CESTOVÁNÍ Dvě lehká letadla letící západním směrem zdánlivě

Transkript

CESTOVÁNÍ Dvě lehká letadla letící západním směrem zdánlivě
CESTOVÁNÍ
Text: Michal Beran, foto: Y. Bovier, F. Agullo, Raphael Jeannerett
S
polečný sen Yannicka Boviera a Franciska Agulla začal před
více než pěti lety. Oba přátelé, nadšení letci a profesionální piloti dopravních letadel, hledali cestu, jak připomenout
průkopníky aviatiky a zároveň si splnit svůj klukovský sen
a obletět zeměkouli. Ne na palubě dopravního letadla, ale s lehkým
strojem, tak jak podnikali své lety letci v průkopnických dobách aviatiky. Plány začaly dostávat konkrétní podobu před dvěma lety díky
spolupráci s výrobcem lehkých letadel, společností Flight Design.
Yannick a Francisco poletí se dvěma stroji CTLS, upravenými tak,
aby dokázaly překonat i nejdelší etapy dlouhé cesty. Následovaly
měsíce tvrdé práce a úmorného papírování, jehož cílem bylo připravit trasu a získat předběžná letová povolení. Stohy papíru rostly do
výše švýcarských Alp. Ale 30. dubna přípravy skončily. Na dráze letiště v Sionu stály dva bílé stroje CTLS a dobrodružství mohlo začít.
Ale nechme už o něm vyprávět samotné aktéry, kteří nám přiblíží
některé úseky své cesty.
30. duben Směr Afrika
AZIMUT 270
Dvě lehká letadla letící západním směrem zdánlivě ztracená nad
rozsáhlými pláněmi oceánu. Yannick Bowier a Francisco Agullo
opustili své blízké, aby si stejně jako jejich předchůdci v minulém
století splnili svůj sen. Oblétnout svět a ukázat, že je třeba
hledat cesty jaks menšími prostředky dokázat více.
80 |
„Dobrodružství začalo. Měli jsme dnes přistát v Toulouse, ale počasí nám nepřeje, snad že chce hned na začátku ukázat, že chceme-li
uspět, musíme respektovat Matku přírodu. Letíme tedy do Valencie
a po zastávce v Gironě přistáváme po osmi hodinách letu v náročných podmínkách již za tmy nakonec v Alicante. Nebyl čas během
letu příliš myslet na naše blízké a kamarády, které jsme nechali v
Sionu kdesi za námi. Ale tím víc na ně myslíme druhý den ráno, když
se probouzíme před letem do Afriky. Na všechny ty, bez kterých
bychom dnes neletěli. Díky, přátelé!
Předpověď počasí je mnohem příznivější a když startujeme, necháváme za sebou pásmo silných bouří, které budou ještě nějakou dobu
sužovat západní Evropu. Směřujeme na Rabat v Maroku, překonáváme Středozemní moře a vedeme poněkud vzrušenou komunikaci
s řídícím provozu v Rabatu. Konečně máme povolení ke vstupu do
jejich vzdušného prostoru a v paprscích zapadajícího slunce přistáváme po letu dlouhém 4 hodiny a 30 minut v Rabatu.
Další den nás čeká etapa z Rabatu do Dakhly. Pro nás oba je to velmi
emotivní záležitost, protože letíme trasou, kudy kdysi létaly stroje
francouzské Aéropostale a za jejich řízením byli Saint-Exupéry
a Jean Mermoz, dva piloti, jejichž výkony a filozofie pro nás mnoho
znamenají. Zakroužíme nad Tarfayou, kde bývalo letiště Aéropostale a kde dnes stojí pomník Saint-Exupéryho, a pak pokračujeme ve
výšce 500 ft/msl podél západního pobřeží Sahary. Francisco tady
létal před dvaceti lety jako pilot letecké ambulance UN s Pilatusem
PC-6. Využíváme dobré podmínky a fotíme a filmujeme. Nakonec po
osmi hodinách letu přistáváme na dráze v Dakhle.
Po odpočinku pokračujeme další den do Dakaru, poslední zastávky
na africkém kontinentu. Počasí nám přeje a díky lehkému větru v
zádech přistáváme již po necelých pěti hodinách. Původně jsme měli v Dakaru strávit následující den přípravou na přelet Atlantiku, ale
zprávy švýcarské meteoslužby vše mění. Pokud chceme přes Atlantik, musíme letět zítra, čím dříve, tím lépe. Času není nazbyt.
Nádrže v obou letadlech naplnit až po okraj 400 litry paliva,
| 81
Cesta kolem světa s letouny CTLS
CESTOVÁNÍ
Boj s horkem v kokpitech byl veden všemi prostředky. Zastávka v Cayenne posloužila pro důkladnou prohlídku našich strojů.
doplnit olej, zkontrolovat kit pro přežití,
zásoby pití a jídla, letový plán, vyřídit celní formality, zaplatit účty, aktualizovat
GPS, něco pojíst a krátce se vyspat. Dobrodružství pokračuje.“
5.květen Přes Atlantik
„Je 6.30 ráno a rolujeme s našimi ,moskyty‘ naloženými až na samou hranici na
práh dráhy 36. Letadla jsou těžká, okolní
teplota již vysoká, ale přesto se nám daří
stoupat až do 4000 ft, později stoupáme
ještě o tisícovku výš. Sledujeme, jak se
daleko před námi začínají tvořit masy
mraků, a po několika dalších hodinách
letu jsme v bludišti věží a chrámů mraků
Velký a malý.Setkání s An-224 na letišti v Maskatu. Francisco v akci během servisu letadel na atolu Majuro.
snad jen že si uvědomujeme, jak malí
a ztracení jsme v tom ohromném prostoru nad oceánem. Skutečně dolétneme na
„Osamělost není dána vzdáleností “
St. Exupéry
a hledáme si cestu touto fantastickou
nebeskou krajinou stejně tak, jak to mnoho let před námi dělali Jean Mermoz
a další letečtí pionýři. Je zvláštní popsat
pocity, které máme někde hluboko uvnitř,
druhý břeh oceánu, který se teď zdá být
tak daleko?
Konečně opouštíme rovníkové pásmo,
necháváme za sebou hradby mraků a pokračujeme klidným ovzduším. Ale ne
nadlouho. Přelétáme ostrov Fernanda de
Noronhy, oázu na naší cestě pouští oceánu dvě hodiny letu před Natalem. Před
Natalem, kde viditelnost právě v hustém
dešti poklesla na 2,5 km. Na ostrově však
přistát nemůžeme, pouze ve stavu nouze. A před námi rostou další kumulonimby, přichází noc a s ní i únava.
Situace v Natalu se lepší, ale nakonec se
rozhodujeme divertovat do Recife, kde
jsou daleko příhodnější podmínky pro
přistání, přestože to znamená dalších 45
minut letu navíc. Konečně je brazilské
pobřeží v dohledu, a pak přichází vytou-
žený okamžik, kdy vidíme letiště. Přistáváme, všechny pochyby a obavy jsou
pryč. Zůstává jen pocit velkého štěstí a
radosti. Zdolali jsme jižní Atlantik!
Pak přichází obrovská únava. Těšíme se,
až se složíme do postele v nějakém pěkném hotelu, ale místo toho oba usínáme
v kanceláři imigračního důstojníka s hlavami na stole.
Po dni volna opouštíme Recife a šestihodinový let do Sao Louis nám připadá jako
krátký skok. Další den a další krásný let,
tentokráte do Cayenne. Tady nás čeká po
53 hodinách ve vzduchu první údržba na-
šich strojů. Nenalézáme žádné problémy
a po dni lehkého odpočinku jsou teď Céline i Dreamcatcher připraveni k cestě po
Karibiku. A my vlastně také.“
21. květen Nad širý
modrý oceán
„Opouštíme Oakland a směřujeme k další části naší pouti nad Tichý oceán. Ráno
si citujeme z Exupéryho a snažíme se
stoprocentně koncentrovat na let. Čeká
nás na 18 hodin letu. Ale silný zadní vítr
nám vydatně pomáhá a nakonec
přistáváme na Maui po letu dlou-
MAPY
toulouse
rabat
dakar
sion
sion
sion
las vegas
villa
cisneros
monterey
dallas
miami
san salvador
pointe-a-pitre
paramaribo
guam
sao luis
b)
a) První část cesty byla plánována ze Sionu přes Toulouse, Rabat, Villa Cisneros a Dakar až do brazilského Natalu.
b) Z Natalu pak vedla přes Sao Luis do Paramariba, odtud pak přes Karibik do Miami. Následoval Dallas, Las Vegas a Monterey.
82 |
cebu
istambul
tabriz
muscat
lihue
shiraz
baramati
madras
hilo
bangkok
nha trang
majuro
natal
natal
a)
nha trang
zagreb
c)
d)
c) Trasa přes Pacifik byla plánována z Monterey na Havaj, přes datovou linii na Majuro, pak Guam, Cebu a Nha Trang.
d) Na poslední části cesty bylo nejvíce změn, když nakonec jsme letěli z Maskatu do Ammánu a pak přes Egypt do Atén.
| 83
CESTOVÁNÍ
Památník St. Exupéryho
v Tarfaji.
Osamělost v noci nad
Atlantikem.
Den volna v Las
Vegas. A nebo že
bychom už byli zase
zpátky v Evropě?
Recife za dne
Na trase Sion - Alicante.
Dobrodružství začíná.
Luxus na cestě - snídaně.
84 |
hém 17 hodin a třicet minut. Uletěli jsme
3900 km, ale není čas na původně plánovaný delší odpočinek, protože předpověď počasí nás žene vpřed. Zůstáváme
jen jeden den a 23. května vyrážíme na
další sedmnáctihodinový let. Startujeme ve 2.30 ještě za tmy a bohužel rovněž
za silného nárazového větru. Máme zpočátku problémy s nabráním výšky a let je
obtížný i proto, že měsíc již zapadl a letíme podle přístrojů. Atmosféra je velmi
turbulentní, protože východním větrům
stojí v cestě hory havajských ostrovů,
které vytvářejí silnou turbulenci. Po
třech hodinách letu si konečně můžeme
trochu odpočinout a užít si krás oceánu
pod námi. Dáváme si zaslouženou snída-
„Když si provedl znovu a znovu
všechny výpočty a vyšlo, že tvůj sen je
neuskutečnitelný, zbývá ti jen jediná
věc. Vstát a uskutečnit ho!“
Pierre-Georges Latécoère
ni, studenou kávu a koláčky! Smějeme se
na sebe přes modrou propast mezi námi,
život je zase nádherný. Hodiny utíkají a
chvílemi se nám oběma chtějí zavřít oči.
Naštěstí jsou tady malé turbulence, které nám vždy připomenou, že je třeba
zůstat bdělý. Přelétáme polohu
W172°40.0’, jsme přesně na odvrácené
straně zeměkoule od Švýcarska a připomínáme si navzájem, že pokud poletíme
západním směrem, budeme se blížit
k domovu!“
16. červen Zpátky
v Evropě
„Tak blízko, ale přitom ještě stále tak daleko! Další ranní šok. Jsme v Ammánu, ale
nemůžeme dnes dál, protože ani Izrael,
ani Sýrie nám nevydaly povolení k přeletu svého území! Dnes už nikam nepoletíme a možná třeba už vůbec nikdy… Naší
poslední nadějí je Egypt. Přítelkyně Michelle, která pro nás zajišťuje povolenky,
už horečně pracuje. Ví stejně dobře jako
my, že pokud nás nepustí ani Egypt, nemáme kudy se dostat do Evropy a náš
úžasný let předčasně skončí na samém
prahu úspěchu! Jsme tak blízko, že si tuhle myšlenku nedokážeme ani
připustit, ale jsme už unavení a
| 85
Cesta kolem světa s letouny CTLS
CESTOVÁNÍ
CTLS HB-WYB „Dreamcatcher“,
pilot Yannick Bovier
CTLS HB-WYA „Céline“,
pilot Francisco Agullo
Dreamcatcher je ručně vyrobený předmět z vrbového proutí ve tvaru kruhu, ke
kterému je volně připevněna síť s ptačími péry a korálky. Američtí indiáni věří, že
Dreamcatcher dokáže ochránit svého majitele před zlými sny. Šťastné sny proniknou
středem kruhu, zatímco ty špatné uvíznou v síti, kde zaniknou s prvními paprsky
probouzejícího se dne.
Má hlava je příliš často v oblacích, ale ty jsi to, co mne poutá k zemi. Céline, moje
letadlo ponese tvoje jméno, protože bych chtěl, abys mohl tohle úžasné
dobrodružství prožít se mnou a mohl jsi objevit, jak nádherná je Země ze vzduchu.
Po zemi chodím, ale žiju tam nahoře v oblacích. Tvůj táta.
celodenní čekání je vyčerpávající. Půl
čtvrté – přichází e-mail, jen dvě řádky,
a my je čteme stále dokola. Egypt nám
povolil přelet svého území! Padá nám kámen ze srdce.
Druhý den časně ráno opouštíme Ammán, směřujeme k Rudému moři a opatrně oblétáme vzdušný prostor Izraele. Po
hodině a čtyřiceti minutách konečně točíme směr Atény. Ale vítr je dnes proti
nám, a stejně tak zřejmě i ATC. Nakonec
sedáme v Aténách, až po dlouhých deseti a půl hodinách strávených ve vzduchu.
Už jsme (skoro) doma!
Již žádné problémy a stres s povolením k
přistání a se vstupy do vzdušných prostorů. Skoro jsme už zapomněli, jak krásné je létat VFR bez vší té byrokracie, se
kterou jsme žili několik uplynulých týdnů.
V Aténách po nás nechtějí ani přistávací
poplatky, ostatně o jednu či dvě nuly
menší, než jsme byli zvyklí. Stará dobrá
Evropa.
Startujeme po krátkém spánku druhý
den ráno ve 4.30. Naše motivace je obrovská, dnes večer budeme blízko domoviny, švýcarské Alpy už budou tak blízko.
Když pojíždíme na dráhu 03L, zařazuje se
za nás Airbus A320 patřící Swiss International Airlines, snad další známka blížící-
a s motory o výkonu sto koní jsme přeletěli oceány a celé kontinenty, to vše ve
výškách, v jakých létají ptáci. ,Jsme blázni, má to vše vůbec smysl?‘ Tohle byly
otázky, které jsme si kladli několikrát během naší cesty. Jedna z mnoha definic
šílenství je ta následující: Zaslepená vášeň, těžká náchylnost k něčemu.
A přesně tohle byl Azimut 270. Vášeň pro
létání a silná touha po dobrodružství.
V tomto projektu a v životě jako takovém
jsou často úspěch a selhání odděleny jen
velmi úzkou hranicí a cokoliv může způsobit, že přepadnete na jednu nebo na druhou stranu. Během uplynulých dvou mě-
Atol Majuro, finále na dráhu 07.
ho se domova. Dostáváme povolení přeletět přes Atény ve formaci a prožíváme
další kouzelné jitro. Vycházející slunce
ozařuje bílé domy probouzejícího se
města a Akropole se koupá v jeho paprscích. Točíme na západ, přelétáme řecké
ostrovy a brzy máme před sebou Itálii.
Letíme v malé výšce podél jejího východního pobřeží. Čas rychle utíká a po osmi
hodinách letu přistáváme v Bergamu.
Možná se to zdá jako dlouhý let, ale ve
Azimut 270 v číslech:
Uletěli jsme
Oblet trval
Ve vzduchu jsme strávili
Oblet byl rozdělen na
Spotřeba paliva
Průměrná spotřeba
Nejdelší sektor
86 |
24 800 NM
51 dnů (za den jsme urazili v průměru 486NM)
232 hodin
29 sektorů
4 400 l paliva
19l/hod
Oakland-Maui 17 hodin 30 min
skutečnosti je to ten nejkratší, jaký jsme
za poslední čtyři týdny vykonali. Zítra
nás čeká den odpočinku, chceme být fit
pro přílet domů.“
18. června Rarogne
a konečně Sion
„Vyrážíme k poslednímu úseky naší cesty.
Zbývá už jen kousek, ale ostražitost nesmí polevit ani teď. Přesto nám překonání
alpských průsmyků připadá po uplynulých dvou měsících jako odpolední výlet
,kolem komína‘. Ještě krátká zastávka
v Rarogne, kde nás už čekají někteří přátelé, a pak už jen v doprovodu vrtulníků
domů, do Sionu, kde naše dobrodružství
kdysi dávno před mnoha týdny začalo.
Přistáváme, projíždíme slavnostní slavobránou vytvořenou po starém zvyku oblouky vody z letištních hasičských aut, a
pak už jen chvíle štěstí s našimi blízkými.
Byla to obrovská výzva, bráno měřítkem
naší planety. S našimi dvěma ,komáry
CTLS‘ o prázdné hmotnosti 350 kg
Hnala nás vášeň
pro létání i touha
po dobrodružství
síců jsme to zažili mnohokrát a jen
některé ,zázraky‘ způsobily, že jsme zase
zpátky doma. Někdo tomu říká štěstí,
někdo osud.
Bertrand Piccard říkal, že během svého
obletu Země balónem měl několikrát
pocit, že ho vedla čísi neviditelná ruka.
A my jsme také několikrát na své dlouhé
cestě kolem světa cítili ten zvláštní pocit, jako by nás někdo vedl, pomáhal nám
a chránil nás během naší vzdušné odysey. Brazilský spisovatel a filozof Paulo
Coelho říká: ,Když něco moc chceš
a mocně po tom toužíš, celý vesmír tajně
konspiruje, aby ti pomohl tvého cíle dosáhnout.‘ Zní to krásně a možná bychom
tomu měli věřit, ale stejně tak nesmíme
zapomenout ani na sílu lidské vůle a přátelství ”
Po 51 dnech na cestě kolem světa jsme zpátky mezi přáteli na letišti v Sionu. Naše
letadla vítá nezbytná slavnostní brána letištních stříkaček. Díky přátelé!
| 87

Podobné dokumenty

provozní řád - Excalibur City

provozní řád - Excalibur City SLZ plocha se nachází ve vzdušném prostoru třídy G (od GND do 1000 Ft AGL). Vzdušný prostor třídy E nad ním je od 1000 Ft AGL do FL 95. Ve vzdálenosti 1 km N od plochy se nachází jižní hranice ATZ ...

Více

Homeopatie č. 22/1999

Homeopatie č. 22/1999 skvrny na pokožce (onemocnění se jmenuje leucodrema či vitiligo). Skvrny byly rozsáhlé: kolem očí, na horních končetinách a na obou kolenou. Jeho postoj k tomuto stavu byl zvláštní – vůbec ho nezaj...

Více

Nezaleknout se překážek • Rozhovor s Petrem Blažkem • Dobrá kniha

Nezaleknout se překážek • Rozhovor s Petrem Blažkem • Dobrá kniha sice pravda, že mariánská úcta není každému vlastní, ale i u naší mládeže vidím, že u nemalého procenta je zájem právě o ni. Zkrátka mariánská úcta byla, je a bude. Další velkou částí tvého života ...

Více

Létání v Texasu - Aeroklub Hodkovice

Létání v Texasu - Aeroklub Hodkovice Na odletu nic zajímavého, ženuška mi připravila věci, narvu si je do kufru, vezmu jeden prázdnej kufr na nákup dětského oblečení ve výprodejích, zápisníky a průkazy si dávám k notebooku, páč šance ...

Více