na úvod - Genoservis

Komentáře

Transkript

na úvod - Genoservis
č tvrtl e tn í k
z á ří 2 0 0 1
Milí čtenáři,
zářijové číslo přináší - již tradičně - TOPky holštýnských býků (srpen 2001) z USA, Kanady, Německa a Holandska. Z oblasti chovu skotu
Vás kromě uzávěrky kontroly užitkovosti za prvních 9 měsíců KU skotu za a.s. Genoservis čekají také články o holštýnských býcích
GARTER, TRENT a BOND, články pro šlechtitele skotu (o produkci proteinu, počtu somatických buněk atd.); o zajímavé rady a zkušenosti
se s vámi podělí naši specialisté na reprodukci a výživu skotu – tentokrát ve vztahu k reprodukci a ke ketózám).
V oblasti chovu prasat pokračujeme s rubrikou „představujeme šlechtitelské chovy“ – toto číslo přináší seznámení hned s několika
šlechtitelskými chovy; významné jsou také odborné články shrnující výsledky reprodukce, vlastní užitkovosti a VJH, dotkneme se také
odchovu selat a chovu prasnic.
Internetová tečka tentokrát bude patřit podrobnému popisu elektronického obchodování.
Další vydání chystáme před koncem letošního roku - v prosinci 2001.
Rádi přivítáme jakýkoli námět či příspěvek, chystáte-li zajímavou akci ve svém okolí, dejte nám o ní vědět; máte-li zkušenosti, se kterými
se chcete podělit s našimi čtenáři z řad předních chovatelů, neváhejte a pište.
Přejeme Vám příjemné chvíle strávené se ŠLECHTITELEM.
… na úvodJalovice z ET, Skalička. Zábřeh na Moravě (září 2001)
• VFU BRNO Školní zemědělský podnik Nový Jičín
• GENOSERVIS, a.s.
• STAROJICKO, a.s. Starý Jičín - Jičina
• AGROSUMAK, a.s. Suchdol n.O.
POŘÁDAJÍ
TRADIČNÍ
na VFU Brno ŠZP Nový Jičín,
v areálu chovu koní – VZ Žilina u Nového Jičína
1300 hod Zahájení chovatelské přehlídky
1315 hod Předvádění, bonitace zvířat spojená
s veřejným hodnocením exteriéru
S rd eč n ě z vo u po řa d a t el é !
Úvodník
V době vydání tohoto čísla Šlechtitele bude vrcholit naše výstava PŘEROV 2001, a já bych chtěl tímto upřímně poděkovat všem, kteří se
na přípravě výstavy a jejím průběhu podíleli.
Věřím, že obsah v tomto vydání je zajímavý a poučný, a že najdete informace, které vám pomohou přispět k rozšíření znalostí
v chovatelství.
Také bych chtěl poděkovat všem autorům článků, kteří přispěli do tohoto čísla Šlechtitele.
Lumír Grussmann
ředitel Genoservis, a.s. Olomouc; [email protected]
Genáček
Nadační fond GENÁČEK vznikl při a.s. Genoservis na podporu handicapovaných dětí a jejich integrace do
společnosti. Hlavní náplní je pořádání zejména kulturních a sportovních akcí, tak aby se při společné činnosti děti o
sobě dozvěděly navzájem více a učily se, že k životu patří zdraví i nemoc.
Děkujeme vám, milí chovatelé, za všechny dary, které jste nám dosud poskytli. Tyto prostředky nám pomohly
zorganizovat II. ročník akce MOSTY 2001 ve dnech 8.-9. června v Přerově (více v „z KRONIKY“ v tomto čísle) a
v přípravě jsou i další projekty.
Rádi vám také sdělujeme, že koupí inseminační dávky býků přispíváte do tohoto fondu 1,- za každou zakoupenou
dávku.
Těšíme se na spolupráci na dalších projektech. Aktuální informace týkající se nadačního fondu a
připravovaných projektů nalezente na internetu na adrese http://www.c-mail.cz/genacek. Číslo účtu nadačního fondu
GENÁČEK je 27-4228310257/0100. Informace na tel: 068/411005.
Elektronické obchodování
Radmila Šnyrychová
[email protected]
Pokud se už vám někdy stalo, že jste si až večer vzpomněli, že jste potřebovali koupit desinfekci na vemena či pomůcku pro chov prasat,
pak tahle informace je přesně pro Vás.
Genoservis Vám nyní umožňuje nakupování na Internetu (více v článku na konci časopisu), takže teď jen stačí připojit se k síti, na adrese
http://www.vltava2000.cz/genoservis se zaregistrovat a můžete směle nakupovat, ať je brzké ráno či pozdní noc.
Navštivte nás!
Toto číslo vyšlo dne 10. září 2001 v nákladu 1.500 ks.
… z chovu SKOTU
POROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ KU SKOTU ZA GENOSERVIS, A.S. OLOMOUC
DLE OKRESŮ
(uzávěrka říjen 2000 – červen 2001 se stejným obdobím roku 1999)
Okres
Počet nárůst Mléko nárůst Tuk Tuk nárůst BílkovinaBílkovina nárůst Pořadí
norm.l.
kg
%
kg
Bruntál
1 880 +157 6 184 +458 4,11 254
+2
F.Místek
3 336 +224 6 862 +438 4,08 280 +14
%
kg
3,32
205
+13
16
3,26
224
+11
7
Karviná
283
+14 6 353 +612 4,08 259 +18
3,26
207
+18
15
Nový Jičín
5 747
-336 7 388 +600 4,07 300 +23
3,29
243
+15
3
Olomouc
6 507 +175 6 764 +459 4,03 273
3,31
224
+11
9
3,32
226
+7
6
3,41
213
+12
13
+3
Opava
4 116
-32
6 820 +338 3,89 265 +10
Přerov
4 783
-260 6 247 +383 4,22 264
Šumperk
2 689
+62 4 846 +321 4,34 210 +11
3,31
161
+11
19
Vsetín
2 472
+45 7 003 +496 3,94 276 +12
3,30
231
+13
5
Jeseník
485
+27 5 804 +518 4,05 235 +16
3,29
191
+15
18
+8
Okresy mimo Severní Moravu, kde provádíme KU
Česká Lípa
452
-39
8 198 +412 4,13 339 +14
3,29
270
+9
1
Liberec
208
-4
5 883 +1733 4,38 257 +76
3,43
202
+65
17
Ústí n/O.
76
3,39
152
+5
20
Brno-venkov
486
3,37
222
+8
10
Břeclav
332
+35 6 857 +139 4,02 276
3,27
224
+4
8
Zlín
148
-198 7 278 +955 4,06 296 +34
3,26
237
+18
4
Jihlava
27
-10
3,28
214
+13
12
Kroměříž
253
3,20
220
+9
11
Vyškov
564
+42 6 349 +463 4,33 275 +33
3,28
208
+10
14
Žďár n/S.
1 753
+44 8 093 +849 3,83 310 +12
3,31
268
+21
2
GENOSERVIS
36 597 +105 6 706 +465 4,06 272 +11
celkem
3,32
222
+12
+15 4 489 +249 4,15 186
-4
+7
6 592 +351 3,88 256 +11
+6
6 541 +512 4,21 275 +22
+148 6 891 +439 3,84 265
-2
Pavel Chrudina, 0602-633 988
[email protected]
… z chovu SKOTU
GARTER - PRVOTŘÍDNÍ GENETIKA : 2. V MLÉCE A 7. V TPI
1HO6149 Welcome GARTER-ET
Otec: Rickland Laban Projector
Matka: Welcome Mountain Gale-ET, VG-86, VG-MS
2-01 3x 365 dní 15.534 kg 576 kg tuku, 481 kg proteinu
OM: Bis-May S-E-L Mountain-ET
MM: Welcome Bellman Ginger-ET, VG-88, VG-MS, GMD, DOM
2-02 3x 365 dní 15.702 kg 619 kg tuku, 505 kg proteinu
Ze světově známé rodiny “G” na farmě Welcome Stock je 1HO6149 GARTER
nový outcrosový býk (Rick x Mountain x Bellman x Melwood), který udělal
působivý skok v produkci a typu. Tyhle vylepšení jej vynesly na 7. místo v TOP TPI.
Je druhým býkem v USA podle mléka (1.229 kg mléka) a patří mezi nejlepší
holštýny pro LNM (celoživotní ziskovost) s hodnotou +577USD. Mezi elitou
plemene Garter zlepšuje složky na +35 kg bílkovin a +34 kg tuku.
Přidáním 17-ti dcer na hodnocení typu má nyní Garter plemennou hodnotu
pro typ +1,31. Pozoruhodný nárůst byl shledán v utváření dalších znaků, vyšplhal
se na +1,19 pro končetiny a +0,76 na vemeno. Velmi snadné porody umožňují
Gartera využívat především na jalovice.
V jeho původu je neuvěřitelná šňůra sedmi VG matek. Další tři matky
Woody Hill
dokončily vynikající produkci na více než 15.400 kg mléka, 544 kg tuku a 481 kg
proteinu. Welcome Mountain Gale-ET, jeho matka, ukončila laktaci s výsledkem 15.534 kg mléka, 576 kg tuku, 481 kg
proteinu za 365 dní, hodnocení exteriéru jako dvouletá VG-86, VG-MS. Další matka (bába) je Welcome Bellman Ginger-ET,
VG-88 ve věku 2-11, VG-MS. Prabába je velmi dobře známá Welcome Melwood Gift, VG-87, VG-MS s první laktací přes
15.800 kg mléka. Praprabába je Welcome Steady Gina-ET, VG-86, VG-MS s 53.682 kg mléka, 2.002 kg tuku a 1.582 kg
proteinu za 4 laktace. Je dcerou Steady Spipper a Welcome Jupiter Gala, zakladatelky rodiny.
“Členové “G” rodiny jsou pevné, široké, silné krávy s opravdu vysokým, širokým zadním vemenem,” říká Bill Peck,
chovatel Gartera. “Ukazují vyjímečnou kapacitu a mléčnost. Mají excelentní končetiny, a solidní, dobře upnuté kapacitní
vemeno.” Nespočetné množství embryí z této rodiny se prodává po celém světě. Farma Welcome Stock má 300
registrovaných holštýnů s průměrem stáda 12.020 kg mléka, 448 kg tuku a 397 kg proteinu. Gala rodina byla popsána v
Holstein International 8/2000.
“G” rodina je solidní rodina pro obojí – produkci i typ, dobře známá a respektovaná nákupci býků a embryí na celém
světě.” říká Tom Harkenrider, genetik CRI. “Síla v dědičnosti této rodiny je nekonečná.”
Díky této mateřské linii Garter dělá velké, silné dcery s
hezkými vemeny. “Dcery po Garterovi jsou hluboké, s otevřenými
žebry, neuvěřitelně silné přes konstituci (hrudník),” říká Allen Berry,
koordinátor marketingu CRI, který několik Garterových dcer viděl.
“Jsou velmi mléčné a pevné v typu, s dobře utvářenou horní linií,
extra vysoké a široké v zadním vemeni,” zdůrazňuje Berry. Vykazují
větší pevnost v konstituci a velikosti než udává Garterův lineární
popis.
Jeho otec, Rick, je outcrosový býk, syn Labana, který byl
využíván jen v menší míře. “Byl dobrý, solidní býk, nepříbuzný,”
dodává Harkenrider.
Garter nabízí moderním holštýnským chovatelům outcrosový
původ a prověřenou genetiku z prvotřídní rodiny. Kombinací původu,
vyjímečné produkce, solidního typu a nízké obtížnosti porodů se
Garter stává mimořádnou šancí ke zvýšení ziskovosti.
Battleridge Garter Koa
z informačních materiálů firmy CRI přeložila Lenka Kahánková,
0606-706 549
[email protected]
… z chovu SKOTU
TRENT - ŘEKA MLÉKA S VYSOKÝMI SLOŽKAMI
Trent se poprvé objevil v žebříčku v květnu. Jak vyplývá ze srpnových
hodnot, vyskočil na 4. místo v TOP 100 TPI a na 6. místo v aktivních
býcích podle LNM. Jeho TPI je působivých +1723, zatímco LNM jej
zařadil do TOP 1% nejlepších býků plemene holštýn. LNM je ziskový
index pro dlouhověké, vysokoprodukční krávy; Trent dosahuje
dlouhověkosti +1,8.
Trent je na druhém místě dle tuku (42 kg a +0,07%). Zlepšuje
protein na +0,04% a 32 kg, zvyšuje produkci mléka na +915 kg. Navíc
ku prospěchu mu je že patří mezi elitní býky s nízkou obtížností porodů
(7%) takže nápadně zvyšuje genetickou úroveň jalovic.
S těmito impozantními zdroji navíc v jeho původu nacházíme býky
Bellwood x Mountain x Wister x Mark x Chairman. Jako o otce býků je o Trenta zájem po celém světě. Nabízí kompletní
parametry pro dnešního producenta mléka – produkci, složky, dlouhověkost a snadnost porodů. „Jako nový býk tak blízko
úplné špičce díky vysokých složek, přitahuje Trent jako otec býků zájem mnoha plemenářských organizací na celém světě“,
říká Steve Schnell, víceprezident CRI pro mléčnou genetiku.
Vysokoprodukční rámcové pevné krávy
V komerčním stádě, kde se producenti spoléhají na příjem z prodeje
mléka, je Trent již prověřen jako produkční specialista. Woody Hill Farm, mléčná
farma se 700 zvířaty v Salemu, New York, má bezpříkladnou skupinu sedmi
dojnic. „Jedna z Trentových dcer je zrovna na druhé laktaci a vypadá velice
dobře,“ říká Dan Sheldon, její majitel. „Šest ostatních je na první laktaci, tři z nich
s ekvivalentně vypočítanou normovanou laktací 305 dní přes 13.600 kg mléka.“
Průměr skupiny je +1.153 kg nad průměrem stáda. Woody Hill Farm má
průměrnou užitkovost 10.949 kg mléka. „Když by neměly dobrou užitkovost,
nezůstaly by tady ani do druhé laktace,“ dodává Sheldon.
Dcery Trenta, které jsem viděl, jsou hluboké, s otevřenými žebry.“ říká
Allen Berry, marketingový koordinátor CRI. Jak dodává Berry, dcery mají solidní,
funkční vemeno s výrazným žilkováním. Vemena jsou vysoko nad hleznem, se
silným závěsným vazem a blízko rozloženými struky, pro mnoho laktací vysoké
produkce.
Trentův lineár vyjadřuje nejlepší znaky Bellwooda včetně neuvěřitelného
rámce, hloubky těla a mléčného typu. Má přes 1 bod pro hloubku těla, mléčný
typ a konstituci, což provází stabilní sílu trvale vysoké produkce rok po roce. Trent také zlepšuje končetiny a sklon zádě.
Dobrý návrat investic
Nákup Mc-Cloe Pond Mountain Tris byl pro Waltera
Brookse chytrá investice. Koupil ji jako chovnou jalovici na
přehlídce v Ovegu, v New Yorku, v roce 1996 za 1.850 USD.
V té době byla připuštěna na farmě Mc-Cloe Pond Holsteins,
Laceyville, Pennsylvania, Bellwoodem. „Mc-Cloe Ponds ode
mě za ta léta koupili mnoho zvířat které jsem dal na trh, a já
jsem chtěl jim pomoci aby za ni dostali dobrou cenu.“
Jakmile Brooks koupil Tris, Tom Harkenrider, genetik CRI,
získal jejího syna po Bellwoodovi, Trenta. Tris byla také
extenzivně vyplachována, a ačkoli už ve stádě není, Brooksovi
mají po ní 4 dcery. Odchylka produkce od stáda je pro Trisiny
dcery je +2.268 kg.
Bosworth Trent Beaut, GP-81
majitel Bosworth Farms, Skohegan, Maine
… z chovu SKOTU
Mateřská linie Trenta přenáší vysokou produkci tuku, což je na Trentových hodnotách vidět. Jako dvouletá Mc-Cloe
Pond Mountain Tris, VG-85, VG-MS, ukončila laktaci s produkcí tuku 5,1%, 783 kg a kolem 15.000 kg mléka. Brooks ji
popisuje jako „velkou ´stodolu´ s dobrým vemenem a neuvěřitelnou chutí ke žrádlu.“ Bába, Mc-Cloe Pond Whister Tess,
dosáhla celoživotní produkce víc než 63.500 kg mléka. Ve věku 3-08 dosáhla pozoruhodné produkce za 359 dní 14.769 kg
mléka, 3,8% tuku (554 kg) a 444 kg proteinu. Prabába, VG-87, VG-MS (Mark), také uzavřela laktaci s produkcí tuku přes
450 kg. Praprabába, VG-87, EX-MS (Chairman), vyprodukovala celkem přes kolem 60.000 kg mléka.
Z funkčních, vysokoprodukčních krav Trent nabízí kompletní parametry pro snadnost telení, zlepšení složek a skvělou
produkci.
z informační publikace firmy CRI, červenec 2001, přeložila Lenka Kahánková, 0606-706 549
[email protected]
BOND – RODOKMEN SKVĚLÝCH VEMEN
HO5306 BOND je fantastickým typovým býkem s nádherným vemenem
a snadnými porody. Pochází z farmy Regancrest ve Waukonu, Iowa;
tento syn Jurora nabízí skoro dva body za typ (+1,96) a je 73. v TOP TPI
v USA (srpen 2001). Jeho TPI je +1512.
Dosáhl přes +1,5 bodu za všechny znaky vemene, jeho celkové
PH vemene je +1,9.
Mateřská strana rodokmenu čítá tři generace excelentních
vysokoprodukčních krav, zlepšovatelek tuku s několika výsledky nad
450 kg tuku. Věrně podle původu, Bond zlepšuje tuk (+0,06%; 30 kg),
k tomu PH mléka dosahuje 641 kg. Jeho hodnoty jsou založeny na 126ti dcerách v 76ti stádech. Jeho LNM je +393, což ho zařazuje do TOP
18% nejlepších býků.
Bond je z matky Regancrest Aerostar Bert-ET, EX-90, VG-MS s celoživotní produkcí skoro 50.000 kg mléka. Bába je
EX-91, EX-MS s celoživotní produkcí nad 63.000 kg mléka a 4,1% tuku. Prabába, Regancrest Board Chairman Bea, EX-90,
EX-MS, ukončila laktaci ve věku 5-09 na více než 11.300 kg mléka a 454 kg tuku. Praprabába, Regancrest Apache
Standout Bea, VG-86, EX-MS, dosáhla celoživotní užitkovosti skoro 60.000 kg mléka.
„Všechny krávy z téhle rodiny a jejich potomstvo měli dobrá vemena. Vemeno bylo taktéž vysoko nad hleznem, široké, vysoko
upnuté, a s výborným závěsným vazem,“ říká Frank Regan, chovatel Bonda.
Stejně jako Juror dosahuje exteriér Bonda obdivuhodnou PH za rámec (+3,02), konstituci (+2,64), hloubku těla
(+2,83) a ideální hodnoty vemene (+1,90). Všechny znaky
v lineáru jsou nad +1,5, se speciálně silným předním upnutím,
rozmístěním struků a šířkou a výškou vemene.
Bondova plná sestra na Regancrest vykazuje rodinný vzorový typ a
nádherné charakteristiky vemene. Regancrest Juror Brina-ET byla členkou
Celoamerické soutěže tří nejlepších krav v roce 2000 za Regancrest. Na
začátku roku byla jmenována grandšampiónkou na regionální holštýnské
přehlídce v Iowě a později byla jmenována rezervní grandšampiónka Iowy.
Na druhé laktaci byla klasifikována EX-90. V listopadu 2000 byla
překlasifikována jako čtyřletá a teď má hodnocení EX-92. „Brina je velmi
velké zvíře s extrémně hezkým vemenem.“ říká Regan.
Regancrest prodal po celém světě několik dcer a embryí z krávy
Bert, matky Bonda a Briny. Synové Bert byli nasmlouváni plemenářskými
organizacemi.
Matka BONDa: Regancrest Aerostar Bert-ET,
EX-90, VG-MS, zadán titul „Dam of Merit“
… z chovu SKOTU
Allen Berry, marketingový koordinátor CRI, viděl několik dcer po
Bondovi a jejich vemena na něj udělaly velký dojem. „Bondovy dcery mají
mělká vemena, s vysoce upnutým širokým vemenem a dobrým
závěsným vazem,“ komentuje Berry. „Nejnápadnější je jejich závěsný
vaz.“ Bery znovu opakuje to, co již napovídá hodnocení zevnějšku;
Bondovy dcery jsou velké, hluboké krávy s neuvěřitelným rámcem,
hranatostí a mléčným typem.
Bondova nejvýše hodnocená dcera Kde Bond Lady Lucy dosáhla
výsledku VG-85 s VG vemenem, vlastněná Jeffem McFarlandem z New
Wilmingtonu, Pennsylvanie. Koupil ji jako jalovici od Keitha Deckera,
který byl chovatelem Bondova otce Jurora. „Je to velice hezká mladá
kráva s nádherným vemenem s dobrou výškou a šířkou zadního vemene
a silným závěsným vazem. Má velice ostrý kohoutek a velmi dobrý
mléčný typ,“ říká McFarland. „Také má velice jemnou kůži a hluboké
tělo.“
BONDova plná sestra:
Regancrest Juror Brina-ET, EX-92.
McFarland má komerční stádo s 500 kravami v západní
Pennsylvánii a zdůrazňuje že Bondova dcera je velký jedlík a u žlabu je
velice agresivní. Lucy dosahuje velice vysoké, progresivní produkce – ve 282 dnech 10.585 kg mléka, 446 kg tuku a 349
kg bílkovin jako dvouletá. To odpovídá v dospělosti 12.390 kg mléka, 514 kg tuku a 393 kg bílkovin. Bondova dcera měla
35 kg mléka v posledním měření ve 282 dnech.
Bond má 60 dcer ve 38 stádech pro výpočet plemenných hodnot typu za srpen 2001.
Bond je býk, u kterého nalezente vše! Je to zřídka se vyskytující býk, se 7% obtížností porodů, a stále +2,00 a více za
lineární hodnocení rámce, konstituce, hloubky těla a šířky zádě. Je to skvělý býk pro farmáře, kteří kladou důraz na sílu a
pevnost stáda. Bond je sen farmáře, který chce produkovat krávy s krásnými vemeny. Poskytuje dobrou produkci v mělkém
vemeni a navíc má v pozadí tři generace vysokoprodukčních „excelentních“ matek z Regancrestu.
z informační publikace firmy CRI, červen 2001 (plemenné hodnoty doplněné ze srpna 2001)
přeložila Lenka Kahánková, 0606-706 549
[email protected]
CRI předhání svou konkurenci výbornou plodností svých býků
Květnové výsledky ERCR dokumentují výborné hodnocení reprodukce po býcích firmy CRI – to vyplývá ze stanovení ERCR
(odhad relativní míry zabřezávání).
Graf 1 srovnává průměrné hodnoty ERCR aktivních býků na IS v USA. Převaha býků CRI je patrná, s průměrem +1,3
(minulá hodnota jenom +0,7). Výhoda ve využívání vysokoplodných býků zahrnuje snížení jalových dnů, zkrácení mezidobí,
snížení nákladů na chov, a – což je nejdůležitější - zvyšuje ziskovost.
1,3
ERCR
1,5
1
0,7
0,5
0,2
0,1
-1,1
-1,5
ORGANIZACE
ex
m
Si
ct
le
Se
Ac
-1
Se
re
s
ta
te
le
ra
Al
d
S
-0,2
ce
-0,5
AB
CR
I
0
Více než 30% býků firmy CRI
získalo hodnotu ERCR +3 nebo vyšší
(z těch kteří byli hodnoceni). Nejvýše
postavený býk v plemeni je ORION
(+5). Pět dalších má +4 (MAGIC,
LONDON, JURIST, LOCUST a KYLE).
ERCR je počítáno na býcích
plemene Holstein a Jersey s 300 či
více prvními inseminacemi. ERCR je
rozdíl od průměru populace býků
využívaných k inseminaci, vyjádřený
v procentech. Například býk s ERCR
+4 produkuje o 4% telat více než
průměrně býci ve stádě.
… z chovu SKOTU
Průměr pro ERCR je 0. Opakovatelnost 99 znamená
že je hodnota nejpřesnější.
Vědecké závěry ohledně ERCR učinily dvě rozdílné
univerzity. Obě došly k závěru že ERCR dokumentuje
rozdíly v plodnosti mezi mléčnými býky.
Hodnota ERCR
Každé procento navíc je ohodnoceno 2 USD,
souhlasně podle nezávislých univerzitních výzkumů.
Například semeno ORIONa s hodnotou ERCR +5 dodává
přidanou hodnotu 10 USD na dávku ve srovnání s býkem
s průměrnou hodnotou ERCR, v případě že celoživotní
ziskovost (LNM) je srovnatelná. Tato „odměna“ je
výsledkem snížených výdajů a dodatečného příjmu ze
zlepšené reprodukce.
Vysoké ERCR býků samo o sobě nemůže
maximalizovat
reprodukční
užitkovost.
Správnou
technikou inseminace a schopností zacházením se
semenem spolu se známou hodnotou ERCR lze dosáhnout
maximálních výsledků v plodnosti.
„ERCR by mělo být druhořadým znakem selekce, po
celoživotní ziskovosti (LNM) a ostatních produkčních
znacích které mají mnohem výraznější ekonomický vliv na
mléčné stádo. Pokud stojíme před výběrem ze dvou býků
srovnatelných v primárních znacích, můžeme vzít v úvahu
ERCR. ERCR by neměla být užívána samostatně při
zlepšování stádové míry zabřezávání. Větší pozornost by
měla
být
zaměřena
k dennímu
managementu
reprodukce“, říká Dr. John Clay, který počítá ERCR.
CRI věří, že ERCR je přesná míra plodnosti a že
informace o plodnosti jsou pro mléčného producenta
hodnotná. Vynikající výsledky firmy CRI v hodnotách ERCR
ukazují na kvalitní výrobu a na vynikající standard semene
CRI. Více informací na Internetu (http://www.crinet.com).
z informační publikace firmy CRI, červenec 2001, přeložila Lenka Kahánková, 0606-706 549
[email protected]
SKALIČKA ZÁBŘEH
V následujících řádcích bychom se s Vámi chtěli podělit o několik informací z programu ET prováděném v Zábřehu na
Moravě.
Cílem Genoservisu, a.s. Olomouc je natestovat ročně 35-40 plemeníků, kteří budou pocházet z různých zdrojů.
V krátké budoucnosti bude produkce býčků do testace z vlastních matek hrát čím dál větší roli. Nemalé finanční prostředky
jsme investovali s našimi partnery ZD Trhový Štěpánov a CORMDALE GENETIC do projektu „Hulice“. Druhým projektem
podobného rozsahu je budování FARMY SKALIČKA v Zábřehu n.M., na místě bývalé inseminační stanice býků, kde je již
druhým rokem přenášeno značné množství TOP embryí jednak ze zahraničí nebo ze zvířat v ČR, pocházejících z embryí
z USA či Kanady. Zásadním předpokladem úspěšnosti zmiňovaných projektů je úspěšnost samotného přenosu embryí. Jak
v Trhovém Štěpánově, tak i v Zábřehu provádí výplachy a přenosy BOVET Sloupnice pod vedením MVDr. Krontoráda. Rádi
konstatujeme, že dlouhodobé výsledky této spolupráce jsou na úrovni špičkových týmů v USA či Kanadě, s kterými jsme
měli možnost se seznámit. V roce 2000 byla březost u ET 67%. V letošním roce u 70 zjištěných zvířat je březost 63%.
Značnou zásluhu na těchto výsledcích má rovněž kolektiv ošetřovatelů vedený panem Marianem Pekárkem.
V následujících řádcích bychom Vám rádi představili některé rodiny, z kterých máme potomstvo ve stáří 10-12
měsíců, které v současnosti připravujeme do testace (býčci) či vyplachujeme (jalovice).
SKALICKA NORA
Číslo: 120101/709
Nar.: 28.09.2000
SKALICKA SARA
Číslo: 120102/709
Nar.: 28.09.2000
O:
DIXIE-LEE AARON-ET
M:
US MASAL TERESA BELLWOOD-ET (O: BELLWOOD)
VG-88-USA
Max.l.: 01 305 14148 4,0 3,7
MM:
BEACHLAVN BELL PRO TARA-ET (O: TESK)
EX-91-USA
Max.l.: 03 305 14025 3,6 3,1
MMM: BEACHLAWN BELL CLEITUS PRO
EX-93-USA
Max.l.: 02 305 12183 3,9 3,4
… z chovu SKOTU
Tato rodina budí respekt po všech stránkách. Původ jalovic – Bellwood 88 x Tesk 91 x Cleitus 93 x Bell 91 x Dutchoe
87. Zlepšovatelé vyprodukováni z této rodiny stojí rovněž za pozornost – PROTON(Choice), GELPRO(Tesk),
BURKE(Bellwood), BEAUTY(Celsius), DANE(Zebo), Patriot(Mica) a desitky dalších býků v testu, kteří čekají na výsledky nás
opravňují k očekávání pozitivních výsledků zmiňovaných dvou dcer po AARONOVI.
Další tři jalovice po Lantzovi pochází z možná nejlepší krávy farmy TIDY-BROOK a to BRITANY(Bellwood) VG 88.
SKALICKA LARRY
Číslo: 120104/709
Nar.: 12.10.2000
SKALICKA BRILAN
Číslo: 120105/709
Nar.: 17.10.2000
SKALICKA LYRA
Číslo: 120106/709
Nar.: 18.10.2000
O:
RICECREST LANTZ-ET
M:
TIDY-BROOK BRITANY-ET (O: BELLWOOD)
VG-88-USA
Max.l.: 01 305 13454 3,7 3,0
MM:
TIDY-BROOK M SUMMER-ET (O: MASCOT)
VG-87-USA
Max.l.: 01 305 12941 3,5 3,1
MMM: TIDY-BROOK SALLY CLEITUS
EX-90-USA
Max.l.: 02 305 13245 3,7 2,7
Je to jedna z nejkomlexnějších dcer Bellwood v USA. Při excelentních tělesných rozměrech má velmi dobré končetiny a
vemeno. Rovněž tyto tři jalovice se vyznačují již dnes vynikající kapacitou a mléčným charakterem. Za povšimnutí rovněž
stojí, že ze stejné rodiny TIDY-BROOK SALLY NED BOY (VG-85) pochází rovněž vynikající zlepšovatelé ADDISON (Mountain),
STEVEN (Jabot), STAN (Jabot).
Velmi zajímavou jalovicí po Winchestrovi se nám jeví jalovice Winda.
SKALICKA WINDA
Číslo: 116583/614
Nar.: 22.08.2000
O:
LADYS-MANOR WINCHESTER-ET
M:
CALBERT BELLWOOD DARLIN-ET (O: BELLWOOD)
VG-86-USA
Max.l.: 01 305 12887 4,1 3,5
MM:
PEN-COL CELSIUS DEWDROP-ET (O: CELSIUS)
VG-88-USA
Max.l.: 02 305 13485 4,3 3,2
MMM:
PEN-COL LEADMAN DEWDROP-ET
EX-91-USA
Max.l.: 02 305 11267 4,1 3,5
Impozantní cross, kde se nachází TOP býci současnosti či nedávné minulosti (Winchester x Bellwood x Celsius x Leadmna x Blackstar
x Ned Boy x Chairman). Fantastických devět generací matek hodnocených VG 86 a více. Rovněž užitkovost včetně vynikajících složek
dává značnou šanci této jalovici se prosadit. Již dnes je tato jalovice kontraktována na produkci býků v Evropě a Severní Americe.
Nakonec bychom rádi představili skutečný skvost šlechtění našeho programu. Jsou to dvě dcery po Addisonovi ze dvou plných
sester no Manfredovi, které mají počátek laktace v USA, ale již dnes se staly nejvyhledávanějšími dárkyněmi mnoha plemenářských firem
světa. Dovezli jsme 3 embrya z jalovice CARTERS-CORNER MAN ABBY-ET. Narodila se jedna jalovice a jeden býk. Dále z pěti embryí od
jalovice CARTERS-CORNER MAN ALDI-ET se narodila jedna jalovice a dva býci.
… z chovu SKOTU
NEU-WAY AEROSTAR ALLIE-ET (O: AEROSTAR)
Nar.: 18.10.1993
VG-87-USA GDM DOM
CTPI: 2316 - 07/2001 top 1
Max. lak.: 01 – 305 12374 3,6 3,1
NEU-WAY PATRON AMY-ET (O: PATRON)
Nar.: 09.1.1997
VG-85-USA
CTPI: 2165 - 07/2001
Max. lak.: 01 – 305 15871 3,7 3,1
NEU-WAY PATRON ALLIE-ET (O: PATRON)
Nar.: 13.1.1997
VG-87-USA
CTPI: 2315 - 07/2001 top 2
Max. lak.: 01 – 305 13816 3,9 3,1
Matka MAN ABBY patří v současné době mezi nejvýše
postavené krávy dle CTPI v USA. Bába je v současnosti druhá
podle CTPI a prabába první podle CTPI. Skvělý cross (Addison x
Manfred x Patron x Aerostar) dává předpoklad k vynikající
produkci při velmi dobrém typu.
SKALICKA SINDY
Nar.: 29.09.2000
ETAZON ADDISON-ET
M:
CARTERS-CORNER MAN ABBY-ET (O: MANFRED)
CARTERS-CORNER MAN ALLI-ET (O: MANFRED)
Nar.: 30.9.1998
VG-87-USA
CTPI: 2287 – 07/2001
CARTERS-CORNER MAN ABBY-ET
(O: MANFRED)
CTPI: 2000 – 07/2001
Číslo: 120103/709
O:
GP-82-USA
MM:
NEU-WAY PATRON ALLIE-ET (O: PATRON)
VG-87-USA
GP-82-USA
ECONOM (O: ADDISON)
testant Genoservisu
Nar.: 02.10.2000
Max.l.: 01 305 13816 3,9 3,1
MMM:
NEU-WAY AEROSTAR ALLIE-ET
VG-87-USA
Max.l.: 01 305 12374 3,6 3,1
SINDY (O: ADDISON)
jalovice na farmě Skalička, Zábřeh
Nar.: 29.09.2000
CARTERS-CORNER MAN ALDI-ET
(O: MANFRED)
CTPI: 2019 – 07/2001
VG-87-USA
EDYS (O: ADDISON)
testant Genoservisu
Nar.: 25.11.2000
EDDISON (O: ADDISON)
testant Genoservisu
Nar.: 30.11.2000
DIANA (O: ADDISON)
jalovice na farmě Skalička, Zábřeh
Nar.: 25.11.2000
Ladislav Škařupa, 0602-748 675; [email protected]
Karel Novosad, 0602-739 923; [email protected]
VÝZNAM PROTEINU CELOSVĚTOVĚ KLESÁ
Chov skotu je běh na dlouhou trať. A ti, kdo požadují dobré výsledky, musí si stanovit konkrétní cíle. To je dostatečně známo všem, ale
pouhé zvolení cílů nestačí. Musíme mít osvědčené prostředky k jejich dosažení. Správně použité indexy jsou tím pravým nástrojem. S
internacionalizací chovu skotu různorodost indexů stoupá, pořadí zvířete v zemi A se nedá jednoduše převést do situace země B.
Rozdíly mezi národními indexy jsou zatím stále velké. Kromě několika málo zemí se v indexech dělají, nebo brzy budou dělat, podstatné
změny.
V zemi A má býk X určité pořadí v žebříčku. Je to jasné, ale co mi to může vlastně říct o kvalitě býka X? Je býk X také ve špičce i
v mé zemi (B)? Ten kdo hledá odpověď na tuto otázku, musí lépe studovat genetickou bázi, vůči které byl býk vyhodnocen v zemi ve
které byl testován. Jinak řečeno jaký je národní selekční index a z čeho se skládá.
NÁRODNÍ INDEX
Tisíce holštýnských býků je testováno ročně po celém světě. Když dcery z prvního nasazení vstoupí do produkce, tito mladí býci
dostávají hodnoty indexu, kterými se navzájem porovnávají. Jen na základě tohoto ohodnocení se může udělat žebříček prověřených
býků. Pro mnoho farmářů je národní selekční index důležitým kritériem při výběru býků na stádo. Genetici používají tyto indexy také, i když
mnoho plemenářských firem používá své vlastí speciální indexy k selekci zvířat pro nové kombinace. Chovatelé většinou dobře ví z čeho
se jejich národní index skládá a tak znají i jeho silné a slabé stránky. Problém nastává, pokud si chtějí vybrat býka ze zahraničí.
… z chovu SKOTU
Každá země má své selekční kritéria a ta nejsou
všem dobře známá. Pro váš přehled jsme dešifrovali
národní indexy (hodnoty podle kterých jsou býci oficiálně
zařazení do žebříčku v 17-ti zemích).
V tabulce č.1 najdete přehled o tom, jaká váha v %
se přikládá v národních indexech proteinu, tuku,
dlouhověkosti, zdravotnímu stavu vemene, plodnosti a
jiným znakům, které se týkají zdraví a řízení stáda. Váha
přikládaná mléku je vyjádřená v přehledu tabulky č.2.
Tato tabulka ukazuje, že zápornou váhu přikládá mléku
10 ze 17-ti zemí. V těchto zemích jsou zaměřeni hlavně
na složky v mléce. Některé země, jako jsou Francie,
Španělsko a Švýcarsko, nepřikládají negativní váhu
kilogramům mléka, ale pozitivně hodnotí procento
bílkovin. To znamená bonus pro býky s vysokým %
bílkovin. V praxi se procentické poměry znaků v indexech
(viz. tabulka č.1) časem mění s větší váhou na produkční
znaky. To se děje z důvodu větší spolehlivosti těchto
znaků v porovnáním se znaky managementu.
Tabulka č.1: Selekční indexy užívané ve světě a jejich rozlišení podle bílkovin, tuku, dlouhověkosti, vemene, plodnosti, živé
váhy a ostatní znaky managementu a / nebo zdraví vyjádřené v procentech
VÍCE NEŽ JEN PRODUKCE
Od roku 1998, kdy jsme v našem časopise zveřejnili složení národních indexů, je patrná tendence menšího důrazu na
produkci. Důkazem vývoje indexů je i to, že v roce 1998 měly čistě produkční index země jako Belgie, Austrálie, Irsko,
Nizozemí a Švýcarsko. V roce 2001 se tento index používá už jen v Belgii. Ostatní země daly přednost indexům, které
řeknou chovateli o býku více, než jen o jeho produkčním potenciálu. Je docela překvapující, že tyto změny se nestaly ve
prospěch typu, ale stále více zemí vkládá do svých indexů zdraví a dlouhověkost. V roce 1998 tomu tak bylo jen v Dánsku,
Novém Zélandu a Švédsku. Dnes pouze Belgie, Itálie, Japonsko, Španělsko a Jižní Afrika nemají dosud tyto znaky
v indexech. Nutno dodat, že Itálie již brzo svůj index upraví.
Austrálie minulou zimu vyměnila svůj index ASI (100% produkce), za APR, jako oficiální selekční index. APR je složen
z produkce, dlouhověkosti, dojitelnosti a temperamentu. Do budoucna chtějí do indexu zakomponovat ještě plodnost dcer a
skóre somatických buněk. Irsko má od letošního roku nový vzorec pro svůj index. Je do něj navíc zabudována dlouhověkost
a plodnost. Nově počítají se zavedením zdravotního stavu vemene do indexu. Americký národní index TPI byl změněn v roce
2000. Před tím byl tvořen z 67% produkcí a ze 33% typem, dnes je do něj navíc zabudováno zdraví a vzájemný poměr znaků
je pak takový: 4*produkce, 2*typ, 1*zdraví. Zdraví se skládá z Produktivní délky života (90%) a z počtu somatických buněk
(10%).
… z chovu SKOTU
Tabulka č.2: Váha kg mléka na národní index zemí
(„0“ = neutrální, „-„ = negativní).
Země
Austrálie
Belgie
Kanada
Dánsko
Německo
Francie
Anglie
Irsko
Itálie
postoj
0
0
0
-
Země
Japonsko
Holandsko
Nový Zéland
Španělsko
USA
Jižní Afrika
Švédsko
Švýcarsko
postoj
0
0
0
0
Tabulka č.3: srovnání „světových indexů“ v letech 1996,
1998 a 2001
Znak
Bílkovina
Tuk
Typ
Management / zdraví
Jiné
1996
62%
17%
14%
6%
1%
1998
60%
13%
18%
8%
1%
2001
50%
14%
17%
16%
3%
Tabulka č.4: Znaky typu v celkovém indexu podle země
(celkem = typ celkem)
Země
Kanada
Dánsko
Německo
Francie
Itálie
Japonsko
Španělsko
USA
Jižní Afrika
Švédsko
Švýcarsko
Znak typu
vemeno, končetiny, velikost
vemeno, končetiny
celkový typ
celkový typ
přední upnutí vemene, výška, šířka zadního
vemene, závěsný vaz, hloubka vemene,
rozmístění struků
vemeno, celkový typ, končetiny
vemeno, celkový typ, končetiny
vemeno a končetiny
znaky těla a vemeno
vemeno a končetiny
celkový typ
Tabulka č.5: Jiné znaky podle země
Země
Kanada
Dánsko
Německo
Znak
rychlost dojení a hloubka vemene
obtížnost porodů, rychlost dojení, denní
přírůstek, temperament
obtížnost porodů, mrtvě narozených,
plodnost, dlouhověkost
obtížnost porodů, růst, temperament, ostatní
zdravotní odchylky
Francie a Kanada
Švédsko
Jsou i země, které upravují své indexy podle
ekonomických požadavků. Např. Nový Zéland od roku
2001 dává větší důraz na protein oproti tuku. Větší změny
se dají očekávat i ve Francii (červen) a v Kanadě (srpen). Ve Francii dojde k velkým změnám. Současný ISU je tvořen 70%
produkcí, 25% typem a 5% dojitelností. Od června bude produkce tvořit jen 50%, a typ, dlouhověkost i zdravotní stav
vemene dostanou po 12,5%. A to není ještě vše. Francouzský produkční index INEL, který byl čistě na bázi proteinu (kg a %),
bude od června obsahovat i % a kg tuku. To zredukuje vliv proteinu v ISU na 50%.
Změny v Kanadském LPI budou méně radikální. Index byl složen ze 60% produkce a 40% typu. Od konce srpna
v něm budou zahrnuty dlouhověkost (35%) a zdraví (5%).V tomto případě dlouhověkost zastřešuje skóre vemene (4díly),
skóre končetin (3díly), délka života ve stádě (2 díly) a kapacita těla (1 díl). Zdraví se skládá ze skóre somatických buněk
(6dílů), hloubky vemene (3 díly) a dojitelnosti (1 díl). To znamená, že komponenty typu budou redukovány ze 40% na 28%
ve prospěch dlouhověkosti a zdraví. S novými hodnotami LPI bude eliminován druhotný selekční index TEV.
VÍCE ZMĚN
Tento nový směr vychází z mnoha komplikovaných indexů
s menším důrazem na produkci a větší podporou dlouhověkosti
a zdraví, a bude pokračovat i v blízké budoucnosti ze strany
otcovské i mateřské. V květnu byly například poprvé publikovány
indexy krav na bázi RZG, ale bez ohledu na produkci (RZM).
Německé plemenářské firmy věří, že jim to umožní ještě lépe
vybírat matky býků, které budou v budoucnosti produkovat
vysoko postavené býky podle RZG.
Ale podívejme se zpět na výsledky býků. Jak již jsme
uvedli, Francie a Kanada zavede nový selekční index během léta.
Také v Itálii se očekávají změny. Národní index ILQM je založen
na produkci (80%) a typu (20%). Typ je zde tvořen ze 100%
znaky vemene. V roce 2001 bude produkce pravděpodobně
zredukována na 2/3 z celku. Celkem 1/3 bude obsahovat
„funkční znaky“ jako je typ, vemeno, nohy a končetiny,
dlouhověkost a zdravotní stav vemene. V roce 1999 Holandsko
změnilo svůj vysloveně produkční index (INET) na DPS, který je
tvořen ze 2/3 produkcí a 1/3 dlouhověkostí. Očekávají se však
ještě další úpravy tohoto indexu.
SVĚTOVÉ INDEXY
V chovatelsky krátké době se v řadě zemí změnily jejich
selekční indexy. Je to dobře patrné, pokud se podíváme na
„světové indexy“ roku 1996, 1998 a 2001. Změna poměru mezi
proteinem, tukem, typem, managementem a znaky zdraví je
očividná. Management a zdraví (včetně dlouhověkosti) nabyl
jednoznačně na významu (podíl 16% ku 6% a 8% v roce 19961998). Tím také podíl proteinu klesl z 60% v roce 1998 na 50%
dnešního stavu. Jak jsme již uvedli speciálně dlouhověkost roste
na vlivu a významu. To vnáší i změnu do každodenní chovatelské
práce. Hlas po rostoucí produkci slábne a jsou upřednostňovány
bezproblémové krávy. Zkrátka vliv chovatele na šlechtění skotu
celosvětově roste.
z časopisu Holstein Internationa, květen 2001
přeložil Lumír Dvorský, 0602- 515 176
[email protected]
… z chovu SKOTU
JAK KRAVÁM PRODLOUŽIT PRODUKTIVNÍ DÉLKU ŽIVOTA
Můžeme tak učinit dobrou péčí – dobrou výživou, komfortem zvířat, kontrolou mastitid, ale i genetika zde hraje svou roli.
Snahou všech chovatelů je dosáhnout u zvířete zařazeného do stáda co nejvíce plnohodnotných laktací, jen tak se
náklady na odchov jalovice umoří nejlépe. Dobrá dlouhověkost stáda umožňuje chovateli zvyšovat stav dojnic, nebo
nadbytečné jalovice prodat. Dále umožní chovateli zvýšit selekci na nízkou užitkovost. Dlouhověkost byla definována jako
schopnost krávy přežít ve stádě 48 měsíců. Produktivní délka života je definována jako počet laktací uzavřených do
vyřazení.
VLIV GENETIKY
Funkční typ je důležitý komponent chovatelského
rozhodování. Každý si musí zvážit ekonomickou důležitost
znaků typu, jejich dědivost a v jaké korelaci jsou
k ostatním znakům.
Uhel spěnky a postoj zadních končetin má vliv na
problémy s končetinami, užitkovost a zabřezávání. Strmá
spěnka a kratší pazneht evidentně zkracuje servis
periodu, redukuje brakaci a pozitivně ovlivňuje užitkovost.
Hloubka vemene a umístění struků má také vliv na
dlouhověkost. Výška zadního upnutí vemene, přední
upnutí vemene, rozmístění struků, rámec a kvalita kostry
mají největší podíl na schopnosti krav žít déle ve stádě.
Krávy s dobře upevněným vemenem jsou méně
vyřazovány. Také krávy s dobře umístěnými předními
struky mají větší šanci zůstat ve stádě, oproti těm, které
mají extrémně struky u sebe, nebo od sebe.
Je dlouhověkost dědičná? Podle USDA-AIPL, PTA
(dědivost) pro dlouhověkost je pouze 0,09 (v porovnání
8,3
2,4
např. s PTA 0,4 pro výšku v kohoutku). To nám říká, že
úroveň řízení stáda má větší vliv na produktivní délku
života než genetika. I když je snaha udržet dojící krávy ve
stádě co nejdéle, zvířata nepřinášející peníze je třeba ze
stáda co nejrychleji odstranit. Hlavní důvody brakace na
113 farmách v Jižní Dakotě ukazuje graf. Ztráty zvířat
uhynutím, nízkou užitkovostí a prodejem na další farmu
tvoří cca 35% brakovaných zvířat a jsou jen málo
ovlivnitelné. Dalších 65% můžeme dost dobře ovlivnit.
Dlouhověkost se může zvýšit, pokud se v řízení stáda
zaměříme na ošetření nohou, reprodukci a kontrolu
mastitid.
Komfort krav je velmi důležitý. Špatně vyměřené a
zbudované stání, neumožňuje kravám dostatečně
odpočívat (cca 12 hodin denně). Chodby, které jsou
kluzké, nebo až moc drsné (hodně obrušují rohovinu),
případně neustále pokryté vrstvou kejdy
vedou
k laminitidám (kulhání).
7
16
16,8
Končetiny
Reprodukce
Úhyn
Nemoc
Matitidy a vemeno
Nízká produkce
Mléčnost
23,9
Graf – 25,7
příčiny brakace ve stádech jižní Dakoty (v %)
Strašák kulhavosti
Problémy s paznehty mohou být naším
největším nákladem. Jsou to přímé náklady na
ošetření paznehtů, ale hlavně nepřímé náklady
způsobené horším zabřezávání, nižší užitkovostí a
vyšší brakací. Kulhající kráva je až osmkrát častěji
brakována než ostatní krávy ve stádě. Tato
kulhající kráva má delší inseminační interval, servis
periodu a větší počet inseminací na březost.
Výživa
Na mnoho zdravotních problémů má přímý,
či nepřímý vliv výživa. Obtížný porod, zadržení
placenty, metritida a edém vemene mají úzký vztah
k výživě. Metabolické problémy a jejich komplikace
jako hypokalcémie, tuková degenerace jater,
ketóza, posunutý slez, acidóza a laminitída mají
většinou svůj původ ve špatné výživě.
Nedostatek efektivní vlákniny způsobuje
špatné přežvykování a tím i pufraci (neutralizaci)
bachoru, to vede k acidózám.
Preventivně kontrolujte kolik krav přežvykuje, jaký je příjem sušiny, a sledujte i konzistenci výkalů a výskyt nestrávených částic
krmiva. Pokud budete čekat, až se problémy projeví na složkách v mléce, může být už pozdě na vyloučení zdravotních problémů.
Vždy mějte na paměti, že výkyvy teploty oběma směry mají vliv na spotřebu sušiny KD.Tyto změny musíme vyrovnávat včasnou
úpravou KD. Pokud to včas neuděláme, zhorší se zdravotní stav, produkce i reprodukce a kráva dříve opouští stádo.
… z chovu SKOTU
Udržujte vemena zdravá
Mastitida je jedním z hlavních důvodů, proč kráva
opouští stádo. Celkově je užitkovost u krav s klinickou
mastitidou o 227 kg mléka nižší na první laktaci a až o
454 kg nižší na dalších laktacích. Brakace z důvodu
mastitid během roku může dosahovat až 35% stáda. U
stád s vysokým počtem somatických buněk může podíl
brakovaných mastitidních krav dosáhnout až 4/5
z celkového počtu brakovaných.
Jednoduchá opatření, jako dojení nemocných krav
až naposled, mohou hodně pomoci. Podle postupů
National Mastitis Council (NMC) je brakace nejlepší
způsob odstranění chronické infekce.
Zde je několik doporučení NMC pro brakaci:
- vyřaďte krávu, která dojí o 20% méně jak průměr stáda,
- vyřaďte prvotelku, která dojí o 30% méně jak průměr
stáda,
- vyřaďte krávu s chronickou klinickou mastitidou.
Krávě v průměru trvá 2,5 laktace, než zaplatí
náklady na svůj odchov. Genetika a prostředí hrají zásadní
roli v udržení zvířete ve stádě na 3. a dalších laktacích.
Také vyřazení krávy ve správný čas a na základě
správného rozhodnutí může zlepšit dlouhověkost vašeho
stáda v budoucnosti.
z časopisu Hoard´s Dairyman, červen 2001
přeložil Lumír Dvorský, 0602- 515 176
[email protected]
SKÓRE SOMATICKÝCH BUNĚK: JAKÝ JE VZTAH MEZI PLEMENNÝMI HODNOTAMI BÝKŮ
PRO SOMATICKÉ BUŇKY A OČEKÁVANÝM POČTEM SB U DCER
Stanovení somatických buněk (SB) při KU je již zavedenou službou u organizací, které mají KU na starosti. Dnes již každý
farmář v Kanadě může použít toto stanovení pro zlepšení ekonomiky chovu. Stejně tak využívá CDN (centrální zpracování
dat) tyto hodnoty pro výpočet skóre somatických buněk.
Kanadské hodnoty býků pro skóre somatických buněk (SCS) je zveřejňováno již 5 let, ale dodnes se jen málo
využívalo. Chovatelé již tento ukazatel přestali vnímat jako reálnou hrozbu, že vyšší počet somatických buněk znamená větší
ekonomické ztráty. Dále farmáři došli k tomu, že tento znak je ovlivněn jak prostředím, tak genetikou. Hodnoty býků pro SCS
jsou kalkulovány pomocí kanadského Test Day Modelu a každý býk dostává odlišnou hodnotu pro první, druhou a třetí
laktaci. Tyto tři hodnoty jsou kombinovány do jednotného skóre, přičemž podíl 25% je z 1. laktace, 65% z druhé a 10% ze
třetí. Výzkum ukázal, že počet SB stoupá s počtem laktací. To i zdůvodňuje, proč je takový rozdíl v podílu 1. a dalších laktací.
Graf: Vztah mezi publikovanými plemennými hodnotami pro počet somatických buněk (SCS) a průměrným počtem
somatických buněk na 1., 2. a 3. laktaci
Publikované plemenné hodnoty SCS (osa x = SCS, osa y = počet somatických buněk (v tis.)
… z chovu SKOTU
CDN provedl analýzu vztahu každého
publikovaného SCS býků s průměrným počtem
SB jeho dcer stanoveným při KU. Jelikož
průměrný počet SB je různý během laktací,
vztah mezi plemennou hodnotou pro tento
znak a počtem SB u dcer byl vyhodnocen
odděleně pro 1.2. a 3. laktaci.
Graf ukazuje průměrný počet SB za
každou laktaci ve vztahu s publikovanou
hodnotou SCS, která je kombinací hodnot pro
každou ze tří laktací. I když ne všichni býci mají
přesně stejný vztah mezi plemennou hodnotou
a průměrným počtem SB u dcer, tři silné
křivky v grafu ukazují celkový vztah pro každou
laktaci.
U SCS býků je hodnota 3,00 určena
jako průměr plemene. Krajní hodnoty jsou pod
2,5 jako nejlepší, a nad 3,5 jako nejméně
žádoucí. Tabulka ukazuje počty SB, které
můžeme očekávat u dcer na 1., 2. a 3. laktaci
vzhledem k zveřejněným hodnotám pro SCS u
jejich otců na základě zvýrazněných křivek pro
každou laktaci v grafu.
Tabulka: Očekávané průměrné počty SB dcer podle laktací vzhledem
k publikovaným plemenným hodnotám býků SCS
Publ. hodnoty
SCS býků
2,3
2,4
2,5
2,6
2,7
2,8
2,9
3,00
3,10
3,20
3,30
3,40
3,50
3,60
3,70
U průměrných býků mají jejich dcery průměrný
počet SB cca 145.000 na 1. laktaci, 196.000 na druhé a
243.000 SB na třetí laktaci (viz tabulka). Tento rozdíl
(necelých 50.000 SB) mezi očekávanými hodnotami 2. a
3. laktace dcer se jeví jako prostor s největší konzistenci
mezi hodnotami 2,5 a 3,5 na grafu. U býka s hodnotou
SCS nad 3,50 se očekávají dcery s průměrem
somatických buněk na úrovni lehce nad 200.000 na 1.
laktaci, ale na 2. laktaci již počet SB stoupá na 300.000 a
350.000 na 3.laktaci. Jinak býci s hodnotami pod 2,75
očekávají průměr dcer pod 200.000 na 3. laktaci .
Interpretace
ideální
žádoucí
průměr
plemene
nežádoucí
nevyhovující
Očekávané průměry SB dcer
1. laktace 2. laktace 3. laktace
90.900
106.000
144.400
97.200
115.700
155.600
104.000
126.400
167.700
111.200
138.000
180.700
118.900
150.600
194.700
127.200
164.500
209.800
136.100
179.600
226.100
145.500
196.100
243.600
155.700
214.100
262.500
166.500
233.800
282.800
178.100
255.200
304.800
190.500
278.700
328.400
203.700
304.300
353.800
217.900
332.200
381.300
233.000
362.800
410.800
Pokud se týká ztrát produkce, rozdíl mezi SCS 2,50
a 3,50 dělá za 305 dní laktace ztrátu 90 kg mléka na 1.
laktaci a 200 kg na každé další laktaci.
S rostoucím zájmem o SCS u Kanadských
chovatelů, oficiální Lifetime Profit Index (LPI) bude od
srpna 2001 obsahovat i tento znak. Dále budou dostupné
indexy SCS krav pro plemenářské firmy, asociace
chovatelů a firmy provádějící KU.
z článku na http://www.cdn.ca
přeložil Lumír Dvorský, 0602- 515 176
[email protected]
VLIV MANAGEMENTU STÁDA NA REPRODUKCI
Reprodukce v chovu skotu je po mléčné užitkovosti asi nejdiskutovanější otázka ve všech chovech. V problémových chovech je dokonce
otázkou číslo jedna. Výsledky reprodukce jsou často dávány do souvislosti pouze s výživou (zejména sestavením krmné dávky na papíře),
kde se pak diskutuje o miligramech a setinách procenta a během diskuse se zatím běhají dvě krávy, které nikdo nevyhledá a krmič dá do
vozu pouze samou kukuřičnou siláž, protože se mu lépe frézuje.
Vlivem výživy na reprodukci se zabývá drtivá většina odborných pojednání, podstatně méně odborníků se zabývá vlivem ostatních
faktorů ve stádě. Protože reprodukce je polyfaktoriální záležitost, chtěl bych se ve svém příspěvku věnovat méně sledovaným vlivům.
Spolupracujte s DOBRÝM veterinářem
Jakou můžete očekávat návratnost řádného zdravotního programu reprodukce? Odpověď na tuto otázku byla dána D. Galtonem,
managerem mléčného chovu univerzity Ohio.
Po dobu 2 let bylo 184 zvířat do dvou skupin. Kontrolní skupině byla věnována pozornost veterináře, pokud některé zvíře mělo
nižší příjem krmiva nebo sníženou produkci, pokud mělo abnormální výtok nebo se neprojevila říje do 100 dnů. U zvířat pokusné skupiny
se prováděla kontrola reprodukčních orgánů 15–30 dnů po otelení a v případě problémů byla okamžitě zahájena léčba. Zvířata byla
rovněž sledována a léčena při abnormálních výtokách. Krávy, které neměly příznaky říje do 50 dnů po porodu a krávy inseminované více
než čtyřikrát byly kontrolovány. Diagnostika březosti byla prováděna 30–45 dnů po inseminaci. Výsledky pokusu jsou uvedeny v tabulce
1.
… z chovu SKOTU
Z tabulky č.1 je na první pohled zřejmé zlepšení
ukazatelů reprodukce u pokusné skupiny. Zkrácení servis
periody je způsobeno zejména možností zapouštět zvířata
dříve po porodu. Samozřejmě se zkrácením servis periody
došlo i ke zkrácení mezidobí z 13,45 na 12,44 měsíců.
Poslouchejte očima
1. Čistý hlen
Nejobvyklejší výtok, který je vidět, je čistý hlen ne
nepodobný syrovému vaječnému bílku. Ten se může
objevovat několik hodin před začátkem říje a je často vidět
během celé říje a dokonce i po říji. Ale využívat hlen jako
příznak říje a inseminovat 12 hodin po jeho objevení není
dobrý nápad, protože to může být i jeden den před říjí. Ale
tento výtok může být dost dobrým záchytným bodem,
abyste tuto krávu velmi bedlivě sledovali v naději, že
budete schopni ji zachytit když bude stát při vzeskoku
ostatních krav.
2. Krvavý hlen
Růžový až červený výtok signalizuje, že kráva byla
v říji před jedním až dva dny. Je třeba zaznamenat datum
do kalendáře a sledovat tuto krávu bedlivě za 17-18 dní,
aby byla zachycena následná říje. Červená barva výtoku je
krev z popraskaných děložních vlásečnic na konci říjového
cyklu. Jestliže byla kráva inseminována v říji, není možné
usuzovat na to zda je březí nebo ne podle prezence nebo
absence krvavého hlenu na jejím ocase. Vlásečnice
popraskají po každé říji bez ohledu na to jestli kráva
zabřezla.
Jsou ve vaší stáji nenormální krávy ?
Průměrné trvání říje je 14 hodin, průměrný říjový
cyklus je 21 dní a průměrná délka březosti u holštýnských
krav je 279 dní. Toto jsou ale jen průměrné hodnoty.
Podle Gaussovy křivky mohou být následné rozdíly ve výše
uvedených ukazatelích.
Říje (hodiny)
5 - 23
Cyklus (dny)
15 - 27
Březost ( dny)
270 - 289
Proto mnoho zvířat v chovu, která jsou označována
jako nenormální, jsou jen krajními body normálního
rozložení Gaussovy křivky. V každém chovu se tato zvířata
najdou. Důležité je s nimi pracovat. Sledovat,
Čekat 60 dní ? Možná ano.
Ve spěchu, aby byla kráva březí, se můžete dopustit
několika základních omylů. Ve snaze dostat se na
mezidobí 12 měsíců ze špatných výsledků předchozího
roku se někdy snažíme ošálit Matku Přírodu a zapouštět
krávy 30–50 dní po porodu. Ale musíme si říci, že není
slušné snažit se Matku Přírodu ošálit.
Brzy po otelení je reprodukční trakt zhmožděný,
oteklý, a plný sraženin.
Pokud budete zapouštět krávu po otelení, budete-li
mít štěstí, zabřeznou 2% krav.
Dokonce 40 dní po porodu nemusí být děloha
úplně připravená pro udržení březosti. Určitý otok a
Tabulka č.1: Výsledky pokusu
pokusná kontrolní
skupina skupina
inseminační index
1.73
2.37
interval (dní )
73
87
servis perioda ( dní )
99
140
březost po 1. ins. ( % )
54
43
Ukazatel
3. Abnormality
Výtoky nenormální povahy charakterizují a jsou
důsledkem nenormálního stavu reprodukčního traktu.
Potraty a infekce dělohy jsou obvyklou příčinou krémově
zbarveného hnisu s červeným nádechem. Metritida je
zánět vnitřní děložní sliznice projevující se jako
načervenalý výtok. Pyometra je často způsobena tím, že
se kráva řádně nevyčistí po posledním otelení.
Množství hnisu a tudíž infekce je silně variabilní.
Jestliže je hnisu v děloze tolik, že když kráva leží, vytéká
na zem, je to problém. U této krávy je také docela
pravděpodobné, že se nebude běhat.
4. Rychle léčit
Při opomenutí léčby většina abnormálních výtoků
může ovlivnit zdraví krávy nebo silně snížit šanci na další
zabřeznutí. To je jeden z důvodů proč zaplatit veterinární
účet. Další důvod, který stojí méně peněz, je posouzení
situace v chovu a navržení preventivních opatření proti
nenormálním výtokům.
zaznamenávat a analyzovat evidenci říjí před tím než se
kráva bude znovu zapouštět, aby se stanovil individuální
postup. Jestliže „nenormální“ kráva měla říjový cyklus 18
dní jednou, je pravděpodobné, že délka dalšího cyklu
bude opět 18 dní.
Víme, že by kráva měla být inseminována za
dvanáct hodin po zjištění, že při vzeskoku ostatních krav
stojí. Jsou ale krávy, které mají kratší dobu říje a budou
pravděpodobně zapuštěny příliš pozdě a krávy, které mají
období říje 24 hodin a podle obecného doporučení budou
zapuštěny příliš brzy. Tato zvířata jsou kandidátkami na
reinseminaci.
traumatizace ještě může v tomto období existovat na
děložním rohu.
V první říji po 60 dnu bude většina krav připravena
na zabřeznutí. Děloha bude mít původní velikost bez
otoků.
Některé krávy nebudou ještě v tomto období
připraveny na zabřeznutí. Jedná se zejména o krávy, které
měly těžký porod nebo zadržené lůžko. U těchto krav je
vhodné počkat ještě dalších 10–20 dní.
Shrneme-li to, měli bychom mít o každé krávě
záznamy a zapouštět je v době, kdy je to pro ně vhodné.
Krávy se potom budou telit v období, které je vhodné pro
nás.
… z chovu SKOTU
Čekat 60 dní ? Možná ne.
Doporučení, kdy zapouštět krávy po otelení, není
snadné. Čekání 60 nebo více dní po porodu umožňuje
reprodukčnímu traktu dostat se do původního stavu a je
možno očekávat vyšší zabřezávání.
Na druhé straně je nebezpečí prodloužení
mezidobí, pokud se snažíme zapouštět v období, kdy je
největší šance na zabřeznutí. K dosažení mezidobí 12
měsíců je třeba dosáhnout průměrné servis periody 85
dní.
Jestliže kráva zabřezne brzy po otelení, bude mít
kratší laktaci a nižší produkci mléka za laktaci, ale za svůj
život dosáhne většího počtu laktací a i vrcholů laktačních
křivek. Abychom ekonomicky porovnali dvě krávy, je třeba
vypočítat průměrnou užitkovost na den mezidobí. U krávy,
která má laktaci delší než 305 dní, je třeba započítat
celou laktaci, abychom nedosáhli zkresleného výsledku.
Užitkovosti na den mezidobí je třeba věnovat velkou
pozornost, protože je to jeden z nejdůležitějších
ekonomických ukazatelů. Vliv reprodukce na užitkovost je
shrnut v tabulce 2 a tabulce 3.
Tabulka č.2: Vliv reprodukce na užitkovost (studie USA)
SP (dny)
40
41 - 50
51 - 60
61 - 70
71 - 80
81 - 90
91 - 100
101 - 120
121 - 140
141 - 160
161 - 180
181 - 200
počet ks prům. SP stání na
délka
užitkovost mezidobí produkce na den
( dny ) sucho (dny) laktace (dny ) za lakt. (kg) ( dny )
mezidobí ( kg )
398
36
66
248
5506
314
17.6
1104
46
67
254
5664
321
17.7
1943
56
68
266
6064
334
18.2
1878
65
70
273
6170
343
18.1
1692
76
71
283
6396
354
18.1
1564
85
74
289
6503
363
17.9
1243
95
75
298
6616
373
17.8
2073
110
78
310
6851
388
17.7
1463
130
85
323
7138
408
17.5
1010
150
91
337
7347
428
17.3
729
170
94
354
7717
448
17.2
477
190
103
365
7956
468
17
Tabulka 3. Vliv reprodukce na užitkovost ( naše studie v českých chovech)
SP (dny)
41 - 50
51 - 60
61 - 70
71 - 80
81 - 90
91 - 100
101 - 120
121 - 140
141 - 160
161 - 180
181 - 200
počet ks prům. SP stání na
délka
Užitkovost mezidobí produkce na den
( dny ) sucho (dny) laktace (dny ) Za lakt. (kg) ( dny )
mezidobí ( kg )
73
46
54
272
6194
326
19
113
55
60
275
6582
335
19.6
142
65
60
284
6726
344
19.6
128
76
61
294
6932
355
19.5
115
86
62
302
6940
364
19.1
93
95
65
309
6732
374
18
185
110
71
318
7138
389
18.3
162
130
82
327
7194
409
17.6
103
151
91
339
7112
430
16.5
93
170
92
357
7719
449
17.2
65
190
88
381
8254
469
17.6
Odpověď na otázku, jak získat od krávy co nejvíce mléka za její život, je zřejmá – zkrátit mezidobí. Problém je JAK
zkrátit mezidobí. Určitě může pomoci lepší sledování říje. Začít zapouštět 50 dní po otelení pravděpodobně také může
pomoci, jestliže je tento program dobře řízen. Neměly by do tohoto období být zahrnuty krávy, které měly těžký porod nebo
zadržené lůžko. Žádoucí je také veterinární vyšetření reprodukčního traktu.
Protože v předchozím textu bylo konstatováno, že pokud se začne dříve zapouštět, je možno očekávat nižší procento
zabřezávání, je třeba počítat s větší potřebou inseminačních dávek.
… z chovu SKOTU
Když je horko, je jim horko
Ať chceme nebo nechceme, léto přijde každý rok.
Tím jsou myšleny mouchy, polní práce a problémy
některých krav se zabřezáváním kvůli horkému počasí.
Měli byste být připraveni udržet tepelný stres na minimu
během horkých letních měsíců a tím dosáhnout i lepších
výsledků v zabřezávání.
Tradičně v červenci a v srpnu se přebíhá nejvíce
krav, zatímco na jaře a v období časného podzimu jsou
výsledky poněkud lepší. Bylo zjištěno, že krávy telící se
květnu mají průměrnou servis periodu 122,8 dne a krávy
telící se v říjnu 99 dní. Tepelný stres nepochybně přispívá
ke špatným výsledkům reprodukce během letních měsíců.
V Arizonských výzkumech bylo zjištěno, že
nejkritičtější období je pro embryo první týden po
inseminaci a po tomto období je tepelný stres pro udržení
březosti méně nebezpečný. Bohužel se nemůžeme
spolehnout na meteorology, že nám pomohou se
zabřezáváním.
V dřívějších výzkumných projektech na Floridě bylo
zjištěno, že z krav trávících celý den mimo stáj se přeběhlo
72,4%. Z krav, které byly celý den ve stáji při teplotě nižší
než 21 stupňů, se přeběhlo 48,6%.
Není možné, abyste zítra začali stavět novou
vzdušnou stáj, ale ze shora uvedených skutečností vyplývá
několik otázek, na které si můžete sami odpovědět.
1. Mám dostatečně zastíněnou oblast, kde krávy leží a přežvykují ?
2. Je oblast, kde krávy tráví většinu času dobře ventilovaná ?
3. Měl bych zvážit zastínění krmného žlabu, aby měly krávy chuť jít žrát a nebály se že se „upečou“ na slunci ?
4. Mělo by na mé farmě fungovat evaporativní ochlazování ?
5. Jestliže jsem minulé léto zaznamenal několik krav, které stály, zrychleně dýchaly, nežraly, nedojily, neříjily se, neměl bych pro ně letos
něco udělat ?
Důležitost poskytnout adekvátní stáje pro udržení tepelného stresu na minimu se nedá přehlédnout.
Letní praktiky v inseminaci
Rozmrazování inseminačních dávek je oblast, které
docela málo lidí věnuje náležitou pozornost. Doporučuje
se pejetu rozmrazovat ve vodě teplé 32–35oC. Můžete si
říci sami pro sebe: „Jestliže je voda teplá 35oC ideální pro
rozmrazování pejety, nevidím žádný důvod proč bych za
teplého počasí nemohl inseminační dávku rozmrazovat
v inseminační pistoli nebo v kapse košile. Na těchto
místech je teplota také okolo 35oC, takže to není velký
rozdíl. Podíváte-li se do učebnice fyziky vašeho dítěte,
zjistíte, jakého jste se dopustili omylu. Voda se používá,
protože je dobrým vodičem tepla a rozmrazování probíhá
velice rychle (asi za 10 sekund). To je nezbytné pro
optimální přežitelnost spermií a vyšší zabřezávání. Vzduch
nebo textilní materiál je špatným vodičem tepla.
Rozmrazování v inseminační pistoli nebo v kapse košile
bude trvat několik minut. Toto pomalé rozmrazování může
ovlivnit zabřezávání.
Po rozmrazení byste měli být připraveni vložit
pejetu do inseminační pistole. Jakou teplotu má vaše
pistole? Měli byste přepravovat inseminační výzbroj
v kufru auta nebo ji mít položenou na okně mléčnice
mimo dosah přímých slunečních paprsků. Na slunci může
teplota kovu snadno dosáhnout teplotu přes 50oC. Vložíteli inseminační dávku do takovéto pistole, „uvaří“ se část
spermií a výsledkem bude špatné zabřezávání. Věnujte
zvýšenou pozornost teplotě pistole.
Nestůjte na přímém slunci, abyste se vyhnuli
zahřívání pejet. Zavedením těchto jednoduchých postupů
do praxe se vyhnete poklesu zabřezávání v letních
měsících.
Produkce versus reprodukce
Jestliže bude inseminační technik zapouštět ročně
3.000 krav a jestliže bude farmář dojit 100 krav den za
dnem po dobu několika let, budou věřit, že určité postupy
managementu ovlivňují reprodukci. Někdy se tato „dobrá
víra“ potvrdí, když někdo provede řízený výzkum a
výsledky převede do praxe. Na druhé straně některé
z těchto postupů zapadnou do kategorie pohádek. Znám
jednoho člověka, který je přesvědčen, že nebude mít
dobrý den, pokud si ráno neobuje botu na pravou nohu
dříve než na levou.
Výzkum zahrnující 125 chovů ve státě New York
ukazuje některé faktory, které ovlivňují zabřezávání
v chovu (viz tabulka č.4).
Tabulka 4. Vliv mléčné produkce na reprodukci
Mléčná produkce
Rozdíl v březosti
( rozdíl od prům. stáda kg ) po 1. ins. ( % )
- 900 kg a více
- 900 kg - 0
0 - 900 kg
900 kg a více
0
-6.3
-11.1
-20.5
Když se krávy rozdělily do čtyř skupin, krávy
produkující 900 a více kg mléka nad průměr stáda měly o
20% nižší zabřezávání než krávy, které měly produkci o
900 a více kg nižší než průměr stáda. Krávy, které měly
produkci o 0–900 kg vyšší než průměr měly zabřezávání o
11% nižší a krávy, které produkovaly o 0-900 kg méně než
průměr měly zabřezávání o 6% nižší.
… z chovu SKOTU
Faktorů, které ovlivňují nižší zabřezávání, je mnoho
a vybrat jen jeden není možné. Jeden z důvodů je
nepochybně negativní energetická bilance. Často se
sleduje vliv na zabřezávání podle jednotlivých býků. Pokud
jsou použiti nejlepší býci na vysokoprodukční krávy,
očekáváme vyšší procento zabřezlých.
Vysokoprodukční krávy mají také delší interval a
servis periodu. To naznačuje, že krávy ve vysokoprodukční
skupině mají říje déle po otelení než krávy ve skupině
s nižší produkcí.
za celkovou úroveň genetického potenciálu téměř 90%
zvířat vašeho chovu v následujících třech generacích.
Producenti mléka, kteří opouštějí dobře plánovaný
program inseminace, aby krátkodobě ušetřili (přirozená
plemenitba), ignorují skutečnost, že dlouhodobá hodnota
kvalitního
genetického
potenciálu
a
dobrého
managementu reprodukce je mnohem vyšší než
momentálně ušetřené finance. Dlouhodobý profit vyžaduje
kontinuální investice … cílený plemenářský program, který
určuje chovný cíl a přináší chovu zvyšování profitu.
Vliv věku
Obecně řečeno, čím starší kráva, tím horší
reprodukce. Ve výzkumu krávy 5–6leté měly o 6% nižší
zabřezávání než dvouleté a 7leté a starší téměř o 15%
nižší. Důsledkem je o 14 dní delší servis perioda u
sedmiletých a starších krav než u dvouletých.
Velikost chovu má také určitý vliv na reprodukci, i
když ne takový jako produkce. Chovy menší než 50 kusů
měly o 4,7% vyšší zabřezávání po první inseminaci než
chovy s více jak 90 kusy. Chovy 50–90 kusů mají stejné
zabřezávání jako chovy nad 90 ks. V důsledku reprodukce
mají větší chovy o 270 kg mléka vyšší produkci za laktaci
než menší chovy.
Z této studie vyplývá, že vysokoprodukční krávy je
třeba lépe krmit, starší krávy vyžadují vyšší pozornost a ve
větších chovech je potřeba kvalitnější člověk na řízení
reprodukce.
Dlouhodobé ztráty při špatně fungující reprodukci
Nefungující reprodukce zasluhuje samostatný
řádek v tabulce výdajů. Ale není tomu tak.
• Dlouhé mezidobí zvyšuje produkci mléka za laktaci,
ale snižuje produkci na den mezidobí, protože kráva
stráví více dní v druhé části laktace, kdy je nižší
produkce.
• Méně telat narozených každý rok znamená méně
jalovic na prodej nebo pro zařazení do chovu. Zpomaluje
se genetický pokrok.
• Nežádoucí vyřazování zvířat snižuje genetický pokrok.
• Zvyšuje se cena inseminace, protože je třeba více
inseminací na zabřeznutí.
• Veterinární účet se zvyšuje v souvislosti se zvyšujícím
se počtem kontrol a léčby krav do zabřeznutí.
• Dlouhá doba stání na sucho způsobuje nadměrnou
kondici krav a větší zdravotní a reprodukční problémy.
Vracejte peníze do vašeho chovu
Genetika, stejně jako babičky a úředníci, má
dlouhou paměť. Vaše krávy vám každé ráno připomínají,
jak jste vybírali býky před patnácti lety – dobře nebo
špatně. Výběr býků, který děláte dnes, bude zodpovědný
S použitím zahraničních materiálů sestavil
Antonín Lopatář, 0606-750 785
[email protected]
VÝŽIVA VYSOKOPRODUKČNÍCH DOJNIC
VE VZTAHU K ONEMOCNĚNÍM SPOJENÝCH S KETOZOU
Ketoza je metablické onemocnění vznikající v důsledku nedostatečného zásobení organismu energií, kdy chybějící energie je získávána
z tukových zásob v těle. Při štěpení tukových zásob vznikají v nadbytečném množství ketolátky, kterých přítomnost v organismu je přímým
důkazem probíhajícího metabolického onemocnění – ketozy.
Pro přesnější vysvětlení vzniku ketolátek a energie při štěpení tuku uvádíme následující zjednodušené schéma :
TRIGLYCERIDY
-( tukové zásoby těla)
VOLNĚ MASTNĚ KYSELINY + GLYCEROL
(zde vzniká potřebná energie pro organismus
a jako vedlejší produkt vznikají ketolátky)
KETOLÁTKY
(kyselina acetoctová, aceton a betahydroxymáselná)
… z chovu SKOTU
V praxi se s ketozou nejčastěji setkáváme v období
kolem porodu t.j. asi 3 týdny před porodem a 6 až 8 týdnů
po porodu. Je to období tzv. negativní energetické bilance,
kdy na základě hormonálních pochodů před porodem
některé dojnice přijímají méně krmiva a tím i energie
z krmné dávky a proto organismus „chybějící energii“
začne získávat z tukových rezerv. Vzniká nejdříve lehčí
forma ketozy tzv. subklinická ketoza, která může přerůst
v klinickou, kdy je potřebné už dojnici předat k léčbě
veterinárnímu lékaři.
Ekonomické ztráty při probíhající ketoze ve stádě
jsou obrovské. Každá ketoza je úzce spojena s delší servis
periodou, horším zabřezáváním při prvé inseminaci, vyšší
spotřebou inseminačních dávek na zabřeznutí, vyšší
incidencí infekcí reprodukčních orgánů, abnormalním
pohlavním cyklem a vznikem cyst na vaječnících. Kromě
negativního vlivu na reprodukci je zde taky patrný
negativní vliv na užitkovost a vznik ostatních onemocnění
jako je posun a přetočení slezu a vznik steatozy jater
(syndrom tučných jater).
Přítomnost ketolátek v organismu jsme schopni
zjistit z mléka, moči a krve. U nás se nejčastěji využívá
detekce ketolátek v moči za použití diagnostických
papírků Keto-phan a Pentha –phan, kdy po odběru moči
jsme schopni do 2 minut zjistit přítomnost ketolátek a dle
intenzity růžovo- fialového zbarvení jsme schopni i
kvantitativně stanovit jestli jde o ketozu lehčí (1 až 2)
nebo těžší (od 3 do 4) a na základě tohoto stanovení
zahájit příslušná preventivní opatření. Je to metoda velice
levná a v praxi dostupná. Jestliže chceme zjistit incidenci
probíhající subklinické nebo klinické ketozy v našem
stádě, je vhodné pravidelně provádět vyšetření moči na
přítomnost ketolátek u všech otelených dojnic v období 7–
14 dní po porodu po dobu nejméně 1 měsíce a potom
získané výsledky zhodnotit. Jestliže zjistíme jen
subklinické ketozy s intenzitou 1-2 a s incidnecí do 30%
z otelených dojnic a krmná dávka je správně
optimalizována a dojnicemi přijímána v odpovídajícím
množství, potom je vhodné preventivně ještě do krmné
dávky zařadit antiketogenní aditiva jako je niacin,
propylenglykol, sodná sůl propylénglykolu, calcium
propionát atd. Jestliže intenzita probíhající ketozy ve stádě
je ještě hlubší, potom je potřeba provést hloubkové
přehodnocení nejen krmné dávky, ale celkových podmínek
a přístupu k dojnicím v kritickém období kolem porodu.
Pro zajímavost zde uvádíme výsledky sledování
ketolátek v mléce (incidence subklinické ketozy) u 5 stád
v USA s průměrnou užitkovostí 12.500 kg mléka za
normovanou laktaci (viz graf).
Graf: Výskyt subklinických ketóz v jednotlivých týdnech po otelení
% subklinické acidózy
% subklinické acidózy
35
30
25
20
15
10
5
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
tý dny po otelení
Z uvedeného grafu vyplývá, že incidence subklinické ketozy u vysokoužitkových stád může být vysoká, a proto je vhodné zavést
pravidelný režim z hlediska detekce ketolátek v organismu dojnice.
Doporučujeme vždy 1x týdně (každé pondělí) vyšetřit všechny dojnice otelené v daném týdnu a k tomu vyšetřit ještě všechny
pozitivní dojnice z minulých vyšetřování a pravidelně vyšetřovat až do úplného uzdravení, kdy test na ketolátky je negativní (nezměněné
žluté zbarvení na diagnostickém papírku). Zavedením tohoto programu jsme schopni detekovat až 90% všech dojnic se subklinickou
ketozou.
Příčin vzniku ketozy a vzniku ostatních s ní souvisejících onemocnění je mnoho a proto se zde budeme snažit uvést jen příčiny nejčastěji
se vyskytující v praxi.
1. Kondice krav
Dojnice s kondicí 3,75 a více před otelením mají nižší příjem krmiva a větší predispozice ke vzniku metabolických
onemocnění v období kolem porodu jako je hypocalcémie, ketoza, posun a přetočení slezu, acidoza.
… z chovu SKOTU
2. Výživa dojnic před porodem
- neadekvátní příjem krmné dávky – použitím méně
kvalitních krmiv (zdravotně závadných, nechutných).
Nastává nižší příjem všech potřebných živin a tím
možnost vzniku metabolických onemocnění (ketoza,
acidoza);
- živinově nevyrovnaná krmná dávka (nadbytek nebo
nedostatek NL degradovatelných a nedegradovatelných,
energie ve formě škrobu, tuku, dostatek tzv.energie
přední a zadní);
- dostatek efektivní vlákniny s cílem zachování optimální
funkce bachoru a prevence posunu a přetočení slezu;
- minerální výživa (optimalizace hladiny vápníku s cílem
eliminovat všechny formy hypokalcémie a všechny
onemocnění s ní související jako je např. posun slezu,
atonie bachoru, zadržení lůžka, nedostatečné sevření
strukového svěrače);
- dostatečná dotace mikroprvků a vitamínů;
- použití antiketogenních aditiv do krmné dávky za účelem
eliminace ketozy.
3. Stres
Zabezpečit pro dojnice kolem porodu dobře
větratelné, čisté, suché, pohodlné a prostorné ustájení
v důsledku eliminace stresu z nevhodné technologie. Na
straně druhé úplně eliminovat stres dojnic způsobený
ošetřujícím personálem.
Při každém stresu totiž vzniká mobilizace energie
v organismu, nastává nadbytečný výdej energie jako
obrana vůči stresu a na straně druhé štěpení tuků za
účelem doplnění této ztracené energie, takže u dojnic pod
vlivem
stresu
zjišťujeme
přítomnost
ketolátek
v organismu. Kromě toho každá dojnice v stresových
podmínkách má nižší příjem krmiva a nastává
imunologické oslabení dojnice s vyšší náchylností
k infekcím, které potom můžou být příčinou vzniku
sekundárních metabolických onemocnění jako je např.
ketoza (při horečce je nižší příjem krmiva, z kterého potom
může vzniknout už zmíněná ketoza).
V praktických podmínkách nejčastější příčinou
vzniku metabolických onemocnění je nevhodná kondice
krav, a proto je nutné pečlivě hodnotit kondici krav
minimálně 1x měsíčně v jednotlivých skupinách krav a to
ve skupině krav: stojících na sucho, po otelení, na vrcholu
laktace a na konci laktace. Hodnocení kondice po otelení
je zvláště důležité z hlediska odhadu přítomnosti ketoz ve
stádě, kdy většina dojnic rychle ztrácí své tělesné tukové
rezervy, což je varujícím signálem a adekvátním důvodem
pro hlubší sledování přítomnosti ketolátek v organismu
dojnic.
Hubnutí dojnic po otelení má za následek vznik
ketozy a souběžně s ní vzniká ještě nebezpečnější
metabolické onemocnění a to je syndrom ztučněných jater
(fatty liver).
Jde zde o paradoxní situaci, kdy dojnice když
tělesně hubne, tak játra tuční. Nastává zaplňování
jaterních buněk tukem, které se tím stávají nefunkční a při
obsahu tuku v játrech nad 20% už nastává klasický
průběh selhávání jater, čehož důsledkem je nižší
užitkovost, nižší produkce pohlavních hormonů a
nebezpečí jaterního selhání a ulehnutí po porodu, které
bohužel většinou končí úhynem nebo nutnou porážkou.
Nebezpečí tohoto onemocnění je v tom, že tuk, který se
jednou uloží do jater, už tam zůstane a nedá se žádným
léčebným postupem dostat z jater zpět. Takže po každém
otelení nastává kritické období nebezpečí ukládání tuků
do jater v závislosti na délce a hloubce probíhající
negativní energetické bilance. Proto je nezbytně nutné
pečlivě sledovat incidenci ketoz ve stádě a tím i incidenci
možného vzniku syndromu tučných jater.
Z důvodu včasné eliminace poškození jater
doporučujeme sledovat stav jaterní tkáně na jatkách a
pečlivě hodnotit incidenci tukové degenerace jater a na
straně druhé, při vážném podezření a nebezpečí vzniku
dalších možných případů, je vhodné zavést systém
sledování hladiny volných mastných kyselin (viz. schéma
v úvodu článku) v krvi, kdy na základě hladiny těchto
kyselin v období kolem porodu jsme schopni zjistit možné
ohrožení jaterní tkáně z pohledu vzniku tukové
degenerace.
Ketoza je velmi nebezpečné metabolické
onemocnění dojnic, které většinou vzniká sekundárně
jako důsledek jiného onemocnění (např. acidoza,
laminitída) a na straně druhé je jen mezistupněm při
vzniku jiného ještě závažnějšího onemocnění (např.
tuková degenerace jater). Právě vzhledem k této
provázanosti ketozy s jinými onemocněními je vhodné
zavést program přesného sledování ketolátek v organismu
dojnic a na základě zjištěných výsledků úspěšně
eliminovat nejen výskyt ketoz, ale i ostatních onemocnění
úzce souvisejících s ketozou.
ZÁVĚREM
Ketoza je metabolické onemocnění dojnic a vzniká, když příjem energie do organismu je nižší, než jeho aktuální
potřeby. Organismus si chybějící energii zabezpečuje rozkladem tuků z tukových tělesných rezerv a při tomto rozkladu tuků
vznikají jako vedlejší produkt ketolátky.
Základní 3 ketolátky jsou: kyselina acetoctová, betahydroxymáselná a aceton. Tyto ketolátky je možno detekovat
v mléce, moči a krvi. V našich praktických podmínkách lze využít hlavně detekce ketolátek z moči diagnostickými papírky.
Pravidelným sledováním incidence ketoz ve stádě jsme schopni předejít ekonomickým ztrátám hlavně v užitkovosti a
reprodukci a taky vzniku ostatním onemocnění úzce souvisejících s ketozou jako je např. acidoza, laminitída, infekce
pohlavního aparátu, tuková degenerace jater atd.
Jozef Trajlinek, 0602-567 187
[email protected]
… z chovu SKOTU
JAK MŮŽEME ŘÍDIT METABOLISMUS OTELENÝCH KRAV
Aby krávy úspěšně zahájily laktaci, musí prodělat dvě základní metabolické adaptace:
- musí zvýšit zásobu glukózy ve vemeni pro tvorbu laktózy (primárního regulátoru množství mléka)
- musí mobilizovat tukové zásoby, aby částečně uhradily zvýšenou potřebu energie a aby mohla probíhat syntéza mléčného
tuku.
Játra hrají základní roli v prvním případě adaptace, ten druhý případ je může vážně poškodit. Pochopením těchto
základních bodů máme částečně jasno v metabolismu otelených krav.
Játra jsou jedním s nejvíce metabolicky aktivních orgánů. Tvoří 1,5–2% váhy těla, ale zodpovídají za 25%
metabolické aktivity. Je to proto, že všechny živiny absorbovány střevy procházejí právě játry. Z toho důvodu mají játra
zásadní vliv na kvantitu a typ živin, které dodávají ostatním
tkáním pro růst mléčné produkce.
JÁTRA JSOU KŘIŽOVATKOU
Játra jako křižovatka metabolismu jsou logicky místem pro
regulaci během období před a po otelení. Výzkumy dokázaly, že
velikost jater se během tohoto období téměř nemění, ale jejich
metabolická aktivita stoupne až na dvojnásobek. Jednou
z důležitých funkcí jater v tomto období je zvýšení produkce
glukózy, jejímž prekurzorem jsou: kyselina propionová
(produkovaná bachorem), aminokyseliny, laktát (odpadní
produkt metabolismu) a glycerol (derivát vzniklý štěpením tuků).
Kapacita jater pro syntézu glukózy z aminokyselin (zdrojem je
krmivo a přestavba tělní svaloviny) se zdvojnásobí den po
otelení ve srovnání se středem doby stání na sucho.
Produkce glukózy v játrech je velmi dynamická.
Krávy, které přestanou žrát, omezí její tvorbu během
jednoho dne až o 50%. To je důvod, proč je nutné
důsledně sledovat krávy po otelení a jakékoliv
nechutenství a jiné problémy okamžitě řešit.
Další důležitou metabolickou adaptací je
mobilizace tukových rezerv pro částečnou úhradu
produkce mléčného tuku a potřeby energie. Tyto zásoby
jsou transformovány na těkavé masné kyseliny a ty jsou
prekurzorem mléčného tuku v období prvního týdne po
otelení až ze 40%.
Játra zpracovávají těkavé mastné kyseliny (TMK) třemi
způsoby:
1. TKM jsou zpracovány na glukózu (zdroj energie).
2. TKM se mohou ve formě lipoproteinů (VLDL) stát
„nosičem“ tuků v krvi.
3. TKM se transformují na tuk v jaterní tkáni.
Tučná játra však způsobují horší syntézou glukózy a
detoxikaci čpavku na močovinu.
HLAVNÍ CÍLE
Metabolismus TMK během přípravy na otelení a po
porodu je hlavním faktorem ovlivňujícím zdravotní stav
jater, kapacitu jater k produkci glukózy, výskyt
metabolických problémů a úroveň nasazení mléka v první
fázi laktace.
Zde jsou dvě primární strategie:
- snižte zásobu TMK (tuku) v játrech řízenou výživou.
- zvyšujte kapacitu jater k bezproblémové transformaci
TMK na energii a nebo na lipoproteiny.
Velmi dobrá péče o krávy před a po otelení
v kombinaci s výborným řízením krmení, které zvyšuje
příjem sušiny, to je 80–90% potenciálu první strategie.
Niacin (6 až 12 gramů za den) pomáhá při
snižování koncentrace TMK hlavně u tučných krav.
Glukogenní prostředky jako např. propylenglykol snižují
koncentraci TKM a B-hydroxybutyrátu (keton v krvi).
Propylen glykol efektivně podávejte nuceným nápojem
(drenchingem).
Jak zvýšit kapacitu jater pro lepší zpracovávání TMK
oproti jejich akumulaci v jaterní tkáni? Nejlepší cestou je
podpořit transformaci TMK na energii a export v podobě
triglyceridů a lipoproteinů zpět do krve.
POTŘEBUJETE AMINOKYSELINY
Přetváření TMK v játrech na glukózu (zdroj energie) je
citlivé na zásobu carnitinu. Carnitin je quasi-vitamín
potřebný pro transport TMK do energetického centra
buněk - mitochondrií. Carnitin může být dodáván dietou a
nebo syntetizován z lysinu a methioninu. Tyto dvě
aminokyseliny jsou nejvíce limitující pro tvorbu mléka.
Další cestou je export TMK do krve ve formě
triglyceridů a lipoproteinů. Kapacita přežvýkavců pro
syntézu lipoproteinů je mnohem menší, než je tomu u
nepřežvýkavých. Podle vědeckých pokusů infuze
methioninu a lysinu má pozitivní vliv na tvorbu
lipoproteinů v játrech.
… z chovu SKOTU
Dodáváte cholin ?
U některých nepřežvýkavých kopytníků došlo k tukové
degeneraci jater, pokud jejich strava neobsahovala quasivitamín cholin. Cholin (jako fosfatidylcholin) je potřebný
pro nervovou soustavu jako komponent buněčných
membrán. Dále je nutný pro syntézu a sekreci lipoproteinů
(VLDL). To je důvodem, proč je metabolismus krav před a
po otelení citlivý právě na příjem cholinu. Přežvýkavci
získávají cholin mikrobiální syntézou v bachoru. Cholin,
pokud je přidáván do krmiva, musí být v „chráněné
formě“, v bachoru by se jinak rozložil. Z pokusů vyplývá, že
čím větší množství cholinu se přikrmuje kravám od 21 dní
před porodem a do 63 dní po porodu, tím více se snižuje
obsah tuku v játrech.
Z časopisu Hoard´s Dairyman, květen 2001
přeložil Lumír Dvorský, 0602- 515 176
[email protected]
SYSTÉM CHOVU MASNÉHO SKOTU
V roce 1975 se uskutečnil první dovoz specializovaného masného plemene do tehdejšího Československa (1.500 ks
herefordských jalovic), následován v roce 1990 dalšími dovozy až do současného stavu, kdy je chováno 12 masných
plemen s počtem čistokrevných zvířat kolem 10 tisíc kusů. Dnes po prakticky po 26-leté historii chovu masného skotu u
nás se zdá být na první pohled velmi jednoduché poradit „jak na to“ – jak chovat úspěšně zvířata v masném systému,
navíc pokud již o tom bylo popsáno několik tun papíru. Prakticky je ale velmi svízelné jak současně poradit chovateli, který
je na špičkové úrovni (a kolikrát by on sám mohl radit) a současně chovateli, který se s pojmem masný skot setkává
poprvé.
Masným skotem rozumíme zvířata chovaná s cílem
vyrábět maso. Za tímto účelem byla vyšlechtěna a jsou šlechtěna
speciální masná plemena. Tato plemena jsou pak schopná
v konkrétních podmínkách poskytnout buď více masa nebo
maso kvalitnější než plemena s kombinovanou užitkovostí nebo
plemena mléčná. Specifickou skupinou masných plemen jsou
tzv. hobby plemena, která se chovají stejným systémem jako
plemena masná, ale u nichž není hlavním cílem chovu produkce
(ani masa ani mléka), ale důvodem jejich chovu je většinou
chovatelský zájem nebo ekologie. V našich podmínkách
rozlišujeme širší kategorii nazvanou skot (krávy) bez tržní
produkce mléka (BTPM). Tato populace zahrnuje mimo zvířat
masných plemen i plemenice mléčných nebo kombinovaných
plemen připuštěná býkem masného plemene. Ale například v EU
musí mít masná kráva alespoň 50% krve masného plemene
(musí být F1) aby si „sáhla“ na dotační podporu. Je to dáno tím,
že takovéto matky nejsou předmětem spekulativního
přesunování mezi dojnými a mléčnými stády a tím, že jejich
potomstvo (mající 75% krve masného plemene) má všechny
typické znaky masných plemen.
V ČR je typická kráva BTPM chována v zimním období ve
stáji nebo lehkém přístřešku a po celou dobu pastevního období
se pase. Tele, které se jí narodí, se od ní neodstavuje, ale
zůstává pod matkou až do věku 6-8 měsíců. Jeho hlavním
zdrojem výživy je do cca 4 měsíců mateřské mléko. Po odstavu
se býčci vykrmují až do porážkové váhy, která je dána
plemennou příslušností. Jedná se o buď intenzivní výkrm
(naprostá většina plemen) nebo o pastevní výkrm (pouze
extenzivní plemena – většinou volci). Odstavené jalovice se třídí
na chovné a na žírné. Žírné potkává stejný osud jako býčky,
chovné jalovice se odchovávají a zapouští se ve věku 14-24
měsíců.
Zajištění reprodukce v masných stádech je většinou
kombinací inseminace a přirozené plemenitby. Býci do přirozené
plemenitby jsou vybírání z mladých odstavených býčků, kteří
prochází testem vlastní užitkovosti na odchovnách nebo u
chovatelů. Podíl přirozené plemenitby na zajištění reprodukce
činí od 65 do cca 85%.
Chov masného skotu má několik „věčných“ otázek na
které neexistuje správná odpověď , i když ji zejména začínající
chovatelé striktně vyžadují. Stačí se zmínit o volbě plemene, o
čistokrevné plemenitbě nebo křížení, o oplocení pastvin a
technice pastvy a v neposlední řadě i o sezónním telení. Jako
příspěvek do diskuse bych na tomto místě napsal pár slov o
sezónním telení.
Sezónní telení je systém, který se nejvíce blíží tomu, jak by se zvířata chovala a jak by jejich reprodukce vypadala ve
volné přírodě. Zvířata se telí v měsících leden až květen po relativně chudších zimních měsících (eliminace těžkých porodů)
a matky s telaty optimálně využijí pastevní porost, aby se pak telata na podzim odstavila ve vysokých vahách. Mluví pro něj
dva hlavní argumenty – prvním je kumulace pracovních operací vyžadujících lidskou práci do předjarního období a druhým
je schopnost matek i telat využít pastevní sezónu a svůj růstový potenciál. Tento systém má ale i své nevýhody spočívající
vesměs v jeho chybném zvládnutí (vysoké ztráty telat v důsledku infekčních onemocnění, problémy s telením při nezvládnutí
výživy, špatný odchov celého ročníku jalovic, nízká březost, apod.) – každá chyba se projeví na velkém počtu zvířat, které
jsou ve stejném stadiu reprodukce. Obchodní nevýhodou je kumulace odbytu zvířat do jednoho období, a tím i kumulace
tržeb na konci roku (je zde souběh s prodejem zástavových telat a negativně selektovaných dospělých zvířat). Chovatelsky
tento systém vyžaduje větší odpovědnost, ale je svým způsobem jednodušší, protože v daném období provádí chovatel ve
stádě pouze jednu nebo dvě klíčové činnosti, na které se může soustředit.
… z chovu SKOTU
U většiny plemen tento systém převažuje (viz graf plemeno charolais –rozdělení porodů dle měsíců) a v měsících
leden až květen se rodí největší procento telat.
Možný model sezónního telení by mohl vypadat následovně:
• rok začíná telením jalovic v lednu až únoru.
Je nanejvýš vhodné telit jalovice ve stáji, aby všechny porody probíhaly pod kontrolou a předešlo se zbytečným
ztrátám telat i jalovic. Začátek roku je vhodný proto, že jalovice je možno z větší části inseminovat býky vyznačujícími
se snadnými porody. A to v době kdy jsou ještě ve stáji (tj. v březnu a dubnu loňského roku).
• na telení jalovic plynule navazuje telení krav, které končí v dubnu
(toho dosáhneme nasazením dostatečného počtu býků v přirozené plemenitbě po omezenou dobu – od května do
cca poloviny června). První otelené krávy a téměř všechny jalovice je možno inseminovat ve stáji (cca do konce
dubna). Důvodem je použití kvalitních plemeníků pro produkci jalovic určených k dalšímu chovu a nebo produkce
plemenných býčků.
• zvířata se na pastvu vyhání rozdělena minimálně do třech stád.
Stádo matek s jalovičkami, stádo matek s býčky a stádo mladých jalovic (dle plemene jsou buď již připuštěné nebo
se budou připouštět až v druhém roce). Toto zajistí, že se zvířaty není nutno na pastvě manipulovat, pouze na konci
června se musí ze stád matek s jalovičkami stáhnout plemenní býci.
• v měsíci září až říjnu se od matek odstavují telata
(vzhledem k rozdílu v mléčnosti mezi prvotelkami a staršími kravami a vzhledem k rozdílu v termínech telení jsou
telata relativně vyrovnaná) a vyšetřuje se březost, jalové krávy se před zimováním porazí, býčci se převádí s žírnými
jalovičkami do výkrmu.
• stádo zimuje v minimálně třech skupinách
- odstavené jalovičky na dobré úrovni výživy (aby dokončili svůj vývoj), březí krávy a jalovice na normální výživě, která
přechází cca 2 měsíce před otelením do restriktivní (zamezení těžkých porodů), a plemenní býci
• rok opět začíná telením jalovic, které jsme loni nainseminovali.
Tento model v praxi v několika podnicích funguje, ale jde pouze o jednu variantu, která optimálně kombinuje
inseminaci a přirozenou plemenitbu. V praxi může mít sezónní telení více podob a vždy je zvážit všechna pro a proti a učinit
rozhodnutí.
Tip – na tomto místě bychom Vás chtěli seznámit vždy s něčím zajímavým co nás zaujalo do té míry, že
považujeme za rozumné věnovat tomu několik řádek. Vesměs se jedná o postřehy získané u Vás chovatelů – a
je tedy na Vás jak s nimi naložíte.
Blíží se doba, kdy budou chovatelé masných stád manipulovat se zvířaty, a to ať už kvůli zdravotním zkouškám na výstavy,
kterých se letos urodilo, nebo kvůli prodeji zástavu. Optimální je pokud je možno takou činnost provést v klidu bez
zbytečného stresování zvířat a s co pokud nejmenšími ztrátami na ošetřujícím personálu.
Ing. Pavel Šeliga má na své farmě ve Vrběticích (cca 15 km z Valašských Klobouk) vybudováno stabilní fixační
zařízení, které mu umožňuje relativně v klidu manipulovat se zvířaty přímo na pastvě. Vzorem byla podobná zařízení ve
světě a myslím, že každý kdo uvažuje o tomto řešení by si měl udělat čas a vidět jeho „chytačku“.
… z chovu SKOTU
PLEMENO PIEMONTESE
je jediným italským plemenem, které překročilo
hranice a které si získává v posledních desetiletích
významnou pozici mezi světovými masnými plemeny. Počet
chovných krav registrovaných v plemenné knize se v Itálii za
posledních deset let zvýšil o 42% a překročil šedesát tisíc.
Celkem je chováno 200 tisíc čistokrevných krav. Pro
plemeno je charakteristické tzv. „dvojité osvalení“, které je
v kombinaci s vysokou výtěžností masa a nízkým podílem
tuku výborným předpokladem pro výkrm.
Plemeno má své kořeny v oblasti severozápadní části
Itálie v podhůří Savojských Alp. Zde se zvířata chovala
v primitivním kombinovaném typu maso-mléko-tah
salašnickým způsobem (tj. v zimním období ve stájích
v podhůří a v letním období byla vyháněna na horské
pastviny). Od 20-tých let tohoto století se vybírala
z populace zvířata s nadprůměrným osvalením, od 70-tých
BAFFO
let se datuje počátek intenzivní plemenářské práce
- býk vhodný na jalovice
zaměřené na typické masné plemeno středního rámce,
- TOP v Itálii dle masného indexu
s vynikajícími parametry konverze živin, jatečných a
- špičkové osvalení i přírustek
výkrmových vlastností. V roce 1985 vzniklo genetické
- užitkové křížení a nižší stupeň převodného křížení
centrum piemontského skotu v Carrů. Důraz ve
šlechtitelském programu je kladen zejména na snadné
telení, na nadprůměrné osvalení při jemné kostře a na přírůstek.
Plemeno je středního tělesného rámce s hmotností
dospělých krav kolem 600 kg a u býků kolem 900 kg.
Kohoutková výška v dospělosti je 125, respektive 135 cm.
Zvířata mají jemnou kostru a kůži, matky jsou dlouhověké
(průměrný věk matek zapsaných v plemenné knize je těsně
pod hranicí 7 let) s dobrými mateřskými instinkty. Plemeno
je středně rané a při odpovídající výživě jalovic se běžně
poprvé telí ve věku 25-30 měsíců. Býci dosahují jatečnou
zralost v 15-18 měsících ve váze 600-750 kg, jalovice
v 14-15 měsících ve váze 450-500 kg. 90% zvířat je
zatřiďováno dle S.E.U.R.O.P systému do tříd S a E, při
jatečné výtěžnosti 65 a více % u býků a 60% u jalovic.
TUONO
- univerzální býk
- TOP v Itálii dle chovného indexu
- vysoce prověřený
- čistokrevná plemenitba i vyšší stupeň převodného
křížení
- velmi dobrý plemenný typ potomků
Celosvětově, ale i u nás je plemeno hojně používáno
pro křížení s dojným skotem, kdy ze strany matek se
přenáší rámec a ze strany otce výborné osvalení a
předpoklady pro výkrm (kříženci při porážkové váze nad
600 kg dosahují výtěžnosti 60%, aniž by jevili sklon
k ukládání tuku). V dojných stádech je ideální kombinací
použití piemontských býků na jalovice a málo rozvinuté
krávy, doplněné býky plemene belgické modré na zbývající
plemenice.
V užitkových a převodných systémech bez produkce mléka je rozhodující vlastností nenáročnost chovu (klidný
temperament, chodivost, vysoká konverze krmiva) a výborná prodejnost zástavu. Plemeno je ideální do „C“ pozice (finální
křížení). V poslední době se uplatňuje i pro použití na jalovice jiných masných plemen, hlavně většího rámce, pro
bezproblémové „první“ telení.
Chov plemene v čistokrevné podobě je investicí do budoucnosti. Chovatel má záruku vysoké prodejnosti zvířat při
dobré dostupnosti kvalitní genetiky. Vzhledem k úzké spolupráci Genoservisu a.s. a italské národní asociace piemontského
skotu (ANABORAPI) jsou chovatelům k dispozici všechny nezbytné informace.
… z chovu SKOTU
Zvířata, jejichž inseminační dávky nabízíme, nemají v ČR konkurenci, a jedná se o špičkové
plemeníky prověřené přímo v Itálii.
Chovný
Snadnost
Plem.
Jméno býka St. registr. Otec
Prověření Masný ind.
ind.
Osvalení Přírustek
telení Telení dcer typ
Tyson
ZPI 209
Quinto
Itálie
111+
120++
126++
116+
88117+
106
jednička dle chovného indexu v Itálii, býk se špičkovým osvalením, většího rámce, nevhodný na jalovice, otec další generace
matek
Tuono
ZPI 286
Bauli
Itálie
107
106
109
108
100
102
114+
v Itálii velmi používaný a vysoce prověřený býk, lehce nadprůměrný ve všech hodnotách, ideální volba pro plošné použití
Vialli
ZPI 287
Pedro
Itálie
120++
115+
113+
111+
114+
zakladatel linie, dva roky jednička v masném indexu, otec další generace býků pro užitkové křížení,
Baffo
ZPI 285
Tuono
Itálie
119+
110+
114+
112+
117+
speciální býk na jalovice, lehké porody, výborné osvalení a růst potomstva, vynikající původ ze strany otce
Zeus
ZPI 198
Panter
ČR
importovaný býk, vynikající linie, vhodný na krávy do převodného křížení
importovaný býk z SRN, plně italský původ, snadné telení, jalovičky
Luigi
ZPI 186
Omero
ČR
nevhodné k dalšímu chovu
Kontakt: Pavel Káčer, 0602-755 166
[email protected]
PLEMENÁŘSKÉ POSTUPY A JEJICH VÝSLEDKY V ČERVENOSTRAKATÉ POPULACI
Mít vizi a určitou představu o budoucnosti je důležité pro všechny oblasti života, ale o její míře úspěšnosti a
„realizovatelnosti“ rozhoduje rovněž umění hodnotit co nejpřesněji současnost a umět se poučit z minulosti. V následujícím
příspěvku bych chtěl prezentovat některé výsledky dosahované v rámci červenostrakaté populace.
Je dobře známo, že chovný cíl pro český strakatý skot
v plemenářském programu firmy Genoservis a.s. je výrazněji
zaměřen na dojnější typ. Kombinovaný užitkový typ mnohým
chovatelům v našem regionu přestal vyhovovat zejména
z důvodů specializace na výrobu mléka, která s sebou
přinesla změnu technologií a v některých případech i
ukončení klasického výkrmu skotu. Ne všechny naše
postupy a metody, které považujeme za důležité k co
nejrychlejší realizaci našeho chovného cíle, jsou doposud
plně v souladu se stanovisky Svazu českého strakatého
skotu. Mnohokrát tyto problémy byly diskutovány na
několika úrovních, bohužel bez výraznějšího výsledku.
Známé přísloví, že „řeči se mluví a voda teče“ začali
naplňovat sami chovatelé tím, že začali svůj chovatelský cíl
realizovat praktickými kroky. Že se nejedná pouze o
chovatele z našeho regionu, jejichž výsledky můžeme
porovnat v tab.1., zjistíme pohledem na oficiální TOPku
fleckvieh v Rakousku, kde mezi prvními 20 býky podle
indexu mléčné užitkovosti (MW), je 12 býků holštýnských, 6
býků montbeliard a 2 býci fleckvieh.
Přednosti exteriéru dojnějšího typu – vyšší rámec a
kapacitní vemeno s výbornou zadní výškou i předním
upnutím (Brusel 2000)
… z chovu SKOTU
Tab1. Přehled chovatelů plemene české strakaté a RED holštýn v regionu a.s. Genoservis
Č. SPE
NÁZEV
CHOVATELE
701 458HALBI Chomýž
Příklady otců
OTCI RED OTCI ČESTR ROZDÍL
ks kg ml. ks kg ml. C - R
34 5172
5 4415 +
757
RED 181,237,206
BJR141,HB276,MOR44
704 559DV Polanka
RED155,158,ADONIS,JOHNSON,PHIDAU
128 7398 34
LB350,354,HG23,REN387,RDA197,UF31
705 519ZD Dolany
RED 233,257,258,JOHNSON
97 6357 26
BJR136,HM9,HG23,REZ201,235,238,300
705 623RD Žerotín
RED 218,233,240,258,
17 6559
6
RAD31,POL5
705 567ZD Mor. Huzová RED 218,233,236,240,241,263
30 5579
3
LB350,RAD31,REZ300
706 579ZP Otice a.s.
RED 183,206,227,233,258,262
80 7241 151
HB287,LB350,RDA197,REZ238,300
706 513Březovská a.s.
RED237,RED258,SENTRY
7 5452 66
ARK189,RDA197,EB393
706 421HESAKO
RED237,155,233,SENTRY
8 6344 64
EB393,HB287,RDA197
706 416Agroproduktiva
RED88,155,233,SENTRY
8 6053
6
LB350,354,LC304,RAD44
708 522ZD Dřevohostice RED237,241,258,PHIDEAUX,SENTRY
24 5186 99
CAN1,HG23,LB350,RAD17,ZEL48
708 534Agrochov JezerniceRED237,241,258,PHIDEAUX,JOHNSON
16 6311 83
BJR141,EB393,HG23,LB350,ULK441
708 539ZD Kokory
RED233,237,254,261,262,282
11 6448 81
BA32,EB393,LB350,RAD17
708 390Luboměř
RED155,233,255,PHIDAUX
13 5779 60
BJR292,FZ218,HG23
709 543ZD Jedlí
RED187,208,223
71 3720 45
BD59,HG23,48,HM11,LB350,MOR 044
710 512VSACKO Hovězí
RED 187,206,227,237
47 4598 65
BJR130,136,HG23,ME111,REZ 201
710 537ZD Liptál
RED206,227,237
31 6101 36
BD59,HG23,LB350,RAK139
710 558ZD Ratiboř
RED155,233,237,JOHNSON,PHIDAUX
131 6157 133
BJR130,136,HG23,ME111,MKM164,198
CELKEM
753 5909 645
6905 +
493
5540 +
817
6207 +
352
4437 +
1142
6313 +
928
4630 +
822
5303 +
1041
5587 +
466
4377 +
809
5751 +
560
5911 +
537
5440 +
339
3381 +
339
4052 +
546
5002 +
1099
5683 +
475
5231 +
678
Pozn.: Byly hodnoceny pouze prvotelky, které mají ukončenou nebo dopočtenou 1. laktaci v roce 2000, 2001.
Do hodnocení byly zařazeny i vyřazené prvotelky s normovanou laktací
Rozdíl v užitkovosti mezi dcerami obou skupin se již stabilně pohybuje mezi 600-800 kg mléka. Hranice rozdílu se
pak pohybují podle chovů od 300 kg do více jak 1000 kg mléka.
Od výše jmenovaných chovatelů rovněž pochází plemenice, které se umístily v TOP 100 prvotelek po otcích C,R a RF,
které ukončily normovanou laktaci v období od 1.7.2000 do 30.6.2001 a které jsou zapojeny do KU prováděnou
Genoservisem a.s.
… z chovu SKOTU
Tab2:. TOP 50 prvotelek po otcích C,R a RF
poř.
chovatel
č. dojnice
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
DV POLANKA N.O.
ZD JAVORNIK TICHA
DV POLANKA N.O.
ZP OTICE
ZD JAVORNIK TICHA
ZD JAVORNIK TICHA
ZP OTICE
DV POLANKA N.O.
DV POLANKA N.O.
DV POLANKA N.O.
ZP OTICE
ZP OTICE
ZP OTICE
OD DLOUHA LOUCKA
LUDVIK PESEK
RD CERVENKA
ZD RENOTY
DV POLANKA N.O.
DV POLANKA N.O.
ZD JAVORNIK TICHA
DV POLANKA N.O.
ZD JAVORNIK TICHA
AGROCHOV JEZERNICE
ZD KOKORY
RD CERVENKA
RD CERVENKA
DV POLANKA N.O.
ZD RENOTY
ZP OTICE
ZP OTICE
DV POLANKA N.O.
DV POLANKA N.O.
ZP OTICE
ZD KOKORY
ZP OTICE
ZP OTICE
DV POLANKA N.O.
AGROCHOV JEZERNICE
DV POLANKA N.O.
BOUZOVSKA ZEM.SP,a.s
ZD RATIBOR
ZP OTICE
TAGROSa.s.TROUBELICE
AGRONET SMOLKOV
HANACKA Z.a.s.DOLANY
ZD JAVORNIK TICHA
ZP OTICE
ZP OTICE
ZD HNOJICE
HANACKA Z.a.s.DOLANY
101438
100059
101407
103178
100048
2360
103059
101410
101493
105621
47353
47426
47349
102753
100739
108910
5976
101420
101383
100053
101415
100029
22076
22616
105950
107982
101395
5946
103121
47484
101459
101485
47466
20209
47401
103157
101488
22080
101416
28238
1
47365
104057
50472
25100
100066
47467
47342
102067
25131
704
704
704
706
704
764
706
704
704
704
766
766
766
705
705
705
705
704
704
704
704
704
768
768
705
705
704
705
706
766
704
704
766
768
766
706
704
768
704
705
750
766
705
766
705
704
766
766
705
705
plem.
OTEC
R63C
R65C
R69C
R64C
R69C
R58C
R63C
R62C
R72C
R82C
R64C
R61C
R69C
C69H
C100
C85R
R81C
R63C
C72R
R66C
R80C
R57C
C79H
C74RA
C100
C100
R80C
R81C
C53R
C77R
R66C
R56CA
C80R
C81A
C69AR
R69C
C50H
C68AR
C62RA
R88C
R50CA
R56CA
R63CA
C72RA
C50H
R50X
C75R
C100
R64C
R58C
NX
RED
RED
RED
RED
RED
RED
NX
NGA
NX
RED
RED
RED
BJR
CAN
AMT
RED
NX
LB
RED
NX
RED
REZ
LB
UF
AMT
NX
RED
RDA
HB
NX
NX
REZ
ZEL
HB
RED
NGA
LB
LB
RED
RED
LB
RED
LB
NX
RED
HB
ZEL
RED
NX
664
182
158
258
182
263
233
728
237
664
227
227
227
276
1
3
182
728
354
182
728
182
235
350
5
3
728
182
203
287
451
664
238
37
287
233
237
350
354
199
233
350
225
350
664
182
284
48
218
664
Jméno otce
PH
kgB
JOHNSON
KARMELLO
POWERPACK-RED
FASCION
KARMELLO
DAIMONT
NOZ RED
PHIDEAUX*RC*TL
SENTRY
JOHNSON
RUDI
RUDI
RUDI
23
9
-1
11
8
10
8
2
8
26
0
20
0
0
11
10
16
8
14
7
6
3
0
15
21
15
14
15
11
22
10
10
20
10
15
6
13
13
15
0
5
0
0
8
11
4
15
14
-4
14
CANARI
ELECTRO
KARMELLO
PHIDEAUX*RC*TL
KARMELLO
PHIDEAUX*RC*TL
KARMELLO
ELECTRO
PHIDEAUX*RC*TL
KARMELLO
TANO-ET
FACTOR
JOHNSON
NOZ RED
SENTRY
COMPAGNON
NOZ RED
SOLHIL
JOHNSON
KARMELLO
ZITAT
LICORICE RED
JOHNSON
stáj p
index l
147
143
133
131
134
130
128
129
127
124
122
122
121
162
0
133
137
125
138
125
122
123
152
142
137
136
121
136
128
128
119
118
128
143
126
116
123
139
131
126
128
111
131
138
151
121
124
126
121
136
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
mléko
kg
11142
9661
11038
9568
9176
8410
9077
8709
8811
10243
9427
8796
8918
8580
8436
8217
9096
8641
9210
8746
7898
9300
7746
8255
7978
8426
9759
9569
9492
8292
7826
8949
8662
8049
8421
8172
8164
7332
7841
7778
8400
8344
8200
7473
8946
8587
8121
8671
8490
8048
tuk
%
3,80
4,30
3,50
3,80
4,10
4,60
3,30
4,10
4,10
3,30
3,20
3,00
2,90
4,00
3,60
3,30
3,50
4,20
3,90
4,00
4,10
4,10
3,60
3,20
4,50
3,80
3,50
3,00
3,00
2,80
3,70
4,10
3,50
3,20
4,10
2,70
4,40
3,60
4,20
3,40
3,60
2,60
3,90
4,00
4,60
3,60
2,90
3,20
3,20
4,20
bílk. bílk
%
kg
3,20
3,50
2,90
3,30
3,40
3,80
3,40
3,50
3,50
3,00
3,20
3,40
3,40
3,50
3,60
3,70
3,30
3,40
3,20
3,40
3,70
3,20
3,80
3,50
3,60
3,40
3,00
3,00
3,00
3,40
3,60
3,20
3,30
3,50
3,40
3,50
3,50
3,80
3,50
3,60
3,30
3,30
3,40
3,70
3,10
3,20
3,40
3,20
3,20
3,40
354
336
316
316
316
316
313
309
305
303
303
302
301
300
300
300
299
298
297
296
295
294
292
291
290
289
288
288
286
286
285
284
284
284
283
283
283
280
278
278
277
277
277
277
276
276
276
275
275
275
… z chovu SKOTU
Hodnoceno bylo celkem 2.488 kusů prvotelek po otcích C,R a RF, z toho po otcích R a RF 521 kusů, což je 21%.
V TOP100 pak jejich zastoupení vzrostlo na 54% a v TOP50 na 62%.
Nejčetněji zastoupené podniky a
otci plemenic viz tab. 3:
V pozici děda (OM) se u devíti
prvotelek objevil býk MKM 164, který
rovněž v TOP100 krav na 2. a vyšší laktaci
měl nejpočetnější zastoupení – 12 dcer.
Nejlepších sto prvotelek je celkem po 43
otcích, z toho je 26 po otcích plemene C a
17 po otcích R a RF.
Tab.3: Zastoupení otců plemenic v jednotlivých podnicích
Podnik
DV Polanka n.O.
ZP Otice a.s.
ZD Javorník Tichá
Dosahované výsledky ukazují jen malou část, která
teprve s mnoha dalšími skutečnostmi utvoří celkový obraz
o stavu červenostrakaté populace skotu. Mimo vyšší
mléčnou produkci s sebou přilití dojné krve pomocí býků
red holštýn do populace českého strakatého skotu přináší
v oblasti exteriéru zejména zvýšení rámce a lepší utváření
vemene. Na straně druhé se mírně snižuje procento
složek mléka a zmenšuje se osvalení. Jestliže chtějí být
chovatelé úspěšní, nemohou se ale spokojit pouze
s volbou pro ně vhodného plemene. Dobře odvedená
práce v plemenářské nadstavbě u svého stáda ve svém
důsledku vede k výraznému ekonomickému profitu při
relativně nízkých nákladech, i když efekt se projeví
v delším časovém horizontu oproti např. výživě.
Výběr konkrétních plemeníků do připařovacího
plánu je vysoce zodpovědná práce a nelze jej zúžit na
žebříček podle jednoho znaku, nejčastěji PH kg bílkovin.
K prvnímu kolu výběru širšího okruhu vhodných býků
slouží především souhrnné selekční indexy, které
nejkomplexněji ohodnotí plemeníka. V druhém kole pak
lze zohledňovat cenu dávky, hranice nezávislých
proměnných pro důležité znaky a ve chvílích rozhodnutí
mezi dvěma téměř stejnými býky přihlédnout
k ekonomickému indexu, který na základě produkčních
znaků (PH mléka a PH kg bílkovin) a opakovatelnosti určí
býka s vyšším ekonomickým potenciálem.
ks
24
20
10
OTCI
RED 182
NX 664 Johnson
NX 752 Phidaux
LB 350
ks
9
9
8
8
z dcer (%)
18
16
15
2
Další krok, individuální připařovací plán, je možné
koncipovat z mnoha hledisek, ať už podle exteriéru,
užitkovosti, původu nebo rodin, nejlepší je samozřejmě
zkombinovat všechna hlediska. Jaké dále použít procento
testovaných a rozprověřených býků se liší chovatel od
chovatele.
Samostatnou kapitolou je pak plemenářská práce
v oblasti samičí části populace, kdy výběr a selekce
zejména u mladého skotu je mnohdy podceňována.
Chovatele vždy nejvíce zajímá právě ta úroveň
plemenářské práce, které se ho přímo dotýká a to je
samozřejmě to nejdůležitější. Nicméně o celkovém
výsledku genetické zdatnosti stáda rozhoduje mimo
vlastní výše zmíněné chovatelské práce i nastavení
mantinelů pro plemenářskou práci v rámci celé populace.
Forma zákazů a vytváření překážek je z dlouhodobého
hlediska nejméně efektivní a jak je vidět v praktických
důsledcích taky rovněž neúčinná. Je dobře, že se nám
společně s chovateli daří nacházet důvody proč to jde a
nehledáme záminky, proč by to nemělo jít. Negativní věci a
problémy jsou výborné proto, že při jejich řešení se lze
naučit naprosto nejvíce.
Lumír Křístek, 0602-748 671
[email protected]
… z chovu PRASAT … představujeme NŠCH
NŠCH – BOUZOVSKÁ ZEMĚDĚLSKÁ SPOLEČNOST A.S.
BOUZOVSKÁ ZEMĚDĚLSKÁ SPOLEČNOST a.s. se transformovala v akciovou společnost z původního zemědělského
družstva. Hospodaří v nejzápadnější části okresu Olomouc na území dvou správních jednotek – Bouzova a Luké. Toto
území se nachází v mírně zvlněném až kopcovitém katastru a patří do bramborářské oblasti, která je vesměs pokryta
pohorky Bouzovské vrchoviny. Celková výměra zemědělské půdy je 2.260 ha, z toho orné 1.670 ha, sady 162 ha, louky a
pastviny 428 ha.
S plemenářskou prací v chovu prasat v Bouzově bylo
započato v roce 1969, a to s prasaty plemene přeštického (Pc)
nákupem prasniček ze ZD Dřevec okr. Plzeň. První prodej
plemenných kanečků z produkce ZD Bouzov se uskutečnil na
aukčním trhu v Přerově v říjnu 1970. V součastné době tento
chov slouží v počtu 30 ks prasnic jako ″genová rezerva″
plemene přeštického.
V důsledku snížení stavů prasnic plemene Pc a ve snaze
udržet chovatelskou tradici v chovu prasat bylo přistoupeno na
podzim v roce 1990 k nákupu prasniček plemene Landrase ze
ZD Trnov, a to do nově zrekonstruované porodny prasat na
farmě Podolí. Tento chov byl 19.8.1993 uznán za ″ Šlechtitelský
chov prasat plemene Landrase.″
Uznávání NŠCH Bouzovská z.s., a.s.
V letech 1993 – 1996 ovlivňuje úroveň plemenářské
práce import dánských prasat. Cílem importu bylo zlepšení
zmasilosti prasat a příprava na zpeněžování systémem EUROP.
Do šlechtitelského chovu v Bouzově byl tak
nakoupen za nemalé finanční prostředky plemenný
materiál; zejména linie kanců Daniel a Donec se přičinily
o to, že produkovaný plemenný materiál je dobrým
genetickým základem pro linie, jejichž reprodukční
schopnosti se dále rozšiřují nejen na úrovni
šlechtitelských chovů, ale přes sféru rozmnožovacích
chovů až po produkční oblasti.
O tom, že nastoupená cesta šlechtění vedla
správným směrem svědčí fakt, že v říjnu roku 1997 se
uskutečnilo uznávací řízení nukleového šlechtitelského
chovu plemene Landrase.
Základní stádo je nyní tvořeno cca 115 prasnicemi
a zapuštěnými prasničkami. Tvoří ho zejména linie
Daniel, Donec, Damborek, Dam a Dres. V uplynulém roce
Prasničky na ŠCH Bouzov, a.s.
bylo vyprodukováno 330 ks prasniček, z toho bylo 230
prodáno. Největšími odběrateli je ZD Haňovice a Agro
Jesenicko a.s. Plemenných kanečků bylo vyprodukováno
200 ks, z toho bylo v rámci celé ČR prodáno 34 kusů.
Výsledky reprodukce, vlastní užitkovosti , VJH a plemenných hodnot jsou uvedeny v tabulkách.
1. Reprodukce, mezidobí, VU.
chov
NŠCH Bouzov
ČR
pohl.
P
K
P
K
selata
VŠ
ŽV
mezidobí
12.4
11.4
175.4
11.7
10.9
169.6
VU
přírůstek
604
680
597
669
test
981
1163
928
1067
špek
0.90
0.87
0.95
0.93
% LS
59.8
60.9
59.8
61
… z chovu PRASAT … představujeme NŠCH
3. CPH
2. VJH za rok 2000
chov
Přírůstek % HMČ
NŠCH Bouzov
ČR
960
54,26
945
52,99
chov
2000
30.6.2001
NŠCH Bouzov
1207
1339
ČR
1022
1101
Z uvedených čísel v tabulkách lze konstatovat, že NŠCH Bouzov dosahuje ve všech reprodukčních a produkčních
parametrech vynikající výsledky, jež řadí tento chov za loňský rok na třetí místo v ČR.
František Tyl, 0776-198 050
[email protected]
NŠCH PLEMENE BÍLÉ ÚŠLECHTILÉ V MILOTICÍCH NAD BEČVOU
Plemenářská a šlechtitelská práce probíhá v Milotickém hospodáři,
spol. s. r. o. nepřetržitě již 55 let. V roce 1972 byl chov uznán
plemenným, v roce 1984 šlechtitelským a na podzim roku 1997 mu
byl přidělen statut nukleového šlechtitelského chovu. Roční
produkce plemenných prasniček přesahuje 550 ks, přičemž 320–
400 ks je prodáno do navazujících chovů. Samozřejmostí je i
produkce špičkových plemenných kanečků.
V současnosti je základní stádo tvořeno cca 100 prasnicemi a
zapuštěnými prasničkami. Z toho matky kanců tvoří celých 77%.
V chovu je prováděna intenzivní obměna základního stáda, tak aby
byly zařazovány vždy špičkové plemenice. Úroveň reprodukce nám
zaznamenává tabulka 1.
Foto: Vynikající užitkový typ a pohlavní výraz prasniček z Milotic
Tab. 1: Vývoj reprodukčních ukazatelů
rok
1999
2000
2001
sel. živě
11,7
12,5
12,2
kalendářní rok
mléčnost mezidobí
65,9
161
58,4
165
54,9
160
Plemenný kanec WIKI 60, CPH 1620,
so CPH 3,1
celoživotní užitkovost
sel. živě mléčnost mezidobí
12,0
63,1
160
12,5
58,6
161
12,4
57,9
159
Můžeme konstatovat, že plodnost si dlouhodobě udržuje vysokou
úroveň a je předností daného chovu. Proto se chov v loňské roce
zapojil do programu tvorby tzv. superplodných linií. V současné době je
zapojeno do této subpopulace 37 ks plemenic. Chovný cíl pro
superplodnou populaci byl stanoven do roku 2010 s následujícími
požadavky: velký tělesný rámec a respiratorní užitkový typ, počet živě
narozených selat 15 ks, porodní hmotnost selat 1,6 kg, počat struků
min. 8/8, přírůstek u kanečků v UTVU min. 1300 g, spotřeba testační
směsi 2,3 kg na 1 kg přírůstku, podíl HMČ min 50%, podíl masa (FOM)
53% a známý genotyp MHS a ESR lokusu, popř. dalších genetických
markrů plodnosti.
Je zřejmé, že v období posledních třech let dochází stabilně ke
zvyšování ukazatelů vlastní užitkovosti. Obzvláště je to významné u
masné užitkovosti. Tabulky rozptylují obavy mnoha chovatelů, že vyšší
dosahovaná masná užitkovost se negativně nepromítá do
reprodukčních ukazatelů. Tato skutečnost výrazně napomůže
chovatelům pro dosažení co nejlepších výsledků při zatřiďování
jatečných prasat podle systému SEUROP.
… z chovu PRASAT … představujeme NŠCH
Tab. 2: Výsledky vlastní užitkovosti
rok
1999
2000
2001
denní
přírůstek
678
677
695
kanečci
přírůstek
% LM
unif. tes.
1151
60,4
1138
60,5
1240
61,3
hř. tuk
0,96
0,98
0,95
denní
přírůstek
600
600
620
prasničky
přírůstek
% LM
unif. tes.
984
59,0
992
59,4
1064
59,9
hř. tuk
1,09
1,00
0,96
Tab. 3: Vývoj průměrných plemenných hodnot
ukazatel
přír. VU
HMČ
reprodukce
CPH
celkem
ČR
Milotice
26,29
45,47
0,78
1,05
0,71
1,05
733,3
1109,3
potomstvo
ČR
Milotice
26,87
45,86
0,79
1,07
0,75
1,01
758,3
1110,2
prasnice
ČR
Milotice
24,72
43,86
0,75
0,94
0,62
1,23
673,1
1145,9
Pokud bychom zaměřili
pozornost na tabulku 3,
zjistíme,
že
chov
dosahuje velmi vysokých
plemenných hodnot ve
všech
sledovaných
ukazatelích.
Díky
dosahovaným výsledkům
si chov již dlouhodobě
udržuje přední místo na
žebříčku
nukleových
šlechtitelských chovů.
Zdeněk Tvrdoň,
606/780 192
[email protected]
CHOV PRASAT V ZP OTICE, A. S.
V opavském okrese na severu Moravy sídlí Zemědělský podnik Otice, a.s. Hospodaří na 2.749 ha zemědělské půdy. Mezi
klíčové programy patří také chov prasat. Otické chovy se od roku 1999 pyšní statutem tzv. nukleových chovů mateřských a
šlechtitelských chovů otcovských plemen. Jsou to chovy s vysokou uznanou úrovní v České republice. Prasata se chovají na
farmách Otice, Uhlířov, Dolní Životice a Slavkov. Po roce 1993 byly chovy doplněny o plemenný materiál z Dánska a v této
krvi se pokračuje.
Přímo v Oticích je farma zaměřena na šlechtění plemene bílé ušlechtilé. Toto plemeno má kromě velmi dobrých
reprodukčních vlastností i vynikající růstovou schopnost a masnou užitkovost. Přitom si zachovává užitkový typ odpovídající
mateřským liniím. Další přednosti jsou dobrá kvalita masa, velký tělesný rámec, pevná kostra a konstituce a vysoká
odolnost vůči stresu. Mateřský typ plemene BU se prezentuje výborně vyvinutými pohlavními orgány a výraznými pravidelně
utvářenými struky.
Podnik investoval v minulých letech nemalé prostředky jak do genetiky tak do modernizace technologií s cílem
vyrovnat se chovatelsky vyspělým zemím EU. Plodnost matek plemene BU se pohybuje na úrovni téměř 12 živě narozených
selat na prasnici a vrh, tedy nad průměr v České republice, při délce mezidobí kolem 150 dnů. Výborný zdravotní stav
chovu, který byl ozdraven repopulací, je základem produkce plemenného materiálu pro šlechtitelské, rozmnožovací a
užitkové chovy hlavně na severu Moravy.
Druhým mateřským plemen šlechtěným v ZP Otice, a.s. je plemeno landrase. Šlechtění a produkce plemenného
materiálu se uskutečňuje na farmě ve Slavkově.
Foto: Uznávání ŠCH otcovských plemen,
ZP Otice, a.s.
Farma Uhlířov se specializuje na chov otcovského
plemene duroc. Jde o vysoce kvalitní stádo v současné době
postavené na importu z Dánska s přísně uzavřeným obratem
stáda. Zvířata z tohoto chovu plně prezentují současný trend
v tomto plemeni, pevnou kostru i konstituci a výrazný rámec
při výborné masné užitkovosti. Nasazení masa na kýtě a na
zmasilém středotrupí, to vše dokumentuje, že zdejší prasata
jsou neustále v parametrech zmasilosti na úrovni
srovnatelné populace v České republice. Zvířata poražena
z tohoto chovu vykazují na testační stanici téměř o 3 cm2
větší plochu nejdelšího zádového svalu než průměr populace
v České republice. Je to velký přínos při zpeněžování prasat
na jatkách, kdy podíl libové svaloviny rozhoduje o zatřiďování
prasat do jakostních tříd. K tvrdé konstituci, kompaktní
tělesné stavbě a k výbornému zdravotnímu stavu prasniček
a březích prasnic přispívá pobyt v pastevních výbězích
v průběhu celého vegetačního období.
… z chovu PRASAT … představujeme NŠCH
Na farmě Dolní Životice se Otičtí zaměřili na chov a
šlechtění plemene hampshire. Toto stádo je rovněž
v současné době postaveno na zvířatech importovaných
z Dánska a Švédska. Harmonická zvířata tohoto otcovského
plemene mají střední až větší tělesný rámec, pevnou
konstituci, pevnou tělesnou stavbu a přiměřeně silnou
kostru. Masný užitkový typ je u všech nejdůležitějších
masných partií výrazně a suše vyjádřen.
Vyvrcholením práce odborníků zabývajících se chovem
plemenných prasat v ZP Otice, a. s. jsou pořádané trhy
kanečků a prasniček.
Kromě kanečků mateřských plemen se produkují
kanečci otcovských plemen čistokrevných, především však
hybridní kombinace D a H mezi sebou, či ve spojení
Foto: Uznávání ŠCH otcovských plemen,
s Pietrenem nebo otcovským LW. Zvířata vykazují vysoký podíl
ZP Otice, a.s.
libové svaloviny při výborném růstu a konverzi krmiva.
Plemeno duroc a jeho hybridní kombinace nesou do finálního
hybridu nejlepší kvalitu masa. Zároveň jsou nedílnou součástí celorepublikového programu tvorby produkce hybridních
kanců F 1 generace a tvorby syntetických linií prasat v České republice.
ZP Otice, a. s. dlouhodobě spolupracuje
s plemenářskou organizací Genoservis, a. s. Olomouc, jež
zastřešuje v této oblasti téměř celou Severní Moravu. V ZP
Otice, a. s. provádí kontrolu užitkovosti, klasifikuje
prasničky a zprostředkuje jejich prodej nejen
čistokrevných, ale především F1 generace BU x L.
Společným cílem odborníků obou firem je nabídnout
chovatelům špičková prasata s vysokou masnou
užitkovostí i reprodukcí a umožnit jim konkurovat nejen
v České republice, ale i v Evropě.
Otické chovy patří v celorepublikovém měřítku
k významným producentům plemenného materiálu.
Dlouholetá šlechtitelská práce chovatele slaví úspěchy i
na četných výstavách.
Svatava Benešová, 0653-624 668
[email protected]
EXPERIMENTÁLNÍ REZERVNÍ ŠLECHTITELSKÝ CHOV PRO ÚČELY
TVORBY SUPERPLODNÉ LINIE V PLEMENI LANDRASE
V květnu loňského roku byl tento statut chovu udělen přezkušovací komisí Šlechtitelskému chovu plemene Landrase pana
Vyorala Miroslava v Brumovicích v okrese Opava.
Přezkušovaný ŠCH již dlouhodobě dosahoval vynikající
výsledky jak v reprodukci, tak i ve vlastní užitkovosti, a tím
splňoval požadavky metodiky tvorby superplodných linií
mateřských plemen prasat.
Typický představitel z odchovu ŠCH pana Vyorala
Typický představitel z odchovu ŠCH pana Vyorala
Soukromý zemědělec pan Vyoral Miroslav založil svůj
chov v roce 1991 nákupem plemenných prasniček ze ŠCH ZD
Otice. Obměna základního stáda je prováděna prasničkami
z vlastního chovu. V květnu 1993 se chovatel rozhodl ve
spolupráci s oprávněnou organizací Genoservis, a.s. Olomouc
k importu dánských prasniček. Cílem importu bylo zlepšení
zmasilosti prasat a příprava na zpeněžování systémem
SEUROP.
… z chovu PRASAT … představujeme NŠCH
Důsledným
dodržováním
obnovy základního stáda
selat
pouze
plemenným
rok
počet vrhů všech živě dochov mléčnost mezidobí
materiálem špičkové úrovně
1999
68
13,8
13,0
12,5
66,5
173
z vlastního
chovu
a
2000
62
15,2
14,2
12,7
73,2
169,7
připouštěním kanců z ISK
Grygov je v současné době
Tabulka č. 2: Vlastní užitkovost
chov
tvořen
pouze
plemenicemi
s vysokými
kanečci
prasničky
plemennými
hodnotami.
rok
počet přírůstek výška % LS počet přírůstek výška % LS
V chovu se uplatňuje 100%
špeku
špeku
inseminace.
1999
49
716
0,84
61,1
84
658
0,84
60,3
Plemenářský program
2000
76
722
0,92
60,7
101
645
0,78
60,9
u p. Vyorala je uplatňován ve
spolupráci
s oprávněnou
organizací Genoservis, a.s. Olomouc. O jeho správnosti svědčí dosahované výsledky Experimentálního RŠCH pro účely
tvorby superplodné linie. (viz. tab.1, tab. 2).
Produkovaný plemenný materiál je na špičkové úrovni a zejména produkce kanečků je z nadpoloviční většiny
umísťována na inseminační stanice Genoservisu, a.s. Olomouc nebo na inseminační stanice jiných oprávněných organizací.
Tabulka č. 1: Reprodukční ukazatele
Svatava Benešová, 0653-624 668
[email protected]
SOUČASNÁ ÚROVEŇ JEDNOTLIVÝCH UKAZATELŮ PLEMENÁŘSKÉHO PROGRAMU
GENOSERVIS, A.S. OLOMOUC
I přes současnou konjunkturu v chovu prasat, vzhledem k úrovni nákupních cen na jatkách, nelze zapomínat na sféru
šlechtitelskou. Proto naše akciová společnost, společně s chovateli, intenzivně pokračuje ve šlechtění obou plemenných
populací, jak mateřské tak otcovské. Vzhledem k dosahovaným úrovním se rok od roku daří upevňovat jednotlivé
reprodukční a produkční znaky natolik, že šlechtění se v této době může zaměřit i na další důležité znaky.
U mateřských populací se tak poslední dobou chceme
soustředit na zkvalitnění reprodukčních znaků (samozřejmě při
udržení současné úrovně produkčních znaků), a to mnohem
přísnější selekcí prasniček vzhledem k vývinu pohlavních orgánů,
vývinu struků a konstituci. To vše na bázi souhrnného zpracování
a vyhodnocování, se snahou eliminovat z populace liniové
skupiny s častými defekty v této oblasti. U kanců na ISK se nyní
mnohem pečlivěji věnujeme vyřazování kanců, jejichž dárcovské
znaky nesplňují požadované parametry a to jak v oblasti kvality
semene tak v jeho množství. S tím se samozřejmě pojí snaha
zamezit přenosu těchto negativních vlastností na mladé
potenciální plemeníky. Ne zanedbatelnou je i snaha o příliv
kvalitní krve ze zahraničních chovů jež momentálně stojí na
vrcholu Evropské pyramidy šlechtění. Konkrétně mám na mysli
nákup 13-ti plemeníků na naši ISK z Dánska. A právě od těchto
importovaných kanců, plemene BU a L, si slibujeme výrazný vliv
na reprodukční vlastnosti. Vzhledem k tomu, že se nejedná o malou investici, je zřejmé že šlechtění a snaha posouvat
genetiku i na bázi kvalitních importů nezůstává stranou.
V populaci otcovské je potřeba pokračovat v upevňování vynikající masné užitkovosti (přírůstek, spotřeba ME,
procento libové svaloviny a HMČ na jatečném těle ). Mimo tuto samozřejmou snahu o kvalitu zmasilosti se nyní zaměřujeme
i na samotnou kvalitu masa a jeho biochemických vlastností (intramuskulární tuk, vaznost vody, barva, pH, přirozený odkap,
obsah glygokenu atd.). Vzhledem ke snaze vyřadit nekvalitní maso z jatek zřejmě dojde v našem plemenářském programu
k útlumu chovu plemene Hampshire, jež je právě nositelem horších vlastností masa. V našem zorném poli tak zůstávají tři
plemena DUROC, PIETRAIN a v poslední době hojně využívané plemeno BÍLÉ UŠLECHTILÉ – OTCOVSKÁ FORMA.
… z chovu PRASAT
Samotná struktura kanců do C pozice tak směřuje do
zúžení kombinací používaných ve výkrmu s jediným cílem, a
tím je uniformita jatečných prasat.
Osobně si myslím, že žádný chovatel ani dnes jistě
nepodceňuje myšlenku šlechtění. Vždyť právě poslední
období je vzhledem k příznivým cenám na jatkách ideální
nejen pro investice do nevyhovujících stájí, ale i pro obnovu
stád kvalitními zvířaty ze šlechtění. Ostatně množství
nakoupených zvířat v posledním období, jak v samičí, tak i
v samčí populaci, to jen potvrzuje.
Program akciové společnosti Genoservis, a.s. je aktuálně
realizován na populaci cca 40.000 ks prasnic v oblasti
Severní Moravy, z části Jižní Moravy a v dalších oblastech ČR.
Vychází z intenzívní šlechtitelské práce jednotlivých plemen mateřské i otcovské populace. Ve šlechtění se v současné době
pracuje cca s 1.000 ks prasnic, z toho většina je z nukleových šlechtitelských chovů. V rozmnožovacích chovech je cca
2.200 ks prasnic. Konkrétní výsledky ve sféře šlechtění za rok 2000 dokladují následující tabulky.
Tabulka 1: Výsledky reprodukce, vlastní užitkovosti a VJH v ŠCH mateřských plemen za r. 2000
chov
ple
me
no
Školní statek
Český Těšín
BU
PŠVP V.Albrechtice
BU
Bouzovská
zemědělská a.s.
BU
ZP Štěpánov, a.s.
BU
ZP Otice, a.s.
BU
Milotický
hospodář s.r.o.
BU
Genoservis, a.s.
BU
ČR
BU
PŠVP V.Albrechtice
L
Bouzovská
zemědělská a.s.
L
Vyoral M.
Brumovice
L
ZP Otice, a.s.
L
Genoservis, a.s.
L
ČR
L
pohl
P
K
P
K
P
K
P
K
P
K
P
K
P
K
P
K
P
K
P
K
P
K
P
K
P
K
P
K
selata
VŠ
ŽV
mezi
dobí
11,6
10,6
163,2
10,0
9,7
163,7
11,9
11,4
174,3
12,0
11,2
169,1
12,1
11,4
154,9
13,0
12,6
165,0
11,9
11,2
163,8
11,7
11,0
166,5
11,2
11,1
170,4
12,4
11,4
175,4
15,2
14,2
169,7
12,1
11,1
164,4
12,6
11,7
171,1
11,7
10,9
169,6
* Ukazatele VJH jsou za 1. pololetí roku 2001
VU
VJH
přír.
test
špek
% LS
583
800
1,02
59,5
650
963
1,03
60,4
535
674
0,95
59,8
586
772
0,95
61,0
592
935
0,85
60,4
672
1099
0,83
61,6
607
985
0,98
59,5
672
1126
0,97
60,7
580
838
0,99
59,6
636
909
0,98
60,9
600
966
1,00
59,4
677
1103
0,98
60,5
588
662
887
1054
0,98
0,95
59,6
60,9
586
881
1,02
59,1
661
1025
0,99
60,6
564
771
0,95
59,7
603
786
0,99
60,0
604
972
0,90
59,8
681
1135
0,87
60,9
645
1055
0,78
60,9
722
1212
0,92
60,7
582
798
0,88
60,6
589
811
0,84
60,8
605
960
0,88
60,1
686
1128
0,89
60,8
597
928
0,95
59,8
669
1067
0,93
61,0
přír.
ME
HMČ
špek
kýta
MLD
992
33,1
54,12
2,03
21,86
48,47
921
33,4
55,06
1,73
22,12
56,53
862
34,9
54,58
1,87
21,94
50,52
886
35,9
53,12
1,98
20,93
47,39
905
34,9
54,58
1,95
22,07
51,27
1154
29,5
55,42
1,81
22,05
51,79
938
33,8
54,45
1,93
21,91
50,25
932
34,8
52,83
1,84
21,46
47,62
922*
38,8
53,85
1,94
20,77
52,15
960
34,6
54,26
1,65
21,28
50,66
1019
*
29,8
53,07
1,56
21,18
50,01
915
38,3
54,41
2,00
21,16
53,99
952
35,2
54,29
1,71
21,26
51,21
945
34,5
52,99
1,71
21,35
48,62
Jaroslav Doupal, 0602-518 389
[email protected]
VVýýbběěrr zz nnaabbííddkkyy kkaannccůů nnaa iinnsseem
miinnaaččnníícchh ssttaanniiccíícchh G
Geennoosseerrvviiss,, aa..ss.. O
Olloom
moouucc
ARPÁD 39
ISK Grygov
plemeno : BU
narozen
otec APD - 37
stres NN
31.8.2000
přír. od nar.
přír. v testu
špek
% LS
728
1222
0,85
61,8
CPH
So CPH
% TOP
poř. v ČR
1387
2,2
5
24
přír.
ME
MLD
HMČ
kýta
špek
931
31,7
48,30
53,36
21,06
1,70
Vlastní užitkovost
Plemenné hodnoty
V J H otce
NAZARET 21 ISK Grygov
plemeno : BU
narozen
stres NN
16.1.2000
otec NZR - 1
přír. od nar.
přír. v testu
špek
% LS
750
1346
0,88
62,0
CPH
So CPH
% TOP
poř. v ČR
1356
2,1
5
32
přír.
ME
MLD
HMČ
kýta
špek
998
33,2
48,77
52,15
20,92
1,80
Vlastní užitkovost
Plemenné hodnoty
V J H otce
ABEL 23
ISK Grygov
plemeno : BU
narozen
otec ABL - 1
stres NN
2.9.2001
přír. od nar.
přír. v testu
špek
% LS
688
1167
0,92
62,0
CPH
So CPH
% TOP
poř. v ČR
998
0,8
25
199
Vlastní užitkovost
Plemenné hodnoty
WIK 56
ISK Močovice
plemeno : BU
narozen
otec WIK - 36
stres NN
25.7.2000
přír. od nar.
přír. v testu
špek
% LS
791
1375
0,90
62,3
CPH
So CPH
% TOP
poř. v ČR
1308
2,0
5
45
Vlastní užitkovost
Plemenné hodnoty
VVýýbběěrr zz nnaabbííddkkyy kkaannccůů nnaa iinnsseem
miinnaaččnníícchh ssttaanniiccíícchh G
Geennoosseerrvviiss,, aa..ss.. O
Olloom
moouucc
DAM
45
narozen
27.5.2000
ISK Grygov
plemeno : Landrase
otec DMM – 36
stres NN
přír. od nar.
přír. v testu
špek
% LS
696
1156
0,87
61,3
CPH
So CPH
% TOP
poř. v ČR
1920
2,4
1
10
Vlastní užitkovost
Plemenné hodnoty
DRES 57
ISK Grygov
plemeno : Landrase
narozen
otec DRE - 47
stres NN
21.11.2000
přír. od nar.
přír. v testu
špek
% LS
706
1222
1,00
59,3
CPH
So CPH
% TOP
poř. v ČR
1492
1,1
15
74
Vlastní užitkovost
Plemenné hodnoty
DIREKT 33
ISK Grygov
plemeno : Duroc
narozen
otec DKT – 28
stres RP
16.11.2000
přír. od nar.
přír. v testu
špek
% LS
638
967
0,78
62,2
CPH
So CPH
% TOP
poř. v ČR
820
0,9
20
12
PREMIER 3
ISK Grygov
narozen
Import Rakousko
21.11.1999
Plemenné hodnoty
plemeno : Pietrain
CPH
So CPH
% TOP
poř. v ČR
512
0,0
65
22
Kanec pro produkci hybridních kanců
Vlastní užitkovost
Plemenné hodnoty
VVÝÝBBĚĚRR ZZ N
NAABBÍÍDDKKYY KKAAN
NCCŮŮ N
NAA IISSKK GGEEN
NOOSSEERRVVIISS ,, aa..ss.. OOLLOOM
MOOUUCC
plemeno BÍLÉ UŠLECHTILÉ
registr
kance
Datum
narození
Registr
otce
Struky
AIK – 111
AIK - 120
17.5.00
16.8.00
AIK - 98
AIK – 98
7/7
7/8
APD – 39
31.8.00
APD – 37
NZR – 21
16.1.00
NZR – 1
ACD – 61
3.8.00
DEV – 85
vlastní užitkovost
CPH
So
CPH
Top
%
ISK
61,9
61,9
1504
1434
2,7
2,4
1
1
Grygov
Grygov
0,85
61,8
1387
2,2
5
Grygov
0,88
62,0
1356
2,1
5
Grygov
1172
0,75
62,4
1272
1,8
5
Grygov
703
1360
0,67
64,3
1124
1,3
10
Grygov
NN
702
1126
0,90
61,6
1167
1,4
10
Grygov
8/8
NN
671
1143
0,90
61,4
1147
1,4
10
Grygov
7/7
NN
669
1172
0,72
62,3
1135
1,3
10
Grygov
AMV – 1
7/7
NN
688
1217
0,67
63,8
1208
1,6
5
Grygov
WIK – 36
7/7
NN
791
1375
0,90
62,3
1308
2,0
5
Močovice
Datum
narození
Registr
otce
Struky
MHS
CPH
test
špek
% LS
So
CPH
Top
%
ISK
přír.
DNI – 73
DOC – 79
16.6.99
15.12.98
DNI – 43
DOC – 51
8/8
7/8
NN
NN
822
815
1324
1355
0,73
0,73
63,0
61,5
2164
2076
3,1
2,8
1
1
Grygov
Grygov
DNI – 57
27.10.98
DNI – 28
8/8
NN
816
1286
0,82
61,2
2045
2,7
1
Grygov
DMB – 34
8.12.99
DMB – 21
8/7
NN
731
1308
0,95
60,9
2065
2,8
1
Grygov
DMM – 44
27.5.00
DMM – 36
7/7
NN
759
1328
1,02
59,4
2033
2,7
1
Grygov
DUT – 59
27.12.00
DUT – 54
7/8
NN
774
1424
1,00
59,5
1846
2,2
1
Grygov
DMM – 51
10.11.00
DMM – 40
8/8
NN
785
1424
0,88
61,6
1879
2,2
1
Grygov
DIG – 24
27.7.00
DIG – 2
7/8
NN
735
1380
0,81
60,8
1479
1,1
15
Grygov
DRE – 56
23.10.00
DRE – 47
7/7
NN
668
1100
0,77
61,9
1441
1,0
20
Grygov
DUT – 57
8.6.00
DUT – 49
8/8
NN
486
1360
0,84
62,2
1550
1,3
10
Grygov
Datum
narození
Registr
otce
plemeno
MHS
CPH
test
špek
% LS
So
CPH
Top
%
ISK
přír.
DKT – 29
3.3.00
DKT – 27
D
NN
664
1080
0,85
62,6
915
1,5
10
Grygov
APR – 43
ACI – 43
14.7.00
18.2.00
APR – 36
ACI – 28
BO
BO
NN
Nn
669
764
1095
1333
0,84
0,69
63,6
64,6
648
765
1,6
2,1
10
5
Grygov
Grygov
PEM – 3
21.11.99
IMPORT
PN
512
0,0
65
Grygov
CPH
So
CPH
Top
%
ISK
Grygov
MHS
přír.
test
špek
% LS
NN
NN
729
712
1412
1210
0,88
0,92
7/8
NN
695
1222
7/8
NN
743
1346
ACD – 38
7/8
NN
674
31.3.00
DEV – 64
7/7
NN
JOD – 31
16.11.99
JOD – 27
7/7
BDL – 36
3.12.00
BDL – 24
DEB – 38
2.9.00
DEB – 34
AMV – 23
2.9.00
WIK – 56
25.7.00
plemeno LANDRASE
registr
kance
vlastní užitkovost
Otcovská plemena
registr
kance
vlastní užitkovost
Kanci syntetických linií SL 87 , 88 , 89 , 99 , HYBOR
registr
kance
Datum
narození
Registr
otce
Linie
H87 – 70
6.1.00
PAA – 1
H87 – 74
28.4.00
PAA – 1
H87 – 50
6.1.00
H87 – 102
18.8.00
H88 – 262
14.6.00
PAA - 1
H88 – 264
14.6.00
PAA – 1
H89 – 180
12.1.01
ALT – 27
SL 89
H99 – 125
11.3.99
HRK – 34
SL 99
H99 – 124
H99 – 144
1.4.99
13.11.99
MLJ – 1
HRK – 37
SL 99
SL 99
HYB – 198
18.1.01
ACI – 36
HYB – 199
18.1.01
ACI – 36
HYB – 181
21.11.00
HYB – 128
HYB – 131
vlastní užitkovost
MHS
přír.
test
špek
% LS
SL 87
649
866
0,63
64,1
826
2,3
1
SL 87
633
928
0,70
64,6
677
1,9
5
Grygov
PAA – 1
SL 87
622
900
0,70
63,6
659
1,8
5
Močovice
PAA – 1
SL 87
768
1241
0,66
63,9
553
1,6
10
Grygov
SL 88
660
910
0,81
63,8
689
1,9
5
Močovice
SL 88
709
982
0,85
63,9
750
2,1
5
Močovice
708
1123
0,95
62,3
252
0,5
35
Grygov
RP
772
979
0,72
63,7
1038
2,6
1
Grygov
RP
801
667
1474
926
0,80
0,73
62,8
62,7
499
415
1,2
1,1
15
15
Grygov
Grygov
DxBO
644
948
0,71
64,3
659
1,8
5
Grygov
DxBO
623
895
0,69
64,4
660
1,8
5
Grygov
ACI – 39
BOxD
633
940
0,68
64,1
528
1,4
10
Grygov
13.8.99
DIE – 24
BOxD
755
1222
0,72
63,8
454
1,1
15
Grygov
9.8.99
DIE – 24
BOxD
706
1214
0,79
63,3
199
0,4
40
Grygov
… z chovu PRASAT
V ODCHOVU SELAT JSOU REZERVY
Vysoká intenzita výroby selat je základním předpokladem pro zajištění dobrého chodu zemědělských podniků s chovem
prasat. Ta mnohdy rozhoduje a do budoucna stále více bude rozhodovat o ekonomické situaci i existenční perspektivě
jednotlivých chovatelů prasat.
To je dáno skutečností, že náklady na jedno odchované sele tvoří jednu čtvrtinu až jednu třetinu celkových nákladů
na vykrmené jatečné prase. Ekonomické relace si může každý chovatel lehce spočítat sám pokud sleduje svoje náklady
odděleně tj. na chov prasnic a na chov jatečných prasat. Při výrobě 18-ti selat od prasnice za rok potřebuje chovatel na
každé odchované sele 20 krmných dnů prasnice. Zná-li náklady na KD prasnice, pak výpočet nákladů na odchované sele je
velice jednoduchý. V současné době je na našem trhu naprostý nedostatek selat a i při současných cenách nad 80 Kč/kg
by bylo možné za hotové peníze okamžitě zobchodovat velké množství selat.
Chtějí-li chovatelé zvýšit odchov selat, mají dvě cesty, a to zvýšením stavů prasnic, což výrobu prodražuje, nebo
zvýšení intenzity jejich výroby, při stávajícím, případně i nižším stavu prasnic. S ohledem na nižší odchov selat v ČR na
prasnici ročně, který je patrný z níže uvedené tabulky je zřejmé, že ekonomicky nejvýhodnější vždy bude dosažení vysoké
intenzity výroby selat na prasnici.
Tab. č. 1 Výroba a odchov selat v ČR v letech 1998 – 2000
Narozeno selat na prasnici
1998
1999
2000
Středočeský
19,0
19,0
19,6
Jihočeský
18,8
18,8
19,0
Západočeský
18,6
18,5
18,8
Severočeský
19,3
19,4
19,6
Východočeský
20,0
20,1
20,3
Jihomoravský
19,3
19,9
19,8
Severomoravský
20,1
20,0
20,0
Šetření provedeno u 28 185 prasnic
Chovatelé napojeni na
tj. cca 2/3 prasnic v programu
Genoservis, a.s.
Genoservis, a.s.
ČR
19,3
19,5
19,7
Zdroj: ČSÚ
Chovatelsky vyspělé
nad 24
země EU
Region
Odchov selat na prasnici
1998
1999
2000
17,1
17,0
17,4
17,2
17,2
17,4
16,8
16,5
16,7
17,1
17,5
17,7
18,0
18,2
18,5
17,6
18,0
17,9
18,2
18,2
18,3
17,5
18,67
19,01
17,6
17,8
nad 22
Pozn.: ČSÚ sleduje chovy prasnic dle klíče: od 1.000 ks celkového stavu prasat všechny chovy, do 1.000 ks – 20 % chovů a
do 50 ks – 4 % chovů.
Tab. č. 2 Výroba a odchov selat v působnosti Genoservis, a.s. Olomouc v letech 1998 – 2000
šetření provedeno u prům. odchovaných
ks prasnic
selat na prasnici
Bruntál
673
18,20
F.Místek a Karviná
2111
18,91
Nový Jičín
6725
18,07
Olomouc
7906
19,62
Opava
2811
19,51
Přerov
3310
19,43
Šumperk
562
17,94
Vsetín
566
19,60
Brno – venkov
531
19,91
Kroměříž
2350
18,85
Zlín
640
21,53
GENOSERVIS celkem
28185
19,01
okres
… z chovu PRASAT
V podmínkách našich chovů lze považovat za fyziologickou hranici 22 – 23 dochovaných a 24 –25 živě narozených
selat na prasnici ročně. Potenciální hranice u nás chovaných prasnic je samozřejmě vyšší.
CO OVLIVŇUJE VÝROBU SELAT?
Ukazatele, které ovlivňují výrobu selat na prasnici ročně a tím i intenzitu výroby selat daného chovu, lze odvodit
z jednoduchého schematického znázornění:
Schéma 1: Výroba selat na prasnici ročně
VÝROBA SELAT NA PRASNICI ROČNĚ
obrátkovost
( počet porodů / rok )
2,1 – 2,3
říjivost
zabřezávání
gravidita
doba kojení
PLODNOST / VRH
% ÚHYNŮ SELAT
10 – 11,5 živě narozených
9 – 10,5 odchovaných
na vrh
21 – 26,5
18,9 – 24,2
do 10 %
max. 15 %
živě narozených selat na prasnici / rok
dochovaných selat na prasnici / rok
U NAŠICH PRASNIC TOHO LZE DOSÁHNOUT !!
při optimální úrovni odborného ošetření úseku reprodukce
Chovatel, který chce zvýšit intenzitu výroby selat, musí vědět jaké úrovně uvedených ukazatelů dosahuje a na základě
toho provádět potřebná opatření ve svém chovu. Mnozí chovatelé by samozřejmě výrobu selat zvýšili, ale ne vždy se jim to
daří dle jejich přání. Proto se časem spokojí na naše podmínky s průměrnou a někdy i podprůměrnou úrovní výroby selat a
další zvýšení omlouvají řadou neřešitelných problémů. To je ale řešení, které může v delším časovém horizontu způsobit
zhoršení ekonomiky daného chovu a postupně vést ke ztrátě konkurenceschopnosti nebo i k zániku chovu. Nedá se totiž
předpokládat, že současná příznivá situace v nákupních cenách jatečných prasat bude trvalá. Proto právě v současné, pro
chovatele ekonomicky příznivé době, je nejvhodnější nastartovat proces řešení vysoké intenzity výroby selat.
Považuji za důležité, aby chovatelé neházeli „flintu do žita“ a vyvinuli úsilí ke zvýšení výroby selat na úroveň
minimálně 20 – 22 odchovaných selat od prasnice ročně. Genoservis, a.s. Olomouc má specializovaný tým odborných
pracovníků – praktiků, kteří spolupracujícím chovatelům nabízejí v tomto směru (ale i v dalších oblastech) odbornou pomoc.
Je na chovatelích, aby sami vyvinuli iniciativu a „nebáli“ se o tuto pomoc požádat. Znám více závodů, kteří před 2 – 3 léty
měli odchov pod hranicí 18 dochovaných selat a současný odchov selat je nad úrovní 20 i 22 odchovaných selat od
prasnice ročně a odchov selat dále zvyšují. Je to právě v těch závodech, které s námi intenzivně spolupracují a důsledně
řeší navržená opatření. Jsem přesvědčen, že v chovech, kde o naši pomoc požádají a kde jsou důslední v realizaci společně
navržených odborných opatření, téměř ve všech případech je vysoká intenzita výroby selat realizovatelná v průběhu 1 – 2
let. Našim cílem je pozvednout odchov selat u spolupracujících chovatelů v průměru všech chovů nad 20 odchovaných selat
a u dobrých chovatelů nad 22 odchovaných selat od prasnice ročně.
Emil Bazala, 0602-515 088
… z chovu PRASAT
POZNATKY PRO REPRODUKČNÍ SERVIS PRASNIC
Stimulace a výsledky reprodukce
Stimulace k vyvolání říjí a během inseminace pomáhá sekreci hormonu oxytocinu z hypofýzy. Přes krevní systém je
transportován k děloze, kde přes svalové kontrakce zlepšuje transport semene do vejcovodů, tedy na místo oplození.
Předpokládá se, že zvýšení oxytocinu v krvi má pozitivní vliv na velikost vrhu skrze usnadněný transport semene.
Byly iniciovány studie na
téma vliv sexuální stimulace na
výsledky reprodukce. První část
testu ukázala spojení mezi
stupněm stimulace a úrovní
oxytocinu v krvi. V kontrolní
skupině byla hladina oxytocinu
měřena u prasnic stimulovaných
při zapouštění kancem. Z grafu
je zřejmá hladina oxytocinu
v krevním řečišti u nízké a
vysoké stimulace při detekci říjí
a
inseminaci. Při vysoké
stimulaci bude vyplavováno
hodně oxytocinu. Na základě
těchto předběžných výsledků se
doporučuje provádět vysoký
stupeň
stimulace
při
vyhledávání říjí a vlastní
inseminaci.
Druhá část testu byla zaměřena na délku periody mezi stimulací a inseminací. Nebo-li jak dlouho trvá vysoká hladina
oxytocinu v krvi a za jak dlouho by měla být provedena další stimulace. Na základě výsledků tohoto testu je doporučená
doba 20–30 minut. Poznatek autora: doporučuji provádět stimulaci kancem + mechanická stimulace během celé
inseminace. Pro mechanickou stimulaci lze využít „inseminační brašny“, ins. pás nebo „ins. kleště“.
„Efekt překvapení kancem“
Švédské zkušenosti ukazují, že dobrý efekt je dosažen u prasnic, u
kterých se vyvolává říje (po odstavu), když jsou ustájeny u kance, ale nemají
s ním úplný kontakt. Prasnice ho mohou slyšet, cítit, ale nevidí ho během
posledních dnů před očekávaným zapuštěním. Teorie je, že při objevení kance v
předpokládaný den zapouštění dochází ke zvýšené sexuální stimulaci skrze
„efekt překvapení“ a tím se zlepšují říje. Pro potvrzení vlivu „efektu překvapení
kancem“ na výsledky reprodukce byl iniciován výzkumný test.
Odpočinek po inseminaci
Zdá se být důležité, aby prasnice měly odpočinek po inseminaci.
S přihlédnutím k přirozené etologii prasnic je doporučeno co nejméně
individuálně chovat prasnice. Na základě principu skupinového ustájení lze
doporučit, aby před navrácením do skupinového kotce po provedené inseminaci
byla prasnice ponechána cca 20 minut v klidu. Doporučená doba není zatím
prokázána, ani zda je odpočinek nezbytný. Na prokázání vlivu odpočinku na
reprodukci a jeho různé délky byl iniciován výzkumný test.
dle Annual report 2000; Efficinet service; str. 18
zpracoval Filip Offenbartl, 0602-713 607
[email protected]
… z chovu PRASAT
HYGIENA V CHOVU PRASNIC - NEODDĚLITELNÁ SOUČÁST PREVENCE ZTRÁT
Je všeobecně známo, že čistota je jedním z prvořadých předpokladů zdravého chovu prasat. Jen zdravé stádo je schopno
podat maximální užitkovost a pro chovatele zajistit patřičný ekonomický efekt. Cílem dodržování zásad hygieny v chovu
prasat je minimalizace bakteriálních a virových zárodků ve stájovém prostředí a tím snížení rizika vypuknutí a přenosu
různých onemocnění. Z tohoto pohledu nejrizikovějším obdobím v reprodukčním cyklu prasnice je období porodu a kojení
selat. Na porodnách je velice důležité věnovat maximální pozornost čistotě porodních kotců.
V minulosti byl s růstem velikosti stád zaveden systém „allin, all-out“. Tento systém umožňuje důkladnou desinfekci celého
provozu a je význačným opatřením proti vzniku a přenosu
onemocnění. U menších chovů sice nemůžeme využít této
výhody, nicméně musíme minimalizovat riziko přenosu
patogenních zárodků. Jakékoliv zanedbání této oblasti zvyšuje
riziko průjmů u selat mající za následek snížení celoživotní
užitkovosti selat a zvýšení úhynů, což přináší chovateli nemalé
finanční ztráty. Pravidelná desinfekce redukuje počet
nežádoucích mikroorganismů v prostředí a tím snižuje riziko
propuknutí nemoci. Špatná hygiena neohrožuje pouze selata, ale
také prasnice, neboť pohlavní cesty jsou po porodu otevřené a
pro mikroorganismy jsou ideální vstupní branou do organismu. U
prasnice postižené zánětem pohlavních orgánů nám nabíhají tzv.
neproduktivní dny, neboť taková prasnice není schopná
zabřeznout byť má plnohodnotnou říji. Je velice důležité včas
zachytit jakýkoliv náznak hnisavého výtoku a včas takové zvíře přeléčit vhodným přípravkem. S prodlužující dobou
neléčeného zánětu nám mimo ztrát krmných dnů navíc hrozí nebezpečí nevratného poškození pohlavního aparátu prasnice
a tím jejího vyřazení z chovu.
Často se setkávám v chovech, že se tomuto
problému nevěnuje pozornost nejen na porodnách, ale
později pak i na jalovárnách. Dokonce jsou tyto prasnice
inseminovány nebo zapouštěny kancem. Zde si tento
problém ještě znásobuje chovatel tím, že po odeznění
reflexu nehybnosti se děložní krček uzavře, zánět
přetrvává, plemenice se za 21 dnů přebíhá a zánět je
ještě silnější. U zvířat po silných zánětech se pak častěji
objevuje přebíhání příp. méněpočetné vrhy, nebo jsou
vyřazeny z chovu. Po pitvě pohlavních orgánů jsou často
nalezeny srůsty v různých částech pohlavního aparátu
jako důkaz proběhlého onemocnění.
Proto součástí poporodní péče o prasnici musí být
bezpodmínečná kontrola úplného odchodu placenty z
pohlavních orgánů. U těžkých porodů je vhodné podat
oxitocin na podporu děložních stahů a dále sledovat jestli
se nevyskytnou hnisavé výtoky. Prasnici, ze které vyjde
mrtvé sele za delší dobu, okamžitě nechat přeléčit
veterinárním lékařem, protože zde je nejvyšší
pravděpodobnost vzniku zánětlivého procesu.
Velice účinou prevencí proti vzniku těchto stavů je
mimo již zmíněnou desinfekci poroden je i důkladná očista
prasnic před navedením na porodnu. Kromě teplé vody
není od věci použít také mírný desinfekční prostředek příp.
desinfekční mýdlo. V průběhu porodu a po porodu pak
udržovat okolí zádě v čistotě. Po ukončení porodu a po
dobu kojení pak celý kotec pravidelně čistit a desinfikovat
přípravkem STALOSAN F. Tento přípravek hnědočervené
barvy svým účinkem působí inhibičně na rozmnožování a
růst mikroorganismů a váže čpavek a sirovodík. Mimo
snížení rizika poporodních komplikací prasnic také
významně snižuje výskyt průjmových onemocnění selat a
zvyšuje jejich odstavovou hmotnost.
Samozřejmostí se také musí stát používání čistých
nástrojů na ošetření pupečního pahýlu a zoubků selat.
Závěrem už snad jen dodat, že zavedení a vštípení
základních hygienických návyků může chovateli ušetřit
hned třikrát. Poprvé snížením výdajů za veterinární
ošetření a léky, po druhé snížením ztrát selat a po třetí
menší brakací prasnic z důvodu poruch pohlavního
aparátu.
Jiří Aust, 0602-748 676
[email protected]
… z chovu PRASAT
JAK OVLIVŇUJE DOBA ODSTAVU NÁSTUP ŘÍJE
Dr. H. Niederstucke z Hannoveru referuje o tom, zda prasnice kojící déle než tři týdny skutečně opožďují říji a jak se dále
vyvíjí odstavená selata.
V poslední době znatelně převažuje odstav až po
21 dnech. Zkracováním doby odstavu oproti obvyklým 4 –
5-ti týdnům nechceme jen zvýšit počet vrhů, ale i využít
mateřskou imunitu malých selat, která je ve třech týdnech
ještě vysoká. Vysoká škola veterinární v Hannoveru zjistila,
že ukončením laktace ve třech týdnech přichází opožděně
boukání.
V tabulce č.1 jsou shrnuty výsledky. Materiál
k údajům pochází ze tří podniků s velkokapacitními
stájemi pro všechny laktující prasnice, bez rozdělení na
odchovnu. Praktikuje se zde skupinový odstav, přičemž se
bere v úvahu kondice selat a prasnic.
Podniky pracovaly s rozdílným samičím materiálem
(čistokrevné, hybridní), stejně tak management byl
rozdílný. V 1. podniku (DL – Reinzuchtsauen) je pozdní
odstav v 5-ti týdnech, v ostatních dvou ve třech týdnech.
Podíl neříjících nebyl předmětem zkoumání.
Tabulka č. 1: Interval od odstavu do nástupu říje v závislosti na délce laktace
Podnik
RCH čistokrevné pras.
RCH hybridní pras.
UCH hybridní pras.
Prasnice Počet Po kolika dnech kojení je
vrhů nejrychlejší nástup říje
prasničky 124
42,2
Ø
6,9
prasnice 222
41,7
Ø
6,3
prasničky 64
44,3
Ø
5,1
prasnice 229
42,5
Ø
4,5
prasničky 82
45,1
Ø
6,5
prasnice 276
63,9
Ø
4,8
Nástup říje po x týdnech lakt.
5
4
3
8,2
11,9
18,1
6,7
7,9
10,1
6,4
9,1
13,3
4,8
5,4
6,4
7,6
9,7
12,8
4,8
5,4
6,8
Jak tabulka ukazuje, ve všech podnicích, kde byla
doba od odstavu do boukání nejkratší, se délka kojení
pohybovala okolo 6-ti týdnů. Pozoruhodné je, že
prasničky po 1. vrhu se nijak zvlášť neliší nástupem říje
od starých prasnic, kdežto u kratší doby kojení reagují
opožděnou říjí ještě daleko zřetelněji. Vezmeme-li 5-ti
týdenní dobu kojení jako vztažný bod (tabulka 1), tak se
prodlužuje říje po 4 týdnech kojení u starých prasnic ve
všech podnicích o 0,6 – 1,3 dne, po 3 týdnech o 1 – 2,2
dne. U prasniček na 1. Laktaci bylo zpoždění říje ještě
daleko vyšší, po 4 týdnech laktace o 2,1 – 3,7 dne, po 3
týdnech o 3,2 – 6,2 dnů. Největší zpoždění (9,9 dnů)
zaznamenali po 1. vrhu v podniku s čistokrevnými DL –
prasnicemi. Jsou-li prasničky odstaveny po třech týdnech
laktace, mohou být teprve v průměru 18 dnů po odstavu zapouštěny. Delší interval mezi odstavem a říjí má význam
především pro management chovu, kdy zapouštění ve druhém nebo třetím týdnu po odstavu vede k ne zrovna nepatrným
problémům při zapojení těchto prasnic do jejich původní skupiny. Zároveň blokují tyto pozdě se boukající prasnice místo ve
stáji k zapouštění, takže musí být vytvořena nová rezervní místa. Tím se značně zvyšují náklady na prasnici.
Vývin selat
Snahou chovatelů je zkracování délky doby kojení a snižování nákladů maximálním využití drahého odchovu. Proto
byl sledován vývin selat v následujícím odchovu před přeložením do jiné výkrmové stáje v závislosti na délce doby kojení.
Výzkum u 65 prasnic s délkou doby kojení mezi třemi a čtyřmi týdny bylo dokázáno, že vystajovací hmotnost selat 70. den
života byla vyšší u dříve odstavených selat jak u později odstavených. Vedle zjišťování hmotnosti byl také sledován příjem
krmiva, a to u všech selat od 45. dne života. Přitom se ukázalo, že u selat odstavených 25. den života byl denní příjem
krmiva o 96 g vyšší než u selat odstavených o deset dní později. Tyto údaje ukazují, že dříve odstavená selata i přesto, že
byla odebrána „od pohodlné stravy“ si lépe zvykla na přijetí pevného krmiva. Nové postupy odchovu s jednotným dřívějším
termínem odstavu a odděleným odchovem jen potvrzují tento jev.
Z časopisu SUS (Schweinezucht und schweinemast) 12/98
přeložila Jana Hierschová
… z chovu PRASAT
MANAGEMENT CHOVU ODSTAVENÝCH SELAT
Průměrný věk selat při odstavu v Nebrasce (USA) je čtyři týdny, v rozmezí od 2 do 8 týdnů. Nicméně průzkumy ukazují, že
více něž 50 % selat v USA (1992) je odstaveno mezi třemi až čtyřmi týdny věku. Trend dřívějších odstavů lze očekávat stále
častěji s pokrokem v ustájení, zdraví, výživě apod. Časnějšími odstavy (pod 28 dní) se pokoušejí producenti prasat
maximalizovat počet odstavených selat na prasnici a rok.
Pro většinu producentů prasat v Nebrasce je věk při
odstavu 21 – 28 dní kompromisem mezi technologickým
vybavením stájí a možným potenciálem produkce selat od prasnic
za rok. I dlouhodobý odstav selat mladších než 21 dní nedokáže
zvýšit počet selat na prasnici a rok. Problémy s takto odstavenými
selaty nedokáží mnohdy adekvátně řešit ani zkušení chovatelé.
V tabulce 1 jsou uvedeny základní cíle pro odstavená
selata.
Tab. 1: Cíle dosahované při odstavu selat
Ukazatel
% úhynu
Přírůstek na ks/den
(do hmotnosti 18 kg)
Krmivo/přírůstek
Standard
2,5 - 3
Cíl
<2
318 g
> 340 g
2,0
1,75
Teplota
Tab. 2: Doporučené teploty pro odstavená selata
Při narození selete jeho tělo obsahuje 1% tuku. Ve věku 21
– 28 dní u zdravého selete, kojeného dostatečně mléčnou
Věk
Vhodná teplota
prasnicí, se obsah tuku zvýší na 12–18%. Tělesný tuk má různé
funkce. Působí jako zdroj energetických rezerv a významně se
1
3 týdny (4,6 – 6,8 kg)
29 – 32 °C
podílí na tělesné izolaci.
8
týdnů
(16
–
18
kg)
21
– 24 °C
Během několika málo dnů po odstavu se obyčejně selata
dostávají do negativní energetické bilance (příjem krmiva nestačí
1Snížit teplotu o 1 - 2 °C týdně jakmile selata žerou
pokrýt životní funkce). Selata začínají využívat energetické rezervy
samostatně
nebo tuk. Vyčerpají svou omezenou zásobu energie, sníží se
izolační schopnost organismu a poklesne odolnost vůči měnícím
se okolním teplotám.
Otázka komfortu pro selata je dána více faktory než jen teplotou. Z dalších vlivů jmenujme proudění vzduchu, vlhkost,
příjmem krmiva, druh podlahy, počtem selat ve skupině apod.
Tabulka 2 zaznamenává optimální teploty pro odstavená selata.
U nově odstavených selat je velice důležité omezit rychlost proudění vzduchu, protože rychlost 9 m/min způsobuje
ochlazení až 4°C. Při rychlosti 27 m/min (3,2 km hodinu, běžně v mnoha bytech) je ekvivalentní k poklesu o 10°C. Jestliže
jsou problémy s regulací teploty, je vhodný v oblasti lóže pevný přístřešek (budník).
Vlhké podlahy mohou, ve srovnání se suchým tělem, zvyšovat ochlazení selat o 6–9°C. 2,5 cm slámy na pevných
podlahách je srovnatelné se zvýšením teploty asi o 4°C.
Obecným problémem jsou teploty nad horní kritickou teplotou. Ve snaze umístit sele do co nejlepších podmínek
mnoho producentů, často nevědomě, vytváří teplotní stres. To je problémem při odchovu kde nelze uplatnit sytém all-in allout (vše dovnitř vše ven). U těchto technologií je teplota často zvýšená ve snaze vyhovět potřebám nejmenších selat.
Výsledkem je tepelný stres pro větší selata. Tento stres vyvolává snížení příjmu krmiva a pokles přírůstku. Dobří chovatelé
proto ohřívají vzduch podle potřeb větších selat a pro menší selata ohřívají vzduch jen doplňkově.
Ustajovací plocha
Doporučené plochy pro různé váhové kategorie
odstavených selat jsou uvedeny v tabulce 3. Konečná
(finální) hmotnost selat určuje požadavek na plochu kotce.
Nedostatek přiměřeného prostoru (přeplnění kotců) často
snižuje příjem krmiva a přírůstek. Za optimální můžeme
považovat skupinu o velikosti 15–20 selat. Tato velikost
redukuje boj o dominanci v kotci, který nastává ve větších
skupinách. Větší skupiny dosahují nižšího růstu a zvyšují
variabilitu selat uvnitř kotce.
Tab. 3: Minimální doporučené plochy pro odstavená
selata
Hmotnost v kg PERFOROVANÁ
podlaha
Pevná
podlaha
m2/sele
0 - 11
11 - 18
18 - 27
0,05 – 0,06
0,06 – 0,08
0,09 – 0,12
0,09
0,12
0,15
… z chovu PRASAT
V mateřském mléce obsažené imunoglobuliny (IgA)
poskytují selatům ochranu před střevními nemocemi.
Obsah imunoglobulinů začíná klesat dva týdny po narození
a v tomto čase začíná sele vytvářet vlastní protilátky.
Protože tento mechanismus je jen velmi slabě vyvinut a
nejvíce selat se odstavuje ve věku 3–4 týdnů, vznikají
časté průjmy. Selata, která jsou přemístěna do čistých a
suchých kotců, jsou vystavena menšímu riziku
onemocnění.
Aplikace systému all-in all-out má důležitý vliv na
zdraví zvířat. Tento systém se musí stát základem
odchovu a všechny farmy musí být na tento systém
postupně přebudovány. Selata by měla být dána do sekcí
během dvou až tří dní a věkové rozpětí by nemělo činit
více než 7–10 dní. Jedině tak je možné provést
vyskladnění všech selat, provést očistu a dezinfekci před
naskladněním dalšího turnusu.
Řízení teploty, ventilace a odkliz výkalů, při aplikaci
systému all-in all-out, musí být odděleno pro každou sekci
zvlášť. Toto opatření představuje největší rezervu. Jestliže
jsou použity individuální sekce v multi-room stájích, musí
být dveře nepřetržitě zavřeny, jinak slouží jako „chorobný
koridor“ mezi přilehlými místnostmi.
Kromě výhody kontroly zdraví u systému all-in allout jsou věk a hmotnost selat podobné uvnitř celé
skupiny, a to poskytuje možnost specifického teplotního
režimu a krmení.
Napájení
Výsledky univerzity v Nebrasce zjistily, když byla
poskytnuta jedna napáječka na 16 selat ve srovnání
s jednou napáječkou na 8 selat, poklesly přírůstky a
zároveň se zvýšila nevyrovnanost selat. Je tedy vhodné
poskytnout dvě funkční napáječky na jeden kotec.
Napáječky je vhodné umístit nejméně 30-35 cm od sebe,
jinak boudou některá selata ovládat obě napáječky. U
napáječky se musí kontrolovat její funkčnost a průtok.
Vysoký tlak vody může způsobovat bolest a odstavená
selata pak obtížně pijí. Nízké průtoky vody zase vedou
k nedostatečnému příjmu krmiva. Mírně kapající
napáječka první den po odstavu je výhodou obzvláště pro
selata, která nemají dřívější zkušenost s příjmem vody z
porodních kotců.
Krmný prostor
Pro 2 – 3 selata v kotci je nutné poskytnout 13–15
cm krmného prostoru. Univerzitní výzkumy ukázaly, že
není-li dostatek krmného prostoru, zvětšuje se variabilita
v délce růstu. Velký prostor na krmení je příliš drahý,
prasata často žerou jen z několika míst kde je čerstvé
krmivo.
V kotcích s celoroštovou podlahou je vhodné umístit
gumové podložky nebo jiné pevné plochy na podlahu pod
krmítko. To poskytne nejen prostor pro odpočinek, ale
také zabrání propadu krmiva a snadno se tak detekuje
kdy začnou prasata žrát.
podle zahraničních materiálů
zpracoval Zdeněk Tvrdoň, 0606/780 192
[email protected]
Zdravotní aspekty odchovu selat
U selat po narození není ještě plně rozvinutý
imunitní systém, a proto nejsou schopny se účinně bránit
střevním nemocem a to až do věku 5–6 týdnů.
KONDICE PRASNIC
Hodnocení kondice prasnic patří mezi nejjednodušší posouzení správného živinového složení krmných směsí a především
správné krmné techniky.
Přetučnění prasnic během březosti může mít za následek problémy při porodu (užší porodní cesty, syndrom MMA),
nižší porodní hmotnost a vitalitu selat, horší příjem krmiva během kojení a tím horší mléčnost. Na druhé straně
nedostatečné krmení a tím i špatná kondice především v poslední třetině březosti vede opět k nižší porodní hmotnosti a
nevyrovnanosti vrhu a může být negativně ovlivněn potenciál pro laktaci. Během kojení by měly být prasnice krmeny tak,
aby co nejméně utrpěla jejich kondice. Podrobněji je tato problematika popsána v předcházím čísle Šlechtitele (viz. Nové
poznatky ve výživě prasnic; str. 26).
Jako vodítko pro posouzení kondice prasnic může posloužit tabulka 1 a fotografická část (viz následující strana).
Ideální stav kondice prasnic během reprodukčního cyklu je velice jednoduchý a je znázorněn na následující ose.
Kondice:
zapuštění
3
3,5
84. den bř.
3
porod
3
odstav
zap.
… z chovu PRASAT
Tabulka 1: Stupně kondice prasnic
Stupeň kondice
Sedací hrboly a
kořen ocasu
0 - vyhublá
Sedací hrboly velmi
vyčnívající. Hluboké
propadliny kolem
kořene ocasu
1 - chudá
2 – mírná
Bedra
Bederní část velmi
úzká. Ostré okraje
„bočních“
(žeberních) výběžků
bederních obratlů.
Slabina velmi
vpadlá
Bederní část úzká.
Sedací hrboly
zřetelné, ale mírně Pouze velmi lehce
překryté. Propadliny překryté okraje
„bočních“ výběžků.
kolem kořene
Slabina znatelně
ocasu.
prázdná.
Sedací hrboly
Okraje „bočních“
překryty.
výběžků bederních
obratlů překryté a
zaoblené.
Páteř
Žebra
Obratle ostře
vyčnívají po celé
délce páteře.
Žebra jednotlivě
viditelná.
Obratle vystupují.
Hrudní koš méně
znatelný. Obtížně
rozeznatelná
jednotlivá žebra.
Obratle viditelné
nad plecí. V zadní
části některé
překryté.
Žebra překrytá, ale
jsou hmatatelná.
Obratle hmatatelné
Okraje „bočních“
výběžků hmatatelné pouze při silnějším
tlaku
pouze silným
tlakem.
Plná slabina
Hrudní koš
neznatelný. Obtížně
nahmatatelná
žebra.
3 - dobrá
Při silnějším tlaku
sedací hrboly
hmatatelné. Žádné
propadliny kolem
ocasu.
4 - tučná
Sedací hrboly nelze Nemožné nahmatat Nemožné nahmatat Nemožné nahmatat
kosti. Slabina plná obratle.
nahmatat. Kořen
žebra.
a zaoblená
ocasu hluboce
obklopen tukem
5 - přetučnělá
Středová prohlubeň Silná vrstva tuku.
Vzhledem k silné
Vzhledem k silné
depozici tuku nelze depozici tuku nelze zjevná jako mírná
vidět.
propadliny mezi
vidět.
podélnými „valy“
tukové tkáně.
Pokud jsou prasnice krmeny přes „čipy“, s možností individuální dávkování, je vyladění kondice během březosti
poměrně jednoduchá záležitost. Na každý stupeň kondice, který je nad nebo pod požadovanou úroveň, přidat nebo ubrat
cca 0,2 kg směsi KPB. U skupinového krmení je nutné po odstavu (popř. zapuštění nebo přesunu z individuálních kotců)
sestavovat velikostně a kondičně vyrovnané skupiny prasnic. Nezbytný je dostatečný prostor u žlabu pro každého jedince!
Ubírání nebo přidávání krmení se provádí u celého kotce dle průměrného kondičního stavu. Někteří autoři v těchto
případech doporučují krmit jednou denně - celou krmnou dávku.
Závěrem lze uvést jednoduchou krmnou strategii pro krmení prasnic. Krmit tak, aby prasnice během březosti
neztučněly a během kojení nezhubly.
… z chovu PRASAT
Obrazová příloha:
Kondice 1:
Kondice 2:
Kondice 3:
Kondice 4:
Kondice 5:
K článku byly použity údaje z publikace „Nutrition of Sows and Boars“ ;
WH Close a DJH Cole (2000)
Filip Offenbartl, 0602-713 607
[email protected]
… z KRONIKY
MOSTY K ČLOVĚKU
Druhý červnový víkend se na Přerovském výstavišti konal druhý ročník integrační
akce „MOSTY 2001“. Stejně jako minulý rok, i letos bylo účelem setkání dětí
zdravých a postižených tak, aby si zdravé děti uvědomily, že k životu patří i
nemoc. Akce byla pořádána pod záštitou D. Ivana Langra, místopředsedy
poslanecké sněmovny a Dr. Jitky Seitlové, senátorky; hlavními pořadateli byli
Genoservis, a.s. Olomouc, Nadační fond Genáček, Nadace Archa Chantal, a
Město Přerov.
Dva dny, od pátku 8. do soboty 9. června, probíhalo nespočet vystoupení,
ve kterých vystupovaly děti zdravé i postižené, společně v jednom vystoupení či
zvlášť, a celkem v obou dnech předvedli na 28 představení.
Moderátor Petr Jančařík na jevišti přivítal i známé osobnosti, v pátek to byl
např. železný Zekon, skupina A-TAK a odpoledne Maxim Turbulence.
Slavnostního zahájení se v pátek v 11.00 hodin kromě hlavních pořadatelů –
kromě již výše jmenovaných uveďme také Českou katolickou charuitu, Českou
tábornickou unii, občasnké sdružní APA VČAS, 33. základnu vrtulníkového
letectva Přerov, Velitelství pozemních sil AČR, Brněnské veletrhy a výstavy, a.s. a
další - zúčastnili také představitelé hlavních sponzorů, kterými byli Mlékárna
Kunín, a.s., Precolor, a.s., hlavní reklamní sponzor Nestlé. V sobotu pak ze
známých osobností přijali účast zpěvák Pavel Novák, Zpěvačka Heidi Janků, a
Petr Kotvald. Účastníci shlédli také historický šerm a módní přehlídku.
Kromě programu na malém jevišti měli návštěvníci možnost se seznámit
Představení „Kráska a zvíře“
také s armádní technikou, nad tribunou létaly vojenské vrtulníky, předvedena
- denní stacionář
byla i letecká akrobacie, na volné ploše stály tanky, které byly jednou
Dětské centrum 1990, Topolany
z nejzajímavějších atrakcí pro dětí. Dětem však patřily také všechny kryté plochy,
ve kterých byly k dispozici např. chráněné dílny, kde si děti mohly vyrobit něco na památku, nebo si zasoutěžit, v rámci
Mostů probíhala také MOSTLYMPIÁDA – letos poprvé. Odborným pořadatelem byla občanské sdružení APA VČAS, byla to
vůbec první akce kdy spolu mohly změřit síly osoby s různým
druhem postižení a osoby bez postižení.
Vrcholem pátečního dne byl Hvězdný večer, který
probíhal na velké tribuně na Přerovském výstavišti.
Zábavným večerem malé i velké diváky provázel Petr
Novotný, na jeviště měl pozvány známé osobnosti jako např.
Karel Šíp, Leona Machálková, Janek Ledecký, Michal David,
Tereza Slouková a další. Po vystoupení známých osobností
následoval pak zářivý ohňostroj, podbarvený průvodní písní
Mosty kterou zpívá Lenka Filipová a Karel Zich.
Chráněné dílny – pavilon S
Účast dětí byla obrovská, nadšení soutěžit i tvořit byla
neutuchající, takže se všichni jistě budeme těšit na další
ročník, který se plánuje na 31. května a 1. června roku
2002.
Bližší informace na http://www.c-mail.cz/genacek.
DĚTSKÝ INTEGRAČNÍ TÁBOR
Ve dnech 14. – 21. 7. 2001 proběhl ve Větřkovicích u Opavy integrační pobyt pro děti zaměstnanců Genoservisu. Tábor byl
pod patronací nadačního fondu Genáček a nadace Altego. Pobytu se zúčastnily dvě zdravotně postižené děti, vozíčkář a
nevidomý. Hlavním cílem bylo, aby se děti naučily vnímat postižené kamarády ve společnosti a při setkání s nimi byly
schopny poskytnout pomoc. Účast oběma stranám přinesla zážitek z integrace a možnost naučit se překonávat vzájemný
ostych.
… z KRONIKY
Program tábora byl velmi nabitý a pestrý, o čemž svědčí začátek dne ranní rozcvičkou v 7:30 hodin a ukončení
večerkou ve 22 hodin. Děti zde měly možnost naučit se jak správně jezdit s invalidním vozíkem do schodů, překonávat
různé překážky apod. Každý, kdo úspěšně absolvoval všechny disciplíny, dostal „řidičský průkaz“. Dále si děti vyzkoušely, se
šátkem na očích, prostorovou orientaci podle zvuků, chůzi s průvodcem apod. Jen ti nejodvážnější měli možnost v závěru
pobytu strávit celý den na vozíku nebo mít celý den zavázané oči, a tak se alespoň částečně vžít do pocitů takto
handicapovaných lidí.
Samozřejmě, že ke každému táboru patří i mnoho
jiných soutěží a dovedností. Z mnoha jmenujme závod Le
Mans zaměřený na vytrvalost. Zde museli soutěžící
absolvovat tři disciplíny: jízdu na vozíku, válení
pneumatiky před sebou a běh se zavázanýma očima
s průvodcem. Celková doba trvání byla tři hodiny. Za
pozornost stojí hra, kde byly děti rozděleny do třech
družstev, přičemž všechny měly zavázané oči. Každou
skupinu vedl jeden průvodce a jejich úkolem bylo
překonat nastrojené překážky v lese. Z dalších uveďme
soutěž o poklad pevnosti Boyard, možnost svezení se na
lanové dráze, kresba obrázků s využitím různých části
těla, hry zaměřené na důvěru ve své kamarády, zdolání
lanových drah, divadlo, diskusní skupiny apod. I přes
určitou nepřízeň počasí se tábor vydařil, o čemž svědčí i
mnoho slz při závěrečném loučení.
Zdeněk Tvrdoň, Radmila Šnyrychová
PŘEHLÍDKA BÝKŮ Z PLEMENÁŘSKÉHO PROGRAMU A.S. GENOSERVIS
Ve čtvrtek dne 28. června 2001 proběhla na Inseminační stanici býků v Grygově (ISB) přehlídka býků. Na předvadišti se
postupně chovatelům představilo dvacet čtyři plemenných býků převážně holštýnského plemene, následovala ukázka býků
plemene red holštýn, masných plemen charolais, simental a plemene české strakaté. Přehlídku zvířat moderoval ing.
Škařupa z Genoservisu a.s.
Předvádění býci holštýnského plemene, kteří měli premiéru
na tomto chovatelském dni, jsou po vynikajících holštýnských
plemenících TOP populace. Někteří byli dovezeni z Holandska, jiní
se narodili z embryí z USA nebo Kanady.
Ze skupiny býků testovaných v současné době byli
předvedeni DACOTA (NX-990 – viz foto) z krosu Adison x Leadloue
4, ERGOS (NXA-011; Addison x Manille) a ELAND (NGA-365,
Decision x Flower).
Genoservis plánuje v letošním roce natestovat celkem 3540 býků, především ustájených na ISB v Grygově. K nim počítá
dále využívat také býky ze společné testace z dalších populací
v různých chovatelsky vyspělých holštýnských zemích.
Další informace o testantech, případně také nabídku býků a
jiné aktuální informace naleznete na domovské adrese a.s.
Genoservis http://www.genoservis.cz.
Za účelem zvýšení stájové kapacity pro plemenné býky bylo
před dvěma roky přistoupeno k celkovému rozšíření a rekonstrukci
ISB v Grygově. V současné době je na ISB zhruba 80 plemenných
býků, v budoucnosti se počet plemeníků bude zvyšovat.
plemenný býk DACOTA (NX 990)
Addison x Jabot x Leadman
matka: Beverlake Leadloue 4, NL-VG-88
Lenka Kahánková, 0606-706 549
[email protected]
INTERNET [email protected] a rychle
JAK NAKUPOVAT V INTERNETOVÉM OBCHODĚ
Elektronické obchodovaní, představuje určitý doplněk klasického obchodování. Dnes se na elektronické obchodování
pohlíží jako na jednu z cest vedoucí k zákazníkovi. Mnoho z nás se již při toulkách po internetu dostalo na adresu nějakého
internetového obchodu. Ne každý pak našel odvahu se zaregistrovat a nakoupit vybrané zboží. V tomto článku se Vám
pokusím představit internetový obchod, provozovaný Genoservisem, a. s.
Jak se dostanete na stránky našeho obchodu? Existují dvě možnosti. Buď navštívíte naši domovskou stránku na
adrese (http://www.genoservis.cz), kde vyhledáte odkaz Navštivte náš internetový obchod a po odkliknutí se dostanete do
obchodu. Druhá možnost je daleko pohodlnější, stáčí jen do okna prohlížeče zadat adresu
http://www.vltava2000.cz/genoservis. Výsledek vidíte na obrázku 1.
Obrázek 1: Úvodní strana obchodu
Na titulní straně se objeví hierarchické
uspořádaní obchodu. V obchodu je možné
nakoupit chovatelské pomůcky a potřeby pro
skot a prasata. Jednotlivé odkazy jsou logicky
členěny tak, aby vše bylo přehledné. Existuje
zde možnost vyhledání podle zadaného
klíčového slova. V pravé horní části obrazovky
se vám zobrazí nápis Zákazník: Nepřihlášen.
Tzn., že máte možnost prohlížet si nabízené
zboží, nikoli však jeho nákup. Pro to, aby jste
mohli nakupovat, musíte provést registraci.
Stačí jen kliknout na odkaz Přihlásit. Po té
budete muset provést svou registraci, při
které vyplníte nezbytné údaje tak, aby
v případě vašeho nákupu byly prodávajícímu
poskytnuty údaje pro realizaci obchodu
(jméno, adresa, telefon, IČO, DIČ, e-mail,
bankovní spojení,
apod.). V průběhu
registrace
budete
vyzváni
k vytvoření
přístupového jména a hesla, které je důležité
pro následné nákupy v obchodě, proto si je
musíte zapamatovat. Pokud bude vše v pořádku budete o úspěšné registraci informováni e-mailem.
Při následném vstupu do obchodu opět
odkliknete odkaz Přihlaš a do přístupového
jména a hesla zadáte údaje, které jste získali
registrací. V pravé horní části obrazovky
dojde ke změně Zákazník: vaše jméno.
V tomto
okamžiku
můžete
přistoupit
k vlastnímu nákupu.
Nyní si na praktickém příkladě
proveďme nákup 10 napáječek Selvan B a
dvou pytlů Stalosanu F. Na úvodní straně
obchodu, v jeho levé části, si vybereme
příslušnou kategorii zboží. V našem případě
nejprve Napájecí systémy. Zde si vybereme
požadovaný výrobek. O zboží je zde uveden
popis, cena, dodací lhůta, případně výběr
z více možností. Jestli jsme přesvědčeni o
správnosti naší volby, tak provedeme vložení
zboží do košíku (symbol nákupního vozíku).
Po té dojde k otevření nového okna, kde je
zobrazeno v jakém množství a za jakou cenu
je zboží nakoupeno (obr. 2).
INTERNET [email protected] a rychle
Obrázek 2: Nákupní košík
Zde nesmíme zapomenout provést opravení počtu na 10 ks a odkliknout volbu přepočítaní, která nám zpočte cenu
za deset napáječek. Dalším zboží, o které máme zájem, je Stalosan F, který se nachází pod odkazem dezinfekce,
desinsekce a deratizace. Stejným způsobem vložíme zboží do košíku. Opět nesmíme provést změnu počtu zboží na 2 kusy a
zároveň provedeme přepočet ceny. V poslední fázi přistoupíme k objednání zboží. Ve spodní části košíku klikneme na odkaz
Objednat. Zobrazí se okno s nápisem objednávka (obr. 3).
Obrázek 3: Objednávka
V daném okně je zobrazen soupis
nakoupeného zboží a jeho cena. Dále je
nutné vybrat způsob dopravy a platby (v
našem případě dovoz a platba
převodem). V tomto okamžiku máte
stále ještě možnost změny vybraného
zboží, případně zrušení celého nákupu a
to pouhým vysypáním zboží z košíku. Jeli vše v pořádku klikneme na odkaz
odeslat.
V tomto okamžiku je
objednávka závazná. Pro úplnost vám
bude objednávka potvrzena na váš email. Nyní vám nezbývá nic jiného než
čekat, až vám bude zboží doručeno.
Zdeněk Tvrdoň, 0606/780 192
[email protected]
ELEKTRONICKÁ KONFERENCE A CHOV PRASAT
Principem elektronické konference je, že skupina lidí se stejným zájmem si vyměňuje názory pomocí elektronické
pošty. Založení konference pro běžného uživatele je problematické, protože to vyžaduje odborné znalosti a také vhodný
vlastní server. Proto se objevují taková řešení elektronických konferencí, při kterém uživatel komunikuje se správcem
pomocí webového rozhraní. Existují i takové implementace správců s webovým rozhraním, které umožňují komukoliv založit
vlastní elektronickou konferenci. Asi nejznámějším příkladem je tuzemská služba Pandora (http://www.pandora.cz). Jedná
se v podstatě o otevřený systém, který umožňuje každému založit si vlastní elektronickou konferenci.
V rámci této služby byla zřízena elektronická konference zabývající se problematikou chovu a šlechtění prasat doma i
v zahraničí. Vlastní konference je otevřená všem zájemcům, kteří mají přístup k elektronické poště. Do konference se lze
přihlásit tak, že na úvodní stránce do levého sloupce, do kolonky Přihlašovaná konference vepíšeme slovo „pigs“ a do
kolonky Váš e-mail uvedete svou e-mailovou adresu. Poté stačí kliknout na Přihlaš. Za velmi krátkou dobu do 15 minut by
vám měl přijít e-mail potvrzující, že jste se stali členem konference. Pak už můžete vesele posílat příspěvky do konference.
K tomu budete používat svého poštovního klienta kde do kolonky Komu uvedete adresu [email protected] O rozeslání
příspěvků všem členům konference se již postará specializovaný program. Odhlásit z konference se lze pomocí
jednoduchého formuláře přímo z www stránek nebo zaslat e-mail na adresu [email protected] e-mail a v předmětu
uvést klasický příkaz 'UNSUBSCRIBE a jméno-konference. Archív příspěvků je přístupný pod uživatelsky příjemnou adresou
http://www.pandora.cz/list/pigs.
Zdeněk Tvrdoň, 0606-780 192
[email protected]

Podobné dokumenty

Jiřina Jirásková

Jiřina Jirásková jejichž hrdinové pronikli až na filmové plátno. Kniha je určena pro malé posluchače i malé čtenáře, kteří ocení velké, dobře čitelné písmo a množství fotografií z nezapomenutelných filmů, které pro...

Více

GENOSERVIS, asOlomouc březen 2001

GENOSERVIS, asOlomouc březen 2001 Číslo účtu nadačního fondu GENÁČEK je 27-4228310257/0100. Informace na tel: 068/411005. Radmila Šnyrychová [email protected] Toto číslo vyšlo dne ………………….v nákladu 700 ks.

Více

čtvrtletník prosinec 2002

čtvrtletník prosinec 2002 Pořadem bude provázet paní Lída Vlášková, mezi hosty vystoupí Milan Stříteský a Leoš Čepický. Informace: paní Radka Olivová, tel. 606-730 087.

Více

Mořinský kurýr č.56 2011

Mořinský kurýr č.56 2011 připravily. V měsíci říjnu včelaři léčili včelstva fumigací tak, aby jejich zdravotní stav byl dobrý a předešli zimnímu úhynu včelstev, především pak likvidaci největšího jejich nepřítele – roztoče...

Více

čtvrtletník BŘEZEN 2004

čtvrtletník BŘEZEN 2004 Petr Šenkyřík - 602 763 686; Mojmír Neuschl - 724 102 689; Alena Hnilová - 602 579 252 E-mail: [email protected]; Internet: www.genoservis.cz

Více

BÍLKOVINNÁ DIETA - Farmi

BÍLKOVINNÁ DIETA - Farmi MUDR. MILO! R"C - CENTRUM NUTRITERAPIE A NUTRIPREVENCE, PRAHA

Více

Kundera, Milan - Nesnesitelná lehkost bytí

Kundera, Milan - Nesnesitelná lehkost bytí jakékoli ženy a že může být plně sám sebou jen jako svobodný mládenec. Snažil se pečlivě vytvořit systém svého života tak, aby se k němu už nikdy žádná žena nemohla nastěhovat s kufrem. To byl důvo...

Více

CHCEME JEN TVOJI DUŠI Ulrich Bäumer Rocková scéna a

CHCEME JEN TVOJI DUŠI Ulrich Bäumer Rocková scéna a Proslulý mág Aleister Crowley (1875-1947) je považován za největšího satanistu 20.století. Ve Stockholmu r.1896 měl údajně vidění, které ho ujistilo, že je Antikristem. Poté si dal jméno „The Great...

Více