Klonování a čtení genetického kódu - K

Komentáře

Transkript

Klonování a čtení genetického kódu - K
Kristýna Boháčová
Klonování
 Co to vlastně je?
→Klonování je podle běžné definice vytváření
nového jedince geneticky identického
(shodného) s předlohou
→Tyto dva jedinci se poté označují jako klony
→Tento proces probíhá velice často v přírodě
u rostlin i živočichů
Historie klonování
první pokusy s klonováním
živočichů se týkaly dělení
embryí na několik částí;
v této formě se začínaly
klonovat především žáby drápatky
 V roce 1975 se například podařilo přenést
jádro z raného embryonálního stádia králíka
a vložit jej do oocytu; vývoj nového embrya
se však brzy zastavil.

První výsledky
V roce 1981 se však již podařilo tento
experiment dovést až dokonce, když Karl
Illmensee a Peter Hoppe přenesli do oocytu
jádra z myších embryonálních buněk
a narodily se tři zdravé myši
 V roce 1986 profesor
Wilmut s týmem
podobnou metodou
naklonoval ovci Dolly

Využití klonování
Terapeutické klonování



Klonování do budoucna otevírá dveře novým
možnostem léčby některých chorob.
Například je teoreticky možné, aby matka trpící
mitochondriálním onemocněním počala zdravé
dítě, když budou jádra jejích buněk vložena do
zdravých vajíček od dárkyně.
Léčba pomocí kmenových buněk - jádra tělní buňky
pacienta postiženého například infarktem by byly
naklonovány a mohla by vzniknout třeba právě
nová srdeční svalovina a posléze nahrazena
poškozená tkáň.
Zemědělství


Rostliny, např. obiloviny, olejniny, bavlník nebo
sója, nesou obvykle gen, který je činí odolnými vůči
hmyzím škůdcům nebo vůči účinku herbicidů.
V současné době se transgenní plodiny pěstují na
30 milionech hektarů. Jejich hlavními producenty
jsou USA, Kanada, Argentina a Čína. Produkty
z těchto plodin jsou zkrmovány hospodářskými
zvířaty, ale stále častěji se s nimi budeme setkávat
na svých stolech, např. v kukuřičných lupíncích
nebo nealkoholických nápojích
Klonování lidí



Pro klonování lidí už neexistují technické překážky. Velice
aktuální a reálné záměry má americká sekta, tzv. reliáni,
jejímž cílem je vytvořit repliku člověka. Základnu mají
v Kanadě a na světě asi 50 000 vyznavačů, roztroušených
v 80 zemích. Aby mohli naklonovat člověka, založili na
Bahamských ostrovech společnost Clonaid. Mají
dokonalé vybavení, tajnou laboratoř, schopné vědce,
dárkyně vajíček i náhradní matky k donošení plodu.
Ke klonování je zapotřebí darované vajíčko a především
buňky člověka, kterého chceme klonovat. Z vajíčka se
vysaje jemnou jehlou jádro. Vajíčko zbavené jádra
a buňky klonovaného člověka se umístí k sobě a zaktivují
elektrickými impulsy. Buňky a vajíčko se spojí, vytvoří se
vajíčko s novým jádrem, které se v případě úspěchu
začne dělit a vytvářet embryo.
Riziko, že se lidské klony narodí nějak postižené, je velmi
vysoké.
Klonování lidí: ano nebo ne?
Průzkumy ukazují, že naprostá většina (70%)
dotázaných v USA je striktně proti klonování
lidí a pouhých 7% s klonováním souhlasí.
 Hlavní důvody negativního přístupu jsou :

o náboženské
o nepřípustné zasahování do lidské výjimečnosti
o nebezpečnost technologického postupu
o zneužití klonování
ČTENÍ GENETICKÉHO KÓDU
ÚVOD:
Genom je souhrn genetické informace zapsané v
kyselině deoxyribonukleové (DNA) uvnitř buněk.
DNA, jejíž konkrétní úsek se označuje jako gen,
buňkám zadává program, čímž předurčuje vývoj a
vlastnosti organismu. DNA je řetězcem nukleotidů,
jejichž součástí jsou báze – adenin (A), guanin (G),
cytosin (C), thymin (T). A čtení genomu je vlastně
zjišťování pořadí těchto bází v sekvencích DNA
(sekvenování DNA).
Proč genetický kód vůbec číst?
Dědičná informace dvou různých lidí se sice z 99,9%
shoduje, zbývající desetina procenta je ale důležitá.
 Nejen že se kvůli ní vzájemně fyzicky lišíme, odchylky v
DNA způsobují z velké části i to, že někdo onemocní ve
třiceti letech rakovinou, zatímco jiný se ve zdraví dožije
stovky.
 Rozumět těmto genetickým odlišnostem je důležité nejen
ve vývoji léků, ale i při jejich předepisování.
 Často se totiž stává, že určitý preparát u někoho účinkuje
výborně, zatímco na jiného pacienta nepůsobí nebo mu
dokonce škodí.
 Kdyby se podařilo zmapovat, jak souvisí účinnost léku
s odchylkami v DNA, mohl by si lékař nechat přečíst
genetický kód svého pacienta a pak pro něj vybrat ten
nejvhodnější přípravek.

Problém? – Příliš drahé!




Zda se personalizovaná medicína skutečně prosadí, závisí však
ještě na jedné důležité věci: přečtení lidské DNA musí zlevnit
natolik, aby si jej mohl dovolit každý, či přinejmenším každý
pacient s vážnou chorobou.
To zatím nedokážou zajistit ani nejnovější analyzátory.
Zmapování genomu konkrétního jedince na něm vyjde asi na
10 až 15 tisíc eur. Za kritickou hranici, kdy se přečtení DNA
stane všeobecně dostupným, pokládají přitom odborníci
hranici jednoho tisíce eur.
Měla by padnout během několika let. Lze očekávat, že poté
nastane skutečná revoluce v medicíně. Otevře se cesta k tomu,
aby léčba (nejen) zhoubných onemocnění definitivně začala
vycházet ze znalosti základního programovacího jazyka života.
https://www.stream.cz/slavnedny/562772-den-kdy-svet-poznal-prvniklonovanou-ovci-22-unor
 http://old.stream.cz/uservideo/94588-klonovani


Podobné dokumenty