docZROZENÍ, ŽIVOT A SMRT
download 
Stížnost Transkript
ZROZENÍ, ŽIVOT A SMRT
V této jedinečné knize autor zevrubně pojednává o všech aspektech lidské existence. Text je určen těhotným ženám, lékařům, terapeutům, těm, kdo se chtějí v životě inspirovat pohledem tibetské medicíny na organismus a stravování, i lidem, kteří si přejí znát detaily přirozených fyzických a psychických procesů souvisejících s umíráním. Kniha naplňuje dvě potřeby, které jsou často vnímány jako oddělené a navzájem protikladné – na jedné straně přirozený sklon člověka hledat zdraví a pohodu v každodenním životě a na straně druhé ještě větší touhu po autentickém a nepodmíněném duchovním poznání, jež nám umožňuje hlubokým způsobem zvládnout problematiku zrození, života a smrti. ZROZENÍ, ŽIVOT A SMRT Čhögjal Namkhai Norbu se narodil v roce 1938 ve východním Tibetu a prošel kompletním výcvikem inkarnovaného lamy. Je významným učencem a specialistou v oborech historie a kultury Tibetu a je považován za jednoho z největších žijících mistrů dzogčhenu. Mnoho let žije na Západě a předává tuto nauku po celém světě. Čhögjal Namkhai Norbu ČHÖGJAL NAMKHAI NORBU Čhögjal Namkhai Norbu ZROZENÍ, ŽIVOT A SMRT Podle tibetské medicíny a nauky dzogčhenu Čhög jal Namkhai Norbu ZROZENÍ, ŽIVOT A SMRT Podle tibetské medicíny a nauky dzogčhenu DharmaGaia 2015 Z tibetštiny přeložil a poznámkami opatřil Elio Guarisco Anglickou verzi přepracovala Nancy Simmonsová Do češtiny přeložili Lukáš Chmelík a Jana Čeřenová IPC CZ – 806CZ14 – schváleno Mezinárodní překladatelskou skupinou Mezinárodní komunity dzogčhenu, kterou založil Čhögjal Namkhai Norbu KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Norbu, Namkhai Zrození, život a smrt : podle tibetské medicíny a nauky dzogčhenu / Čhögjal Namkhai Norbu ; [do češtiny přeložili Lukáš Chmelík a Jana Čeřenová]. – Praha : DharmaGaia, 2015. – 179 s. Název anglické verze: Birth, life and death Přeloženo z anglické verze tibetského originálu 615.8(515) * 233–852.5Y * 612.64/.67 * 616–036.88 * 612.67 * 24–186 * 24 – tibetské lékařství – dzogčhen – ontogeneze člověka – buddhistické pojetí – smrt – buddhistické pojetí – pojednání 615.8 – Fyzioterapie. Psychoterapie. Alternativní lékařství [14] Copyright © by Shang Shung Institute, 2008 Translation © by Lukáš Chmelík and Jana Čeřenová, 2015 Czech edition © by DharmaGaia, 2015 ISBN 978–80–7436–055–8 OBSAH Předmluva7 Poděkování překladatelů do češtiny 11 ÚVOD DO PRINCIPŮ TIBETSKÉ MEDICÍNY Povaha šťáv a organických složek těla Druhy šťáv Organické složky 15 17 27 ZROZENÍ Příčiny početí Plodné období Znaky těhotenství Jak se utváří plod v lůně Funkce elementů v plodu Sekundární příčiny pohlaví plodu Stadia nitroděložního rozvoje Podstata vývoje plodu Sedm konstitucí těla dítěte Strava a jednání těhotné ženy Sledování průběhu těhotenství Výpočet doby trvání těhotenství Znaky předpovídající mužské nebo ženské pohlaví plodu Známky blížícího se porodu Jak se připravit na porod 31 32 33 33 35 36 38 40 40 43 47 48 48 49 49 Jak pomáhat při porodu Jak se postarat o novorozeně 51 53 ŽIVOT Život ve zdraví 57 Povaha tří bran člověka 57 Povaha těla a udržování ho při životě 60 Rozvoj metabolického tepla organických složek, které udržují život 60 Povaha šťáv a organických složek 62 Jak vznikají poruchy šťáv a organických složek 63 Sekundární příčiny narušení šťáv a organických složek 65 Specifické sekundární příčiny vzniku poruch 66 Význam nahromadění, projevu a zklidnění 69 Význam nedostatku, přemíry a konfliktu 75 Jak se vypořádat s nedostatkem, přemírou a konfliktem 75 Jak být v souladu s fázemi života 76 Kontakt smyslů s objekty 76 Jednání těla, hlasu a mysli 77 Jak se hromadí, projevuje a odstraňuje nemoc jediné šťávy 79 Jak se rozvine a vyčerpá nemoc dvou šťáv 81 Jak se rozvine a vyčerpá nemoc tří šťáv současně 81 Jak dochází ke kombinaci rozvoje a vyčerpání u nemocí tří šťáv současně 82 Kritické nemoci 83 Jak dodržovat správné každodenní jednání 85 Nezdravé kombinace potravin 86 Užitečné a škodlivé vlivy potravin 87 Obiloviny a luštěniny 87 Maso89 Oleje a tuky 92 Zelenina92 Ovoce94 Přísady a koření v pokrmech 95 Nápoje98 Vhodná strava a doby jídel 103 Požívání správného množství 104 Aspekty správného jednání 105 Vlastnosti a kvality chutí 111 Povaha šesti chutí 112 Osm kvalit 113 Sedmnáct léčivých vlastností potravin 114 Kontinuita správného bdělého vědomí přítomnosti 117 Potřeba být méně sobečtí 122 Potřeba osvobodit se od starostí 123 Povaha snu 124 Potřeba spokojenosti se svým životem 125 Základní přirozenost mysli 127 Přirozeně dokonalý prvotní potenciál 128 Okamžitá přítomnost 131 Princip prvotní úplné dokonalosti neboli ati dzogpa čhenpo 134 SMRT Povaha smrti Jistota smrti Nejistota okamžiku smrti Nejistota sekundárních příčin smrti Neužitečnost strachu ze smrti Okamžik smrti Přechodový stav mezi zrozením a smrtí Přechodový stav okamžiku smrti Přechodový stav dharmaty Vize moudrosti, která je osvobozením 139 139 141 142 143 143 145 148 155 159 Vize přirozené dokonalosti, která je konečným uskutečněním Přechodový stav existence 161 165 Rejstřík tibetských slov Vybraná česká bibliografie Čhögjala Namkhai Norbu Mezinárodní komunita dzogčhenu 171 177 178 PŘEDMLUVA Čhögjal Namkhai Norbu napsal text nazvaný v italštině „Nascere e Vivere“[1] (v angličtině publikovaný jako „On Birth and Life“) při příležitosti Mezinárodního kongresu tibetské medicíny v Benátkách v Itálii v roce 1983. Tento text tvořil základ, k němuž – poháněn nově vyvstavšími po třebami – přidal autor další čás o smrti a ještě rozšířil dvě předcházející kapitoly. Přepracovanou verzi knihy dokončil v listopadu 2001 v Tashigaru Norte (na ostrově Margarita ve Venezuele), jednom z center Mezinárodní komunity dzogčhenu v Jižní Americe. V Úvodu do principů tibetské medicíny autor uvádí zá kladní principy tradiční tibetské medicíny, které vedou čte náře k pochopení témat, o nichž bude řeč později. V první části, Zrození, se dotýká řady souvisejících témat od pří čin početí života v lůně až po to, jak by těhotná žena měla jednat. Druhá část, Život, začíná vysvětlením takzvaných „tří bran“ těla, hlasu a mysli a vysvětluje, jak zdravě žít. Objas ňuje příčiny, které vedou k nerovnováze šťáv, což způsobuje onemocnění, dále pak vlastnosti potravin a nápojů, různé typy chování, jež je třeba zaujmout za různých okolností, apod. Tato témata, do značné míry převzatá z kontextu tra [1] V tib. Skye zhing ’thso la ’chi ba. Předmluva 9 diční tibetské medicíny, jsou podána přístupně, byť vyčer pávajícím způsobem. Po objasnění základních konceptů autor ve druhé části tohoto oddílu klade důraz na udržování neustálého prou du bdělého vědomí přítomnosti ve všech oblastech života. Zdůrazňuje, že tento zásadní princip není pouze nepostra datelnou vlastností praktikujících dzogčhenu, ale rovněž základem šťastného života a pevného zdraví. Podtrhuje potřebu umenšit sobectví a obavy a být spoko jen se svým životem. Poté představuje systém dzogpa čhenpo tím, že rozlišuje mysl od její podstaty. Vysvětluje, že ta se v dzogčhenové terminologii označuje jako „přirozeně dokonalý prvotní potenciál“.[2] Následně popisuje jeho tři kvality – prázdnou esenci, jasnou přirozenost a nepřerušený potenciál. V souladu se starobylými texty tohoto systému používá příkladu zrcadla a odrazů, které se v něm objevují. Čhögjal Namkhai Norbu popisuje stav okamžité přítom nosti,[3] jenž je základním principem nauky dzogčhenu,[4] [2] Tib. gzhi gnas lhun grub kyi thugs rje. [3] Tib. rig pa skad cig ma. Ati dzogpa čhenpo neboli dzogčhen je podstatou buddhistických nauk. Historický Buddha ovšem dzogčhen přímo neučil a původ této nauky je zahalen rouškou dávné minulosti. Uvedení dzogčhenu v naší epoše se připisuje Garab Dordžemu (v skt. Prahévadžra), jenž pocházel ze země zvané Oddijána (severozápadně od Indie). Pojem dzogčhen, který znamená „úplná dokonalost“, představuje jak prvotní stav člověka, naši vrozenou, přirozenou dokonalost, tak i nauku, která nám umožňuje tento stav poznat. Dzogčhen není náboženským ani filozofickým systémem, ale spíše předáním poznání prvotního stavu je dince, jež překračuje jakoukoliv rasovou, náboženskou nebo filozofickou identitu. Toto poznání se může zrodit v každém, bez ohledu na to, zda sa člověk věnuje náboženstvím, jako je hinduismus, křesťanství apod., nebo je-li materialista anebo nevěří vůbec v nic. Být praktikujícím dzogčhenu neznamená, že ve svém životě musíme cokoliv změnit, že se musíme stát [4] 10 Předmluva a vysvětluje, že abychom k tomuto systému správně přistupo vali a správně jej následovali, musíme překročit veškeré před stavy o přijímání či odmítání své osobní situace. Část nazvaná Smrt pojednává o povaze procesu umírání a našem postoji k němu. Většina výkladu hovoří o čtyřech druzích přechodového stavu neboli barda: bardu mezi zro zením a smrtí, bardu okamžiku smrti, bardu dharmaty (skutečného stavu) a bardu existence. Pro každý přechodo vý stav autor podává esenciální instrukce umožňující do sáhnout osvobození. Kniha nám mistrovsky podaným, moudrým a soucitným způsobem pomáhá pochopit, že princip bdělého vědomí přítomnosti – týž princip, jenž je základem nauky a praxe dzogčhenu – musí řídit všechny okolnosti našeho života. První dvě části této knihy, Zrození a Život, již před mno ha lety přeložil do italštiny Čhögjal Namkhai Norbu a En rico dell’Angelo a vydal je Shang Shung Edizioni v italštině jako „Nascere e Vivere“ a v angličtině jako „On Birth and Life“. Toto přepracované a rozšířené vydání původního ti betského textu přeložil do italštiny a poznámkami opatřil Elio Guarisco s laskavou pomocí autora a Adriana Cle menteho a ve spolupráci s Fabianem Sandersem, Igorem Legatim a Mauriziem Mingottim. První anglický překlad z velké části pořídil Andrew Lukianowicz a přepracoval jej Elio Guarisco. Toto nové an glické vydání, které primárně vychází z nedávno pořízené přívrženci nějakého systému nebo že se musíme držet nějaké filozofie založené na omezených konceptech. V dzogčhenu nemá meditace žádný konkrétní objekt a úsilím mysli nevytváří umělé konstrukce. Dzogčhen nepředepisuje jednání založené na pravidlech, které je nutno dodržovat. Každý čin člověka by měl být řízen bdělostí. Předmluva 11 ho italského překladu (2007), do konečné podoby upravila Nancy Simmonsová. Rádi bychom poděkovali Mezinárodnímu institu tu Shang Shung pro tibetská studia (International Shang Shung Institute for Tibetan Studies), jenž v čele s Oliverem Leickem podporoval, povzbuzoval a sponzoroval překlad této knihy. Elio Guarisco PODĚKOVÁNÍ PŘEKLADATELŮ DO ČEŠTINY Ludovi Mianovskému děkujeme za pomoc při překladu knihy, Dr. Trinle Trogawovi za objasnění některých témat a Eliovi Guariscovi za zodpovězení mnoha otázek. 12 Předmluva ÚVOD DO PRINCIPŮ TIBETSK É MEDICÍN Y POVAHA ŠŤÁV A ORGANICKÝCH SLOŽEK TĚLA Základem neboli kořenem lékařské vědy je lidské tělo, kte ré je třeba chápat jako seskupení šťáv (duwa) a organických složek (kham). Pokud si přejeme získat úplné poznání zá kladní podstaty těla, je nezbytné zevrubně zkoumat, čím tyto šťávy a organické složky jsou, jaké jsou jejich druhy, charakteristické znaky, funkce a podmínky, jakož i vzájem ný vztah mezi nimi. Tedy jak jejich prostřednictvím tělo vzniká, utváří se a po dosažení zralosti nadále žije, jaké jsou nepříznivé podmínky pro život, na základě jakých primár ních a sekundárních příčin tyto podmínky povstávají a jaké jsou metody pro jejich překonání. „Základní podstata“ není řečnickou figurou, ale tvoří sa motný základ konkrétního a skutečného stavu našeho těla, a jako taková si zasluhuje pozornost každé lidské bytosti. Studiem povahy tělesných šťáv a organických složek v je jich třech stadiích, tj. stadiu počátečním, středním a zá věrečném, budeme schopni pochopit fungování našeho těla i toho, jak vyvstávají různé pro ně nepříznivé faktory. Poznáme-li je, budeme schopni najít metody, které nás od těchto nepříznivých vlivů přirozeně osvobodí. Takto obno víme harmonii v těle i v životě. Obecně řečeno tibetský termín duwa, zde překládaný jako šťávy, znamená „soubor“ či „shromáždění“, ale v da ném kontextu medicíny tento termín označuje základní Povaha šťáv a organických složek těla 15 funkčnost, která má specifickou schopnost vytvářet, udr žovat a ničit život a kterou charakterizují tři různé podsta ty a funkce. Soubor neboli koexistence těchto tří aspektů v jednom člověku se nazývá duwa neboli šťávy. Tyto tři šťávy působí na vznik, udržování a zničení lid ského těla, a tak tvoří základ každého jednotlivce, muže či ženy. Jsou to šťáva větru,[5] která má vlastnost pohybu ele mentu vzduchu; šťáva žluči, jež má horkou, spalující kva litu elementu ohně; a šťáva hlenu, která má pevné a stabil ní vlastnosti elementu země a vlhkost a tekutost elementu vody. Tři elementy – vzduchu, ohně a vody – tvoří základ ne boli oporu funkcí těchto tří šťáv. Ve vysvětlení vztahu ele mentů ke šťávám se obecně uvádí, že šťáva větru odpovídá elementu vzduchu, šťáva žluči odpovídá elementu ohně a šťáva hlenu odpovídá elementu vody. V tradici tajné mantry[6] silou a působením tří elementů ohně, vzduchu a vody, tj. slabik ram, jam, kham,[7] lze odstranit zatemnění a očistit nečistoty, tedy spálit je ohněm, rozptýlit je větrem a smýt je vodou. V tomto specifickém kontextu můžeme jasně po chopit povahu síly těchto tří elementů. Většina textů o tibetské medicíně hovoří o „narušujících šťávách“ a o „narušených organických složkách“, čímž je označují jako „to, co narušuje“ a „to, co je narušované“. Od chvíle, kdy tělo vzniká, utváří se a plně vyspívá, a po celou dobu jeho existence se šťávy se svými třemi poten [5] Šťáva větru (rlung), šťáva žluči (mkhris pa), šťáva hlenu (bad kan). Tajná mantra (skt. guhjamantra, tib. gsang sngags) je synonymem pro vadžrajánu neboli tantrismus. [6] V tantrismu představuje slabika ram oheň, jam vzduch a kham vodu. V různých rituálech se odříkávají a vizualizují za účelem očisty obětin. [7] 16 Úvod do principů tibetské medicíny ciály a vlivem různých nepříznivých okolností mohou stát pro organismus rušivými faktory. Navíc jsou schopny fun govat jako sekundární příčiny úplného zničení těla. Proto se tento konkrétní aspekt jejich potenciálu označuje jako „to, co ruší“. Avšak měli bychom pochopit, že tato definice neznamená, že šťávy ve své podstatě vždy působí na tělo rušivě. DRUHY ŠŤÁV Existují tři různé šťávy odlišné povahy a s různým poten ciálem – vítr, žluč a hlen. Každá z nich má své vlastní roz dělení, hlavní znaky a umístění v těle. Pět druhů větru Šťáva větru má těchto pět různých aspektů nebo typů: vítr udržující život vzestupný vítr prostupující vítr oheň-doprovázející vítr sestupný-čisticí vítr Pět druhů žluči Šťáva žluči má těchto pět různých aspektů nebo typů: trávicí žluč žluč proměňující barvu uskutečňující žluč žluč působící na zrak žluč dodávající tělu zářivost Druhy šťáv 17 Pět druhů hlenu Šťáva hlenu má těchto pět různých aspektů nebo typů: 1. udržující hlen 2. slučující hlen 3. chuťový hlen 4. uspokojující hlen 5. spojující hlen Šest hlavních charakteristických znaků šťávy větru Hlavní charakteristické znaky šťávy větru tvoří těchto šest vlastností: 1. hrubost 2. lehkost 3. pohyblivost 4. subtilnost 5. chladnost 6. tvrdost Hrubost znamená, že jeho povaha je drsná. Označuje to například drsný jazyk a kůži a pocit podráždění na kůži, i když se jen zlehka dotkne hebké látky. Lehkost znamená, že jejím povahových znakem je lehkost, a značí také lehkost v terapeutickém kontextu. Označuje například fyzickou a mentální lehkost nebo fakt, že nemoc se může zlepšit pouhou masáží nebo vdechová ním dýmu.[8] Pohyblivost označuje sklon ke změnám namísto setr vávání na jednom místě – kupříkladu duševní rozrušenost, úzkostlivou potřebu se hýbat, širokou škálu nemocí, pře V tib. dri gsur obecně znamená dým spáleného opraženého ječmene, který při vdechování harmonizuje narušenou šťávu větru. [8] 18 Úvod do principů tibetské medicíny souvající se bolesti a otoky, neustálé drastické změny pří znaků a nestálý charakter pulzu. Subtilnost charakterizuje například zježení tělesného ochlupení a kůže, což je způsobeno větrem, který vstupuje póry kůže, dráždivý pocit za nehty a mezi zuby a znecitli vění i mravenčení po celém těle. Chladnost neznamená jenom chlad, ale i to, že jeho povahou je nedostatek tepla. Příkladem je třesení se zimou, touha být v teple a chuť na teplá jídla a nápoje. Tvrdost znamená nejen to, že je tvrdý, ale také to, že těžko dozrává. Jsou to například zatvrdlé zduřeniny, které proto jen stěží zhnisají. Dále obtížně léčitelné horečky a po tíže s vyprazdňováním stolice, jež jsou způsobeny tvrdostí břicha. Sedm hlavních charakteristických znaků šťávy žluči Hlavní charakteristiky šťávy žluči tvoří těchto sedm vlast ností: 1. horkost 2. pronikavost 3. lehkost 4. zapáchavost 5. projímavost 6. vlhkost 7. mastnost Horkost znamená, že její povaha je jako vroucí voda, a může tedy „spálit“ tělesný systém. Označuje například fy zické strádání způsobené horkem a chuť na studená jídla a „chladné jednání.“[9] [9] Upřednostňování chladných míst a lehkého oblečení atd. Druhy šťáv 19 Pronikavost označuje rychlost jejích funkcí. Příkladem je rychle propuknuvší horečka, otok, který snadno zhnisá, rychlý postup nemoci, jež může být náhle životu nebez pečná. Lehkost nesouvisí ani tak s váhou, jako s „lehkostí“ v kontextu léčby. Označuje kupříkladu silnou horečku, která nesouvisí s narušením jiných šťáv a kterou lze ihned utišit prostřednictvím čtyř chladných léků.[10] Zapáchavost označuje nelibé pachy. Jsou to kupříkladu zápach potu, z úst, moči, výkalů nebo nemoci. Projímavost označuje vyprazdňování střev způsobené břišní řídkostí. Znakem tohoto stavu je průjem způsobený i sebemenší nevhodnou životosprávou nebo stravou. Vlhkost znamená, že „není suchá“, tj. je mokré povahy. Označuje například řídké výkaly a řídký hlen. Mastnost ani tak neoznačuje mastnou povahu jako to, že její vnější aspekt je mastný. Příkladem je mastnost tváře nebo pórů kůže. Sedm hlavních charakteristických znaků šťávy hlenu Hlavní charakteristické znaky šťávy hlenu tvoří těchto sedm vlastností: 1. studenost 2. těžkost 3. tupost 4. mastnost Čtyřmi ochlazujícími léky (chu bzhi), doslova „čtyřmi vodami“, jsou ochlazující strava (jako je lehká a nevýživná strava), jednání s chladný mi charakteristickými znaky (kupříkladu pobývání na chladném místě), ochlazující léky (jako je kafr) a ochlazující vnější terapie (jako je pouštění žilou). [10] 20 Úvod do principů tibetské medicíny PŘÍČINY POČETÍ Hlavní příčinou početí bytosti v lůně je spojení mužské spermie a ženského vajíčka. Ty se s přispěním sekundár ních příčin, tedy díky přítomnosti jemných energií elemen tů, mohou stát základem početí bytosti v lůně. Je nezbytné, aby hlavní příčiny početí, mužské semeno a ženské vajíčko, neměly žádné nedostatky a byly vhodné jako účinné příčiny početí. Je-li semeno nebo vajíčko poškozené vlivem šťávy větru, jsou sperma a menstruační krev temnější barvy a drsnější na dotek. Když jsou vadné vlivem šťávy žluči, jsou nažlout lé a zapáchající. Mají-li vady vlivem šťávy hlenu, jsou šedé barvy, na dotek chladné a lepkavé konzistence. Tyto typy semene a vajíčka nejsou vhodnými příčinami početí. Semeno, které je prosto zmíněných nedostatků, je bílé barvy, je svou povahou těžké a vyskytuje se v hojném množ ství. Plodná menstruační krev má barvu rumělky, je jasná a stejnorodá. Tyto druhy spermatu a vajíčka jsou vhodnými příčinami početí. I když jsou semeno i vajíčko prosty nedostatků, nejsou-li přítomné energie pěti elementů, které jsou nápomocnými sekundárními příčinami, nemají sperma ani vajíčko dosta tečnou sílu na početí. Když kupříkladu chybí podstata ener gie elementu země, pak chybí příčina pevné konzistence embrya, kterou poskytuje element země. Podobně, schází-li podstata energie elementu vody, nemohou sperma a vajíčko Příčiny početí 31 splynout dohromady. Schází-li podstata energie elementu ohně, nemohou sperma a vajíčko dozrát. Schází-li podstata energie vzduchu, embryo se nemůže vyvíjet. Pokud schází podstata energie prostoru, embryo se nemůže zvětšovat. PLODNÉ OBDOBÍ Až do věku třinácti nebo čtrnácti let je ženské tělo ve fázi vývoje, takže kvůli procesu neustálého vyživování a růstu organických složek nemá vajíčko možnost se zformovat. Po padesátce, s fyzickým úpadkem sil, postupně přestáva jí působit příčiny, které vytvářejí vajíčko, a žena již nemů že menstruovat. Také během tvorby mléka v době kojení mnohé matky nemenstruují. Ženám, jež nepatří do těchto dvou kategorií, se vajíč ko, které pochází z organických složek těla, tvoří v děloze každý měsíc. Prostřednictvím funkce sestupného-čisticího větru každý měsíc klesá k otvoru dělohy a poté s menstruací vytéká, což obvykle trvá přibližně tři až sedm dní. Vlivem sekundárních okolností, jako je fyzická slabost, občasná pří lišná vyčerpanost nebo změny spojené s mentálním stavem či společenským prostředím, které některé ženy zažívají, je možné, že k menstruaci dochází nepravidelně a že se množ ství menstruačního výtoku mění. V menstruačním období se děloha otevře a zůstane po dvanáct dní otevřená. Proto během této doby, i když má žena pohlavní styk, je její otěhotnění vysoce nepravděpo dobné a potenciálně zdraví škodlivé. Hlavní období plod nosti začíná devět dní po skončení menstruace a trvá po dobu dvanácti dní. Po tomto období již děloha opět není receptivní a z toho důvodu obvykle k oplodnění nedochází. 32 Zrození SEDM MOŽNÝCH KONSTITUCÍ DĚTSKÉHO TĚLA Povaha spermatu a vajíčka nebo povaha matčiny stravy a jednání Konstituce dítěte v lůně vítr konstituce větru žluč konstituce žluči hlen konstituce hlenu vítr-žluč dvojí konstituce hlen-žluč dvojí konstituce vítr-hlen dvojí konstituce vítr-hlen-žluč trojí konstituce STRAVA A JEDNÁNÍ TĚHOTNÉ ŽENY Těhotná žena musí dbát v době těhotenství na dvě velmi důležité věci: stravu, kterou tvoří různé druhy pevné potra vy, tekuté potravy a nápojů, a různé druhy jednání. Strava těhotné ženy Stručně řečeno, veškerou stravu tvoří tři druhy poživatin: pevná strava, tekutá strava a nápoje. Z pevných potravin by se těhotná žena měla vyhnout drůbeži. Konzumace drůbeže způsobuje ztuhlost pánevních kostí a během porodu se dě loha může obtížněji otevírat. Navíc si musí dávat obzvláště pozor na těžko stravitelná jídla, jako je například nezralé ovoce – to je velmi důležité. Z nápojů by měla přestat pít jakékoliv opojné nápoje, především víno a tvrdý alkohol, které škodí jejímu tělu, a které přejdou-li do esence orga nických složek, mohou ublížit dítěti, jež nosí v lůně. Také by si měla dát pozor, aby nejedla nadměrné množ ství jídla a nápojů, které vyvolávají narušení šťáv větru, žluči Strava a jednání těhotné ženy 43 a hlenu, a především těch, jež v jejím těle převládají. Musí šikovně volit takovou stravu, která podle daných okolností posílí energii jejího větru, žluči a hlenu. Musí pečlivě dodržovat řádné denní doby stravování a vhodné množství přijímané stravy – to jsou dva zásadní faktory pro udržení zdraví. Dodržovat řádné denní doby jídel znamená jíst třikrát denně (ráno, v poledne a večer) podle toho, jak je zvyklá. Večer nesmí jíst příliš pozdě nebo konzumovat těžko stravitelné jídlo či jídlo, které okyseluje, jako například jogurt nebo sýr. Když pomyslně rozdělíme žaludek na čtvrtiny, jíst správ né množství jídla znamená naplnit jeho dvě části jídlem, jednu část nápoji a zbylou část ponechat prázdnou. To je dozajista ta správná míra pro každodenní stravování. Jednání těhotné ženy Každodenní jednání vhodné pro těhotnou ženu tvoří ve stručnosti tři kategorie: jednání těla, jednání hlasu a jedná ní mysli. Jednání těla těhotné ženy Co se týče těla, těhotná žena by se měla vyhnout nebez pečným a náročných činnostem, jako je velmi namáha vá práce, skákání, běhání nebo koupání ve studené vodě. S uvolněným tělem by měla provádět jantrajógu[18] a dal ší tělesná cvičení a ve volném čase chodit na procházky na příjemná úbočí kopců nebo k řece, do lesů nebo za hrad. Nesmí naopak chodit na děsivá místa, jako jsou úte sy, temná místa nebo oblasti obydlené divokými zvířaty. Jantrajóga (’phrul ’khor) je systém tibetské jógy, přinesený do Tibetu z Indie, který tvoří fyzické pohyby, dechová cvičení a metody soustředění. [18] 44 Zrození Rovněž by se měla vyhýbat činnostem a zážitkům, které vyvolávají strach. Tělesný pohyb, který nevychází z nezbytných potřeb, obvykle přispívá k naší fyzické pohodě a tělesnému zdraví. Domácí práce, práce v kanceláři a cestování do práce jsou zajisté prospěšné, ale nemohou nahradit procházky po za hradě atd. Při pracovních činnostech mysl bez ustání za kouší pocity radosti a bolesti, a tak tyto činnosti mohou být jen stěží tak prospěšné jako ty, jež vykonáváme v uvolně ném tělesném a duševním rozpoložení. Při procházkách v zahradě je naše mysl uvolněná a radostná a zároveň dý cháme čistý, svěží vzduch. Z tohoto důvodu je tato činnost obzvlášť zdraví prospěšná. Od pátého měsíce těhotenství je velmi důležité, aby se těhotná žena vyhýbala pohlavnímu styku a svědomitě dba la na to, aby břicho ničím nezatěžovala a nevystavovala ho úderům a nárazům. V případě nehod, při kterých dojde k nárazu nebo úderu do břicha či pádu na břicho, je důležité, aby ihned podstou pila lékařskou prohlídku a aby několik dní uvolněně odpo čívala. Pokud se zjistí, že vlivem neblahých okolností hrozí potrat dítěte, musí ležet s malým polštářkem pod hlavou a s lehce zvednutýma nohama. To je naprosto nezbytné. Měla by se snažit v noci pravidelně spát, a to ne méně než osm hodin. Jednání hlasu těhotné ženy Co se týče jednání hlasu, těhotná žena by se neměla zapojo vat do hádek a roztržek způsobených hněvem ani se družit s lidmi, kteří je líčí nebo vyvolávají. Ve společnosti dobrých a milých přátel by se měla oddávat příjemným rozhovo rům, jež zklidňují mysl, a vyhýbat se jakýmkoli řečem, jež Strava a jednání těhotné ženy 45 mohou vyvolat hněv, roztrpčenost, obavy či utrpení. Dále by měla setrvávat v uvolnění při poslechu klidné, příjemné a melodické hudby, kterou má ráda, například flétny, a stra nit se bujaré společnosti a hlučného prostředí. Je-li kuřačka, měla by s kouřením okamžitě přestat. Také každý v jejím okolí, ať už je to manžel, příbuzní nebo přátelé, by měl re spektovat její práva a nekouřit na místech, kde obvykle po bývá a dýchá, a všemožnými způsoby se snažit, aby mohla dýchat čistý vzduch. Proč? Kvalita vzduchu, který matka dýchá, může být totiž pro dítě v lůně ještě důležitější než jídlo, které jí. Tělo dítěte se začíná formovat v počáteční fázi a dosahuje úplné zralosti skrze fázi utváření. Hlavní funkce tří fází – počátku, utváření a úplného vývinu – povstávají silou elementů a hlavní síla elementů je spojená s matčiným dechem. Proto je jisté, že nečistý vzduch, kontaminovaný cigaretovým kouřem a dalšími nečistotami, které matka vdechuje, se z dlouhodobého hlediska stane sekundární pří činou závažného poškození krve, masa a kostí dítěte a také dutých a plných orgánů, které se utvářejí ve vývojovém sta diu plodu. Jednání mysli těhotné ženy Po celou dobu těhotenství by žena měla dělat maximum pro to, aby se nedala strhnout utrpením, strachem, starost mi a velkou zodpovědností. Měla by se ze všech sil a vše možnými způsoby snažit, aby setrvávala v klidném, uvolně ném a radostném stavu mysli či duševním rozpoložení. Její manžel, příbuzní a přátelé by jí měli pomoci zajistit všechny nezbytné podmínky, které potřebuje. Netřeba říkat, že to není jenom jejich závažná povinnost, ale také projev oprav dové lásky a upřímného přátelství. 46 Zrození VÝZNAM NEDOSTATKU, PŘEMÍRY A KONFLIKTU Skutečný význam nedostatku, přemíry a konfliktu se dá vy světlit následovně. V každé fázi lidského života jsou hlav ními sekundárními příčinami, které mění nebo narušují přirozený stav šťáv a organických složek, a způsobují tak nemoci, šťávy a organické složky samotné. Děje se tak teh dy, když je jejich povaha pozměněna nedostatkem, přemí rou a konfliktem. To se týká třech životních fázích – dětství, dospělosti a stáří –, povahy tří ročních období, funkcí šes ti smyslů a každého jednání těla, hlasu a mysli, které není v souladu s přirozeností našich šťáv a organických složek. Tyto změny šťáv a organických složek se nazývají „nedosta tek, přemíra a konflikt“. JAK SE VYPOŘÁDAT S NEDOSTATKEM, PŘEMÍROU A KONFLIKTEM Díky pochopení, že lidský život úzce souvisí s různými pře chodovými fázemi, různými ročními obdobími, různými druhy jednání těla, hlasu a mysli, a tím, jakým způsobm se naše smysly vztahují k objektům, můžeme rozpoznat situa ci nedostatku, přemíry a konfliktu každého z těchto fakto rů. Na základě těchto znalostí můžeme pohotově zasáhnout posílením toho, co chybí, zmírněním toho, čeho přebývá, a navrácením všeho, co je v konfliktu, do normálního stavu. Význam nedostatku, přemíry a konfliktu 75 JAK BÝT V SOULADU S FÁZEMI ŽIVOTA V dětství, ve fázi šťávy hlenu, je pouze málo sekundárních příčin, které podněcují poruchy žluči a větru. Následkem toho se v tomto období života vyskytuje jen málo problémů žluči a větru. Nicméně sekundární příčiny pro vznik žluči jsou četnější v dospělosti a příčiny pro vznik větru jsou čet nější ve stáří. Z tohoto důvodu během těchto období všech ny příčiny nemocí žluči a větru, které se nahromadily dříve v dětství, plně dozrají a jasně se projeví různé problémy. Stejně tak v dospělosti, v období šťávy žluči, se zřídka vy skytují sekundární příčiny podněcující poruchy větru a hle nu a následkem toho je v této životní fázi méně problémů větru a hlenu. Avšak sekundární příčiny vzniku narušení větru jsou četnější ve stáří a příčiny narušení větru a hlenu nahromaděné v dospělosti nevhodnou stravou nebo jedná ním těla, hlasu a mysli ve stáří plně dozrávají. Z toho plyne, že bychom měli znát charakteristické znaky těchto tří ob dobí lidského života, abychom s nimi byli v souladu. KONTAKT SMYSLŮ S OBJEKTY Lidské bytosti mají pět nebo šest smyslových orgánů. Jsou to oči, uši, nos, jazyk, tělo a mysl. Tyto smyslové orgány ne ustále zakoušejí příslušné objekty. Smyslový orgán oko za kouší krásné, ošklivé nebo neutrální tvary. Smyslový orgán ucho zakouší příjemné, nepříjemné nebo neutrální zvuky. Smyslový orgán jazyk zakouší dobré, špatné nebo neutrální chutě. Smyslový orgán nos zakouší příjemné, nepříjemné nebo neutrální pachy. Smyslový orgán tělo zakouší hlad ké, drsné nebo neutrální dotekové vjemy. Smyslový orgán mysli rozlišuje a zakouší detaily věcí. 76 Život Pokud ke kontaktu smyslů s jejich příšlušnými objekty nedochází správným způsobem a oproti přirozenému stavu je pro něj charakteristický nedostatek, přemíra nebo kon flikt, může to zapříčinit vznik patologických onemocnění šťáv a organických složek. Například zakoušením nedostat ku může být prodlévání v temné místnosti, kde oči nic ne vidí, zakoušením přemíry může být upřené zírání na pří jemný a přitažlivý tvar anebo zakoušením konfliktu může být použití orgánu oka nevhodným nebo nepřiměřeným způsobem, který neodpovídá povaze objektu, na který hle díme. JEDNÁNÍ TĚLA, HLASU A MYSLI V každodenním životě vykonáváme branou těla různé čin nosti, jako je například práce, branou hlasu mluvíme a dý cháme a branou mysli provádíme pozitivní a negativní činy mysli, zajímáme se o věci a pociťujeme emoce. Pokud jsou tyto činnosti narušené nebo nepřiměřené, a v důsled ku toho jsou v nedostatku, přemíře nebo konfliktu, stávají se sekundárními příčinami schopnými narušovat stav šťáv a organických složek a přispívat k přeměně svého přiroze ného stavu v nemoc. Z tohoto důvodu dokonalé rozvinutí podmínek podporujících celkové zdraví a stabilitu přiroze ného stavu šťáv a organických složek a včasné užití vhod né léčby, tj. vhodné stravy, jednání, léků a vnějších terapií, proti konkrétnímu přítomnému škodlivému faktoru, nám umožňují zmírnit a pohotově odstranit všechny nepříznivé sekundární příčiny narušující šťávy a organické složky. Jednání těla, hlasu a mysli 77 POTŘEBA BÝT MÉNĚ SOBEČTÍ Každá lidská bytost chce být stále šťastná a vyhnout se utrpení. Dennodenně využíváme na dosažení tohoto cíle mnoho energie. Nechápeme však správně, co jsou primární a sekundární příčiny štěstí a utrpení, takže kromě toho, že neuskutečníme různé formy štěstí, po němž pochopitelně toužíme, vytváříme nechtěné utrpení a problémy, o které vůbec nestojíme. Ostatní lidé chtějí být právě tak šťastní jako my. Nechtějí zakoušet utrpení, právě tak jako i my z něj hledáme úniku. Z tohoto hlediska jsme stejní, ale vli vem sobectví jsme tak podmíněni silným lpěním, že je pro nás obtížné si jen uvědomit, že jsme sobečtí. Pokud jsme nešťastní nebo máme nějaké problémy, hledáme někoho, na koho bychom svalili vinu. I když jsme to my, kdo se zacho val špatně, všemožně se snažíme prokázat, že jsme nevin ní. Hledáme různé výmluvy a přímo nebo skrytě někoho obviňujeme. A tak vše, co děláme, ještě více posiluje naše sobectví. Tento sobecký postoj je zajisté jediným zdrojem všech našich konfliktů osobních, skupinových, rasových, náboženských a mezinárodních. Jak říká tradiční přísloví: K tomu, abys viděl druhé, máš oči, ale k tomu, abys viděl sebe, potřebuješ zrcadlo. Ještě předtím, než obviníme někoho jiného, musíme tedy trochu pozorovat svůj vlastní postoj. Tím naše zaryté sobec tví povolí své sevření a my budeme schopni více respekto vat dimenzi druhých a snáze navazovat kontakty s okolím. Také jasně pochopíme, že napětí vznikající z nahromadění velkého množství zbytečných starostí a větších či menších úzkostlivých obav o věci, kterým přikládáme velkou důle 122 Život žitost, si způsobujeme sami. Tímto způsobem stres zmizí a rozpustí se do svého vlastního stavu. Dalším přínosem zmírnění vlastního sobectví je, že vytvoříme dokonalé pod mínky pro to, aby se v nás zrodila autentická bódhičitta,[48] upřímné přání prospívat ostatním. POTŘEBA OSVOBODIT SE OD STAROSTÍ Lačníme po mnoha krásných věcech tohoto světa a lpíme na nich, a současně nás dráždí věci nepěkné, a ty odmítáme. Tento vnitřní dualismus plodí nejrůznější naděje, strachy a obavy, které jsou zcela zbytečné. Většinu svého života však jsme pod jejich vlivem. Svůj život trávíme tímto způsobem, v podmínkách, které nám přinášejí nekončící neštěstí a utr pení těla, řeči a mysli. Pokud se tato trápení objeví, rovnou s nimi zápasíme, aniž bychom jakkoli brali v potaz primární a sekundární příčiny, které je vytvořily. Netřeba říkat, že tento způsob jednání problémy neřeší, a že se naopak stává faktorem, díky němuž ještě narůstají, jako bychom přiklá dali dřevo do ohně. Jakýkoliv vzniknuvší problém je výsledkem specifických minulých primárních a sekundárních příčin, které jsou podmíněny dualismem. Ať už se tedy jakkoliv sveřepě po týkáme s tímto výsledkem, nemůže to nikdy vést k vyřešení onoho problému. Proto je potřeba zachovávat bdělost a ne ochvějnou jistotu ohledně toho, že primární a sekundární příčiny, které jsou základem všech problémů, tkví v silném dualismu, jenž je zakořeněn v naší mysli, a že je na nás, aby chom na odstranění problému použili vhodnou metodu. Bódhičitta (byang chub sems) je jedním z pilířů mahájánového buddhis mu. Je to záměr dosáhnout realizace pro dobro všech cítících bytostí. [48] Potřeba osvobodit se od starostí 123 Dokud žijeme v tomto těle z masa a krve a jsme na něm závislí, všichni podléháme utrpení fyzické nemoci, narušení pěti elementů a vzniku emocí, jako je touha a hněv, v mysli. Pokud ale udržujeme nepřetržité bdělé vědomí přítomnosti toho, co je pravou podstatou těchto problémů, nebudeme jimi podmíněni a navíc se bez potíží osvobodíme jak od nich, tak i od velkých úzkostí, které z nich pramení. Je to stejné jako například ve snu, v němž zakoušíme neštěstí a utrpení a tísní nás velký strach. Pocity těla, řeči a mysli, které v tu chvíli cítíme, jsou totožné s pocity, kte ré skutečně zakoušíme během dne. Pokud je však náš sen řízen bdělým vědomím přítomnosti, pak jakmile si uvědo míme, že sníme, strach se spontánně rozplyne do své vlast ní podstaty, ač snové obrazy nezmizí. Neměli bychom si myslet: „Co mají život a sen společného? Sen tvoří iluzorní vize, které se objevují ve spánku, zatímco vize našeho lid ského života je konkrétní, takže tyto dvě si nejsou vůbec podobné.“ Ve skutečnosti se povaha našeho života a povaha snů, které se nám ve spánku zdají, liší pouze svým trváním, ale ve své podstatě nejsou odlišné. To je také důvodem, proč vznikl systém cvičení různých praxí snění během noci – aby praktikující na cestě na základě rozpoznání povahy snu po chopili základní neskutečnost všeho, co se v životě děje. POVAHA SNU Všechny možné formy utrpení, jako jsou nemoci, se kte rými se v životě setkáváme a které souvisejí s naším tělem z masa a krve, zakoušíme v těle tvořeném hrubými elemen ty. Ve snovém stavu se oči a další smyslové orgány hmot ného těla spolu se smyslovými vědomími stáhnou dovnitř 124 Život NEJISTOTA OKAMŽIKU SMRTI Ačkoliv je jisté, že na konci života musíme zemřít, není vů bec jisté, kdy se tak stane. Většina lidí si myslí, že „smrt“ nastane tehdy, až zestárnou, vyčerpá se jejich životní síla a organismus bude skomírat jako olejová lampa, v níž došel olej. V jisté chvíli pak ustane proud dechu. Mnozí si myslí, že smrt nastane pouze v tuto chvíli. Není snad ani třeba říkat, že smrt ve stáří je přirozenou součástí existence, ale protože všechny lidské bytosti žijí v závislosti na vnějších okolnostech, nemáme žádnou záruku, že smrt nastane až poté, co zestárneme. Nepočítáme-li staré lidi, mnoho lid ských bytostí zemře ještě v lůně matky, mnoho mladých lidí umírá na nemoci a mnozí umírají v dospělosti vlivem nešťastných životních okolností. Například když jsem byl malý, jednou na podzim pozvali členové mé rodiny asi deset místních mladých lidí, aby pokosili na kopcích trávu, a já jsem šel s nimi. Večer pak shrabávali to, co přes den na sva zích nakosili, a navršili stoh sena, kde si připravili místo na spaní. Té noci popíjeli po večeři pivo (čhang) a byli dlouho vzhůru, zpívali, tančili a bavili se. Nakonec jsme všichni na seně bezstarostně usnuli. Dalšího rána jedna mladá dívka nevstala, ale klidně, bez pohnutí dále spala. Po chvíli ji šli vzbudit, aby se nasnídala a šla pracovat, ale ona se neprobra la. Při bližším ohledání zjistili, že již vychladla a byla mrt vá. Ta dívka zemřela náhle, aniž by předtím měla nějakou nemoc nebo jiný problém. Sám jsem toho byl svědkem. Mladí lidé si mohou myslet: „Jsem ještě mladý, smrt je ještě daleko.“ Nicméně místo toho se musíme cvičit v neustálém uvědomění, že není jisté, kdy nastane okamžik smrti. Nejistota okamžiku smrti 141 NEJISTOTA SEKUNDÁRNÍCH PŘÍČIN [ 5 7 ] SMRTI My, lidské bytosti, očekáváme, že v životě projdeme utr pením zrození, stáří a nemoci, a myslíme si, že smrt přijde vlivem nějaké sekundární příčiny, jako je nemoc. Avšak příčiny vedoucí ke smrti jsou nepředvídatelné, náš život ve skutečnosti připomíná svíčku zapálenou na nechráněném místě. Na takovém otevřeném prostranství může z které koliv strany, shora nebo zespodu, nečekaně zafoukat vítr. Když zavane, není jisté, zda svíčku nesfoukne. Podobně je i náš život obklopen nesčetnými sekundárními příčina mi, souvisejícími s okolnostmi času a místa, které mohou vést k náhlé smrti. Nejsme-li tedy vedeni bdělostí a neu vědomuje-li si okolnosti, ve kterých se nacházíme, bude pro nás, jak poplynou hodiny, dny, týdny, měsíce a roky, další život stále obtížnější.[58] Příčiny, které mohou vést ke smrti, jsou nesčetné. Mnoho lidí umírá při nehodě v práci, zatímco si vydělávají na své živobytí, jiní, kteří jsou otroky chtivosti a odporu, umírají ve válkách nebo jiných kon fliktech, u jiných dochází k úmrtí kvůli chybnému jednání v důsledku nezvladatelné připoutanosti. Někteří umírají stiženi velkým utrpením a jiní jsou nespokojení se svým životem a spáchají sebevraždu. Nejdůležitější je pochopit, že nemusíme zemřít jenom stářím nebo kvůli vážné ne moci, ale že během života můžeme narazit na celou řadu různých sekundárních příčin, jež mohou zapříčinit naši Primární příčiny (rgyu) se též překládají jako příčiny a sekundární příčiny (rkyan) jako okolnosti nebo dozrávající okolnosti. Podle učení vzájemné závislosti (rten ’brel) jevy vznikají dozráváním primárních příčin v okolnotech sekundárních příčin (pozn. překl.). [57] Život bude stále obtížnější, neboť vlivem toho, že nejsme bdělí, bu deme narážet na více překážek, nemocí a nebezpečí předčasné smrti. [58] 142 Smrt smrt. Proto musíme dbát na to, abychom si to vnitřně ne ustále živě uvědomovali. NEUŽITEČNOST STRACHU ZE SMRTI Strach ze smrti je patrným znakem toho, že si neuvědo mujeme, co je pro lidskou existenci přirozené. Jsou lidé, kteří o smrti nechtějí ani slyšet. I když ji spatří na vlastní oči nebo se o smrti druhých lidí doslechnou, a především když umírá někdo z jejich přátel nebo příbuzných, nadále se tvrdošíjně drží představy, že smrt je samotné nikdy ne postihne. Takto žijí a klamou sami sebe co nejdéle v naději, že se jim jednou podaří smrti uniknout. Popravdě řečeno, smrti nedokáže uniknout nikdo. Proto těmto lidem hrozí, že až budou nečekaně stiženi smrtelnou nemocí nebo váž nou nehodou, zachvátí je mučivé pocity hrůzy. Od chvíle, kdy jsme se narodili, je smrt přirozenou sou částí naší existence, a proto není potřeba se jí bát nebo děsit. K tomu, abychom mohli přijmout svou situaci ta kovou, jaká je, je potřeba, abychom pochopili, co se děje v okamžiku smrti a co nám v té chvíli může pomoci. Pou ze to vědět však nestačí. Teď, kdy máme všechny přízni vé podmínky, musíme se snažit, aby se toto poznání stalo něčím konkrétním. OKAMŽIK SMRTI Tři stadia smrti, přechodového stavu mezi smrtí a zno vuzrozením a znovuzrození se podobají třem stavům spánku, snu a probuzení. Když v noci usneme, nejprve se smysly – zrak, sluch, čich, chuť, hmat a mysl – postupně Neužitečnost strachu ze smrti 143 stáhnou dovnitř, přičemž objekty smyslů, jako jsou krásné nebo ošklivé tvary, příjemné nebo nepříjemné zvuky, vůně nebo zápachy, lahodné nebo nepříjemné chutě, věci na do tek hebké nebo drsné a dobré nebo špatné objekty mysli, zmizí z vjemového pole. V důsledku toho se také smyslo vá vědomí – zrakové, sluchové, čichové, chuťové, hmatové a mentální – rozpustí dovnitř a my usneme. Po určité, různě trvající době od usnutí se probou zí mentální vědomí, a zatímco tělo spí, toto vědomí, do provázené zrakovým vědomím i ostatními vědomími, se manifestuje jako „mentální tělo“, jež zakouší snový stav. V daný čas se všechny dobré, špatné a neutrální sny, které se objevují na základě různých dočasných faktorů, označu jí jako „stav snění“. Všechny tyto dobré, špatné a neutrál ní vize, které během tohoto stavu zakoušíme, se nám jeví jako existující a reálné. Z tohoto důvodu zakouší mentální tělo všechny pocity štěstí a utrpení jako reálné. Když se ale ze spánku probudíme a začne vize dalšího dne, jasně chápeme, že vše, co se ve snu objevovalo, bylo neskutečné. Jen co se tedy probudíme, všechny pocity radosti a bolesti se také samy od sebe rozplynou. Nicméně jakmile se naše zrakové vědomí spolu s ostatními smyslovými vědomími opětovně spojí s našimi denními vizemi, s podporou jim odpovídajících orgánů začnou opět plynule fungovat. Tak to uplyne další den, přičemž nepřetržitě zakoušíme všech ny pocity radosti a bolesti spojené s naší konkrétní životní situací. Lze jasně poznat, že ve skutečném přirozeném stavu každého člověka tyto tři stavy nejsou jenom neurčitou pa ralelou ke třem fázím smrti, přechodového stavu a zno vuzrození, nýbrž velmi úzce s nimi souvisejí. Na zákla dě těchto hlavních bodů vysvětluje proslulá Tibetská kniha 144 Smrt V YBRANÁ ČESK Á BIBLIOGRAFIE ČHÖGJALA NAMKHAI NORBU Duhové tělo. Život a dosažení realizace Togdena Orgjen Tendzina. Praha: Maitrea, 2013. Dzogčhen. Přirozeně dokonalý stav. Praha: DharmaGaia, 2002. Jantrajóga. Tibetská jóga pohybu. Praha: DharmaGaia, 2012. Jóga snu a praxe přirozeného světla. Praha: Avatar, 2001. Křišťál a cesta světla. Sútry, tantry a dzogčhen. Praha: DharmaGaia, 2004. Nauky prvotní moudrosti. Praha: DharmaGaia, 2005. Zrcadlo. Poučení o bdělém vědomí přítomnosti. Praha: DharmaGaia, 2002. Další díla Čhögjala Namkhai Norbu naleznete na: www.shangshungpublications.org. Vybraná česká bibliografie Čhögjala Namkhai Norbu 177 Čhög jal Namkhai Norbu ZROZENÍ, ŽIVOT A SMRT Podle tibetské medicíny a nauky dzogčhenu Z anglického originálu Birth, Life and Death. According to Tibetan Medicine and the Dzogchen Teaching (Shang Shung Institute, revised english edition, Arcidosso, Italy, 2008) přeložili Lukáš Chmelík a Jana Čeřenová. Odpovědná redaktorka Daniela Kučmašová. Sazba & typografie [email protected]. Tisk S-tisk Vimperk. ISBN 978–80–7436–055–8 DharmaGaia, Uhelný trh 1, 110 00 Praha 1, www.dharmagaia.cz, [email protected], tel. +420 608 242 993, +420 224 238 551 Distribuce: KOSMAS, Lublaňská 34, 120 00 Praha 2, tel./fax +420 222 510 749, 222 515 407 Distribuce v SR: Partner Technic, Námestie slobody 17, 811 06 Bratislava, e-mail: [email protected], www.partnertechnic.sk V této jedinečné knize autor zevrubně pojednává o všech aspektech lidské existence. Text je určen těhotným ženám, lékařům, terapeutům, těm, kdo se chtějí v životě inspirovat pohledem tibetské medicíny na organismus a stravování, i lidem, kteří si přejí znát detaily přirozených fyzických a psychických procesů souvisejících s umíráním. Kniha naplňuje dvě potřeby, které jsou často vnímány jako oddělené a navzájem protikladné – na jedné straně přirozený sklon člověka hledat zdraví a pohodu v každodenním životě a na straně druhé ještě větší touhu po autentickém a nepodmíněném duchovním poznání, jež nám umožňuje hlubokým způsobem zvládnout problematiku zrození, života a smrti. ZROZENÍ, ŽIVOT A SMRT Čhögjal Namkhai Norbu se narodil v roce 1938 ve východním Tibetu a prošel kompletním výcvikem inkarnovaného lamy. Je významným učencem a specialistou v oborech historie a kultury Tibetu a je považován za jednoho z největších žijících mistrů dzogčhenu. Mnoho let žije na Západě a předává tuto nauku po celém světě. Čhögjal Namkhai Norbu ČHÖGJAL NAMKHAI NORBU Čhögjal Namkhai Norbu ZROZENÍ, ŽIVOT A SMRT Podle tibetské medicíny a nauky dzogčhenu
