Jak vypadá ZIMA? - Základní škola Tyršova 913, Frenštát pod

Jak vypadá ZIMA? - Základní škola Tyršova 913, Frenštát pod

V tomto čísle nepřehlédněte:
O známkách – 106
Vzteklá princezna – 102
Jak se daří Rosaline – 104
Školní záhady – 111
11
Na lyžáku – 105
Zdravotní klaun – 115
Jak vypadá ZIMA?
Zima je stará babička v zimním důchodu. Má bílošedivé vlasy a zmrzlé
ěje a je milá. Ráda
vrásky. Bydlí na Arktidě ve velkém iglú. Stále se směje
nosí bílou barvu a nejnovější trendy.. Velmi ráda skáče
skáč po mracích
a jezdí po ledové dráze ve stříbrném Audi. Někteří
ří lidi nedávají, když
je hodně sněhu, a když není sníh, tak nadávají taky.
Jana Strnadlová, Marie Veselá 7. A
Má šedobílé vlasy a je docela hubená. Bydlí
na severním pólu, protože tam je pořád
po
sníh.
Je mrzutá a někdy
kdy výbušná, prostě
prost má ráda
svůj klid. A hlavně nesnáší slečnu
sle
Léto.
Nejvíce ji baví potichu poslouchat padající
sníh na zem a foukání někdy
ěkdy silného větru.
v
Má zvláštní zvyky, třeba
eba že hned po obědě
ob
si
donese ven lehátko a relaxuje, někdy
ně
i usne a
jak se probudí, je celá pod sněhem
ěhem . Lidé ji
nemají moc rádi, protože je samotářka,
samotá
ale její
sníh má ráda většina lidí.
Jan Fojtík 7. A
Je malá, měříí jen 50 cm, je tlustá, protože tuky ji chrání před
p
zimou.
Má krátké hnědé vlasy a zelené oči. Chodí v modrém kožíšku, který je
dlouhý až k zemi, a má čepici se třemi bambulkami.. Bydlí u lesa
v chatce, která je docela dost malá, ale zato dost dobře
ře vybavená. Je
-97-
krutá, nepřátelská a ráda škodí lidem tím, že nám od ní zamrzají
chodníky a lidé pak padají. Ráda chodí bruslit a musím uznat, že jí to
jde moc dobře, a každý den přivolává sníh a vítr. Lidé ji nenávidí,
protože jim moc ubližuje, např. dělá rampouchy na střechách, které na
nás potom padají.
Veronika Horáčiková, Tereza Mičulková 7. A
Jak se mi líbí zima
Lopata na sjíždění
Já zimu miluju! Je to jediná doba, kdy pracuju! Takže paráda! Moment,
co se to děje!? Á, to je jen můj páníček, jdeme jezdit. Tak jsem zde…
moment!!! Zbláznil se? Chystá se sjet skokánek 3x větší než on! Je to
cvok. ÁÁÁÁÁÁÁÁÁ! AU! AU! ÁÁÁ!! AU! To bolelo! Kde je ten
cvok? Á, tam je. Leží na zemi, řve bolestí a nadává. Ale zato já jsem…
ach ne! Na dvě půlky! Moje úchytka je v rukou toho kluka! Já asi
omdlím! A co vy tady ještě děláte? Vypadněte!
Filip Vašek 6. A
Jako pro sněhuláka pro mě zima není dobrá. I když
mě postaví děti, ty starší mě rozbíjejí a ulamují mi
hlavu a ruce. Ale jinak je mi fajn. V noci zamrzám
a ve dne taji. Děti mě mají rády, tedy některé.
Postaví mi kamarádku, se kterou se mohu povídat.
Ale na konci zimy roztaju a jsem zase na tři čtvrtě
roku pryč.
Michaela Žingorová 6. A
Jsem pes. Jmenuji se Lesánek. Zima se mi moc
líbí. Každé ráno a odpoledne se mnou chodí můj
páníček na procházku. Nejraději mám, když se
vyvalím ve sněhu a proháním ve sněhu kočky. Ale je tady i nevýhoda.
Když se chci rozběhnout, kloužou mi pacičky a je na ně zima. A mám
taky moc rád, když si můžu z té zimy pořádně lehnout a prospat celý
den.
Nikola Štefková 6. A
Jaký byl rok 2012?
dobrý, celkem se mi vyvedl. Potkala jsem spoustu nových kamarádů,
začalo se mi celkově dařit ve sportu.
rok 2012 byl vcelku hezký, ale hlavně jsem rád, že jsem ho přežil.
někdy dobrý, někdy špatný, jak kdy. Ve škole špatný a doma taky
špatný. Ve škole ale horší.
-98-
rok 2012 přinesl hodně štěstí a smutku. Smutku proto, že nám umřel
kocour a štěstí, že nepřišla Apokalypsa.
první část byla dobrá, ale ta druhá mi
přinesla dost nepříjemností.
byl úžasný, potkala jsem spoustu
nových kamarádů, dozvěděla jsem se
hodně věcí a můj zážitek je, že jsem byla
poprvé na svatbě.
rok 2012 byl docela dobrý, protože
jsme přežili konec světa.
rok 2012 byl taková všehochuť. Loučila
jsem se se školou, seznamovala se s novou. Taky jsme kupovali byt.
tento rok, co byl, tak hlavně byly krásné velké prázdniny. Poznala
jsem naši celou rodinu. A jinak tento rok byl i ve škole dobrý.
rok 2012 byl docela v pohodě, ale mohlo to být horší.
přežila jsem. JUPÍ!!
6. C, 7. A, B, C
Co se mi podařilo v roce 2012?
V minulém roce se mi asi nejvíc povedlo jít za tři krále
a nezapomenout na žádnou sloku. Vlastně ani nevím, jestli se mi to tak
povedlo, ale všichni lidé byli za to velmi rádi, ale já taky i ti další
králové. Řekla jsem si totiž, že jsem udělala dobrý skutek nemocným.
Eva Mačejná 6. C
V roce 2012 se mi podařilo hodně věcí, ale jedna nejvíce a tu napíšu.
Jak jsem jednou v létě přišel ven, tak bylo hezky. Vzal jsem desky
a hřebíky a šel na to. Řežu, stloukám a mám budku pro ptáky. V zimě ji
dám na okno a je to hotovo.
Zdeněk Kocián 6. C
Silvestr aneb Jak se Ben bál
Byl poslední den v roce. Všechno probíhalo normálně až do odpoledne,
kdy jsem šel venčit našeho psa Bena. V momentě, kdy se z dálky
ozvaly petardy, bylo po venčení. Ben uháněl domů, kde zalezl pod stůl,
a už jsme ho ven nedostali. Čekali jsme na půlnoc a bylo mi divné, že
Ben pobíhá po bytě sem a tam. Ovšem po půlnoci to začalo. Ben začal
kňučet a třepat se, jako by měl velkou zimnici. Mamka ho vzala na klín
a trvalo přes půl hodiny, než se trochu uklidnil. Přesto šel spát do
ložnice. Ráno byl venku ještě celý nesvůj, tak mě napadlo, jak se kvůli
-99-
naší zábavě cítí zvířata. My jsme měli psa doma, ale kolik jich bývá
venku u boudy? Nebo v lesích? I když se schovají do svých pelíšků,
Zdeněk Horečka 7. C
musí být díky nám pořádně vyděšená.
Probudil jsem se 1. ledna jako
Sněhulák: Když jsem se tohle děsivé ráno probudila, nemohla jsem si
nevšimnout té strašné zimy, která mi byla, příšerně nemoderní šály
okolo mého pomyslného krku, klacků, které mají být jako ruce!
Zajímavé je, že se na nich tyčí tři menší
větvičky, z nichž prostřední na pravé
ruce je tak dobře namířená na lidi,
procházející kolem… Aspoň ví, co si
o nich myslím. Ty jejich řeči typu: „Jéé,
sněhulák, to jsme ještě v životě
neviděli,“ mi vážně lezou krkem, který
ani nemám. Tudíž nemůžu otáčet
hlavou, takže se pořád dívám na stejnou
oblast, která po chvíli přestává být
zajímavá. Dlouho budu děkovat opilci,
který mi svým autem urazil hlavu, tudíž
mám teď jiný rozhled, který je po pár
hodinách taky nudný. Ať už brzy začne tát sníh a já se probudím třeba
jako sluneční brýle, to budu vidět všude.
Žaneta Weberová 9. A
Blecha: Ach bože. To bylo kraválu. Psi sebou škubali, skákali a vyli.
No hrůza. Jsem se ani pořádně nenapila. No snad letos ti psi budou
klidní. Chci si udělat nový rekord, abych překonala Láďu! Pořád se mi
směje. Však já vymyslím něco, čím ho dostanu na lopatky. Už jsem si
vybrala nového hostitele. Velký krásný labrador. To Láďa s Blážou
puknou vzteky. Zítra se hned do toho dám. Budu muset ale přeskočit
plot. To možná bude obtížné. Ale ne. Bude to lehké. Tento rok bude
super. Noví psi, rekordy a sladká krev. Mňam.
Sára Zrůstová 9. A
Veš: No fuj! Ten teda včera pořádně řádil! Při odpalování ohňostroje
mi dokonce málem vypálil domeček! A ani umýt se nestihl. Alespoň už
je nový rok a silvestr bude až za 364 dny. Což je dost času na
vystěhování se, obydlení a zabrání nové hlavy a to nejlépe tam, kde
jsou husté, měkké peřinky. Však už mám na to taky nárok. Přemýšlím,
-100-
že bych mohla zkusit taky probudit trochu školu a zaskákat si
z hlavičky na hlavičku. Musím si dát ale pozor, abych se k nikomu
z těch dětí nedostala až domů. Maminky totiž nejsou zrovna mé
nejlepší kamarádky…
Adéla Romanovská 9. A
Pes: Konečně! Po noci plné nervů
z ohňostrojů a petard to mám konečně za
sebou. Sice se cítím dost unaveně, ale
určitě se stavím očuchat moje zahrabané
kosti a pozdravit sousedovic Jassy.
Doufám, že mi tento rok budou páníčci
konečně rozumět. Kdo má ty hovězí
kapsičky pořád žrát?! A co teprve ty
oblečky, co na mě věší ta nejstarší
z rodiny páníčků? Letos musí nastat
zlom! No nic, zajdu si alespoň najít ty
zahrabané kosti, přece nebudu mít hned
první den v roce hlad.
Lucie Stupavská 9. A
Milionář: Uf, tak je tu Nový rok. Měl bych si koupit nové povlečení,
tohle hedvábí už je ošuntělé. A ten perský koberec už taky není to, co
býval. Ale rozhodně musím nechat dostavit to obchodní centrum v New
Yorku na Times Square a zařídit si další kancelář v Los Angeles, abych
vůbec na nějaký koberec měl. V létě mě taky čeká obchodní cesta do
Indonésie, kvůli mé nadaci Pomoc sirotkům. Ano, a měl bych si
najmout dalšího kuchaře, odborníka na vegetariánskou stravu, když se
má dcera rozhodla nejíst maso. Manželka zas za týden pořádá
kaviárové hody, tak bych ji mohl sehnat sluhu, aby toho neměla tolik.
Psovi musíme vyměnit safíry v obojku. Jo jo, tenhle rok bude náročný.
Kristýna Martináková 9. A
Oblíbená činnost 6. C o zimních prázdninách?
Chození s pejskem; blbnutí na sjezdovce; lyžování; blbosti s kamarády;
hraní na počítači; chodili jsme většinou na hory; čtení, spaní; hraní na
počítači a na tabletu; chodit ven; chodit tam a zpět, tam a zpět; vaření a
pečení; čtení; užívání volna na playstationu; nejraději jsem si hrála
s naší korelou; pařba na PC; odpalování petard; jezení dobrých obědů;
bruslení na ledě.
-101-
Vzteklá princezna
Ve Frenštátě pod Radhoštěm na Základní škole Tyršova 913 se již po
dobu asi deseti let, 2krát za rok, 8krát za dva dny, hraje představení
divadelního kroužku, ve kterém
hrají
většinou
žáci druhého
stupně a zbytek z prvního stupně.
Tentokrát
hráli
pohádku
O vzteklé princezně. Jako každá
jiná pohádka se jim i tato
povedla, dokonce si myslím, že
byla i o něco lepší než ty ostatní.
Menším dětem se líbilo, že to
bylo
velice
srandovní,
samozřejmě díky rozmazlené
princezně. Té všechno vadilo a všechno chtěla, aby bylo její, ale jako
vždy to všechno dobře dopadlo. Princezna se vzpamatovala a na konci
jako vždy přišel velký aplaus a herci se ukláněli. Samozřejmě jsme rádi,
že máme ve škole toto divadlo. Pro některé je to jenom ulití z hodiny,
ale většina se ráda na toto divadlo podívá. Už se těšíme na další.
Martin Štefek 9. A
Jak by 7. C vyléčila vzteklou princeznu?
Lék na vzteklost asi ještě neexistuje. Takže se asi musejí smíchat
nějaké dobré vlastnosti, aby vznikl lék na vzteklost. Zatím ale není
prokázáno, jaké vlastnosti by to měly být. Takže ji mezitím, než se
najde vhodný lék, zavřeme někam do kouta. Ať neotravuje.
Sabina K.
Jak ji můžu vyléčit, aby nebyla vzteklá? To nemám ponětí. Možná
by to šlo takhle. Najdu jí nějakého manžela, s kterým by si rozuměla.
Nebo jí dám to, co si bude přát, ať už není vzteklá.
Markéta P.
Princeznu můžeme vyléčit tak, že jí najdeme manžela. Tím určitě
zkrotne.
Nikol R.
Vzteklou princeznu vyléčí jenom začít žít chudobný a prostý život
bez přepychu.
Michaela P.
Vzteklou princeznu vyléčíme tak, že ji zavřeme do sklepa aspoň na
1 celý den. Pokud se nepřestane vztekat, nedáme jí najíst. Až začne
princezna žebrat o jídlo, dáme jí najíst. Pokud se bude neustále vztekat,
opakujeme procesy do nekonečna.
Vojtěch K.
-102-
Skvělý úspěch florbalistů!
Naši florbalisté ze čtvrtých a pátých tříd se zúčastnili v Ostravě
krajského kola Poháru České florbalové unie pro 1. stupeň základních
škol ve florbale 2013. Nenechali se zahanbit a skoro každý zápas
vyhráli. Celkově skončili druzí. Díky svému vynikajícímu výkonu
postupují do Prahy nebo Brna. Doprovod jim dělala paní učitelka
Adámková. Jeden z kluků, Marek Golas, se stal nejlepším hráčem
turnaje. Adam Soudil byl nejlepší střelec.
Rozhovor s Adamem Soudilem – nejlepším střelcem
? Jak dlouho hraješ florbal?
! Florbal hraji už tři roky a hodně mě to
baví.
? Máš nějaký svůj velký vzor?
! Neřekl bych, že mám svůj velký vzor.
Snažím se být sám sebou a hrát co nejlépe.
? Máš nějaký cíl, kterého bys chtěl
dosáhnout?
! Můj cíl je hrát florbal co nejdéle a být
dobrý.
? O co ses snažil v zápasech?
! Nejvíce mi šlo o to přihrávat spoluhráčům. Snažil jsem se taky dávat
góly.
Rozhovor s Vojtou Syrovátkou – útočníkem
? Děláš i jiný sport?
! Ano, hraji i fotbal.
? Který tě baví víc?
! Neřekl bych, že mě baví jeden víc. Baví mě oba. Každý má něco do
sebe.
? Jak dlouho hraješ florbal?
! Hraji dva roky. Přivedl mě k tomu kamarád.
? Baví tě tréninky nebo zápasy?
! Na tréninku je sice legrace, ale zápas je prostě zápas.
? Myslíš, že se vás soupeři báli?
! Nevím, možná ano, byli jsme docela dobří.
? O co ses snažil v zápasech?
! Snažil jsem se dát gól. A taky pomáhat obraně.
-103-
Oběma klukům děkuji za rozhovor a přeji mnoho dalších úspěchů ve
sportu i ve škole. Současně bychom chtěli poděkovat panu trenérovi
Zdenku Polachovi, který mladé florbalisty trénuje v sokolovně.
Budeme držet palce, aby se jim v celostátním kole dařilo.
Lucie Syrovatková 8. C
Jak se daří naší Rosaline?
Před pár dny jsme dostali dopis od naší adoptivní žákyně Rosaline
Bongono z Conakry:
Mám velkou radost z dopisu, který jste
mi poslali. U nás se počasí začalo
pomalu měnit, začíná být trochu teplo.
V Guinejské republice jsme zahájili
běžné vyučování v pondělí 8. října, tak
prázdniny u mne proběhly dobře. Šla
jsem strávit prázdniny k máminým
mladším sestrám jen na dva měsíce a
během těchto prázdnin jsem stále byla
se svým mladším bratrem, který se
jmenuje Bernard Bongono, byl stále po
mém boku. Během pobytu u mých
dvou tet, dvojčat Housseynatou
a Hassanatou, které jsou obě švadleny a mají společný krejčovský
ateliér. Starala jsem se tam o mého mladšího bratra a dělala jsem
domácí práce, čistila jsem dům, myla nádobí a vařila. V neděli jsem
odpočívala a moje tety se staraly o domácnost. Pobyt se mi opravdu
líbil, protože tety jsou moc sympatické. Jsem také šťastná, že dostáváte
moje novinky ze školy a o mém úspěšném složení BEPC. Po úspěchu
u zkoušky Brevet jsem se zaměřila na sociální vědy, protože bych
jednou chtěla na vysoké škole studovat práva.
Pozdravuji všechny žáky a učitele ze základní školy Tyršova, posílám
Vám všem velkou pusu.
Vaše holčička Rosaline Bongono.
Chcete si přečíst, jak vypadá život v Guinei očima Češky? Na stránkách
sdružení Pro-contact si můžete přečíst, jak se žije v Conakry, městě,
kde bydlí i naše Rosaline.
http://www.pro-contact.cz/cs/news/list
-104-
Lyžařský výcvik
Ve dnech 7.–11. ledna 2013 jsme byli na lyžařském výcviku ve
Velkých Karlovicích. Celý týden jsme lyžovali nebo jsme se o to aspoň
pokoušeli. Byli jsme rozděleni do 5 různých skupin od začátečníků až
po pokročilé. Ti lepší lyžaři lyžovali na velkém kopci a my nelyžaři
jsme se plácali na menším. Jak jsme jeden
den přijeli a začali schovávat lyže, první
a druhá skupina nám začala vyprávět, že se
pod Vojtou utrhla poma. Byl snad tak těžký,
že to ta poma už nevydržela? To nevíme, ale
každopádně jsme se tomu hodně nasmáli.
Zkuste si představit, že jedete na vleku a
najednou BUM! Z ničeho nic praskne poma
a vy ležíte na zemi, snažíte se uhnout
z cesty. No moc k smíchu to sice není, ale
když si tam místo sebe představíte někoho
jiného, hned se popadáte za břicho... Na sjezdovce jsme se učili i padat
a Štěpán si to chtěl na chatě asi zopakovat a při jeho oblíbené činnosti –
dělat blbosti, zakopl o nohu postele, spadl a rozsekl si hlavu. Paní
učitelky mu hlavu ošetřily a zavázaly. Všichni se pak chodili na
Štěpána dívat a ptali se, co se stalo. Při pohledu na ně mě napadlo, že
máme ve třídě samé drbny. Všichni z naší třídy teď mluví o tom, že
chtějí propadnout, aby si mohli lyžák zopakovat. Prostě lyžák se vydařil
a chtěly bychom poděkovat všem p. učitelkám, že to s námi celý týden
vydržely a že s námi měly trpělivost, když jsme se někteří lyžovat
teprve učili.
Martina Vachalová, Zuzana Vachalová, 7. C
Já jsem poma a přes zimu vozím lidi nahoru na kopec. Když je dovezu
nahoru, tak se mě pustí a dolů jedou sami. Jedou na dvou delších
deskách, kterým se říká lyže, nebo na jedné desce, které říkají
snowboard. Je pondělí, jezdím nahoru dolů. A teď najednou přijela
banda na lyžích. Páni, těch je, no nic, budu je muset vyvézt nahoru.
Prvních pár dětí se mě drželo v pohodě, a tak jsem si řekl: „Tak to bude
snadné.“ A na řadu přišel jeden borec, který dělal pořád kraviny.
Chvilku jsem to snášel, ale potom mě to naštvalo. Zrovna se
zakymácel, tak jsem využil příležitosti a trochu jsem se zatřepal. A on
spadl. To bylo super. Chvilku jsem se smál, byl jsem rád, že už ho
nemusím táhnout. Po patnácti minutách ten borec zase vyšel na mě. Ale
-105-
tentokrát už nedělal blbiny a pevně se držel. Takže nakonec to všechno
dopadlo dobře a moc jsem si to užil.
Jana Strnadlová 7. A
Lyžák byl asi nejlepší výlet za celý můj život,
protože jsem tam zažil strašně moc srandy a
dalších dobrých zážitků. Honza Fojtík mě
naučil lyžovat pozadu, o čemž jsem byl
přesvědčen, že to nezvládnu, ale zvládl.
Nejlepší zážitek asi byl, když náš pokoj
vyhodil z balkónu matraci ocelovou tyčí od
záclon a jak se kluci nahýbali, tak uviděli
Anetu jen ve spodním prádle. Já když jsem
slyšel, co udělali, musel jsem se jen smát.
Tomáš Wolf 7. A
Na lyžáku bylo samozřejmě výborně! Zažili jsme spoustu srandy
a máme plno zážitků. Na lyžáku jsem se konečně naučila lyžovat.
Večerní programy byly srandovní a hlavně ten poslední večer, kdy se
připojily i paní učitelky a hráli jsme ovocný koš. Mám jeden zážitek,
kdy nás navštívil duch Eduard. Na pokoji jsme byly všechny holky ze
třídy, takže večer byla hodně velká sranda a Pája nám povídala
pohádku na dobrou noc.
Barbora Kampová 7. A
Jak oslavit pololetní vysvědčení?
Pololetní vysvědčení čeká každého z nás už každoročně za pár dní. Ne
všichni jsou z toho ale šťastní. Někteří možná po třídních schůzkách
zažili trochu špatných chvil a někteří si možná vysloužili pochvalu. Jak
si ale tohle období trochu užít? Uspořádejte si párty! Předtím, než to
pořádně rozjedete, můžete naházet
všechny kamarády do sněhu a pak
utíkat hodně rychle domů. Když cestou
někoho potkáte, oslavte s ním konec
pololetí a udělejte si koulovačku! Třeba
vyhrajete nebo skončíte prostě špatně.
Večer, když párty začne, pozvěte celou
třídu a o půlnoci udělejte ohňostroj!!
Pak se může udělat diskotéka nebo vyzvěte kluky k turnaji v hraní
počítačových her! Než začne polovina třídy usínat, můžete si dát ještě
-106-
sérii vtipů a pak jděte v plavkách ven dělat andělíčky… Co vy víte…
Třeba vás pak bude hodně nemocných a budete mít ředitelské volno!
Barbora Štarhová 8. C
Jsem vysvědčení
Někdo se na mne těší, ale někdo se mne zase bojí. Jsem vždy rádo,
když jdu k dobrému žákovi a všichni se na mne dívají a jsou veselí, ale
někdy jdu i k horším žákům, kterým se někdy nedaří, to jdu k nim a
všichni jsou smutní, ale přece si vždy řekneme, že to bude příští
pololetí lepší a že se budeme snažit. Některým dětem za lepší
vysvědčení rodiče třeba slíbí, že jim za to něco koupí, tak se vždy
dívám, co nového zase dostali a někdy dostávají i větší kapesné. Takže
když to rodiče slíbili na konec školního roku a špatné známky má na
pololetí, tak se moc snaží na konec roku, aby něco dostal.
Daniela Skřehotová 7. A
Sen mě zachránil(?)
Už se vám někdy stalo, že se nějakému učiteli zdálo o vás? I když to
zní překvapivě, ano, mi se to stalo a není tomu dávno. Byl to týden, kdy
se uzavíraly známky, a my psali poslední důležité písemky. Z jednoho
předmětu jsem v žákovské knížce měla velmi zajímavé známky a nějak
jsem ani já, ani paní učitelka nevěděly, co se mnou. Jistě, že jsem si
přála jedničku. Paní učitelku jsem přemlouvala stále. Pak jsem to
vzdala a říkala jsem si, že to dopadne, jak dopadne. V pondělí, kdy už
známky byly uzavřené, jsem se zeptala, co mi za známku dala. Paní
učitelka se na mě tak všelijak podívala a radši nic neříkala. Po chvíli mi
prozradila jedno velké tajemství. Strašila jsem ji ve snu! Ano, to je
moje záliba, strašit ostatní ve snu. Ale ne, dělám si srandu, ani mě to
nenapadlo. Paní učitelka se smilovala, nejspíš díky tomu snu. Řekla, že
ji už nikdy ve snu strašit nemám. A já dostala na vysvědčení jedničku.
Kamča Skurková 9. A
Jsme nejlepší, i když do školy nechodíme…
Většina lidí předpokládá, že když se chodí pořád do školy, jsou skoro
jisté skvělé známky. ALE. Je tady třída 9. A, která má na druhém stupni
přímo neuvěřitelný studijní průměr, ale vítězí i v počtu zameškaných
hodin na osobu. Zeptali jsme se několika žáků – dost jich ten den
chybělo (jak taky jinak)☺
-107-
Proč tomu tak je?
trochu se učím na ty předměty, co mám nejhorší,
ale ostatní skoro všichni jsou šprti, tak se nedivím.
jsme nejlepší, protože se doma učíme na písemky
a pak jdeme do školy.
my se učíme doma a tam nám to líp jde než ve
škole, protože na nás nikdo nekřičí.
máme totiž třídu plnou skvělých žáků, kteří ve
škole byli. Skvělí jsou v tom, že učivo vysvětlí.
protože si navzájem „pomáháme“ ☺
Jaký je můj podíl na těchto výsledcích?
na známkách jsem přispěla vyznamenáním
(snad), do školy chodím jak kdy. Doma je totiž
nuda!
přispěla jsem nejspíše hodně, protože mám samé 1 a na absenci?
Tam se taky podílím velkou částí, protože mám třetí největší počet
omluvených hodin ve třídě.
mám vyznamenání, takže jsem docela přispěla na známkách
a v absenci mám přes sto hodin, takže taky přispívám.
na známkách velký a do školy chodím furt, bo musím zlobit učitele.
myslím si, že hodně, protože jsem ten náš průměr zhoršil a na
absenci vůbec.
Jak by se změnily naše výsledky, kdybychom chodili do školy
častěji?
byly by o hodně lepší, tak o dvě desetiny.
kdybychom chodili do školy všichni pravidelně, naše znalosti by
klesly. Jak říkám, když jsme nemocní, pořád se učíme.
nějak by se nezměnil, ale možná to má vliv na intenzitu učení. Je
fajn si tak na týden od učení odpočinout.
byli bychom přeučeni a nevyspalí, takže bychom se zhoršili.
Jeden den, bylo to 14. 9. 2012, byl pro naši třídu významný. Byli jsme
totiž všichni ve škole. Nikdo nebyl nemocný, ani z jiného důvodu
nechyběl. Byl to jediný den za skoro celého půl roku, co jsme byli
všichni ve škole. Myslím, že by se měl tento den vyhlásit státním
svátkem, aby nikdo nešel do školy. Nebo aspoň aby to byl mezinárodní
den. Nevím, jak by se jmenoval, ale mohl by být zapsán aspoň
v kalendáři.
Markéta Petrová 9. A
-108-
Uzavírání známek jako závod (v 9. A)?
Začala jsem pomalým krokem, protože se mi moc nechtělo učit, ale
potom, když jsem si uvědomila, jaké je to pro mě důležité, jsem přidala.
Učila jsem se na všechny velké písemky, co mě ještě čekaly. Nakonec
jsem to zvládla dobře. Na cílové rovince, na vysvědčení, dostanu snad
jen pár dvojek a žádnou trojku. Jsem se svým výkonem spokojená.
Markéta
Začátek běhu jsem šla normálním
krokem. Tudíž to nebyl běh, ale
procházka. Postupně jsem začala
zrychlovat své tempo, ale stále
jsem nějak neběžela. V půlce
závodu jsme si uvědomila, jak je
tento závod důležitý. A už to
bylo.
Zrychlovala
jsem
a
zrychlovala, vědomá si všech
následků. Postupně jsem se
dostala do sprintu. Konečná
cílová rovinka byla nejdůležitější.
Bála jsem se, abych nezakopla
nebo mi nedošly síly. Nestalo se
tak. Jsem tak ráda! Doběhla jsem
přes cílovou čáru. Můj výsledek
není nejhorší, avšak vím, že jsem
Kamila
měla na víc.
Já jsem vyhrál dva ze tří závodů. Celé tři dny jsem žil v učebnicích, ale
jsem rád, ale až na chemii, kterou jsem asi prohrál.
Dlouhá cesta za dobrými známkami
Nejlepší známky mívám z mých
oblíbených předmětů, protože v
nich nejvíce vnímám. Nejhůře mi
jdou předměty, které mě nebaví.
To dokazuje, že abych měl dobré
známky, musím dávat pozor.
Proto se snažím vnímat i u mých
neoblíbených předmětů, ale není
to jednoduché.
Pokud chci mít co nejvíce
dobrých známek, musím se učit
i doma, ale mívám hodně
kroužků, takže na to nemám moc
času. Musím proto občas omezit
své oblíbené hry na PC. Důležité
taky je, abych se učil pravidelně,
protože si, kromě dobrých
známek, budu spoustu věcí
pamatovat i později. Cesta za
dobrými známkami a znalostmi je
dlouhá, ale určitě stojí zato.
Filip Marek 5. B
Já bych chtěl mít co nejlepší výsledky ve škole. Abych je však mohl
mít, musím se pořádně učit. Abych se mohl učit, musím mít čas. Abych
měl čas, musím omezit počítač. Abych mohl omezit počítač, muselo by
se mi chtít. Aby se mi chtělo, musel bych mít dobrou náladu. Abych
-109-
měl dobrou náladu, musel bych mít co nejlepší výsledky ve škole.
Abych je však mohl mít, musím se pořádně učit…
To je můj příběh za dobrými známkami.
Jan Kuča 5. B
Moje maminka pořád říká učit se, učit se jinak ze mě nic nebude. Vím,
že má pravdu. Tak se aspoň trochu snažím učit, sice pomalu, ale snažím
se, čtu a počítám. Taky si opakuji učivo, sice mi to moc nejde. Když se
budu snažit, třeba to vytáhnu na lepší známky, pomalu a budu se snažit,
ať mám taky sama ze sebe radost, že jsem něco dokázala. A ještě víc
zaberu. Doufám, že se mi to podaří.
Saskie Střelecká 5. B
Abych měla hezké známky, tak vždycky, když přijdu ze školy, nejdřív
si na chvilku odpočinu a potom se jdu učit, asi tak 2–3 hodiny. Vždy si
to zapamatuju, ale pak druhý den to zapomenu. Ať se snažím co nejvíc,
stejně mi to učení moc nejde.
Denisa Oprštěná 5. B
Čím to je, že jsem se v 6. třídě zlepšil/a:
(porovnání průměru známek z konce 5. třídy a 1. pololetí 6. třídy)
zlepšila jsem se, protože mě
škola začala bavit (zlepšení
o 0,53)
protože jsem se začala trochu
snažit a možná že jsou jiní učitelé,
tak mě to v některých předmětech
donutilo, ale v šesté třídě je to
dobré (zlepšení o 0,33)
zlepšil jsem se asi proto, že
jsem se naučil učit, ale češtinu už
asi nikdy nezlepším (zlepšení
o 0,23)
zlepšil jsem se díky chytrému
staršímu bráchovi, který to do mě
pořád řve (zlepšení o 0,11)
Čím to je, že jsem se v 6. třídě zhoršil/a:
protože mě to ve škole neba
protože jsem se neučil,
a nechce se mi učit (zhoršení nedávám pozor a pořád se bavím
o 0,40)
(zhoršení o 0,69)
protože se neučím a nechce se
počítačové hry, nechce se mi
mi učit, je to moc těžké (zhoršení učit a nebaví mě to učení
o 0,60)
(zhoršení o 0,37)
bo mě to tu nebaví (ani
protože fyzika je těžká, jinak
v Trojanovicích), školu nemám se mi nechce učit (zhoršení
rád a jsem líný (zhoršení o 0,54)
o 0,17)
-110-
chce se mi spát (zhoršení o 0,47)
je to těžké, nebaví mě to (zhoršení
o 1,13)
nevím, asi je to tím počítačem
(zhoršení o 0,10)
zhoršila jsem se, protože je matika
těžší, ale víc mě to baví v 6. třídě
(zhoršení o 0,21)
zhoršil jsem se kvůli tomu, že nedávám pozor (zhoršení o 0,57)
je to náročnějším učivem a jinou školou (zhoršení o 0,50)
zhoršila jsem se kvůli klukům (zhoršení o 0,09)
protože na té první škole byli hodnější (zhoršení o 0,73)
6. B
Školní záhady – díl I.
Každému něco říká záhada Bermudského trojúhelníku, záhada
hlavolamu či záhady Toma Wizarda. Ale co takhle záhada Tyršovky?
To až tak známé není, že? Takže mi dovolte představit další záhadu
světa. Teda, zatím jen a pouze školy Tyršova 913. Je tomu tak. I naše
škola musí vynikat. Avšak, jak a kde k záhadě došlo? A co je vůbec tou
skrytou záhadou? Objevený poklad? Nález kostry? Zmizení žáků?
Kdepak. Vedle jak ta jedle. Jen si poslechněte, co se u nás děje.
Kamča Skurková 9. A
Stopy kolem stromečku
V pondělí 7. ledna se po víkendu objevily záhadné stopy kolem
vánočního stromečku. Nikdo však neví, kdo je dělá. Nikdo se tam
pěšky nedostane, protože zeď je vysoká 3–4 metry, takže se nedá
přeskočit. Dokážou se tam dostat jen ptáci, ale žádný nemá takové
stopy, jako ty, co se tam objevily. Na pachatele se zatím nepřišlo, ale
snad se to někdy povede. Myslím si, že na půdě žije mimořádně dobrý
skokan – malý klokan, který každý víkend dělá ty divné stopy.
O víkendu skáče proto, že celý týden dělá něco jiného.
Daniel Černoch 7. C
V našem školním atriu se objevily nějaké stopy. Moje teorie byla, že
tam nějaký dravec, třeba káně lesní, upustila ještě živého zajíce, který
začal běhat kolem dokola stromku. Potom se unavil a káně ho chytla
-111-
a odnesla pryč. Ve škole z toho byla hned velká událost, protože jinak
se nic moc neděje. Všichni se na stopy chodili dívat a každý měl na to
svůj názor, jak se do zavřeného prostoru mohly dostat. Někdo říká, že
to udělal nějaký učitel, jiní na to nevěří, ale aspoň jsme se chvíli o něco
zajímali.
David Zrubek 9. B
Šlápoty v atriu v době, kdy byla škola zakódovaná? Co to má být?
Myslím, že je to blbost a nějak to na nás pan učitel narafičil. Ale taky je
možné, že mimozemské životy existují. Jelikož jsou to stopy tak divné,
museli se ze svého létajícího talíře dostat dolů na létajících destičkách
a z nich seskočit dolů. Byli dva, jeden měl dvě drobounké nožky, ten
druhý tři, ovšem tu třetí požíval jen někdy. Chtěli se asi kouknout na
a pod stromeček, protože tohle nikdy neviděli. Potom si celé atrium
oběhli, asi něco hledali nebo zkoumali. Jak je to přestalo bavit, nasedli
na destičky, vzlétli do svého talíře a odletěli zpět do své galaxie. Vím,
že moje teorie je zvláštní a málo pravděpodobná, ale tak co už…!
Kristýna Babincová 9. B
Atrium je postaveno na negativním bodě školy, shromažďuje se tam
veškerá negativní energie. A tak se jednou nahromadila a vznikla z ní
oválná skákací kulička a začala skákat po celém atriu. Stále se snažila
-112-
dostat ven. Byla pěkná lesklá a uviděla ji velká straka a snažila se ji
chytit. Po těžkém boji se jí to podařilo a kuličku odnesla do svého
Michaela Strnadlová 9. B
vzdáleného hnízda.
Mohla to být super kočka, která si na záda
přivázala bublinkové pití, zatřepala se, vybuchl
vršek a ona vyletěla. Do zásoby si pak vzala
jedno pití, aby mohla vyletět ven. Ale to si
nemyslím, spíš nějaký horolezec nebo
horolezkyně. Anebo je další možnost, že si
nějaký letec řekl, že se podívá pod stromeček,
jestli tam nejsou nějaké dárky. Tak tam přistál
padákem. Ale určitě tam někdo byl, stopy se tam přece neobjevily
samy…
Monika Boháčová 7. A
Po tom, co se v atriu objevily stopy, začaly dohady o tom, co to bylo.
Možná to bylo káně, které tam shodilo králíka, možná mimozemšťan
nebo pan učitel Ondryáš. Myslím si, že to byl nějaký skřítek, který se tu
objevil poté, co spadl, když letěl za Santou, a doteď je ukrytý ve
stromku.
Roman Němec 9. B
Záhada v 7. C
Ve třídě 7. C se 12. října objevila díra ve zdi. To nikoho nezajímalo,
proto ji pan školník zadělal. Ale ta díra se teď objevila ZNOVU!
Kousíček vedle té předchozí. Myslím si, že to dělá nějaké tajemné
stvoření, co sleduje žáky, jak se učí. Někdo bude říkat, že je to myš, ale
myš neprokouše tak tlustou zeď! Nejraději bych tu díru nechala být
a dala tam kameru na sledování onoho tajemného tvora, abychom
zjistili, co je to zač.
Marie Šmajstrlová 7. B
Ve třídě 7. C se objevila díra
ve stěně po návštěvě
zeleného ufona, který se
snažil dostat do 8. A. Ale
bohužel se mu nepovedlo, tak
se přesunul na svou loď. Za
pár dní se vrátil a zkusil to
znovu.
Proč
se
ale
nepřemístil přímo do 8. A?
-113-
Tato třída je chráněna nějakým ochranným polem, přes které nemůže
projít nikdo, kdo není z naší planety. Tento zelený ufon se snaží celou
8. A unést. Nikdo však neví, kdy a jak zaútočí a kam 8. A unese.
Předpokládám, že je chce unést na zkoumání, aby věděli, jak moc jsme
chytří. Potřebují vědět, jestli právě tato třída jim dokáže opravit jejich
Kristýna Hrnčířová 7. B
přístroj na zpomalení času.
Díra se v 7. C objevila v polovině října, ale divné je to, že to žáci a
žákyně ze třídy 7. C být nemohli, protože jsou hodní, nemají
poznámky, nezapomínají, naprosto nikdo nemá ani důtku ředitele školy.
Je to naprosto dokonalá třída. Další díra se objevila 8. ledna, ale tuhle
díru také neudělali, protože jsou na lyžáku a někteří jsou ve třídě 7. B.
Michaela Korabečná 7. C
Záhada na žebříku
Dne 16. ledna 2013 jsme měli druhou hodinu češtinu a probírali jsme
velká písmena. Tu se z ničeho nic objevil v našich oknech žebřík.
Pohyboval se kolem oken, až se zastavil. Najednou jsme viděli jakéhosi
tvora, který leze po žebříku nahoru. V odlesku světel se tvorovi třpytily
jeho žluté pruhy. Chvíli se díval do oken a pak zmizel. Prostě
jednoduše zmizel. Všichni si kladou otázky: Kdo to byl? Co po nás
chtěl? Přišel snad z vesmíru? To nevíme.
Martina Vachalová 7. C
Do naší třídy nakukoval ze žebříku hasič. Nejspíš chtěl zjistit, co se
učíme, ať si to může zopakovat. Protože to
nejspíš zapomněl. Jelikož jsme měli zrovna
češtinu a opakovali jsme velká písmena, tak se
to chtěl přiučit. Ale musel nakukovat do více
oken, ať zjistí toho víc. Naštěstí měl žebřík,
s kterým se mohl hýbat nahoru a dolů. Až si to
zopakoval, tak slezl ze žebříku a jeli na stanici,
aby to připomněl dalším hasičům.
Markéta Petrová 7. C
Dnes v češtině při procvičování velkých písmen se stala záhada.
Podivný muž v helmě s krumpáčem v ruce lezl po žebříku vzhůru. Co
chtěl zjistit? Nikdo netuší. Chtěl snad zjistit, kde se píše velké písmeno?
Muž byl oděn v černé kombinéze se zářivými žlutými pruhy. Šplhal po
žebříku. Co víme, je, že byla mlha. Byl to snad přízrak?
Michaela Popová 7. C
-114-
Bruslení
Všimli jste si, že poslední dobou se u školy, lépe řečeno u školního
hřiště objevují hasičská auta i pracovníci Technických služeb? Co tam
asi dělají? Připravují kluziště! Přijde vám to jako nesmysl?
Redaktorkám Druhého patra zpočátku taky, proto jsme se vydaly za
panem školníkem na výzvědy.
? Čí byl nápad hřiště
zamrazit?
! P. uč. Adámkové.
Především kvůli akci
školní Olympiáda.
? Jakým způsobem
se hřiště zamrazilo?
!
Zaměstnanci
technických služeb
nejprve
odhrnuli
sníh, pak přijeli
hasiči s cisternou a na hřiště nastříkali vodu. Takto se to opakuje už pět
dní.
? Jak dlouho bude ledová plocha sloužit?
! Těžké odhadnout. Podle počasí.
? Bude přístupné veřejnosti?
! Ano, od pondělí 28.1. Všechny tři branky od hřiště se budou nechávat
odemčené po dobu návštěvních hodin (údajně PO – PÁ od 14:00, SO –
NE neomezeně). Pověšeny jsou už i cedule s informacemi. Vstup na
ledovou plochu je na vlastní nebezpečí.
Co na přeměnu hřiště v kluziště říkají žáci školy, které jsme odchytli
právě na kluzišti?
? Líbí se ti tady?
? Přijdete zase?
! Jo, protože tu můžu zadarmo.
! Jo, je tu sranda a je to tu dobrý
Adéla Romanovská, Lucie Stupavská 9. A
Zdravotní klaun ve škole
Dne 19. ledna přišel do čtvrtých tříd na besedu klaun z občanského
sdružení Zdravotní klaun. Bylo to pro nás překvapení. Klaun se
-115-
jmenoval Doktor Srdíčko a byl velmi legrační, oblečený do zdravotního
pláště s veselou čepicí a výraznou vázankou. V ruce měl kufřík, ze
kterého mu vše padalo, a malou kytarku – mandolínu. Předváděl nám
scénky, které dělají klauni v nemocnicích pro dětské pacienty a jejich
rodiče. Také chodí do domovů dětí a za staršími lidmi. S některými
dětmi, které jsou dlouho v nemocnicích,
nacvičují celá cirkusová představení, která
pak předvádějí na chodbách nemocnic.
Ve druhé části besedy jsme se dozvěděli, že
sdružení funguje v ČR již několik let, že je
u nás asi 85 klaunů, že mají klauny i v jiných
zemích. Řekl nám také, do kterých nemocnic
nejvíce jezdí a ještě i jiné podrobnosti.
Nasmáli jsme se, až nás z toho bolela břicha,
ale také jsme se něco nového dozvěděli.
Jsme rádi, že jsme na Dni otevřených dveří
školy (12. 12. 2012) v dětském bazaru a
bufetu vybrali částku 1 160 Kč, která
pomůže klaunům, aby trochu potěšili nemocné děti.
Článek sestavili žáci 4. A
Vždyť smích léčí.
Běháte do schodů?
V rámci projektu Za poznáním více smysly jsme určovali svůj výkon.
Úkolem bylo zdolat schody od sborovny do druhého patra (28 schodů,
každý vysoký 15,7 cm) volnou chůzí (Jakub Novotný z 9. A dosáhl
času 16,47 sekund), pak během (3,59 sekundy) a spočítat výkon v chůzi
a běhu. Jakub byl nejrychlejší a jeho největší okamžitý výkon činil
1040,83 W.
Protože se člověk nestává nejlepším schodoběžcem každý den, položila
jsem Jakubovi několik otázek:
? Chtěl jsi překonat minulý rekord?
! Přímo v plánu jsem to neměl, ale tak neštve mě to.
? Myslíš, že jsi mohl být rychlejší?
! Mohl, ale v mezipatře mi uklouzla noha.
? Takže tvůj výsledek ovlivnilo i uklouznutí?
! I tak se to dá říct.
? Běháš běžně do schodů?
-116-
! Když spěchám, nic jiného mi nezbývá.
? Byl jsi se schody nějak domluvený předem?
! To je vysoce tajná záležitost. Nesmím to prozradit.
? Bavila tě hodina fyziky?
! Bavila, mohla by být taková častěji.
Děkuji Kubovi za vyčerpávající odpovědi a těším se při dalším rekordu.
Kamča Skurková 9. A
Co se líbí 2. D na plavání?
je tam teplá voda. Beny
naučíme se plavat. Rosťa
mám tam tetu a můžu dělat
skáčeme šipky, plavali jsme na
blbosti. Adam
čas a pak skákali bomby. Kája
skákání do vody. Kuba
je tam hodná paní učitelka,
mám rád vodu a taky rád když se bojím něco udělat, tak mi
plavu. Ondra
to ulehčí. Verča
líbí se mi, že se potápím. Jan
líbí se mi, že skáčeme na
nejvíce se mi líbí skákání skokánku. Viky
bomb. Kryštof
plavání mě baví, plavu od
líbí se mi, že děláme různé 1. roku a moc mě to baví. Bára
věci, jak se potápíme. Adéla
Co se nelíbí?
studená voda. Kuba
nic. Verča
nemůžu častěji nosit brýle.
na bazéně je zima. Viky
Vendula
Ze slohu
Mamka toho vydrží hodně, ale co je moc, to
je moc.
Na svých středně velkých nohách, které jsou
ploché, má pět prstů.
S rodiči si rozumím velmi dobře, ale kromě
mamky.
Se svým životem jsem spokojená jen do doby
nějakého problému.
Strachu se postaví čelem do cesty.
Byl střední postavy, měřil asi 190 cm.
Přihlásila jsem se na obor kadeřnice, která mě
-117-
i docela baví, učitelka mi řekla, že jsem pěkně blbá.
Byla zima, mrzlo a sněžil prašivý sníh.
Když někdo chce Walkera zmlátit, tak se brání a dá mu do čuně.
Jednou se stal příběh, který se stal v budoucnosti.
Chytil pořádného kapra, chybělo mu jen 68 cm do metru.
Duševní stránka mého tatínka je pohodová, pokud nebereme jeho práci.
Žen a milenek měl neskutečně mnoho, avšak když nějakou z nich
náhodou potkal, skončilo to fackou.
Ladovy obrázky jsou pěkné na to, že je slepý.
Děkujeme paní učitelce Vodrážkové za zajímavé příspěvky z hodin
českého jazyka.
Vzkazy – Leden
V minulém čísle Druhého patra jste si mohli přečíst, že v přízemí vedle
mléčného automatu se objevila schránka na vzkazy. Můžete si přečíst,
co se tam objevilo v lednu:
Tyršova je nej!
Naše třída 6. B je nejhorší ze všech šestých tříd. Ve třídě se mi ale
líbí, mám teď dvě nejlepší kamarádky a na škole jsou hodné paní
učitelky. Na škole se mi i něco ztratilo, i tak jsem ráda, že jsem tady.
Chci vyřídit, že v úterý to hrozně moc slušelo jedné holce. Nevím,
jak se jmenuje. Má blonďaté vlasy, je menší než já a měla červenou
mikinu a modré rifle. Ozvi se. *Anonym*
Nesnáším naši třídu 6. B.
Lyžák byl supeeer!
Děkuju, že se učitelé smilovali a dali lepší známky.
Popletené pohádky
Bylo jednou jedno těsto na koblihy. Bylo ho
tolik, že by z toho bylo deset koblihů, ale
v pekařství se rozhodli, že budou dělat
megakoblihy za třicet korun, a tak udělali ze
všeho těsta jeden obří koblih. Ale jak
chladnul na okně, rozhodl se, že půjde do
světa. Jde po cestě a jak už víme, potkal
lišku, jelena, medvěda a nakonec Otesánka.
Řekli si, že budou kamarádi a že spolu
budou chodit po světě.
-118-
Jak tak chodili, dostal najednou Otesánek hlad a řekli si, že založí
čínskou restauraci. Koblížek byl mistr přes pečení koblih a Otesánek
dělal vše ostatní. Zákazníků měli hodně a práce se jim zalíbila, proto si
řekli, že se tu usadí a už nikam nepůjdou. Peněz měli moc (a to ještě
něco věnovali na charitu). Ale jednou se Otesánkovi zachtělo jiných
jídel, než dělal on, tak si řekl, že ochutná pár těch koblih, co pekl
Koblížek. Ohromně mu zachutnaly a řekl si, že už nikdy nebude jíst nic
jiného.
Koblížek pekl a pekl, co mu síly stačily a stejně nestihl péct tak rychle,
jako Otesánek jedl. Rozhodl se tedy, že sní i Koblížka. Ale to neměl
dělat, protože jak je nám známo, Koblížek je přítelem lidí, a tak na ně
Koblížek zavolal, aby mu šli na pomoc se sekyrami.
Až bylo po všem, všude byly už jen dřevěné třísky a Koblížek děkoval
svých zachráncům. Otesánek shořel v kamnech a Koblížek si založil
vlastní pekařství, takže všechno dobře dopadlo.
Jan Lichnovský 7. B, Ondřej Divín 7. A
SCIO
A je to tady! (Ne)Očekávaný rok. Už je tu pro některé devátá třída a půl
pololetí máme za sebou. Také už máme za sebou Scio testy. Ty se psaly
čtyři. Z jazyka českého, anglického, matematiky i všeobecné. Všichni
jsme se na ně tak "těšili". Už víme i výsledky. Zajímá vás, jak to
dopadlo? No, někteří nám i něco řekli.
Už asi dva-tři dny před těmihle testy jsem byla nervózní. Nevěděla
jsem, co od toho čekat. A vůbec, co mám čekat od sebe. Nijak jsem se
nepřipravovala, takže mi zbývalo jen se modlit. Přišly testy a já byla víc
a víc nervózní. Naštěstí se vše zvládlo celkem dobře. Při testech jsem
myslela jen na to, jak je možné, že neumím tak jednoduché věci. Při
posledním typu a sázení na A, B, C nebo D jsem si oddychla. Bylo to
za mnou. Pak přišly výsledky. Koukala jsem na to, jak tele na nová
vrata. Testy z češtiny mě překvapily, ostatní ne. A překvapily mile.
Kamila 9. A
Ne že bych se bála, ale nějaká ta tréma před Scio testy byla. Bála jsem
se, že to nezvládnu. V průběhu psaní jsem měla pocit, že nic nevím a
neumím. Když už jsem vše dopsala, byla jsem ráda, že je to za
mnou.Výsledky mě nějak nepřekvapily, čekala jsem je.
Sára 9. C
-119-
Naše škola je plná záhad.
Komiks
Co si přečtete příště? Velkým tématem budou nemoci a jejich léčení,
pokračovat budou Školní záhady (pokud byste ještě o nějaké další
věděli, dejte nám vědět), měl by být karneval na ledě. Uvidíme…
ze zamčené ředitelny
Včera záhadně zmizelo
všech 688 vysvědčení!!!
Na vydání 105. čísla Druhého patra se podíleli: Kamila Skurková (vedoucí vydání), Lucie
Stupavská, Adéla Romanovská, Markéta Petrová, Markéta Petrová, Zuzana Vachalová,
Martina Vachalová, Lucie Syrovatková, Jana Horáková, Aneta Havlová, Jana Strnadlová,
Šimon Hauser, Zdeněk Horečka, Filip Vašek, Barbora Štarhová
Obrázky kreslili: Natálie Heřmánková, An h Tranová, Tomáš Wolf, Monika Lančová, Sara
Rebecca Concu
Fotografie: Adéla Romanovská (str. 115, 117), Jaroslava Dobíšková (str. 116), Pro-Contact
(str. 104), Petr Ondryáš (str. 102, 103, 112, 113)
(Z)odpovědný vedoucí: Petr Ondryáš
Komiks: Kristýna Kociánová
e-mail: [email protected]
http://www.zstyrfren.cz
Tisk: LWR Graphic s.r.o. Frenštát p. R.
http://www.druhepatro.ic.cz
ZŠ a MŠ Tyršova 913, Frenštát pod Radhoštěm
Vydáno 29. 1. 2013
-120-