Farmářské trhy - MikroInovace.eu

Farmářske trhy
Mikroregion Hrušovansko
Lucie Sommerová
FOND MIKROPROJEKTŮ
Brno, 2014
Farmářské trhy
Mikroregion Hrušovansko
Lucie Sommerová
2
F
ARMÁŘSKÉ
TRHY
Mikroregion Hrušovansko
Zdroj: Healdsburg's Farmers market opening day [online]. 2011 [cit. 2014-10-28]. Dostupné z:
https://www.flickr.com/photos/31779383@N07/5711225383
3
Obsah
1. Úvod ............................................................................................................................................................................. 5
2.
Analýza prostředí ......................................................................................................................................................... 5
3.
Struktura realizace farmářských trhů ........................................................................................................................... 6
4.
Organizační zajištění .................................................................................................................................................... 7
4.1
Výběr zodpovědné osoby za chod trhů................................................................................................................ 7
4.2
Vybrání vhodné lokality pro pořádání ................................................................................................................. 8
4.3
Zázemí farmářských trhů..................................................................................................................................... 9
4.4
Sehnání potenciálních farmářů/účastníků ............................................................................................................ 9
4.5
Karta prodejce ................................................................................................................................................... 10
4.6
Požadované dokumenty, informace pro prodejce a pořadatele ......................................................................... 11
4.7
Marketingová kampaň ....................................................................................................................................... 11
4.8
Doprovodné akce na trzích ................................................................................................................................ 12
4.9
Tržní řád/kodex farmářských trhů ..................................................................................................................... 12
5.
Právní podmínky ........................................................................................................................................................ 13
5.1
Sepsání písemné smlouvy s lokalitou, kde budou farmářské trhy pořádány ..................................................... 13
5.2
Smlouva s prodejci ............................................................................................................................................ 13
Finanční plán a možnosti ........................................................................................................................................... 14
6.
6.1
Předběžná kalkulace provozních nákladů .......................................................................................................... 14
6.2
Finanční zdroje .................................................................................................................................................. 14
6.3
Další finanční zdroje ......................................................................................................................................... 15
6.4
Rezervy ............................................................................................................................................................. 16
7.
Hygienické podmínky ................................................................................................................................................ 16
7.1
Zázemí farmářských trhů................................................................................................................................... 16
7.2
Hygienické podmínky pro plynulý chod trhů (instituce) ................................................................................... 16
8.
Závěr a doporučení ..................................................................................................................................................... 16
9.
Konkrétní kalkulace a rozmístění farmářských trhů .................................................................................................. 17
9.1
Kalkulace........................................................................................................................................................... 17
9.2
Rozmístění farmářských trhů na příkladu Hrušovan nad Jevišovkou ............................................................... 18
9.3
Průzkum návštěvnosti farmářských trhu: Proč je lidé navštěvují? .................................................................... 19
10.
10.1
11.
Přílohy ................................................................................................................................................................... 19
Kodex farmářských trhů .................................................................................................................................... 19
Zdroje .................................................................................................................................................................... 21
4
1. Úvod
V posledních letech se začínáme stále častěji setkávat s aktivnějším prosazováním a popularizací regionů v České
republice. Tato propagace může probíhat v závislosti na kulturním vyžití regionu, tradičními zvyky regionu či propagaci
místních produktů apod., zkrátka zatraktivnit prostředí regionu a to nejen pro turistické vyžití. I mikroregion
Hrušovansko, který se nachází v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji, měl zájem o propagaci dobrého jména svého
regionu.
Na základě toho vznikla i tato práce, která se zabývá analýzou pořádáním farmářských trhů a náležitostí, které jsou pro
plynulý chod nezbytné. Cílem celé práce bylo shromáždit poznatky o chodu farmářských trhů, povinností pro pořádání a
ze zkušeností pořadatelů, které se již touto aktivitou zabývali, vybrat podstatné a důležité informace a poskytnout
mikroregionu určitý návod, jak se pořádání farmářských trhů zhostit. Celý koncept práce byl zasazen do prostředí
mikroregionu a byla vybrána i konkrétní místa pro zobrazení určitých náležitostí.
Farmářské trhy dávají mikroregionu příležitost podpořit místní zemědělce, výrobce, turistický ruch, občany všech
věkových skupin a to jak pomocí čerstvých domácích potravin, které jsou pro region typické či v regionu byly
vyprodukovány, tak i například pomocí tematického doprovodného programu, který doplní celý koncept trhů. Vzhledem
ke stále zvyšující se atraktivitě farmářských trhů se dá předpokládat, že poptávka po této aktivitě se může nadále
zvyšovat z čehož i mikroregion Hrušovansko může profitovat. Vzhledem k výhodné pozici regionu a zkušeností se
spoluprací s rakouským regionem, se pro něj stává určitou výhodou při navázání kontaktu pro spolupráci s regionem
Land um Laa i při pořádání farmářských trhů a tím nadále posunout hranici možností konání trhů a nabídnout účastníků i
produkty rakouských sousedů. Tato možnost
2. Analýza prostředí
Mikroregion Hrušovansko se nachází na pomezí rakouských hranic v okrese Znojmo. V jeho bezprostřední blízkosti se
nachází turisticky oblíbená oblast Mikulovsko, proslavená svou vinařskou tradicí. Největší obec mikroregionu
Hrušovansko je od samotného centra znojemského okresu vzdálena přibližně 30km. Samotnými Hrušovany nad
Jevišovkou vede silnice druhé třídy, která vytváří přímé spojením s rakouským městem Laa an der Thaya. Tato silnice
druhé třídy je v bezprostředním spojení se silnicí první třídy, která je svedena na rychlostní silnici směrem do centra
jihomoravské metropole. Všechny výše uvedené aspekty činní s mikroregionu dopravně velice dobře dostupné místo,
které je navíc obklopeno turisticky atraktivními regiony. Samotný mikroregion je propleten hustou sítí cyklistických
stezek, díky kterým navštíví mikroregion i cyklističtí nadšenci či alespoň mikroregionem při své projedou. I tento fakt
může být přínosný pro zvýšení popularity a návštěvnosti farmářských trhů. Pokud jde o přádání farmářských trhů jak
5
v mikroregionu, tak i mimo něj, nejbližší farmářské trhy probíhají v Hodoníně, Brně či v Kravsku (obec nedaleko
Znojma).1
3. Struktura realizace farmářských trhů
ORGANIZAČNÍ
FUNKČNÍ
ČASOVÁ
• Zapojení další subjektů (MAS, soukromý sektor, kraj,...)
• Manažer trhu
• Lokalita
• Zázemí
• Tržní řád
• Prodejci
• Doprovodné akce
• Marketing
• Finanční plán a možnosti
• Zajištění vzhledem k institucím
• Smlouva - prodejci, lokalita
• Poplatky za účast
• Seznam prodejců
• Povinné dokumety proprodejce (živ. list, zdravotní průkaz,...)
• Informace pro prodejce - Za jakých okolností mohou nabízet své zboží
na trzích
• Termíny konání
• Provozní doba pro veřejnost
• Provozní doba pro proprodejce
Zdroj: Za vínem do Velkých Pavlovic. 2013.
1
Farmářské trhy: Největší přehled v ČR [online]. 2011 [cit. 2014-10-28]. Dostupné z: http://www.nalok.cz/farmarsketrhy
6
4. Organizační zajištění
Na pořádání farmářských trhů a na jejich realizaci, by měl
vyjádřit názor každý starosta obce, která spadá
pod
mikroregion Hrušovansko, pokud již tak nebylo učiněno. A to
především v případě, kdy se bude na spolufinancování podílet
jak mikroregion, tak i konkrétní obec.
Další důležitou součástí dohody je domluva o spolupráci s
dalšími subjekty, kteří se budou na projektu podílet. Tato
spolupráce může být navázána se subjekty soukromého
Zdroj: Smer zamietol návrh na zníženie DPH za
čerstvé potraviny. 2014.
sektoru, krajem, MAS, sponzory, EU apod. Výše zmíněné
subjekty mohou být nápomocni jak z hlediska finančního zajištění, tak i v rámci organizace či propagace trhů.
Výběr zodpovědné osoby za chod trhů
4.1
Pro lepší chod a celkovou organizaci farmářských trhů, především při vyjednávání s potencionálními prodejci či
institucemi, je vhodné zvolit kontaktní osobu, která bude mít vše v kompetenci a bude zodpovídat za bezproblémový
chod celé akce.
Úkoly manažera
Úkoly manažera




1.
Finanční zajištění chodu
farmářských trhů
2.
Lokalita
3.
Technické zabezpečení
4.
Tržní řád
Stanovení rozpočtu
Kalkulace nákladů
Dotace
Sponzoři
Viz. Subkapitola 3.2
 Sociální zařízení
 Zdroj elektřiny
 Zdroj pitné vody
 Svoz odpadu
Viz. Subkapitola 3.9
5.
Marketing
Viz. Subkapitola 3.7
6.
Plánek trhu
7.
Karta prodejce
8.
Rady pro prodejce
9.
Prodejci
Viz. Subkapitola 9.2
 Evidence prodejců a nabízeného zboží
 Specifické požadavky k prodeji
 Prodejci s registrací
 Prodejci bez registrace
 Seznam potenciálních účastníků
10. Doprovodný program
Zdroj: vlastní
7
Vybrání vhodné lokality pro pořádání
4.2
Jelikož se farmářské trhy týkají prodeje především regionálních potravin, čili potravin z MR Hrušovansko a blízkého
okolí, je proto vhodné zvolit nejdostupnější lokalitu a to jak pro návštěvníky, tak i pro prodejce.
Konkrétní lokalita by měla být zvolena i na základě dobré dopravní dostupnosti (osobní automobil, vlak, autobus,
MHD, kolo, pěší,..), avšak tato podmínka není zásadní. Je vhodné, aby tuto podmínku pořadatel zvážil, jelikož,
dobře strategicky zvolené místo dokáže ovlivnit návštěvnost trhů a tím i jejich popularitu, což je pro trhy přínosné
zejména v počátcích.
Pro usnadnění výběru vhodné lokality, může pořadatel čerpat z historie. Tedy pokud je známo, kde se v daném
regionu trhy již konaly, zkusit toto místo znovu analyzovat a na základě toho obnovit pořádání trhu v této lokalitě.
Pořadatel má nadále možnost výběru v charakteru prostředí. Což znamená, že trhy mohou být pořádány na otevřené
ploše, jako je náměstí, prostory továrny, prostory soukromé farmy apod. či zvolit prostor zastřešený.
Pro konkrétní termíny konání trhů by měla být zabezpečena parkovací plocha pro veřejnost i prodejce a to nejlépe
v bezprostřední vzdálenosti trhů.
(Vzhledem k úzké spolupráci s rakouským regionem Land um Laa, by mohla být v budoucnu navázána spolupráce i
oblasti farmářských trhů. Propojení dvou různých kultur, potravin a produktů by mohlo být unikátní záležitostí, která
osloví jak prodejce, tak i veřejnost. Proto by při výběru vhodné lokality měla být i tato možnost zohledněna
z hlediska vzdálenosti či dobré dopravní dostupnosti od rakouských hranic.
Další podmět, který ovlivní výběr lokality, je cílová skupina, na kterou je akce zaměřena a její „potřeby“.
V následující tabulce jsou uvedeny náležitosti, které by neměly být opomenuty při výběru lokality.
VÝBĚR LOKALITY
Požadavky
1.
Venkovní vs. zastřešený
prostor
Záleží na možnostech lokality, charakter akce
2.
Dostupnost
Dobře dostupná lokalita pro účastníky (veřejná doprava, pěšky, kolo,….); dobrá
dostupnost i pro region Land um Laa
3.
Zásobování
Pro jednodušší manipulaci prodejců s nabízeným zbožím
4.
Úklid
Dobrá dostupnost z hlediska úklidových prací před a po ukončení celé akce
(stánky, soc. zařízení, odpad,….
5.
parkovací místa
Zajistit parkovací místa v bezprostřední blízkosti tržiště (zásobování, dostupnost)
6.
Energie
Bezproblémový přívod energie
7.
Zdroj pitné vody
8.
Bezbariérový přístup
9.
Sociální zařízení
Záleží na pořadateli
10. Posezení
Vhodné při prodeji potravin, které jsou připravovány ihned ke konzumaci
11. Budoucí spolupráce
rakouský region Land um Laa
Zdroj: vlastní
8
4.3
Zázemí farmářských trhů
Pořadatel musí zajistit zdroj
pitné
vody,





toalety,
kontejnery a jejich svoz.
Pokud
prodejci
budou
nabízet
různé
druhy
Pitná voda
Toalety
Zdroje elektrické energie
Kontejnery na komunální odpad
Prodejní stánky pro farmáře
občerstvení, tak by bylo
vhodné zajistit i posezení pro návštěvníky. Prodejní stánky může zajistit
sám pořadatel či si každý prodejce může zvolit svůj vlastní. Konkrétní
požadavky ke vzhledu, umístění, udržování čistoty, označení a prostoru
Zdroj:Early pickings [online]. 2012 [cit. 2014-1028]. Dostupné z: https://www.flickr.com
mezi stánky, by měly být uvedeny v tržním řádu a každý potenciální
prodejce by s nimi měl být seznámen.
4.4
Sehnání potenciálních farmářů/účastníků
Farmářské trhy by měly sloužit k prodeji a propagaci potravin,
výrobků či služeb, které jsou pro tuto oblast typické, proto je
vhodné primárně oslovit prodejce z lokality, ve které budou
trhy pořádány či v její bezprostřední blízkosti.
Před vyhotovení seznamu a oslovením, by měl pořadatel
zvážit, jaké potraviny chce na trhu nabízet a podle toho oslovit
konkrétní potenciální prodejce. Nadále bude vyhotoven
seznam, který bude obsahovat prodejce z dané lokality, kterým
Zdroj: Náš GRUNT. 2009-14.
bude nabídnuta účast na trzích. Primární odezvy od prodejců nemusí být četné, proto by bylo vhodné oslovit i
prodejce za hranicemi mikroregionu a to nejlépe z oblastí, které s lokalitou úzce sousedí.
S oslovováním by se mělo začít ve značném předstihu, nejlépe
hned po vyjednání místa konání, sestavení tržního řádu a
JAK OMEZIT PODVODNÉ
FARMÁŘE:
zabezpečení celého zázemí pro plynulý a bez problematický

chod. Pro vybrání spolehlivých farmářů, by měly sloužit níže
uvedené seznamy, které jsou dostupné online.





Eliminace nevyhovujících produktů
předem, pečlivý výběr farmářů i
jejich výrobků
Smluvní stanovení podmínek – viz.
Tržní řád
Neustálá kontrola trhu
Kontrola a zpětná vazba od zákazníků
Přehled prodejců a produktů
Označení prodejního místa
9
Příklady online seznamů farmářů:





http://www.adresarfarmaru.cz/
http://www.ceskyfarmar.cz/
http://nalok.cz/farmy
http://www.tvujfarmar.cz/farmari
http://biospotrebitel.cz/chci-koupit-bio
Zdroj: Farmářské potraviny se poznají „po čuchu“. 2009-14.
Už jen samotná registrace farmáře do těchto seznamů zaručuje jeho relevantnost a iniciativu vejít do povědomí
zákazníků. Další spolehlivým zdrojem je vlastní zkušenost s farmářem na základě spolupráce v minulosti. Pokud se
nám potenciální prodejci přihlásí k účasti z vlastní iniciativy, již tento akt zaručuje zájem prodejce na účasti, avšak u
těchto prodejců by pořadatel měl dbát větší pozornost na plnění všech náležitostí, které jsou pro účast na trzích
nezbytné.
4.5
Karta prodejce
Pro
snadnější
mezi
komunikaci
prodejcem
a
organizátorem akce slouží
karta
prodejce.
Zde
je
prodejce veden pod svým
jménem a produkty, které na
trzích chce nabízet. Nadále
tato karta obsahuje i speciální
požadavky prodejce k prodeji
svých produktů, které jsou
nezbytné pro jeho účast na
trzích.
10
Zdroj: vlastní
Požadované dokumenty, informace pro prodejce a pořadatele
4.6
Při oslovování potenciálních prodejců můžeme také
předpokládat, že obdržíme zpětnou vazbu od
A. Prodejci s registrací


prodejců/farmářů, kteří se v minulosti podobné akce
nezúčastnili, proto by bylo vhodné, ku prospěchu obou stran,
je o všech podstatných náležitostech informovat a tím

Živnostenské oprávnění
Registrace u Státní zemědělské a
potravinářské inspekce
Krajská veterinární správa
předejít možným
Desatero KVS
Informace o prodeji pro registrované subjekty
SVS
komplikacím. Na
webových stránkách či
v příloze tržního řádu by
proto měl být poskytnut
B. Prodejci bez registrace
dokument, který shrnuje

podstatné náležitosti pro
prodej svých produktů.

Zdroj: Photoxpress [online]. 2009-11 [cit.
2014-10-28]. Dostupné z:
http://www.photoxpress.com/
Prodej ze dvora – informace pro
prodejce bez registrace
Jak na prodej ze dvora
Marketingová kampaň
4.7
Další podstatnou část tvoří propagace farmářských
trhů. Akce by měla být propagována ve značném
Kalkulace nákladů na propagaci
předstihu, avšak nejlepší propagací trhů vždy bude
Propagace/cena
osobní doporučení účastníků či návštěvníků. Tedy

či správce web. Stránek MR
časem si udělá každý farmářský trh nejlepší reklamu
sám svým charakterem. Pro prvotní pořádání je však


Propagace může proběhnout formou:
možností je vyhranění konkrétní sekce na
webových stránkách MR či mít zde alespoň
na
samostatnou
webovou
stránku
Reklama v celostátních novinách –
např. Znojemský deník - cena za
webových stránkách mikroregionu, jednou z
odkaz
Článek v měsíčníku/ individuální cena
každé lokality
vhodné marketingovou kampaň uspořádat

Webové stránky/ mzda zodpovědné osoby
1mm/sl. vč. barvy/ 9 Kč

Leták A5 tvorba/ 5 400 Kč

Leták A5 výtisk 10 000 ks/ 16 000Kč
(1,6Kč/ks)
farmářských trhů.

Plakáty A2 50 ks/ 1 600Kč (1ks/32Kč)

Sociální sítě/ mzda pracovníka

měsíčníky, které jsou vedeny v obcích mikroregionu

Billboardy na pozemcích MR Hrušovansko

Propagace na akcích pořádané MR či MAS

reklama v novinách (noviny vedené pro Jihomoravská kraj,….

plakáty

letáky

reklama na sociálních sítích
11
4.8
Doprovodné akce na trzích
Pro zatraktivnění trhů a možné přilákání
prodejců či zákazníků může být k určitému
tradičnímu dni či období pořádán i
doprovodný
program,
který
by
byl
tematicky vázán k dané události. Další
variantou doprovodného programu může
být i ukázka lidových řemesel, divadlo,
koncerty či program pro děti.
Zdroj: vlastní
Doprovodné akce
Workshop
Výstavy
Ukázka řemesel (pletení košíků, patchwork, výroba
šperků, loutkářství, řezbářství, drátování, včelí vosk,
paličkování, apod.)
Zvířata, regionální potravina, bio produkt,…
Hudební program
Tematický den
Vánoce, Velikonoce, hody, vinobraní, přiblížení tradice,
dětský den,…
Tržní řád/kodex farmářských trhů
4.9
Podle kodexu farmářských trhů by měl tržní řád
obsahovat, alespoň jeho minimum, které je v něm
uvedeno (viz. Příloha). Pokud na trhu budou nabízeny
i živočišné produkty, měl by být tržní řád schválen i
Státní veterinární správou resp. Krajskou veterinární
správou, která se touto problematikou zabývá.
Konkrétní podoba tržního řádu záleží na pořadateli.
Jsou však některé důležité oblasti, které by neměly být
opomenuty.

Vymezení základních pojmů
Zdroj: 1Fresh vegetables [online]. 2009 [cit. 2014-10-28]. Dostupné z:
www.flickr.com
o
Co je to tržiště
o
Vymezení prostoru tržiště
o
Informace o prodejním stánku – zda zřizovatel má své stánky či prodejce musí mít vlastní a případné
náležitosti pro užití vlastního stánku
12
o

Kdo je provozovatelem trhů + zodpovědná osoba
Prodejní sortiment
o
Co se smí a nesmí prodávat – prodej především regionálních potravin, koření, ovoce a zeleniny, maso,
ryby, rukodělné či řemeslné výrobky apod.
o
Uvádění původu zboží; při prodeji biopotravin mít k nahlédnutí i příslušný certifikát
o
Pokud se daného místa bude týkat zákaz konzumace alkoholu na veřejném prostranství, je potřeba toto
nařízení zde zmínit či zmínit výjimku pro dobu trvání trhů
o

Zmínit např. vyloučení prodeje importovaných výrobků
Vymezení prodejního stánku a prodejního místa
o
Uvedení podmínek týkající se prodejních stánků – rozložení/složení, odvoz a v čí režii se vše odehraje,
uvést čas vyklizení pronajatého místa
o
Užívání místa, opravy stánku, rozestupy mezi stánky

Doba prodeje a využití prodejního místa - dny+ hodina; např. povinnost účasti po celou dobu konání trhů

Pravidla pro udržování čistoty a bezpečnosti

Poplatky za účast

Pravidla k zajištění řádného provozu
5. Právní podmínky
5.1
Sepsání písemné smlouvy s lokalitou, kde budou farmářské trhy pořádány
Po vybrání konkrétní lokality, která splňuje požadavky pro
konání trhů, je zapotřebí sepsat písemnou smlouvou
s příslušným orgánem lokality, která bude trhy pravidelně
hostit. Ve smlouvě musí být uvedeny náležitosti týkající se
pronájmu
prostoru,
zásoby
energie,
hygienických
podmínek a zajištění sociálního zařízení, prostoru pro
uskladnění nezbytných věcí pro chod trhů, zdroj pitné
Zdroj: DRAGHICI, Christian. Still life with dairy products, milk,
vody, parkovací místa, zajištění kontejnerů a jejich svozu cheese and eggs on a wooden background [online]. 2013-14 [cit.
apod. Nadále tato smlouva může obsahovat doložku o
2014-10-20]. Dostupné z: www.shutterstock.com
spolupráci lokality při propagaci, organizaci, finančním zajištění trhu apod.
5.2
Smlouva s prodejci
Jako prevence před případnými neshodami s prodejci by se měla uzavřít písemná
smlouva mezi provozovatelem a prodejcem. Tato smlouva by měla dosáhnout
toho, že prodejci budou dodržovat tržní řád, resp. Potvrdí, že jsou s ním a
případnými sankcemi seznámeni. Pokud dojde např. k zapůjčení prodejního stánku
od provozovatele, budou touto formou ošetřeny případná poškození.
13
Zdroj:Puzzle-puzzle.cz [online]. 2014 [cit. 2014-10-20].
Dostupné z: www.puzzle-puzzle.cz
Ve smlouvě může být uvedena i část, která se bude týkat
cen zboží. Provozovatel by měl být seznámen s cenami
produktů na trzích, a dbát na to, aby nedocházelo k jejich
úmyslnému nadsazování či nadhodnocování.
Jako další pozitivum této smlouvy může být deklarace
prodejního místa konkrétnímu prodejci a tudíž zajištění
pravidelné účasti na trhu. V této smlouvě by měl
prodejce být také seznámen s konkrétními poplatky za
účast na trhu, tržním řádem a dalšími technickými
náležitostmi pro bez problematický chod trhu.
Zdroj: flickr.com
6. Finanční plán a možnosti
6.1
Předběžná kalkulace provozních nákladů
Po určení konečné částky, určené pro provoz trhů,
by měla nastat část kalkulace provozních nákladů a
nákladů, které jsou nezbytné pro řádný chod akce.
Náklady mohou přesahovat finanční objem, který
byl prvotně plánován. Tato část může být
financována
prostřednictvím
peněz





získaných
z dotací, od sponzorů či se pořadatel může
rozhodnout navýšit uvolněné finanční prostředky.
6.2
Kalkulace nákladů





Mzdové náklady odpovědné osobě
Marketing
Pronájem místa
Pronájem parkoviště
Náklady na zhotovení prodejních stánků a
posezení + pronájem místa na jeho
skladování
Energie
Pitná voda
Údržba
Svoz komunálního odpadu
Mzdové náklady pro
pořadatele/pořadatelskou službu (úklid,
dozor,..)
Finanční zdroje
Zdroje financování
Finanční prostředky mohou pocházet od více
subjektů,
které
se
pro
spolufinancování
rozhodnou. V tomto případě však záleží na tom,
jaké budou mít trhy charakter, resp. na jakém
místě budou pořádány apod. Pokud se pořadatel
Mikroregion
Obec
Kraj
EU
MAS
Sponzoři
Soukromé subjekty
rozhodne pro pořádání ve více lokalitách MR,
14
finanční prostředky získané z dotací (kraj, EU,..) bude moc přerozdělit či naopak čelit tomu, že se v jedné lokalitě
naskytne větší příležitost pro spolufinancování konkrétního trhu (sponzoři, soukromé subjekty, obec apod.)
Pro rok 2014 Jihomoravský kraj nevyhlásil žádný dotační program na podporu toho druhu aktivit. Avšak subjekt
může zažádat o tzv. Individuální dotaci JMK, která byla vyhlášena pro rok 2014.2
Poslední program, který byl vyhlášen Ministerstvem životního prostředí na pořádání farmářských trhů, proběhl
v roce 2011. Tato podpora probíhala v rámci Revolvingového programu a žádost o tento grant mohly posílat buď
obce či neziskové organizace, které se pořádáním trhů zabývaly. 3
6.3
Další finanční zdroje
Pořadatel může dále zvážit zapojení další subjektů, kteří
se mohou na financování trhů podílet. Oslovit může
soukromé subjekty, které se mohou na financování
podílet jak formou sponzoring, tak i činností jinou.
Nadále se může spoluúčastnit MAS, ve kterém se MR
Hrušovansko nachází, výše zmíněný Jihomoravský kraj
či pořadatel může zažádat o dotaci od Evropské unie.
Operační programy Evropské unie na období 2014 –
2020 jsou již známé, avšak jejich konkrétní výzvy jsou
Zdroj: Profimedia.cz [online]. 2014 [cit. 2014-10-20]. Dostupné
ve stádiu sestavování. K jejich schválení dojde nejdříve z: http://www.profimedia.cz/
koncem roku 2015.
Proto je zatím pouze možné navrhnout operační program, ze kterého tato dotace může být čerpána. Nejvhodnější
z nich je Program rozvoje venkova, který „umožní vytvořit
podmínky pro růst konkurenceschopnosti zemědělských a
potravinářských
.potravinového
podniků,
napomůže
lepší
organizaci
řetězce, včetně zpracovávání zemědělských
produktů a jejich uvádění na trh“4
Zdroj: Program rozvoje venkova 2007–2013. 2009-2013.
Dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje [online]. 2013 [cit. 2014-10-29]. Dostupné z: http://dotace.krjihomoravsky.cz/Grants/1964-506-Individualni+dotace+JMK+2014.aspx
2
3
4
Program rozvoje venkova.Strukturalni-fondy.cz [online]. 2013 [cit. 2014-10-11]. Dostupné z: http://www.strukturalnifondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacni-programy/Program-rozvoje-venkova
15
6.4
Rezervy
Pro případ nenaplnění finančního plánu za dané období, by měla být navrhnuta určitá opatření, která bude tyto
ztráty pokrývat. Pořadatel by měl mít zajištěny finanční zdroje, které budou ochotny tyto ztráty spolufinancovat i
přes záporný „zisk“. Pro zjištění pozitiv a negativ pořádání trhů i v této situaci by bylo vhodné sestavit SWOT
analýzu, která identifikuje, zda se vyplatí farmářské trhy nadále pořádat. Jelikož z větší části farmářské trhy
nebudou ziskové, proto by měly být zváženy všechny klady a zápory, které farmářské trhy přináší.
7. Hygienické podmínky
7.1
Zázemí farmářských trhů
Pro splnění všech náležitostí, týkající se hygienických podmínek pro konání
trhu, by město či provozovatel musí zajistit přísun vody (teplé/studené), WC,
přípoj energie (při prodeji živočišných potravin), kontejnery a jejich svoz.
7.2
Hygienické podmínky pro plynulý chod trhů (instituce)
Z hlediska potravin a jejich prodeje by provozovatel měl konzultovat povinné
náležitosti s institucemi k tomu určenými. Výsledky tohoto jednání slouží
k sestavení konkrétních bodů v tržním řádu, které povedou k případnému
zamezení veškerých komplikací z hlediska kontrol apod. Pokud se naskytne
možnost návštěvy osoby z některé instituce, bylo by vhodné tuto možnost
využít, aby tato osoba konkrétně upozornila prodejce na případné nedostatky u
prodávaného zboží.
Zdroj: flickr.com
8. Závěr a doporučení
Cílem celého projektu je obnovit tradici místních/regionálních potravin, návrat k prodeji produktů vlastní výroby se
zárukou kvality a čerstvosti. Trhy by měli sdružovat určitou komunitu prodejců a vytvořit společně s tematickým
doprovodným programem příjemnou atmosféru, na kterou se budou rádi vracet nejen návštěvníci, ale i prodejci.
Výběr dostupného a atraktivního místa zaručí farmářským trhům částečný úspěch. Hrušovasnko má výhodu, že se
nachází vedle atraktivní oblastí Mikulovsko a díky spolupráci s rakouským regionem Land um Laa se můžou tyto
aspekty stát pro pořádání farmářských trhů přínosné a v ČR ojedinělé.
Zezačátku záleží na dobrém organizačním zajištění a tvorbě dobrého jména trhů, což se zejména může stát přínosné
pro následovnou širší účast prodejců. Dobré organizační zajištění a dobrá marketingová kampaň jsou
v prvopočátcích pořádání důležité, postupem času si však trh vybuduje své jméno sám a na jeho propagaci nebude
muset být brán takový důraz.
S dobrou organizací a prostředím pro veřejnost souvisí i „zázemí trhů“. Sepsání tržního řádu a jeho schválení u
krajské veterinární správy, uzavření smlouvy s lokalitou, kde budou trhy pořádány, zajištění zdroje energie, pitné
16
vody, soc. zařízení atd. Důležitá je i kontrola nad prodejci, jestli plní všechny náležitosti jak z pohledu institucí, tak
z hlediska účasti na trhu a v souladu s jeho tržním řádem.
Všem výše uvedených podmínek pro plynulý chod předchází zajištění zdrojů financování. Pořadatel má více
možností, kde může finanční prostředky zajistit. Mezi spoluúčastníky pro financování pořadatel může zařadit např.
lokalitu, kde FT Budou pořádány, MR, MAS, Jihomoravský kraj, soukromé subjekty či EU. Při zvážení budoucí
spolupráce s rakouským regionem se může částečně na financování podílet i on či sehnat další alternativy
finančních prostředků.
9. Konkrétní kalkulace a rozmístění farmářských trhů
9.1
Kalkulace
Druh reklamy:
Webové stránky
Článek v měsíčníku
Tvorba plakátu
Reklama v novinách
Výtisk letáků
Banerové reklamy na
pozemcích mikroregionu
Reklama na událostech
konaných MR
Hrušovansko, MAS
Hrušovansko
Celkem:
Komentář:
Webové stránky mohou být vytvořeny:
 Osobou, která spravuje webové stránky
mikroregionu
 Osoba, pověřená ke správě farmářských trhů
 Externí firma
Reklama může být uveřejněna v měsíčnících, které jsou
publikovány v obcích MR či MAS Hrušovansko
Plakát může být vytvořen:
 Odpovědnou osobou za chod trhu
 Externí firmou
Reklama může být uveřejněna v celostátním vydání
týdeníku, který je vydáván v Jihomoravském kraji, konkrétně
např. ZNOJEMSKÝ DENÍK
50 000 Ks
Banerové reklamy mohou být vystaveny na pozemcích MR
Hrušovansko; 300 ks
Propagace farmářských trhů mohou proběhnout i formou
propagace na akcích, které jsou konané MR Hrušovansko či
MAS Hrušovansko
Kalkulace:
5 000Kč
Zdarma v rámci
spolupráce,
kompenzace reklamou
na trzích apod.
5 400 Kč
10 000 Kč
12 878 Kč
8 623Kč
Cca 42 000Kč
Výše uvedené ceny nebyly vybírány z hlediska nejvýhodnější nabídky trhu a jsou pouze orientační. Avšak mnohé z nich
by mohly činit poloviční částku při zapojení lidí, kteří nejsou odborníci z praxe. Jsou tím myšleni především absolventi,
kteří by touto formou mohly dostat příležitost vyzkoušet si své schopnosti v praxi a získat cenné zkušenosti.
Druh zisku:
Poplatek za účast
Vstupné
Sponzoring
Komentář:
Tento poplatek může a nemusí být stanoven, vždy bude záležet na pořadateli.
PŘ.: 50 Kč/osoba; 20 prodejců
Vstupné může být na trhy buď povinné, dobrovolné či vstup může být zcela
volný
PŘ.: 10 Kč/osoba;
Pořadatel může oslovit jakéhokoliv partnera, který se bude farmářských trhů,
Kalkulace:
1000 Kč
8 000Kč
17
Obec
MAS
MR
Soukromé subjekty
na kterých se bude finančně podílet
Obec se může na účasti podílet například poskytnutím bezplatného pronájmu
prostor, na kterém budou trhy konány
zvýšení příležitosti turistického ruchu apod.
Příležitost zviditelnění mikroregionu, zvýšení turistického ruchu, atd.
Možnost reklamy na trzích, příležitost zviditelnění se apod.
Celkem:
9.2
9 000Kč
Rozmístění farmářských trhů na příkladu Hrušovan nad Jevišovkou
Zdroj: maps.google.com
Zdroj: vlastní
18
9.3
Průzkum návštěvnosti farmářských trhu: Proč je lidé navštěvují?
V roce 2012 byl výzkumným týmem GeoQol proveden výzkum o motivace zákazníků navštěvovat a nakupovat na
farmářských trzích. V tomto dotazníkovém šetření bylo osloveno 444 respondentů, jejich průměrný věk byl 39,7 let a
z toho bylo 72% žen a 28% mužů. Oslovení respondenti pocházeli především ze tří členných domácností mající dítě do
15 let. Výsledky výzkumu jsou uvedeny v následujícím grafu.5
Zdroj: Nalok.cz
10. Přílohy
10.1 Kodex farmářských trhů
Definice farmářských trhů
Farmářské trhy (sedlácké, selské, zemědělské trhy apod.) jsou forma prodeje zemědělského a potravinářského zboží pro
občanskou veřejnost, jejímž cílem je:
• podpora malých a středních zemědělských pěstitelů, chovatelů, zpracovatelů a výrobců potravin;
• zásobování občanů čerstvými zemědělskými plodinami a potravinami převážně českého a regionálního původu;
• vytvoření nového společenského prostoru, který vedle prodeje zemědělského zboží slouží k setkávání lidí, přiblížení
městských obyvatel zemědělské sezóně a přírodním cyklům;
30% návštěvníků farmářských trhů je používá pro své pravidelné zásobování namísto tradičních obchodů.
In: Nalok.cz[online]. 2012 [cit. 2014-10-31]. Dostupné z: http://www.nalok.cz/napoveda/zakaznici/farmarske-trhy-slouzipro-pravidelne-zasobovani
5
19
• oživit vybrané prostory měst a zlepšit jejich atmosféru.
Farmářské trhy se konají ve veřejně oznámené časové periodě, zpravidla pod otevřeným nebem a prodej na nich se řídí
předem oznámeným a vyvěšeným tržním řádem, který vychází ze vzorového tržního řádu a z dispozic jednotlivých měst.
Kodex farmářských trhů
Předmětem prodeje na Farmářských trzích může být pouze zboží, které tematicky odpovídá charakteru Farmářských trhů
a vychází z české tradice, a to zejména z tradice pěstování plodin, chovu hospodářských zvířat a výroby potravinářských
produktů.
Tento „kodex farmářských trhů“ má přispět k lepší orientaci spotřebitelů, kde základním kritériem musí být pro
spotřebitele jistota o původu, kvalitě a hygienické nezávadnosti nabízených farmářských produktů.
1. Prodávané zboží na „farmářských trzích“ pochází od farmáře nebo výrobce potravin (dále jen farmář), který garantuje
původ prodávaného zboží z vlastních zdrojů a je schopen tento původ při prodeji prokázat.
2. Farmáře může při prodeji zastupovat jeho rodinný příslušník, nebo osoba, s kterou má farmář uzavřenou smlouvu nebo
písemné pověření.
3. Provozovatelé farmářských trhů a farmáři u nabízeného zboží dodržují a splňují základní legislativní požadavky
(mimo jiné www.szpi.gov.cz; www.svscr.cz).
4. Provozovatel farmářských trhů preferuje zejména farmáře, kteří prodávají zboží z daného regionu. O prodeji zboží z
ostatních regionů ČR, eventuálně z příhraničních oblastí rozhoduje provozovatel.
5. V rámci tzv. „doplňkového prodeje“ mohou provozovatelé farmářských trhů poskytnout místa i jiným prodejcům. V
případě, že se jedná o zahraniční zboží je u něj nutné označit zemi původu.
6. Provozovatel „farmářského trhu“ který se hlásí k principům „Kodexu farmářských trhů“ zajistí označení vlastním
jednotným a viditelným logem ty stánky prodejců, kteří splňují body 1 a 2 „Kodexu farmářských trhů“.
7. Provozovatel farmářského trhu je povinen umístit znění „kodexu farmářských trhů"na viditelném místě při konání
farmářských trhů (například u vstupu na tyto trhy nebo na každém stánku u prodávajícího, u tržního řádu apod.).
8. Každá osoba (spotřebitel, farmář, prodejce, inspektor), která se domnívá, že došlo či dochází k prodeji zboží v rozporu
s „Kodexem farmářských trhů“ (např. zboží evidentně nepochází z farmy a je nakoupené ve velkoskladu atd.) má
20
právo upozornit na tento stav provozovatele farmářských trhů. Provozovatel farmářských trhů je povinen
neprodleně zajistit nápravu (minimálně formou odebrání loga jednotného označení stánku).6
11. Zdroje
Farmářské trhy mají svůj kodex, pomůže jim posílit důvěru zákazníků. In: DVOŘÁČKOVÁ, Tereza. EAGRI [online].
2011 [cit. 2014-09-22]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2011_farmarske-trhymaji-svuj-kodex-pomuze.html
Program rozvoje venkova.Strukturalni-fondy.cz [online]. 2013 [cit. 2014-10-11]. Dostupné z: http://www.strukturalnifondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacni-programy/Program-rozvoje-venkova
http://dotace.kr-jihomoravsky.cz/
Farmářské trhy mají svůj kodex, pomůže jim posílit důvěru zákazníků. In: DVOŘÁČKOVÁ, Tereza. EAGRI [online].
2011 [cit. 2014-09-22].
6
21