RŮST JESETERA SIBIŘSKÉHO (ACIPENSER BAERl) V

RŮST JESETERA SIBIŘSKÉHO (ACIPENSER BAERl)
V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY
GROWTH OF SIBERIAN STURGEON (AC1PENSER BAERl)
IN THE CZECH REPUBLlC'S CONDlTIONS
J. Kurfiirst, P. Kerber, L.Kalous
Facility oJ Agronomy, Czech University oJ Agriclllture in Praglle, Czech Republic
ABSTRACT: The growth of Siberian sturgeon in the conditions of the Czech Republic was monitored at these two localities:
a) ponds near Jevany village near the town of Kostelec nad Cernymi lesy in Central Bohemia (49 0 59' northern latitude
and 14 0 51' eastem longitude, altitude 395 m; b) ponds near Rodvlnov village, 4 km of Jindřichův Hradec (49 0 09' n. latd.
and 15 0 00' e. long., altitude 478 Ol). Two populations of Siberian sturgeon of different age were used as stock fish. Thc
fish were obtained from Mydlovary hatchery (Hluboká nad Vltavou Halching House, a.s.). Fifty-two individuals of Siberian sturgeon at tbe age of90 days were releascd into Jevany ponds in 1996. The experimental fish rearing terminated in
1999, and the sturgeons were measured and weighed four times in the eoursc ofthe experiment. Sixty days old Siberian
sturgeons were released at two localities in 1997 - 25 individuals into a Jevany pond and 30 individua!s inlo a Rodvínov
pond, The Jevany experiment terminated in 1999, and six measurements were carried out in total. In tbe Rod vínov pond,
Ihe fisl»rearing terminated in 1998, and four measurements were made in tolal. To evaluate Ihe fish growth, daily weight
gains and daily length incremenls (D.I.), specific weighl growlh rale (SWGR), specific length growlh rate (SLGR) and
Fulton's weight coefficient were used. Daily weight gain ofthe fish in Jevany ponds was 2.41 g. the daily length increOlenl was 0.48 mm. The fish growth in Rodvínov ponds was unusually fast because Ihey achieved their lotal averagc
weighl of 129 g within 65-168 days of nge. In Jevany ponds, the largest individua! achieved this weight at thc age of 362 days.
ln the second year of the experiment, average daily length inerem!::nl was 0.70 mm and average daily weight gain
amounled to 3.34 g. After three years of fish rearing the total nverage body length of sturgeons was 719 mm and tbeir
body weigbt 1.73 kg. The values of FWC ranged from 0,3177 to 0.4704 Ln Ihe rearing period. High mortality was observed in the first 100 days of rearing when the losses amounted to about 30%. Survival in the first two years of sturgeon
life was only about 20-30% of all individuals.
Keywords: Siberian sturgeon; growth; pond; mortality
ABSTRAKT: Obsahem příspěvku je analýza růstu jesetera sibiřského v rybnících ČR, a to na dvou lokalitách: u obce Jevany
ve Středočeském kraji a u obce Rodvlnov u Jindřicbova Hradce v Jihočeském kraji. V roce 1996 bylo do rybníka u Jevan
vysazeno 52 ks jeselera sibifského ve věku 90 dní. Pokusný chov byl ukončen v roce 1999 a jeseteři byli celkem čtyfikrát
měřeni a vUeni. V roce 1997 byl jeseter sibifsky ve věku 60 dni vysazen na dvou mlstech - 25 ks do rybnlka u Jevan
a 30 ks do rybníka u Rodvlnova. V Jevanech byl pokus ukončen v roce 1999 a celkem bylo uskutečněno šest měřeni,
u obce Rod vínov trval pokus do roku 1998 a realizována byla celkem čtyn mětenl. K vyhodnoceni růstu byly použity
denní ptlroslky hmotnosti a délky (D. J.), specifická rychlost hmotoostnlho (SWGR) a délkového rostu (SLGR) a Fultooňv koeficient hmotnostní kondice (FWC). Hodnocena byla také mortalita.
Kllčová
slov.a: jeseter sibiřský; rost; rybnlk; mortalita
ÚVOD
toval a poprvé hyl k nám dovezen v roce 1995 (Jirásek
ef ol., 1997). Podle autoru Adámek a Kouřil (1996) se
Jeseter sibiřský (Acipenser baeri Brandt, 1869) je
sladkovodní ryba přirozeně se vyskytujíc! v systémech
velkých sibifskýeh tek ústicích do Severního ledového
oceánu (Ob, Irtyš, Jenisej, Lena, Jana, Kolyma) (Jirásek
et ol., 1997) a v jezerech Bajkal a Zajsan (Nikolskij, 1954).
Do mote léměf nemigruje (Berdičevskij el al., 1979).
Jeseter sibiřský se na území CR dtlve nikdy nevysky-
tak stalo již v roce 1982.
Jeseter sibiřský je typický vysokou adaptační plastičností , mimotádně velkou proměnlivostí a schopností
tvořit geografické a ekologické fonny (Barannikova el
al., 1979). Jak uvádějí Jirásek et al. (I 997), je tento druh
představován až pěti poddruhy. Potravní spektrum
v jeho přirozeném prostředí NoH zejména vývojová stadia
CZECH 1. ANIM, SCl., 45, 2000: 545- 552
545
jepic a pakomárů), malo·
korýši, méně pak jikry a potěr ryb
(Sokolov, 1966) a u velkých jedincu i ryby (Nikolskij,
1954). Podle autoru Berdičevskij et al. (1979) lze na
základě vysokého podnu bahna a rostlinných zbytků
v žaludcích těchto ryb (až 90 % hmotnosti obsahu
zažitiny) předpokládat, že jeseter sibiřský dokáže čáso
tečně trávit i detrit. Dormidontov (1955) uvádí, že tento
druh přijímá potravu i pod ledem. Jeseter sibiřský do·
káže maximálně využívat chudou potravní základnu
sibiřských řek (Berdičevskij et a/., 1979), ale přesto je
jeho růst v mateřských vodách evidentně špatný .
Napnklad v Jeniseji dosahuje ve věku 17 let průměrné
hmotnosti 5 kg (Podlesnyj, 1955) a v Leně při stejném
věku 1,04 kg (Sokolov, 1966). Obecně ale jeseteři mají
při dos~ku potravy vysoký polenciál rustu (Tleunov
a Sagitov, 1973). U jesetera sibiřského je tento potenciál
zvláště vysoký (Sokolov. 1966; Barannikova et al.,
1979). Na základě pokusů konaných s jeseterem sibiřským
v sedmdesátých letech v bývalém SSSR konstatovali
Sokolova Maljutin (1977), že se tento druh vyznačuje
výjimečně vysokou rychlostí růstu, nevybímvoslí a ne·
náročností v potmvě, odolnosti vůči parazitickým chorobám a dalšími cennými chovatelskými vlastnostmi.
V současné době jsou jeseter sibiřský a jeho hybridi
úspěšně chováni v akvakulturách mnoha evropských
zemí (Steffens, 1995), a to zejména na oteplených vodách,
kde dosahuje tržní hmotnosti během 2,5 až 3 let (Jirásek,
1995). Informací o rybničním chovu jesetem sibiřského
je v literatuře velmi málo. Jak uvádějí Berdičevskij et a!.
(1979), měli jeseteři sibiřští v rybníclch Rostovské oblasti
ve věku péti let průměrnou hmotnost J ,9 kg.
Na základě dostupných informací byl vysloven před·
poklad, že tento druh by mohl být vhodným kandidátem
pro rybničnl chov v podmínkách CR. V letech 1996 až
1999 byl proto realizován pokusný rybniční chov s cilem
tento předpoklad ověřít.
hmyzu (larvy
chrostíků,
štětinatci, měkkýši,
jehož výlov byl realizován 10. 4. 1999. Pokusný chov
této populace byl tedy ukončen po téměř třech letech.
V roce 1997 byl v Mydlovarech opět zakoupen plůdek
jeseterů sibiřských ve věku 60 dni (w "" 9,5 g, TL = 110 mm)
a vysazen ve dvou oblastech. Dne 25.6. 1997 bylo 25 ks
nasazeno do jevanských rybníčků a měřeni byla provA·
děnapo80, 1J6,159dnech.0d2. 10. 1997 do 23. 4. 1998
byly ryby komorovány v rybníku AldaJín a po měření
byly spo le čně se starší populaci jesetera nasazeni do
Louňovického rybníka. Poslední měření jsme prováděli
v dubnu 1999. Druhou oblastí chovu byly rybníky
u Rodvínova. Plůdek byl v počtu 30 ks vysazen do
Nového rybnlka. Měření jsme prováděli ve věku ryby
168 dní. Pak byli jeseteři znovu vysazeni do rybníka
Velký Nový. Další zjišťování u této populace jsme prováděli ve věku 327 a 539 dnI.
Na základě namělených hodnot byly analyzovány
tyto základnl růstové parametry: denní přírůstky (D./.)
hmotnosti (I) a celkové délky těla (2), specifická rychlost
hmotnostního (SWGR) (3) a délkového rostu (SLGR) (4)
a Fultonův koeficient hmotnostní kondice (FWC) (5).
Takto jsou popsána jak dílčí období pokusů (mezi měře·
ními), tak i celé období chovů. Z důvodu značného kolí·
sání rychlosti růstu, přírůstků a hmotnostní kondice (vliv
ročního období, věku ryb, změn prostředí) a pro přes·
nější charakteristiku těchto změn jsou růstové parametry
V'Ltaženy k určitému časovému úseku chovu (t ve dnech)
či k celkovému období chovu a nikoliv k věku ryb.
D.I.
=Ť
D.I.
= ~L
(g/den)
(1)
(mm/den)
(2)
SWGR=
ln wl-ln Wo
SLGR =
ln TL,-In TL
t
0'100(%)
t
·100(%)
(3)
(4)
MATERIÁL A METODY
Růst jesetera sibiřského
byl sledován u dvou populací
rozdílného věku. V roce 1996 byl v rybí lihni Mydlo·
vary (Rybitřstvl Hluboká n. Vltavou, a. s.) uskutečněn
počátečnl odchov a plůdek jesetera ve věku 90 dní byl
zakoupen (á 75 Kč) Ceskou zemědělskou univerzitou
a v počtu 52 ks vysazen 13. 6. 1996 do rybníka Požár.
Transport plůdku o průměrné hmotnosti (w) 30 g a pTŮ·
měrné celkové délce těla (TL) 185 mm byl realizován
v PE pytlích s vodou a kyslíkem. Měření byla prováděna
v době a místě výlovu. U každého jedince byla stanovena hmotnost (w) na kuchyňských vahách v gramech
s přesností :t: 2 g a změřena posuvným měřítkem na
pevné podložce celková délka těla (TL) v milimetrech
s přesností % I mm. První měřen! bylo realizováno po
525 dnech chovu, tzn. 20. 11. 1997. Zimování ryb pra.
běhlo v nádrži Aldašín a trvalo 154 dní. Po změření a zvá·
žení byli jesetefi vysazeni do Louňovického rybníka,
S46
w·IO'
FWC =
=
(S)
TL3
hodnocený časový úsek
(počet
dní)
relativní mortalita v příslušném časovém úseku I
(6)
D.M. = relativní denní mortalita
M
=
DM =
1.[
STD
= směrodatná
v
=
Co/oIden)
(7)
odchylka
(8)
variabilita vyjádřená
variačním
koeficientem (9)
Při stanoveJŮ průměrné
ěasových
úsecích
teploty vzduchu v jednotlivých
jsme vycházeli z dlouhodobých
obou oblastí (Zítek et a/., 1961) a ko·
pokusů
měsíčních průměrů
CZECH 1. ANlM. SCt, 45, 2000: 545-552
rigovaJije odchylkami od normálu v příslušných měsících
podle autorů K.Iabzuba e/a/. (1999).
Charakter lokalit
•
I. Jevanské rybníky se nachází u obce Louňovice nedaleko Kostelce nad Černými lesy (49° 59' S.š. a 14° 51' v. d.,
nadmof"ská výška 395 m)
a) rybník Požár ~ rozloha 3,6 ha, max. hloubka 2 m,
obsádka - jednoletý a dvouletý kapr,
b) 1)'bnik Looňov;,ký - rozloha 7,6 ha, max. hloubka 2,3 ITl,
obsádka ~ dvouletý kapr,
c) rybníčky na sádkách v Jevanech - rozloha 20 m2,
max. hloubka I m, jeseter chován v monokultuře,
d) rybník Aldašín - komora, obsádka - pstruh obecný,
plevelná ryba.
2. Rybníky u obce Rodvínov jsou vzdáleny 4 km od Jindři­
chova Hradce (49°09'8.Š. a 15°00' v. d., nadmořská výška 478 ml:
a) Nový rybník - rozloha 0,8 ha, max. hloubka 2,2 m,
obsádka - jednoletý kapr, amur, maréna. candát, dvouletý lín,
b) Velký Nový rybník - rozloha 1;1.. ha, max, hloubka 2 m,
obsádka - dvouletý kapr, tfi1etý IIn, dvouletý candát,
tolstolobik, amur, plevelná ryba.
Ob! lokality jsou dále charakterizovány průměrnými
teplotami vzduchu v jednotlivých časových úsecích pokusných chovů (viz dále).
VÝSLEDKY
Výsl~dky eXperimentálních chovů jsou sumarizovány
v tab. I až 6. Ůdaje o délkovém a hmotnostním růstu
jesetera sibiřského chovaného v Jevanech a Rodvínově
v letech 1996-1999 jsou uvedeny v tab. I.
U ryb vysazených v roce 1996 ve věku 90 dmi o pro·
měrné celkové délce těla (TL) 185 mm a průměrné hmotnosti (w) 30 g bylo ve věku 615 dní, tj. za 525 dni (asi
1,44 roku), docíleno průměrné celkové délky těla 563 mm
a průměrné hmotnosti 582 g. Přírůstek za toto období
činil tedy v průměru 378 mm a 552 g na kus. Na konci
zhruba třetího roku chovu (věk ryb I 121 dní) dosahovali
jeseteř i průměrné celkové délky 719 mm a průměrné
hmotnosti I 731 g (tab. l al. Ryby vysazené v Jevanech
v roce 1997 ve věku 60 dnů o průměrné celkové délce těla
110 mm a průměrné hmotnosti 9,5 g dosáhly 714. den
chovu (tj. zhruba ve věku dvou lel) průměrné celkové
délky těla 611 mm a pniměrn~ hmotnosti 954 g. (tab. lb).
Údaje z chovu v Rodvínově (tab. I c) představuji výsledky, kde jeseteři ve věku 65 dnů a o průměrné celkové
délce těla 110 mm a průměrné hmotnosti 9,5 g dorostli
na konci pokusu (tj. do věku 539 dnů) průměrné celkové
délky těla 496 mm a průměrné hmotnosti 574 g.
Údaje o specifické rychlosti růstu v procentech, gramech a FWC (Fultonův kodicient hmotnostní kondice)
obsahuje tab. 2.
Procentuálni vyjádřeni růstu (SWGR) II pokusu v Jevanech v letech 1996 až 1999 činilo do 615. dne 3,5 % s denním pfirůstkem 1,05 g. Yobdobí 769 až 1 121 dnů věku
Tab. I. Výsledky m8eni jesetera sibifsktho - The lel1gth growth rnte of Sibcrian sturgeon
Věk
TL mill.
TL mu .
TLprilm~
TL modus
wmin.
W~.
w prilmtrl
w modus'
(dny)1
(~)
(~)
(~)
(mm)
(g)
(g)
(g)
(g)
o) Jevany 1996-1 999
<70
200
"3
-
-
JO
-
'"
"3
"O
600
3"
670
820
m
'"
1121
68()
770
7(9
""
300
49()
3"
769
'"
,.0
6<0
ID
<496
2229
1731
(20
ilO
ilO
,
(O
,~
'.3
'"
'"
340
"
11.0
42
714
370
66ů
611
310
600
80
836
"
,,.(03
31
278
316
'"
'"
270
13,1
362
'"
'"
280
(53
(20
, 000
,
(O
13
19()
"
"
'"
260
201
200
710
3"
600
90
'"
b)Jcval1y 1997-1999
60
80
"'
(59
' 00
19()
"3
222
t) Rodvínov 1997-1998
6l
HlO
(20
ilO
ilO
"8
280
340
337
300
470
380
39()
l2l
496
330
360
49()
3"
'"
(O
22
3(0
"
120
(28
( 09()
80
(29
300
( 602
"
(J()
lage (days), lmcan,lmodc
CZECH 1. ANIM. SCl., 45, 2000: 545-552
547
Tab. 2. Hmotnostní fŮstjcsetera sibirského v jednotlivých obdobich ~hovu - Weigllt growth rntes in the brecding periods
SWGR
Obdobf
(dny)!
•
,
(%)
D.I.
(gIden)
FWC
Lokalita 1
T
(OC)
,
(dny)l
aj Jcvany 1996-1999
9()..6(5
3,5048
1,0514
0,3261
10,4
Po,"
525
615-169
-0,0301
...{I,1753
0,3177
4.6
Aldašfn
154
0,6020
3,3409
0,4657
9.5
Louňovický
6(hW
1,8947
0,1715
0,3658
18.5
rybnlček
80--116
4,6438
0.6097
0,3199
19,7
rybo/ček
36
116-159
2.9900
1.0465
0,3724
16,0
rybníček
43
15'J...362
0,1539
0,1232
0,3328
4,9
Alda!ln
203
362-714
2.2971
2,4119
0.4182
9.5
Lout'lovický rybník
352
65-168
12,2126
1,6202
0,3282
15,0
Nový rybník
(03
168-337
0,3303
0,4260
0.4493
2.1
337-539
0.9181
1,8465
0,4704
13,3
769--1 121
rybník
352
b) Jevany 1997-1999
20
cj Rodvlnov 1991-1998
Velký Nový r.
169
Nový rybník
202
výpočty vychlÍzejí z prumtmých hodnot celé populace ryb - Calculations are base<! on average values of thc whol.: fish population
lpcriod (days), Ilocality, ldays
Tab. 3. Celková
dťlka těla jeseteJ1l
sibil'ského v jednotliYých obdobich chovu - Total body length of Siberi an sturgeon in the breeding pcriods
SLGR
,
D.I.
(mm/d)
FWC
(%)
9()..615
0,3892
0,7200
0,3261
615--769
-<>,0046
-0,0260
0,3177
4,6
Aldašín
0,0813
0,4545
0,4657
9,5
Louňovicky
6(hW
1,9545
2,1500
0,3658
18,5
rybníček
io
80-116
1,2527
1.9167
0,3199
19,7
rybníček
36
116--159
0,5866
1,3023
0.3724
16,0
rybníček
43
159-362
0,0673
0,1872
0,3328
4.9
Aldašín
362-714
0,2652
0,8381
0.4182
9,5
Louňovicky
Nový rybník
J03
Velký Nový rybník
169
Nový rybnfk
202
Období
(dny)'
T
Lokalita'
(dny)'
("C)
a) Jev:wy 1996-1999
769-1 121
10.4
Požár
525
154
rybník
352
b)Jevany 1997-1999
203
rybník
352
c) Rodvlnov 1997-1998
65--168
2,0300
2,2330
0,3282
15,0
168-337
0,026\
0,0888
0,4493
2,1
337-539
0,1966
0,6980
0,4704
13,3
'period (days), 11ocality, ldays
jeseterů
bylo SWGR 0,6 % a přírůstek byl 3,34 g. V letech 1997 až 1999 při druhém pokusu jsme v Jevanech
zaznamenali v druhém roce života ryb (362 až 714 dnů)
denní přírůstek 2,29 % a 2,41 g. FWC se pohyboval v rozmezí 0,32 až 0,42. V Rodvínově (1997 až 1998) činily
denní přifŮStky(SWGR) do věku 168 dnů 12,2 % a 1,62 g,
548
V druhém roce (337 až 539 dnů) pak bylo SWGR 0,91 %
a 1,84 g. V tab. 3, jsou uvedeny hodnoty celkové délky
těla v jednotlivých obdobích chovu.
Procentuální vyjádření denních přÍlůstků v mm se pohybovalo v rozmezí 0,08 % (Louňovický rybník v letech
1998 až 1999 v prvém pokusu) do 2,03 % v Rodvínově,
CZECH J. ANIM. SCl., 45, 2000: 545- 552
Tab. 4. Charakuristi"y růstu jesetera sibiřského za celé období chovu - CMracteristics of Ihc growth oť Siberian sturgeon during the whole
reeding pcriod
SWGR
D.l.
SLGR
D.I.
T
Vlk
('O)
(g/d)
(%)
(mm/d)
(0C)
(dny)l
kyany 1
5,4995
\,6790
0,2800
0.6947
9,22
1 12\
kvany 2
15,2020
1,4587
0,6964
0.7661
9,34
714
Rodvínov
12,5361
1,\909
0,7403
0,8143
9,70
539
u.kalita'
'locaJity
Porovnáni denních hmotnostnlch pfirustků obsahuje
tab. 4.
Při výpočtu SWGR (viz 3) a SLGR (viz 4) je bráno t
jako počet dní chovu v rybnlce, nikoliv celkový věk:
Jevany I
jeseteři vysazeni 13.6. 1996. vyloveni 10.4.
1999,
Jevany 2 - jeseteři vysazeni 25. 6. 1997, vyloveni 10.4.
1999,
jeseteři
vysazeni 30. 6. 1997 a naposledy loveni 17. 10. 1998.
Nejnižších denních přírustku bylo dosaženo u ryb
v Rodvínově - 1,19 g. Nejvyš~ích pfírustků dosáhlijese-
Rodvínov -
teti z chovu v Jevanech v letech 1996 až 1999 (1,67 g).
Mortalita ryb oscilovala mezi O až 81 %. Nejvyšší úmrtnost byla zaznamenána II p1lIročnich jeseteru pti prvém
roce zimování. Podrobné údaje jsou uvedeny v tab. 5.
Charakteristika variability celkové délky těla a hmotnosti v určitém věku jesetera je uvedena v tab. 6.
Rozrůstání v mm vyjádřené variačním koeficientem
v procentech bylo vyšší u mladšich věkových kategorií,
především v prvém roce života. U dvou až tříletých ryb
se pohybovalo mezi 3,1 až 5,2 %. Hmotnostní rozdíly
(w- V) oscilovaly mezi 7,9 až 24 % a byly opět niŽŠí u ryb
starlich ročníku.
Tab. 5. Monalitajesclera sibitského - Mortality or Siberian slurgeon
Vlk
M
,
lnput
(")
Output
(")
1%)
D.M.
(%Id)
(dny)'
18
65
0.1246
525
13
10
0,0623
769--1 J21
52
18
13
10
0.0163
154
352
90-1 121
52
10
6
81
0,0784
1031
60-80
25
0.8CXXl
20
80-116
21
19
18
21
19
18
0,2222
J6
(dny):
a) Jevany 1996..-1999
9O-ó15
615- 769
b) Jevany 1997-1999
116-159
1~9-362
10
16
8
4
81
0,0930
4J
0,0784
1031
362-714
7
7
O
0,0000
J52
60-714
25
7
72
0,1101
654
30
19
19
37
17
0.3~60
0.0986
10
0.049S
103
169
202
64
0,1336
'74
c) Rodvínov 1997-1998
6~- 168
168-337
337-~39
65-539
I'
JO
I'
II
II
D.M. = Mll
M " počet uhynul»ch jcdinCÍI v wtitém období z celkového počtu původ~ nasazcn»ch jeseterů na začatku pokusu, v»jádteno v procentech - the
number or dead Siberian sturgeons in a specific period out ofthe lotal number or slocked sturgeons al Ihe beginning of the lrial in proo:entage
'age (days). ldays
ClECH J. ANIM. SCl., 45, 2000: 545- 552
S4~
Tab. 6 . Variabilita celkov~ dtlky ttll a hmotnosti v W'Čitem vfku jesetera sibil'sk&o - Variability of total lenght And weigtu in differcnt age of
Siberian sturgeon
V"
w
STD
80
116
150
168
337
362
sro
V
STD
(mm)
(%)
(g)
-
-
-
-
-
(g)
V
(%)
-
-
-
-
w
TL
(dny)'
Rodvlnov 1997-1998
Jevany 1997-1999
Jevany 1996-1999
w
TL
V
(%)
STD
(mm)
V
(%)
STD
<B)
TL
STD
V
(%)
(~)
V
(%)
2
18,6
9
6.1
-
-
23,6
9.'
\9
24,0
20
29
10,5
-
-
-
-
-
-
-
8
-
22,2
25
7,4
-
-
-
29
-
3\
15.5
21
'.8
17
16.4
21
6'
-
-
-
-
-
-
-
-
'"
-
-
-
-
-
-
-
'"
7.9
17
'.1
-
-
-
"-
9.'
46
-
16
-
-
-
714
-
-
-
-
79
8.2
32
'.2
-
-
-
-
769
9J
16,4
17
'.1
-
-
-
-
-
-
'<1
14.0
26
'.6
-
-
-
-
-
-
-
-
I 121
-
,.,
SrD,. smtrodatna odchylka - sumdard deviatlon
V. variačnl koeficient - coeflident of variation
'age (days)
DISKUSE
Rustjesetera sibiřského v prvním půlroce chovu v rybnících nejlépe charakterizuje druhý jevanský pokus
započalý 25. 6. 1997. V období 60. až 80. dne věku byly
D. /. 0,18 g a 2, 15 mm. Délkové D. /. postupně klesaly na
1,92 mm (80. až 116. den věl.,'u), 1,30 mm (116. až 159. den
věku) a na minimální D. I . 0,19 mm (159. až 362 . den
věku) pn komorování na rybníce Alda§in. Toto zpomalováni délkového růstu není průkazně ovlivněno teplotou,
ale závisí zejména na věku; pro tUIO věkovou kategorii
je pokles délkových D. I. typický. Hmotnostní růst měl
odlišný průběh. Po úvodních 20 dnech chovu se v období 80. až 116. dne včku zvýšila SWGR z 1,8947 % na
4,6438 % a D. I. z 0,18 na 0,61 g. Tento trend pokračoval
i v období 116. až 159. dne věku, na jehož konci byli je·
seleh přesazeni do rybníka Al~ín. V důsledku nízkých
teplot a zejména vysoké hustoty obsádky pstruha obeeného byla SWGR za dobu komorování téměř 20krát nižší
než za období předchozí. SLGR byla nižší pouze 9kn\1.
Na proběh hmotnostního rostu měla výrazny vliv proměrná teplota vzduchu v jednotlivých intervaJech pokusu,
a to zejména v prvním roce pokusu. Například pti
rozdílu proměm:~'ch teplol vzduchu (za období 60. až 80.
a 80. až 116. dne věku) +1,2
se SWGR zvýšila 2,5krát,
v dalším období pn poklesu o 3,7 oe klesla 1,6krát a při
poklesu o 11,1 oe (alda§ínské zimní obdobi) klesla téměř
20ktát. Po prvním zimování došlo k akceleraci hmolnostního růstu, kdy v následujícím roce chovu (362. až
714. den věku) Sloupla SWGR proti zimnímu období
průměrně 15krát při D. I. 2,41 g. Tato prudká akcelerace
hmotnostního rostu byla způsobena těmito faktory: pří­
znivější podmínky prostředí, vyšší průměrná teplota
ce
sso
celého období a vyšší věk ryb. Délkový rust ryb se po
přezimování projevil rovnčž zrychlením, ovšem méně
výrazný·m. SLGR stoupla 4krát při D. I. 0,84 nun.
Počáteční rustjesetera sibiřského v klimatických pod·
mínkách u Jindřichova Hradce, resp. Rodvínovskych rybníků byl v prvním období ehovu (65. až 168. den věku)
výjimečný. V tomto období dosáhla SWGR vůbec nej·
vyšší hodnoty: 12,2126 %. Jeseteři v Novém rybníce dorostli ve věku 168 dní do hmotnosti 129 g. V Jevanech
dosáhl této lunotnosti nejtěžší jeseter až ve 362. dni života.
Nejdůležitější příčinu tohoto jevu spatřujeme v.malém
prostoru jevanské nádrže a z toho plynoucím nedostatku
potravy. Vliv vyšší teploly v Jevanech nepovažujeme za
pravděpodobny, naopak SWGR zde reagovala přímo
úměrně na teplotu. SLGR v prvním období chovu jeseterů v Novém rybníce byla opčt vůbee nejvyšší ze všech
hodnocených úseků v pokusu a činila 2,0300 % při D. I.
2,23 mm (opět rekord). S poklesem teploty z průměmych
15 oe v prvním období na 2, I oe v zimním období se
růst prudce zpomalil. D. I. klesly z 1,16 g na 0,43 g
(2,7krát) a SWGR poklesla 37ktát. Zpomalení délkového
rustu bylo ještě v)rraznější, když SLGR klesla na 0,0261 %
(78krát) při D. I. 0,09 mm (25ktát nižší hodnota než za
teplejší období). Poslední etapa chovu (337. až 539. den
věku) je charakterizována výrazným zvýšením D. /. na
1,85, g resp. 0,70 nun (4,3kn\t resp. 7,8krát vyšší hodnoty
než v zinmím období). Tato zvýkní jsou opět reakcí na teplotu, která v tomto období dosahovala průměrně 13,3 oe.
U prvního chovu v Jevanech nejsou k dispozíci údaje
z pOCátečních 525 dní, ale průměrné charakteristiky růstu
za lento časoyY úsek odpovídají průměrům obou před­
chozích pokusů. Například D. I. 1,05 g jsou mírně nižší
ne! D. I. za srovnatelné věkové období rodvínovského
ClECH 1. ANIM. SCl., 45, 2000: 545-552
chovu (1,19 g). V nasledujicim úseku chovu (615. až 769.
den věku) došlo u této skupiny jeseteru k zastavení rostu
a k jeho poklesu na záporné hodnoty (úhyn největ§!ch
jedinců). Důvodem nebyla pouze nízká teplota, při které
se rust vždy zpomaluje, ale především nevhodné komorování v podmínkách vysoké hustoty obsádky pstruha
obecného a plevelných ryb. Důsledkem byl nejen záporný
růst, ale i neúměrně a nezvykle (pro tuto věkovou kategorii) vysoká mortalita. Po tomto komorování došlo u jeseterů sibiřských ve třetím roce chovu k prudké akceleraci
růstu hmotnosti a délky. Rekordní D. I. 3,34 g a poměrně
vysoké D. I. délky umožnily dosáhnout po třech letech
rybničního chovu jeseterům w"" I 731 g a TL = 719 mm.
Délkový a zejména hmotnostní růst není u všech
stejně starých jeseterů z téhož prostředí totožný (podlesnyj,
1955; Pirožnikov, 1955; Sokolov, 1966; Berc\ičevskij et
al., 1979). Tento předpoklad se potvrdil i při rybničním
chovu. Do 160. dne věku pokračovalo délkové a hmotnostní rozrůstání populací velmi intenzivně (tab. 6).
Především variabilita hmotnosti byla v prvém půlroce
života vysoká a od počátku do konce tohoto období
in tenzivně stoupala. Variabilita (Y) byla velmi citlivá na
postupné snižování teploty. Pfi rozdílu průměrných
teplot vzduchu + I ,2
(první dvě období v Jevanech
1997) vzroslla variabilita hmotnosti (V",) z 18,6 na 23,6 %,
při poklesu teploty o 3,7 °C zůstala prakticky nezměně­
na (+0,4 %) a v následujích obdobích chovu V.. prudce
klesala, pfímo úměrně k teplotě. Variabilita délky (Vn)
byla přibližně diktát nižší než V.. a její pruběh byl v závislosti na věku stejný jako V.. , ale s nižší citlivostí na
teplotu. Ve druhém roce života klesala Vn a na konci se p0hybovala na úrovni 2,1 až 5,2 %. Ve \Jetím roce života
byla VTL prakticky konstantní. Na konci druhého roku
života byla Y", vyšší než Vn (7,8 až 8,2"%) a nadále reagovala na teplotu prostředí. Citlivost hrnotnosmich charakteristik růstu na změnu teploty (pfimá úměrnost) je pro
j esetera sibiřského typická a u mladých jedinců (196. až
295. den věku) ji konstatovali též Prokeš et al. (1997).
V průběhu chovu jesetera sibiřského docházelo rovněž
ke kolísání hmotnostní kondice vyjádfené koeficientem
podle Fultona (FWC). Tento koeficient je závislý na
poměru obou D. I. Pravidlem byl pokles kondice po vy.
sazení, kd y prudce klesala až do 116. (Jevany), resp.
168. dne věku v Rodvínově a v obou chovech dosáhla
minima. Tento jev byl způsoben vysokým FWC násady
a vysokými délkovými D. 1. oproti relativně nižším D. I.
hmotnosti. FWC v obou chovech, po úvodním poklesu,
od čtvrtého, resp. šestého měsíce rostly. Růst FWC byl
v Jevanech přerušen komorováním a poklesl téměř na
polov i ční hodnotu, ale v Rodvínově pokračoval nist
FWC i v zimním období (vliv velmi nlzkých délkových
D. I. = 0,09 mm při D. 1. 0,43 g). a po ukončení prvnlho
roku života nadále pokračoval trend zvyšováni FWC
zakončený absolutně nejvyšší hodnotou (FWC:o 0,4704).
V Jevanech se kondice po zimovánl výrazně zlep~i l a
u obou věkových skupin. Zejména dvouletí jeseteři - po
zimě S absolutn~ nejhorší kondicí (FWC'" 0,3177) dokázali
v příštím roce života dosáhnout kondice FWC = 0,4657.
oe
CZECH 1. ANIM. SCl., 45, 2000: 545-552
Mortalita v pniběhu pokusů byla vyšší než v akva·
kulturních chovech (Detlaf et al., 1981; Gerbmovič et aJ.,
1987). Velmi vysoká byla mortalita v prvých dnech po
vysazení - kolem 30 % původního počtu vysazených jeseterů uhynulo v prvních 100 dnech chovu (tab. 5). Dále
se mortalita snižovala až na nulu (ročci v průběhu druhého roku chovu - tab. 5). Z tohoto modelu se vymyká
komorování ryb na rybníku Aldašín a také "úhyn" tlí
jeseterů v průběhu třetího roku života. První odlišnost
v průběhu mortality byla způsobena podmínkami, které
se velmi lišily od nonnálu rybničních poměru. V druhém
pfipad~ si dovolujeme předpokládat, že ztráta má jinou
než přirozenou příčinu, protože ročci a dvouročci byli
vysazeni ze stejných podmínek do stejného rybnika a 11
mladší populace byly ztráty nulové. Mortalita měla pří­
činnou souvislost s kondičním stavem ryb. U jeseterů
s vyšší kondiční hodnotou FWC byl také podíl přežití
vysoký. V pfípadč vysokých ztrát v určitém období vždy
klesala hmotnostnl kondice (proto je málo pravděpodobná
přirozená ztráta u dvouleté resp. tfileté skupiny jeseteru,
.kdy jejich kondice maximáln~ rostla. První dva roky chovu
přežilo 20 až 30 % všech jeseteru a domníváme se, že
v případě vhodného přezimování ročků by tato hodnota
dosahovala 50 % i vice.
Při porovnání hmotnosti dosažené jeseterem sibiřským
po třech letech rybničního chovu s hmotností jedincC.
téhož druhu z původního prostředí zjistíme, že jeseter
sibiřskY dorůstá v podmínkách ČR stejné hmotnosti jako
jeseter sibiřskY v Jeniseji v osmém roce života (Podlesn)'j.
1955). V Leně jeseter sibiřský dosahuje hmotnosti přes
I kg až po 17. roce života (Sokolov, 1966).
Hmotnost jesetera sibiřského dosažená vl., 2. a 3. roce
chovu v jevanských rybnících je přibližně o 1/3 nižš~
než je hmotnost dosahovaná v intenzivních akvakulturních chovech s oteplenou vodou {Berdičevskij et (Jr.,
1979). Hmotnost jestera sibiřského ve věku 15 měsícC.
z Rodvínova (w = 574 g) byla dokonce vyšší než v akvakulturách.
Na základě zjištěných růstových schopností jesetera
sibiřského v podmínkách českých rybníků se domni·
váme, že lze uvažovat u tohoto druhu jako o vhodném
kandidátu pro rybniční chov v České republice.
Poděkováni
Autoři děkují Skolnímu lesnímu podniku v Kostelci
nad Cernými lesy, zejména p. J. Kašparovi a kolektivu
pracovníků rybářského úseku za umožn~ní pokusů
a refundaci nákladů spojených s nákupem jesteru.
LITERATURA
Adámek Z., Koulil 1. (J 996): Nepóvodnl ryby posledních Je(
v Ceské republice z hlediska původnl ichtyofauny. In:
Anonymus: Biodiverzita ichtyofauny CR. Ceské Bud!·
jovice, Ústav ekologie krajiny AV CR: 34-41.
551
Barannikova I, A., Berdičevskij L. S., Sokolov L. I. (1979):
Naučnyje osnovy osctrovogo chozjajstva i napravlenija ego
dalnfjkgo razvitija v vodojemaeh SSSR. In: Berdičevskij
L. S. el ol.: l:iiologičeskije osnovy razvitija osetrovogo
chozJajstva v vodoje mach SSSR. Izd. Nauka, Moskva,
1979,14-15.
Berdičevskij L S., Sokolov L 1., MaIjutin V. S., Smoljanov I. I.
(1979): Biologičes kije osnovy razvitija osctrovogo chozjajstva v vodojemach SSSR. Moskva, Izd. Nauka. 14-81.
DctlafT. A.• Oinzburg A. c., Smalgauzen O. I. (1981): Rozvitije osetrovych ryb. Moskva, Izd. Nauka. 224.
Dormidontov A. S. ( [955): Otčet o rabotf Lenskogo nabludatělnogo punkta za [954-1955 gg. Jakutsk. 2-5.
Geržanovič A. D., Pegasov V. A., Satunovskij M. I. (1987):
Ekologija i fiziologia molodi osetrovych . Moskva. Agropromizdat. 2 [5.
Jirásek 1. (1995): Současný Slav a perspektivní možnosti ehovu jeseterovitých ryb, ln: Sbor. konf. Produkce násad perspektivnlch druhů ryb. Brno. 101 - 106.
Jirásek 1, Spurný P., Mareš J., Ondra R, Peňáz M., Baroš V.,
Proke!l M. (1997): Biologické a ekologické aspekty intenzivního odchovu phldku jeseteru v podmínkách CR [Závěreč­
ná zpráva o tešenl grant. projektu GA CR č. 509194/0345. ]
Brno, MZLU a Brno, ÚEK AV CR. 34-88.
Klabzuba 1., Ko!narovi v., Bureš R (1999): Agrometerologické hodnoceni roki'l ve st tedočeské oblasti 1995- 1999.
Praha, CZU. 77-81 .
Nikolskij O. V. (1954): Casrnaja ichtiologia 2. Moskva, Nauka.
458.
Pirožnikov P. L (1955).: Materialy po biologii promyslovych
ryb reki Leny. Moskva, Izd. VNJORCH. 35.
Podlemyj A. V. (1973): Osetr (Acipenser baen BrandL) reki
Jeniseja. Vopr. ichtiologii, 1955. In: Osetrovyje ryby Amudarji. Taškent. 93- 118.
Proke!! M., Baru!! V., PeMz M ., Jirásek J., Mareš J. (1997):
Growth of juvenile siberian sturgeon (Acipenser baen) fed
two types of peled feed under trough fanning conditions.
Živoč. výr., 42: 50 1- 510.
Sokolov L. I. (1966): Sibirskij osetr - Adpenser baeri Brandl.
[Autorcf. bnd. diss.), Moskva. 4-71.
Sokolov L. 1., Maljutin V. S. (1977): Osobcnnosti struktury
populjacii i charakteristika proizvoditelej síbirskogo osetra
reki Leny v rajoně neresti[i§č. Vopr. iehtiol., 17: 103.
Steffens W. (J 995): Současný slav akvakultury v Evropě. Bull.
VÚRH Vodňany. 95- 105.
Tleunov R., Sagitov N. I. (1973): Osetrovyje ryby Amudarji.
Tzd. FAN, U:zbekistan, Taškent. 68- 142.
Zltek 1. et ol. (1961): Podnebl CSSR, Tabulky. Praha, Hydrometerologlcký ustav.
Dono 6. 10. 1999
Ptijato k publikováni 4. 9. 2000
Kontaktn í adresa:
RNDr. Josef K u r fU r st, CSc., Ceská zemMělská univerzita, Agronomická fakulta, katedra zoologie a rybitství, 16521 Praha 6Suchdol, Ceski republika, tel: +420 2 24 38 27 93, fax: +420 2 20 9203 12
552
CZECH 1. ANIM. SCl" 45, 2000: 545-552