zařízení pro zemědělskou malovýrobu (pastevní
ohrazení, výběhy pro koně, přístřešky pro pastevní chov skotu a ovcí, napáječky,
stavby pro letní ustájení skotu a ovcí, stavby pro skladování sena a slámy, stavby
včelnic a včelínů)
-
výstavba zařízení a opatření pro ochranu ZPF, pro stabilizaci a intenzifikaci
zemědělské produkce (odvodnění, závlahy)
-
výstavba a realizace zařízení pro speciální zemědělské kultury
-
oplocování pozemků.
2. Další podmínky pro jednotlivé ploch s rozdílným způsobem využití jsou uvedeny
v přiložených tabulkách.
14
F.5 Časový horizont
1. V grafické části dokumentace jsou rozlišeny :
a) plochy stabilizované (stav k r. 2010)
b) plochy změn (návrhové – orientačně k r. 2025).
15
G. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH
OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A
BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA
K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT
1. Jako veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury se stanovují následující
stavby :
VD1
VD2
VTK1
VTK2
VTK3
VTE1
směrová úprava silnice III/46610
výstavba parkoviště v lokalitě u obecního úřadu (plocha č. Z 15)
výstavba čistírny odpadních vod v lokalitě u Porubky (plocha č. Z 17)
výstavba řadu splaškové kanalizace od hranice zastavěného území do ČOV
výstavba řadu výtlačné kanalizace z čerpací stanice v Čavisově do kanalizace
Krásného Pole
výstavba VTL plynovodu s tlakem nad 40 barů D700, PN63 v souběhu se stávající
trasou
2. Jako veřejně prospěšná opatření se stanovují opatření k zajištění funkce územního systému
ekologické stability:
RBC1
RBK2
RBK3
LBC4
RBC5
LBK6
LBC7
LBK8
LBC9
LBK10
opatření k zajištění funkce regionálního biocentra 255 Údolí Polančice
opatření k zajištění funkce regionálního biokoridoru
opatření k zajištění funkce regionálního biokoridoru
opatření k zajištění funkce lokálního biocentra
opatření k zajištění funkce regionálního biocentra 134 Horník
opatření k zajištění funkce lokálního biokoridoru
H. VYMEZENÍ DALŠÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ
PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, POUZE S MOŽNOSTÍ UPLATNĚNÍ
PŘEDKUPNÍHO PRÁVA
H.1 Občanské vybavení
Označení
PO 1
Účel
Ve prospěch
plocha pro rozšíření hřbitova Obec Čavisov
Dotčené pozemky
k. ú. Čavisov, parc. č.
482
H.2 Veřejná prostranství (plochy zeleně na veřejných prostranstvích)
Označení
Účel
Ve prospěch
Z 18
plochy zeleně na veřejných
prostranstvích
Obec Čavisov
504/2
Z 19
prostranstvích
Obec Čavisov
482, 481/1, 485/1, 487
16
Dotčené pozemky
Z 20
prostranstvích
Z 21
prostranstvích
Z 22
prostranstvích
H.3 Veřejně prospěšná opatření
Označení
Účel
VV 1
Vybudování vodní nádrže
Obec Čavisov
446, 453/1, 879/1
Obec Čavisov
579, 580, 581/1, 582/1
Obec Čavisov
26/2, 584/1, 585/1
Ve prospěch
Obec Čavisov
Dotčené pozemky
700/1
I. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ
MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO
PROVĚŘENÍ
1. Tyto plochy ani koridory nejsou v územním plánu vymezeny.
J. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN
JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ
1. Tyto plochy ani koridory nejsou v územním plánu vymezeny.
K. VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH
STAVEB, PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU
ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT
1. Architektonická část projektové dokumentace zpracovaná autorizovaným architektem se
v řešeném území nepožaduje.
17
L. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU
PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI
I.A Textová část územního plánu Čavisov obsahuje 18 stran textu a 16 tabulek.
I.B
Grafická část územního plánu Čavisov obsahuje tyto výkresy :
1. Základní členění území
2. Hlavní výkres
3. Doprava
4. Vodní hospodářství
5. Energetika, spoje
6. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací
18
tab. č. 1
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ SO
Hlavní využití :
Plochy jsou určeny k polyfunkčnímu využití, převážně pro bydlení, příp. i s hospodářským
zázemím, pro občanské vybavení, pro drobnou výrobu a výrobní služby a pro veřejná
prostranství.
Přípustné využití :
- stavby rodinných domů
- stavby bytových domů
- stavby občanského vybavení, např. stavby pro vzdělávání a výchovu, stavby pro sociální
služby, stavby pro zdravotní služby, stavby pro kulturu, stavby pro veřejnou správu,
stavby a zařízení pro obchodní prodej, stavby pro tělovýchovu, stavby pro sport, stavby
pro ubytování, stavby pro stravování, stavby pro nevýrobní služby
- stavby pro rodinnou rekreaci
- stavby a zařízení veřejných prostranství – např. zálivy hromadné dopravy, chodníky,
zastávky, přístřešky, drobné sakrální stavby (kříže, kapličky), prvky drobné architektury a
mobiliáře, veřejná zeleň, veřejná WC apod.
- stavby a zařízení dopravní infrastruktury, např. stavby a zařízení pozemních komunikací
funkční třídy C a D, opěrné zdi, mosty, doprovodná izolační zeleň, autobusové zastávky,
odstavné a parkovací plochy pro osobní automobily
- stavby garáží
- stavby myček, autobazarů, autoservisů, pneuservisů
- stavby sítí a zařízení technické infrastruktury, např. vodovody, kanalizace, domovní ČOV,
trafostanice, energetická vedení, elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační
sítě
- stavby pro nerušící výrobní služby a drobnou nerušící výrobu
- doplňkové stavby pro zemědělskou výrobu (např. stavby pro skladování sena, slámy,
zemědělských produktů a krmiv, stavby včelínů)
- stavby doplňkové ke stavbám hlavním (např. pergoly, skleníky, zimní zahrady, altány,
bazény, apod.)
- stavby a úpravy na vodních tocích, stavby vodních nádrží
Nepřípustné využití :
- stavby a zařízení pro průmysl, energetiku a pro těžbu nerostů
- zemědělské stavby, skladové areály, stavby a zařízení technických služeb
- stavby pro výrobní a opravárenské služby neslučitelné s bydlením
- stavby čerpacích stanic PHM
- stavby a zařízení pro sběr druhotných surovin
- zřizování zahrádkových osad, stavby zahrádkářských chat
Podmínky prostorového uspořádání :
- max. podlažnost 2 NP a podkroví
- koeficient zastavění pozemku (KZP) – max. 0,40
tab. č. 2
PLOCHY REKREACE R
Hlavní využití :
Zahrnují stávající i navržené plochy rodinné rekreace.
- stavby rodinné rekreace
- zahrádkářské chaty
- oplocení
- skleníky, altány, pergoly, zahradní krby
- stavby pro uskladnění zemědělských výpěstků a nářadí
- stavby včelínů
- stavby vodních nádrží, stavby na vodních tocích
- stavby sítí a zařízení technické infrastruktury
- stavby komunikací funkční skupiny C a D, stavby parkovacích a manipulačních ploch,
stavby účelových komunikací
- jakékoliv jiné stavby
Požadavky prostorového uspořádání :
tab. č. 3
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – PLOCHY ZAŘÍZENÍ OBČANSKÉHO
VYBAVENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY OV
Hlavní využití :
Plochy jsou určeny pro zařízení občanského vybavení veřejné infrastruktury (školství,
zdravotnictví, sociální péče, veřejná správa, kultura apod.) včetně provozního zázemí a
nezbytné dopravní a technické infrastruktury.
- stavby pro školství, zdravotnictví, sociální péči, péči o rodinu
- stavby pro veřejnou správu a ochranu obyvatelstva
- stavby církevní a kulturní
- stavby pro obchod a služby
- stavby pro stravování, ubytování a administrativu
- služební byty
- stavby garáží pro potřeby daného zařízení
- stavby sportovních a tělovýchovných zařízení
- stavby pro nerušící výrobní služby a drobnou nerušící výrobu
funkční třídy C a D, opěrné zdi, mosty, doprovodná izolační zeleň, autobusové zastávky,
odstavné a parkovací plochy, manipulační plochy
- stavby sítí a zařízení technické infrastruktury, např. vodovody, kanalizace, domovní ČOV,
sítě
- stavby pro bydlení – rodinné domy, bytové domy
- stavby pro průmyslovou výrobu, pro těžbu nerostných surovin a pro skladování, stavby a
zařízení technických služeb
- stavby pro výrobní a opravárenské služby neslučitelné s bydlením
- stavby zemědělské
- stavby autobazarů, autoservisů, pneuservisů, myček
Požadavky prostorového uspořádání :
- max. podlažnost 2NP a podkroví
- koeficient zastavění pozemku (KZP) – 0,50
tab. č. 4
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – PLOCHY TĚLOVÝCHOVNÝCH A
SPORTOVNÍCH ZAŘÍZENÍ OS
Hlavní využití :
Plochy jsou určeny pro sportovní a tělovýchovná zařízení, a to včetně provozního a sociálního
zázemí.
- stavby sportovních a tělovýchovných zařízení včetně sociálního a provozního zázemí
- stavby pro stravování, ubytování a služby
- služební byty
- stavby a zařízení veřejných prostranství - přístřešky, drobné sakrální stavby (kříže,
kapličky), prvky drobné architektury a mobiliáře, veřejná zeleň, apod.
- stavby sítí a zařízení technické infrastruktury, např. vodovody, kanalizace, trafostanice,
energetická vedení, elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě
- stavby sítí a zařízení dopravní infrastruktury, např. pozemní komunikace, chodníky a
stezky pro pěší, parkovací, odstavné a manipulační plochy apod.
- stavby pro bydlení – rodinné domy, bytové domy
- stavby pro školství, zdravotnictví, sociální péči
- stavby pro průmysl a energetiku, stavby pro těžbu nerostných surovin, stavby pro drobnou
a řemeslnou výrobu, stavby a zařízení technických služeb, stavby pro skladování
- stavby garáží
tab. č. 5
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – PLOCHY HŘBITOVA OH
Hlavní využití :
Plochy jsou určeny k využití pro hřbitov včetně provozního zázemí.
- stavby související s provozem hřbitova
- stavby provozního a sociálního zázemí
- stavby pro správu a údržbu hřbitova
- stavby církevní a kulturní
- stavby komunikací funkční skupiny C a D
- stavby parkovišť a manipulačních ploch
- jakékoliv jiné využití
tab. č. 6
PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ – PLOCHY PĚŠÍCH
A VOZIDLOVÝCH KOMUNIKACÍ PV
Hlavní využití :
Plochy jsou určeny pro veřejná prostranství – místní komunikace, náměstí, pěší stezky apod.
- plochy veřejně přístupné – chodníky, náměstí
- přístřešky pro hromadnou dopravu, zálivy hromadné dopravy, zastávky
- prvky drobné architektury a mobiliáře, veřejná WC
- stavby komunikací funkční skupiny D2
- stavby cyklostezek
- nejsou stanoveny
tab. č. 7
PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ - PLOCHY ZELENĚ
NA VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍCH ZV
Hlavní využití :
Plochy jsou určeny pro veřejně přístupnou zeleň.
- drobné stavby pro účely kulturní, církevní, prodejní a stravovací do 100 m2 zastavěné
plochy
- prvky drobné architektury a mobiliáře, drobné sakrální stavby – kříže, kapličky apod.
- stavby dětských hřišť
- stavby komunikací funkční skupiny D2
- nejsou stanoveny
tab. č. 8
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY – PLOCHY DOPRAVY SILNIČNÍ
DS
Hlavní využití :
Zahrnují plochy silnice III/46610 včetně navržené směrové úpravy.
- stavby dopravní včetně náspů, zářezů, opěrných zdí, mostů, propustků apod.
- stavby odstavných, parkovacích a manipulačních ploch
mobiliáře, veřejná zeleň apod.
- stavby sítí a zařízení technické infrastruktury, např. vodovody, kanalizace, trafostanice,
- nejsou stanoveny
tab. č. 9
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY – PLOCHY PARKOVACÍ
A ODSTAVNÉ DP
Hlavní využití :
Plochy jsou určeny pro výstavbu parkoviště.
- stavby odstavných, parkovacích a manipulačních ploch
- stavby a zařízení technické infrastruktury, např. vodovody, kanalizace, trafostanice,
- nejsou stanoveny
tab. č. 10
PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY
Hlavní využití :
Plochy jsou určeny pro stavby a zařízení technické infrastruktury.
TI
- stavby zařízení a sítí technické infrastruktury včetně provozního zázemí (dílny, zařízení
údržby, garáže pro potřeby daného zařízení)
- stavby účelových a pěších komunikací
- stavby manipulačních, odstavných a parkovacích ploch
- stavby oplocení
tab. č. 11
PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ VS
Hlavní využití :
Plochy zahrnují stávající a navržené výrobní areály.
- stavby pro lehký průmysl, drobnou a řemeslnou výrobu, technické služby; do ploch
navazujících na plochy smíšené obytné lze umístit pouze nerušící výrobu, která nebude
snižovat kvalitu bydlení nadměrným hlukem
- stavby pro skladování
- stavby pro velkoobchod, diskontní prodejny
- stavby pro obchod a služby
- změny dokončených staveb (nástavby, přístavby, stavební úpravy)
- čerpací stanice pohonných hmot
- sběrny surovin, sběrné dvory, recyklační linky
- sociální zařízení sloužící zaměstnancům
- služební byty
- stavby vodních nádrží, stavby na vodních tocích
funkční třídy C a D, odstavné a parkovací plochy, manipulační plochy
- stavby a zařízení technické infrastruktury, např. vodovody, vodojemy, kanalizace, ČOV,
sítě
- stavby pro bydlení
- stavby pro rodinnou rekreaci, stavby zahrádkářských chat
- stavby pro školství, zdravotnictví a sociální péči
- stavby kulturní a církevní
- stavby pro těžký průmysl a energetiku
tab. č. 12
PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ VV
Hlavní využití :
Plochy zahrnují stávající a navržené vodní nádrže a toky.
- stavby vodních nádrží včetně hrází a dalších souvisejících zařízení
- technické vodohospodářské stavby (jezy, hráze, rybí přechody, apod.)
- stavby mostů a lávek
- revitalizace vodních toků pro zajištění protipovodňové ochrany
- jakékoliv jiné stavy s výjimkou výše uvedených
- nejsou stanoveny
tab. č. 13
PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ Z
Hlavní využití :
Plochy jsou určeny pro rostlinou zemědělskou výrobu; jejich součástí jsou i lokální
biokoridory ÚSES.
- zemědělská rostlinná výroba
- pastevní chov skotu a ovcí
- výběhy pro koně
- doplňkové stavby pro zemědělskou výrobu (např. přístřešky pro pastevní chov skotu a
ovcí, napaječky, stavby pro letní ustájení skotu a ovcí, stavby pro skladování sena a
slámy, stavby včelínů)
- zřizování areálů komerčního pěstování vánočních stromků
- stavby zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, stavby přístřešků pro turisty
a cykloturisty
- drobné sakrální stavby (boží muka, kříže, kapličky)
- drobný mobiliář – informační systém, mapy, lavičky
- stavby komunikací funkční skupiny C a D, stavby účelových komunikací, stavby
cyklistických stezek
- stavby vodních nádrží, stavby na vodních tocích, stavby suchých nádrží (poldrů), stavby
náhonů
- stavby společných zařízení v rámci komplexních pozemkových úprav (vodohospodářská
zařízení, protierozní opatření, realizace ÚSES)
- jakékoliv stavby s výjimkou výše uvedených
- stavby oplocení s výjimkou oplocení zemědělských areálů, pastevních areálů a objektů
technického vybavení
- změny kultur z orné půdy a trvalých travních porostů na zahrady
- nejsou stanoveny
tab. č. 14
PLOCHY LESNÍ L
Hlavní využití :
Plochy zahrnují pozemky určené k plnění funkcí lesa; jejich součástí jsou i lokální
biokoridory ÚSES.
- stavby pro lesní hospodářství
- stavby sloužící k zajišťování provozu lesních školek nebo provozování myslivosti
- stavby účelových komunikací (lesní, polní cesty), stavby komunikací funkční skupiny D 2
- stavby a vybavení informačního systému (informační tabule, mapy)
- stavby sítí a zařízení technické infrastruktury, jejichž umístění nebo trasování mimo
plochy lesní by bylo neřešitelné nebo ekonomicky nereálné
- stavby malých vodních nádrží, stavby na vodních tocích, stavby náhonů
- nejsou stanoveny
tab. č. 15
PLOCHY PŘÍRODNÍ PP
Hlavní využití :
Zahrnují regionální a nadregionální části ÚSES a lokální biocentra ÚSES.
- na zemědělské půdě mimoprodukční funkce (zalesnění, zatravnění)
- na lesní půdě mimoprodukční funkce s preferováním podrostního hospodaření a
původních druhů dřevin
- stavby zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny
- stavby pěších, cyklistických a účelových komunikací s povrchovou úpravou blízkou
přírodě
- stavby malých vodních nádrží, stavby na vodních tocích
- stavby sítí technické infrastruktury, jejichž trasování mimo plochy přírodní by bylo
neřešitelné nebo ekonomicky nereálné
- změny kultur pozemků s vyšším stupněm ekologické stability na kultury s nižším stupněm
ekologické stability
- realizace jakýchkoliv staveb s výjimkou staveb uvedených výše
- zvyšování rozsahu zpevněných nebo zastavěných ploch s výjimkou pozemků stávajících
staveb
- zřizování trvalého oplocení
- těžba nerostů
- nejsou stanoveny
tab. č. 16
PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ NS
Hlavní využití :
Plochy zahrnují pozemky se vzrostlou zelení na nelesní půdě; jejich součástí jsou i lokální
biokoridory ÚSES.
- stavby účelových komunikací (lesní, polní cesty), stavby komunikací funkční skupiny D 2
- stavby a sítě technické infrastruktury, jejichž umístění nebo trasování mimo plochy by
bylo neřešitelné nebo ekonomicky nereálné
- stavby malých vodních nádrží, stavby na vodních tocích, stavby náhonů
- terénní úpravy
- nejsou stanoveny
II.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
ČAVISOV
II.A
TEXTOVÁ ČÁST
Část odůvodnění zpracovaná projektantem:
Obsah
1. Úvod
1.1 Údaje o zadání a podkladech
1.2 Obsah a rozsah elaborátu
1.3 Vymezení základních pojmů, seznam použitých zkratek, přehled
citovaných zákonů a vyhlášek
1.4 Hlavní cíle řešení, postup práce
2. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů
v území včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou
Moravskoslezským krajem
2.1 Širší vztahy
2.2 Návaznost na politiku územního rozvoje ČR
2.3 Vyhodnocení souladu územního plánu Čavisov s územně
plánovací dokumentací vydanou Moravskoslezským krajem
str.
1
1
2
3
6
8
8
8
10
3. Údaje o splnění Zadání územního plánu Čavisov
11
4. Přírodní, sociodemografické, kulturní a urbanistické hodnoty území,
limity využití území
12
4.1 Přírodní podmínky
4.1.1 Geomorfologická a geologická charakteristika
4.1.2 Klimatické podmínky
4.1.3 Nerostné suroviny
4.1.4 Poddolovaná a sesuvná území
4.1.5 Přírodní hodnoty
4.2 Životní prostředí
4.2.1 Znečištění ovzduší
4.2.2 Radonové riziko
4.3 Sociodemografické podmínky, hospodářské podmínky a bydlení
4.3.1 Sociodemografické podmínky
4.3.2 Hospodářské podmínky
4.3.3 Bydlení
4.4 Kulturní a historické hodnoty území
4.5 Charakteristika řešeného území, předpoklady a možnosti rozvoje obce
4.6 Limity využití území
12
12
12
13
13
13
13
13
15
17
17
18
19
21
22
23
5. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty,včetně
vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména
ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje
5.1 Koncepce rozvoje obce
5.2 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého řešení,
zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje
5.3 Návrh členění území na plochy s rozdílným způsobem využití
25
25
26
27
6. Návrh koncepce rozvoje jednotlivých funkčních složek
6.1 Bydlení
6.2 Občanské vybavení
6.3 Výroba
6.3.1 Zemědělská výroba
6.3.2 Lesní hospodářství
6.3.3 Výroba a skladování
6.4 Rekreace, cestovní ruch
6.5 Zeleň
32
32
32
33
33
34
34
35
35
7. Návrh koncepce dopravy, technického vybavení a nakládání s odpady
37
7.1 Doprava
7.1.1 Pozemní komunikace a významnější obslužná dopravní zařízení
7.1.2 Provoz chodců a cyklistů
7.1.3 Statická doprava – odstavování a parkování vozidel
7.1.4 Hromadná doprava osob
7.1.5 Ochranná dopravní pásma, ochrana před nepříznivými účinky
hluku a vibrací
7.2 Vodní hospodářství
7.2.1 Zásobování pitnou vodou
7.2.2 Odvádění a čištění odpadních vod
7.2.4 Odtokové poměry, vodní režim
7.3 Energetika
7.3.1 Zásobování elektrickou energií
7.3.2 Zásobování plynem
7.3.3 Zásobování teplem
7.4 Elektronické komunikace
7.5 Likvidace komunálních odpadů
7.6 Zvláštní zájmy
37
37
39
40
41
8. Územní systém ekologické stability
8.1 Úvod
8.2 Hospodaření na území vymezeném pro ÚSES
8.3 Koncepce návrhu územního systému ekologické stability
9. Informace o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území
9.1 Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí
9.2 Vyhodnocení vlivů územního plánu na území NATURA 2000
9.3 Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území podle
vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech
9.4 Předpokládané vlivy na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek,
příležitostí a hrozeb v území
9.4.1 Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území
9.4.2 Vliv na posílení slabých stránek řešeného území
9.4.3 Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území
9.4.4 Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území
9.5 Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování
41
42
42
45
47
48
48
51
53
54
55
56
57
57
58
58
61
61
62
62
64
64
64
65
65
65
9.6 Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území
9.6.1 Vyhodnocení vlivů územního plánu na vyváženost vztahu podmínek
pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost
společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného
rozboru území
9.6.2 Shrnutí přínosu územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení
zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby současné generace obyvatel
řešeného území a předpokládaným ohrožením podmínek života
generací budoucích
10. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení
na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění
funkcí lesa
10.1 Kvalita zemědělských pozemků
10.2 Zábor půdy v návrhovém období
10.3 Zábor zemědělských pozemků pro územní systém ekologické stability
10.4 Posouzení záboru zemědělských pozemků
10.5 Dopad navrženého řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa
67
67
67
68
68
69
69
69
70
Část odůvodnění zpracovaná pořizovatelem:
Obsah
str.
1. Postup při pořizování Územního plánu Čavisov
75
2. Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací
vydanou krajem
75
3. Vyhodnocení souladu s cíly a úkoly územního plánování, zejména s požadavky
na ochranu architektonických a urbanistických hodnot a ochranu nezastavěného území
76
4. Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních
předpisů
77
5. Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů – soulad se stanovisky
dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popř. s výsledkem řešení
rozporů
77
6. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a informace, jak bylo respektováno
stanovisko krajského úřadu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí
132
7. Vyhodnocení účelného
zastavitelných ploch
využití
zastavěného
území
a
vyhodnocení
potřeby
132
8. Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění
133
9. Vyhodnocení obdržených stanovisek a připomínek
133
1. ÚVOD
1.1. Údaje o zadání a podkladech
Územní plán Čavisov je zpracován na základě smlouvy o dílo uzavřené mezi
objednatelem, Obcí Čavisov a zpracovatelem, Urbanistickým střediskem Ostrava, s.r.o.
dne 20. 5. 2009 a jejích dodatků č. 1 a 2.
Výchozími podklady pro zpracování návrhu řešení územního plánu byly :
-
Územní plán Čavisov, průzkumy a rozbory (Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o.,
březen 2010);
-
Návrh zadání nového územního plánu obce Čavisov, schválený Zastupitelstvem obce
Čavisov dne 23. 11. 2009;
-
Politika územního rozvoje ČR 2008, schválená usnesením vlády č. 929 ze dne 20. 7.
2009;
-
Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (Atelier T-Plan, s.r.o., Praha,
2010), vydané usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 16/1426 ze dne
22.12.2010;
-
Územně analytické podklady SO ORP Ostrava;
-
Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje (Ekotoxa
Opava, s.r.o., listopad 2004);
-
Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje, vydaná opatřením Krajského
úřadu Moravskoslezského kraje č.j. : ŽPZ/7727/04 ze dne 24. 8. 2004;
-
Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (FITE, a.s., září 2003),
schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004;
-
Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod na území
Moravskoslezského kraje v přechodném období do roku 2010 (Povodí Odry, s.p.,
2003), odsouhlasený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 25. 9. 2003;
-
Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského
kraje, vyhlášený nařízením Moravskoslezského kraje č. 1/2004;
-
Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje,
vydaný nařízením Moravskoslezského kraje č. 1/2009;
-
Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (UDI Morava,
s.r.o., Ostrava, prosinec 2003), schválená Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne
10. 6. 2004;
-
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (Sdružení firem
KONEKO Ostrava, spol. s r.o. a VODING Hranice spol. s r.o., květen 2004), schválený
Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004;
-
Územní plán obce Čavisov (Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., červenec 1998),
schválený Obecním zastupitelstvem obce Čavisov dne 22. 10. 1998;
-
Územní plán obce Čavisov – Změna č. 1 (Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., únor
2001), schválená Obecním zastupitelstvem obce Čavisov dne 13. 8. 2001;
-
Územní plán obce Čavisov – Změna č. 2 (Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o.,
červenec 2003) schválená Obecním zastupitelstvem obce Čavisov dne 4.3.2004;
1
-
Vodovod Čavisov – zlepšení tlakových a kapacitních poměrů (Studio D - Inženýrské
sítě s.r.o., Opava, únor 2008);
-
Generel lokálního územního systému ekologické stability pro k. ú. Budišovice,
Kyjovice, Horní Lhota, Dolní Lhota a Čavisov (Ing. arch. Hynek Váňa, 1992);
-
Návrh regionálního ÚSES České republiky – ÚTP (Společnost pro životní prostředí
Brno, 1996);
-
Generel nadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje
(Ageris s.r.o., listopad 2007);
-
Okresní vlastivědná mapa (Kartografie Praha);
-
Půdní syntetická mapa ČR (Praha 1991);
-
Odvozená mapa radonového rizika (Ústřední ústav geologický Praha, Uranový průmysl
Liberec, Geofyzika Praha, Přírodovědecká fakulta UK Praha, 1990);
-
Ostravsko – turistická mapa (Klub českých turistů, 2005);
-
Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v r. 1995, 2000 a 2005 (Ředitelství
silnic a dálnic ČR, Praha);
-
Základní silniční mapy ČR v měřítku 1 : 50 000,
zeměměřickým a katastrálním;
-
Základní vodohospodářské mapy ČR v měřítku 1 : 50 000, vydané Českým úřadem
zeměměřickým a katastrálním.
vydané Českým úřadem
1.2. Obsah a rozsah elaborátu
Územní plán Čavisov obsahuje:
I.
Návrh
I.A Textová část
I.B Grafická část
1. Základní členění území
2. Hlavní výkres
3. Doprava
4. Vodní hospodářství
5. Energetika, spoje
6. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací
II.
1 : 5000
1 : 5000
1 : 5000
1 : 5000
1 : 5000
1 : 5000
Odůvodnění
II.A Textová část
II.B Grafická část
7. Koordinační výkres
8. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu
9. Širší vztahy
2
1 : 5000
1 : 5000
1 : 100 000
Výkres č. 1. Základní členění území obsahuje vyznačení hranice obce Čavisov, hranice
zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby.
Výkres č. 2. Hlavní výkres obsahuje urbanistickou koncepci, zejména vymezení ploch
s rozdílným využitím, dále koncepci uspořádání krajiny, včetně ploch s navrženou změnou
využití a vymezení ploch pro dopravu, vymezení zastavěného území, zastavitelných ploch a
ploch přestavby.
Výkres č. 3. Doprava obsahuje samostatný návrh řešení dopravy a dopravních zařízení
včetně vymezení ploch pro dopravu.
Výkres č. 4. Vodní hospodářství obsahuje samostatný návrh řešení problematiky vodního
hospodářství.
Výkres č. 5. Energetika, spoje obsahuje samostatný návrh řešení problematiky energetiky
a elektronických komunikací.
Výkres č. 6. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací zobrazuje plochy a
pozemky určené pro umístění navrhovaných veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných
opatření, veřejných prostranství, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a
pro asanaci území, ve kterých lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit dle § 170
stavebního zákona nebo ke kterým lze uplatnit předkupní právo dle § 101 stavebního zákona.
Výkres č. 7. Koordinační výkres zobrazuje navržené řešení, neměněný současný stav a
důležitá omezení v území, zejména limity využití území dle § 26 odst. 1 stavebního zákona.
Výkres č. 8. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu zahrnuje rozsah záborů,
nutný k realizaci navržených řešení.
Výkres č. 9. Širší vztahy v měřítku 1 : 100 000 zobrazuje vazby řešeného území (zejména
vazby komunikací, inženýrských sítí a územního systému ekologické stability) na
bezprostřední okolí. Je zpracován formou výřezu z výkresu č. A.2 Plochy a koridory
nadmístního významu, ÚSES a územní rezervy Zásad územního rozvoje Moravskoslezského
kraje.
1.3. Vymezení základních pojmů, seznam použitých zkratek, přehled citovaných zákonů
a vyhlášek
Základní pojmy stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) :
Zastavěné území tvoří jedno nebo více oddělených zastavěných území ve správním území
obce. Hranici jednoho zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel, ve výjimečných
případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích.
Do zastavěného území se zahrnují pozemky v intravilánu, s výjimkou vinic, chmelnic,
pozemků zemědělské půdy určených pro zajišťování speciální zemědělské výroby
(zahradnictví) nebo pozemků přiléhajících k hranici intravilánu navrácených do orné půdy
nebo do lesních pozemků, a dále pozemky vně intravilánu, a to :
a) zastavěné stavební pozemky
b) stavební proluky
c) pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky
zastavěného území
3
d) ostatní veřejná prostranství
e) další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území, s výjimkou
pozemků vinic, chmelnic a zahradnictví.
Zastavitelné plochy tvoří plochy vymezené k zastavění v územním plánu nebo v zásadách
územního rozvoje. Jeho vymezení je dáno hranicí zastavitelného území.
Limity využití území omezují změny v území z důvodu ochrany veřejných zájmů;
vyplývají z právních předpisů nebo jsou stanoveny na základě zvláštních právních předpisů,
příp. vyplývají z vlastností území.
Další použité pojmy :
Stavby pro letní ustájení dobytka – stavby jednoprostorové, opatřené obvodovými
stěnami pouze ze tří stran.
Včelín – maximálně dvouprostorová stavba, povinný úletový prostor o max. šířce 2,5 m,
prosvětlená okny o max. rozměrech 0,5 m, šířka 1,0 m, manipulační místnost o podlahové
ploše max. 12 m2, stavba nepodsklepená, na patkách nebo na sloupcích, max. 1 nadzemní
podlaží, max. výška stavby nad terénem 4 m.
Stavby pro skladování sena a slámy – nepodsklepené jednopodlažní stavby, max. výška
stavby nad terénem po hřeben střechy 8 m.
Přístřešky pro turisty – stavby jednoprostorové, opatřené obvodovými stěnami max. ze tří
stran, zastavěná plocha max. 25 m2.
Komunikace funkční skupiny B – sběrné komunikace obytných útvarů, spojnice obcí,
průtahy silnic I., II. a III. třídy a vazba na tyto komunikace.
Komunikace funkční skupiny C – obslužné komunikace ve stávající i nové zástavbě;
mohou jimi být průtahy silnic III. třídy a v odůvodněných případech i II. třídy.
Komunikace funkční skupiny D – komunikace se smíšeným provozem, případně
s vyloučením motorového provozu; rozdělují se dále na komunikace funkční skupiny D 1 pěší a obytné zóny a komunikace funkční skupiny D 2 – stezky, pruhy a pásy určené
cyklistickému provozu, stezky pro chodce, chodníky, průchody, schodiště a ostatní
komunikace nepřípustné provozu silničních motorových vozidel, pokud nejsou součástí
komunikací funkčních skupin B a C.
Seznam použitých zkratek
BP
- bezpečnostní pásmo
BPEJ
- bonitní půdně ekologická jednotka
BTS
- základová převodní stanice (base transceiver station)
ČHMÚ
- Český hydrometeorologický ústav
ČOV
- čistírna odpadních vod
ČR
- Česká republika
ČSÚ
- Český statistický úřad
DTP
- dolní tlakové pásmo
DTS
- distribuční trafostanice
EA
- ekonomicky aktivní
EO
- ekvivalentní obyvatel
HOST
- digitální hostitelská ústředna
HPJ
- hlavní půdní jednotka
4
HTP
k. ú.
KZP
LBC
LBK
LHP
MŠ
MŽP
NN
NP
NTP
OOV
OP
ORP
OZKO
POH
PUPFL
PÚR
RBC
RBK
RD
RS
RSU
SLBD
STG
STL
TO
TTP
TUV
ÚP
ÚPS
ÚSES
ÚTP
UTO
VN
VTL
VVN
VVTL
ZPF
ZŠ
ZÚR
ZVN
-
horní tlakové pásmo
katastrální území
koeficient zastavění pozemku
lokální biocentrum
lokální biokoridor
lesní hospodářský plán
mateřská škola
ministerstvo životního prostředí
nízké napětí
nadzemní podlaží
nižší tlakové pásmo
ostravský oblastní vodovod
ochranné pásmo
obec s rozšířenou působností
oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší
plán odpadového hospodářství
pozemky určené k plnění funkcí lesa
politika územního rozvoje
regionální biocentrum
regionální biokoridor
rodinný dům
regulační stanice
vzdálený účastnický blok (repote subscriber unit)
sčítání lidu, domů a bytů
skupina typů geobiocénu
středotlaký
telefonní obvod
trvalé travní porosty
teplá užitková voda
územní plán
účastnická přípojná síť
územní systém ekologické stability
územně technický podklad
uzlový telefonní obvod
vysoké napětí
vysokotlaký
velmi vysoké napětí
velmi vysokotlaký
zemědělský půdní fond
základní škola
zásady územního rozvoje
zvláště vysoké napětí
Přehled citovaných zákonů a vyhlášek
-
zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění
pozdějších předpisů;
-
vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací
dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti;
5
-
vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění
vyhlášky č. 269/2009 Sb.;
-
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;
-
vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č.
114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve
znění pozdějších předpisů;
-
vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně,
ve znění vyhl. č. 499/2005 Sb.;
-
zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů;
-
zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně
některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických
odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších
předpisů;
-
zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně dalších zákonů, ve
znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění
pozdějších předpisů;
-
zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o
oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších
předpisů;
-
vyhláška MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF;
-
vyhláška č. 546/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví
charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a
aktualizaci;
-
zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
1.4. Hlavní cíle řešení, postup práce
Územní plán Čavisov je zpracován dle stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o
územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) a v souladu s požadavky
vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací
dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o
obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhl. č. 269/2009 Sb.
Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho
plošného a prostorového uspořádání (urbanistickou koncepci), uspořádání krajiny a koncepci
6
veřejné infrastruktury; vymezuje zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné
plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití
znehodnoceného území (plochy přestavby), plochy pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně
prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a
koridorů. Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a
úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou
územního rozvoje.
Obec Čavisov má schválený a dosud platný územní plán včetně Změn č. 1 a 2.
Důvodem pro zpracování nového územního plánu je především nutnost uvést územní plán
do souladu s platnou legislativou a zapracovat do něj aktuální rozvojové záměry.
V březnu 2010 byly zpracovány průzkumy a rozbory, jejichž cílem bylo získání údajů o
současném stavu území, o problémech území a rozvojových záměrech.
Návrh řešení územního plánu Čavisov byl zpracován v srpnu 2010 podle zadání,
schváleného Zastupitelstvem obce Čavisov dne 23. 11. 2009. Na základě výsledků
projednání návrhu s dotčenými orgány a po vydání Zásad územního rozvoje
Moravskoslezského kraje byl návrh v dubnu 2011 upraven.
7
2. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH
VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ
DOKUMENTACÍ VYDANOU MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM
2.1. Širší vztahy
Obec Čavisov leží ve střední části Moravskoslezského kraje, v západní části okresu
Ostrava - město. Na severu sousedí s obcemi Horní Lhota a Dolní Lhota, na východě s obcí
Vřesina a městem Klimkovice a nepatrně se se statutárním městem Ostrava, částí Krásné
Pole, na jihozápadě s obcí Zbyslavice a na západě s obcí Kyjovice (okres Opava).
Vyjížďka obyvatel za prací a občanskou vybaveností je orientována zejména na město
Ostravu, které je spádovým centrem okresu Ostrava - město a sídlem městského úřadu
s rozšířenou působností. Významné jsou také vazby na město Opavu (pracovní příležitosti,
občanské vybavení) a na sousední obec Dolní Lhota (zejména docházka do ZŠ, docházka na
zastávku ostravské městské hromadné dopravy – tramvajová linka č. 5, pošta, lékárna apod.).
Zároveň je území obce Čavisov součástí příměstské rekreační oblasti Ostravy.
Dopravní vazby na okolí zajišťují silnice III/46610 Háj ve Slezsku – Zbyslavice a
III/4692 Ostrava, Poruba – Horní Lhota. Prostřednictvím silnice III/46610 je obec připojena
na silnici I/11 ve Velké Polomi, silnice III/4692 umožňuje dopravní spojení s Ostravou, kde
je zaústěna do silnice I/47.
Z nadřazených sítí technické infrastruktury prochází řešeným územím trasa VTL
plynovodu s tlakem nad 40 barů DN 700, PN 64 Příbor – Děhylov a optické kabely
dálkové komunikační přenosové sítě. Nad řešeným územním prochází radioreléový spoj.
Věžový vodojem v Čavisově slouží i pro zásobování obce Dolní Lhota.
Na jihovýchodní okraj k.ú. Čavisov zasahuje vnitřní území A lázeňského místa
Klimkovice.
2.2. Návaznost na Politiku územního rozvoje ČR
Obec Čavisov je velmi dynamicky se rozvíjející sídlo regionu, tvořící přirozený
spádový obvod krajského města Ostravy. Převažující funkcí řešeného území je funkce obytná
a rekreační, částečně obslužná a omezeně výrobní.
Pro hodnocení širších vztahů a sídelní struktury regionu je nutno vnímat základní vymezení
a definice rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí na úrovni
jednotlivých regionů, jak je provedeno v Politice územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR).
Z PÚR ČR 2008 je patrné vymezení rozvojových oblastí národního významu. Řešené
území je součástí rozvojové oblasti OB2 Rozvojová oblast Ostrava. Také v
rozpracovaných Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK) je toto
zařazení potvrzeno.
Vymezení Rozvojové oblasti Ostrava (OB2):
Území obcí z ORP Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frýdek-Místek (bez obcí v
jihovýchodní části), Havířov, Hlučín, Karviná, Kopřivnice (jen obce v severní části), Kravaře
(bez obcí v severní části), Orlová, Opava (bez obcí v západní a jihozápadní části), Ostrava,
Třinec (bez obcí v jižní a jihovýchodní části).
8
Důvody vymezení:
Území ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Ostravy a mnohostranným
působením husté sítě vedlejších center a urbanizovaného osídlení. Jde o velmi silnou
koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, pro kterou je charakteristický dynamický
rozvoj mezinárodní spolupráce se sousedícím polským regionem Horního Slezska; výrazným
předpokladem rozvoje je v současnosti budované napojení na dálniční síť ČR a Polska, jakož i
poloha na II. a III. tranzitním železničním koridoru.
Úkoly pro územní plánování:
a) Pro vlastní rozvojovou oblast
Vytvářet podmínky pro rozvoj veřejné infrastruktury, související a podmiňující změny v
území vyvolané průmyslovými zónami Mošnov a Nošovice.
b) Obecné
Při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat v rozvojových
oblastech a rozvojových osách intenzivní využívání území v souvislosti s rozvojem veřejné
infrastruktury. Z tohoto důvodu v rozvojových oblastech a v rozvojových osách vytvářet
podmínky pro umístění aktivit mezinárodního a republikového významu s požadavky na
změny v území a tím přispívat k zachování charakteru území mimo rozvojové oblasti a
rozvojové osy.
V širším regionu se na stabilitě osídlení podepisuje zejména řada historicky vzniklých
sociodemografických faktorů, menším omezením je značná míra nezaměstnanosti
(„přenášená z širšího regionu“) a doznívající problémy s transformací průmyslových a
zemědělských podniků v regionu, zejména v devadesátých letech minulého století. V naprosté
většině jde o problémy širšího regionu (města Ostravy) dopadající na řešené území.
Tab. Základní ukazatele sídelní struktury spádového obvodu ORP Ostrava, Bílovec
a širší srovnání
počet
obyvatel na
částí / výměra km2/ obyvatel
katastr
SO ORP
obcí
částí
obec
obec
km2
ů
obec část.o. km2
53
55
4,2
25,5 336 735 25 903 6 123 1 016
331
Ostrava 13
Bílovec
12
22
22
1,8
162
13,5
25 914
2 160 1 178 160
MSK kraj 13,6 27,9
28,3 2,3
246,7
19,3 56829,8 4 182 2 007 230
ČR
30,5 63,0
72,9 2,8
382,3
15,4 45045,5 1 675
696
133
Zdroj: Malý lexikon obcí 2009, ČSÚ, data pro rok 2008
Pro sídelní strukturu řešeného území, ale i blízkého správního obvodu ORP Bílovec, je
charakteristická nadprůměrná hustota osídlení, malý počet obcí a výrazná determinace
osídlení přírodními a částečně i antropogenními podmínkami, na okraji vysoce
urbanizovaného regionu (SO ORP Ostravy, v širším pojetí Ostravska).
Obecně s ohledem na stav současných podkladů je nutno považovat za základní problém
řešeného území mírně nevyvážené hospodářské podmínky regionu a částečně i
podmínky životního prostředí regionu (zejména kvalita ovzduší). Vlastní obec vykazuje
vyvážené územní podmínky. Posílení hospodářského pilíře je předpokladem dlouhodobě
udržitelného rozvoje území, přitom však musí být minimalizovány negativní dopady v oblasti
9
životního a obytného prostředí, které je nejvýznamnějším zdrojem obytné atraktivity obce.
Jeho posílení je nutno hledat zejména v širším regionu pohybu za prací. Optimalizaci funkcí
řešeného území je nutno orientovat s ohledem na vlastní územní předpoklady a vazby obce
v sídelní struktuře regionu – rozvojové oblasti OB 2 Ostrava (optimální dělba funkcí obytné,
rekreační, obslužné a výrobní). Příznivým rozvojovým předpokladem obce je vysoká
soudržnost obyvatel území a značná atraktivita bydlení včetně rekreačních předpokladů území
(okolí obce).
2.3. Vyhodnocení souladu územního plánu Čavisov s územně plánovací dokumentací
vydanou Moravskoslezským krajem
V Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje jsou pro rozvojovou oblast
OB2 stanoveny následující úkoly pro územní plánování:
a) Zpřesnit vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury nadmístního
významu včetně územních rezerv a vymezení skladebných částí ÚSES při zohlednění
územních vazeb a souvislostí s přilehlým územím sousedních krajích a Polska – netýká
se řešeného území.
b) Vymezit plochu pro umístění Krajského integrovaného centra využívání komunálních
odpadů – netýká se řešeného území.
c) Vymezit plochu pro veřejné logistické centrum – netýká se řešeného území.
d) Nové rozvojové plochy vymezovat:
• přednostně v lokalitách dříve zastavěných nebo devastovaných území (brownfields) a
v prolukách stávající zástavby – brownfields se v řešeném území nevyskytují,
proluky jsou navrženy k zástavbě
• výhradně se zajištěním dopravního napojení na existující nebo plánovanou nadřazenou
síť silniční, resp. železniční infrastruktury – netýká se řešeného území
• mimo stanovená záplavová území (v záplavových územích pouze výjimečně a ve
zvláště odůvodněných případech) – je splněno, do stanoveného záplavového území
nejsou navrženy žádné zastavitelné plochy.
e) Koordinovat opatření na ochranu území před povodněmi a vymezit pro tento účel
nezbytné plochy – netýká se řešeného území.
f) V rámci ÚP obcí vymezit v odpovídajícím rozsahu plochy veřejných prostranství a
veřejné zeleně – je splněno, viz kap. 5.6 Systém sídelní zeleně.
V Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje je v řešeném území vymezen
koridor pro zdvojení VVTL plynovodu DN 700, PN 63 Příbor (Libhošť) – Děhylov
(PZ2) a plochy a koridory ÚSES regionální úrovně – regionální biocentrum 255 Údolí
Polančice, regionální biocentrum 134 Horník a regionální biokoridory 589 a 602.
Všechny výše uvedené plochy a koridory jsou do Územního plánu Čavisov zapracovány
(viz podrobnější popis v příslušných kapitolách).
10
3. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ČAVISOV
Požadavky schváleného Zadání územního plánu Čavisov jsou splněny s výjimkou těchto
bodů :
a) Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace
vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů
Návrh územního plánu bude respektovat závaznou část nadřazené územně plánovací
dokumentace, což je územní plán velkého územního celku okresu Opava, který byl schválen
usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 14/385/1 ze dne 16.2.2003.
Územní plán velkého územního celku okresu Opava pozbyl platnost vydáním Zásad územního
rozvoje Moravskoslezského kraje, záměry obsažené v ZÚR MSK jsou v územním plánu
Čavisov respektovány.
e) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury
Nakládání s odpady
• projektant prověří a navrhne takové řešení, kterým bude vymezena plocha pro
nakládání s odpady
V územním plánu není vymezena žádná plocha pro nakládání s odpady, obec takovou plochu
nepožaduje. Obecně lze zařízení pro nakládání s odpady umístit do ploch výroby a skladování
VS.
Pokyny pořizovatele k úpravě návrhu Územního plánu Čavisov na základě výsledků
projednání s dotčenými orgány ze dne 9. 2. 2011 jsou splněny.
K požadavku Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu Opava:
Pozemkový úřad žádá, aby koncepce uspořádání krajiny umožňovala budoucí umístění
společných zařízení, která budou lokalizována v krajině, podle návrhu společných zařízení, na
základě přesných zjištění situace v terénu a jednání s vlastníky pozemků.
Závěr pořizovatele: Projektant prověří, zda má obec Čavisov nějaký návrh na umístění
společných zařízení a výsledek tohoto prověření zapracuje do dokumentace.
Obec Čavisov nemá žádný konkrétní návrh na umístění společných zařízení; podmínky pro
využití ploch zemědělských Z umožňují stavby společných zařízení v rámci pozemkových
úprav.
11
4.
PŘÍRODNÍ, SOCIODEMOGRAFICKÉ, KULTURNÍ
HODNOTY ÚZEMÍ, LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ
A
URBANISTICKÉ
4.1. Přírodní podmínky
4.1.1. Geomorfologická a geologická charakteristika
Geomorfologické podmínky, především tvary reliéfu, ovlivňují možnosti využití území.
Například náklady na budování technické infrastruktury výrazně rostou v členitém reliéfu při
budování komunikací, kanalizace apod. Naopak členité území v okolí se mnohdy stává
výrazným zdrojem rekreační a obytné atraktivity území.
Řešené území je většinou mírně zvlněné, zástavba se nachází nad údolní nivou říčky
Porubky (250 m n.m.) na vyvýšeném rozvodním hřbetu (max. 380 m.n. – Mezihoří).
Členitější území se nachází na okrajích řešeného území. Vlastní zástavba obce se nachází
v nadmořské výšce cca 300-360 m n.m. Většina řešeného území je překryta kvartérními
sedimenty (hlíny, spraše), dna vodních toků jsou tvořena štěrkovými sedimenty. Geologické
podloží je tvořeno kyjovickými vrstvami s převahou drob nad břidlicemi. Geomorfologické
podmínky území, zejména členitost jako jeden ze zdrojů rekreační atraktivity, zvyšují zájem o
jeho využití k bydlení a rekreaci.
Řešené území se nachází na území následujících geomorfologických jednotek:
provincie: Česká vysočina
subprovincie: Krkonošsko-jesenická soustava
oblast: Jesenická podsoustava
celek: Nízký Jeseník
podcelek: Vítkovská vrchovina
okrsek: Těškovická pahorkatina
4.1.2. Klimatické podmínky
Řešené území leží na rozhraní mírně teplých klimatických oblastí MT 9 a MT 10. Území je
charakterizováno mírně teplou, vlhkou až velmi vlhkou, rovinatou až pahorkatinatou
klimatickou podoblastí s mírnou zimou.
Vybrané klimatické charakteristiky mírně teplé oblasti MT 9 a MT 10:
Počet letních dnů:
Počet mrazivých dnů:
Průměrná teplota v lednu:
Průměrná teplota v červenci:
Srážkový úhrn ve vegetačním období:
Srážkový úhrn v zimním období:
Počet dnů se sněhovou pokrývkou:
MT 10
MT 9
40 – 50
110 – 130
-2 až –3°C
17 – 18°C
400 – 450 mm
200 – 250 mm
50 – 60
40 – 50
110 – 130
-3 až –4°C
17 – 18°C
400 – 450 mm
250 – 300 mm
50 – 60
Typickým klimatickým znakem jsou poměrně nízké srážky, které jsou podmíněny
srážkovým stínem Jeseníků.
12
Relativní četnost směrů větrů (v %):
směr
S
SV
V
JV
21,0
7,0
1,0
1,0
J
15,0
JZ
23,0
Z
4,0
SZ
5,0
klid
23,0
V řešeném území výrazně převládá severní a jihozápadní proudění větrů.
4.1.3. Nerostné suroviny
Na území obce Čavisov se nenacházejí žádná výhradní ložiska, chráněná ložisková
území, prognózní zdroje ani dobývací prostory nerostných surovin.
4.1.4. Poddolovaná a sesuvná území
Na území obce Čavisov se nenacházejí žádná poddolovaná ani sesuvná území.
4.1.5. Přírodní hodnoty
V řešeném území se nenacházejí žádná zvláště chráněná území, památné stromy,
lokality soustavy Natura 2000 ani registrované významné krajinné prvky.
V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a
krajiny, ve znění pozdějších předpisů, mají zvláštní postavení významné krajinné prvky –
ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický
vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou obecně
lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které
příslušný orgán ochrany přírody zaregistrují podle §6 zákona.
Významné krajinné prvky musí být chráněny před poškozením a ničením. Využívají se
pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich
stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného
krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten,
kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové
zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků,
odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.
4.2. Životní prostředí
4.2.1. Znečištění ovzduší
Znečištění ovzduší je nejproblematičtějším faktorem životního prostředí v širším regionu.
Na nevyhovujícím stavu znečištění ovzduší se podílejí především emise z velkých zdrojů
hutní výroby a energetiky (zdroje jsou umístěny zejména na území Ostravy, částečně i
v okrese Nový Jičín). Nezanedbatelným zdrojem emisí organických látek s karcinogenním
účinkem a emisí tuhých látek jsou rovněž lokální topeniště s nedokonalým spalováním
nekvalitního paliva, která jsou prakticky nekontrolovatelná. Omezený (místní) negativní vliv
na čistotu ovzduší má i silniční doprava.
V průběhu 90. let 20. století bylo v regionu zaznamenáno významné snížení koncentrací
škodlivin v přízemních vrstvách atmosféry i emisí vypouštěných ze stacionárních zdrojů. Na
celkovém sestupném trendu množství emisí ze zdrojů znečišťování se vedle postupných
hospodářských změn výrazně projevila řada opatření ke snížení emisí realizovaných
13
provozovateli zdrojů. Příznivý vývoj se však v posledních letech zastavil a u některých
ukazatelů došlo i ke zhoršení situace.
V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje, kterým se vydává Program
snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje
(aktualizace r. 2008). V souladu s ustanovením § 7 odst. 6 a § 48 odst. 2 písm. c) zákona č.
86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně
ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, nabylo účinnosti dne 30. dubna 2009 nařízení
Moravskoslezského kraje č. 1/2009, kterým se vydává Krajský integrovaný program ke
zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje. Krajský integrovaný program ke
zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje je formulován jako „nadstavba“ Krajského
programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje.
Krajský úřad předkládá vždy do 31. prosince kalendářního roku radě kraje situační zprávu o
kvalitě ovzduší na území kraje za předešlý kalendářní rok a o postupu realizace úkolů
stanovených tímto nařízením.
Nejbližší stanice, na kterých se pravidelně monitorují imisní situace, se nachází ve
Studénce (č. 1074). V následující tabulce jsou uvedeny roční průměry koncentrací hlavních
škodlivých látek v ovzduší za roky 2003-2008.
Znečišťující
látka
Imisní
stanice
Roční imisní průměry (µg/m3)
2003
2004
2005
2006
2007
2008
SO2
Studénka
11,4
9,2
8,8
9,3
6,8
5,7
Prašný aerosol
PM10*
Studénka
47,9
39,1
45,1
41,1
35,3
34,0
NOx
Studénka
20,1
19,2
17,1
17,3
16,0
15,3
3
Platný roční imisní limit pro ochranu zdraví lidí je u PM10 a NOx hodnota 40 µg/m (podle
nařízení vlády č. 597/2006 Sb.).
Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou
ovzduší (OZKO) na základě dat z roku 2004 – 2008 patřilo území obce Čavisov k oblastem
se zhoršenou kvalitou ovzduší, docházelo zde k překročení limitní hodnoty pro ochranu
zdraví lidí. Příčinou je zejména překračování imisního limitu suspendované částice frakce
PM10 (100% území obce) a částečně i polycyklických aromatických uhlovodíků –
vyjádřených jako benzo(a)pyren BaP. Při hodnocení vývoje v jednotlivých letech je nutno
vzít v úvahu i vliv klimatických podmínek.
S ohledem na širší vývoj a stávající situaci z hlediska kvality ovzduší je nezbytné využít
všech možností ke zlepšení kvality ovzduší v obci, zejména přiměřeně posuzovat povolování
umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v řešeném území, prosazovat optimální řešení
v oblasti dopravy (zkvalitnění a přiměřená údržba komunikací, zpevněných ploch, výsadba
ochranné zeleně) a novou obytnou výstavbu lokalizovat mimo málo provětrávané inverzní
sníženiny.
14
4.2.2. Radonové riziko
Geologické podloží České republiky je z více než dvou třetin tvořeno metamorfovanými a
magmatickými horninami. Z toho vyplývá, že radonu pocházejícímu z geologického podloží a
odtud pronikajícímu do objektů je nutno věnovat zvýšenou pozornost.
Radon může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v
jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichž
základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti
sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich použití z minulosti jsou známy, a proto je
pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší než z geologického podloží.
Rovněž zdroje pitné vody jsou v současnosti sledovány z hlediska koncentrace radonu, a
proto je malá pravděpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektů mohl
výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem
radonu tedy zůstává geologické podloží.
Koncentrace uranu v jednotlivých typech hornin se velmi liší. Obecně lze říci, že v
usazených, sedimentárních horninách se setkáváme s nižšími koncentracemi uranu než v
horninách přeměněných, metamorfovaných tlakem a teplotou během dlouhé geologické
historie jejich vzniku. Nejvyšší koncentrace uranu jsou obvyklé ve vyvřelých, magmatických
horninách, jako jsou např. žuly, protože primárně již v době svého vzniku byly obohaceny
uranem. Sedimentární horniny, které vznikají usazením starších metamorfovaných a
magmatických hornin jsou však tvořeny minerály z těchto hornin pocházejících, a proto nelze
vyloučit, že při jejich vzniku došlo k lokálnímu nahromadění minerálů s vyšším obsahem
uranu. S tím souvisejí také hodnoty objemové aktivity radonu v těchto typech hornin.
Orientační zatřídění větších území do kategorie radonového indexu lze provést na základě
údajů z odvozených map radonového indexu. Podklad mapy vyjadřuje radonové riziko
klasifikované třemi základními kategoriemi (nízké, střední a vysoké riziko) a jednou
přechodnou kategorií (nízké až středí riziko pro nehomogenní kvartérní sedimenty).
Dle mapy radonového indexu lze konstatovat, že na řešeném území převládá kategorie
středního radonového indexu, podél vodních toků (Porubky a Polančice) se nachází
přechodová kategorie radonového indexu. Podloží horniny klasifikované přechodným
indexem mají sice vyšší objemovou aktivitu radonu než horniny klasifikované nízkým
indexem, ale radon díky nižší propustnosti a přítomnosti jílovitého pokryvu méně proniká do
objektu.
Mapy radonového indexu neslouží pro stanovení radonového indexu na stavebním
pozemku ve smyslu vyhlášky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb., o
radiační ochraně.
Při používání Odvozené mapy radonového rizika je třeba dbát následujícího upozornění:
• Kategorie radonového rizika, vyznačené v mapě, se týkají radonu pocházejícího z
geologického podloží. I když existuje závislost mezi objemovými aktivitami radonu v půdě a
uvnitř objektu, je nutno si uvědomit, že zdrojem radonového rizika uvnitř objektu mohou být i
stavební materiály, které nemají žádný vztah k lokální geologické situaci.
• Rozdělení území do kategorií radonového rizika má pravděpodobnostní charakter. Je to
způsobeno především vysokou plošnou variabilitou objemových aktivit radonu, závislou na
řadě geologických i negeologických faktorů.
15
• Při stanovení kategorie přímým měřením objemové aktivity radonu v půdním vzduchu
je respektováno zařazení plochy podle největších zjištěných hodnot. Vyšší kategorie je
stanovena i v případech geologické predispozice území k akumulaci radonu (např. materiál
říčních teras a s vysokým podílem valounů granitoidů, propustný pokryv na přirozeně
radioaktivních horninách).
• Podrobné posouzení radonové rizikovosti v jednotlivých lokalitách vyžaduje přímé
měření objemové aktivity radonu v detailním měřítku. Údaje z mapy slouží k vymezení
rizikových oblastí, nikoliv však jako přímý a jediný podklad pro detailní interpretaci
radonového rizika na jednotlivých stavebních plochách.
16
Výřez mapy radonového indexu geologického podloží
Legenda
Převažující kategorie radonového geologického položí:
Plochy měření radonového indexu geologického podloží
Podle databáze ČGÚ a Asociace Radonové Riziko:
nízká
nízká kategorie
přechodná (nehomogenní kvartérní sedimenty)
střední kategorie
střední
vysoká kategorie
vysoká
15
kontury geologických jednotek (čísla uvnitř
jednotek odpovídají litologickému typu)
tektonika (zvýšený radonový index)
4.3 Sociodemografické podmínky, hospodářské podmínky a bydlení
4.3.1 Sociodemografické podmínky
Obyvatelstvo (sociodemografické podmínky území), zaměstnanost (hospodářské podmínky
území) a bydlení vytvářejí základní prvky sídelní struktury území, nedílnou součást
civilizačních hodnot území. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující vývoj počtu obyvatel obce
(přímo její prosperitu) je obvykle považována nabídka pracovních příležitostí v obci a
regionu. Z ostatních faktorů je to především vybavenost sídel, dopravní poloha, obytné
prostředí včetně životního prostředí a vlastní či širší rekreační zázemí. Zhodnocení
rozvojových faktorů řešeného území je jedním z výchozích podkladů pro hodnocení a
prognózu budoucího vývoje (koncepci rozvoje obce) pro dalších 10-15 let.
Jedním z hlavních cílů kapitoly je sestavení prognózy vývoje počtu obyvatel (včetně
bilance bydlení) v řešeném území ve střednědobém výhledu - cca do r. 2025. Prognóza slouží
především jako podklad pro dimenzování technické a sociální infrastruktury a pro přiměřený
návrh nových ploch pro bydlení.
V případě řešeného území se projevují na jeho vývoji zejména:
-
Poloha v atraktivním obytném a rekreačním zázemí města Ostravy.
Vysoká úroveň nezaměstnanosti v širší oblasti (vazba na Ostravsko), v posledních
letech docházelo ke zlepšení situace (zdroje pracovních příležitostí v širším okolí).
Průměrná velikost obce ovlivňující rozsah její vybavenosti a obslužných funkcí.
Pro vývoj počtu obyvatel Čavisova v minulosti (od r. 1869 – prvního moderního sčítání
obyvatel) je charakteristický dlouhodobý růst, který omezily důsledky druhé světové války.
Poválečný růst počtu obyvatel ustal v šedesátých letech minulého století a v následujícím
období znovu přešel v růst. Tento poměrně neobvyklý dlouhodobý růst pokračuje až do
současnosti.
Tab. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v obci Čavisov
skutečnost
prognóza
rok
1869 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010
2025
obyvatel
194
276
341
287
328
326
370
418
436
Tab. č. Vývoj počtu obyvatel po r. 2000 (zdroj: ČSÚ)
přistěho vystěhov přirozen
rok
stav 1.1. narození zemřelí
vaní
aní
á měna
2001
438
9
6
8
5
3
2002
444
3
5
6
9
-2
2003
439
2
4
17
6
-2
2004
448
3
2
3
4
1
2005
448
1
6
24
17
-5
2006
450
4
2
11
3
2
2007
460
3
2
15
12
1
2008
464
3
3
10
1
2009
473
4
5
6
7
-1
2010
471
17
471
migrace
3
-3
11
-1
7
8
3
9
-1
570
změna
celkem
6
-5
9
2
10
4
9
-2
Příměstská sídla představují v současnosti nejrychleji rostoucí skupinu sídel v ČR, naopak
města vykazují poklesy počtu obyvatel. Čavisov má značný potenciál těžit z polohy na okraji
Ostravské aglomerace.
Tab. Věková struktura obyvatel (zdroj: ČSÚ, sčítání r.2001)
celkem
věková skupina
věková skupina
územní jednotka
ČR
okr. Opava
Čavisov
0-14
10230060 1654862
181405
31001
436
87
podíl 0-14
nad 60
podíl 60+
16,2%
17,1%
20,0%
1883783
32240
70
18,4%
17,8%
16,1%
nezjištěno průměrný
věk
3483
26
0
39
38
36
Věková struktura obyvatel řešeného území byla v minulosti příznivá. Do r. 2001 podíl
obyvatel v předproduktivním věku klesl na 20,0 % (srovnatelný průměr okresu Opava byl
17,1 %). Podíl obyvatel v poproduktivním věku byl - 16,1 %, při průměru okresu 17,8 %.
V dlouhodobém vývoji podíl obyvatel nad 60 let dále mírně poroste, podíl dětí bude stagnovat
či klesat, tzn. že i při mírném růstu počtu obyvatel bude absolutní počet spíše dětí dlouhodobě
klesat. To se promítne především do vývoje nároků na školská zařízení, naopak výrazně
porostou nároky na sociálně zdravotní péči vyvolané „stárnutím“ populace.
Pro střednědobé období očekávané platnosti územního plánu (do r. 2025) je možno
reálně uvažovat s dalším mírným růstem počtu obyvatel na cca 540-580 trvale bydlících
obyvatel. Základem dalšího rozvoje obce je především posílení stávající atraktivity trvalého
bydlení, zvýšení nabídky pracovních míst (především v regionu) a dostatečná nabídka ploch
pro bytovou výstavbu.
4.3.2 Hospodářské podmínky
Jak již bylo uvedeno, hospodářské podmínky vlastního území i širšího regionu jsou
obvykle rozhodujícím faktorem pro další vývoj jednotlivých obcí. Do značné míry je tomu i
v Čavisově. Rozhodující význam má nabídka pracovních míst a na ni vázaná úroveň
nezaměstnanosti v celém regionu pohybu za prací (tj. především v Ostravě se značnou
nezaměstnaností, ale i s širokou strukturou pracovních příležitostí a nadprůměrnou úrovní
mezd).
Na začátku roku 2001 (podle sčítání) bylo vykazováno v Čavisově 218 ekonomicky
aktivních osob, přičemž za prací vyjíždělo cca 70% osob. Vyjížďka za prací je orientována
především na Ostravu, omezeně i na menší obce v okolí.
Tab. Ekonomická aktivita obyvatel (ČSÚ, sčítání r.2001)
územní jednotka ekonomick podíl nezaměstnaní
míra
EA
podíl EA
y aktivní
EA
nezaměstna v zemědělství v zemědělství
(EA)
nosti
ČR
5253400
51%
486937
9,3%
230475
4,4%
okr. Opava
90675
50%
10405
11,5%
4858
5,4%
218
50%
26
11,9%
9
4,1%
Čavisov
18
Počet podnikatelských subjektů v řešeném území (r. 2008, zdroj ČSÚ) byl celkem 106,
z toho:
podnikatelé – fyzické osoby
89
samostatně hospodařící rolníci 6
svobodná povolání
2
subjekty s 1-9 zaměstnanci
5
subjekty s 10-49 zaměstnanci
1
subjekty s 50-249 zaměstnanci 0
Do vývoje obce se promítá především nezaměstnanost (po r. 1991). V obci byla v r. 2001
míra nezaměstnanosti ve srovnání s průměrem okrese Ostrava nižší. Míra registrované
nezaměstnanosti poklesla na začátku roku 2008 na 3,2%, do února r. 2010 stoupla na 5,5% a
je stále poměrně nízká. „Přenos“ nezaměstnanosti do obce v rámci regionu pohybu za prací je
spíše omezený.
Možnosti zaměstnanosti obyvatel Čavisova nevytvářejí výraznější bariéru rozvoje obce (i
přes opětné mírné zvýšení nezaměstnanosti). Je nutno podpořit opatření vedoucí k poklesu
nezaměstnanosti, přitom však nelze zapomínat, že se jedná především o regionální problém
(vytváření průmyslových zón – např. vazba na průmyslové zóny v Ostravě) a
makroekonomický problém (nastavení daňových a podpůrných nástrojů, legislativa).
Možnosti zlepšení podmínek zaměstnanosti v rámci územního plánu přímo v obci jsou
omezené s ohledem na obytnou a rekreační funkci území (potřebu zachování vysoké
atraktivity bydlení).
4.3.3 Bydlení
V řešeném území je v současnosti cca 195 bytů, z toho 165 trvale obydlených bytů. V r.
2001 (podle výsledků sčítání) zde bylo 138 trvale obydlených bytů, z toho 128 v rodinných
domech. Počet neobydlených bytů byl 26 v r. 2001 (17 v r. 1991). Objekty individuální
rekreace nebyly v r. 2001 sčítány, v r. 1991 bylo v obci vykazováno 17 objektů. Ke druhému
bydlení (široce definovanému, které zahrnuje všechny jeho formy), je využívána podobně
jako v jiných obcích značná část neobydlených bytů - byty nejsou vyjmuty z bytového fondu.
Rozsah druhého bydlení je v současnosti cca 40 jednotek druhého bydlení (ne všechny jsou
byty).
Tab. Bytový fond (ČSÚ, sčítání r. 2001)
okres
byty
.město – obec
trvale obydlené
celkem
…část města, obce
celkem v bytových v rodinn.
domech
domech
ČR
4366293 3827678 2160730 1632131
okr. Opava
69337
63297
23467
39448
164
138
10
128
Čavisov
zdroj : ČSÚ, SLDB 2001
19
neobydlené
% podíl užívané k
neobydl. rekreaci
538615
12,3%
175225
6040
8,7%
943
26
15,9%
4
celkem
Bytový fond v obci je nadprůměrně kvalitní a vykazuje vysokou vybavenost (viz např. podíl
bytů s ústředním nebo etážovým topením).
Tab. Vybavenost bytů (ČSÚ, sčítání r. 2001)
vybavenost bytů a stavební provedení
územní jednotka
plyn
vodovod
ústřední, etáž.
byty v panel.
topení
domech
abs.
%
abs.
%
abs.
%
abs.
%
ČR
2453702 64% 3770500 99% 3127314
82%
1215243
32%
okr. Opava
51010 81% 62763 99% 56516
89%
11903
19%
98
71%
137
99%
123
89%
0
0%
Čavisov
Čistý přírůstek bytů v řešeném území (r. 1991-2001) byl pouze 9 trvale obydlených bytů,
celkový počet bytů však rostl rychleji. Intenzita nové bytové výstavby v posledních letech je
značná, v posledních letech jsou v obci realizovány 2-4 nové byty ročně. Obec vykazuje
nadprůměrnou atraktivitu z hlediska bydlení, výrazně do ní zasahují suburbanizační vlivy
města Ostravy.
Tab. Věková struktura bytového fondu (ČSÚ, sčítání r. 2001)
trvale obydlené byty postavené v období
územní jednotka
1946-1980
1980-1991
1991-2001
Celkem
abs.
%
abs.
%
abs.
%
ČR
3827678 1868940 48,8%
627486
16,4%
313769
8,2%
okr. Opava
63297
35468
56,0%
10343
16,3%
5035
8,0%
138
84
61%
33
24%
9
7%
Čavisov
Bytový fond vykazuje průměrnou věkovou strukturu a většinou i odpovídající stupeň
údržby.
Pro řešené území je reálné uvažovat:
1) S odpadem max. 1 byt ročně (ve všech formách, především přeměnou části rodinných
domů na druhé bydlení či jiné využití). Případné demolice budou tvořit pouze
zanedbatelnou část odpadu bytů, tzn. že je možno uvažovat s celkovou intenzitou odpadu
pod 0,5 % ročně z celkového výchozího počtu bytů (tj. je uvažováno s životností bytů –
hrubých staveb – překračující 200 let, přičemž tato hrubá stavba tvoří méně než 50 % celé
hodnoty stavby a současně značná část instalací a vybavení domu se mění v mnohem
častější periodě, asi po 20 – 40 letech).
2) S potřebou asi 1-2 bytů ročně pro zlepšení úrovně bydlení, především pro pokrytí nároků
vznikajících v důsledku poklesu průměrné velikosti domácnosti, což bude představovat
největší část z celkové „potřeby“ nových bytů. Tato především demograficky odvozená
potřeba do r. 2025 nebude plně uspokojována, limitujícím prvkem je především
koupěschopná poptávka. Dá se očekávat i mírný růst soužití cenzových domácností.
Soužití cenzových domácností nelze ve vesnickém území považovat za negativní jev, ale
určení jeho přirozené míry je problematické. Soužití cenzových domácností snižuje nároky
na sociálně zdravotní zařízení a je do jisté míry i přirozenou reakcí na snižování průměrné
velikosti cenzových domácností (všeobecný rychlý růst podílu jednočlenných domácností
důchodců a samostatně žijících osob).
20
3) S potřebou bytů pro přírůstek počtu trvale bydlících obyvatel – tj. pro obyvatele, kteří se
nově přistěhují do obce (asi 30 bytů).
V řešeném území je reálné získání cca 4 nových bytů ročně. Asi u 10% bytů je možné
jejich získání bez nároku na nové zastavitelné plochy vymezené územním plánem (formou
nástaveb, přístaveb, změn využití budov, v zahradách, v prolukách v zástavbě apod.).
Současně však je pro běžné fungování trhu s pozemky doporučována přiměřená převaha
nabídky pozemků nad očekávanou poptávkou, min. o 50%. Část pozemků z nabídky odpadne
z majetkoprávních či jiných neodhadnutelných důvodů, nemusí být nabídnuty k prodeji a
zástavbě. V obci nelze vyloučit zájem o novou bytovou výstavbu i u větších investorů.
Tab. Bilance vývoje počtu obyvatel a bytů v řešeném území
obyvatel
obydlených bytů
rok
2010
2025
2010
2025
řešené území
470
570
165
215
obec
Čavisov
nových bytů do r. 2025
v bytových
v rodinných
domech (BD)
domech (RD)
(0)
(60)
0
65
úbytek bytů
do r. 2025
15
druhé bydlení
obytných jednotek
r. 2010
r. 2025
40
45 - 50
Údaje v závorkách odpovídají očekávanému počtu bytů realizovaných na nových plochách
vymezených v územním plánu obce jako zastavitelné. V obci je cca 10 bytů v
bytových domech, jejich počet zůstane zachován. Nárůst druhého bydlení bude realizován
zejména formou odpadu obydlených bytů.
4.4 Kulturní a historické hodnoty území
Na území obce se nenachází žádná nemovitá kulturní památka, evidovaná v Ústředním
seznamu nemovitých kulturních památek ČR. Je zde však několik památek místního
významu:
-
památník osvobození obce Rudou armádou
pomník padlým vojínům 1914-18 z r. 1922
památník družby Chrudim – Čavisov
kříž z roku 1896 při polní cestě do Kyjovic
kříž z roku 1949 na ulici Chrudimské
kříž na ulici Osvobození
kříž na hřbitově
kaple.
Památky místního významu je nutno chránit a respektovat.
Významnější urbanistické hodnoty v obci nejsou, jde o vilovou zástavbu příměstského
typu.
21
4.5 Charakteristika řešeného území, předpoklady a možnosti rozvoje obce
Území obce Čavisov je tvořeno katastrálním územím Čavisov.
Jeho celková rozloha je 411,0 ha, z toho lesy (pozemky určené k plnění funkcí lesa)
zaujímají 193,1 ha, tj. 47%. Zemědělské pozemky zaujímají 196,5 ha, tj. 47,8% z celkové
rozlohy, z toho orná půda činí 149,5 ha, tj. 76,1% z rozlohy zemědělských pozemků.
Převládající funkce obce jsou funkce obytná, rekreační, částečně obslužná a omezeně
výrobní.
Zástavba obce tvoří ucelený útvar situovaný v náhorní poloze a soustředěný kolem silnice
III/46610 a místních komunikací a vybíhá severním směrem k Dolní Lhotě.
Obytná zástavba je v centrální části obce tvořena původními zemědělskými usedlostmi
s rozsáhlým hospodářským zázemím, na okrajích původní zástavby vznikl prstenec nových
rodinných domů městského typu. V obci jsou také dva bytové domy.
Občanská vybavenost je zde zastoupena ve velmi malém rozsahu – je zde mateřská škola,
obecní úřad, hasičská zbrojnice, restaurace Depo, knihovna, ordinace praktického lékaře,
Konzum - prodejna potravin a autoservis. Dále je v obci sportovní areál TJ Sokol s hřištěm
na fotbal a tenis.
Výrobní zařízení zde představuje areál zemědělské výroby využívaný zemědělským
družstvem Slezan Klimkovice; v současné době je středisko prázdné. Objekt bývalé
drůbežárny je ve vlastnictví firmy Bavary s.r.o. a rovněž není využíván. V areálu obecního
úřadu je autobusové depo a sídlo společnosti Depo bus s.r.o.
Je zde cca 12 rekreačních chat, z větší části umístěných mimo souvislou zástavbu obce u
lesa v severní a východní části obce.
Hřbitov je umístěn na severním okraji zastavěného území obce. V obci není významnější
plocha veřejné zeleně – park, pouze několik drobných ploch se sadovými úpravami.
Zastavěné území je vymezeno k 1. 8. 2010.
Předpoklady budoucího rozvoje obce vyplývají z její obytné, rekreační, obslužné a
výrobní funkce. Předpokládáme zde především novou obytnou výstavbu.
Předpoklady rozvoje obytné výstavby jsou obecně omezeny předpokládaným poklesem
počtu obyvatel v celé České republice v důsledku poklesu počtu narozených, omezujícím
faktorem je také vysoká úroveň nezaměstnanosti v okrese Ostrava i v celém regionu. V obci
Čavisov se však díky poloze v blízkosti města Ostrava projevuje značný zájem o novou
obytnou výstavbu, a to i ze strany komerčních investorů, proto k r. 2025 předpokládáme
nárůst počtu obyvatel na cca 570 obyvatel.
Potřebu nové bytové výstavby vyvolanou zejména předpokládaným nárůstem počtu
obyvatel odhadujeme asi na 65 bytů během období do roku 2025; při vymezení ploch pro
novou výstavbu rodinných domů doporučujeme však počítat min. se 100% rezervou pro
vytvoření dostatečného převisu nabídky ploch nad poptávkou. Naopak u malé části bytů (asi
10%) předpokládáme jejich získání bez nároků na nové zastavitelné plochy (přístavby,
nástavby, stavby v zahradách v rámci zastavěného území).
V obci je územních možností pro rozvoj obytné výstavby dostatek, a to na jižním a
severním okraji stávající zástavby. Volné proluky mezi stávající zástavbou v podstatě nejsou.
22
4.6 Limity využití území
Limity využití území obce Čavisov jsou :
a) limity využití území, vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace
(Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje, vydané usnesením Zastupitelstva
Moravskoslezského kraje č. 16/1426 dne 22. 12. 2010) :
- zdvojení VVTL plynovodu DN 700, PN63 Příbor – Libhošť – Děhylov (PZ2)
- vymezení regionálního biocentra ÚSES 134 Horník
- vymezení regionálního biocentra ÚSES 255 Údolí Polančice
- vymezení regionálních biokoridorů 589 a 602
b) limity využití území, vyplývající z právních předpisů, správních rozhodnutí a z
vlastností území :
- významné krajinné prvky dle ustanovení odst. 1 písm. b) § 3 zákona č. 114/1992 Sb.,
o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů – lesy, rašeliniště, vodní toky,
rybníky, jezera, údolní nivy
- ochranné pásmo lesa 50 m od okraje pozemků určených k plnění funkcí lesa dle
zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a o doplnění některých zákonů (lesní
zákon), ve znění pozdějších předpisů
- ochranné pásmo hřbitova 100 m od hranice pozemku dle zákona č. 256/2001 Sb., o
pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
- vnitřní území A lázeňského místa Klimkovice
- ochranná pásma silnice III/46610 15 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu
v nezastavěném území dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění
pozdějších předpisů :
- rozhledová pole silničních křižovatek dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních
komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
- vnitřní strany oblouků silnic o poloměru > 500 m dle zákona č. 13/1997 Sb., o
pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
- záplavové území vodního toku Porubky v ř. km 0,00 – 13,44 a jeho aktivní zóna,
stanovené rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje odboru životního
prostředí a zemědělství pod č. j. ŽPZ/3560/03 ze dne 6. 6. 2003 dle zákona č. 254/2001
Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
- ochranná pásma vodovodních a kanalizačních řadů 1,5 m/2,5 m (do DN 500
včetně/nad DN 500) od vnějšího líce potrubí dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech
a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů
- ochranná pásma vedení VN 22 kV – vzdušných 7 (10) m od krajního vodiče (údaj
v závorce platí pro vedení realizovaná před 1. 1. 1995), dle zákona č. 458/2000 Sb., o
podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně
některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů
- ochranná pásma stožárových trafostanic VN/NN 7 (10) m od objektu (údaj v závorce
platí pro zařízení realizovaná před 1. 1. 1995), dle zákona č. 458/2000 Sb., o
23
podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně
některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů
- ochranná pásma zděných trafostanic VN/NN 1 m od obestavění, dle zákona č.
458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických
odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších
předpisů
- ochranná pásma VTL plynovodu s tlakem nad 40 barů DN 700 PN 63 4 m od
povrchu potrubí, dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní
správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve
znění pozdějších předpisů
- bezpečnostní pásma VVTL plynovodu s tlakem nad 40 barů DN 700, PN 63 200 m
od vnějšího líce potrubí, dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o
výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů
- ochranná pásma STL plynovodů 1 m od povrchu potrubí, dle zákona č. 458/2000 Sb.,
o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o
změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů
- ochranná pásma podzemních telekomunikačních vedení 1,5 m od krajního vedení,
dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
- radioreléové spoje dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o
změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
24
5. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY,
VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDŮ TOHOTO
ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE
5.1 Koncepce rozvoje obce
Navržená urbanistická koncepce navazuje na dosavadní stavební vývoj obce, stávající
urbanistickou strukturu rozvíjí do nových ploch. Návrh se soustředil především na nalezení
nových ploch pro obytnou výstavbu, na vymezení nových ploch pro rozvoj výroby a pro nová
veřejná prostranství – veřejnou zeleň. Součástí návrhu je vymezení místního systému
ekologické stability.
Při návrhu koncepce rozvoje řešeného území jsme vycházeli z následujících zásad :
-
jsou respektovány architektonické, urbanistické a přírodní hodnoty řešeného území;
-
je vymezen dostatečný rozsah ploch pro novou obytnou výstavbu;
-
je navržena plocha pro rozvoj výroby;
-
je navrženo odstranění směrové dopravní závady na silnici III/46610 a doplnění sítě
komunikací pro navržené zastavitelné plochy;
-
je navržena nová parkovací plocha
-
je navrženo vybudování soustavné kanalizace zakončené na ČOV a rozšíření sítí
technické infrastruktury pro navržené zastavitelné plochy.
Největší rozsah navržených zastavitelných ploch představují v řešeném území plochy
smíšené obytné SO; důvodem je značný zájem o novou obytnou výstavbu v obci, ležící
v bezprostředním sousedství Ostravy, avšak v kvalitním přírodním a rekreačním
prostředí. Plochy smíšené obytné SO jsou určeny převážně pro bydlení s možností výstavby
zařízení občanského vybavení, zařízení drobné výroby a výrobních služeb, pro veřejná
prostranství a pro související dopravní a technickou infrastrukturu. Tyto navržené zastavitelné
plochy bezprostředně navazují na stávající zástavbu na severním okraji (lokality Nad
Porubkou I. – III – plochy č.Z 1, Z 2, Z 3, Osvobození – plocha č.Z 4, Za hřištěm – plocha č.
Z 6, Sportovní I. - III. – plochy č. Z 6, Z 7, Z 8), na jižním okraji (lokality Záhumenní I. a II.
– plochy č.Z 10, Z 11 a Bílovecká I. a II. – plochy č.Z 12, Z 13) a na východním okraji
(lokalita Východ – plocha č. Z 14). Plocha bývalé drůbežárny je navržena k přestavbě na
plochu smíšenou obytnou SO (plocha č. P 1).
Zastavitelné plochy občanského vybavení veřejné infrastruktury OV se nenavrhují;
v obci není potřeba výstavby nových konkrétních zařízení tohoto typu, dostatečná
nabídka je v Ostravě, vzdálené cca 6 km.
Zastavitelné plochy tělovýchovných a sportovních zařízení OS se nenavrhují; stávající
sportovní areál potřebám obce dostačuje.
Plochy veřejných prostranství – plochy zeleně na veřejných prostranstvích ZV, tj.
plochy parků a parkově upravené plochy, jsou navrženy v lokalitách Nad Porubkou (plocha č.
Z 18), U Hřbitova (plocha č. Z 19), Za hřištěm (plocha č. Z 20) a U Obecního úřadu (plochy
č. Z 21, Z 22). Tyto plochy jsou navrženy převážně v centrální části obce, v dostatečném
rozsahu dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění
vyhl. č. 269/2009 Sb., tak aby poskytly obyvatelům obce místa k setkávání a rozvíjení
sociálních kontaktů.
Zastavitelná plocha hřbitova OH je navržena pro rozšíření stávajícího hřbitova severním
směrem (plocha č. Z 5); kapacita stávajícího hřbitova je do budoucna nedostatečná.
25
Stávající zemědělský výrobní areál zůstává beze změny, zastavitelná plocha výroby a
skladování VS je navržena západně od tohoto areálu (plocha č. Z 9); důvodem je zlepšení
nabídky pracovních příležitostí v obci.
Zastavitelná plocha parkovací a odstavná DP je navržena pro vybudování parkoviště
severně obecního úřadu (plocha č. Z 15); jeho realizací bude zajištěno parkování pro
návštěvníky zařízení občanského vybavení v centru obce.
Zastavitelná plocha rekreace R je navržena na východním okraji k.ú. v lokalitě Okluk
(plocha č. Z 16); navazuje na stávající rekreační objekty.
Zastavitelná plocha technické infrastruktury TI je navržena pro vybudování čistírny
odpadních vod, příp. kanalizační čerpací stanice (plocha č. Z 17).
Pro zajištění dopravní obslužnosti navržených zastavitelných ploch jsou navrženy nové
úseky místních komunikací v lokalitách Nad Porubkou, Sportovní a Záhumení, stávající
trasy místních komunikací budou šířkově homogenizovány dle potřeby na jednotné kategorie
pro jednopruhové a dvoupruhové komunikace.
Pitná voda pro obyvatelstvo a občanské vybavení bude i nadále dodávána z centrálních
zdrojů Ostravského oblastního vodovodu (OOV), ze skupinového vodovodu Krásné Pole –
Čavisov – Horní Lhota – Čavisov.
Odvádění odpadních vod z obce Čavisov je řešeno návrhem oddílné splaškové
kanalizace, která odvede splaškové odpadní vody na čistírnu odpadních vod, příp. na
kanalizační čerpací stanici, navrženou na pravém břehu Porubky. Stávající jednotná
kanalizace bude po vybudování kanalizace splaškové sloužit pouze pro odvedení
povrchových a dešťových vod do toků.
Potřebný příkon elektrické energie pro obec Čavisov bude zajištěn z rozvodné soustavy
22 kV, odbočkou z linky VN 18, která je pro přenos potřebného příkonu dostatečné
dimenzována. Potřebný transformační výkon pro byty, občanské vybavení, objekty
druhého bydlení a podnikatelské aktivity v řešeném území bude zajištěn ze stávajících
distribučních trafostanic 22/0,4 kV, které budou doplněny 3 novými DTS navrženými
v lokalitách s novou výstavbou (DTS N1 – 3).
Z důvodu potřeby zálohování významné vnitrostátní přepravní plynovodní trasy se
navrhuje zdvojení stávajícího VTL plynovodu s tlakem nad 40 barů DN 700, PN 63.
Dodávka zemního plynu do místní plynovodní sítě bude zajištěna ze stávající RS VTL/STL
Krásné Pole středotlakým plynovodem D 160. Dále se navrhuje rozšíření sítě STL
plynovodu pro novou výstavbu.
Územní plán Čavisov není zpracován ve variantách.
5.2 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého řešení, zejména ve vztahu k
rozboru udržitelného rozvoje
a) Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území
Navržené zastavitelné plochy nejsou v kolizi se zájmy ochrany přírody a neohrozí
atraktivitu bydlení. Rozsah navržených zastavitelných ploch pro obytnou výstavbu je
vzhledem k příměstské poloze v blízkosti Ostravy přiměřený. Navržené zastavitelné plochy
navazují na stávající zástavbu, aby byly v co nejmenší míře ohroženy zájmy hospodaření na
zemědělské půdě.
26
Výrazné zvýšení dopravní zátěže na silnice III/46610 procházející středem obce se
nepředpokládá. Návrhem vybudování splaškové kanalizace zakončené na ČOV jsou
vytvořeny podmínky pro zlepšení čistoty podzemních a povrchových vod.
b) Vliv na posílení slabých stránek řešeného území
S ohledem na funkci obce ve struktuře osídlení (širší antropogenní podmínky) a obecné
podmínky jejího rozvoje (výrazně převládající obytná funkce) je předpokladem udržitelnosti
rozvoje řešeného území posílení hospodářských podmínek v rámci širšího regionu, ve
vlastním řešeném území pak přiměřené posílení obytné funkce obce, při minimalizaci dopadů
na oblast životního prostředí (zejména negativních vlivů na obytný potenciál území).
Optimalizace funkcí řešeného území s ohledem na širší region je předpokladem přiměřeného
rozvoje obce, který by však neměl překročit měřítka a limity obce (jak z hlediska tradice
zástavby, zachování sociální soudržnosti obyvatel, tak i podmínek vybavenosti obce).
Návrhem ploch veřejně přístupné zeleně dojde ke zlepšení rekreačních podmínek v obci.
c) Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území
Návrhem nových ploch pro obytnou výstavbu dojde k využití obytné atraktivity obce.
d) Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území
Veškeré hodnoty řešeného území (kulturní, přírodní) jsou v maximální míře chráněny.
Z hlediska ochrany krajinného rázu dle § 12 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a
krajiny, ve znění pozdějších předpisů, je při realizaci nové výstavby nutno respektovat
harmonické měřítko a vztahy v krajině.
5.3 Návrh členění území na plochy s rozdílným způsobem využití
Celé řešené území je rozděleno na plochy s rozdílným způsobem využití. Pro každý typ
ploch s rozdílným způsobem využití jsou územním plánem stanoveny :
•
•
podmínky pro využití ploch s určením :
hlavního využití
přípustného využití
nepřípustného využití
podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu.
Podmínky využití jednotlivých ploch jsou uvedeny v tabulkách, které jsou součástí textové
části I.A.
V řešeném území jsou vymezeny následující plochy s rozdílným způsobem využití (dle
vyhl. č. 501/2006 Sb. ve znění vyhl. č. 269/2009 Sb.) :
plochy smíšené obytné (§ 8)
SO
plochy rekreace (§ 5)
R
27
plochy občanského vybavení (§ 6) :
- plochy zařízení občanského vybavení veřejné infrastruktury OV
- plochy tělovýchovných a sportovních zařízení
OS
- plochy hřbitova
OH
plochy veřejných prostranství (§ 7) :
- plochy pěších a vozidlových komunikací
PV
- plochy zeleně na veřejných prostranstvích
ZV
plochy dopravní infrastruktury (§ 9) :
- plochy dopravy silniční
DS
- plochy parkovací a odstavné
DP
plochy technické infrastruktury (§ 10)
TI
plochy výroby a skladování (§ 11)
VS
plochy vodní a vodohospodářské (§ 13)
VV
plochy zemědělské (§ 14)
Z
plochy lesní (§ 15)
L
plochy přírodní (§ 16)
PP
plochy smíšené nezastavěného území (§ 17)
NS
Charakteristika jednotlivých typů ploch
Plochy smíšené obytné SO
Zahrnují stávající i navrženou obytnou zástavbu v obci. Charakteristické je zde prolínání
funkcí – funkce obytná je dominantní, doplňuje ji funkce obslužná (občanské vybavení) a
výrobní (drobná výroba, řemesla, hospodářské zázemí).
Na těchto plochách se kromě obytné výstavby připouští také výstavba objektů rodinné
rekreace, výstavba zařízení drobné a řemeslné výroby, která nesnižují kvalitu prostředí a
pohodu bydlení, výstavba zařízení občanského vybavení, výstavba tělovýchovných a
sportovních zařízení, výstavba parkovišť a manipulačních ploch, stavby komunikací,
chodníků a stezek pro pěší, stavby garáží, stavby sítí a zařízení technické infrastruktury,
stavby vodních nádrží, stavby na vodních tocích, apod.
Plochy rekreace R
Zahrnují stávající a navržené plochy rodinné rekreace ve východní části řešeného území.
Připouští se zde výstavba objektů rodinné rekreace, zahrádkářských chat, oplocení, stavby
skleníků, altánů, pergol, zahradních krbů a včelínů, stavby komunikací, chodníků a stezek pro
pěší, stavby sítí a zařízení technické infrastruktury, stavby vodních nádrží a stavby na vodních
tocích.
28
Plochy občanského vybavení:
Plochy zařízení občanského vybavení veřejné infrastruktury OV
Zahrnují stávající pozemky staveb a zařízení občanského vybavení – areály mateřské školy
a obecního úřadu, a to včetně ploch veřejných prostranství, ploch veřejné zeleně, komunikací,
parkovišť, odstavných a manipulačních ploch, chodníků, sítí a zařízení technické
infrastruktury, apod. Připouští se zde výstavba zařízení občanského vybavení veřejné
infrastruktury i komerčního typu, výstvba parkovišť a manipulačních ploch, komunikací,
chodníků a stezek pro pěší, zařízení technické infrastruktury apod.
Plochy tělovýchovných a sportovních zařízení OS
Zahrnují stávající sportovní areál. Připouští se zde výstavba zařízení tělovýchovných a
sportovních včetně nezbytného provozního zázemí. Dále se připouští výstavba zařízení
občanského vybavení, výstavba parkovišť a manipulačních ploch, komunikací, chodníků a
stezek pro pěší, zařízení technické infrastruktury apod.
Plochy hřbitova OH
Zahrnují plochu stávajícího hřbitova a plochu navrženou pro jeho rozšíření. Připouští se
zde výstavba zařízení souvisejících s provozem hřbitova, stavby církevní a kulturní, stavby
sítí a zařízení technické infrastruktury, stavby manipulačních ploch, parkovišť, chodníků a
stezek pro pěší.
Plochy veřejných prostranství :
Plochy pěších a vozidlových komunikací PV
Zahrnují plochy stávajících a navržených místních komunikací, chodníků a pěších stezek,
cyklostezek apod. Připouštějí se zde prvky drobné architektury a mobiliáře, zastávky a
přístřešky pro hromadnou dopravu, stavby sítí a zařízení technické infrastruktury, apod.
Plochy zeleně na veřejných prostranstvích ZV
Zahrnují stávající i navržené plochy veřejně přístupné zeleně (parky, parkové úpravy).
Připouští se zde stavby drobných sportovních zařízení (dětská hřiště apod.), drobné stavby pro
účely kulturní a církevní, přístřešky, drobná architektura a mobiliář, apod., dále stavby sítí a
zařízení technické infrastruktury, stavby vodních nádrží, stavby na vodních tocích, chodníky a
stezky pro pěší.
Plochy dopravní infrastruktury:
Plochy dopravy silniční DS
Zahrnují plochy stávající silnice III/46610 a její navržené směrové úpravy včetně náspů,
zářezů, opěrných zdí, doprovodné zeleně apod. Připouštějí se zde stavby slučitelné s dopravní
funkcí včetně zastávek a přístřešků hromadné dopravy, staveb sítí a zařízení technické
infrastruktury.
Plochy parkovací a odstavné DP
Zahrnují plochy navrženého parkoviště. Kromě výstavby parkoviště se zde připouští
budování chodníků a stezek pro pěší, zastávek a přístřešků hromadné dopravy, sítí a zařízení
technické infrastruktury.
29
Plochy technické infrastruktury TI
Zahrnují stávající i navržená plošná zařízení technické infrastruktury (ČOV, vodojemy).
Na těchto plochách se připouštějí také stavby odstavných a manipulačních ploch, komunikací
a inženýrských sítí.
Plochy výroby a skladování VS
Zahrnují stávající zemědělský výrobní areál a plochu navrženou pro rozvoj výroby a
skladování. Připouštějí se zde zemědělské stavby, stavby pro lehký průmysl, drobnou a
řemeslnou výrobu, stavby pro skladování, stavby pro obchod a služby, stavby sběren surovin,
sběrných dvorů a recyklačních linek, dále pak stavby parkovišť a manipulačních ploch,
komunikací, chodníků a stezek pro pěší, garáží, sítí a zařízení technické infrastruktury, stavby
vodních nádrží a stavby na vodních tocích.
Plochy vodní a vodohospodářské VV
Zahrnují stávající a navržené vodní nádrže. Připouštějí se zde pouze stavby souvisejících
zařízení a stavby na vodních tocích.
Plochy zemědělské Z
Zahrnují pozemky zemědělského půdního fondu včetně drobných ploch náletové zeleně na
nelesní půdě, ploch účelových komunikací apod. Součástí těchto ploch jsou také lokální
biokoridory územního systému ekologické stability.
Na těchto plochách se nepřipouštějí žádné nové stavby s výjimkou staveb liniových
(komunikace, cyklostezky, inženýrské sítě), staveb doplňkových zařízení pro zemědělskou
výrobu (přístřešky pro pastevní chov dobytka, napaječky, stavby pro letní ustájení dobytka,
stavby pro skladování sena a slámy, včelínů), staveb přístřešků pro turisty, drobných
sakrálních staveb, staveb vodních nádrží a staveb na vodních tocích.
Plochy lesní L
Zahrnují pozemky určené k plnění funkcí lesa; jejich součástí jsou i lokální biokoridory
územního systému ekologické stability. Na těchto plochách lze realizovat pouze stavby
sloužící k zajišťování provozu lesních školek, k provozování myslivosti a lesního
hospodářství, stavby zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, stavby přístřešků
pro turisty, drobné sakrální stavby, stavby účelových komunikací, stavby chodníků a stezek
Plochy přírodní PP
Zahrnují plochy regionálního významu a lokální biocentra územního systému ekologické
stability. Představují těžiště zájmu ochrany přírody a území a základní předpoklad jeho
ekologické stability.
Na těchto plochách se nepřipouští žádná výstavba, s výjimkou zařízení, která jsou v zájmu
ochrany přírody a krajiny, komunikací a sítí technické infrastruktury, jejichž trasování mimo
plochy přírodní by bylo neřešitelné nebo ekonomicky nereálné a staveb malých vodních
30
nádrží a staveb na vodních tocích. Nezbytné střety komunikací a sítí technické infrastruktury
s plochami přírodními je nutno minimalizovat.
Plochy smíšené nezastavěného území NS
Zahrnují pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů (náletovou zeleň); jejich
součástí jsou i lokální biokoridory ÚSES.
Na těchto plochách lze realizovat pouze stavby sloužící k provozování myslivosti a lesního
hospodářství, stavby zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, stavby přístřešků
pro turisty, drobné sakrální stavby, stavby účelových komunikací, stavby chodníků a stezek
31
6. NÁVRH KONCEPCE ROZVOJE JEDNOTLIVÝCH FUNKČNÍCH SLOŽEK
6.1 Bydlení
V řešeném území předpokládáme do r. 2025 realizaci celkem cca 60 bytů v rodinných
domech, z toho přibližně 10% bez nároků na nové zastavitelné plochy vymezené v územním
plánu, realizované formou přístaveb a nástaveb stávajících objektů, příp. výstavbou na
plochách, zahrnutých v územním plánu do zastavěného území (viz kap. 4.3.2 Bydlení).
Rozsah a kapacita navržených zastavitelných ploch v územním plánu by však měla být
min. o 100% vyšší než je přepokládaný rozsah nové výstavby, a to proto, že vzhledem
k efektivnímu fungování trhu s pozemky je žádoucí, aby nabídka stavebních ploch
převyšovala potencionální poptávku. Tím se vytváří převis nabídky, sloužící regulaci cen
pozemků.
Kapacita navržených zastavitelných ploch smíšených obytných SO je následující :
rozsáhlejší lokality:
Nad Porubkou I. (Z 1)
cca 15 RD
Nad Porubkou II. (Z 2)
cca 5 RD
Nad Porubkou III. (Z 3)
cca 8 RD
Osvobození (Z 4)
cca 25 RD
Záhumenní I. (Z 10)
cca 20 RD
Záhumenní II. (Z 11)
cca 20 RD
Bílovecká I. (Z 12)
cca 12 RD
ostatní lokality
cca 15 RD
celkem
cca 120 RD
Celková kapacita navržených zastavitelných ploch smíšených obytných SO je tedy cca
135 bytů (předpoklad 1,15 bytu/1 RD), což odpovídá požadované kapacitě ploch s převisem
nabídky 125%.
6.2 Občanské vybavení
Rozsah zařízení občanského vybavení v obci je velmi malý, je zde pouze obecní úřad,
mateřská škola, hasičská zbrojnice, ordinace praktikého lékaře, knihovna, sportovní areál,
restaurace Depo, Konzum – prodejna potravin a autoservis Škoda Čavisov. Za širší škálou
občanského vybavení dojíždějí obyvatelé do Ostravy.
Podrobněji k jednotlivým skupinám občanské vybavenosti :
a) Zařízení občanského vybavení veřejné infrastruktury
Zařízení školství
V obci je mateřská škola, základní školu navštěvují děti v okolních obcích (Dolní Lhota,
Velká Polom). Nová zařízení se nenavrhují.
32
Zařízení zdravotnická
V budově obecního úřadu je ordinace praktického lékaře. Nejbližší lékárna je v Dolní
Lhotě, nemocnice v Ostravě – Porubě. Nová zařízení se nenavrhují.
Zařízení sociální péče
V obci není žádné zařízení sociální péče, nová zařízení se nenavrhují.
Zařízení kulturní a církevní
V obci je pouze knihovna v objektu obecního úřadu. Nová zařízení se nenavrhují.
Zařízení obecní samosprávy, veřejně prospěšné služby
V obci je obecní úřad, hasičská zbrojnice a hřbitov. Hřbitov je navržen k rozšíření,
jiná nová zařízení se nenavrhují.
b) Zařízení tělovýchovná a sportovní
V obci je sportovní areál TJ Sokol Čavisov s fotbalovým hřištěm a tenisovými kurty.
Nová zařízení se nenavrhují.
c) Zařízení komerčního typu
V obci je pouze restaurace DEPO, Konzum - prodejna potravin a autoservis Škoda
Čavisov s pneuservisem a prodejnou aut.
Nové zastavitelné plochy zařízení občanského vybavení komerčního typu nejsou
navrženy, tato zařízení mohou být realizována kdekoliv v rámci stávajících i navržených
(zastavitelných) ploch smíšených obytných SO.
6.3 Výroba
6.3.1 Zemědělská výroba
a) Všeobecné údaje
výměra ha
zemědělské pozemky
orná půda
TTP
411
196
149
36
podíl na výměře
v katastru %
100
48
36
9
podíl na výměře zemědělských
pozemků %
100
76
18
Z pedologického hlediska je řešené území zařazeno do oblasti hnědozemní. Půdy jsou
středně těžké, výjimečně těžší, středně hluboké, hlinitopísčité, hlinitojílovité, často středně
štěrkovité nebo slabě kamenité.
Řešené území je zařazeno do zemědělské přírodní oblasti pahorkatinné. Terénní poměry
jsou méně příznivé. Terén je členitý, místy svažitý, s průměrnou až zhoršenou mechanizační
přístupností.
33
Z hlediska zemědělské výroby je katastrální území zařazeno do zemědělské výrobní
oblasti B1 – bramborářské, dobré – převažuje výrobní podtyp bramborářsko ječný a
pšeničný. Je to oblast vhodná pro běžnou zemědělskou výrobu a pro pastevní chov skotu.
b) Organizace zemědělské výroby
Zemědělské družstvo Slezan
(Klimkovice) – v katastrálním území Čavisov
obhospodařuje 150 ha zemědělských pozemků a má zde výrobní areál. Objekty původně
využívané pro chov skotu byly zrekonstruovány na chov 1000 ks prasat. V současné době je
areál prázdný, bez využití a je určen k prodeji. Výhledově je možné využití pro nezemědělské
výrobní aktivity, případně obnovení chovu skotu. Předpokladem je pastevní chov s tím, že
skot by byl ve stájích umístěn jen v zimním období.
Menší část zemědělských pozemků je ve vlastnictví soukromých vlastníků, kteří na ní sami
hospodaří. Jde jen o menší výměry.
Objekt bývalé drůbežárny je v současné době nevyužitý, vlastní jej firma Bavary s.r.o.
6.3.2 Lesní hospodářství
Lesnatost :
Čavisov
výměra katastrálního
území ha
411
výměra lesních
pozemků ha
193
podíl na výměře
katastru %
47
Lesy jsou zastoupeny jak velkými lesními celky v jižní a západní části katastrálního území,
tak menšími lesíky v polích.
Kategorizace – veškeré lesy v řešeném území jsou zařazeny do kategorie č. 10 – lesy
hospodářské.
Věková a druhová skladba - jde o různověké porosty. Převažujícím porostním typem je
smrk – 70 %. Vyšší procento příměsi tvoří modřín, borovice, jedle, javor klen, jasan. Menší
příměs do 2 % tvoří dub, habr, jasan, akát, bříza, lípa, vrba, osika a jeřáb.
Na části lesních pozemků v řešeném území mají právo hospodařit Lesy ČR s.p. Hradec
Králové – Lesní správa Ostrava, se sídlem v Šenově; tato organizace nemá v obci žádné
výrobní ani správní zařízení. Část lesních pozemků je v soukromém vlastnictví – jen menší
výměry.
Pro lesní celek Ostrava je zpracován Lesní hospodářský plán (LHP) s platností od
1.1.2009 do 31.12.2018.
6.3.3 Výroba a skladování
V obci je jediné významnější zařízení nezemědělské výroby – v zemědělském areálu pila
Samohýl. Další provozovny výrobních i nevýrobních služeb jsou umístěny v obytné
zástavbě – klempířství a pokrývačství, výškové práce, voda – plyn – topení, výroba
kuchyňských linek, servis plynových zařízení, montáž a opravy elektrických zařízení,
zámečnické práce apod.
Pro rozvoj výroby a skladování je navržena plocha navazující západně na stávající
zemědělský areál (plocha č. Z 9).
34
6.4 Rekreace, cestovní ruch
Obec Čavisov leží mimo oblasti cestovního ruchu, je však součástí příměstské rekreační
oblasti Ostravy – rekreačního prostoru Údolí Porubky, s vazbou na Lázně Klimkovice.
Dle výsledků sčítání bylo v roce 1991 v řešeném území deklarováno 11 objektů
užívaných k rekreaci (v r. 2001 nebyly objekty individuální rekreace sčítány). Ke druhému
bydlení, široce definovanému, které zahrnuje všechny jeho formy, je však využívána značná
část trvale neobydlených bytů, nejen ty, které slouží k rekreaci; mnohé z nich přitom nejsou
vyjmuty z bytového fondu. Rozsah druhého bydlení je tedy odhadován celkově na cca 40
jednotek. V územním plánu je navržena jedna plocha pro výstavbu rekreačního objektu
v lokalitě Okluk (plocha č. Z 16).
Rekreaci slouží také sportovní zařízení v obci – sportovní areál TJ Sokol Čavisov.
Řešeným územím procházejí tři značené turistické trasy – modrá č. 2273, zelená č. 4821
a žlutá č. 7883 a dvě cykloturistické trasy - č. 6140 a č. 6199 (podrobněji viz kap. 7.1
Doprava); nové trasy se nenavrhují.
6.5 Zeleň
Nejvýznamnějším druhem zeleně v řešeném území jsou lesní masivy na západním a jižním
okraji k. ú., dále pak břehové porosty Porubky.
V územním plánu jsou vyznačeny dva druhy ploch systému sídelní zeleně, a to:
a) plochy veřejných prostranství - plochy zeleně na veřejných prostranstvích ZV
b) plochy občanského vybavení – plochy hřbitova OH.
a) Stávající plochy zeleně na veřejných prostranstvích zahrnují drobné parkově upravené
plochy podél ulice Osvobození a Chrudimské; ostatní plochy – u MŠ a u obecního úřadu
jsou zahrnuty do ploch zařízení občanského vybavení OV.
Nové plochy jsou navrženy v lokalitách Nad Porubkou (plocha č. Z 18), U hřbitova
(plocha č. Z 19), Za hřištěm (plocha č. Z 20) a U Obecního úřadu (plochy č. Z 21, Z 22).
b) Plochy hřbitova zahrnují plochu stávajícího hřbitova a plochu navrženou pro jeho
rozšíření (plocha č. Z 5).
Dále se v řešeném území vyskytují následující plochy, které jsou součástí systému
krajinné zeleně :
c) plochy lesní L
d) plochy přírodní PP
e) plochy smíšené nezastavěného území NS
c) Plochy lesní zahrnují pozemky určené k plnění funkcí lesa; jejich součástí jsou i lokální
biokoridory ÚSES. Na těchto plochách lze realizovat pouze stavby sloužící k zajišťování
provozu lesních školek, k provozování myslivosti a lesního hospodářství, stavby zařízení,
která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, stavby přístřešků pro turisty, stavby
účelových komunikací, stavby chodníků a stezek pro pěší, stavby cyklostezek, stavby
vodních nádrží a stavby na vodních tocích.
35
d) Plochy přírodní zahrnují plochy územního systému ekologické stability regionálního
významu a plochy lokálních biocenter územního systému ekologické stability. Na těchto
plochách se nepřipouští žádná výstavba, s výjimkou zařízení, která jsou v zájmu ochrany
přírody a krajiny, komunikací a sítí technické infrastruktury, jejichž trasování mimo
plochy přírodní by bylo neřešitelné nebo ekonomicky nereálné a staveb malých vodních
nádrží a staveb na vodních tocích. Nezbytné střety komunikací a sítí technické
infrastruktury s plochami přírodními je nutno minimalizovat.
e) Plochy smíšené nezastavěného území zahrnují pozemky přirozených a přírodě blízkých
ekosystémů (náletovou zeleň); jejich součástí jsou i lokální biokoridory ÚSES. Na těchto
plochách lze realizovat pouze stavby sloužící k provozování myslivosti a lesního
hospodářství, stavby zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, stavby
přístřešků pro turisty, drobné sakrální stavby, stavby účelových komunikací, stavby
chodníků a stezek pro pěší, stavby cyklostezek, stavby vodních nádrží a stavby na vodních
tocích.
36
7. NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY, TECHNICKÉHO VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNÍ
S ODPADY
7.1 Doprava
7.1.1 Pozemní komunikace a významnější obslužná dopravní zařízení
a) Návrh koncepce řešení s širšími vazbami na území
Komunikační síť je tvořena sítí silnic, místních a účelových komunikací. Řešeným územím
je vedena pouze jedna silnice – silnice č. III/46610 Velká Polom – Zbyslavice.
Silnice III/46610 je hlavní přístupovou komunikací obce na nadřazenou silniční síť, pro
obec představovanou silnicemi I/11, II/465 a dálnicí D1. Z hlediska širších dopravních vazeb
však jde pouze o komunikaci lokálního významu spojující Čavisov se sousední Dolní Lhotou
a Zbyslavicemi. Z urbanisticko–dopravního hlediska lze průtah Čavisovem charakterizovat
jako obslužnou komunikaci funkční skupiny C s šířkovým uspořádáním odpovídajícím
dvoupruhové směrové nerozdělené komunikaci. Pro celou obec má silnice III/46610 páteřní
charakter a zajišťuje přímou obsluhu přilehlé zástavby.
Průtah silnice III/46610 v řešeném území lze v zásadě považovat za stabilizovaný,
navržena je pouze drobná směrová úprava v severní části obce.
Místní komunikace
Síť místních komunikací v zastavěném území zajišťuje obsluhu veškeré zástavby, která
není přímo obsloužena ze silničního průtahu. V Čavisově jde převážně o jednopruhové,
výjimečně i dvoupruhové úseky s nehomogenní šířkou vozovky a různou povrchovou
úpravou (většinou však živičný povrch). Místní komunikace mají obslužný charakter funkční
skupiny C, kromě komunikace spojující obec Čavisov s obcí Kyjovice, která má sběrný
charakter funkční skupiny B.
Dopravní řešení územního plánu navrhuje některé stávající nevyhovující úseky místních
komunikací šířkově homogenizovat na jednotné kategorie (jednopruhové s nezbytným
vybavením a dvoupruhové). Dále je navrženo vybudování nových úseků místních
komunikací v lokalitách Nad Porubkou, Sportovní a Záhumení tak, aby byl zajištěn
příjezd k navrhovaným zastavitelným plochám.
Stávající jednopruhové komunikace bez příslušného vybavení požadovaného dle ČSN 73
6101 a vyhláškou o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006, ve znění
vyhl. č. 269/2009 Sb.) je v územním plánu navrženo doplnit výhybnami, případně je šířkově
homogenizovat na dvoupruhové kategorie (pozn.: v grafické části není řešeno umístění
výhyben, o provedení výše popsaných úprav bude rozhodnuto dle místní potřeby a
prostorových možností). Úpravy jsou navrženy především z důvodu zlepšení dopravní
obsluhy stávajících zastavěných i navržených zastavitelných ploch a pro zvýšení
bezpečnosti provozu.
Navržené trasy místních komunikací zahrnují především úseky nezbytně nutné z hlediska
koncepce dopravní obsluhy jednotlivých zastavitelných ploch. Vnitřní síť místních
komunikací bude realizována v rámci vymezených zastavitelných ploch.
37
Zásady šířkového uspořádání místních komunikací
U navržených i upravovaných stávajících úseků místních komunikací úseků budou
respektovány minimální šířky přilehlých veřejných prostranství dle vyhlášky č. 501/2006 Sb.,
o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhl. č. 269/2009 Sb., v odůvodněných
případech ve stísněných poměrech bude respektována alespoň šířka prostoru místní
komunikace stanoveného dle ČSN 736110. Tyto prostory je nutno důsledně hájit pro případné
budoucí vedení chodníků, šířkové úpravy vozovky, realizaci výhyben, realizaci pásů nebo
pruhů pro cyklisty, event. pro vedení sítí technické infrastruktury. Odstup nových budov
souvisejících s bydlením navržených podél stávajících nebo navržených místních komunikací
bude minimálně 10 m od osy komunikace, pro nové budovy související s bydlením navržené
podél silnice III/46610 je nutno dodržet odstup minimálně 15 m od osy komunikace. Tyto
odstupy mohou být dle místních podmínek a v odůvodněných případech ve stísněných
poměrech sníženy, a to za předpokladu dodržení příslušných hygienických předpisů z
hlediska ochrany zdraví obyvatel před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
Při návrhu komunikací budou dále respektovány normy ČSN pro požární bezpečnost
staveb (73 0802, 73 0804 a 73 0833).
Navržené místní komunikace budou z hlediska urbanisticko – dopravního zařazeny do sítě
místních komunikací III. třídy (obslužných komunikací funkční skupiny C dle ČSN 73 6110).
Účelové komunikace
Účelové komunikace, ve formě polních a lesních cest, slouží především ke zpřístupnění
jednotlivých polních, lesních event. jiných soukromých pozemků a navazují na místní
komunikace, výjimečně na silnici III/46610. Nová účelová komunikace se navrhuje pro
zajištění příjezdu k navržené ČOV.
Na síti stávajících účelových komunikací nejsou navrženy žádné významné úpravy.
Lesním a polním cestám, po kterých jsou vedeny cykloturistické trasy, je nutno věnovat
zvýšenou pozornost, u ostatních účelových komunikací se předpokládá pouze jejich nutná
údržba a úpravy jejich vybavení (propustky, mosty apod.).
b) Dopravní prognóza intenzit silničního ruchu
V rámci celostátních profilových sčítání dopravních intenzit prováděných v pětiletých
cyklech Ředitelstvím silnic a dálnic Praha je zjišťováno dopravní zatížení silniční sítě za 24
hodin průměrného dne v roce. V řešeném území nebylo provedeno sčítání na žádné silniční
komunikaci, nejbližší sčítací úsek se nachází na silnici III/4692 mezi Krásným Polem a
hranicí k.ú. Čavisov.
38
tab.: Výsledky sčítání dopravy na komunikační síti
Stan. č.
7-7450
Sil. č.
Úsek
III/4692
Krásné
Pole –
Vřesina
T
O
M
voz./24
hod.
Stávající
orientač
těžká osobní a jednosto
ní
motoro dodáv. pá mot.
součet
vá
vozidla vozidla
všech kategorie
Ro
dle ČSN
mot.
k vozidla
a
vozidel a 736101
(bez
přívěsy
přívěsů
návrhové
rychlosti)
143
642
26
199
811
5
200
0
384
3686
34
4104
200
5
467
S 7,5
4359
26
4852
Dopravní zatížení silničních komunikací nedosáhne ani k r. 2030 (dle orientačně
provedené prognózy) limitních hodnot pro stávající šířkové uspořádání. Lze tedy konstatovat,
že stávající kategorie komunikací jsou vyhovující.
d) Obslužná dopravní zařízení
V řešeném území se nachází jedna autobusová zastávka a několik stávajících rozptýlených
parkovacích ploch. V územním plánu je navržena nová parkovací plocha na ulici
Osvobození severně obecního úřadu a nová autobusová zastávka.
7.1.2 Provoz chodců a cyklistů
a) Komunikace pro chodce
Součástí komunikační sítě v řešeném území jsou i komunikace pro chodce a cyklisty. Pro
chodce je v zastavěné části Čavisova vybudovaný jednostranný chodník podél silnice
III/46610, poblíž mateřské školy a poblíž bytového domu. Podél zbývajících místních a
účelových komunikací chodci využívají zpevněné i nezpevněné části krajnic.
Dopravní řešení územního plánu navrhuje realizovat především chodník podél silnice
III/46610 zastavěnou částí obce až po hranice s obcí Dolní Lhota, dále pak nové chodníky
podél místních komunikací dle potřeby, v souladu se zásadami stanovenými dle ČSN 73
6110. V zásadě se předpokládá, že chodníky budou realizovány v plochách dopravy silniční
DS (podél silnice III/46610) a v plochách pěších a vozidlových komunikací PV (podél
místních komunikací), a proto nejsou vyznačeny v grafické části. Nové samostatné stezky pro
chodce se v územním plánu nenavrhují.
39
b) Turistické trasy
Řešeným územím procházejí následující turistické trasy:
- č. 2273 - modrá (Klimkovice, lázně – Jamník, údolí Niva). Trasa začíná u sanatoria
Klimkovice, řešeným územím je vedena krátkým úsekem v jeho jižní části a pokračuje
podél jihozápadní hranice směrem na Kyjovice.
- č. 4821 - zelená (Poruba, Slovan – Žermanice, přehrada). Trasa má začátek v OstravěPorubě u Restaurace Slovan. Řešeným územím je vedena jižní a částečně východní částí.
- č. 7883 - žlutá (Poruba, smyčka MHD – Dolní Lhota). Trasa začíná v Ostravě-Porubě na
smyčce MHD, pak je vedena východní části řešeného území směrem na Dolní Lhotu, kde
je ukončena.
Nové turistické trasy se nenavrhují.
c) Cyklistický provoz
Pro cyklistický provoz jsou v obci využívány všechny komunikace. Pro cykloturistiku jsou
v řešeném území vyznačeny cyklotrasy:
- č. 6140 (Raduň – Pustá Polom – Kyjovice – Mexiko), která je zařazena mezi značené
cyklotrasy IV. třídy. Řešeným územím je vedena ze směru od Kyjovic přes zastavěnou
část obce, u obecního úřadu pak odbočuje doprava a pokračuje podél silnice III/46610
směrem na Mezihoří (jižní část řešeného území).
- č. 6199 (Nové Sedlice – Horní Lhota – Vřesina – Mexiko – Klimkovice), která je
zařazena mezi cyklotrasy IV. třídy. Řešeným územím je vedena severovýchodní částí ze
směru od Dolní Lhoty a pokračuje směrem na Vřesinu.
Samostatné cyklostezky se v řešeném území nenacházejí.
V územním plánu není v řešeném území navržena žádná nová cyklotrasa. Na silničním
průtahu je doporučeno dle prostorových možností vymezit pásy nebo pruhy pro cyklisty. Dále
je navrženo upravit dotčené lesní a polní cesty, po kterých jsou vedeny stávající trasy, a to
včetně jejich vybavení (propustky, mosty apod.) a vybavit cykloturistické trasy odpočívkami
a informačními tabulemi.
7.1.3 Statická doprava – odstavování a parkování vozidel
a) Odstavování vozidel
Osobní automobily obyvatel rodinných a bytových domů v Čavisově jsou odstavovány a
garážovány na vlastních pozemcích, odstavování a garážování nákladních automobilů je
realizováno ve výrobním areálu. Za obecním úřadem se nachází plocha určená k odstavování
autobusů (vozovna, depo).
Pro případné parkování a odstavování vozidel obyvatel rodinných domů mohou být tyto
kapacity realizovány i v přilehlých prostorech místních komunikací, a to za předpokladu
dodržení příslušných předpisů a ustanovení (zajištění průjezdnosti vozidel, dodržení
bezpečnostních odstupů).
40
b) Parkování vozidel
Pro parkování osobních automobilů návštěvníků zařízení občanského vybavení je
v Čavisově vybudováno na jedné účelově zřízené ploše cca 6 stání; jde o parkoviště
u obecního úřadu. U hřbitova se pro parkování využívá nevyznačená přilehlá zpevněná
plocha. Do výčtu nejsou zahrnuty parkovací kapacity malého rozsahu (cca do 2 až 3 stání),
parkovitě pro zaměstnance uvnitř výrobního areálu a parkovací místa, která nejsou řádně
vyznačena dopravním značením (např. tolerované parkování na jízdních pruzích apod.).
V územním plánu je navržena plocha pro nové parkoviště u obecního úřadu. Další
kapacity mohou být realizovány v rámci zastavěných a zastavitelných ploch bez přesného
vymezení v grafické části územního plánu dle místní potřeby. Při podrobnějším řešení
obytných zón je nutno zajistit parkovací místa pro případné návštěvníky obyvatel rodinných
domů. Veškeré nově navržené parkovací kapacity budou odpovídat stupni automobilizace 1 :
2,5.
7.1.4 Hromadná doprava osob
Hromadná doprava osob je provozována pravidelnou příměstskou autobusovou
dopravou, kterou zajišťuje Veolia Transport Morava. V řešeném území se nachází jedna
autobusová zastávka: „Čavisov, obecní úřad“. V grafické části je znázorněna obalová křivka
dostupnosti na autobusovou zastávku, která je vzhledem k zastavěnosti v obci stanovena na
cca 500 m.
Dále je využívána tramvajová linka č. 5, kterou provozuje Dopravní podnik Ostrava a.s. a
která prochází územím sousední obce Dolní Lhota. Tramvajová zastávka Dolní Lhota je
situována cca 300 m severně hranice obce Čavisov.
V územním plánu je navrženo zachovat stávající systém hromadné dopravy (autobusová a
tramvajová hromadná doprava) s tím, že stávající autobusová zastávka bude vybavena
řádnými autobusovými zálivy, nástupišti a přístřešky pro cestující a bude vybudována řádná
zastávka se zálivem a přístřeškem pro cestující pro opačný směr.
7.1.5 Ochranná dopravní pásma, ochrana před nepříznivými účinky hluku a vibrací
V řešeném území je nutno respektovat:
silniční ochranná pásma:
- k ochraně silnice III/46610 slouží mimo souvisle zastavěné území silniční ochranné
pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších
předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do
výšky 50 m ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky
rozhledová pole křižovatek:
- na křižovatkách je nutno respektovat rozhledová pole stanovená alespoň v minimálních
hodnotách dle ČSN 73 6102
41
ochrana před nepříznivými účinky hluku a vibrací:
- zdrojem nadměrné hlučnosti z pozemní dopravy je především průtah silnice III/46610
zastavěnou částí obce. Vzhledem k absenci údajů o intenzitách dopravy je v řešeném
území rámcově doporučeno dodržet odstup u nových budov souvisejících s bydlením
navržených podél stávajících nebo nových místních komunikací v šířce 10 m od osy
komunikace na obě strany, pro nové budovy související s bydlením navržené podél
silničních komunikací pak bude dodržen odstup minimálně 15 m od osy komunikace na
obě strany.
Tyto odstupy mohou být dle místních podmínek a v odůvodněných případech ve
stísněných poměrech sníženy, za předpokladu dodržení příslušných hygienických
předpisů z hlediska ochrany zdraví obyvatel před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
7.2 Vodní hospodářství
7.2.1 Zásobování pitnou vodou
a) Současný stav
Obec Čavisov má vybudován vodovod pro veřejnou potřebu, který je součástí
skupinového vodovodu Dolní Lhota, Horní Lhota a Čavisov.
V Čavisově je vybudována kombinovaná vodovodní síť (tj. gravitační a s čerpáním) DN
100 až DN 50. Vodovodní síť je ve správě obce a v majetku SmVaK Ostrava a.s.
Zdrojem vody je Ostravský oblastní vodovod (OOV), pitná voda je přiváděna
z vodojemu OOV Krásné Pole přes vodovodní síť Dolní Lhoty. Dolní Lhota je na OOV
připojena řadem DN 150. Na přívodním potrubí z Dolní Lhoty do vodovodní sítě Čavisova je
vybudována čerpací stanice výkonu Q = 5 l/s, kterou je voda čerpána do zemního vodojemu
Čavisov. Tento vodojem původně sloužil jako zásobárna vody za spotřebištěm. Rozvodná síť
v obci tvořila jedno tlakové pásmo a byla napojena na výtlačný řad DN 100 vedený do
vodojemu. Původní rozvodná síť je z oceli, doplněná řady z PVC.
V těsné blízkosti zemního vodojemu objemu 50 m3 s max. hladinou 375,00 m n.m. byl
vybudován nový věžový vodojem objemu 50 m3 s min. hladinou vody 390 m n.m. Ze
zemního vodojemu je voda čerpána do věžového vodojemu čerpací stanicí, osazenou
v armaturní komoře zemního vodojemu. Čerpací stanice je vybavena dvojicí čerpadel
s parametry H = 30 m, Q = 3,3 l/s. Čerpání vody ze zemního vodojemu je závislé od hladiny
věžového vodojemu.
Nová rozvodná síť z věžového vodojemu z PVC profilu DN 100 v délce 599 m (potrubí
profilu D 110 délky 374 m a profilu D 90 cca 225 m) tvoří horní tlakové pásmo. Původní
výtlak do zemního vodojemu tvoří dolní tlakové pásmo. Všechny stávající přípojky v trase
potrubí horního tlakového pásma jsou napojeny na tento řad.
V ulici Záhumení je nový zásobovací řad z věžového vodojemu propojen s původním
výtlačným řadem z čerpací stanice do zemního vodojemu, čímž stávající řad DN 80 v ul.
Záhumení v délce cca 140 m spadá do horního tlakového pásma. Oddělení dolního tlakového
pásma od horního tlakového pásma je na úrovni terénu cca 345 m n.m. osazeným šoupátkem.
V současnosti je dle evidence správce vodovodu na vodovod pro veřejnou potřebu
napojeno cca 99 % obyvatel. Za sledovaný rok 2009 byla voda fakturovaná pro domácnosti
42
19,454 tis m3, ztráty představovaly cca 17 %. Na vodovod pro veřejnou potřebu v obci jsou
napojeni pouze obyvatelé, průmysl v obci není, zemědělský areál má vlastní zdroj vody.
Výstavbou věžového vodojemu, vodovodního řadu pro horní tlakové pásmo a rozdělením
vodovodní sítě na dvě tlaková pásma byly v obci vyřešeny problémy s nedostatečnou
akumulací vody a s nežádoucím poklesem tlaku ve vodovodní síti pro výše položenou
zástavbu.
b) Výpočet potřeby vody
Výpočet potřeby vody pro obyvatelstvo, technickou vybavenost je proveden podle
Směrnice č. 9 ze dne 20. 7. 1973 MLVH ČSR a MZ ČSR – hlavního hygienika ČSR pro
výpočet potřeby vody při navrhování vodovodních a kanalizačních zařízení a posuzování
vydatnosti vodních zdrojů.
Vzhledem k charakteru zástavby a velikosti sídla a s ohledem na současný stav
v zásobování pitnou vodou je pro obec Čavisov uvažována specifická spotřeba vody na
jednoho obyvatele 120 l/den. Ve výpočtu k roku 2025 je uvažováno s napojením 100 %
obyvatel na veřejný vodovod. Specifická potřeba vody pro občanskou a technickou
vybavenost pro danou velikost sídla je dle uvedené směrnice na jednoho obyvatele 20 l.d-1,
koeficient denní nerovnoměrnosti s ohledem na kategorií sídla je: kd = 1,5, koeficient
hodinové nerovnoměrnosti kh = 1,8.
Výsledné hodnoty potřeby pitné vody, rozhodující pro posouzení vodovodu, jsou
uvedeny v následující tabulce :
Výsledná potřeba pitné vody pro Čavisov
Potřeba vody
Potřeba vody pro
Počet
obyvatel
Qp
3
m .d
Qm
-1
3
m .d
-1
Qh
-1
l.s
l.s-1
Bytový fond
570
68,40
102,60
1,19
2,14
Občanské vybavení
570
11,40
17,10
0,20
0,36
Σ Čavisov
570
79,80
119,70
1,39
2,50
c) Posouzení zdrojů vody, tlakových poměrů, akumulace, návrh vodovodních řadů
Návrh doplnění a rozšíření vodovodní sítě v obci Čavisov vychází ze současného stavu
zásobování pitnou vodou. Navrhované řešení respektuje koncepci stanovenou Plánem
rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (KONEKO spol. s.r.o. Ostrava,
VODING Hranice, spol. s.r.o., 2004).
Dle výpočtu potřeby vody pro obyvatelstvo a občanskou vybavenost pro obec Čavisov
bude v roce 2025 nárok na zdroj vody Qm = 119,70 m3/den, tj. 1,39 l/s. Toto množství bude i
nadále dodáváno z Ostravského oblastního vodovodu (OOV), z vodojemu OOV Krásné
Pole přes vodovodní síť Dolní Lhoty a čerpací stanici výkonu Q = 5 l/s do zemního
vodojemu Čavisov 50 m3. V armaturní komoře zemního vodojemu je umístěno zařízení pro
dopravu vody do věžového vodojemu, z věžového vodojemu je gravitační rozvod po obci.
Při posouzení tlakových poměrů vody v síti se vychází z ČSN 75 5401, která připouští
nejvyšší přetlak vody v potrubí 0,6 MPa, v odůvodněných případech 0,7 MPa a požaduje
43
minimální hydrodynamický přetlak v místě přípojky 0,15 MPa pro zástavbu do dvou podlaží
a 0,25 MPa pro zástavbu nad dvě podlaží.
Vodovodní síť je rozdělena na tři tlaková pásma. Horní tlakové pásmo (HTP) je
ovládáno hladinou vody ve věžovém vodojemu a tvoří jej nově vybudovaný zásobovací řad
z vodojemu délky cca 600 m, který je v ulici Záhumení propojen se stávajícím řadem.
Dolní tlakové pásmo (DTP) je tvořeno původním výtlačným potrubím, které v době
čerpání vody do zemního vodojemu slouží rovněž pro zásobení obyvatel. Obě tlaková pásma
jsou dnes od sebe oddělena šoupátkem osazeným v ulici Záhumení. Další šoupátko bude
osazeno na řadu jižně od zástavby. V rámci tohoto tlakového pásma je navržena zástavba pod
úrovní terénu cca 315 m n.m, kde tlak vody v potrubí bude vyšší než připouští ČSN. Zde je
nutno vybudovat redukci tlaku (RT) a vodovodní síť oddělit dvěma šoupátky od nižšího
tlakového pásma.
Nižší tlakové pásmo (NTP) vytvoří vodovodní síť navržená pro novou výstavbu po obou
stranách silnice III/46610 v úseku od zástavby Dolní Lhoty po stávající čerpací stanici
Čavisov. Tato část vodovodu bude ovládána tlakem vody dolního tlakového pásma obce
Dolní Lhota.
Dle ČSN 73 6650 se doporučuje stanovit celkovou akumulaci ve výši 60 – 100%
maximální denní potřeby vody. Dle ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb je pro rodinné
domy a nevýrobní objekty do plochy ≤ 120 m2, stanoveno množství požární vody 4 l.s-1 a
obsah nádrže požární vody 14 m3. Zásobovací řad musí být profilu min. DN 80.
Potřebná akumulace pro obec
Spotřebiště
Čavisov
Qm
m3/den
119,70
Stávající akumulace
m3
Potřebná akumulace
m3 )1
Návrh vodojemu m3
85,82
0
2 x 50
1
3
) horní tlakové pásmo využívá akumulaci věžového vodojemu 50 m , voda do dolního tlakového pásma je
čerpána z vodovodní sítě obce Dolní Lhota
Celková potřebná akumulace pro Čavisov je zajištěna ve výši 84 % Qm, nová akumulace
se nenavrhuje.
Pro navržené zastavitelné plochy budou vybudovány nové vodovodní řady napojené na
stávající rozvody, které budou dle konkrétních možností zaokruhovány. Veškerá výstavba
vodovodních zařízení musí splňovat příslušné normy a předpisy. Jakákoliv výstavba v území
musí respektovat stávající trasy vodovodů a ostatních inženýrských sítí, včetně jejich
ochranných pásem. V grafické části územního plánu (ve výkrese č. 4. Vodní hospodářství)
jsou vyznačeny pouze navržené páteřní řady; konkrétní návrh zásobování jednotlivých ulic
není graficky dokumentován, bude předmětem řešení podrobnější projektové dokumentace.
Výstavba vodovodních řadů včetně souvisejících zařízení (šoupátka, redukční ventily, apod.)
je možná v souladu s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití.
K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením jsou
dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, stanovena ochranná pásma do průměru 500
mm včetně 1,5 m od vnějšího okraje potrubí, nad průměr DN 500 – 2,5 m od vnějšího líce
potrubí na každou stranu.
44
7.2.2 Odvádění a čištění odpadních vod
a) Současný stav
V obci Čavisov je vybudována soustavná síť původně dešťové kanalizace, která dnes
odvádí jak dešťové, tak i splaškové odpadní vody nedokonale čištěné v septicích do místní
vodoteče (místní název potok Židek). Kanalizace byla postupně budována od roku 1945. Jde
převážně o betonové potrubí profilu DN 300 až DN 500 v ulici Chrudimské a Sportovní. Tato
kanalizace je sice funkční, její technický stav je však hodnocen jako špatný. Výústní objekt
dle pasportu kanalizace je označen V1.
Jednotná kanalizace profilu DN 250, DN 300 je vybudována na jihozápadním okraji
zástavby z ulice Bílovecké. Podchází silnici III/46610 a je vyústěna do místní vodoteče.
Výústní objekt je dle pasportu kanalizace označen V2.
Ostatní kanalizace v obci je budována jako dešťová. Jedna větev kanalizace profilu DN
400, DN 300 odvádí dešťové vody z ulice Osvobození severním směrem, výustní objekt je
označen D1. Druhý úsek dešťové kanalizace z ulice Osvobození profilu DN 400 odvádí
dešťové vody jihozápadním směrem, výustní objekt je označen D2. Obě kanalizace jsou
zaústěny do cestního příkopu. Třetí úsek dešťové kanalizace z ulice Osvobození má
proměnlivý profil DN 400, DN 300 a je vyústěn do toku s místním názvem Židek. Výústní
objekt je označen D3.
Celkový technický stav stávající kanalizace je nevyhovující a do budoucna ho lze využít
pouze pro odvádění dešťových vod.
Čištění odpadních vod v obci je zajištěno převážně v žumpách, v menší míře v septicích.
Ty mají přepady zaústěny do stávající kanalizace, respektive přímo do povrchových vodotečí,
případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do jediného
recipientu území – do toku Porubky. Cca pět objektů má vybudovány malé domovní ČOV.
Likvidace odpadních vod z obce je nevyhovující, nedokonale čištěné splaškové odpadní
vody způsobují vážné hygienické závady.
Dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje je vzhledem k velikosti
obce a výši investičních nákladů na výstavbu nové splaškové kanalizace doporučeno do roku
2015 ponechat likvidaci odpadních vod stávajícím způsobem.
Snahou obecního úřadu je zajistit řádné odvádění a čištění odpadních vod ve
společné mechanicko – biologické ČOV s obcí Dolní Lhota nebo odvádění těchto vod
společnou kanalizací na ústřední čistírnu odpadních vod v Ostravě – Přívoze.
b) Výpočet množství odpadních vod
Množství bezdeštných splašků pro návrh kanalizace vychází z předpokládaného počtu
obyvatel obce a uvažované specifické potřeby vody. V územním plánu je ve výpočtu potřeby
vody uvažováno 100% napojených obyvatel na veřejný vodovod. Z tohoto údaje se vychází
při výpočtu množství vyprodukovaných splaškových odpadních vod. Do výpočtu množství
splaškových odpadních vod jsou zahrnuty odpadní vody od obyvatel a občanské vybavenosti.
Maximální odtok splaškových vod je vypočítán z průměrného odtoku s použitím
součinitele maximální hodinové nerovnoměrnosti kh. Stoky splaškové kanalizace jsou
45
dimenzovány na dvojnásobek maximálního průtoku Q max. splask. Profil kanalizačních sběračů
je vzhledem k množství odpadních vod jednotný DN 300, resp. DN 250 v závislosti na
použitém materiálu (PVC apod.).
Pro výpočet množství dešťových vod lze uvažovat 15 – ti minutový přívalový déšť
periodicity p=0,5 a intenzity 120 l/sek.ha.
Dešťové vody ze zahrad a dvorů se doporučuje vhodnými terénními úpravami (miskovitý
tvar zahrad) v maximální míře zadržet v území a dále využívat jako vody užitkové (zalévání
zahrad, příp. WC) a tím omezit jejich rychlý odtok z území. Přebytečné dešťové vody budou
odváděny stávající kanalizací do toků.
Výpočet množství vyprodukovaných odpadních vod je uveden v následující tabulce.
Množství splaškových odpadních vod z obce Čavisov
Napojení obyvatelé
kh
Qp
Qmax splask
2 x Qmax
spl
m3.den-1
l.s-1
68,40
0,79
Občanské vybavení
11,40
0,13
Σ Čavisov
79,80
0,92
Bytový fond
)1
)1
2,2
m3.hod-1
l.s-1
l.s-1
7,32
2,03
4,06
Σ Čavisov 570 obyvatel
c) Návrh
Návrh odvádění odpadních vod z obce Čavisov vychází ze současného stavu
odkanalizování. Na rozdíl od Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje,
který má návrhové období do roku 2015, je v územním plánu navrženo komplexní řešení
likvidace odpadních vod k roku 2025.
V obci je navržena výstavba oddílné splaškové kanalizace, která odvede splaškové
odpadní vody v konečné fázi na čistírnu odpadních vod. Po vybudování splaškové
kanalizace bude stávající jednotná kanalizace odvádět pouze povrchové a dešťové vody
s vyústěním do místních toků a cestních příkopů.
Vzhledem k malému množství splaškových odpadních vod bude navržená kanalizace
minimálního profilu DN 300 (resp. DN 250 v závislosti na použitém materiálu). Kanalizace
bude vedena podél komunikací, v úseku od obecního úřadu severním směrem do údolí
Porubky.
Splaškové odpadní vody z jihozápadní části stávající i navržené zástavby budou svedeny
do nejnižšího místa pod zástavbou do kanalizační čerpací stanice a dále čerpány do navržené
gravitační splaškové kanalizace směrem do údolí Porubky. Po vybudování splaškové
kanalizace budou splaškové odpadní vody ze všech objektů napojeny na tuto kanalizaci,
stávající žumpy a septiky budou zrušeny. V grafické části územního plánu (ve výkrese č. 4.
Vodní hospodářství) jsou vyznačeny pouze navržené páteřní řady; konkrétní návrh
odkanalizování jednotlivých ulic není graficky dokumentován, bude předmětem řešení
podrobnější projektové dokumentace. Výstavba kanalizačních řadů včetně souvisejících
zařízení (čerpací stanice, apod.) je možná v souladu s podmínkami pro využití ploch
s rozdílným způsobem využití.
46
Navrženou splaškovou kanalizací budou splaškové odpadní vody z obce svedeny do
údolí Porubky, kde je vymezena plocha pro vybudování mechanicko - biologické čistírny
odpadních vod. Spolu s odpadními vodami z Čavisova (Qp = 79,8 m3/den) budou na
navržené mechanicko – biologické ČOV likvidovány i splaškové odpadní vody z obce Dolní
Lhota (Qp = 249,60 m3/den).
Kapacita navržené ČOV bude 329,40 m3/den, z toho splaškové odpadní vody z Čavisova
Qsplašk= 79,80 m3/den.
Množství splaškových odpadních vod před ČOV
Obecní ČOV pro Čavisov
Společná ČOV pro Čavisov a
Dolní Lhotu
570
2 374
79,80
329,40
60
60
34,2
140,82
429
428
Počet napojených obyvatel
Průměrný přítok Qp
Znečištění BSK5
Celková produkce BSK5
Průměrná koncentrace BSK5
3
m /den
g/den
kg/den
mg/l
Technicky je možné také odpadní vody čerpat do kanalizace Krásného Pole a dále na
ČOV Přívoz. V tomto případě bude na vymezené ploše vybudována kanalizační čerpací
stanice. Výtlačný kanalizační řad z čerpací stanice do kanalizace Krásného Pole bude veden
po jižní straně silnice III/4692 do nejvyššího bodu terénu a dále bude pokračovat gravitačně;
po zaměření terénu v místě napojení na kanalizaci Krásného Pole bude prověřena potřeba
vybudování další čerpací stanice (na k.ú. Krásné Pole).
Kanalizace bude vedena v trasách místních komunikací nebo podél nich, v souběhu
s ostatními inženýrskými sítěmi v souladu s ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí
technického vybavení a ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky.
Po vybudování kanalizace dle územního plánu bude na kanalizaci a tím na ČOV napojeno
celkem 570 trvale bydlících obyvatel z obce Čavisov a 1 804 obyvatel Dolní Lhoty.
Dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů mají stoky veřejné kanalizace stanovena
ochranná pásma u stok do průměru 500 mm včetně 1,5 m od vnějšího okraje potrubí.
7.2.3 Odtokové poměry, vodní režim
a) Současný stav
Celé řešené území spadá do povodí Odry, a to převážná část území do dílčího povodí
Porubky č. hydrol. pořadí 2-01-01-157, menší, západní část území do povodí Polančice č.
hydrol. pořadí 2-01-01-153. Tok Porubky tvoří část jihovýchodní hranice obce, tok
Polančice teče zcela mimo k.ú. Čavisov.
Tok Porubky v úseku km 0,00 – 13,400, tj. na území Čavisova, patří do správy Povodí
Odry s.p.
Na toku nejsou vybudovány žádné přirozené ani umělé retenční prostory, ani stavby
umožňující zpomalení odtoku nebo jeho dočasnou akumulaci. Koryto toku v tomto úseku je
ponecháno v přirozeném stavu o šířce ve dně cca 4 m, s nezpevněnými břehy, porostlými
stromy a keři z náletu. Podélný sklon toku je od 2 ‰ do 9 ‰.
47
Pro Porubku v úseku ústí do Odry po most na silnici III/46610, tj. v úseku ve správě
Povodí Odry s.p., byla v roce 1999 zpracována Studie odtokových poměrů Porubky v úseku
Ostrava - Svinov – Dolní Lhota km 0,000 – 13,444. Protipovodňová opatření navržená studií
nezasahují do k.ú. Čavisov.
Rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru životního prostředí a
zemědělství bylo pod č.j. ŽPZ/3560/03 ze dne 6.6.2003 na toku Porubka stanoveno
záplavové území v ř. km 0,00 – 13,44 a vymezena aktivní zóna.
Ostatní toky v území jsou pouze drobné vodoteče, které po soutoku ústí do Porubky.
V jihozápadní části k. ú. se nachází malá vodní plocha – zatopený bývalý pískový lom,
napájená srážkovými a podzemními vodami.
b) Návrh
Z urbanistického návrhu územního plánu ani od správce toků na území obce Čavisov
nevyvstává potřeba úprav místních toků. Kapacitu místních toků nutno udržovat pravidelnou
údržbou. Toky není navrženo zatrubňovat.
Východně od zástavby v údolnici bezejmenného toku, který je pravostranným přítokem
Porubky, v prostoru stávajícího zdevastovaného rybníčku, je navržena výstavba vodní
nádrže. Jde o vodní nádrž nad propustkem lesní cesty o objemu cca 235 m3, s kótou hladiny
273,60 m n.m. Zatopená plocha bude cca 287 m2, délka vzdutí 36 m. Součástí stavby bude
úprava bezejmenného toku v délce cca 77 m a příkopu kolem vodní nádrže. Účelem stavby je
vytvoření vhodného prostředí pro rozmnožování a život vodních živočichů včetně
vytvoření vhodného prostředí pro mokřadní rostliny bez komerčního využití.
7.3 Energetika
7.3.1 Zásobování elektrickou energií
a) Současný stav
Zdroje elektrické energie – na území obce
využitelné zdroje elektrické energie.
Čavisov nejsou provozovány žádné
Nadřazená soustava ZVN a VVN – územím obce Čavisov vedení nadřazené soustavy
ZVN – 400 kV a VVN 110 a 220 kV neprocházejí.
Distribuční soustava VN – obec Čavisov je zásobována elektrickou energií z rozvodné
soustavy 22 kV, linky VN 18, propojující rozvodny 110/22 kV Ostrava - Třebovice a Dolní
Benešov. Odbočka z této linky Velká Polom - Čavisov je k obci Dolní Lhota provedena v
dimenzi 3x42/7 AlFe na betonových podpěrných bodech, dále pokračuje v dimenzi 3x35 na
dřevěných patkovaných sloupech do Čavisova.
Distribuční soustavu VN dále tvoří tři distribuční trafostanice (DTS 22/0,4) napojené
vzdušnými přípojkami VN, s celkovým výkonem 420 kVA, který je dodáván do veřejné sítě
NN. Na zásobování obce se podílí také DTS 9039 – U hřiště, situovaná na sousedním k.ú.
Dolní Lhota.
Jihovýchodním okrajem k.ú. Čavisov prochází zemní kabelové vedení 22 kV (AXEKCY
3 x 240) propojující vedení VN 18 a VN 03, ze kterého je napojen odběr Lázní – Sanatoria
Klimkovice.
48
Technický stav zařízení distribuční soustavy VN je dobrý, výkony trafostanic odpovídají
současným požadavkům na dodávku elektrické energie s dostatečnou rezervou.
Přehled distribučních trafostanic je uveden v následující tabulce:
Číslo DTS
podle ČEZ
Název umístění
trafostanice
DTS_OS 1903
Čavisov – Tvarůžka
DTS_OS 1972
Čavisov – U obchodu
DTS_OS 9046
Čavisov – Spodní konec
Typ
DTS
ocelová
příhradová
ocelová
příhradová
jednosloupová
Výkon
TR (kVA)
160
100
160
Rozvodná síť NN – rozvodná síť NN je převážně po rekonstrukci, s vodiči AlFe 3x70 +50
resp. AES 4x70 na betonových sloupech, doplněná posilovacími vývody AES 4 x 95.
Koncové části sítě jsou provedeny vodiči nižších dimenzí na dřevěných sloupech, částečně
patkovaných. V současné době je z rozvodné sítě NN zásobováno elektrickou energií 215
bytů v RD, včetně vybavenosti, objektů druhého bydlení a podnikatelských aktivit. Elektrická
energie v domácnostech je využívána především pro osvětlení, pohon drobných spotřebičů a
částečně pro vaření a vytápění.
b) Bilance příkonu a transformačního výkonu
Z energetického hlediska se k r. 2025 uvažuje se smíšeným stupněm elektrizace.
Vzhledem k provedené plošné plynofikaci obce se uvažuje s elektrickým vytápěním pro cca 5
% bytů a část objektů druhého bydlení. U ostatních bytů se vzhledem k rostoucímu stupni
elektrizace domácností, zejména instalací klimatizačních jednotek, uvažuje se stupněm
elektrizace B.
Rozdělení bytů podle stupně elektrizace bude k r. 2025 v řešeném území následující:
10 bytů - stupeň elektrizace C (vaření el.en.+ smíšené vytápění el.energií přímotopné a
akumulační)
205 bytů - stupeň elektrizace B (vaření plynem + el. energií).
Podílové maximum bytů (Bmax) – je odvozeno z měrného příkonu bytové jednotky
stanoveného k r. 2025. Podle ČSN 33 2130 je měrný příkon bytové jednotky v úrovni TR
VN/NN stanoven na 2,80 kW/byt pro stupeň elektrizace B, pro plně elektrifikované byty
(vaření el. energií, včetně smíšeného elektrického vytápění) se uvažuje s měrným příkonem
10,0 kW/byt (stupeň elektrizace C). Pro objekty druhého bydlení (rodinná rekreace) se
uvažuje s příkonem 1,2 kW/objekt, pro 5 těchto objektů je uvažováno s elektrickým
přitápěním s příkonem 3 kW/objekt.
Vypočtené podílové maximum bytů - Bmax je k r. 2025 následující:
Bmax = 205 x 2,80 +10 x 10 + 50 x 1,2 + 5 x 3 = 749 kW
Podílové maximum vybavenosti (Vmax) – je stanoveno z měrného ukazatele - 0,6 kW/byt
(včetně objektů druhého bydlení), pro stávající a nové podnikatelské aktivity je uvažováno s
příkonem 100 kW.
Vypočtené podílové maximum vybavenosti je k r. 2025 následující:
Vmax = 265 x 0,6 + 100 = 259 kW
49
Podílové maximum bytů a vybavenosti určuje potřebný příkon bytově - komunální sféry
včetně drobných podnikatelských aktivit. Při výpočtu transformačního výkonu (PTR VN/NN) je
uvažováno s 20% rezervou pro optimální využití transformátorů a zajištění stability provozu
při krytí odběrových maxim.
PTR = (Bmax + Vmax) x 1.20 = 1 210 kVA
Podle bilance příkonu elektrické energie a transformačního výkonu je nutno pro obec
Čavisov
k r. 2025 zajistit cca 1 210 kVA transformačního výkonu.
Přírůstek
transformačního výkonu pro novou výstavbu bytů, vybavenosti, podnikatelských aktivit a
předpokládaný rozvoj elektrizace stávajícího bytového fondu dosáhne během návrhového
období cca 690 kVA proti současnému stavu.
Soudobé zatížení v úrovni TR 110/VN je o cca 30% nižší než potřebný transformační
výkon v úrovni TR VN/NN a bude pro bytově - komunální sféru a podnikatelské aktivity
dosahovat výše 0,8 MW.
c) Návrh řešení
Výroba elektrické energie - předpokládá se rozšíření malých fotovoltaických elektráren s
výkonem 3 – 5 kW, instalovaných na objektech RD, občanské vybavenosti nebo výroby.
Nadřazená soustava ZVN a VVN – s výstavbou vedení ZVN a VVN v řešeném území se
k r. 2025 neuvažuje.
Distribuční soustava VN - potřebný příkon pro obec bude zajištěn z rozvodné soustavy
22 kV, linky VN 18, která je pro přenos potřebného příkonu dostatečně dimenzována.
V několika případech nově navržené zástavby dojde k dotčení ochranného pásma
nadzemního vedení VN – 22 kV. Pro zlepšení využití území navrhovaného k zástavbě se
navrhuje změna napojení stávající DTS 9046 v rámci nové přípojky k DTS – N2 a přemístění
DTS 1903, včetně zrušení části nadzemní přípojky VN – 22 kV a její náhrady zemním
kabelem. Případné další přeložky je nutno řešit v následné projektové dokumentaci.
Potřebný transformační výkon pro byty, vybavenost, objekty druhého bydlení a
podnikatelské aktivity v řešeném území bude zajištěn ze stávajících distribučních trafostanic
22/0,4 kV, které budou doplněny třemi novými DTS navrženými v lokalitách s novou
výstavbou (DTS N1 – 3).
Nové distribuční trafostanice (DTS), včetně přemístěné DTS 1903, se navrhují jako
betonové, kompaktní, s přípojkami VN provedené zemním kabelem.
Umístění nových trafostanic je situováno do míst s navrhovanou výstavbou, příp. do míst s
předpokládaným výskytem nedostatku transformačního výkonu, s možností posunu podle
místních podmínek v řádu desítek metrů.
Rozvodná síť NN – nová rozvodná síť NN bude v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o
obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhl. č. 269/2009 Sb., řešena zásadně
zemním kabelovým vedením. Jako jistících prvků bude použito skříní typu SR. Lokální
nedostatek příkonu v síti NN je možno řešit posilovacím vývodem z nejbližší trafostanice.
d) Vliv na životní prostředí
Pro eliminaci vlivu energetických zařízení na životní prostředí (hluk TR,
elektromagnetické pole vedení), k zajištění jejich spolehlivého provozu, k ochraně života,
50
zdraví a majetku osob je nutno respektovat ochranná pásma (OP) nadzemního vedení VN - 22
kV a distribučních trafostanic ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o
výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Ochranné pásmo nadzemních vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou
stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení na obě jeho strany:
u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně
pro vodiče bez izolace
pro vodiče s izolací základní
pro závěsná kabelová a podzemní vedení
7 m (10 m)
2m
1m
Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve
vodorovné vzdálenosti:
u stožárových TR s převodem napětí z 1 - 52 kV
7 m od zařízení
u zděných
TR s převodem napětí z 1 - 52 kV
2 m od zařízení
u vestavěných TR s převodem napětí z 1 – 52 kV
1 m od obestavění
Poznámka: Údaj v závorce platí pro zařízení postavená před 1. 1. 1995.
7.3.2 Zásobování plynem
a) Současný stav
VTL plynovody a RS - východní částí k.ú. Čavisov prochází trasa vysokotlakého (VTL)
plynovodu s tlakem nad 40 barů - DN 700, PN 63, Příbor (Libhošť) - Děhylov. Tento
plynovod je součástí hlavní zásobovací soustavy, zajišťující přepravu zemního plynu
z tranzitní soustavy pro potřeby moravskoslezského regionu. Regulační stanice plynu (RS)
nejsou na území obce Čavisov provozovány.
Místní plynovodní síť - obec Čavisov je plošně plynofikována středotlakým rozvodem
plynu s napojením středotlakou přípojkou DN 160 resp. DN 90 na místní středotlakou síť v
Krásném Poli, která je zásobována z RS VTL/STL Krásné Pole (61 151) s výkonem 1 200 m3
h-1. Plynovodní síť je vybudována z trubek PE v dimenzích DN 40 - 90 a uložena podél
místních komunikací. Na místní síť je napojeno cca 120 domácností, plynofikována je také
většina tepelných zdrojů vybavenosti, včetně Obecního úřadu. Zemní plyn se využívá k
vaření, přípravě teplé vody a v převážné části také k přípravě tepelné energie. Středotlaká
plynovodní síť je společná pro Krásné Pole, Dolní Lhotu a Čavisov.
Jihovýchodním okrajem k.ú. Čavisov prochází středotlaký plynovod DN 160 z RS
VTL/STL Klimkovice Lázně do obce Klimkovice.
b) Bilance potřeby zemního plynu
Bilance potřeby plynu je
obyvatelstvo a ostatní odběr.
sestavena podle jednotlivých odběratelských skupin -
Obyvatelstvo – roční a maximální hodinová potřeba plynu pro obyvatelstvo jsou
stanoveny metodou specifických potřeb podle směrnice č. 17 Severomoravské plynárenské
a.s. Ostrava (obec do 1000 obyvatel – 1,5 m3h-1 byt). Předpokládá se, že k r. 2025 bude
51
plynofikováno cca 90% bytů, tj. cca 195 bytů v RD. Bilančně se uvažuje s využitím plynu
pro vaření, přípravu TUV a vytápění u všech plynofikovaných objektů.
Ostatní odběr – v této kategorii jsou zahrnuty potřeby pro otop vybavenosti a
podnikatelských aktivit. Potřeba plynu je stanovena jako 25 % podíl hodinové potřeby
obyvatelstva. Pro blíže nespecifikované odběry se uvažuje s rezervou 30 m3 h-1, resp. 60 000
tis.m3 rok-1.
Bilance potřeby zemního plynu k r. 2025 je uvedena v následující tabulce:
Měrná potřeba plynu
Potřeba plynu
[m3 h-1 ]
[m3 rok-1 ]
[m3 h-1]
[tis. m3rok-1]
1,50
3 000
293
585
(25 % odběru obyvatelstva)
75
150
Rezerva
30
60
398
795
Druh odběru
Obyvatelstvo - byty
RD (vaření, otop, TUV) –195
bytů
Ostatní odběr
Odběr z místní sítě
Celkem
Z celkové bilance potřeby plynu vyplývá, že k r. 2025 je pro obec Čavisov nutno z místní
sítě zajistit cca 0,8 mil.m3 zemního plynu, při koef. současnosti všech odběrů Ks= 0,9
dosáhne zimní hodinové maximum hodnoty 360 m3h-1.
c) Návrh řešení
VTL plynovody a RS – z důvodu potřeby zálohování významné vnitrostátní přepravní
plynovodní trasy a v souladu s nadřazenou dokumentací (PÚR ČR 2008 a ZÚR MSK) se
navrhuje zdvojení stávajícího VTL plynovodu DN 700, PN 63 (VTL s tlakem nad 40
barů) Příbor (Libhošť) - Děhylov. V zájmu minimalizace střetů v obtížně prostupném
území s vysokým stupněm urbanizace (osídlení) a vysokou úrovní přírodních hodnot se trasa
nového plynovodu navrhuje v těsném souběhu (3 - 5 m) se stávajícím plynovodem.
S výstavbou vysokotlakých plynárenských zařízení s tlakem do 40 barů ve správním území
obce Čavisov se neuvažuje. Dodávka zemního plynu bude zajištěna ze stávající RS VTL/STL
Krásné Pole, s případným zvýšením výkonu regulačního stupně STL.
Místní plynovodní síť - místní plynovodní síť je provedena jako středotlaká v tlakové úrovni
do 0,3 MPa. Pro stávající a navrženou zástavbu bude rozšířena středotlaká plynovodní síť, z
trubek PE - těžká řada v profilu DN 50 - 63, v návaznosti na stávající středotlakou síť.
V grafické části územního plánu (ve výkrese č. 5. Energetika, spoje) není návrh STL
plynovodu vyznačen, konkrétní řešení bude předmětem podrobnější projektové dokumentace.
Výstavba STL plynovodů je možná v souladu s podmínkami pro využití ploch s rozdílným
způsobem využití.
Nové uliční plynovody budou realizovány oprávněnou organizací a pokládány zásadně na
veřejných neoplocených pozemcích, zejména do tělesa komunikací mimo vozovku, do
chodníků, zelených pásů a přidružených prostorů. Potrubí plynovodu bude uloženo v zemi,
52
ve výkopu s pískovým podsypem a označením žlutou výstražnou folií s minimálním krytím
1 m.
Vedení inženýrských sítí podél místních komunikací v nových lokalitách výstavby se
doporučuje sdružovat do společné trasy v šířce 120 -150 cm od hranice oplocení.
d) Vliv na životní prostředí
Plynárenská zařízení jsou uložena v zemi a svým provozem životní prostředí zásadně
neovlivní. K zajištění spolehlivého provozu, k zamezení nebo zmírnění účinků havárií
plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob je nutno respektovat
bezpečnostní (BP) a ochranné pásmo (OP) VTL plynovodů a ochranné pásmo STL
plynovodu ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (energetický
zákon). Bezpečnostním a ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor
vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu:
BP
pro VTL plynovod s tlakem nad 40 barů
nad DN 500
pro STL plynovod
160 m (200m)
-
OP
4m
1m
Poznámka: Údaj v závorce platí pro zařízení postavená před 1. 1. 2009.
Při provádění jakékoliv stavební činnosti včetně zemních prací v těchto pásmech je nutno
si vyžádat předchozí písemný souhlas provozovatele příslušného energetického zařízení
RWE – Transgas Praha a.s. (VTL plynovod s tlakem nad 40 barů) resp. RWE –
Severomoravská plynárenská a.s. (STL plynovody).
7.3.3 Zásobování teplem
a) Současný stav
Obec Čavisov leží, podle ČSN 06 0210 - Mapy oblastí nejnižších venkovních teplot, v
místě s oblastní výpočtovou teplotou tex = - 15o C. Počet dnů topného období pro tem = 13o C
(tem - střední denní venkovní teplota pro začátek a konec topného období) je 229, střední
venkovní teplota za otopné období tes = 4,0oC. Obytné území se rozkládá v nadmořské výšce
340 m n.m.
Zvláště velký ani velký spalovací zdroj s instalovaným výkonem nad 50, resp. 5 MWt není
v území provozován. Pro stávající zástavbu v obci je charakteristický decentralizovaný
způsob vytápění s individuálním vytápěním rodinných domů a samostatnými domovními
kotelnami pro objekty vybavenosti, s převažujícím využitím zemního plynu pro přípravu
tepelné energie. K významnějším tepelným zdrojům patří 2 kotelny bytových domů po 5 b.j.
V jedné z těchto kotelen je spalována dřevní hmota. Elektrickou energií je vytápěno cca 10
RD.
b) Návrh řešení
53
Decentralizovaný způsob vytápění pro stávající i novou výstavbu s individuálním
vytápěním RD, objektů druhého bydlení a samostatnými kotelnami pro objekty vybavenosti
zůstane zachován. V palivo - energetické bilanci je preferováno využití zemního plynu pro
90 % bytů, část objektů druhého bydlení (individuální rekreace), vybavenost a podnikatelské
aktivity, s doplňkovou funkcí dostupných pevných paliv, elektrické a solární energie.
Navržený výkon trafostanic umožní realizovat různé způsoby elektrického vytápění pro
5 % bytů v RD a část objektů druhého bydlení. Zásadně se doporučuje využívat smíšeného
elektrického vytápění (přímotopné v kombinaci s akumulací) a různých druhů tepelných
čerpadel. Z obnovitelných zdrojů energie lze pro rodinnou zástavbu v širším měřítku uvažovat
s rozšířením pasivního i aktivního využití solární energie, jejíž přeměna na tepelnou energii,
příp. elektrickou energii v solárních kolektorech nebo fotovoltaických článcích je z hlediska
životního prostředí nejčistším a nejšetrnějším způsobem výroby tepelné a elektrické energie.
c) Vliv na životní prostředí
Znečišťování ovzduší spalovacími procesy v bytově - komunálním hospodářství a
průmyslu způsobuje zatížení ovzduší cizorodými látkami s vážnými důsledky dlouhodobého
působení těchto látek na vyvolání řady rizikových onemocnění. Z hlediska ochrany životního
prostředí je stávající způsob zásobování teplem s převažujícím využitím zemního plynu pro
přípravu tepelné energie ekologicky přijatelný. Plynofikací tepelných zdrojů došlo ke snížení
pevných i plynných exhalací a polétavé prašnosti v topném období, při snížení zatížení
místních komunikací, omezení hluku a výfukových plynů v jejich okolí. Výrazně se snížily
také nároky na skladování pevného domovního odpadu - popelovin.
7.4 Elektronické komunikace
Obec Čavisov telekomunikačně přísluší do atrakčního obvodu digitální telefonní
ústředny (RSU) Dolní Lhota, jako součást telefonního obvodu (TO – 55) Moravskoslezský
kraj. Telefonní ústředna Dolní Lhota má dostatečnou kapacitu pro současný provoz
s možností dalšího rozšíření.
Telefonní účastníci v Čavisově jsou napojeni na digitální ústřednu v Dolní Lhotě
prostřednictvím účastnické přístupové sítě (ÚPS), která je po celkové rekonstrukci úložnými a
závěsnými kabely v dobrém technickém stavu, včetně rezervy pro další zákaznická napojení.
Tato ústředna, jako základní prvek telekomunikační sítě, je napojena na řídící digitální
hostitelskou ústřednu (HOST) Opava prostřednictvím dálkové přenosové optické sítě
Telefónica O2.
Jižní částí území Čavisova prochází trasa dálkové přenosové sítě (dálkové optické
kabely) ve správě Telefónica 02 a.s.
Mobilní telefonní síť - ve správním území obce Čavisov jsou dostupné všechny služby
nabízené operátory mobilních sítí v systému GSM – T-Mobile, Telefónica O2 a Vodafone.
Základnové stanice (BTS) operátorů mobilních sítí nejsou na území Čavisov
provozovány.
Předpokládá se, že k r. 2025 bude hustota telefonních stanic v území odpovídat 100 %
telefonizovaných bytů s 30 % rezervou pro vybavenost a podnikatelskou sféru. V případě
pevné sítě Telefónica O2 bude nabídka telekomunikačních služeb řešena na volné kapacitě
54
digitální ústředny Dolní Lhota, s případným rozšířením na požadovanou potřebu bez nároku
na nové plochy, spolu s postupným rozšířením účastnické přístupové sítě pro navrhovanou
zástavbu.
K zajištění ochrany komunikačních zařízení je nutno respektovat ochranné pásmo
podzemních komunikačních vedení (1,5 m po stranách krajního vedení) ve smyslu zák.
127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a změně dalších předpisů.
Pokrytí území televizním signálem – řešené území je pokryto televizním signálem ČT1,
ČT2, Nova a Prima z televizních vysílačů, jejichž provozovatelem jsou České
radiokomunikace a.s.
Přehled televizních vysílačů je uveden v následující tabulce:
Název vysílače
Ostrava
Jeseník
Nový Jičín
Umístění vysílače
Program
Hošťálkovice (287 m n.m.) ČT1
ČT2
TV NOVA
TV NOVA
TV PRIMA
Praděd (1492 m n.m.)
ČT1
ČT2
TV NOVA
Veselský kopec
ČT1
(555 m n.m.)
Výkon kW
Kanál
600
100
100
2
150
320
190
320
31.
51.
1.
42.
48.
36.
50.
53.
100
34.
Pokrytí území rozhlasovým signálem – řešené území je v pásmu AM – DV a SV
pokryto rozhlasovým signálem z vysílačů:
Ostrava , Svinov - 639 kHz (ČRo 2 – Praha a ČRo 6, 30 kW)
Prostějov, Dobrochov – v pásmu SV - 954 kHz (ČRo 2 – Praha a ČRo 6, 200 kW)
Uherské Hradiště, Topolná - v pásmu DV - 270 kHz (ČRo 1 – Radiožurnál, 650 kW).
Radioreléové spoje - tyto spoje jsou určené pro přenos televizní, rozhlasové modulace,
přenos dat a telefonních hovorů. Okrajem jižní části území Čavisova prochází radioreléový
spoj v trase Nový Jičín – Lázně - Sanatoria Klimkovice.
7.5 Likvidace komunálních odpadů
Likvidace komunálních odpadů představuje významný ekonomický a mnohdy i územní a
ekologický problém jednotlivých obcí. Jedním ze základních dokumentů v oblasti
odpadového hospodářství je Plán odpadového hospodářství ČR, na který navazuje Plán
odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje. POH MSK byl přijat a schválen
Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30.9.2004 usnesením č.25/1120/1. Jeho
závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č.2/2004
s účinností ze dne 13.11. 2004.
Plán odpadového hospodářství původce odpadů zpracovávají ze zákona původci odpadů,
kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního
odpadu, zpracoval. Obec Čavisov k těmto původcům nepatří a nemá plán odpadového
hospodářství zpracován.
55
Likvidaci komunálních odpadů v řešeném území provádí firma AVE komunální služby
s.r.o., Oderská 838, Studénka. Společnost zajišťuje pro obec komplexní nakládání s odpady,
což znamená sběr, svoz, třídění, úpravu a konečné odstranění prakticky všech vyskytujících
se odpadů včetně nebezpečných (vlastní skládky odpadů se nacházejí mimo řešené území).
Stavební sut a zeminu je možno odkládat na rekultivovanou skládku na území obce.
Na území obce v současnosti neexistují záměry z hlediska odpadového hospodářství, které
by se promítly do územního plánu.
7.6 Zvláštní zájmy
Katastrální území Čavisov je situováno v prostoru zájmového území Ministerstva obrany
ČR dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním
řádu, ve znění pozdějších předpisů. Jde o ochranné pásmo leteckých radiových
zabezpečovacích zařízení, které je nutno respektovat podle ustanovení § 37 zák. č. 49/1997
Sb., o civilním letectví. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené
stavby jen na základě závazného stanoviska ČR - Ministerstva obrany, zastoupeného
Vojenskou ubytovací a stavební správou Brno, pracoviště Olomouc:
−
−
−
−
výstavba souvislých kovových překážek (100 m x 20 m a více)
výstavba větrných elektráren
stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více nad terénem
stavby, které jsou zdrojem elektromagnetického záření.
Na celém k.ú. Čavisov je dále zájem Ministerstva obrany posuzován z hlediska níže
uvedených druhů staveb dle ustanovení § 175 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Vydat územní rozhodnutí a povolit níže
uvedené stavby lze jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany ČR,
prostřednictvím Vojenské ubytovací a stavební správy Brno:
−
−
−
−
−
−
−
−
výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I., II. a
III. třídy
výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů
výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů, včetně zařízení
výstavba vedení VN a VVN
výstavba větrných elektráren
výstavba radioelektronických zařízení včetně anténových systémů a opěrných
konstrukcí
výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem
výstavba vodních nádrží.
56
8. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY
8.1 Úvod
Cílem vymezení ÚSES v řešeném území je zajistit přetrvání původních přirozených skupin
organismů v jejich typických (reprezentativních) stanovištích a v podmínkách kulturní
krajiny. Realizace tohoto systému má zajistit trvalou existenci a reprodukci typických
původních nebo přírodě blízkých společenstev, která jsou schopna bez výrazného přísunu
energie člověkem zachovávat svůj stav v podmínkách rušivých vlivů civilizace a po narušení
se vracet ke svému původnímu stavu. Tuto funkci má zajistit ÚSES sítí ekologicky
významných částí krajiny, které jsou účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových
podmínek a reprezentací pro krajinu typických stanovišť formou biocenter o daných
velikostních a kvalitativních parametrech, propojených navzájem prostřednictvím
biokoridorů. Ty mají také stanoveny velikostní a kvalitativní parametry. Vzájemné propojení
dává obecné podmínky pro migraci organismů v podobných životních podmínkách. Obdobné
přírodní podmínky jsou rozlišeny skupinami typů geobiocénů (STG).
Územní systém ekologické stability má základní prvky:
Biocentrum je část krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje
dlouhodobou (pokud možno trvalou) existenci druhů nebo společenstev původních druhů
planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a jejich genových zdrojů.
Biokoridor je část krajiny, která propojuje mezi sebou biocentra způsobem umožňujícím
migraci organismů, i když pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat trvalé existenční
podmínky. Pod pojem "migrace" se zahrnuje nejen pohyb živočišných jedinců a pohyb
rostlinných orgánů schopných vyrůst v novou rostlinu, ale i výměna genetické informace v
rámci populace, přenos pylu, živočišných zárodků apod.
Hierarchické členění ÚSES:
Podle významu skladebných prvků (biocenter a biokoridorů) se dělí ÚSES na
nadregionální, regionální a lokální. Součástí nižší hierarchické úrovně se přitom v daném
území stávají všechny skladebné prvky hierarchické úrovně vyšší, a to jako jejich opěrné
body a výchozí linie.
Parametry navrženého ÚSES jsou pro lesní společenstva:
lokální biokoridor - maximální délka je 2 000 m, minimální šířka 15 metrů, možnost
přerušení na 15 metrů;
lokální biocentrum - minimální výměra 3 ha tak, aby plocha s pravým lesním prostředím
byla 1 ha (šířka ekotonu je asi 40 metrů).
Prvky ÚSES nebo jejich části, které jsou mimo lesní pozemky nebo bez dřevinných
porostů (chybějící a neexistující), jsou vymezeny v minimálních parametrech.
Další upřesnění systému bude provedeno při zapracovávání ÚSES do lesního
hospodářského plánu (LHP). Prvky územního systému ekologické stability by v lesích měly
být ve fázi projektu (vypracování LHP nebo lesní hospodářské osnovy) vymezeny hranicemi
trvalého rozdělení lesa, popř. parcelami nebo jinými liniemi, podél nichž lze trvalé rozdělení
lesa vést. V celcích zemědělského hospodaření může být rozsah a přesné vymezení ÚSES
upraveno schválením návrhu komplexních pozemkových úprav.
57
8.2 Hospodaření na území vymezeném pro ÚSES
Cílovými lesními porosty ÚSES by měly být bučiny s dubem, jedlí, javory, lípami a habry,
v menším rozsahu s příměsí dalších listnatých dřevin – hlavně klenu, lípy, dále javorů, třešní,
jabloní, atd., podél potoků pak s příměsí jasanů, jilmů a olší. Jde o území ovlivněná
hospodařením člověka, a proto je přesnější určení klimaxových dřevin v daných podmínkách
složité. K realizaci ÚSES proto doporučujeme použít širší dřevinnou skladbu specifikovanou
detailněji v projektech ÚSES podle druhového složení podrostů a půdních map.
V lesních prvcích ÚSES by ve vymezených porostech mělo být preferováno minimálně
podrostní hospodaření nebo výběrné hospodářství, při nedostatku zmlazených cílových dřevin
tyto uměle vnášet. Obmýtí a obnovní dobu je možno ponechat beze změny, zvýšit by se mělo
zastoupení cílových dřevin tak, aby v průměru bylo dosaženo zastoupení minimálně 50 %,
tzn., aby porosty tvořící biokoridor byly hodnoceny stupněm ekologické stability 4. Pro
lokální biocentra vymezená na lesní půdě by mělo platit, že u bukových porostů by měl být
dodržován požadavek podrostního hospodaření s předsunutými prvky pro umělé zalesnění
chybějícími dřevinami přirozené druhové skladby, především tedy buku jako hlavní dřeviny a
dále přimíšeně a vtroušeně dubu, jedle, habru, mléče, klenu a lípy. Stávající smrkové porosty
obnovovat holosečně, popřípadě rovněž podrostně. U porostů, které nejsou kvalitní a u nichž
není žádoucí další zmlazení, uvažovat i o případném snížení obmýtí o 10 roků. Clonnou
obnovu využít jen při nižším počátečním zastoupení buku. Ideálním cílem hospodaření v
porostech tvořících lokální biocentra je les s druhovou a věkovou skladbou blízkou přirozené.
Při zakládání prvků ÚSES na orné nebo jiné nezalesněné půdě je nutno využít ve velké
míře meliorační dřeviny - keře a stromy.
Při přeměnách druhové skladby v biocentrech a biokoridorech by mělo platit, že sazenice
mají být nejen odpovídající druhové skladby, ale i místní provenience a z odpovídajícího
ekotopu.
Hospodaření v lesních biokoridorech navržených mimo lesní půdu a v břehových
porostech podél toků je dáno především jejich malou šířkou, a proto je zde nutné počítat s
obnovou pouze přirozenou, popř. jednotlivým nebo skupinovým výběrem.
Na plochách chybějících biocenter a biokoridorů je nutno zabezpečit takové hospodaření,
které by nezhoršilo stávající stav, tzn., že na pozemcích vymezených pro ÚSES nelze budovat
trvalé stavby, trvalé travní porosty měnit na ornou půdu, odstraňovat nárosty nebo jednotlivé
stromy apod. Přípustné jsou pouze ty hospodářské zásahy, které mají ve svém důsledku
ekologicky přirozené zlepšení stávajícího stavu (např. zatravnění orné půdy, výsadba
břehových porostů, zalesnění).
8.3 Koncepce návrhu územního systému ekologické stability
Nadregionální úroveň v řešeném území není zastoupena. Regionální úroveň zasahuje do
území obce regionálním biocentrem 134 Horník a regionálním biocentrem 255 Údolí
Polančice. Celková výměra navrženého biocentra 134 Horník dle ZÚR MSK je značně větší
než minimálních 30 ha (dle ZÚR asi 98 ha). Jelikož se biocentrum nachází v území více obcí,
je žádoucí zpracovat podrobný minimální nebo vhodný rozsah v rámci samostatné
dokumentace a ten po schválení zapracovat do územních plánů dotčených obcí. Dále řešeným
územím prochází regionální biokoridor 602, vedoucí ze Zbyslavic jižním okrajem Čavisova
do regionálního biocentra 255 Údolí Polančice a regionální biokoridor 589, vedený územím
Čavisova z RBC 255 do Vřesiny.
58
Lokální úroveň ÚSES je vymezena od jihu z regionálního biokoridoru 602 z území
Zbyslavic k severu (stanoviště středně živná a středně vlhká) a dále v údolní nivě Porubky
podél hranic Čavisova s Horní a Dolní Lhotou (koridor převážně vedený údolnicemi na
stanovištích obohacených a vlhčích).
Vymezení v místech, kde neexistují dřevinné porosty, je provedeno v minimálních nutných
rozlohách a šířkách dle metodiky. Další případné upřesnění prvků může být provedeno v
rámci projektů ÚSES, při zapracování do lesního hospodářského plánu nebo lesní
hospodářské osnovy vymezením podle hranic trvalého rozdělení lesa, popř. po parcelách nebo
jiných liniích, podél nichž lze trvalé rozdělení lesa vést, v závislosti na způsobu hospodaření a
v rámci komplexních nebo dílčích pozemkových úprav.
Vlivy vymezení na sousední území
Územní plán respektuje návaznosti podle územních plánů sousedních obcí. Schválením
Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje bude možné část prvků na sousedních
územích vypustit nebo zredukovat nebo převést do lokální úrovně:
–
RBC 255 Údolí Polančice leží i v území Olbramic a Klimkovic; bude nutné jeho
upřesnění v rámci minimalizace prvků ÚSES
–
ve Zbyslavicích je nutno vymezit 3 RBK a 4 RBK-LBC tak, aby celková délka RBK 3
byla do 700 m
–
RBC 134 Horník leží v území více obcí; je žádoucí jeho upřesnění a redukce nebo
optimalizace v rozsahu k. ú. Horní Lhota u Ostravy, Kyjovice ve Slezsku, Čavisov.
Označení
prvku
Funkce,
STG
Rozměr
funkčnost,
název
regionální úroveň
regionální biocentrum 255 Údolí Polančice
1/ Olbramice, RBC
3BC4; (29 ha)
Klimkovice
funkční
3B34;
3BC3;
3C45
Charakter ekotopu
Cílové společenstvo,
návrh opatření
porosty na svazích hlubokého lesní
údolí Polančice – dubo, buko
habrové s lípou a klenem,
údolnicové jaseniny a olšiny
regionální biokoridor 589, mezofilní hájový, mezofilní bučinný
2/ Klimkovice RBK,
3BC3; (175 m) smíšené lesy
funkční
3B3;
lesní
regionální biokoridor 602, mezofilní hájový, mezofilní bučinný
3 / Zbyslavice RBK
3B3
(670 m) smíšené lesní porosty
lesní
funkční
3BC4
s převahou smrku, v údolnici
olšové jaseniny
4 / Zbyslavice LBC
3B3
(2,3 ha) smíšené lesní porosty
lesní
funkční
3BC4
s listnáčů, v údolnici olšové
jaseniny
59
regionální biocentrum 134 Horník, mezofilní bučinné
(9,1 ha) v Čavisově okraje lesního
5 / Kyjovice
RBC,
3B3,
komplexu s bohatým
funkční
3BC4, 98 ha
3C45,
porotním pláštěm převážně
3AB 3
listnatým, lesy smrkové,
smíšené a listnatné.
lokální úroveň
6 / Zbyslavice LBK,
funkční
7
LBC,
funkční
3BC4;
3B34;
3BC3;
3C45
3B3
3BC4
(320 m)
smíšené lesy
3,9 ha
smíšený les
8 / Vřesina
LBK,
funkční
3B3
3BC4
1160 m
9 / Vřesina
LBC
funkční
3B3
3BC4
3C45
5,2 ha
10 /
H. Lhota, D.
Lhota
LBK
funkční
3BC3, (230 +
4, 3B3 440 m
m)
1 700 m
lesní
úprava druhové
skladby –ve
smíšených porostech
výchovou, smrkové
obnovou
lesní
lesní
snížit podíl smrku ve
prospěch bk, db
smíšené lesní porosty
lesní
s převahou smrku
snížení zastoupení
smrku
smíšené lesní porosty
lesní – min. 3 ha,
s převahou smrku,
luční
údolnicové zaplavované
snížení zastoupení
louky
smrku
lesy borové, bukové a
lesní
s dalšími dřevinami – smrky, úprava druhové
lípa, habr
skladby
Vysvětlivky k tabulkám:
- poř. č. – pořadové číslo a současně označení prvků ve výkrese; prvky zasahující na území
jiné obce mají uveden jejich název, např. 9 / Vřesina, u prvků regionálních a
nadregionálních je uvedeno i číslování celostátní
- význam, funkčnost – biogeografický význam, současný stav funkčnosti
LBC lokální biocentrum, LBK lokální biokoridor
RBC regionální biocentrum, RBK regionální biokoridor
- STG – skupina typů geobiocénů (kód uvádí na prvním místě vegetační stupeň, písmenem je
označena úživnost stanoviště (A - kyselé, B - středně živné, C - bohaté dusíkem, D - bohaté
vápníkem a jejich kombinace), poslední cifra označuje vlhkostní režim (1 - suché až 5 mokré)
- rozměr – výměra biocentra nebo délka jednoduchého biokoridoru, rozměr uvedený
v závorce platí jen pro území obce (prvek dále pokračuje na sousední území)
- charakter ekotopu – stručný popis stavu, zkratky dřevin: db – dub letní, bk – buk lesní, tř –
třešeň ptačí, hb – habr obecný, sm – smrk ztepilý, kl – javor klen, lp – lípa srdčitá nebo
velkolistá a jejich kříženci, bř – bříza
- cílové společenstvo, návrh opatření – cílová vegetační formace, potřeba úprav pro
funkčnost.
60
9. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ
ROZVOJ ÚZEMÍ
9.1 Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí
Posouzení územního plánu Čavisov z hlediska vlivů na životní prostředí dle zákona č.
100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících
zákonů bylo zpracováno v rámci samostatné zakázky (Aquatest a.s., Praha, srpen 2010)
s tímto závěrem:
Předložený územní plán Čavisov je z hlediska ochrany životního prostředí a přírody
akceptovatelný, z hlediska životního prostředí v budoucnu budou klíčové likvidace
splaškových vod, kvalita ovzduší a v menší míře dopravní problémy.
Za negativní vlivy vyplývající z realizace územního plánu Čavisova považujeme zejména:
•
Zábor půdy, změny zemědělského půdního fondu - snahou autorů územního plánu
bylo minimalizovat dopady záboru půdy, zejména ploch určených pro výstavbu, proto
byly pro návrhy ploch potřebných pro územní rozvoj obce využity volné proluky uvnitř
hranic současně zastavěných území. Další návrhové plochy navazují na stávající
zástavbu a jsou jejím doplněním.
•
Změny dopravní zátěže území, zvýšení emisní a hlukové zátěže území - v budoucnu
lze očekávat další nárůst především místní automobilové dopravy. Vliv automobilové
dopravy je již v současné době negativní a projevuje se mimo nárůstu intenzity
dopravní zátěže i zvýšeným hlukem, vibracemi a emisemi a v neposlední řadě i
problémy s parkováním. S ohledem na malý význam silnice III/46610 a relativně malý
nárůst intenzity dopravy v budoucnu, nebudou hlukové poměry dominantní. Úroveň
nárůstu hlukové zátěže bude závislá i na vývoji nových technologií v automobilovém
průmyslu (nová paliva, nové typy motorů, tiché pneumatiky apod.). U nových
výrobních závodů, pokud budou zdrojem hluku nebo emisí, lze předpokládat, že budou
podléhat procesu EIA a integrovanému povolení IPPC. Cílem opatření je předcházet
znečištění a pokud to není možné, tak omezovat vznik emisí.Emisní situace je
ovlivněna mimo dopravu zejména systémem vytápění bytů a provozoven. V současné
době je většina otopu v obci Čavisov zabezpečena systémem individuálního vytápění
zemním plynem nebo elektrickou energií. Pro budoucnost se navrhuje:
• zachovat a rozvíjet systém individuálního vytápění na zemní plyn nebo elektřinu;
• u objektů bez možnosti využití zemního plynu preferovat biomasu (dřevní hmota)
a její ekologické spalování v teplovodních kotlích tzv. pyrolytickou destilací;
• při povolování nových provozoven se zaměřit na výroby a technologie
s minimálními emisemi a malou dopravní zátěží.
•
Ovlivnění odtokových poměrů ze zastavěných ploch - výstavba na nových
plochách, zejména původně zařazených jako orná půda, bude mít za následek změnu
odtokových poměrů. Část ploch bude pokryta nepropustným povrchem nebo stavbami,
které zamezí vsakování dešťových vod a sníží dotaci podzemních vod a současně
urychlí povrchový odtok. Minimalizovat změny odtokových poměrů lze zasakováním
vhodných dešťových vod (voda ze střech). Pro zasakování jsou však vhodné pouze
propustné horniny; pokud se v dané lokalitě nevyskytují, je nutno zvážit svedení
dešťové vody do kanalizace nebo povrchovým zářezem do vodoteče. Na plochách
s drenážními systémy hrozí jejich porušení při stavebních pracích a následné
zamokření lokality nebo zaplavování sklepů a podmáčení staveb, případně může
61
porušení podpořit vznik sesuvu. Změnám lze předcházet důsledným respektováním a
zachováním funkčnosti dosavadních drenážních systémů nebo jejich rekonstrukcí.
•
Porušení stability území - kombinace podmáčení terénu a výkopových prací při
stavební činnosti mohou být důvodem ke vzniku sesuvu. Rizikové jsou zejména
svažité terény. Ke vzniku sesuvu může přispět i porušení drenážního systému nebo
zasakování dešťové vody. V rizikových plochách je nezbytné zabezpečit zejména
drenáž podzemní vody a její odvádění do bezpečných míst.
•
Ovlivnění systému ÚSES - otázka střetu zájmů mezi ochranou přírody a ostatními
aktivitami je významná zejména u dopravních systémů, elektrických vedení, výstavby
a způsobu hospodaření na pozemcích. U dopravních systémů je významná zejména
při křížení komunikací se systémem ÚSES; prakticky každé křížení lze považovat za
negativní. Na k.ú. Čavisov se střety téměř nevyskytují; jediné střety jsou s trasami
místních a účelových komunikací, které nevytvářejí v souvislém systému prvků ÚSES
významné bariéry.
•
Změna vzhledu krajiny – v k.ú. Čavisov převládá návrh zastavitelných ploch pro
smíšenou obytnou zástavbu. Navržené plochy navazují na stávající obytnou zástavbu
nebo jsou navrženy dostavby vhodných proluk. Výstavba bude realizována postupně a
plynule bude upravovat vzhled krajiny. Jednotlivé stavby musí být zapojeny do
textury místní zástavby, musí dodržet výškovou hladinu a měřítko stávající zástavby a
okolní krajiny, tak, aby nedošlo k narušení krajinného rázu a harmonického měřítka
krajiny.
•
Zvýšení produkce domovních odpadů a odpadních vod a zvýšení rizika
kontaminace životního prostředí - produkce odpadů bude zákonitě stoupat
s rozvojem průmyslové výroby a s růstem počtu obyvatel, současně lze však očekávat
zvyšování podílu tříděného odpadu a následné recyklace. Obdobná je situace i
v produkci odpadních vod. K jejich likvidaci územní plán navrhuje vybudování
splaškové kanalizace a centrální čistírny odpadních vod.
9.2 Vyhodnocení vlivů územního plánu na území Natura 2000
Vyhodnocení územního plánu Čavisov z hlediska vlivu na evropsky významné lokality a
ptačí oblasti dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších
předpisů nebylo požadováno.
9.3 Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných
sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech
V rámci zpracování průzkumů a rozborů pro územní plán Čavisov byl zpracován rozbor
udržitelného rozvoje území.
62
Slabé a silné stránky, příležitosti a hrozby řešeného území (SWOT analýza) byly
vyhodnoceny takto:
•
Silné stránky
S1
Dynamicky se rozvíjející středisko osídlení v rozvojové oblasti Ostrava OB 2
S2
Značná atraktivita bydlení v suburbanizačním území města Ostravy
S3
Dobrá poloha obce v blízkosti zdroje pracovních příležitostí – Ostravy
S4
Blízkost spádového centra regionu – krajského města Ostravy
S5
Příznivý demografický vývoj
S6
Dobrá zemědělská výrobní oblast, převažuje výrobní podtyp bramborářsko-ječný a
pšeničný
S7
Dobré silniční spojení s Ostravou
S8
Dobrá dostupnost na nadřazenou komunikační síť
S9
Kvalitní spojení s Ostravou městskou hromadnou dopravou
S10 Atraktivní vyjížďkové místo pro cykloturistiku
S11 99% obyvatel obce napojeno na veřejný vodovod
S12 Plošná plynofikace obce
S13 Dobrý stav distribučních sítí energetické infrastruktury
S14 Zástavba obce leží mimo stanovené záplavové území toku Porubky
S15 Přirozený vodní tok Porubka s přítoky, s bohatými břehovými porosty, ekologicky
stabilní prvek v území
S16 Členitý reliéf území obce, který je zdrojem rekreační a obytné atraktivity
S17 Kvalitní životní a přírodní prostředí
•
Slabé stránky
W1 Vysoká úroveň nezaměstnanosti v okrese (regionu), nízká úroveň mezd
W2 Nepříznivá věková struktura obyvatel
W3 Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší
W4 Zhoršená kvalita povrchových vod Porubky
W5 Nedostatečné šířkové uspořádání některých místních komunikací
W6 Špatný technický stav některých místních komunikací
W7 Závislost na dodávce vody z centrálních zdrojů OOV
W8 Chybějící splašková kanalizace zakončená na ČOV
W9 Omezení možností využití území bezpečnostním pásmem VTL plynovodu
63
•
Příležitosti
O1
Využití atraktivní polohy obce pro rozvoj obytné a rekreační funkce
O2
Vytvoření potenciálu nabídky ploch pro bydlení, využívajících polohy obce vzhledem
ke zdrojům pracovních příležitostí a vzhledem k suburbanizačním tendencím obyvatel
Ostravy
O3
Využití vodního toku Porubky jako recipientu pro vyčištění odpadní vody
O4
Vybudování soustavné kanalizace zakončené na ČOV
•
Rizika ohrožení
T1
Nadměrná expanze obytné výstavby může ohrozit sociální stabilitu území a zhoršit
vlastní kvalitu bydlení
T2
Rozvoj nové obytné výstavby vyvolá zábory kvalitních zemědělských pozemků
T3
Nadměrný rozsah nové obytné výstavby může vést ke snížení kvality přírodního
prostředí
T4
Hlavním zdrojem znečištění ovzduší v oblasti jsou
Ostravě; v rámci obce Čavisov je nelze ovlivnit
T5
Zranitelnost povrchových vod odpadními vodami.
hutní a energetické podniky v
9.4 Předpokládané vlivy na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek,
příležitostí a hrozeb v území
9.4.1 Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území
Navržené zastavitelné plochy nejsou v kolizi se zájmy ochrany přírody a neohrozí
atraktivitu bydlení. Rozsah navržených zastavitelných ploch pro obytnou výstavbu je
vzhledem k příměstské poloze v sousedství Ostravy. Navržené zastavitelné plochy využívají
především proluk mezi stávající zástavbou nebo na ni těsně navazují, aby byly v co nejmenší
míře ohroženy zájmy hospodaření na zemědělské půdě.
Výrazné zvýšení dopravní zátěže na silnice III/46610 procházející středem obce se
nepředpokládá. Návrhem vybudování soustavné splaškové kanalizace zakončené na ČOV
jsou vytvořeny podmínky pro zlepšení čistoty podzemních a povrchových vod.
9.4.2 Vliv na posílení slabých stránek řešeného území
S ohledem na funkci obce ve struktuře osídlení (širší antropogenní podmínky) a obecné
podmínky jejího rozvoje je předpokladem udržitelnosti rozvoje řešeného území posílení
hospodářských podmínek v rámci širšího regionu, ve vlastním řešeném území pak přiměřené
posílení obytné funkce obce, při minimalizaci dopadů v oblasti životního prostředí (zejména
negativních vlivů na obytný potenciál území). Optimalizace funkcí řešeného území s ohledem
na širší region je předpokladem přiměřeného rozvoje obce, který by však neměl překročit
měřítka a limity obce (jak z hlediska tradice zástavby, zachování sociální soudržnosti
obyvatel, tak i podmínek vybavenosti obce).
Návrhem ploch veřejně přístupné zeleně dojde ke zlepšení rekreačních podmínek v obci.
64
9.4.3 Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území
Návrhem nových ploch pro obytnou výstavbu dojde k využití obytné atraktivity obce.
9.4.4 Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území
Veškeré hodnoty řešeného území (kulturní, přírodní) jsou v maximální míře chráněny.
9.5 Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování
Priority územního plánování Moravskoslezského kraje pro zajištění udržitelného rozvoje
území jsou stanoveny v Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje takto:
• Dokončení dopravního napojení kraje na nadřazenou silniční a železniční síť
mezinárodního a republikového významu – netýká se řešeného území.
• Zkvalitnění a rozvoj dopravního propojení západní části kraje (ORP Krnov, ORP Bruntál,
ORP Rýmařov, ORP Vítkov) s krajským městem a s přilehlým územím ČR (Olomoucký
kraj) a Polska – netýká se řešeného území.
• Vytvoření podmínek pro stabilizované zásobování území energiemi včetně rozvoje
mezistátního propojení s energetickými systémy na území Slovenska a Polska – je
navrženo zdvojení VVTl plynovodu DN 700, PN63 Příbor (Libhošť) – Děhylov.
• Vytvoření podmínek pro rozvoj polycentrické sídelní struktury podporou:
- kooperačních vazeb velkých měst a správních center v pásech koncentrovaného osídlení
ve východní části kraje:
- v prostoru mezi Opavou, Ostravou, Bohumínem, Karvinou, Českým Těšínem a
Havířovem – netýká se řešeného území
- v podhůří Beskyd mezi Novým Jičínem, Kopřivnicí přes Frýdek – Místek a Třinec po
Jablunkov – netýká se řešeného území
- rozvoje sídelní, výrobní a obslužené funkce spádových sídel v západní části MS kraje
(Osoblaha, Krnov, Bruntál, Vrbno pod Pradědem, Rýmařov, Vítkov) - netýká se
řešeného území.
• Regulace extenzivního rozvoje sídel včetně vzniku nových suburbánních zón, efektivní
využívání zastavěného úzení, preference rekonstrukce nevyužívaných ploch a areálů před
výstavbou ve volné krajině – nově vymezené zastavitelné plochy navazují na zastavěné
území a nezakládají předpoklady pro vznik nových suburbánních zón.
• Ochrana a zkvalitňování obytné funkce sídel a jejich rekreačního zázemí; rozvoj obytné
funkce řešit současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou. Podporovat rozvoj systémů
odvádění a čištění odpadních vod – pro navržené zastavitelné plochy určené pro
obytnou výstavbu je zároveň řešena i technická infrastruktura; je navrženo
zásobování pitnou vodou, elektrickou energií a plynem i odkanalizování.
• Rozvoj rekreace a cestovního ruchu na území Slezských Beskyd, Moravských Beskyd a
Oderských vrchů, Nízkého a Hrubého Jeseníku a Zlatohorské vrchoviny; vytváření
podmínek pro využívání přírodních a kulturně historických hodnot daného území jako
atraktivit cestovního ruchu při respektování jejich nezbytné ochrany – netýká se řešeného
území.
65
• Zamezení rozšiřování stávajících a vzniku nových lokalit určených pro stavby k rodinné
rekreaci v nejvíce exponovaných prostorech – je navržena pouze jedna zastavitelná
plocha pro výstavbu objektů rodinné rekreace v lokalitě Okluk, která navazuje na
stávající rekreační zástavbu; území obce Čavisov nelze považovat za exponovaný
prostor.
• Vytváření územních podmínek pro rozvoj integrované hromadné dopravy – v řešeném
území je hromadná doprava zavedena, územní plán ji zachovává.
• Vytváření územních podmínek pro rozvoj udržitelných druhů dopravy (pěší dopravy a
cyklodopravy) v návaznosti na:
- ostatní dopravní systémy kraje,
- systém pěších a cyklistických tras přilehlého území ČR, Slovenska a Polska včetně
preference jejich vymezování formou samostatných stezek s využitím vybraných
místních a účelových komunikací s omezeným podílem motorové dopravy – netýká se
řešeného území.
• Polyfunkční využití rekultivovaných a revitalizovaných ploch ve vazbě na vlastnosti a
požadavky okolního území – v řešeném území se rekultivované ani revitalizované
plochy vhodné k budoucímu využití nevyskytují.
• Stabilizace a postupné zlepšování stavu složek životního prostředí především v centrální a
východní části kraje. Vytváření podmínek pro postupné snižování zátěže obytného a
rekreačního území hlukem a emisemi z dopravy a výrobních provozů – v blízkosti obytné
zástavby je navrženo rozšíření stávajícího výrobního areálu; přípustné využití této
plochy neumožňuje vznik výrobních provozů, které by snižovaly kvalitu bydlení
v okolí nadměrným hlukem.
• Ochrana výjimečných přírodních hodnot území (zejména CHKO Beskydy, CHKO Poodří
a CHKO Jeseníky) včetně ochrany pohledového obrazu významných krajinných horizontů
a významných krajinných, resp. kulturně historických dominant. Při vymezování nových
rozvojových aktivit zajistit udržení prostupnosti krajiny a zachování režimu povrchových
a podzemních vod (zejména v CHKO Poodří a na přítocích Odry) – v řešeném území se
významné krajinné ani kulturně historické dominanty nevyskytují.
• Preventivní ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami, s cílem
minimalizovat rozsah případných škod na civilizačních, kulturních a přírodních hodnotách
území kraje – navržené zastavitelné plochy nejsou situovány do záplavových území.
• Respektování zájmů obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku – v územním
plánu jsou tyto zájmy respektovány.
• Ochrana a využívání zdrojů černého uhlí v souladu s principy udržitelného rozvoje –
netýká se řešeného území.
66
9.6 Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území – shrnutí
9.6.1 Vyhodnocení vlivů územního plánu na vyváženost podmínek pro příznivé životní
prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území,
jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje území
V územním plánu Čavisov jsou vytvořeny podmínky pro zlepšení životního prostředí, a to
zejména návrhem vybudování soustavné splaškové kanalizace v obci; pro zlepšení
soudržnosti společenství obyvatel území obce jsou vytvořeny podmínky návrhem nových
ploch obytné výstavby, umožňujících výstavbu rodinných domů. Návrhem nových ploch
veřejně přístupné zeleně dojde ke zlepšení rekreačních podmínek v obci.
9.6.2 Shrnutí přínosu územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným
rizikům ovlivňujícím potřeby současné generace obyvatel řešeného území a
předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích
Realizací záměrů obsažených v územním plánu Čavisov nedojde ke střetům se zájmy
ochrany přírody, ani k ohrožení atraktivity bydlení.
67
10. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO
ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ
K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA
Vyhodnocení je zpracováno podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského
půdního fondu, vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany
ZPF, Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR (čj.OOLP/1067/96)
k odnímání půdy ze ZPF, vyhlášky č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany a zákona
č.289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
Použité podklady :
- údaje o bonitních půdně ekologických jednotkách z podkladů Katastrálního úřadu pro
Moravskoslezský kraj
- podklady o odvodněných pozemcích z podkladů ÚAP
-
údaje o druzích pozemků z podkladů Katastru nemovitostí – www. nahlizenidokn. cz srpen 2010
10.1 Kvalita zemědělských pozemků
Zemědělské pozemky navrhované k záboru jsou vyhodnoceny podle druhu zemědělských
pozemků s určením BPEJ. Pro lepší posouzení kvality byly jednotlivé BPEJ zařazeny do tříd
ochrany zemědělské půdy I až V. První číslo pětimístného kódu označuje klimatický region.
Řešené území náleží do klimatického regionu 6 - MT3 - mírně teplý (až teplý).
HPJ v řešeném území podle vyhlášky č. 546/2002, kterou se mění vyhláška č. 327/1998
Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro
jejich vedení a aktualizaci:
26 - Kambizemě modální eubazické a mezobazické na břidlicích, převážně středně těžké, až
středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry.
27 - Kambizemě modální eubazické až mezobazické na pískovcích, drobách, kulmu, brdském
kambriu, flyši, zrnitostně lehké nebo středně těžké lehčí, s různou skeletovitostí, půdy
výsušné.
37 - Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na
pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou
horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné,
závislé na srážkách.
48 - Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a
pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až
středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu
zamokření.
67 - Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých
depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny
toku, zaplavované, těžko odvodnitelné.
68
10.2 Zábor půdy podle návrhu ÚP
Celkový předpokládaný zábor půdy činí 25,29 ha, z toho je 24,74 ha zemědělských
pozemků.
Zábor půdy podle funkčního členění ploch:
funkční členění
SO
OH
VS
DP
R
TI
PV
ZV
VV
- plochy smíšené obytné
- plochy obč. vybavení – plochy hřbitovů
- plochy výroby a skladování
- pl.doprav. infrastruktury – pl.parkovací a odst.
- plochy rekreace
- plochy technické infrastruktury
- pl.veř. prostr. – pl. pěších a voz. komunikací
- pl.veř.prostranství- zeleň na veř. prostranstvích
- plochy vodní a vodohospodářské
návrh celkem
zábor půdy
z nich orné
z toho
celkem zemědělských
půdy
pozemků
ha
ha
ha
20,44
20,21
17,03
0,12
0,12
1,19
1,19
1,19
0,11
0,11
0,11
0,13
0,13
0,13
0,11
0,11
1,55
1,47
1,27
1,40
1,26
0,41
0,07
25,29
24,74
20,14
Meliorace – Celkem se předpokládá zábor 3,00 ha odvodněných zemědělských pozemků.
Plochy jsou uvedeny v tabulce č.2.
10.3 Zábor zemědělských pozemků pro územní systém ekologické stability
Pro potřeby územního systému ekologické stability se zábor zemědělských pozemků
nepředpokládá. Většina ploch potřebných pro ÚSES je navržena na lesních pozemcích. Jen
lokální biokoridor 11 – LBK a část lokálního biocentra 9 – RBK – LBC jsou navrženy na
nivních loukách v severovýchodní části řešeného území. Louky zůstanou v původním stavu,
zalesnění se nepředpokládá.
10.4 Posouzení záboru zemědělských pozemků
Uvnitř hranic zastavěného území není dostatek volných ploch pro územní rozvoj obce.
Návrhové plochy navazují na stávající zástavbu a jsou jejím doplněním.
Ze zemědělských pozemků navržených k záboru je 12,57 ha v nejlepší kvalitě, ve třídě
ochrany II, tj. 51 %. Pozemky v horší kvalitě ve třídě ochrany III, IV a V se vyskytují v
řešeném území v menším rozsahu.
69
10.5 Dopad navrženého řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa
Celkem se předpokládá trvalý zábor 0,07 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa.
plocha
VV1
VV2
celkem
funkční využití
zábor ha
0,03
0,04
0,07
kategorie lesních
pozemků
10 – lesy hospodářské
Jde o výstavbu vodní nádrže a navazující úpravu vodního toku a příkopu kolem nádrže.
Vodní nádrž bude sloužit pro mokřadní rostliny a vodní živočichy.
Výstavba v ostatních navržených lokalitách je takového charakteru, že nebude mít žádný
vliv na okolní lesní porosty.
V případě nové výstavby je nutno dodržovat vzdálenost do 50 m od okraje lesa – dle
ustanovení zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní
zákon). Rozhodnutí o umístění stavby do této vzdálenosti lze vydat jen se souhlasem
příslušného orgánu státní správy. Požadavek na 50 m vzdálenost od okraje lesa nesplňují
lokality Z3 – SO, Z9 – VS, Z16 – R, Z17 – TI.
70
Předpokládané odnětí půdy podle funkčního členění ploch
Tabulka č.1
označení plochy /
funkce
celková
výměra
půdy
ha
Plochy zastavitelné:
Z1
Z2
Z3
Z4
Z6
Z7
Z8
Z10
Z11
Z12
Z13
Z14
Z5
Z9
Z15
Z16
Z17
Z23
Z24
Z25
Z18
Z19
Z20
Z21
Z22
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO Σ
OH Σ
VS Σ
DP Σ
RΣ
TI Σ
PV
PV
PV
PV Σ
ZV
ZV
ZV
ZV
ZV
ZV Σ
VV1
VV2
VV Σ
2,85
0,77
1,74
3,98
0,12
0,82
0,68
3,29
3,35
1,95
0,39
0,50
20,44
0,12
1,19
0,11
0,13
0,11
0,60
0,03
0,92
1,55
0,12
0,43
0,16
0,41
0,28
1,40
0,03
0,04
0,07
25,05
Celkem Z
Plocha přestavby:
P1
SOΣ
0,17
Celkem návrh
25,29
z toho pozemky
z celkového odnětí
zemědělských pozemků
orná
zahrady
TTP
ha
ha
ha
nezemědělské
ha
lesní
ha
zemědělské
ha
0,02
0,04
0,12
0,05
0,23
0,01
0,03
0,04
0,08
0,14
0,14
0,45
0,03
0,04
0,07
-
2,83
0,77
1,74
3,98
0,12
0,78
0,56
3,24
3,35
1,95
0,39
0,50
20,21
0,12
1,19
0,11
0,13
0,11
0,59
0,88
1,47
0,12
0,43
0,02
0,41
0,28
1,26
24,60
2,34
0,77
1,74
2,77
0,12
0,31
0,55
2,27
3,35
1,92
0,39
0,50
17,03
1,19
0,11
0,13
0,46
0,81
1,27
0,41
0,41
20,14
0,12
0,07
0,35
0,54
0,04
0,04
0,12
0,02
0,14
0,72
0,37
1,21
0,40
0,01
0,62
0,03
0,02
2,64
0,12
0,11
0,09
0,07
0,16
0,43
0,28
0,71
3,74
0,03
0,48
0,07
0,14
24,74
20,14
0,72
0,14
3,88
71
Předpokládané odnětí zemědělských pozemků ze ZPF
tabulka č.2
označení
odnětí
plochy / funkce zemědělských
poz. celkem
ha
druh
pozemku
kód
BPEJ
třída
ochrany
odvodnění
ha
II
IV
IV
V
V
V
IV
IV
IV
IV
IV
V
V
V
II
II
II
II
II
II
II
IV
V
II
II
V
II
II
II
II
II
II
II
II
II
II
0,24
1,01
1,34
0,77
0,26
0,34
0,60
-
Zastavitelné plochy:
Čavisov
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Z1
˝
˝
˝
˝
˝
Z1
Z2
Z3
˝
Z3
Z4
˝
˝
˝
Z4
Z5
Z6
Z7
˝
˝
Z7
Z8
˝
Z8
Z9
˝
˝
Z9
Z10
˝
˝
˝
˝
˝
˝
Z10
Z11
˝
Z11
Z12
˝
˝
Z12
Z13
SO
˝
˝
˝
˝
˝
SO
SO
SO
˝
SO
SO
˝
˝
˝
SO
OH
SO
SO
˝
˝
SO
SO
˝
SO
VS
˝
˝
VS
SO
˝
˝
˝
˝
˝
˝
SO
SO
˝
SO
SO
˝
˝
SO
SO
0,10
0,24
1,01
0,99
0,12
0,37
2,83
0,77
0,07
1,67
1,74
1,21
0,56
1,00
1,21
3,98
0,12
0,12
0,31
0,07
0,40
0,78
0,55
0,01
0,56
0,81
0,35
0,03
1,19
0,11
1,50
0,66
0,29
0,06
0,06
0,56
3,24
0,99
2,36
3,35
1,57
0,35
0,03
1,95
0,39
2
2
2
2
5
7
2
2
2
2
2
2
7
7
2
2
5
7
2
7
2
2
2
2
2
2
5
5
7
7
2
2
2
2
7
2
72
7.26.11
7.26.41
7.48.11
7.37.46
7.37.46
7.37.46
6.48.11
7.26.41
7.48.11
7.26.41
7.48.11
7.37.46
7.37.46
7.37.46
7.26.11
7.26.11
7.26.11
7.26.11
7.26.11
7.26.11
7.26.41
7.26.41
7.37.15
7.26.11
7.27.01
7.37.15
7.27.01
7.26.11
7.27.01
7.26.11
7.26.01
7.26.11
7.26.01
7.26.11
7.26.11
7.26.11
označení
odnětí
plochy / funkce zemědělských
poz. celkem
ha
˝
Σ Z14
SO
0,50
˝
Σ Z15
DP
0,11
˝
Σ Z16
R
0,41
˝
Σ Z17
TI
0,11
˝
Σ Z18
ZV
0,12
˝
Σ Z19
ZV
0,43
˝
Σ Z20
ZV
0,02
˝
Σ Z21
ZV
0,41
˝
Σ Z22
ZV
0,28
˝
Z23
PV
0,06
˝
˝
˝
0,05
˝
˝
˝
0,27
˝
˝
˝
0,08
˝
˝
0,04
˝
˝
˝
0,09
˝
Σ Z23
PV
0,59
˝
Z25
PV
0,13
˝
˝
˝
0,37
˝
˝
˝
0,26
˝
˝
˝
0,05
˝
˝
˝
0,03
˝
˝
˝
0,04
˝
Σ Z25
PV
0,88
Zastavitelné plochy celkem
24,60
Plocha přestavby:
Čavisov
P1
SO
0,12
˝
˝
˝
0,02
˝
Σ
P1
SO
0,14
Celkem návrh
24,74
Vysvětlivky k tabulkám:
druh pozemku
-2
-5
-7
funkční členění SO
OH
R
VS
TI
DP
ZV
PV
VV
druh
pozemku
kód
BPEJ
třída
ochrany
odvodnění
ha
2
2
2
7
5
7
5
2
7
2
2
2
2
5
7
2
2
2
2
7
7
-
7.37.45
7.26.11
7.26.11
7.67.01
7.26.41
7.37.46
7.37.46
7.26.11
7.26.11
7.26.11
7.26.41
7.48.11
7.37.46
7.37.46
7.37.46
7.27.01
7.26.01
7.26.11
7.37.15
7.26.11
7.27.01
-
V
II
II
V
IV
V
V
II
II
II
IV
IV
V
V
V
II
II
II
V
II
II
-
0,05
0,24
0,29
3,00
7
7
-
7.26.01
7.26.11
-
II
II
-
3,00
- orná půda
- zahrada
- trvalý travní porost
- plochy smíšené obytné
- plochy občanského vybavení – plochy hřbitovů
- plochy rekreace
- plochy výroby a skladování
- plochy technické infrastruktury
- plochy dopravní infrastruktury – plochy parkovací a odstavné
- plochy veř. prostranství – pl.zeleně na veřejných prostranstvích
- plochy veř. prostranství – pl. pěších a vozidlových komunikací
73
ÚZEMNÍ PLÁN
ČAVISOV
ODŮVODNĚNÍ
POŘIZOVATELE
74
1. POSTUP PŘÍ POŘIZOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ČAVISOV
O pořízení Územního plánu Čavisova rozhodlo Zastupitelstvo obce Čavisova na svém
15. zasedání (bod XV/155), které se konalo dne 23.4.2009. Dne 7.7.2009 obdržel Útvar
hlavního architekta žádost o pořízení nového územního plánu pro obec Čavisov. Na jednání
mezi zástupci Útvaru hlavního architekta a obce Čavisov, bylo dohodnuto, že obec předloží
do 13.8.2009 své požadavky na rozvoj v území a na základě tohoto podkladu vypracuje
pořizovatel zadání Územního plánu Čavisova. Zadání bylo projednáno v termínu
od 12.10.2009 do 10.11.2009 a bylo schváleno zastupitelstvem obce dne 23.11.2009 jako bod
č. XVIII/190.
Na základě projednaného a upraveného zadání zpracoval projektant návrh Územního plánu
Čavisova. Spolu s vyhodnocením vlivů na životní prostředí a provedenými průzkumy
a rozbory byl návrh dne 23.9.2010 předán pořizovateli k projednání. Společné jednání
s dotčenými orgány, krajem a sousedními obcemi bylo svoláno na 21.10.2010.
V následujících 30 dnech obdržel Útvar hlavního architekta stanoviska dotčených orgánů
(viz bod 5 tohoto odůvodnění). Na základě stanoviska Krajského úřadu Moravskoslezského
kraje a Odboru ochrany životního prostředí Magistrátu města Ostravy bylo svoláno
dohodovací jednání s těmito orgány a byly domluveny úpravy návrhu Územního plánu
Čavisova. Dne 22.12.2011 byly vydány a následně nabyly účinnosti Zásady územního rozvoje
Moravskoslezského kraje. Dokumentace musela být upravena i s ohledem na tuto skutečnost.
Upravený návrh Územního plánu Čavisova obdržel Útvar hlavního architekta
dne 21.4.2011. Jelikož se jednalo o podstatné a rozsáhlé úpravy, svolal pořizovatel
na 9.6.2011 opakované společné jednání, kde byl upravený návrh Územního plánu Čavisova
znovu předložen dotčeným orgánům, kraji a sousedním obcích, aby mohly uplatnit svá
stanoviska k provedeným úpravám.
Dne 3.8.2011 byla podána žádost o posouzení návrhu Územního plánu Čavisova krajským
úřadem z hlediska zajištění koordinace využití území, zejména s ohledem na širší vztahy
a souladu s Politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem
dle § 51 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavební řádu, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen stavební zákon). Úvar hlavního architekta obdržel stanovisko krajského
úřadu dne 8.8.2011. Krajský úřad neshledal v dokumentaci nedostatky a pouze upozornil
na některé skutečnosti, které doporučil k zapracování. Na základě doporučení krajského úřadu
a stanovisek dotčených orgánů k opakovaného společného jednání, byl návrh územního plánu
Čavisova znovu upraven.
Upravená dokumentace byla předána pořizovateli dne 23.9.2011. Jelikož se tentokrát
jednalo pouze o drobné úpravy, přistoupil pořizovatel k dalšímu stupni projednávání a vypsal
na 29.11.2011 veřejné projednávání o upraveném a posouzeném návrhu Územního plánu
obce Čavisova dle § 52 stavebního zákona .
2. VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ
PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM
2.1 Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje
Obec Čavisov se nachází z hlediska Politiky územního rozvoje České republiky 2008
v rozvojové oblasti Ostrava (OB2). Jedná se o území ovlivněné rozvojovou dynamikou
krajského města Ostravy. Politika územního rozvoje vymezuje v řešeném území záměr P9 –
koridor pro zdvojení VVTL plynovodu DN 700 PN63 v trase z okolí Libhošť k obci Děhylov.
Územní plán Čavisova tento záměr plně respektuje a vymezuje ho jako veřejně prospěšnou
75
stavbu s označením VTE1. V rámci koordinačního výkresu je vymezeno bezpečnostní pásmo
tohoto plynovodu v rozsahu 200 m na každou stranu od jeho osy. V bezpečnostní pásmu
nejsou vymezovány žádné nové funkční plochy určené k zastavění.
2.2 Vyhodnocení souladu s územně plánovací dokumentaci vydanou krajem
V době schválení záměru pořízení Územního plánu Čavisova a schválení zadání byl
pro řešené území platný Územní plán velkého územního celku okresu Opava. V průběhu
pořizování vydalo Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje Zásady územního rozvoje (dále
jen ZÚR MSK), které nabyly účinnosti dne 4.2.2011. Vydáním ZÚR MSK pozbyl Územní
plán velkého územního celku okresu Opava platnost, a to vyvolalo úpravu návrhu Územního
plánu Čavisova a opakování společného jednání.
V ZÚR MSK je v řešeném území vymezen koridor pro zdvojení VVTL plynovodu
DN 700, PN 63 Příbor (Libhošť) – Děhylov (s označením PZ2) a plochy a koridory ÚSES
regionální úrovně – regionální biocentrum 255 Údolí Polančice, regionální biocentrum 134
Horník a regionální biokoridory 589 a 602. Dalším požadavkem vyplývajícím ze ZÚR MSK
je plánované napojení kanalizace Vřesina na kanalizaci Ostrava-Krásné Pole, a tím napojení
na ÚČOV přes kanalizační sběrač D (přes tento sběrač je uvažováno i s napojení obcí Dolní
Lhota a Čavisov).
Projektant do návrhu Územního plánu Čavisova zapracoval všechny uvedené záměry,
plochy a koridory, dále vyhodnotil a zapracoval úkoly pro územní plánování, které stanovují
ZÚR MSK pro rozvojovou oblast OB2.
2.3 Shrnutí
Po posouzení návrhu Územního plánu Čavisova pořizovatel konstatuje, že dokumentace je
v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky 2008 a se Zásadami územního
rozvoje Moravskoslezského kraje.
3. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLY A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ,
ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH
A URBANISTICKÝCH HODNOT A OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
Územní plán Čavisova stanovuje základní koncepci rozvoje území obce, ochranu jeho
hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné
infrastruktury, plochy pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření
a stanovuje podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Cílem je vymezit v území nové
plochy určené pro výstavbu s ohledem na udržitelný rozvoj území, který spočívá
ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj
a pro soudržnost společenství obyvatel. Návrhem Územního plánu Čavisova jsou vytvořeny
podmínky pro zlepšení životního prostředí, a to zejména návrhem vybudování soustavné
splaškové kanalizace v obci; pro zlepšení soudržnosti společenství obyvatel území obce jsou
vytvořeny podmínky umožňující novou výstavbu rodinných domů; pro zlepšení
hospodářského rozvoje je v obci vymezena nová plocha pro rozvoj výroby a podnikání.
řešením
zajišťuje
předpoklady
Lze
konstatovat,
že
dokumentace
svým
pro udržitelný rozvoj území.
Na území obce se nenacházejí žádné nemovité kulturní památky, je zde několik památek
místního významu, které mají určitou architektonickou hodnotu pro obec (jedná se především
o památníky, kapli a kříže), tyto památky jsou územním plánem respektovány. Významnější
urbanistické hodnoty v obci nejsou, jde především o vilovou zástavbu příměstského typu.
76
Návrh územního plánu vymezuje nové plochy s předpokládaným záborem půdy o rozloze
25,29 ha, z toho je 24,74 ha zemědělských pozemků z toho 12,57 ha je v nejlepší kvalitě,
jelikož pozemky v horší kvalitě ve třídě ochrany III, IV a V se vyskytují v řešeném území
v menším rozsahu. Z hlediska ochrany nezastavěného území byly pro návrhy ploch
potřebných pro územní rozvoj obce využity volné proluky uvnitř hranic současně zastavěných
území. Další návrhové plochy navazují na stávající zástavbu a jsou jejím doplněním.
Přednostně byly pro tyto účely vybírány plochy s nižší kvalitou půdy.
4. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO
PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
Pořizovatel posoudil návrh Územního plánu Čavisova z pohledu jeho souladu s požadavky
stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů. Po vyhodnocení pořizovatel
konstatuje, že návrh Územního plánu Čavisova je pořízen a zpracován v souladu s požadavky
stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek, zejména vyhlášky č. 500/2006 Sb.,
a 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
5. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH
PŘEDPISŮ – SOULAD SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE
ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘ. S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ
ROZPORŮ
Návrh územního plánu Čavisova byl projednán podle § 50 stavebního zákona s dotčeným
orgány, krajem a sousedními obcemi v rámci společného jednání. Obdržená stanoviska byla
vyhodnocena a požadavky z nich vyplývající byly zapracovány do návrhu Územního plánu
Čavisova (jejich vyhodnocení je součástí tohoto bodu odůvodnění v části a)). Jelikož se
jednalo o podstatné úpravy, a do této fáze projednávání zasáhla i úprava návrhu vyvolaná
vydáním Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, bylo nutné návrh Územního
plánu Čavisova opakovaně projednat s dotčenými orgány. V rámci druhého společného
projednávání byla obdržená nová stanoviska, která byla opět vyhodnocena a zapracována
do návrhu tak, aby byl v souladu se všemi stanovisky dotčených orgánů (stanoviska
z opakovaného společného jednání jsou součástí tohoto bodu odůvodnění v části b)).
Následně byla dokumentace předložena Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, aby
posoudil návrh územního plánu z hlediska zajištění koordinace využívání území, zejména
s ohledem na širší vztahy, soulad s politikou územního rozvoje a s územně plánovací
dokumentací vydanou krajem. Stanovisko je součástí tohoto bodu odůvodnění (viz dále).
Pořizovatel konstatuje, že návrh Územního plánu Čavisova je v souladu s požadavky
zvláštních právních předpisů.
77
a) stanoviska dotčených orgánů obdržena v rámci první společného projednání
Vyhodnocení stanoviska:
Bereme na vědomí, že výše uvedený dotčený orgán nemá připomínky, jelikož se v řešeném území
nenacházejí žádná výhradní ložiska nerostných surovin.
78
Ministerstvo obrany (zastoupené VUSS Brno) ve svém stanovisku požaduje zapracovat pod legendu
koordinačního výkresu textovou poznámku, že celé k.ú. Čavisov se nachází v ochranném pásmu
leteckých radiových zabezpečovacích zařízení Ministerstva obrany“. Tento požadavek byl akceptován
a byl zapracován do návrhu Územního plánu Čavisov.
79
Bereme na vědomí, že pozemkový úřad neprovádí v k.ú. Čavisov žádnou pozemkovou úpravu.
Dotčený orgán požaduje, aby koncepce uspořádání krajiny umožňovala budoucí umístění společných
zařízení, která budou lokalizována v krajině.
Obec Čavisov nemá v současné době žádný konkrétní návrh na umístění společných zařízení;
podmínky pro využití ploch zemědělských (Z) umožňují umístit v této ploše stavby společných
zařízení v rámci pozemkových úprav.
80
Bereme na vědomí, že dotčený orgán nemá námitky k návrhu Územního plánu Čavisov.
81
Bereme na vědomí, že dotčený orgán nemá k návrhu Územního plánu Čavisova připomínky, ale že
upozorňuje na nutnost dodržování hlukových limitů u nově vzniklých ploch občanské vybavenosti,
ploch sportovních, výroby aj., které navazují na plochy smíšení obytné.
V návrhu Územního plánu Čavisova jsou plochy pro bydlení vymezovány v návaznosti na stávající
plochy bydlení a plochy veřejných prostranství. Pouze v jedné lokalitě jsou nové plochy pro bydlení
vymezeny v návaznosti na stávající výrobní areál. Projektant zapracoval do regulativů pro plochy
výroby a skladování, že do ploch výroby, které jsou v těsné návaznosti na plochy smíšené obytné
lze umístit jen nerušící výrobu, která nebude snižovat kvalitu bydlení v okolí nadměrným hlukem.
82
Bereme na vědomí, že dotčený orgán s návrhem Územního plánu souhlasí a neuplatňuje žádné
námitky, jelikož návrh není v rozporu s ochranou jeho zájmů.
83
84
85
86
K bodu 1
Bereme na vědomí, že veřejné zájmy chráněné zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči
nejsou dotčeny.
K bodu 2
Bereme na vědomí, že veřejné zájmy chráněné zákonem č. 13/1997 Sb., jsou dotčeny, a že dotčený
orgán s návrhem Územního plánu Čavisova souhlasí.
K bodu 3
Bereme na vědomí, že veřejné zájmy chráněné zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích v působnosti
krajského úřadu nejsou dotčeny.
K bodu 4
Bereme na vědomí, že veřejné zájmy chráněné zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách v působnosti
K bodu 5
Bereme na vědomí, že veřejné zájmy chráněné zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech v působnosti
K bodu 6
Bereme na vědomí, že veřejné zájmy chráněné zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody
a krajiny v působnosti krajského úřadu nejsou dotčeny.
K bodu 7
Po prostudování návrhu Územního plánu Čavisova vyslovil krajský úřad nesouhlas se záborem
zemědělské půdy, který vyvolávají některé záměry (Z 11, Z 12, Z 13, Z 14) a požaduje tyto
záměry z návrhu vypustit nebo omezit. Na základě tohoto stanoviska bylo svoláno dohodovací
jednání, na kterém se sešli zástupci Čavisova, krajského úřadu, zpravovatele a Útvaru hlavního
architekta. V rámci dohodovacího jednání došlo k vzájemné dohodě. Záznam z jednání
a výsledek jednání jsou součástí tohoto bodu odůvodnění (viz dále).
K bodu 8
Ohledně zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, vydává krajský úřad
k návrhu Územního plánu Čavisova souhlasné stanovisko s podmínkou, že v řízeních
následujících po schválení územního plánu bude nutné jednotlivé záměry posoudit v rámci procesu
posuzování vlivů na životní prostředí, a že krajský úřad vydá souhlas se záborem zemědělského
půdního fondu. Zároveň konstatuje, že posuzovaný územní plán nemá významný vliv na evropsky
významné lokality ani na ptačí oblasti.
Na základě nesouhlasného vyjádření krajského úřadu k záboru ZPF v rámci návrhu Územního
plánu Čavisova bylo svoláno dohodovací jednání. V rámci tohoto jednání došlo k vzájemné
dohodě na jejíž základě byla dokumentace upravena. Souhlasné stanovisko krajského úřadu bude
vydáno v rámci opakovaného společného jednání (viz dále - zápis z dohodovacího jednání).
K bodu 9
Bereme na vědomí, že veřejné zájmy chráněné zákonem č. 86/2002, o ochraně ovzduší
v působnosti krajského úřadu nejsou dotčeny a krajský úřad s předloženým návrhem souhlasí.
K bodu 10
Bereme na vědomí, že veřejné zájmy chráněné zákonem č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných
havárií, č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a č. 320/2002 Sb. v působnosti krajského
úřadu nejsou dotčeny.
87
88
Schéma dohodnuté úpravy
89
Závěr z dohodovacího jednání:
Na základě nesouhlasného stanoviska krajského úřadu k záboru ZPF v rámci návrhu Územního plánu
Čavisova bylo svoláno dohodovací jednání. Na tomto jednání byla dohodnuta úprava územního plánu
(viz. schéma) mezi zástupci obce Čavisov, zpracovatelem, pořizovatelem a zástupcem kraje (Ing.
Frančíkem). Urbanistické středisko Ostrava upravilo dokumentaci dle dohody, a ta je v rámci
opakovaného společného jednání předložena k novému posouzení.
90
91
92
93
Ochrana vod:
Bereme na vědomí kladné stanovisko. Územní plán Čavisova řeší zásobování lokalit pitnou vodou,
odkanalizování území a odvod srážkových vod v grafické i textové části dokumentace.
Dokumentace byla projednána se správci vodních toků. Podrobněji bude tato problematika řešena
v rámci územního a stavebního řízení.
Ochrana ZPF:
Dotčený orgán nemá připomínky. Bereme na vědomí, že příslušným orgánem k udělení souhlasu
je Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Stanovisko Moravskoslezského kraje je přiloženo
a vyhodnoceno v tomto bodu odůvodnění.
Ochrana přírody:
Bereme na vědomí, že dotčený orgán dává k návrhu Územního plánu Čavisova kladné stanovisko
za splnění dvou podmínek: bude definován pojem „zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody
a krajiny“ - definice bude odsouhlasena MMO OOŽP a jako podklad pro umístění jednotlivých
staveb bude i nadále dokládáno souhlasné stanovisko orgánu ochrany přírody ke krajinnému rázu.
Z důvodu uvedených podmínek v rámci souhlasného stanoviska bylo svoláno jednání mezi
zástupci Útvaru hlavního architekta a Odboru ochrany životního prostředí, na kterém byla
dohodnuta úprava územního plánu. Souhlasné stanovisko bez podmínek vydá MMO OOŽP
v rámci opakovaného společného jednání (viz dále - zápis z dohodovacího jednání).
Lesní hospodářství:
Bereme na vědomí, že dotčený orgán nemá připomínek a dává k předloženému návrhu Územního
plánu Čavisova kladné stanovisko.
94
95
Závěr z dohodovacího jednání:
Na základě stanoviska Odboru ochrany životního prostředí Magistrátu města Ostravy (dále jen MMO
OOŽP) k návrhu Územního plánu Čavisova bylo svoláno dohodovací jednání. Na tomto jednání byla
dohodnuta úprava územního plánu mezi zástupci Útvaru hlavního architekta a zástupci MMO OOŽP.
Urbanistické středisko Ostrava upravilo dokumentaci dle dohody, a ta je v rámci opakovaného
společného jednání předložena k novému posouzení.
96
V rámci prvního společného jednání obdržel Útvar hlavního architekta následující vyjádření
(převážně správci inženýrských sítí a vodních toků):
Zemědělské vodohospodářská správa sděluje, že uplatnila své vyjádření v rámci projednávání zadání
Územního plánu Čavisova (OpO/OV/1925/09-Kup ze dne 20.10.2009), a že toto vyjádření zůstává
v platnosti. Vyjádření je spolu s jeho vyhodnocením uvedeno viz. dále.
97
Návrh Územního plánu Čavisov respektuje trasy vodních toků. Zastavitelné plochy nejsou
v zátopovém území vymezovány. Ostatní požadavky se vztahují k výstavbě konkrétních objektů
a budou řešeny v rámci stavebního a územního řízení. Územní plán Čavisov nevymezuje konkrétní
stavby, ale funkční plochy.
98
Vyhodnocení:
Bereme na vědomí vyjádření společnosti Centrum dopravního výzkumu, že nejsou dotčeny jejich
zájmy, a že nemají k návrhu Územního plánu Čavisov žádné připomínky.
99
100
101
Správce inženýrských sítí požaduje respektovat plynárenská zařízení včetně jejich bezpečnostních
a ochranných pásem. Projektant v rámci úprav po společném jednání zrušil vymezení plochy rekreace
v bezpečnostním pásmu velmi vysokotlakého plynovodu. Návrh Územního plánu Čavisova respektuje
toto vyjádření.
102
103
Vyhodnocení:
Bereme na vědomí vyjádření SmVaK. Ochranná pásma jsou územním plánem respektována
a představují limity v území, které budou uplatňovány při umisťování konkrétních staveb
při územním a stavebním řízení. Jako veřejně prospěšné stavby v oblasti vodního hospodářství jsou
stanoveny pouze stavba čistírny odpadních vod v lokalitě Porubky, výstavba řádu splaškové
kanalizace v téže lokalitě a výstavba výtlačné kanalizace z čerpací stanice do kanalizace Krásného
pole. Navržené uliční řady v souladu s metodikou zpracování územních plánů mezi veřejně prospěšné
stavby zařazeny nejsou.
Územní plán respektuje rozdělení tlakových pásem, návrh územního plánu se v tomto směru nemění.
Ostatní požadavky se vztahují k výstavbě konkrétních objektů a budou řešeny v rámci stavebního
a územního řízení. Územní plán Čavisov nevymezuje konkrétní stavby, ale funkční plochy.
104
b) stanoviska dotčených orgánů obdržena v rámci opakovaného společného projednání
Bereme na vědomí, že výše uvedený dotčený orgán nemá připomínky, jelikož se v řešeném území
nenacházejí žádná výhradní ložiska nerostných surovin.
105
Požadavky Ministerstva obrany uplatněné v rámci prvního společného jednání byly do územního
plánu zapracovány. V rámci opakovaného společného jednání již dotčený orgán neuplatňuje nové
připomínky a konstatuje, že Územní plán Čavisova není v rozporu se zájmy Ministerstva obrany.
106
Bereme na vědomí, že pozemkový úřad neprovádí v k.ú. Čavisov žádnou pozemkovou úpravu, a tudíž
nemá jako dotčený orgán k opakovanému společnému jednání žádné připomínky.
107
Bereme na vědomí, že dotčený orgán nemá námitky k návrhu Územního plánu Čavisov.
108
Bereme na vědomí, že dotčený orgán nemá žádnou připomínku k Územnímu plánu Čavisova, jelikož
do řešeného území nezasahuje žádny dobývací prostor a není ani situován v chráněném ložiskovém
území. Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy IX bylo v rámci opakovaného
společného jednání obesláno, ale stanovisko v zákonem stanovené lhůtě neuplatnilo.
109
Bereme na vědomí, že dotčený orgán s návrhem Územního plánu souhlasí a neuplatňuje žádné
námitky, jelikož návrh není v rozporu s ochranou jeho zájmů.
110
Bereme na vědomí, že dotčený orgán s návrhem Územního plánu Čavisova souhlasí s připomínkou,
že v rámci územního a stavebního řízení budou z jejich strany požadovány garance dodržení
hygienických limitů hluku. V návrhu Územního plánu Čavisova je tato problematika řešena v textové
části str. 12 bod F.3/7, kde projektant vymezuje pojem nerušící výroby a uvádí výčet přípustných
provozů a následně v bodě F.3/8 v definici služeb neslučitelných s bydlením a výčtem nepřípustných
provozů.
111
Do jižní části obce Čavisov zasahuje „vnitřní území „A“lázeňského místa Klimkovice“. Český
inspektorát lázní a zřídel ve svém stanovisku požaduje zapracovat tuto skutečnost do textové části
odůvodnění a do koordinačního výkresu. Tento požadavek byl akceptován a byl zapracován do návrhu
Územního plánu Čavisov.
112
113
114
Ochrana vod:
Bereme na vědomí kladné stanovisko. Územní plán Čavisova řeší zásobování lokalit pitnou vodou,
odkanalizování území a odvod srážkových vod v grafické i textové části dokumentace.
Dokumentace byla projednána se správci vodních toků. Podrobněji bude tato problematika řešena
v rámci územního a stavebního řízení.
Ochrana ZPF:
Bereme na vědomí, že dotčený orgán nemá připomínky. Příslušným orgánem k udělení souhlasu je
Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Stanovisko Moravskoslezského kraje je přiloženo
a vyhodnoceno viz dále.
Ochrana přírody:
Bereme na vědomí, že dotčený orgán dává k návrhu Územního plánu Čavisova kladné stanovisko.
Na základě konstatování, že územní plán neobsahuje podmínky ochrany krajinného rázu svolal
Útvar hlavního architekta dohodovací jednání, za účelem dohody případné úpravy návrhu
Územního plánu Čavisova. Na jednání bylo objasněno, že odbor ochrany životního prostředí
nevyžaduje úpravu návrhu (viz dále zápis z jednání).
Lesní hospodářství:
Bereme na vědomí, že dotčený orgán nemá připomínek a dává k předloženému návrhu Územního
plánu Čavisova kladné stanovisko.
115
116
117
118
119
K bodu 1
Bereme na vědomí, že veřejné zájmy chráněné zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči
nejsou dotčeny.
K bodu 2
Bereme na vědomí, že veřejné zájmy chráněné zákonem č. 13/1997 Sb., jsou dotčeny, a že dotčený
orgán s návrhem Územního plánu Čavisova souhlasí, jelikož se návrh podstatně nedotýká řešení
silnic III. třídy.
K bodu 3
Bereme na vědomí, že veřejné zájmy chráněné zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích v působnosti
K bodu 4
Bereme na vědomí, že veřejné zájmy chráněné zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách v působnosti
120
K bodu 5
Bereme na vědomí, že veřejné zájmy chráněné zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech v působnosti
K bodu 6
Bereme na vědomí, že krajský úřad příslušný k ochraně veřejných zájmů chráněných zákonem
č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny s návrhem Územního plánu Čavisova souhlasí.
K bodu 7
Na základě předchozího záporného stanoviska kraje k záboru zemědělského půdního fondu
a následného dohodovacího jednání, upravil projektant návrhu Územního plánu Čavisova dle
požadavku dotčeného orgánu. Po prostudování upraveného návrhu krajský úřad konstatuje,
že v souladu s kompetencí vymezenou zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního
fondu s předloženým návrhem souhlasí.
K bodu 8
Ohledně zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, vydává krajský úřad
k návrhu Územního plánu Čavisova souhlasné stanovisko s podmínkou, že v řízeních
následujících po schválení územního plánu bude nutné jednotlivé záměry posoudit v rámci procesu
posuzování vlivů na životní prostředí. Zároveň konstatuje, že posuzovaný územní plán nemá
významný vliv na evropsky významné lokality ani na ptačí oblasti.
K bodu 9
Bereme na vědomí, že veřejné zájmy chráněné zákonem č. 86/2002, o ochraně ovzduší
v působnosti krajského úřadu nejsou dotčeny a krajský úřad s předloženým návrhem souhlasí.
K bodu 10
Bereme na vědomí, že veřejné zájmy chráněné zákonem č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných
havárií, č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a č. 320/2002 Sb. v působnosti krajského
úřadu nejsou dotčeny.
121
V rámci opakovaného společného jednání obdržel Útvar hlavního architekta následující
vyjádření (převážně správci inženýrských sítí a vodních toků):
Vyhodnocení:
Bereme na vědomí vyjádření společnosti Centrum dopravního výzkumu, že nejsou dotčeny jejich
zájmy, a že nemají k návrhu Územního plánu Čavisov žádné připomínky.
122
Vyhodnocení:
Vyjádření správce sítí zn.:9773/V0012112/P/2010/CH ze dne 25.10.2010 obdržené v rámci prvního
společného jednání bylo vyhodnoceno (viz tento bod odůvodnění). Nové požadavky společnost
SmVak, a.s. neuvádí.
123
Vyhodnocení:
Vyjádření správce sítí ze dne 21.10.2010 obdržené v rámci prvního společného jednání bylo
vyhodnoceno (viz tento bod odůvodnění). Nové požadavky společnost RWE neuplatňuje.
124
Vyhodnocení:
Lesy ČR, s.p. mají ve správě některé toky na území obce Čavisov. Trasy vodních toků jsou návrhem
územního plánu respektovány, stejně tak je respektováno vymezené zátopové území. Ostatní uvedené
požadavky nespadají do působnosti územního plánu, jelikož územní plán nevymezuje konkrétní
stavby.
125
Vyhodnocení:
Bereme na vědomí, že Zemědělská vodohospodářská správa nemá v řešeném území zařízení ve své
správě, a tudíž neuplatňuje žádné připomínky.
126
Vyhodnocení:
Bereme na vědomí, že k návrhu Územního plánu Čavisova bylo vydáno vyjádření č. 5553/09/OVP/Z
ze dne 15.10.2009, a že zůstává i nadále v platnosti v plném znění. Vyjádření spolu s jeho
vyhodnocením je součástí tohoto bodu odůvodnění (viz. dále).
127
128
Vyhodnocení:
Bereme na vědomí vyjádření správce sítě. Výše uvedený záměr i s jeho bezpečnostním pásmem je
návrhem územního plánu obce Čavisova plně respektován. V návrhu nejsou v bezpečnostním pásmu
vymezovány plochy určené pro výstavbu obytných budov.
129
Po společném jednání byla upravená dokumentace Územního plánu Čavisova
předložena krajskému úřadu k posouzení dle § 51 stavebního zákona:
130
Vyhodnocení:
Krajský úřad posoudil návrh Územního plánu Čavisova z hlediska zajištění koordinace využívání
území, zejména s ohledem na širší územní vztahy, souladu s Politikou územního rozvoje České
republiky 2008 a s ZÚR MSK a konstatuje, že neshledal nedostatky. Doporučení a upozornění
krajského úřadu byla do návrhu územního plánu zapracována.
131
6. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ A INFORMACE,
JAK BYLO RESPEKTOVÁNO STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU
K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území bylo projektantem zpracováno
v odůvodnění v kapitole 9. V územním plánu Čavisov jsou vytvořeny podmínky pro zlepšení
životního prostředí, a to zejména návrhem vybudování soustavné splaškové kanalizace v obci.
Pro zlepšení soudržnosti společenství obyvatel území obce jsou vytvořeny podmínky návrhem
nových ploch obytné výstavby, umožňujících výstavbu rodinných domů. Návrhem nových
ploch veřejně přístupné zeleně dojde ke zlepšení rekreačních podmínek v obci.
Pro Územní plán Čavisova bylo zadáním požadováno zpracování posouzení z hlediska
vyhodnocení vlivů dle § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí
a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Posouzení
dle tohoto zákona bylo zpracováno společností Aquatest a.s., Praha se závěrem, že předložený
Územní plán Čavisova je z hlediska ochrany životního prostředí a přírody akceptovatelný,
z hlediska životního prostředí v budoucnu budou klíčové likvidace splaškových vod, kvalita
ovzduší a v menší míře dopravní problémy.
Krajský úřad vydal k vyhodnocení vlivů na životní prostředí souhlasné stanovisko
s podmínkou, že v řízeních následujících po schválení územního plánu bude nutné jednotlivé
záměry posoudit v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí, a že krajský úřad
vydá souhlas se záborem zemědělského půdního fondu. Zároveň konstatuje, že posuzovaný
územní plán nemá vliv na evropsky významné lokality ani na ptačí oblasti.
Souhlasné stanovisko krajského úřadu k záboru ZPF bylo vydáno v rámci opakovaného
společného jednání o návrhu Územního plánu Čavisova. Lze tímto říct, že stanovisko
krajského úřadu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí bylo návrhem územního plánu
Čavisova respektováno.
7. VYHODNOCENÍ
ÚČELNÉHO
VYUŽITÍ
ZASTAVĚNÉHO
A VYHODNOCENÍ POTŘEBY ZASTAVITELNÝCH PLOCH
ÚZEMÍ
V řešeném území se ve výhledovém období (do r. 2025) předpokládá výstavba
cca 60 nových bytů. Uvnitř hranic zastavěného území již není dostatek volných ploch, a proto
bylo potřeba vymezit plochy nové, které zajistí i budoucí územní rozvoj obce Čavisov.
Návrhové plochy navazují na stávající zástavbu a jsou jejím doplněním.
V návrhu Územního plánu Čavisova, který byl předložen dotčeným orgánům v rámci
prvního společného jednání, byl předpokládaný celkový zábor 27,22 ha. Krajský úřad s tímto
návrhem vyslovil nesouhlas z důvodu, že navrhované plochy značně převyšují odhadované
potřeby, a navíc významná výměra směřuje do kvalitní zemědělské půdy zařazené
do I. a II. třídy ochrany. Krajský úřad ve svém stanovisku požadoval úpravu návrhu a navrhl
omezení ploch jejich striktním výčtem. Projektant upravil návrh dle stanoviska dotčeného
orgánu a dokumentace byla opakovaně předložena krajskému úřadu v rámci opakovaného
společného jednání. V rámci tohoto projednání vyslovil krajský úřad souhlas s množstvím
vymezených zastavitelných ploch. Celkový předpokládaný zábor půdy nyní činí 25,29 ha,
z toho je 24,74 ha zemědělských pozemků z toho 12,57 ha je v nejlepší kvalitě, jelikož
pozemky v horší kvalitě ve třídě ochrany III, IV a V se vyskytují v řešeném území v menším
rozsahu. Z hlediska zájmů ochrany půdy, vymezenými § 4 zákona o ochraně zemědělského
půdního fondu, došlo k úpravě původního záměru s tím, že došlo k omezení požadavků
směřujících do neurbanizovaného území s využitím pro účely zemědělského hospodaření.
132
Jedná se tedy ve smyslu ust. § 5 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu o řešení
výhodnější z hlediska ochrany zemědělského půdy.
8. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ
Tento bod bude doplněn po veřejném projednání návrhu Územního plánu Čavisova.
9. VYHODNOCENÍ OBDRŽENÝCH STANOVISEK A PŘIPOMÍNEK
Tento bod bude doplněn po veřejném projednání návrhu Územního plánu Čavisova.
133
Poučení:
Proti Územnímu plánu Čavisova vydanému formou opatření obecné povahy nelze podat
opravný prostředek (§ 173 odst.2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších
předpisů).
Účinnost:
Územní plán Čavisova vydaný formou opatření obecné povahy nabyl účinnosti dnem
……………………..
…………………………………….
Ing. Jana Dedková
starostka
…………………………………….
RSDr. Milan Šipula
místostarosta
134

Textová část - Obec Čavisov

Transkript

Podobné dokumenty

1/2010 územní plán tichá

Katolická teologická fakulta Klášter „Porta coeli“ v Předklášteří u

Řízení procesů výkonu státní správy

Zde - čkait

2/2003 v PDF - Časopis Poodří

Oznámení záměru

první linie 1_2011

Kronika roku 2005

Albrechtice návrh - čistopis

Textová část - Vysoké nad Jizerou

Rok Měsíc Pozice Zdůvodnění 2000 1 vedoucí oddělení public

TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU DOLNÍ DOMASLAVICE VE

ODŮVODNĚNÍ

Střední škola technická Jihlava

dvě větrné elektrárny bačalky