Digitální Praha Pro Panenky

Digitální Praha
pro panenky
„Kupte vejce, čerstvá vejce... Nůžky, nože – brousím!“ Výkřiky pouličních
prodejců se mísí s rachotem kol na hrbolatém dláždění a dámy
v kloboucích ustupují stranou, aby uvolnily cestu spěchajícímu kočáru.
Vítejte v Praze devatenáctého století, jak ji po sobě zanechal knihovní
sluha Antonín Langweil. Unikátní model historického města se před
čtyřmi lety stal součástí virtuálního světa jedniček a nul. Člověk se díky
tomu může projít zákoutími, která už téměř dvě století neexistují.
TEXT a foto Markéta a Michael Foktovi
Snímky byly použité s laskavým souhlasem Muzea hlavního města Prahy. V jeho hlavní budově
na Florenci se návštěvníci seznámí s vývojem metropole od pravěku po současnost. Pod správu
Muzea hlavního města Prahy patří také Müllerova vila a Podskalská celnice na Výtoni.
38 g 03/11
Roboticky ovládaný
fotoaparát použitý při
snímání Langweilova
modelu byl téměř stejně
unikátní jako dílo samotné.
Byl projektovaný na míru,
aby složité zadání zvládl
M
amutí přehlídka miniatur
Při pohledu na Langweilův model Prahy
se každému obyvateli hlavního města rozevře
důvěrně známý pohled. Scéna, kterou si snad
žádný Pražan nesplete s ničím jiným na světě,
je však poněkud zvláštní. Pokud někomu některé důvěrně zná­
mé věci scházejí, bude mít asi pravdu.
Motoristé patrně budou mít potíže s hledáním navyklé ces­
ty z jedné strany Vltavy na druhou. Oba břehy totiž spojuje
jediný most – Karlův. V době kočárů tažených koňmi tato do­
pravní tepna zjevně postačovala. Svatovítská katedrála, která
tvoří jednu z nejvýraznějších dominant Prahy, postrádá jednu
z věží u nynější hlavní brány. Zato však na modelu najdete
kapličku nad hrobem svatého Vojtěcha, po které dnes není ani
památky. Hrob se totiž nachází uvnitř hlavní lodi dokončeného
svatostánku.
„Model je nesmírně cenným svědectvím o podobě historic­
ké Prahy,“ říká jeho kurátorka Kateřina Bečková z Muzea hlav­
ního města Prahy, kde je v současnosti vystavený. „Najdeme
zde třeba celé židovské město, ze kterého existuje už jen starý
hřbitov, radnice a šest z původních devíti synagog. Z více než
dvou tisíc domů, které model tvoří, už dnes téměř polovina
nestojí nebo jsou od základů přestavěné.“
Langweilův model chodí před zamýšlenými rekonstrukce­
mi domů studovat i věhlasní architekti. Jeho tvůrce totiž praco­
val s přesností, která přesahuje i možnosti moderních přístrojů
použitých k digitalizaci modelu. „Antonín Langweil dokonce
vymodeloval sotva centimetr vysoké sochy na Karlově mostě
nebo vymaloval domovní znamení či popisná čísla jednotli­
vých domů.“
40 g 03/11
Domky jsou přitom vysoké sotva tři až šest centimetrů.
Všechny milimetrové detaily zachycené zaníceným miniatu­
ristou proto vyniknou až při zvětšení podrobných fotografií
modelu. „Když si uvědomíme, že celý model zabírá plochu
menší garsonky a stojí v něm dva a půl tisíce domů s popisným
číslem, pochopíme, proč jeho stavba trvala Langweilovi celých
jedenáct let,“ upozorňuje Bečková.
Záhady papírové Prahy
Každé město světa má své mýty a tajemství. Výjimkou není
ani zmenšená metropole Česka. Ačkoli Antonín Langweil praco­
val na svém díle s filigránskou přesností a zakresloval na fasády
domů neuvěřitelné detaily včetně štukových ozdob a rozbitých
oken, nějak mu z modelu zmizely čtyři kompletní domy. Kdyby
se něco takového stalo v reálné Praze, jistě by si naše hlavní měs­
to zajistilo čelné místo v titulcích všech světových novin.
Mlýn Huť na Čertovce. Na rozdíl od
Langweilových časů se už jeho kolo
netočí. Ve výletní restauraci uvnitř
se naopak točí pivo.
„Na tuto nesrovnalost jsem přišla, když jsem při sestavová­
ní knihy o Langweilově modelu porovnávala rozložení budov
s plánem Prahy. Sám Langweil o tom diskrétně pomlčel,“ lí­
čí Kateřina Bečková. Konkrétně se nemohla dopočítat domů
v Nerudově ulici, kde chybí dva, a také po jednom na Jánském
vršku a v Úvoze. „Přemýšlela jsem, proč na modelu nejsou.
Nejprve mě napadlo, že v nich bydlel někdo, koho neměl autor
v lásce… nebo třeba tajní agenti mocnářství.“
Vysvětlení je však podle všeho mnohem jednodušší. „Prostě
se mu tam nevešly,“ krčí rameny kurátorka modelu. Při stav­
bě své Prahy se Antonín Langweil patrně dostal do problémů,
když narazil na svahy stoupající k Pražskému hradu. Ve své
době neměl k dispozici žádné přesné mapy s vrstevnicemi ani
moderní navigační přístroje. Asi nesprávně odhadl sklon sva­
hu, a když se stavbou dospěl až k vrcholu, pochopitelně se mu
nechtělo vše znovu předělávat.
Nad autorovou přesností nám však i přes tuto kuriozitu
nezbývá než v údivu smeknout. „Nesmíme zapomínat, že pra­
coval v době, která neznala fotografii. Podobu domů si pouze
zakresloval do skicáře,“ upozorňuje Bečková. Výšku budov při­
tom rozměřoval pomocí tužky jako krajinářští malíři a vzdále­
nosti krokoval. Detaily fasád si zaznamenával pomocí zvláštní­
ho kódu, který si k tomu účelu vymyslel.
Na další kuriozity se přišlo až při digitálním zpracová­
ní modelu. Ukázaly se uličky a pasáže užší než tři milime­
try, do kterých neproniklo světlo fotografického blesku ani
speciální čočka laparoskopické kamery. Objektiv o průměru
jednoho centimetru však objevil jinou zajímavost. Langweil
vytvářel svůj model z papírového odpadu univerzitní knihov­
ny. Na vnitřní straně některých budov se díky tomu zachovaly
texty, které byly na použitých papírech napsané. Kdo ví, jaké
záznamy vnitřek modelu skrývá až do dnešních dnů...
Mozek digitalizace si hrál s legem
Inženýr Jan Buriánek, který digitalizaci Langweilova mo­
delu uvedl v život, se musel před spuštěním ojedinělého a ná­
kladného projektu ujistit, že bude fungovat. S trochou nadsázky
se dá říct, že se kvůli tomu vrátil do dětských let a ke kostkám
stavebnice. Už název použité soupravy „Mindstorms“, tedy
v překladu bouře mysli, však naznačuje, že nešlo o žádné oby­
Některá zákoutí vypadají i po dvou stoletích téměř
stejně na modelu i ve skutečnosti. Patří mezi ně i tyto
zahradní branky v Tomášské ulici na Malé Straně.
03/11 g 41
Unikát pod drobnohledem
Langweilův model Prahy je svou
rozsáhlostí a propracovaností světovým
unikátem. Zabírá plochu 20 metrů
čtverečních.
Skládá se z 52 nepravidelných dílů,
které do sebe zapadají podobně jako
prkna plovoucí podlahy.
V parcích a zahradách stojí celkem
5 400 stromků a keříků vyrobených z obarvené bavlnky a stočeného drátku – na podobném principu jako čisticí kartáče na lahve.
Nejmenší detaily jsou menší než
1 milimetr a některé náhrobky na židovském
hřbitově, často opatřené nápisy, mají objem
jediného milimetru krychlového.
Najdete zde 2 500 domů s číslem
popisným a 13 400 dílů střech, které
zdobí 9 100 komínů.
Různí odborníci strávili digitalizací modelu dohromady téměř dvacet tisíc hodin práce.
žená, se měsíčně spotřebovala elektřina za desítky tisíc korun.
„Nejdříve vzniklo jakési bodové mračno, na jehož zákla­
dě pak operátoři stanovili obrysy a hrany digitálního modelu.
Teprve pak na vzniklé plochy „natáhli“ povrchovou strukturu
složitě přepočítanou ze stovek tisíc snímků.“ Po dvou letech
práce vznikl trojrozměrný obraz, díky kterému mohou památ­
káři, historici i další zájemci nahlédnout do tajů města našich
předků.
Soutěž o DVD Langweilova modelu Prahy (HRA)
Stačí správně odpovědět na otázku:
V jakém měřítku je Langweilův model vytvořen?
a) 1:100
b) 1:480
c) 1:826
Vyhrává 10 výherců. Svou odpověď nám zasílejte prostřednictvím SMS odeslaných výhradně mobilním telefonem
v období od 15. 2. 2011 0.00 hodin do 14. 3. 2011 24.00 hodin na telefonní číslo 907 99 09 ve tvaru:
GEOMODELmezeraODPOVĚĎmezeraJMÉNOmezeraPŘIJMENÍmezeraADRESAmezeraPSČ.
Příklad: GEOMODEL C EVA NOVAKOVA HLAVNI 5 PRAHA2 120 00
Průčelí Týnského chrámu na Staroměstském náměstí je dokonalou ukázkou precizní práce s milimetrovou přesností
čejné hraní. Sestavil a vyzkoušel maketu fotografického robota,
který měl v budoucnu zvládnout snad nejnáročnější úkol svého
druhu na světě.
„Zařízení, které se pustilo do snímání skutečného modelu
Prahy, bylo postavené přímo na míru zadanému úkolu. Unikát­
ní fotoaparát se díky robotické paži vznášel nad jednotlivými
díly Langweilova modelu a celkem při tom zhotovil na čtvrt
milionu jednotlivých snímků z přesně určených pozic,“ vy­
světluje Buriánek. „Největší obavu jsme měli z toho, aby robot
nespadl dolů nebo při svém pohybu do modelu nenarazil. Způ­
sobil by tím nenahraditelné škody,“ dodává.
Zabezpečovací opatření tedy patřila k nejdůležitějším po­
ložkám projektu. Samotný fotoaparát však byl také ojedinělý.
„Ve skutečnosti jsme museli přístroj třikrát renovovat. Bylo za­
potřebí pořídit tolik fotografií, že se závěrka aparátu rozpadla
opotřebením. Pracovala přitom po šest týdnů téměř bez pře­
stávky. Za jedinou čočkou makro-objektivu speciálně navrže­
ného pro tento typ snímání udělala každé čtyři sekundy jeden
záběr,“ upřesňuje Buriánek. Zvláštní byl i použitý blesk – a to
42 g 03/11
Ze všech správných odpovědí vyhrává 10 výherců, které zkontaktuje marketingové oddělení.
Cena jedné SMS zprávy je 9 Kč včetně DPH pro všechny mobilní operátory v ČR. Soutěž provozuje a technicky zabezpečuje
RINGIER AXEL SPRINGER CZ a.s. Více na www.platmobilem.cz. Ceny do soutěže věnovalo Muzeum hlavního města Prahy.
nejen svou velikostí, ale i tím, že omezoval infračervené a ul­
trafialové světlo, které by mohlo model poškodit.
Na zpracování osmi terabytů dat, která robot pořídil, se
podílelo téměř padesát počítačů spřažených do výpočet­
ní farmy a stovky operátorů. „Také jsme u nás mezi prvními
v praxi vyzkoušeli metodu cloud-computingu, tedy propoje­
ní počítačů pracujících na společném úkolu pomocí interne­
tu,“ vysvětluje Buriánek. V některých okamžicích díky tomu
na zpracování dat pracovalo i osmdesát počítačů současně
a pouze na provoz mnoha desítek harddisků, kde byla data ulo­
Ing. Jan Buriánek vytváří
pro ostatní lidi virtuální světy. Mezi
jeho největší profesní zájmy patří 3D
počítačové zobrazování, umělá inteligence a pokročilé analýzy obrazu.
Vystudoval obor inteligentní robotika
na ČVUT a přednáší na zdejší elektrotechnické fakultě. Za svou práci
získal řadu zahraničních i tuzemských ocenění.
Langweilův model skrývá tak úzká
zákoutí, že se do nich nedostane
03/11 g 43
ani laparoskopická
kamera