směr rozvoje vysokoškolského poradenství nastavený vzdělávací

Transkript

AKTUÁLNÍ
PROBLÉMY
VYSOKOŠKOLSKÉHO
PORADENSTVÍ
Trendy, metody,
aktuální otázky
AVŠP
Asociace
vysokoškolských
poradců
1
2
AKTUÁLNÍ
PROBLÉMY
VYSOKOŠKOLSKÉHO
PORADENSTVÍ
Trendy, metody,
aktuální otázky
Asociace vysokoškolských poradců
BRNO 2011
Recenzenti:
PhDr.ŠtefanGrajcár
PhDr.JanaZapletalová
Vzorcitace:
URYCHOVÁ, H., ČIHOUNKOVÁ, J., KRUPIČKA, L. (EDITOŘI). Aktuální problémy vysokoškolského poradenství.
Brno:Asociacevysokoškolskýchporadců,o.s.,2011.190s.ISBN978-80-260-1198-9.
©HanaUrychová,JanaČihounková,LukášKrupička(editoři),Brno2011
Vydavatel–Asociacevysokoškolskýchporadců,o.s.,Brno2011
ISBN978-80-260-1198-9
Obsah
Úvod ................................................................................................... 9
1 Aktuální trendy ve vysokoškolském poradenství ............................................ 11
1.1 TrendyvrozvojivysokoškolskéhovzdělávánívČRnapozadíevropského
(globálního)vývoje/VĚRAŠŤASTNÁ ........................................................... 1.1.1 VývojvEvropě ............................................................................. 1.1.2 VývojvČeskérepublice .................................................................... 1.2 SměrrozvojevysokoškolskéhoporadenstvínastavenývzdělávacípolitikouEUaČR/
LENKAHLOUŠKOVÁ .............................................................................. 1.2.1 Priorityvzdělávacípolitiky ................................................................. 1.2.2 Rysysoudobéhovysokoškolskéhoporadenství ............................................. 1.3 Vysokoškolsképoradenstvo–príspevokkterminológii/MÁRIAZVARIKOVÁ,
ŠTEFANVENDEL ................................................................................. 1.3.1 Poradenstvo ............................................................................... 1.3.2 Kariéra .................................................................................... 1.3.3 Celoživotnékariérovéporadenstvo ......................................................... 1.3.4 Vysokoškolsképoradenstvo ................................................................ 1.4 ProjektRozvojpsychologickéhoporadenstvínavysokýchškoláchvČR/
DIANAHOVĚŽÁKOVÁ,IVAMAWLOODTAHOVÁ ................................................... 1.4.1 Jednotlivécíledletematickýchoblastíavýstupy ............................................ 1.5 Evidenčnísystémprovysokoškolsképoradenství/JIŘÍČERNÝ,MAGDAŠUSTROVÁ ............ 1.6 MultikulturníporadenstvínavysokýchškoláchvČeskérepublice/ZUZANAHUBINKOVÁ,
DAGMARSCHNEIDROVÁ.......................................................................... 1.6.1 Poradenstvínavysokýchškoláchazahraničnístudenti ..................................... 1.6.2 MultikulturníporadenstvívporadenstvívEvropě .......................................... 1.6.3 Studentskápopulaceamultikulturníporadenství ........................................... 1.7 Speci�ikavysokoškolskéhoporadenstvívoblasticeloživotníhovzdělávání/
SILVIENEDVĚDOVÁ .............................................................................. 1.7.1 PlatnálegislativavoblastiCŽV ............................................................. 1.7.2 StrukturanabídkyCŽVnaUK............................................................... 1.7.3 OrganizačnízajištěníCŽVnaUK ............................................................ 1.7.4 PoradenstvívoblastiCŽVnaUK ............................................................ 1.7.5 KompetenceporadcevoblastiCŽV–„typovápozice“dleNSK,NSP .......................... 1.8 Umímehodnotitkvalituvevysokoškolskémporadenství?/HANAURYCHOVÁ................. 1.8.1 Kvalitavevysokoškolskémprostředí ....................................................... 1.8.2 Kvalitavevysokoškolskémporadenství..................................................... 1.9 Shrnutí .......................................................................................... 1.10Literatura ...................................................................................... 12
12
21
26
26
28
31
31
32
32
33
36
37
38
41
42
42
43
47
47
48
48
49
50
58
58
60
61
62
2 Metody práce s klienty ........................................................................... 69
2.1 Koučováníprovysokoškoláky/EVAJAROŠOVÁ ................................................. 70
2.1.1 ProceskoučováníapřístupzaměřenýnačlověkaCarlaRogerse ............................. 71
2.1.2 KoučovánínaVysokéškoleekonomickévPraze............................................. 72
5
2.2 SkupinovýkoučinkapraxevAssessmentcentrech/ŠÁRKAKARMAZÍNOVÁ,
JANAČIHOUNKOVÁ............................................................................... 2.2.1 Skupinovékoučování....................................................................... 2.2.2 PraxevevedeníAssessmentcentra ......................................................... 2.3 Porovnánízkušenostísnácvikemrůznýchrelaxačníchtechnikuvysokoškolských
studentů/HANACHÝLOVÁ,LUDMILANATOVOVÁ,PAVLARYMEŠOVÁ ............................ 2.3.1 Využívanérelaxačnítechniky ............................................................... 2.3.2 Metodika .................................................................................. 2.3.3 Výsledky ................................................................................... 2.4 Možnostivyužitíkatatymněimaginativnípsychoterapievrámcipsychologického
poradenstvíuvysokoškolskýchstudentů/LUDMILANATOVOVÁ,HANACHÝLOVÁ,
PAVELNATOV,PAVELMICHÁLEK ................................................................. 2.4.1 Charakteristikakatatymněimaginativnípsychoterapie ..................................... 2.4.2 Prácesimaginacemiuvysokoškolskýchstudentů:motivy,zkušenosti,možnostivyužití ..... 2.5 Dlouhodobýporadenskýprocesvprostředívysokoškolsképoradny
(formulacepřípadu)/DAGMARSCHNEIDROVÁ ................................................. 2.6 Shrnutí .......................................................................................... 2.7 Literatura ....................................................................................... 3.1 Kariérovéporadenstvívhistorickémvývojiajehorolevsoučasném
vysokoškolskémporadenství/BEÁTAKRAHULCOVÁ ........................................... 98
3.1.1 Stručnáhistoriogra�iekariérovéhoporadenství ............................................. 98
3.1.2 Celoživotníkariérovéporadenství .......................................................... 100
3.1.3 Roleceloživotníhokariérovéhoporadenstvípřivolbě,vprůběhuapoukončení
vysokoškolskéhovzdělávání................................................................ 100
3.2 Novákariéraakariérníporadenství/IVAKIROVOVÁ........................................... 102
3.2.1 Nástinproblematiky ....................................................................... 102
3.2.2 Tradičníkariéra ............................................................................ 102
3.2.3 Novákariéra ............................................................................... 103
3.2.4 Kariérníporadenstvíakariérníkoncepce ................................................... 105
3.3 Uznáváníneformálnězískanýchkompetencíkariérovýchporadců/ZUZANAFREIBERGOVÁ .. 107
3.3.1 Uznáváníneformálníhovzdělávání ......................................................... 107
3.3.2 Uznáváníneformálníhovzděláváníkariérovýchporadců .................................... 108
3.3.3 Rámcovátématahodnoceníkompetencíkariérovéhoporadenství–metodikaIMPROVE ..... 110
3.4 Rozvojprofesníkariéry–novývýukovýpředmětnaVŠEPraha/LENKAMALINOVÁ .......... 116
3.4.1 Záměrprojektu ............................................................................ 116
3.4.2 Přípravapředmětu ......................................................................... 117
3.4.3 Plánrealizacevýuky ....................................................................... 119
3.4.4 Ukončeníkurzu ............................................................................ 122
3.5 Shrnutí .......................................................................................... 123
3.6 Literatura ....................................................................................... 123
4.1 Pro�ilamerickéhostudenta:Studijníporadenstvíastudiumvzahraničí/EVAECKERT ....... 128
4.1.1 Americkévysokoškolskévzdělávání ........................................................ 128
4.1.2 Akademicképoradenství ................................................................... 130
4.1.3 Studiumvzahraničí ........................................................................ 131
4.2 Studentinacestě–studijníporadenstvívoblastimobilit/LUDMILASVOBODOVÁ............. 132
4.2.1 Informačníetika ........................................................................... 133
4.2.2 Metodyatechnikyprácepřiposkytovánístudijního(obzvláštěmultikulturního)
poradenství ................................................................................ 136
4.3 Studentiradístudentům–rozvojvzájemnéhoporadenstvínaUniverzitěKarlově
vPraze/LUKÁŠKRUPIČKA ...................................................................... 138
4.3.1 FormyvysokoškolskéhoporadenstvínaUKvPraze ......................................... 138
4.3.2 Perspektivytutoringujakonovéformyporadenství ......................................... 139
4.3.3 Cílováskupinaazdůvodnění ............................................................... 139
74
74
77
79
79
80
81
84
85
87
88
93
94
3 Kariérní poradenství ............................................................................. 97
4 Studijní poradenství a mobility ................................................................ 127
6
4.3.4 PůsobnoststudentskýchtutorůvrámciUK ................................................. 140
4.3.5 Aktéřiajejichrole.......................................................................... 140
4.3.6 Harmonogramčinností..................................................................... 141
4.4 Shrnutí .......................................................................................... 141
4.5 Literatura ....................................................................................... 142
5.1 Quovadispřístupnévysokoškolskévzdělávání?/LIBORNOVOSAD ............................ 144
5.1.1 AktuálnísituacevporadensképodpořestudentůspostiženímaSVP ........................ 144
5.1.2 Strategickéakoncepčníaktivityvoblastizpřístupňovánívysokýchškol ..................... 145
5.1.3 Významporadensképráceajejíaktuálnídilemata .......................................... 147
5.2 Studentisdyslexiínavysokýchškolách–analýzadiagnostickéhoprocesu/
OLGAZELINKOVÁ ................................................................................ 150
5.2.1 Diagnostikadyslexieustudentůvysokýchškol.............................................. 150
5.2.2 Testovábaterie............................................................................. 150
5.2.3 Využitítestovébateriepřidiagnosticestudentůvysokýchškol .............................. 151
5.2.4 Výsledkyvyšetření ......................................................................... 152
5.2.5 PoznatkyzkonferencevAnglii ............................................................. 152
5.3 ZměnyvsebepojetíznevýhodněnýchaostatníchstudentůUHKjakovýsledek
jejichřízenévzájemnéinterakce/KATEŘINAJUKLOVÁ,MONIKAULRICHOVÁ,
LUCIEMISAŘOVÁ................................................................................. 153
5.3.1 Popisprojektu ............................................................................. 154
5.3.2 Průzkumnéšetření–metodaavýsledky .................................................... 155
5.4 Akademickáfarnostjakonástrojpastoracestudentů/VLADIMÍRSLÁMEČKA ................. 160
5.4.1 Odhistorieposoučasnost .................................................................. 160
5.4.2 Pastoracevysokoškolskýchstudentůvčeskýchzemích ..................................... 161
5.4.3 Pastoracevysokoškolskýchstudentůvzahraničí ............................................ 162
5.4.4 Speci�ikatechniky.......................................................................... 163
5.4.5 Zhodnocení ................................................................................ 164
5.5 Shrnutí .......................................................................................... 165
5.6 Literatura ....................................................................................... 165
5 Speciální poradenství ............................................................................ 143
6 Anotace........................................................................................... 169
7 Anotation ........................................................................................ 177
8 Seznam tabulek ................................................................................. 185
9 Seznam obrázků ................................................................................ 185
10 Seznam autorů .................................................................................. 186
7
8
Úvod
VysokoškolsképoradenstvímávČeskérepublicepoměrnědlouhoutradiciavprůběhujehotéměřstoletéhistoriesenejenrozvíjelo,aleměnilasesamozřejměijehopodoba.
Ipřesjehodlouholetývývojsevšakstálepotýkásnesystémovostí,srůznoumíroupodpory
ze strany vedení vysokých škol a nejistým �inancováním. To, čím je vysokoškolské poradenstvínejvíceovlivňovánoaformovánodnes,jesamozřejměprobíhajícíBoloňskýproces,
konceptceloživotníhoučeníakonceptvzděláváníaučenízaměřenéhonastudenta.Tysseboupřinášejízměnyvevstupníchivýstupníchnárocíchkladenýchnastudenty,ataké„jiné“
vysokoškolskéstudenty.Aprávěnatyto,aleijinézměny,musívysokoškolsképoradenství
reagovat.
KolektivautorůtvořenývysokoškolskýmiporadcipracujícíminavysokýchškoláchvČeskérepubliceavzemíchEvropskéunie,aleidalšímiodborníkyzainteresovanýmivproblematicevysokoškolskéhoporadenství,bylAsociacívysokoškolskýchporadcůosloven,abypopsal
ashrnulaktuálnítrendyvoblastivysokoškolskéhoporadenství.
Složení autorského kolektivu umožnilo zaměřit se nejen na současný stav vysokoškolského poradenství, ale umožnilo také přinést na situaci pohledy z různých stran – jednak
z hlediska aktuálních novinek v oblasti vysokoškolskéhoporadenství,kterésouvisísřešením různých projektů a sdílení jejich výstupů, ale i globální náhled v historickém a širším
kontextunadanouoblast.Umožnilotakézaměřitsenarůznéformyporadenství–kariérní,
studijní,psychologické,multikulturníčiporadenstvíprostudentysespeci�ickýmipotřebami.
Vzniklatakmonogra�ie,kteránabízíkomplexnípohlednaaktuálnísituacivevysokoškolském
poradenstvízmnohastranaúhlůpohledů,kterásemůžestátpomocníkemprorozhodovací
procesy,stanovovánícílůaplánováníkonceptůvysokoškolskéhoporadenství,iinspiracípro
pracovníky,kteřísevrámcivysokoškolskýchporadenaporadenskýchcenterkaždodenněse
studentysetkávajíapracujísnimi.
Monogra�ie vznikla s cílem zajistit přenos zkušeností a tím vytvářet možnost pozitivně
ovlivňovatdalšírozvojvysokoškolskéhoporadenstvíivysokoškolskéhovzdělávání.Jedním
zjejíchzáměrůjeiniciovánídiskuseorolivysokoškolskéhoporadenstvívprocesureformy
vysokoškolskéhovzdělávánívČeskérepublice.Nabídnoutchcetakénovépohledy,podněty
akonkrétníinformacezdanéproblematiky.Současnásituaceporadenstvínavysokýchškolách v naší republice, zejménaurčitá nedoceněnost,nedostatečnásystémovost,odtrženost
jednotlivých pracovišť a malá vzájemná komunikace, jsou stavem, který by měl postupně
směřovatkpozitivnímzměnám.Přepokládáme,žetentocíljespolečnývětšiněpracovníkůve
vysokoškolskémporadenství.Doufáme,žerozmanitostakomplexnostmonogra�ieposkytne
čtenářůmpotřebnéodpovědiipodnětykdalšípráci.
9
AKTUÁLNÍ PROBLÉMY VYSOKOŠKOLSKÉHO PORADENSTVÍ
Monogra�iejerozdělenadočtyřhlavníchkapitol.PrvníznichsevěnujesamotnémuzasazenívysokoškolskéhoporadenstvídokontextuBoloňskéhoprocesuakoncepceceloživotního
učení.Vymezujehlavnípojmyanázvoslovíauvádítakčtenáředoširšíchsouvislostíaktuální
situacevevysokoškolskémporadenstvívČR.Nastiňujeproblémy,sekterýmisevysokéškoly
čifakultyposkytujícíporadenskéslužbypotýkají,diskutujeproblematikuhodnoceníkvality
poradenských služeb a standardy poradenské práce, představuje vybrané projekty řešené
vsoučasnédoběvoblastivysokoškolskéhoporadenstvíaseznamujenássjejichvýstupy.
Vdruhékapitolejeprezentovánaširokáškálazdrojů,aťteoretickýchkonceptůčiaplikačníchpřístupůrůznýchpsychologickýchškol,zekterýchlzevevysokoškolskémporadenství
čerpat.Představenyjsouvnírůznéformyametodyprácesvysokoškolskýmistudenty–individuálníiskupinovékoučování,nácvikrůznýchrelaxačníchtechnikčidlouhodobýporadenskýprocesvprostředívysokoškolsképoradny.
Třetíkapitolajevěnovánakariérnímuporadenství,navybranéaspektystudijníhoporadenstvíanaoblastmobilitsezaměřujekapitolačtvrtá.Představenyjsouvnímetodypráce
s novými studenty, speci�ika multikulturního poradenství a podpora mobilit studentů. Poslední pátá kapitola se dotýká problematiky speciálního poradenství na vysokých školách
–poradenstvíprostudentyspostiženímčispeci�ickýmiporuchamiučení.
Publikaceodpovídánacelouřaduotázek,dalšísoučasněaletakénastiňuje.Pokudsestanepodnětemavýzvounejenproty,kdoslužbyvysokoškolskéhoporadenstvíposkytují,ale
iproty,kdoopodmínkáchakonceptechvysokoškolskéhoporadenstvínavysokýchškolách
rozhodují,splnilasvůjúčel.
Zakolektivautorů
10
JanaČihounková
1
Aktuální trendy
ve vysokoškolském
poradenství
11
1.1 Trendy v rozvoji vysokoškolského vzdělávání v ČR
na pozadí evropského (globálního) vývoje
VĚRA ŠŤASTNÁ
1.1.1 Vývoj v Evropě
Boloňský proces v uplynulém období
Boloňskýprocesmákořenyvevývojivysokoškolskýchsystémůevropskýchzemívedruhépolovině20.století.Hledáodpovědinaotázky,kteréjsouspolečnéceléřaděevropských
zemí.JehovznikunapomohlouvolněnípolitickésituacevEvropěnapřelomu80.a90.let.
Poprvévobdobípo2.světovéválcetytozměnyumožnilyskutečněceloevropskouspolupráci.BylomožnénavázatnainiciativyEvropskékomisez80.let,zejménanaakčníprogramy
provýzkumapromobilituvysokoškolskýchstudentůaučitelů,znichžnejvětšípopularitusi
získalprogramErasmus(1987).Tensevroce1997,jižjakopodprogramprogramuSocrates,
otevřelitehdejšímkandidátskýmzemímEvropskéunie.
Silnědiverzi�ikovanéačastonekompatibilnínárodnísystémyvEvropěvšakbylymobilitámstudentůspíšenapřekážku.ProjejíusnadněníprotovzniklvrámciprogramuErasmus
novýnástroj,kterýměluznánípředchozíhovzděláníivzdělánízískanéhovzahraničízjednodušit,atoEvropskýkreditovýtransferovýsystém,ECTS.Tentosystémbylpozdějipřejat
doBoloňskéhoprocesuaplnýpotenciáltohotosystémusejednotlivévysokéškolystáleučí
využívat.
Dalšímdůležitýmmomentembylvroce1997podpis„Úmluvyouznáváníkvali�ikacíve
vysokém školství v evropském regionu“1, kterou dodnes podepsala a rati�ikovala většina
evropských zemí, a která je důležitá zejména pro její nový přístup k uznávání vzdělávání.
PodepsánabylavLisabonu,protojeznámápodnázvemLisabonskáúmluvaouznávání.Po
procesechnostri�ikacečihledáníekvivalencemezijednotlivýmistudijnímiprogramy,podle
Lisabonskéúmluvymádosaženévzděláníbýtposuzovánojakocelek,auznáno,pokudnebyly
mezinímapodobnýmdomácímprogramemshledánypodstatnérozdíly.
Boloňskýprocestedymohlazačalstavětnazměnách,kteréumožnilopolitickéuvolnění,
nazkušenostechanástrojíchzískanýchzevropskýchprogramůanastandardech,kterébyly
kdispozici.VBoloňskédeklaraci(1999)bylapředstavenanovávize,kterásesnažilavyužít
jakkonkrétní,technickénástrojevyvinutévrámcievropskýchprogramůtakprořadustátů
jižtehdyprávnězávaznouLisabonskouúmluvuouznávání.
Tzv.Boloňskoudeklaraci(1999)podepsalo29signatářůreprezentujících25státůEvropy.Nazákladěotevřenéspolupráceaspolečnéhohledánířešení,defactonazákladě„gentlemanské“dohodysvýchministrů,signatářskéstátyvýrazněreformovalyastálereformujísvé
systémyvysokoškolskéhovzdělávání.Početzemí,kterésekreformámpřipojily,sepostupně
rozrostlnasoučasných47.Nesmírnědůležitéje,žesekBoloňskémuprocesupřihlásilyvysokéškolyajejichstudenti,poprvéo�iciálněvroce2001nakonferenciministrůvPraze,adali
1
Úmluva č. 165 RE /UNESCO, tzv. Lisabonská úmluva o uznávání.
12
1 AKTUÁLNÍ TRENDY VE VYSOKOŠKOLSKÉM PORADENSTVÍ
jasněnajevo,žejejchtějívýznamněovlivňovat,neboťjedinětakmohouzměnyimplementovatanéstzaněodpovědnost.2Postupněsepřidávalydalšízainteresovanéskupiny.Velmi
pozitivnějeBoloňskýprocesvnímánivmimoevropskýchzemích.
JižvdobězroduBoloňskéhoprocesubylozřejmé,žepůjdeoprocesdynamický,kterýse
budevyvíjetběhemsvéimplementacedále.Procesjenejčastějispojovánsnověstrukturovanýmstudiem,tedybakalářskýmananějnavazujícímmagisterským.Tytoprogramynahradilydlouhé,zpravidlapětiletémagisterskéstudium.VČeskérepublicemůžebýtakreditace
udělenadlouhémunedělenémumagisterskémustudijnímuprogramupouzetehdy,vyžaduje-litocharakterstudia(vizzákonovysokýchškolách3,§46).Poabsolvovánímagisterského
studijníhoprogramupaklzepokračovatvdoktorskémstudiu.Strukturovanéstudiumana
nějnavazujícídoktorskéstudijníprogramyvytvořilyběhemuplynulédekádyzákladyspolečné architektury Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání. Ta je kodi�ikována
vzastřešujícím„Rámcikvali�ikacíproEvropskýprostorvysokoškolskéhovzdělávání“,kterýpřijaliministřinakonferencivBergenu(2005).ObdobněbylypřijatynakonferencivBergenu
společnéprincipyametodickénávodyproustavenínárodníchsystémůzabezpečeníkvality,
známé jako „Evropské standardy a směrnice pro zabezpečení kvality“ („European Standards
andGuidelinesforQualityAssurance”–ESG).Tytospolečnéstrukturyjsoudiskutoványnaceloevropskéúrovni,ministřipřijímajíspolečnéprincipy,implementacepakprobíhánanárodníčipřímouniverzitníúrovni.Mezispolečnénástrojeproimplementacistrukturálníchzměn
patřízejménavýšezmíněnýEvropskýrámeckvali�ikacíanárodnírámcekvali�ikacíčiEvropskéstandardyasměrniceprozabezpečeníkvality.DálebylrozpracovánEvropskýkreditový
systém,kterýzavedljedinoujednotkuproměřenístudijnízátěževceléEvropě–kreditECTS.
Všichniabsolventidostávajístandardizovanýdodatekkdiplomuadrtivávětšinačlenských
státůBoloňskéhoprocesurati�ikovalaLisabonskouúmluvuovzděláváníapod.
Změny paradigmatu
NicméněBoloňskýprocesjemnohemsložitějšíavedenejenomkezměnámstrukturálním,alekezměnámceléhoparadigmatuvysokoškolskéhovzděláváníavdůsledkutoho
vysokoškolskýchsystémůijednotlivýchvysokýchškol.ZměnyvsystémechvzdělávánívjednotlivýchzemíchEvropymělyněkteréspolečnéjmenovatele,zanejdůležitějšíznichlzepokládatrozvojspolečnosti,kterásměřovalaasměřujekespolečnostiznalostí,demokratizaci
společnostiaprohlubujícíseglobalizacineboalespoňinternacionalizaci.Důsledkemprvého
adruhéhoaspektuje,žepožadavekpovysokoškolskémvzdělávánídramatickyrostladošlo
takkmasi�ikacivysokoškolskéhovzdělávání,důsledkemglobalizace(internacionalizace)je
zvyšujícíseinterakcemezizeměmiijednotlivýmičástmisvěta,vdůsledkuekonomickékrizeovlivňovanástálevícefaktoremvolnésoutěže,kterámázanásledeksnahupozvyšování
konkurenceschopnosti.Globálnísoutěž,avjejímdůsledkunedostateklidskýchi�inančních
zdrojů,tlačíuniverzitydochování,kterédosudbylovyhrazenospíšepodnikůmabýváněkdy
nazýváno„akademickýmkapitalismem“.
2
3
Většina vysokých škol reformy přijala za své, nicméně vysoké školy v Evropě žijí v poslední dekádě v neustálých
změnách. Začínají se proto ozývat oprávněné hlasy, které varují před dalšími a dalšími změnami a nabádají
k tomu, aby byl ponechán čas, kdy bude možno zaměřit se na skutečné naplňování cílů těchto změn, např. dotáhnout kurikulární reformu hnanou nejen restrukturalizací studia, ale zejména změnami ve společnosti, a úzce
ji provázat se vznikajícími národními soustavami kvalifikací, apod.
Zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
13
Prouniverzityvšakokamžitáefektivitanemusívůbecznamenatvdlouhodobějšímhorizontuúspěchakonkurenceschopnost.Vtlaku,kterémujsouvystaveny,nesmějívysokéškoly
opomíjetvšeobecnědiskutovanéoblastisvýchčinností,jakýmijepřípravanapovolání,rozvojjedince,rozvíjeníaudržováníoborů,aleanivypořádánísesjejichprolínánímapřeskupováním.Smasi�ikacívzdělávánísestávajíivysokéškolyvdalekovětšímířeodpovědnéza
výchovusvýchposluchačů.Ajetutakéto,coplnilyuniverzityodjakživa–býtodpovědnévůči
společnostivdlouhodobémhorizontujejíhovývojeakritickyhodnotit,kamsměřujeakam
bysměřovatměl.4
NeméněvýznamnýmfaktoremvČeskérepubliceivdalšíchevropskýchzemíchjedemogra�ickýpokles.Sklesajícímidemogra�ickýmikřivkamimusívysokéškolyvevropskýchzemíchsoutěžitodomácístudenty.Jsouvšaknucenyvstoupitdosoutěžeozahraničnístudenty,
atonejenvrámcisvézemě,aleceláEvropajakokontinentchceuspětvzhledemktradičně
úspěšnýmčástemsvětajakojeSeverníAmerikaneboAustrálie.JealenutnopočítatisAsií
– Japonskem nebo Jižní Koreou a v současné době vyrůstá tvrdá konkurence i v rozvojovýchasijskýchzemích,zejménaIndiiaČíně.Tradičníuniverzityjsounavícnucenysoutěžit
ostudentyivýzkumnégrantysesoukromýmispolečnostmi.Atytotrendybudouurčitědo
budoucnapokračovataještěvíceseprohlubovat.Zároveňbudedobudoucnanutnopravděpodobněpočítatsdalšívlnouekonomickékrize.
Celoživotní učení a učení zaměřené na studenta
Zatímco dříve se soustředily vysoké školy na čerstvé absolventy s úplným středoškolskýmvzděláváním,vzhledemkvýšeuvedenýmaspektům,zejménademogra�ickémuvývoji,
požadavkůmrychleseměnícíhotrhupráce,aleiekonomickésituacimusívsoučasnédobě
reagovatinapožadavkystaršíchuchazečů,většinouzaměstnaných.Jejichsnahoujerozšířit
sičizískatnovoukvali�ikaci–aťjižúplnounebodílčí5.Vesrovnánísčerstvýmiabsolventy
středníhovzdělávánívyžadujíjinépodmínky,majíjináočekávání,jinéstudijnípředpoklady,
zkušenostiapod.,apřesto,žeotomtotrendusehovoříjižvícenežjednodesetiletí,odroku
2000vrámcipolitikyEvropskéunie6,odr.2001vBoloňskémprocesu,vroce2002vydal
VýborministrůčlenskýchzemíRadyEvropydoporučeníovysokoškolsképoliticevoblasti
4
5
6
Opět máme různé aspekty poslání vysokých škol formulovány hned v §1 úvodního ustanovení zákona o vysokých školách:
„Vysoké školy jako nejvyšší článek vzdělávací soustavy jsou vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého
poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji
společnosti tím, že:
a) uchovávají a rozhojňují dosažené poznání a podle svého typu a zaměření pěstují činnost vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost,
b) umožňují v souladu s demokratickými principy přístup k vysokoškolskému vzdělání, získání odpovídající
profesní kvalifikace a přípravu pro výzkumnou práci a další náročné odborné činnosti,
c) poskytují další formy vzdělávání a umožňují získávat, rozšiřovat, prohlubovat nebo obnovovat znalosti
z různých oblastí poznání a kultury a podílejí se tak na celoživotním vzdělávání,
d) hrají aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských a etických otázkách, při pěstování kulturní rozmanitosti
a vzájemného porozumění, při utváření občanské společnosti a přípravě mladých lidí pro život v ní,
e) přispívají k rozvoji na národní a regionální úrovni a spolupracují s různými stupni státní správy a samosprávy, s podnikovou a kulturní sférou,
f) rozvíjejí mezinárodní a zvláště evropskou spolupráci jako podstatný rozměr svých činností, podporují společné projekty s obdobnými institucemi v zahraničí, vzájemné uznávání studia a diplomů, výměnu akademických pracovníků a studentů.“
Ti první bývají nazýváni studenty hledajícími svoji druhou příležitost („second chance students“) a ti druzí jsou
účastníky dalšího profesního vzdělávání („continuing professional development“).
Evropská komise vydala Memorandum o celoživotním učení, všechny členské státy zpracovaly své strategie celoživotního učení.
14
celoživotníhoučení,veskutečnostisestalovelmimálo.Jetozásadnízměna,kteráteprvečeká
většinuvysokýchškolvČeskérepubliceivEvropěakterámusíbýtdoprovázenavětšímzaměřenímučeníavýukynastudenta(tzv.„student–centredlearning“).Nejprvejevšaktřeba
sivyjasnit,coznamenákonceptceloživotníhoučení(„lifelonglearning“)akonceptvzdělávání
aučenízaměřenéhonastudentaprojednotlivévysokéškoly.
Vsoučasnédobějsouobakonceptychápányrůznýmiaktéryvelmiodlišně,častojenom
jakokurzydalšíhoprofesníhovzdělávání(„continuingprofessionaldevelopment“)čiprogramy
vdistančníakombinovanéforměprouchazečehledající„druhoupříležitost“(„secondchance
students“).Obojíjejistěsoučástíceloživotníhoučení,nicméněcelýkonceptjesložitější.Celoživotníučeníjetřebachápatnikolivjakoceloživotnívzdělávání,jakjejde�inujestávajícízákon
ovysokýchškoláchnebodokoncedalšíprofesnívzdělávaní(„continuingprofessionaldevelopment“),případnějakozájmovéstudium,kterévesměsnevedekvysokoškolskémudiplomu,
nýbržtak,jakjejnapř.vymezujeKomunikéministrůzodpovědnýchzavysokéškolstvízLovaně
(2009).„Celoživotníučenízahrnujezískáváníkvali�ikací,rozšiřováníznalostíaporozumění,získávánínovýchdovednostíakompetencíčiobohaceníosobníhorůstu.Celoživotníučeníznamená,
žekzískáníkvali�ikacemohouvést�lexibilnívzdělávacícesty,včetněstudiasčástečnoustudijní
zátěží,nebojilzezískatnazákladěpracovníchzkušeností.“Vpraxipůjdeovytvořenítakové
nabídkystudiaapříležitostíkučení,kteréuspokojírůznéposluchače,srůznýmischopnostmi, zkušenostmi, počáteční úrovní, ambicemi a očekáváním, včetně dospělých, kteří hledají
prvnínebodalšíkvali�ikacičisijenomchtějíprohloubitneborozšířitsvédosavadnívzdělaní.
Prakticky nově pro mnoho evropských zemí, Českou republiku nevyjímaje, k tomu přibude
iuznávanípředchozíhovzdělaní–včetnětohodosaženéhomimovysokouškolu,neformálníhovzděláváníainformálníhoučenízaloženéhonazískánízkušenostívpraxi.Vsoučasnédobě
všaknenívyjasněnoanito,jakprostudijníúčeluznatpředchozívzděláníformální,alenikoliv
získanénavysokéškole,např.připřechoduzvyššíodbornéškolynavysokouškolusobsahověpříbuznýmbakalářskýmstudijnímprogramem.Budetřebanaplnitnásledujícíbonmot
(svyužitímanglickéterminologie)–„lifelonglearning“musíbýtdoprovázenoodpovídajícími
podmínkamipro„lifelongrecognition“.Neznamenáto,žekaždávysokáškolamusíobsáhnout
požadavkyprovšechnycílovéskupiny,alemusísinaléztsvémístoade�inovatvezměněných
podmínkáchsvojezaměření.Pomocievropskýmuniverzitámvyvinoutsvéstrategiesohledem
naceloživotnípřístupkučeníavzděláváníbymohla„Chartaceloživotníhoučení“připravená
Evropskouasociacíuniverzit(EUA).Jejínávrhjevsoučasnédobědiskutován.
Učenízaměřenénastudentajenedílnousoučástítakovéhotopojetí.Jetopřístupkučení,
kterývzásaděsouvisískonstruktivistickýmiteoriemiučení,ajejimipodporovaný.Neníto
tedyžádný„vynález“Boloňskéhoprocesu,alepřístup,kterýjedatovánodpočátku20.století.
KtomutokonceptuvýznamněpřispělijižteoreticijakoJohnDewey,JeanPiaget,aLevVygotsky,jejichžspolečnáprácesezaměřilanato,jaksestudentiučí.
Učenízaměřenénastudentajetedypředevšímuvedenímstudentůdocentravzdělávacího
procesu.Klíčovéprotytozměnyjepředpoklad,žestudentibudouaktivněspoluvytvářetsvé
vlastníučení.Jecharakterizovánoinovativnímimetodamivýukyscílempodpořitvzájemnou
komunikacimeziučiteliaostatnímistudentyaberestudentyjakoaktivníúčastníkysvého
vlastníhoučení.Učiteljiž„tradičně“nepřednáší,alestávásefacilitátorem.Principy,nakterýchjezaloženoučenízaměřenénastudenta,jsouobsaženyvceléřaděpublikací.Vpublikaci
(Leaetal.,2003),str.322jsoushrnutytakto:
⊳ učeníjeaktivnínepasivnípřejímáníinformací;
⊳ důrazjenahloubceaporozuměnínaučenému;
⊳ studentpřejímávětšíodpovědnost(responsibilityandaccountability);
15
⊳ učícísezískáváautonomii;
⊳ meziučitelemastudentemjevzájemnáinterakce;
⊳ vztahučiteleastudentajecharakterizovánvzájemnýmrespektem;
⊳ re�lexivnípřístupkvýuceaučeníjakzestranyučiteletakžáka.
O’Neil(2005)vesvémčlánkudáleuvádí,žeklíčovározhodnutíotom,cosebudeučit,činí
studentpodohoděsesvýmvyučujícím.
Učení zaměřené na studenta oproti obsahu zdůrazňuje osvojené znalosti, dovednosti
akompetence,tedy„výsledkyučení“(„learningoutcomes“)apodporujerozvojpřenositelnýchdovedností,jakýmijsouřešeníproblémů,kritickémyšleníare�lexivnímyšlení.
Důležitým nástrojem, který může napomoci lepšímu porozumění celoživotnímu učení
ivětšímuzaměřenínapožadavkystudentů,zejménavětšítransparentnostirůznýchpodmínekacestzískánírůznýchkvali�ikací,jsourámcekvali�ikacínaevropskéinárodníúrovni.
Tentosystémumožnísnazšíuznávaníkvali�ikacízaloženénavzájemnémporozuměnízískanýmznalostem,dovednostemikompetencím(tedyvýsledkůmučení)přizohledněnípředchozíhovzdělaníiučení.Uplatněníjednotnémetodikypropopisnejencelýchprogramů,ale
ijejichucelenýchčástí,modulů,kurzůapod.,umožnívysokýmškolámvytvořit�lexibilnější
strukturustudijníchprogramů.Navíc,budou-limoduly(kurzy)dobřenastaveny,umožnísystémjejichcerti�ikaci,aťjižproúčelyzaměstnaníčidalšíhostudia.
Priority Boloňského procesu pro období 2010–2020
Vroce2010bylvyhlášenveVídniaBudapeštiEvropskýprostorvysokoškolskéhovzděláváníarokpředtímpřijaliministřivLovanipriorityBoloňskéhoprocesupronadcházející
období,doroku2020.Motemceléhoprocesuprototodesetiletíjevysokákvalitaaexcelence
vevšechčinnostechvysokýchškol,tj.odvýukypřesvýzkumavývoj,služburegionuapod.,zároveňvšaksdůrazemnasociálníaspektyakulturnírozvojspolečnosti.Lovaňskékomuniké
ministrůstanovilodesetprioritníchoblastí:
⊳ Sociálníaspekty–rovnýaspravedlivýpřístupkestudiu,alezároveňivětšíúspěšnostvjehoukončování;
⊳ Celoživotníučení;
⊳ Zaměstnatelnost;
⊳ Učeníorientovanénastudentaavýukanavysokýchškolách;
⊳ Vzdělávání,výzkum,inovaceajejichpropojenísevzdělávacíčinností;
⊳ Mezinárodníotevřenost;
⊳ Mobilita;
⊳ Vícerozměrnénástrojeprozajištěnítransparentnosti7;
⊳ Sběr(kvalitních)dat;
⊳ Financování.
Výšeuvedených10prioritbysespolusklíčovýmibodynovéhostrategickéhorámcepro
evropskouspoluprácivoblastivzděláváníaodbornépřípravyvEUmělostátdůležitouinspiracíprorozvojjednotlivýchvysokoškolskýchsystémůvpříštímobdobí.Mobilitajejediná
7
Rostoucí komplexnost vysokoškolských systémů, ale i jednotlivých institucí, které se tak stávají pro studenty,
zaměstnavatele a další uživatele méně srozumitelné, vyvolává snahu tento pohled všem uživatelům a nakonec
i vysokým školám samotným usnadnit. F. van Vught a D. F. Westerheijden vymezují pojem „nástroje pro transparentnost“ jako zastřešující termín pro takové nástroje, které vznikly a které přinášejí informace o zaměření, úsilí
a výsledcích činností vysokých škol (van Vught & Westerheijden 2010). Patří sem systémy pro zabezpečení kvality, evropské a národní rámce kvalifikací, evropské kredity, dodatek k diplomu, ale i klasifikace či různé rankingy.
16
oblast,vekterébylstanovenspolečnýbenchmark–„vroce2020bymělomít20%absolventů
vEHEA8možnoststrávitčástsvýchstudiíneboodbornépřípravyvzahraničí“.Prooblast�inancováníseministřipřihlásilikveřejnéodpovědnosti,stvrdili,že„veřejné�inancovánízůstává
hlavníprioritou,kterámázajistitrovnýpřístupadalšíudržitelnýrozvojautonomníchvysokoškolskýchinstitucí(Lovaňskékomuniké2009).VoblastivysokéhoškolstvípokrývátutooblastagendaEvropskékomisenazývaná„Modernizaceuniverzit“.NováKomunikaceEvropské
komisekModernizacivysokéhoškolstvíbudepřestavenavzáříletošníhoroku(2011).
Vícerozměrné nástroje pro zajištění transparentnosti
ve vysokoškolském vzdělávání
Vreakcinaměnícísesystémyvysokoškolskéhovzděláváníiměnícísevysokoškolskéinstituceanajejichrostoucíkomplexnostbylyvyvinutyspolečnénástroje,kterémajízajistit,
abyvšichni,kdochtějídosystémůvysokoškolskéhovzdělávánívstoupit,mělytransparentní
informaceotom,jakévzděláníkteráinstituceposkytuje,apokudmožnotéžvjakékvalitě.
Souhrnnějsounazýványnástrojiprotransparentnost.MeziněbezesporupatřínástrojerozvíjenévrámciBoloňskéhoprocesu–systémyzabezpečeníkvality,kvali�ikačnírámce,aleikredityECTSnebododatekkdiplomu.
Nicméněexistujíidalšínástrojeprotransparentnost,jižvýrazněkontroverznějipřijímané,atoklasi�ikacearankingy.Zejménarankingůjecelářada.Jejichcílemjezměřitkvalitu
instituceaposkytnoutstudentům,vysokýmškolám,zaměstnavatelůmavšemdalšímzájemcůminformaceotom,jakjekteráškolakvalitní.Mezinimilzerozlišitnaty,kteréshrnujívýkoninstitucídojednohočíslaavytvářejíjakésižebříčky,pravděpodobněnejznámějšíjetzv.
Šanghajskýranking(ARWU–AcademicRankingofWorldUniversities)neboWorldUniversityRankingorganizovanýčasopisemTimesHigherEducation,jinéjsoumultidimenzionální,
zkoumajíinstitucezvícestránekajejichkvalituměřívkaždéoblastičinností.Takovýmje
např.rankingorganizovanýněmeckýmCHE–Centremprorozvojvysokéhoškolství.Nasvětěje
zhruba17000vysokýchškol,(Rauhvargers2011)9.Mohlobysetedyzdát,žerankingjednodušeukáže,kteréinstitucejsoukvalitní.Iprotosirankingyzískalyvýraznoupozornoststátů
(vlád),univerzit,studentů,velkých�irem.Atoipřesto,žepokrývajípouzezlomeksvětových
vysokýchškol.Nížeuvedenýobrázekukazuje,jakmaláčásttoveskutečnostije.
Obr. 1: Ranking na univerzitách
Universities inside league table
Universities ranked but
not included in tables
Other universities
Zdroj: Převzato z publikace (Rauhvargers, 2011), str. 13
8
9
Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání.
„Global University Rankings and Their Impact“.
17
VŠanghajskémrankingujeuváděno500univerzit,cožpředstavujeasi3%institucí.TimesHigherEducationpublikovalvloňskémrocepouzevýsledky200univerzit(asi1,2%),za
rok2010plánujepublikovatpouzeprvých100(asi0,6%).
Publikace„Globálnírankingyuniverzitajejichdopady“azejménadr.EllenHazelkornve
svémvýzkumusezároveňzabývajítím,jakémásnahauniverzitumístitsevtomto„elitním“
klubu(setkávámesestermínem„worldclassuniversity“)následky.Podíváme-liseblížena
indikátoryužívanévnejznámějšíchžebříčcích(ŠanghajskémaTimesHigherEducation),vidíme,žesezaměřujínavýzkumnoustránkuuniverzit.Jetodůležitámisevysokéškoly,ale
není jediná. Spektrum aktivit je mnohem širší a o těch již žebříčky nevypovídají. Naopak,
vysokéškolyjsouutvrzoványvtom,žejediné,cosepočítá,jsouvýsledkyvýzkumu.Aleuspět
vevýzkumurozhodněnemůže17000vysokýchškolsrovnatelně,přestoselzedomnívat,že
významnáčástznichplníkvalitněsvéposlánívněkterézostatníchoblastí–např.vzdělávání,
přenospoznatkůatechnologiíčirozvojregionuapod.EllenHazelkorn,např.uvádí:„Navzdory
metodologickýmnesrovnalostemanemožnostizhlediskamatematického,70%institucíchce
býtmeziprvními10%nanárodníúrovnia71%meziprvními25%namezinárodníúrovni“
(Hazelkorn,2009).
Globálnížebříčkynevypovídajípřesvědčivěaniokvalitěvýzkumu.Obauznávanéžebříčky
pracujíscelosvětovýmidatabázemi(Elsevier’sScopusaWebofScience),aleanijednazdatabázínezaručujejazykovouaoborovoudiverzitu.Zásadnírolihrajípublikacevrecenzovaných
časopisech a jejich citace. Citace jsou však, jak je všeobecně známo, silně oborově závislé,
kulturaazpůsobypublikace,aleizveřejňovánídalšíchvýstupůtvořivéčinnostitaké.Vřadě
oborůmohoubýtsborníkyzkonferencístejnědůležitéjakočlánkyvimpaktovanýchčasopisech.Vhumanitníchvědáchhrajídůležitourolinapř.monogra�ie,vuměleckýchoborechpak
úplnějinéformyvýstupůnežpublikace.
EllenHazelkornvesvémvýzkumu(Hazelkorn,2009)ukazuje,jakžebříčkydeformujívysokoškolskésystémy.Např.tím,žeinstitucevelmipečlivěsledujítvorbužebříčkůastavísvůj
rozvojnacílenýchopatřeníchprozlepšenísvéhopostavení.Todělajínapř.inaúkorméně
„prestižních“oborů,investicídoúspěšnýchsoučástínaúkortěchméněúspěšných.Ještěsložitějšísituacenastane,kdyžpodobnoupolitikuzačnenastavovatstát.Doklademjsoustrategie
�inancovánívysokéhoškolství,kterébylyovlivněnyšpatnýmumístěníminstitucívglobálních
rankinzích.Přitomčastosituacianinemohouvýraznějiovlivnit.PodleEllenHazelkornexistujesuperliga25univerzitsespolečnýmicharakteristikami:univerzitajeasi200letstará,
máméněnež2500akademickýchpracovníků,méněnež25000studentů,jeatraktivnípro
úspěšnéabsolventypregraduálníhostudia,kteříchtějípokračovatvzahraničí,mávelmiselektivnípřijímacířízení,mápříjmyznadacíokolo1mld.dolarůaročnírozpočetnejméně
1,5–2mld.dolarů10.Dostatsedotétosuperligyjeprovětšinuevropskýchuniverzittéměřnemožné.Ikdyž�inančníprostředkynejsoujedinýmpředpoklademúspěšnéhoumístění,hrají
prouniverzityvprvédvoustovcečipětistovcevýznamnouroli.Protolzepovažovatzaúspěch,
kdyžsevpublikovanémžebříčkuobjevíuniverzityzezemístředníavýchodníEvropy.Např.
vŠanghajskémrankingu2011sevprvéstovceumístilapouzeMoskevskástátníuniverzita,
vedruhéstovcežádná,vetřetíUniverzitaKarlovaaPetrohradskáuniverzitaameziprvými
pětistydáleještědvěmaďarskéadvěpolskéapojednéslovinskéachorvatskéuniverzitě.
Jeprokázáno,žeinstituce,kteráselépeumísťujevžebříčcích,působípozitivněinastudentyčiovlivňujehledánízaměstnání,zejménauvelikýchanadnárodních�irem.Umístění
10
To je srovnatelné nebo dokonce i více finančních prostředků, než které rozděluje ministerstvo školství mezi
všechny české veřejné vysoké školy, které vzdělávají více než 350 tisíc studentů.
18
univerzit,kterévystudovaliuchazečiozaměstnání,vmezinárodníchžebříčcíchsledujíivelké
nadnárodní �irmy. Rankingy ovlivňují rozhodování institucí pro výběr partnerů pro spolupráci, např. při uzavírání mezinárodních dohod. Některé univerzity neuzavírají výzkumná
partnerstvísníževrankinguumístěnouuniverzitou,anižbypříslušnáosobnostnebotýmbyly
výjimečné“(Hazelkorn,2009).
ProtoEvropskákomisepodporovalavuplynulýchněkolikaletechprojekt,vjehožrámci
vzniklavícerozměrnáevropskáklasi�ikaceU-Map.Aprotopodporujeprojekt,kterýnaU-Map
navazujeakterývytvářínástrojpromultidimenzionálníranking,tzv.U-Multirank.
Evropská klasifikace U-Map
Klasi�ikace vychází z toho, že v důsledku Boloňského procesu dochází ke konvergenci
strukturystudianaevropskýchvysokýchškolách,alenadruhéstranězároveňtrvádiverzita
národních systémů terciárního vzdělávání a diverzita uvnitř těchto systémů, která se prohlubujeakterájedanárůznorodostíinstitucíajejichzaměřeníavdůsledkutohoprogramů,
kteréuskutečňují.ZákladnímprincipemU-Mapjerozdělitkonkrétníinstitucetak,abyjejich
různostbylajednodušesrozumitelná.Autořide�inovališestzákladníchcharakteristik,které
vytvářejípro�ilinstituce.Jednáseovzdělávacípro�ilinstituce(„teachingandlearningpro�ile“),pro�iljejíchstudentů(„studentpro�ile“),výzkumnézapojeníinstituce(„researchinvolvement“), zapojeníinstituce dovýměny znalostí („knowledge exchange“), její mezinárodní
orientaci(„internationalorientation“)ajejíangažovanostvregionu(„regionalengagement“).
Každázcharakteristikjerozpracovánadoněkolikavstupníchavýstupníchkvantitativních
indikátorů.
Tab. 1: Vstupní a výstupní kvantitativní indikátory
Vzdělávací profil instituce
Zaměření poskytovaných kvalifikací (profesní, akademické)
Výdaje na vzdělávací činnost
Stupeň poskytovaných kvalifikací
Rozsah oborů
Profil studentů
Počty studentů
Graduální studenti
Studenti v distanční formě
Studenti v časově rozvolněné formě studia formě studia („part-time“)
Výzkumné zapojení instituce
Akademické publikace recenzované (peer reviewed)
Další výzkumné výstupy recenzované (peer reviewed)
Profesní publikace
Absolventi doktorských programů
Výdaje za výzkum
Zapojení instituce do výměny
znalostí
Podané patentové přihlášky
Příjem z komercionalizace aktivit transferu znalostí
Kulturní aktivity
Start-up firmy
19
Mezinárodní orientace
Zahraniční studenti
Mezinárodní zdroje příjmů
Mezinárodní složení akademických pracovníků
Studenti vyslaní v mezinárodních výměnných programech
Studenti přijatí v mezinárodních výměnných programech
Angažovanost v regionu
Místní/regionální zdroje příjmů
Absolventi, kteří našli uplatnění v regionu
Studenti prvého ročníku bakalářských programů, kteří jsou z regionu
Zdroj: projekt U-Map, dostupné na http://www.u-map.eu/methodology.doc/; citace 31-3-2011
Každá instituce je tak ve výsledku popsána ve všech důležitých činnostech a umožňuje
např.seskupenípodobnýchvysokýchškolajejichpřípadnésrovnání.Jezaloženanaempirickýchdatech,neřadíinstitucehierarchicky.Neměřívýkon,alepouzezaměření.Nekategorizujeinstitucenapř.jako„výzkumné“nebo„výukové“či„profesní“.Naopakukazuje,jakrůzně
můžepro�iljednotlivýchinstitucívypadat,vizobrázekníže.
Obr. 2: Profily institucí
n výzkumné zapojení n angažovanost v regionu n vzdělávací profil n výměna znalostí n profil
studentů n mezinárodní orientace
Zdroj: projekt U-Map, www.u-map.eu
Zobrázkujepatrné,žekaždázinstitucísezapojujedosledovanýchoblastíčinnostívrůznémíře.InstituceAnapř.nenívýrazněorientovánanavýzkum,alevněkterýchsvýchčinnostechjezaměřenadoregionu,dopřenosuznalostí,podporujemezinárodníspolupráciapod.
InstituceCtéžnenízaměřenanavýzkum,jeorientovánanaregion,alenevěnujesepřenosu
znalostí,lišíseodprvétřebaipro�ilemstudentů.InstituceBsevýrazněvěnujevýzkumným
aktivitám,alezaměřujesenatéžregionálnízdrojepříjmůajejístudentiseuplatňujívregionu,máivýraznoumezinárodníorientaciapod.Okvalitěznázorněnýchaktivitvysokýchškol
všakklasi�ikacenijaknevypovídá.Podrobnějivizhttp://www.u-map.eu/methodology.doc/.
Na webových stránkách projektu jsou k dispozici dva nástroje Pro�ileFinder a Pro�ileViewer.Prvýnabídneseznaminstitucí,kteréodpovídajítěmcharakteristikám,kterésiuživatelvybral.Jetřebajichvybíratpřísněomezenémnožství,sjejichrostoucímpočtemsezmenšujemožnostnaléztporovnatelnéinstituce.Pomocídruhéhonástrojelzeporovnávatpro�ily
20
tří institucí. Předpokládá se, že za benchmark bude sloužit uživatelova vlastní univerzita.
Vsoučasnédobějsoupro�ilyinstitucízveřejněnyanonymně.Taktomubude,dokudnebude
naplněnadatabázenakritickémnožství150institucí11.
Evropský multidimenzionální ranking U-Multirank
Jak je uvedeno výše, projekt U-Multirank, podporovaný Evropskou komisí, si klade za
cílzobrazitinstitucevpestrostijejichčinností,avšakzměřitijejichvýkon.Nejprvepomocí
metodologie evropské klasi�ikace U-map roztřídí vysoké školy do srovnatelných kategorií.
Teprvepotomměřívjednotlivýchoblastechjejichvýkon.Pilotněbylvuplynulémroceřešen
rankingcelýchinstitucíadvouoborů:inženýrstvíaekonomie.U-Multirankde�inoval5rozměrůkaždéuniverzity:(jakprovíce-rozměrnýrankinginstituce,takprovíce-rozměrnýrankingproinženýrskáaekonomickástudia):výukaaučení,výzkum,přenosznalostí,zapojenído
regionálníspolupráce,internacionalizace.Pilotnífázesezúčastnilo157institucí,z57zemí,
převážnězEvropy(93zEU,15evropskýchalemimoEU,49mimoevropských).Zapojilyse
ičtyřičeskévysokéškoly12.Svýsledkypilotnífázebudeodbornáveřejnostseznámenavzávěrečnéprojektovézprávě,pravděpodobněvposlednímčtvrtletí2011.Jižnynísepřipravuje
dalšífázeprojektu,kterábymělanástrojoperacionalizovatadátkdispozicivšemzájemcům.
Každýuživatelsitakbudemociudělat„svůj“ranking,sestavit„svůj“žebříček,atotak,žesi
vybere„své“indikátoryapřiřadíjim„své“váhy.Budoudolaďoványindikátory,budeřešena
implementacevznikléhonástroje,včetně�inancování13.
Lze očekávat, že evropská klasi�ikace U-Map, stejně jako vznikající multidimenzionální
rankingU-Multirank,budouhrátvbudoucípoliticeEvropskéunievýznamnouroli.
1.1.1 Vývoj v České republice
Změny českého vysokoškolského systému
Příčinzměnnašehovysokoškolskéhovzděláváníjevíce.Důležitourolisehrálylegislativní
změnyv90.letechuplynuléhostoletí,vstupČeskérepublikydoprogramůTempus,SocratesaposlézedoProgramuceloživotníhoučení,jakoinspiraceakatalyzátorzměnfungoval
Boloňský proces, politika Evropské unie, hodnocení experty OECD apod. Nicméně zásadní
změny jsou ovlivněny celou řadou národních politických rozhodnutí. Jednalo se zejména
ovzniknovýchveřejnýchvysokýchškolnapočátkudevadesátýchlet.Záměrembyloposkytnout kvalitní vysokoškolské vzdělání v každém regionu a v každém regionu mít vysokou
školu.Dalšímstimulembylopolitickérozhodnutíootevřenívysokýchškol50%populačního
ročníku14,cílembylodátnašimmladýmlidempodmínkyvpřístupunavysokouškolu,které
bybylysrovnatelnésvyspělouEvropoučizeměmiOECD.
Důležitourolisehrályinezcelapodařenépokusyodiverzi�ikaci,aťjižinstitucionálnínebo
programovou.Vprvémpřípaděsejednaloovznikvyššíchodbornýchškolnazákladěprojektu
zlet1992/93–1995/96.Očekávalose,žeivČRvzniknealternativakuniverzitnímuvzdělání,
11
12
13
14
Podrobněji viz http://www.u-map.eu/finder.shtml .
Vysoká škola ekonomická, Vysoká škola báňská – TUO, Vysoké učení technické v Brně a Univerzita Karlova.
Více informací lze nalézt na http://www.u-multirank.eu/.
Viz Bílá kniha, 2001.
21
jakásiobdobaněmeckýchFachhochschulenčiholandskýchHBO.Nicménětentosektorzřadydůvodůočekávánínenaplnil.Vsoučasnédobějehostudentitvoříasi8%studentůvcelé
terciární sféře15 a jejich počet stagnuje či spíše klesá. Jak se bude vyvíjet do budoucna je
předmětemdiskusíařešenísehledáivrámcijednohoIPn�inancovanéhozOperačníhoprogramuVzděláváníprokonkurenceschopnost.Snahouodiverzi�ikacibylivzniksoukromých
vysokýchškol,kterýumožnilzákonovysokýchškoláchzroku1998.Tyseobjevovalypředevšímnakoncidevadesátýchletapočátkemnovéhotisíciletí.Předpokládalose,žetobudou
vysoké školy neuniverzitního typu a zaměří se bakalářské studijní programy s okamžitým
uplatněnímvpraxi.Vsoučasnédoběexistuje45soukromýchvysokýchškol,18jichposkytujemagisterskéstudijníprogramy,3sejižstalyuniverzitami.Iostatníneuniverzitnívysoké
školyvětšinouusilujíoakreditacimagisterskýchstudijníchprogramůaspíšeuniverzitnítyp
vzdělávání.Veřejnévysokéškolyneuniverzitníjsoupouzedvě,nemajívysokýpočetstudentů,
anevypadáto,žebyvznikalydalší.Programovoudiverzi�ikacimělapodpořitrestrukturalizacestávajícíchprogramůprobíhajícívrámcireforemspojovanýchsBoloňskýmprocesem,kdy
z dlouhých magisterských programů vznikaly studijní programy bakalářské a navazující
magisterské.Cílembylovytvořitnovéprogramy,neočekávalose,žedojdepouzekrozdělení
tehdejšíchprogramůnadvěčásti,cožsebohuželvřaděpřípadůstalo.Stímtosouvisíito,
kolikstudentůpokračujedálevnavazujícímmagisterskémprogramupoté,kdydosáhlibakalářskékvali�ikace.Bíláknihapřijatávládouvroce2001předpokládala,žedomagisterských
programůbudevstupovatasi50%těch,kteříukončíbakalářskéstudium.Předpokládalose,
žedojdekpřirozenédiverzi�ikaci,ževysokéškolysezaměřínajedenčidruhýstupeňstudia
alépesirozdělísvéúlohy.Nestalosetakakolem80%bakalářůpokračujevmagisterském
studiu. Navíc podíl všech poprvé zapsaných do terciárního vzdělávání se pohybuje okolo
2/3 populace odpovídající věkové kohorty. Magisterské studium je poskytováno plošně na
všechveřejnýchvysokýchškolách(svýjimkoudvouneuniverzit),bezohledunato,jakéje
poslánídanévysokéškolyijakýjejejívýkonvevýzkumuavývoji16 azároveňstímrostou
ipočtydoktorskýchstudentů.Došlokeskokovémunárůstustudentůběhemvelmikrátkého
období.Tímsestalo,ženášsystémpřestalbýtelitní,najednoumělnavstupurysysystému
masi�ikovanéhonebospíšeuniverzálního17.
De�inicetřízákladníchfází–„elitní“,„masové“a„univerzální“aodnichodvozenýchmodelůvysokéhoškolstvívycházelaprávězvelikostipřístupuaúčastipříslušnépopulacena
vysokoškolském vzdělávání. Za elitní jsou označovány systémy, do nichž má přístup méně
než25%příslušnévěkovéskupiny,zamasovéjeoznačovánovysokéškolství,doněhožmá
přístupvícenež25%améněnež50%příslušnévěkovéskupiny,zauniverzálníjsouoznačoványsystémy,donichžmápřístupvícenež50%příslušnévěkovéskupiny.Analýza,která
přiřazovalačeskévysokéškolstvíkTrowovýmcharakteristikám,vzniklavroce200818abyla
15
16
17
18
19
Terciární sektor zahrnuje vysokoškolské a vyšší odborné vzdělávání.
V roce 2000 studovalo na českých vysokých školách 190 000 studentů celkem – ve všech stupních a formách
studijních programů. V roce 2009 jenom v některé formě magisterského studijního programu studovalo 126
000 studentů. V součtu se studenty doktorských studijních programů se jednalo o téměř 152 000 studentů.
Tři základní přechodové fáze a modely vývoje vysokoškolských systémů – elitní, masový a univerzální definoval
americký sociolog Martin Trow.
Tabulka je uvedena v TROW, M. Reflections on the transition from elite to mass to universal access: forms and
phases of higher education in modern societies since WWII. In FOREST, J.J.F; ALTBACH, P.G. International handbook of higher education. Dordrecht : Springer, 2006. s. 243–280. Pro analýzu situace českého vysokého školství
viz PRUDKÝ, L.; PABIAN, P.; ŠIMA, K. České vysoké školství : Na cestě od elitního k univerzálnímu vzdělávání
1989–2009. Praha : Grada, 2010.
Tabulka naznačující přechod českého systému vysokého školství mezi jednotlivými fázemi v jednotlivých charakteristikách byla zveřejněna v materiálu MŠMT Strategický rámec vysokoškolské politiky [online]. Praha : MŠMT
ČR, 2011 [cit. 2011-05-11]. Dostupné z WWW: <http://www.msmt.cz/file/15287>.
22
Tab. 2: Trowova koncepce fází terciárního vzdělávání s vyznačením stavu českého vysokého školství
Elitní (0–25 %)
Masové (25–50 %)
Univerzální (nad 50 %)
Postoje
k přístupu
Privilegium původu
a/nebo talentu
Právo těch, kteří mají určitou
úroveň kvalifikace
Povinnost pro střední
a vyšší třídu
Funkce
vysokého
školství
Formování vědomí
a charakteru vládnoucí třídy;
příprava elit
Přenos dovedností;
příprava širších technických
a ekonomických elit
Adaptace „celé populace“
na rychlou sociální
a technologickou změnu
Kurikulum
a formy výuky
Vysoce strukturované podle
akademického a profesního
pojetí vědění
Modulární, pružné
a semistrukturované
uspořádání kurzů
Prolomení hranic a sekvencí
kurzů; prolamování mezi
sférou učení a praxe
Studentská
„kariéra“
„Sponzorování“ po ukončení
sekundárního vzdělávání;
studium bez přerušení
až do získání titulu
Růst počtu později
vstupujících do VŠ;
zvyšování míry neúspěšnosti
Velmi posunutý věk vstupu do
VŠ; rozostření hranice
mezi formálním vzděláváním
a praxí; častěji přerušované
studium
Institucionální
diverzita
a charakteristiky
Homogenita s vysokými
a jednotnými standardy;
malé komunity koncentrované
v místě studia;
jasné a neprostupné hranice
Všestranný charakter
a diferencované standardy
„Města inteligence“;
promíchání místních
a dojíždějících;
hranice nejasné a prostupné
Vysoká diverzita bez
jednotných standardů
Skupiny studujících, z nichž
někteří jen výjimečně nebo
vůbec nebydlí v kampusech;
hranice slabé nebo neexistující
Rozhodovací
mechanismy
„Athenaeum“ – malá elitní
skupina; sdílené hodnoty
a očekávání
Běžný politický proces
založený na skupinových
zájmech a stranických
programech
„Široké veřejnosti“
zpochybňují speciální
privilegia a výsady
akademické sféry
Standardy
kvality
Široce sdílené,
meritokratické
a relativně vysoké
Proměnlivé; systém / instituce
Přechod od standardů
se stává „holdingem“ různých
k „přidané hodnotě“
typů akademických aktivit
Přístup a výběr
Meritokratický úspěch
založený na výkonu
ve školním vzdělání
Meritokratické a „souhrnné“ Otevřenost, důraz na rovnost
programy k dosažení rovnosti podle skupinové příslušnosti
vzdělávacích příležitostí
(etnické, třídní apod.)
Formy
administrativy
Část úvazku akademiků
(„amatéři v administrativě“);
voleni / jmenováni
na omezenou dobu
Bývalí akademici, nyní plně
zaměstnaní administrativou;
široká a rostoucí
byrokratizace
Specializovaní odborníci;
manažerské postupy přijaté
z oblasti mimo akademickou
sféru
„Služebně starší“ profesoři
Profesoři a mladší
zaměstnanci;
rostoucí vliv studentů
Zhroucení konsensu, vnitřní
řízení neřešitelný problém;
rozhodovací procesy se
přesunují na politické instance
Vnitřní řízení
Zdroj: Převzato ze Strategického rámce vysokoškolské politiky, str. 7, obr. 3 „Trowova koncepce fází terciárního vzdělávání s vyznačením stavu českého vysokého školství“ 19
publikovánav(Prudkýetal,2010).Odtédobyprodělalonaševysokéškolstvídalšízměny,
kteréjsouvtabulcenaznačeny.Jemožnékonstatovat,žepočtystudentůjsmedosáhlifáze
univerzální, ale v ostatních charakteristikách zasahuje stav českého systému do více fází.
Vpřístupukvysokoškolskémuvzděláváníjsmejiždosáhlifázeuniverzální,vrozhodovacích
mechanismechaformamiadministrativyčizpůsobemvýběruseblížímekfáziodpovídající
masovémumodelu,vcharakteristikáchtykajícíchseobsahuvzdělávání(kurikul)aforemvýukyčistudentskékariérysenaševysokéškolstvístáleještědourčitémírypohybujevefázi
odpovídajícímodeluelitnímu.Tojesamozřejmězdrojemmnoharůznýchproblémůanapětí.
VizStrategickýrámecvysokoškolsképolitiky,str.9.
23
V důsledku toho, že se nepodařilo systém diverzi�ikovat, masi�ikace a přechod na univerzálnímodelvysokoškolskéhovzděláváníprobíhalyastáleprobíhají,jakukázaliobrázek
výše,téměřvýhradněnauniverzitnímtypuinstitucí.Svojirolibezesporusehrálametodika
�inancování, postavená na počtu studentů. Tatometodika měla opodstatněnívdoběsvého
vzniku(vdevadesátýchletech).Oprotipůvodnímu(inkrementálnímu)modelu�inancování
podporovalanárůstpočtustudentů,neboťČRzavyspělýmievropskýmizeměmivpolovině
devadesátýchletskutečnězaostávala.
Průběh a cíle současné reformy
Cílem,kterýdeklarovaloministerstvoanakterémpanujeshoda,jevybudovatotevřený,
strukturovanýaprostupnýsystém,vekterémjepropojenatvůrčíčinnostavzděláváníave
kterém mají své místo instituce různého zaměření, pokud svá poslání naplňují kvalitně.
6.února2010podepsalaministryněškolstvínovýDlouhodobýzáměrvzdělávacíavědecké,
výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol na
období2011–201520(dáleDlouhodobýzáměr).Dlouhodobýzáměrvycházízejménazdynamického nárůstu počtu studentů na českých vysokých školách, z institucionálního rozvoje
systémuvysokéhoškolství,budoucíhodemogra�ickéhovývoje,kterýsignalizujevýznamný
poklesvysokoškolskýchpopulačníchkohortavývojevzdělanostníchpotřebtrhuprácevČR.
De�inujetřizákladnípriority:„kvalitaarelevance“,„otevřenost“a„efektivitaa�inancování“.
Hlavnímitématypronejbližších5letbude:
⊳ sladitpočtystudentůsdemogra�ickýmvývojemapotřebamitrhupráce;
⊳ optimalizovatpočetastrukturuvysokýchškol,podporovatdiverzi�ikaciinstitucíijejich
součástí;
⊳ upravit vnější i vnitřní systémy zabezpečení kvality, aby byly v souladu s evropskými
standardyasměrnicemiprozabezpečeníkvalityvevysokoškolskémvzdělávání,azajistit
zpětnévazbyzhodnocenídovzdělávání;
⊳ vytvořitaimplementovatNárodníkvali�ikačnírámecterciárníhovzdělávání;
⊳ diverzi�ikovatformystudiaametodyvzdělávánívtěsnévazběnapro�iljednotlivýchinstitucí, charakter studijního programu, očekávané výstupy z učení a charakteristiku cílové
skupinystudentů;
⊳ zvýšitodpovědnostvysokýchškolzazaměstnatelnostjejichabsolventů;
⊳ zajistitkvalitnílidskézdrojeprovýzkum,vývojainovaceproléta2011–2015;
⊳ implementaceBoloňskéhoprocesu;
⊳ podporamezinárodníspoluprácevysokýchškolvoblastivýzkumu,vývojeainovací;
⊳ otevřenostaplikačnísféře;
⊳ celoživotnívzdělávání;
⊳ dostupnostvysokoškolskéhovzdělávání;
⊳ poradenstvínavysokýchškolách;
⊳ propagaceamarketing;
⊳ zefektivněnímechanismůřízení;
⊳ investiční�inancování;
⊳ �inancovánívýzkumu,experimentálníhovývojeainovací.
20
Viz: http://www.msmt.cz/vzdelavani/dlouhodoby-zamer-vzdelavaci-a-vedecke-vyzkumne-vyvojove-a
24
Dlouhodobýzáměrjekaždoročněaktualizován,cožumožňujeministerstvupružněreagovatnanejnovějšívývojvČeskérepubliceivEvropě21.Důležitýmnástrojemproimplementaci
Dlouhodobéhozáměrujsourozvojovéprogramy,kterébylyprorok2012transformoványdo
Institucionálníchrozvojovýchplánů.22.PriorityDlouhodobéhozáměrujsoupakkonkretizovány
dáleveStrategickémrámcivysokoškolsképolitiky,kterýjedostupnýnastránkáchministerstva.
Odroku2011jsoupostupnězaváděnanovápravidla�inancování,kterápředstavujíjeden
zpodstatnýchstrategickýchkrokůpřipřechoduodkvantityvysokoškolskéhovzděláváníke
kvalitě.Novápravidlaodrážejíhodnotykvalitativníchukazatelů,kterýchjednotlivéškolydosahují23.Diskusevsoučasnédoběpokračujeiprostanovenípravidelrozpočtuvroce201224.
Cílem je nejenom nepodporovat nárůsty počtu studentů vstupujících na vysoké školy, ale
zvrátititrend,kterýnazývajíněkteréevropskézemě„českýmsyndromem“,totižžepřevážná
částabsolventůbakalářskýchstudijníchprogramůpokračujevmagisterskémstudiu.
Nástrojiproimplementacistrategieministerstvajsouvedlepravidelpro�inancovánívysokýchškolarozvojovýchprojektůIndividuálníprojektynárodní(IPn)�inancovanézeStrukturálníchfondůEvropskéunie.Projektypodporujírestrukturalizacisystémuvysokoškolského vzdělávání, hodnocení, podporu a zapojení do mezinárodního kontextu. Uskutečňují se
vobdobí2008–2013.Zastřešujícímprojektemjeprojekt„Reformaterciárníhovzdělávání“.
Jehocílemjenavrženíoptimálníhosystémuřízenía�inancovánísystémuvysokoškolského
vzdělávání(ajejichvzájemnéprovázanosti).Hlavnímvýstupemprojektujepředloženínávrhůdvouvěcnýchzáměrůzákonů,vnávaznostinaschválenívěcnýchzáměrůzákonůpaknávrhůobouzákonůvparagrafovémznění.Modernizacečeskéhovysokéhoškolstvízahrnující
změnyvprocesuakreditacestudijníchprogramůnaakreditaciinstitucí,změnyvřízenínebo
kvali�ikačnístruktuřeapod.,pakmajíbýtukotvenyvpřipravovanémvěcnémzáměruzákona
ovysokýchškolách.Druhýmpřipravovanýmdokumentemjevěcnýzáměrzákonao�inanční
pomocistudentům.Natom,žezavedenízměnjenezbytné,sednesshodujevelkáčástodborné
ilaickéveřejnosti.Názoryserůznínato,jakékrokymajíbýtučiněnyavjakémrozsahu.Další
individuálníprojektynárodnísevěnujíustavenísystémuvnitřníhohodnoceníkvalitynavysokýchškolách,vytvořeníaimplementaciNárodníhorámcekvali�ikací,ochraněduševního
vlastnictvíneboefektivnímuřízeníinstitucíapod25.
NedávnobylarealizovánaReformasystémuvýzkumu,vývojeainovací,kterápřineslanové
hodnocení výsledků vývoje a výzkumu. Toto pojetí si vysloužilo velikou kritiku, a proto je
vyhodnocovánovindividuálnímprojektunárodním„Mezinárodníauditvýzkumu,vývoje
ainovacívČRaimplementacejehovýsledkůdostrategickýchdokumentů“.Výsledky
projektudalykritikůmdourčitémíryzapravdu,aprotobyloschválenopokračování,vekterémbymělabýtnavrženanovámetodika.Výsledkyobouprojektůbudouimplementoványdo
aktualizaceReformysystémuvýzkumu,vývojeainovacíaNárodnípolitikyvýzkumu,vývoje
ainovacívČRnaléta2009až2015scílemzvýšitúčinnostveřejnépodporyarovněžbudou
využityprodokončeníkomplexníhosystémuhodnocenívýsledkůvýzkumuavývojezajišťujícíhoobjektivnírozdělováníinstitucionálnípodpory.
21
22
23
24
25
Dlouhodobý záměr a jeho každoroční aktualizace je možné nalézt na http://www.msmt.cz/vzdelavani/dlouhodobezamery-a-jejich-aktualizace .
Viz: http://www.msmt.cz/vzdelavani/vyhlaseni-rozvojovych-programu-pro-verejne-vysoke-skoly-pro pro rok 2011;
pro rok 2012 viz: http://www.msmt.cz/vzdelavani/vyhlaseni-rozvojovych-programu-pro-verejne-vysoke-skoly-pro-1
Viz http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/dohodovaci-rizeni-pro-stanoveni-vychozich-dat-na-rok-2011 resp.
http://www.msmt.cz/file/11158 .
Viz http://home.zcu.cz/~jkohout4/zasady%20VS.doc .
Jejich přehled lze nalézt na: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/ipn-pro-oblast-terciarniho-vzdelavani-vyzkumua-vyvoje .
25
1.2 Směr rozvoje vysokoškolského poradenství
nastavený vzdělávací politikou EU a ČR26
LENKA HLOUŠKOVÁ
1.2.1 Priority vzdělávací politiky
Jednuzklíčovýchprioritevropskévzdělávacípolitiky,kterápřetrvávávícejakdesetlet
a týká se i vysokoškolského vzdělávání, představuje prosazování konceptu celoživotního
učení (Pol, Hloušková 2008). Principem celoživotního učení, které „zahrnuje získávání
kvali�ikací, rozšiřování znalostí a porozumění, získávání nových dovedností a kompetencí
čiobohaceníosobníhorůstu“(Boloňský2009,s.2)je,„abysistudujícímohlipřiučenívolit
individuálnívzdělávacícesty,kterébudouodpovídatjejichpotřebámazájmům,adoopravdy
takvyužítpříležitostí,kterésejimvživotěnaskytnou“(Akční2007,s.2).Celoživotníučení
semj.staloijednouzprioritvrámcidalšíhovývojetzv.Boloňskéhoprocesu,kterýovlivňuje
reformuvysokoškolskéhovzdělávánívČR(Boloňský2009).
I když strategické cíle Boloňského procesu, jako je vytváření otevřených, prostupných
a�lexibilníchsystémůvysokoškolskéhovzdělávánístálepřetrvávají,vsoučasnostivystupují
dopopředíotázkyspojenésrůznýmposlánímvysokoškolskéhovzdělávání(vzdělávání,výzkum,veřejnáslužba)astímspojenéhohodnoceníkvalityvysokýchškol(Boloňský2009,
Aktualizace 2011). V ČR se kromě uvedené vynořují i otázky zaměstnatelnosti absolventů
vysokých škol (zejména uplatnění absolventů bakalářského studia) v praxi, prodlužování
průměrnédobystudiaasnižováníúspěšnostivestudiu,nebonízkáúčast(zejménaaktivně
ekonomickyaktivních)dospělýchvevšechformáchdalšíhovzdělávání(Strategie2007).
Dosud realizované možnosti, jako např. uznávání výsledků předchozího učení, vytváření Národní soustavy kvali�ikací, která by měla být kompatibilní s Evropským rámcem
kvali�ikací pro celoživotní učení, podpora mobility studentů i akademických pracovníků,
koncipovánístudijníchprogramůvpodoběvýsledkůučení(kompetencí),zpřístupňování
vysokoškolskéhostudiaavneposlednířaděposkytováníkvalitníchporadenskýchslužeb
(Memorandum2000;Evropský2005;Závěry2008;Boloňský2009),jsounástrojidosahovánívýšeuvedenýchcílůatímipodporyimplementaceceloživotníhoučenídokaždodenníhoživotavysokýchškol.
VdokumentechEvropskékomisesetotiždeklaruje,žekvalitníporadenskéslužbybudouvesvémvýsledkuvýznamněpřispívatkceloživotnímuučeníkaždéhojednotlivce,jeho
zaměstnatelnostiikrozvojijehoosobnosti(Improving2005;Council2008;Access2011).
Poradenství hraje nezastupitelnou roli při „přijímání důležitých rozhodnutí, která musí
lidévprůběhuživotačinit,může…přispětkvětšíodpovědnostijednotlivcůstabilnějiřídit
svojikariéruvrámcisoučasnéhopracovníhotrhuadosáhnoutlepšírovnováhymeziosobnímživotemazaměstnáním“(Council2008,s.2).Vevztahukespolečnostibyporadenské
službymělypřinéstvyššímíruzapojeníjedincůdovzdělávání,zvýšenípoměrumeziúčastí
26
Text vznikl s finanční podporou Fondu rozvoje vysokých škol v rámci projektu Inovace předmětů Profesní a Kariérové poradenství (č.j. 2165/2011).
26
aukončenímvzdělávání,27zlepšovánípracovníhovýkonu,sníženíčasustrávenéhohledánímpráceačasustrávenéhovnezaměstnanosti,atímvšímvéstkposíleníefektivitytrhu
práce,sociálnísoudržnostiacelkověkrozvojispolečnosti(Improving2005).
Naděje,jaktétocelkemjasnévizevzdělávacípolitikydosáhnout,jsouvkládánydozaloženíholistickéhoapromyšlenéhosystémutzv.celoživotníhoporadenství28.Protobylo
naúrovničlenskýchstátůEvropskéuniezformulovánoněkolikprincipů,kterésevztahují
kekoncipování(Memorandum2000;Career2004;Draft2004;Council2008;Access2011)
ikposkytováníslužebceloživotníhoporadenství(Draft2004;Improving2005).Vevztahu
kposkytováníporadenskýchslužebsestáváprioritníústřednípostaveníjedince,zlepšovánípřístupukporadenskýmslužbámazajišťováníkvalityporadenskýchslužeb.Zhlediska
koncipováníporadenskýchslužebsekladedůraznapodporuceloživotníhozískávánídovednostíříditkariéru,nazpřístupňováníporadenskýchslužebvšem,nazajišťováníkvality
poradenskýchslužebprostřednictvímstandardůanapodporukoordinaceaspoluprácena
různýchúrovníchřízení(národní,regionální,lokální)poradenskýchslužeb(Council2008;
Access2011).
IkdyžkoncipovánísystémuceloživotníporadenstvíjevsoučasnédoběvČRotázkouspíše
�ilozo�ickou, některé principy koncipování poradenských služeb v tomto duchu se začínají
prosazovat. Vysokoškolské poradenství už dnes není spojováno pouze se zpřístupňováním
vysokoškolského studia a s podporou sociálně znevýhodněných studentů (Dlouhodobý
2005;Evropský2005),aleprioritadalšíhorozvojeseposouvádorovinypodporystudentů
ipracovníkůvysokýchškoltak,abybyli„vybaveniktomu,abydokázalireagovatnaměnícíse
požadavkyrychlesevyvíjejícíspolečnosti“(Boloňský2009,s.2)aporadenstvísestávásoučástí vnitřního hodnocení kvality a efektivity vzdělávání na vysokých školách (Aktualizace
2011).Konkrétnějevtétosouvislostizdůrazňovánokariérovéporadenství29aporadenství
spojenésreformoustudijníchprogramůorientovanýchnastudentaazaměřenýchnavýsledkyučení(Boloňský2009).
VČRjevevztahukvysokoškolskémuporadenstvístáleaktuálníprioritouzvýšenídostupnosti poradenských služeb, které by měly být rozšířeny o služby kariérového poradenství,
a které by měly být koncipovány na základě provázanosti poradenských (intervenčních)
a vzdělávacích činností (Strategie 2007). Realizace těchto cílů ale předpokládá nově připravenéporadce,novénástrojeapostupyporadensképráceanovéformyspoluprácemezi
organizacemipodílejícímisenavzdělávání,mezizaměstnavateliavzdělavateliimeziporadci
navzájem(Strategie2007).
Zvýšeuvedenéhojezřejmé,žeaktuálnídiskuseorozvojivysokoškolskéhoporadenství
jevedenanapozadíreformyvysokoškolskéhovzdělávání,doněhožrelativněnověvstupuje
konceptceloživotníhoporadenství,kterýsvýmicílipřesahujedoekonomickéasociálnísféry
společnosti.
27
28
29
V posledních deseti letech se každoročně zvyšuje celkový počet studentů vysokých škol (Prudký a kol. 2010;
Výkonové 2007/2008, 2008/2009, 2009/2010, 2010/2011), ale teprve až v roce 2010/2011 poprvé převýšil
počet absolventů nad prvně zapsanými studenty (Výkonové 2010/2011).
Celoživotní poradenství představuje „soubor činností, které mají umožnit občanům jakéhokoliv věku a v jakékoli
fázi jejich života identifikovat své schopnosti, kompetence a zájmy, aby mohli provádět smysluplná rozhodování
v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnání, a aby mohli určovat své individuální životní cesty ve vzdělávání, práci a dalších prostředích, ve kterých jsou tyto schopnosti a kompetence získávány a/nebo využívány
(po celý život)“ (Improving, 2005, s. 11).
Kariérové poradenství představuje služby zaměřené na poskytování informací, na pomoc jedincům v každém
věku a v každém bodě jejich života, při rozhodování v oblasti školního vzdělávání, dalšího vzdělávání i zaměstnání, při rozvoji schopností jedinců řídit a plánovat svou kariéru (Career guidance 2004).
27
1.2.2 Rysy soudobého vysokoškolského poradenství
ProČRjetypické,žesevysokoškolsképoradenstvírozvíjívsouladusprioritamirozvojejednotlivýchvysokýchškol(dálejenVŠ),kteréjsouskrzeBoloňskýprocesovlivňovány
prioritami rozvoje Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání a prioritami nastavenýmivDlouhodobýchzáměrechrozvojeMŠMTprooblastvysokýchškol(Dlouhodobý2005;
Aktualizace2011).Přestoalemůžemekonstatovat,žeVŠjakoposkytovateléporadenských
služebjsouvkoncipování,nabízeníaposkytováníporadenskýchslužebznačněautonomní,
neboť žádný závazný dokument mimo povinnosti „poskytovat informační a poradenské
službysouvisejícísestudiemamožnostíuplatněníabsolventůstudijníchprogramůvpraxi“
(Zákon1998),blíženespeci�ikuje,jakouformouavjakýchoblastechmábýtporadenstvíposkytováno.
Snadprávěprotoženabídkaivlastníposkytováníporadenskýchslužebjevkompetenci
jednotlivýchVŠ(případněfakult),30nenípravidlem,žebyjejichnabídkabylavždykomplexní
(Strategie2007).Pestrostnabídkyporadenskýchslužebvysokoškolskýchporaden(center)
sepokusímezjednodušitaznázornitvpodoběmodeluslužebvysokoškolskéhoporadenství
(obr.1).Modelznázorňujerelativněaktuálnínabídkuslužebvysokoškolskýchporadenmapovanýchprostřednictvímvýzkumů(Freibergováakol.2002;Kuchař2008)apříkladůdobré
praxe(např.Jílková2009;Kocurová2009;Štěrbová2009;Zelinková2009).31ZákladníinspiraceprotvorbumodelujepřevzataodFreibergové(2008),aleprincipuspořádáníjednotlivýchporadenskýchslužebsenarozdíloduvedenéhozdrojeodvíjíodobvyklýchsociálních
rolídospělých,kterézastávajíistudentiVŠ(Hloušková2008).
Dva trojúhelníky, které schematizují existující nabídku služeb vysokoškolského poradenství (obr. 3), symbolizují vždy „protichůdné“ role, jejichž souběžné naplňování může
vyvolávat celou řadu potřeb, které se mohou stát východiskem pro koncipování nabídky
poradenskýchslužeb.Levástranamodeluzachycujeslužbyspojenésuplatněnímstudentů
(absolventů)natrhupráce(bodyC,CA,CD)anapravéstraněmodelujsouuvedenypříkladyslužebpodporujícíchvzdělávánínaVŠ(bodyB,BA,BD).Současnějezřejmé,žekaždý
zvrcholůjednotlivýchtrojúhelníkůpředstavujeněkterouzeslužeb,kteréjsousamotnými
poradci považovány za stěžejní v jednotlivých vysokoškolských poradnách (Hubinková,
Scheidrová2009).
Předložený model služeb vysokoškolského poradenství lze interpretovat i podle míry
profesionalityporadcůapodlemíryspecializaceslužebnásledujícímzpůsobem.Čímvícese
poradenskéslužbyblížíkboduAneboD,tímvícejsouslužbyspecializovanějšíavyžadují
odborného profesionálního poradce s odpovídajícím národně uznávaným vysokoškolským
vzděláním(psycholog,�inančníporadce,právníknebosociálnípracovník).Naopak,čímvíce
seslužbyblížíkboduBneboC,tímvíceintegrujíinformačníazprostředkovatelskéslužby
scílemzorientovatklientavjehosituaciaobvyklebývajíposkytoványpouzeproškolenými
nebozkušenýmiporadci(tzv.poloprofesionály32)případněporadci-laiky.
30
31
32
Poradenská střediska a poradenská centra se od sebe liší nejen šíří poskytovaných služeb, ale také financováním, vnitřní organizací, postavením v rámci VŠ, počtem zaměstnanců i klientů (Freibergová a kol. 2002; Kuchař
2008).
S ohledem na aktuálnost dat není možné uvedený model považovat za vyčerpávající schéma reality.
Poloprofesionály máme na mysli poradce s ukončeným vysokoškolským vzděláváním minimálně na úrovni magisterského stupně studia, kteří poskytují poradenské služby jako součást výkonu své práce v rámci vysokoškolské poradny a svoji erudici v oblasti poskytování poradenských služeb (konkrétně pro práci s klientem) získali
dlouholetou praxí nebo krátkým zaškolením.
28
Obr. 3: Model vysokoškolského poradenství v ČR
(A)
OSOBNÍ ŽIVOT
PSYCHOLOGICKÉ PORADENSTVÍ
včetně duchovního poradenství
KARIÉROVÉ PORADENSTVÍ
(např. sebepoznávací kurzy,
koučování pro studenty)
(CA)
PROFESNÍ PORADENSTVÍ
(např. veletrhy pracovních
příležitos�)
PRÁCE
(C)
SPECIÁLNÍ PORADENSTVÍ
včetně speciálně pedagogického
poradenství
(AB)
STUDIJNÍ PORADENSTVÍ
STUDIJNĚ PROFESNÍ
ORIENTACE
(BC)
VZDĚLÁVÁNÍ
(B)
STUDIJNĚ-PRÁVNÍ PORADENSTVÍ
(např. Studijní poradci)
(BD)
KARIÉROVÉ PORADENSTVÍ
(např. podpora praxí a stáží,
dobrovolnické ak�vity)
(CD)
SPECIÁLNÍ PORADENSTVÍ
včetně zdravotního poradenství
(BD)
SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ
včetně právního
a finančního poradenství
OBČANSKÝ ŽIVOT
(D)
Zdroj: Hloušková, Portlíková 2011, s. 34
Nazákladědostupnýchdatsezdá,ženabídkavysokoškolskéhoporadenstvíserozšiřuje a to v duchu priorit nastavených vzdělávací politikou. Objevují se příklady dobré praxe
z oblasti kariérového poradenství (např. Techniky 2011), vytváří se nabídka služeb přímo
prospeci�ickoucílovouskupinu–zdravotněznevýhodněnýchahandicapovanýchstudentů
(např.Kocurová2009;Štěrbová2009;Zelinková2009)avedleprofesionálníchporadcůzačínajíposkytovatporadenskéslužbyipoloprofesionálovéalaici(např.Hloušková,Portlíková
2011).Situace,kdyjerozvojporadenskýchslužeburčovánprioritamijednotlivýchVŠ,může
být z hlediska koncipování systému celoživotního poradenství rizikem i příležitostí. Proto
považujeme za důležité připomenout empiricky podložený fakt, že ty instituce, které mají
prosvouvysokouškolurozpracovanoustrategiiceloživotníhoučení,majívětšinourozpracovanouistrategiirozvojeporadenskýchslužebprosvéstudenty,atyinstituce,kterémají
vesvýchvizíchpodporusocioekonomickyznevýhodněnýchstudentůnebostudentůkombinovanéformystudia,obvykleitaktozaměřenéporadenskéslužbynabízejí(Sursock,Smidt
akol.2010).
29
Důsledkem prosazování konceptu celoživotního učení jako stěžejní priority evropské
i národní vzdělávací politiky je, že se poradenství stává součástí reformy vysokoškolského
vzdělávání,přičemžsměrydalšíhorozvojeporadenskýchslužebseodvíjejíodkonceptuceloživotníhoporadenství.
Jeden z trendů rozvoje poradenských služeb, který je empiricky ověřeným výsledkem
výzkumu v jednotlivých evropských zemích (Sursock, Smidt a kol. 2010) a dá se vyvodit
izobr.3,spočívávdynamickémrozšířeníslužebkariérovéhoporadenství.Tytoslužbyvsouladu s konceptem celoživotního poradenství integrují intervenční pomoc se vzděláváním,
kteréjezacílenonarozvojklíčovýchkompetencí(Doporučení2006),konkrétněnakompetenciříditkariéru33(Council2008;Access2011).Právědůrazemnavzdělávacístránkuporadenskýchslužebbysemělnaplnitsmyslceloživotníhoporadenstvíjakopodpůrnéslužbyve
vztahukprosazováníceloživotníhoučeníinavysokýchškolách.
Poněkud rozporuplným trendem v rozvoji vysokoškolského poradenství se zdá být naplňováníprincipudostupnostislužebprovšechnykdykolivprůběhujejichživota.Najedné
stranějekapacitavysokoškolskýchporadenznačněpoddimenzována(Strategie2007),ale
paralelněvedlehlavníhoproudu(tj.nabídkyslužebprovšechny)serozvíjíindividualizovanéslužbypodlepotřebspeci�ickýchcílovýchskupin,konkrétnězdravotněznevýhodněných
ahandicapovanýchstudentů(vizobr.3).Otázkouje,dojakémírylzezhlediskadostupnosti
služebvprůběhuceléhoživotajedincepovažovatzaspeci�ickoucílovouskupinuvysokoškolskéhoporadenstvínapř.ekonomickyaktivnístudentyvkombinovanýchformáchstudia,studenty50+vprogramechdalšíhovzdělávání,studentyseniory,neboakademicképracovníky
různýchvěkovýchkategorií.VzhledemkabsencisystémuporadenskýchslužebprozaměstnanédospělévČRsezdábýtrozšířeníslužebvysokoškolskýchporadenprouvedenécílové
skupinyvelkouvýzvou.
Otázkou,kteráteprvečekánasvouodpověď,jekvalitaporadenskýchslužeb.Snadjedinou
tezí,nakteréseshodujíodbornícivČRievropskýchzemích,jepředpokladovztahumezi
kompetencemiporadcůakvalitouporadenskýchslužeb.Vsouvislostisdynamickýmrozšířenímslužebkariérovéhoporadenstvívšakchybíkonceptvzděláváníkariérovýchporadců,
kterýbybylomožnéimplementovatdostandardůkvalityporadenskýchslužeb.
Závěrem lze snad jen připomenout, že nelze od současné vzdělávací politiky očekávat
striktní nastavení směru dalšího rozvoje poradenských služeb, ale participativní charakter
vzdělávacípolitikyskýtánaději,ženaznačenésměryrozvojevysokoškolskéhoporadenství
sebudounaplňovat,nebosestanouslepýmiuličkami,podletoho,jaksesamivysokoškolští
poradcibudoupodíletnatransformaciporadenskýchslužebdopodobyširocedostupných
avysocekvalitníchslužeb.
33
Kompetence řídit svou kariéru se vztahuje k celému souboru kompetencí, které zajistí, že jedinci a skupiny dokáží
shromažďovat, analyzovat, syntetizovat a organizovat sami sebe, informace o vzdělávacích nabídkách a pracovních příležitostech, stejně tak jako dovednosti dělat a realizovat rozhodnutí i přechody (Access 2011, s. 8).
30
1.3 Vysokoškolské poradenstvo – príspevok
k terminológii
MÁRIA ZVARIKOVÁ, ŠTEFAN VENDEL
1.3.1 Poradenstvo
Poradenstvojejednoztýchslov,ktorémukaždýporozumie,alekaždýhožiaľchápetrochu
inak,aleboažveľmirozdielne.(Tylerová,1969)
Príliš široké a mnohoznačné používanie jedného termínu znižuje jeho diferenciačnú
schopnosť,atýmajorganizujúciadorozumievacívýznampreteóriuajpraxvedy.Domnievamesa,ževprípadepojmuporadenstvoiďalšíchsúvisiacichsmeprávevtejtosituácii,atoaj
vprípade,žemámenamysliporadenstvovstarostlivostiočloveka,tj.rozvojosobnosti,
aktivizáciuschopnostíavnútornýchpotenciíčlovekavôbec(Koščo,1980).Našatradícia
saspájasadjektívamiedukatívno-formatívne,resp.rozvíjajúcebiodromálneporadenstvo34
(interdisciplinárnysystém,vktorompsychologickévedysújednýmzovstupujúcichvedných
odborov).Dôležitéjepodľanášhonázoruvprvomraderozlišovaťpoužívanietermínuporadenstvovjehodvochzákladnýchvýznamoch:
a)Širší význam pojmu poradenstvo: ako všeobecný „strešný“ pojem, v ktorom sa slovami
Košču (1980) integrujú a špecializujú úlohy „poradenskej orientácie“ a „psychologickej
konzultácie“–guidanceandcounselling,t.j.
a. poradenstvosachápeakomultidisciplinárnyainterdisciplinárny(jednotný,vnútorne
diferencovanýašpecializovaný)systémšpeciálnychslužiebstýmitodvomadimenziami;alebo
b. poradenstvo/guidanceakovšeobecnýpojemzahrňujúciškáluintervencií;
b)Užší význam pojmu poradenstvo na vyjadrenie úloh psychologického poradenstva
(counselling),
a. counselling ako špeci�ická zložka vo všeobecnom interdisciplinárnom poradenskom
systéme,súčasť,zložkaguidance(orientácie)prevažnesakcentomšpecializovanejpsychologickoformatívnejčinnosti,psychologicképoradenstvo(Koščo,1980),alebo
b. poradenstvo/counsellingakojednazintervencií,jedenšpeci�ickýaspektslužiebporadenstva(guidance).
Counselling (Koščo: psychologická konzultácia) je teda považovaný aj len za špeci�ickú
intervenciu(jednazintervenciíorientácie)vmedzinárodnom(Watts–Esbroeck,1998).
V domácom kontexte (Timuľák, 2002) poradenstvo ako proces, intervenciu vníma aj
vinýchšpecializáciachpsychológie.Viacnežoradenie,akosadomnievajúeštestálemnohínepsychológoviaalaici,ideosprevádzanieklienta–„byť“sklientomtak,abysafacilitovaljehoosobnýrastapotenciál(Woolfe,1999).
34
βίος (bios) = life (život), δρόμος (dromos) = course (dráha), road (cesta, vozovka), route (trať, cesta, trasa),
track (dráha, cesta, trasa), way (cesta, smer). Podľa: http://www.kypros.org/cgi-bin/lexicon . Biodromálna psychológia, koncepcia vývinu, „aktivizuje“ človeka vo „svojom“ vývine.
31
Aj keď sa v súčasnosti stretávame v dokumentoch k politikám poradenstva (EÚ, OECD,
WB)obvyklelenstermínomguidance(nievždyrovnakoavhodneprekladaným),idepodľa
nášho názoru o použitie termínu poradenstvo v širšom význame, resp. o skrátený variant
triádytermínov“information,guidanceandcounsellingservices”,akojetouvedenévštúdii
Svetovejbanky(Fretwell–Watts,2004).
1.3.2 Kariéra
Kariéra (ale aj práca, zamestnanie, povolanie) sú termíny, ktorí laici ale i niektorí odbornícipoužívajúvágne,resp.význampojmukariérajevnímanýodlišne.Tentonedostatok
pojmovejnejasnostizachovávanejednoznačnosťanaďalejzabraňujevytvoreniuspoločného
základupremyslenie/uvažovanieajvtejtooblasti(Patton,McMahon,2006).
Stermínomkariérasatiežstretávameobvyklevdvochvýznamoch:
a)širšívýznam–kariéravzmysleživotnejdráhy,cestyživotom;
b)užší význam – kariéra v zmysle pracovná (športová, umelecká) kariéra, tj. v profesii;
resp.(rýchly)úspešnýpostupvzamestnaní,vurčitejčinnosti.
Tradičné de�inície zúžili kariéru na pracovný, profesijný život. Domnievame sa, že pre
väčšinulaikovaneodborníkovznamenátermínkariéraprofesijnúkariéru,atojednoznačne
vzostuppopomyselnomrebríčkunahor.Odbornícialevedia,žekariéramáužtomutoobrazu
vzdialenývýznam,hovorímeo„novejkariére“,knimpatrínapr.metaforickypomenovanákariérabezhraníc(boundaryless–Arthur,1994)aproteovskákariéra(protean–Hall,1976)ai.
(bližšienapr.Kirovová,2009).
Savickas(2010)hovoríokariéreakooceste(careeraspath),akotoformulovalužSuper,
akariéreakookáre(careerascart).Predpokladáme,žemátýmnamyslifakt,žeprácapre
mnohýchjelennevyhnutnýzdrojpríjmunauspokojeniezákladnýchživotnýchpotrieb(ťažké
bremeno,možnoažnutnézlo).Svojuúspešnosťaspokojnosťmnohíľudianeodvíjajú(len)
odúspešnostivosvetepráce.Dnesjeužvodbornýchkruhochširokoakceptované,žesám
nášživotjeveľkákariéra,akotoužvdeväťdesiatychrokochminuléhostoročiaformulovali
–TiedemanaMiller-Tiedeman(„lifeiscareer“).
Zmenyvponímaníkariérysivyžadujúpretoajzmenyvslužbáchkariérovéhoporadenstva,akonatopoukazujevnašomregióneajVendel(2006),Kirovová(2009,2010),Zvariková
(2009,2010a,2010b).Prikláňamesapretokpoužívaniutermínukariéravširšomvýzname,
veďparafrázujúc„nežijeme,abysmepracovali,alepracujeme,abysmežili(ajkeďworkholici
súasiajtumedzinami).
Vprípade,žemámenamyslipôsobeniečlovekavosvetepráce,zdásanámvhodnéspájať
slovokariérasadjektívomprofesijná,resp.pracovnákariéra,ktorýjeunásdnesužmenej
používanýmtermínom(iprofesijnéporadenstvo).
1.3.3 Celoživotné kariérové poradenstvo
Stýmtoprívlastkomjetozhľadiskavýznamupojmu(niepraxe)vnašichkrajináchbezproblémové.Prívlastokakcentujepotrebuposkytovaťporadenstvovpriebehuceléhoživota
jednotlivcov.VintenciáchkoncepcieKoščuideobiodromálneporadenstvo,t.j.poradenstvo
32
vpriebehuceloživotnéhovývinu.VslovníkuEÚ(OECDiWorldBank)jeposlednédesaťročia
ústredným termínom lifelong – lifelong learning a lifelong guidance – nový prístup, ktorý
uvažujeoporadenstveakooneustáleprístupnej/dostupnejslužbeprevšetkých.
CharakteristikaceloživotnéhokariérovéhoporadenstvazúrovneEÚ(resp.OECDaWorld
Bank) odráža hľadisko verejnej politiky. V relevantných dokumentoch sa poradenstvo vymedzujeakopokračujúciproces,ktorýobčanomkaždéhovekuapočasceléhoživotaumožní
určiť ich schopnosti, spôsobilosti a záujmy, prijať rozhodnutia týkajúce sa vzdelávania, odbornejprípravyazamestnaniaariadiťichindividuálnudráhuvovzdelávaní,vpráciaviných
oblastiach,kdejemožnézískaťa/alebovyužívaťtietoschopnostiakompetencie.Cieľomkariérovéhoporadenstvamábyťumožniťobčanomriadiťaplánovaťsvojevlastnévzdelávania
apracovnúdráhuvsúladesosvojimiživotnýmicieľmi,prepojiťsvojeschopnostiazáujmyso
vzdelávaním,odbornouprípravouapríležitosťaminatrhupráceasamozamestnania,atým
prispieťkichosobnejsebarealizácii.
Nový prístup v poradenstve prekonáva rozlišovanie medzi výchovným, profesijným
aosobnostnýmporadenstvom(educational,vocationalandpersonalguidance)aúlohouodborníkovvpraxijesprevádzaťjednotlivcovnaichjedinečnejcesteživotom(Memorandum
oceloživotnomvzdelávanísa,2000).
1.3.4 Vysokoškolské poradenstvo
Poradenstvoprevysokoškolákovje(kvartérna)služba/pomocposkytovanávysokoškolskýmštudentomnaefektívnezvládnutiejednotlivýchvývinovýchúloh(vzdelávací,profesijný,partnerský,osobnostnývývin),životnejsituáciearolyvysokoškoláka,tj.narozvojaoptimalizáciuvývinuvjednotlivýchsférachživotnejcesty.
Vysokoškolské poradenstvo (poradenstvo pre vysokoškolákov, akademické/univerzitné
poradenstvo)ješpeci�ickévprvomradesvojouzákladnoucieľovouskupinou,ktorousúštudentivysokejškoly.Vysokoškolácisúdnesveľmidiverzi�ikovanáskupina,ktorásivyžaduje
širokýdiapazónšpeci�ickejporadenskejpodporyapomoci.Obvyklesúslužbyporadenstva
poskytovanévysokouškolouanapôdevysokejškoly,tojeichdruhéšpeci�ikum.VEurópe
iindevosvetejetoobvykleinštitucionalizovanáslužba,nerazžiadanáaoceňovaná.
Poskytovanie služieb poradenstva na vysokých školách na Slovensku je daná zákonom.
Zákonč.131/2002Z.z.ovysokýchškoláchaozmeneadoplneníniektorýchzákonovvznení
neskoršíchpredpisovuvádzapriformulovaníposlania,úlohapostaveniavysokýchškôlv§2,
odseku(17)vetu:„Každávysokáškolaposkytujeuchádzačomoštúdium,študentomaďalším
osobáminformačnéaporadenskéslužbysúvisiacesoštúdiomasmožnosťouuplatneniaabsolventovštudijnýchprogramovvpraxi.“,podobneakojetomuvČR.
Poradenstvobysmemalipoužívaťspríslušnýmadjektívomajpodľatoho,ktoposkytuje
službyporadenstva,t.j.zhľadiskaprofesionálnehozabezpečeniaje:
a)poskytovanieslužiebporadenstva,resp.poradenstvonaúrovniasociovanejčinnostipríslušnýchodborníkov:rôzniodborníci,ajpsychológovia(rôznychšpecializácií);
b)poskytovanieslužiebporadenstva,resp.poradenstvonaúrovnišpecialistov(napr.odborní
poradenskípsychológovia–poradcovia).
VovzťahukposkytovaniutýchtoslužiebnavysokýchškoláchvEurópejemožnéhovoriť
ajoporadcochvjednotlivýchlíniáchporadenského„frontu“(Watts–Esbroeck,1998):
33
1. poradenstvo/poradcaprvejlínie–poradenstvoakočasťformálnejfunkcievýučby;
2. poradenstvo/poradcadruhejlínie–poradenstvospojenésformálnoufunkciouučenia,ale
sistýmstupňomšpecializácie(naZŠ,SŠ–výchovníporadcovia;naVŠbytomohlibyťnapr.
tútori);
3. poradenstvo/poradcatretejlínie–poradenstvooddelenéodformálnejfunkcieučeniaaposkytovanéšpecialistami(vnašichpodmienkachsútonajčastejšieporadenskípsychológovia).
Koščohovorí,žejetoproblém,1/hierarchizáciaaspektovproblémuakompetenciadisciplínpretietoaspektyaefektívnosťichmetód,ktorébymalivždyurčiťindividuálnuštrukturalizáciuaparticipáciuodborníkov.
Oblasťpôsobnostiporadenskejpsychológiejeoptimalizáciavývinuariešenieživotných
úlohklientovpočascelejživotnejcestyčloveka,atakvnukleárnejrodineajvobdobístaroby,
vovzdelávaní,vpráciavovoľnočasovýchaktivitách,aleajverotike,sexualite,partnerstve,
manželstve,rodičovstve.
PodľaMatulu(2002)jevsúčasnostiveľmipotrebnévzáujmenašichklientov,užívateľov
služiebporadenstva,vytvoriťsystémsynergickyprepojenejkooperácievšetkýchzúčastňujúcichsaprofesiízapredpokladukonsenzuálnehovymedzeniajednakšpeci�ickyautonómnych
ajednakvzájomnesaprekrývajúcichoblastíporadenskejčinnostikaždejznich.
Druhýmaspektom,keďchcemehovoriťoporadenstvevovzťahukposkytovateľomslužiebjesubjektívneprežívanáintenzitaproblémuriešeniavývinovejúlohy,ktorásivyžaduje
konštituovaťviacstupňovúporadenskúpomoc(Koščo,1987).
Poradenstvo z hľadiska intenzity pomoci (hĺbky intervencie) možno popisovať pomocoutrochzákladnýchkategórií(upravenépodľaTakács,2006–modelpoužívanývporadenstvevMaďarskujeodvodenýzpätiúrovnípráceporadcu,ktorépostulovalWiegersma,
1978),ato:
1. stupeň pomoci: informačno-poradenské služby (informačné poradenstvo) – poradenská
orientácia:zameranénainformovanie,usmerňovanieapomocvjednoduchšíchsituáciách
rozhodovaniasa–najpočetnejšiaskupinapotenciálnychužívateľov;
2. stupeň pomoci: odborno-poradenské služby (odborné poradenstvo) – psychologické poradenstvo:zameranénapomocvzložitejšíchsituáciáchrozhodovaniasaa/aleboproblémochaosobnýrozvoj(ivýcviksociálnychspôsobilostí)–početnemenšia,alevýznamná
skupinapotenciálnychužívateľov;
3. stupeňpomoci:psychoterapia(poskytovanáexternýmipríp.iinternýmiodborníkmi):zameranánaliečbusprávaniaa/aleboporúchosobnosti(vporadenstvezhľadiskapozitívnej
diagnózy)–početnenajmenšiaskupinapotenciálnychužívateľovporadenskýchslužieb.
Základné oblasti poradenstva z hľadiska zamerania, relatívneho dôrazu rozlišujeme
tri,ato:
a)službyporadenstvasúvisiacesovzdelávacím/edukačnýmrozvojom–študijné/edukačné
poradenstvo(širšípojem,dnesuprednostňovanýprístup),resp.poradenstvovovzdelávacomvývine;
b)službyporadenstvasúvisiacesprofesijným,resp.kariérovýmrozvojom–profesijné,resp.
kariérové poradenstvo (tieto pojmy nie sú synonymá), resp. poradenstvo v profesijnom,
resp.kariérovomvývine;
c)službyporadenstvasúvisiacesosobnostnýmrozvojom–osobnostné/psychologicképoradenstvo,aleboporadenstvovosobnostnomvývine.
34
Odporúčamezvážiťnajčastejšiepoužívanéspojeniepsychologicképoradenstvo,keďžeaj
oblasťštudijnáaprofesijná,resp.kariérovámásvojupsychologickúdimenziu,anastrane
druheještestálevistej(veľkej?)častiištudentskejpopuláciejevspojitostisvyhľadaním/
prijímaním pomoci psychológa istá bázeň a rešpekt. K študentom je žiaduce pristupovať
zholistickéhoaspektu,veďčlovekžijejedenživotvovšetkýchrovináchsúčasne–jenedeliteľnýaporadcaknemupristupujeakokcelku,atedaježiaducevenovaťvyváženúpozornosť
všetkýmaspektomjehorozvoja.Napriekšpecializáciijepretoporadenstvosúčasneedukačné,profesijnéiosobnostné,ap.
Poradenstvo popisujeme aj adjektívami, ktoré odrážajú hľadisko jednotlivých etáp
vysokoškolskéhoštúdia,naktorésúslužbyporadenstvazamerané,odporúčasavenovať
pozornosťštudentomkontinuálne(Watts–Esbroeck,1998;Ferrer-Sama,2008):
a)službyporadenstva/poradenstvopredvstupomnaVŠ(potenciálništudenti)–poradenstvo
ako spôsob zvyšovania dostupnosti VŠ vzdelávania a pomoc študentom vybrať si kurzy
vsúladesichschopnosťamiazáujmami;
b)služby poradenstva/poradenstvo pri vstupe na VŠ – poradenstvo ako možnosť redukcie
predčasnéhoopusteniaštúdiaaumožnenieštudentomrýchlesazapojiťdoefektívneho
štúdia;
c)služby poradenstva/poradenstvo počas štúdia – poradenstvo ako metóda vyhnutia sa
predčasnému ukončeniu štúdia z dôvodu študijných alebo osobných problémov, i ako
spôsob umožňujúci študentom informovane využiť ponúkanú vyššiu �lexibilitu v rámci
kurikúl,azúčastniťsavzdelávacíchpríležitostí,ktorézvýšiaichzamestnateľnosť;
d)služby poradenstva/poradenstvo pri výstupe zo štúdia – poradenstvo ako cesta pomoci
študentomuskutočniťefektívnyprechodnatrhpráce.
Možno rozlišovať poradenské služby, a pojednáva sa o poradenstve aj podľa viacerých
ďalšíchkritérií,napr.:
a)podľapočtuúčastníkov
a. individuálneporadenstvo,a/alebo
b. skupinovéporadenstvo(prípadneihromadnéporadenstvo);
b)podľakontaktusporadcom,resp.formyposkytovanýchslužieb:
a. osobnéporadenstvo,alebo
b. dištančnéporadenstvosvyužitímIKTato:
i. on-line:telefonickéslužby(napr.Skype),chat,
ii. off-line:emailarôzneslužbynainternetovýchstránkach.
Informačno-komunikačnétechnológiemôžuobohatiťarozšíriťúlohuprofesionálneho
poskytovateľaporadenstva,nemôžujuvšaknahradiť.
c)podľašpeci�ickýchskupínklientov:
a. poradenstvopreštudentovspostihom,
b. poradenstvoprenadaných,
c. multikultúrneporadenstvo,ai.
Spomenulismevnašompríspevkurôzneadjektívaspájajúcesastermínomporadenstvo,
ktorépokiaľichneuvádzame(akoodporúčalužKoščo)anecharakterizujemevnášajúnežiaducizmätokdoteórieakaždodennejpraxeporadenstva.Tentonášpríspevokkterminológiiniejesamozrejmevyčerpávajúci,natomtopriestoresmeanihlbšienezdôvodňovalináš
príklonkuprednostňovaniutohočionohotermínu,adjektíva,jehovýznamu,obsahu.Veríme
ale,žesastanepodnetomnakonštruktívnudiskusiunatomtopoli,vrátanehľadaniakonsen-
35
zupriustaľovaníjednotnejterminológietakpreporadenskýchpsychológov,psychológovďalšíchšpecializáciiakoajostatnýchodborníkovaaktérovčinných(nielen)vovysokoškolskom
poradenstve.
Nedánámnazávernespomenúť,žeokremužvúvodespomínanýchargumentov,vnímame dôležitosť tejto problematiky aj cez identitu poradenskej psychológie a poradenských
psychológov,akokonštatujúužajnahlasniektoríkolegovia(Gajdošová,2002;Timuľák,2002,
Matula,2002),keďokreminéhoakokonštatujeHvozdík(2007,s.11)„…veľkáinterdisciplinárna ponuka psychológie navodzuje stav, kedy psychológia poznatky poskytuje, ale sama
je niekedy príbuznými disciplínami vytláčaná na perifériu aplikovanej praxe. Alebo už iba
odkazovanáibanato,abyprodukovalapsychologicképoznatkypreinédisciplíny.“Veď„My
psychológovianechcemebyťstrážcamibráničky,ktorísaminevchádzajúainýmnedajúvojsť.
Skôrsaproblémyvyvíjajútak,ženámsazakazujevojsť“(Hvozdík,2007,s.12),akotopociťujemeunásnapr.osobitnevovzťahukukariérovémuporadenstvu.
1.4 Projekt Rozvoj psychologického poradenství
na vysokých školách v ČR
DIANA HOVĚŽÁKOVÁ, IVA MAWLOOD TAHOVÁ
Rozvojovýprojekt„RozvojpsychologickéhoporadenstvínavysokýchškoláchvČR“jeprojektem,kterýnavazujenarozvojovýprojektMŠMTČR„Rozvojvysokoškolskéhoporadenství
vČR“(2008a2009).Snahouvýšeuvedenéhoprojektubylopokrýtpotřebyvšechtypůporadenstvíposkytovanéhonavysokýchškolách.
Projekt„RozvojpsychologickéhoporadenstvínavysokýchškoláchvČR“,kterýjerealizovánvletech2010a2011,mázacílzlepšitkvalituposkytovánípsychologickéhoporadenství
navysokýchškoláchvČRatakérozšířitspektrumporadenskýchslužebnaspolupracujících
vysokýchškolách.Řešiteléprojektovýchcílůdosáhlibuďpřímouformou(vrámciprojektu
lze využít služeb poradenského pracoviště spolupracující vysoké školy) či nepřímo (prostřednictvímsdílenídobrépraxe,rozšířenímkompetencíporadců,rozšířenímspektraporadenskýchslužeb).
Aktivityprojektujsouorientoványpřevážně1)nastudenty,aletaké2)navysokoškolské
poradceaakademicképracovníkya3)navzájemnouspoluprácivysokýchškolvoblastipsychologickéhoporadenství.
Dosavadní vzájemná a dlouhodobá spolupráce sedmi českých a moravských vysokých
školjetakéklíčovýmprvkemúspěchuprojektu.
Zúčastněnévysokéškoly:
⊳ UniverzitaKarlovavPraze
⊳ VysokéučenítechnickévBrně
⊳ Masarykovauniverzita
⊳ UniverzitaPalackéhovOlomouci
36
⊳ VysokáškolaekonomickávPraze
⊳ UniverzitaHradecKrálové
⊳ MendelovauniverzitavBrně
KoordinátoremprojektujeVysokáškolaekonomickávPraze,zastoupenádoc.PhDr.Ing.
EvouJarošovou,Ph.D.aMgr.Ing.MartinemLukešem,Ph.D.OdbornýmiporadkyněmiprojektujsouPhDr.VendulaJunkovázFFUKvPrazeaIng.ZuzanaFreibergovázNVFvPraze.
1.4.1 Jednotlivé cíle dle tematických oblastí a výstupy
Realizace,rozvojapodporaindividuálníhopsychologickéhoporadenstvínavysokých
školáchvČR
VÝSTUPY:
⊳ Individuálnípsychologicképoradenství
⊳ Vybranévysokéškolyzískalydíkyprojektustanovenýpaušál/počethodinpropsychologicképoradenstvíurčenésvýmstudentům.
Rozšířenídostupnostislužebpsychologickéhoporadenstvíarozšířeníspektraporadenských forem (vč. skupinového poradenství, psychologické diagnostiky, multikulturníhoporadenství,webovépodpory)
VÝSTUPY:
⊳ Workshopyprostudentyokoučováníametodáchosobníhoastudijníhorozvoje
⊳ Individuálníkoučování
⊳ Aplikacenovýchpsychodiagnostickýchmetod
⊳ Skupinovákoučovacísezenístudentů
⊳ Sborníkpřípadovýchstudiívěnovanýspeci�ikůmporadenstvíprostudentyzezahraničí,
tzn.multikulturnímuporadenství
⊳ Službyporadnyproodvykáníkouření
Rozvojvzdělávánívysokoškolskýchpsychologickýchporadcůarozvojsupervizeakoučováníjakožtonástrojejejichprofesnípodporyaodbornéhorůstu
VÝSTUPY:
⊳ Individuální supervize pro pracovníky VŠ poradenských zařízení v oblasti poradenství
akoučování
⊳ SkupinovásupervizeproVŠporadcevoblastiporadenství
⊳ NovýběhvzdělávacíhokurzuproVŠporadce
⊳ Vzdělávánívkoučováníproporadce
Již třetím rokem je poradcům nabízena možnost supervize, a to jak individuální, tak
skupinová.Skupinovásupervizejerealizovánavmalémpočtuúčastníků(3–6).Supervize
jevedenacerti�ikovanýmsupervizorem.Poradcijsoutaképřizvánikseminářiokoučování.
KvyužitíjerovněžpublikaceKoučemnavysokéškole,kterábylazpracovánavrámciprojektuvroce2009.
37
TřetímrokemběžívzdělávacíkurzproVŠporadce.Začátekletošníhoběhujevzáří2011.
KurzjepřipravovánpartneremprojektuUKvPraze.MezilektoryjsoupředevšímpedagogovéUK,aletakézástupcidalšíchVŠ–Vysokéškolyekonomické,Masarykovyuniverzity,UniverzityvHradciKrálovéaVysokéškolybáňské–TechnickéuniverzityvOstravěaodborníci
zpraxe.
Rozvojporadenstvívoblastiprevenceazvládánístudijníchobtíží
VÝSTUPY:
⊳ Dotazníkovéšetřenívoblastistudijníchpotížíanáslednámetodikaaplikaceporadenských
nástrojůvoblastiprevenceařešenístudijníchpotíží.
⊳ Dotazníkovéšetřeníbuderealizovánonavšechpartnerskýchvysokýchškoláchzapomoci
tazatelskésítě.
⊳ Sezenítematickyzaměřenýchsvépomocnýchskupinametodikaprosvépomocstudentů.
⊳ Semináře,workshopyakurzyprostudentyzaměřenénaprevencistudijníchobtíží,zdravý
životnístyl,namanagementosobníhorozvoje,sebepoznání,nazvládánístresuadalšítémata.
PropagacepsychologickéhoVŠporadenstvíavýstupůprojektů,networkingavýměna
zkušeností
VÝSTUPY:
⊳ Aktualizacearozšířeníwebovýchstránekpsychologickéhoporadenství
⊳ Prezentaceprojektuajehovýsledkůformoupololetněvydávanýchnewsletterůawebové
stránkyprojektu
⊳ Networkingodborníkůnapolipsychologickéhoporadenství
⊳ KulatýstůlodborníkůnapoliVŠporadenství
⊳ Závěrečnákonferenceprojektu
Webová stránka projektu je www.rozvojvsporadenstvi.cz a obsahuje výstupy projektu,
odbornéčlánky,odkazynazajímavéakceapod.
Ačkoliprojektpočtyřechletechvroce2011končí,projektovýwebbudefunkčníiposkončeníprojektu.Partneřiprojektusebudousnažitinadálepublikovatelektronickýnewsletter
apokračovatvzapočatýchaktivitách.
1.5 Evidenční systém pro vysokoškolské poradenství
JIŘÍ ČERNÝ, MAGDA ŠUSTROVÁ
EvidenčnísystémprovysokoškolskáporadenskápracovištěvzniklzapodporyMinisterstvaškolství,mládežeatělovýchovyzaúčelemsystematizace,zpřehledněníausnadněníprácevysokoškolskýmporadcům.Jednáseowebovouon-lineaplikaciurčenoupro
38
evidenciaktivitvysokoškolsképoradny.Atozejménaaktivitindividuálníhocharakteru
jakonapříkladpsychologicképoradenství,kariérníporadenství,koučováníadalší.Aplikacejedostupnánaadresewww.vsporadna.czafunkčnívevšechběžnýchtypechinternetovýchprohlížečů(InternetExplorer,MozillaFirefox,GoogleChrome,Operaadalších).
Je vhodné používat vždy aktuální verzi prohlížeče. Aplikace je bezplatná pro všechny
VŠporadnyvČR.
Zabezpečení evidenčního systému
Celáaplikacejeumístěnanacentrálnímserverus24hodinovýmdohledemapravidelným
zálohováním.Údajejsouzašifroványazabezpečenyprotizneužití(programovéskriptyjsou
kompiloványmetodouionCube,údajevdatabázišifroványneveřejnýmalgoritmemCryptit).
Zálohacelédatabáze(datavšechporaden)jeprováděnaautomatickykaždýdenve3:00vnoci.Vedoucíporadnymohoukdykoliprovéstzálohovánívšechdatvlastníporadny.Souborje
možnéstáhnoutauložitnaexternímédium.
Sdílení evidenčního systému s dalšími poradci a poradnami
JednotlivéVŠporadnyjsounasoběnezávislé,nesdílejíspolužádnéúdaje.
Vkaždéporadněmůžebýtneomezenýpočetporadců,kteřísedělínazákladěoprávnění
na2skupiny:„poradce“a„vedoucíporadny“.
Oprávnění„poradce“mákdispozicivlastníkalendář,donějžvkládásvézáznamy.
Vytváříaspravujesvéklientyazáznamyonich.Mákdispozicivlastnístatistikuaktivit
amůžespravovatsvéosobníúdaje.
Oprávnění„vedoucíporadny“mánadrámec„poradce“možnostupravovatúdajeoporadně,vytvářetaspravovatmístnosti,vytvářetaspravovatdalšíporadceamákdispozicistatistikuceléporadny.
Přihlášení do evidenčního systému
Přihlášeníprobíhápřímonaadresewww.vsporadna.cz.Poradcezadásvůjloginaheslo,
kterýmubylpřidělenvedoucímjehoporadny.Pokudsepřihlašujenapočítači,naněmžpracujepouzejedinýporadce,jemožnézaškrtnoutmožnost„Přihlásittrvalenatomtopočítači“
apropříštějižnenítřebazadávatsvůjloginaheslo.
Kalendář záznamů
Po přihlášení do aplikace se poradci zobrazí jeho osobní kalendář Obr. 4. V kalendáři
jemožnolistovatpotýdnechčiměsícíchdopředučidozadu(pomocíšipekvjehozáhlaví).
Kalendářjemožnozobrazitprodanéhoporadce„Můjkalendář“(výchozínastavení)čipro
konkrétní místnost a její obsazenost (lze nastavit v levém hornímrohu kalendáře). Kalendářzobrazujezáznamyvrozmezípracovnídobyporadce(výchozínastavenímezi8–17h),
jeovšemmožnozobrazitpřehledceléhodne(0–24h,lzenastavitkliknutímnačasvlevém
hornímrohukalendáře).
39
Obr. 4: Osobní kalendář
Práce se záznamy v kalendáři
Záznamysedokalendářevkládajíkliknutímnakonkrétnídatumačas(od–do).Navíclze
nastavit,zdasedanýtermínzobrazínawebujako„volný“(tzn.studentisenanějmohoupřihlásit).Jemožnénastavitmístnostkonzultace.Aplikaceumožňujenastavitkategoriiudálosti
(např.Diagnostika)ajejípodkategorii(např.Psychologickádiagnostika).Poradcemůževybratklienta(automatickysezobrazíjehodosavadnípočetnávštěv),případněvytvořitnového.Kekaždémuzáznamulzezapsatpoznámkualzejejdodatečněupravovatčismazat.Pokud
datumačaszáznamukolidujesjiným,dojdekupozornění,přičemžzáznamnebudeuložen.
Klienti
V aplikacilzevytvářet a spravovat neomezenémnožstvíklientů. Ukaždéhoklienta poradcemůženastavitidenti�ikačníkód,jméno,příjmení,e-mail,telefonapoznámku.Způsob,
jakýmbudouklientiidenti�ikováni,asnímspjatáochranaosobníchúdajůjenakaždémporadcizvlášť.Doporučujemepoužívatnapříkladkódzinformačníhosystému(např.64218)či
křestníjménoaprvnípísmenopříjmení(JosefN.).
V seznamu klientů je možné kontrolovat počet dosavadních návštěv klienta, spravovat
jehojednotlivásezeníčijeexportovatdoWordu.Pokudjenutnéklientazrušit,doporučujeme
jejpouze„deaktivovat“(zelenáfaj�ka),nikoli„smazat“(červenýkřížek).Vpřípadě,žebude
klientsmazán,dojdeikesmazáníveškerýchúdajůsnímsouvisejícíchatovčetněstatistik.
Poradce
Každý poradce může upravit své vlastní osobní údaje (jméno, příjmení, e-mail, telefon
aheslo).Dálesimůžeporadcenastavitvýchozíhodnotyzáznamůvkalendáři(pracovnídoba,
délkasezení,místnostčitypudálosti).
40
Tvorba statistik
Aplikacegenerujeautomatickystatistikuatoprokonkrétníhoporadce„Mojestatistika“,
takiprocelouporadnu„Statistikaporadny“(tatojedostupnápouzeprovedoucíhoporadny).
Statistika nabízípřehledocelkovémpočtumístností,poradcůaklientů danéporadny. Lze
zobrazitsouhrnnoustatistiku(členěnodlekategorií)čirozšířenoustatistiku(členěnodlekategoriíapodkategorií).Zobrazenjevždynejenpočetjednotlivýchzáznamů(sezení,událostí),
aleicelkovýčasjejichtrvání(pokudnenívdanékategoriičipodkategoriižádnýzáznam,je
statistikaprázdná,označenapomlčkou„–“).
Zobrazení volných termínů konzultací na webu
Každáporadnamákdispoziciveřejněpřístupnýkalendář,kdemohouporadcivypisovatsvé
„volné“termíny.Webováadresaveřejnéhokalendářejewww.vsporadna.cz/zkratka-univerzity
(např.www.vsporadna.cz/vut).Pokudmákdokolio„volný“termínzájem,kliknenaněj,vyplníinformaceosvéosoběatytoinformaceseodešlounae-mailporadce,kterýtermínvypsal.
Pokudmáporadcezájemoregistraciporadny,jepotřebanapsatsiopřístupkontaktní
osobě:JiříČerný([email protected]).
1.6 Multikulturní poradenství na vysokých školách
v České republice
ZUZANA HUBINKOVÁ, DAGMAR SCHNEIDROVÁ
TatokapitolavzniklajakovýstupčástiCentralizovanéhoprojektu2011–C36–RozvojvysokoškolskéhoporadenstvívČR.
Ve vysokoškolském poradenství je nutné postihovat nejen odlišnosti, ale i podobnosti,
kterénapomáhajíúspěšnéadaptacinanovéprostředíatopředevšímuzahraničníchstudentů,kteřípřijelistudovatdoČeskérepubliky.Stímmohoubýtspojenyproblémysadaptací
nanovéprostředí,sporozuměnímnovékultuřeaseschopnostísníadekvátněkomunikovat.
Zpsychologickéhohlediskakulturaneníněco,sčímjsmesenarodili,alespíšejenaučená.
Ztohotedyplyne,žeselzenaučitřadunovéhoiběhemkomunikaceastřetáváníseskulturounovou.Učenísekultuřenenínicméněpouzepasivníasimilace,kulturuzároveňspolečně
sostatnímilidmivytvářímeaprotosesoučasnýsvětstávámultikulturnímstejnějakoprostředí na vysokýchškolách. Pojetí multikulturního poradenstvídoplňuje a obohacuje další
poradensképostupyazároveňvnášínovýprvek,kterýčasemjižnebudetakojedinělý,ale
díkypostupujícíglobalizacisestanezcelaběžnouzáležitostí.
Otevřenost světa a zkracování vzdáleností mezi jednotlivými kulturami vede k migraci
obyvatelstvamezistátyisvětadíly.Evropabylaabudevždyurčitoukřižovatkou,směsicíkulturanárodů,kterésempostaletípřicházely.
41
1.6.1 Poradenství na vysokých školách
a zahraniční studenti
ZahraničnístudentivysokýchškolvČeskérepublicevyhledávajíporadenskéslužbyzhlediskastudijních,sociálních,psychologickýchakariérovýchproblémů.Zhlediskavysokéškolyjestudijníporadenstvíprioritní,neboťnazákladěinformacíostudiuseuchazeččisamotný
studentrozhoduje,kamjehoodbornostbudedálesměřovat,jakbudevybíratdalšístudium.
Dalšívelmipalčivouproblematikouživotavysokoškolskýchstudentůjepohledsociální,právníikomunikační.Sociálníkontextstudiajevelmidůležitý,neboťstudiumjenedílnoučástíživota,kterádíkyplnoletostistudentůmáisvouprávnípodstatu.Zahraničnístudentistudující
jakvčeském,takivanglickémjazyce,sečastozajímajíonejdůležitějšíprávnínormy,které
jsounezbytněnutnépropobytnaúzemíČeskérepubliky,kdejecizineckápolicievdaném
regionu,najakoulékařskoupéčimázahraničnístudentnárokatd.
Jižvrámcistudiaseřadazahraničníchstudentůzajímáopracovnímožnostinačeském
izahraničnímtrhupráceatojakvesvémoborusmotivacíněcosenaučitčipouzezmateriálníchpohnutek.Postudiujevhodnéobětytomotivacesladitanajítprosebevhodnoupracovnípozicisdanouprofesí.
Psychologicképoradenstvínaakademicképůděpatříkvýsadám,kteréjetřebapodporovatatakéjimposkytovaturčitouochranu,neboťtakovéporadenstvímůžedělatpouze
graduovanýodborník,abynedošlokpsychickéújměklienta.Právěvrámcipsychologického
poradenstvíseporadcisetkávajísproblematikouadaptaceasoužitívrámciodlišnýchkultur
asdalšímiproblémy,kterésepojíkmultikulturalitě.
1.6.2 Multikulturní poradenství v poradenství v Evropě
ŘadaporadcůpracujícíchsmultikulturníklientelouvEvropěpůsobívinstitucíchzaměřenýchnavýchovnéaprofesníporadenství.Tytotypyporadenstvísepředevšímzabývají
potřeby trhu práce v dané společnosti a výchovou a vzděláváním. V mnoha případech je
hlavním úkolem poradenství klientovi na kvali�ikovaném základě pomoci s volbou vzděláváníapovoláníatímipodmínekživota.Tatovolbasetakstávácentremporadenství.Ve
výchovnémaprofesnímporadenstvísezdůrazňuje,žeporadenstvíjeproces,vněmžosoba
hledajícíapřijímajícíporadenskoupomocprojderozvojem,jenžjiproměňujeprostřednictvím poznatků, zkušeností a uvědomění atd. Tento typ racionálního myšlení je obvyklý
veuroatlantskémvýchovnémaprofesnímporadenství.Kdyžsepakpromítnevpoužitých
poradenskýchmodelechproklientypřicházejícízkultur,kdeserozhodnutípřijímajípostupem,kterýjevesrovnánísezápadnímindividualistickyorientovanýmprocesemucelenější
a kolektivnější, dochází ke zpochybnění celého poradenského procesu. Z důvodu kulturní
rozmanitosti vzniká nutnost změny poradenských postupů. V současnosti je velmi patrná
vpracovníchskupináchpotřebasevyrovnávatsevzrůstajícíkulturnídiverzitou.Vcentrutéto
pomocijemultikulturnípovědomíakulturnícitlivost.(podleLaunikariaPuukari2009).
Poradcibymělichápat,žejejichvlastníkulturanepředstavujejedinýsprávnýzpůsob
myšlení,alepouzejedenzmnohadalších.Kritickézkoumáníkonvenčníhomyšleníseneuskutečňujepouzeintelektuálnímhodnocením,alevyžadujetaképřehodnocenívlastníhopostojovéhovýchodiska(Hoffmann1992inLaunikariaPuukari2009).Vědomíkulturnírozmanitosti
42
nenídostačujícíproskutečnoumultikulturníkompetenci,aletytodovednostijetřebapodtrhnoutsubjektivnímzapojenímdokulturnídiverzity.Keskutečněudržitelnýmaspravedlivým
vzorcům života se lze dostat pouze na základě respektování kulturní diverzity. K dosažení
tohotocílejezapotřebíinterkulturníinterakceadialogu,vekterýchlzeposuzovatazkoumat
racionalituaplatnostrůznýchzpůsobůživota(vizBennett1995inLaunikariaPuukari2009).
Srovnáváníkulturmůžepomocividětodlišnékulturnízvyklostijakořešeníaodpovědi
na tytéž problémy lidského života. Pro porozumění jiné kulturní perspektivě je důležitým
faktoremzbavitsemonokulurníhoviděníarozvíjetcitlivostvezpůsobu–jakmluvitajednat.Naučitseinterkulturníinterakcinenísnadné:každýjedinecjezakotvenvurčitékultuře
amákulturnědanépředsudky.Častojezapotřebíurčitéinterkulturníproměny.Změnaod
etnocentrického světového názoru k multikulturnímu uvědomění vyžaduje významnou
subjektivní proměnu. Určitá kultura přistupuje k věcem odlišně od očekávání jiné kultury.
Toneznamená,žejenutnésjinýmkulturnímhlediskemsouhlasitnebožemajíbýtpřijaty
hodnotyjinékultury.Jevhodnézaměřitsenavlastnípriorityazjistit,jaknejlépelzepracovat
společně,ikdyžsejednáodvaodlišnéjedince(Hall1977;BeameraVarner2001,inLaunikariaPuukari2009).Kritickýmbodemvpluralistickémmultikulturnímporadenstvíjenázor,
žejelikožjsouklientizároveňstejníaodlišní,mělobysesnimizacházetstejně(Parekh2000,
inLaunikariaPuukari2009).Vpraxipředpokládádosaženírovnýchpříležitostíproklienty
zetnickýchminoritkulturněcitlivéporadenství.Nestačísevšemiklientyzacházetstejně.
Spíšebyporadcimělibýtschopnivkaždodenníprácizajistitprosvéklientyzodlišnéhokulturníhoprostředídostatečnoupodporu.
1.6.3 Studentská populace a multikulturní poradenství
Pro vysokoškolské vzdělávání je charakteristická diverzita i multikulturalita. Mezi
studujícímiexistujíurčitérozdíly,pokudjdeověk,vzdělávacízázemí,pracovníživotaživotní
zkušenosti,postoje,hodnoty,současnouživotnísituaci,aleikulturu.SvobodnáasnadnámobilitavEvropěizbytkusvěta,společněsválkamiaútlakem,rozšiřujípopulacizahraničních
studentůiimigrantů.Navícdošlokposunuparadigmatuvpedagogice:myšlenkyinkluzívníhovzdělávánízdůrazňují,žepřístupkevzděláníbymělymítvšechnytypystudentů,včetně
různých etnických skupin, lidí s postižením, sexuálních menšin atd. Skupiny studentů jsou
stálerůznorodějšíavícemultikulturní(LaunikariaPuukari2009).
Českárepublikasestáváčímdáltímvícecílemzahraničníchstudentů.Dálezdestudují i děti imigrantů, předevšímzAsiea východníEvropy. Vroce2008studovalo vysokou
školuvČeskérepublice32700osobscizístátnípříslušnostíajejichpodílnacelkovémpočtu
studentůbylvtomtoroce8%.Vroce2002zaujímalistudentiscizístátnípříslušnostína
celkovémpočtuvysokoškolskýchstudentůvČeskérepublicepodíl5%.Mezizahraničními
studentydlouhodoběpřevažujíobčanéSlovenskérepubliky,těchbylovroce20086%všech
studentůvysokýchškolamezistudujícímicizincitvořilitéměř70%.Zvyšujesetaképodíl
absolventůzřadzahraničníchstudentůz2%vroce2002na7%vroce2008.Tentonárůst
zastoupeníabsolventůscizístátnípříslušnostíjesamozřejmězpůsobenstálevyššímpočtem
cizinců,kteřídoČeskérepublikypřicházejístudovat.
RozloženícizincůstudujícíchvČeskérepublicedojednotlivýchstudijníchoborůjeponěkudrozdílnénežrozloženíčeskýchstudentů.Ucizincůjenejvyššízájemospolečenskévědy,
obchodaprávo,kdytentooborvroce2008studovalo42%zahraničníchstudentů.Ivpřípaděstudentůčeskýchjejejichnejvyššípodílvtomtooboru,avšakčiní34%.Významnýrozdíl
43
jevpřípaděoboruzdravotnictvíasociálnípéčevekterémstuduje15%zahraničníchstudentůvysokýchškol,alepouze7%českýchstudentů.(http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/
studenti_a_absolventi_vysokych_skol_v_cr_celkem,3.5.2011)
Obr. 5: Struktura vysokoškolských studentů podle oborů vzdělávání a státní příslušnosti, 2008
Zdroj dat: ÚIV a vlastní dopočty ČSÚ
Nejčastější problémy u zahraničních studentů na vysokých školách
Studium na vysoké škole znamená pro většinu studentů velkou sociální, ale i kulturní
změnu.Praktickykaždýstudentzměnísvéprostředí,ikdyžněkdovíceajinýméně.Řadase
odstěhujeodrodičůnakolejčidopodnájmu,cožmnohdyznamenáizásadnízměnupřátel.
Začátekstudiajepromnohéhledánímmezimasouneznámýchlidí,především,alenejenmezi
těmi,kteřínastoupilidoprvníchročníků.Většinastudentůsenebojíoslovitnovéspolužáky
čikolegyanavázatvnovémprostředíkreditníhovysokoškolskéhosystémupřátelské
čikolegiálnívztahy.Vopačnémpřípaděsemůžestudentocitnoutvizolovanémsvětě,který
jevelmináročnýnazvládnutíiproto,ževněmchybídostatečnáopora.Adaptacenanové
prostředímůžekaždémutrvatrůznědlouho.Jednáseoadaptacinanovépodmínkystudia,
případněiživotanakolejíchčivpodnájmu.
Připsychologicképoradensképrácisezahraničnímistudentyseobjevujíněkteréproblémyspojenésmultikulturnímiodlišnostmivevětšímíře:
⊳ sociálníúzkostadepresespojenásvyhýbavýmchovánímaizolací,
⊳ pocitosamělosti,opuštěnosti,necítísebezpečně,
⊳ izolaceodskupinystudentů,díkyjazykovýmbariérám,
⊳ jazykovéproblémypřidorozuměnísenastudijníchodděleníchapřidalšíchadministrativníchúkonechnavysokéškole,
⊳ pochybnostizestranyrodinyobudoucnostivztahudcery(syna)scizincem(cizinkou),
⊳ nízkátolerancespolečnostivůčicizincům,
⊳ obtížnáadaptacenavelkoměsto,hlučnýprivátinovéprostředívysokéškoly,
⊳ intenzivnístrachzestátníchzkoušek,zezkoušenípředkomisí,obavyzeselháníustátních
zkoušekvzahraničí,
⊳ chybějícírodinnézázemí,
⊳ perfekcionistickénárokystudentůnasebe–přílišpečlivýpřístupksamostudiuzdržuje
připlněnínárokůstudia,
⊳ kulturněvázanérodinnéproblémy,kteréjdoujenvelmitěžkořešitvjinémprostředí–nejstaršísynsemusípostaratozbytekrodiny,
⊳ dlouhodobéproblémysespánkemspojenésestresemspojenýmsestudiemvzahraničí,
44
⊳ zkušenostsesociálněpatologickýmchovánímvzahraničízestranystudentů,např.znásilnění,
⊳ depresivní,úzkostnéstavyvnovémprostředí,
⊳ nespavost,problémysesoustředěním(ADHD),
⊳ vyhýbavéchovánívevztahukeškoleazkouškám,neschopnostučitse,
⊳ návykovéchovánívevztahukinternetuaTV,
⊳ poneúspěšnýchzkouškáchpředprázdninamiztrátamotivacekestudiu.
Studentizezahraničísepotýkajísproblémyadaptace,zakotveníapochopenítrochu
jinýchkulturníchsouvislostí,kteréjeprovázejípřistudiuapobytuvČeskérepublice.Problematickéjsoutakéčastovztahyzahraničníchstudentůsostatnímistudenty,kterémnohdy
končí uzavřením se do monokulturních komunit, které velmi složitě propouští jiné názory
a hodnoty. Problémy s adaptací, osamělost, absence přátelských kontaktů, rodiny atd. se
zpětněodrážíivestudijníchvýsledcích,kteréneodpovídajíintelektovýmschopnostemstudenta,alejehoaktuálnímunevyrovnanémupsychickémustavu.Vmnohapřípadechserozvinoupsychicképroblémy,kterédotédobybylypouzelatentněpřítomné,alezátěžovásituace
jemanifestujevjednáníaprožíváníosobnostistudenta.Jetedytřebanajítcestupřespochopeníkulturnívázanostianovýchskutečnostíknavozeníkliduaspolupráce,kterápovedeke
zlepšeníadaptaceakcelkovělepšímustavuudanéhojedince.
Poradenské nástroje a jejich specifika v rámci multikulturního poradenství
Prácesmultikulturnímiskupinamivyžadujeodporadcůširokýrozsahmetod.Lzevyužít
vrámciporadenstvíimetody,kterébylypůvodněpřipravenypropedagogyveFinskuuvýukyvmultikulturníchskupinách.Východiskemje,žepedagogmusíbýtschopenvytvořitve
tříděkomunituavtáhnoutstudujícídopřemýšleníotom,cosechtějíapotřebujínaučit(Lee
aSheared2002,inLaunikariaPuukari2009).
Tímto způsobem lze vycházet z formálního i neformálního uspořádání výuky, které
ovlivňujeučenístudentůajejichakademickévýkony.Vpřípaděmultikulturníhoporadcejde
onastavenítakovéatmosféry,abybylozřejmé,costudentvlastněchcestudovatajakýmzpůsobemktomudojde.
Osobnístudijníplánjeplántýkajícíseobsahuaformystudia:jakmůžekaždýstudent
dosáhnoutcílůvzdělávání,bereme-livúvahujehopočátečníúroveň.Odsaméhopočátkustudiajezáměremzkoumattyotázky,najejichžzákladěstudentutváříobsahsvéhostudia.Tvorbaosobníhostudijníhoplánuvycházízesoustavnéaaktivníre�lexeahodnocenístanovených
cílůvzdělávání.Cílemosobníhostudijníhoplánujeanalyzovatasledovatindividuálnípokrok
studia. Na začátku studia je cílem osobního studijního plánu pro studenty vyznačit dráhu
vlastníhoodbornéhorůstuaprostřednictvímanalýzysvéhoživotopisusilépeuvědomituž
vykonanou cestu: jakými profesními a vzdělávacími fázemi studenti ve svém životě prošli
ajakjimipostupovalikdnešnímustudiu.Současněstímtoaspektempohleduzpětobsahuje
osobnístudijníplánsilnoubudoucíperspektivu.Záměrempočátečníhozmapovánívlastního
profesníhorůstuje přivéststudentykanalýzedovedností, znalostí a postojů,které už
běhemrůznýchfázísvéhoživotazískali,apomocijimnaléztnovéstudijnívýzvyvkontextu
tohotostudia(RousiaMutka1994inLaunikariaPuukari2009).
Jedůležité,žepomocíosobníhostudijníhoplánustudentianalyzují,cosevprůběhusvého
životanaučili,jakékompetencezískali,jakénázorysivytvořili,atímzískávajípodporupropozitivnísebehodnocení.Dalšívýznamnoustránkouosobníhostudijníhoplánujeaspektbudování
45
budoucnosti:obsahvzdělávání,učebnímetodyaúkolyjetřebade�inovatzhlediskapracovního
života.Tímjsouvprocesuosobníhostudijníhoplánupřítomnypříležitosti,nárokyapožadavky
pracovníhoživota.Ústřednímyšlenkouosobníhostudijníhoplánujepomocistudentůmzvýšit
povědomíovlastníchznalostech,dovednostech,kompetencích,postojíchazájmechatakési
lépeuvědomitpříležitostianárokypracovníhoživotaapracovatnakonkrétnímplánu,jakprostřednictvímvzdělánítytonárokynaplnit(Laitinen1994,inLaunikariaPuukari2009).
Osobnístudijníplánobsahujetřičásti:
1)studijníorientacistudenta,
2)obsahovéotázkystudia,
3)konkrétníplánstudia.
Jepodstatné,abystudentizačalipracovatnaosobnímstudijnímplánuodsaméhozačátku
studia.Následujícíotázkypomáhajístudentůmzačítsde�inovánímsvéstudijníorientace:Jaké
fázeméstudijníaprofesníkariérybylyzvlášťvýznamnéadalymémurozvojisměr?Proč?Které
fázebylynaopakmimořádněproblematickéarozvojspíšedusily?Proč?Jakoumámmotivaci
ktomutostudiu?Kteréjsounejdůležitějšícílevmémprofesnímrozvoji?Proč?Jakéjsoumé
silnéstránky,conaopakpotřebujijakoprofesionálrozvíjetapracovatnatom?Jakéjsoumoje
osobnícílevtomtostudiu?Jakjichmohudosáhnout?Jakájsoumojeočekávání?Jakjsemsám
připravenpřispětkdosaženítěchtocílů?Najaképřekážkybuduvprůběhutohotostudianarážet?Proč?Jaksedívámnarolipedagogaamouvlastnírolistudentavevzdělávacímprocesu?
Nakolikvhodnéjsoupromnemetodyvzdělávacíhoprocesu(napříkladzačleněnítechnologiído
výuky,skupinovápráce)azapojenísamostatnéhostudiaacoodemnevyžadují?(MutkaaRousi
1992;RousiaMutka1994;viztéžKaikkonen2003,inLaunikariaPuukari2009).
Multikulturnívzdělávánízačínápředpokladem,žestudentimusínaléztvkurikuluvlastní
odrazamusívdotyčnéoblastičioblastechvidětpotenciálprosebe(IowaDepartmentofPublicInstruction1986).Vytvářetosobnístudijníplánznamenázávazekkvzdělávacímuprocesu
avlastnímuprofesnímurozvoji.Ikdyžjeosobnístudijníplánindividuálnínástroj,musístudenti
dostudijníchplánůzahrnoutsvoumultikulturnískupinujakojedenzezdrojů.Značnádiverzita
studentskýchskupinzvýrazňujepotřebuporozuměníapřijetíodlišnostímezilidmi.Multikulturnískupinaposkytujestudentůmvynikajícíprostorprokulturníučení.Vosobnímstudijnímuplánjemultikulturnízkušenostsoučástíučebníhoprocesu(LaunikariaPuukari2009).
Poradenské rozhovory a osobní studijní plán
Osobnístudijníplánjenástrojem,kterýsespoluvytvářívprůběhukontinuálníhodialogumezipedagogyastudenty,aleimeziporadciazahraničnímistudenty.Poradenské
rozhovoryjsouzaloženynamyšlencesdílenéodbornosti:jakučitel,takdospělýstudentjsou
experti(Vänskä2000,2002inLaunikariaPuukari2009).Odbornostíučitelejebýtexpertem
na učební proces, odborností poradce je vést poradenský proces a naopak podíl studenta
tkvívtom,žejeexpertemnavlastníživotnísituaciakontext.Běhemporadenskýchdiskusí
lzevyužítobasouboryodbornosti.Poradciposkytujeosobnístudijníplánmnohoinformací.
Rolíporadce(vysokoškolskéhopedagoga)jeklástotázkyapodněcovatstudenty,abyběhem
studiavyjasňovali,prohlubovaliapřetvářelisvéosobnístudijníplány.Poradcepomáhástudentůmrozšířitperspektivu,vidětalternativyamožnostiařešitproblémy.Pomáhájimtaké
rozpoznatvlastnípokrokaúspěchy(LaunikariaPuukari2009).
46
Nástroje pro sebehodnocení a diagnostiku problémových okruhů
v oblasti studia a životního stylu
Nazačátkuporadenskéhoprocesupřimapovánísituaceaproblémustudentaanásledném formulování cílů a poradenského kontraktu je možné využít diagnostický a edukační
přístupvduchukognitivněbehaviorálníterapiezakotvenývprogramuzaměřenémnaprevenciazvládánístresuscílemzmapovatvconejvětšíšířistudijníaživotníkontextspojený
sprožívánímstresu.
Programantistresovéintervencenawebovýchstránkách3.LFUKvčeskéianglické
verzinabízínástrojeprosebehodnocení,doporučeníprozvládánízátěžesvépomocíiodkazy
naspecializovanéslužbyzaměřenénapř.naléčbudeprese,závislostíaporuchpříjmupotravy
(Schneidrová,Provazníková,Hynčica2011).
Cílem multikulturního poradenství ve vysokoškolském prostředí není náhrada existujícíchteoretickýchpřístupůametod,alemělobynaopakvéstkodpovídajícíkulturníanalýze,
kterábymělamotivovatporadce,abyrozšířilisvůjrámecteoriíametodadokázalipružně
reagovatnapotřebyzahraničníchstudentů,kteříjsouvestálevětšímířeklientivysokoškolskýchporadenskýchpracovišť,zejménapakpsychologickýchporadenpřivysokýchškolách.
1.7 Specifika vysokoškolského poradenství
v oblasti celoživotního vzdělávání
SILVIE NEDVĚDOVÁ
Celoživotnívzděláváníje,nejennaUK,vymezenořadoufaktorů.Zvnějších,společenských
podmínekmánanárůstpotřebydalšího,institucionalizovanéhoceloživotníhovzdělávánívliv
demogra�ickývývoj,ekonomicképodmínky,rychlývývojtechnologiíinárůstnovýchpoznatkůvřaděodvětví.VývojvoblastiCŽVtakéreagujenavývojvrámciEU,reprezentovanývtéto
oblastiBoloňskýmprocesem,kterýseodrážínapř.vDlouhodobýchzáměrechMŠMT,náplni
EvropskýchaRozvojovýchprojektůivDlouhodobýchzáměrechUK.Dalšímdůležitýmfaktoremjsouzměnylegislativy.
1.7.1 Platná legislativa v oblasti CŽV
Zákony a vyhlášky
NaobecnérovinějeCŽVuvedenonapříkladvzákoně111/98sb.oVŠ,hlavně§1a§60,
dálevzákoněč.179/2006ouznávánívýsledkůdalšíhovzdělávání.
NaUKje17fakult,CŽVnajednotlivýchfakultáchjeobsahověvětšinouvázánonaoboryna
fakultáchvyučované.Dálejsouuvedenypříkladylegislativyprorůznéobory(vždyveznění
pozdějšíchzákonůapředpisů):
47
⊳ zákonč.563/2004Sb.opedagogickýchpracovnících;
⊳ vyhláškač.317/2005Sb.odalšímvzdělávánípedagogickýchpracovníků;
⊳ zákonč.95/2004Sb.o…podmínkáchzískáváníauznávání…způsobilostikvýkonuzdravotnickéhopovolánílékaře,zubníholékařeafarmaceuta;
⊳ zákonč.96/2004Sb.o…způsobilostikvýkonunelékařskýchzdravotnickýchpovolání;
⊳ zákonč.85/1996Sb.oadvokacii;
⊳ zákonč.312/2002Sb.oúřednících…správníchcelků.
V předpisechvztahujícíchsekjednotlivýmprofesímmůžebýtrůzněvymezeno,co vše
spadádooblastiCŽV,protovsouladuslegislativou,dooblastiCŽVvněkterýchoborechnespadajípouzekurzyasemináře,alenapříkladiúčastnakonferencích,publikačníčinnostaj.
Vřaděoblastínenídalšívzdělávánízatímlegislativoupodrobněvymezeno.
Vnitřní předpisy
CŽV na UK se dále řídí vnitřními předpisy, konkrétně Řádem CŽV na UK: http://
www.cuni.cz/UK-1403.htmladalšímiinternímipředpisyadokumenty,jakojsouDlouhodobýzáměrUK,Dlouhodobézáměryfakult,ŘádyCŽVfakult–MFF,FF,FHS,KTF,Rigoróznířád,
Směrniceděkanůadalšíaktuálnídokumenty.
1.7.2 Struktura nabídky CŽV na UK
StrukturanabídkyCŽVjedánaŘádemCŽVnaUK.VzákladnímrozděleníUKnabízíkurzy
zájmovéakurzyorientovanénavýkonpovolání.ProúčelyorientacezájemcůokurzyvnabídceUK,bylototočleněnívdatabázikurzůvinformačnímsystému(IS),kterájepřístupná
veřejnosti,dálerozvinuto.
Veřejnostijsounabízenypřípravnékurzy,přípravnéročníky–studiumvesmyslu§60zákonaoVŠ,kurzyspecializační,rekvali�ikační,rozšiřující,doplňující,dálemimořádnéstudium
azájmovékurzy.SoučástínabídkyCŽVjeU3V.
1.7.3 Organizační zajištění CŽV na UK
VsouladusOrganizačnímřádemRektorátuUniverzityKarlovyvPrazejsouzákladními
organizačnímijednotkamizajišťujícímiCŽVnaUKjednotlivéfakultyaústavy:
http://www.cuni.cz/UK-3429.html
NajednotlivýchfakultáchCŽVorganizují,buďsamostatnésubjekty,právnickéosoby:PF
–Juridikum,PedF–ÚPRPŠ,nebospeci�ickéčástivrámcifakult:FTVS–CentrumCŽVaslužeb,
FF–CDV.Dálesenaorganizacipodílejíjednotlivékatedry,studijníadalšíoddělenínafakultách,napříkladoddělenívědy,vnějšíchvztahů,výpočetnítechniky,správybudov.
ČinnostfakultjezastřešovánarektorátematoIPCastudijnímoddělením.
48
IPC
NáplňčinnostiIPCvoblastiCŽVjerozmanitá:
⊳ evidenceprogramůCŽVodroku2002,vždyvpředstihu,sezřetelemkpotřebámzajištění
informovanostiveřejnosti,zpočátkuvinternídatabázi,nynívIS:
https://is.cuni.cz/studium/index.php;
⊳ sběrúdajůvztahujícíchsekCŽVodjednotlivýchfakult;
⊳ komunikacesfakultamipřirůznýchpříležitostech,jakpřizajišťováníinformacíproveřejnosttakpřikoordinaciprojektůvěnovanýchrozvojiCŽV;
⊳ koordinaceprojektů;
⊳ správawebovýchstránekstematikouCŽVurčenýchveřejnosti;
⊳ aktualizace,tvorbaadistribuceinformačníchmateriálů;
⊳ účastnavzdělávacíchveletrzích,organizacekaždoročníhoInformačníhodneUK;
⊳ konzultaceainformačnípřednáškynatémaCŽV,U3Vproveřejnost.
Studijní oddělení rektorátu
Evidujerigoróznířízení,evidujeprogramyCŽVpřevážněproúčelyzveřejněnípovinných
přehledů o činnosti, zpětně za požadované období, podílí se na správě webových stránek
stematikouCŽVurčenýchveřejnostiadalšíagendě,aj.
1.7.4 Poradenství v oblasti CŽV na UK
Totoporadenstvívrůznémrozsahuposkytujípracovnícirektorátu-IPC,studijníhooddělení,kontaktníosobynafakultách,katedrách,pracovnícistudijníchoddělenífakultivyučující,lektoři,instruktořiajinípřímíorganizátořikurzů.
Interakce s klienty v rámci poradenství probíhá individuálně, a to osobně, telefonicky
ae-mailemnebopoštou.Jezdealeimožnostinterakceseskupinouzájemců,např.připrezentacíchjednotlivýchfakultneboIPCurčenýchzájemcůmostudiumneboopřípravnékurzy
vrámciInformačníhodneUK,přiinformačníchpřednáškáchprozájemceoU3Vaj.
Cílová skupina
PoradenstvívoblastiCŽVnaUKposkytovanéIPC,setýkázájemcůostudiumnaUKbezprostředněpoabsolvováníSŠ–např.přípravnékurzy.Dálesetýkálidízpraxe,kteříhledají
profesní,kvali�ikačnístudium,čirekvali�ikaci,častovsouladusezměnamilegislativy.Dále
lidíhledajícíchdalšízájmovévzdělávání.Zájemcičastonemajížádnoupředchozízkušenost
sestudiemnaUK,jdeolidisrůznýmpředchozímvzděláním,odvyučenípoVŠ,snejrůznějšímzázemím,motivacíapředchozímizkušenostmi.IPCposkytujetakéinformaceprozahraničnízájemceokurzyCŽV.
49
Obr. 6: Přibližné rozložení témat e-mailových dotazů vztahujících se k CŽV na UK v akademickém
roce 2010/2011
1.7.5 Kompetence poradce v oblasti CŽV – „typová pozice“
dle NSK, NSP
„Českýkvali�ikačnírámecpřijalprosvédeskriptoryrozčleněnínaodbornéznalostiaodborné dovednosti, u nichž se předpokládá další speci�ikace v deskriptorech jednotlivých
oblastívzdělávání,aobecnézpůsobilosti,kterépředstavujívyjádřeníočekávanémírysamostatnostiaodpovědnostiabsolventůnadanékvali�ikačníúrovni,cožjespolečnéprovšechny
oblastivzdělávání.Deskriptoryobecnýchzpůsobilostízahrnujítvorbuúsudku,komunikaci
aschopnostdalšíhovzdělávání,avšakhranicemezitěmitosubkategoriemijsouméněvyhraněné.“ (Národní kvali�ikační rámec terciárního vzdělávání ČR.) Popsat očekávané znalosti,
dovednosti a kompetence absolventů vysokých a vyšších odborných škol je v současnosti
cílem projektu MŠMT s názvem Národní kvali�ikační rámec terciárního vzdělávání: http:
//www.msmt.cz/strukturalni-fondy/ipn-pro-oblast-terciarniho-vzdelavani-vyzkumu-avyvoje/kvali�ikacni-ramec-terciarniho-vzdelavani.
Tatokapitolajevěnovánapokusuovymezenípožadavkůnaosobuzastávajícípracovní
poziciporadenskéhopracovníkavoblastiCŽVnaVŠ.Výchozímbodemjsouzkušenosti,které
mámesčinnostívtétopozicizadobujejíexistencenaUKvPraze.Dalšímpodkladembyly
seznamypožadovanýchkompetencípropodobnépozice,jakjsouuváděnyvněkterýchdatabázích,kteréjsoudostupnénainternetu.Velminápomocnébylytaképřehledyvyučovaných
předmětůvevybranýchoborechBc.iMgr.studia,kterépropodobnouprácimajípřipravovat.
Charakteristikypracovníchpozicvdostupnýchdatabázíchjsoupřevážnětvořenyvýčtem
pracovníchčinností,kterépracovníkvurčitépozicivykonáváavýčtemkvali�ikačníchaosobnostníchpožadavků(kompetencí)protutopozici.
Zpředešléhopopisuagendyzajišťovanépracovníkem,který,mimojiné,poskytujeinformačníčinnostaporadenstvívoblastiCŽVnaUKjezřejmé,žeseznampožadovanýchkompetencíprotutopozicibuderozsáhlý,přestopravděpodobněneúplný.
50
Pracovní činnosti
Například:
⊳ poskytujeinformacezájemcůmovzděláváníafrekventantůmkurzů,
⊳ nabízí náhradní nebo další možnostivzdělávání, pokud klientův požadavek není možné
realizovatvrámciUK,
⊳ zprostředkujekontaktnadalšípracoviště,
⊳ zpracováváaaktualizujeinformačnímateriályproveřejnost,vztahujícísekCŽV,
⊳ sledujeaktuálnostúdajůapodílísenaaktualizaciwebovýchstránek,
⊳ zpracováváprojektovoudokumentaciapodílísenarealizacivlastníchRP,koordinujeprojektyjednotlivýchfakultdocelouniverzitníhoprojektu,
⊳ zpracovávápodkladyprovyužitídalšímisložkami(kolegiumrektora,prorektoři,oddělení
analýz,oddělenívnějšíchvztahů…),
⊳ vystupujejakozástupceinstituce,
⊳ účastníseinformačníchakcíproveřejnost,
⊳ vysvětluje a ukazuje postupy a dovednosti při orientaci na webových stránkách UK, při
prácisIS,aleiněkdyipřiprácisPCobecně.
Kvalifikační požadavky
A. Odbornápříprava
VhodnésejevíBc.neboMgr.vzdělánínapříkladvnásledujícíchoborechakombinacích:
⊳ Poradenstvívodbornémvzdělávání,
⊳ Andragogika,
⊳ Pedagogika,
⊳ Sociálnípedagogika,
⊳ Dalšípedagogickéobory,
⊳ Vhodnébybylyikombinacetypunapř.VOŠsociálně-právníaBc.pedagogikaaj.
B. Odbornéznalosti
„Odbornéznalostipředstavujíteoretickýzáklad,kterýmbymělbýtzaměstnanecvybaven,
abypřivýkonuprácepodávalpožadovanývýkon.“(Národnísoustavapovolání,databázekompetencí)
Zpro�iluabsolventaoboruAndragogikanaFFUK
„Absolventzískáváteoretické,odbornéametodickékvali�ikaceakompetence.Disponuje
potřebnýmiznalostmizoblastisociálníchvěd(pedagogika,andragogika,sociologie,psychologie,sociálnípsychologie,ekonomika,�ilozo�ieaprávo).
Odbornéznalostizískávávrámcipřednášek,seminářůacvičenízoblastididaktikydospělých,profesníhoazájmovéhovzdělávánídospělých,personálníhořízeníapersonálních
činností,metodpersonálnípráceametodsociálníchvýzkumů.“(Andragogikapro�ilabsolventaBc.studia)
VýběrpředmětůzoboruPoradenstvívodbornémvzdělávánínaČZU
Absolventzískáodbornéznalostivnásledujícíchoblastech:
51
⊳ Úvoddopsychologie,Vývojovápsychologie,Psychologievýchovyavzdělávání,Psychologieproporadce;
⊳ Pedagogika,Sociálnípedagogika,Základyspeciálnípedagogiky,Pedagogikavolnéhočasu,
Gerontopedagogika;
⊳ Základyvzdělávánídospělých,Didaktikavzdělávánídospělých;
⊳ Didaktickátechnikaatechnologie,Didaktickéaprezentačnídovednosti;
⊳ Řízenívzděláváníaporadenství,Evaluacevzděláváníaporadenství,Kvali�ikačnístandardyasystémy,Vzdělávacíprogramyajejichtvorba,Uznávánívýsledkůdalšíhovzdělávání,
⊳ Poradenství,Kariérovéporadenství,Etikavporadensképráci;
⊳ Základyprávníchnauk,Právníúpravapodnikání;
⊳ Informatikavevzdělávání,Internetvevzděláváníaporadenství,LMSsystémyvevzdělávání,Multimédiavevzdělávání;
⊳ Informaceakomunikace,Jazykovýprojev,Cizíjazyk;
⊳ Obecnásociologie;
⊳ Projektovéřízení.
Znalostizachycujícíaktuálnístavavývojvoboru,vinstituci
PracovníknapoziciporadceproCŽVbymělmítnásledujícíznalosti:
⊳ povědomíovývojovýchtrendechvoblastiCŽVvrámciEUaČR;
⊳ znalostdokumentůMŠMT;
⊳ znaloststrukturyvzdělávacíinstituce;
⊳ znalostaorientacevestruktuředostupnýchinformacívztahujícíchsekCŽV;
⊳ orientacevsouvisejícítematiceaterminologii;
⊳ znalostaorientacevestruktuřevzdělávacísoustavyvČR;
⊳ orientacevoblastikvali�ikačníchpožadavků;
⊳ orientacevlegislativěvztahujícísekvysokoškolskémuaceloživotnímuvzdělávání;
⊳ povědomíodostupnýchdatabázích.
C. Odbornédovednosti
„Odbornédovednostianebcomusízaměstnanecumět,abyobstálpřivýkonuprácenadané
pozici(napříkladdiagnostikováníporuchelektrotechnickýchzařízení).“(Národnísoustavapovolání–NSP,databázekompetencí)
Vzhledemktomu,žeodbornéznalostijsoupodklademmnohaspecializovanýchdovedností,striktnírozděleníznalostíadovednostívtétooblastijeněkdyjenobtížněmožné.Vdalšímvýčtubykromědáleuvedenýchpoložekmohlabýtdoplněnařadakategoriíuvedených
voblastiznalostí,zdebyalešloužojejichpraktickoustránku,tj.odovednostvykonávatčinnostvněkterézvýšeuvedenýchkategorií:
⊳ vedenírozhovoru,
⊳ hledánívdatabázíchCŽV,povědomíodalšíchdostupnýchdatabázíchaorientacevnich,
⊳ hledánínainternetu,
⊳ profesionálnítelefonická,e-mailovákomunikace,korespondence,
⊳ jazykové–používánívhodnéslovnízásoby,znalostterminologie,
⊳ zprostředkovatodborné,speci�ickéznalostiklientovisrozumitelným,proněhovyužitelnýmzpůsobem,
⊳ přistupovatkeklientovivsouladusetickýmizásadamiVŠP.
Dálelzeuvéstřadudovednostípředstavujícípraktickévyužitídříveuvedenýchaktuálních
znalostí,například
52
⊳ znalostaorientacevestruktuřevzdělávacíinstituceajejípraktickévyužitípřiposkytováníinformacíaporadenství…
D. Obecnézpůsobilosti
„Obecnézpůsobilostijsouuniverzálníschopnosti,kterévykonavatelpovoláníuplatňujebez
ohledunaodbornézaměření.(Napříkladschopnostříditlidi,choditvčas,samostatněserozhodovatnebodomluvitsevcizímjazyce)“(NSP,databázekompetencí)
Vnásledujícítabulcejsoušedězvýrazněnyzpůsobilosti,kteréjsoupotřebnýmzákladem
provykonávánípráceporadenskéhopracovníkavoblastiCŽVanazákladěpraktickýchzkušenostíodhadnutajejichúroveňpotřebnákvykonávánítétopráce.
Charakteristikyjsouuvedenyvesmyslu,vjakémjsouchápányvpopisechdostupnýchna
webuNSP.Podrobnějšícharakteristikyúrovníujednotlivýchzpůsobilostíjsouuvedenyzde:
http://kompetence.nsp.cz/obecneZpusobilosti.aspx
Tab. 3: Obecné způsobilosti poradenského pracovníka v oblasti CŽV
OBECNÁ ZPŮSOBILOST
ÚROVEŇ
elementární
pokročilá
A řízení lidí
/
/
B organizování a plánování práce
/
/
C motivování lidí
/
/
/
D jednání s lidmi
/
/
/
E vyjednávání
/
/
/
F prezentování
/
/
/
G písemný projev a komunikace
/
/
/
H týmová práce
/
/
/
I práce s informacemi
/
/
/
J analyzování a řešení problémů
/
/
/
K rozhodování
/
/
/
L pružnost v myšlení a jednání
(adaptabilita, flexibilita, přizpůsobivost,
improvizační způsobilosti)
/
/
/
M tvořivé myšlení
/
/
P jazykové způsobilosti
/
/
Q technické způsobilosti
/
R počítačové způsobilosti
/
/
S numerické způsobilosti
/
/
T ekonomické způsobilosti
/
U právní způsobilost
vysoká
/
/ oborově specifická
V řízení motorových vozidel
Z osobnostní rozvoj
/
/
/
53
Osobnostní požadavky
A. Vlastnosti,schopnosti
VosobnostnímdotazníkuJOBTIPjsounapočátkuuvedenyvlastnostismyslovéhovnímání.UpoziceporadenskéhopracovníkavoblastiCŽV,vzhledemkpotřeběvyhledávatinformacevdatabázíchakomunikovatsezájemci,jejistěvýhodoudobráúroveňzrakuasluchu.
Dalšíkategoriejsouspolusodhademmírypožadovanévlastnostiuvedenévnásledující
tabulce.Šedějezvýrazněnamíradanévlastnosti,kteroulzeorientačněpovažovatzaoptimálníuporadenskéhopracovníkavoblastiCŽV;pokudjeuvedenapotřebnáúroveň„lepšínež
obvyklá“,jejistěřadaprofesí,kdenárokyjsouještěvyšší.
Tab. 4: Vlastnosti a schopnosti poradenského pracovníka v oblasti CŽV
Úroveň
1 = horší než obvyklá
2 = běžná
3 = lepší než obvyklá
Pozornost
nízká schopnost
soustředit se na jednu
činnost nebo sledovat
více podnětů
schopnost věnovat
přiměřenou pozornost
a sledovat podněty nutné
ke zvládání běžných
životních situací
schopnost intenzivně věnovat
pozornost jedné činnosti nebo
sledovat více podnětů souběžně
Paměť
nízká schopnost osvojit
si a zapamatovat nové
informace a poznatky
schopnost zvládat pomocí
paměti běžné informace
a poznatky
schopnost osvojit si a podržet
v paměti velké množství informací
a poznatků
Představivost
nízká schopnost používat
představivost při řešení
konstrukčních a jiných
problémů
schopnost používat
představivost při řešení
konstrukčních nebo
jiných problémů
vysoká schopnost používat
představivost při složitých řešení
konstrukčních nebo jiných
problémů
Chápání
a usuzování
nízká schopnost chápat
a řešit nové situace
a problémy
schopnost chápat
a s rozvahou řešit
běžné praktické situace
a problémy
schopnost chápat složité situace
a vztahy mezi jevy a objevovat
nová řešení
Přizpůsobivost
a pružnost
v jednání
nízká schopnost
zpracovávat nové situace
a podřizovat se jim
schopnost zpracovávat
a přijímat nové situace
a podřizovat se jim
schopnost aktivně přijímat
a zpracovávat nové situace
Sebekontrola,
sebeovládání
nízká schopnost ovládat
vlastní projevy jednání
a chování a dodržovaná
pravidla
schopnost ovládat
a kontrolovat vlastní
jednání a chování
v krátkodobějších
časových úsecích
schopnost vysokého
dlouhodobého ovládání vlastního
chování a jednání
Odolnost
vůči zátěži
nízká schopnost
sledovat vnější podněty
a adekvátně na ně
odpovídat
schopnost sledovat
a adekvátně odpovídat na
vnější podněty v určitých
časových intervalech
schopnost dlouhodobě sledovat
a cíleně odpovídat na vnější
podněty
Rozhodnost
a samostatnost
nízká schopnost
samostatně provádět
volbu jednoznačného
nebo optimálního řešení
schopnost samostatně
reagovat na volbu
jednoho řešení v běžných
situacích
schopnost samostatně, rychle
a přesně reagovat na volbu
jednoho řešení a aplikovat je na
vyřešení naléhavého problému
Emociální
stabilita
časté střídání citových
projevů a nálad
zvládání citových výkyvů
v delším časovém období
výrazná citová stabilita,
nepodléhání situačním napětím
54
Organizační
schopnost
nízká schopnost účelného
rozdělování a uspořádání
činností
schopnost účelně
rozdělovat a rozvrhovat
běžné pracovní činnosti
a uspořádávat jejich sled
schopnost účelně rozdělovat
činnosti sobě i druhým,
uspořádávat pracovní postupy,
respektovat návaznosti
pracovních operací
Komunikace,
spolupráce
nízká schopnost
navazování kontaktů,
upřednostňování práce
nenavazující na pracovní
operace druhých
schopnost navazovat na
pracovní operace druhých
a navazovat běžné
kontakty
schopnost přispívat ke
společnému řešení pracovních
problémů, navazovat aktivně
kontakty s okolím
Motorika,
pohybová
koordinace
nízká pohybová obratnost
a manuální zručnost
schopnost zvládat běžné
manuální a pohybové
dovednosti
schopnost zvládat činnosti
vyžadující výraznou zručnost
a pohybovou sladěnost
Pracovní tempo,
reaktivita
pomalé pracovní tempo,
reakce na podněty
pomalé s oddálením
a výkyvy
schopnost udržovat
průměrně rychlé pracovní
tempo a reagovat na
bezprostřední podněty
bez výrazných časových
odstupů
schopnost dlouhodobě udržovat
velmi rychlé pracovní tempo
a okamžitě a bez prodlevy
reagovat na bezprostřední
podněty
Přesnost
a preciznost
nízká schopnost detailní
zpracování úkolů
a dodržení postupů
schopnost detailně
zpracovávat úkoly
a dodržovat postupy
s mírnou tolerancí
schopnost trvale detailně
zpracovávat úkoly dodržovat
postupy
B. Zájmy,zájmovýtyp
Součástíúspěšnéhozařazenípracovníkanapozici,kteroubudeschopenúspěšněvykonávatjenejenzjištěníkompetencí,vlastnostíaschopností,aleizajištěnítoho,abydanápráce
konkrétnímujedincivyhovovala,připadalamuzajímaváasmysluplná.
Užitečnoupomůckouzdemůžebýtinainternetudostupnézjištění„Zájmovéhotypu“,do
kteréhočlověkpatřípomocítestu„RIASEC“.Metodapracujescharakteristikamitypůstanovenýminazákladěpřevažujícízájmovéorientacejednotlivce.
Tab. 5: Charakteristika „Zájmového typu“ poradenského pracovníka v oblasti CŽV
písmeno
typ (anglicky)
typ (česky)
orientace na
R
realistic
praktický
práce s nástroji, zvířaty, manuální práce
I
intelectual
intelektuální
vědecká, analytická práce, řešení problémů
A
artistic
umělecký
umělecká, kreativní a nezávislá práce
S
social
společenský
práce s lidmi, týmová práce a pomoc lidem
E
enterpreneur
podnikatelský
vůdčí, řídící práce v soutěživém prostředí
C
conventional
konvenční, administrativní
práce organizovaná a přesně určená
PropráciporadcevoblastiCŽVsejevízvláštěvhodnápřevažujícísociálníorientaceosobnosti,případněmůžebýtvýhodné,vyskytuje-lisevkombinaciskonvenčníaintelektuální
orientací.
55
Zdroje, podklady
A. Kvali�ikaceobecně
Jakoinspiraceazdrojrelevantníchinformacípřisnazeovymezeníkompetencíporadce
voblastiCŽVmohousloužitnapříkladnásledujícídatabázeawebovéstránky:
⊳ Národnísoustavapovolání(NSP),kteráobsahujeKatalogpovoláníaDatabázekompetencí
http://info.nsp.cz/default.aspx
⊳ Národnísoustavakvali�ikacíhttp://www.narodni-kvali�ikace.cz/
⊳ ISTP (Integrovaný systém typových pozic) – součástí je systém Jobtip, prakticky dobře
použitelnýiprozájemceorekvali�ikaciadalšívzdělávání.VsoučasnédoběprobíháaktualizacewebuISTPhttp://www.job-tip.cz
⊳ IAEVG (Mezinárodní asociace pro studijní a profesní poradenství) obsahuje inspirativní
seznamkompetencíhttp://www.iaevg.org/iaevg/index.cfm?lang=2
⊳ EQF(Evropskýrámeckvali�ikací)
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2008:111:0001:0007:CS:PDF
B. Odbornéznalosti,dovednostiazpůsobilosti
⊳ NSP:velkášířezáběru,různámíraobecnostiaspeci�ičnostikategorií,některépozicedosudnejsouvymezeny,seznamkompetencíprotoneníúplný
http://kompetence.nsp.cz/uvod.aspx
⊳ webyFFUK,ČZU:jsouzřetelněvymezenykompetencevpopisechpro�iluabsolventa,jsou
uvedenyinformativníseznamyvyučovanýchpředmětů
http://andragogika.ff.cuni.cz/prijimaci_rizeni.htm#bak
http://dl.webcore.czu.cz/�ile/K0pZQ0d3bUhJQ009
⊳ IAVG
http://crccanada.org/crc/�iles/Competencies-English%20Druckversion2.doc
C. Osobnostnípožadavky
⊳ JOBTIP:schopnosti,zájmy,vlastnosti,„Zájmovýtyp“aj.
http://www.job-tip.cz
⊳ RIASEC:
http://www.test-osobnosti.cz/na-jakem-principu-funguje-metoda-riasec
Některá specifika VŠ poradenství v oblasti celoživotního vzdělávání:
A. Vztahkdalšímdruhůmporadenství
Jakjevidětzuvedenýchskutečností,poradenstvívoblastiCŽVmáúzkývztahkdalším
druhůmporadenství,studijnímu,kariérnímuipsychologickému.
PoradenstvívoblastiCŽVbymohlobýtvymezenojakooblastvrámcistudijníhoporadenství,spřesahemkporadenstvíkariérnímu.Mohlobybýttakévýhodné,sloučitoběoblasti,
tedystudijníporadenstvíaporadenstvívoblastiCŽVpodpojemVZDĚLÁVACÍporadenství.
56
S kariérním poradenstvím má poradenství v oblasti CŽV mnoho společných bodů ve
smyslu potřebnýchkompetencíporadce,pouzetěžištěpotřebnýchznalostíjeposunuto do
oblastivzdělávání.
ProporadenstvívoblastiCŽV,stejnějakoprostudijníakariérovéporadenstvíjeneboby
mohlabýtužitečnáaobohacujícířadapsychologickýchpoznatků,postupů,přístupůatechnik.Například:technikyvedenírozhovoru,obecnéznalostiokomunikaci,komunikacesrůznýmitypyklientů,znalostvývojovépsychologie,znalostpsychologieosobnosti,sebepoznání,
využívánísupervize,prácesklientemvpřístupuzaměřenémnaklientaařadadalších.
B. Vztahkariérového,vzdělávacíhoapsychologickéhoporadenství
Domnívámse,žeuvedenéoblastiporadenstvílzeznázornitpřekrývajícímisekružnicemi.
Psychologicképoradenstvímásvouúlohuvmnohadalšíchoblastechživotajednotlivce,
mimovzděláníakariéru.Mezikariérovýmavzdělávacímporadenstvímlzenaléztmnoho
styčnýchbodůadourčitémírysepřekrývajícíchoblastí.
Obr. 7: Vztah kariérového, vzdělávacího a psychologického poradenství
C. Speci�ikavpráciporadcevoblastiCŽVvevztahuketickémukodexuVŠP
http://www.asociacevsp.cz/photos/�iles/Eticky%20kodex.doc
OčekáváníklientůžádajícíchvIPCraduvoblastiCŽVčastovyplývajízpředemutvořené
ne zcela přesné až mylné představy o struktuře a velikosti UK. Klienti přicházejí většinou
s hotovou zakázkou, více, či méně přesně a speci�icky formulovanou. V naprosté většině
případů se předem neobjednávají a často očekávají, že na svůj dotaz dostanou okamžitou
odpověď.Nepočítajístím,žebudepotřebainformacevyhledat.Protoněkdy,přiosobníitelefonickékomunikacinemajídostčasu.Většinounepočítajísdalšínávštěvou.Přie-mailové
komunikacimámejenzřídkazpětnouvazbuzestranyklientů.
Speci�ika jsou i v dalších oblastech. Např., pokud jde o diskrétnost, klienti většinou nesdělujíosobnískutečnostidůvěrnéhorázu.Vnašichpodmínkáchjsoutakéčastorozhovoru
přítomnyidalšíosoby.
57
Cosetýkápožadavkuodbornostiaprávaodmítnutí,vIPCUKčastodůvodněodkazujeme
klientynakompetentníosoby,kterémohousdělitpřesnějšíinformace,např.pracovníkyfakult.Někdyposkytujemeinformaci,žepožadovanouoblastnelzenaUKvrámciCŽVstudovat,
případně,žepodmínkyvzdělávánípožadovanéklientemnejsounaUKdostupné.Jakodalší
speci�ikummůžebýtvnímánoto,žeodbornostVŠporadcevoblastiCŽVzatímnenílegislativněvymezena.
1.8 Umíme hodnotit kvalitu
ve vysokoškolském poradenství?
HANA URYCHOVÁ
Chceme-li hodnotit kvalitu ve vysokoškolském poradenství, nejprve je třeba porozumět
základnímpojmům,kterékvalitucharakterizují,atakésiuvědomitobsahimetodikuporadenskýchslužeb.Prvnímazákladnímpojmemjekvalitajakotaková.Existujeřadapřístupůkde�inováníkvality.Obecněsekvalitourozumístupeňsplněnípotřeb,očekáváníapožadavkůna
produkt–tytopožadavkyjsoubuďstanoveny,nebojsouobecnězávazné(prof.KarelRais).
Dalšímpojmemúzcespjatýmskvalitoujsoustandardy,kterélzechápatjakostanovení
kritérií,pravidelaprocedur,kteréjsoukonzistentněaplikovány.Normyastandardylzetaké
chápatjakozávaznápravidla,požadavkyčiměřítkachovánílidívprocesech,ev.požadavkyna
vlastnostiproduktů.Abymohlabýtposuzovánakvalitaurčitéčinnosti,jetřebamítnastaveny
standardy,podlekterýchsekvalitabudeposuzovat.Existujístandardyvrůznýchoblastech
činnosti,jaknanárodní,takinamezinárodníúrovni,např.mezinárodnístandardpráceučitele,mezinárodnístandardyproprácilektora(RWCT).ProprocesřízeníkvalityexistujíISO
normy(ISO9001–Systémmanagementukvality).
Zhlediskatypologieporadenskýchslužebprostudentyvysokýchškolzpravidlarozlišujemepsychologicképoradenství,kariérovéporadenství,studijníastudijně-orientačníporadenství,speciálníporadenství(prostudentysespeciálnímipotřebami),adalšídruhyporadenských služeb. Každý uvedený typ poradenských služeb užívá svých speci�ických metod
práce,přičemžněkterémetodyjsouvyužitelnévevícedruzíchporadenství.
1.8.1 Kvalita ve vysokoškolském prostředí
Důvody, proč sledovat kvalitu
Důvody,pročsledovatkvalitu,sevztahujíkcílovéskupině,prokteroujeslužbaurčena
nebotakéksubjektu,kterýslužbuposkytuje.Vevztahukcílovéskupinězpravidlachceme
zjistit,zdamajíposkytovanéslužbysmyslprouživatele,zdajsourelevantní,zdamupomohou
řešitjehosituacinebopreventivněpředcházímožnýmproblémům.Zhlediskaposkytovatele
služby je neméně důležitým důvodem zjištění, zda služby pomáhají realizovat cíle vysoké
školy,azdajsouslužbysrovnatelnéseslužbamiposkytovanýminajinýchvysokýchškolách.
58
Zajištěníkvalityvevšechtypechčinnostivysokýchškolukládázákonovysokýchškolách
(111/1998Sb.),zekteréhovyplývápovinnostpravidelnéhohodnoceníčinnostivsokéškoly
(vnitřníhodnocení,vnějšíhodnocení).Způsobhodnocenívšaknenívzákoněspeci�ikován.
Situace v Evropě
Evropskásíťprozajištěníkvality(ENQA)nazákladějednánívHelsinkáchvr.2005měla
za úkol vytvořit dohodnutý soubor standardů, procedur a směrnic pro zajištění kvality.
VrámciEvropytakvzniklystandardyasměrniceprozajišťováníkvalityvEvropskémprostoruterciárníhovzdělávání.VzniklyEvropskéstandardyasměrniceprovnitřnízajištěníkvalityvrámciinstitucíterciárníhovzdělávání,dáleEvropskéstandardyasměrniceprovnější
zajištěníkvalityterciárníhovzděláváníaEvropskéstandardyasměrniceproagenturyprovádějícívnějšízajištěníkvality.Evropskéstandardyasměrniceprovnitřnízajištěníkvality
pokrývají7oblastí:
1. Politikaaproceduryprozajištěníkvality(politikabymělabýttransparentní,zveřejněná),
2. Schvalování, monitorování a pravidelné hodnocení programů a kvali�ikací (měly by být
vytvořenymechanismy),
3. Hodnocenístudujících(jasnákritéria,směrnice,procedury),
4. Zajištěníkvalityvyučujících(vnitřnípravidla),
5. Studijnízdrojeapodporastudujících(adekvátníapřiměřené),
6. Informačnísystémy(relevantníinformaceproefektivnířízení),
7. Veřejnáinformovanost(pravidelnézveřejňováníaktuálníchaobjektivníchinformací).
Prohodnoceníporadenskýchslužebjsouzejménadůležitésměrniceastandardy„studijní
zdrojeapodporastudujících“.Tentostandarduvádí:„Institucebymělyzajistit,abyzdroje
dostupnéstudujícímbylydostatečnéapřiměřenéprovšechnynabízenéprogramy.“
Směrnicepakupravujepostup,abystandardmohlbýtvytvořen:„Studujícípoužívajípři
studiudalšíchzdrojů,kroměsvýchvyučujících,odfyzickýchzdrojůjakojsouknihovnynebo
počítačové vybavení až po osobní podporu ve formě tutorů či poradenství. Studijní zdroje a ostatní mechanismy na podporu studujících by měly být snadno dostupné, vytvářeny
sohledemnajejichpotřebyacitlivénazpětnouvazbuodtěch,kdojepoužívají.Instituceby
mělypravidelněmonitorovat,hodnotitavylepšovatefektivituslužebposkytovanýchnapodporustudujících.“
Situace v ČR
VČRvsoučasnédobě(r.2011)zatímnejsouvytvořenyjednotnénástrojeprohodnoceníčinnostívysokýchškol.MŠMTřešíindividuálníprojektnárodní„Zajišťováníahodnocení
kvality v systému terciárního vzdělávání“, jehož úkolem je prozkoumat, vytvořit a pilovat
netechnokraticképřístupy,vhodnéprovysokoškolsképrostředí.Výsledkemprojektubyměl
býtnárodnísystémkomplexníhohodnoceníkvalityvsystémuterciárníhovzdělávánívčetně
způsobuvyužíváníjehovýsledkůavzniknárodníagentury,kterázajistítrvaléprovozování
systémuhodnoceníaj.Kromětohovsoučasnédobějednotlivévysokéškolyzpracovávajínávrhykritériíprovnitřníhodnocenívrůznýchoblastechčinnosti.ReagujítaknaDlouhodobý
záměrMŠMTnaobdobí2011–2016,kterýzahrnujejakojednuzprioritkvalitu.Prorok2011
bylvyhlášenvrámcirozvojovýchprogramůtématickýokruhzaměřenýnakvalituavysoké
školytaksouběžněsMŠMTstanovujíindikátoryprojednotlivéoblasti,kteréjimpomohou
sledovatazvyšovatkvalitujejichčinnosti.
59
1.8.2 Kvalita ve vysokoškolském poradenství
Vroce2008realizovalaUniverzitaKarlovavrámcirozvojovéhoprojektu„Současnýstav
poradenskýchcenteraporadenstvínavysokýchškoláchvČR“dotazníkovýprůzkumstavu
poradenskýchpracovišťnavysokýchškoláchvČR.Vrámcidotazníkubylotakézkoumáno,
jaksezjišťujeúčinnostporadenskýchaktivit.Většinarespondentůodpověděla,ženeformálnímirozhovorysklienty(77%),dotazníkem(bezprostředněpoakci)23%,apouze6%odpovědělo,žedotazníkempravidelněrozesílaným(1–2xročně)uživatelům.12%odpovědělo,
žeúčinnostslužebnezjišťujívůbec.Uvedenýprůzkumdojistémírypotvrdilpředpoklad,že
sledování kvality je dosud v poradenských službách spíše nárazovou, nikoli systematickou
záležitostí.
Vnitřní hodnocení vysoké školy se obvykle zaměřuje na hodnocení výuky, hodnocení
studijníchprogramůahodnocenívědeckéhovýkonu.Poradenskéslužbyapodporastudentů
nebývajíhlavnímazpravidlaaniokrajovýmtématemhodnoceníadohodnocenívýukystudentysenedostanou.Pokudtedyporadenskéaktivitynejsouhodnocenyzvlášťposkytovatelem buď formou dotazníkového průzkumu či ankety nebo jiným způsobem, poradenské
pracovištěnemádostatečnépodkladyprocelkovéhodnocenísvýchodbornýchčinností.
Jak sledovat kvalitu ve vysokoškolském poradenství
Předpokladem pro efektivní zajišťování kvality ve vysokoškolském poradenství je vytvořeníminimálníchstandardůprojednotlivétypyporadenskýchslužeb,sekterýmibudou
porovnáványrealizovanéslužby.Individuálníhodnocenísamotnýmiuživatelijezákladním
prostředkemprozjišťováníkvalitykonkrétníchslužeb.Dalšímkrokembymělobýtporovnánícílůvysokéškolysnabídkouslužebporadenskéhopracoviště(porovnánísdlouhodobýmzáměrem).Vneposlednířadějenezbytnoupodmínkoutakésledováníkvalitypráce
poskytovatelů služeb, zjištění, zda poskytovatelé disponují potřebnými odbornými kompetencemi. Proces vnitřního hodnocení kvality by měl být doplněn nezávislým externím
hodnotitelem.
Hodnocení služeb a cílové skupiny
Přihodnoceníslužebuživatelijetřebapřihlédnoutkpotřebámaočekáváníjednotlivých
cílovýchskupin:
Studentivyššíchročníků,studentiprvníchročníků,studenti–budoucíabsolventi,studentisespeciálnímipotřebami,zájemciostudium,absolventi.
Zcelajinépotřebymáatedyzcelajinéslužbyočekávámanagement,akademičtíaostatní
pracovnícivysokéškoly(zpracovánípodkladů,analýz,atd.).
Stanovení indikátorů
Stanoveníindikátorů(ukazatelůúspěchu)jevkompetencivysokéškolyamělobyvycházet
zcílůvysokéškolyatakézjejíhozaměření(např.zdajdeouniverzituzaměřenounavědučina
jinouoblast).Abybylukazatelefektivní,musíbýtsrozumitelnýamíturčitouvýznamnost.
Ukazatelemohoubýtkvalitativní–hodnoceníakcíuživateli,porovnánícílůvysokéškoly
anabídkyporadenskýchslužeb,akvantitativní–početakcíprojednotlivécílovéskupiny,po-
60
čethodinkonzultací,atd.Přistanovováníindikátorůjetřebavzítvúvahuzdrojeúdajůafakt,
žebudemepotřebovatmítdatakdispozicipodelšídobu(nikoliomezeněnapř.na3roky).
Požadavkemjetedydostatečnáfrekvenceapravidelnostpřizískáváníinformací.
Důsledky hodnocení kvality
Dalšíotázkouje,kdoakdymásledovatkvalituvysokoškolskéhoporadenství.Mělobyto
býtúkolemposkytovatele,tedysamotnéhoporadenskéhopracoviště,resp.útvaru,kterýtyto
služby poskytuje. Frekvence zjišťování je nejméně 1x za rok. Data by měla být poskytnuta
kompetentnímuútvaruvysokéškoly.Výsledkemhodnoceníkvalitymůžebýtzjištěnísilných
stránek,zjištěnínedostatků(kterébymělybýtodstraněny),inspiraceprodalšíčinnost,zjištěnídalšíchpotřebuživatelů.
Otázkykzamyšlení:Hodnotímeaktivityporadenskéhopracovištěvzhledemkcílůmvysokéškoly?Vycházímevplánováníaktivitporadenskéhopracovištězdlouhodobéhozáměru
vysokéškoly?JakourolivhodnoceníčinnostiVŠporadenskýchpracovišťbymělamítAsociaceVŠporadců?
Lzeshrnout,žepouzemaláčástporadenskýchpracovišťvČR(vprůzkumubylozjištěno,
že 6 %) pravidelně hodnotí kvalitu své činnosti jako celku (zpětná vazba od uživatelů). Je
zřejmé,žehodnoceníporadenskýchslužebbymělovycházetzezaměřenívysokéškoly(věda,
spolupráce s praxí, atd.), hodnocení poradenských služeb by mělo vycházet z cílů vysoké
školy–základnímdokumentemjeDlouhodobýzáměrajehoaktualizace.Kritériaprovnitřní
hodnocenístanovujevysokáškola(vtomtopřípaděnavrhujeporadensképracoviště).Kritériabymělavycházetzevropskýchstandardů.Proceshodnoceníbymělrespektovatzákladní
principy:
zodpovědnostposkytovatele,ochranukvalityastandardů,rozvojazvyšováníkvalityakademickýchprogramů,efektivníorganizačnístruktury,transparentnostavyužitívnějšíexpertízy,podporukulturykvalityuvnitřinstitucí,vyvinutíprocesů,skrzekterémohouinstituce
demonstrovatsvouzodpovědnost(včetně�inanční).
1.9 Shrnutí
Současnézměnyvoblastivysokoškolskéhovzdělávánípostihujípřirozenětakéoblastvysokoškolskéhoporadenství,kterémůžemevelmiobecněvymezitjakoslužbu(pomoc)poskytovanouvysokoškolskýmstudentům.Tidnes,mimojinéidíkykonceptuceloživotníhoučení,tvoří
velmi diverzi�ikovanou skupinu, a tím tak skrze svoji poptávku rozšiřují i formy nabízených
poradenskýchslužeb.Příklademmůžebýtmultikulturníporadenstvísouvisejícísrozšířením
mobilitstudentů,neboporadenstvíprostudentysespeciálnímipotřebami.Tytozměnyvedou
takékterminologickémuupřesňováníobsahuporadensképráce(ivsouvislostisevropskými
iniciativami)čikpojetí„novékariéry“anovýchpohledůnakariérovéporadenství.
Vysokoškolské poradenství poskytované v rámci celoživotního vzdělávání má oproti jinýmtypůmporadenstvísváspeci�ikaakladetakéurčitéspeci�icképožadavkynasamotné
poskytovateleporadenskýchslužeb.Stímsouvisítakéhodnoceníkvalityposkytovanýchslu-
61
žeb,vymezeníkompetencíapožadavkůnavysokoškolsképoradceatakéjejichvzdělávání.
VČeskérepublicevsoučasnédobězatímnejsouvytvořenyjednotnénástrojeprohodnocení
činnostivysokýchškolatakoblasthodnoceníakvalityvevysokoškolskémporadenstvíbude
ještěivbudoucnudiskutovanýmtématem.
Jižodroku2008spolupracujíněkterévysokéškolyvoblastivysokoškolskéhoporadenství
vrámciřešenírůznýchprojektů.NarozvojovémprojektuMŠMTsnázvem„RozvojpsychologickéhoporadenstvínavysokýchškoláchvČR“řešenémvroce2011sepodílícelkemsedm
vysokýchškol.Jednímzpředstavenýchvýstupůprojektujeevidenčnísystémvysokoškolského
poradenství–nováwebováon-lineaplikaceurčenáproevidencikonzultacívysokoškolsképoradny.JejívyužíváníjeotevřenobezplatněvšemVŠporadcůmvČR,kteříoniprojevízájem.
1.10 Literatura
Andragogikapro�ilabsolventaBc.studia,[online].[cit.2011-10-11].Dostupnéz:
http://andragogika.ff.cuni.cz/?q=node/64
Access to success lifelong guidance for better learning and working in Europe [online]. Publikováno
2010.[cit.2011-06-26].Dostupnéz:http://www.cedefop.europa.eu/EN/Files/4092_EN.pdf
Akčníplánvzdělávánídospělých,Kučeníjevždyvhodnádoba[online].Publikováno2007.[cit.200803-21]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2007:0558:
FIN:CS:PDF
Aktualizace Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké
adalšítvůrčíčinnostiprooblastvysokýchškolprorok2012[online].Publikováno2011.[cit.201106-26].Dostupnéz:http://www.msmt.cz/�ile/16146
Boloňskýproces2020–Evropskýprostorvysokoškolskéhovzdělávánívnovémdesetiletí[online].Publikováno2009.[cit.2011-06-26].Dostupnéz:http://www.bologna.msmt.cz/?id=KomunikeLeuven
Boloňskýproces2020–Evropskýprostorvysokoškolskéhovzdělávánívnovémdesetiletí.Komunikékonferenceevropskýchministruodpovědnýchzavysokéškolství[online].Lovaň,28.–29.května
2009.Dostupnéz:http://www.bologna.msmt.cz/?id=KomunikeLeuven
CareerGuidance:aHandbookforPolicyMakers[online].Publikováno2004.[cit.2008-03-21].Dostupnéz:http://www.oecd.org/dataoecd/53/53/34060761.pdf
CHEPS:MappingDiversity.DevelopingaEuropeanClassi�icationofHigherEducationInstitutions.CentreforHigherEducationStudies(CHEPS),Enschede,2008
CHERPA-Network:U-MultirankInterimProgressReportDesignPhaseoftheProject‘DesignandTesting
theFeasibilityofaMulti-dimensionalGlobalUniversityRanking’[online].Leden2010.Dostupnéz:
http://www.u-multirank.eu/project/UMR_IR_0110.pdf
Commission Staff Working Paper a Memorandum on Lifelong Learning [online]. [SEC(2000) 1832
�inal – Not published in the Of�icial Journal] [cit. 2011-5-16]. Dostupné na internete: http://
www.bologna-berlin2003.de/pdf/MemorandumEng.pdf
62
CouncilfortheAdvancementsofStandardsinHigherEducation,CASStandardsforAcademicAdvising
[online].Publikováno2011[cit.23.11.2011]Dostupnéz:http://www.nacada.ksu.edu/Resources/
Standards.htm#cas
Council Resolution on better integrating lifelong guidance into lifelong learning strategies [online].
Publikováno2008.[cit.2009-09-21].Dostupnéz:http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_
data/docs/pressdata/en/educ/104236.pdf
Dlouhodobýzáměrvzdělávacíavědecké,výzkumné,vývojové,uměleckéadalšítvůrčíčinnostiprooblast
vysokýchškolnaobdobí2006–2010[online].Publikováno2005.[cit.2011-06-26].Dostupnéz:http:
//aplikace.msmt.cz/PDF/DZ_SWOT_30_8_05.pdf
DoporučeníevropskéhoparlamentuaRadyzedne18.prosince2006oklíčovýchkompetencíchproceloživotníučení[online].Publikováno2006.[cit.2009-09-21].Dostupnéz:http://eur-lex.europa.eu/
LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2006:394:0010:0018:cs:PDF
DraftResolutionoftheCouncilandoftherepresentativesoftheGovernmentsoftheMemberStatesmeetingwithintheCouncilonStrengheningPolicie,SystemsandPracticesinthe�ieldofGuidancethroughoutlifeinEurope[online].Publikováno2004.[cit.2007-02-12].Dostupnéz:http://ec.europa.eu/
education/policies/2010/doc/resolution2004_en.pdf
Etickýkodexpracovníkůvysokoškolskýchporaden[online].Publikováno2008.[cit.2011-07-04].Dostupnéz:http://www.asociacevsp.cz/photos/�iles/Etickykodex.doc
EuropeanAssociationforQualityAssuranceinHigherEducation.EuropeanStandardsandGuidelines
forQualityAssuranceintheEuropeanHigherEducationArea[online].Publikovánoprůběžně[cit.
23.11.2011]www.enqa.eu/pubs.lasso
Evropskýprostorvysokoškolskéhovzdělávání–plněnícílů[online].Publikováno2005.[cit.2011-0626].Dostupnéz:http://www.bologna.msmt.cz/?id=KomunikeBergen
FERRER-SAMA,P.GuidanceandtransitionsinHigherEducation[online].[cit.2011-5-16].Dostupnéz:http:
//ktl.jyu.�i/img/portal/14881/Conf_LLG_Atelier_3_Paula_Ferrer-Samama.pdf?cs=1238763492
FREIBERGOVÁ,Zuzana.Hodnoceníkvalitystudijníchprogramů.CSVŠ,Praha2000
FREIBERGOVÁ,Zuzana.Studijníporadenstvívevzdělávánídospělých.Liberec:CDV,TU,2008.InMetodikaporadensképráceproDPV[online].Publikováno2008[cit.2009-09-21].Dostupnéz:http:
//www.nvf.cz/spps/dokumenty/metodika_pro_poradce.pdf
FREIBERGOVÁ,Zuzanaakol.Poradenstvínavysokýchškolách[online].Publikováno2002.[cit.200908-15].Dostupnéz:http://www.nvf.cz/spps/publikace2002.htm#vysokoskolske
FREIBERGOVÁ,Zuzana,aj.Poradenstvínavysokýchškolách.Praha:Národnívzdělávacífond,Národní
informačnístřediskoproporadenství,2002.162s.ISBN80-903125-3-5
FRETWELL,H.David-WATTS,G.Anthony.PublicPoliciesforCareerDevelopment.Washington:WORLD
BANK,2004.54s.
HAZELKORN,E.RankingsandtheBattleforworld-ClassExcellence:InstitutionalStrategieandPolicyChoices.InHigherEducationManagementandPolicy,Volume21,No.1,ISSN1682-3451,OECD2009
GAJDOŠOVÁ,Jaroslava.Kformovaniunašejprofesijnejidentity.InÁnopsychologickémuporadenstvu!
Radšejosobnosťrozvíjaťakoliečiť.Zborníkzceloštátnejodbornejkonferenciepripríležitosti45.vý-
63
ročiazaloženiaprvejPsychologickejvýchovnejkliniky.Bratislava:VEDApreKPPPCVPPBratislava,
2002,s.15–25
HAZELKORN, E. Moving Beyond Institutional Rankings: Towards a World-Class System, prezentace
přednesená na 5th EUA Convention of European Higher Education Institutions [online]. Praha –
Univerzita Karlova, 18.–21. 3. 2009. Dostupné z: http://www.eua.be/events/past/Past-Events/
eua-convention-2009/presentations.aspx
HLOUŠKOVÁ,Lenka.Poradenstvívevzdělávánídospělýchanebnechajísilidéporadit?InUčímesepo
celýživot?OvzdělávánídospělýchvČeskérepublice.Brno:Masarykovauniverzita,2008,s.289–318.
HLOUŠKOVÁ,Lenka;PORTLÍKOVÁEva.RoleStudentskýchporadcůvkontextusoudobéhorozvojevysokoškolskéhoporadenstvívČR.Pedagogicko-psychologicképoradenství,2011,č.60,s.31–40
HUBINKOVÁ,Z.akol.Psychologieasociologieekonomickéhochování.Praha:GradaPublishing,2008
HUBINKOVÁ, Zuzana; SCHNEIDROVÁ, Dagmar. Vysokoškolské poradenství na webovém portálu.
Výstup části centralizovaného projektu 2008 – C40 – Rozvoj vysokoškolského poradenství. In
KRAHULCOVÁ,Beáta;RALBOVSKÁ,Rebeka;JORDÁNOVÁ,Barbora(eds.)Vysokoškolsképoradenství
versusvysokoškolskápedagogika.Sborníkz1.konferencesmezinárodníúčastí.Praha:ČeskázemědělskáuniverzitavPraze,2009,s.76–82
HUBINKOVÁ,Z.,SCHNEIDROVÁ,D.Vysokoškolsképoradenstvínawebovémportálu.VýstupčástiCentralizovanéhoprojektu2008–C40–Rozvojvysokoškolskéhoporadenství,2008
HVOZDÍK, Stanislav. Biodromálna psychológia v retrospektíve a perspektíve poradenstva. In Poradenská psychológia a celoživotná cesta človeka na prahu XXI. storočia. Zborník príspevkov
zkonferenciezpríležitostiživotnéhojubileadoc.PhDr.JozefaKošča,CSc.Bratislava:Stimul,2007,
s.9–22
ImprovingLifelongGuidancePoliciesandSystems.UsingCommonEuropeanReferenceTools[online].
Publikováno2005.[cit.2010-02-15].Dostupnéz:http://www2.trainingvillage.gr/etv/publication/
download/panorama/4045_en.pdf
JÍLKOVÁ,Olga.Speci�ikaprácevysokoškolskéhopsychologickéhoporadenství.InKRAHULCOVÁ,Beáta;RALBOVSKÁ,Rebeka;JORDÁNOVÁ,Barbora(eds.)Vysokoškolsképoradenstvíversusvysokoškolskápedagogika.Sborníkz1.konferencesmezinárodníúčastí.Praha:Českázemědělskáuniverzita
vPraze,2009,s.158–162
JOBTIP[online].[cit.2011-07-07].Dostupnéz:http://www.job-tip.cz/
KIROVOVÁ, Iva. Kariérní poradenstvi a současné přístupy ku kariéře. In Vysokoškolské poradenství
versusvysokoškolskápedagogika.Sborníkz1.konferencesmezinárodníúčastí.Praha:ČESKÁZEMĚDĚLSKÁUNIVERZITAVPRAZE,INSTITUTVZDĚLÁVÁNÍaPORADENSTVÍ,2009,s.210–215
KIROVOVÁ,Iva.Kariéraakariérníporadenstvívkontextusoučasnosti.InPsychológiepráceaorganizácie2010.Zborníkpríspevkovzmedzinárodnejodbornejkonferencie.Bratislava:UniverzitaKomenskéhovBratislave,2010,s.207–214
KOCUROVÁ, Marie. Zkušenosti s diagnostikou a intervencí u studentů s poruchami učení na ZČU
vPlzni.InKRAHULCOVÁ,Beáta;RALBOVSKÁ,Rebeka;JORDÁNOVÁ,Barbora(eds.)Vysokoškolské
poradenstvíversusvysokoškolskápedagogika.Sborníkz1.konferencesmezinárodníúčastí.Praha:
ČeskázemědělskáuniverzitavPraze,2009,s.169–175.
KOŠČO,J.akol.Teóriaapraxporadenskejpsychológie.Bratislava:Slovensképedagogickénakladateľstvo,1980,s.448+2prílohy.
64
KOŠČO,Jozef.Poradenskápsychológia.Bratislava:SPN,1987.448s.
KUCHAŘ, Pavel. Analýza poradenských pracovišť vysokých škol ČR [online]. Publikováno 2008. [cit.
2010-10-10]. Dostupné z: http://www.rozvojvsporadenstvi.cz/images/stories/Dokumenty_
vystupy/Analyzaporad.prac.VSCR.pdf
LANGER,Tomáš,aj.MetodikaporadensképráceproDPV,Verze4.00[online].Publikováno2008.Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/esf/projekty/ipsys/cile/metodika/metodika_
poradce.pdf
LAUNIKARI,M.,PUUKARI,S.(ed.).Multikulturníporadenství,Teoretickézákladyaosvědčenépostupy
vEvropě.Praha:DůmzahraničníchslužebMŠMT,proCentrumEuroguidance,2009
LEA,S.J.,STEPHENSON,D.,TROY,J.HigherEducationStudents’AttitudestoStudentCentredLearning:Beyond‘educationalbulimia’.InStudiesinHighereducation28(3),s.321–334
MATULA,Štefan.Lepšiateóriahoršejporadenskejpraxeakonaopak?InÁnopsychologickémuporadenstvu!Radšejosobnosťrozvíjaťakoliečiť.Zborníkzceloštátnejodbornejkonferenciepripríležitosti
45.výročiazaloženiaprvejPsychologickejvýchovnejkliniky.Bratislava:VEDApreKPPPCVPPBratislava,2002,s.60–65
Memorandum o celoživotním učení [online]. Publikováno 2000 [cit. 2011-02-15]. Dostupné z: http:
//www.nvf.cz/archiv/memorandum/obsah.htm
NANTL, J., ČERNIKOVSKÝ, P. a kol. Národní kvali�ikační rámec terciárního vzdělávání, Díl 1. Národní
deskriptory.MŠMT,2010
Národní kvali�ikační rámec terciárního vzdělávání, [online]. [cit. 2011-07-07]. Dostupné z: http:
//www.msmt.cz/strukturalni-fondy/ipn-pro-oblast-terciarniho-vzdelavani-vyzkumu-a-vyvoje/
kvali�ikacni-ramec-terciarniho-vzdelavani
NSP, Databáze kompetencí [online]. [cit. 2011-04-11]. Dostupné z: http://kompetence.nsp.cz/
uvod.aspx
O’NEILL,G.,McMAHON,T.,2005.Student-centredlearning:Whatdoesitmeanforstudentsandlecturers?,InEmergingIssuesinthePrakticeofUniversityLearningandTeaching[online].O’Neill,G.,
Moore,G.,McMullin,B.(Eds).Dublin:AISHE,2005.Dostupnéz:http://www.aishe.org/readings/
2005-1
OrganizačnířádrektorátuUniverzityKarlovy[online].Publikováno2010.[cit.2011-04-10].Dostupné
z:http://www.cuni.cz/UK-3429.html
PATTON,Wendy–McMAHON,Mary.CareerDevelopmentandsystemstheory:Connectingtheoryand
practice.(2ndedition).Rotterdam:SENSEPUBLISHERS,2006.385s.
Perspektivydalšíhovývoječeskéhovysokéhoškolství.Vybranétezeanáměty[online].UniverzitaKarlova, Praha, 2009. Dostupné z: http://iforum.cuni.cz/IFORUM-7283-version1-PerspektivyUK
obecnavychodiska.pdf
POL,M.,HLOUŠKOVÁ,L.Celoživotníučeníavzdělávánídospělýchvpolitickýchdokumentech.InUčímesepocelýživot?OvzdělávánídospělýchvČeskérepublice.Brno:Masarykovauniverzita,2008,
s.9–24
PROVÁZKOVÁ,K.,ŠEBKOVÁ,H.,ŠIMA,K.Ranking–světovéaevropskéžebříčkyvysokýchškol–Základní
přehledproblematikyaperspektivyUK,CSVŠ,2010
65
PRUDKÝ,L.,PABIAN,P.,ŠIMA,K.Českévysokéškolství.Nacestěodelitníhokuniverzálnímuvzdělávání
1989–2009.Praha:Grada,2010.162s.
RAUHVARGERS,A.GlobalUniversityRankingsandTheinImpact[online].ISBN9789078997276.EUA:
2011.Dostupnéz:http://www.eua.be/pubs/Global_University_Rankings_and_Their_Impact.pdf
RAIS,Karel.Ministerstvoškolství,mládežeatělovýchovy.Zajišťováníahodnoceníkvalityvsystému
terciárníhovzdělávání(Kvalita)[online].Individuálníprojektnárodní,MŠMT2011.Hlavníodborný
garantprof.Ing.KarelRais,Csc.,MBA.Publikovánoprůběžně[cit.21.11.2011].Dostupnéz:http:
//kvalita.reformy-msmt.cz/
RIASEC, [online]. [cit. 2011-07-07] Dostupné z: http://www.test-osobnosti.cz/na-jakem-principu-funguje-metoda-riasec
ŘádceloživotníhovzděláváníUniverzityKarlovyvPraze[online].Publikováno1999.[cit.2011-04-11].
Dostupnéz:http://www.cuni.cz/UK-1403.html
SAVICKAS,Mark.Presentationslides.NationalCareerDevelopmentConferenceCannexus2010[online].
[cit.2011-5-16].Dostupnéz:http://cannexus.ca/CX/�iles/2010/cx10_Dr.%20Savickas_Slides.ppt
SCHNEIDROVÁ,D.;PROVAZNÍKOVÁ,H.;HYNČICA,V.ProgramantistresovéintervenceprostudentyVŠ.
Praha:3.LFUK,2011.Dostupnéz:http://www.szu.cz/poradna/uspesnystudent/
Strategie celoživotního učení ČR [online]. Publikováno 2007. [cit. 2008-03-21]. Dostupné z: http://
msmt.cz/uploads/Strategie_CZU_schvaleno_vladou.pdf
STUDIJNÍ PROGRAM pro obor Poradenství v odborném vzdělávání garantovaný Institutem vzdělávání a poradenství ČZU v Praze [online]. Publikováno 2011. [cit. 2011-07-07]. Dostupné z: http:
//dl.webcore.czu.cz/�ile/K0pZQ0d3bUhJQ009
SURSOCK,Andrée;SMIDT,Hanneakol.Trends2010:adecadeofchangeinEuropeanHigherEducation [online]. Publikováno 2010. [cit. 2011-06-26]. Dostupné z: http://www.bologna.msmt.cz/
?id=trendy-vs-2010
ŠŤASTNÁ,V.Evropskýprostorvysokoškolskéhovzdělávání.InKALOUS,J;VESELÝ,A.VzdělávacípolitikaČeskérepublikyvglobálnímkontextu.Praha:Karolinum2006,s.129–146
ŠŤASTNÁ,V.Boloňskýproces.Evropskýprostorvysokoškolskéhovzdělávání(kapitola2.2),Trendyve
vysokémškolstvívČR.Stavaperspektivyvývoje(kapitola2.3).InVýchovnéporadenství,distanční
kurz.Praha:IPCUK,2009
ŠŤASTNÁ,V.Nástrojeprotransparentnostvevysokémškolství.Seminárníprácevrámcidoktorského
studijníhoprogramuPedagogika.PedagogickáfakultaUniverzityKarlovy,březen2011
ŠTĚRBOVÁ,Dana.Speci�ikaporadenstvíustudentůsezdravotnímpostižením.InKRAHULCOVÁ,Beáta;RALBOVSKÁ,Rebeka;JORDÁNOVÁ,Barbora(eds.).Vysokoškolsképoradenstvíversusvysokoškolskápedagogika.Sborníkz1.konferencesmezinárodníúčastí.Praha:Českázemědělskáuniverzita
vPraze,2009,s.152–157
TAKÁCS,I.Afelsőoktatásitanácsadásjellemzőiaváltozóoktatásistruktúrában.In:Alkalmazottpszichológia,VIII.Évfolyam,1.szám,2006,39–50o.
Technikykariérovéhokoučovánívevysokoškolskémporadenství.InNárodnícenakariérovéhoporadenství2010.Sborníkvítěznýchpříspěvků.Praha:DůmzahraničníchslužebproCentrumEuroguidance,2011,s.64–68
66
TheQualityAssuranceAgencyforHigherEducation.AssuringStandardsandImprovingQualityofUK
Higher Education [online]. Publikováno průběžně [cit. 23.11.2011]. Dostupné z: www.qaa.ac.uk/
pages/default.aspx
TIMUĽÁK, Ladislav. Niektoré výzvy pre identitu poradenskej psychológie. In Áno psychologickému
poradenstvu!Radšejosobnosťrozvíjaťakoliečiť.Zborníkzceloštátnejodbornejkonferenciepripríležitosti45.výročiazaloženiaprvejPsychologickejvýchovnejkliniky.Bratislava:VEDApreKPPPCVPP
Bratislava,2002,s.38–43
TYLER,LeonaE.Theworkofthecounselor.(3rded.)NewYork:Appleton-Century-Crofts,Inc.1969.
p.236.PodľaKoščo,J.Teóriaapraxporadenskejpsychológie.Bratislava:Slovensképedagogické
nakladateľstvo,1980,s.448+2prílohy
VAN VUGHT, F. A., WESTERHEIDEN, D. F. Multidimensional ranking: a new transparency tool for
higher education and research, in Higher Education Management and Policy, Volume 22, No. 3,
OECD2010
VENDEL,Štefan.KariérovéporadenstvonavýchodnomSlovensku–tradícieainšpirácie.InPoradenskápsychológiaaceloživotnácestačlovekanaprahuXXI.storočia.Zborníkpríspevkovzkonferencie
zpríležitostiživotnéhojubileadoc.PhDr.JozefaKošča,CSc.Bratislava:Stimul,2007,s.23–36
Výkonovéukazatele2006/2007,2007/2008,2008/2009,2009/2010,2010/2011–KapitolaF[online].
Publikováno2012.[cit.2011-06-26].Dostupnéz:http://www.uiv/rubrika/98
WATTS,G.Anthony–vanESBROECK,Raoul.NewSkilsforNewFutures:HigherEducationandCounsellingServicesintheEuropeanUnion.BrussselsandLouvain-la-Neuve:VUBPRESSandFEDORA,
1998.158s.
WOOLFE,Ray.Thenatureofcounsellingpsychology.Partone:Settingthescene.pp.3–20.In:Woolfe,R.–Dryden,W.(eds).HandbookofCounsellingPsychology.London:Sage,1996,p.662
WebovéstránkyBoloňskéhoprocesu[online].Dostupnéz:www.bologna.msmt.cz,www.ehea.info
WebovéstránkyMŠMT.Dlouhodobýzáměrvzdělávacíavědecké,výzkumné,vývojovéainovační,uměleckéadalšítvůrčíčinnostiprooblastvysokýchškolnaobdobí2011–2015[online].Dostupnéz:http:
//www.msmt.cz/vzdelavani/dlouhodoby-zamer-vzdelavaci-a-vedecke-vyzkumne-vyvojove-a
WebovéstránkyMŠMT.AktualizaceDlouhodobéhozáměruprooblastvysokýchškolprorok2011aVyhlášenírozvojovýchprogramůprorok2011[online].Dostupnéz:http://www.msmt.cz/vzdelavani/
aktualizace-dlouhodobeho-zameru-pro-oblast-vysokych-skol-pro-1
WebovéstránkyMŠMT.AktualizaceDlouhodobéhozáměruprooblastvysokýchškolprorok2012aVyhlášenírozvojovýchprogramůprorok2012[online].Dostupnéz:http://www.msmt.cz/vzdelavani/
aktualizace-dlouhodobeho-zameru-pro-oblast-vysokych-skol-pro-2
WebovéstránkyMŠMT.StrategickýrámecVŠpolitikyMŠMT30-03-2011[online].Dostupnéz:http:
//www.msmt.cz/�ile/15287
WebovéstránkyMŠMT.Návrhvěcnéhozáměruzákonaovysokýchškolách[online].Dostupnéz:http:
//www.msmt.cz/strukturalni-fondy/ipn-pro-oblast-terciarniho-vzdelavani-vyzkumu-a-vyvoje/
projekt-reforma-terciarniho-vzdelavani/vecny-navrh-zakona-o-vs
Prváverze(únor2011):Dostupnéz:http://www.msmt.cz/pro-novinare/msmt-zahajilo-diskuzi-svysokymi-skolami-o-novem-zakone-1
67
WebovéstránkyMŠMT.IPnprooblastterciárníhovzdělávání,výzkumuavývoje[online].Dostupnéz:
http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/ipn-pro-oblast-terciarniho-vzdelavani-vyzkumu-a-vyvoje/
projekty
WebovéstránkyprojektuU-Map[online].Dostupnéz:www.u-map.eu
WebovéstránkyprojektuU-Multirank[online].Dostupnéz:http://www.u-multirank.eu
Zákonč.111/1998Sb.,ovysokýchškolách[online].[cit.2009-09-21].Dostupnéz:http://www.msmt.cz/
vzdelavani/uplne-zneni-zakona-c-111-1998-sb-o-vysokych-skolach-text-sezapracovanyminovelami
ZávěryRadyzedne22.května2008ovzdělávánídospělých[online].Publikováno2008.[cit.2009-0921]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2008:140:0010:
0013:CS:PDF
ZELINKOVÁ, Olga. Speci�ické poruchy učení diagnostika – reedukace – podpora. In KRAHULCOVÁ,
Beáta;RALBOVSKÁ,Rebeka;JORDÁNOVÁ,Barbora(eds.).Vysokoškolsképoradenstvíversusvysokoškolskápedagogika.Sborníkz1.konferencesmezinárodníúčastí.Praha:ČeskázemědělskáuniverzitavPraze,2009,s.163–168
ZVARIKOVÁ,Mária.Vysokoškolské(kariérové)poradenstvonavysokýchškolách(univerzitách)vSR.
In:PoradenskápsychológiaaceloživotnácestačlovekanazačiatkuXXI.storočia:Zborníkpríspevkov
zkonferenciezpríležitostiživotnéhojubileadoc.PhDr.JozefaKošča,CSc.Prešov2006.Bratislava:
Stimul,2007,s.85–94
ZVARIKOVÁ,Mária.Poradenstvonavysokýchškoláchakariérovýrozvoj.1elektronickýoptickýdisk
(CD-ROM).InPsychológiapráceaorganizácie2010:zborníkpríspevkovzmedzinárodnejodbornej
konferencie:Modra–Harmónia:26.–28.5.2010.Bratislava:UniverzitaKomenskéhovBratislave,
2010,s.529–540
ZVARIKOVÁ,Mária.KvybranýmaspektomkariérovéhovzdelávaniavkontextevysokoškolskéhoporadenstvaapolitíkEU.InPsychologicképoradenstvonaceloživotnejcestečloveka:zborníkpríspevkov
vedeckejkonferenciesmedzinárodnouúčasťou,ktorásauskutočniladňa29.júna2010naFFPU
vPrešove:29.6.2010,Prešov.Prešov:PU,2011.S.111–117
175/2008Úplnézneniezákonač.131/2002Z.ovysokýchškoláchaozmeneadoplneníniektorýchzákonov[online].[cit.2011-5-16].Dostupnénainternete:http://zbierka.sk/zz/predpisy/default.aspx?
PredpisID=208173&FileName=zz2008-00175-0208173&Rocnik=2008
68
2
Metody
práce s klienty
69
2.1 Koučování pro vysokoškoláky
EVA JAROŠOVÁ
Koučováníje–znejširšíhohlediska–interakcímezikoučemakoučovaným,kterájezaměřenanapomockoučovanémudosáhnoutzlepšenívýkonučioptimalizacejehopůsobení
čifungování.PodleGallweye(1975,cit.dleWhitmora,1994)uvolňujekoučovánípotenciál
danéhočlověka–spíšenežbyněčemuučilo,pomáháučitsehledatefektivnějšípostupyaodstraňovatpřekážkyvyššívýkonnosti.
Koučování lze také chápat jako „kombinaci individuálního poradenství, osobní zpětné
vazbyapraktickyorientovanéhotréninku“(Fisher-Epe,2006,str.17).Vzhledemktomu,že
probíhájakosériesetkání„tvářívtvář“mezidvěmalidmi,mávýraznouinterpersonálnísložkupostupněvytvářenéhovztahudůvěry.
Proceskoučováníserealizujeprostřednictvímdialogu,vekterémkoučpovzbuzujekoučovanéhokhledáníjehovlastníchcestarealizacitakovýchkroků,prokterésekoučovanýsám
rozhodneapřijmezaněodpovědnost.
Koučování lze tedy chápat jako systematický, na cíl a výsledky orientovaný proces, při
kterémkoučfacilitujenavozenítrvalejšízměnykoučovanéhoprostřednictvímpodporyjeho
sebeřízenenéhoučeníaosobníhorozvoje(CavanaghaGrant,2006,podleJarviset.al.2006,
str.183).
Diskuse,vedenémeziodborníky(viznapř.Kampa-Kokesch,Anderson,2001;Jarvisetal.,
2006)ooptimálníodbornévýbavěkoučejsoustáleživéanelzejepovažovatzaukončené.
Jejich námětem jsou otázky, týkající se nutného, případně vhodného odborného vzdělání,
tréninkuazkušenostíkouče.Podlenašehonázorupředstavujepsychologickévzděláníkouče
(případněvzdělánívpříbuznýchvědách,poskytujícídostatečnouobeznámenostspsychologickýmizákonitostmiaprincipy),doplněnéocíleněrozvíjenédovednostiaznalostioprocesukoučovánídobrévýchozípředpokladyprouplatněnípotenciálutétometody.
Dostatečná odborná erudice kouče totiž vytváří určitou záruku, že koučování nebude
probíhat jen jako zjednodušující „povzbuzování“ či předávání „hotových“ návodů. Kouč by
mělbýttéžschopenrozeznatpřípadnéhlubšíproblémykoučovaného,kterévyžadujíjinýtyp
odbornépomoci(např.psychologicképoradenstvíčipsychoterapii).
Při koučování nejde o předávání rad, zkušeností a návodů, ale o rozvíjení předpokladů
koučovanéhoučitsezesvýchvlastníchzkušeností,ohlubšíuvědomováníasebere�lexisvého
jednáníazvýšeníodpovědnostizavlastníosobníiprofesnírozvoj.
Proces koučování se může odehrávat v různých kontextech a formách. Může se jednat
okariérovékoučování,rozvojové,interkulturní,manažerské,zaměřenénarozvojdovedností
adalší.Ačkolivsenejčastějirealizujevdialogumezikoučemakoučovaným,tj.jakoindividuálníkoučování,můžebýtzacílenoinatýmy,tj.mítpodobutýmovéhokoučování,činasebe
sama(sebekoučování).
Vkontextuvysokoškolskéhoporadenstvílzekoučováníobecněvyužítjakoužitečnédoprovázení studenta k jeho vlastní práci na sobě, k podpoře studentovy aktivity a výkonu,
kpomocipřipřekonávánípřekážekapod.(Čihounková,Šustrová,2009).
70
2 METODY PRÁCE S KLIENTY
2.1.1 Proces koučování a přístup zaměřený na člověka
Carla Rogerse
V procesu koučování se lze setkat s různými přístupy jednotlivých koučů. Odrážejí se
vnichtradicepsychologických,poradenskýchapsychoterapeutickýchsměrůaškol.Vodbornéliteratuře(Coxetal.,2010)jsoutakpopisoványnapř.přístupykognitivněbehaviorální,
psychodynamické,Gestaltpřístupy,transakčněanalytické,existenciálníavneposlednířadě
takéty,kterévycházejízpřístupuzaměřenéhonačlověka(dálevtextuPCA,tj.person–centeredapproach)CarlaRogerse.VPCApřístupusevzákladníchpředpokladechapodmínkách
prácesklientemporadenstvíakoučováníneliší,rozdílybývajívobsahu,tj.vzakázce,sekterouklientipřicházejí(Joseph,2010).
PřístupPCAlzepovažovatzazásadníinspiraciprokoučování.ÚstředníkategoriíPCAje
aktualizačnítendence–tj.přirozenámotivacečlověkakrůstu,rozvojiaoptimálnímufungování.KromětohotozákladníhoprincipujsouproproceskoučováníinspirativníidalšípostulátyaprincipyPCA.Podstatoujedůvěravkoučovaného,vto,žeje„expertem“nasebesama,
kterýdokážehledatanalézatcestykesvémuoptimálnímufungování.Důležitýmprvkemje
vytvořenípodporujícíhovztahumezikoučemakoučovaným,kdykoučnedirektivněfacilitujeprocessebere�lexekoučovaného.Ktomutojsounutnétytozákladnípodmínkynastraně
kouče:
⊳ empaticképorozumění(naladěnísenavnitřnívztahovýrámecčlověka,Šiffelová,2010),
⊳ bezpodmínečnépřijetí(otevřený,respektujícívztahkekoučovanému,bezhodnocení),
⊳ kongruence(opravdovost,autenicita).
Uvedené základní podmínky jsou pro proces koučování důležité vzhledem k tomu, jak
zásadní roli při něm hraje atmosféra psychologického bezpečí a podpory, která umožňuje
otevřenoukomunikačnívýměnu.Jejívytvořeníjetotižovlivněnopřístupemkoučekekoučovanému,úrovníempatieakomunikačnímstylemkouče.Většinaautorů(např.Downey,2003,
Mumford,Gold,2004,McAdam,2005)vkoučovánítaktéžpreferujenedirektivnístylvedení
dialoguskoučovaným–koučnepoučujeanepředkládásvépředstavyanávody,alesleduje
zájmyapředstavykoučovaného,vedejejkpřemýšleníakhledáníapřijímánípronějoptimálníchvariant.
PCAjeproproceskoučovánípodnětnýnejenvzákladníchvýchodiscích,aletéžvdůrazuna
rozvojkomunikačníchdovednostíkouče.Jejichúroveňseprojevujesevtom,jakkoučdokáže:
⊳ aktivně naslouchat (tj. soustředit pozornost na sdělení druhého a projevit – i neverbálně–zájem,klástdoplňujícíotázkykplnémupochopení),
⊳ re�lektovatsdělenídruhého(usnadňovatsebepoznávánídruhéhotím,žejere�lektováno
ito,cojeobsaženo„meziřádky“sdělení–tj.předevšímobsahyprožívánídruhého),
⊳ jasněavýstižněshrnovatobsahpodstatnýchsdělenídruhého,
⊳ citlivědávatzpětnouvazbu,
⊳ pomáhatpřistanovovánícílůapriorit,
⊳ monitorovatpostupnékrokykcíli,
⊳ klástrůznétypyotázek.
Kouč by měl volit zejména otevřené otázky, které dotazovaného aktivizují, napomáhají
murozkrýtproblém,umožňujímuzmapovatvícemožnostíaprohloubitvhledaporozumění. I osvědčené metodické návody pro koučování (např. systém Johna Whitmora nazývaný
71
GROW;podrobněvizWhitmore,1994)jetřebavnímatjakourčitévodítko,nikolivjakostriktní předpis. V průběhu koučovacího dialogu nejde totiž o stereotypní dodržování určitého
sleduotázek,aleojejichvyužitíjakopříležitostipronabízeníjinéhoúhlupohleduasměru
uvažovánínadnastolovanýmitématy.Stálejetřebatakédbátnato,abynadbytkemaktivity
apočtukladenýchotázekkoučnerušilsebere�lexikoučovanéhomístotoho,abypronivytvářelpředpoklady.
To,žejeproceskoučovánícílověorientován,neznamená,žeseomezujenaplánováníkonkrétníchkrokůabudoucíchaktivit.Pozitivněovlivňujemotivaciapostojekoučovanéhove
směrupodporyjehosebeřízeníaosobníhorozvoje.
2.1.2 Koučování na Vysoké škole ekonomické v Praze
KoučovánínaVŠEPrahaprostudentysevposledníchněkolikaletechzačalorozvíjetjako
součástnabídkyRozvojovéhoaporadenskéhocentraVŠE(dáleRPC).Organizačnísoučástí
RPCjeAkademickápsychologickáporadna(dáleAPP),vekteréjakoporadcipůsobípsychologovézkatedrypsychologieasociologieřízeníFakultypodnikohospodářskéVŠEPraha.Vletech2010–2011seRPCVŠEpodílínarozvojovémprojektuC39(MŠMTČR)„RozvojpsychologickéhoporadenstvínavysokýchškoláchvČR“.ObecnézáměryjehorealizacenaVŠEjsou:
⊳ rozšířitformyčinnostiatímAPPpřiblížitstudentůmavyjítvstřícjejichrozdílnýmpotřebám;
⊳ snížit„bariéry“využíváníporadenskýchslužebnastraněstudentů(jakojenapř.ostych,
obavaze„stigmatizace“využitímodbornépsychologicképomocičineschopnostísiporaditsám/sama).
Nabídka koučování pro studenty z těchto obecných záměrů vychází. Představuje jeden
zdílčíchcílůobohacenínabídkyčinnostiRPCaAPPVŠE.JehoaplikacenaVŠEsepostupně
vyvíjíahledáoptimálnízpůsobyorganizace.Ajakprobíhávposledníchdvouletech?
V letním semestru 2010 bylo realizováno 40 individuálních koučovacích sezení. Ta navazovala na workshop o koučování, který měl studentům přiblížit jeho podstatu. Ačkoliv
v letním semestru 2010 šlo spíše o představení koučování a jeho „ochutnávku“ (počítalo
se s 1–2 koučovacími sezeními pro každého zúčastněného studenta), vyjádřilo v písemné
zpětnévazběpřevýšeníčisplněníočekávání92%respondentůzřadtěch,kteřísekoučování
zúčastnili.Zároveňsevpřipomínkáchobjevovalzájemovícesezení.
Vakademickémroce2010/2011bylaprotoposílenamožnostkoučůposkytnoutvodůvodněných případech jednotlivcům více koučovacích sezení. Celkem bylo realizováno 90
sezení,nakterýchsepodíleličtyřikoučové–dvainterní(psychologovéazároveňkoučové)
advaexterní.Studentisezájmemokoučovánísezúčastnilivstupníhoworkshopu.Jehonáplníbylytytoprogramovébody:
⊳ Základnípřínosyaprincipykoučování;
⊳ Vyjasněníočekávánívůčikoučování;
⊳ Cvičeníprosebere�lexiauvědomovánísivlastníchtématacílů.
Studentitakmělipříležitostsenamístěvícezamysletnadsvýmihodnotamiacílivevazbě
namožnépostupnékrokykjejichnaplňování.Výběrpronáslednákoučovacísezenísepoté
uskutečňovalnazákladězaslánípísemněformulovanýchindividuálníchtématacílů.
72
Z účastníků úvodního workshopu tak mohli být do výběru pro individuální koučování
zařazenipouzeti,kteříbyliochotnivěnovatsvůjčasaúsilítomu,abysplnilitutopodmínku.
Celkovětakvroce2010/2011učinilo53studentů.Následujícíobr.8aobr.9vycházejízrozboru údajů ze souboru těchto zájemců – z něho se poté vybírali ti, kteří se individuálního
koučovánískutečněmohlizúčastnit.Početzájemcůjetedyvyššínežpočetnásledněkoučovaných.Mezizájemcipřevažovalyženy(79%žen,21%mužů).Nejčastějisejednaloostudenty
5.ročníků(vizobr.8).Třizájemciz53studentůročníkstudianeuvedli.
Obr. 8: Zájemci o individuální koučování podle ročníků studia (N = 50)
Převaha studentů z vyšších ročníků se odrazila i ve struktuře vstupních cílů zájemců
okoučování,vekterépřevažovalycílekariérové(vizobr.9):
Obr. 9: Zájemci o individuální koučovací sezení – typ cíle (N = 53)
Jakjepatrnézgrafunaobr.9,jednaloseotřitypycílů.Podrobnějijelzepopsattakto:
1. Kariérové–přípravanavstupnapracovnítrh,volbadalšíhoprofesníhosměřování,„rozjezd“vlastníhopodnikáníapod.
2. Osobní–timemanagement,rozvojsociálníchakomunikačníchdovedností,rozhodovací
dilemata(např.odjezddozahraničí),optimalizacevolnéhočasu,zvládnutínáročnéstudijnísituace(dokončenídiplomovépráce,přípravanastátnízkoušky).
3. Kombinacecílůosobníchakariérových–kariérovávolbaspojenáseseparacíodpůvodní
rodiny,osobníaprofesní„zakotvení“vjinékultuřeapod.
73
Vrámciskupinyosobníchcílůsevyskytlaizřetelná„poradenská“témata–např.nejistota
přivolběpartnera,osobnívztahy,kon�liktnísituacevrodině,obtížepřizvládánízátěže,nízká
sebedůvěraasebehodnocení,nepřiměřenénárokynasebesamaversuspocitosobního„selhávání“.Vtakovýchpřípadechbylastudentůmčistudentkámnabídnutamožnostkonzultace
vrámcislužebAkademicképsychologicképoradny.
Nebyloanivýjimkou,žesepřiindividuálnímkoučováníobjevovalatémataprvníhoadruhého„plánu“–např.studentkapřicházíscílemzvýšitsvojiúdajněmalouvýkonnostavprůběhusezenísevyjevuje,žejejímhlavnímaktuálnímproblémemjekon�liktnírodinnásituace.
Ivtomto(aobdobných)případechbylanabídnutamožnostporadenskýchkonzultacívAPP,
kterábylatakénásledněvyužita.
Dosavadní zkušenosti s aplikací koučování na Vysoké škole ekonomické v Praze svědčí
otom,žetatoformaporadenskéčinnostivhodněrozšiřujenabídkuporadenskýchslužeb–
studentimajíotutoslužbuzájema–pokudmajípříležitostjivyužít–vyjadřujísnívysokou
míruspokojenosti.Kefektivitěkoučovacíhoprocesupřispívávyjasněnívstupníchočekávání
zájemců(např.formouúvodního„seznamovacího“semináře)ajejichindividuálnípříprava
(v podobě formulace vstupních témat a cílů), která podporuje uvědomění si odpovědnosti
koučovanéhozavýsledky.
ZajímavépropojeníseukázalovevazběnaslužbynabízenéAPPčiRPCVŠEjakocelku:
někteřístudentivdialoguskoučemuváděli,žeinformacezpsychodiagnostikyvnímajíjako
vstupníkrokprozamýšlenísenadsvýmdalšímsměřovánímavyužitíkoučováníjeurčitým
pokračováním;jinívprůběhukoučovánízjistili,žejimchybídůležitéinformace,kterémohou
získatodkariérovéporadkyně.
Potvrdilose,žekoučovánípředstavujetaktéžmožnoucestuke„sníženíbariér“přiobracenísesesvýmistarostminaodborníka.Koučováníněkteřístudenti(zejménavýrazněvýkonověorientovaní)vnímajíjakopřijatelnou(ažatraktivní)formutakovétopomoci,jinístudenti
zasejako„vstupníbránu“provyužitíslužebpsychologickéhoporadenství.
2.2 Skupinový koučink a praxe v Assessment centrech
ŠÁRKA KARMAZÍNOVÁ, JANA ČIHOUNKOVÁ
2.2.1 Skupinové koučování
Již od roku 2009 nabízí Poradenské centrum Masarykovy univerzity svým studentůmvrámciporadenskýchslužebzdarmaindividuálníkoučování,kterékaždoročněvyužije
30–40studentů.Vletošnímrocejsmenabídkurozšířilitakéoskupinovékoučování,které
zatímpilotněproběhlovměsícíchdubnuakvětnu.
Koučinkjemodernímetodarozvojeavedení,kteráuvolňujepotenciálčlověkaamaximalizujetakjehovýkon(Gallwey,2004).Českáasociacekoučůde�inujekoučováníjakoproces
kontinuálnípodporyklientapřistanovováníadosahováníjehovlastníchprofesníchiosobních cílů, který vede k trvalému zvyšování kompetence klienta. Můžeme jej vymezit také
74
jako vztah mezi dvěma rovnocennými partnery založený na vzájemné důvěře, otevřenosti
aupřímnosti.Jednásevzásaděospeci�ickoupéčiočlověka,jehoúspěšnostarůstvprofesnímiosobnímživotě.Základnímetodoukoučinkujekladeníkoučovacíchotázeksúmyslem
dovéstkoučovanéhoktomu,abysisámodpověděl,poznallépesámsebeisvéokolí,stanovil
svouvizibudoucnosti,odvodilznícíleapakjezačalkrokzakrokemuskutečňovat.Můžeme
také říci, že koučování pomáhá učit se. Koučovaný nezískává fakta od kouče, ale s pomocí
koučejesámnalézá.Prvořadýjesamozřejměcíl,kterýmjelepšívýkon.To,conászajímáje,
jaktohotocíleconejlépedosáhnout(Whitmore,2007).
Možností, kdy můžeme koučink ve škole uplatnit, je celá řada. V rámci poradenského
centrapřiindividuálnímkoučinkustudentůjetozejménaplánováníprofesnídráhypoukončenístudia,volbajinéhočidalšíhostudijníhooboru,psanídiplomovýchajinýchzávěrečných
prací,přípravananadcházejícívýběrovářízenívsouvislostisevstupemnatrhprácenebo
efektivnější využívání času a potenciálu studentů. Dalšími možnosti uplatnění, které uvádí
Horská(2009)jsou:plánováníčinností,realizaceprojektů,řešeníproblémůavyhodnocování
činností(evaluaceaautoevaluace),zvyšováníefektivnostipedagogickýchpracovníkůčiprojektovéhotýmu,profesnírozvojzaměstnancůaplánováníjejichosobnostníhoaprofesního
růstu,koučováníakademickéhosenátuasamozřejmětakékoučovánívevýuce.
Skupinový koučink vychází z principů individuálního rozhovoru, ale jako bonus navíc
využívá sílu skupiny pro dosažení nejefektivnějšího možného řešení společného tématu
skupiny.Předpoklademjespolečnétémakřešeníaangažovanostkaždéhočlenavdanéproblematice. Skupinový koučink mnohonásobně efektivněji nahrazuje brainstorming, neboť
výstupemjekonkrétníaosobnězainteresovanýplánčinnostíkaždéhoúčastníka.
V rámci skupinového koučinku si v podstatě každý jednotlivec řeší pouze svoje téma,
pracujenadosaženívlastníhocílekoučovacíhosezení.Nejdetedyospolečnéřešeníspolečnévýzvy(jakjetonapř.vpřípaděmoderacenebomediace).Avšaktím,žesejednáopráci
veskupině,bývajíjednotlivcivzájemněovlivněnisvýmpřemýšlením,svýmiobjevyanápady,
takžesejedenprodruhéhomůžestátzdrojemainspirací.
Skupinovýkoučinkjeurčenpředevšímtěm,kdostojínaprofesníneboosobní„křižovatce“,stojípředurčitouvýzvounebokomplikací,věří,žečasskoučembudeužitečnýachtějí
koučinkznějakéhodůvoduabsolvovatveskupině.Např.seveskupiněcítíbezpečněji,chtějí
vidětpřemýšleníostatních,chtějísvýmkolegůmukázatsvůjprocesposunu,chtějívícečasu
napřemýšlení.
Pro skupinové koučinky byl pro 3 hodiny času stanoven maximální počet 6 účastníků.
Skupinovékoučováníprobíhalonanásledujícíspolečnátémata:
⊳ organizacečasu,
⊳ důležitérozhodnutí,
⊳ obnovasilaenergie,
⊳ plánováníprofesnídráhy,
⊳ odkládání.
Celkemseskupinovýchkoučinkůzúčastnilo19studentůzpůvodně39přihlášených,což
jevzhledemkzápočtovýmtýdnůmazačínajícímuzkouškovémuobdobívdobějejichkonání
běžnéapočetzúčastněnýchpovažujemevrámcipilotníhoověřenízájmuoslužbuzadostačující.
Z19účastníkůbylo15žena4muži,konkrétnípočtyujednotlivýchtématshrnujetab.6,
fakulty,kterétitostudentinavštěvujípaktab.7.
75
Tab. 6: Počty účastníků u jednotlivých témat skupinového koučování
Téma skupinového koučování
Počet účastníků
Organizace času
2
Důležité rozhodnutí
6
Obnova sil a energie
3
Plánování profesní dráhy
5
Odkládání
3
Celkem
19
Zdroj: vlastní výpočty
Tab. 7: Účastníci skupinového koučování dle fakult, které studují
Fakulta MU
Počet účastníků
Filozofická
8
Právnická
4
Sociálních studií
3
Ekonomicko-správní
1
Přírodovědecká
1
Lékařská
1
Pedagogická
1
Celkem
19
Zdroj: vlastní výpočty
Prozískánízpětnévazbyodúčastníkůjsmepoužilianonymníhodnotícídotazník,který
obsahovalcelkem15otázek.Zajímalynászejménadůvodykúčastinaskupinovémkoučinku,
spokojenostúčastníkůsjehoprůběhemačasovýmprostorem,aleidalšínámětyapřipomínky,podlekterýchbychommohlivpříštímsemestruprovéstvrámciskupinovéhokoučinku
konkrétníúpravyčizměny.
Nejčastějšímidůvody,kterépřimělystudentykúčastinaskupinovémkoučinku,bylyty
souvisejícísdanýmtématem(tj.např.problémysodkládáním).Tentodůvoduvedlocelkem
10účastníků,druhýmnejčastějšímdůvodembylořešeníproblému(4účastníci),dáletouha
vyzkoušetněconového,kterouuvedli3účastníci.Důvodyjakozvědavostnebonespokojenost
samasesebouuvedlivoboupřípadech2účastníci.
Naotázku,jaksplnilskupinovýkoučinkočekávání,odpovídaliúčastnícinašestibodové
škále od 1 – vůbec nesplnil, do 6 – převýšil očekávání. Maximální hodnotu, tedy odpověď
skupinovýkoučinkpřevýšilméočekávání,uvedlicelkem3účastníci,hodnotu5(splniločekávání)uvedlo15účastníků,pouzejednousevyskytlaodpověď4–spíšesplniločekávání.
Dále nás zajímalo, jaké nové myšlenky nebo nápady skupinový koučink účastníkům
poskytl a co je nejvíce oslovilo. Tato otázka vyžadovala volnou formu odpovědi. Nejčastěji
účastníciuvádělikomunikacisostatními,jejichnázoryaposunsměremkřešení(7odpově-
76
dí),vlastníposunsměremkřešeníčivyřešeníproblému(4odpovědi),stanoveníkonkrétních
akčníchkroků(4odpovědi),získáníčizvýšenímotivace(3odpovědi),pozitivníformulacecíle
(2odpovědi).
Celkový přínos skupinového koučinku hodnotili účastníci na sedmibodové škále od
1–žádný,ažpo7–velmipřínosný.Jakovelmipřínosnýshledaloskupinovýkoučinkcelkem
9účastníků,8jakopřínosný(hodnota6)advaúčastnícijakospíšepřínosný,tj.zvolilinaškále
hodnotu5.
Všichni účastníci ocenili skupinový koučink jako systematický a většina z nich (celkem
16účastníků)takévymezenýčasovýprostorjakodostačující.Žádnýzúčastníkůneuvedlpreferencikratšíhočasu,3účastníkůmbynaopakvyhovovalprosetkáníčasdelší.
2.2.2 Praxe ve vedení Assessment centra
Služby Poradenského centra v podobě individuálního poradenství, kurzů měkkých dovednostíakompetencípotrhpráce,sestavováníprofesně-osobnostníchpro�ilů,neboivýše
zmíněnéhokoučování,mohoujakoklientivyužívatzdarmastudentivšechfakultMasarykovy
univerzity.VrámcispoluprácePoradenskéhocentraaKatedrypsychologieFilozo�ickéfakultyMUstudentipsychologiečtvrtéhonebopátéhoročníkuabsolvovalivPoradenskémcentru
praxizpsychologiepráceaorganizace,vedenímAsssessmentcentraprozájemcezřadstudentůMU.
Assessmentcentrum(dálejenAC)de�inujeKyrianová(2003)jakosoubormetodaplikovanýchnaskupinujedincůzaúčelemobsazenípracovnípozice,identi�ikacerozvojovýchpotřebnebozjišťovánícharakteristikzaměstnancůzadalšímúčelempodobujednohonebovíce
dnů.Mezitaktoaplikovanémetodypatřípsychodiagnostickémetody,rolovéhry,případové
studie,ukázkytýmovépráceapod.DleHroníka(2005)jeACčasověohraničenámultisituační
zkouška,kteráprobíházaúčastinejménětříinterníchaexterníchpozorovatelů-hodnotitelů
mimochod(„nanečisto“,off-line)anemájednoznačnýsprávnývýsledek,přičemžmultisituačnostírozumímesituace,kteréumožňujíopakovanézhodnoceníindividuálníaskupinové
prácedruhýmiasebeposouzení.
ACjepodnázvemAssessmentcentrumanebjaknavýběrovéřízenínabízenojakokaždá
jináslužbavšemstudentůmMU.PřípravaahodnoceníACjerealizovánapodsupervizíodbornéhopsychologa,praktikantivystupujívrolimoderátorůaassessorů(hodnotitelů).
Praxe ve vedení AC se skládá z několika částí. V té první se praktikující studenti seznamujístvorbouAC,vrámciškolníadomácípřípravystudujípříslušnémateriályaformulujívlastnínápadyanávrhyopodoběaprůběhuAC.Poúvodnímnastíněníprogramu
astanoveníkonkrétníchcílůaaktivitACnastávádruháčást–detailnípropracováníplánu
AC–vrámcikterépraktikantivybírajíavymýšlejímodelovésituace,zařazujídoprogramudiagnostickémetodysezaměřenímnatestovánípozornosti,týmovýchrolí,orientační
inteligence, zvládání stresu a některých osobnostních charakteristik. V této fázi se také
stanovujíkompetence,nakterésepraktikantivroliassessorůbudouběhemsvéhopozorování zaměřovat, rozdělují se jednotlivé úlohy, které budou při AC praktikanti zastávat,
sestavujesepřesnýčasovýharmonogramAC.DalšífázíjepaksamotnárealizaceAC,následujevyhodnocovánípoužitýchdiagnostickýchmetodavýsledkůpozorováníasestavování
zpětnýchvazebprovšechnyúčastníky.Popředchozídomluvě,zpravidlazatýden,jevšem
účastníkůmpodánaindividuálnízpětnávazbazACvpodoběccahodinovéhorozhovoru.
77
Pozornostpraktikantůsepřipředávánízpětnévazbyúčastníkůmzaměřujepředevšímna
pozitivnístránkyjejichosobnosti,scílemnamotivovatúčastníkykdalšímurozvíjenívlastníhopotenciálu.
ACsevnabídcePoradenskéhocentraMUsetkalozestranystudentůsvelkýmzájmem.
Přihlašovacíkapacitabylarychlenaplněna.Vroce2011sekonalytřiAC,kterévedlocelkem
18praktikantů,zúčastnilosejichcelkem30studentů.
ScénářvšechAC,ikdyžjejpokaždérealizovalajináskupina,bylpodobný.Akcetrvalacelý
den,abylanáročnájakprostudenty,takpropraktikanty.DoboukonáníizařazenýmiaktivitamiseACblížiloreálnémuprůběhuskutečnéhoassessmentcentra.ÚčastnícibylidojednotlivýchaktivitACvelmimotivovániazaujati.
Zhodnoceníjednézpraktikantek(Z.P.,studentkaFF,8.semestrPsychologie):„Ipromě
bylatatopraxepřínosem.Oblastpracovnípsychologiesicenenívmémústřednímzájmu,avšak
podílenísenarealizaciAssessmentcentraapředevšímmožnostaktivníhopřístupuazapojení
vlastníkreativitysemivelmilíbilo.Assessmentcentrumnabízítakéšancikrozvíjenívlastních
kompetencíjakojenapř.schopnostadekvátníhopozorovánínonverbálníchiverbálníchprojevů.
Vrámcijehorealizacebylonutnézvládnutívyhodnocenívšechpoznatkůodanéosoběajejich
převedenídosrozumitelnépodobyprodanéhoúčastníkapřizpětnévazbě.Vtétosouvislostijsme
sitakémohlinatrénovatvedenírozhovoruahodnocenívlastnostíúčastníků.Oceňujiimožnost
vyzkoušenísizadáváníavyhodnocovánítestovýchmetod,cožbylotakéspojenosjejichnastudováním.LákavéproměbyloseznámenísesaktivitamiPoradenskéhocentraMU,oněmžjsemdo
tédobyvědělapouzeto,žeexistuje.Vneposlednířaděbyloproměhodnotnépracovatvtýmu.
Zajímavébylosledovatvývojnašichvlastníchtýmovýchrolíarozvojnašíspolupráce.Celkově
bylatatostážpoměrně(nejen)časověnáročná,avšakjejípřínosapozitivníhodnocenízestrany
účastníkůAssessmentcentrajedostatečnousatisfakcízavynaloženounámahu.“
Také hodnocení AC ze strany jeho účastníků bylo pozitivní, spokojeni byli s celým jeho
průběhem.Odněkterýchúčastníkůobdrželipraktikantiděkovnée-maily,vekterýchAChodnotilijakopřínosnéprosvouvlastníosobu.
SkupinovékoučováníapraxevevedeníAsessementcentravrámciPoradenskéhocentra
MUnaplňujíspolečnědvacíle–rozšiřovánínabídkyslužebposkytovanýchstudentůmMU
a současně také hledání nových možností, jak zachovat kvalitní a pestrou nabídku služeb
vrámcistálesesnižujících�inančníchprostředkůnatytoslužbyahlavněomezenějšíchmožnostíčerpat�inancezgrantůaprojektů.
Skupinovýkoučink,stejnějakojinéformyskupinovéprácesklienty,např.skupinovápsychoterapie, nevyhovuje všem. Existují klienti, kteří chtějí řešit své problémy individuálně,
„mezičtyřmaočima“,stejnějakoexistujemnohospeci�ickýchtématkekoučování,kteránejsmeschopnipředemodhadnoutavrámciskupinovýchkoučinkůvypsatanabídnout.Ikdyž
jsmepřesvědčeni,žeizrůznýchdalšíchdůvodůnelzeindividuálníkoučinkskupinovýmzcela
nahradit,faktemzůstává,ženákladypřepočtenénajednohoklientajsouvesrovnánísindividuálnímkoučinkemnižší.Ajakvyplývázvýšeuvedenéhohodnocenískupinovéhokoučinku
studenty,najdousiholidé,kterýmvyhovujeajsousnímspokojeni.
PraxevevedeníACsenámjevíjakojednazpříležitostíprodalší,možnérozšiřováníslužebPoradenskéhocentravmodeluspolupráce„studenti–studentům“.Vněkterých�irmách
chtějípostudentechzastážeplatitamálokdysepraktikantisetkajínapraxisněkým,kdose
jimvěnujetak,jakoodbornápsycholožka(supervizorka)vrámcipraxevPoradenskémcentru,díkynížsimohouvyzkoušetazažítvícevěcí,nežkterébyřešilyvpřípaděACvkomerční
�irmě.Jsmepřesvědčeni,aizhodnocenístudentůtotaktovyplývá,žepraktikantipododbornýmvedenímsupervizorajsouschopnizajistitACvesrovnatelnékvalitěsodborníkyzpraxe,
78
kteréjsmedřívenajímali,ovšemzanižšínebosrovnatelnénáklady,stímbonusem,žesejednáoaktivitu,zekterénemajíužitekjenstudenti–účastnícikurzu,aleistudenti–praktikanti.
Nedomnívámese,žebylektoryzpraxebylomožnézcelanahraditpraktikanty,aanitonení
našímcílem,nicméněvpřípaděACsenámtentomodelosvědčil.
2.3 Porovnání zkušeností s nácvikem různých
relaxačních technik u vysokoškolských studentů
HANA CHÝLOVÁ, LUDMILA NATOVOVÁ, PAVLA RYMEŠOVÁ
KatedrapsychologieProvozněekonomickéfakultyČeskézemědělskéuniverzityvPraze
jedynamickýmpracovištěm,kterésevěnujejakvědecko-výzkumné,takpedagogickéaporadenskéčinnosti.Vrámcivýzkumnýchaktivitsekatedrapsychologiezaměřujepřevážněna
řešeníprojektůzoblastimotivacepracovníčinnosti,výzkumustresuametodjehozvládání.
PedagogickáčinnostpokrývávýukupsychologickýchpředmětůpřevážněnaProvozněekonomickéfakultě,aletakénaostatníchfakultáchČeskézemědělskéuniverzity.Poradenskou
činnostpředstavujevedeníPsychologicképoradnyprostudentyizaměstnanceČeskézemědělskéuniverzity.
Stále se zvyšující nároky plynoucí ze slaďování požadavků na plnění studijních povinnostíasoukroméhoživotapoměrněčastoústídoproblémů,kteréstudentypřinutívyhledat
odbornoupsychologickoupomocpřijejichzvládání.Katedrapsychologienabízístudentům
Provozně ekonomické fakulty vedle služeb Psychologické poradny také možnost nácviku
vybraných relaxačních technik, které mohou napomoci ke snazšímu zvládání náročných
situací. Studenti jsou v rámci sebezkušenostních seminářů volitelného předmětu Duševní
hygienaseznamovánisnejužívanějšímirelaxačnímitechnikami.KroměurčitéhopenzateoretickýchpoznatkůooblastiDuševníhygieny,psychologiezdravíazvládánístresuobecně,
sekterýmjsoustudentiseznamovánivrámcipřednášekkpředmětu,jsoutakénazačátku
každéhoseminářevěnoványúvodníminutykrátkémupředstavenírelaxačnítechniky,kterou
sibudoustudentinásledněsamizkoušet.Praktickévyzkoušenísikonkrétníchmetodjenejlepšímzpůsobem,jaksizvybranýchnejběžnějšíchrelaxačníchtechnikzvolittu,kterábude
nejlépevyhovovatindividuálnímpotřebámazaměřenístudentaajejímužsystematickému
nácvikubytakbylovhodnésevěnovatvbudoucnu.
2.3.1 Využívané relaxační techniky
Připřípravěsebezkušenostníchseminářůzaměřenýchnanácvikvybranýchnejrozšířenějšíchtechnikprozvládánístresuarelaxacijekladendůraznaposkytnutímožnostiseznámit
sestechnikamizrůznýchoblastíspektra,seznámitsestechnikamisnadnopřenositelnými
dodomácíhoprostředíakpravidelnémuindividuálnímuvyužívání.
79
Autorempravděpodobněnejrozšířenějšírelaxačníautoregulačnímetodysloužícíkovlivnění motorického a vegetativního systému je berlínský neurolog a psychiatr J. H. Schulz.
Podrobnějiuvádějímnohépublikacezaměřenénazvládánístresu(např.Praško,Prašková,
2001;Praško,Vyskočilová,Prašková2008;Chamoutová,Chamoutová2006adalší).Principemautogenníhotréninkujepomocípředepsanéhosledupředstavaslovníchformulívyvolatstavblahodárnéhoklidu,podobnéhospánkuzavyužitíkoncentracearelaxace.Tentostav
jepodobnýsugescívyvolanýmstavůmamůžestejnějakojinéautoregulačnímetodysloužit
kposílenízdraví,zvýšenítělesnéiduševnívýkonnosti,tvořivýchschopností,výbavnostipaměti,odstraňováníduševnínepohody,kovlivněnífunkcíobvykleautonomních.Jepovažován
zacennýmetodickýpřínoskřešeníotázekvýkonnostiajejíregenerace(Machač,Machačová,
Hoskovec1988).Hašto(2004,s.9)vesvépříručcekATuvádí,žetréninksepoužívá„přiléčbě
mnohýchporuchaonemocněníajevhodnýijakoprevencezdravotníchpotíží,protožepůsobí
protistresu(zátěži)a„imunizuje“člověkaprotistresům“.
Dalšíoblíbenoukoncentračněrelaxačnímetodoujeprogresivnírelaxace,jejímžautorem
jepsychologEdmundJacobson.Jacobsonpřisvýchvýzkumechnachicagskéuniverzitězjistil,
že u relaxovaného člověka stačí pouhá myšlenka na pohyb určité končetiny, aby se změny
vníprojevilynaelektromyografu.Metodaprogresivnírelaxacejezaloženanasystematickém
uvolňováníkosterníhosvalstvaprostřednictvímrozvojeschopnostíuvědomovatsiarozlišovatjemnérozdílyvnapětísvalů.Podstatoutétorelaxacejefakt,žeabymohlčlověkrelaxovat
myslatělo,musíuvolnitcelékosternísvalstvo.Opakovaný,správněprováděnýnácviktéto
metodyvedekzískáníschopnostiúmyslněuvolňovatsvalovéatímipsychickénapětí(Machač,Machačová1991).
Technikameditaceshudboujezařazovánadoprogramůseminářůjakodalšíalternativa
prostudenty,kteříseradějinežvedenískonkrétnímikrokypostupurelaxacepoddávajísvým
vlastnímpostupůmasvémuvlastnímutempuuvolňováníakoncentrace.
Na vybrané relaxační techniky podle časového plánu navazují techniky arteterapeutickéhozpracováníemocíazážitků.Jevyužívánoskupinovéhovytvářenímandaly(např.
Kirstová1998),kresleníimaginovanéhomísta,pomocíbarevzaznamenávajístudentiemoce
apocityprovázejícířízenéimaginaceameditaci.
2.3.2 Metodika
Metoda sběru dat
Pro sběr dat byly využity částečně řízené rozhovory, které jsou realizovány vždy po
každém nácviku jednotlivých relaxačních technik, kdy je důležité poskytnout prostor pro
zpětnouvazbu.Rozhovory,kteréjsouzaměřenéjaknaindividuálníprožíváníúčinnosti,tak
naporovnánízhlediskapreferencejednotlivýchtechnik,seodehrávajíveskupině,kdyjsou
postupněoslovovánivšichnizúčastněnístudenti.Tatočástseminářemůžebýtvmnohapřípadechoboustranněobohacující.
Soubor respondentů
Seminářů předmětu Duševní hygiena se v letním semestru akademického roku účastní
studenti druhého ročníku bakalářského studia oboru Provoz a ekonomika Provozně eko-
80
nomickéfakultyČeskézemědělskéuniverzity,jezařazendonabídkyvolitelnýchpředmětů.
Předmětjeukončenzápočtem,kterýjeudělovánzaaktivníúčastnasemináříchasamostatnoudomácípřípravunaseminářesvyužitímmultimediálnípodporypředmětu.
Celkovýpočetstudentůúčastnícíchseseminářůtohotopředmětuvletnímsemestruakademickéhoroku2010/2011byl119,ztohotopočtusejednaloo81studenteka38studentů
(podrobnějiviztab.8).Průměrnývěkstudentůbyl21,3let.
Tab. 8: Charakteristiky souboru respondentů
Počet studentů (2010/2011)
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
muži
38
31
ženy
81
69
celkem
119
100
2.3.3 Výsledky
Nácvikvybranýchrelaxačníchtechnikjeustudentůobecněvelmioblíben.Rolivevnímanéúčinnostiaindividuálnípreferencijednotlivýchtechnikhrajírůznéfaktory,tynejdůležitějšíznichshrnujemeníže(viztab.9).
Tab. 9: Hlavní faktory ovlivňující účinnost relaxačních technik
1.
Denní doba/čas konání semináře
2.
Fyzické pohodlí
3.
Osobnostní dispozice studenta
4.
Vliv skupiny
5.
Pohlaví studenta
Jakzezkušenostíautorů,takzvýpovědístudentůsejednímznejvýznamnějšíchovlivňujícíchfaktorůukazujebýtdennídoba,časkonánísemináře.Vprůběhudnesepochopitelně
měníprovozvbudověfakulty,kolísáhluknachodbách,měníserušivévlivyvrámcicelého
areálu ČZU (například sekání trávy pod okny, ostatní studenti sportující a hrající hry na
trávníkuapod.)atosepromítájakdokoncentracerelaxujícíchstudentů,taktakénapříklad
přímodořízenýchimaginacíameditace.Speci�ickývlivnaprůběhrelaxacíkolempoledne
mátakéto,jakjsoustudentihladovínebonajedení(obvyklevtétodoběuvádějímasivnívyvstávánífyziologickýchpotřebdopopředínebonaopakúnavupojídle).Dálehrajeroliito,
žesestudentimajízastavitasoustředitsaminasebevpoloviněpracovníhodne,častomají
obtížeodpoutatseodvšedníchstarostí,úkolovýchstresorů,kterýchspostupemsemestru
ablížícímsezkouškovýmobdobímrapidněpřibývá.
Vpořadídruhýmfaktoremcodofrekvencejehouváděníjakoovlivňujícíhoprožitekrelaxaceaspokojenostisjejíúčinnostíbývátakéurčiténepohodlídanéprostředím,kteréje
81
fakultaschopnanabídnoutatím,jaksestudentisamipřizpůsobípředemavizovanéaktivitě.
Nácvik relaxací a většina dalších technik probíhá ve speciální učebně katedry psychologie
vybavené místo lavic kobercem, někteří studenti si přinášejí podložky pod hlavu, nebo se
podkládajísoučástmisvéhooděvu(vizobr.10).Obvyklevšakpřicházejívmódnímnebospolečenskémošacení,nikolivevolném,procvičenívhodnějším(obtěžujíjeprotovelkéšperky,
těsnýoděv,opasky,krátkésukněapod.).
Obr. 10: Nácvik relaxace
Jednotlivérelaxačnítechnikyjakotakovéjsoupakrůzněupřednostňoványrůznýmistudenty,určitývlivrozloženípreferencípodlepohlavístudenta,vlivukonkrétnískupinyacelkovénáladyveskupině,kterásetakévýznamněpodílínatom,zdasestudentivydržízklidnit
asoustředitnarelaxaciivneobvyklémuspořádánínapůděfakulty.
Jacobsonovaprogresivnírelaxace–jejakometodarelaxacepreferovánaasubjektivně
hodnocenástudentyjakoúčinnějšípřevážněuskupinystudentůobtížněsekoncentrujících
podelšídobu,častěji(alenenípravidlem)umužů,sportovnězaložených,studentůtechnickýchoborůazaměření,jedincůspíšematerialistických,kteříchtějíihnedvidětjasné,hmatatelnévýsledky.
Autogenní trénink – je velmi oblíben u více motivovaných studentů, častěji se jedná
odívky,kteréseorůznémetodyrelaxaceameditacezajímalyjižvminulosti.Pocittížeruky
sebezobtížívybavíudrtivévětšinystudentů,následujícíkrokypakjsoupociťoványzhruba
nadpolovičnímpočtemstudentůsevzrůstajícíobtížnostíasvysokýminárokynakoncentraci
navšechnyformulky.Pokudjekvalitněsledováncelýpostup,pakjepravidelněhodnocena
jakocelkověoblíbenější,zřejměproméněobvyklýpostupnežuprogresívnírelaxace.
Meditace s hudbou – tato technika je u skupiny materialisticky založených studentů
sobtížnějšíkoncentracíproblematičtější,obvyklesevydržísoustředitpouzepočástcvičení,
zbytekskupinyjipakalepřijímávelmikladně,někteříhodnotíjakonejefektivnějšítechniku.
Pravděpodobněproto,žesplňujeočekávánístudentůnarelaxacivobecnémpojetí.
82
Imaginace(obvyklebezpečnéhomísta)jepronaprostouvětšinuzúčastněnýchzcelabez
obtíží,iprovíceroztěkanéahůřesesoustředícístudenty,jesnadnovybavitelnádopřekvapivýchdetailů,velmikladněhodnocená.Bezrozdílupodlepohlavínebodalšíchindividuálních
dispozicstudentůvnímánajakosnadnoopakovatelnáivdomácímprostředíazároveňpřínosnáprozvládáníběžnémírykaždodennízátěže.
Návazné arteterapeutické techniky (zachycení imaginovaných představ, skupinová
kresba mandaly, znázorňování pocitů a emocí v průběhu relaxace) jsou po překonání prvotníchzábranzpoužitívýtvarnýchpomůcekvelicepozitivněpřijímányahodnocenyjako
přínosnáasnadnopřenositelnátechnika.
Výšepopisovanézkušenostisnácvikemavyužitímvybranýchrelaxačníchtechnik,sekterýmijsouseznamovánivysokoškolštístudentinaPEFČZU,signalizujíurčitétendence,jejichž
zohledněníbymohlonapomocipřiúpraváchantistresovýchprogramůurčenýchprostudenty.
Relaxační techniky, se kterými byli studenti seznámeni, byly obecně kladně přijímány.
Studentideklarujíspokojenostsnáplníseminářů,kteráseodrážíivevysokémpočtukaždoročních zájemců o volitelný předmět nad rámec možností kapacity katedry. Vcelku jsou
studentipřekvapeniefektivnostírelativněnenáročnýchrelaxačníchtechnikanekomplikovanostíjejichnácviku.Obtíženastávajívětšinouažvechvíli,kdyjetřebadanoumetoduzařadit
dosvéhodenníhoprogramu,nadrámecstudijníchpovinností(byťvolitelných).Pravidelná
cvičeníobvykleselhávajínaneochotěsoustavněadéledobějinasoběsamostatněpracovat,
věnovatsvůj„volnýčas“napříkladdůkladnémunácvikuATapod.
Vzhledem k velké popularitě předmětu Duševní hygiena mezi studenty a omezenému
počtuvolnýchmíst(danýchkapacitouučebnyumožňujícínácvikrelaxačníchtechnikvpolozevleže)bylvminulostiorganizovánastudentůmnabízenidobrovolný–neklasi�ikovaný
celodenníkurz„Denduševníhozdraví“zaměřenýnatechnikyrelaxaceaimaginace.Popud
pro uskutečnění tohoto kurzu vzešel ze strany studentů, kteří si s koncem semestru stýskalinakonecrelaxacívdobě,kdyproněnastávánejnáročnějšíobdobíakademickéhoroku
–zápočtovéazkouškovéobdobí.Propoměrněvysokýpočetzájemcůmuselobýtpřikročeno
kpředběžnémuzápisudokurzu.Přijehosamotnérealizacisevšakvýznamnáčáststudentůzrůznýchčasovýchdůvodůadoplňovánístudijníchpovinnostínazačátkuzkouškového
obdobíomluvila.Způvodníchdvacetizapsanýchzájemců(kapacitaučebny)setakkurzuve
výsledkureálnězúčastnilijentřistudenti.
Autořikapitoluuzavírají,sohledemnavýšeuvedenéskutečnosti,otázkouavýzvoukdalšímuzamyšlení,jakýmzpůsobemjemožnédálerozvíjetzájemstudentůopravidelnoupéči
osvojeduševnízdravíaosystematickoupráciprotinadměrnémustresuibezstimulacevpodobězápočtů.
83
2.4 Možnosti využití katatymně imaginativní
psychoterapie v rámci psychologického poradenství
u vysokoškolských studentů
LUDMILA NATOVOVÁ, HANA CHÝLOVÁ, PAVEL NATOV, PAVEL MICHÁLEK
Katatymněimaginativnípsychoterapiejepoměrněmladýpsychoterapeutickýsměr,který
vzešelzvýzkumnýchpracísvéhoautora–HanscarlaLeunera.Jednáseopřístup,kteréhojádrospočívávprácisřízenouimaginacínakonkrétnímotivyzákladního,středníhoavyššího
stupně. Imaginace se do značné míry pojí s představivostí, fantazií, obrazotvorností nebo
dennímsněním.Přidalšímpopisováníkatatymněimaginativnípsychoterapiepovažujemena
prvnímmístězapodstatnéobjasnitvýznamtohotoslovníhospojení.
První slovo z označení katatymně imaginativní psychoterapie je pojem katatymní,
kdekatajezřečtinypodlenebovzávislostiodathymosjeodvozenoodřeckéhooznačení
duše,vtomtokontextumyšlenoemocionalita.Leuner(1994a,s.2)uvádí,žetermínkatatymníbyldoněmecképsychiatriezavedenMaierem,abyoznačilzávislostodemocí,nebo
afektů.Vtomtosmyslurozumímetermínukatatymníjakospojenýsemocemi,navázaný
naemoce.
A jaký konkrétní obsah se skrývá za termínem imaginativní? Tento termín vysvětlíme
společněspojmemimaginaceapozadím,zekteréhode�iniceimaginacekatatymněimaginativní psychoterapie vychází. Termín imaginace má kořeny v latinském „…imaginarius, což
bylooznačenípronosičeznakůvřímskýchlegiíchaimagooznačujepředstavysymbolicképovahy“(Uhrová,2005,str.11).Uhrová(2005)dálepopisujeimaginacijakoprostor,vekterém
mámemožnostexistovatmimohmatatelnourealitu,jakoprostorsvobody,kdejevšechnomožné.Jetoprostor,vekterémsemůžemetaképotkatsnašimivnitřními,častoinevědomými
obsahy–protoženaševnitřníobrazyvypovídajítakéněcoonássamotných.Leuner(1994a,
str.14–15popisujescénickésledy,kterésesamyodsebe,bezintenceprobanda,objevíběhemvyššíchstupňůautogenníhotréninkuavtétosouvislostiuvádínásledujícícharakteristikuoptickýchimaginací:„…vkonečnémstadiumůžemítjedinecpředočimanaplnoztvárněné
optickéimaginace.Tyvesvévrcholnéforměodpovídajívnitřnímobrazům,kterémajícharaktervjemu.Dotyčnáosobapřitomalenikdynezapomenenato,žesenejednáoreálnézjevy.…
Imaginativníjevysemohoujevitjako„vnitřníkino“.Bezvnitřníúčastiseobrazydokážoupřed
vnitřnímzrakempohybovatjakoněco,cojeJácizí.Tímale,žedotyčnáosobanikdynezapomene,
žesenejednáoreálnéjevy,jetatosituaceprotikladnáknočnímusnunebohalucinacímvyskytujícímseuněkterýchonemocnění…“Tentoautor(Leuner,1994a)takécharakterizujerozdíl
mezijednoduchýmipředstavami,kteréznámeznašehokaždodenníhoživota,aimaginacemi.
Proimaginacejecharakteristickávýrazněvyššíbarevnost,plastičnost,trojdimenzionálnost
avnitřníautonomie,objevujícísevrelaxovanémstavu.Představyjsounejčastějipouzeoptickéfenomény,kterézůstávajíbledé,rychleseztratíajepotřebajistévolníaktivityprojejich
udrženívevědomí.
Vúvodujsmetedystručněobjasnilitermínkatatymněimaginativnípsychoterapie.Nanásledujícíchstranáchsepodívámenatentopsychoterapeutickýsměrzblízka,popíšemezpůsob práce v rámci tohoto přístupu, setting psychoterapeutických sezení a zmíníme motivy
84
využívanénavšechstupních.Znejčastějipoužívanýchmotivůpotomuvedemedlevlastních
zkušenostízPsychologicképoradnyČeskézemědělskéuniverzityty,kterésenámpřirůznýchporadenskýchsituacíchskonkrétnímcílemosvědčily.
2.4.1 Charakteristika katatymně imaginativní
psychoterapie
Vtétokapitolesezaměřujemenamožnostivyužitíkatatymněimaginativnípsychoterapie
připoradensképrácisvysokoškolskýmistudenty.Přiúvodnícharakteristicekatatymněimaginativnípsychoterapie(dálevtextuKIP)jenutnozmínit,žesejednáopsychoterapeutický
směr vycházející z tradic evropské hlubinné psychologie, který předpokládá, že při zadaní
relativněvágníhomotivuvimaginaciběhemdenníhosnudocházíkmanifestaciklientových
nevědomýchobsahůakon�liktů,odporu,obrannýchmechanizmů,fantaziíamotivů(Kottje-Birnbacher,2001).Stěmitoobsahysepracujejednakužběhemdenníhosnuvzhledemktomu,ževpřípaděKIPsejednáoprovázeníklientaběhemimaginace(takovýtodennísenmá
oprotijinýmmetodámnespornouvýhoduvtom,žeterapeutmůževstupovatdoimaginace
a„procházet“obrazemspolečněsklientem),jednakběhemdalšíchčistěverbálníchsezení,
kdesezískanýmmateriálemdálepracuje.
Ullmann (2004, str. 88–89) popisuje KIP jako „…víc než jenom hlubinně psychologicky
fundovanoupsychoterapii,kterávyužívámateriálzdenníhosnu(imaginace).Dennísenjezde
integrálnísoučástímetody–aťužvpodoběčasověohraničených,transupodobnýchimaginací,
nebovpodoběpřepracovánímateriálu,kterýsenáslednězobsahůdenníhosnu(imaginace)
vynoří.Vinterakciobouuvedenýchforemvznikáonomixtumcompositumnázornostiaemocionálnívýstižnosti,kteréjecharakteristicképrořečovýičinnostnídialog.“
KIPjakoterapeutickýpřístupjeúčinnápředevšímnatřechúrovních(Kottje-Birnbacher,
2001;Uhrová,2005):
⊳ prostřednictvím imaginovaného obrazu dochází k zobrazení a zpracování nevědomých
kon�liktůnasymbolickérovině,
⊳ docházíkaktivovánízdrojů,posilněnístrukturyJá,vznikajímožnostivyplněníafektivních
mezerskrzeimaginovanéobrazyaprožitkyvnich,
⊳ napomáhározvojitvořivosti.
TradičněseKIPčlenínatřistupně:základnístupeň,střednístupeňavyššístupeň(Leuner,1994b),přičemžnakaždémstupnijsouzadáványodlišnéimaginativnímotivyapracujesesodlišnými–vycházejezterminologieLeunera–režijnímiprincipy.Motivyslouží
vkatatymněimaginativnípsychoterapiijakouvedenídodenníhosnuatakéjakojádropro
symbolickézhuštěnívnitřníchtendencíklienta.(Ullmann,2001)Podrobnějšípřehledjednotlivýchmotivůarežijníchprincipůjeuvedenvtab.5.
Jekatatymněimaginativnípsychoterapieadekvátnímprostředkempřiprácivrámciporadenstvízaměřenémnavysokoškolskéstudenty?VpřednášcePokornéhoaKächeleho(Pokorný,Kächele,2004)autořiuvádějíindikaceakontraindikacepoužitíKIP.Jakoprognosticky
výhodná situace je zde popsána situace, kdy se symptomy objevují u pacienta kratší dobu
než3roky,ustavůspojenýchsúzkostí,ufobií,depresivníchneurózatam,kdejeklientspíše
motivovanýaaktivní.Jakoprognostickynepříznivouoznačujípotomsituaci,kdyinteligenční
kvocientpacientajemenšínež85,upacientavestavuakutnípsychózynebosprojevyorga-
85
nickýchzměnmozku.Prognostickynepříznivájetakésituace,kdyjepacientvestavutěžkého
depresivníholaděníanebomuchybímotivaceproléčbu.Ztohotopopisujezřejmé,žeprávě
skupinavysokoškolskýchstudentůjevevětšiněpřípadůvhodnouklientelouproprácisřízenýmdennímsnem.
JakvypadáběžnýsettingpsychoterapeutickýchsezeníspoužitímKIP?Jakjižbylozmíněno,katatymněimaginativnípsychoterapievycházíztradiceevropskýchpsychodynamických
směrů.Tomutotakéodpovídástrukturaaformaprácesklientem.Cílempsychoterapeutických sezení je potom, obecně řečeno, zachycení a podpora při řešení vnitřního kon�liktu
klientaataképodporajehozdravéhoseberozvoje.Tohotocílesesnažíterapeutaklientdosáhnoutvpravidelnýchsetkáních,většinouvefrekvencijedenkráttýdně.Kottje-Birnbacher
(2001)uvádí,želéčbatrváprůměrně25–50sezení,nicméněmožnájetakéléčbadlouhodobější,vpočtu80–100sezení.Většinoujepoziceklientaaterapeutavsedě,oprotineboangulárně,někteříklientipotomběhemimaginovánípreferujípolohuvleže.
Tab. 10: Přehled intervencí, motivů a režijních principů v KIP
Stupeň
Motiv
Terapeutická technika
Režijní princip
Základní
Louka
Nácvikové předcházení
Usmíření
Potok (po proudu i proti proudu)
Rozvíjení kreativních imaginací
Přiblížení
Kopec
Malování imaginativních obsahů
Dům
Okraj lesa
Střední
Vztahová osoba
Asociativní předcházení
Kráčející
Sexualita (autostop, růžový keř)
Noční sen
Lev (agresivita)
Prohlídka vlastního těla
Já-ideál
Fokusování aktuálních konfliktů
Konfrontace se symboly
Uspokojení archaických potřeb
Propracování
Analýza přenosu
Vyšší
Jeskyně
Močál
Kombinace s konveční
psychoanalýzou
Zdolávání a zjemňování
Magické tekutiny
Sopka
Stará tlustá kniha
Zdroj: Leuner, 1994b, str. 64
Psychoterapeutickouprácisklientemvždyzačínámeverbálnímsezením,kdesevpozici
terapeutasnažímeoúvodnídiagnostiku,zmapováníaktuálníživotnísituaceklienta,vytvořenípředpokladůoosobnostnístruktuřeklienta,opřevládajícímkon�liktuivztahovýchschématech.Terapeutserovněžsnažíidenti�ikovatzdrojeacíleklienta(Kottje-Birnbacher,2001).
V dalším průběhu psychoterapie se již střídají verbální sezení se sezeními s imaginací. Na
imaginativnísezenínavazujekresbaa/nebozáznamzlibovolnéčástiimaginovanéhoobrazu,
kterouklientrealizujeindividuálně,poukončenísezení.
86
2.4.2 Práce s imaginacemi u vysokoškolských studentů:
motivy, zkušenosti, možnosti využití
Psychologické poradenství, které v rámci České zemědělské univerzity v Praze (dále
vtextuČZU)poskytujePsychologickáporadnajakocelouniverzitnípracoviště,představuje
jednuzforempomocistudentovivobtížné(osobní,zdravotní,partnerské)situaci.Vrámci
psychologicko-poradenské práce tvoří část spektra působnosti poradny individuální poradenství orientované na jednotlivce a jeho aktuální, akutní potřebu. Vzhledem k zaměření
amožnostemPsychologicképoradnyČZUjeposkytovánopodobnějakovjinýchvysokoškolskýchporadnáchpouzeporadenstvíkrátkodobé(vpřípaděPsychologicképoradnyČZUse
jednáojednoažpět,maximálněvšakdo10setkání,běhemkterýchjezvládnutazákladníintervenceapřípadněvyřešenadalšípomocvespecializovanémzařízení).Tentotypporadenstvíprobíhábuďpřímo,kontaktněvmístnostiPsychologicképoradny,kamstudentpřichází
vpodstatěanonymněaspontánně,anebozprostředkovaněvpodoběe-mailovýchnebotelefonickýchkonzultací.Vzhledemktěmtocharakteristikámjezřejmé,ževrámciPsychologické
poradnyČZUnenímožnádlouhodobáasystematickápsychoterapeutickáprácespoužitím
metody katatymně imaginativní psychoterapie. Je však možné během druhého setkání začlenitdoporadensképrácepoužitíněkteréhomotivudlesituace,vekteréseklientnachází.
Nejčastějipoužívanýmmotivempřiprácisestudentyjevnašempřípadězadánímotivupro
iniciálnídennísen,atomotivkvětu.
TestkvětuseobvyklevyužívánazačátkupsychoterapiesKIP,přičemžmnohokrátklienti
zjistí,žedanákvětinasevmnohýchohledechpodobalajimsamotným.Vimaginovanémkvětumůžemepozorovatněkterécharakteristikyklientovasebeobrazu,reprezentaceJáiznaky
jehoaktuálníživotnísituace–iprotomátentomotivmírněkonfrontačnícharakter(Uhrová,
2005;Kottje-Birnbacher,2001).Natomtomístěalemusímezdůraznit,ževtétofázipsychoterapeuticképrácestestemkvětunepracujemekonfrontačně,alejenomklientadoprovázíme,ikdyždanýmotivmápotenciálkosloveníproblematičtějšíchmístvsebeobrazuklienta
asnimispojenýchemocí.
Kroměmotivukvětulzeiběhemkrátkodobéprácevyužítmotivulouky.Loukajerovněž
motivem,kterýseobvyklezadávánazačátkukatatymněimaginativnípsychoterapieakromě dalších aspektů lze prozkoumat na obrazové rovině aktuální ladění klienta. Louka je
rovněždobrýmmotivemproobjevovánízdrojůklienta(fantazijníuspokojenípotřeb,jako
napříkladpitívodyzpotůčku,sbíráníjahodnebokontaktspomocníkem–fantazijníbytostíčizvířetem).
Vněkterých,zvláštězátěžovýchsituacích,lzerovněžvyužítmotivbezpečnéhomísta.Klientjeinstruovánkpředstavěbezpečnéhomísta,kterézkoumáprostřednictvímvšechsmyslovýchmodalitazaměřujesenapopisováníemocívkaždéčástiimaginace.Tentomotivrovněžumožňujenaléztfantazijníprostor,kterýjechráněný,bezpečný,jistýazároveňjemožné
sekněmuiposkončeníimaginacebezpřítomnostiterapeutavrátit.
Kromě tří zmíněných motivů lze využít i při krátkodobé poradenské práci se studenty
všechmotivůzákladníhostupně.Pozitivzdevidímehnedněkolik,přičemžnaprvnímmístě
siklientvyzkoušířízenourelaxaci,tzv.pasivnísoustředěnísenasvojetěloajehopostupné
uvolnění.Zároveňjekontaktovánsesvýmvnitřnímsvětemajehoobsahy,vekterýchobjevuje
jistéparalelysvlastnímchovánímčiprožívánímemocívběžnémživotě.Dlerežijníchprincipů
základníhostupnějeklientinstruovánkpostupnémupoužívánívšechsmyslůarozeznávání
různýchsmyslovýchkvalit,kteréjsoumnohokrátproklientanovéamohoumupomocilépe
87
vyjádřitsvojepocityvevztahuktomukterémuobsahu.Zároveňjevimaginaciklientterapeutempodporovánapřijímán,takževimaginacihledádalšízpůsobyřešenídanésituaceaje
povzbuzovánkobjevovánínových,tvůrčíchřešení.Jetedymožnésivimaginacivyzkoušet
itakovýtypchování,nakterývreálnémživotěneexistujeprostor,aproblémzvládnoutúplněnovým,dotédobynepoznanýmzpůsobem.Nicménějakoúspěšnoupodmínkupropráci
skatatymněimaginativnípsychoterapiívidíme,podobnějakouvšechpsychoterapeutických
přístupů,osobnostnězraléhoterapeuta–poradcesadekvátnímteoretickýmapraktickým
výcvikemvtomtopsychoterapeutickémsměru.
2.5 Dlouhodobý poradenský proces v prostředí
vysokoškolské poradny (formulace případu)
DAGMAR SCHNEIDROVÁ
VrámciStudentsképoradnypřiÚstavuzdravídětíamládežena3.lékařskéfakultěUniverzityKarlovyvPrazeposkytujiindividuálníporadenstvístudentům3.LFUKajinýchfakult.Nejčastějšímidůvodyvyhledánípomocivporadnějsoustudijníproblémy,adaptacena
novýzpůsobstudiaaživotanavysokéškole,obtížesezvládánímzátěžeintegrovanéhostudia
medicínynanašífakultěastresupřivelkýchintegrovanýchzkouškách,osobní,partnerské
a rodinné problémy, úzkostné a depresivní poruchy, potíže se sebevědomím a stavy vyhoření. Studentům nabízím možnost krátkodobého poradenství při řešení studijních otázek
a osobních problémů a dlouhodobého poradenství zaměřeného na osobní rozvoj a řešení
dlouhodobých psychických problémů. V případě potřeby psychologické diagnostiky a psychiatrického vyšetření a léčby odkazuji studenty na spolupracující kolegy. Služby poradny
jsoustudentůmposkytoványzdarma.Poradnaječástečněhrazenazprostředkůrozvojových
projektůMŠMT.
Odlišitjasněporadenstvíapsychoterapiisevždynedaříatytopojmylzenavzájemzaměnit(TruaxaCerkhuff(1967)inMcKewn(2004),s.15).McKewn(2004)používávesvé
knizepojmyGestaltporadenství,terapeuticképoradenstvíapsychoterapieprooznačeníblízkýchoborů,kterésepřekrývajíčipředstavujídvapólykontinuaterapeutickéhoporadenství.
VesvépraxiintegrujipřístupyGestaltterapie(GT)akognitivněbehaviorálníterapie(KBT).
SystematickýadirektivnějšípřístupKBTvyužívámzvláštěnazačátkuporadenskéhoprocesu
přimapovánísituaceaproblémuklientaanáslednémformulovánícílůakontraktu.Vúvodní
fázivyužívámtakédiagnostickýsebehodnotícíaedukačnípřístupKBTaodkazujistudenty
naprogramzaměřenýnaprevenciazvládánístresunawebovýchstránkáchporadnyscílem
zmapovat co nejšířeji studijní a životní kontext spojený s prožíváním stresu. Jako doplněk
poradenskéhoprocesunabízímklientůmkpřečtenísvépomocnépříručkyzaměřenénazvládánístresunebokonkrétníproblémzpsychiatrickéhookruhu(hlavnězdílnyJánaPraška).
Vkapitoledálepopisujisvouprácivpodoběformulacepřípadudlouhodobéhoporadenskéhoprocesu.VrámcipostgraduálníhostudiaInstitutuprovýcvikvGestaltterapii(IVGT)
vPrazejsmesevtomtorocezabývaliformulacípřípaduzpohledurůznýchautorůasměrů.
88
Inspirovala jsem se postupy použitými v kazuistických studiích Jana Roubala (2010), Jána
Praška(2010)aKenaEvanse(2011).Motivemksepsánítohotopřípadubylarovněžpotřeba
zre�lektovatdlouhodobouprácisklientkou,kterásepomalublížíkzávěru.Kprezentacijsem
získalasouhlasklientky.
KLIENTKA
Eva,19let,studentka2.ročníkumedicínypřišlapřed3,5letyzačátkemříjnadoporadny.
Dívkarozložitépostavysdlouhýmivlasyoblečenácelávčernémpůsobilavážnýmaztrápeným dojmem. Její projev byl kultivovaný a ohleduplný. Působila na mne sympatickým dojmem.Naotázku,cojipřivedlodoporadny,uvedladepresivnístavyastudijníproblémy.Od
začátkustudiamělaproblémysučením.Koncemčervnaneuspělauvelkéintegrovanézkoušky,potéstrávilaceléprázdninynadknihami,alenedokázalaseučit,avzářínešlanaopravný
termín.Jakodůvoduváděladepresi,stálénapětíasebeobviňování(„usínámavstávámsesvýmiproblémy,nevím,coměčeká“).Vposlednímrocespalavprůměru3–6hodin.Naotázku,co
potřebuje,odpověděla„zbavitsesvýchproblémůaparanoie“.
NakonciprvníhosetkáníjsemEvěnabídlazprostředkovánípsychiatrickékonzultaceke
zváženímedikacesohledemnajejídéletrvajícístavyúzkostiadepreseaporuchyspánku.
Zároveň jsem jí nabídla psychologickou podporu při zvládání těchto stavů a poradenství
zaměřenénasoučasnéstudijníproblémy.Dohodlyjsmesenačasovémrámcisetkávání(50
min.jednoutýdně)aupřesněníkonkrétníchcílůnapříštímsezenínazákladěsebehodnocení
prostřednictvímprogramunawebovýchstránkáchporadny.
DIAGNOSTIKOVÁNÍ
ZBeckovadepresivníhoinventáře,kterýjsemklientcenabídlakvyplněnínaprvnímsezení,jsemsedozvědělavíceojejímprožívání.Celkovýskór25poukazovalnastřednídepresi.
ZeptalajsemseEvynasebevražednéúvahy.Odpovědělami,žejepovažujeza„rúhanie“aže
sebojísmrti.
KezhodnocenístudijníchnávykůjsemklientcenabídlaDotazníkstudijníhostylu(Entwistle,1984,Mareš,1987)aDotazníkkefektivnímuhospodařenísčasem(Nagel,1992).
KONTRAKTOVÁNÍ
NadruhémsetkáníseEvapřímosvěřilasesvýmipocity(„Jsemnešťastnáatrápímse.“),
„paranoidnímipředstavami“(„Všichnisenamnědívají.“)aobavamiorodiče.Nakoncisezení
jsmespolečnězformulovalynásledujícícílenašípráce:
1. najítvhodnýzpůsobstudia;
2. naučitseasertivněreagovatvestresovýchsituacíchspojenýchsestudiem;
3. naučitsezvládatdepresivníaúzkostnéstavy;
4. naučitsereagovatpravdivěnaotcovydotazykolemstudia.
NačtvrtémsezeníEvamluvilaosvé„sociálnífobii“.Připoslednímsetkánísespolužáky
včajovněseobjevilonapětí,abnormálnímyšlenky,výčitky,žeseneučíamělachuťodejít.Eva
mátaképroblémseptátaodpovídatučitelům.Zpětněpřehodnocuje,coudělala,řekla,má
pocittrapnosti.Dohodlyjsmese,žebudemepracovatinatěchtootázkách.
89
RODINNÁ a OSOBNÍ ANAMNÉZA
EvapocházízmalévesnicezvýchodníhoSlovenska.Jejedinoudcerouzmanželstvístaršíchrodičů,kteřípodnikajívzemědělstvíapomateriálnístráncesejimdařívelmidobře.Otec
mázprvníhomanželstvísyna,sekterýmserozešelvezlém.Rodiče,předevšímotec,vkládali
odzačátkuvelkáočekávánídostudiamedicínysvéjedinédcery.Oteclpínajejímstudiuaona
sebojímuříctplnoupravduosvémsoučasnémneúspěchu.
Evatrpíodsvých15letdepresivnímistavy.Absolvovalatehdydvouletoupsychologickou
léčbuapakbyla„vpohodě“.Depreseseobjevilaopětvsouvislostisnovouživotnísituací–začátkemstudiamedicíny.VsouvislostisproblémysučenímvyhledalanaSlovenskupsychologa,kteréhooznačilaza„těžkéhoneurotika“.Unějabsolvovalapouzedvěsezeníhypnózy.
Evaseoznačujezasamotářku,vystačísisama,nevyhledávápříliškontaktysespolužáky.
VesvémvolnémčaseseEvavěnujekeramice,malování,tvorběšperkůacvičeníjógy.Tyto
aktivityjípřinášejíradost.Evajevěřící.
PORADENSKÝ PROCES
V průběhu poradenského procesu se klient dostává od závislosti na vnější podpoře ze
stranyporadceksebepodpořeaměníseporadenskéintervence.Korbakol.(1989)popisují
pětkrokůvprocesuzráníklienta.Využilajsemtotoschémakeshrnutíporadenskéhoprocesu
sklientkou.Vrámcitěchtokrokůpředstavímhlavnítémataapoužitéintervence.
Zaměřenínapřítomnéchování
V průběhu prvních 5 sezení jsem využila postupů kognitivně behaviorální terapie ke
zhodnocenízávažnostidepresivníhostavuklientky(Beckůvdepresivníinventář)adoporučilavyšetřenípsychiatrem.Psychiatrpředepsalanxiolytika(Atarax)kezvládáníúzkostných
stavůadoporučiljógu,meditaciaduchovníprácisohledemnazaměřeníklientky.
Evaprojevilavelkouvytrvalostavůlipokračovatvestudiumedicínyapracovatnazměně
svého přístupu k učení a lidem. Dohodly jsmesena provedenízáznamu aktivit v průběhu
týdneazhodnoceníefektivníhovyužitíčasukestudiuastudijníhostylu.Vzhledemktomu,že
sedoposudvyhýbalakontaktusučiteli,začalyjsmepracovatnapostupnéexpoziciavystavovánísekontaktusnimiauvažovalyostrategiích,jakzvládatzátěžovésituacetestůazkoušek.
Pozoruhodnébylo,ženavzdorysvésociálníúzkostiEvazačalahrátamatérskédivadlo.Jako
doplněknašíprácejsemjínabídlakpřečtenípříručkyJ.Praškazaměřenénazvládánístresu,
úzkosti a studu v sociálních situacích. Kromě direktivního a edukačního přístupu v duchu
KBTnazačátkuporadenskéhoprocesujsempostupněbudovalavztahsklientkouprostřednictvímautentickéhodialoguvduchuGTapostupněsedozvídaladalšíinformaceoširším
kontextujejíhoživota.
Na13.sezeníseEvasvěřila,žeprožívá„těžkéobdobí“.Poslední2týdnyužíváAtarax,ale
moc jí nepomáhá. Hovořila o své chuti přerušit studium, odejít „z konzumní společnosti do
chudoby“,dátsedohromadyapakpokračovatvestudiu.Másicepředsebouvizilékařkyjako
svéhoposlánívživotě,alemomentálněneví,cochceanevěří,žesejípodařídokončitročník.
Přidalšíkonzultacijípsychiatrpředepsalantidepresivum(Sertralin).
Na15.sezenísiEvapostěžovala,žepořádmyslínaškolu,napovinnosti–7dnívtýdnu.
Navrhlajsemjí,abysialespoňjedendenvtýdnuudělalavolnoahledalaprosebevživotě
příjemnéchvíle.Domluvilyjsmese,žepokudjibudoutrápittísnivémyšlenkyaobavy,nebude
sejimizabývat,aleodložíjedosvéhodeníkuamůžemesejimizabývatnadalšímsetkání.
90
Na 16. sezení Eva referovala, že „splnila povinnosti 3. semestru, antidepresiva zabrala,
neřešídepresivnímyšlenky,snažísežíttadyateďazmínususedostalananeutrál“.Ktomují
pomáhájóga,kalanetikaakeramika.
Zaměřenínastarézáležitostiatraumata
Na9.sezeníseEvarozpovídalaosvémneosobnímvztahusrodiči.Vyprávělaotom,jak
sejakodítěcítilahodněosamělá,sedělavesvémpokojiaučilase,hodněplakalaasvépocity
vkládaladovýtvarnéčinnosti.
Otcesivážízato,codokázalvesvépráci,arozumísisnímpointelektuálnístráncevíce
nežsmatkou.Označilajejvšakzanáladového.Mámocpráce,rádsenapijeapakvyvolává
kon�liktysmatkou.ZatahovalEvujižvdětskémvěkudokon�liktůsesvouženou(např.vjejích10letechserodičepohádali,otecsiEvuzavolalařekljí:„Usmiřnás“).ProEvubylopřirozenédávatrodičůmvelkoupodporu,kdyžmělijenji.Upozornilajsemjinaobrácenírolíve
vztahukrodičůmanepřiměřenouzátěž,kterébylaodútléhověkuvystavena.
OtecsinechtělpřipustitpsychicképroblémyEvy,kteréseobjevilyvobdobípuberty,naopakvyvíjelnaEvutlaksvýminárokynajejístudijnívýsledky.Připoslednínávštěvědomase
naEvurozčílilaoznámiljí„Budešsemusetučit,nebudešdělatnicjiného“.Tlakotcejivelmi
stresujeazároveňseobává,žestudiumnezvládne.Cítísevůčiotcizavázaná,říkási„Musím
dodělatškolu,jinakotcezklamu“.
Ambivalentnívztahsotcemavymezovánísevůčijehonárokůmbylotématem,kterému
jsmesehodněvěnovalyvprůběhunaší3,5letépráce.SnažilajsemseEvuvéstkujasnění
vlastníchpotřebahledánízpůsobu,jaksevůčiautoritativnímuotcivymezitasdělitmusvůj
názor.Od23.sezenísepostupněkeslovudostalpotlačovanýhněvvůčiotci.Pracovalyjsme
na přijetí pocitůhněvuanenávistivůčiotciajejichvyjádřenívchráněnémterapeutickém
prostředí.Evasepotřebovala„vymluvitzkřivd,kterénanírodičenapáchali“(34.–42.sezení).KpostupnézměnějejíhopostojepřispělotaképřečteníknihyJ.Křivohlavého–Jakpřežít
vztek,zlostaagresi.Dřívepotlačovanýhněvsiteďdovolíprožítavyjádřit.Vposlednímměsícizačalavysazovatantidepresiva(AD).PovysazeníADzačala„popíjet“–každýdensklenku
připříležitostechskamarády.Poslézesipřipomenularodinnouhistoriiapopíjenídědečka,
otceinevlastníhobratraazačalasehlídat.
Postupemčasu(53.sezení)seobjevilanenávistvůčimatce,kterájípřijednénávštěvě
řekla„Nikohosinenajdeš,podívejse,jakvypadáš“.PoukazovalataknaEvinunadváhu,která
byla nicméně výsledkem nevhodné životosprávy od časného dětství a rodinné dispozice.
TutovětuEvapravděpodobněneslyšelapoprvéamohlabýtspouštěčemnevhodnéhojídelníhochování,kekterémusečasodčasudoznala(hladovění,zvracenípojídle).Poposlední
návštěvěmatkyvP.Evaonemocnělaavyprávělaotom,jaksevzájemněodcizily,jaknení
očemmluvitanechcesejísvěřovatsosobnímivěcmi.Zároveňvyjádřilavíru,žese„jejich
vztahustálívestřednípolozepopřestřihnutípupečníšňůry“.
Na56.sezeníEvahovořilaosvémrozhodnutí,ženebudetrávitlétodomajakoobvykle,
ale v Praze s divadlem („Nechci spadnout zpět do rodičovských depresí“.). Zároveň hovořila
orodičíchspochopením.
Zaměřenínavnitřnísebepojetí
Jižna6.sezeníseobjevilotémastudu.VsouvislostisesociálníúzkostíjsempůjčilaklientcekpřečtenípříručkuJ.Praška–Sociálnífobie,Jakpřekonatnadměrnýstud.Samapak
začalaoproblematicestudumluvit.Původněsedomnívala,žejetosoučástjejíosobnosti.Já
jsemjiupozornilanakořenystuduvjejíosobníhistoriispojenésnedostatečnoupodporou
91
anaplňovánímjejichemočníchpotřebzestranyrodičůvdětství,vysokýminárokyotceakritickýmipoznámkamimatkynajejípostavuavzhled.Výsledkembylopřesvědčení,že„není
dostdobrá“asebeobviňováníaduševnísebetrýznění,kterépřispívalokdepresivnímaúzkostnýmstavůmklientkyapodrývalojejísebevědomí.Nárokyaočekáváníotcenavýkonpři
studiuvkombinacistím,žesejínedařiloplnitnárokyškoly,znovuaznovuaktivovalypocity
vinyavýčitky,ženeníschopnanaplnitočekávánírodičů.VedlajsemEvukrozlišovánífalešnýchpocitůvinyodskutečných.Učilaseneomlouvat,kdyžnenívinna,cožbyljejízaběhaný
stereotypzdětství,kterýseobjevilivinterakcisemnou.
Efektivita práce se studem závisí podle Yontefa (2009, s. 564)) na tom, jak kvalitní je
terapeutickývztah,anatom,jakpřiměřenájsouporozuměníterapeutaajehointervence.
Jedůležité,abyterapeutvědělcoajakstudavinuvyvolává,udržujealéčí.Jedůležité,abyterapeutrozumělrozdílumezizdravýmianezdravýmipocitystuduaviny.Léčbaneurotického
studuvyžadujeempatickénapojeníterapeutanapacienta,vřeléapozitivnípocityterapeuta
vevztahukpacientovi.Prácesestudemjepostupná,dlouhodobá,posilujefungovánípacienta
založenénapřiměřenésebeúctě,jedobřepřizpůsobenápacientovýmaktuálnímmožnostem
apostupněformujepozitivníapřiměřenépečováníosebesama.
Zaměřenínarozhodovánívživotníchotázkách
Na6.sezenízmínilaEvasvéúvahyozměněstudijníhooboru.Zajímalybyjijazykyadějiny.Považujealezazbabělostodejítz3.LF,jezvyklávěcidokončovatabyloby„hroznětrapné“
předrodičiaokolím,kdybyodešla.PodpořilajsemEvuvuvažováníojinýchsměrechstudia
propřípad,žebystudiummedicínypronibylopřílišzatěžující.Pokusilajsemsenormalizovatmožnostzměnystudijníhooboru,zvláštěnazačátkustudia.Podlouhémváháníaopakovanýchneúspěšnýchpokusechsplnitnárokystudiana3.LFseEvarozhodlaporoceterapie
(32.setkání)přerušitstudium,dátsirokpauzuavěnovatsesvýmčetnýmzájmům.Podalším
roceneúspěšnýchpokusůsplnitnárokystudiamedicínysenakonecrozhodlazměnitstudijní
obor.Přijalatutozměnubezdestruktivníchvýčitekaspozitivnímočekáváním.
Zaměřenínanovéchování
Evasidovolilasmoupodporouzměnitsvůjzaběhanývzorecuvažování(„Jsemzvyklávěci
dokončovat,bylobytrapné,kdybychodešlazestudiamedicíny.“).Přihlásilasenapřírodovědeckoufakultu,uspělaupřijímacíhořízeníazačalastudovatobor,kterýnebyltakvyčerpávající
jakostudiummedicíny,zároveňEvubavilaskýtaljidobudoucnamožnostiuplatněníblízké
medicíně.
Na začátku procesu se Eva považovala za samotářku, stranila se lidí a prožívala úzkost
vkontaktusdruhými.Díkymémupovzbuzováníapostupnéexpoziciobávanýmsociálním
situacímEvarozšířilaspektrumsvýchznámýchapřátel,začalahrátdivadloanašlasipřítele
–o17letstaršíhoumělce,sekterýmrozvíjíuspokojivývztah.Popřerušenístudiasinašla
prácivčajovně,zapojilasedodobrovolnickéčinnosti,začalachoditnafrancouzštinuaabsolvovalaarteterapeutickouskupinu.Začalažítbohatýmspolečenskýmživotemanabízetsvou
empatii,darnasloucháníaochotupomocidruhým.Na53.sezeníseEvapochlubilapěknými
zážitky–na1.májeuspořádalačajovouslavnostspřáteliamázaseboupremiérudivadelníhopředstavenískladnouodezvouodpřátel.Na58.sezeníEvavypovídala,žejespokojenáse
změnamivesvémživotě.Naprvnímmístěpracujenavztahuspřítelemadáleuvedladalších
5oblastí,kteréjizaměstnávají.
Evasenaučilapečovatosebeazačalaupřednostňovatsvépotřebyazájmypředzájmy
rodičů(„Začalažítsvůjživot“.).Omezilatelefonátyanávštěvyurodičůveprospěchčasuvěnovanémupartneroviapřátelům.Vlastnípříjemzbrigádapřekladůzněmčinyaangličtiny
92
jídopomohlkvětšínezávislostinarodičích.Na41.sezenípřišlapečlivěnalíčená,upravená
asvůdněvyhlížejícímladážena,kterávyprávělaozklamánízprožitkuvánocsrodiči.Uzavřelasvépovídánítím,žejeráda,žesevrátiladoPrahyažežijesvůjživot.
Vprůběhunaší3,5letéprácesestřídalaobdobídepresíaúzkostísespokojenostíklientky.Časodčasujsmevyhodnocovalyvýsledkynašíspolupráce.Po6měsícíchna21.setkání
Eva vyslovila spokojenost s tím, jak se jí daří a jak se cítí, uváděla menší výkyvy v náladě.
Na27.setkáníspontánněhodnotilavnitřníposunvterapii(„Cítímsesilnější,světšímnadhledem, i když se občas objevují stavy deprese. Dříve to byla černá díra, permanentní úzkost
aúnava,teďjsemsedostalanapůlcestyzčernédírykesvětlu.“).Ponecelýchdvouletechpráce
na60.sezenísamakladněhodnotilasvůjstav.Bylavelmispokojenáznávštěvyurodičů,kde
představilapartnera.Setkalaserovněžsrodinoupartnera,kterájivlídněpřijala.Vtédoběse
Evaopětvrátilakestudiumedicínyaznovuseobjeviloobdobí(mezi62.a84.sezením)velkýchvýkyvůnálady,stavůdepreseaúzkostíspojenýchsnespavostí,vyčerpánímaproblémy
sjídlem.Objevilsetakéstrach,žejiopustípartner.TytovýkyvyEvasamapřičítala„nedobrémuobdobí“,kdyztratilaoblíbenouprácivčajovněa„svojidruhourodinu“,dostalavýpověď
zpodnájmuodspolubydlící,prožívalanejistotukolemsvéhostudiaavztahysrodiči„nebyly
ideální“.Vtédobějípsychiatropětpředepsalantidepresivaalékynaspaní.Na85.sezení
přišlaEvastím,žejecelkemspokojenáanadčímdřívepřemýšlela,přijalajakofakt.Učíse
užívat,cojekolem,netrápíse.Předchozíbouřlivéobdobísezklidnilo.EvasedostalanapřírodovědeckoufakultuazískalatříměsíčnípráciprodukčnívTV.Začalauvažovatoukončení
terapie.Na88.sezeníprohlásila„Chcibýtspokojená,cítímsevybavenákezvládáníživotních
úkolů“.Poneúspěšnémpokusuudlouhopřipravovanézkouškysenakonecrozhodlapropřírodovědeckoufakultu.Na100.sezeníjsmespoluvyhodnotilynašispolečnou3,5letoupráci.
VživotěEvysetohohodnězměnilo.„NazačátkujsemnemělavPrazenikohoblízkého,bylaze
všehovystresovaná,mělajsemnepřiměřenoupokoruastrachzokolí.Postupnějsemnabralasebevědomíazačalaupevňovatsvoupozicivesvětě.Vytvořilajsemsizázemí,okruhpřátelajsem
ráda,žežijutadyvPraze.Promějezásadnízměnavtom,žedřívejsemsetěšilanaSlovensko
aprožívalaúzkostpřicestědoPrahyateďsetoobrátilo.“Dalšísetkáníklientkazrušilanaposledníchvíli(„Uvízlajsemvzácpě.“)anadalšídomluvenésetkánísenedostavila.NamůjdotazSMSseobratemomluvila,ževdiářinemělanicnapsané.Dalšídomluvenouschůzkuopět
zrušilanaposledníchvíli(„Omlouvámse,odjíždím,sezenínestíhám.“).Nadalšímsetkáníbych
sEvourádaprobralatytoposlední„události“aověřilasi,zdanejsouznámkouukončovacího
procesu.Evazapomínánaterapiianestíháji,tosemijevínadějně…
2.6 Shrnutí
Metodami práce se studenty v rámci vysokoškolských poraden, představenými v této
kapitole, byly individuální a skupinové koučování, katatymně imaginativní psychoterapie,
nácvikvybranýchrelaxačníchtechnikadlouhodobýporadenskýproces.
Dosavadní zkušenosti s aplikací koučování na Vysoké škole ekonomické v Praze svědčí
o tom, že tato forma poradenské činnosti vhodně rozšiřuje nabídku poradenských služeb
–studentimajíotutoslužbuzájema–pokudmajípříležitostjivyužít–vyjadřujísnívysokou
míruspokojenosti.
93
Na Masarykově univerzitě byly do poskytovaných poradenských služeb zahrnuty letos
dvěnovinky–jednakskupinovékoučování,ajednakpraxeposkytovanástudentystudentům.
Obětytometodyprácesepilotněosvědčilyazhodnocenístudentůvyplývájejichfunkčnost
iefektivnostvrámcivysokoškolskéhoporadenství.
NakatedřepsychologieProvozněekonomickéfakultyČeskézemědělskéuniverzityvPrazejestudentůmnabízenakatatymněimaginativnípsychoterapieamožnostnácvikuvybraných relaxačních technik, které mohou napomoci ke snazšímu zvládání náročných situací.
Studenti jsou v rámci sebezkušenostních seminářů volitelného předmětu Duševní hygiena
seznamovánisnejužívanějšímirelaxačnímitechnikami.PrezentovánbylidlouhodobýporadenskýprocesvrámciStudentsképoradnypřiÚstavuzdravídětíamládežena3.lékařské
fakultěUniverzityKarlovyvPraze.
2.7 Literatura
CAVANAGH,M.,GRANT,A.M.(2006):Coachingpsychologyandthescientist-practitionermodelIN
LaneandCorrie.InJARVIS,Jessica,LANE,A.David,FILLERY-TRAVIS,Annette.TheCaseforCoaching:
Makingevidence-baseddecisiononcoaching.London:CIPD,2006.311s.
COX,E.,BACHKIROVA,T.,CLUTTERBUCK,D.(Eds.).TheCompleteHanbookofCoaching.London:SAGE
PublicationsInc.,2010.436s.
ČIHOUNKOVÁ,Jana,ŠUSTROVÁ,Magda.Koučemnavysokéškole.Příručkaprovysokoškolsképoradce.
Brno:IRCAESs.r.o.,2009.64s.
DOWNEY, Myles. Effective Coaching: Lessons from the coaches’s coach. 2nd ed. New York/ London:
TEXEREPublishing,2003.240s.
EVANS,K.R.,GILBERT,M.C.Úvoddointegrativnípsychoterapie.StanislavJuhaňák–TRITON,2011.
172str.
FISHER-EPE,Maren.Koučování:Zásadyatechnikyprofesníhodoprovázení.Praha:Protál,2006.192s.
GALLWEY,Timothy.TheInnerGameofTennis.NewYork:RandonHouse,1975.In:WHITMORE,John.
Koučování:Příručkarozvojevlastníchdovednostíazvyšovánívýkonnosti.Praha:ManagementPress,
1994.125s.
HAŠTO,Jozef.Autogennítrénink.Praha:TRITON,2004.52s.
CHAMOUTOVÁ,Kateřina,CHAMOUTOVÁ,Hana.Duševníhygiena.Psychologiezdraví.Praha:PEF,2006.
210s.
JARVIS, Jessica, LANE, A. David, FILLERY-TRAVIS, Annette. The Case for Coaching: Making evidence-baseddecisiononcoaching.London:CIPD,2006.311s.
JOSEPH,Stephen.ThePerson-centredApproachtoCoaching.In:COX,Elaine,BACHKIROVA,Tatiana,
CLUTTERBUCK,David(Eds.).TheCompleteHanbookofCoaching.London:SAGEPublicationsInc.,
2010,s.68–79
94
KAMPA-KOKESCH, Sheila, ANDERSON, Z. Mary. Executive coaching: a comprehensive review of the
literatureandcomparisonageneralconsultationandgeneralcoachingmodel.ConsultingPsychologyJournal:PracticeandResearch.Online,2001,vol.53,no.4,s.205–228
KIRSTOVÁ,Alex.Knihaopřekonávánístresu.Praha:Knižníklub,1998.192s.
KORB,M.P.,GORRELL,J.,VanDeRIET,V.Gestalttherapy.PracticeandTheory.SecondEdition.Boston,
AllynandBacon,1989
KOTTJE-BIRNBACHER,Leonore.Einführungindiekatathym-imaginativePsychotherapie.InImagination.ISSN1021-2329.2001.Nr.4.,88s.
KŘIVOHLAVÝ,J.Jakpřežítvztek,zlostaagresi.GRADAPublishing,2004.154s.
LEUNER,Hanscarl.Katathym-imaginativePsychotherapie(K.I.P.).Stuttgart;NewYork:GeorgThieme
Verlag,1994.241s.
LEUNER, Hanscarl. Lehrbuch der Katathym-imaginativen Psychotherapie: Grundstufe, Mittelstufe,
Oberstufe.Bern;Göttingen;Toronto;Seattle:VerlagHansHuber,1994.589s.
MACKEWN,J.Gestaltpsychoterapie.Moderníholistickýpřístupkpsychoterapii.Portál,Praha2004.262s.
MACHAČ,Miloš,MACHAČOVÁ,Helena,HOSKOVEC,Jiří.Emoceavýkonnost.Praha:STÁTNÍPEDAGOGICKÉNAKLADATELSTVÍ,1988.283s.
MACHAČ,Miloš,MACHAČOVÁ,Helena.Psychickérezervyvýkonnosti.Praha:KAROLINUM,1991.125s.
McADAM,Stuart.ExecutiveCoaching.London:Thorogood,2005.160s.
MUMFORD,Alan,GOLD,Jeff.ManagementDevelopment:StrategiesforAction.4thed.London:CIPD.
2004.269s.
POKORNÝ, Dan, KÄCHELE, Horst. Kann Imagination heilen? Katathym-imaginative Psychotherapie
(KIP).Přednáška,26.1.2004.33s.
PRAŠKO,J.Jakvybudovataposílitsebedůvěru.GRADAPublishing,2007.254s.
PRAŠKO,J.,VYSKOČILOVÁ,J.,PÍGLOVÁ,L.,PRAŠKOVÁ,J. Sociálnífobie.Jakpřekonatnadměrnýstud.
Portál,Praha2005.132s.
PRAŠKO,J.PanJiřímusívšeopakovaněkontrolovat.Psychoterapie,2010,roč.4,č.1,s.6–18
PRAŠKO,Ján,VYSKOČILOVÁ,Jana,PRAŠKOVÁ,Jana.Úzkostaobavy.Praha:PORTÁL,2008.226s.
PRAŠKO,Ján,PRAŠKOVÁ.Protistresukrokzakrokem.Praha:GRADA,2001.188s.
ROUBAL,J.Diagnostikováníaintervencevgestaltterapii.Psychoterapie,2010,roč.4,č.2,s.91–98
SCHNEIDROVÁ,D.KmožnostivyužitíkognitivněbehaviorálníterapieaGestaltterapievevysokoškolskémporadenství.Československápsychologie,2004,XLVIII,5,s.438–446
SCHNEIDROVÁ,D.,PROVAZNÍKOVÁ,H.,HYNČICA,V.ProgramantistresovéintervenceprostudentyVŠ
(Stressmanagementprogrammeforuniversitystudents),2001–2010.http://www.szu.cz/poradna/
uspesnystudent/,http://www.lf3.cuni.cz(Studijnízáležitosti–Informaceprostudenty–Studentskáporadna)
95
ŠIFFELOVÁ,Daniela.Rogersovskápsychoterapiepro21.století.Vybranátématazhistorieasoučasnosti.
Praha:GradaPublishing,2010.192s.
UHROVÁ,EvaDorota.Imagináciaakozrkadlo.NovéZámky:PSYCHOPROF,2005.144s.
ULLMANN,Harald.DasBildunddieErzählunginderPsychotherapiemitdemTagtraum.Bern;Göttingen;Toronto;Seattle:VerlagHansHuber,2001.368s.
ULLMANN,Harald.Náčrtkatatýmne-imaginatívnejpsychoterapie–chápanieaprácasúvodnýmdennýmsnom(imagináciou).InPsychiatria,ročník11,2004,číslo2,s.88–96
VYBÍRAL,Z.,ROUBAL,J.(eds.).Současnápsychoterapie,Portál,Praha2010,743s.
VýstupcentralizovanéhoRozvojovéhoprojektuMŠMT„Rozvojpsychologickéhoporadenstvínavysokých
školáchvČR“C36201
WHITMORE, John. Koučování: Příručka rozvoje vlastních dovedností a zvyšování výkonnosti. Praha:
ManagementPress,1994.125s.
YONTEF,G.M.Gestaltterapie.Uvědomování,dialogaproces.Historieasoučasnost.Triton,2009,564s.
96
3
Kariérní poradenství
97
3.1 Kariérové poradenství v historickém vývoji
a jeho role v současném vysokoškolském poradenství
BEÁTA KRAHULCOVÁ
3.1.1 Stručná historiografie kariérového poradenství
1. paradigma
Profesníporadenství
Vznikprofesníhoporadenstvíavědeckézpracovánímetodapřístupů.
Vědeckýmzáklademjsouoborylidskéhopoznánísociologie,psychologie,pedagogika.
Původnípotřebaposkytovatprofesníanynínejčastějikariérovéporadenstvívznikla
již před začátkem 20. století a postupně se stupňovala frekvence a adresnost tohoto typu
poradenství,atozejménavobdobí,kdysezvícedůvodůdocházelokrozvojimožnostídiferencovanéhostudia,klasi�ikacíprojevůpsychikyaosobnostičlověka.Bylotovobdobí,kdyse
formovalaobecnákritériakvalitativníhoakvantitativníhohodnoceníindividuálníchrozdílů
mezilidmi,zejménavposlednítřetině19.stoletínašeholetopočtu.Parsonsovateorie,Hollandova teorie, Superova teorie, systémové a konstruktivistické teorie, jež dosud ovlivňují
soudobouporadenskoupraxiijejíterminologii.
Pro pochopení odborných teoretických východisek a empirického konceptu původního
kariérovéhoporadenstvíjsouinformačněhodnotnézejménatyteorie,kterépracujísdiferenciacíakomplexnítypologiíosobnostijedinců/pracovníků,atozejménavevztahukhlavním
druhůmpracovníhoprostředí.ProilustracilzeuvéstnapříkladteorieJ.L.Hollanda,který
rozlišujepracovníprostředí/pracovnípro�iltakto:
Motorické:
dělníci,zemědělštípracovníci,strojníci,letci,řidičinákladníchautastrojů,
tesaři,maséři,opraváři,švadleny,malířianatěrači,zedníci,slévači,bagristé,
elektroinstalatéři…
Podpůrné:
topenáři,uklízeči,zdravotnísestry
Konformní:
administrativnípracovníci,účetní,tajemníci
Přesvědčující: úředníci,manažeři,právníci,obchodníci…
Estetické:
herci,hudebníci,výtvarníci,spisovatelé,žurnalisté…
Intelektuální: vědci,matematici,chemici,fyzici,biologové,kybernetici
LidépodleBělohlávka(1994)majísklonvyhledávatpracovníprostředí,kteréodpovídájejichpovahovéorientaci.Neuváženépřesunyjednotlivcůmezirůznýmipracovnímiprostředími
mohou mít závažný vliv na osobnost a psychiku pracovníka. Kromě základního východiska,
jímžjedosaženévzděláníčlověka,délkapraxe,věk,dosavadnípříjemaosobnostníkompetence,jezapotřebípřihlížetkindividuálníhierarchiihodnot.Každýčlověkmápodlesvéhierarchie
hodnottendencipreferovatpovolání,ježpatřídojednézuvedenýchšestivelikýchskupinpracovníhoprostředí/pracovníchpro�ilů.Tendencesevýrazněprojevujejižvdoběprvnívolby
povolání.Každýčlověkjepodletétoteorieorientovánpředevšímmotorickynebointelektuálně,
supportivně,konformně,persuasivněneboesteticky.Jednáseotzv. modálníorientace, jež
98
3 KARIÉRNÍ PORADENSTVÍ
mohoubýtudanéosobnostiseřazenyvjakésihierarchiipodlesvérelativnísíly.Hlavnísměr
volbypovoláníneboúsilíčlověkajsoupakurčoványživotnímstylem,kterýjevčelehierarchie.Tatointropersonálníhierarchiemůžebýtde�inovánakódovanými„zájmovýmiinventáři“.Každýčlověkreprezentujeindividualitu,vyžadujeindividuálnípřístup.Hollandovytypy
modálníchorientacíosobnostilzepřipodobnitktypologiiEduardaSprangera(1882–1963),
který rozlišuje šest typů osobnosti: náboženský, teoretický, sociální, estetický, ekonomický
amocenský.PodleRollandajsoutypymodálníorientaceosobnostityto:typmotorickéorientaceosobnosti–realistickýtyp,typintelektuálníorientace–kognitivnítyp,typsupportivní
orientace–sociálnítyp,typkonformníorientace–konvenční,přizpůsobivýtyp,typestetické
orientace–uměleckýtyp,typpersuasivní–přesvědčující,motivační,podnikavýtyp.Podle
Vendela (2008) preference pracovních činností limitují typy osobnosti: extrovertní, introvertní,smyslovétypy,intuitivnítypy,myslícítypy,cítícítypy,usuzujícítypyavnímavétypy.
2. paradigma
Profesněkariérovéporadenství
Vědeckýmzáklademjsouindividualizacepřístupůkčlověku,zdokonalovánídiagnostickýchmetodvoborupsychologieosobnostiavlivrozvojeporadenskýchstrategií.
Spojitostmezitypologickýmizvláštnostmilidíatypylidskéčinnostisepovažujezateoretickýzákladprofesníhočikariérovéhoporadenství.Proprofesníporadenstvíjeoptimální
kasuistickýpřístupastrukturálnípřístup,kteréumožňujívšestranněadlouhodoběstudovat
jednotlivé případy z kauzálního a prognostického hlediska a srovnávat je s profesiogra�ickýmirozbory.Poznáváníčlověkavuvedenémporadenskémprocesujekomplexní,týmové,
integrujícíjednotlivépoznatkyojehobiologických,psychických,sociálníchaspirituálníchdimenzíchorganismuosložkáchtvořícíchstrukturujehoosobnosti,ježdoznačnémíryumožňujípředvídatidalšívývoj–perspektivujehozdravotníhostavu,osobnostníchrysůajeho
chovánívčetněmožnévýkonnosti.
Poradenské strategie a teorie osobnosti se opírají zejména o (1) dynamický nebo psychodynamický přístup, (2) behaviorální přístup, (3) humanistický přístup, (4) systemický
přístupakonstruktivismusvporadenstvíapsychoterapii,(5)eklekticképoradenstvíaintegračnísnahy.
3. paradigma
Vznikkoncepcekariérovéhoporadenstvísrozšířenímpůsobnostidosférypráce
Vědeckýmzákladem jeandragogika, aplikovanéoborypsychologie,zejménapsychometrika,sociálnípráce.
Koncepce současného celoživotního kariérového poradenství ale přesahuje tyto původnílimity.
4. paradigma
Vznikkoncepceceloživotníhokariérovéhoporadenství,ježpřesahujesféruvzděláváníisvětapráce,přesahujedopodporyaktivníhopřístupučlověkakcelémuživotu
Celoživotníkariérovéporadenstvíjdenapříčvšemiresorty,jesoučástítéměřkaždého
povolání,jesoučástívětšinyporadenskýchslužebaparadoxnějakokariérovéporadenstvíneníporadenskýmipracovníkydeklarováno.
99
3.1.2 Celoživotní kariérové poradenství
Vkontextuspolečenskýchzměnřízenívzdělávacícestyčlověkaarozhodováníoprvníči
dalšíprofesníorientaci,oschopnostisizískataudržetpracovníuplatněnínabývázcelanovýchdimenzí.Vhodněkoncipovanéporadenství(nejenvotázkáchvolbypovolání)zahrnující
podporu v rozhodování o vzdělávací a profesní dráze, může významně snižovat riziko nesprávnýchrozhodnutí,můžebýtpreventivnímnástrojemsnižovánínezaměstnanosti,prevencípředčasnýchukončenístudia.Vmnohémpřesahujesamotnousféruprofesníorientace,
jezáklademschopnostiaktivníhopřístupukcelémuživotu,jetakémultidimenzionální.
Kariérovéporadenstvípředstavujesystémporadenskýchslužeb,jejichžcílemjepodporovatjednotlivcevkaždémvěkupřirozhodovánívotázkáchvzdělávání,profesnípřípravy,
volby zaměstnání a rozvoji kariéry v kterékoliv fázi jejich života. Kariérové poradenství
zvyšujeefektivituvzájemnýchvazebmezisférouvzděláváníasféroupráce.Kariérovéporadenstvívýznamněpřispíváknaplňovánídůležitýchcílů,předevšímzajišťovánírovnosti
šancívotázkáchvzděláváníauplatnitelnostinatrhuprácenebopřirozvojiceloživotního
vzdělávání.Kariérovéporadenstvíumožňujelidemcílevědoměaefektivněmaximalizovat
svůjpotenciál.
3.1.3 Role celoživotního kariérového poradenství při volbě,
v průběhu a po ukončení vysokoškolského vzdělávání
Měnícísepro�ilvysokoškolskéhovzdělávání,jmenovitěvětšíspoluúčast,většírozmanitost,výběrakonkurence,stavípředkariérovéporadenstvíznačnéúkoly,najejichžzvládnutí
sezdábýtpřipravenomálozemí.
Vprocesuvysokoškolskéhovzděláváníjsouporadenskéslužby,službyvšeobecněpoměrně
omezenéjakrozsahem,takizaměřenímazejménajsounesourodékvality.Přestonelzetvrdit,
jaksestímněkdysetkáváme,žeslužbykariérovéhoporadenstvívysokéškolyposkytujíminimálněnebotéměřneposkytují.Kariérovéporadenstvíposkytujítéměřběžněpsychologové
akademickýchporadenvysokýchškol,neboporadnypodporystudiaproosobyspostiženímaznevýhodněnímprouchazečeostudiumitytostudentyvprocesustudia.
Neformální kariérové poradenství poskytují pracovníci studijních oddělení a informačněporadenskýchcenter.Mnohéfakultyorganizujíveletrhypracovníchpříležitostí
aúčastníseveletrhůvzdělávacíchprogramůaoborů.Jsoutadyidalšíformyaobsahykariérovéhoporadenstvívevysokoškolskémvzdělávání.
Důvodempoměrněnízképopularizacemnohaporadenskýchslužeb,kteréjsousoučástí
akademickéhoživotajespíšefakt,ženejsouzaslužbykariérovéhoporadenstvípovažované.Obdobnějetomualeinavětšiněevropskýchuniverzit.
Komplexnívysokoškolskéslužbyvoblastikariéryjsoudobřevyvinutyvzemích,jakoje
IrskoaVelkáBritániearozrůstajísevdalšíchzemích,aleobecnějejichnedostatek.Možnosti
dostupnévládámprozlepšenítétosituacezahrnujívyužitísmluvníchvztahů,jakoveFinsku.
Bude zapotřebí posílit funkci informační prostřednictvím know how studijních oborů pro
širokouveřejnost.Funkcednůotevřenýchdveříjesoučástíkariérovéhoporadenství,jezapotřebíjitaktoprezentovatachápat.
100
Poskytování kariérového poradenství pro uchazeče o studium – adresné procesy
vztahovanéknárokůmauplatnitelnostikonkrétníchoborů,týkásezejménastudentůjakkoli
znevýhodněných.
Povinněvolitelnýpředmětnavysokéškole?Povinnýpředměturčitýchstudijníchoborů?PodleFriedmanna(2006,online)sepřirealizacipředmětupředpokládástáláspoluprácesdalšímičinitelivertikálnězejménavýchovnýmiporadci,školnímipsychologyzúrovněprimárníchasekundárníchškol,předpokládásevyužitítradičníchmetodinestandardníchpřístupů
(projektovémetody,práceveskupinách,brainstorming,hry,tvorbaživotníchscénářů,dramatizace,inscenačníasimulačnímetody,pozitivnímotivaceaplánovánívlastníchcílů,besedyspřizvanýmiodborníkyvoblastipracovníhotrhuazaměstnanostivregionech,odborné
exkurze, profesní diagnostika, testy k sebepoznání atd.). Je zapotřebí aby se vysokoškolští
studentinaučilirealistickyhodnotitsvéosobnostnízvláštnosti,předpokladyiomezení.Měli
bysiuvědomitnutnostpoznánísvéosobnostiprosprávnouvolbuprofese,zabývatserozboremsvýchzájmů,kterésevodlišnýchpodmínkáchvysokoškolskéhovzděláváníavětšinou
samostatnéhoživotamimosvojipůvodnínukleárnírodinumění,dozrávajíjejichschopnosti,
učísehodnotitosobnívlastnosti,poznávajísvojeosobnostníazdravotnípředpoklady.Předmětbyjemělvéstkeschopnostiaktivněprezentovatsvéschopnosti,vědomosti,dovednosti
azkušenosti–metodouportfolia.Ivysokoškolštístudentipotřebujívéstkaktivnímuuvědoměnívýznamuvlastníodpovědnostipřivolběbudoucíhoprofesníhozaměřeníapřivýběru
vhodnéhopovolání,jakožidůsledkyjinýchzávažnýchživotníchrozhodnutí.Vkontextudobře
zvládnutéhoceloživotníhokariérovéhoporadenstvívpředmětusivysokoškolskýstudentpři
uplatněnílidskéhokapitálu,komplexitysvéosobnostiasvécenynatrhuprácemádokázat:
⊳ Trvalezvládatzákladníprvky,technikyametodyakčníhoplánování,naučitsejevpraxi
používatadokázatakčníhoplánovánívyužívatpřirozhodováníoprofesníorientaciapři
výběruvhodnéhopovolání,uvažovatvhorizontumožnýchzměn.
⊳ Naučit se být otevřený k nezbytnosti poznávat a realisticky hodnotit své silné a slabé
stránky,přednostiaosobnípředpokladyapoznatmožnostiaomezenívevztahukvybranýmpovolánímistrategievedoucíkosobnímuiprofesnímurůstu.
⊳ Vesvémregionunebovregionukdeplánuježítseaktivněseznámitscharakteristikami
frekventovanýchpovolání,vývojemhospodářskésféry,možnostmipodnikání,možnostmi
zakládat potřebné neziskové organizace, stavem zaměstnanosti a pracovním trhem, ale
i s pro�ilujícími předměty a požadavky zvolených škol na určité vědomosti, dovednosti
aschopnostiuchazečůiabsolventů.
⊳ Projevit�lexibilituachápatsouvislostimezipožadavkynavýkonvybranéhopovolání,svýmireálnýmiosobnostnímipředpokladyaschopnostmiakonkrétnímimožnostmivýběru
vhodnéhopovoláníaprofesníhouplatnění.
⊳ Zvládnoutsamostatněvyhledávat,hodnotitavyužívatinformacedůležitépřirozhodování
ovolběpovolání,orientovatsevrůznýchinformačníchzdrojíchazvažovatjejichdůležitost.
⊳ Umětsiporaditvzátěžovýchživotníchsituacíchspojenýchspřechodemzprogramubakalářskéhopřesmagisterský/inženýrskýčipřechodemnadoktorskýstudijníprogram,do
zaměstnání,případněprojítpotřebnourekvali�ikací.
Nabízejísemnohédalšímetodyaformykariérovéhoporadenstvívprocesuvysokoškolskévýukyjakonapříklad:koučováníkariérníchdovedností.VČeskérepubliceexistujepotřebasystematickéhovzděláváníkariérovýchporadců.Pomocškolyakariérovéhoporadenství
jeiprovysokoškolskéstudentynezastupitelná.
101
3.2 Nová kariéra a kariérní poradenství
IVA KIROVOVÁ
3.2.1 Nástin problematiky
Změnysocioekonomickýchaorganizačníchfaktorůjsouzaznamenáványcelosvětově,zejménaodpřelomu80.a90.letminuléhostoletí,ikdyžvrůznýchmodi�ikacích,intenzitěnebo
historickédobě.HolmergaStrannegard(2005)konstatují,žejižodpočátku90.letjakvodbornéliteratuře,takvmasovýchmédiíchprobíhádiskuseoprobíhajícíchzměnách,ojejich
podoběadůsledcích.Globalizačníprocesyumožnilyurychlitjejichrozšířeníivlivvrůzných
oblastechsvěta.Uvedenézměnynelzezastavit,reprezentujíprojevypřechoduindustriálního
obdobídoobdobípostindustriálníhoaknovéekonomice.Většinaautorůobvyklezdůrazňuje
snižujícísevýznamtradičníchodvětvíekonomik,zejménaprůmyslu,anaopakrostoucívýznamsektoruslužeb.Tytozměnyjsouneustálepodporoványkontinuálnímrozvojemtechnologií,zejménaIT.Zvyšujícísevýznamznalostíprorozvojspolečnostíaekonomikseprojevil
i v často používaném názvu znalostní ekonomika, byť často velice vágně nebo nejednotně
vymezovaném.
Takéod90.let20.století,vsouvislostisezměnamisocioekonomickýchaorganizačních
faktorů,jsoucelosvětověidenti�ikoványrovněžzměnyrůznýchaspektůkariéry.Jednáse
onatolikvýraznézměnyjednotlivýchcharakteristikkariéry,žebylzavedentermínnovákariéra(Arthur,etal.,1999).Tímtopojmemjsouoznačoványkoncepce,modelyčidruhykariér,
které „odpovídají“ na změny současného globálního socioekonomického a organizačního
kontextu.Dourčitémírypředstavujíkomplementaritukariéryvzhledemkproměnámjejího
kontextu.Někteříautořipoznamenávají,žeorganizacím21.stoletínemůžeodpovídatkariéra,kterábylavsouladusbyrokratickýmmodelemorganizace20.století.
3.2.2 Tradiční kariéra
Pojemtradičníkariérajepoužívánprooznačeníkariérníchmodelůnebopřístupů,které
převažovalyvindustriálnímobdobí.Jednotlivéaspektytradičníkariérybylyidenti�ikovány
atakéaplikoványvbyrokratickémtypuorganizace,kterýodpovídalWeberověkoncepcibyrokratickéorganizace.Postupnědošlokzevšeobecněnítěchtocharakteristik,představovaly
prototypkariérníhomodeluapřístupůkekariéře.
JakArthuretal.(1999)poznamenává,obdobípoválečnéhoboomusevorganizačnímkontextuprojevovalorůstemvelkýchorganizací,kterébylyzaměřenynadlouhodoboustabilizaci
zaměstnancůanajejichpotřebnouvzdělanostníúroveň.Tentotrendseprojevovalvkoncepcíchplánovánílidskýchzdrojů(manpowerplanning)aplánováníkariéry.Organizacevycházelyzpředpokladůstabilityapředpověditelnostivývoje,dlouhodobéperspektivy,aloajality
zaměstnanců.Zhlediskametodvýběruzaměstnancůajejichdalšíhořízeníavedenívrámci
organizacípřevládalytechnokraticképřístupy.Organizacepřebíralyodpovědnostzasvézaměstnance,paternalistickýmineboautokratickýmizpůsoby.
102
Tradičníkariérasetedyvztahujekvelkýmorganizacím,zhlediskapočtuzaměstnanců.
Jejichorganizačnístrukturybylypřevážněvysoké,smnohahierarchickýmiúrovněmi.Pracovnípozicevětšinouvyžadovalyúzkouspecializaci.Vprůběhukariéryobvyklenedocházelo
kezměnámpracovnínáplněneboorganizací.Zaměstnancizpravidlazůstávalipracovatvté
organizaci, do které nastoupili po ukončení vzdělání. Rozvoj kariéry byl vymezován jako
postupvrámciorganizačnístruktury;organizačnístrukturapředstavovalakariérnížebřík.
Rozvoj kariéry byl ztotožňován s postupy, v rámci organizace nebo společenské struktury.
Nejčastějšímkritériempostupůbylprincipseniority;čímdélejedinecpracovalvorganizaci,
tímzískávalvyššípravděpodobnostpostupů.
Jelikožloajalitazaměstnancůkorganizacinepředstavovalavýjimečnýfenomén,vdůsledkuřadyorganizačníchidalšíchkontextuálníchfaktorů(např.po2.světovéválcepřevažoval
ekonomickýrůstajistotazaměstnání),plánováníařízeníkariérzaměstnancůbylozáležitostí
organizací.Vtomtosměruodzaměstnancůnebylaočekávánavětšíaktivita,naopakseočekávaloplněnízadanýchpracovníchúkolůapostupůasouhlassplánovanýmikariérnímidráhami v rámci organizace. Charakteristiky organizačních struktur a organizačního designu
industriálníhoobdobívýrazněovlivnilypřevládajícívýskytkariérníchdrah,atovertikálních.
Obdobně vertikální směry převažovaly i v rámci interakce mezi zaměstnanci v organizaci,
tedymezinadřízenýmiapodřízenými,akomunikačníchtokůvorganizaci.Jednáseosouvislostiadůsledkyautokratickýchstylůřízení,kteréodpovídalymodelubyrokratickéorganizaceitradičnímpřístupůmkekariéře.Tradičníkariérajetakénazývánakariérouorganizační.
Toto slovní spojení vyjadřuje podíl organizací na plánování a řízení kariéry zaměstnanců
aodpovědnostorganizací.
Tradičníkoncepcikariéryatradičnímpřístupůmorganizacíkekariéřetakéodpovídala
tradičnípsychologickásmlouva(Kirovová,2005;Kirovová,2007).Psychologickásmlouva
sevztahujekevzájemnýmočekávánímapovinnostemmezizaměstnanciaorganizací.Ikdyž
psychologickásmlouvazahrnujecelouřaduočekávání,kterámajíimplicitnícharakter,přesto
jejívlivnenímarginální.Jedůležité,abyvzájemnáočekávání,slibyipovinnosti,azejména
jejich plnění bylo v přibližné rovnováze. Pokud jedna strana se domnívá, že druhá strana
očekáváníneplní,mohounásledovatnegativnídůsledky.Projevujísenapř.veztrátědůvěry,
snižujícísespokojenostíaloajalityzaměstnancůkorganizaci,poklesemkvalitypracovních
výsledkůiproduktivityapod.;docházíikodchodůmzorganizace.Problematičnostpsychologickésmlouvyjenejenvjejíimplicitnosti,aletakévsubjektivitějejíhohodnocení.Přestyto
aspekty tradiční psychologická smlouva je charakterizována následující stěžejní transakcí:
za loajalitu zaměstnanců a za plnění pracovních úkolů organizace nabízely zaměstnancům
jistotuzaměstnáníapostupyvkariéře,sicepomalé,alepravděpodobné.
3.2.3 Nová kariéra
JakjižvNástinudoproblematikybylouvedeno,novákariéraodpovídánavýraznézměny
socioekonomickéhoaorganizačníhokontextukariéry.Pojemnovákariérazahrnujeřadu
modelůčikoncepcíkariér,např.proteovskoukariéru(proteancareer),kariérubezohraničení(boundayrelesscareer),postkorporátní(post-corporatecareer),inteligentníkariéru
(intelligentcareer)aj.Ikdyžexistujírozdílymezijednotlivýmimodely,atonejenvteoretické
rovině,majířadushodnýchcharakteristik.Jednásezejménaozměnyvztahujícíseksamotnémupojetíavymezeníkariéry,kariérajižnenízužovánanapouhýpostupvrámciorganiza-
103
cenebospolečnostinebonapouhývýčetpracovníchaktivitavýsledků.Kdalšímpatřípřesun
odpovědnosti za plánování a řízeníkariéry, za rozvoj kariéry na jedince, důraz na zaměstnavatelnostakontinuálníprofesionálnírozvoj,včetněřadydalšíchcharakteristik,odlišných
odtradičníkariéry.Jednásenapř.očastéarůznorodézměnyvkariéře,důraznasubjektivní
kariéru,rozšířeníkritériírozvojekariéry,multidirekcionalitakariérníchdrah,menšístrukturovanostaj.
Změny socioekonomických a organizačních faktorů vytvářejí odlišný kontextuální rámeckariéry,vesrovnáníspředchozímobdobím.Globálníekonomikapředstavujeproorganizacenejenpříležitosti,aletakéohrožení.Organizaceuplatňujírůznémetodyproudržení
své konkurenceschopnosti. Dochází k rozsáhlým transformacím organizací. Jsou většinou
doprovázenynejenzměnamiorganizačníchstruktur,kteréseprojevujízpravidlasnižováním
počtuhierarchickýchúrovníazměnamipopisupracovníchpozic,aletaképropouštěním.Tyto
procesybývajídoprovázenyfúzemiorganizací,snižovánímpočtukmenovýchzaměstnanců,
využívánímoutsourcinguapod.Organizacekladounazaměstnanceauchazečeozaměstnání
odlišnépožadavky,vesrovnánísindustriálnímobdobímatradičnímipřístupykekariéře.Organizačnízměnyseprojevujítakévrozšiřovánípracovnínáplněavevětšívariabilitěpracovníchúkolů.Mnohemčastějijevyužívánatýmovápráceaprácenajednotlivýchprojektech.Od
zaměstnancůjevyžadovánaaktivita,samostatnost,�lexibilita,pozitivnípostojekceloživotnímuučení,profesionálnírozvojzaměřenýnarozvojtvrdých,aleiměkkýchkompetencí.Větší
požadavkynazaměstnancesevztahujíkzaměstnancůmvšechvěkovýchkategorií.Přestože
jsounazaměstnancekladenyvětšínároky,jistotazaměstnánísesnižuje,vesrovnáníspředchozí,industriálníérou.
Novýorganizačníapracovníkontextpředstavujeprozaměstnancenejenjiné,novépříležitosti,aletakéohrožení.Nekaždýmápozitivnípostojekezměnámkceloživotnímuučení
neborelevantnípodmínkyproprofesionálnírozvoj.Ikdyžpodmínkyprokontinuálníprofesionálníaosobnírozvojbymělyposkytovatorganizace,vrámcinovépsychologickésmlouvy
(Kirovová, 2005; Kirovová, 2007), ta re�lektují nastíněné změny. Podle nové psychologické
smlouvybyzaměstnancimělipřebíratodpovědnostzasvůjrozvojazasvoukariéru,zasvou
zaměstnavatelnost(Kirovová,2006;Kirovová,2007).Důrazjekladennaaktivituaproaktivituzaměstnanců,intrinsickoumotivaci,rozvojkompetencíapod.
Ikdyžkoncepcezaměstnavatelnosti(employability)neníshodněvymezovánanebopřekládána,kpodstatnýmcharakteristikámzaměstnavatelnostipatřínejenkontinuálnírozvoj
kompetencí, odpovídající proměňujícím se požadavkům trhu práce, ale také kompetence
vztahujícísekplánováníařízenívlastníkariéryavlastníhoživotajakocelku.
Důsledkykrátcenastíněnýchzměnvkontextukariéryseprojevujívřaděaspektůkariéry.
Vprůběhukariérydocházíkčastějšímzměnám;tysevztahujínejenkezměnámorganizací,
aletaképracovníchaktivitapracovnínáplněnebopracovněprávníchvztahů.Kariérapozbývá na strukturovanosti,předpověditelnostičilinearitěpostupů.Tytozměnysouvisísvětší
pracovní mobilitou, větší variabilitou pracovněprávních vztahů i �lexibilitou organizací.
Proměňující se podmínky vyžadují mj. také větší aktivitu a samostatnost jedince. Kariérní
volbyarozhodovánísenevztahujípouzenaobdobíprofesionálníorientace,alesevyskytují
vevětšímrozsahuvprůběhucelékariéry.JakArthuretal.(1999)konstatujenazákladěempirickýchdat,organizaceposkytujízaměstnancůmvýběrzvícealternativ.Tytoalternativy
vyplývajímj.zezměnorganizačníchstrukturaorganizačníhodesignuatakézpřístupůorganizacíkrozvojikariéry.Jižnepřevládajívertikálníkariérnídráhy,alecharakteristickýmje
trendkmultidirekcionalitěkariérníchdrah(Baruch,2004).Jedincijeumožněnavětšíaktivita,samostatnost,aleiodpovědnostvevytvářenívlastníkariéry.Rozvojkariérytakéneníjiž
104
jednoznačněvymezovánobjektivnímikritérii,meziněžvždybylořazenokritériumpostupů,
většídůrazjekladennasubjektivníkritéria,nasubjektivníkariéru(Kirovová,2007).Jedná
seourčitýnávratkodkazuChicagskésociologickéškolyz30.let20.století.Nezanedbatelný
je význam kariéry pro jedince, jeho hodnocení, včetně souladu kariéry s osobním životem
adalšímisociálnímirolemi.
3.2.4 Kariérní poradenství a kariérní koncepce
Tatokapitolanenízaměřenanavymezeníkariérníhoporadenství,jehocílů,metodadalších aspektů. Ucelený přehled poskytuje např. Vendel (2008) ve své publikaci o kariérním
poradenství.Dalšíinformaceosoučasnésituaciaproblémechvysokoškolskéhoporadenství
vsousednímSlovenskujsouobsaženyvestatiZvarikové(2009).Obazmíněníautořinabízejí
nejenpřehledteoretickýchkoncepcí,východisekneboaktuálníchinformací,aletakéaplikačnísouvislostiapříležitostikzamyšleníasrovnání.
Cílem kapitoly je upozornit na potřebné souvislosti mezi kariérním poradenstvím
akariérnímikoncepcemi,jejichžjednotlivécharakteristikyčiprojevysezačínajístálevíce
projevovatnejenvekonomickyvyspělýchstátech.
Kariérní poradenství má dlouholetou tradici. Je samozřejmé, že v průběhu více než
100 let, které uplynulo od publikace Parsonse zaměřené na oblast kariérního poradenství
(Choosingavocation),docházelokezměnámkoncepcíkariérníhoporadenství,cílů,přístupů,
metodapod.Výraznějšípozornostjeproblematicekariéryakariérníhoporadenstvívěnovánacelosvětovězejménaod80.a90.letminuléhostoletí.Tentočasovýúdajnenínáhodný,souvisísnaznačenýmizměnamisocioekonomickýchaorganizačníchfaktorůazměnamikariéry.
Rovněžre�lektujezvyšujícísevýznamvzdělánívkontextuekonomickéhorozvoje,zaměstnanostianezaměstnanosti,životníúrovněrodinyaj.Ztěchtodůvodůjetétoproblematicevěnovánapozornostřadymezinárodníchinstitucíaorganizací,např.ILO(Mezinárodníorganizace
práce)neboEvropskouunií.
Pro kariérní poradenství je jistě potřebné vymezení koncepce či koncepcí kariéry,
pokud má adekvátněodpovídatpotřebámklientů čitytopotřebyanticipovat.Kidd(2009)
vycházízArnoldovavymezeníkariéry(1997,ibid,s.7).Arnoldvymezujekariérujakosled
pracovníchpozicvztahujícíchsekzaměstnání,rolí,aktivitazkušenostíjedince.Kidd(ibid)
poukazuje na významový rámec Arnoldovy de�inice. Týká se nejen objektivních aspektů
kariéry, ale také subjektivních.Arnoldovo vymezenípracovníchpozicpodle Kiddzahrnuje
ipracovníaktivity,kteréjsouunásřazenykaktivitámosobsamostatněvýdělečněčinných
(zvyšujícíseprocentuálnízastoupenítěchtopracovníchaktivitpatřítakéksoučasnýmtrendůmvkariéře)nebotakéúčastvevzdělávacíchkurzech.
Teoriekariérypředstavujíprokariérníporadenstvívýznamnékoncepcevztahujícíseať
kpřístupůmindividuálnímneboorganizačním.Tentodvojípohledjenutný.Kariérajevždy
formovánaautvářenatěmitohlavnímifaktory.Jepotřebnépoznamenat,žejsouovšemvždy
zasazenyvcelkovémsocioekonomickémkontextu.
Dalšívýchodiskakariérníhoporadenstvípředstavujírelevantnípsychologickékoncepce
a poradenské přístupy. K nim patří např. Deciho a Ryanova koncepce sebedeterminace
neboBandurovateorieosobníúčinnosti.Souvisísaktuálnímitématynovýchkoncepcíkariéry,sesebeřízením,autonomiíneborozhodováním.
105
Kariérníporadenstvíbyměloposkytovatvariabilituteoretickýchkoncepcíametod,relevantníchprojejichaplikaci.Mělobynapomáhatklientůmvjejichrozvojikariéryavhledání
souladumezikariérouajejichosobnímčirodinnýmživotem.Ztěchtodůvodůjepotřebné
vycházetjakzkariérníchkoncepcí,takzeznalostíkontextukariéryakontextujedince.Pokud
vtěchtooblastechdocházíkezměnám,jezřejmé,žezměnybymělybýtre�lektoványivoblastikariérníhoporadenství.
Dříve, v industriálním období, se kariérní poradenství zaměřovalo převážně na otázku
profesionálníorientace,vtomtokontextubyluplatňovánpřevážnědispozičnípřístup(Arthur et al., 1999;Brown et al., 2002).Byl hledán soulad mezipožadavky pracovních pozic
adispozicemijedince.Postupnětentopřístupbylrozšiřovánovývojovýpohled,např.Superem.Vposledníchletechjekariérníporadenstvíobohacovánotakéopostmodernípřístupy.
Tykladouvětšídůraznakontextživotajedince,nainterakciindividuálníchaexterníchfaktorů,navývojovéaspekty,změnyaproblematikurozhodováníapod.Víceakcentujísubjektivní
kariéru a potřebu porozumění vlastní kariéře. Patří k nim např. narativní přístupy, které
zdůrazňujívýznamporozuměníainterpretaciindividuálníhopříběhu,individuálníkariéry.
Pojem individuální kariéra je mj. také uváděn jako jedna z charakteristik nové kariéry,
vprotikladukekariéřeorganizační.
Novákariérasevyznačujeřadouodlišností,bylyjižzmíněnyčastézměny,multidirekcionalitanebomenšístrukturovanost.Jezřejmé,žejedinecstojímnohemčastějipředotázkourozhodováníaadekvátníchvoleb.Mnohemvíceneždřívejepotřebnájehoorientace
v organizačním a pracovním kontextu, jako i jeho aktivita, �lexibilita nebo uvědomování
sisvýchsilnýchčislabýchstránekasvýchpriorit.Itysemohouvprůběhuživotaměnit.
Zároveňseupouštíodpředstavy,žejedinecdokáževždyzcelaracionálněčipragmaticky
rozhodovat,usuzovatahodnotit.Vícejeakceptovánvlivemocí,fantazieakreativity.Příklademjsounapř.narativnímetody,myšlenkovémapynebopoužívánímetaforvkariérním
poradenství.
Kariérní poradenství již by nemělo být převážně zaměřeno na vybrané etapy životního
běhu,alenaprůběhceléhoživotníhoběhujedince.Tatozměnapohledunakariérníporadenství,najehopotřeby,souvisísezměnamikariéryajejíhokontextu.
Nastíněnézměnykontextukariéry,koncepcenovékariéryapotřebykariérníhoporadenství mají globální platnost. Přesto tyto změny neprobíhají identickým způsobem ve
všechstátechčiorganizacích.Socioekonomickéfaktorysevyznačujívždyspeci�ickýmiodlišnostmi,knimpatřínapř.nejenpoliticképrostředí,ekonomickéfaktorynebolegislativa,
alezejménakultura,preferovanéhodnotovéorientace,postoje,očekáváníanebohistorické
zkušenosti.
Vsoučasnostijsouparalelněaplikoványnovékoncepcekariéryapřístupy,aleitradiční,
včetnějejichkombinací.Totéžplatíiprokariérníporadenství.Jejistěvýhodou,pokudsetyto
globálnízměnyvnašemsocioekonomickémaorganizačnímkontextuještězcelaneprojevily.
Existuje tak možnost přípravy na budoucí změny, na výměnu zkušeností ze zahraničí a na
hledání vhodných přístupů a metod. V každém případě rozšiřování variability přístupů
apohledůjepotřebné.Nejenvoblastiteoretické,aleivpraxi.
106
3.3 Uznávání neformálně získaných kompetencí
kariérových poradců
ZUZANA FREIBERGOVÁ
3.3.1 Uznávání neformálního vzdělávání
Zvyšovánívzdělanostníúrovněobyvateljejednímznástrojůzvyšováníkonkurenceschopnostiekonomik,neboťpodporujeaktivníobčanstvíazaměstnatelnost.Mápozitivnívlivna
třech úrovních: pro jednotlivce je to zejména výhodnějším postavením na trhu práce, pro
zaměstnavateledosaženívyššíproduktivityaadaptabilitynazměnytechnologiíavýrobního
programu,prospolečnostobecněpakzejménaposilovánídemokratickýchprincipů,rovnosti,
solidarityatrvaleudržitelnéhorozvoje(Memorandum,2000).
Jednouzcestzvyšovánívzdělanostníúrovnějeuznáváníneformálníhovzdělávání,které
jetaképovažovánozaprostředekslaďovánípoptávkyanabídkynatrhupráce.UznáváníneformálníhovzdělávánímádlouhoutradicivzemíchjakojeFrancie(odroku1934)aAnglie,
vekterýchzaměstnavatelévyžadovalitechnickéařemeslnékvali�ikace,kterénatrhupráce
chyběly.Přitomnatrhuprácebylipracovníci,kteřípožadovanouprácibylischopnizastávat,
alenemělinatožádnýcerti�ikát.Uznáváníneformálníhovzděláváníjedodnesnejvícevyužívánovtechnickýchařemeslnýchoborech(CEDEFOP,2000).
K vytváření systémů uznávání neformálního vzdělávání již přistoupila většina zemí Evropskéunie.Bylvytvořentzv.Evropskýrámeckvali�ikací,kterýde�inujeosmkvali�ikačních
úrovní,jejichžprostřednictvímbudemožnénárodníkvali�ikacesrovnávatspolečnýmměřítkem(Kohoutek,Závada,2007).
VČeskérepublicejevytvářenaNárodnísoustavakvalifikací(NSK)aNárodnísoustava
povolání(NSP),kteréjsouvýchodiskemprouznáváníneformálníhovzdělávánípodlezákonaouznávánívýsledkůdalšíhovzděláváníč.179/2006Sb.NSKrozlišuje2typykvalifikací:
⊳ Úplnákvali�ikacejezpůsobilostvykonávaturčitépovolání(zedník,instalatér,zdravotní
sestra,ekonom,právníkapod.)prokteréobvykleexistujeucelenývzdělávacínebostudijní
program.
⊳ Dílčíkvali�ikaceječástkvali�ikaceúplné,kterájesamostatněuplatnitelnánatrhupráce.
Úplnákvali�ikacePekařsetakdělínapř.nadílčíkvali�ikaciVýrobachlebaaběžnéhopečiva,dílčíkvali�ikaciVýrobajemnéhopečiva,dílčíkvali�ikaciVýrobaperníkuapod.(Marinková,
Čiháková).
Pracovníci,kteřímajípraktickéznalostiazkušenosti,alenemajínatytodílčíkvali�ikace
doklad,mohoutentodokladzískatformouuznáníneformálníhovzdělávání,anižbymuseli
absolvovat prezenční studium. Musí prokázat nejen praktické dovednosti, ale i teoretické
znalosti dané kvali�ikačním standardem pro dosažení dané dílčí nebo úplné kvali�ikace.
Hodnoceníodbornýchznalostíadovednostíprobíhánajinéúrovni,nežjetomupřitradiční
prezenčnívýuce.Hlavnídůrazjekladennapraktickédovednostipodloženéteoretickýmiznalostmi.Postuphodnoceníseřídízákonemč.179/2006Sb.
107
Pokudmáobčanzájemzískatosvědčeníouznánídílčíkvali�ikace,oslovíautorizovanou
osobu, která má udělenu autorizaci pro danou dílčí kvali�ikaci a přihlásí se na zkoušku.
Pokudsplnívšechnypožadavkydanéhodnotícímstandardem,vydámuautorizovanáosobaosvědčeníouznánídílčíkvali�ikace,cožjedokumentscelostátníplatností.Provedení
zkouškyjezpoplatněno,výšeúhradyjestanovovánatak,abypokrylanákladyspojenéskonánímzkoušky.Konkrétníčástkulzenajítvpříslušnémhodnotícímstandardudílčíkvali�ikace(Stárek,2007).
3.3.2 Uznávání neformálního vzdělávání
kariérových poradců
Systémyuznáváníneformálníhovzdělávání(nazývanétéžuznáváníneformálněnabytýchkompetencí)jsouvEvropěstálerozvíjenyaobohacoványodalšídílčíiúplnékvali�ikace. Rozvíjejí je nejen vlády, ale i profesní sdružení. První evropský systém uznávání
neformálněnabytýchkompetencíkariérovýchporadcůvzniklvroce2007vrámciMezinárodníasociaceprostudijníaprofesníporadenství(InternationalAssociationforEducationalandVocationalGuidance–IAEVG)ajenazvánStudijníaprofesníporadce(Educational
andVocationalGuidancePractitioner–EVGP).Bylnavrženjakomezinárodnístím,žese
k němu může přihlásit jakákoliv organizace. Proces uznání je prováděn jménem IAEVG
americkou organizací, která se specializuje na certi�ikaci (Center for Credentialing and
Education–CCE).
DalšírámecprohodnoceníkompetencíkariérovýchporadenskýchpracovníkůbylvypracovánvrámciprojektuLeonardodaVincisnázvemMEVOC(QualityManualforEducational
andVOcationalCounselling,www.mevoc.net)vletech2003–2006.Připravenkzavedeníbyl
následnýmprojektemnazvanýmEvropskýcerti�ikátkariérovéhoporadce(EuropeanCareer
GuidanceCerti�icate–ECGC,2007–2009),kterýjezaložennaprincipechastandardechuznáváníprojektuMEVOC.
Další iniciativou byl projekt Evropský rámec akreditace pro kariérové poradenské pracovníky (European Accreditation Framework For Career Guidance Practitioners – EAF) �inancovanývrámciprogramuGrundtvigvletech2006–2008.Výstuptohotoprojektujedále
vsoučasnédoběrozpracovávánvrámciprojektuZlepšeníuznáváníneformálníhovzdělávání
kariérových poradců v Evropě (Improving Validation of Not-Formal Learning in European
CareerGuidancePractitioners–IMPROVE,www.improveguidance.eu).
ZatímcorámceuznáváníECGPaMEVOCjsoudoznačnémíryzaloženynaposouzenídokladůovzdělání,délkypraxeaodbornýchznalostí,jsourámceEAFaIMPROVEzaloženyna
hodnocenípraktickýchdovednostíbezohledunadosaženévzdělávání(formálníineformální).Kandidát(ten,kdosichcenechatuznatsvéznalostiadovednosti)všakmusídoložitpraxi.
Rámec uznávání IMPROVE jde ještě dále. Kandidát ve své žádosti musí prokázat praxi, ale
proposuzováníjehoodbornýchkvalittonenírozhodující.Rozhodujícíjeto,dojakémíryumí
prokázat,žeznáporadenskýprocesaumířešitrůznésituace,sekterýmisenanějobracejí
klienti,máteoretickéznalostipoužívatvpraxi,znáapřiprácisklientypoužíváinformační
zdrojeatd.
108
Projekt IMPROVE
Cílem projektu IMPROVE je navržení rámce uznávání kompetencí poradenských pracovníků na základě poznání stávajících evropských rámců uznávání kompetencí zejména
metodikyCedefopuprouznáváníneformálníhovzdělávání(CEDEFOP,2007).Tatometodika
bylazáklademproprincipy,kterébyrámecuznáváníneformálnězískanýchkompetencíkariérovéhoporadenstvímělmít.Jsoutozejména:dobrovolnost,důvěrnost,rovnépříležitosti,
transparentnost,spravedlivost,oprávněnost,efektivita(porovnáníhodnotyvýstupu–času
–nákladů),odbornákvalitahodnotitelůajejichprůběžnásupervize.Kromětohobyrámec
hodnocenímělsplňovatpodmínkyzajištěníkvalitypodlenormyISO17034.
PřístupprojektuIMPROVEkuznáváníneformálnězískanýchkompetencívycházízpředpokladu,že:
⊳ Kompetentníjepracovník(zdekariérovýporadce),kterýmáznalosti,dovednostiaschopnostikvýkonudanéhopovolání.
⊳ Optimální cesta k posouzení, zda je pracovník kompetentní, je prokázání kompetencí
vpraxi(performancebasedvalidationofthecompetence).
⊳ Hodnotitel(tj.osobapověřenáhodnoticímorgánemkposouzení,zdajeosoba(kandidát),
jejížkompetencejeposuzovánakompetentnímkariérovýmporadcem)jevybavenjednak
širokouteoretickouznalostíkariérovéhoporadenstvíajezároveňzkušenýmpraktikem,
protožeminimálnístandardykariérovéhoporadenstvínejsoustanoveny.
Kdiskusijsoupodleméhonázoruvšechnytřivýšeuvedenépředpoklady,neboť:
⊳ Posuzujese,zdajekariérovýporadcepracovníkkompetentní,alenejsoude�inoványkompetence,kterémámít,
⊳ Prokázáníkompetencíneprobíhádefactovpraxi,aleřízenýmrozhovorem,vekterémkandidátpopisuje,jaksesvýmiklientypracuje.
⊳ Vzhledemktomu,ženejsoukdispoziciminimálnístandardykariérovéhoporadenství,posuzujehodnotitelkandidátovyodpovědivýhradněnazákladěsvýchvlastníchteoretických
znalostíapraktickýchpostupů.Docházítaksvýmzpůsobemkposuzováníschopnostikandidátapopsatizdůvodnitsvépostupyprácesklientem.
Obr.č.11znázorňujemožnýprůběhprocesuuznáváníneformálnězískanýchkompetencí.
Předpodánímžádostiouznáníkompetencebymělmítkandidátmožnostprovéstsebehodnocení–tj.nazákladěsebehodnotícíhoprocesuposoudit,zdamávšechnypožadovanéznalosti,dovednostiaschopnosti–apřipravitsiktomuvšechnypotřebnépísemnostiažádost
oprovedeníhodnocenízaúčelemuznáníneformálnězískanýchkompetencí.Procesposouzení,zdajekandidátkompetentní,bymělproběhnoutnazákladěpísemnésmlouvyaasine
zcela zdarma. Smlouva by měla stanovit podmínky procesu uznání, jeho dopady a časový
harmonogram.Vprocesuhodnoceníjsoushromažďoványinformaceokompetencíchatyto
jsou porovnávány se standardy. Jak již bylo popsáno výše, v metodice projektu IMPROVE
hodnotitel posuzuje, zda je kariérový poradce kompetentní na základě strukturovaného
rozhovoruasoučasněvyhodnocujepostupy,kteréporadcepopisuje.Vpřípadě,žehodnotitel
shledáodpovědikandidátanaadekvátníúrovni(jehokompetenceodpovídajístandardům),
jemuvystavencerti�ikát,pokudne,musíbýtkandidátovijasněsdělenykompetence,které
potřebujerozvíjetadoporučenvzdělávacíplán.
109
Obr. 11: Proces uznávání neformálně získaných kompetencí kariérového poradenství
Kontrola seznamu kvalifikačních a kompetenčních požadavků
Vypracování žádosti
Příprava / aktualizace odborného portfolia
Podání žádosti o uznání kompetence
Uzavření dohody o procesu uznání kompetence
Proces hodnocení kompetence
Sběr informací o úrovni kompetence
Porovnání kompetence se standardy
Stanovení
vzdělávacího plánu
pro dosažení
standardní úrovně
kompetence
Kompetence
dosahuje
standardní
úrovně
Dosažení standardní úrovně
kompetence neformální cestou
Rozhodnutí
o úrovni
kompetence
Kompetence
nedosahuje
standardní
úrovně
Certifikát o uznání
kompetence
Úspěšné absolvování dalšího vzdělávání včetně
prokázání standardní úrovně kompetence
3.3.3 Rámcová témata hodnocení kompetencí
kariérového poradenství – metodika IMPROVE
Pro metodiku, kterou zvolil realizační tým projektu IMPROVE je nejdůležitější formou
zjišťování,zdajekandidátkompetentnímkariérovýmporadcem,hodnoticírozhovorpodle
předemstanovenéhoscénáře,kterýmůžebýtprovedeniformouvideokonference.
ProjektovýtýmpřevzalmetodikuzpracovanouještěpředzahájenímprojektuLeonardem
Evangelistou, který je koordinátorem projektu IMPROVE. Metodika pro hodnocení kompetentnostikariérovýchporadcůobsahuječtyřihodnoticímoduly.Prvnímoduljeobecnýamusíjímprojítvšichnihodnocení.Druhýmoduljeurčenpropracovníky,kteříjakosvojihlavní
činnostiposkytujíkariérovéinformace.Třetímoduljespecializovánnaposkytováníindividuálníhoporadenstvíačtvrtýnaskupinovéporadenství.Dálejsouuvedenárámcovátémata
všechčtyřhodnoticíchmodulů.
110
1 Obecný modul
1.1
1.2
1.3
Popis zastávané pracovní pozice
1.11 Obecnýpopiszázemíposkytovanéporadenskéslužby
⊳ Jakéjsoucíleorganizace,prokteroupracujeteneboskterouspolupracujete?
⊳ Jakýdruhslužebkariérovéhoporadenstvíposkytujete?
⊳ Jakájecílováskupinatěchtoslužeb?
⊳ Kolikhodintýdněposkytujeteporadenskouslužbuvsoučasnédoběavprů
měruprokolikklientů?
1.12 Vybavenípracoviště
⊳ Jakéjevašepracovištěačímjejmátevybaveno?
1.13 Pracovnípoziceaorganizačnístruktura
⊳ Jaksenazývávašepracovnípozice?
⊳ Jakájevašepozicevorganizačnístruktuře?
⊳ Ským,jakavjakýchoblastechspolupracujetevrámcivašíorganizace?
⊳ Čímjetatospolupráceprováspřínosná?
⊳ Jaképociťujetevtétospoluprácipotíže?
⊳ Pracujetenajejichodstranění?
1.14 Externípracovnívztahy
⊳ S kým, jak a v jakých oblastech spolupracujete při poskytování poraden
skýchslužebmimovašíorganizaci?
⊳ Čímjetatospolupráceprováspřínosná?
⊳ Jaképociťujetevtétospoluprácipotíže?
⊳ Pracujetenajejichodstranění?
Informace o trhu práce a vzdělávání
1.21 Kariérovéinformace
⊳ Kterýchpěttématinformacípovažujetezaklíčováprokariérovéporadenství?
1.22 Zdrojekariérovýchinformací
⊳ Kterézdrojekariérovýchinformací:
⊳ znáte?
⊳ používátenejčastěji?
⊳ Kdehledáteaktuálníinformaceovolnýchpracovníchmístech:
⊳ vČR?
⊳ vEU?
⊳ Kdelzenaléztinformaceotypovýchpozicích?
⊳ Kdelzenaléztinformaceočeskémvzdělávacímsystému?
⊳ Kdelzenaléztinformaceostudijníchprogramech:
⊳ českýchvysokýchškol?
⊳ zahraničníchvysokýchškol?
⊳ Kdelzenaléztinformaceonárodnímaregionálnímtrhupráce?
1.23 Nástrojehledánízaměstnání
⊳ Jakénástrojeprohledánízaměstnánípoužíváte?
⊳ Jaklzenejlépepopsatproceshledánízaměstnání?
1.24 Znalostkariérovýchinformací
⊳ Jakýmzpůsobemsledujetekariérovéinformace?
Rozvoj kariérových dovedností klientů
1.31 Kariérovédovednosti
⊳ Cojsoutokariérovédovednostiapročjsouproklientadůležité?
111
1.4
1.5
⊳ Jakýmzpůsobemzjišťujete,kterékariérovédovednostiklientneovládá?
⊳ Popištekonkrétnízpůsobprácesklientemsměřujícíkrozvojikariérových
dovedností.
Etické principy
1.41 Etickýkodexvporadenství
⊳ Kteréjsouhlavníprincipyetickéhokodexuvporadenství?
⊳ Popištekonkrétnísituaci,vekterýchjetytoprincipynutnouplatňovat.
1.42 Uchováváníinformacíoklientech
⊳ Jakéinformaceoklientechuchováváteavekterýchsituacíchjepoužíváte?
⊳ Jakýmzpůsobemtytoinformaceuchováváte?
⊳ Jakvnímátedůvěrnostinformací?
Zvyšování vlastní odbornosti
1.51 Zlepšováníznalostíadovedností
⊳ Jakjstevposledníchletechzvyšovalisvojeznalostiadovednosti?
⊳ Comátevtomtosměruvplánuvpříštích12měsících?
1.52 Zlepšováníkvalityposkytovanýchslužeb
⊳ Jakjstevposledníchletechzvyšovalikvalitusvépráce?
⊳ Comátevtomtosměruvplánuvpříštích12měsících?
1.53 Hodnoceníkvality
⊳ Aplikujetenějaképostupyhodnoceníkvalityvašípráce?
⊳ Jakzjišťujetespokojenostklientů?
⊳ Copovažujetezahlavníaspektyhodnoceníkvalityporadenskýchslužeb?
⊳ Jaktytoaspektyre�lektujetevesvépraxi?
⊳ Kolikrátročněprocházítesupervizíajaktatosupervizeprobíhá?
2.1
Sběr, třídění, uchovávání a zprostředkování kariérových informací
2.11 Význampráceskariérovýmiinformacemi
⊳ Proč je potřeba, aby byly v rámci kariérového poradenství poskytovány
kariérovéinformacejakohlavnípracovnínáplň?
2.12 Sběratříděníkariérovýchinformací
⊳ Sjakýmikariérovýmiinformacemipracujete?
⊳ Jakje:
⊳ shromažďujete?
⊳ třídíte?
⊳ uchováváte?
⊳ prezentujeteklientům?
⊳ Ověřujetesi,zdajsouinformace,nakterésvéklientyodkazujete,aktuální
arelevantní?
2.13 Nástrojesběru,uchováváníaprezentacekariérovýchinformacíklientům
⊳ Jakénástrojepoužívátepro:
⊳ shromažďování?
⊳ třídění?
⊳ uchovávání?
⊳ prezentaciklientům?
⊳ Vytváříte si nějaké vlastní přehledy nebo soubory kariérových informací?
Pokudano,coobsahujíakjakémuúčelujepoužíváte?
2 Poskytování kariérových informací jako hlavní pracovní náplň
112
2.2
2.14 Problémysběruaprezentacekariérovýchinformací
⊳ Jakéjsouhlavníproblémypráceskariérovýmiinformacemipřijejich:
⊳ shromažďování?
⊳ třídění?
⊳ uchovávání?
⊳ prezentaciklientům?
⊳ Uveďtekonkrétnípříklad,jaksestěmitoproblémyvypořádáváte.
Poskytování kariérových informací
2.21 Kariérovépotřebyklientů
⊳ Jakzjišťujetekariérovépotřebyklientů?
⊳ Uveďtekonkrétnípříklad.
⊳ Jakémátepotížepřizjišťováníkariérovýchpotřebklientů?
⊳ Uveďtekonkrétnípříklad,jakstěmitopotřebamipracujete.
2.22 Postupprácesklientempřiposkytováníkariérovýchinformací
⊳ Jakpostupujetepřiposkytováníkariérovýchinformacípřikonzultaci:
⊳ sjednímklientem?
⊳ smalouskupinouklientů(do12osob)?
⊳ světšískupinouklientů(nad13osob)?
⊳ Jakénástrojepoužívátepřiposkytováníkariérovýchinformacípřikonzultaci:
⊳ sjednímklientem?
⊳ smalouskupinouklientů(do12osob)?
⊳ světšískupinouklientů(nad13osob)?
⊳ Sjakýmipotížemisesetkávátepřiposkytováníkariérovýchinformací:
⊳ jednomuklientovi?
⊳ maléskupiněklientů(do12osob)?
⊳ většískupiněklientů(nad13osob)?
⊳ Uveďtekonkrétnípříklad,jaksestěmitoproblémyvypořádáváte.
3.1
Techniky vedení rozhovoru
3.11 Cíleporadenskéhorozhovoru
⊳ Cojehlavnímcílemporadenskéhorozhovoru?
⊳ Pokudklientkomunikujevícecílů,jaksnimipracujete?
3.12 Fázeporadenskéhorozhovoru
⊳ Jakéfázeporadenskéhorozhovorujsouuváděnyvliteratuře?
⊳ Jakporadenskýrozhovorčlenítevy?
⊳ Popište,jak:
⊳ začínáterozhovor?
⊳ vysvětlujetesvouroli?
⊳ vysvětlujetedůvěrnostsdělovanýchinformací?
⊳ upozorňujetenaomezenoudobutrvánídanéschůzky?
⊳ žádáteosvolenízapisovatsipoznámkyoprůběhuschůzky?
⊳ speci�ikujeteklientovuzakázkuadohoduocílischůzky?
⊳ vpřípaděpotřebyodkazujeteklientanajinounebonáslednou?
⊳ upozorňujeteklienta,žečasschůzkyvypršel?
⊳ ukončujeterozhovor?
3 Poskytování individuálního kariérového poradenství
113
3.2
3.3
114
3.13 Průběhrozhovoru
⊳ Uveďtekonkrétnípříkladyvět,kterépoužíváte,když:
⊳ zjišťujetedůvod,pročklientpřišelajehopotřeby,
⊳ klientneví,codálříct,
⊳ pomáháteklientovisyntetizovatjehopotřeby,
⊳ pomáháteklientovivrozhodovacímprocesu,
⊳ poskytujeteklientoviinformace,
⊳ navrhujeteklientovivariantyřešeníjehosituace,
⊳ dávátenajevosvůjnesouhlas.
3.14 Teoretickéznalosti
⊳ Zjakýchautorů,teoriínebomodelůvycházítevesvéporadensképráciapři
vedenírozhovoru?
3.15 Obtížepřivedenírozhovoru
⊳ Cojsoupodlevásnejvětšíobtížepřiporadenskémrozhovoru?
⊳ Jaktytoobtížeřešíte?
Kariérový cíl
3.21 Pojemkariérovýcíl
⊳ Vysvětlete,cojekariérovýcíl.
⊳ Uveďtenějaképříklady.
⊳ Jakéjsouhlavníúkolypřipomociklientůmidenti�ikovatkariérovécíle?
3.22 Stanoveníkariérovéhocíle
⊳ Pročjevkariérovémporadenstvídůležité,abysiklientvyjasnilastanovil
svůjkariérovýcíl?
⊳ Jakpomáháteklientůmidenti�ikovatkariérovýcíl?
⊳ Jaképoužívátenástrojeametodiky?
⊳ Uveďtekonkrétnípříklady.
⊳ Z jakých autorů, teorií nebo modelů vycházíte při práci s klienty a jejich
kariérovýmicíli?
3.24 Obtížepřistanovováníkariérovéhocíle
⊳ Cojsoupodlevásnejvětšíobtížepřistanovováníkariérovéhocíle?
Vypracování kariérového plánu
3.31 Pojemkariérovýplán
⊳ Vysvětlete,cojekariérovýplán.
⊳ Uveďtenějaképříklady.
⊳ Pročjedůležitépomociklientůmstanovitsikariérovýplán?
3.32 Zaměstnatelnost
⊳ Coznamenápojemzaměstnatelnost?
⊳ Jakýmicestamimůžeklientzvýšitsvouzaměstnatelnost?
3.33 Sestaveníkariérovéhoplánu
⊳ Jakpracujetesklientypřisestavováníjejichkariérovéhoplánu?
⊳ Jakénástrojeapostupypoužíváte?
⊳ Zjakýchautorů,teoriínebomodelůvycházítepřisestavováníkariérového
plánu?
3.4
3.35 Obtížepřistanovováníkariérovéhoplánu
⊳ Cojsoupodlevásnejvětšíobtížepřistanovováníkariérovéhoplánu?
Vedení klienta při realizaci kariérového plánu
3.41 Podporaklientapřirealizacikariérovéhoplánu
⊳ Pročjedůležitépodporovatklientapřirealizacikariérovéhoplánu?
⊳ Jakpodporujeteklientypřirealizacikariérovéhoplánu?
⊳ Jakénástrojeametodypřitompoužíváte?
3.42 Obtížepřirealizacikariérovéhoplánu
⊳ Cojsoupodlevásnejvětšíobtížepřirealizacikariérovéhoplánu,kterýnení
založennahledánízaměstnání?
3.43 Hledánízaměstnání
⊳ Jaképrostředkyametodymohoubýtpoužitypřihledánízaměstnání?
⊳ Kteréznichpovažujetezanejvíceefektivní?
3.44 Životopisamotivačnídopis
⊳ Jakoumámítstrukturuživotopisamotivačnídopis?
⊳ Cobyživotopisamotivačnídopisnemělobsahovat?
3.45 Přijímacířízeníapohovor
⊳ Jakájenejlepšístrategiepřípravynapřijímacípohovor?
⊳ Jakobvykleprobíhápřijímacířízení?
3.46 Obtížeúčastinapřijímacímřízení
⊳ Cojsoupodlevásnejvětšíobtížeúčastinapřijímacímřízení?
⊳ Jaknatytoobtížepřipravujeteklienty?
⊳ Z jakých autorů, teorií nebo modelů vycházíte při realizaci kariérového
plánu?
4.1
Skupinová dynamika
4.11 Důvodypráceseskupinou
⊳ Proč je užitečné v kariérovém poradenství pracovat s malou skupinou
klientů?
⊳ Uveďtekonkrétnípříklady.
4.12 Prácesmalouskupinouklientů
⊳ Popište,jakpřiprácismalouskupinouklientů:
⊳ vybíráteúčastníkyskupiny,
⊳ pracujetesklimatemskupiny,
⊳ zajišťujetepozornostúčastníků,
⊳ zajišťujeteaktivníúčastvšech,
⊳ poskytujeteinformace?
4.13 Technikyametodypráceseskupinou
⊳ Jakétechnikyametodypoužívátepřipráciseskupinouklientů?
⊳ Z jakých autorů, teorií nebo modelů vycházíte při realizaci skupinového
poradenství?
4 Poskytování skupinového poradenství
115
4.2
4.3
4.4
4.15 Obtížepřipráciseskupinou
⊳ Cojsoupodlevásnejvětšíobtížeporadensképráceseskupinou?
⊳ Jaktěmtoobtížímpředcházíte?
Kariérový cíl
Dtto3.2
Vypracování kariérového plánu
Dtto3.3
Vedení klienta při realizaci kariérového plánu
Dtto3.4
3.4 Rozvoj profesní kariéry – nový výukový předmět
na VŠE Praha
LENKA MALINOVÁ
3.4.1 Záměr projektu
VporovnánísesituacívUSAazápadníEvropězaostáváVysokáškolaekonomická(VŠE)
v nabídce vzdělávacích aktivit, které jsou přímo zaměřeny na uplatnění studentů na trhu
práce.Řadastudentůnedokážezhodnotitvlastníslabéasilnéstránky,stanovitvhodnécíle
svépracovníkariéryakonkrétníkrokykjejichdosažení.Častomajítakézkreslenépředstavy
osituacinatrhupráce.Přitomvzrůstápočetabsolventůvysokýchškolimíranezaměstnanosti, a je tak obtížnější vhodné místo nalézt, obzvláště pro lidi s krátkou praxí. Nedílnou
součástírozvojevysokoškolskéhovzděláváníbyprotomělobýtposkytováníkariérovězaměřenéhovzděláváníaporadenství.
NatutosituacipřímoreagujeprojektOPPA,kterýjezaměřennainovacikoncepcevzdělávánínaVŠEtak,abydošlokrozvojikompetencíabsolventůVŠEumožňujícíchjejichkvalitnějšíuplatněnínatrhupráce.
Vrámci tohotoprojektu vznikánaVŠEnovývýukovýpředmětRozvojprofesníkariéry.
Kurzjeurčenstudentůmbakalářskéhostudia.Zaměřujesenaindividuálníplánováníkariéryanarozvojznalostíadovednostípotřebnýchproúspěchpřivýběrovýchřízeních.Situace
natrhuprácevsoučasnédoběodabsolventůvyžadujepraxizískanoujižvprůběhustudia,
nejlépevrelevantnímoboru.Protoježádoucí,abystudentijižvprvníchletechstudiabyli
systematicky připravováni na plánování dalších kroků svého profesního života a zvládnutí
přijímacíchřízení,kterákzískánízaměstnáníobvyklepatří.
Současná situace
VsoučasnédoběvrámciceléVŠEpracujejenjedenexterníkariérovýporadceatopouze
vminimálnímomezenémrozsahuvprůběhusemestrucca3hodinytýdněnaDPP.Individu-
116
álníkonzultacejsoujednorázové(cca40minut),bezmožnostidlouhodobějšísystematické
spolupráce.Izatěchtookolnostíjeposlužbáchkariérovéhoporadcevysokápoptávka,která
všaknemůžebýtuspokojena.Předmětrozvojprofesníkariéryjesestaventak,abyvrámci
jednohovýukovéhosemestrupodpořil70studentů,atosystematicky,přinávaznostivýukovýchblokůvprůběhu13týdnů.
Cílová skupina
Prokonkrétnízaměřeníprojektubylijakocílováskupinavybránistudentibakalářského
studiastudijníhoprogramuPodnikováekonomikaamanagement,jejichžprofesníuplatnění
sepodleprůzkumůVŠEzdábýtvesrovnánísostatnímiabsolventyproblematičtější.Jakojednozmožnýchodůvodněnísenabízínevyhraněnoststudijníhoprogramu,kterávedeknerozhodnostistudentůapozdní,mnohdynáhodnévolbějejichdalšíchprofesníchkroků.
Cíle
Studentivprvníchletechstudianavícmohoulépevyužítpoznatkyadovednostipotřebné
kevčasnémuzaměřeníprofesníkariéryaúspěchunatrhupráceještěpřistudiu.Pokudse
vlastnímcílůmspojenýmspracovníkariérouzačnouvěnovatjižnabakalářskémstupni,mohoutěmtocílůmpřizpůsobovatvýběrpředmětůadalšíodbornýrozvoj.
Uvědoměnísivlastníchsilnýchaslabýchstránekaujasněnípředstavopracovníkariéře
jimtakémohoupomocivrozhodnutí,zdapokračovatstudiemnamagisterskémstupniajaký
oboraťjižstudiačiprofesníhouplatněnízvolit.
Absolvovánímpředmětutakézískajípotřebnýpřehledoděnínatrhupráce,včetněkontaktusodborníkyzpraxe,apředstavuomožnýchprofesníchdraháchabsolventůVŠE,resp.
PodnikohospodářskéfakultyVŠE.Praktickédovednosti,najejichžosvojeníjekurzintenzivně
zaměřen, studentům pomohou získat potřebnou jistotu při účasti ve výběrových řízeních
apřispějíkúspěchunatrhupráce.
3.4.2 Příprava předmětu
Sylabus
PředmětRozvojprofesníkariérybylotřebavčasakreditovatazařaditdovýukovéhoprogramunaZS2011–2012.Prvnímkrokembylosestavenísylabupředmětu.
Sylabusobsahuje:
⊳ názevazařazenípředmětu,jménogaranta,vyučujícího,
⊳ cíleaobsahkurzu,výukovémetody,doporučenouliteraturu,
⊳ požadavkynaukončení.
Předmětjezařazenjakooborověvolitelnýprostudentybakalářskéhostupněstudijního
programuPodnikováekonomikaamanagement,proostatnístudentyVŠEjekategorizován
jakoceloškolskyvolněvolitelný.
117
Obsah kurzu
Obsahkurzujepředběžněrozdělendo13tématickýchcelkůodpovídajících13výukovým
týdnůmvrámcijednohosemestrunásledovně:
1. Kariéra–modernípojetíkariéry,subjektivníaobjektivníkariéra,plánováníkariéry,hodnoceníúspěšnostikariéry;řízenívlastníprofesníkariéry–sebepoznávání,profesnícíle
aaspirace,vytvářeníprofesníchplánů,zhodnocenídosavadníchpracovníchzkušeností;
2. Vlastníkariérovádiagnostika–sebepoznávání,sebehodnocení,kariérověosobnostní
testy,identi�ikacekariérovýchpříležitostí,individuálníplánováníkariéry;písemnápráce
hodnotícívlastnípozicinatrhuprácenyníakonkrétníplánydobudoucna;
3. Aktuální situace na trhu práce; nabídka a poptávka na trhu práce, trendy, dynamika
trhupráce;
4.UplatněníabsolventůVŠE–přehledoborů,vekterýchseabsolventiVŠEnejčastějiuplatňují,pracovnípodmínkyaaktuálnísituacevtěchtooborech,návaznostnastudium;
5. Nejčastějšízpůsobyhledánízaměstnání,orientacenapracovně-inzertníchserverech;
praktickácvičení;
6. Životopis(CV);obsahaformaCV,adekvátnírozsahúdajůvCV;praktickácvičení;
7. ZpracováníCVsohledemnakonkrétnípracovnínabídku,nejčastějšíchyby;praktická
cvičení;
8. Motivačnídopis;obsahaforma,styl,úprava,návaznostnaCV,vazbynakonkrétnípracovnínabídku,nejčastějšíchyby,nácvikpsanímotivačníhodopisu;
9. Přijímacípohovor;typypřijímacíchpohovorů;přípravanapohovor;praktickácvičení;
10. Průběhpohovoru,nejčastějšíotázky,řešenínepříjemnýchsituací,komunikačnídovednosti;
11. Assessmentcentre(AC);smyslAC,typy,částiAC;praktickácvičení;
12. AC–řešenískupinovýchúkolů;týmováspolupráce,týmovérole,nejčastějipoužívané
testy,aktivita;hodnoceníjednotlivců,hodnocenískupiny,praktickácvičení;
13. Alternativníformyprofesníhouplatněnístudentůnatrhupráce–vzdělávání,tréninkovéprogramy,zahraničnístudijníastudijně-pracovnípobyty;stáž.
Literatura a informační zdroje
Vyhledánírelevantníchinformačníchzdrojůadostupnéliteraturyjesamozřejmostí.Jako
podkladyprovýuku,prozpracovánískriptajakodoplňkovézdrojeinformacíprostudenty
bylyvybrányzejménadostupnéknihyčeskýchizahraničníchautorůainternetovéstránkyse
zaměřenímna:
⊳ sebepoznáníaplánováníkariéry,
⊳ přijímacířízení,
⊳ poradenstvíkariérovýmporadcům,
⊳ pracovníinzerciaradyuchazečůmopráci,
⊳ průzkumyuplatněníabsolventůškol,
⊳ aktuálníděnínatrhupráce,
⊳ aktuálníekonomickéděnívČR,EUavesvětě,
⊳ statistikyapřehledy.
Některézpoužitýchinformačníchzdrojůjsouuvedenyvseznamuvkapitole5tohototextu.
118
Skripta
Vyučujícípředmětuvprvních6měsícíchmj.sestavilstudijnítext(skripta)snázvem„Rozvojprofesníkariéry“,kterýstudentůmposkytujeucelený,přehlednýteoretickýpodkladodpovídajícíobsahukurzu.Zároveňstudentyvybízíkaktivitěformoupraktickýchúkolů,jejichž
využitísepředpokládáivrámcicvičenívevýuce.
Materiálmározsahca150stran,vycházízvýšeuvedenéhoseznamuinformačníchzdrojů
azpraktickýchzkušenostíautorazískanýchpůsobenímvpersonálnímporadenstvíarecruitmentuavrolikariérovéhoporadcenaVŠE.Předpokládanýtermíntiskujesrpen2011,náklad200ks.
3.4.3 Plán realizace výuky
Výuka novéhopředmětubudezahájenavZS2011–2012.Vrámciprojektu budevýuka
realizovánapocelýakademickýrok2011–2012,potékurzzůstanevnabídcebakalářského
studijníhoprogramuPodnikováekonomikaamanagement,příp.buderozšířeniprostudentyjinýchstupňůaoborůstudia.
Rozvržení výuky
Jakbylovýšezmíněno,obsahkurzujepředběžněrozdělendo13tématickýchcelkůodpovídajících13výukovýmtýdnůmvrámcijednohosemestru.
Každýtýdenstudentiabsolvujípřednášku,nakteréseseznámísvybranouproblematikou
asjejímiteoretickýmizáklady,acvičenízaměřenénaosvojeníaupevněnízískanýchpoznatků,sdůrazemnajejichpraktickévyužití.
Výukové metody
Cílemvýukyjeosvojeníapraktickévyužitízákladníchznalostíadovednostípotřebných
proúspěšnéplánováníařízeníkariéryabezproblémovývstupnatrhpráce.Protobudeve
výucekladendůrazzejménanapraktickémetody.Teoretickémetodyjsouproakademickou
půdunezbytnýmzáklademvýuky,vždybyalestudentůmmělyzprostředkovatpraktickyvyužitelnéinformace.Nazákladěinformacízískanýchformoupřednášek,cvičeníasamostudia
budoudálevyužíványnásledujícívýukovémetody.
⊳ Interaktivnídiskusesučitelem
Poznatkyzískanézpřednášekčinazákladěindividuálníhostudiamohoustudentikonzultovatčidiskutovatsvyučujícím.Ktomubudeurčenačástvýukovéhočasuvrámcicvičení.
Studentibudouzároveňvelmičastoaktivnězapojovánidodiskusívprůběhupřednášek.
Informace,kteréjimmápřednáškazprostředkovat,bymělybýtprostudentyconejkonkrétnější,mělybysejichosobnědotýkatavzbuditjejichzájem.Jenzatěchtopředpokladů
proněmůžebýtkurzmaximálněpřínosný.
119
⊳ Maléskupinovédiskuse
Vrámcicvičeníbudoustudentivyzvániksamostatnémuzamyšleníazodpovězeníotázek
(kariéra,hodnoty,cíle,plánováníkariéry,hodnoceníúspěšnostikariéryapod.).Svojeodpovědipakbudoudiskutovat,porovnávat,hodnotit,příp.korigovatvrámcidiskusevmenšíchskupinách(3–5členů).
⊳ Plněnípraktickýchúkolů
Potécostudentizískajíucelenéinformacekjednomutématu,budouvyzvánikezpracováníkonkrétníchpraktickyvyužitelnýchvýstupů(životopis,motivačnídopis,prácesinzercí
apod.).
⊳ Hranírolí
Hraním rolí si studenti osvojí především ty znalosti a dovednosti, které vyžadují sociální interakci (pohovor, assessment centre). Tím, že se připraví na roli dotazovaného/
hodnocenéhoitazatele/hodnotitele,anavícbudouijakopozorovatelésledovatpohovor
čiAC„zvenku“,získajípotřebnoujistotu,kterouzúročíveskutečnémživotě.
⊳ Případovéstudie
Nakonkrétníchpříkladechzpraxe,kterébudouřešenyvrámcicvičení,sestudentibudou
moci„poučitzchybdruhých“,seznámitsesesituacemi,nadnimižsedosudnezamýšleli,
konzultovatmezisebouisvyučujícímmožnářešeníajejichdopady.
Praktické úkoly
Vprůběhusemestrubudoustudentůmzadáványpraktickéúkoly,jejichžvýstupybudou
přímovyužitelnévpraxi.Termínyodevzdáníúkolůbudoupředemznámyastanoveny,budou
studentymotivovatkprůběžnéaktivitěanebudouzasahovatdozkouškovéhoobdobí,vekterémstudentiobvykleskládajíněkolikzkoušekdenně.
Každý z praktických úkolů bude založen na teoretických poznatcích získaných studiem
anasplněnímenšíchprůběžnýchúkolůzadávanýchvrámciaktivitnacvičeníchčirealizovanýchvrámcisamostudia.Budetedypouzejakýmsishrnutímalogickýmvyústěnímaktivit
vrámcijednohotématickéhocelku.
Praktickýmiúkolysebuderozumět:
⊳ Nástinvlastníprofesníkariéryvnávaznostinaaktivníorientacinasoučasnémtrhupráce;
⊳ Zpracovánístrukturovanéhoživotopisuvsouvislostiskonkrétnímipracovníminabídkami;
⊳ Zpracovánípříslušnéhomotivačníhodopisu;
⊳ Přijímacípohovornazvolenoupracovnípozici(přípravaroleuchazečeitazatele).
Úvaha o vlastní profesní kariéře
Poabsolvovánípřednášek,cvičeníasamostudiatýkajícíchseteorieprofesníkariéry,sebepoznání,orientacenatrhupráceamožnostíuplatněníabsolventůVŠEbymělibýtstudenti
schopni:
⊳ zamysletsenadsvojíprofesníkariérou
⊳ azvolitněkolikkonkrétníchsměrů,kterýmibysemohlivydat.
⊳ Prokaždýzvybranýchoborůbymělinajítcestu,jakdonějproniknout,
⊳ tzn.podostatečnémseznámenísdanouprofesívyhledatadekvátnípracovnínabídku
⊳ astanovitkroky,kterépodniknouproto,abymělireálnoušanciuspět.
120
Nejpozdějivšestémvýukovémtýdnubudemíttedykaždýzestudentůzaúkolodevzdat
1–3stránkovouúvahuosvýchkariérovýchplánech,včetnějejichodůvodnění.Součástíúvahy
budou min.2inzerátypracovníchpozicvrůznýchoborechakonkrétnípopiskroků,které
studentpodniknektomu,abyvevýběrovémřízenínatakovétypypozicuspělvnejbližšíbudoucnosti,anaznačí,jakbysipředstavovaldalšíprofesnípostup.
Strukturovaný životopis
Každýzestudentůpravděpodobnějižvminulostibylpřinucenokolnostmi,abysestavil
vlastníprofesníživotopis.Vsoučasnédoběalenestačíjedenživotopis,kterýmselzeucházet
o všechny pracovní nabídky. Naopak, uchazeči o zaměstnání mají svým životopisem informovatkonkrétníhozaměstnavatele,žemajípotřebnéprofesnízkušenostiasplňujívšechny
požadavkystanovenéprávěprodanoupozici.Vpodstatějetedynutnoprokaždoupracovní
nabídkuživotopisupravitnamíru.Tohobysistudentimělibýtvědomi,aabyzískalipotřebné
dovednosti,budejejichúkolemzpracovatživotopis(včeštiněivangličtině)reagujícínainzerátyzvolenévpředchozímúkolu.
Vosmémvýukovémtýdnutedykaždýstudentodevzdáminimálnějedenživotopis(včeštiněavangličtině)vztahujícísekjednomuinzerátuajedenživotopis(vlibovolnémformátuajazyce)jakoreakcinadruhoupracovnínabídku.Inzerátybudousoučástíodevzdanýchvýstupů.
Motivační dopis
Vnávaznostinapředchozíúkol,tzn.nazpracovanýživotopis,jetřebasestavitiodpovídající
motivačnídopis,pronějžplatístejnějakoproCV,žemusíbýtpřizpůsobenkonkrétnípracovní
nabídce.Máodůvodňovatzasláníživotopisu,vyjadřovatzájemuchazečeopracovnínabídku
iokonkrétníhozaměstnavatele.VzávěrubypakmělvyzývatkodpovědinazaslanéCV.
V devátém týdnu semestru studenti odevzdají poměrně stručný motivační dopis (max.
1stranaA4),atímvpotřebnémsměrudoplnídřívezpracovanémateriály.Motivačnídopis
budezpracovánvčeštiněivangličtině.
Přijímací pohovor
Poteoreticképřípravěnatémapřijímacípohovorsestudentivrámcicvičeníformouhraní
rolízapojídovýběrovéhořízení,jaknastraněuchazeče,taknastranětazatelepřipohovoru
avrolipozorovateleahodnotitelevýkonůobouúčastníkůpohovoru.Tyto„tréninkové“pohovorybudouprobíhatvrámcicvičení.Prolepšípřehlednostasnazšíhodnocenístudentů
budeskupina35účastníkůrozdělenaanacvičenípřijde18studentů,vnásledujícímtýdnu
zbývajícístudenti.
Skupinasejižvtýdennímpředstihurozdělídotrojic(tazatel,dotazovaný,pozorovatel).
Všichni studenti budou vybaveni životopisy, motivačními dopisy a inzeráty, s nimiž se navzájemseznámívpředchozímtýdnu(tzn.každýstudentpošledalšímdvěmasvůjživotopis
amotivačnídopis(včetněinzerátu)stýdennímpředstihempředpohovorem).Každýpohovorbudetrvatcca15minutabudenanějnavazovatokamžitézhodnocenídojmůapostřehů
všechzúčastněných,včetněhodnocenízestranyvyučujícího,kterývprůběhupohovorůpostupněsledujeděníuvšechpohovorů.Poskončeníhodnoceníserolevetrojicíchvymění.
Tentopraktickýúkolbudoustudentiplnitvdesátémajedenáctémtýdnusemestru,účast
jenutná.Proodůvodněněnepřítomnébudevypsánnáhradnítermín.
121
3.4.4 Ukončení kurzu
Studentibudouhodnocenizejménapodlekvalitysplněnípraktickýchúkolůanazákladě
samostatnépráce(úvahy),zohledňujeseiaktivitanapřednáškáchacvičeních.
Požadavky na úspěšné ukončení
Podmínkouúspěšnéhoabsolvováníkurzuje:
⊳ odevzdánísamostatnépráce(kariérovězaměřenéúvahy)vdostatečnékvalitě,
⊳ odevzdáníkonkurenceschopnéhoživotopisuvčeskéaanglickéverzi,
⊳ odevzdánípříslušnéhomotivačníhodopisunapřijatelnéúrovni,
⊳ absolvovánítréninkovéhopřijímacíhopohovorusdostatečnouaktivitou.
⊳Hodnoceníúkolů
Výše byly popsány jednotlivé praktické úkoly, které studenti mají v rámci kurzu splnit.
Hlavním hodnotícím kritériem pro ně bude praktická využitelnost výstupů jejich práce.
Nedostatečněhodnocenévýstupybudemožnoopravittak,abydosáhlyuspokojivéúrovně.
Cílemkurzujepřimětstudentyktomu,abysesamivčasvybavilidokumenty,znalostmi
adovednostmi,kteréjimzajistíkonkurenceschopnépostavenínatrhupráce!
⊳Úvahaovlastníprofesníkariéře
U této úvahy je důležitá schopnost sebepoznání, objektivní a kritické sebere�lexe, a zejména schopnost identi�ikace a zdůraznění hlavních předností uplatnitelných na trhu
práce.Dalšímdůležitýmbodemjevýběrprofesníhozaměření,kterébynaplňovaloosobní
akariérovécíle,azároveňbyloprostudentavdohlednémčasovémhorizontudosažitelné.
Studentbysimělbýtvědomnutnýchkrokůsměřujícíchkzískánívybranépracovnípozice.Vždyjetřebastanovitalespoňdvěalternativy.Inzerátypopisujícíkonkrétnípracovní
nabídkymj.odrážejístudentovuschopnostorientacenatrhuauměnízviditelnitvlastní
klíčovékompetence.Vneposlednířaděbysistudentmělbýtvědomperspektivyprofesníhopostupuvdanémoboruavytyčitsisvůjplánkariéry.
⊳Životopis
Uživotopisujedůležité,abysplňovalvšechnynáležitosti,jakformální,takobsahové,aby
byl přehledný a výstižný pro požadovanou pozici. Proto je nutné, aby k životopisu byl
přiloženipro�ilpozice,onižsestudentuchází.Protožesestálečastějivyžadujíživotopisyvanglickémjazyce,příp.seposílajídozahraničí,studentibysimělisestavitianglickou verzi životopisu a životopis amerického formátu, příp. formátu Europass (http:
//www.europass.cz/zivotopis/). Každý životopis posuzuje vyučující a dva ze studentů,
atovrámcitréninkovéhopřijímacíhopohovoru(vizvýše).
⊳Motivačnídopis
Motivačnídopismusívysvětlovatzáměrpisateleaposkytovatdodatečnéinformace,kterésevCVneuvádějí.Nesmíbýtpřílišdlouhý(max.A4).Stylistickymábýtspíšeformální,
mělbysepokusitotrochuoriginality.Rozhodněsenepřipouštějívěcnéanigramatické
chyby.
122
⊳Přijímacípohovor
Při plnění tohoto úkolu se hodnotí připravenost studenta a jeho aktivita při přijímacím
pohovoruvevšechrolích.Studentmáovládatprezentacisvýchznalostí,schopností,zkušeností,zvládatodpovědinastandardníotázky,umětzjistitpotřebnéinformace.Hodnocení
vycházízejménazpozorovánívyučujícího.
Zpětná vazba
Každémustudentovibudepoukončeníassessmentcentreposkytnutaindividuálnízpětná
vazba,nejenkvýkonůmpřiAC,aleikevšempředchozímúkolům.
Cílemkapitolybyloinformovatopřípravěnovéhovýukovéhopředmětuzaměřenéhona
zkvalitněnípřípravystudentůVŠEprovstupnatrhpráce.Textposkytlčtenářůmpoměrně
podrobnépodkladyprozískáníkonkrétnípředstavyorealizaciprojektuamožnáinávodči
inspiraciproty,kteřípodobnéaktivitysamizvažují.
3.5 Shrnutí
Kariérové poradenství má za sebou poměrně dlouhou historii a jeho role v současném
vysokoškolskémporadenstvísedíkyměnícísestruktuřevysokoškolskéhovzdělávánímění.
Stálevšakplatí,ževhodněkoncipovanéporadenství(nejenvotázkáchvolbypovolání)zahrnujícípodporuvrozhodováníovzdělávacíaprofesnídráze,můževýznamněsnižovatriziko
nesprávnýchrozhodnutí,můžebýtpreventivnímnástrojemsnižovánínezaměstnanosti,prevencípředčasnýchukončenístudia.
Vkapitolebyladiskutovánajaknejednotnáterminologie,takchybějícípopisprofese,či
vzdělávacíprogramproporadce.PředstavenbylprojektIMPROVE,jehožcílemjenavržení
rámceuznáváníkompetencíporadenskýchpracovníkůnazákladěpoznánístávajícíchevropskýchrámcůuznáváníkompetencízejménametodikyCedefopuprouznáváníneformálního
vzdělávání.PředstavenbyltaképrojektOPVKřešenýnaVysokéškoleekonomickévPraze,
jehožprostřednictvímjsoudovysokoškolskéhovzdělávánízaváděnypovinněvolitelnépředmětyzaměřenénainovacistudijníchoborů,narozvojdovednostístudentaprotrhpráce,na
jehoosobnostnírozvoj,plánováníprofesníkariéry,získávánípraktickýchdovednostívpraxi
svazboupřímonazaměstnavatele.
3.6 Literatura
ARTHUR,M.B.;INKSON,K.;PRINGLE,J.K.Thenewcareers:Individualactionandeconomicchange.
London:SAGE,1999,s.192
BANDURA,A.SocialcognitiveTheoryofpersonality.InCERVONE,D.,SHODA,Y.(Eds.),Thecoherence
ofpersonality.NewYork/London:TheGulfordPress,1999,s.185–241
123
BARTONÍČKOVÁ,M.Kariérovýkoučink.AlfaPublishing2007
BARUCH, Y. Transforming careers: from linear to multi�irectional career paths. Organizational and
individualperspectives.CareerDevelopmentInternational,2004,9/1,s.58–73
BĚLOHLÁVEK,F.Osobníkariéra.Praha:Grada,1994.ISBN80-7169-083-X.109s.
BRENNER,D.,BRENNER,F.Poznejtesvojesilnéaslabéstránky.GradaPublishing2008
BROWN,D.etal.CareerChoiceandDevelopment.4thed.SanFrancisco,CA:Wiley&Sons,2002,s.534
CEDEFOP.Validationofnon-formalandinformallearninginEurope.Asnapshot2007.Luxembourg:
Of�iceforOf�icialPublicationsoftheEuropeanCommunities.EuropeanCentrefortheDevelopment
ofVocationalTraining.ISBN978-92-896-0509-0.2008
CEDEFOP;BJØRNÅVOLD,J.Makinglearningvisible:identi�ication,assessmentandrecognitionofnon-formallearninginEurope.Luxembourg:PublicationsOf�ice,2000(CedefopReferenceseries)
EVANGELISTA,L.StudyonExistingFrameworkstoValidateCompetenceofCareerGuidancePractitioners.ProjectIMPROVE.ASEV.Empoli.2011.Dostupnénahttp://www.improveguidance.eu/sites/
default/�iles/Evangelista_2.pdf[5.8.2011]
FREIBERGOVÁ,Z.(ed).PoradenstvíprovolbupovoláníazaměstnánínaúřadechprácevČeskérepublice.Praha:NVFaNISPV,2005.Dostupnýz:http://www.nvf.cz/spps/publikace2005.htm.ISBN8086728-25-0
FREIBERGOVÁ, Z. Systém poradenských služeb v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti v České republice [online]. Národní informační středisko pro poradenství, 2005. Dostupný z: <http://
www.leonardodavinci.at/�ilemanager/download/477>
GALLWEY,W.Timothy.Tajemstvívysoképracovnívýkonnosti.MetodaInnerGame.Praha:Portál,2005.
112s.
HOLMBERG,T.;STRANNEGARD,L.LeadershipVoices:TheIdeologyoftheNewEconomy,Leadership,
2005,1,s.353–374
HORSKÁ,Viola.Koučováníveškolnípraxi.Praha:GradaPublishing,2009.176s.
HRONÍK,František.Poznejtesvézaměstnance.VšeoAssessmentCentre.Brno:ERA,2005.370s.
HŘEBÍČEK, L. Teorie kariérního vývoje a poradenství: Studijní text [online]. Masarykova univerzita,
2001.Dostupnýz:<http://www.phil.muni.cz/ped/cz//storage/teorie.doc>
KIDD,J.M.UnderstandingCareerCounselling.London:SAGE,2009,s.160
KIROVOVÁ,I.Tradičníasoučasnápsychologickásmlouva.Psychologievekonomicképraxi,2005,3–4/XL,
s.109–118
KIROVOVÁ,I.Výzvasoučasnosti–zaměstnavatelnost?Psychologievekonomicképraxi,2006,3–4/XLI,
s.141–150
KIROVOVÁ, I. Kariéra v souvislosti s přechodem k postindustrialismu. Ostrava: VŠB-TUO, 2007. ISBN
978-80-248-1667-8,s.130
124
KOHOUTEK, J., ZÁVADA, J. Tvorba národních kvali�ikačních soustav ve vybraných evropských státech
avČRvnávaznostinaEvropskýrámeckvali�ikacíproceloživotnívzděláváníaKvali�ikačnírámecEvropskéhoprostoruvysokéhoškolství,komparativnístudie.Centrumprostudiumvysokéhoškolství.
AULA3/2007,s.30–60
Koncepceporadenskýchslužebposkytovanýchveškole[online].VěstníkMŠMT,roč.61,č.7(červenec
2005),s.2–9.Dostupnýz:<http://www.msmt.cz/Files/PDF//MSMT14072005.PDF>
KOUCKÝ,J.,ZELENKA,M.Postavenívysokoškolákůauplatněníabsolventůvysokýchškolnapracovním
trhu 2010 [online]. [cit. 2011-06-20]. Dostupné z: http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/
download/Absolventi_VS_2010.pdf
KRÁL,J.„Bilančnídiagnostika“–novýporadenskýsystém.Dostupnýz:<http://www.leonardodavinci.at/
�ilemanager/download/480/5%20Kral%20%20Bilancni%20diagnostika.pdf>
KYRIANOVÁ,Hana.Assessmentcentrumvsoučasnépersonálnípraxi.Praha:Testcentrum,2003.105s.
MARINKOVÁ,H.,ČIHÁKOVÁ,H.Identi�ikaceauznávánívýsledkůpředchozíhoučení.NÚOVPraha.Dostupnénawww.kpg.zcu.cz/capv/HTML/144/144.pdf[13.6.2011]
MATĚJKAM.,VIDLAŘP.Všeopřijímacímpohovoru.Jakpoznatdruhoustranu.Grada2002
Memorandumoceloživotnímučení.PracovnímateriálEvropskékomise,listopad.2000.Dostupnéna
http://memorandum.nvf.cz[5.6.2011]
MERTOVÁ,M.,VESELÝ,J.Spolupráceškolaúřadůpráce.InBERNÝ,L.,CIPROVÁ,J.,MERTIN,V.Poradce
kvolběpovolání:provýchovnéporadceaučiteleZŠ.Praha:JosefRaabe,2002–.A2.2.ISSN1801-8440
<http://www.nvf.cz/spps//publikace2006.htm>.ISBN80-86728-31-5
MÜLLER-THURAUC.P.101nejčastějšíchotázekanejlepšíchodpovědíupřijímacíhopohovoru.Grada
2011
PAUKNEROVÁ, D., KIROVOVÁ, I., MOHAUPT, Z., ŠAFRÁNKOVÁ, P. Manuál vysokoškolského profesního
poradce:pracovnípostupy.NakladatelstvíOeconomica2009
STÁREK,J.Ověřováníauznávánívýsledkůdalšíhovzdělávání.MŠMT,2007.Dostupnénahttp://
www.msmt.cz/vzdelavani/pro-uchazece-o-uznani-dilci-kvali�ikace[20.6.2011]
STRÁDAL, J. Metodika pro výchovné poradce [online]. NÚOV, 2003. Dostupný z: <http://www.
startnatrhprace.cz/vyuka/infozdroj/metodika.doc>
SIEGEL,Z.Jakhledatanajítzaměstnání.Grada2003
TOŠOVSKÁ,D.:Atraktivníživotopisvangličtině.Grada2005
VENDEL,Š.Kariérníporadenství.Praha:Grada,2008.ISBN978-80-247-1731-9
VENDEL,Š.Kariérníporadenství.Praha:Grada,2008,s.224
VENDEL,Š.:Kariérníporadenství.GradaPublishing,2008
WHITMORE, John. Koučování. Rozvoj osobnosti a zvyšování výkonnosti. Praha: Management Press,
2007.185s.
125
WILLIAMS,L.:Píšemeživotopispropřijímacíavýběrovářízení.ComputerPress2003
Výchovnéporadenství.ZpravodajInstitutupedagogicko-psychologickéhoporadenstvíČRaAsociace
poradenskýchpracovníkůveškolství,č.36–37/2(prosinec2003),s.1–68.Dostupnýz:<http://
www.ippp.cz/zpravodaj/N36-7-2/pdf/Zpravodaj-36-7-2.pdf>
VýzkumslužebkariérovéhoporadenstvíapotřebjehoklientůnazákladníchastředníchškoláchvČR:
souhrnnázpráva.Praha:NÚOV,2003.Dostupnýz:<http://vzdelavani.unas.cz/zprava.pdf>
Zákonč.179/2006Sb.,oověřováníauznávánívýsledkůdalšíhovzdělávání
ZAPLETALOVÁ, J. Co dělá školní psycholog? Kritická místa profese. IPPP, 2002. Dostupný z: <http://
www.ippp.cz/sluzby/co-dela-sp/co-dela-sp.pdf>
ZVARIKOVA, M. Vysokoškolské poradenstvo-politika Európskej unie a Slovensko. In Vysokoškolské
poradenstvíversusvysokoškolskápedagogika.Sborníkz1.konferencesmezinárodníúčastí.Praha:
ČZU.2009,s.19–26
126
4
Studijní poradenství
a mobility
127
4.1 Profil amerického studenta:
Studijní poradenství a studium v zahraničí
EVA ECKERT
4.1.1 Americké vysokoškolské vzdělávání
KaždoročněsedoPrahy,avmenšímířeidoBrnaneboOlomouce,sjíždějívlednu,červnuasrpnustovkyamerickýchstudentů,dvacetiletých„undergraduates“,abytuprožilisvou
„internationalexperience“avydalisenasemestrdosvětanazkušenou.Některéuniverzitysi
kladouzacílposlatdosvětanajedensemestrvprůběhuosmisemestrovéhostudiaconejvíc
studentůaskutečnějichvypravíaž60%,tyméně�inančnědotovanéaprestižníškolyvyšlou
častoročněnevícenež6%.Studiumvzahraničíjeprokaždouuniverzitu�inančnízátěží,protoževětšinastudentůpobírávnějakéformě�inančnípodporu,beznížbysistudiumnemohli
dovolit.Nasoukroméškolemůžebýtsemesterstudianěkolikanásobnědražšínežkdekoliv
vzahraničíavysílánístudentůdozahraničí,kdesemesterstojíméně,jeproškolynaopak�inančněpřínosné.OrganizacejakoCEA,CIEE,ISA,APIajinéjimdomluvípodmínkystudiatak,
abyprobíhalopodleamerickýchzásad,pravidelazvyklostí.
VPrazetytostudentypoznámenaprvnípohled–veskupinkáchsepotulujípražskými
ulicemi,neformálněapodobněoblečení,aodlišujícísechováním,kterémůžemevnímatjako
hlučnéanevhodné.Titostudentiseinstinktivnědržípospolu,abyseneztratilivkultuře,kterénerozumíakterájejimnedostupná.Všeobecněplatí,žerituálychovánímámehlubocezažité,vtělenéajentaksezměnitnedají.Vnímámesvětpřessvůjjazyk,nakterýjsounapojena
iočekávání,jaksebudoukulturnísituaceakonverzačnírituályodehrávat,apokudnemáme
podobnězažityrituályněkolikajazykůakultur,nejsmeschopniotevřítsenekonečnýmmožnostemjejichrealizace.StudentizUSAsenavícbezvedenísvýchstudijníchajinýchporadců
apevnéprostorovézákladnystudijníhocampusu,kterýjimzajišťujestravování,atletickévyžití,vlastnípokojeaakademickézázemísučebnamiaknihovnou,ocitajívnaprostoodlišném
studentskémsvětě,kterýbychomsejimmělisnažitzprostředkovat,abysizcestynazkušenoudoČeskérepublikyodneslipozitivnízkušenosti.
Americký student
V tomto stručném náčrtu pro�ilu amerického studenta se zaměřím na následující body.
Pokusímse(1)přiblížitmentalituamerickýchstudentů,(2)podělitseosvépřímézkušenosti
snimi,(3)zdůraznithlavnírysyporadenství,kteréseplánovitěodvíjívprůběhu„freshman
year“apopisujejako„freshmanexperience“,(4)vysvětlitomezenémožnostiakulturacestudentů,kteřívabsolutnívětšiněuvažují,chovajíseatvořívrámcisvéhojedinéhojazyka,angličtiny,a(5)ukázatnaněkolikapříkladech,jakjemožnovtáhnoutstudentadonovékultury,
abydostalchuťpoznávatpřesjazyklidiakulturukolemsebe.
VUSAjsemstudovalapětletnaGraduateSchoolapotomjsemtampětadvacetletpůsobilapostupněnačtyřechvysokýchškolách,kterépředstavujíextrémnímožnostiuniverzitního
128
4 STUDIJNÍ PORADENSTVÍ A MOBILITY
vzdělávání:nastátníuniverzitěstátuNebraskavLincolnushomogennívíceneždvacetitisícovoustudentskoupopulací,rozkládajícísenaobrovskémúzemí,kterézahrnujeifotbalový
stadión, na nevelké státní Oakland College v Michiganu, která je přestupní stanicí pro studenty,váhajícísepustitsedočtyřletéhostudiaaplánujícísipřevéstlevnězískanékredity
zdvouletéhostartovníhostudianaregulérníbakalářskéstudium,dálenaTrinityUniversity
v texaském San Antoniu, elitní malé soukromé univerzitě pro ty nejlepší studenty Texasu
aokolníchstátůamerickéhojihu.AdvacetletjakoprofesorConnecticutCollegenavýchodnímpobřeží,jednéznejdražšíchvýběrovýchškolvUSAvůbec,kterásetěšívysoképrestiži,
vybírásiznejlepšíchstudentůvšechamerickýchstátů,jediverzi�ikovanánárodnostně,ale
mnohem méně společensky, protože si na ní může dovolit studovat jen tzv. vyšší střední
americkáspolečenskávrstva,ačse�inančnípomocposkytujeijinýmnadanýmstudentům.
Známtedyamerickéstudentypovšechstránkách,sněkolikaznichjsemvedlaapublikovala
společnývýzkum,sněkterýmisepřátelímnaFacebookuanajinéjsemprofesněnapojena
přesLinkedIn.Někteříznichpocházejízkulturněvýrazněpro�ilovanýchoblastíNewYorku,
KalifornieneboamerickéhoJihu,jinízestátůamerickéhoStředozápadu,zrůznýchuniverzit,
kdezasemestrzaplatíodpětidotřicetitisícdolarůakdesevetříděsejdenaněkterýchhodináchstoanajinýchjendesetstudentů.Vprůběhučtyřletéhobakalářskéhostudiastudenti
nezřídkazměníuniverzituistát.
Ze střední školy na univerzitu. „Freshman year“ a „freshman week“
„Highschoolgraduation“,promocínastředníškole,seuzavírádětstvíanásledujícíodchod
nastudiaznamenáopuštěnírodiny,vykročenídoživotaazásadníživotnípředěl.Rodinouse
studentovistávajíspolužáciacampus,kterýfungujejakostrukturovanáspolečenskájednotka,donížjestudentzapojenavnížmájakovrodiněsvépovinnostiaúkoly,kterésepostupněde�inujívprůběhu„freshmanyear“.
Neodmyslitelnou součástí studentské akulturace je „freshman week“, kdy mají studenti
prvníhoročníkuskorocelýtýdencampusjenprosebe,abysezabydleliazbavilistresudoprovázejícíhotutozlomovouživotnísituaci.Jehonosnýmitématyaaktivitamije„team-building“,
„studentadvising“a„socialnetworking“,tedybudovánítýmu,poradenstvíapropojeníspolečenskýchsítí,atopřeshryasportovníutkání,zařazenístudentůdosportovníchdružstev,
divadelníchkroužků,pěveckýchsborůajinýchskupinpodlezájmů,abynikdonezůstalstát
stranouavšichnibylinějakzájmovězapojenidomimoškolníchstudentskýchaktivit.Vrámci
„freshmanweek“studentnavážekontaktsesvýmstudentskýmporadcem,kterýjeoročník
dál,iakademickýmporadcem.Jejichfunkcesevzájemnědoplňují,vědíosoběaradístudentovi,jaksivybíratkurzyasladitjedoharmonickéhocelkukaždýzesvéhopohledu.Student
přecházínajazyksvéhonovéhodomovaaosvojujesipojmycharakteristicképroakademické
působenídanéuniverzity,jako„diversity“(toleranceetnické,rasovéanáboženskérůznosti),
„Thursdaynight“(večer,kdysenestuduje,aleholduječastonevázanéstudentskézábavěna
kolejích),„Honorcode“(kodexchování,snímžjeneslučitelnéopisováníodspolužákůnebo
zinternetuapodváděníjakéhokolivdruhu),„freshmanseminar“adalší,kteréstanovívedení
univerzityasdílejíjeprofesořiazaměstnanciuniverzity,abysevytvořilajednotnáakademickákultura.Důležitýmkrokemjakstudentaintegrovatdoakademickéhoživota,jezapojeníse
dopřípravykvolbámdostudentskýchorganizací,celouniverzitníchkomisíavýborů,vnichž
sestudentpodílínaběhuuniverzity,kdysestudentpro�ilujedovedoucípolitickénebojiné
funkce v rámci „student government“ a kdy se studenti podílejí na rozhodování o studiu
129
afungováníuniverzity.Odsaméhozačátkusistudenttakécíleněbudujesvéresumé,tzn.že
seučípojmenovataprofesněvysvětlitsvéschopnosti,„skills“,kdyžsihledáprácijakodobrovolníkneboplacenou,častojennaněkolikhodintýdněvrámcicampusu.
4.1.2 Akademické poradenství
Studijnítýdenvrcholíseznámenímseanáslednýmipracovnímischůzkamisindividuálnímakademickýmporadcemstudentazřadprofesorskéhosboru.Každývyučujícímájako
poradce na starosti řadu studentů z vyšších ročníků, kteří jsou u něho zapsáni na oboru,
aněkoliknáhodněurčenýchstudentůzprvníhoročníku.Cílempracovníchschůzekjenejen
sladitkurzynaprvnísemestrstudentovauniverzitníhoživotatak,abysevzájemnědoplňovaly,studentazaujalyaotevřelymunovémožnostiaoborykpoznávání,aletakéabysemezi
studentemaporadcemrozvinulvztahvzájemnédůvěry.Povinnostíporadcejestudentovivysvětlit,cojeanenípřijatelnévchovánívetříděamimonivkontaktusvyučujícímiaspolužáky,coseočekáváodsamostatnéhostudia,jakézdrojejsoupřístupnévknihovněajaksnimi
mázacházet(vknihovněmákaždýstudentporadce,kterýhocíleněseznamujespřístupem
kinformačnímzdrojůmazpůsobůmjaksnimizacházet),jakámáprávaapod.
Výběrkurzůpodléhářaděpravidel.Mělybysevzájemnědoplňovat(např.vprvnímsemestrumeziněnamnohauniverzitáchpatří„freshmanseminar“),zahrnovatkurzy,vnichž
se přednáší nebo debatuje, kurzy, v nichž jsou laboratorní cvičení, jazykové kurzy i kurzy
vnichžseintenzivněpíše(„writingintensive“).Cílemseminářůvyhrazenýchprostudenty
vrámciprvníhosemestrunaškolejedátjimprostornaučitsevmalénestresujícískupině
věcně vyslovit své názory, a to ústně i písemně, diskutovat a číst tak, aby vyhmátli v textu
zakódovanývýznam,vyhledávatazpracovávatodbornéinformace.Každýseminářmáurčité
témazoblastispolečenskýchipřírodníchvědaodkaždéhoprofesoraseočekává,žetakový
seminářbudeobčasvést.Málokterýkurzjealevedenjakopřednáška,apokudano,bývádoplněndiskusnímicvičeními.Pravidlemasamozřejmýmočekávánímje,ževyučujícíneustále
vprůběhuhodinsestudentykomunikujeareagujenajejichotázkyapodněty.Studentiberou
zasamozřejmé,ževyučujícíkomentujíjejichpráciústněipísemně,ženareferátechdostanou
vedleznámkyidetailnírozborproblematickýchmístarady,jakreferátzlepšit,případněpřepsat,ataksiznámkuvylepšit.Očekáváse,ževyučujícíjenaněkolikhodintýdněvkanceláři
jenprostudenty,své„of�icehours“dodržujeastudentizanímdocházejí.
Navšechnykurzydostávajístudentinaprvníhodiněsylabus,kterýpředstavujezávaznou
smlouvumezivyučujícímastudentem,de�inujícínejenakademickounáplňkurzu,aletaké
základní cíle poznávání, způsoby jak přistupovat k informacím a jak je zpracovávat, dále
způsobvýukyahraniceznámkování.Studentjezvyklý,žezesyllabuvyčte,cosimánakaždouhodinupročístazpracovatpísemně,kdyhočekátest,jakývýkonmusípodat,abydostal
zkurzuAneboB,kolikrátsmíhodinuzasemestrvynechatajakésimusípoříditučebnice.Při
závěrečnémhodnocenístudentre�lektujenejento,jakprofesoručíavedehodinu,aleito,do
jakémírysevyučujícídrželpodmínekvsylabechde�inovaných.
Vprůběhuprvníhosemestrusestudentsetkásakademickýmporadcemještěněkolikrát,
abysisdělilizkušenostistím,jakzestudentovapohledusemestrprobíhá,abyvyřešilistudijní
problémy,případnéneshodysečlenyakademickéhosborunebopotížesestudiem,abyvčas
vyřadilikurz,kterýstudentovinesedí,anahradilihovhodnějšímavybralivnávaznostina
130
kurzyprvníhosemestrukurzyprosemestrnásledující.Veveškerémrozhodovánímástudent
hlavníslovo,naschůzkumápřijítpřipraven,tzn.předemsipromysletabýtschopenzdůvodnit,najakékurzyazjakýchdůvodůsechystázapsat.Všechnydiskusejsouprovázánytím,
kjakémuakademickémucílistudentsměřujeanajakýoborsechcezaměřit,alevprůběhu
prvníchdvouletjenejdůležitějšídátprostorpoznávánínovýchoborůaotevřítsenečekaným
poznatkům,způsobůmmyšlenívrůznýchoborechamožnostembádání.
Detailněserozepisujionáplnistudentskéhoživotavprvnímročníku,protoženěkdyjen
prvníročník,alečastoidruhý,předcházícestědosvěta,adoEvropytakpřijíždějístudenti
vočekávání,žeobdobnástrukturastudiajevšeobecnáavýukanauniverzitěvEvropěbyse
nemělaradikálněodlišovatodjejichzažitýchzvyklostí.Jakvíme,opakjepravdou.Očekávání
studentůnarážínazcelajinémístnístudijnízvyklosti,požadavkyvyučujících,nezájemostudentovučinnost,minimálníochotusesnímscházetavůbecbariéru,kterástudentaaprofesoraodděluje.
4.1.3 Studium v zahraničí
PročvyjíždějístudentinasemestrmimoUSA?Neníběžné,aprovětšinurodinani�inančněúnosné,abycestovalimimoUSA,asemestrvEvropěprovětšinuznichpředstavujeprvní
cestumimoamerickýkontinent.Nejsounanipřipraveni,protoževětšinoujejichrodičeaučitelénahighschoolnecestujíaneznajícizíjazyky.Světvnímajíspektremamerickékultury,
společenskýchrituálůangloamerickéhosvětaakonverzačníchpraktikangličtiny.Semestrje
příliškrátkýnato,abysedoprostředíintegrovali,apokudjimnepodámepomocnouruku,
odnesousizEvropyjenpárzážitkůapovrchnídojmy.Apřitomjejimnadosahrukysvět,
kněmužpřístupmají,pokudvnichonějprobudímezájem.
Studium cizího jazyka a kultury
AžnamalévýjimkyseodamerickýchstudentůvEvropěžádá,abysevprůběhusemestru
učilitakéjazyku,kterýjeobklopuje,aprávězdevidímcestu,jakpřesstudiumjazykastudentazaujmoutprozkoumánínovékulturyaučitječeskytak,abysizestudiaodneslipoznatky,
kterésehodípropobytvPrazeiponávratudoStátů.
Komunikacejakotakovánespočívávmluveníapsaní,aleschopnostiodečítatmyšlenky
aodhadovatvýznamyzakódovanévdanýchkulturníchsituacích.Čímdřívesistudentuvědomí,žedůležitostangličtinyjerelativnívevztahukamerickémusvětu,angličtinanepředstavujeuniverzální,alespeci�ickýmodusmyšleníapředáváníinformací,každýjazykpracuje
srejstříkemmožností,jakřešitkulturnísituaceajaksechovatlogicky,tímsnázevyjdeze
zajetíjedinéhojazykaaotevřesedalším,nekonečnýmmožnostem,kteréskýtajíjazykydalší.
Češtinubytedystudentimohlichápatjakocestukpoznávánínovýchsvětůaspeci�ickýpříkladtoho,jaksevurčitékultuřelidéksoběchovajíařešíkaždodenníproblémy.Nezačínáme
češtinuučitpouzevýčtemužitečnýchfrázíaslovíček,alezároveňstudentůmvysvětlujeme,
čemu se mohou učit pozorováním, odhadováním významů v situacích, pohledech, gestech
ispeci�ickýchslovechafrázích.Rituálůmslušnostisemohounapř.učit,kdyžjedouvýtahem
nebopoeskalátorechvmetru,pozorujíinterakcilidívtramvajiaobjednáváníjídelvrestauraci.Kdyžstudentyvedemektomu,abypozorovali,poslouchaliasoustředilisenato,covidí
131
aslyší,apostupnězačalirůznáchováníarituálynapodobovatvčeskémprostředí,snímáme
znichobavy,kterédoprovázejímluvenívcizímjazyce,ukazujemejimneotřelézpůsobyjakse
jazykuučitaprobouzímevnichzvědavostazájemonovoukulturu.Vedemestudentyktomu,
abysiaktivněuvědomovali,cokolemsebepozorují,covnímajíjakoodlišnéodamerických
způsobůazvyklostí.Tímtopřístupempředejdemeapatii,nezájmuazklamání,vněžsemestr
mimoUSAčastovyústí.
Když se seznámíme s pro�ilem amerického studenta, způsobem jeho uvažování, přístupemkestudiuaočekáváním,kterédoprovázíjehopobytvEvropě,otevřemesamisoběnový
světaobohatímesirejstříkakademickéhoporadenství.
4.2 Studenti na cestě – studijní poradenství
v oblasti mobilit
LUDMILA SVOBODOVÁ
V souvislosti s informačním charakterem studijního poradenství (téměř vždy je poradenstvíspojenosposkytnutímčiupřesněníminformacítýkajícíchsestudia)poskytovaného
vInformačně-poradenskémcentruUK(IPCUK),kdeposkytujizejménastudijníporadenstvíprozahraničnístudentyaprostudentyusilujícíovycestovánídozahraničí,zmínímněkteréaspektysouvisejícísinformačníetikoutvůrceazprostředkovateleinformací,zejména
základníprincipyapovinnostitěchtosubjektů.Uvedudále,jaktytoaspektysouvisejísmultikulturnímporadenstvím,vtomtopřípaděpředevšímsestudijnímporadenstvímposkytovanýmzahraničnímuchazečůmostudiumvčeskémacizímjazycenaUK,zahraničnímstudentůmčiabsolventůmtěchtoprogramůastudentůmprogramůvčeskémjazyceusilujícím
ovycestovánínazahraničníuniverzitu.
Každáporadenskáčinnostmusínutněbrátvpotazprincipyrovnéhozacházeníanediskriminace–tímspíšepakmultikulturníporadenství,přiněmžsepracujesklientyzjiných
kulturníchprostředí.Principnediskriminace,jakjedánvListinězákladníchprávasvobod,
spočívávrespektováníprávvšechlidskýchbytostí:„Základníprávaasvobodysezaručujívšem
bezrozdílupohlaví,rasy,barvypleti,jazyka,víryanáboženství,politickéhočijinéhosmýšlení,
národníhonebosociálníhopůvodu,příslušnostiknárodnostníneboetnickémenšině,majetku,
rodunebojinéhopostavení.“Dlezákonač.198/2009Sb.,orovnémzacházeníaoprávních
prostředcíchochranypředdiskriminacíjepřímoudiskriminacímíněno„takovéjednání,včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo
nebobysezacházelosjinouosobouvesrovnatelnésituaci,atozdůvodurasy,etnickéhopůvodu,
národnosti,pohlaví,sexuálníorientace,věku,zdravotníhopostižení,náboženskéhovyznání,víry
čisvětovéhonázoru.“Jednáníačinnostzaloženánarespektovánírovnostiarovnoprávnosti
apředcházejícídiskriminačnímujednáníjejiždnessamozřejmostínapůděmoderníchuniverzitaprávěmultikulturníporadenstvíjeoblast,kdeseprincipynediskriminacearovného
zacházenímusíprojevovatzejména.
132
4 STUDIJNÍ PORADENSTVÍ A MOBILITYV
Takzvané„multikulturníporadenství“jejednímznejaktuálnějšíchtématvysokoškolskéhoporadenstvíizdůvodurostoucíhopodílucizincůnacelkovémpočtustudentůnačeských
vysokýchškolách,aleikonkrétněnaUK.Takéstudentiprogramůvčeskémjazycemajístále
většízájemozískánístudijníchzkušenostínazahraničníchuniverzitáchavysokýchškolách.
Pro ilustraci uvedu několik číselných údajů mapujících situaci mobilit na UK: V roce
2000studovalonaUKpouze2948cizinců(ztohovcizíchjazycích866)avroce2008už
jejichpočetvzrostlna7327(ztohovcizíchjazycích2304).VizpříslušnéVýročnízprávyUK
očinnosti.ProstřednictvímprogramuLLP–Erasmusvycestovalovroce1998naUKpouze
161studentůa63studentůzcizíchzemípřijelostudovatknám.Vroce2010jižvycestovalo
1085studentůUKanaopakjichstudijněpřicestovalo1036.VizúdajeEvropskékancelářena
stránkáchUK.
Jevelicepřínosnéprovšechnyzúčastněnéstranymobilitníhoprocesu,žestudentská(asamozřejměiakademická)mobilitastálestoupá,alesamozřejmějenutnosiuvědomovatvšechny
souvisejícískutečnosti.Pronásvtomtopřípaděhrajerolihlavněbodtýkajícíseprácenazkvalitňováníarozšiřovánímultikulturníhoporadenství,toznamenátakézkvalitňováníarozšiřovánístudijníhoporadenstvívůbecatakézkvalitňováníhodnoceníinformačněporadenských
služebjakocelku.Jelikožstudijníporadenstvívždynutněsouvisíshodnocením,zpracováváním
azprostředkováníminformací,považujizadůležitévěnovatsenejprveinformačníetice.
Informačníetikajedílčíčástetiky,kterásezabývámorálnímiprincipyapravidlysouvisejícímisezpracováníminformací.Mělabysetedyorientovatnazásadysprávnéholidského
chováníauplatňovánítěchtozásadvinformačnípraxi.VpřípaděIPCUKjdetedypředevším
ozásadyposkytováníinformací,tedyzásadytýkajícíseposkytovatele,výjimečnětvůrceinformací.(Informačníetikajetotižtvořenatřemizákladnímicelky–etikoutvůrceinformací,
etikouposkytovateleinformacíaetikouuživateleinformací.)Informačníetikousetedybudu
krátcezabývatjennamikroetickérovině.
4.2.1 Informační etika
Hodnocení informací
Jednouznejpodstatnějšíchsložekinformačnígramotnostijehodnoceníinformací(Janoš,
1993)atatoschopnostjejednouzezákladníchpředpokladůfundovanéhoposkytováníinformačněporadenskýchslužeb.Vpraxitýkajícísemultikulturníhoiběžnéhostudijníhoporadenstvítoznamenáprávěpodávánítakovýchinformací–vtakovémpořadíatakovouformou,abyuživatelinformacídostalconejjasnějšíanejpřesnějšíodpovědinasvéotázky,aby
mutytoinformacepomohlyrozhodnoutsevesvémdalšímstudijnímsměřování.Vpřípadě
multikulturníhoporadenstvíjetřebabrátvpotazvždyodlišnéinformačnízázemípříchozího
studenta–cizince,kterýsenapříkladzajímáostudiumvcizímjazycenanašíuniverzitě.
Informační bariéry
Kroměsamozřejmémenšíčivětšíjazykovébariérymohouhrátdůležitouroliprávěkulturnírozdílyčiodlišnýsystémvzdělávání,nakterýjedanýčlověkzvyklý.Informacenemohoumítvtomtopřípaděstrohoupodobu,alemělybybýtpodáványodlišnýmzpůsobem,než
133
vpřípaděčeskýchzájemcůostudium,kteříjižpřicházísjistýmisamozřejmýmiznalostminašehoprostředí(sjejichžexistencíposkytovatelinformacípočítá).Vtomtopřípaděbyneměla
hrátnejdůležitějšírolistručnost,přestožejdeojednuzezákladníchzásadinformačníetiky,
aleprávěsnahaosrozumitelnost.Totoporadenstvíbyjinýmislovymělobýtvíceorientováno
naklientaamělobybýtempatické.Dálevkapitolezmínímpsychologickétechnikyapostoje,
kterémohoupřispětkmaximálnísrozumitelnostiposkytovateleinformací,kterýmmámena
myslivtomtopřípaděinformačněporadenskéhopracovníka.
Povinnosti zprostředkovatele
Mezizákladnípovinnostizprostředkovateleinformacívyplývajícízinformačníetikypatří,
kroměrespektováníautorskýchpráv,včasnéhoposkytováníinformacíaosobníodpovědnosti
zajejichsprávnost,taképovinnostzaručitvšemstejnýpřístupkinformacím(Janoš,1993).
Narovinějednotlivéosobyposkytujícímultikulturníporadenstvítozméhopohleduznamenásnažitsepřekonatbariéry,kterébymohlyčlověkupocházejícímuzjinéhostátu,zetnicky,
kulturně,jazykověčinapř.náboženskyodlišnéhoprostředí,zamezovatporozuměníposkytovanéhostudijníhoporadenství.
Takovoubariéroumůžebýtprostýfakt,žestudentjezvyklýnajinýtypneboformukomunikacesúředníky,poradcičisvyučujícími(sautoritami),cítísevcizízemidezorientován,je
citlivějšívůčiněkterýmnarážkámčiproněhonesrozumitelnýminstrukcím,jecelkověnejistý
apodezřívavý,protožeseobáváztrátypeněz,nějakéformypodvoduneboosobníhoneúspěchu.Jdevpodstatěozcelaobvykléprojevyzranitelnostičlověkavyskytnuvšíhosevneznámémanovémprostředí.Tomutakéněkdyříkáme„kulturníšok“.
Multikulturní poradenství
Vzásadníliteratuřetýkajícísemultikulturníhoporadenstvíautořinastiňujítřidimenze
mezikulturníchporadenskýchkompetencí(Sue,1982):názoryapostoje,znalostia dovednosti. První dimenze klade na poradce požadavky být schopen nahlédnout své postoje
apředsudkyabránitsejim.Má-libýtporadceschopenposkytovatkvalitníslužbyvoblasti
multikulturního poradenství, je potřeba, aby si uvědomoval, jak jeho samotného kultura,
v které žije a působí, ovlivňuje a jak utváří jeho názory, předsudky či stereotypy. Druhá
dimenzeznalostíznamenáfakt,žeporadenskýpracovníkbysemělzajímatospolečensko-politickéděníamělbydisponovatkonkrétnímiznalostmitýkajícímisekulturněetnických
skupin.Posledníoblastísemánamyslidisponováníkonkrétnímitechnikamiastrategiemi
vhodnýmiproprácismenšinovýmiskupinami.Vetřetíčástiuveduněkolikvícečiméněznámýchzákladníchtechnikametod,kterépovažujiprodanýúčelzavhodnéajejichžpoužití
jevsouladusdoporučenímidalšíchautorů(LaunikariaPuukari,2009),kteřízmiňují,žesi
poradcipracujícísosobamizkulturněodlišnýchskupinmajíosvojitširokouškáluverbálních
anonverbálníchpostupůusnadňujícíchvzájemnéporozuměnímezilidmi.
Multikulturnístudijníporadenstvímůžespočívatvtom,žejecizinci–potenciálnímustudentovi–poskytnutanějakáformapodporyaujištění,žeinformace,kterýmijiždisponuje,
jsousprávnéažeskutečnémápostupovattak,jaktuší,žebyměl.Jenopravduzřídkapřichází
studentpohybujícísejižponějakoudobuvevysokoškolskémprostředí,sezájmemostudijní
poradenství,zcelaneinformován.
134
„Exchange studenti“ jsou většinou přijíždějící studenti programu LLP–Erasmus, kteří
bývajívevěcechtýkajícíchsestudia,ubytováníaadministrativníchzáležitostívelicedobře
vedeniEvropskoukanceláříRUK.ČastosevšaknaIPCUKobracejívechvíli,kdypotřebují
zaříditněconestandardního.Níženastínímněkolikcelkemnekomplikovanýchpřípadůposkytnutíporadenstvístudijníhoporadenství,přikterémbylopotřebapoužítjistýchmezikulturníchkompetencí.
Případy
Zahraniční student z New York City měl zdánlivě prostý požadavek a to změnu koleje–chtělsepřesunoutnakolej,kdebydlelijehokolegovézfakultyapožádalnašecentrum
opomocpřizprostředkováníkomunikacemeziubytovacímikancelářemioboukolejíafakultou.Přestoženenastalproblém,podpůrnároleInformačníhocentrajakozprostředkovatele
bylavtomtopřípadězcelazásadníatonejenkvůlijazykovébariéře.Prolepšípochopeníbych
rádapoukázalanakapitoluprof.Eckert„Pro�ilamerickéhostudenta“vtomtosborníkuhovořícíoodlišnostechaočekáváníchamerickýchstudentůvČRdanýchprávěkulturnímiodlišnostmi.Kromějazykovýchnedorozuměnídošlopřipřímékomunikacimezistudentemakancelářemitakékjistémukulturnímunedorozumění.Rolezprostředkovatelezjemniladopady
tohoto nedorozumění na všech třech stranách a student byl schopen díky našemu zásahu
pochopit,jakékrokyjetřebaučinitahlavněpročjetřebajeučinit,přičemžpředpříchodem
doporadenskéhocentrabylzcelaztracenazmatendíkyprvotnímunepochopeníjehopřání
nafakultě.Kroměpřeklenutívtomtopřípaděpoměrněsložitéhoadministrativníhoprocesu
bylstudentoviobjasněnzpůsob�inancováníjehobydleníarozličnéstatusyzahraničníchstudentů,snimižoperujíúřednícinaubytovacíchkanceláříchatd.
„Exchangestudenti“senanásčastoobracejísprosbouokonkrétníkontaktnapříkladna
studentskýnebozájmovýspoleknebonakonkrétníosobučiinstitucivrámciUKimimouniverzitu.Nevšechnystudentskéspolky–přestožejsoučlenstvícizincůveskutečnostiotevřené
–disponujíwebovoustránkouvanglickémjazyce,aprotoječastokroměpouhéhokontaktu
potřebaposkytnoutzájemcůmdelšíkonzultaciomožnostech,místech,časechazpůsobech
trávenívolnéhočasunaUK.
Poslednípřípad,kterýchciproilustraciuvést,jepřípadčeskéhostudenta,kterýpoabsolvováníbakalářskéhoprogramuodjeljako„freemover“nazahraničníuniverzitu.Student
několikrát navštívil naše semináře věnované problematice studia v zahraničí, �inančnímu
krytí zahraničních cest i semináře zaměřené přímo na destinaci, kterou si vybral pro své
směřování. Přesto stále váhal a odhodlával se k prvnímu kroku, respektive nevěděl, co by
mělotímprvnímkrokembýt.
Poradenství, které mu bylo poskytnuto, spočívalo v podstatě v sumarizaci známých
skutečnostíapostupů,vposkytnutípsychicképodpory.To,costudentpotřeboval,nebyly
vtomtopřípadětedyinformace,aleprávě„pouze“podpora–dodáníodvahyexplicitnízopakovánípostupů,cožjedleméhonázorulegitimnísoučástíposkytovánístudijníhoporadenství.Shodouokolnostíbylzmíněnýklientzároveňpříslušníkemnárodnostnímenšiny
a což lze také potenciálně považovat za zdroj nízkého sebevědomí a podceňování svých
schopnostíaznalostí.
135
4.2.2 Metody a techniky práce při poskytování studijního
(obzvláště multikulturního) poradenství
Nížeuveduněkolikjednoduchýchtechnikpoužívanýchpřiposkytováníinformačně-poradenskýchslužebaosvědčenýchkonkrétněpřiposkytovánímezikulturníhoporadenství.Je
nazváženíkaždéhopracovníkavinformačně-poradenskýchslužbáchčiporadce,dojakémíry
lzetytotechnikyametodyvyužítpřiprácisklientyprávěvjehoporadněčiporadenském
centru.Jdeotechnikypřevzatézpsychologie,jejichžpoužitíaplikujinamultikulturníporadenstvívIPCajejichžpoužitíbychsinedovolilazobecňovatnavšechnytypyporadenství.
Dialogická forma
Poradenstvíposkytovanéstudentovičiuchazečiostudiumzezahraničíbymělosamozřejměprobíhatformoudialogu,abynedošloknedorozuměnímaposkytnutéinformaceopravduodpovídalyzájmuklienta.Nakonecprávěklientjeten,kdopřicházísesvýmpožadavkem
nebo problémem a právě on nám nejlépe může pomoci konkretizovat způsob jeho řešení.
Součástídialogubymělavždybýtiotázka,zdaseklientdozvěděl,covědětpotřeboval,tedy
jakýsi pokus o zpětnou vazbu poskytnuté služby. Pokud se pokusíme de�inovat dialog ve
vztahukpřenosuinformací,paklzeříci,žepřidialogickéforměkomunikace„jsouvysílateli
informaceoba(všichni–poznámkaautorky)zúčastnění“(Khu,2011).
Sumarizace a parafráze
Jednoduchouaúčinnoutechnikouaktuálnírevizeúčinnostiposkytovanýchslužebjetaké
sumarizace.Vkonverzaciprobíhátak,žeshrnemeřečené,neboshrnemepožadavkyklientatak,jakjimrozumíme.Klientpaksprávnostsumarizacepotvrdíčivyvrátí.Sumarizacese
můžekrýtstechnikouparafráze,kdyzopakujemejinýmislovypožadavekklientatak,jakmu
rozumíme.Použitímzmíněnýchtechnikzískámeokamžitouzpětnouvazbunaposkytované
službyatakéaktuálníupřesněníočekáváníklientaodposkytovateleslužeb.VizpoužitítěchtoadalšíchtechnikvcílenézpětnévazběpřipráciseskupinouvknizeCílenázpětnávazba
(E.Reitmayerová,V.Broumová,2007).
Storytelling
Velmifunkčnípřijakémkoliporadenstvíspojenémsposkytováníminformačníchslužeb,
kdyjepotřebastudentovi,absolventovičiuchazeči,vysvětliturčité–občasproněhonové
–postupy,jepoužitímetody„storytelling“.Jdeopoužití„příběhu“�iktivníčireálnéosoby,
kterářešilapodobnousituacijakopříchozíklientaúspěšnétutosituacivyřešila.Množství
nových informací, které pracovník působící v poradenských službách zná nazpaměť, jsou
pro studenta nové. Použití příběhu učiní informace snadněji zapamatovatelnými, srozumitelnějšímiacelkověživotnějšími.Příběhmůžedáleklientovidodatmotivaciapodpořitho
vdosaženícílů.
136
„Storytelling“neboličesky„vyprávěnípříběhu“jetakéoznačenípoužívanépropředávání
určitýchznalostíapříběhůtýkajícíchsekultur,etnikčimýtůtýkajícíchseobyvatelnějakéhokonkrétníhoúzemí.Proilustraci:VIrskýchhospodáchsenapříkladrozmáhávyprávění
příběhůpamětníkůvIrštině,jehožsmyslemjeutuženíkomunitypůvodníchIrůazachování
jazyka(Harvey,1989).
Vtétokapitolede�inuji„storytelling“jakonástrojpředáváníinformacípřiporadenskéčinnosti.Ideálněbymělporadenskýpracovníkpoužítpříběhnapříkladjakopříkladdoporučené
praxeintuitivněaspontánně.Poskytováníinformacíjespoužitímpříběhutakéautentičtější.
Naautenticitutechnikypoužitípříběhůpřipředáváníinformacíjetakéupozorňovánovsouvislostisvýukoucizíchjazyků(Adair-Hauck,B.,Donato,R.,2002).
Asertivita
Abychom jako poradci dokázali čelit manipulaci a ochránit si své vlastní hranice, je
vhodné být při poskytování poradenství asertivní. I přístup zaměřený na klienta musí mít
svájasnápravidla,kterásloužíposkytovatelislužebjakonástrojzachováníprofesionálního
přístupu se zachováním jakéhosi osobního prostoru – vnitřního zázemí. Asertivní přístup
je zárukou schopnosti kontrolovat své emoce a pro informačně-poradenského pracovníka
poskytujícíhonejenmultikulturníporadenstvímůžepředstavovatdůležitouformuprevence
syndromuvyhoření.
Asertivnípráva,kterájsoudobřeznámaimezilaickouveřejností,pomáhajípředcházet
kon�liktům a nabízí snadná řešení potenciálně nesnadných situací v běžné mezilidské komunikaci i při poradenském procesu. Samozřejmě, pravidla asertivního jednání musí být
upřesněnavnitřnímipravidlyinstituce,vnížporadenskýpracovníknebopracovnicepůsobí
apřípadnětakékonkrétnímiznalostmitýkajícímisekulturníchmenšinčidalšíchokolností
poradenskéhoprocesu.
Jenproilustraciuvádímzákladníasertivníschopnostikomunikace:–požádatolaskavost,
–uplatnitsvůjnárok,–řícine,–začít,udržovataukončitkonverzaci,–vypořádatseskritikou,–přijmoutuznání,–vyjádřituznání,–vyjádřitvlastnípocit,názor,myšlenku.ViznapříkladAsertivita(Wikiknihy).
Emočně inteligentní přístup
Jepotřebavědět,jaksklientemjednat.Pokudnapříkladpřicházížádatoradupříslušník
národnostnímenšiny,kterýjenaprvnípohledvnelehkésituaciaptásenapříkladnamožnostizískánístipendia,vím,ženenívhodnétomutoklientoviněkolikaholýmivětamisdělit,
ženemášancižádnéstipendiumzískataodkázathonadalšíinstanci,okterépravděpodobně
nevíani,kdesenachází.
Dnes již na univerzitách působí mnoho poradenských pracovníků na různých úrovních
avrůznýchoblastech,protojevhodnéznátrůznéporadenskéalternativyvrámcijednoho
pracovištěavpřípaděpotřebyjeklientovinabídnout.Nastávajísituace,kdyjepotřebanejprvezorientovatv„příběhu“čisituacipříchozíhoklientaapotézhodnotit,jakýtypporadenství
jeproněhovhodný–zdamístoporadenstvístudijníhonenabídnoutslužbypsychologického,
sociálně-právníhočikariérníhoporadenství.Tytosituacemohoubýtovšemklíčovéprodalší
vývojsituacepříchozíhojednotlivce.Obzvláštěkvůlitěmtopřípadům,kdysiklientpřichází
137
prourčitýtypporadenstvíapřitompotřebujetypúplnějiný,nebokdyjeposkytnutíporadenství„nahranici“těchtoněkolikatypů,jepotřebapokusitsejednatempaticky,citlivě,reagovatemocionálněadekvátněavpřípaděpotřebyvěnovatpřípaduvícečasu,nežobvykle.
Tutodovednostbysiměliosvojitnejenpřímopracovníciinformačníchaporadenských
centernavšechúrovních,aletakézaměstnancidalšíchodděleníčisoučástíuniverzitavysokých škol jako jsou zahraniční a studijní oddělení. Poskytnutí potřebné informace ve
správnouchvílitímsprávným–citlivězvolenýmzpůsobem,můžebýtproklienta–studenta
čistudentku–klíčové.Kromějinéhosouvisíemočníinteligencetakéseschopnostírovného
zacházenínapříkladvgenderovéoblasti(Peltzer,2009:173).
Abychom byli schopni dostát stále rostoucí poptávce po poskytování informačně-poradenských služeb a to jak v oblasti mezikulturního dialogu, tak obecně při poskytování
informačně-poradenských služeb, je nutné se zaměřit na hodnocení kvality poskytování
služeb.Vrámcivnitřníhohodnoceníkvalityposkytovanýchslužebvoblastimultikulturního
poradenstvípoužívámeněkolikosvědčenýchmetod:získávánízpětnévazbyklientů–studentůauchazečůostudium,získávánízpětnévazbyexterníchlektorůpůsobícíchnaakcíchUK
organizovanýchprozahraničnístudentyačeskéstudentychystajícísedozahraničí,získávání
zpětnévazbyodvlastníchinformačně-porandenskýchpracovníkůnakvalituaefektivituposkytovanýchslužeb.Předevšímnasemináříchadalšíchakcíchpořádanýchprostudenty,jsou
rozdáványdotazníkysmnožstvímotevřenýchotázeknamožnostizlepšeníčizměnyslužbyči
jejíformy.VizvícekhodnoceníkvalityvkapitolePhDr.Urychové.
Toliknahlédnutídomultikulturníhoporadenství,informačníetikyaněkolikakonkrétních
technik a přístupů používaných při studijním poradenství. Výčet možných souvislostí ani
techniknebylvyčerpávající,alespíšeilustrativníadoufejmeinspirující.
4.3 Studenti radí studentům – rozvoj vzájemného
poradenství na Univerzitě Karlově v Praze
LUKÁŠ KRUPIČKA
4.3.1 Formy vysokoškolského poradenství na UK v Praze
UniverzitaKarlovavPraze,sestávajícípředevšímzesvých17fakult,musívedlesvého
primárníhoposlánívoblastechvzdělávání,vědyavýzkumuaspirovatrovněžnakomplexní
podporuarozvojsvýchstudentůvevšechfázíchjejichstudia.Značnýprostorknaplňování
této funkce otevírají poradenské služby a to na obou úrovních, celouniverzitní i fakultní.
UniverzitaKarlovajakoinstitucesvojístrukturou(spektrumfakult,institutů,kateder,atd.)
mimořádně rozvrstvená a do určité míry decentralizovaná realizuje různé typy a formy
poradenskýchslužebposkytovanýchnarůznýchúrovních.Jdepředevšímoodbornéútvary
fakultpůsobícívrámciděkanátudanéfakultyaspecializovanéporadnyvedenéprofesionálnímiporadci.Současněnafakultáchpůsobíoborověčizájmověorientovanéstudentské
138
spolky,částečněnapomáhajícívzájemnévýměnězkušenostíapraktickýchinformacístudentů v různých fázích studia. Útvarem, který plní roli podpory různých cílových skupin
(uchazečiostudium,studenti,absolventi,veřejnost,zahraničnípartneřiatd.)scelouniverzitní působností integrující všechny základní služby VŠ poradenství je Informačně-poradenskécentrum.
4.3.2 Perspektivy tutoringu jako nové formy poradenství
Vúsilíokontinuálnízvyšováníkvalityarozšiřovánínabídkyporadenskýchslužebana
základěanalýzysoučasnéhostavuapotřebbylajakotéměřabsentujícíapřitompotenciálně
velmiefektivnívyhodnocenaformatutoringuvkombinaciseslužbamitzv.peercounsellingu.
Institucionálně ukotvené vzájemné poradenství a podpora studentů vykazuje nespornou
přednostvpropojenídvoudůležitýchskutečností:student-tutorvystupujepředevšímvroli
přirozenéhopartneraprostudenta,kterýtaklépeporadenskéslužbypřijímáazároveňmůže
býtpronějjejichvyhledáváníméněstigmatizující.Významnájetakéosobnízkušenoststudenta-tutoraskonkrétnímakademickýmprostředím,kterápozitivněovlivňujeporadenské
aranžmá a vztah se studentem-příjemcem služby; o�iciální působení studentských tutorů
nauniverzitní,resp.fakultnípůdě,podpořenéproškolenímiprůběžnouasistencíamonitoringem odborných poradenských pracovišť dává mnohem větší záruky kvality a přesnosti
poskytovanýchslužeb.
4.3.3 Cílová skupina a zdůvodnění
Cílovouskupinouslužebvzájemnéhoporadenstvíjsoustudentiprvníchročníků.Primárně
studenti-prvácibakalářskéhostudia,avšaksoučasnětakéstudenti-prvácinavazujícíhomagisterskéhostudia,kteřínaUKpřicházejípoabsolvováníbakalářskéhostudianajinévysoké
školeaprostředíafungováníuniverzityjeipronězcelanové.Stěžejnípozornostjezaměřena
nastudentyprvníchročníkůbakalářskéhostudia,kteřívevelkévětšiněnastupujíjakoabsolventistředníchškolapředevšímpřechodmezisekundárníaterciárníúrovnívzdělávání
lze považovat za náročnou životní situaci, která vyvíjí na nově přijaté studenty celou řadu
nároků.Jdezejménaonutnostrychlesezorientovatvnovém,jižakademickémprostředí,seznámitsespravidlyjehofungováníavobecnéroviněúspěšnězvládnoutprocesadaptacena
vysokoškolskéstudium.Vzhledemkšířispektrazáležitostí,přímočinepřímosouvisejících
sestudiem,atofakultníiuniverzitnípovahy,nastranějedné,arelativněkrátkémučasovému
úsekumezizápisemnovéhostudentakestudiuazahájenímakademickéhorokunastraně
druhé,nenívýjimečnýmjevem,ženěkteřístudentimnohodůležitýchinformacívčasavdostatečnémířenedokážíabsorbovat.Tatoabsencejepaknezřídkajednímzhlavníchdůvodů
nastalýchobtížídoprovázejícíchstudium,aťjižvjehosamotnémpočátku,aneboažvdalších
letechstudiajakodůsledekšpatnězvolenéhostudijníhostylu,cožmíváprostudentaještěnepříjemnějšíasložitějiřešitelnédůsledky.Jetedyvelmidůležitéihnednasamotnémpočátku
studiapředstavitřadumožností,kteréstudiumnauniverzitěskýtáazároveňmaximálněnapomocieliminovatpotenciálníobtíže,které,jakzkušenostidokazují,mohounastatnapříklad
právěvsituacišpatnězvolenéhostudijníhostylu.
139
4.3.4 Působnost studentských tutorů v rámci UK
Vpilotnímrocezaváděnísystémututorskýchslužeb,jenžbylpodpořenrozvojovýmprojektemMŠMTnarok2011,serozhodlyaktivněparticipovatcelkemčtyřifakultyuniverzity:
Filozo�ickáfakulta,Pedagogickáfakulta,HusitskáteologickáfakultaaFakultatělesnévýchovyasportu.Jdeofakulty,nakterýchjsouvhojnémířepřednášenyoboryspjatéspomáhajícími profesemi. Studenti-tutoři tak mají možnost při poskytovaném poradenství přímo
využítteoretickéznalostivpraxi.Ačkolivsevprvnímrocezapojilyzuniverzitníchsedmnácti
fakult čtyři, tedynecelá čtvrtina, vezmeme-livúvahu celkovýpočetstudentů těchtofakult
(předevšímzapojenímnejvětšíFilozo�ickéfakultystéměřdevítitisícistudentyaPedagogickéfakultystéměřpětitisícistudenty),jednáseotéměřceloujednutřetinuvšechstudentů
UK(celkem17tisícz54tisíc).Vnásledujícímrocemájízájemsekprvnímčtyřemfakultám
připojitdalšítři,čímžbudepokrytítutorskýchslužebzahrnovatpotenciálněpolovinuvšech
studentů-prvákůnauniverzitě.
4.3.5 Aktéři a jejich role
Iniciátorem a koordinátorem projektu je celouniverzitní pracoviště – Informačně-poradenskécentrumUK.Odpovídázadodržováníharmonogramuprací,vypracovánímetodiky,
čilipracovníhopostupu,kterýjedoporučenfakultámakterýbudenazúčastněnýchfakultách
procestutoringuformovat.Rovněžvytváříafakultámposkytujepodpůrnéinformačnímateriály(brožura,pptprezentace,letáky,webprotutory)asvoláváavedekoordinačníschůzky
projektovéhotýmu.Podílísetakénaproškolenítutorůvoblastechcelouniverzitníhorozměru.Zakaždouzfakultjeurčengarantnaúrovniproděkanaprostudium,resp.rozvoj,odpovědnýzapostupačinnostivrámcisvéfakulty.Nazákladěpočtustudentůprvníchročníků
ataképočtuoborůvyučovanýchnafakultěstanovípočetstudentů-tutorů,dlestanoveného
pro�ilutytostudentyvytipuje,následnězajistíjejichproškolenínafakultníúrovniapodmínkyprojejichčinnost(prostory,vybavení,propagace,atd.).Vprůběhuobdobíprácestudentskýchtutorůmonitorujeakontroluje.Počettutorůnafakultěnenípřesněurčen,klíčovéje
rozhodnutígaranta,kterýnejlépeznáprostředíaspeci�ikafakultyadokážeposouditžádoucí
poměrpočtuprvákůnajednohotutora.Rovněžmůževybratmodel,kdyvšichnitutořijsou
proškoleniobecněveshodnýchoblastech,anebonaopakmodel,kdykaždýznichsespecializujenaurčitouoblast/určitéoblasti.Vrámcimetodikyjede�inovánpožadovanýpro�iltutora–jestudentemvyššíhoročníkůpregraduálníhostudiačistudentemdoktorskéhostudia,
jehoosobnostnípro�ilvmaximálnímožnémířenaplňujevlastnostidůležitépropomáhající
profesi(spolehlivost,odpovědnost,ochotapomáhatdruhým,vstřícnost,slušnévystupování,
aktivní přístup k práci, schopnost řešit problémy, komunikativnost, důslednost, trpělivost,
atd.).Nazákladěinstrukcífakultníchgarantůtutořivolívhodnéformysetkávánísestudenty-prváky(úvodníhromadnýseminář,pravidelnéosobníkonzultaceběhemsemestru,emailová
konference, atd.).Vprůběhuproškolenísitutořipodrobnějiosvojujíznalostia dovednosti
zrůznýchoblastí(organizacestudianafakultěauniverzitě,organizacefakultyauniverzity,
informačnízdroje,volnýčas,možnostizapojenísedoaktivitfakultauniverzity,službypro
studentysespeciálnímipotřebami,možnostistudiavzahraničí,nabídkarozvojemimostudijníplány–kurzy,semináře,atd.).
140
4.3.6 Harmonogram činností
Rozvojovýprojektbylvypracovánapodánvzáří2010aschválenMŠMTvúnoru2011.
Realizacečinnostípřípravnéfázeproběhlavobdobíbřezenažčerven2011,šlozejménaovypracování metodiky,komunikaciaslaďovánípředstavjednotlivýchaktérů,rozděleníúkolů
apovinností,přípravuinformačníchmateriálů,výběraproškolovánítutorů.Propagaceslužebapředevšímsamotnáporadenskáčinnosttutorůproběhnevobdobíodčervence2011
(dobazápisůkestudiunaněkterýchfakultáchanáslednápředsemestrálnísoustředění)do
února2012,tedyčasověkopírujeobdobíprvníhosemestru.Poukončenítutorskýchslužeb
budouvypracoványzávěrečnézprávynafakultníchicelouniverzitníúrovnire�lektujícírovněž předchozí dotazníkové šetření mezi všemi aktéry zjišťující naplnění žádoucí efektivity
služeb.
Cílemetablovánísystémuvzájemnéhoporadenstvíastudentskýchtutorůpůsobícíchna
fakultách Univerzity Karlovy není nahrazení zavedených a fungujících podpůrných a poradenskýchčinnostíaforem,alenaopakjejichvhodnédoplnění,rozšířeníonovouplatformu
avyužitítěchvýhod,kteréostatníformyporadenstvínemohounabídnout.
4.4 Shrnutí
Tématyčtvrtékapitolybylypodporastudentůvnovémprostředíuniverzity,formyametody práce s novými studenty a speci�ika multikulturního poradenství a podpora mobilit
studentů.
Pohlednavysokoškolsképoradenstvítak,jakjejznámevČeskérepublice,jsmesimohli
rozšířit (a následně porovnat) seznámením se s pro�ilem amerického studenta, způsobem
jeho uvažování, přístupem ke studiu a očekáváním, které doprovází jeho pobyt v Praze,
avmenšímířeivBrněneboOlomouci,kamsekaždoročněstovkyamerickýchstudentůsjíždějí,abytuprožilisvou„internationalexperience“.
Informačně-poradenskécentrumUKposkytuje,mimojiné,studijníporadenstvíprozahraniční studenty a pro studenty usilující o vycestování dozahraničí. Jehopracovnícinám
nabídliněkteréaspektysouvisejícísinformačníetikoutvůrceazprostředkovateleinformací,
zejména základní principy a povinnosti těchto subjektů. Aspekty pak uvedli do souvislostí
smultikulturním poradenstvím,předevšímpakprávěsestudijnímporadenstvímposkytovanýmzahraničnímuchazečůmostudiumvčeskémacizímjazycenaUK,zahraničnímstudentůmčiabsolventůmtěchtoprogramůastudentůmprogramůvčeskémjazyceusilujícím
ovycestovánínazahraničníuniverzitu.Představenybylytakékonkrétnímetodyatechniky
prácevrámcistudijníhoamultikulturníhoporadenství–dialogickáforma,sumarizaceaparafráze, storytelling, asertivita a emočně inteligenční přístup. Univerzita Karlova navázala
takévletošnímrocenajižzaběhnutoupraxiposkytovánívzájemnéhoporadenství–studenti
radístudentům,kterájižněkolikátýmrokemběžínaMasarykověuniverzitěvBrně.
141
4.5 Literatura
Adair-Hauck, Bonnie, Donato, Richard. The PACE Model: a Story-Based Approach to Meaning and
FormforStandards-BasedLanguageLearning:TheFrenchReview,2002,vol.76,no.2,s.265–276
Antidiskriminačnízákonč.198/2009Sb.,Publikováno(aktualizováno)21.112011[cit.2011-11-22].
Dostupnéz:http://lidskaprava.poradna-prava.cz/antidiskriminacni-zakon.html
Asertivita,Wikiknihy.Publikováno(naposledyeditováno)13.4.2009[cit.2011-11-20].Dostupnéz:
<http://cs.wikibooks.org/wiki/Asertivita/Verze_pro_tisk#Asertivn.C3.AD_komunikace>
DlouhodobýzáměrUniverzityKarlovyvPraze2011–2015[online].Publikováno2011.[cit.2011-07-10].
Dostupnéz:http://www.cuni.cz/UK-3642.html
Dlouhodobýzáměrvzdělávacíavědecké,výzkumné,vývojovéainovační,uměleckéadalšítvůrčíčinnosti
prooblastvysokýchškolnaobdobí2011–2015[online].Publikováno2010.[cit.2011-07-10].Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/dlouhodoby-zamer-vzdelavaci-a-vedecke-vyzkumnevyvojove-auměleckéadalšítvůrčíčinnostiprooblastvysokýchškolnaobdobí2011–2015
Evropskákancelář,statistiky[online].Publikováno(aktualizováno)21.11.2011[cit.2011-11-22].Dostupnéz:<http://www.cuni.cz/UK-229.html>
HARVEY,ClodaghBrennan.SomeIrishWomenStorytellersandRe�lectionsontheRoleofWomenin
theStorytelling:WesternFolklore,Online,1989,Vol.48,No.2,s.109–128
JANOŠ, Karel. Informační etika. Praha: Česká informační společnost, 1993. Dostupné též: <http://
texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/archiv-starsich-textu/013.pdf/view>
KHU, John. Jaké aspekty komunikace jsou důležité [online]. Publikováno 6.8.2011 [cit. 2011-11-20].
Dostupnéz:<http://icube.cz/search/?q=komunikace>
Listinazákladníchprávasvobod.Publikováno(aktualizováno)21.112011[cit.2011-11-22].Dostupnéz:<http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html>
LAUNIKARI,Mika,PUUKARI,Sauli.Multikulturíporadenství.Teoretickézákladyaosvědčenépostupy
vEvropě.Praha:DZSMŠMTproCentrumEuroguidance,2009
PELTZER,Marc.A.Emočníinteligence.Jakjirozvíjetavyužívat.Praha:Grada,2009
REITMAYEROVÁ,Eva,BROUMOVÁ,Věra.Cílenázpětnávazba.Praha:PORTÁL,2007
SUE,D.,W.,BERNIER,J.,E.,DURRAN,A.,FEINBERG,L.,PEDERSEN,P.,SMITH,E.,J.,&VASQUES-NUTTALL,
E.,PositionPaper:CrossculturalcounsellingCompetencies.ThecounsellingPsychologist10,s.45–82
VýročnízprávaočinnostiUKzarok2000–2010[online].Publikováno(aktualizováno)21.11.2011[cit.
2011-11-20]Dostupnéz:<http://www.cuni.cz/UK-139.html>
Zajišťováníahodnoceníkvalityvsystémuterciárníhovzdělávání(Kvalita).Individuálníprojektnárodní,
MŠMT2011.Hlavníodbornýgarantprof.Ing.KarelRais,Csc.,MBA.http://kvalita.reformy-msmt.cz/
http://sc.edu/fye/resources/fyr/bibliography.html
http://www.metronet.lib.mn.us/pro/pdfs/Hardesty_bibliography.pdf
http://www.sc.edu/fye/
http://www.nacada.ksu.edu/clearinghouse/links/�irstyear.htm
142
5
Speciální poradenství
143
5.1 Quo vadis přístupné vysokoškolské vzdělávání?
LIBOR NOVOSAD
Vzděláníúzcesouvisísemancipací,pracovnímuplatněnímasociálnímpostavenímkaždéhočlověka.Protopatřívzdělávání,včetněvysokoškolského,lidísezdravotnímpostižením
–jakoprostředekjejichseberealizaceauplatněnívzaměstnáníivespolečnosti–dosystému
komprehenzivnírehabilitace.Jejímprvořadýmcílemjezískání(habilitace)neboznovuzískáníčiobnova(rehabilitace)bio-psycho-sociálníhofungováníčlověkaaupevněníjehonejvyšší
možnévýkonnosti,funkčníschopnostiasoběstačnosti.
Nepřístupnévzdělávacíprostředímůžeproosobyspostiženímznamenatřadupřekážek,
které jim znesnadňují vysokoškolské studium i následnou sociálně-profesní inklusi. Proces
zpřístupňováníVŠsouvisímj.skvalitouporadensko-facilitačníchslužebprostudentyspostiženímazakotvenímtěchtoslužebvčeskémvysokoškolskémsystému.Koneckoncůivtom,aby
studentpoznalsvémožnosti,de�inovalsvépotřeby,dokázalspeci�ikovatoblasti,vnichžpotřebujepomoci,aumělvmaximálněmožnémířevyužívatsvůjpotenciál,munaakademicképůdě
můžebýtúčinnouoporoučiprůvodcemempatickýaerudovanývysokoškolskýporadce.
5.1.1 Aktuální situace v poradenské podpoře
studentů s postižením a SVP
PoradenskéslužbyprostudentyspostiženímaSVPprošlyvČRdvacetiletýmvývojem
avýrazněpřispělykvýznamnémuzlepšenídostupnostiVŠstudiaproosobysezdravotním
postižením.NavětšiněvysokýchškolvČRprobíhápodporazájemcůostudiumistudentů
spostiženímaspeciálnímipotřebamiprostřednictvímporadenafacilitačníchcenter,zřizovanýchpřijednotlivýchvysokýchškoláchauniverzitáchbuďnaúrovnifakult(popř.kateder)
neborektorátů.Setkatsemůžemes:
⊳ centry,kterávsoběslučujíporadenskéapodpůrnéslužby,
⊳ centry,kterásezaměřujínaurčitoucílovouskupinunebotypslužeb,
⊳ centry, která preferují studijní asistenci, asistivní technologie, alternativní formáty atd.
aporadenstvísenevěnují.
Vrámcitohodocházíikprofesionalizacitěch,kteřísefacilitacístudentůzabývají,adiverzi�ikacipřístupůktétopráci.
Konstituují se poradensko-asistenční služby (poradenství, mediace řešení, kompenzujícíchdůsledkystudentovapostižení,koordinaceaposkytovánístudijníasistenceaj.)ajsou
realizovánaorganizačně-technickáopatření(odstraňovánístavebníchbariér,digitalizacetextů,tvorbafondustudijníchmateriálůvalternativníchformátech,půjčováníkompenzačních
pomůcekatd.),kterávpodstatěnavazujínazjištěníadoporučeníporaden.
Aktuální situace v inklusivním vzdělávání na VŠ
Zhlediskaporadenskéifacilitačnípraxelzezaznamenatpostupnýpřechododvnímání
zdravotního postižení jako hlavní („problematizující“) charakteristiky jeho nositelů k prá-
144
5 SPECIÁLNÍ PORADENSTVÍ
ci s důsledky a dopady postižení na studium i akademickou práci a život studenta. Práce
stěmitostudentysetedyneorientujenastudentovudiagnózu,postižení,alenapřekážky,
kterézjehozdravotníhoomezení,poruchyvyplývajíprojehomožnostizvládataktivity,které
kprůběhuiabsolvovánívysokoškolsképřípravypatří.
OdstraňováníbariérvšehodruhunaVŠtedyjižunásztratiloonenrysentuziasmuči
výjimečnosti a stalo se samozřejmým, zákonitým procesem. Současnost je již na řadě škol
orientovánanakompenzacidůsledkůstudentovapostiženívoblastiVŠstudiaaglobálněpak
na vytváření rovnoprávných vzdělávacích podmínek i utváření inklusivního vzdělávacího
prostředí.Inklusivnívzdělávánízahrnujeprinciprovnýchprávipříležitostíapředpokládá
fungující soubor systémových opatření, umožňujících vzdělávání studentů s postižením
iSVPvhlavnímproudustudia.Jezaloženonaakceptovánífaktu,žezáklademprostudium
ináslednouakademickoudráhujsouvlohy,znalostnípředpoklady,motivaceapopř.speciálnívědomostiidovednostiprozvolenýstudijníobor/program.To,stejnějakodosažitelnost
základníchlidskýchaobčanskýchpráv,platíprovšechnyzájemceostudiumastudentybez
rozdílu.
Jakonynínejlépepropracovanoulzehodnotitpodporustudentůsezrakovýmatělesným
postižením. Naopak nejméně, resp. nejobtížněji facilitačně „ošetřenými“ jsou neslyšící studenti(kroměMUvBrně)astudentispsychiatrickýmonemocněním.Snedůvěrouažpřehlíženímspeci�ickýchpotřebseveznačnémířesetkávajíistudentisSPU.
5.1.2 Strategické a koncepční aktivity
v oblasti zpřístupňování vysokých škol
StrategickéakoncepčníaktivityvoblastizpřístupňováníVŠsetýkázejménalet2009–2011.
ČRvroce2009rati�ikovala„Úmluvuoprávechosobsezdravotnímpostižením“(OSN,2006).
Článek24tétoúmluvyobsahujemj.ustanovení:„Státy,kteréjsousmluvnístranoutétoúmluvy,zajistí,abyosobysezdravotnímpostiženímmělymožnostpřístupukobecnémuterciárnímu
vzdělávání,odbornépřípravěnavýkonpovolání…“.Itatoskutečnostvedlaktomu,žezpřístupňováníVŠjeještězřetelnějipodporovánojaknaúrovniMŠMT,VVZPO,taknaúrovníiniciativy
RadyvysokýchškolisamotnýchškolatakéNRZP.
1) MŠMT
Výzkumnéšetřeníprovedenénezávislou�irmouALEVIA
Šetření bylo zaměřeno jak na zmapování přístupnosti a úrovně realizované podpory
studentůspostiženímnajednotlivých,předevšímveřejných,českýchVŠ,taknaanalýzu
anávrhmožnýchzpůsobů�inancováníindividuálníiinstitucionálnípodporyvedoucíke
zpřístupněnístudiaiakademickéhoživotalidemspostiženímvČR.Součástí�inální výzkumnézprávybylirozborvybranýchdomácíchizahraničníchmateriálů,vztahujícíchse
kpředmětušetření.
NAPIV
Národníakčnípláninklusivníhovzděláváníbylmj.idíkyiniciativěOdbornéskupinypro
vzdělávání při Vládním výboru pro zdravotně postižené občany (dále OSV VVZPO) rozšířenooblastterciárníhovzdělávání.VzniklapracovnískupinanaplatforměNAPIV–VŠ
145
�inance,sdružujícíjakzástupceOdboruvysokýchškolMŠMT,takhlavněaktivnípracovníkyzporadensko-facilitačníchcenterjednotlivýchvysokýchškol,knimžpatří:MUvBrně,
ČVUTvPraze,UKvPraze,ZČUvPlzni,OUvOstravě,VŠB–TUOvOstravě,UHKvHradci
Králové,MUPvPraze,ČZUvPrazea„neformálně“iTUvLiberci(do03/2011seDr.Novosadpodílelnaprácitétoskupinyjakosoukromáosoba,od04/2011jakopředsedaAPZP
ČR).Zanejvýznamnějšívýstupyzprácetétoskupinylzeoznačit:
⊳ De�inovánípojmustudentsespeciálními/speci�ickýmivzdělávacímipotřebami,
⊳ zpracováníade�inováníškályspeciálních/speci�ickýchvzdělávacíchpotřebaznich
plynoucíoblastípodporystudentůspostižením,
⊳ stanovení�inančnínáročnostipodporydlestudentovýchpotřebitypujehopostižení,
⊳ vytvořenístandardůpodporydlejednotlivýchoblastípotřebidruhuazávažnostistu dentovapostižení.
Uvedenévýstupyjsounaúrovnikvali�ikovanýchde�inic,návrhůčidoporučenířešeníavytvářejípředpokladjejichvyužitívpřipravovanýchopatřeníchzestranyMŠMT.Zabonus
lzetéžpovažovatvytvořeníaktivnísítěodborníků,věnujícíchsedanétematiceaochotnýchsenadálepodíletnakoncipování�inálnístrategiepodporystudentůspostižením.
IPn–ZSG
SkupinapracovníkůMŠMTzpracovalavrámciIndividuálníhoprojektunárodníhokoncept
Základníhostudijníhograntu,jenžvymezujerežim,oblastiazpůsoby�inančnísaturace
studentůspostiženímaSVPnaVŠ.Tentomateriálsicepřinášíshrnutíaktuálníchmožnostípodporyvpůsobnostiřadyministerstev(mj.doprava,bezbariérovost,daněa�inance,
zaměstnanost,sociálnízabezpečeníaslužby),avšaknekorespondujesvládouzaváděnou
daňovouasociálníreformou.Zejménavtom,žejepostavennaškáleopatření,služebči
dáveknavázanýchna„průkazymimořádnýchvýhod“(ZTP,ZTP/P)proosobysezdravotním
postižením.Zmíněnáopatřeníiprůkazysamotnénebudouvbrzkédoběaktuálníaode�initivní podobě jejich náhrady či inovace není dosud rozhodnuto. Materiál také neřeší
dopadyzavedeníškolnéhonaveřejnýchVŠnebozměnyvpřiznáváníinvalidníchdůchodů
čipříspěvkunapéči,cožvpraximůžeznamenatredukcivzdělávacíchpříležitostínikoliv
zdůvodunepřístupnostiškol,alekvůlirozporumezipříjmymnohýchstudentůspostiženíma�inančnínáročnostíjejichstudia(školnéaslužbysestudiemspojené).
2) OSV VVZPO
Nazákladětoho,že:„…Zdůvoduzvyšujícíhosepočtudětíastudentůsezdravotnímpostižením,kteříbylivminulémobdobíintegrovánidoběžnýchzákladníchastředníchškol,akteří
jiždospělidověkuvysokoškoláků,sepřirozenězvyšujepočetzájemcůostudiumistudentů
navysokýchškolách.Protovyvstáváaktuálnípotřebacílenéhosystémovéhořešenívzdělávání lidí s postižením i v terciárním stupni vzdělávání. Z hlediska naplnění práv přístupu
kvysokoškolskémuvzděláníjenezbytnécíleněasystémovězajistitpodmínkypromožnost
jejich studia“… (NPVRP), patří tematika vytváření a stabilizace inklusivního vzdělávání
kprioritámOSVVVZPO.Významtétopriorityjepodpořenkonstatováním,žeosobyspostiženímmohoubýtdiskriminoványivoblastiVŠstudia,cožvyplýváize„Zprávyostavu
lidských a občanských práv v ČR“ z r. 2009. OSV VVZPO v uplynulém období připravila
koncepčnímateriálkpřístupnémuvysokoškolskémuvzděláváníamj.připomínkovalajak
NAPIVaZSG,takpracovníverziZákonaoterciárnímvzdělávání.Významnouaktivitoutéto
pracovnískupinybylatakénárodníkonference„PřístupnostVŠvzdělávánívkontextuzdra-
146
votníhopostižení“vříjnu2010,pořádanávespolupráciVVZPO,MŠMT,RVŠ,NRZPaUZS.
Konference byla zaměřena na systémové řešení přístupnosti vysokoškolského studia,
možnélegislativníúpravyizpůsoby�inancování,úlohuporadensképodporyatd.Podnětnábylavystoupenístudentůspostižením,kteříhovořiliosvýchzkušenostechsestudiem
aproblémechpřistudiu,kterémuselisrůznoumírouparticipaceškolyřešit.
Zbývá dodat, že aktivní podpora vytváření přístupného VŠ vzdělávání plyne i ze strany
NRZP,kterásOSVVVZPOdlouhodoběúzcespolupracuje.
3) RVŠ a univerzity
Radavysokýchškolvesvémprogramovémprohlášeníinakonferencikhodnoceníkvality
vysokýchškol(Telč–MUvBrně,jaro2011)konstatujeazdůrazňujenutnostvytvářetsystémováopatření,podporujícípřístupnostvysokoškolskéhostudiaproosobyspostižením
izavedení„kritériapřístupnosti“mezifaktory,podílejícísenahodnoceníkvalitykaždéVŠ.
VtomtoohledutakéRVŠspolupracujesVVZPO.
Naúrovnijednotlivýchvysokýchškoldošlouvětšinysubjektůkvýraznějšímuotevřeníse
vůčispeci�ikůmapotřebámstudentůspostiženímaSVP.Podporatěchtostudentůbývá
jižzastřešenavnitřnímpředpisemčipokynemrektora.Současněprobíhámeziuniverzitní
spolupráce na úrovni síťování poraden či center podpory, výměny zkušeností na konferencích(např.Liberec2006–2010,Ostrava2007–2010neboBrno2011)zaměřenýchna
zpřístupňovánístudiaazpůsobyre�lektováníiřešeníspeci�ickýchpotřebstudentůspostižením,nebonasemináříchpořádanýchAVŠP(např.kprácisestudentyseSPU).
5.1.3 Význam poradenské práce a její aktuální dilemata
Zásadní roli v procesu budování a zabezpečování přístupného vzdělávacího (tj. inklusivního) prostředí hraje úspěšnost eliminace překážek ve studiu, příčinně souvisejících
spostižením,tedymíraaucelenostkompenzacedůsledkůrůznýchtypůčiforemzdravotního
postižení. Klíčovými hráči v tomto procesu jsou akademičtí pracovníci – tedy zejména poradciasnimiúzcespolupracujícíučitelé,pracovnícicenterpodporyapracovníciděkanátů.
Předpokladem efektivní a respektovatelné práce poraden je, aby ve vztahu ke studentům
spostiženímaSVPdokázali:
⊳ chápatspeci�icképotřebyazásadyjednáníustudentůsfunkčnímide�icityvoblastilokomoce, orientace a komunikace a uměli vysvětlit pedagogům aj. akademickým pracovníkům„co,pročajak“,
⊳ podporovatstudentavezvládáníobtížnýchsituací,pracovatsjehomotivacíanapomáhat
rozvojijehosoběstačnosti,
⊳ pomoci studentovi de�inovat jeho možnosti a potřeby, tedy to, co je schopen zvládnout,
acojetřebakompenzovatalternativnímčimodi�ikovanýmzpůsobemedukaceaexaminace,
⊳ podpořitrealizaciopatření,eliminujícíchdopadyzdravotníhopostiženínastudium,včetněrozvíjeníaktivníspoluprácesneziskovýmsektorem(dobrovolnictví,osobníasistence
aj.),
⊳ napomáhatsouladuvzájemnýchočekáváníi„vyváženému“vztahumezimožnostmistudentaaškoly.
147
Poradcibytakéměliumětrozpoznatařešitmožnárizika.Zejménatuskutečnost,žestudentspostiženímmůžebýtpřisouhřenepříznivýchokolnostínaVŠznevýhodněnvícenásobně–tzn.:
⊳ přivýběruškoly,kdynerozhodujíjenstudijnípředpokladyazájemooborstudia,alezejménapřipravenostškolyvevztahukspeci�ickýmpotřebámstudenta.Fakt,ženemusíbýt
zaručenaplná,tj.sestudentybezpostiženísrovnatelná,svobodapřivolběškoly,semůže
následněprojevitjaknedostatečnoumotivacipřistudiuaproblematickýmvztahemkobsahustudia,takpřináslednémprofesnímuplatnění;
⊳ vprůběhupřijímacíhořízení(forma,průběhahodnotícíkritéria)avlastníhostudia(fyzickéimezilidskébariéry,obtížnýpřístupkestudijnímmateriálům,absenceprostudenta
přijatelnéhozpůsobukomunikaceatd.),
⊳ vsociálně-ekonomickérovině,kdynákladynastudiumislužbyspojenéskaždodenním
životemmohouvýznamnězasáhnoutdorozhodování,zdanaVŠstudovatčinestudovat
iomístě,oboruaforměstudia.Navícuskutečněnízamýšlenédaňovéasociálníreformy
přímoinepřímozasáhnetaképřístupnostvzděláváníproosobyspostižením(doprava,
asistence, kompenzační pomůcky, životní podmínky versus podmínky ke vzdělávání
atd.).
Uvedenéskutečnostimohouvéstažkpředčasnémuukončenístudianeboktomu,žestudentabsolvujeobor,kněmužmáambivalentnívztahanemáonějopravdovýzájem.Vpodstatělzeříci,žeporadcimohoupomociminimalizovatzmíněnéznevýhodněníasoučasně
mohoumonitorovatefektčivaliditupodpůrnýchopatření.
Kvýšeuvedenýmznevýhodněnímlzepřičístiinformačníde�icit,vztahujícísekdostatkudostupnýchinformacíomožnostechstudianaVŠ.Nízkámírakooperacemezisekundárním a terciárním vzděláváním, resp. mezi školskými poradenskými zařízeními (SPC, PPP)
aVŠporadnamitotižmůževéstktomu,žepokudsenadanýabsolventSŠsámnebospomocí
rodinyčipřátelnedostanekpotřebnýminformacím,můžezůstatjehopotenciálnevyužitý,
protožeoperspektivěVŠstudianeuvažuje,resp.považujejivevztahukesvémupostiženíza
nereálnou.Znamenáto,žedostatekinformacíbudemítpříznivývlivnaaspiraceamotivaci
středoškolákůspostižením,ausnadníjimvstupdoVŠstudia.Systemizacepodpory,vytvářenívíceúrovňovýchsítí,sdílenízkušenostíapřenositelnost„dobrépraxe“jsounástroji,které
povedou k zefektivnění, dostupnosti a transparentnosti „zpřístupňujících“ opatření, tedy
iktomu,žesemožnostVŠstudiaotevřeširšímuokruhuosobspostižením.
ZmíněnéproblémymohouVŠporadciřešittakévespoluprácisodbornýmipracovníky,
působícímivsítiregionálníchPoradenproosobysezdravotnímpostižením(www.apzp.cz),
kteréjsousdruženyvAsociaciporadenproosobysezdravotnímpostižením(APZP).Poradny
poskytujítematickyširokouškáluodbornéhosociálníhoporadenstvídleZákonaosociálních
službách.Patřísem:
⊳ sociálníslužby(nabídka,dostupnost,rozsah,kvalita,způsobzískáníapod.),
⊳ práva a povinnosti uživatelů (i poskytovatelů) sociálních služeb (mj. náležitosti smluv
oposkytováníslužby,řešenínespokojenostiseslužbou),
⊳ získáníavyužitípříspěvkunapéči,
⊳ sociálně-právní problematika a pomoc při vyřizování žádostí o dávky či služby sociální
péče,
⊳ informováníaedukacevoblastispeci�ikkomunikacesosobamisjednotlivýmitypypostižení(zrakové,sluchové,tělesnéatd.)apřístupukpotřebámtěchtoosob,
⊳ získáníčizapůjčeníkompenzačníchpomůcek,
148
⊳ konzultacepřibezbariérovémřešeníexteriérůainteriérůsohledemnapotřebyosobsporuchamičiomezenímivoblastilokomoce,orientaceakomunikace,
⊳ informováníoregionálnínabídceaktivitproosobyspostižením(NNO,dobrovolníciatd.)
aalternativníchzdrojích�inancováníspeci�ickýchpotřeb(nadace,fondy,granty).
PoradcivporadnáchAPZPjsoupravidelněproškolovánivoblastisociálníapříbuznélegislativy,týkajícíseosobspostižením.ItatoskutečnostmůžebýtkužitkukooperujícímVŠ
poradnám, protože radikální změny sociální legislativy ještě více ztíží orientaci v systému
českéhoprávasociálníhozabezpečeníadávekproosobyspostižením.
Jednímzpodstatnýchdilematčiparadoxůsoučasnostijefakt,žejakMŠMT,taksamotné
VŠjižmnohévykonalyprozpřístupněnívysokoškolskéhostudiaamajínakročenokrealizaci
systémových, vzájemně spolupracujících opatření. Tato příznivá situace může být znehodnocenadopadyjižvtextuzmíněnýchdaňovýchasociálníchreforemizavedenímškolného.
Hrozí,ženastanesituace,kdybudouškolypřístupnéosobámspostižením,avšaktytoosoby
nebudoumítdostatečné�inančnízdroje,abystudovatmohly.Vedleodpovědnéhozhodnocení
všechdopadůinkriminovanýchreforem(cožjemimorámectétokapitoly)budevoblastiprevencetakovésituaceužitečnézvažovatmožnářešení,kterálzevzájemněkombinovat.Mezi
něpatří:
⊳ zavedenístipendiíčistudijníchgrantůprostudentyspostiženímaSVP(MŠMT,školy,účelovéfondy),
⊳ optimalizace nadačních darů (spoluprací mezi nadacemi, podporujícími studenty s postižením,lzeredukovatzneužívání,resp.vícenásobnévyužívánítěchtozdrojůněkterými
jednotlivcinaúkorvyššíhopočtupodpořenýchstudentů),
⊳ podpora nadaných studentů s postižením ze strany zaměstnavatelů či �irem (stipendia,
stáže, práce „na zkoušku“) a kultivace �iremní �ilantropie ve prospěch potřeb studentů
spostiženímaSVP,
⊳ intenzivní spolupráce mezi jednotlivými školami (předávání zkušeností, sdílení dobré
praxeaekonomickyefektivníspolečnévyužíváníspeciálníchtechnologiíneboslužebpro
studentyspostižením)imeziškolamianeziskovýmsektorem,
⊳ zdůrazněnívýznamuvzdělávání,jakovýznamnéhonástrojeosobníhorozvojeasociálního
začleněníosobspostižením,vliteřepřipravovanéhoZákonaokoordinovanérehabilitaci.
FungujícíporadenskéslužbyprostudentyspostiženímaSVPjsoujednímzezásadních
předpokladů naplnění kritéria přístupnosti každé VŠ. Přístupnost však musí být průběžnězabezpečována�inančnímiprostředkyveforměkombinaceinstitucionálnípodpory
(provozporadenacenterpodpory)školyapodporyindividuální(tj.speci�ické,namírušité,
služby,kopírujícípotřebystudenta,vyplývajícízjehopostižení).Stávajícísituacedokládá,že
jenutné,abysekomplexněpojatáareálněexistující,objektivněověřitelnáaproveřejnost
transparentní přístupnost stala jedním ze zásadních kritérií pro hodnocení každé VŠ v ČR
aodrazilaseivjejím�inancování.
Redukováním překážek, které vysokoškolským studentům s postižením znesnadňují
přístupkestudiu,přispějemejakknarovnáníjejichpostavenívakademickémprostředí,tak
zlepšímejejichkonkurenceschopnostnatrhupráceivespolečnosti,čímžmůžemepozitivně
ovlivnitjejichseberealizaciacelkovoukvalituživota.
149
5.2 Studenti s dyslexií na vysokých školách – analýza
diagnostického procesu
OLGA ZELINKOVÁ
PoradenskécentrumprostudentysdyslexiípřiHTFUKexistujeodroku2004.Podnětemkzaloženíbylapotřebapomocistudentůmsdyslexiípřipřekonáváníjejichspeci�ických
obtížípředevšímpřiskládánízkoušekzcizíchjazyků(latina,řečtinaadalší).Spíšeempirické začátky byly poznamenány absencí diagnostických materiálů, nedostatkem zkušeností
spracísdospělýmisdyslexií,nedostatkemliteratury.Odpočátkuexistencedocházíkvývoji
diagnostickýchmateriálů,získávámezkušenosti.DosudvyužiloslužebCentra35studentů,
ztohovícenežpolovinazjinýchvysokýchškolvPraze.
5.2.1 Diagnostika dyslexie u studentů vysokých škol
Diagnostika dospělých byla dlouhá léta prováděna na základě testové baterie pro žákyZŠ.Vroce2007vydalIPPPtestovoubateriiprodospívajícíadospělékolektivuautorek
Cimlerová,Chalupová,Pokorná.Toutobateriíseřadínašerepublikamezivyspěléstáty,které
disponujídiagnostickýmmateriálemproceloživotníposuzovánínejenobtížívečtení,aletéž
dalšíchsouvisejícíchsymptomů.
5.2.2 Testová baterie
Testová baterie navazuje na pozitivní zkušenosti diagnostiky na základních školách
a rozšiřuje testovou baterii o subtesty nové. Vyšetření předchází Anamnestický dotazník
aScreeningovýdotazníkprodospělé.PřevzatjetestčteníKrtekatextnesmyslnýchslovLatyš,
rozšířenímjetichéčtenísporozuměním–Oděvečce,kterávBlaníkusloužila.Probandčtetext
potichupodobu3minutapotéobsahreprodukuje.Písemnýprojevjehodnocennazákladě
diktátuvětadáledvoudiktátůpseudoslov(diktátslovavět),jejichžcílemjezjistitúroveňfonemickéhopovědomí,kteréjenazákladěnašichizahraničníchpoznatkůstěžejnídovedností
proosvojováníčteníapísemnéhoprojevu.
Úroveňfonemickéhouvědoměníjediagnostikovánazkouškamisluchovéanalýzyasluchovésyntézy(obsahujíslovasnáročnějšíhláskovoustavbounežzkouškyprožákyZŠ),nově
jezařazenazkouškafonologickémanipulace.
Zkouškazrakovépercepcevelmidobřesimulujespeci�ickéobtížeudyslektiků.Jetvořenasestavamislov(např.Hydrosystemgroup,a.s.–Hydrosystemsgroup,a.s.).Probandmá
určit,zdajsoustejnéčine.
Úroveňřečivoblastech,kdeseobjevujívývojovéde�icity,jesledovánanazákladězkouškyVerbální�luence(jmenujtepodobu1minutyconejvíceslovzačínajícíchnaN,K,P),Orientačnízkouškyjazykovéhocitu(náročnějšípodobazkouškyproškolnívěk)akvalitativního
rozboruspeci�ickéhologopedickéhonálezu(opakováníslovartikulačněnáročných).
150
Součástí testové baterie je Test obkreslování, Test dynamické praxe a Test zrcadlového
vnímání.
Na základě vyšetření je vypracována zpráva, obsahující výsledky vyšetření a vyvozené
závěry.Zprávumohouvypracovatpouzeodbornápracoviště.
5.2.3 Využití testové baterie při diagnostice
studentů vysokých škol
Výše popsaná testová baterie může být významným pomocníkem sjednocujícím diagnostikunavysokýchškoláchvČeskérepublice.Přestosenazákladědosavadníchvyšetření
domnívám,žepropotřebytétočástipopulacebybylovhodnéposkytnoutdalšídiagnostické
možnosti.Zmédlouholetéprácesevšemivěkovýmikategoriemivyplývajínásledujícízávěry
týkajícísestudentůVŠ.
⊳ Studentimajívícerozvinutékompenzačnímechanismy.
Díky nim dosahují lepších výsledků, než odpovídá normám pro přidělení diagnózy. Dle
sdělenístudentky–zkouškufonematickéhosluchuzvládátak,žeslovanebohlásky„vidí“,
představujesijeaodpovídánazákladětoho,covidí,nikolislyší.
⊳ Stávajícízkouškyčteníjsounedostatečné.
Diagnóza přidělená na základní škole ukazuje, že obtíže ve školním věku skutečně byly
závažné.Potomalenastupujedozrávání,osvojováníkompenzačníchmechanismů,získávánízkušenostípřiprácistextemanepochybněvyužívánírozumovýchschopností.Vlivem
těchtofaktorůzvládajístudentistávajícítextyprodiagnostikubezobtíží,protožejsouobsahověizhlediskaslovnízásobyvelmisnadné.(JetovlastněpověstBlaničtírytíři,kteráse
objevujevučebnicíchnaZŠ.)Texty,kterémusejízvládatstudentivprůběhustudianaVŠ,
jsoupodstatněnáročnější.
⊳ Chybídiagnostikaschopnostipracovatsinformacemi.
Stávajícízkouškačtenísporozuměnímpožadujepouzereprodukcipřečtenéhotextu.Má-li
studentnastudovatvprůběhuzkouškovéhoobdobímnohastránkovéučebnice,dostáváse
dočasovétísně,přestožejehorychlostčtenívčlánku„Krtek“jepoměrnědobrá.
⊳ Přesdostatečnoupřípravuselhávajívčasovělimitovanýchzkouškách.
Obtížnéjsoutesty,kdeprozodpovězeníotázkymusejípřečístdelšítextpopř.volitsprávnouodpověďztěch,kteréselišíjenminimálně.
⊳ Narušeníschopnostipísemněsevyjadřovatnenísledováno.
Vestávajícítestovébateriijezařazendiktátvětadiktátnesmyslnéhotextu.
⊳ Největšíobtížíjestudiumcizíchjazyků.
Uněkterýchstudentůjedokoncetatozkouškajedinouoblastí,kdeseobtížeprojevují.
Zuvedenýchpřipomínekvyplývá,žemnozízestudentů,kteřípožádajíodiagnostikuažna
vysokéškole,neodpovídajísoučasnýmnormámstanovenýmprodiagnostikudyslexie.
151
5.2.4 Výsledky vyšetření
Dáleuváděnézávěrypostihujívyšetření22studentůvysokýchškol.Zuvedenéhopočtu
bylau19diagnózapotvrzena.Zvýsledkůvyšetřenívyplývá,žemezistudentysdyslexiíjsou
značnérozdílypramenícíznásledujícíchpříčin:
⊳ Odlišnáetiologieasymptomatikadyslexie
⊳ Přetrvávajícíobtíževevývojikognitivníchfunkcí,vsebehodnoceníasebedůvěře
⊳ Odlišnádobaprvníhovyšetřeníanásledujícípéče
⊳ Úroveňpodporyzestranyškoly,délkaakvalitareedukace
⊳ Úroveňpodporyzestranyrodiny
Přestomůžemezdosavadníchvýsledkůdiagnostikyvyvoditdílčízávěry.
Čtení
Hodnocena byla rychlost, správnost a porozumění čtenému textu. Studenti se nedopouštějíchybvečtenívzhledemkcharakteručeskéhojazyka.Rychlostčteníbylavprůměru
dobrá, avšak nedostačující pro potřeby vysokoškolského studia. Závažnějším problémem
jeporozumění.80%studentůuvádí,žesimusejítextpřečístněkolikrát,abybyloschopni
reprodukovatobsah.Nezvládajírychlouorientacivtextu,získáváníinformacíztextu.Údaje
zdiagnostikyčteníjsouuvedenyvtab.11.
Tab. 11: Čtení
Text
Průměr
Minimum
Maximum
Běžný text – rychlost, počet slov/minutu
88
52
116
Běžný text počet chyb za minutu
2
0
8
Text z umělých slov, počet slov/minutu
38
16
71
Text z umělých slov, počet chyb/minutu
4
0
9
35%studentůčtesicedostatečněplynulearychle,aleporozuměníjevelminízké.
20%studentůčtezhlediskarychlostinaúrovni8–9letýchžáků,rozumějívšakčtenému
textu.
Psaní
Psaní podle diktátu ukazuje velmi nízkou úrovní zvládání české gramatiky. Počet chyb
upětistudentůbylvyššínež20.Jinédovednostispojenéspísemnýmprojevemnejsousoučástítestovébaterie.
5.2.5 Poznatky z konference v Anglii
Vednech1.–4.6.2011sekonalavHarrogate8.konferenceBritskédyslektickéasociace.
Poster,vekterémjsemuvádělavýsledkyprácesestudentysdyslexiínaUK,bylpodnětem
knavázáníkontaktůavýměnězkušeností.
152
Zkonferencelzestručněuvéstněkolikpoznatků.Studentůmsdyslexiíjenauniverzitách
věnovánapozornostvícenež20let.Tvořítotižvícenež40%všechstudentůsespeciálními
potřebami.ZastřešujícífunkciplnívsoučasnédoběsdruženíADSHEvLondýně.Jehocílem
jepodporainstitucí,kterépracujístěmitostudenty,výměnazkušeností,organizacevýzkumu
apodporastudentů.Nazákladědiagnostikyapodpůrnýchaktivitjdeozajištěníinkluzestudentůmezičlenyakademickéisociálníkomunity.
VoblastiprácesestudentysdyslexiínaVŠjepatrnýposunkupředu.Díkyprácipedagogů
adalšíchpracovníkůstudujíúspěšněti,kteříbybeztétopomocipředčasněukončilistudium.
Mnohemvíceúkolůvtétooblastivšakstojídosudpřednámiavěřím,ženaleznemepodporu
prokvalitnějšídiagnostiku,intervenciisoustavnouprácisestudenty.
5.3 Změny v sebepojetí znevýhodněných
a ostatních studentů UHK
jako výsledek jejich řízené vzájemné interakce
KATEŘINA JUKLOVÁ, MONIKA ULRICHOVÁ, LUCIE MISAŘOVÁ
Současnáglobalizovanázápadníspolečnostjeoznačovánazauniverzální,multikulturní,
pluralitní,alezároveňtakékulturněahodnotověrelativizovanou(Halík,1999).Hodnotysoučasnémládežesemohoudostávatdokrizevněkolikaohledech.Vedlehistoricko-sociálních
speci�ikčeskéspolečnostijemocnýmvlivemtakéúkoljejichvývojovéetapy,kterývelíopustit
bezpečněvyšlapanoucestusvýchrodičůahledatsebesama,svémístovesvětěasvévlastní
cíle (Erikson, 2002). Jak upozorňuje Halík (1999, s. 48), není hodnotová orientace „záležitostí osamělé volby izolovaného jedince“. Její osvojování podléhá procesu socializace a děje
seprostřednictvímvýznamnýchdruhých,zejménatěch,kteřípronáspředstavujíautoritu.
Důležitýmmomentemvevývojihodnotjeprávěobdobíadolescence,kdyjedinecpřestávábýt
pasivnímnositelemhodnotsvýchvychovatelů,azačínávýraznějiuplatňovatsvouindividualitu.Tajeurčenajehodosavadníživotnízkušeností,avšaknenínezávisláaninaspolečensko-kulturnímprostředí,vekterémjedinecaktuálněžije.
Prácesmládežívesmyslurozvíjeníakultivacejejichosobnostiznamenátedyzajímatse
aovlivňovatjejichhodnoty.Frankl(1997),rozlišiltřidruhylidskýchhodnot:
1.tvůrčíhodnoty,kteréjedinecprodukujeadávásvětu;
2.zážitkovéhodnoty,kterézískáváme,adodávajínámsílu;
3.postojovéhodnoty,kterénásvrůznýchživotníchsituacíchvybízejíkurčitémupostoji.
Všechnytytokategorielidskýchhodnotjsoupodlenásvýznamnýmizdrojiapodmínkami
rozvojebeta-úrovněhodnot,jakjenazývánasférahodnotvrcholnýchzážitkůaduchovního
zrání(Erikson,1943,citovánodleMacka,2003).
AkademicképrostředíUHKsesvoudiverzitoupředstavujebohatýzdrojpodnětů,které
mohou být při osobním a sociálním rozvoji studentů nápomocny. Studenti však musí překonat bariéry, které jim ve vztahu k odlišným hodnotám a odlišně žijícím jedincům brání.
153
Za tímto účelem byl vytvořen program řízené intervence nazvaný „Sdílíme zkušenosti“,
jehožhlavnímcílemjeposílitinterakcemeziskupinouhandicapovaných,kulturněasociálně
znevýhodněnýchaostatníchstudentůaprostřednictvímsdíleníexistujícíchtělesných,psychických,sociálníchakulturníchodlišnostímezistudentykultivovatakademicképrostředí
arozvinoutosobnostvšechzúčastněných.
5.3.1 Popis projektu
Obecnýmcílemprojektubylopodpořitinkluziznevýhodněnýchstudentůvakademickém
prostředí UHK. Našimi dílčími cíli, které s podporou inkluze bezprostředně souvisely, bylo
vytvořit prostor ke sdílení zkušeností a vzájemnému poznávání studentů, podpořit jejich
osobníasociálnírozvojanastartovatspoluprácihandicapovanýchstudentůaostatníchstudentůUHK.ZatímtoúčelembylvprostoráchAulyPedagogickéfakultyUHKrealizovánúvodní
workshop,jehožhlavnímcílembylopřiblížitprojektovécíleazískat12–14dobrovolníkůzřad
studentůprvníchadruhýchročníkůbakalářskéhostudiaadálemotivovatkespoluprácitaké
studentysespeci�ickýmipotřebami.Zájembylpoměrněznačný,protojsmezezájemcůvybíralinazákladězjišťovánímotivacemetodouústníhopohovoru.Výslednýpočetaktivnězúčastněnýchstudentůbylo18,zčehož5studentůmělozdravotnípostižení(3zrakováa2tělesná).
Program„Sdílímezkušenosti“bylzahájenzačátkembřezna2011,probíhalformoudvouhodinovýchsetkáníjednoutýdněabylukončenvkvětnu.Vprůběhupravidelnéhosetkávání
jsmesesestudentyvěnovalitématůmverbálníaneverbálníkomunikace,rozvíjenítvořivosti
asmysluprohumor,přijímánívlastníhotěla,prácespocity,rozpoznávánímpotřebudruhých
lidí,sebeprosazováníazvládánítěžkostíapřekovávánípředsudkůastereotypníhovnímání
druhých.Tatosociálně-psychologickátématabylastudentůmpřibližovánametodamizážitkovépedagogikynásledovanýmisdílenímzkušenostíplynoucíchznejrůznějšíchodlišností
a skupinovou re�lexí. Další částí projektu bylo plánování a realizace projektových úkolů.
V rámci této části projektu se studenti zavázali k realizaci neformálního setkání účastníků
avedoucíchvmimoškolnímprostředí.Jednouzaktivitbylvýletsdoprovodnýmprogramem,
následovalmultikulturnípiknikanapodzimnásčekásportovníakcesnázvem„Bourámebariéry“.Všechnyakcejsourealizoványsamotnýmistudenty.
Poslední částí projektu je dokumentování aktivit vytvořením brožury. Tohoto úkolu se
ujalaskupinastudentůzvanáPapparazzi,kterávedleprácenabrožuřespolupůsobilanapříč
všemiaktivitami,vytvářelapozvánkyproširšíveřejnost,fotilaadělalasipoznámky,rozhovoryaankety.
Celý program byl založen na předpokladu, že vzájemné setkávání a sdílení vede nejen
k intenzívnější introspekci studentů, ale právě na základě hlubšího pochopení sebe sama,
kjasnějšímuporozuměnísvýmmotivůmčidokoncepředsudkům.Suvědomovánímsitěchto
psychickýchobsahů,májedinecmožnostvyjítzesebesama,vstřícněčemujinému,rozdílnému.Studentitakvprůběhuprojektumohliaktivizovatarozvíjetvšechnyvýšeuvedenétypy
hodnot(Frankl,1997),mohlijediskutovatauvědomovatsisvépostojeajejichpůvod.Velký
apoměrněnovýzdrojobohaceníprostudentypředstavovalizdravotněhandicapovaní.Mnozízestudentůprvníchročníkůmělidosudminimálnízkušenostspostiženímatentokontakt
vnímali jako silný zážitek, který byl zdrojem k jejich vlastnímu hlubšímu sebepoznání. Na
základěuvědoměnísisvého,můžemepotéplněparticipovatnatom“jinakém”bezohrožení
abezpocitůvinyzeztrátyvlastníhočinaopakuzavřenosti(Langle,Sulz,2007).
154
Uvědomovatsisvévlastnosti,hodnoty,apostojeznamenározšiřovatvlastnísebepojetí.
Pojetísebesama,nebolisebeobrazvymezujePapica(1985)jakosložitou,zejménakognitivní
strukturugeneralizacíosobě,zahrnujícívlastnosti,schopnosti,vědomosti,hodnoty,postoje,
roleadalšíobsahy,kterýmisejedinecde�inujeadonichžneustáleintegrujenovéúdaje.Podle
Bandury(1999)jelidskéfungováníobecněovlivňovánovnějšímivlivynikolipřímo,alespíše
prostřednictvímJáskýchprocesů.Sebepojetíjetedymožnénahlížetjakohypotetickýkonstruktvysvětlujícíchováníaprožíváníčlověka(Blatný,2003).Součástísebeobrazujetělesné
schéma(obrazvlastníhotěla,jehohodnocení),kognitivníschéma(míraznalostisebesama
v různých situacích), emoční sebeobraz (hodnocení různých aspektů sebe sama) a obraz
sebesamajakobytosti(příslušnostkurčitýmsociálnímskupinám,rolímasebevymezení).
Všechnyzmíněnéaspektyvztahuksoběbylyvedenyvpatrnostiastalysesoučástíprogramu
„Sdílímezkušenosti“.Zároveňsetytostalysoučástínámirealizovanéhoprůzkumu.
5.3.2 Průzkumné šetření – metoda a výsledky
CílemrealizovanéhošetřeníbylozjistitmíruobeznámenostistudentůUHKsproblematikouzdravotněhandicapovanýchasociálněznevýhodněnýchkolegůazmapovatvzájemné
postojetěchtodvouskupin.Metodousběrudatsestalydvadotazníkyvlastníkonstrukce,jedenurčenýproběžnéstudenty,druhýprohandicapované.Obadotazníkyobsahovaly16–18
položek různého charakteru. 5 položek u obou dotazníků bylo polostrukturovaných a nestrukturovaných.Jejichcílembylozjistitspeci�ikaproblemůaprožívánízkušenostíkontaktu
“sdruhou”skupinoustudentů,přičemžsejednalozejménaodatakvalitativnípovahy.Zbytek
položekmělocharakterpětibodovéškálylikertovskéhotypu,jejichžzařazeníbylomotivovánozáměremzískatodobouskupindatakvantitativnípovahy,kteráumožníkomparacivzájemnýchpostojů.ZískanádatabylapřevedenadoaplikaceMSExcelanáslednězpracována
matematicko-statistickýmimetodami.
Šetřenísezúčastnilocelkem190studentů,znichž12bylozdravotněhandicapovaných
(studentisezrakovým,tělesnýmasluchovýmpostižením)a1studentkasociálněznevýhodněná(odlišnéetnikum).Průměrnývěkstudentůbezhandicapubyl19let,23letustudentů
zdravotněpostižených20letustudentkysociálněznevýhodněné.
Z výsledků týkajících se studentů bez znevýhodnění vyplývá, že téměř 21 % studentů
dosud neměla s handicapovanými jedinci žádnou zkušenost, výjimečnou zkušenost udává
47 % a pravidelný kontakt pouze 30 %. Za zajímavé lze považovat zjištění, že zkušenost
studentůshandicapovanýmikolegynebylanikdyzcelanegativní:vcelých74%bylavelmi
pozitivní,v17%případůrozporuplná.VšichninámidotazovanístudentiUHKodpovídají,že
jsouochotnihandicapovanýmpomoci,rozsahjejichpředstavyopomocisevšakliší.Pouze
19%znichjsoupřipravenivložitdotétočinnostivolnýčas,zatímcovětšina(81%)udává
pomocveforměpodrženídveří,ukázánícestyapod.90%studentůvšakpovažujejakýkoli
kontaktspostiženýmizajednoznačněpřínosný:handicapovaníjedincijsoupronězdrojem
novýchzkušeností,ujasněnísipriorit,aletakéinformacíonichsamotných.Obsahováanalýza
jejichodpovědíukázalanatřipřevažujícítypy:novázkušenostvesmyslunastavenízrcadla
arelativizacevlastníhožebříčkuhodnot,příležitostněconovéhosenaučit,kterájezpravidla
motivovánabudoucíprofesí,apocitsmysluplnostipřipomáháníněkomu,kdopomocpotřebuje.Následujícíobrázekkonkretizujezastoupeníjednotlivýchmotivů:
155
Obr. 12: Hodnocení přínosnosti setkání se studenty s postižením ostatními studenty UHK
Vkontaktusnimiudávajínejčastějivestejnémířepozitivníarozporuplnéprožitky.Zpozitivníchemocístudentůuvádějínejčastějiradost,náklonnost,empatiiapocitsmysluplnosti.
Znejčastějiprožívanýchrozporuplnýchpocitůjdeorozpakyanervozituzdůvodunedostatkuzkušeností.Téměřopolovinuméněčastostudentipociťujívkontaktusesvýmiznevýhodněnýmikolegysoucit,bolestalítost.Konkrétnípodílprožívanýchemocíilustrujenásledující
obrázek:
Obr. 13: Nejčastěji pociťované emoce studentů UHK v kontaktu se studenty s postižením
Hodnoceníhandicapovanýchmetodousémantickéhodiferenciáluzhlediska9charakteristikvyznívávesměspříznivě:aritmetickýprůměrnapětibodovéškálesepohybujevrozmezí1,6a2,24.Konkrétníseznamhodnocenýchcharakteristikajejichgra�ickéatabelární
zpracováníprezentujeobr.14:
156
Obr. 14: Hodnocení handicapovaných studentů zdravými kolegy z hlediska 9 charakteristik
(1 – přátelskost, 2 – informovanost, 3 – odvaha, 4 – zájem, 5 – samostatnost, 6 – altruismus, 7 – důvěrnost,
8 – ochrana/ohrožení, 9 – otevřenost)
UskupinyhandicapovanýchjeudávánapozitivnízkušenostskontaktemsostatnímilidminaUHKv62%,zatímcov38%udávajízkušenostrůznorodouazhlediskaafektivního
hodnocení rozporuplnou. Za nejčastějšími důvody stojí neznalost a nedostatek zkušeností
shandicapem,kterámůževéstknedostatečnécitlivostiataktnostivkontaktu.Skupinahandicapovanýchstudentůbylatakédotázánanafaktory,kteréjimpřímokomplikujístudium
(vizobr.15).
Obr. 15: Nejčastější zdroje komplikací handicapovaných při studiu
157
Meziodpověďmiopětvedeneznalostanedostatekzkušenostíshandicapemtakénastraněvyučujících(39%případů),dálebariérovostněkterýchuniverzitníchprostor(19%),nedostatekkompenzačníchpomůcekvevýuce(12%)astejnýmpoměremrovněžnedostatečná
komunikace s vyučujícími. Poměrně významnou bariérou se s ohledem na relativně velký
podílstudentůsesmyslovýmivadamiukazujebýttakénedostatekosvětlenívučebnáchaabsencevhodnýchpočítačovýchaplikací.Rovněžpřevážnávětšinahandicapovaných(92%)se
kekontaktusostatnímistudentystavípozitivněapovažujejejzaoboustranněpřínosný.Také
tétoskupině,studentůbylpředloženseznambipolárníchcharakteristiktypu„přátelský–nepřátelský“,prostřednictvímkterýchmělivyjádřitpostojkesvýmhandicapovanýmkolegům.
Rovněžjejichprůměrnéodpovědioscilujívpozitivníchpolohách,konkrétněvintervalu1,69
až2,31.Konkrétníseznamhodnocenýchcharakteristikuvádíopětnásledujícíobrázek:
Obr. 16: Hodnocení studentů UHK handicapovanými kolegy z hlediska 9 charakteristik
(1 – přátelskost, 2 – informovanost, 3 – ochota pomoci, 4 – zájem, 5 – ohleduplnost, 6 – altruismus, 7 – důvěrnost, 8 – ochrana/ohrožení, 9 – otevřenost)
Zaúčelemmožnostikomparacepostojůobouskupinstudentůbylyvolenyvevětšiněpřípadůtotožnéaudvouškálpodobnécharakteristiky.Výsledkysrovnáníprezentujeobr.17.
Jižpohledemnaobr.17jemožnékonstatovat,žezhlediskajednotlivýchcharakteristikse
našedvěskupinystudentůlišírůzně.Největšídisproporcebylyzaznamenányuhodnocení
informovanosti – skupina studentů bez znevýhodnění je svými handicapovanými kolegy
hodnocenajakovýznamněméněinformovaná(t=2,09).Dalšíporovnatelnácharakteristika
bylaškálazajímajícíse–nezajímajícíse.Zhlediskatétocharakteristikybylistudentibez
handicapusvýmizdravotněznevýhodněnýmikolegyhodnocenijakovýznamněméněsezajímající(t=1,66).Rovněžvzájemnáotevřenostvykazujejižnaprvnípohledrozdíly,které
potvrdil rovněžStudentůvt-test(t= 2,34).Studenti shandicapemjsousvýmikolegyhodnoceni jako významně otevřenější oproti otevřenosti studentů bez handicapu posuzované
handicapovanýmikolegy.
158
Obr. 17: Vzájemné hodnocení obou skupin studentů UHK z hlediska 9 charakteristik
(1 – přátelskost, 2 – informovanost, 3 – odvaha/ochota pomoci, 4 – zájem, 5 – samostatnost/ohleduplnost,
6 – altruismus, 7 – důvěrnost, 8 – ochrana/ohrožení, 9 – otevřenost)
Námirealizovanéšetřenípotvrdiloskutečnosti,kteréjsmemělymožnostvprůběhurealizaceprojektupozorovat.AkademicképrostředíUHKjehandicapovanýmistudentyvesměs
hodnocenojakospíšepřátelské,tatoskupinastudujícíchsenecítívyčleněna,alenaopakje
poměrněotevřenávůčikontaktůmsostatnímiacítísepřijímána.Nicméněpostráncezajištěníjejichpřístupukevzděláníjestálecozlepšovat.Jednásezejménaoedukovanostpedagogů
voblastispeciálně-pedagogické,zajištěníbezbariérovostivšechprostorčidostatkukompenzačníchpomůcekvevýuce,včemjemožnéstáleposouvathranicespokojenostinašichzdravotněznevýhodněnýchstudentů.
Zapozitivnípovažujemezjištění,žepřevažujícívětšinanámidotazovanýchstudentůbez
znevýhodnění je kontaktu s handicapovanými studenty otevřena a je si vědoma možností
osobníhoobohaceníseztétointerakce.Přestovšaknezanedbatelnáčásttétoskupinystudentůprožívávkontaktushandicapemrozporuplnépocity,kteréjsouzapříčiněnyzejména
neznalostíanezkušenostístěmitojedinci.Studentijsousitedyvědomi,želidéspostižením
jsousoučástínašíspolečnostiajenamístějepodporovatapomáhatjim,ovšemvosobním
kontaktuprožívajírozpaky,nevíjakzareagovatachovajíseneosobně.Právětentomoment
je podle našeho soudu důležitým důvodem pro realizaci intervenčních programů různého
typu, zejména těch, které jsou založeny na opakovaném osobním kontaktu studentů (ale
ivyučujících)shandicapovanýmikolegy.Našešetřeníbylorealizovánopředzahájenímprogramu„Sdílímezkušenosti“aanalýzazískanýchdatzpětněpotvrdilajehoužitečnostvevztahukrozvojisebepojetívšechzúčastněných.Vnejbližšíbudoucnostipovažujmezaužitečné
realizovatnáslednouevaluaciscílemporovnatpostojepředapointervenciazkvalitnitcelý
intervenčníprogram.
Námirealizovanéšetřenípotvrdiloněkteránámznámázjištění,kterájsmemělymožnost
vprůběhurealizaceprojektupozorovat.Zároveňpoukázalonaprvnípohledmálozjevnéskutečnosti. Zde uvedené přináší prozatím první část výsledků. Následnou evaluaci programu
považujemezaužitečnou.
159
5.4 Akademická farnost jako nástroj pastorace studentů
VLADIMÍR SLÁMEČKA
5.4.1 Od historie po současnost
PodlehistorikůsedějinyČeskéhovysokéhoučenítechnickéhovPrazezačínajípsátvroce1705,kdysepreceptoravychovatelvešlechtickýchrodinách,ChristianJosefWillenberg,
obracínacísařeLeopoldaI.sprosbouzříditvPrazeinženýrskéučení.Sámnabídlsvéslužby
jakoprofesor,kterýbudedvanáctstudentůzasvěcovatpředevšímdotajůpevnostníchstaveb.
První profesor budoucí Techniky pocházel ze Slezska, řadu let strávil ve vojenských službách,bylznalcemamilovníkemmatematickýchvědafrancouzskéhoiněmeckéhozpůsobu
opevňování,jakuvádíMartinMichnazVacínova.Vroce1706obdrželinženýrskýtitul.(http:
//cs.wikipedia.org/wiki/Michnov%C3%A9_z_Vac%C3%ADnova)
Císař Leopold jeho žádosti vyhověl a svým reskriptem z 18. ledna 1707 vyjádřil svůj
souhlas s veřejným vyučováním inženýrského umění. Navzdory tomu se ale prosadit vůli
panovníkaibudoucíhoprofesoraWillenberganepodařilo.Vdobě,kdysePrahavzpamatovávalazposledníepidemiemoru(1713–1714),obracíse61letýWillenbergopětnaVídeň
i české stavy, nabízí dokonce svůj malostranský byt do doby, než bude budoucí Technika
vlastnitpříhodnéprostory.AtaksevezřizovacímdekretubudoucíhoČeskéhovysokéhoučenítechnickéhodočteme,žepřednáškybudousekonatvbytěnaMaléStraněpoblížmostu,kde
jsoupokojenejendostatečněsvětlé,alevzhledemkbezpečnýmklenbámivhodnékuloženíknih,
modelů,strojůanástrojů(Českátechnika,str.12).
ChristianJosefWillenberg,jmenovanýstavyprofesorem,takvesvémbytěhostí12studentů,ztoho6šlechticů,4rytířea2měšťany,nejprvehodinudenněavedruhémrocestudia
2hodinydenně.Výukazačínávlednu1718aaždoroku1776jevázánanabytjedinéhoprofesora.
Přeskočmeteďněkolikstaletíaždosoučasnosti,kdypatříČeskévysokéučenítechnické
vPraze,nesoucítentonázevod1.ledna1919,knejvýznamnějšímanejprestižnějšímtechnickýmškolámvEvropě.JestližeprofesorWillenbergzačínalsedvanáctistudentyvesvém
bytěasámzvládljejichvýuku,dnessevícenež20000studentůnaosmifakultáchatřech
vysokoškolských ústavech věnuje více než 3000 pedagogických, vědeckých či administrativníchpracovníků.Studentivyužívajídesítkybudov,atozdalekaužnejenvhlavnímměstě
bývaléhoČeskéhokrálovství:vroce2005vznikláFakultabiomedicínckéhoinženýrstvísídlí
vKladně,existujíaleimnohádalšídetašovanápracoviště,např.vSezimověÚstí,vDěčíněči
vTrutnově.
Bylobyzbytečnénatomtomístěpřipomínatnepřebernémnožstvíúspěchůnapolivědeckopedagogicképráce,kterýmizatřistaletíexistenceozdobiliprofesořiistudentisvojiAlma
Mater,anenítovlastněanipředmětemtétokratičképráce.Nelzealepřehlédnoutjednodatumtéměřzesoučasnosti:vroce2003bylovrámciVýpočetníhoainformačníhocentra(VIC)
zřízeno Centrum informačních a poradenských služeb (CIPS). Nově vzniklé pracoviště
sídlilovjednévelkékancelářivbudověrektorátuČVUTaužtehdysesoučástínabízených
služeb stala Duchovní poradna, vedená otcem Vladimírem Slámečkou, pedagogem Fakulty
elektrotechnickéazároveňkatolickýmknězem.Poradnamělavesvéčinnostinaconavázat:
160
bylatonejenomporadenskáčinnost,kteréseotecVladimírvrámcinovězřízenéhopracovištěvěnoval,aletéžpraktickáslužbastudentům,kteránavazovalanaprácivPoradenském
střediskuprostudentyFakultyelektrotechnické.Tovznikloodesetletdříve,vnadšenýchpolistopadovýchdobách,aodnástupuotceVladimíranaFakultuelektrotechnickoupodstatně
rozšířilosvojičinnost.
Podrobným popisem všech činností střediska se zabýval příspěvek otce Vladimíra na
předchozíkonferenci. Na tomto místě sesluší zopakovat, žejehonedílnou součástí se stal
studentskýKlub„Hovoryoživotě“,kterýmprošlydesítkystudentů,mnozívněmnašliživotní
partnery,uzavřelitrvalápřátelstvínebojenprožilinezapomenutelnéchvílesvéhostudentskéhoživota.Klubsepostupemčasu–atoužplněpodtaktovkouCIPSu–přetransformoval
dospolečenstvístudentů,kterésedosudscházívpoměrněgrandióznímpočtuvícenežpadesátilidínastrahovskýchkolejích.Nezaměnitelnýgeniuslocitohotomísta,spojenýsdlouhoutradicítzv.„křesťanskýchskupinek“,kterésenaStrahověilegálněscházelyužvdobách
socialismu,anevšednímzápalemmnohastudentůvytvořilyzúterníchstrahovskýchvečerů
živoulegendu.VšechnyaktivityjakPoradenskéhostřediska,takiDuchovníporadnyCIPSu
přitomnebylynikdyurčenyjenvěřícímstudentům,alezcelazáměrněorientoványnanejširší
akademickouobeccosetýčevyznání,duchovníorientaceazájmů.Prostěspolečenstvípro
všechnybezrozdílu.
5.4.2 Pastorace vysokoškolských studentů
v českých zemích…
Výšezmiňovanýpříspěveknaminulékonferencipopisovalvšechnyaktivity,kterésena
ČVUT na poli pastorace studentů už téměř 17 let uskutečňují, jako alternativu k pražské
Akademické farnosti (www.salvator.farnost.cz), vzniklé rozhodnutím tehdejšího pražského
arcibiskupaMiloslavakardinálaVlkanapodzimroku2004.Studentskéaintelektuálníspolečenství, scházející se v bývalém jezuitském kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze u novoměstské paty Karlova mostu už od roku 1990, zahrnuje akademiky ze všech pražských
vysokých škol, pražské intelektuály, vědce, umělce i politiky. Postava studentského faráře,
otceTomášeHalíka,profesoraFiloso�ickéfakultyUniverzityKarlovy,významnéhočeského
katolickéhointelektuála,vjistémslovasmysluurčujeráztamníhospolečenství.
V českých zemích není pražská akademická farnost ojedinělým počinem. O čtyři roky
později bylo na akademickou farnost (http://www.vkholomouc.cz/mse/16-akademickafarnost/1-akademicka-farnost)přetransformovánospolečenstvíolomouckýchvysokoškoláků,scházejícíchseod–samozřejměspřestávkami–odroku1773přikosteleP.MarieSněžné.
SoučasnýmfarářemjejezuitaotecPavelBačo.Jestližepražskésalvátorskéspolečenstvíjevíc
otevřenovšemvrstvámspolečnosti,olomoučtíakademiciserekrutujípřevážnězřadvěřících
studentůapřibližujísetakklasickémupojetítradičnífarnosti.
Na ostatních univerzitách (http://www.cirkev.cz/zpravy/z-roku-2008nl/pastoracevysokoskolaku/texty-prednasek-14-kom/josef-stuchly-14-kom/) je pastorace vysokoškolákůzajišťovánanabídkouduchovnísprávynebojenstudentskýmkaplanem,nikolivřádnou
farnísprávoujakovPrazeaOlomouci.Někdejedokoncepastoracestudentůživelnáarealizujesepouhým„společenstvímnafaře“,kterésescházímnohdyjendíkyvstřícnostimístního
duchovníhosprávce.Snadnejvýznamnějšímčeskýmspolečenstvímpo„Salvátoru“jekrálovéhradeckývysokoškolskýklub„Salaš“přizdejší„Akademickéduchovníslužbě“.Izdejšíaka-
161
demickéspolečenstvínavazujenabohatouhistorii,tradičněopětspojenouspůsobenímotců
jezuitů.SoučasnýmduchovnímsprávcemjeotecTomášPetráček,současněvedoucíkatedry
kulturníchanáboženskýchstudiíUniverzityHradecKrálové.NaMoravěnelzenepřipomenoutbrněnskéjezuity,kteřísevesvémcentrunaKozíulicistarajíopočetnézástupybrněnskýchvysokoškoláků.ZásluhunatommábrněnskýjezuitaotecJosefStuchlý,kterýjeodroku
2006zároveňnárodnímkoordinátoremvysokoškolsképastorace.
Zvýšeuvedenéhovyplývá,žepastoracestudentůjezejménavOlomouciavBrněvrukou
otcůzTovaryšstvaJežíšova,pražskáakademickáfarnostsjezuityvýrazněspolupracuje(ajejízázemísevlastněnacházívbývalémjezuitskémsrdciPrahy–vKlementinu),vněkterých
městech se do pastorace vysokoškoláků zapojují otcové salesiáni (České Budějovice, Zlín,
ale i neformální vysokoškolská společenství v Brně – Žabovřeskách, v Praze – Kobylisích,
vOstravěapod.)neboiřeholníciařeholnicezjinýchřádů(dominikáni,františkáni,sestry
karmelitkyvPrazeatd.).Vevšechpřípadechsealejednáonabídkucírkve„zvenku“;aťuž
akademickýfarář,studentskýkaplannebojakýkolivjinýkněz,pracujícísvysokoškoláky,není
součástíškoly.Vněkterýchpřípadech–atoužjevelkýúspěch–jejejímučitelem,cožjeho
pozicivýrazněusnadňuje.JedinouvýjimkoujeprávěpražskéČVUT,kdeotecVladimírfungujejakoduchovníporadcevrámciCIPSuaUniverzitaobranyvBrně,kterámájakoinstituce
ArmádyČRsvéhovlastníhovojenskéhokaplana.JakpřipomínáotecJosefStuchlý,jevesvé
podstatěpastoracečeskýchvysokoškolákůnekoordinovaná,dojistémíryživelná,závislána
rozhodnutíkonkrétníhobiskupaačastoiochotěmístníchfarářů,najejichžfarnímúzemíse
univerzityavysokéškolynacházejí.Někteříotcovétakpřisvýchfarnostechvytvářejíadhoc
studentskáspolečenství,spojenábuďurčitouspiritualitou,národností(unászejménaSlováci)čijinýmspolečnýmprvkem.Nicprotitomu,vesvémdůsledkujetojistěobohacující,ale
společnáplatforma,kteroučástečněsuplujeVysokoškolskékatolickéhnutíČR,byjistěneuškodila.Přiznejmesi,žeurčitýmideálem,kekterémubyvysokoškolskápastoracevČRmohla
směřovat,jeslužbaduchovníchvArmáděČeskérepubliky.
5.4.3 Pastorace vysokoškolských studentů v zahraničí
Jakájesituacevzahraničí?Vždyťprávětambychommohlihledatinspiracipronašidalší
prácinapolivysokoškolsképastorace.ZkusmesenejprvepodívatnavýchododMoravy,stále
ještě tak trochu domů, na Slovensko. Tamní vysokoškoláci navštěvují tzv. Univerzitní pastoračnícentra(UPeCe).Prvnívzniklopřed15letyvBratislavě,dnesjichnajdemepocelém
Slovensku jedenáct. Činnost těchto komunit zahrnuje od klasické duchovní nabídky až po
kulturní,turistické,sportovníčiubytovacíaktivity.ZáběrpastoračníchstředisekjetedyobrovskýavzhledemkvysokémupočtuvěřícíchstudentůnaSlovenskuobecněhonemůžeme
dostdobřeporovnávatsesituacíunásdoma.
VNěmeckujsouvysokéškolydůležitýmimísty,kdemůžecírkevpůsobitsvoupřítomností
na formování společnosti. Proto také všichni němečtí biskupové povolali kněze, řeholníky,
pastoračníasistentyačástečnětakésociálnípracovníkyčivědeckéreferentykeslužbědovysokoškolskýchkatolickýchspolečenstvívesvýchdiecézích.Jejichnejdůležitějšímúkolemje
být„církvípřítomnounavysokýchškolách“,atoprostřednictvímliturgie,vydávánísvědectví
aslužby.
Spestrounabídkousekatolickávysokoškolskáspolečenství(KHG)pokládajízakritickéhoprůvodcevysokéškolyivědy.Usilujíovzájemnéuznánívědyanáboženství,respektování
162
svébytnostivědcůanadnéstnatomtozákladěotázkyvíryvevědeckémdiskurzu.Důležitáje
iprácesestudentypředevšímre�lexeaprohlubováníosobnívíry,rozvojosobnosti,výměnné
pobytyamezikulturnísetkávání.Kromětohosenabízítakésociálnípodpora,�inančnípomoc
nebozprostředkovánícírkevníchstipendií.
Nesmímezapomenout,žekromějedinéněmeckékatolickéuniverzityvEichstättujevcelézemivícenež350vysokýchškol,kteréjsoustátní–tedynadkonfesní,avzhledemknedobrýmzkušenostemněmeckéspolečnostisnarůstajícímproblémemislamizacezeměavzájmu
politickékorektnostisivětšinaněmeckýchškoldržíodvšehonáboženskéhoodstup.Tovšak
nebránívšemcírkvímvNěmeckurozvíjetbohatoupastoračníaktivitunavšechfrontách.KroměužzmiňovanéhoKatolickéhovysokoškolskéhospolečenství(AKH)jsouvšichnipracovnícičlenyKonferenceprokatolickouvysokoškolskoupastoraci(KHP).
Naprosto odlišná je situace v katolickém Španělsku. Tam se vysokoškolská pastorace
odehrávápřímonauniverzitách,jesoučástíjejichnabídkyabýváčastovpéčiotcůzOpusDei.
Nedílnousoučástíuniverzitníhoprostorujsoukaple;kněžíjsoukdispozicivšemstudentům
bezrozdíluvyznání.Studentisepodvedenímkněžíaostatníchpastoračníchpracovníkůvěnujícharitativnípráciveprospěchstarých,nemocných,opuštěnýchčijinakpotřebnýchlidí.
PodobnějekoncipovánapastoracevysokoškolákůveŠvýcarsku–vzhledemkvýznamnémuzastoupeníprotestantůjezdeširoképoleekumenickéspolupráce.Univerzitnípastorace
jetéměřvevšechpřípadechintenzivněpropojenasvysokýmiškolamiastojínaúzkéspoluprácivšechzúčastněných.Nabídkazahrnujejakklasickéduchovníslužby,takintelektuální
čikulturníformaci,sport,cestování,společnýživotatd.Všejevětšinouvpéčiotcůjezuitů.
Jádremtěchtovysokoškolskýchkomunitjetzv.„Akademickýdům“(AKI).Příklademmůžebýt
UniverzitavLausanne(UniversitédeLausanne)aÉcolePolytechniqueFédéraledeLausanne
sjejich„Univerzitnímkatolickýmcentrem“(CUC).
Massachusetts Institute of Technology (MIT) v USA má společenství kaplanů při MIT,
které zaštiťuje asi 20 náboženství (alespoň jeden kaplan za každé náboženství). Studenti
se obracejí se všemi svými „duchovními potřebami“ (svatby, křty apod.) přímo na svého
univerzitního kaplana, krom toho samozřejmě nabízejí spoustu dalších aktivit. Mezi jiným
sestudentidenněscházejíkmodlitběrůžence,třikrátvtýdnumajístudentskoumšisvatou,
adoraciajiné„tradiční“duchovníaktivity.Zazmínkustojípátečnívečerní„vítánívíkendu“.
Katolickétechnickéspolečenství(TCC)vydávápravidelnýtýdeník,informujícíakademickou
obecojejichaktivitách.
5.4.4 Specifika techniky
Jakjevidět,vysokoškolskápastoracejezanašimihranicemivelmipečlivěpropracovaná
aikdyžkaždázeměčiškolamásváspeci�ika,všudesesnějakouformouduchovníslužby
studentůmsetkáme.Unásjeažnavýjimkysituaceodlišná–jetodánosamozřejměmnoha
speci�iky, obecně zažitým českým „ateismem“ počínaje a nemnohými zkušenostmi konče.
Zdáseale,žealespoňvnašichpodmínkáchjeperspektivnímnástrojempastoraceustanovení
akademické farnosti, tedy personální farnosti, která zahrnuje jak studenty, tak akademiky
avšechnyostatnípracovníkyškoly.Takovéspolečenstvíovšemmusíbýtotevřenévšembez
rozdíluvyznání,musíposkytovatzázemíjakvěřícím,taknabízetsvojeslužbynevěřícím.Zajímavýmfenoménemjefakt,nakterýupozorniltehdyještěkrálovéhradeckýbiskupMons.
DominikDukaOP:
163
Když se podívám na pražskou vysokoškolskou duchovní správu, tak zde máme známou
farnostNejsvětějšíhoSalvátoravKlementinu,alevedletohonapříkladiČVUT,kterémátaké
svéhokaplana.Tenvšaknenímediálníhvězdouanejspíšnebude.Protožetechnickýsvětse
nahumanitníoboryvdoběpostmoderny,podlemětrochuiprávem,dívásjistýmpohrdáním.
Přesvědčtečlověkaspřírodovědeckouatechnickouorientací,abybralvážněněkterévýpovědisoučasnýchpředstavitelůčeské�iloso�ie.Vzpomínámsinapříklad,jakjsmepřiakreditační
komisi seděli u stolu s �ilosofem, panem profesorem H., který měl v nějakém rozhlasovém
pořaduříci,žekaždámolekulaakaždýatommásvousubjektivituachovásezcelanezávisle
asvobodně.…Aleustoluseděltakéještějinýpanprofesor,nedávnýpředsedaČeskéjednoty
matematikůaprotiněmudalšíprofesor,fyzikzVysokéhoučenítechnickéhovBrně,atenříká
panuprofesoroviH.:„Cojsitotamříkal?!Mojedcera,kterájedocentkoufyziky,miřekla,ať
tivzkážu,žetakovéhlenesmyslynenímožnéhlásat.VždyťzmladoboleslavskéŠkodovkyby
nemohlosjetjedinéautozpásu,protoženikdobynemohlzaručit,žetoautopojede,kdyžby
měloplatit,žekaždámolekulaiatomnatomtoautěmajísvousubjektivituachovajísezcela
nezávisle!“.Tojejenmaláukázkanapětí,kterémezihumanitnímiapřírodovědeckýmiobory
existuje.
Realitouje,žeTomášHalíkoslovujeurčitévrstvyinteligence,tonepochybně,alepřiznejmesi,žejezdetakévelikáčásttechnickéinteligence,kterápotřebujejinýjazykajinýpostoj.
P.VladimírSlámečkajeodbornýmasistentemvoboruteorieobvodůamánaČVUTsvoupozici,podobnějakotřebamůjkolegaProf.RajmundTreteraOPmázasepozicinaprávnické
fakultě.
5.4.5 Zhodnocení
OtecDominiksetakdotkljednédůležitévěci,kterousinaČVUTvPrazenelzeneuvědomit:
našistudentijsouprostějinínežjejichkolegovézhumanitněorientovanýchfakult.Vevýzkumu,kterývrámciCIPSuvnejbližšídoběplánujeme,bychomchtělivespoluprácispsychology
asociologyoslovitdotazníkovoumetodoujakposluchačenašichfakult,takfakulthumanitně
orientovanýchaalespoňčástečněpopsatspeci�ikajednotlivýchskupin.Připustíme-litotiž,
žeslovasoučasnéhopražskéhoarcibiskupajsoupravdivá,nelzenevyvoditpatřičnékonsekvence:duchovníslužba,pastoraceavůbeccelkové„naladění“musíbýtvprostředítechnické
univerzity jiné než je tomu v prostředí klasickém – tedy takových fakult, jejichž studenty
předevšímoslovujeotecTomáš.SetkávámesestímipřivýuceteologienaFakultěelektrotechnické:studentůmjemnohembližšíklasickátomistickáteologienežsoučasnésměry.Ty
vzešlyzhumanitníhoprostředíajetakéoslovují,mytechnicipotřebujemeslyšethlaslogickéhouvažování,atennámtomistickáteologiebezvýhradposkytuje.Budetedyzajímavé,co
námprůzkumpřinese,arádiVássjehovýsledkyseznámímenapříštíkonferenci.Znamená
totedy,žeipastoracijenutnépřizpůsobittechnickémumyšlenínašichstudentů.Inabídka
případnéakademickéfarnosti,zřízenípřinašítechnickéuniverzitě,bytatospeci�ikabrala
vúvahu.
164
5.5 Shrnutí
Redukovánípřekážek,kterévysokoškolskýmstudentůmspostiženímznesnadňujípřístup
kestudiu,přispívájakknarovnáníjejichpostavenívakademickémprostředí,takkezlepšení
jejichkonkurenceschopnostinatrhupráceivespolečnosti.Poradenskéslužbyprostudenty
s postižením a SVP u nás prošly dvacetiletým vývojem a výrazně přispěly k významnému
zlepšenídostupnostivysokoškolskéhostudiaproosobysezdravotnímpostižením.NavětšiněvysokýchškolvČRprobíhápodporazájemcůostudiumistudentůspostiženímaspeciálnímipotřebamiprostřednictvímporadenafacilitačníchcenter,zřizovanýchpřijednotlivých
vysokýchškoláchauniverzitáchbuďnaúrovnifakult(popř.kateder)neborektorátů.Konstituujíseporadensko-asistenčníslužby(poradenství,mediaceřešení,kompenzujícíchdůsledkystudentovapostižení,koordinaceaposkytovánístudijníasistenceaj.)ajsourealizována
organizačně-technická opatření (odstraňování stavebních bariér, digitalizace textů, tvorba
fondustudijníchmateriálůvalternativníchformátech,půjčováníkompenzačníchpomůcek
atd.),kterávpodstatěnavazujínazjištěníadoporučeníporaden.PoradenstvíproVŠstudenty se speci�ickými potřebami se stává plnohodnotnou aktivitou systému vysokoškolského
vzdělávání,coždokazujetakézaznamenanýhistorickývývojivizeMŠMTvevztahuk�inancovánítohototypuporadenskýchslužeb.
PoradenskécentrumprostudentysdyslexiípřiHTFUKexistujeodroku2004ajedním
jehocílemjepomocstudentůmsdyslexiípřipřekonáváníjejichspeci�ickýchobtížípředevšímpřiskládánízkoušekzcizíchjazyků.Odpočátkusvéexistencedocházívrámcicentra
takékvývojidiagnostickýchmateriálůprodospělédyslektiky.PrezentovanézkušenostiitestovábateriepředstavujevoblastiprácesestudentysdyslexiínaVŠpatrnýposunkupředu.
Aplikacediagnostickébaterieprodospělédyslektikyseukazujejakovhodnáajepotřebnéna
nídálepracovat.
Změnami v sebepojetí znevýhodněných a ostatních studentů jako výsledku jejich řízené
vzájemnéinterakcesepodrobnějizabývalinaUniverzitěvHradciKrálovévrámciřešeníprojektu,jehožcílembylopodpořitinkluziznevýhodněnýchstudentůvakademickémprostředí
UHK.Takéjejichzkušenostiazávěrymohoubýtinspiracípropráciseznevýhodněnýmistudenty.Pastoracevysokoškolskýchstudentůunásivzahraničíjetéma,kterékapitoluuzavřelo.
5.6 Literatura
BANDURA,Albert.SocialcognitiveTheoryofpersonality.InCERVONE,Daniel,SHODA,Yallom(Eds.),
Thecoherenceofpersonality.NewYork/London:TheGulfordPress,1999,s.185–241
BLATNÝ,Marek.Sebepojetízpohledusociálně-kognitivnípsychologie.InBLATNÝ,Marek,PLHÁKOVÁ,
Alena(Eds.),Temperament,inteligence,sebepojetí:novépohledynatradičnítématapsychologického
výzkumu.Brno:PSÚAVČR,SCAN,Tišnov,2003,s.87–149
CIMLEROVÁ,Pavlaakol.2008.Diagnostikaspeci�ickýchporuchučeníuadolescentůadospělýchosob.
Praha:IPPP
165
DějinyČVUTmapujeřadahistorickýchpublikací;zavšechnypřipomeňmevýznamnédvousvazkové
díloLomič,Horská:DějinyČeskéhovysokéhoučenítechnického,I.,II.,SNTLPraha1979.Zatímposlednímdílemjereprezentativnípublikacekolektivuautorů,doplněnábohatýmobrazovýmmateriálem:Českátechnika,nakladatelstvíČVUT,Praha2002.Zoboutěchtopublikacíautorčerpáúvodníinformaceohistoriiškoly.http://cs.wikipedia.org/wiki/Michnov%C3%A9_z_Vac%C3%ADnova
[cit.2011-06-18].Českátechnika,str.12
ERIKSON,Erik.H.Dětstvíaspolečnost.Praha:Argo,2002
FRANKL,Viktor.E.Vůlekesmyslu,Praha:Cesta,1997
HALÍK,Tomáš.Krozpravěohodnotách,1999.Online,dostupnéz:http://www.lipa.cz/case_lipa_VII_
Halik_hodnoty.doc
Historii vysokoškolské pastorace v českých zemích shrnuje jezuita otec Josef Stuchlý na: http://
www.cirkev.cz/zpravy/z-roku-2008nl/pastorace-vysokoskolaku/texty-prednasek-14-kom/josefstuchly-14-kom/[cit.2011-06-18]ÚstínadLabem,Pardubice
JOŠT,Jiří(2011).Čtenídyslexie.Praha:Grada.ISBN978-80-247-303-1,384s.
KOCUROVÁ,Marie(2009).Zkušenostisdiagnostikouaintervencíustudentůsporuchamiučenína
ZČUvPlzni.InVysokoškolsképoradenstvíversusvysokoškolskápedagogika.Sborníkz1.konference
smezinárodníúčastí.ČZUvPraze,Asociacevysokoškolskýchporadců.ISBN978-80-231-2007-9,
s.169–175
KREJČOVÁ,Lenka(2008).Dospělísdyslexiínapracovišti.PřednáškaK.KindersleyvPraze21.5.2008
InInformaceČSDprorok2008–2009,s.19–22
KREJČOVÁ,Lenka(2010).Dospělísdyslexií.In:Psychologiepropraxi.Roč.XLV,1–2/2010,ISBN18038670,s.45–55
LANGLE,Alfried,SULZ,Martha.Žítsvůjvlastníživot.Praha,Portál,2007.ISBN978-80-7367-220-1
LESCHINGER,Martin.DominikDukaOPVduchupravdy,MartinLeschinger–Flétna,ÚstínadOrlicí
2008,str.77anásl.
MACEK,Petr.Identitajakoproces:vývojovýpřístupastylysebede�inování.InČERMÁK,Ivo,MACEK,
Petr,HŘEBÍČKOVÁ,Martina(Eds.),Agrese,identita,osobnost.Brno:PSÚAVČR,SCAN,Tišnov,2003,
s.180–199
Národníplánvytvářenírovnýchpříležitostíproosobysezdravotnímpostiženímnaobdobí2010–2014,
[onlinewww.vlada.cz]
NOVOSAD,L.:Aktuálnísituaceavybranéproblémyzpřístupňovánívysokoškolskéhostudiastudentůmsespeciálnímipotřebami.In:Aula2/2008;str.22–30.Centrumprostudiumvysokéhoškolství:
Praha2008
NOVOSAD,L.Hranice,rizikaaparadoxypodporystudentůsezdravotnímpostiženímaspeci�ickými
vzdělávacímipotřebami.In:Sborníkzkonference„Socialnetworking–Slunečnice2009“;s.87–95.
VŠB–TUO:Ostrava2009
NOVOSADL.,HÁDKOVÁ,K.Poznámkykpéčiokompetenceporadců,pracujícíchsestudentyspostiženímaSVP.Předneseno16.4.2010vBratislavěnaCrossBorderSeminar:ProfessionalCareforGuidancePractitioners–Whocaresforthosewhocare.EuroguidanceSlovakia:Bratislava2010
166
NOVOSADL.,ŠIŠKAJ.VývojaaktuálníotázkyfacilitacestudentůseSVPnaVŠvČR.In:SborníkzkonferenceNerovnécestykrovnýmpříležitostem2010,str.35–42.VŠB–TUO:Ostrava2010
NOVOSAD,L.Úlohaporadensképodporyvinklusivnímvzdělávánínavysokéškole.Předneseno12.10.
2010nakonferenciPřístupnostVŠvzdělávánívkontextuzdravotníhopostižení.VVZPO:Praha
PAPICA,J.Sebepojetí,jehostrukturaafunkce.InHUDEČEK,J.,PAPICA,J.aKOL.(Eds.),Autoregulační
mechanismyosobnosti.PsychologickézprávyČSAV,č.4,1985,s.16-27
ŠIŠKAJ.,NOVOSADL.NationalReport2010–CzechRepublic,EducationandTraining.Leeds:ANED
2010
Tiskovázprávaz20.10.2010okonferenciPřístupnostVŠvzdělávánívkontextuzdravotníhopostižení.VVZPO:Praha
SHAYWITZ,Sally(2003)OvercomingDyslexia.NewYork,AlfredA.Knop.ISBN0-375-40012-5,414s.
VýukateologieaduchovníporadenstvínaČVUTvPraze,in:VysokoškolsképoradenstvíversusVysokoškolskápedagogika,ČZÚPraha2009,str.238–247
ZELINKOVÁ,Olga(2009)Speci�icképoruchyučení–diagnostika–reedukace–podpora.InVysokoškolsképoradenstvíversusvysokoškolskápedagogika.Sborníkz1.konferencesmezinárodníúčastí.
ČZUvPraze,Asociacevysokoškolskýchporadců.ISBN978-80-231-2007-9,s.163–168
ZprávaostavulidskýchaobčanskýchprávvČR.NRZP:Praha,2009
www.salvator.farnost.cz[cit.2011-06-18]
http://www.vkholomouc.cz/mse/16-akademicka-farnost/1-akademicka-farnost[cit.2011-06-18]
http://salas.diecezehk.cz/[cit.2011-06-18]
http://cs.wikipedia.org/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1_Petr%C3%A1%C4%8Dek[cit.2011-06-18]
http://www.kaplani.army.cz/[cit.2011-06-18]
http://www.upc.uniba.sk/[cit.2011-06-18]
http://www.upc.rcc.sk/[cit.2011-06-18]
http://www.cirkev.cz/zpravy/z-roku-2008nl/pastorace-vysokoskolaku/texty-prednasek-14-kom/
vs-pastorace-v-nemecku-14-kom/[cit.2011-06-18]
http://www.lecuc.ch/index.php?option=com_content&task=view&id=17&Itemid=45[cit.2011-06-18]
http://studentlife.mit.edu/rl/mit-chaplains[cit.2011-06-18]
http://tcc.mit.edu/www/[cit.2011-06-18]
167
168
6 Anotace
Trendy v rozvoji vysokoškolského vzdělávání v ČR
na pozadí evropského (globálního) vývoje
VĚRAŠŤASTNÁ
BoloňskýprocesvČRjesoučástívysokoškolskévzdělávacípolitikyodpočátkutohototisíciletí.
Vposlednímobdobí,stejnějakovceléEvropě,jsouprioritypoznamenányklesajícídemogra�ickou
křivkou,kteráještěumocňujemasi�ikacivysokéhoškolstvíajehopřechodkmodeluuniverzálnímu.
TentovývojberevpotazDlouhodobýzáměrvzdělávacíavědecké,výzkumné,vývojovéainovační,
umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol na období 2011–2015, jehož hlavní charakteristikoujepřivéstvysokéškolyodkvantitativníhokekvalitativnímurozvojivevšechoblastech
jejichčinnostíakdiverzi�ikacisystémuvysokýchškol.PriorityDlouhodobéhozáměrujsoupakkonkretizoványdáleveStrategickémrámcivysokoškolsképolitiky.Nástrojiproimplementacistrategie
ministerstvajsouvedlepravidelpro�inancovánívysokýchškolIndividuálníprojektynárodní(IPn),
rozvojové programy pro rok 2011, které byly pro rok 2012 transformovány do Institucionálních
rozvojových plánů. Modernizace českého vysokého školství zahrnující změny v procesu akreditace
studijníchprogramůnaakreditaciinstitucí,změnyvřízenínebokvali�ikačnístruktuřeapod.,pakmají
býtukotvenyvpřipravovanémvěcnémzáměruzákonaovysokýchškolách.Natom,žezavedenízměn
jenezbytné,sednesshodujevelkáčástodbornéilaickéveřejnosti.Názoryserůznínato,jakékroky
majíbýtučiněnyavjakémrozsahu.
Směr rozvoje vysokoškolského poradenství
nastavený vzdělávací politikou EU a ČR
LENKAHLOUŠKOVÁ
VycházímezanalýzyvybranýchdokumentůEvropskéunieaČeskérepubliky,kterénastavujípriorityrozvojeporadenskýchslužeb.Proúčelyanalýzybylyvybránydokumentyvydanéodroku2004
dosoučasnosti,kterésetýkajíporadenstvíaceloživotníhoučení,jehožnedílnousoučástíjeiterciární
vzděláváníadalšívzdělávánínavysokýchškolách.Vdokumentechjesledovánvýznamaspolečenská
očekávánívevztahukporadenství,principyposkytováníporadenskýchslužebaspeci�ickéúkolypro
rozvojporadenskýchslužebnavysokýchškolách.Výsledkytétoanalýzysloužíkpojmenovánísměru
dalšíhorozvojesoučasnéhovysokoškolskéhoporadenstvívČR.
Vysokoškolské poradenstvo – príspevok k terminológii
MÁRIAZVARIKOVÁ,ŠTEFANVENDEL
Celoživotné kariérové poradenstvo akcentuje potrebu poradenskej pomoci počas celého života
človeka,najmävovzťahukuplatneniusanarýchloaneustálesameniacom(globálnom)trhupráce
astýmsúvisiacoupotrebouceloživotnéhovzdelávaniasa.Termínvysokoškolsképoradenstvoasociujetakcieľovúskupinu(človekvčasevysokoškolskéhoštúdia)akoajinštitúciu,ktorá–naktorej
saslužbyporadenstvaposkytujú.Študijnéaprofesijnéporadenstvo,novšiekariérovéporadenstvo,
169
sú termíny, ktoré sa spájajú so zameraním našej práce na úspešné štúdium vysokoškolákov a ich
uplatneniesanatrhupráce.Vysokoškoláciniesúlenštudenti,alemajúajďalšieživotnéroleasnimi
súvisiacevývinovéúlohy,aj(psychické)problémy,čoprinášapotrebuporadenstva,unásnazývaného
najčastejšiepsychologické.Termínyinformovanie,orientácia(informačnéporadenstvo),ďalejvlastné(psychologické)poradenstvoa(psycho)terapiaodrážajúcharakterporadenskejčinnostizhľadiskahĺbky,intenzityintervencie.Ďalšietermínyprinášajemnejšiadiferenciácia.
Projekt Rozvoj psychologického poradenství na vysokých školách v ČR
DIANAHOVĚŽÁKOVÁ,IVAMAWLOODTAHOVÁ
JsoupředstavenyhlavnívýstupyaaktivitycentralizovanéhorozvojovéhoprojektuMŠMTČR,reg.
č.C36„RozvojpsychologickéhoporadenstvínavysokýchškoláchvČR“.Projektjerealizovánvletech
2010a2011,podílísenaněm7českýchamoravskýchuniverzit,koordinátoremjeVŠEvPraze.Cílem
projektujepodporaarozšířeníspektraporadenskýchslužebnazúčastněnýchvysokýchškolách.Projektreagujenastálesenavyšujícípoptávkuzřadstudentůřešitakutnípsychickéasociálněpsychologicképroblémy.Představímeprojektvnávaznostinajehorozdělenídoněkolikatematickýchoblastí,
které jako celek vedou k rozvoji nejen psychologického poradenství, ale také především k rozvoji
vzdělávání vysokoškolských psychologických poradců a podpoře akademických a neakademických
pracovníků,kteřísenaporadceobracejí.
Evidenční systém pro vysokoškolské poradenství
JIŘÍČERNÝ,MAGDAŠUSTROVÁ
Kapitolajevěnovánabezplatnéwebovéon-lineaplikaciurčenéproevidencikonzultacívysokoškolsképoradny.AplikacevzniklavrámcicentralizovanéhorozvojovéhoprojektuMŠMT2011Rozvoj
vysokoškolskéhoporadenstvívČR.Jedostupnánaadresewww.vsporadna.czapřístupmůžezískat
jakýkolivvysokoškolskýporadce.Kapitolapodrobněpopisujeaplikaciamožnostijejíhovyužití.Informujeojejídostupnosti,způsobuzabezpečeníaoprávněníporadcůaporaden.Podrobněsevěnuje
popisukalendářeatvorbězáznamů.Kalendářumožňujenapříkladzobrazitčasy,typyamístakonzultacívnávaznostinaobjednanéklienty.Vkapitolesečtenářtakédozví,jakgenerovatstatistiky,aťuž
zacelouporadnučijednotlivéhoporadce.
Multikulturní poradenství na vysokých školách v České republice
ZUZANAHUBINKOVÁ,DAGMARSCHNEIDROVÁ
Vevysokoškolskémporadenstvíjenutnépostihovatnejenodlišnosti,aleipodobnosti,kterénapomáhajíúspěšnéadaptacinanovéprostředíatopředevšímuzahraničníchstudentů,kteřípřijelistudovatdoČeskérepubliky.Stímmohoubýtspojenyproblémysadaptacínanovéprostředí,sporozuměnímnovékultuřeaseschopnostísníadekvátněkomunikovat.Zpsychologickéhohlediskakultura
neníněco,sčímjsmesenarodili,alespíšejenaučená.Ztohotedyplyne,žeselzenaučitřadunového
iběhemkomunikaceastřetáváníseskulturounovou.Učenísekultuřenenínicméněpouzepasivní
asimilace,kulturuzároveňspolečněsostatnímilidmivytvářímeaprotosesoučasnýsvětstávámultikulturnímstejnějakoprostředínavysokýchškolách.
170
6 ANOTACE
Specifika vysokoškolského poradenství
v oblasti celoživotního vzdělávání
SILVIENEDVĚDOVÁ
VprvníčástipříspěvkujsouvymezenyobsahastrukturaceloživotníhovzdělávánívnabídceUniverzityKarlovyvPraze(UK).Dálejecharakterizovánacílováskupina,kterésetotoporadenstvítýká
atypyporadenstvívoblasticeloživotníhovzdělávání(CŽV),sekterýmiselzenaUKvpraxisetkat.
Takéjsouuvedenypříkladytématdotazůklientů.Poté,cojetaktovymezenašířeproblematiky,sekterouseporadcevoblastiCŽVvesvéprácinaUKsetkává,následuječástobsahujícívýčetpožadovaných
kompetencí,vztahujícíchsekosoběvpoziciporadcevoblastiCeloživotníhovzdělávání.Nazávěrjsou
uvedenaněkteráspeci�ikaVŠporadenstvívoblastiCŽV.
Umíme hodnotit kvalitu ve vysokoškolském poradenství?
HANAURYCHOVÁ
Hodnoceníkvalityobecněpředpokládáporovnáníreálnéhostavusurčitýminormamičistandardy.Existujítytonormyčistandardyvoblastislužebvysokoškolskéhoporadenství?Kapitolashrnuje
současnousituacivuvedenéoblastinavysokýchškoláchvČR.Uvádípříkladysoučasnéhohodnocení
azamýšlísenadotázkou,načemkvalitazáleží,jakájsouvýchodiskaakritériaprojejíhodnocenívoblastiinformačníchaporadenskýchslužebnavysokýchškoláchvČR.
Koučování pro vysokoškoláky
EVAJAROŠOVÁ
Kapitola se zabývá koučováním jako jedné z forem poradenské činnosti a shrnuje zkušenosti
sjehouplatněnímvrámciRozvojovéhoaporadenskéhocentranaVysokéškoleekonomickévPraze
(dáleRPCVŠEPraha).Stručnějepředstavenokoučováníauvedenpřehledrůznýchpřístupůkekoučovánívzávislostinateoretickýchvýchodiscích,sezvláštnímzřetelemkekoučovánízpohleduPCA.
Kapitola obsahuje shrnutí dosavadních zkušeností s koučováním studentů VŠE Praha. Na základě
rozboruvstupníchočekávánístudentůsezájmemokoučováníjsouvpříspěvkusumarizovánanejčastějšítémataacíle,sekterýmistudentidokoučovacíhoprocesunaVŠEvPrazepřicházejí.Zároveň
jsouuvedenypociťovanépřínosykoučovánízpohledustudentů,kteřísehojižzúčastnili.Vzávěru
analyzujemespeci�icképřínosykoučovánívkontextučinnostíRPCVŠEPrahaavzájemnépropojení
koučováníseslužbamiAkademicképsychologicképoradny.
Skupinový koučink a praxe v Assessment centrech
ŠÁRKAKARMAZÍNOVÁ,JANAČIHOUNKOVÁ
KapitolaseznamuječtenářesaktualitamivnabídcePoradenskéhocentraMasarykovyuniverzity–skupinovýmkoučinkemapraxíposkytovanouformouAssessmentcentrastudentůmstudenty.
Shrnujenašezkušenostisnovýmislužbami,hodnotíspokojenostúčastníkůipraktikantů.
171
Porovnání zkušeností s nácvikem různých relaxačních technik
u vysokoškolských studentů
HANACHÝLOVÁ,LUDMILANATOVOVÁ,PAVLARYMEŠOVÁ
Kapitolapopisujezkušenostisužívánímrůznýchrelaxačníchtechnik,sekterýmijsoustudentiseznamovánivrámcisebezkušenostníchseminářůpředmětuDuševníhygienanaProvozněekonomické
fakultěČeskézemědělskéuniverzity.StudentiseúčastnilikrátkéhonácvikuSchulzovaautogenního
tréninku, Jacobsonovy progresívní relaxace, řízené imaginace a meditace s hudbou. Následně proběhlazpětnávazbapomocírozhovorůzaměřenýchnaindividuálníprožíváníúčinnostiapreference
jmenovanýchtechnik.Autořishrnujívýstupyztěchtorozhovorůauvažujíodalšímmožnémrozvoji
protistresovýchprogramůprostudentyVŠ.
Možnosti využití katatymně imaginativní psychoterapie
v rámci psychologického poradenství u vysokoškolských studentů
LUDMILANATOVOVÁ,HANACHÝLOVÁ,PAVELNATOV,PAVELMICHÁLEK
V této kapitole referujeme o možnostech využití katatymně imaginativní psychoterapie během
psychologického poradenství u vysokoškolských studentů. V první části nabízíme stručný popis
katatymněimaginativnípsychoterapie,rozlišeníjednotlivýchstupňůamotivůatakétzv.„režijních
principů“,tedyzpůsobůprovázeníklientařízenýmdennímsnem.Vedruhéčástipřibližujemevlastní
zkušenostispoužívánímřízenéhodenníhosnu(imaginativníčástsezenívkatatymněimaginativní
psychoterapii)vpsychologickémporadenstvípřiprácisvysokoškolskýmistudentyvPsychologické
poradněČeskézemědělskéuniverzity.Uvádímezdevýběrmotivůvhodnýchprokrátkodobépsychologicképoradenstvíuvysokoškolskýchstudentů.
Dlouhodobý poradenský proces v prostředí vysokoškolské poradny
(formulace případu)
DAGMARSCHNEIDROVÁ
AutorkavesvékapitolepředstavujevlastníuplatněníkognitivněbehaviorálníhopřístupuaGestalt
přístupuvdlouhodobémporadenskémprocesu.Průběh3,5letéprácejepopsánspoužitímmodelu
Korba(1989),kterýde�inujepětkrokůvprocesuzráníklientaodzávislostinavnějšípodpořezestranyporadce/terapeutaksebepodpoře:
⊳ zaměřenínapřítomnéchování
⊳ zaměřenínastarézáležitostiatraumata
⊳ zaměřenínavnitřnísebepojetí
⊳ zaměřenínarozhodovánívživotníchotázkách
⊳ zaměřenínanovéchování.
Kariérové poradenství v historickém vývoji a jeho role
v současném vysokoškolském poradenství
BEÁTAKRAHULCOVÁ
Historický vývoj profesního a nyní kariérového poradenství, zrcadlí potřebu diferencovaného
přístupukosobnostistudujícíhočlověkavprofesnípřípravěobecně,aletakévakademickémvzdělá-
172
6 ANOTACE
vacímprostředí.Tototvrzenílzedoložitněkterýmizákladnímiteoriemi,jakonapříkladHollandovou
teoriíkariérovéhoporadenství,myšlenkovouoporouzpublikace„Osobníkariéra“FrantiškaBělohlávka,čigendrověprosazovanýmizměnamivprofesnímporadenstvíreprezentovanýminapříkladEricouBurmanovouamnohadalšími.Navývojmetod,oblastíanástrojůvysokoškolskéhokariérového
poradenstvímávýznamnývlivsložitoststrukturyakademickéhovzdělávání,celoživotníproceszměn
člověkaipotřebaudržovataktivníschopnostadaptovatsenaměnícísepodmínkypracovníhotrhu.
Vakademickémprostředíjsoucílovéskupinyvyžadujícípřivstupualeivprůběhuvzdělávacícesty
speci�ickouporadenskoupodporu.Jsoutozejménauchazečiostudium,studentiprvníchaposledních
ročníkůastudentistudijněapracovněznevýhodněni.
Nová kariéra a kariérní poradenství
IVAKIROVOVÁ
Pojem nová kariéra je používán pro souhrnné označení modelů kariér, které se výrazně liší od
modelutradičníkariéry.Novémodelykariéryreagujínazměnysocioekonomickéhoaorganizačního
kontextu,kteréjsoucharakteristicképropřechodkpostindustrialismuanovéekonomice.Existuje
řadarozdílůmezitradičníanovoukariérou:tyvyplývajízměnícíchsepotřebapožadavkůorganizací
kladenýchnazaměstnancenebouchazečeozaměstnání.Podstatnéjsoučastějšízměnyvkariéřetýkajícísenejenzměnpracovníchaktivitnebopracovníchpozicanáslednýchpožadavkůnakompetence,
ale také změny organizací nebo dalších faktorů. K výrazným atributům změn patří klesající jistota
zaměstnáníapožadavkynaudržovánízaměstnavatelnosti.Kariérníporadenstvíjižneníorientováno
zejménanaobdobíprofesionálníorientaceavolbuprofese,alenacelkovýprůběhkariéryajejísoulad
akomplementaritusosobnímživotemjedince.Orientacejedincevkontextu,jehoaktivitaaodpovědnost,včetnězvyšujícíchsenárokůnarozhodovánívprůběhukariéry,patřímezihlavnítématakariérníhoporadenstvívsoučasnosti.
Uznávání neformálně získaných kompetencí kariérových poradců
ZUZANAFREIBERGOVÁ
V posledních deseti letech se uznávání neformálního a informálního vzdělávání stává nedílnou
součástínaplňováníkonceptuceloživotníhoučení.Uznáváníjechápánojakojehoklíčovýprvekastáváseprioritounárodníchievropskéstrategierozvojeodbornéhovzdělávání.Prouznáváníneformálníhoainformálníhovzděláváníneexistujeuniverzálnímetodikaakaždázemě(nebosubjekt,který
sedouznávánízapojuje)hledásvévlastnířešení.VrámcimezinárodníhoprojektuIMPROVE„ZlepšeníuznáváníneformálníhovzděláváníkariérovýchporadcůvEvropě“(LLLPGrundtvig),porovnává
projektovýtýmexistujícírámceuznáváníkompetencí(CEDEFOP,MEVOC,ECGC,EAF,EuroPsyatd.),
identi�ikujeznichvhodnéprvkyavytvářípříručku,kterábymělabýtvhodnáprokariérovéporadce.
Ideou této příručky je přesvědčení projektového týmu, že pro kariérové poradce není nosné jejich
formálnívzdělání,aleprokázáníklíčovýchporadenskýchkompetencívpraxi.
Rozvoj profesní kariéry – nový výukový předmět na VŠE Praha
LENKAMALINOVÁ
NaVysokéškoleekonomickévPrazejeletoszaváděnnovýpředmět„Rozvojprofesníkariéry“.Je
určenstudentůmbakalářskéhostupněstudijníhoprogramuPodnikováekonomika,kterýmpomůže
173
včasnaplánovatvlastníprofesníkariéru,správnězacílitsvédalšístudiumaosvojitsizákladnídovednosti(CV,přijímacípohovor,Assessmentcentrum,apod.),kteréjimpomohoupřivstupunatrhpráce.
Aktuálnějesestavensylabuspředmětuapředmětbylakreditován.Nynísedokončujenovýstudijní
text,kterýbudeodzářístudentůmkdispozici.Inspiraceječerpánazčeskéizahraničníliteratury,
zvýzkumůuplatněníabsolventůrealizovanýchnaVŠEiodjinýchvysokýchškolvČR,kterépodobný
studijnípředmětvyučují.Předmětjezaměřenprakticky,výukabudemj.založenanazkušenostech
vyučujícího získaných bohatou praxí ve vedení výběrových řízení na obsazení volných pracovních
pozic.Výukapředmětubudezahájenavzáří2011.ProjektjepodpořenzESFEU,Operačníprogram:
PrahaAdaptabilita.
Profil amerického studenta: Studijní poradenství a studium v zahraničí
EVAECKERT
Kapitolapřinášístručnýnáčrtpro�iluamerickéhostudentaarozdílůmezivysokoškolskýmstudiemvUSAavEvropěnazákladědlouholetýchosobníchzkušenostíautorkyzjejíhopedagogického
působenínaněkolikaamerickýchuniverzitách.Zodlišnéstrukturystudiavyplýváipotřebajiného
druhu poradenství, které je v USA studentům poskytováno. Proto je nutno při pobytu amerických
studentůnaevropskýchvysokýchškoláchstěmitorozdílypočítatapřizpůsobitpřístupktěmtostudentůmtak,abyproněbylpobytvzahraničíobohacenímnejenstudijníchznalostí,aleikulturních
tradicazvyklostíhostitelskézemě.
Studenti na cestě – studijní poradenství v oblasti mobilit
LUDMILASVOBODOVÁ
Úvodkapitolyjevěnovánstudijnímuporadenstvívsouvislostisinformačníetikouaspeci�ikům
multikulturního poradenství obecně. Poté jsou uvedeny konkrétní příklady poskytování studijního
poradenstvízahraničnímstudentůmauchazečůmostudiumnaUKatakéstudentůmUKusilujícím
ovycestovánínazahraničnívýměnnýpobyt.StudijníporadenstvíprocizincestudujícínaUKjeposkytovánovětšinouformouindividuálníchaemailovýchkonzultacíspomocíinformačníchmateriálů
a jeho obsah i forma jsou vždy maximálně přizpůsobeny požadavkům klienta. Informačně-poradenskéslužbyvoblastimobilitjsouposkytoványjakformoukonzultací,taktakéformoudiskusína
seminářích.Uchazečůmorůznétypymobilitjezprostředkovánapříležitostporaditsesabsolventy
studijníchpobytůasodborníkyzambasád,agenturatd.Důležitousoučástíhodnoceníposkytovaných
služebjsouvýstupypravidelnýchdotazníkovýchšetřenímezistudenty.Voblastimobilitplánujeme
témataseminářůadiskusíprávěnazákladěpřáníapoznámekstudentů.
Studenti radí studentům – rozvoj vzájemného poradenství
na Univerzitě Karlově v Praze
LUKÁŠKRUPIČKA
Nadstandardně informovaní a dobře se orientující studenti prvních ročníků hned od nástupu
na univerzitu; motivovaní, vstřícní, systematicky vyškolení studentští tutoři; poradenští pracovníci
a studijní referenti systém podporující a koordinující; univerzita studentům maximálně otevřená
ajejichvšestrannýrozvojpodporující;tojecílemrodícíhoseprojektuUK„Studentiradístudentům“.
Posluchačům bude prezentován rozvojový projekt v širším kontextu informačních a poradenských
174
6 ANOTACE
služebnaUK,budouvysvětlenydosavadníaktivity,představyřešiteleafakultníchgarantůoformách
afunkčnostisystémuvzájemnéhoporadenstvíajehodlouhodobéperspektivě,budounastíněnymožnéobtížeaalternativyjejichřešení.Systémjevtétopodoběvletošnímrocezaváděnpoprvé,nelzese
zatímzásadněopřítozkušenostiazpětnouvazbuzletpředchozích,optimálnímodelybudoukrystalizovat„zapochodu“.Budouprotovítánypostřehy,zkušenostianápadyposluchačů,kolegůzostatních
VŠčidalšíchinstitucíazávěrečnáinspirativnídiskuse.
Quo vadis přístupné vysokoškolské vzdělávání?
LIBORNOVOSAD
Dvacetiletáre�lexeokolnostíatrendůvezpřístupňováníVŠstudiaosobámsezdravotnímpostiženímvedenamnohaškoláchkevznikuafungováníporadensko-facilitačníchcenter.Jejichprvotně
chaotická,lokálněorientovanáčinnostpostupnějižpřestávábýtautonomnízáležitostíjednotlivých
škol.Nynídocházíjednakkvytvářenísítíspolupráceajednakkformulovánísystémovýchopatření
vpodpořestudentůspostiženímaSVP(odborVŠMŠMT,platformaNAPIV,OSVpřiVVZPO).TosouvisíisakceptovánímspolečnéstrategiezpřístupňováníVŠstudiaade�inovánímstandardůpodpory
studentůsespeci�ickýmivdělávacícímipotřebami.Základnímiprincipyjsoupřitomrovnépříležitosti
aindividuálnípřístup.Otázkouvšakzůstávámj.nalezenípoměrumezivyrovnánímpříležitostíavyužitímskutečnéhopotenciálukaždéhostudentaspostiženímneboeliminovánínepřiměřených,neefektivníchainklusinepodporujícíchopatření,snimižsemůžemevpraxisetkat.Dalšíotázkoujenapř.
kompetentnost těch, kteří se studentům s postižením a SVP poradensky, facilitačně i pedagogicky
věnují.Autorčerpázesvé20letépraxevoblastivysokoškolskéhoporadenstvíapodílenísenatvorbě
mnohýchkoncepčníchmateriálů.
Studenti s dyslexií na vysokých školách – analýza
diagnostického procesu
OLGAZELINKOVÁ
Odroku2004jevcentrupropodporustudentůsdyslexiínaHTFUKprováděnadiagnostika
aintervence.Vkapitolejsouanalyzoványvýsledkydiagnostikyvčetnědiagnostickýchrozhovorůse
studenty.Podrobenakritice(vzhledemkdospělýmstudentůmčiabsolventůmVŠ)jestávajícídiagnostickábaterie.Zkušenostizintervencetvořídruhoučástkapitoly.Vzávěrujeuvedenoněkolik
informacízkonferenceBritskédyslektickéasociace,kterásekonávednech1.–4.6.2011vHarrogatevAnglii.
Změny v sebepojetí znevýhodněných a ostatních studentů UHK
jako výsledek jejich řízené vzájemné interakce
KATEŘINAJUKLOVÁ,MONIKAULRICHOVÁ,LUCIEMISAŘOVÁ
Akademicképrostředísesvoudiverzitoupředstavujezdrojpodnětůproosobníasociálnírozvoj
studentů.Studentivšakmusípřekonatostychabariéry,kteréjimvevztahukodlišnýmhodnotám
a odlišně žijícím jedincům brání. Program řízené intervence je jedním z nástrojů umožňující studentůmtytosociálníbariérypřekonatanaplnovyužívatodlišnostíkvlastnímuobohacení.Kapitola
shrnuje výsledky projektu zaměřeného na kultivaci akademického prostředí prostřednictvím existujícíchfyzických,sociálníchakulturníchodlišnostímezistudenty.Vjehorámcibylrealizovánjed-
175
nosemestrálníprogramosobníhoasociálníhorůstuprostudenty,nesoucínázevSdílímezkušenosti.
Jehohlavnímcílembylopodpořitspolupracujícíinterakcemeziskupinouhandicapovaných,kulturně
asociálněznevýhodněnýchaostatníchstudentů.
Akademická farnost jako nástroj pastorace studentů
VLADIMÍRSLÁMEČKA
KapitolamapujezkušenostiduchovníporadnyvrámciCentrainformačníchaporadenskýchslužebČVUTvPraze,nejstaršícivilnítechnickéuniverzityvEvropě.Jelikožslužbyduchovníhoporadce
–katolickéhokněze–využívajípřevážněstudentivěřící,objevujesedřívečipozdějipotřebadátpastoračníslužběkonkrétníprávnírámec.Autorsivšímáuspořádánívysokoškolsképastoracejakunás,
takvzahraničí(Slovensko,Švýcarsko,Německo…)ahledázkušenostizahraničníchkolegů,kterélze
aplikovatvdomácíchpodmínkáchtechnickéuniverzity.Zdáse,žeoptimálnímřešenímjeustanovení
akademickéfarnosti.Jejínabídkasealezdalekaneomezujenaduchovníslužbuvěřícímstudentům,
alemůžesepodleokolnostístátjakýmsi„srdcem“celéuniverzity.
176
7 ANOTATION
7 Anotation
Trends in the development of higher education
in the background of European (and global) development
VĚRAŠŤASTNÁ
TheBolognaProcessintheCzechRepublicisacounterpartoftheoveralleducationaltransformationsincethebeginningofthismillennium.Inthelastperiod,intheCzechRepublicaswellasthroughout Europe, the developmental priorities are marked by a declining demographic curve, which
addstomasi�icationofhighereducationanditstransitiontoauniversalmodel.Thisdevelopment
ismirroredintheStrategicPlanoftheMinistry(2011–2015)thekeyobjectiveofwhichistobring
aboutafundamentalchangeinthefocusofHEinstitutionsfromquantitytoqualityinalltheirmain
functionsandrolesaswellasthediversi�icationofthenationalhighereducation.Theprioritiesof
theStrategicPlanoftheMinistryarefurtherconcretizedwithintheStrategicFrameworkofHigher
EducationPolicy.ThetoolsforimplementingthestrategyoftheMinistryare,inadditiontotheRules
for Financing of Higher Education Institutions, the Individual National Projects (IPn), Programs of
Development for the year 2011, which have being transformed into the Institutional Development
Plansfor2012.ThemodernisationoftheCzechHEsystem,includingthechangesinthesystemof
accreditation,governance,quali�icationstructureetc.,willanchoredinthenewLawonHigherEducation,thecontentdraftofwhichisbeingpreparedrightnow.Thefactthattheintroductionofchanges
isnecessaryisnowagreedbyalargepartoftheprofessionalandgeneralpublic.Opinionsdifferon
whatstepsshouldbetakenandtowhatextent.
The direction of development of university counselling
set by educational policy of the EU and the Czech Republic
LENKAHLOUŠKOVÁ
ThischapterstemsfromtheanalysisofselecteddocumentsoftheEuropeanUnionandtheCzech
Republicwhichsetapriorityofdevelopmentofguidanceandcounsellingservices.Somedocuments
published between 2004 and 2011 were chosen for the purpose of this analysis. They deal with
guidanceandcounsellingandlifelonglearning,theintegralpartofwhichisalsotertiaryeducation
andsomeother(adult)educationatuniversities.Themeaningandsocialexpectationsinrelationto
counsellingaremonitoredindocuments,furthermore,principlesofprovidingcousellingservicesand
speci�ictasksfordevelopmentofuniversitycounsellingservicesintheCzechRepublicarealsoobserved.Resultsofthisanalysisservefordesignatingthedirectionoffurtherdevelopmentofcurrent
universitycounsellingintheCzechRepublic.
Guidance in tertiary education – contribution to the terminology
MÁRIAZVARIKOVÁ,ŠTEFANVENDEL
Term “lifelong career guidance” emphasizes the need of guidance through one’s life, especially
withtheneedtomaintainone’semployabilityinever-changing(global)labourmarketandinterre-
177
latedneedoflifelonglearning.Term“guidanceandcounsellinginhigher/tertiaryeducation”associatesthetargetgroup(personduringuniversitystudies)aswellasinstitutionthatprovidesguidance
servicesorwheretheguidanceservicesareprovided.Academicandvocational/careerguidanceare
termsthatareconnectedtoourworkthatfocusesonuniversitystudents’successfulstudiesandtheir
employability.Howeverbesidesbeingstudents,universitystudentshavemorelife-rolesandrelated
developmenttasksand(psychological)problemsthatbringtheneedforguidance,inourcountries,
mostlycalledpsychologicalcounselling.Terms”information,orientation” (guidance),“(psychological)counselling”and“(psycho)therapy”re�lectthecharacterofguidanceserviceintermsofdepth
andintensityofintervention.Withmoreprecisedifferentiationmoretermsarise.
The project “Development of Psychological Counselling
at Czech universities”
DIANAHOVĚŽÁKOVÁ,IVAMAWLOODTAHOVÁ
Thechapterintroducesmainoutputsandactivitiesofthecentralizeddevelopmentprojectofthe
MinistryofEducation,YouthandSportoftheCzechRepublic,Nr.C36“DevelopmentofPsychological
CounsellingatCzechUniversities”.Theprojecthasbeenrunningin2010and2011.SevenBohemian
andMoravianuniversitiesparticipateintheproject,coordinatedbytheUniversityofEconomicsin
Prague.Themajoraimoftheprojectisdevelopmentofpsychologicalcounsellingatuniversities,i.e.
supportandextensionoftherangeofcounsellingservicesprovidedattheuniversitiesinvolvedin
theproject.Theprojectrespondstotheincreasingneedsofuniversitystudentstodealwithurgent
mentalandsocial-psychologicalproblems.Thepresentationwillintroducetheprojectaccordingto
itsdivisiontoseveralthematicareaswhichasawholeshouldresult–apartfromthedevelopmentof
psychologicalcounsellingitself–inthequali�icationdevelopmentofuniversitypsychologicalcounsellorsandthesupportofbothacademicandnon-academicstaffaddresingcounsellingservices.
An application for registration of university counselling center
JIŘÍČERNÝ,MAGDAŠUSTROVÁ
Thischapterisaboutafreewebonlineapplicationforregistrationofuniversitycounsellingcenter’sconsultations.ThedevelopmentoftheapplicationwassupportedbyTheMinistryofEducation,
YouthandSports.Itwas�inancedfromtheprojectDevelopmentofpsychollogicalcounsellinginCzech
Republic2011.Itisavailableatwww.vsporadna.czandanaccesstothisapplicationcangetanyuniversitycounselor.Thearticledescribeshowtousethisapplication.Itinformsaboutitsavailability,
securityandwayofauthorisationforcounsellingcentersandcounselors.Indetailthereismentioned
acalendarandhowcreaterecords.Thecalendarletsyouviewforexamthetimes,typesofconsultationsandroomsofconsultationsinconnectionwiththeorderedclients.Inthisarticle,thereaderalso
learnshowtogeneratestatistics,whetherforacounselingcenteroranindividualconsultant.
Multicultural counselling at universities in the Czech Republic
ZUZANAHUBINKOVÁ,DAGMARSCHNEIDROVÁ
Thehigherguidanceisnecessarytopunishnotonlythedifferencesbutalsosimilaritiesthat
facilitatesuccessfuladaptationtonewenvironments,especiallyforforeignstudentswhostudyin
theCzechRepublic.Withtheproblemsmaybeassociatedwithadaptationtonewenvironments,
178
7 ANOTATION
newcultureswithunderstandingandabilitytoadequatelycommunicatewithher.Fromthepsychologicalpointofview,cultureisnotsomethingweareborn,butratherislearned.Ittherefore
followsthatyoucanlearnmanynewaswellasincommunicationsandencounteringanewculture.
Learningcultureis,however,merelypassiveassimilation,cultureaswellasjointlywithotherpeopleandthereforecreatethemodernworldisbecomingamulticulturalenvironmentaswellasat
universities.
Specific features of counselling in Lifelong learning in college-work
SILVIENEDVĚDOVÁ
Inthe�irstpartofthechapterthecontentandstructureofthelifelonglearningatCharlesUniversityinPraguewillbede�ined.Inthenextstepthetargetgroupandtypesofcounsellinginthearea
ofthelifelonglearningastheyaremetinpracticeatCharlesUniversitywillbeintroduced,followed
withtheexamplesofdifferentthemesofclient’squestions.Inthiswaythevarietyofproblemsthat
aconsultantinthelifelonglearningatCUencounterswasde�ined.Nextpartcontentsalistofrequired
competenciesrelatedtothepersoninthepositionofaconsultantinthe�ieldofthelifelonglearning.
Finallysomespeci�icfeaturesofthecounsellingintheareaofthelifelonglearningattheuniversity
willbepresented.
Are we able to evaluate the quality in the area
of a university counselling?
HANAURYCHOVÁ
Evaluationofthequalityingeneralassumesacomparisonofrealstatewithcertainnormsand
standards.Dothesenormsandstandardsexistintheareaofservicesofuniversitycounselling?The
chaptersummarisescontemporarysituationinmentionedareaatuniversitiesintheCzechRepublic.
Itgivesexamplesofcontemporaryevaluationandre�lectsonaquestionwhatthequalityisdependent
onandwhatbasisandcriterionsforitsevaluationintheareaofinformationandadvisoryservicesat
universitiesare.
University students coaching
EVAJAROŠOVÁ
Thechapterdealswithcoachingasaoneformofcounselingservices.Itsummarizesexperience
withcoachinginthecontextofactivitiesoftheDevelopmentandCounselingCentreattheUniversity
ofEconomics,Prague(DCCUEP).Coachingandkeyapproachestoit,rootedindifferenttheoretical
approaches, are brie�ly presented, with an emphasis on Person-Centered Approach. The chapter
includes also the summary of up to now experience with coaching of UEP students. Based on the
analysisofinitialstudents‘expectationsthechaptergivestheoverviewofthemostfrequentissues
andgoals,whichUEPstudentsbringtocoachingprocess.Inconclusionthechapterexaminesspeci�ic
bene�itsofcoachinginthecontextofactivitiesofDCCUEPanditsinterconnectionwithservicesofthe
AcademicCounselingCentre.
179
Group coaching and students’ practice by Assessment Centers
ŠÁRKAKARMAZÍNOVÁ,JANAČIHOUNKOVÁ
ThechapterinformreadersaboutnewservicesofferedstudentsbyCounsellingCentreatMasaryk
University–groupcoachingandpracticeofprovidingstudentsbystudentsintheformofAssessment
Centers.Itsummarizesourexperienceswithnewservices,assessesthesatisfactionofparticipants
andtrainees.
A comparison of experiences with the training of different relaxation
techniques at university students
HANACHÝLOVÁ,LUDMILANATOVOVÁ,PAVLARYMEŠOVÁ
Thischapterdescribesexperienceswiththetraininganduseofdifferentrelaxationtechniques,to
whichstudentsbecomeintroducedduringself-experienceworkshopsonthesubjectofMentalhygiene.StudentshavetakenpartinademonstrationofSchulzautogenictraining,Jacobsonprogressive
relaxation,guidedimaginationandmeditationwithmusic.Consequently,thestructuredinterviews
thatwereconducted,werefocusedontheindividualperceptionofeffectivenessandpreferenceofthe
giventechniques.Authorssummarizedoutcomesoftheseinterviewsandsuggestedsomepotential
optionsforfurtherdevelopmentofanti-stressprogramsforuniversitystudents.
Possibilities of using guided affective imagery during psychological
counselling for university students
LUDMILANATOVOVÁ,HANACHÝLOVÁ,PAVELNATOV,PAVELMICHÁLEK
This chapter refers about possibilities of using guided affective imagery during psychological
counsellingforuniversitystudents.Firstlywedescribeguidedaffectiveimageryanddistinguishin
betweenbasiclevelsandmotivesofguidedaffectiveimagery.Wealsode�inedirectionalprinciples
forguidingaclientthroughhisdaydream.Secondlywereferaboutourexperienceswithusingguided
affectiveimageryduringpsychologicalcounsellingamonguniversitystudentsatPsychologicalCounsellingCentreofCzechUniversityofLifeSciences.Wedescribesomeconcretemotivesadvisablefor
short-timepsychologicalcounsellingamonguniversitystudents.
Long-term counselling process in university counselling practice
(case formulation)
DAGMARSCHNEIDROVÁ
TheauthorpresentsherapplicationofcognitivebehaviouralapproachandGestaltapproachin
along-termcounsellingprocess.Thecourseofthe3.5yearsworkisdescribedusingtheKorbmodel
(1989)whichde�ines�ivestepsintheprocessofdevelopmentoftheclientfromdependenceonexternalsupportfromthepartofthecounsellor/therapisttotheself-support:
1. focusingoncurrentbehaviour
2. focusingonoldaffairsandtraumas
3. focusingoninnerself-concept
180
7 ANOTATION
4. focusingondecision-makinginlifeevents
5. focusingonnewbehaviour
Career guidance in the historical development
and its role in the contemporary university guidance
BEÁTAKRAHULCOVÁ
Thehistoricaldevelopmentoftheprofessionalandactuallypopularcareerguidancere�lectsaneedofadifferentiatedapproachtoparticularpersonalityofstudyingfellowwithinthegeneralprofessionaltrainingbutalsointheacademiclearningenvironment.Thisthesiscanbesupportedbyseveral
basictheories,suchas“Holland’stheoryofcareerguidance”,anintellectualsourceforthepublication
“PersonalCareer”ofFrantišekBělohlávek,orgender-enforcedchangesinprofessionalguidancerepresentedforexamplebyEricaBurmanováandmanyothers.Asigni�icanteffectonthedevelopment
ofmethods,�ieldsandtoolsofthecareerguidancehascomplexityofthestructureofacademiceducation,lifelongprocessofhumanbeing’schangesandneedformaintaininganactiveabilitytoadapt
tochangingconditionsinthelabormarket.Intheacademicenvironment,therearetargetgroupsthat
requirespeci�icadvisorysupportbothattheenteringandalsoduringtheeducationalprocess.They
areespeciallyrepresentedbystudycandidates,studentsofthe�irstandthelastyearofstudy,and
studentswithspecialneeds.
New career and career counselling
IVAKIROVOVÁ
Thetermnewcareerisusedasagenerallabellingofcareermodelsthataresigni�icantlydifferent
fromatraditionalcareermodel.Newcareermodelsreacttochangesinsocioeconomicandorganizationalcontextthataretypicalforthetransitiontothepostindustrialismandneweconomy.There
aredifferencesbetweentraditionalcareersandnewcareersstemmingfromorganizationalchanging
needsandexpectationstowardsemployeesorapplicants.Frequenttransitionsincareerrelatingto
changesofworkactivities,workpositions,competencesororganizationsbelongtotypicalfeaturesof
newcareers.Decliningjobsecurityandrequirementsforemployabilitymaintenanceismentionedas
adistinctattribute.Careercounsellingandguidanceisnotfocusedprimarilyonthestageofprofessionalorientationoroccupationalchoicebutonthewholecareertrackanditscongruenceandcomplementaritieswithanindividuallife.Contemporarycareercounsellingandguidanceisparticularly
focusedontheindividualcontext,activitiesandresponsibilitiesandongrowingdemandsofcareer
decisions.
Validation of career guidance practitioners’ non formal competences
ZUZANAFREIBERGOVÁ
Duringthelasttenyearsvalidationofnon-formalandinformallearninghasbecomeanintegral
partofful�illingtheconceptoflifelonglearning.Thevalidationisseenaskeyelementandbecomes
apriorityforbothnationalandEuropeanstrategyforthedevelopmentofvocationaleducation.For
validationofnon-formalandinformallearningthereisnouniversalmethodologyandthereforeeach
country(orentitythatisinvolvedintherecognition)islookingforitsownsolution.Theinternational
181
project IMPROVE “Improving validation of non-formal learning in European career guidance practitioners” (LLLP Grundtvig) compares existing frameworks of validation (CEDEFOP, MEVOC, ECGC,
EAF,EuroPsy,etc.),identi�iesappropriateelementsandpreparesguidelinesthatshouldbesuitable
forcareerguidancepractitioners.Theunderpinningideaoftheseguidelinesisthatthecompetences
ofcareerguidancepractitionersdonotstandontheirformaleducationbutonperformanceofkey
careerguidancecompetences.
Career Development – new course offered
by the University of Economics in Prague
LENKAMALINOVÁ
InSeptember2011theUniversityofEconomicsinPrague(UEP)isopeninganewcourse“Career
Development”.Thecourseisfocusedonstudentsofthebachelor’sdegreeinCorporateEconomicsand
Management.Themaingoalishelpingthestudentstoplantheirprofessionalcareerearlyenough,
toaimtheirstudychoicesandtogainbasicskillsandknowledgeusefulforjobsearch(CV,interview,
AssessmentCentreetc.).Asyllabusofthissubjecthasbeencompiledandthesubjecthasalreadybeen
accredited.Nowadaysanewstudytextforstudentsisbeing�inished.Theinspirationhasbeentaken
fromCzechandforeignliterature,fromseveralresearchesandsurveysontheUEPgraduates’careers
andfromexperienceofotheruniversitiesprovidingtheirstudentswithsimilarcareersubjects.The
courseispracticallyoriented,basedi.a.onteachers’experiencegainedinrecruitment.Thisproject
hasbeensupportedbyESFEU,OPPA.
Profile of an American student: University counselling
and studies abroad
EVAECKERT
Thechapterbringsabriefdescriptionofapro�ileofanAmericanstudentandofdifferencesbetween
universitystudiesintheUSAandinEuropebasedonlongtimepersonalexperienceoftheauthorfrom
herpedagogicalworkatseveralAmericanuniversities.Thedifferentstructureofthestudiesbringsthe
needofthedifferentwayofcounsellingprovidedstudentsintheUSA.That’swhyitisnecessarytocount
withthesedifferencesduringthestayofAmericanstudentsatEuropeanuniversitiesandadjustthe
approachtothesestudents,sothattheirstayabroadwillnotonlyenrichtheirstudyknowledge,butwill
helpthemtomakeacquaintancewithculturaltraditionandcustomsofthehostingcountryaswell.
Student’s “on the way” – study counselling in the area of mobility
LUDMILASVOBODOVÁ
Attheverybeginningtheauthorintroducesthetopicinrelationwithaninformationethicsandspeci�icsofmulticulturalcounsellingingeneral.Thenshepointsoutafewconcreteexamplesofproviding
thecounsellingservicestointernationalstudentsandapplicantsatCharlesUniversityandtostudents
whowouldliketoapplytoanexchangestayabroad.Sheprovidesstudycounsellingserviceswhileansweringemailsandcommunicatingpersonallywithstudents.TheCUInformationandAdvisoryCentre
alsocreatesandup-datesappropriateinformationmaterialsforinternationalstudents.Thecontentand
theformofconsultationalwaysmaximallyfollowtherequestofclients.ExceptofconsultationstheCen-
182
7 ANOTATION
treorganizesseminarsanddiscussionsforstudentsofCUwhowouldliketoapplyforstudyabroadstay
toforeignuniversities.Theguestsofseminarsareformerparticipantsofstudyabroadstaysandexperts
fromembassiesandmobilityagencies.Afterseminarsstudentsregularly�illinourfeedbackquestionnaireswhichweuseasabasewhileplanningfuturetopicsofseminarsandotherevents.
Students advise students – the development of peer counselling
at Charles University in Prague
LUKÁŠKRUPIČKA
Freshmenimmediatelyaftertheirenteringtheuniversitybeinginformedandorientatedabove
standard;motivated,helpful,systematicallytraineduptutors;counsellorsandstudyof�icerssupportingandcoordinatingthesystem;universitymaximallyopentostudentsandsupportingtheiruniversaldevelopment;thisistheaimoftheemergingprojectofCU“Studentsadvisingstudents”.Thedevelopingprojectwillbepresentedtolistenersinabroadsenseofinformationandadvisoryservices
providedatCU.Theactivitiescarriedoutbynowwillbedescribedandexplained,aswellassolver’s
andfaculties’guarantor’svisionsconcerningformsandpracticalityofthesystemofpeercounselling
anditslong-termprospects.Lastbutnotleast,possibledif�icultiesandoptionsoftheirsolutionwill
beoutlinedaswell.Thesysteminthisshapeislaunchedforthe�irsttime,it’snotpossibletore�lect
theexperienceandfeedbackofpreviousyears,optimalmodelswillcrystallizegradually.That’swhy
remarks,experienceandideasaswellas�inalinspiringdiscussionoflisteners,colleaguesfromother
universitiesandotherinstitutionswillbewelcomed.
Quo vadis the accessible university education?
LIBORNOVOSAD
Twentyyearsofre�lectionconditionsandtrendsinaccesstouniversitystudyforpeoplewithdisabilitiesinmanyschoolsleadstotheformationandfunctioningcounselling-facilitationcenters.The
initiallychaotic,locally-orientedactivitieshasgraduallyceasestobeautonomousaffairsofindividual
schools.NowthereisbothanetworkingandalsotoformulatethesystemofmeasurestosupportstudentswithdisabilitiesandSEN(DepartmentoftertiaryeducationattheMinistryofeducation,sport
andyouth,theplatformfortheNAPIV,theOSVVVZPO).Thisisrelatedtotheacceptanceofacommon
strategyformakinguniversitystudyandde�iningstandardsofsupportforstudentswithspecialeduacitionneeds.Thebasicprinciplesareyetequalopportunitiesandindividualapproach.Thequestion
remains,however,including�indarelationshipbetweencompensationandtheopportunitytousethe
truepotentialofeachstudentwithadisabilityoreliminateunfair,inef�icientanddonotsupportinclusionofmeasureswithwhichweencounterinpractice.Anotherquestion,asthoseskillstostudents
withdisabilitiesandSENadvisory,facilitationandteacherpay.Authordrawsonhis20-yearexperienceinhighereducationcounselling,andparticipationinthecreationofnumerousstrategicmaterials.
Students with dyslexia at the Universities – analysis
of assessment process
OLGAZELINKOVÁ
Centre for students with Dyslexia at Hussite Theological Faculty, Charles University was established in 2004. The work in Centre is mainly focused on assessment and intervention. Results of
183
assessmentisanalyzedincludingresultsofinterview.Somecriticalremarks(regardingadultsand
atuniversities)concerningexistingbatteryoftestsarementioned.Experiencefrominterventionis
presented.Finally–someinformationfromtheconferenceoftheBritishdyslexiaAssociationheldin
1.–4.6.2011arepresented.
Changes of common and hadicapped students’ self-concept
as a reset of their directed interaction
KATEŘINAJUKLOVÁ,MONIKAULRICHOVÁ,LUCIEMISAŘOVÁ
Academicenvironmentrepresentsimportantsourceofimpulsesofstudents’personalandsocial
growth. Among students arise imformal relationships throught which they exchange experiencies.
Howeverstudentshavetobreakcoynessandsomebarriersthatrestraintheirrelatingtodistincion.
Directedinteractionmaybeoneofthetoolthatcanhelpstudenttobreaktheirsocialdif�iculties.The
chapter summarizes the results of a project focussed on the enriching the academic environment
using the potential ofexisting differences among university students. A one semester-intervention
programofpersonalandsocialgrowthcalledSharingtheexperienceswascreatedthatissupposedto
supportthecooperationamonghandicapped,disadvantagedandotherstudents.
Academical parish as a way of pastoral care of students
VLADIMÍRSLÁMEČKA
ThischapterdescribestheexperienceofspiritualcounsellingtakingplaceattheCentreofInformationalandCounsellingServicesattheCzechTechnicalUniversityinPrague,theoldestciviltechnicaluniversityinEurope.Sincetheservicesofaspiritualadvisor–acatholicpriest–aremostlyused
byreligiousstudents,thereisaneedofestablishingaspeci�iclegalframework.Theauthormonitors
thepastoralcarenotonlyintheCzechRepublic,butalsoabroadincountriessuchasSlovakia,SwitzerlandandGermanyandsearchesfortheexperienceofhisforeigncolleaguesthatcanbeapplied
domestically.Foundationofanacademicalparishseemstobetheoptimalsolution.Furthermore,its
servicesarenotstrictlylimitedtohelpingstudentsonlyspiritually,butcanlaterdeveloptobecome
a“heart”ofthewholeuniversity.
184
8 SEZNAM TABULEK / 9 SEZNAM OBRÁZKŮ
8 Seznam tabulek
Tab. 1: Vstupní a výstupní kvantitativní indikátory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
Tab. 2: Trowova koncepce fází terciárního vzdělávání s vyznačením stavu
českého vysokého školství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
Tab. 6: Počty účastníků u jednotlivých témat skupinového koučování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78
Tab. 7: Účastníci skupinového koučování dle fakult, které studují . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78
Tab. 3: Charakteristiky souboru respondentů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84
Tab. 4: Hlavní faktory ovlivňující účinnost relaxačních technik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84
Tab. 5: Přehled intervencí, motivů a režijních principů v KIP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89
Tab. 8: Obecné způsobilosti poradenského pracovníka v oblasti CŽV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53
Tab. 9: Vlastnosti a schopnosti poradenského pracovníka v oblasti CŽV . . . . . . . . . . . . . . . . . 54
Tab. 10: Charakteristika „Zájmového typu“ poradenského pracovníka v oblasti CŽV . . . . . . . . 55
Tab. 11: Čtení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159
9 Seznam obrázků
Obr. 1: Ranking na univerzitách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Obr. 2: Profily institucí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Obr. 3: Model vysokoškolského poradenství v ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Obr. 4: Osobní kalendář . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Obr. 5: Struktura vysokoškolských studentů podle oborů vzdělávání
a státní příslušnosti, 2008 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Obr. 6: Zájemci o individuální koučování podle ročníků studia (N=50) . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Obr. 7: Zájemci o individuální koučovací sezení – typ cíle (N=53) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Obr. 8: Nácvik relaxace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Obr. 9: Proces uznávání neformálně získaných kompetencí kariérového poradenství . . . . . . .
Obr. 10: Přibližné rozložení témat e-mailových dotazů vztahujících se k CŽV na UK
v akademickém roce 2010/2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Obr. 11: Vztah kariérového, vzdělávacího a psychologického poradenství . . . . . . . . . . . . . . . .
Obr. 12: Hodnocení přínosnosti setkání se studenty s postižením ostatními studenty UHK . .
Obr. 13: Nejčastěji pociťované emoce studentů UHK v kontaktu se studenty s postižením . .
Obr. 14: Hodnocení handicapovaných studentů zdravými kolegy z hlediska 9 charakteristik .
Obr. 15: Nejčastější zdroje komplikací handicapovaných při studiu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Obr. 16: Hodnocení studentů UHK handicapovanými kolegy z hlediska 9 charakteristik . . . .
Obr. 17: Vzájemné hodnocení obou skupin studentů UHK z hlediska 9 charakteristik . . . . . .
14
17
26
38
43
75
76
85
114
49
57
163
164
164
165
165
166
185
10 Seznam autorů
Mgr.JIŘÍČERNÝ
InstitutceloživotníhovzděláváníVysokéhoučenítechnickéhovBrně
e-mail:[email protected]
PhDr.JANAČIHOUNKOVÁ
Masarykovauniverzita,Fakultasociálníchstudií
prof.EVAECKERT,Ph.D.
Anglo-americkávysokáškola(AAUNI)
Ing.ZUZANAFREIBERGOVÁ
Národnívzdělávacífond,o.p.s.,Střediskopodporyporadenskýchslužeb
Mgr.LENKAHLOUŠKOVÁ,Ph.D.
Ústavpedagogickýchvěd,Filozo�ickáfakultaMasarykovyuniverzity,Brno
Mgr.DIANAHOVĚŽÁKOVÁ
ProfesněporadenskécentrumFFUPvOlomouci
PhDr.Mgr.ZUZANAHUBINKOVÁ,Ph.D.
UniversityofEconomics,Prague,CzechRepublic,FacultyofBusinessAdministration,
DepartmentofManagerialPsychologyandSociology
e-mail:[email protected];[email protected]
Mgr.HANACHÝLOVÁ
Katedrapsychologie,Provozněekonomickáfakulta,ČeskázemědělskáuniverzitavPraze
Doc.PhDr.Ing.EVAJAROŠOVÁ,Ph.D.
VysokáškolaekonomickávPraz,Akademickápsychologickáporadna
Mgr.KATEŘINAJUKLOVÁ,Ph.D.
PedagogickáfakultaUniverzityHradecKrálové
Mgr.ŠÁRKAKARMAZÍNOVÁ
Masarykovauniverzita,Poradenskécentrum
186
10 SEZNAM AUTORŮ
Prof.PhDr.BEÁTAKRAHULCOVÁ,CSc.
KatedrapsychosociálníchvědaetikyUKHTFvPraze
KatedrapedagogikyIVPČZUvPraze
doc.PhDr.IVAKIROVOVÁ,Ph.D.
Vysokáškolabáňská–TechnickáuniverzitaOstrava
Mgr.LUKÁŠKRUPIČKA
UniverzitaKarlovavPraze,Informačně-poradenskécentrum,
Ing.Mgr.LENKAMALINOVÁ
VysokáškolaekonomickávPraze
PAVELMICHÁLEK
LUCIEMISAŘOVÁ
PoradenskécentrumAugustinUniverzityHradecKrálové
MGR.LUDMILANATOVOVÁ
Katedrapsychologie,Provozněekonomickéfakulta,ČeskázemědělskáuniverzitavPraze
PAVELNATOV
Mgr.SILVIENEDVĚDOVÁ
Informačně-poradenskécentrum,UniverzitaKarlovavPraze
PhDr.Mgr.LIBORNOVOSAD,Ph.D.
AsociaceporadenproosobysezdravotnímpostiženímČR,Praha
PAVLARYMEŠOVÁ
MUDr.DAGMARSCHNEIDROVÁ,CSc.
3rdFacultyofMedicineofCharlesUniversity,Prague,CzechRepublic,InstituteofChildand
YouthHealth,Students’CounsellingCentre
187
Mgr.LUDMILASVOBODOVÁ
InformačněporadenskécentrumUniverzityKarlovy
MUDr.DAGMARSCHNEIDROVÁ,CSc.
Studentskáporadna,Ústavzdravídětíamládeže,3.lékařskáfakultaUniverzityKarlovyvPraze
Ing.Mgr.VLADIMÍRSLÁMEČKA,Ph.D
ČeskévysokéučenítechnickévPraze,Centruminformačníchaporadenskýchslužeb
RNDr.VĚRAŠŤASTNÁ
UniverzitaKarlovavPraze
Mgr.MAGDAŠUSTROVÁ
InstitutceloživotníhovzděláváníVysokéhoučenítechnickéhovBrně
Mgr.IVAMAWLOODTAHOVÁ
ProfesněporadenskécentrumFiloso�ickéfakultyUniverzityPalackéhovOlomouci
MONIKAULRICHOVÁ
PedagogickáfakultaUniverzityHradecKrálové
PhDr.HANAURYCHOVÁ
UniverzitaKarlovavPraze,Informačně-poradenskécentrum
ŠTEFANVENDEL
Inštitútpsychologie,Filoso�ickáfakultaPrešovskéuniverzityvPrešově
Doc.PaedDr.OLGAZELINKOVÁ,CSc.
HusitskáteologickáfakultaUniverzityKarlovy
PhDr.MÁRIAZVARIKOVÁ
TechnickáuniverzitavKošiciach
188
189
AKTUÁLNÍ PROBLÉMY
VYSOKOŠKOLSKÉHO PORADENSTVÍ
Trendy, metody, aktuální otázky
editoři
PhDr.HanaUrychová/PhDr.JanaČihounková/Mgr.LukášKrupička
VydalaAsociacevysokoškolskýchporadců,o.s.
Brno2011
Gra�ickáúpravaKateřinaŘezáčová
ISBN978-80-260-1198-9
Zaobsahovouajazykovousprávnostodpovídajíautoři.
191

směr rozvoje vysokoškolského poradenství nastavený vzdělávací

Transkript

Podobné dokumenty

leden 2012

Zde - Časopis Psychoterapie FSS MUNI

číslo 5/2015 - Informační, poradenské a sociální centrum

Expresivní terapie v institucionální výchově II

Národní cena kariérového poradenství 2015