PVC - Sdružení EPS ČR

Komentáře

Transkript

PVC - Sdružení EPS ČR
MATERIÁLY A VÝROBKY PRO STAVBY
Polyvinylchlorid (PVC) pro udržitelné budovy
Polyvinyl chloride (PVC) for sustanable buildings
František Vörös, reprezentant PlasticsEurope ČR při SCHP ČR
Klíčová slova:
polyvinylchlorid
♦ předpisy EU
♦ udržitelný rozvoj
Key words:
polyvinylchlorid
♦ EU regulations
♦ sustainable
development
Recenzentka:
Kateřina Klánová
Novelizace evropských předpisů zahrnujících použití PVC a jeho příměsí s ohledem na ochranu životního prostředí. Historie výroby PVC, jeho druhy, použití a spotřeba v jednotlivých druzích
výrobků v EU. Aktivity asociace PlasticsEurope v oblasti environmentálních dopadů technologie
výroby a používání PVC. Aktivity v oblasti skládkování a recyklace PVC. Dobrovolné iniciativy
VINYL 2010, zaměřené na partnerství pro udržitelný rozvoj. Rozpory mezi politicky motivovanou
novelou RoHS (Nařízení k omezení nebezpečných látek) v elektrických a elektronických výrobcích a nařízením REACH (Nařízení o registraci, hodnocení, autorizaci a omezování chemikálií).
Novela RoHS vede k významnému zvyšování výrobních nákladů a snížení konkurenceschopnosti vůči výrobkům mimo EU.
Updating of the European regulations covering use of PVC and its ingredients with respect
to the environmental protection. History of the PVC production, its sorts, utilization and application in a particular sorts of products in the EU. Activities of the Association PlasticsEurope in
field of environmental impact of the production technology and utilization of the PVC. Activities
in field of waste disposal and recycling of the PVC. Voluntary activities VINYL 2010 focusing on
the sustainable development partnership. Conflicts between politically motivated amendment
RoHS (Regulation of hazardous substances in the electric and electronic products) and regulation REACH (Regulation for registration, evaluation, authorisation and limitation of chemicals).
The recast RoHS leads to an important increase in production costs and decrease in the competitive advantage compared with products outside of the EU.
1 Úvod
Inspirací pro zpracování tohoto článku byla
letošní situace s projednáváním novelizace Evropského nařízení 2002/95/EC o omezení používání nebezpečných látek (RoHS) v elektrických a elektronických zařízeních. Do návrhu
k zákazu byl totiž zařazen i polymer PVC. Tendence k zákazu dalších látek se projevují i při
projednávání náhrady směrnice 89/106/EHS –
Nařízením EU o stavebních výrobcích (CPR).
Na PVC se již koncem minulého století zaměřily některé ekologické organizace. Jejich
kontroverzní výtky se týkaly dopadů na životní
prostředí od výroby až po likvidaci [1]. Kromě
procesů výroby monomeru vinylchloridu a následné polymerace na PVC se kriticky vyjadřovaly k používání rizikových aditiv (stabilizátory,
změkčovadla), dále k rizikům při využití odpadů
a jejich spalování.
Na tyto výtky reagoval evropský průmysl
PVC v březnu 2000 založením dobrovolné iniciativy „Vinyl 2010“, která postupně realizuje
opatření ke zlepšení stavu.
2 Historie výroby PVC
V roce 1835 syntetizoval francouzský chemik, důlní inženýr Henri Vicktor Reqnault, vinylchlorid, z něhož náhodně vznikl první polymer PVC [2]. Tento náhodný pokus opakoval
v roce 1872 chemik Eugen Baumann. První
patent na průmyslovou výrobu PVC je však až
22
TOB6 10.indd 22
z roku 1913, kdy jej obdržel Fritz Klatte z Německa. Významný je rok 1926, kdy proslulý
americký vynálezce Waldo Lonsbury Semon
vyvinul metodu způsobu měkčení PVC. První poloprovozní výrobu PVC zahájil německý
koncern IG Farben v roce 1934, komercionalizace následovala po roce 1938. Obchodní název prvního PVC – igelit se následně stal synonymem názvu pro fólie, a často se dodnes
používá nesprávně i pro obaly a tašky z jiných
polymerů.
Vlastní rozvoj výroby a spotřeby plastů začal
koncem 19. století, světová spotřeba za celé
19. století zaznamenala 10 tisíc tun. V roce
1930 však již bylo vyrobeno 30 tisíc tun a v roce
1949 světová výroba a spotřeba poprvé překročila 1 milion tun. Počátkem 21. století se již
světová roční výroba a spotřeba plastů pohybuje nad 200 mil. tun, v dosud rekordním roce
2007 to bylo dokonce 260 mil. tun [3]. V roce
2009 došlo k poklesu na 230 mil. tun, z toho
v Evropě na 45 mil. tun. Stavebnictví využívá
20,4 % všech plastů; nejvíce používaným plastem v tomto oboru je právě PVC.
PVC se na světové spotřebě podílí 32 mil. tun
a z hlediska množství zaujímá třetí místo za polyolefinem a polypropylenem. Na spotřebě PVC
se největší měrou podílí Čína s 28 %, následuje Evropa s 25 %. V rekordním roce 2007 bylo
v Evropě zpracováno 8,8 mil. tun PVC, v roce
2009 došlo k poklesu na 8,1 mil. tun. NejvětTEPELNÁ OCHRANA BUDOV 6/2010
6.1.11 16:23
MATERIÁLY A VÝROBKY PRO STAVBY
ším světovým výrobcem PVC je čínská firma Shin-Etsu s kapacitou 3,6 mil.
tun, v Evropě firma Solvay s kapacitou
2,1 mil. tun.
V zemích bývalého Československa
se začalo s průmyslovým zpracováním
PVC v roce 1940 ve Fatře Napajedla.
Vlastní výroba PVC emulzní polymerací vinylchloridu byla zahájena v r. 1951
na Slovensku v Chemických závodech Nováky. Velkokapacitní výroba
PVC suspenzní polymerací vinylchloridu byla pak zahájena v r. 1975 ve Spolaně Neratovice [4]. V rámci privatizace
Unipetrolu, jehož součástí byla i Spolana, došlo k fúzi Spolany s polským
výrobcem PVC – se společností Anwil
ve Wloclawku. Od r. 2008 jsou obě jednotky využívány v rámci jednoho profit centra, které podléhá výkonné radě
Anwil v rámci polské skupiny Orlen.
3 Aplikace PVC
Příčinou mimořádného rozšíření PVC
je poměrně levná výroba a snadné zpracování práškovitého nebo granulovaného produktu. Lze použít všechny známé
technologie zpracování plastů, jako kalandrování, vytlačování, vstřikování, vyfukování. Polymer lze snadno modifikovat přídavkem změkčovadel, stabilizátorů, barviv. Tak lze vyrobit tuhé, polotuhé
a měkké výrobky. Ceněnými vlastnostmi při rozličných aplikacích jsou nízká
hmotnost (avšak proti většině ostatních
plastů vyšší), pevnost, tvrdost, požární
odolnost, chemická a biologická inertnost, transparentnost apod. Tomu odpovídají i hlavní aplikační sektory: stavebnictví se 60% podílem, obalový průmysl,
elektroprůmysl, lékařství a doprava.
V tepelné ochraně budov má PVC
zajímavou roli v aplikacích při řešení tepelných úniků okny a dveřmi, dále jako
fólie při izolacích střech a konečně jako
profily při aplikaci ETICS.
Spotřeba PVC v Evropské unii z hlediska procentního podílu výrobků je následující:
profily
27 %
trubky a fitingy
25 %
tvrdé fólie a desky
11 %
kabely
7%
láhve
7%
ohebné filmy a desky
6%
podlahové krytiny
6%
ostatní
11 %
TEPELNÁ OCHRANA BUDOV 6/2010
TOB6 10.indd 23
Pro účely identifikace třídění PVC
obalů se používá známý recyklační trojúhelník s číslicí 3, nebo písmenem „v“.
Pod trojúhelníkem je pak nápis „PVC“,
„V“ nebo „vinyl“.
4 Aktivity PlasticsEurope
Jednou z hlavních náplní činnosti PlasticsEurope jsou aktivity z oblasti
udržitelnosti produktů. Pro připomenutí
uvádím, že se jedná o tři pilíře. První se
týká ekonomické užitečnosti – pro PVC
svědčí jeho významné podíly na trhu
plastů. Fakt, že v Evropě vyrábí PVC 14
společností, a při jeho následném zpracování je zapojeno 21 tis. společností
s 530 tis. pracovníky a obratem 72 miliard EUR [5], svědčí o společenském
přínosu PVC (druhý pilíř). Pro plnění
třetího pilíře – environmentální neškodnosti PVC – je konáno mnoho aktivit.
Ekology kritizované PVC je vyráběno
polymerací vinylchloridu. Výchozí surovinou je přírodní sůl, ze které se elektrolýzou vyrobí chlor. Další část vinylchloridu tvoří uhlovodík etylenu z ropy, který je však možno vyrobit i z přírodního
etylalkoholu. Takže 57 % molekulové
hmotnosti PVC tvoří chlor a 43 % etylen.
Přes 50 kvadrilionů tun chloridu sodného je rozpuštěno ve světových mořích
a oceánech, 200 miliard tun je uloženo na pevnině. Etylen pro PVC se podílí 0,3 % na světové spotřebě ropy, je
však též dostupný z alkoholu z přírodního cukru. Více než 85 % všech léků
a kolem poloviny výrobků chemického průmyslu jsou odvozeny z chlorového základu [6]. Evropský průmysl PVC
spotřebovává pouze jednu třetinu vyrobeného chloru.
Na pokyn Evropské komise zadal Evropský úřad pro IPPC v červnu 2006
Institutu pro perspektivní technologické studie – technologie pro udržitelný
rozvoj – zpracování závažných dokumentů o technologiích výrob polymerů v EU. Rozsáhlý 320stránkový dokument pojednává o BAT (Best Avalaible
Techniques – Nejlepší dostupné techniky) v rámci směrnice rady 96/61/EC,
tj. směrnice o IPPC – Integrovaná prevence a omezování znečišťování [7].
Na tomto dokumentu spolupracovali
i zástupci PlasticsEurope.
Kap. 5 pojednává o PVC. Protože
bloková technologie výroby PVC ztratila
v minulých letech význam, je komplexně posouzena technologie výroby sus-
penzní (87% podíl) a emulzní (13%) polymerací z hlediska emise těkavých organických látek, zejména vinylchloridu
do ovzduší, do vod a jeho obsah ve finálním polymeru. Uvedeny jsou i požadované standardy pro úpravu odpadních vod a omezení prachu a nebezpečného odpadu. Speciální doporučení
se týkají skladování, stáčení a manipulace s vinylchloridem.
Dalším příspěvkem k posouzení environmentálních rizik spojených s výrobou vinylchloridu, PVC a jeho zpracování jsou ekoprofily, zpracované experty
PlasticsEurope [8]. Konkrétně se jedná
o tyto výrobní procesy:
● vinylchlorid;
● PVC (polymerace bloková, emulzní
a suspenzní);
● PVC – film;
● PVC – vstřikování;
● PVC – trubky;
● PVC – kalandrované desky;
● PVC – nanášené emulzní typy.
5 Dobrovolné aktivity
VINYL 2010
Ještě před podpisem dobrovolné iniciativy VINYL 2010 dne 7. 3. 2000 došlo
v roce 1995 k podpisu první Evropské
PVC charty s výzvou výrobců PVC, členů ECVM (Evropská rada výrobců monomeru vinylchlorid a PVC), k dobrovolnému plnění limitů emisí tohoto monomeru během jeho výroby a v průběhu
suspenzní polymerace [9, 10]. V roce
1998 byla podepsána navazující charta
pro emulzní PVC.
Evropská komise rozhodla v r. 1997
o horizontální iniciativě k řešení odpadního PVC [11]. Bylo zadáno a zpracováno 5 studií řešení k mechanické recyklaci PVC odpadů, k chování PVC
na skládkách, k identifikaci a odstraňování nebezpečných látek při spalování
PVC, k ekonomice řízení PVC odpadů
a k chemické recyklaci PVC odpadů
[12]. Následně zpracovaný Green Paper o ekologii PVC byl v červenci 2000
podroben veřejné konzultaci a diskusi
s aktivní účastí 30 000 občanů a institucí [13].
Ještě před tímto aktem byla podepsána dobrovolná iniciativa VINYL 2010
(www.vinyl2010.org). Iniciativa je zaměřena na partnerství pro udržitelný rozvoj. Signatáři byli hlavní představitelé
řetězce PVC průmyslu:
● ECVM – The European Council of
23
6.1.11 16:23
MATERIÁLY A VÝROBKY PRO STAVBY
Vinyl Manufacturers, v době podpisu s 10 výrobci PVC v rámci EU-15,
v současné době se počet členů
v rámci EU-27 rozšířil na 14 (www.
ecvm.org);
● EuPC – Asociace evropských zpracovatelů plastů, reprezentuje 50 tis.
společností, které zpracovávají 45
mil. tun plastů ročně s obratem 280
miliard EUR/rok. Většinou se jedná
o malé a střední firmy, které se podílejí na zaměstnávání 1,6 mil. lidí
v EU-27 (www.eupc.org);
● ESPA – Asociace evropských výrobců stabilizátorů na bázi olova, cínu,
směsných kovů, kadmia a kapalných
typů (www.stabilisers.org);
● ECPI – Asociace výrobců změkčovadel, převážně pro měkčené PVC
(www.ecpi.org).
Desetiletý program VINYL 2010 si
za cíl vytyčil udržitelný rozvoj PVC průmyslu, s konkrétními kroky [10]:
● kontinuálně zlepšovat environmentální podmínky při výrobě vinylchloridu a PVC, dodržovat limit obsahu
volného vinylchloridu v PVC;
● používat udržitelná (neškodná) aditiva pro PVC;
● zaměřit se na efektivní využití PVC
výrobků po skončení jejich životnosti.
K řešení těchto problémů byly a jsou
postupně realizovány projekty, jejichž
finanční hodnota přesahuje ročně 100
mil. EUR. Dosažené efekty jsou ověřovány nezávislými auditorskými firmami
a jsou zveřejňovány za každý rok ve výročních zprávách, umístěných na webových stránkách [10]. Po zapojení Spolany do tohoto programu jsou aktivity
publikovány i na webových stránkách
Spolany [4], poprvé za rok 2004.
Z dalších původních závazků uvádím
stav s tím, že program byl postupně rozšiřován o nové cíle a v souvislosti s rozšiřováním EU:
1. Výroba vinylchloridu a suspenzního PVC bude odpovídat chartě
ECVM z r. 1995 do konce roku 2000,
u emulzního PVC se dosáhne tohoto
cíle v r. 2003; cíle byly splněny.
2. Zlepšovat materiálovou a energetickou efektivitu při výrobě PVC s využitím BAT. Finální posouzení plnění
těchto úkolů bude provedeno a publikováno do konce r. 2010 nezávislou
konzultační firmou Det Norske Veritas.
3. Výrobci změkčovadel se zaváza-
24
TOB6 10.indd 24
li vyčlenit v r. 2001 na studii o vlivu
dibutylftalátu a dalších ftalátů na lidi
a zvířata v průběhu celého životního
cyklu PVC 1 mil. EUR. V dalších letech byly uvolňovány další finanční
prostředky, studie byly zkompletovány v letech 2005 – 2006 a publikovány v letech 2006 – 2007. V r. 2005
bylo zakázáno používat ftaláty v dětských hračkách.
Nařízením ES č. 1907/2006 z 18. 12.
2006 o registraci, hodnocení, autorizaci a omezování chemikálií (REACH) je
výrobcům a dovozcům chemikálií uloženo podat do prosince 2010 registrační
přihlášku k povolení jejich dalšího používání [14]. Týká se i ftalátů a dalších
změkčovadel. Pro zajímavost uvádím,
že v r. 2007 se v západní Evropě spotřebovalo 963 tis. tun změkčovadel, nejenom pro PVC.
Tři ftalátové typy změkčovadel byly
v říjnu 2008 navrženy k zařazení do přílohy XIV REACH jako látky vzbuzující zvlášť velké obavy (SVHC), a tedy
k přednostní autorizaci. Jedná se o:
● bis (2-etylhexyl) – ftalát (DEHP);
● benzylbutylftalát (BBP);
● dibutylftalát (DBP).
Tyto látky jsou klasifikovány jako látky poškozující reprodukci (kategorie
1B). Pro jejich aplikace při výrobě vnitřních obalů léků je navržena výjimka.
Celý seznam, včetně výjimky, musí ještě schválit Evropská komise a publikací
ve Věstníku nabude příloha XIV účinnosti. Od tohoto data do 30 měsíců je
povinností výrobce předložit podrobné
podklady pro autorizaci. Eventuální definitivní termín úplného zákazu používání
v EU-27 nastane za 48 měsíců od data
vyhlášení přílohy XIV.
Výrobci stabilizátorů se v zakládací
listině zavázali k vývoji nových stabilizátorů bez těžkých kovů. Např. v r. 1993
se v západní Evropě použilo 16 tis. tun
kadmiových stabilizátorů, v roce 1998
pouze 0,23 tis. tun. Úplný konec používání kadmiových stabilizátorů nastal
v EU-15 v roce 2001, v EU-25 v roce
2006 a v EU-27 v roce 2007.
Další závazek se týkal projektů řízení odpadního hospodaření s PVC z různých aplikačních sektorů s tím, že pro
r. 2005 byl vyhlášen příslib recyklace
50 % shromážděného odpadního PVC.
Zaměření se týkalo mechanické recyklace odpadních trubek, fitinků, okenních
rámů a linolea. Poloprovozně byla od-
zkoušena i chemická recyklace – depolymerace.
K první revizi VINYL 2010 došlo v říjnu 2001 a týkala se:
● nepoužívání kadmiových stabilizátorů od konce r. 2001 bylo splněno;
● nepoužívání olovnatých stabilizátorů od konce r. 2015, do r. 2010 snížit spotřebu o 50 %. Ve zprávě za r.
2009 platforma VINYL 2010 uvádí,
že od r. 2000 do konce r. 2009 poklesla v EU-15 spotřeba olovnatých
stabilizátorů o 86 835 tun, tj. o 68 %.
Olovnaté stabilizátory jsou většinou
nahrazovány stabilizátory na bázi
vápníku. Cílový úkol v náhradě se
průběžně plní a bude splněn pro
všechny členské země EU-27;
● nepoužívání bisfenolu A při výrobě
PVC od konce roku 2001 v EU-15
bylo splněno. EFSA – Evropský úřad
pro bezpečnost potravin dne 30. 9.
2010 sdělil [15], že po důkladném
šestiměsíčním studiu stovek dostupných studií a vědeckých prací o bisfenolu A neshledal žádný vědecký
důvod pro změnu tolerovaného denního příjmu TDI v max. výši 0,05 mg
bisfenolu A na kg tělesné hmotnosti;
● stanovení cílového množství mechanicky recyklovaných PVC odpadů
na úroveň 200 tis. tun za rok v roce
2010. Od počátku r. 2000 do r. 2009
bylo v rámci programu VINYL 2000
zrecyklováno 688 674 tun odpadního
PVC, v krizovém roce 2009 se množstvím 190 324 t přiblížila recyklace cílovému stavu pro r. 2010. Toto bylo
dosaženo finanční podporou a postupnou realizací několika projektů,
když v r. 2003 mechanicky recyklováno pouze 14 255 tun odpadního
PVC a v r. 2007 již 149 463 tun.
Největší podíl na uvedených aktivitách, tj. 186 238 tun, má Recovinyl se
sídlem v Bruselu [16], se zastoupením
v 15 zemích včetně ČR [17]. Společnost
poskytuje finanční stimuly pro podporu
recyklace tvrdého i měkčeného PVC odpadu z neregulovaných zdrojů – to jsou
ty, které nejsou pokryty žádnou existující směrnicí, jako jsou směrnice pro obalové materiály, elektroodpad a autovraky. V ČR je šest certifikovaných firem
pro tento systém, přičemž objem recyklovaného PVC se z 5 858 tun v r. 2008
zvýšil na 13 685 tun vloni.
Dalším významným projektem jsou
TEPELNÁ OCHRANA BUDOV 6/2010
6.1.11 16:23
MATERIÁLY A VÝROBKY PRO STAVBY
Tab. 1 Základní environmentální údaje o PVC (vztaženo na 1 kg)
Parametry
Jednotka
Suspenzní
Emulzní
Spotřeba primární energie na výrobu potřebné energie
MJ
29,880
38,200
Spotřeba primární energie na výrobu surovin
MJ
26,850
27,700
GWP – Potenciál globálního oteplování
kg CO2 – eq.
19,000
25,000
AP – Potenciál acidifikace
kg SO2 – eq.
0,053
0,070
kg Etene – eq.
0,420
0,450
Odpady bezpečné
kg
0,142
0,225
Odpady nebezpečné
kg
0,008
0,005
PoCP – Potenciál tvorby fotooxidantů
recyklace okenních PVC rámů, který
koordinuje EPPA – Evropská asociace
okenních profilů z PVC [18]. Recyklací
PVC trubek a profilů se zabývá TEPPFA [19]. V roce 2009 bylo dále zrecyklováno 1 300 tun membrán a 2 559 tun
podlahových krytin. Informace o recyklacích z dalších aplikací, např. PVC
z kabelů, jsou k dispozici ve výroční
zprávě VINYL 2010 za r. 2009 [10].
Znečištěné odpady z PVC lze využít i energeticky. PVC má energetický potenciál na úrovni papíru. Moderní
spalovny odpadů jsou vybaveny zařízením na zachycování nebezpečných
zplodin, které při spalování PVC vznikají, jako jsou např. dioxiny. Zásadně
se musí zakázat volné spalování PVC
nebo spalování v domácnostech. Také
skládkování odpadních PVC je nutno
omezovat.
6 Environmentální prohlášení
o PVC (EPD)
Podle údajů konzultantské firmy PE
International [20], která se specializuje
na aktivity v oblasti udržitelnosti, bylo
dosud zpracováno 250 LCA studií o životním cyklu PVC a výrobků z PVC.
Cílem environmentálního prohlášení o produktu je odlišit produkty, které
jsou v jednotlivých fázích životního cyklu šetrnější k životnímu prostředí než
produkty srovnatelné [21]. Mezinárodní
standardizační postupy jsou zakotveny ve třech ISO normách [22]. Nejdůležitější z nich je ISO 14025, podle které vydala Evropská asociace výrobců
plastů – PlasticsEurope – v lednu 2008
novelizované EPD pro PVC suspenzní a emulzní technologií [23]. Základní
hodnoty jsou uvedeny v tab. 1.
Sumární spotřeba energie na výrobu
1 kg obou typů PVC je nižší než u nízkohustotního polyetylenu (78 MJ/kg).
Ostatní parametry se příliš neliší od komoditních plastů.
TEPELNÁ OCHRANA BUDOV 6/2010
TOB6 10.indd 25
7 Omezení nebezpečných
látek v elektrických
a elektronických výrobcích
(RoHS)
V průběhu projednávání návrhu novelizovaného nařízení RoHS 2002/95/
EC došlo v červnu 2010 při jednání ekologické komise Evropského parlamentu, kterou řídí zástupce VB za zelené
pí. Evans, k politováníhodnému doplnění přílohy III, která obsahuje prioritní
látky k budoucímu zákazu používání,
o více než 30 dalších látek. Mezi těmito
látkami figurují PVC, bisfenol A, bromovaná zhášedla, nanomateriály aj. Tento
doplněk byl sice schválen v ekologické
komisi pouze těsnou většinou 29 : 28,
avšak může být předložen ke druhému
čtení v Evropském parlamentu. Tento
postup je považován za politický, neboť nebyla stanovena kritéria pro posuzování látek a chybí dopadové studie eventuálního zákazu. Postup není
v souladu s postupem podle nařízení
REACH a vedl by k duplicitám v procesech a ke zvyšování nákladů výrobců
a organizací, a tedy i ke zhoršování konkurenceschopnosti s mimoevropskými
výrobci chemických výrobků a elektrozařízení.
Proti tomuto přístupu se vyjádřila
celá řada evropských asociací, z nichž
bych chtěl jmenovat Orgalime, která
hovoří za 33 federací se 130 tisíci společnostmi z oblasti výroby elektrických
a elektronických přístrojů z 22 členských států EU. Odvětví zaměstnává
10 mil. lidí a má roční obrat 1,427 miliard EUR. Druhou je CEFIC, který reprezentuje prostřednictvím národních chemických asociací a přímo kolem 27 tis.
společností v Evropě s 1,2 mil. zaměstnanci. Svaz chemického průmyslu ČR
v obdobném duchu informoval české
europoslance a Ministerstvo životního
prostředí ČR. Silné argumenty expertů
zvítězily nad politickým přístupem a při
definitivním hlasování o RoHS v prosinci nebyla příloha č. III s navrženým rozšířením o 30 látek schválena.
Při prvním čtení Nařízení o stavebních výrobcích (CPR) v EP dne 13. 9.
2010 se opět uváděly tři články (7, 11
a 49), článek 6.2 a příloha III., které
nejsou v souladu s platnými chemickými předpisy (REACH) a jejichž přijetím
by došlo ke zvyšování nákladů, zejména malých a středních stavebních firem. Proti tomuto postupu podalo dne
14. 10. 2010 pět celoevropských asociací, v čele s PlasticsEurope, nesouhlasné stanovisko spolu s návrhem na nové
znění rozporných článků CPR [24].
8 Závěr
Neprofesionální a často politicky motivované přístupy k ekologii v EU vedou k významnému zvyšování nákladů
na další a další studie, na konzultantské
posudky a zdražují výrobu produktů. Ty
se pak stávají nekonkurenceschopné
vůči výrobkům mimo EU.
Na příkladu PVC byl deklarován nákladný proces hledání nových přístupů
k výrobě a k aplikacím směrem ke zlepšení kvality životního prostředí. Tyto
bych chtěl shrnout do několika bodů:
● PVC není klasifikován jako nebezpečná látka podle nařízení
1272/2008 EC z 16. 12. 2008 (klasifikace, značení a balení látek);
● PVC není látka perzistentní, bio-akumulativní a toxická (PBT), nepatří
tedy mezi látky vzbuzující velmi vážné obavy (SVHC);
● PVC jako polymer nepodléhá nařízení REACH, avšak monomer vinylchlorid je registrován podle tohoto
nařízení;
● některá aditiva užívaná pro PVC jsou
pro některé aplikace (dětské hračky,
potraviny) klasifikována jako nebezpečná. Jejich užití odpovídá zdravotním a environmentálním předpi-
25
6.1.11 16:23
MATERIÁLY A VÝROBKY PRO STAVBY
sům. Např. ftaláty, které jsou navrženy do přílohy XIV nařízení REACH,
představují 20% podíl na spotřebě
změkčovadel PVC. Alternativní řešení náhrad se postupně realizují;
● odpad z PVC není klasifikován jako
nebezpečný, je úspěšně recyklován
a je možno jej bezpečně energeticky
využít. V rámci dobrovolné iniciativy
VINYL 2010 bylo doposud mechanicky zrecyklováno více než 700 000
tun odpadního PVC;
● návrh na zařazení PVC do přílohy III novelizovaného nařízení RoHS
2002/95/EC pro účely zákazu aplikací v elektrických a elektronických přístrojích je v rozporu s dříve schváleným nařízením REACH;
● PVC je udržitelný produkt pro udržitelné budovy.
9 Literatura
[1] KRČMÁŘOVÁ, V., Proč omezovat
používání PVC, www.pvc.arnika.org
[2] VÖRÖS, F., Logo PlasticsEurope –
plasty – materiály 21. století, www.
schp.cz – lišta plasty, 25. 8. 2008.
[3] VÖRÖS F., Rekordní rok 2007 –
Výroba plastů ve světě dosáhla 260
mil. tun, www.schp.cz – lišta plasty,
14. 11. 2008.
[4] www.spolana.cz
[5] LEITNER, H., DE GREVE, J. P.,
DANGIS, A., PVC Industry Position on RoHS, www.ecom.org, 8. 6.
2010.
[6] DANGIS, A., Social and economic impact assessment, www.vinyl2010.org, červenec 2010.
[7] Dokument o nejlepších dostupných technikách ve výrobě polymerů, www.eippcb.jrc.es, v češtině
na www.mpo.cz, listopad 2006.
[8] Index of Eco-profiles, www.lca.
plasticseurope.org.
[9] www.ecvm.org
[10] www.vinyl2010.org
[11] www.ec.europa.eu/environment/
waste/pvc/pdf/en.pdf
[12] www.ec.europa.eu/enterprise/sectors/chemicals/documents/competitiveness/index_en.htm#2-green-paper-and-studies-on-polyvinyl-chloride-(pvc)
[13] www.ec.europa.eu/enterprise/sectors/chemicals/documents/competitiveness/index_eu.htm
[14] VÖRÖS F., Stavebnictví a nová chemická legislativa, Tepelná ochrana
budov, 12, 2009, č. 6, s. 14.
[15] www.efsa.eu
[16] www.recovinyl.com
[17] e-mail: [email protected]
[18] www.eppa-profiles.org
[19] www.teppfa.org
[20] www.pe-international.com
[21] VOTOČKOVÁ, T., Environmentální
prohlášení o produktu (EPD), Tepelná ochrana budov, 13, 2010, č.
4, s. 14.
[22] VÖRÖS F., EPD pro tři kategorie
izolací EPS, Tepelná ochrana budov, 13, 2010, č. 4, str. 17.
[23] www.plasticseurope.org
[24] PlasticsEurope & 4 sdružení,
Cross-industry position on the proposel to include a list of hazardous
substances content in the declaration of performance of construction
products, listopad 2010.
Zhodnocení konference Dřevostavby v praxi 4
Conference Wooden buildings in practice 4 Review
Čtvrtý ročník odborné konference Dřevostavby v praxi, kterou pořádala společnost Rigips, s. r. o., proběhl ve dnech
11. – 12. listopadu 2010 v hotelu Skalský
Dvůr u Nového Města na Moravě.
Počet účastníků z projekčních a realizačních firem, specializujících se
na výstavbu dřevostaveb, dosáhl přibližně 270 osob. Průběh konference
i vysoký počet zájemců jasně potvrdil, že témata dřevostaveb s důrazem
na praktické zkušenosti stále více přitahují pozornost odborné veřejnosti.
Během dvoudenní konference proběhlo 22 přednášek a celou akci podpořilo 26 partnerů. Konference byla zařazena do projektu celoživotního vzdělávání ČKAIT a ohodnocena 2 kreditními
body.
Odborné přednášky se zabývaly aktuálními problémy při výstavbě dřevostaveb, vždy se zaměřením na praxi,
zkušenosti, správné a chybné postupy a návody na řešení. Z řady partnerských společností byly po celou dobu
konference k dispozici technici, kteří
26
TOB6 10.indd 26
představovali správná technologická řešení, ukazovali možnosti materiálů, produktů a nástrojů a také správných pracovních postupů.
Celý odborný program se setkal
s velmi kladným ohlasem. Přednášející
byli specialisté ve svých oborech a podělili se o své zkušenosti a poznatky
na vysoké úrovni. Důkazem zájmu o témata by jistě mohl být plný sál posluchačů i v pozdních odpoledních hodinách.
Na základě všech pozitivních ohlasů
společnost Rigips připravuje i pátý ročník konference Dřevostavby v praxi, která se bude konat v listopadu 2011. Více
informací naleznete na www.rigips.cz .
Přednáškový sál konference Dřevostavby v praxi 4 s přibližně 270 účastníky
TEPELNÁ OCHRANA BUDOV 6/2010
6.1.11 16:23

Podobné dokumenty

Stáhnout aktuální číslo Valašského chemika.

Stáhnout aktuální číslo Valašského chemika. ISBN deset cifer; počínaje 1. lednem 2007 byl rozšířen na třináct číslic, pro sjednocení s reprezentací ISBN v čárovém kódu a pro rozšíření kapacity systému. V souvislosti s prováděnými změnami byl...

Více

7-8/2014 - Plasty a kaučuk

7-8/2014 - Plasty a kaučuk ve spolupráci s Barum Continental spol. s r.o., B-Projekting spol. s r.o., Duslo a.s., Fakulta chemickej a potravinárskej technológie STU, Fakulta priemyselných technológií TnUAD, FATRA a.s., GRANI...

Více

2. PE trubky od firmy Gerodur

2. PE trubky od firmy Gerodur stavebníkům a uživatelům základní informace k tomu, aby mohli rozhodnout o výběru toho správného potrubního systému. Jsou zde popsány zásadní podmínky pro projektování a praktické použití. Účel pou...

Více

SFÉRA 09/2013

SFÉRA 09/2013 katastrof je skoro pravidlem, že Češi otevřou velkoryse své peněženky a poskytnou finanční podporu. Já nevnímám pomoc Japonsku jenom jako dar. Někdo by mohl namítnout, že by se Japonci bez naší fin...

Více

Rupert Sheldrake Morfická rezonance a kolektivní paměť

Rupert Sheldrake Morfická rezonance a kolektivní paměť Průběh druhé krystalizace bude ovlivněn procesem, který nazývám morfická rezonance; proces třetí krystalizace pak bude ovlivněn předchozími dvěma procesy a tak dále. Akumulativní paměť, kterou je m...

Více

kANAlIzAčNí systémy techNIcký mANuál

kANAlIzAčNí systémy techNIcký mANuál Součástí kanalizačních systémů jsou těsnicí prvky na bázi polymerních materiálů, pro které to platí rovněž. Skončení životnosti není skokové selhání celého řadu, ale možnost postupného růstu počtu ...

Více