Týnecké listy

Měsíčník Obce Velký Týnec
TÝNECKÉ LISTY
Ročník XXll
Duben 2012
Cena 10,- Kč
www.velkytynec.cz
Dubnový
úvodník
Je to nezvyklé, ale i šéfredaktoři
mají své dny. A když se k tomu přidá
jaro, musí si prostě vyletět, i kdyby
se Týnecké listy měly zalamovat.
A tak na mně spadla klec v podobě
poslední korektury. Ze školy jsem si
přinesl svoji oblíbenou červenou
propisku a pustil se do práce. Vzápětí jsem si uvědomil, že tentokrát
to nebudu já, kdo bude rozdávat
známky, ale budete to vy, milé
čtenářky a čtenáři. Nu, co se dá
dělat, snad to dobře dopadne. A tak
jsem se vrhnul po jemném předivu
jazyka českého a soustřediv se na
gramatickou stránku, začal jsem
vnímat Týnecké listy trochu jinak.
Nahlédl jsem, jak se říká, tak trochu
více pod pokličku. Najednou jsem si
uvědomil, že jsem se vlastně ocitnul
v kuchyni. Víte, mně se zdá, že když
vás někdo pozve do kuchyně, tak
tím prokazuje velkou míru důvěry.
Pozvat někoho do obýváku, pokoje,
světnice či sednice je projev úcty,
ale je v tom i malinký odstup. Do
kuchyně pustíte opravdu jen ty
nejbližší, nebo ty, kterým důvěřujete. Středem domu je kuchyně
a srdcem v něm hospodyně.
A tak jsem si při tom korektorském
pročítání uvědomil, jak ti mužní
přispěvatelé vystupují okázale a jak
se my chlapi pevně rozkročíme,
abychom sdělili svůj názor. A přitom
počítáme s tím, že některé věci
prostě budou na svém místě. Podobně je to i s příspěvky od našich
kolegyň. Počítáme prostě s tím, že
přijdou. A budou dobré. To jsem si
uvědomil nad rubrikou významných
výročí. Připravuje ji paní Hana Ševčíková. Pravidelně si je pročítám
a oceňuji, jaká to musí být náročná
práce, shromáždit a utřídit všechny
materiály. Dílo, které za paní
Ševčíkovou zůstává, má charakter
vskutku encyklopedický. Přesto,
jako by se ocitalo trochu ve stínu. Je
to srdce v té pomyslné kuchyni Týneckých listů. A tak si v duchu
slibuji, že jestli se mi podaří zjistit
nějaké významné výročí paní Ševčíkové, udělám jí v našich listech
pěkný medailonek.
No, a když jsem se tak zabydlil za
kamny v teplé kuchyni, jak si lidová
pranostika žádá, můžeme i vyhlédnout z okna. To, co za ním uvidíte,
nemusí být jen momentální realita.
Co když i okna mají svoji paměť?
Když je trošku pootevřete, tak za
nimi můžete vidět třeba sami sebe,
jak jste s kamarády či kamarádkami
prožívali velikonoční dobu ve svém
dětství. A když je otevřete až do
knih Starého zákona, uvidíte Mojžíše, jak vyvádí svůj lid z otroctví.
Cesta do zaslíbené země je však
hodně dlouhá. A vede pouští. Nikdo
z těch, kteří s ním vyšli, ani on sám
do Zaslíbené země nedošel.
Velikonoce jsou tu proto, abychom
zaseli novou naději. Tak nezapomeňte na pár pěkných semínek, ať
vaše zahrádka kvete a rozdává
radost ve vůni dobrého slova.
Stanislav Denk
Foto: J. Friesner
K zápisu přišel i malý Adámek Klásek s rodiči
Přijímání dětí do mateřské školy
Petr Hanuška Dne 2. března proběhlo přijímací řízení malých dětí do
Mateřské školy ve Velkém Týnci. Jde
o proces, který je ze zákona zcela
v kompetenci ředitelky mateřské
školy, nikoliv jejího zřizovatele, tedy
Obce Velký Týnec. Vzhledem k faktu,
že paní ředitelka očekávala velký
nápor žadatelů, zprostředkoval jsem jí
zavčas jednání s JUDr. Jarmilou Dostálovou, právní zástupkyní obce, jež
pomohla paní ředitelce ve stanovení
kritérií, na základě kterých následně
provedla výběr dětí nastupujících do
nejmladšho oddělení školního roku
2012-2013. Převis poptávky nad nabídkou byl v letošním roce dramatický.
Proto proběhlo jednání vedení obce
s vedením mateřské školy a základní
školy o možnosti otevření dočasného
oddělení v budově 1. stupně základní
školy. Byl přizván pan Pecina z Krajské
hygienické stanice Olomouckého kraje, který stanovil podmínky, za kterých
může být jedna školní učebna přeměněna na oddělení malých dětí. Pro
obec to znamená zainvestovat úpravu
osvětlení, vodovodních a kanalizačních odpadů, místnosti pro učitelku
Slova srdce
Anastáz Opasek
Polaskej mne svými slovy,
tak krásná je tvá řeč,
pramení v tvém srdci,
které je také mé.
Jen slovo přemůže mou bolest
a osamění, smutek osudných let,
kdy jsem byl vyděděn,
však tebou vrácen životu.
Když se za mne modlíš,
je to denní lék
a útěcha v noci
trvající stále a stále.
a potravinářku. Dále zbudovat nové
sociální zařízení a umývárnu. Nakoupit
vybavení učebny a šatních skříněk pro
žáky, kteří uvolní svou šatnu malým
kolegům. Předpokládané náklady činí
200.000,- Kč a budou hrazeny z rezervního účtu obce. Přinesou místa pro
dalších 15 dětí. Rekonstrukční práce
proběhnou v měsíci červenci tak, aby
bylo oddělení připraveno k provozu od
září letošního roku.
Kromě toho starosta obce jednal se
starostkou nedaleké obce Suchonice
paní Růžičkovou o možnosti umístění
týneckých dětí v jejich mateřské školce. Ta totiž bude mít od příštího
školního roku téměř třicet míst volných. Chápu, že vozit dítě mimo vlastní
obec může být pro někoho náročné.
Ovšem v případě akutní potřeby mít
o dítě kvůli práci či dalším skutečnostem postaráno to však vidím coby
dočasné řešení na jeden rok jako
schůdné. V příštím školním roce totiž
odejdou do první třídy naší školy předškoláci ze dvou oddělení, čímž se
uvolní pro naše nejmenší více jak 40
míst.
4
Háj Malého Noe
Na Hradisku se blíží výsadba
druhé části Háje Malého Noe
- kupte si svůj strom
7
9 Ze života ZŠ
Milady Petřkové
Co se u nás dělo v březnu
Týnec zapomenutý 10 Nepřijali nás
do školky
Víte, kde stávala v Týnci
obecní sušárna?
8
V souvislosti s tímto problémem zaznívají z úst některých rodičů ataky
operující s argumenty „novousedlíci
zabírají místa starousedlíkům“ nebo
„tu školku jsem stavěl zadarmo v akci
zet a mám právo, aby moje děcka tam
mohly umístit svoje děcka“ nebo „měli
jste zabránit výstavbě v nových lokalitách“ apod. Osobně odmítám
rozdělovat naše občany na „starousedlíky“ a „novousedlíky“. Všichni
občané přihlášení k trvalému pobytu
v naší obci mají stejná práva. Omlazení
a rozšíření naší obce o nové obyvatele
považuji za přirozené a přínosné. Obec
tuto skutečnost nepodcenila a připravila se zkapacitněním mateřské školy
o 25 míst (viz nedávná přestavba
bývalé kuchyně na učebnu za 1,5 mil.
Kč). To, že se nacházíme na nejvyšším
bodě porodní křivky za posledních
dvacet let, je všeobecně známo (viz
převis žádostí v sousedním krajském
městě). Stejně tak je známo, že
demografická křivka pomaličku opět
klesá a je otázkou jen několika málo
let, kdy mateřské školy budou opět
řešit nedostatečný počet svých malých klientů. A to čeká i naši obec.
Týnecká mateřská školka praská
ve švech
Konec křišťálových
11 Vítání občánků
studánek
Podívejte se na nové občánky
Kam zmizely Pančava, Prašivá,
Zhnilá, Prdlavka...
Velkého Týnce
www.tyneckelisty.webnode.cz
2
Starostovýma očima
TÝNECKÉ LISTY
Březnové kalendárium
2. března
Zápis do Mateřské školy Velký Týnec
- 13.00 hodin
3. března
Maškarní bál pro děti
- společenský dům - 14.00 hodin - Lucka s Mirkou a s přáteli
10. března
Pochovávání basy
– společenský dům – 20.00 hodin – Týnečáci
17. března
Skautský ples
– společenský dům – 20.00 hodin – Junák Holice
19. března
9. operativní porada ZO Velký Týnec
- pracovna starosty obce - 17.30 hodin
24. března
VI. ročník Vinného koštu
- společenský dům - 16.00 hodin - Komise pro školství, kulturu
a sport ZO Velký Týnec
Vítání občánků
- Obřadní síň Obecního úřadu Velký Týnec - 13.00, 13.30 a 14.00 hodin
29. března
14. zasedání mikroregionu Království
- Suchonice - 9.00 hodin
Další události
Dne 1. března proběhlo jednání místostarosty obce p. Chytila s Ing. Bartolšicem, který připravuje projekt rekonstrukce rybníku ve Vsisku.
Dne 13. března proběhlo v Grygově
zasedání MAS Občané pro rozvoj
venkova, o. s., kterého se za obec zúčastnil p. místostarosta Denk. Posláním jednáním bylo oživení činnosti
sdružení, v němž spolupracují zástupci
obecní samosprávy, společenských
organizací a podnikatelské sféry.
Dne 15. března se starosta obce p. Ha-
nuška zúčastnil jednání Výboru pro
cestovní ruch Olomouckého kraje.
Dne 20. března proběhlo pracovní
jednání vedení obce se zástupci Urbanistického střediska Brno, které připravuje nový územní plán Obce Velký
Týnec. Dne 23. března proběhlo na
1. stupni ZŠ jednání s p. Pecinou z Krajské hygienické stanice v Olomouci.
Předmětem jednání byla možnost
zbudování nové učebny pro žáky MŠ.
Dne 26. března proběhlo jednání Rady
mikroregionu Království.
Komentáře
Sázení stromů na Hradisku
Ve středu 25. dubna proběhne po 13.
hodině výsadba nových stromů na
Hradisku. Akci organizuje Obec Velký
Týnec a Nadace Malý Noe. Půjde o druhou etapu, která tak naváže na sázení
stromů, jež proběhlo ve stejné lokalitě
v dubnu 2010. Koupit a zasadit strom
může jednotlivec, společenská organizace či firma. Ceny stromů se pohybují v rozmezí od 3 do 12 tisíc korun.
Asi si říkáte, co je na nich tak drahého?! Vzhledem k tomu, že jde o dobročinnou akci, získané peníze - rozdíl mezi pořizovací a stanovenou cenou stromu - použije Nadace Malý Noe na nákup vybavení dětských domovů. Pokud byste opravdu chtěli zasadit na tak
historicky významném místě svůj
osobní či rodinný strom, je pro vás jako
obyvatele Velkého Týnce připraveno
6 stromů v nejnižší cenové kategorii.
Stačí zavolat na číslo 585 151 111 paní
asistentce Tomečkové.
Nový územní plán naší obce
Již opakovaně jsem vás v Týneckých
listech i na webbové stránce informoval o skutečnosti, že obec musí ze
zákona do konce roku 2015 zhotovit
svůj nový územní plán. Odborné práce
provádí firma Urbanistické středisko
Brno. Do návrhu k projednání byly zařazeny nejen všechny aktuální podněty, které podali občané a firmy, ale
i ty, na něž se nedostalo při 3. změně
územního plánu dokončené v loňském
roce. Rád bych na okraj této důležité
operace připojil dvě poznámky. Zaprvé. Pokud jsem napsal, že do návrhu
byly zařazeny k projednání všechny
podané podněty, neznamená to, že
všechny budou schváleny. Své slovo
pro jejich zařazení či vynechání bude
mít Zastupitelstvo obce Velký Týnec
a desítky státních institucí, jež je budou posuzovat. Zadruhé. Žhavým
tématem pouličních a hospodských
debat je výstavba nových rodinných
domů v rozvojových lokalitách. Opakovaně zdůrazňuji: obec neiniciuje vytvoření žádné další rozvojové plochy pro
masivnější výstavbu rodinných domu
ve svých extravilánech. Bude se bránit
i žádostem tohoto typu podaným soukromými žadateli. Nadále bude podporovat rekonstrukci, resp. výstavbu rodinných domů ve stávající zástavbě.
Tuto skutečnost jsem ve svých písemných a ústních vystoupeních zdůraznil
v posledních dvou tří letech několikrát.
Obecním objektivem
Počasí
Letošní březen byl mimořádně příjemný, teplý a suchý. Již přelom února
a března se odehrával v příjemných 12
stupních přes den a 5 stupních v noci.
Prázdninový týden od 5. do 11. března
byl velmi slunečný a přál zvláště
dětem pobývajících na horách. V noci
sice teploty padaly pod bod mrazu (-4,
-8, -1), ale přes den už se držely nad
nulou (2, 6). Vše ohřívalo sluníčko
trůnící na blankytné obloze. Od 10.
března se ještě více oteplilo. Noční
teplota pod nulou byla spíše výjimkou
(16. a 20. března), den byl však velmi
příjemný – 8, 9, 6, 11. Víkend 17. a 18.
března byl téměř letní. Přes den
teploty dosahovaly 18 a 19 stupňů!
A samozřejmě na sluníčku bylo ještě
daleko tepleji. Následující týden
pokračoval v příjemných teplotách od
12 až po 22 stupňů! Tolik bylo v sobotu
24. března. Prostě neuvěřitelné! Noc
byla samozřejmě teplotně nevyrovnanější – 7, -2, 0, 6, 3, 10, 8. Poslední
týden se teplotně lámal. Do středy
28. března vládlo velmi příjemné
počasí s 15 až 19 stupni. Po 29. březnu
se ochladilo na 7 stupňů a konečně
začalo alespoň trošku pršet.
Pátek 11. 5
do16.00 Příjezd účinkujících, stavba táborů,
pro účastníky návštěva fortů v Olomouci
17.00 Slavnostní nástup jednotek,
předání vlády nad obcí vojákům
18.00 Projížďka jízdních jednotek po okolí
19.00 Přestřelka ve Velkém Týnci
20.00 Večeře, posezení u hudby
od 14.00 Folklórní vystoupení v zámecké
zahradě (prezentace dobových písní a tanců)
19.00 - 21.00 Lidová hudba k tanci a poslechu
(bude vybíráno vstupné)
20.00 Večerní přestřelka
mezi vybranými jednotkami
21.00 Ohňostroj
21.00 - 02.00 Hudební produkce, taneční zábava
Sobota 12. 5.
9.00 Nástup
10.00 Přestřelka mezi armádami
9.00 - 18.00 Táborový život
15.30 Nástup jednotek
16.00 Velká bitva o střed obce
17.00 Přehlídka
Neděle 13. 5.
9.00 - 13.00 Táborový život
10.00 Pietní akt
13.00 Velká bitva o střed obce
14.00 Slavnostní nástup jednotek,
předání obce do rukou starosty, ukončení akce
Více informací o Týneckých Napoleonských slavnostech získáte na www.tynecak.cz
Foto: S. Denk
Výroční schůze týneckých zahrádkářů
Foto: F. Žáček
Hostem 14. zasedání mikroregionu Království byl senátor Martin Tesařík
Stranu připravil Petr Hanuška
Obecní servis 3
TÝNECKÉ LISTY
Obecní policie informuje
Jiří Novák Milí občané, v dnešním
policejním článku se budu zabývat
v prvé řadě prevencí k zbránění trestné činnosti. Již v minulém článku jsem
poukazoval na skutečnosti, že našim
seniorům volají neznámí mladíci a dívky a oslovují je „dědo, babi, jsem tvůj
vnuk, vnučka, potřeboval/la bych
půjčit peníze“. Také toto bylo jedním
z témat besedy se seniory, kdy jsem
byl pozván na jejich schůzi, jež proběhla ve Velkém Týnci dne 20. března.
První, co mne na této schůzce velice
mile překvapilo, byla značná účast
členů Klubu seniorů Velký Týnec a dále
v průběhu této schůzky velký zájem
seniorů o dění v obci. Společně jsme
projednali otázku páchání trestné činnosti na seniorech. Jak jsem již uvedl,
v žádném případě není možné zvát
domnělé synovce a vnučky k sobě do
bytu a také nepouštět žádné podomní
prodejce do svých bytů. Domluvili
jsme se, že každé takové podezřelé
volání budou senioři či občané následně volat na obecní policii.
Obecní policie
Velký Týnec
tel.: 725 544 540
Dalším bodem, který bych se chtěl zabývat, je otázka nadcházejícího jara
a s tím spojené zvýšené účasti cyklistů
v silničním provozu. Zde bych se chtěl
nejprve zabývat otázkou dětí. Při obchůzkové službě i při preventivní činnosti v dopravní službě u přechodu
u nové školy jsem v posledních dnech
zjistil, že některé děti – zvláště dívky –
nepoužívají při jízdě na kole do školy
cyklistické přilby. Přitom je jejich použití dáno zákonem o silničním provozu.
U většiny kontrolovaných dětí jsem
slyšel odpověď, že rodiče jim přilbu
nekoupí. Od měsíce dubna budu tyto
přestupky evidovat. Tak jako v předchozích letech si viníky vyfotím a následně budu rodiče informovat a vyvozovat z toho patřičné důsledky. Musíme se vrátit k tomu, jak to bylo v minulém roce, kdy se nám podařilo tyto
přestupky vymýtit.
V měsíci březnu jsem mnoho rodin ve
Velkém Týnci navštívil a upozornil na
skutečnost, že občané měli povinnost
do konce února zaplatit poplatek za
komunální odpad a vylepit na své
popelnice známky. Letos došlo k tomu,
že při provedených kontrolách nebyly
známky vylepeny na 68 popelnicích.
Zpětnou prověrkou bylo zjištěno, že 14
občanů poplatky zaplatilo, ale známku
opomnělo vylepit. Zbytek občanů byl
v rámci obchůzkové služby seznámen
s touto skutečností a při následném
vývozu již - až na 3 hříšníky - byl komunální odpad řádně zaplacen. To samé
se týká i podnikatelů z Velkého Týnce.
V několika případech byl zjištěn administrativní nepořádek (částka byla
zaslána na špatný účet). Horší to bylo
zpočátku s podnikateli a firmami, které
u nás ve Velkém Týnci podnikají. Po
upozornění a písemných urgencích
došlo k výraznému zlepšení. Převážná
část občanů má doma počítače a na
stránkách naší obce jsou uvedeny
termíny vývozu komunálních odpadů,
stejně jako další poplatků.
Již delší dobu jsme v článcích
neprojednávali otázku psích exkrementů. Toto není jen problém Velkého
Týnce, ale starost všech měst a vesnic.
U nás došlo ze strany obce k značnému
rozšíření sběrných míst. Ze strany občanů však nedošlo k jejich efektivnějšímu využití. Osobně jsem byl svědkem toho, že občané za svým miláčkem neuklidili a nechali jeho „psí bo-
hatství“ na trávníku či chodníku. Když
jsem je na nepořádek upozornil,
ochotně situaci řešili úklidem. Nešlo by
to i bez jakékoliv slovního upozornění
zcela automaticky?
V posledních dvou měsících jsem hodnotil plesovou sezónu v obci. V březnu
proběhl ples Týnečáků a junáků z Holice. Po organizační stránce měli
Týnečáci Pochovávání basy zabezpečeno v nejlepší organizační kvalitě,
bohužel návštěvníků se jim sešlo velmi
málo. Snad to bylo tím, že ples se
uskutečnil v době jarních prázdnin,
a také tím, že šlo o velmi pozdní
termín. Následoval ples skautů z Holice
a Olomouce. Před rokem ho provázely
výtržnosti a nepořádek, proto byla
přijata příslušná opatření – například
zvýšený počet dohlížejících policistů.
Mohu však s radostí uvést, že ples
proběhl v klidu a k žádnému mimořádnému narušení veřejného pořádku tentokrát nedošlo. Pokud se týče kvality
plesu, byl na vynikající úrovni, stejně
tak měli pořadatelé radost z velkého
počtu návštěvníků. Jak jsem již předtím
psal o plese týneckých skautů, zde
mně chyběla střední generace. Na
plese holických skautů se potkali zástupci všech věkových generací. Pořadatelé z Holice ples zvládli, za což
jsem je pochválil.
Chtěl bych se zabývat i skutečností
řešení problematiky v dopravě. Problém nebude spojený s Velkým Týncem, ale s místní částí Vsisko. Na upozornění zdejších občanů jsem se
zabýval otázkou parkování před
restaurací U Facků. Řidiči zde nevhodně parkovali v křižovatce, což znesnadňuje její průjezdnost. V žádném případě nechce obec dělat problém panu
Fackovi, ale řidiči jsou tak neodpovědní, že bylo přistoupeno ke zpracování písemné výzvy, která byla
rozšířena mezi návštěvníky restaurace. Ze strany obecní policie je zde
vykonávána obchůzková služba a řidiči
jsou v rámci prevence upozorňováni na
nevhodné parkování. Mohu uvést to,
že se ještě nestalo, že pokud jsem
upozornil řidiče na spáchaný přestupek, tak tento řidič již následně nikdy
přestupek neopakoval. Protože sem
dojíždí řada návštěvníků ze širokého
okolí, bude delší dobu trvat, než řidiče
„vychovám“. Další problém ve Vsisku
je ten, že jistý občan využívá nevhodného umístění dopravní značky „slepá
ulice“ a staví zde bezdůvodně své
osobní auto, čímž znemožňuje výjezd
sousedům z jejich rodinných domů.
Tato situace byla s občanem projednána. Uvedl mi, že se takového jednání
vyvaruje. Po měsíci však ve svém
jednání pokračuje. Bylo proto zahájeno
jednání se Správou silnic Olomouckého kraje a Policií ČR o umístění jiných
dopravních značek. Situace se řeší a po
schválení budou občané informováni.
Z dalších bodů našeho článku bych rád
poukázal na otázku čistoty u kontejnerů na tříděný odpad. Vedení obce
v důsledku zjištění skutečnosti o přeplňování kontejnerů rozhodlo o posílení
a zavedení nových sběrových míst.
Zatím do doby, než budou nové kontejnery umístěny, vás prosím o dodržování pořádku kolem těch stávajících.
Nejhorší případy jsou ty, že občané
nosí do kontejneru na papír nesešlapané krabice, kterými zabírají velký
obsah kontejneru. V době, kdy budete
číst tyto řádky, tak za zdravotním
střediskem bude na nové odstavné
ploše umístěn kontejner na biologický
odpad. Jeho zavedení pomohlo výrazně zlepšit situaci v pořádku v naší obci.
I když tato služba stojí nemalé peníze,
investice se naší obci vyplatí. Výrazně
se totiž omezily černé skládky trávy,
ovoce a zeleniny.
V působnosti Obecního úřadu ve Velkém Týnci bude v našich obcích proveden
sběr nebezpečných
a velkoobjemových odpadů
z Vašich domácností
Sběr bude proveden v sobotu 14. dubna 2012
na těchto místech:
Vsisko - u kaple 8,00 - 9,00 hod.
Čechovice - hostinec 9,00 - 10,00 hod.
Velký Týnec - hasička 10,15 - 11,45 hod.
Na uvedených místech neskládkujte odpad předčasně, vyčkejte
příjezdu svozových vozidel. Žádáme též občany o dodržení časových
termínů. Po ukončení již nebude možné odpady odevzdat, neboť
svozová technika bude přesouvána do dalších obcí. K likvidaci bude
možno odevzdat odpady v násle-dujícím sortimentu:
NEBEZPEČNÉ:
Olejové filtry, plechovky se zbytky barev, monočlánky, autobaterie,
zářivky, znečištěné láhve a sklo od chemikálií, zbytky přípravků od
postřiků, staré kosmetické přípravky, staré léky, vyjeté oleje, mořidla
a rozpouštědla, plastové obaly a nádoby od škodlivin, hadry
znečištěné barvami nebo oleji, obaly od sprejů, televizory, rádia,
ledničky, domácí elektrospotřebiče, ojeté pneumatiky
VELKOOBJEMOVÉ:
matrace, koberce, linolea, WC mísy, umyvadla, kočárky, křesla,
gauče, staré oděvy a boty, drobný nábytek a podobný sortiment
NEBUDE SE ODEVZDÁVAT KLASICKÝ ŽELEZNÝ ŠROT
Jelikož jsou tyto sběry v naší obci organizovány každoročně, není
důvod, aby některé z těchto odpadů končily v popelnicích, kamnech
nebo dokonce ve volné přírodě. Věříme, že každý z Vás, kdo takové
odpady vlastní, využije této příležitosti a akce se zúčastní.
Za Vaše osobní přispění ke zlepšení a ochraně životního prostředí
Vám děkuje ZASTUPITELSTVO OBCE VELKÝ TÝNEC
Obecní úřad ve Velkém Týnci
Zámecká 35, 783 72, Velký Týnec 1
Úřední hodiny pro veřejnost:
pondělí a středa 7:30 – 12:00 a 13:00 – 17:30
Telefonické kontakty:
Starosta obce - PhDr. Petr Hanuška Ph. D. ........................................... 585 391 495
585 151 113
fax: 585 391 506
Místostarosta - Mgr. Stanislav Denk .................................................... 585 151 119
Místostarosta - Jaroslav Chytil ............................................................ 585 151 119
Sekretariát - Radka Tomečková ........................................................... 585 151 111
Matrika, sociální věci - Oldřiška Kellerová .......................................... 585 151 115
Stavební úřad - Ing. Jaroslav Gerlich .................................................. 585 151 118
Stavební záležitosti - Eva Krkošková .................................................. 585 151 114
Účetní obce - Radana Procházková ..................................................... 585 151 116
Správce obecního majetku - Petr Drápal ............................................ 585 151 112
Obecní policie Velký Týnec .................................................................. 725 544 540
Elektronické adresy:
[email protected], [email protected]
TÝNECKÉ LISTY. Měsíčník Obce Velký Týnec. Vydává Obec Velký Týnec, Zámecká 35, 783 72 Velký
Týnec 1, IČO 00299669. Evidenční číslo MK ČR: E 12522. Ročník XXII., č. 4. Vyšlo v dubnu 2012. Cena
výtisku 10,- Kč. Adresa redakce: Zámecká 35, 783 72, Velký Týnec, e-mail: [email protected].
Šéfredaktor: PhDr. Petr Hanuška, Ph.D., tel. 585 151 113, e-mail: [email protected]. Redakční rada:
Ing. Marta Kypusová, Mgr. Vendula Vránová, PhDr. Pavel Pospěch, Mgr. Stanislav Denk. e-mail:
[email protected]. Sazba/zlom Pavel Peňaška, e-mail: [email protected]. Tisk:
EPAVA, Chválkovická 5, 779 00 Olomouc. Poznámka redakce: Uveřejněné dopisy nemusí být totožné se
stanoviskem redakce. Neoznačené fotografie - archiv TL nebo archiv autora.
Obecní servis 5
Firma Pavel Hnilica
www.hnilica.info
oznamuje rozšíření služeb autoservisu o
PNEUSERVIS
(přezouvání, vyvažování pneumatik a oprava defektů pneumatik,
prodej nových pneumatik, poradenství)
Kino - duben
TÝNECKÉ LISTY
13. 4. POUPATA
těžce zkoušené rodiny, která žije v kraji
18:00 Příběh
drsných pravidel.
20:00 Snímek získal čtyři sošky Českého lva.
Produkce ČR, 94 minut.
Vstupné 50,- Kč, přístupno od 12 let.
27. 4. MODRÝ TYGR
se stane, když se ve městě objeví modrý tygr?
17:00 Co
Film pro děti, jejich rodiče a zvířata.
19:00 Produkce ČR
Vstupné 50,- Kč.
Přijďte přezout do pneuservisu Hnilica
- nejnižší ceny v regionu -
6.4. a 20.4. z technických důvodů nepromítáme.
V současné době řešíme problémy s neodvratným
zánikem filmových kopií ve formátu 35 mm.
Připravujeme promítání na DVD a BLU-RAY nosičích.
V průběhu letních měsíců by měla být situace vyjasněna a od září bychom rádi pokračovali v pravidelných
pátečních filmových představeních.
Děkujeme za pochopení.
Kino Velký Týnec.
Pracujeme na nových nejmodernějších strojích,
přesné vyvážení pneumatik, rychlé a šetrné přezutí kol.
Pro ty z Vás, kteří si nevíte rady s výběrem Vašich nových
pneumatik, popřípadě si nejste jistí, jaké pneumatiky vybrat,
nabízíme nadstandardní poradenství v oblasti výběru pneumatik
zdarma jako součást našich služeb.
Kontejnerovová doprava Hnilica
Nové knihy
Předprodej na představení probíhá vždy týden dopředu
před a po celou dobu promítání aktuálního filmu.
Místní knihovna Velký Týnec
Beletrie
1. Blobel, B.: Zvířecí pohotovost
2. Harper, T.: Lazarova krypta
3. Jackson, L.: Chladná krev
4. Lutz, J.: Mistr X
5. McBain, E.: Kalypso: román z 87. revíru
6. Nicholls, D.: Jeden den
7. O´Neill, A.: Říše věčnosti
8. Patterson, J.: Podraz
9. Silva, D.: Rembrandtovo poselství
10. Teremová, L.: Čarodějka
11. Vosseler, N.: Hvězdy nad Zanzibarem
12. Whitton, H.: Zimní královna
Naučná literatura
1. Chalupa, J.: Moje chytrá knížka
rozšíření služeb
o kontejnerovou dopravu do 7,5 tuny
Připravila Marta Ivančíková
Místní knihovna Vsisko
Beletrie
Přistavíme kontejner a odvezeme cokoliv
do 7,5 tuny nákladu
- nejlevnější ceny v regionu • Odvoz a uložení stavební suti, hlíny,
objemného odpadu na skládku.
• Prodáváme a dopravíme písky, štěrky, kameniva,
recykláty (beton, asfalt)
• Zajišťujeme rovněž rozvoz stavebního materiálu,
palivového dřeva
• Pronájem kontejnerů (jednorázově i dlouhodobě)
• Převezeme menší stavební a zemní stroje.
. Petra Lázničková: Věř v mou lásku
2. Teresa Medeiros: Unesená nevěsta
3. Helmuth Nowak: Hladové moře
4. James Patterson: Devátý soud
5. Josef Pavlín: Vražda kvete v každém věku
6. Monika Petráková: Malináda
7. Jarmila Pospíšilová: Kejklíř, Smrt a Blázen
8. Katie Price: Na lásku nevěří
9. J. D. Robb: Fantazii se meze nekladou
10. Karen Rose: Viděl jsi ji?
11. John Sandford: Zbytečná oběť
Připravila Eliška Navrátilová
12. Wilbur A.. Smith: Zlatá liška
pátý Týnecký
POHÁDKOVÝ LES
17. června 2012
FIRMA Pavel Hnilica
Zábraní 244, Velký Týnec, 783 72
tel: 585 391 481 • mob: 777 004 415 • e-mail: [email protected]
www.hnilica.info
6
Výročí
TÝNECKÉ LISTY
Dubnová výročí středomoravského regionu
Před 80 lety - dne 3. dubna
1932 zemřel František ONDRÚŠEK, akademický malíř,
významný český portrétista
a grafik.
Rodák z Bystřice pod Hostýnem, kde se
narodil 4. 3. 1861. Absolvoval čtyři třídy
na Slovanském gymnáziu v Olomouci.
Studoval AVU v Praze a na výtvarné
akademii ve Vídni a v Mnichově, kde
založili s A. Muchou, J. Úprkou a dalšími
výtvarníky spolek „Škréta“ a vydávali
psaný umělecký časopis. Při svých
studijních cestách navštívil Benátky,
Paříž a Bretaň. V r. 1920 se přestěhoval
z Mnichova do rodiště. Portrétoval
významné osobnosti, např. v r. 1926 Leopolda Prečana, 1928 T. G. Masaryka, ale
také Františka Táborského, Romualda Prombergra, Leoše Janáčka a další.
Maloval na Rusavě a v Kloboukách a zachytil rázovité postavy zdejších lidí.
Vytvořil přes 550 obrazů-olejů, grafických listů a pastelů. Je pohřben v rodišti.
(Bystřice pod Hostýnem. Vlastivědná čítanka k dějinám města. 1993. * Památník 60. výročí
českého gymnázia v Olomouci. 1927. *Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Na-Su.
Valašské Meziříčí, Valašské Athény 2011. S. 18.)
Před 70 lety - dne 4. dubna 1942 zemřel v Osvětimi Alois
ŠTĚPÁNEK, učitel.
Narodil se 15. 7. 1886 v Chrástu u Kutné Hory. V r. 1908 absolvoval učitelský
ústav v Kutné Hoře. Poté působil jako učitel v Samotiškách, Lašťanech a od r. 1914
v Dolanech u Olomouce. V lednu 1932 byl na dolanské škole jmenován řídícím
učitelem. Za zdejšího působení zde zřídil Živnostenskou školu, kde se učni vyučovali kancelářské teorii. Snažil se, aby žáci v Dolanech mohli pokračovat ve studiu. Po adaptaci budovy školy v r. 1932 se zřekl učitelského bytu, aby mohla být
vybudována šatna pro žáky. Pan Alois Štěpánek se zapojil i do veřejné činnosti
v obci. Byl předsedou Národní jednoty, která prosazovala a prosadila postavení
menšinové české školy ve Vésce. Byl aktivním členem dolanského Sokola.
V Dolanech působil až do svého zatčení a uvěznění v koncentračním táboře
Osvětim. U příležitosti 55. výročí úmrtí a dokončení přístavby Základní školy Dolany, byl škole na podnět Obecního úřadu, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, propůjčen čestný název Základní škola Aloise Štěpánka Dolany.
(Vacek, K.: Proslov u příležitosti propůjčení čestného názvu ZŠ Dolany. Naše ves Dolany,
Pohořany, Véska. 1997, č. 3, S. 4.)
Před 115 lety – dne 5. dubna
1897 zemřel v Olomouci Dr.
Med. Jindřich WANKEL,
lékař, archeolog a spisovatel.
Narodil se 15. 7. 1821 v Praze na Malé
Straně, v rodině c. k. zemského rady Damiana Wankla z Bavorska jako nejmladší, neboť měl sedm sourozenců.
Od r. 1840 studoval medicínu a o sedm
let později byl promován na Dr. Med.
a r. 1848 doktorem anatomie.
V říjnu 1849 se stal hutním lékařem
u hraběte Salma na Blanensku, kam se
přestěhoval. Zde se seznámil se svou
nastávající manželkou Eliškou Šímovou
Z Kuřimi, kterou si r. 1851 vzal. Měly čtyři dcery: Lucii, Karlu, Vlastu a Madlenku.
Jeho dcera Karla se provdala za Wilibalda Absolona a tak Wanklův vnuk Karel
Absolón byl významným krasovým badatelem. Wankel si velmi oblíbil krajinu
v Moravském krasu a jeho přírodu, o kterou se zajímal už od mládí. Jedny
z prvních vykopávek provedl ve Sloupsko-Šošůvských jeskyních (1850), kde se
mu podařilo objevit téměř celou kostru jeskynního lva. Podnikl také sestup do
Macochy a od r. 1863 se soustředil na archeologické výzkumy. Kromě objevů
v Býčí skále prováděl výzkumy také například v jeskyni Výpustku (1870) a Pekárně (1880). Jeden z jeho nejvýznamnějších objevů je ten v Býčí skále - jak ho sám
nazýval „Pohřeb halštatského velmože“. S odchodem do důchodu v r. 1883 se
přestěhoval s manželkou, která mu pomáhala v jeho badatelské práci do
Olomouce. Při této příležitosti nabídl své sbírky muzeím v Brně i v Praze, ale ta
neměla peníze a ani zájem a tak sbírky odkoupila Antropologická společnost ve
Vídni a dodnes jsou v Naturhistoriches Museum. O Moravském krasu, jeho historii
a kráse a o svých bádáních a objevech napsal dr. Wankel knihu „Bilder aus der
Máhrischen Schweiz und ihrer Vergangenheit“ neboli Obrázy z Moravského
Švýcarska a jeho minulosti. Tato kniha vyšla v r. 1882 v němčině. Po přesídlení do
Olomouce však archeolog nezačal odpočívat. Stál u zrodu tamního muzea
i Vlasteneckého spolku muzejního a účastnil se nadále archeologických kongresů
a sjezdů. Se skupinou přátel a svých čtyř dcer se zabýval i národopisem, zejména
vyšíváním a lidovými ornamenty z doby halštatské. Zdůrazňoval jejich
vzájemnou příbuznost a z toho usuzoval na dávný pobyt Slovanů u nás už v době
neolitu. Protože chtěl získat, co nejvíce srovnávacího materiálu, hodně cestoval
po Evropě, Asii. Navštívil i Egypt a Palestinu. Prostudoval také ruská muzea.
Odborné práce v českém jazyce publikoval v ČVSMO , kde je publikována i jeho
článková bibliografie v r. 1897. Tehdejší vědci si jeho poznatků nesmírně vážili
a uznávali je. Četnými články přispíval do Časopisu VSMO a spravoval archeologickou část olomouckého muzea až do r. 1892, kdy byl postižen záchvatem
mozkové mrtvice s následným ochrnutím pravé ruky a o rok později díky
zlomenině nohy přestal chodit, takže až do své smrti byl upoután na svůj byt.
V Olomouci je jeho jménem nazvaná též ulice (poblíž pravoslavného kostela. Hrob
na ústředním hřbitově je opatřen náhrobkem, jehož autorem je Julius Pelikán
a v r. 1923 jej pořídil Vlastenecký spolek muzejní v Olomouci.
(Fischer, R.: Olomoucký památník. Olomouc 1938.S. 351-353. *Fischer,R.: Profesor Jan
Havelka. Olomouc 1936. S. 82-83. fotoportrét)
Před 105 lety – dne 11. dubna 1907 se narodil ve Zdětíně
u Prostějova Martin STROUHAL, kulturní pracovník,
básník, bibliofil a učitel.
Reálku vychodil v Prostějově a krátký čas pracoval jako účetní u Bati ve Zlíně.
V r. 1929 absolvoval učitelský ústav v Olomouci. Působil pak jako učitel v Mladči,
Nasobůrkách, ve Střelicích, kde učil v l. 1930-32 a též se zde ženil. V r. 1933 se
stal ředitelem měšťanské dívčí školy v Litovli a později okresním školním inspektorem. Za okupace byl vězněn v koncentračním táboře. Jako odbojový pracovník
byl v květnu 1945 zvolen předsedou Okresního národního výboru v Litovli. Poté
pracoval jako ředitel základních škol v Senici na Hané a v Litovli, kde zemřel 2. 11.
1987. Od studijních let psal poezii a vydával ji pod pseudonymem Mars
Ždětínský. Sbíral a zpracovával místní pověsti ve všech učitelských působištích,
ale také pohádky a báje. Rodnému kraji věnoval Báje a pověsti (1944), které
ilustroval loštický malíř Hugo Šilberský (1920-1974) a po válce v r. 1947 vyšla kniha Kytice pověstí. Byl členem Kola moravských spisovatelů v Brně a místopředsedou Sdružení spisovatelů z Hané se sídlem v Olomouci. V r. 1945 vydal tiskem
svědectví o svém věznění v Osvětimi v období 1941-42. Korespondenci Petra
Bezruče s některými kulturními pracovníky Litovelska i osobní vzpomínky na básníka uveřejnil v publikaci Neznámý poutník (1968). Kulturní a přírodovědné zajímavosti Litovelska publikoval v drobných publikacích, které vycházely od r. 1933
také časopisecky. Od konce 70. l. minulého století vydal čtyři básnické sbírky:
Plamen v prázdnu, Z tisíce klíčků, Země milovaná, Loučení s Vilémem Závadou.
(-t-: Zachované dědictví otců. In: Rok na Hané 1992, s. 100. *Kulturní pracovník a básník.Zpravodaj VSMO 1986-1987, č. 23-24, s. 54. * Ševčíková, H.: Haná v dětské literatuře.
Olomouc 1993.)
Před 65 lety – dne 16. dubna 1947 zemřel v Olomouci prof.
Stanislav PODIVÍNSKÝ, pedagog a filolog.
Rodák z obce Biskupství, kde se narodil 8. 5. 1877. V r. 1897 absolvoval
Slovanské gymnázium v Olomouci. Po vysokoškolských studiích se věnoval
pedagogickému povolání. Zprvu učil na gymnáziu v Zábřehu, poté v Uherském
Hradišti a od r. 1913 působil v Olomouci. Učil latinu, češtinu a řečtinu v období
l. 1913-31 na Slovanském gymnáziu, kde v l. 1925-26 vykonával též správce
ústavu. Souběžně však učil latinu v roce 1919-20 na olomoucké české reálce.
V r. 1931 byl povolán do Přerova, kde se stal ředitelem státního čsl. reálného
gymnázia a působil zde do r. 1938. Redigoval výroční zprávy této školy.
(Kunc, J.: Kdy zemřeli…? Praha 1974, s. 183. *Sto let českého gymnázia v Přerově. Přerov
1970. * Primum necessarium je vzdělání a mravnost. Olomouc 1997.)
Před 120 lety – dne 20. dubna 1892 se v obci Studňoves
u Slaného narodila Eva JURČINOVÁ, rozená Navrátilová,
spisovatelka a překladatelka.
Dětství prožila ve Vranovcích u Brna a ve Velké Bystřici, kde její otec Richard
Navrátil (1856-1911) působil jako chemik a později ředitel cukrovaru. První
povídky psala už ve čtrnácti letech. Otcův známý Josef Merhaut, český novinář
a redaktor, pomohl mladé dívce s literárním pseudonymem a pod jménem Eva
Jurovčinová vyšla její první próza v r. 1906 v časopise Moravská orlice. V sedmnácti letech se stýkala s F. X. Šaldou. Vzdělávala se pomocí soukromých pedagogů a po smrti otce, kdy odešla s matkou do Prahy, navštěvovala přednášky na
univerzitě v Praze, Vídni a v Paříži. Od r. 1913 pravidelně přispívala do Moderní
revue a od r. 1915 do Květů. Její literární salón navštěvovali význační spisovatelé
a umělci mj. Viktor Dyk, Zdenka Braunerová, Jan Zrzavý, Růžena Jesenská ad.
Psala básně, eseje a portréty. Od r. 1922 přispívala do Lidových novin.
Přednášela také o anglické a francouzské literatuře, podnikla několik cest po
Francii a Itálii. Knižně debutovala v r. 1920 titulem Návrat a jiné novely. O jejích
životních osudech psal v románě Zdenka Braunerová František Kožík. Zemřela
14. 12. 1969 v Praze.
(Mikuláš, J.: Za Evou Jurčinovou. Malovaný kraj 1977, č. 2. *Prosincová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2004, č. 12.)
Před 105 lety – dne 28. dubna 1907 zemřela v Tovačově
Františka Xavera Ernestina BĚHÁLKOVÁ, významná
průkopnice hanáckého národopisu, sběratelka lidových
písní a tanců, krojů i keramiky.
Pocházela z tovačovské učitelské rodiny, kde se narodila 23. 10. 1853. Po studiu
na Vyšší dívčí škole v Praze a návratu do Tovačova působila jako učitelka ručních
prací. Nejprve z vlastní záliby sbírala staré výšivky, součástky hanáckého kroje
a keramiku. Žila na faře u P. Mayera, přátelství s P. Tomášem Wiedermannem jí
pomohlo seznámit se s významnými osobnostmi českého národního života. Po
návštěvě dr. Wankla (předseda Vlasteneckého muzejního spolku v Olomouci)
v Tovačově byl její sběratelské činnosti dán určitý směr. Byl to také P. Wurm
(olomoucký vikář a podporovatel vlasteneckého ruchu a národopisu na Hané),
který ji nabádal, aby si všímala také lidových zvyků, písní a tanců, které na
Tovačovsku ještě nebyly podchyceny a zapsány a byly by upadly do zapomenutí.
Její skvělé nadání hudební jí umožnilo zachytit a zachránit od zániku mnoho písní
a tanců. Spolupracovala s Wanklovými, slečnou Bakešovou i Leošem Janáčkem
na vydání třech sešitů nazvaných Národní tance na Moravě (Brno 1891-93). V Tovačově založila národopisnou skupinu, nacvičovala hanácké tance a scénicky
zpracovala výroční a rodinné zvyky (Královničky, Přístky na Tovačovsku,
Dožínky, Hanácké právo, Svatba…). Skupina poprvé vystoupila v Tovačově na
oslavách Arnošta Förchtgotta-Tovačovského v r. 1889, národopisných výstavách
v Tovačově v r. 1892 a Hanáckém večeru v Brně v l. 1899 a 1905. Znalostí
i zkušeností F. X. E. Běhálkové si vážil zejména Leoš Janáček. Ve své národopisné
činnosti pokračovala až do své smrti, kdy podlehla vleklé a těžké chorobě a 1. 5.
měla pohřeb.
(Československý hudební slovník. I. Praha 1963. *Hýbl, F.: Hanácká etnografka… In: Lidové
umění na Hané. Olomouc- Přerov 2001, s. 29-36 (se soupisem písemné pozůstalosti
F. Běhálkové). *Ševčíková, H.: Říjnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2003,
č. 10. *Vožda, G. : Xavera. Věrovany 2003.)
Připravila Hana Ševčíková
Z análů paměti 7
TÝNECKÉ LISTY
Spomináni
Vojtěch Hrudník Za poslednich 60
let se podstatně změnil ževot na dědině. Protože se oš vic jak sendesát let
v naší rodný dědině pohebojo, trvale tu
žejo, možo si zaspominať. Nývic na
děctvi a mládi.
Do škole sem začal chodiť v roko 46.
V prvni třidě nás očel pan učitel
Helekal, vim, že chodil každý deň ráno
z Gregova od vlako. So levák, v levý
roce sem držel tuško aji pastelke, ale
pan učitel deš viděl leváka, zastavil se
o mý lavice a důrazně řekl, bodeš psať
jak ostatni a tuško mě dal do pravý. No
a šlo to. Pišo teda pravů, ale ináč sem
levákem zostal – kromě politike. Než
se v roko 1950 otevřela nová škola,
očelo se v obecný aji dovigde po
dědině. Třide bele na zámko, na malym sále ve Společňáko a taky v sokolovni. Ve starý škole bele všecke
třide měšťanke. Třide obecný škole od
teho roko 50 po dědině přestale
existovať. Tehdy každym rokem
obecná škola hrála nejaky divadlo,
spominám si na pohádko Jak květinky
přezimovaly, hrál sem v tem krtečka.
Nývic se mě tehdá líbilo, jak nás
účinkujíci namaskovale strýc Jaroš
Hrudnik – holič.
Teťka spomeno, co sme dělávale
doma, dež sme nebele ve škole. Ráno
se o nás stávalo brzo, idlo sme si
chestale sami, věčinů to bele slepeny
dva krajice chleba ze sádlem. Ke
snidani bela bilá káva s chlebem nebo
koláčem. Rodiči ráno poklůzele, dojile,
do kocheně občas nahlidle, skontrolovale nás. Naša rani modledba bela
krači, na namočeni prstu do svěcený
vode v kropence na zdi o dveří a pokřižováni se sme nezapomněle. Ani na
zavoláni SpánemBohem. Kluci sme
měle za úkol po skončeni škole vziť
štryclo chleba od Kremláčku ze mlýna.
Chleba býval eště teplý, voňavý.
Dávala nám ho výměnů za lísteček
slečna Milka Vágnerová a pozdíš
Indřiška Kučirková. V obecný se chodilo do škole aji odpoledňa, v soboto
ale jenom ráno. Cestů ze škole se hrávale po dědině kuličke, dulke se vehlůbile kramflíkem. Na jaře se začínalo
v dědině o Dokůpilovyho a o Pytlíčkovyho, kde bele šeroky chodnike vesošeny slonečkem. Vehlášenym
přebornikem v kuličkách bel starši
bratr Karel, šprtal prostřednikem, né
okazováčkem. On se taky omněl dobře
biť. Deš nás mlači sůrozence nekdo
trápil, on to decky veřidil v náš prospěch, dale nám pak ti grázli pokuj.
Mimo škole belo doma ale eště
poviností iných. Kluci sme ráno před
itim do škole vozele na kole na štangle
dvacitko konvo mlika na kontigent do
zběrně k Zahradnikom do čisla tři.
Odpoledňa po škole toho belo na práco
hodně. Třeba paseni hůsat na křikopách před našim, nebo krmeni mladý
drůbeže - kořátek, káčátek, moráčku,
kerym se moselo ešče natrhať a nakrájeť žebříčko, taky pozbiráni vajiček,
nakrmeni králíku, zameteni náspý
a průjezdo, protože slipke běhale po
dvoře navolno, nývic se im líbilo rozhrabávať hnuj. Každů soboto se mosel
pořádně zamisť celý dvur, průjezd,
plac před domem, mlatevňa ve stodole
a přístodulek, kde bývalo zeleny
krmeni. Pře tem velkym zamětáni docháze občas aji k sůrozeneckym
rozbrojom. Sobotni povinosť roznysť
robkám a panim v dědině máslo, tvaroh a v konvičce podmásli belo přejatelníši. Něco z teho kaplo, cukrlata,
pernik nebo iná dobrota a nekdy aji
korona tringelto. Naše děvčata v soboto oklůzele doma same nebo s maminků, to zamětáni bela jenom práca
klucká. V nedělo se o nás nikdy nedělalo, jenom to nýnutníši kolem dobetka. Šlo se do kostela, rodiči na rani
o sedmi, taky šla starši sestra, abe bela
k máni pře nedělnim vařeni. Na hrobů
o deseti chodile hlavně děcka a staři
ledi – výměníci. Po obědě se taky chodivalo na požehnáni, belo o dvůch.
Všeci kluci, od nýstaršiho po nýmlačiho sme bele ministrantama. Mše
bývale jenom ráno o pul sedmý, stávať
se moselo o šesti. Mosele sme se
naočeť naspaměť latinsky odpovědi,
konfiteór. Nedělni odpoledňa bele volny, tatiček čtle novine – Našinec a nekerý časopis. Hrávale sme na dvoře
taky tenis. Tenisáku belo dosť, maminčen bratranec Eda hrál v jakymse
klubo v Brně tenis, te opotřebovany
tenisáke nám ešče dobře poslůžele,
taky občas na naše klukovsky kšefte.
Dosti často se v nedělo taky zastavila
nejaká náštěva a o nás nebelo zvekem,
že be nás rodiči s teho společenstvi
veklačovale. Tak sme mělo oš jako
školáci poněti aji o politice. A s přebývajícima letama si ověřovale, že měle
pravdo tatiček, kerý po válce za krátký
čas poznale, jaky lumpárně v Týnco
komunisti a hneť po únoro 48 s něma
aji socijální demokráti prováděle, jak
stoprocentně předváděle třidni boj,
nadšeníš jak sami komunisti v ducho
hesla Poturčenec horši Turka. A dneska se ktemo znova vracijů.
Eště přepomeno, že sme bele rodina
věřici, nepodlehle sme ani inymo
nátlako, nebele sme ani pionýrama.
Naši nestůple do JZD, ožele sme si! Ale
poznale sme hodnoto běžnyho
dědinskyho života, zděděnyho dědictvi
selskyho stavo. Výčitke svědomi nás
dnes netrápijů. To se ceni!!!
Týnec zapomenutý: obecní sušárna
Jaroslav Chytil Říká se tomu rádoby
poeticky „jít proti proudu času“ a jde
o návraty do minulosti, při kterých jsou
lidé seznamováni s věcmi a jevy dávno
zapomenutými, v paměti zasutými
kamsi mezi téměř nepotřebnou veteš.
Znáte to: „No ono to vlastně už na nic
nýni, ale co debe se to nekemo hodilo,
né?“ Staré stavby jsou na tom ještě
hůře - ty už se nikomu hodit na nic
nebudou, na jejich místě dávno stojí
cosi jiného a říká se, že kolem občas
prochází a vzdychá genius loci = smyšlený duch místa, kterého nelze nijak
a ničím vypudit, když je smyšlený...
Odpusťte mi delší úvod, v dalších
pokračováních to bude kratší. Řádná
obec se v minulosti vyznačovala některými zařízeními, možno to nazvat
vznešeněji institucemi, bez kterých to
byla jen osada, dědinka. Nemám zrovna na mysli třeba školu, kostel, hřbitov, hospodu, to je víceméně samozřejmé a je to ukazatelem dodnes.
A co takhle pastouška, márnice, obecní šatlava, krankjizba (obecní nemocnice) či hnanecká stanice. Zbývají ještě pazderna a sušírna. Tož začneme od
té sušírny. Nebo sušárny? To už naznačuje něco jiného a nakonec všude na
Moravě byly vždy sušírny.
Obecní sušírna, mám-li citovat staré
doklady přesně tak „soširna ubecni
obce Hrubotýnecký“ stávala poblíž
hřbitova, přesněji byla součástí domu
dnešního čísla 302. Až tam budete mít
cestu (až vás tam povezou, bude na
prohlídku pozdě), tak poslední dům po
pravé straně zaujme poněkud netypickým tvarem, půdorysem zužujícím
se směrem k cestě. Mezi tímto domem
a dalšími staveními Dvora je něco jako
slepá ulička. Slepá nebývala vždy, byla
to přístupová cesta k zámku pro místní
a říkalo se jí „zadní branka“.
Celý bývalý areál zámku měl 3 přístupy: přes zámek, brána, kterou se
jezdí zadem do zámku dodnes (tam
byla těžká vrata a u nich neustále
vrátný, zkomoleně „poltyr“) se pro pěší otevírala výjimečně, lidé měli k užívání právě popsanou zadní branku.
Tudy se též chodilo nějaký čas na
hřbitov, na místě dnešní cesty byly
kozí a prasečí chlívky. Také hnojiště
a záchody.
Konečně k té „soširni“, máte pravdu.
Sušírna byla na tomto místě už za doby
feudální a měla vždy ten kónický
půdorys, je i na nejstarších mapách
a sloužila zřejmě dříve výhradně pro
potřeby zámku a teprve po r. 1780 se
stala obecním zařízením. Třeba dodat,
že v obci byla další a to už soukromá
sušírna v č. 11 „u Bečáků“ v zadním
traktu a dodnes ji tam lze vidět v modernizované (kolem r. 1900 přestavěné) podobě na sušení chmele.
V té popisované, ve Dvoře stojící, se
chmel nesušil, sloužila občanům Týnce
pro potřeby konzervace ovoce sušením na křížaly. Tereziánské předpisy
totiž sušírny ovoce v obcích navazující
na další stavení nedovolovaly, a proto
byla Dvorská sušírna vlastně v samostatném objektu.
Jak to pracovalo? Kdo ji obsluhoval?
Čím se za sušení platilo? Ještě přibližně
v r. 1946 můj otec přestavoval sušírnu
dávno nesloužící svému účelu spřízněné rodině Aloise Koblihy k obývacím
účelům. Kdysi na to vzpomínal a tak
vím následující.
Důležité bylo ohniště, vlastně bytelný,
zděný a jílem vymazaný „šporák“. Byl
u toho masivní komín zhotovený z jílu
smíšeného se slámou nad pecí mající
z jedné strany komoru, do které se
zastrkávaly široké lísky (jako šuplata)
a kde probíhalo sušení, přičemž se
páry odchytávaly do kuželovitého,
dole širokého komína. To byl - říkejme
tomu první stupeň sušení.
Když nakrájené ovoce ubylo teplem na
objemu, přesypalo se na jiné lísky a dalo do druhé komory na opačné straně
topeniště umístěné asi o 1 m výše. No
a pak tam byla nejmenší komora s úzkými „šteláři“, kde se finálně dosoušelo. Tak to byl stručně popis technického vybavení.
Nyní postup čili jak k tomu všemu přišel zákazník. Ovoce si obstaral, pokud
možno doma nakrájel na plátky a šel
sušit. Nesl si koš s budoucími
křížalami, velkou náruč dřeva na
topení a většinou i láhev kořalky.
Pravda, ta se hodí vždy a všude, do
sušírny se nosila z důvodů kropení
křížal, prý dostávaly dobrou „říznější
a zdravější(!) chuť“ a dost možná, že
tomu tak bylo skutečně. Jestli „náhodou“ nějakých pár hltů zbylo, tož se
tím „otrávil červ“, případně se dalo
okoštovat v sušírni se nacházejícím
ostatním přítomným.
Ono totiž sušírna zastupovala svým
způsobem něco jako společenskou
místnost, sdělovaly se tam nejnovější
zprávy z domova i ze světa. Bylo to
umocněno ještě tím, že tento objekt
byl tehdy na úplném okraji obce, dál už
byl jen hřbitov a naproti, do stran i dozadu jen pole. Kolem vedla málo frekventovaná cesta do Grygova, a tak
byla sušírna se stavením tehdy tereziánského číslování No 137 i jakousi
vstupní branou do Týnce. Nejrůznější
pocestní, počestní i ti jinačí, žebravé
jeptišky a podezřelí mniši - všichni se
zde zastavili, informovali se a každý
dal něco k dobru ze svých poznatků.
Byli i „mravnostní“ škarohlídi podezírající sušírnu z různých schůzek pochybných živlů s místními. Představenstvo obce to často řešilo a vždy jak se
říká „do ztracena“. Nakonec těsně
u hřbitovní zdi stojící stodola patřící
k domu č. 178, kde sídlil panský šafář,
měla snad přiléhavou přezdívku „komora“, ale myšleno tím bylo biblické
hříšné město Gomora (a Sodoma k tomu). Asi se dovtípíte proč...
Zpět k provozu sušírny.
Snad po staletí se v tom
angažovala rodina
mých přímých předků.
První doložitelný něco
jako dozorce
byl Martin
Chytil, pak
Bartoloměj
a po něm poslední František. V obecních
účetních knihách jsou
zaneseny jejich značně
skrovné odměny a to
většinou formou odpuštění nějakých poplatků,
třeba za užívání trávy.
„Skrz“ tu evidenci a pořádek zde byla vedena kniha,
které se říkalo běžně „Puch
drokňa“ a do které se inkoustovou tužkou úporným rukopisem
zapisovali „kunčofti soširni“,
aby pak na konci roku „muhla
ubec Týnecká“ za tuto službu,
chcete-li tak servis inkasovat pár
krejcarů do svého rozpočtu, odjakživa
napjatého.
Snad ještě vysvětlení, že „Puchdrokňa“ je krkolomná zkomolenina z německých výrazů Trockenraum a Buch.
Tato opotřebovaná „bichle“ existovala
ještě v letech po 2. světové válce a pak
skončila na podpal ve sporáku.
Na samostatný článek by pak vydalo
povídání o tom, že v sušírně měla sídlit
krutá bytost zvaná Šperechta –
„pšíšera chodící za šera“.
Takhle nějak mohl
vypadat interiér
týnecké sušírny...
8
Z análů paměti; Články, dopisy, úvahy, komentáře
TÝNECKÉ LISTY
Definitivní konec „křišťálových studánek“?
Jaroslav Chytil Čím začít? Tak třeba
tím, že najít dnes v přírodě (a v okolí
naší obce teprve!) pramének čisté
vody může být počítáno mezi zázraky.
Kde jsou ty doby, kdy bylo v okolí
Týnce v povědomí většiny lidí dokonce
několik desítek těchto přírodních
zdrojů vody. Pravda, i dnes mnozí vědí,
že při nějaké té troše snahy mohou
„neco takovyho, že“ kdesi najít.
Ovšem napít se téměř nikdo neodváží.
A dělá dobře!
Křišťálové studánky avizované v nadpisu patří kamsi mezi čarodějnice nebo
lesní skřítky či Rumcajse a Manky.
Nebo ječící připitomělé „animáky“
z televizních pořadů. Zkrátka voda
jako křišťál je v přírodě minulostí. Není
nad ty různé ...kvily (aby to nebyla
reklama) v průhledných „petkách“, co
nejsou ani tak dobré jako drahé,
nicméně nezávadné jsou.
Týnecké pamětníky-staromilce prý lze
spočítat na prstech, občas s některými
diskutuji, no a ti by jistě potvrdili, že za
našeho mládí bylo těch „pitných“ studánek nejméně deset, a bude o nich
ještě řeč. Také o nich psával F. Dočkal
i jiní. Jenže se vždy najde nějaké „jenže“ a v našem studánkami se zabývajícím vyprávění je zásadní sdělení.
Všechny popisované a známé studánky zanikly po r. 1905 v důsledku
prováděného scelování polí týneckého
katastru. Tehdy byly narovnány a přeloženy téměř všechny vodní toky - od
lučních potůčků po oba potoky. Meliorace, při které bylo položeno téměř
20 km(!) drenážních trubek různého
průměru, znamenala zánik tradičních
studánek, v lepším případě svedení
jejich vodních zdrojů jinam a jako
takové byly „vyústěny“ do míst, které
my pamětníci vzpomínáme jako studánky do kterých se chodilo pít...
K tomu má samozřejmě vztah nakousnutá báseň o křišťálové studánce
„kde nejhlubší je les a roste tmavé
kapradí a vůkol rudý vřes, tam ptáci,
laně chodí pít...“ Přeskočme nabízející
se otázku, „co tím chtěl básník říci“ a
„doskočme“ tak do konce 19. století,
ještě před rozsáhlé meliorační úpravy
prosazené týneckými sedláky v čele
s Bečáky. Tehdy ještě plně platila
katastrální mapa s neuvěřitelným
množstvím velmi úzkých, zakroucených a převelice dlouhých parcel na
polních tratích archaicky znějících
názvů.
Schválně, co vám říkají Židličky? Tož
prozradím, že se rozkládaly v poloze od
dnešního Podštampilí po novou „benzínku“ u silnice do Grygova. Dnes je
tam snad jeden lán, tehdy tam bylo
více jak sedmdesát (70) políček ohraničených mezemi a snad na každém
pátém políčku byla studánka, spíše jen
pramének, který v suchém období
mizel. Na západním a jižním svahu již
zmíněného Štampilu byly dvě „hapžidle“. Přeložme si to jako zkomoleninu
z německého „Haup“ (vrchní, hlavní) a
žídla (starotýnecke studánka). Ty dvě
nevysychaly po celý rok a dávaly vznik
malým potokům.
Jednotlivé „židle“ tedy malé studánky
měly jména podle předpokládaných
vlastností majitelů. Jedna byla Prašivá,
další Pančava, třetí Zhnilá a nechyběla
Okénka do filosofické etiky
Na tomto místě publikuje své
texty pan docent Martin Cajthaml.
Tentokrát se svým čtenářům moc
omlouvá, neboť byl zahlcen jarním
úklidem palivového dříví a nestihl
napsat svůj příspěvek. Přeje všem
požehnané Velikonoce a těší se na
květnové setkání.
Redakce
Společenství s Bohem
nikdy nezklame
P. Václav Haltmar
Prorok
Ezechiel, kdy judští vyhnanci jsou
v babylonském vyhnanství, má
vidění o uzdravující vodě.
Ta vytéká pod prahem chrámu
nejprve jako pramen, který se
stane již asi po dvou kilometrech
řekou, která se nedá již přebrodit,
ale přeplavat. Prorok se dozvídá,
že voda řeky je schopna proměnit
dokonce slanou vodu Mrtvého
moře. Pak vidí na březích řeky
podivuhodné stromy, rodící stále
ovoce, které bude člověku pokrmem a zdrojem zdraví! A to vše
způsobí voda, která „bude vytékat
ze svatyně“. Toto vysvětlení obrazu o vodě: ne člověk je schopen
zajistit šťastný život na zemi, ale
Bůh, ne člověk dokáže přeměnit
tento svět v ráj, postarat se o dostatečnou výživu všech obyvatel
na zemi a odstranit nemoci, ale
Bůh! Přitom nejde Bohu pouze
o hmotný blahobyt člověka, ale
především o věčnou záchranu ze
zla, který si člověk působí sám
svým odbojem vůči Bohu! Jde tedy
o vodu spásy, symbol Božího
života (milosti) a působení Ducha
svatého v člověku i ve světě.
V našem racionalistickém a na
hmotné statky zaměřeném světě
se zdá, že není místa pro nějakou
představu ráje a pro touhu po
věčném štěstí? Ale proč se stále
mluví o potřebě zlepšení hospodářských, sociálních, kulturních
poměrů? Není to hledání uzdravující vody? Jenže hledání v poušti
lidských možností, a proto beznadějné? Jen z Boha může svět
čerpat vodu na zavlažení zpustošené země! Jen v něm najde člověk pramen „tryskající do věčného
života“ /Jan 4,14/.
Do tohoto společenství s Bohem je
třeba vstoupit a podle jeho
přikázání lásky také žít! Potom
můžeme s Kristem prožívat radostné Velikonoce.
To přeji všem farníkům i občanům!
pojmenování hodící se spíše do čtiva
pro dospělé. Vy moc zvědaví si to dosaďte z údajů, že třeba jedna měla mít
vodu jaksi tlumící „podpeřinové vášně“, i když pověstná týnecká léčitelka
stará Battová tvrdila, že účinnější je
zašít náruživci do polštáře pár šišek
chmele. Možná měla pravdu, ucítil
chmel a odešel na pivo...
Některá „židlička“ vášně tlumila, jiná
probouzela a tak některým dívkám
radili, aby si tam chodily pro vodu,
jinak že se nevdají.
O takové pramínky se mělo pečovat,
příhodná chvíle prý bývala na Štěpána
odpoledne. Když tam zamrzlo, tak se
třikrát zaklepalo na led a vyslovilo
tajné přání. Nebylo-li (zamrzlé), tak se
do pramínku vhodila svěcená kočička
a vyslovilo přání. Některé to přání
psaly na papírek, asi pro jistotu, kdyby
studánka špatně slyšela...
Vyprávělo se, že jistý závistivý občan
vhazoval do „žídel“ lístky s textem
stručným, „aby Obrtelovi zdechla kráva“, což se stalo. Obrtel - byl něco jako
„pudmistr Chalůpek“ - nepřejícníka
poznal a „trocho ho dokřápal, že divů
že došo nevepustil, ale pak se vekoryroval, akorád že zostal trocho na
jedno strano hrbatý“.
Opusťme okolí Štampilu a přejděme až
k Čechovicím. Až na konci našeho
katastru, pod silnicí se serpentinou
směr Hostkovice byla zase pověstná
studánka Prdlavka. Celé věky užívali
okolní trochu bublavé a páchnoucí
vody k léčení „těžkých“ žaludků, jak se
zpívávalo, že po tučném hodu lze
užívat žaludeční sodu. Prdlavka měla
tytéž účinky.
Největší rozkvět měla páchnoucí
studánka za faráře Černocha. Tento
v TL již vícekrát zmíněný kněz se
neodříkal vydatných pokrmů i nápojů
a pranic nedbal rad mladého lékaře
Simona (zemřel na „tuberu“) a nechával si vodu z Prdlavky často donášet. Blahodárné účinky ho inspirovaly k tomu, že by zde mohly vzniknout
lázničky. Nechal upravit okolí, instalovat prý „svaté“ obrázky. Žel, jako
mnoho svých plánů vše překazila náhlá Černochova smrt a nepochopení
jeho nástupců. Zejména dr. Láska byl
založení povýtce spirituálního oproti
rázovitému P. Černochovi, a tak
Prdlavka upadala. „Ránu do vazu“ jí
učinila výstavba silnice, která zřejmě
„přeťala“ nějaké praménky, studánka
začala v létě vysychat. V tomto
případě to nezavinily meliorace.
Zajímavý by byl osud studánky, které
se říkalo „svatá“. Napadlo vás třeba
někdy, kde se brala voda na přípravu
„svěcené“ vody? A proč zrovna z toho
místa? Je o tom stará týnecká legenda - tož třeba zas někdy...
Říká se, že studánky vyprávějí do té
doby, pokud z nich aspoň slza vody
vyteče. Někdy jsou tak řečné, například po dešti nebo z jara. Ale když se
z nich voda vytratí, tak je s vyprávěním
konec. Je to jak s lidskými osudy, když
zemře „zdroj“, je všeho konec. Na
rozdíl od kamenů. Kameny na rozdíl od
řečných studánek nic nevyprávějí.
Mlčí, ale pamatují si...
Zdraví
Vážení, velmi ráda čtu Váš časopis
Týnecké listy. Už roky jezdím
jedenkrát týdně do Velkého Týnce
a tak se tato obec stala součástí
mého života. Zajímají mě články
ze současnosti, ale i z historie. Vážím si toho, že vzpomínáte na
slavné rodáky a spoluobčany.
Zajímavé je čtení o mladých fotbalistech, gymnastkách a skautech. Velmi si cením i článků s duchovní tématikou. Co ve Vašem
časopise chybí, je informace
o zdraví. Dovoluji si tedy požádat
o zveřejnění krátkého příspěvku
na dané téma. Děkuji za otisknutí
článku a za nezbytné redakční
úpravy.
Čas velmi rychle letí, ale není tomu
dávno, co začal nový rok. Při této
příležitosti si obvykle přejeme
mimo jiné hodně zdraví. Není to
pouhá fráze, jak by se mohlo zdát.
Zdraví si musíme vážit a musíme
o něj pečovat. Proto jsou také
zavedeny pravidelné preventivní
prohlídky. Jsou to vyšetření odborným lékařem v pravidelném
intervalu u člověka, který se cítí
zdravý. Toto vyšetření má za úkol
rozpoznat vážné onemocnění v samotném počátku a umožnit
účinnou a rychlou léčbu. Kdo na
tyto preventivní prohlídky nechodí
s tím, že je zdravý a nic mu není.
nic ho nebolí, může přijít pozdě.
Preventivní vyšetření u gynekologa začíná od 15 let. Horní věková hranice je neomezená.
Vyšetření má být vždy jedenkrát
ročně ve stejnou dobu. Za preventivní vyšetření se neplatí
regulační poplatek. Zdravotní
pojišťovny mají zájem, aby jejich
pojištěnci na preventivní prohlídky
chodili. Některé jim dokonce
poskytují za účast na prevenci i finanční odměny (VZP, Metal
Aliance atd.). Součástí preventivních opatření je také očkování
proti HPV infekci, tedy proti
rakovině hrdla děložního. Od
ledna 2012 probíhá ve spolupráci
města Olomouce akce týkající se
zvýhodněného očkování, více na
www.chrantesisvezdravi.cz. Město Olomouc doplácí na ceny
vakcín, takže místo maximální
ceny 3 vakcín, tj. celkem 10 500,Kč hradí pacient „pouze" 7 349,Kč. Očkování je určeno ženám od
14 do 45 let a mužům od 9 do 26
let. U mužů způsobuje HPV infekce
karcinom rekta, dutiny ústní a krku. V případě zájmu o očkování
telefonujete na číslo 585 246 073.
neboť vakcínu musíme předem
objednat.
Závěrem vzkazuji pacientkám,
které nechodí na pravidelné
prohlídky jedenkrát ročně, ať se
dostaví ve vlastním zájmu co
nejdříve. Těšíme se na Vás v ordinaci ve Velkém Týnci nebo v Olomouci. Objednání se do ordinace
v Olomouci je možné po telefonické domluvě na telefonu 585
246 073.
Jitka Hellerová, lékařka,
Marie Lexmaulová, zdravotní sestra
Ze života ZŠ Milady Petřkové Velký Týnec 9
TÝNECKÉ LISTY
Co se u nás dělo v březnu...
Tak se měsíc s měsícem sešel a my
vám opět přinášíme pár slov o tom, co
se na naší škole událo.
2. místo Jan Machovský (5.A)
3. místo Andrea Krejzlíková (5.A)
v Olomouci okresní kolo Biologické
olympiády. Naši školu reprezentovaly
Eliška Tomečková a Lucie Synková.
Kategorie Benjamín (6. – 7. třída):
1. místo Veronika Kučerová (7. třída)
2. místo Markéta Khýrová (6.A)
3. místo Kateřina Grofková (7. třída)
Florbal
Začátkem března proběhl přebor žáků
ve florbale. Utkali se mezi sebou žáci
5. – 9. třídy. Vítězem se stalo družstvo
sedmáků ve složení Jakub Jílek, Petr
Jahoda, Jan Novotný, Antonín Rác a Filip Kuba.
Kategorie Kadet ( 8. – 9. třída):
1. místo Jiří Jureček (8. třída)
2. místo Alexandr Denk (9. třída)
3. místo František Handl (9. třída)
a Terezie Vyvozilová (8. třída)
Okresní kolo biologické olympiády se
konalo letos opět v Domě dětí a mládeže v Olomouci a týkalo se „Vzájemných vztahů mezi organismy“. Olympiáda se dělila na několik částí –
praktickou část (test), teoretickou část
(poznávání rostlin a zvířat) a laboratorní práci. Jako doprovod jsme měly
(já a Lucie Synková) paní učitelku
PaeDr. Miladu Jančíkovou.
První, co jsme po příchodu do budovy
udělaly, bylo vylosování čísel, která
zastupovala naše jména. Následovala
praktická část. Potom jsme si mohly
vybrat, co budeme absolvovat jako
„první“ - teoretickou část, nebo laboratorní práci.
Skončila jsem na 14. místě, škoda jen,
že jsme přišly o koncert armádní
hudby, který byl podle našich spolužáků naprosto skvělý.
To proběhlo 21. března. Pod vedením
pana učitele Jana Koše se vydali na ZŠ
Terera do Olomouce. Ve složení
Antonín Rác, Jakub Jílek, Stanislav
Hrudník, Dominik Stibor, Petr Kovář,
Jakub Janáček, Jan Hyžík, František
Handl a Lukáš Fabisz obsadili krásné
čtvrté místo. Gratulujeme!
Eliška Tomečková, 8. třída
Letošní 46.ročník biologické olympiády se konal 29.3.2012 v Domě dětí
a mládeže, tentokrát na téma „Vzájemné vztahy mezi organismy“. Na
olympiádu jsme jely v doprovodu paní
učitelky Milady Jančíkové.
A znova florbal
16. března proběhl na ZŠ Heyrovského
v Olomouci Pohár ministra ve florbale.
Naši školu reprezentovali Petr Jahoda,
Antonín Rác, Stanislav Hrudník, Jan
Vymětalík, Daniel Kaláb, Zdeněk
Nekoksa, Ondřej Coufal, Jan Kašpar,
Michal Guba a brankář Jan Dvořáček.
Naši kluci tentokrát neměli svůj den
a z desíti mužstev obsadili osmé místo.
Ctíme heslo – není důležité vyhrát, ale
zúčastnit se - a v dalších florbalových
zápasech jim budeme zase držet palce. Věříme, že nasbírali cenné zkušenosti a příště to všem „natřou“…
Matematický klokan
Košíková
I 14. březen byl ve znamení sportu. Na
naší škole se konalo okrskové kolo
přeboru základních škol v košíkové
(soutěž starších žáků). Dorazili zástupci základních škol z Velkého
Újezdu, z Tršic a z Velké Bystřice.
Mužstva mezi sebou svedla lítý boj.
Každý hrál s každým. Bylo to vyrovnané a o prvním a druhém místu musel
rozhodnout zápas navíc mezi našimi
hochy z Velkého Týnce a družstvem
z Velkého Újezdu. Skóre 10:4 nás
umístilo na první příčku. Na druhém
místě skončil tedy Velký Újezd, třetí
pozici obsadila Velká Bystřice a bramborovou příčku si odvezlo družstvo
z Tršic.
Naši školu reprezentovali: Jakub Jílek,
Antonín Rác, Stanislav Hrudník, Lukáš
Fabisz, Jan Kašpar, František Handl,
Jan Hyžík, Petr Kovář a Jakub Janáček.
V pondělí 19. března se na naší škole
konala již tradiční soutěž Matematický
klokan. Ve čtyřech kategoriích (Cvrček, Klokánek, Benjamín a Kadet)
soutěžilo 213 žáků 2.-9. ročníku.
Těší nás každoroční zájem dětí vyzkoušet si svoje logické myšlení a matematické dovednosti. Blahopřejeme
všem vítězům a přejeme jim nejen
v matematice hodně úspěchů.
Úlohy jsou v této soutěži rozděleny do
tří kategorií po osmi příkladech. Pokud
by soutěžící vyxřešili úspěšně všech 24
příkladů, mohli získat 120 bodů (v kategorii Cvrček 60 bodů).
A jak naši žáci dopadli?
Kategorie Cvrček (2. – 3. třída):
1. místo Veronika Hellusová (3. třída)
2. místo Hana Machovská (3. třída)
3. místo Alena Šubová (3. třída)
Kategorie Klokánek (4. – 5. třída):
Na základě tohoto okrskového kola
naši kluci postoupili do kola okresního.
1. místo Tomáš Lovčinský (5.B)
Po příjezdu jsme se šly zaregistrovat
do jedné z budov, poté co jsme se
podepsaly, odevzdaly vstupní úkoly
a vylosovaly si číslo, pod kterým budeme soutěžit, jsme se přesunuly do
sálu, kde nás přivítala předsedkyně
biologické olympiády.
Potom už jsme mohly začít s teoretickou částí, na kterou jsme měly jednu
hodinu. Po uplynutí stanoveného času
následovala „malá přestávka“. S koncem „přestávky“ jsme se přesunuly do
druhé budovy, kde už byla připravená
praktická část, ta byla rozdělená na
další tři části.
Koncert armádní
vojenské hudby
29. března se uskutečnil ve Společenském domě ve Velkém Týnci
koncert armádní vojenské hudby.
Ve čtvrtek 29. března jsme se přes třetí
a čtvrtou hodinu odebrali do Společenského domu. Na programu byl
koncert armádní hudby. Podle názvu… No, nic moc... Tak jsme jenom čekali, co se bude dít. Ale k našemu
obrovskému překvapení, došlo k tomu
jak se říká „Nesuď knihu podle obalu“.
No, název to nebyl valný, tak jsme
čekali nějaké odrhovačky, ale nakonec
z toho vyšel docela pěkný koncert.
Hráli písničky z pohádek, které jsme
měli hádat, například létajícího Čestmíra, Simpsonovi, apod. Měli to moc
pěkně připravené, různé otázky, soutěže, a rozdávali bonbóny… Jsem zastánce toho, že levná vystoupení jsou
vždy ta nejlepší.
Vendula Calábková, 8. třída
Biologická olympiáda
V tentýž den – 29. března – se konalo
První a asi nejtěžší z nich bylo pozorování lišejníku pod mikroskopem. Druhá
část měla hodně společného s třetí
částí. Obě dvě byly „poznávačky“, ale
v jedné se poznávali živočichové a ve
druhé rostliny. Potom, co jsme dokončily praktickou část, jsme už mohly
jít domů.
Na nás už venku čekala paní učitelka,
která nás zavezla zpátky do školy.
Na olympiádě se mi líbilo, byla to legrace a zažila jsem na ní spoustu
zážitků. Akorát mě mrzí, že jsem
nebyla na představení armádní hudby,
na kterém byla naše škola, když jsme
byly pryč.
Lucie Synková, 8. třída
Další informace a fotografie ze života
Základní školy Milady Petřkové
najdete na našich školních stránkách –
www.zs.velkytynec.cz.
A na co se můžeme těšit v měsíci
dubnu? Přijede k nám skupina
SEIFEROS s přednáškou o dravcích,
oslavíme společně Den Země a ve
čtvrtek 12. dubna budeme (od 13 do
16 hodin) sbírat starý papír. A
abychom nezapomněli, přineseme
vám také reportáže z akcí prvního
stupně – z březnového odpoledního
„Počteníčka a posloucháníčka“ a
dubnového „Barevného dne“.
VŠEM KRÁSNÉ VELIKONOCE!!
10
Články, dopisy, úvahy, komentáře
TÝNECKÉ LISTY
Kolik v zimě zrníček, tolik z jara písniček
O projektu – Jsme ochránci přírody.
Chráníme ptáky a staráme se o ně od
podzimu do jara.
kresbou špejlí namáčenou v tuši, zhotovují papírové hračky. Motivu bylo
využito i k rozvoji grafomotoriky.
Tento projekt byl připraven v jeho
počátku pro děti 3-4 leté v oddělení
Berušky v MŠ Velký Týnec. Byl zvolen
jako dlouhodobý, postupně se rozvíjející, s měnícími se podmínkami v různých ročních obdobích. Vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro
předškolní vzdělávání a Školního
vzdělávacího programu pro MŠ Velký
Týnec.
V zimě
Na ploše panelu umístěného ve vstupní hale MŠ jsme zřidili stálé místo s obměňováním materiálů k demonstraci –
ptačí krmítko, čím přikrmovat a proč,
druhy ptáků u krmítka, aj. Náměty byly
oživeny výtvarnými pracemi dětí –
skládáním z papíru, vystřihováním,
kresbou, malbou, zhotovováním papí-
podařilo naplnit. Nyní v souladu s myšlenkou v názvu tohoto příspěvku
zásluze poslouchat, poslouchat a poslouchat.
–Kolik v zimě zrníček, tolik z jara
písniček – věřte, že pokud si děti
vyjdou hrát na zahradu MŠ, mohou po
Věra Zvolská a Dagmar Blatná,
učitelky MŠ
Nepřijali nás do školky
Na začátku byla jednoduchá informace. Na Knižním veletrhu v Olomouci asi
před dvěma lety jsem navštívila stánek Ornitologické stanice v Přerově.
Nyní v rámci projektu jsme jejich činnosti využili a naplánovali jsme spolupráci, která náš projekt obohacovala.
Forma projektového učení se jeví jako
velmi přínosná. Inspirovali jsme se
podmínkami MŠ, umístěním, vybavením zahrady, úrovní vědomostí, snahou dětí poznávat, dozvídat se, tvořit,
poznávat život prostřednictvím změn
v přírodě během roku. Realizace je
závislá na věkové skupině dětí. U dětí
3 – 4 letých je rozhodující přiměřenost
elementárním schopnostem, dovednostem, době pro udržení pozornosti.
Volíme metody zajímavé, činnosti
motivované, používáme zajímavé pomůcky a vycházíme z hrových činností.
Na pozim
V motivu Bude zima, bude mráz, …
Děti pozorovaly na zahradě MŠ a na
zámecké zahradě život volně žijících
ptáků, pojmenovávaly běžné druhy,
poslouchaly tématicky zaměřené pohádky a příběhy, prohlížely ilustrace
v knihách a encyklopediích. Děti si
připravily a zavěsily krmítko na zahradě MŠ a pravidelně do něj sypaly
krmení, hrály didaktické hry pro rozvoj
smyslů, pohybové hry pro rozvoj reakce pohybem.
Děti si hrají, zpívají, mají v oblibě
říkanky, tvoří lepením, vystřihováním,
rových hraček, z dýhy vyrobenými
krmítky s vlepením semen slunečnic.
Děti pozorovaly stopy ptáků, pohybem
napodobovaly let ptáků, poslouchaly
četbu na pokračování před spaním
z knihy Ondřeje Sekory Uprchlík na
ptačím stromě. Získávaly poznatky –
co je nahoře, dole, co je malé, velké,
vysoké, nízké. V předmatematických
představách hrály hry s počtem 1 - 6.
Začátkem ledna jsme uskutečnili výlet
autobusem na Ornitologickou stanici
v Přerově. Děti shlédly odchyt drobných ptáků do sítí, způsob kroužkování, pozorovaly zblízka sýkorky.
V druhé části si v učebně při pracovní
aktivitě vyrobily smícháním surovin
(semena slunečnic, vajíčko, mouka)
a naplněním do kelímku zvoneček pro
ptáky k zavěšení na stromě.
Nechávali jsme se pozvat na zahrady
kamarádů Natálky, Sofinky, Amálky,
Lukáška a pozorovali jsme, jak dobře
se sypáním do krmítek o ptáčky starají.
K jaru
Děti očekávají přílet ptáků. Hrají námětové hry – Na ptačí hnízdečka,
Ptáčku, jak zpíváš?, rády zpívají o jaru,
přednáší, kreslí, malují, vystřihují. Dne
15. března nás navštívili ornitologové
z Ornis v Přerově. Děti měly možnost
pozorovat ptáky, kteří právě přilétají –
drozda, špačka, skřivana, a další, jako
vycpané exponáty. Pozorovaly jejich
hnízdečka, v nich i druhy vajíček a jejich zbarvení. V druhé části odpoledne
uplatnili své dovednosti všichni - děti
i převážně tatínci, kteří pomáhali při
sestavování a stloukání ptačích budek
ze speciálních stavebnic. Všechny vyrobené budky budou zavěšeny na
zahradě MŠ. Díky Ornis v Přerově jsme
byli zařazeni naší ekologickou činností
do evropského programu a stavebnice
budek nám proto byly poskytnuty.
Náš projekt končí. Záměr obohatit děti
o elementární poznatky z oblasti přírody a podnítit ekologické cítění dětí se
Vladimíra Hacsiková Tak jako více
než 30 rodičů z Velkého Týnce a okolí
jsme i my obdrželi Rozhodnutí o nepřijetí k předškolnímu vzdělávání v Mateřské škole Velký Týnec.
přizpůsobit. Jenže tato situace konkrétně u mě končí 31. srpnem 2012,
kdy se vracím do zaměstnání na plný
úvazek.
Kdo mi tedy pohlídá dítě?
Toto rozhodnutí jsem očekávala, do ředitelny jsem šla přesto s nadějí, že sice
od 1. září 2012 nás nepřijali, ale v průběhu roku nás třeba přijmou. Na úvod
musím předeslat, že bych nikdy nechtěla být ředitelkou mateřské školy,
její práce musí být totiž nejen zaměstnáním, ale hlavně posláním. Mezi jejími vlastnostmi nesmí chybět obětavost, ochota a neskutečná trpělivost
s dětmi (a myslím si, že naše paní ředitelka přesně tyto vlastnosti má).
Hlavně bych ní nechtěla být v době,
kdy se na ni „osopí“ spousta rodičů
kvůli tomu, že jim nepřijala dítko do
školky. Jenže tak jako každá mince má
dvě strany, i paní ředitelka musí udělat
buď kladné nebo záporné rozhodnutí.
Školka bohužel není nafukovací.
Jenže v ředitelně mě paní ředitelka
sebrala veškeré naděje. Bohužel dětí
přišlo k zápisu 2 x více, než může
školka školní rok 2012/2013 přijmout.
Je sice pravda, že šestibodovou škálu,
která byla vydána Dodatkem ke směrnici 1/2008, jsme v jednom bodě nesplnili (dcera bude mít tři roky v květnu
2013), ale nikdo nehodnotil, zda je
soběstačná, jestli se umí sama obléknout, komunikovat, používat toaletu
apod. (myslím, že některé tříleté děti
jsou na tom hůř než ona ve svých téměř dvou letech).
Hlavní otázka, a troufám si říct, že
nejen moje, ale i spousty z těch 30 rodičů nepřijatých dětí, zní „Co tedy
máme dělat?“ Někteří z nás již chodí do
zaměstnání, popř. se do zaměstnání
budou vracet, jakmile dítě dosáhne
věku 3 let. Já jsem se vracela zpět do
zaměstnání v půl roce věku své dcery
(pracuji u bezpečnostního sboru a tam,
pokud se chcete vrátit po mateřské
dovolené zpět na své původní místo,
musíte se vrátit hned po jejím ukončení, tedy zhruba v půl roce věku
svého dítěte). Naštěstí mi zaměstnavatel vyšel vstříc, že mohu pracovat na
zkrácený úvazek a pracovní dobu si
Paní na hlídání - jenže i ta nejlevnější
hlídací teta vyjde při 7,5 hodinové
pracovní době kolem 8 tisíc korun
měsíčně (a to je opravdu nejlev-nější!!!). Jiné si berou i 120 Kč na hodinu,
a to se pak hlídání pěkně prodraží.
Jiná státní školka v okolí - to by ale
muselo být někde volné místo a to bohužel není. Všude berou přednostně
místní děti.
Jesle - v Olomouci jsem v pořadníku
40., 39 rodičů bylo rychlejších než já
a zapsali se přede mnou.
Soukromá školka - vyjde o něco levněji
než paní na hlídání, ale začínají také
praskat ve švech (dětí je mnoho a školních zařízení málo).
Uvidíme tedy, která varianta u nás
nakonec zvítězí. Mrzí mě ale jedna věc.
Pokud se obec rozhodla schválením
územního plánu zvyšovat počet svých
obyvatel (zejména stavbou nových
rodinných domů v lokalitě Podštampilí
mladými rodinami s dětmi), měla
tomuto rozhodnutí přizpůsobit i další
skutečnosti z toho vyplývající. Obec,
jako zřizovatel Mateřské školy Velký
Týnec, by měla zajistit dostatečný
počet míst v předškolním zařízení pro
své malé občánky. Kapacita mateřské
školy je však absolutně nevyhovující
a zřízením jedné nové třídy v roce 2010
se, podle mého názoru, mnoho nevyřešilo. Svědčí o tom také velké
množství odmítnutých žádostí.
Na závěr bych ráda napsala, že
mateřská škola v naší obci pro mě byla,
je a bude vždycky tou první v pořadí
a ať už docházka dcery ve školním roce
2012/2013 dopadne jakkoli, v březnu
2013 se znovu zápisu do Mateřské
školy Velký Týnec zúčastníme a budeme rádi, když naše Zuzanka bude moci
navštěvovat školku se svými kamarády z Velkého Týnce.
TÝNECKÉ LISTY
Vítání občánků 24. března 2012 11
Foto: 3x Fr. Klašček
12
Křížovka
TÝNECKÉ LISTY
Tajenkou křížovky pro tento měsíc je aforismus Josefa Žáčka
Ostrý
přízvuk
Námořnický
provaz
Dvířka
Inic. pre- Opravna
zidenta
lodí
Beneše
PrašiviPříliš
na roztoobléci
čová
Dom.
Oliver
Podíl
energie
odraž.
a dopad.
Inic.
houslisty
Ženatého
Slov.
předložka
Část
obličeje
Opak
kationu
Roztok
fenolu
ve vodě
Italská
číslovka
Koryto
1. část
tajenky
Obruba
obrazu
Luštěnina
Inic. graf.
Borna
Lem
(esper.)
Lat. am.
tanec
Domácky
Oldřich
Neurotoxic. plyn
Staré
počítadlo
Samojská
měna
Osychat
Hornický
absenter
Opasek
Rozs. asij.
území
Etiopské
jezero
Sev. muž.
jméno
Obruba
tkaniny
Olejářská
firma
Podpovrchová
stavba
Lidský
jedinec
Osobní
zájmeno
Učitel
Město ve
Francii
Zúžení
oční zor.
Morda
Opak
starých
Af. přežvýkavec
Jm. Chačaturjana
Antický
chrám
Název
písmene
Límec
(expr.)
Býv. evr.
měna
Komický
nápad v
grotesce
Melancholie
Zn. prac.
prášku
Část
zástěry
Jinak
zvaný
Tajná
židovská
nauka
Podpis
anonyma
Podporučík
(zkr.)
Kopie
Londýnská čtvrť
Plemeno
psa
Pomluva
Trochu se
napít
Dokončit
psaní
Euroasij.
pohoří
Hl. město
Senegalu
Pěšky
zdolat
Býv. prez.
USA
Opálení
Indián
Vaječ.
trubice
u hmyzu
Miliampér (zkr.)
Feudální
sídla
Vz. kyanovodíku
Zn.
němec.
aut
Spěch
SPZ
Třebíče
Vysokohor. túra
Stráň
Inic.
herečky
Mandlové
Dívčí
jméno
Truck
Novým
způsobem
Karetní
výraz
Služební
pořadí
Výborný
řečník
Přes míru
Opadání
Tur. lid.
pěvěc
Pták
(latinsky)
Pouze
(nářeč.)
Hněv
(latinsky)
Zařízení
Ženské k odvádějméno ní plynů
Chlup
v hlavě
Epidem.
nemoc
Domácky
Vladimír
Tažné
zvíře
Státní
pokladna
z kamen
Africký
slon
Zlatnická
práce
Sinus
(zkr.)
Název
řec. pís.
Hlásající
ideu
Výrobce
pečiva
Rival
Odříkání
Delfín
Akad. věd
(zkr.)
Opak
lyrika
Hektar
(zkr.)
Točivý
el. stroj
Ledová
Slovenhora
ská
obec Zk.souhv.
Pochutnávat si
Spojovací zákop
Anglický
dramatik
Část
parního
stroje
Laťová
stěna
Podzim
(básn.)
Zkr. naší
republ.
Ostrov
USA
Domác
ky
Eliška
Slitina
Cu + Zn
O co
Pán
(řecky)
Inic.
herečky
Skořepové
Vz.suflidu
cínu
Kras. závrtová
prohlubeň
Popěvek
Značka
cukrovinek
Záznam
moz. akt.
Maď.město
Horlivý
Čistý
(němec.)
Švagr
(zastar.)
Množ. s 1
binární
operací
Německé
zájmeno
Bývalý
český
herec
Mezinár
. kód
Španělska
Prsty na
noze
(angl.)
Počítač.
korektor.
(angl.)
Potrhlík
Český
kanoista
Jméno
Gotta
Registr.
žádost
(zkr.)
Přitakání
Filmová
hvězda
Sevřená
ruka
Značka
kožešin
Jakým
způsobem
Spojka
Domácky
Bibiana
Citosl.
střelby
Shodit
listí
Úder
v boxu
Žal
Na jiné
místo
(sloven.)
Násobenec
Planeta
Nizozem.
let. spol.
3. část
tajenky
Věžní 2. část Lovkyně
hodiny tajenky perlorodek
Babička
(něm.
lidově)
Balkánský
pokrm
Jméno
fotografa
Stana
Zákop
Mladší
Osobní Němec
doba
kamenná zájmeno
Část
nohy
Český
dramatik
Něm. záv.
dráha
Prosebník
na obraze
Název
písmene
Inic.
Kaisera
Západočeský
Inic. her.
Brožové
4. část
tajenky
Avšak
Krátký
kabát
Tropický
morušovník.
strom
Cizí
muž.
jméno
Pomůcka: Akarus, Albedo, Ančar, Bogaz, Jager, Kyrios, Orlo, Sapa, Tabum, Trejáž, Wake
Správné znění tajenky zašlete poštou nebo e-mailem či zatelefonujte na Obecní úřad Velký Týnec, Zámecká 35, 783 72, telefon 585 151 111 nejpozději do konce měsíce.
Tajenka z minulého čísla: Nejkrásnější ženskou vlastností je mlčení.
Úspěšnou řešitelkou minulé křížovky a výherkyní knihy se stává paní Vlasta Gajdová z Velkého Týnce. Gratulujeme.
Skautské okénko; Fotogalerie 13
TÝNECKÉ LISTY
SKAUTSKÉ OKÉNKO
http://andromeda.skauting.cz
Den sesterství
Lenka Ministrová Jako každý rok,
tak i letos jsme se vydali směrem na
Hradisko, abychom oslavili mezinárodní Den sesterství. Pro ty, co tápou,
oč se jedná, ve zkratce vysvětlím: je to
den, kdy si skauti a skautky po celém
světě připomínají, že jich je spousta
a že jsou si bratry a sestrami bez
ohledu na věk či národnost.
Než jsme ovšem vyrazili, rozdělili jsme
účastníky do 3 barevných skupin:
modří, zelení a žlutí. Každá skupinka
pak měla za úkol bedlivě pozorovat
svého strážce papírků, jestli nějaký
papírek jejich barvy někde „náhodou“
neupustí. Kupodivu všechny skupinky
nakonec měly všechny ústřižky – o stavu nemluvě – tudíž nahoře dostaly lepidlo a papír a v následujících pár minutách dávaly ono puzzle dohromady
(naštěstí to bylo jenom 12 dílů). Každá
skupinka měla na papíře jinou věc, týkající se dne sesterství, buď jednoho
z manželů Powellových anebo Den sesterství jako takový. Posléze skupinky
měly hledat v okolí památníku obálku
své barvy s tematickým obrázkem. Ovšem Liška schovává vskutku zapeklitě,
takže jsme byli drobátko ve skluzu.
Oddechli jsme si, když všechny skupinky obálku nalezly, tudíž jsme mohli
plynule navázat drobnými prezentacemi jednotlivých týmů, kdy měly za
úkol ostatním představit své téma.
V nadcházejících minutách se akce blížila do finále. Uskupili jsme se v kroužku před mohylou, kde jsme si navzájem odpalovali svíce. Nastalo
téměř úplné ticho a Liška stručně
shrnula všechny důležité historické
a současné informace o Dni sesterství.
Poté většina sfoukla svíčky a vyrazilo
se směrem ke klubovně, kde byl
oficiální konec akce a kde na některé
již vyčkávali rodiče.
Březnová fotogalerie
Maškarní besídka v mateřské škole (28. únor 2012)
Pochovávání basy (10. března 2012)
Foto: 5x J. Friesner
Týnecký košt 2012 (24. března 2012)
Pyžamový ples v Kožušanech - Tážalech
- pohled k sousedům (10. března 2012)
do 12/12