zde - AUC.cz

ÚSTAV FYZIKÁLNÍ BIOLOGIE
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH
BUDĚJOVICÍCH
ZPRÁVA O STAVU PROJEKTU
Projekt
Název projektu: Porovnání vlivu promývání a dezaktivace dekapsulovaných cyst Artemie
na jejich líhnivost a růstové parametry odkrmovaných ráčat.
Průběh řešení projektu:
Dne 17. 5. 2011 byla od osmi samic raka signálního (délka hlavohrudi = 55,5±3,3 mm;
postorbitální délka hlavohrudi = 42,8±2,4 mm; hmotnost = 52,4±9,1 g) odebrána ráčata ve
druhém vývojovém stádiu. Iniciální délka hlavohrudi zástupného vzorku ráčat (n=20), která
nebyla kvůli potencionálnímu poškození nasazena do následného experimentu byla 4,9±0,2
mm a hmotnost 24,2±2,6 mg. Experiment trval 28 dní s převážením po dvou týdnech. Ráčata
byla náhodně nasazena do experimentálního recirkulačního systému (blíže popsán
v Hamáčková a kol., 2009). Odchov probíhal v osmnácti akváriích, každé mající plochou dna
0,18 m2 a objem 45 l. Do každého akvária byla umístěna perforovaná cihla (39 příčných děr –
26-krát 1 x 3 cm a 13-krát 1 x 1 cm), která sloužila jako úkryt pro nasazená ráčata. Do
jednotlivých akvárií bylo umístěno po 13 ráčatech (hustota nasazení 72 ráčat.m-2). Průtok
vody byl nastaven na 0,5 l.min-1. Akvária byla odkalována třikrát týdně (Po, St, Pá). Světelný
režim byl přirozený. Teplota vody v průběhu experimentu byla 20,6±0,7°C (registrace teploty
byla pořízena s hodinovým intervalem pomocí teplotního čidla Minikin, Environmental
Measuring Systems, Brno, Česká republika). Dvakrát denně měřený obsah ve vodě
rozpuštěného kyslíku byl 8,9±0,4 mg.l-1 (Oxi 330i, WTW GmbH,Weilheim, Germany) a
hodnota pH 7,9±0,1 (pH/Cond 340i, WTW GmbH). Obsah dusitanů (NO2 test, Sera GmbH,
Heinsberg, Německo) i amoniakálního dusíku (NH3 NH4 test, Sera GmbH, Heinsberg,
Německo) byl pod hranicí detekce 0,5 mg.l-1.
Ráčata byla krmena v nadbytku třemi druhy dekapsulovaných cyst, jejichž příprava
vycházela z dříve popsané metodiky FAO (Van Stappen, 1996). Po procesu hydratace a
dekapsulace byly cysty 1) dezaktivované v desetinásobku 0,1 M HCl a po dobu 1 min a
obdobným způsobem propláchnuté destilovanou vodou („D“), 2) dvakrát propláchnuté
destilovanou vodou („P“) a 3) nedezaktivované a nepropláchnuté cysty („N“).
Dekapsulované cysty byly připravované třikrát týdně a navážené krmné dávky byly
skladovány v lednici (4°C). Obsah volného chlóru v čerstvě dekapsulovaných cystách byl
stanoven dle standardizované metodiky (Van Stappen, 1996). Všechna ošetření byla testována
v šesti opakováních.
Po dvou týdnech odchovu bylo vyhodnoceno přežití a růst ráčat. S cílem zamezit
možnému poškození odchovávaných živočichů byla ráčata po osušení pouze individuálně
zvážena na analytických vahách (Kern & Sohn GmbH, Balingen, Německo). Na konci
experimentu byla pomocí digitálního posuvného měřítka zjišťována i délka hlavohrudi
(Proma CZ s.r.o., Mělčany, Česká republika).
Růstové ukazatele raků byly po ověření předpokladů (normality KolmogorovSmirnovovým a homoskedasticity Levenovým testem) analyzovány jednocestnou analýzou
variance a Tukeyům-HSD testem pro post hoc porovnání. Procentní přežití bylo
vyhodnocenou obdobným způsobem po předchozí arcsinové transformaci. Nulová hypotéza
byla zamítnuta na hladině významnosti. Všechna data jsou prezentována jako průměr ±
směrodatná odchylka.
Dosažené výsledky:
Na základě jednoho měření, které bude muset být ještě exaktně ověřeno s
opakováními, nebyl v D cystách detekován žádný volný chlór. 1 g čerstvě dekapsulovaných N
cyst však obsahoval 1,06 mg volného chlóru. Pouhé propláchnutí vodou však bylo dostatečné
pro více než pětinásobný pokles v P cystách (0,18 mg Cl2.g-1).
Po dvou týdnech odchovu bylo dosaženo přijatelné přežití ráčat, které bylo na úrovni
90 %. Hmotnost ráčat odkrmovaných N cystami však již byla průkazně nižší v porovnání se
skupinou odkrmovanou P cystami, jenž byla hmotnostně porovnatelná s experimentální
skupinou D.
Na konci pokusu bylo přežití P a D skupiny na úrovni 45-50% avšak u ráčat
odkrmovaných N cystami pouze méně než 27%. Tato ráčata také byla průkazně menší než
skupina P, která se nelišila od skupiny D. Obdobný trend byl patrný i při porovnání finálních
délek hlavohrudi odchovávaných ráčat.
Ačkoliv bylo přežití v experimentálních skupinách na přijatelné úrovni po prvních 14
dnech odchovu, můžeme označit přežití po 28 dnech jako nízké a to i ve skupinách P a D.
Tato skutečnost byla překvapivá při porovnání s výsledky z předešlé studie na půlročních
ráčatech raka říčního (Kouba a kol., 2011), kde bylo u čerstvě dekapsulovaných cyst dosaženo
velmi vysokého přežití po 75 dnech odchovu. Spíše nežli o mezidruhových rozdílech
v potravních nárocích dotčených druhů raků však můžeme uvažovat o vyšších živinových
nárocích nejmladších vývojových stádií v porovnání s většími raky, kteří si mohou
(přinejmenším po určitou dobu) vykrývat případnou živinovou deficienci ze svých zásob.
Tabulka 1. Hmotnost, délka hlavohrudi a přežití ráčat raka signálního (Pacifactacus
leniusculus) v průběhu odchovu při zkrmování dezaktivovaných, promytých a
nepropláchnutých cyst žábronožky rodu Artemia.
Hmotnost
Délka hlavohrudi
Přežití
Ošetření cyst
Dní
(mg)
(mm)
(%)
b
43,6±12,7
89,7±11,6a
Dezaktivované
14
43,4±8,8ab
89,7±7,9a
Promyté
39,5±8,1a
91,0±12,3a
Nepropláchnuté
69,7±31,4ab
7,2±0,7ab
44,9±13,2ab
Dezaktivovaná
28
77,6±32,0b
7,3±0,9b
50,0±18,7b
Propláchnutá
52,1±17,6a
6,6±0,7a
26,9±8,1a
Nepropláchnutá
Hodnoty ve sloupcích s lišícími se písmeny u jednotlivých ošetření a parametrů jsou
statisticky rozdílné (P≤0,05).
Bez ohledu na výše uvedené skutečnosti byla u N skupiny pozorována redukce růstu i
přežití, která byla vyvolána způsobem dezaktivace resp. propláchnutí cyst. Přítomnost
volného chlóru v cystách je zmiňována jako klíčová ve dvou hlavních aspektech:
1) jeho výskyt způsobuje redukci líhnivosti nauplií. Tato skutečnost však při přímém
zkrmování cyst nehraje tak důležitou roli.
2) přítomnost chlóru může mít přímý negativní efekt na odkrmovaná zvířata, pokud toto
krmivo konzumují. Jak již však bylo zmíněno, i krátkodobé propláchnutí vodou vede
k podstatné redukci jeho obsahu. Raci jsou navíc takzvaní „slow feeders“ a předložené
cysty často konzumují až po několika hodinách od nakrmení. Je tedy patrné, že přímý
vliv chlóru na odkrmovaná ráčata můžeme vyloučit.
Jako pravděpodobnější se jeví skutečnost, že u N cyst dochází k degradaci
esenciálních živin, a jejich obsah není pro odkrmované živočichy dostatečný. Tato situace je
zcela jistě komplexní, ale vcelku jednoduše si lze například představit oxidaci dvojných vazeb
polynenasycených mastných kyselin, které jsou působením chlóru nevratně degradovány.
V rámci tohoto projektu ještě zbývá vyhodnotit vliv promývání a dezaktivace
dekapsulovaných cyst na líhnivost nauplií a opakovaně proměřit obsah volného chlóru
v různě ošetřených dekapsulovaných cystách, které byly pro tento odchov použity (tato část
projektu byla z důvodu pozdního dodání potřebných chemikálií prozatím provedena pouze
orientačně).
Seznam citované literatury:
Hamáčková, J., Prokeš, M., Kozák, P., Peňáz, M., Stanny, L.A., Policar, T., Baruš, V., 2009.
Growth and development of vimba bream (Vimba vimba) larvae in relation to feeding
duration with live and/or dry starter feed. Aquaculture 287, 158–162.
Kouba, A., Hamáčková, J., Buřič, M., Kozák, P., 2011. Use of three forms of decapsulated
Artemia cysts as food for juvenile noble crayfish (Astacus astacus). Czech Journal of
Animal Science 56, 114–118.
Van Stappen, G., .1996. Use of cysts. In: Lavens P., Sorgeloos P. (eds): Manual on the
production and use of live food for aquaculture. FAO Fisheries Technical Paper 361.
FAO, Rome, 107–136.
Stav čerpání finančních prostředků:
K dnešnímu datu (26. 7. 2011) byly vyčerpány všechny přidělené finanční prostředky
a to v celkové výši 42 446 Kč bez DPH (49 977 Kč s DPH). Byly pořízeny chemikálie na
dekapsulaci cyst Artemie, stanovení obsahu volného chloru a líhnutí nauplií v celkové ceně
3321 Kč bez DPH, spotřební laboratorní materiál (4679 Kč bez DPH) a pipeta eppendorf
reference za 6141 Kč bez DPH. Za zbytek ceny (28 305 Kč bez DPH) bylo pořízeno
laboratorní sklo.