návrh NPR Razula - Velké Karlovice

Transkript

Plán péče
o
Národní přírodní rezervaci
Razula
na období 2016–2025
1. Základní údaje o zvláště chráněném území
1.1 Základní identifikační údaje
evidenční číslo:
kategorie ochrany:
název území:
druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno1):
orgán, který předpis vydal:
číslo předpisu:
datum platnosti předpisu:
1)
369
národní přírodní rezervace
Razula
výnos
Ministerstvo školství a národní osvěty
143.547/33
31. 12. 1933
Podrobněji v kapitole 2.2a
1.2 Údaje o lokalizaci území
kraj:
okres:
obec s rozšířenou působností:
obec s pověřeným obecním úřadem:
obec:
katastrální území:
Zlínský
Vsetín
Vsetín
Karolinka
Velké Karlovice
Velké Karlovice
Příloha č. M 1 - Orientační mapa s vyznačením území
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí
Zvláště chráněné území:
Katastrální území: Velké Karlovice (779016)
Číslo
parcely
podle
KN
6515/3
Číslo
parcely
podle PK
nebo
jiných
evidencí
Druh pozemku
podle KN
Způsob využití
pozemku podle KN
Lesní pozemek
menší chráněné
území
národní přírodní
rezervace
pozemek určený
k plnění funkcí lesa
Celkem
Číslo listu Výměra parcely
vlastnictví celková podle
KN (m2)
1726
225700
Výměra
parcely
v OP (m2)
225700
225700
Geometrický plán byl vypracován dne 7. 11. 2004 pod č. j. 216/2004 Ing. Petrem Randýskem.
Výměra NPR byla geometrickým plánem stanovena na 22,57 ha. Ve výnosu z r. 1933 je
uvedena plocha 20,20 ha, podle vyhlášky z r. 1949 má NPR výměru 23,52 ha (převzata i do
výnosu z r. 1988) a v LHP na období 2006-2015 22,64 ha. Rozdíly ve výměrách jsou dány
rozdílnými mapovými podklady a způsoby měření výměr. Nejpřesnější výměra byla stanovena
při zpracování geometrického plánu, podle kterého byl proveden zápis parcely do katastru
2
nemovitostí Katastrálním úřadem ve Vsetíně. NPR Razula má od této doby v katastru
nemovitostí vedenou výměru 22,57 ha.
Ochranné pásmo:
Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do
vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ.
Příloha č. M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma
Druh pozemku
lesní pozemky
ZCHÚ
plocha v ha
22,57
vodní plochy
OP
plocha v ha
Způsob využití
pozemku
0,00
ZCHÚ
plocha v ha
zamokřená plocha
rybník nebo nádrž
vodní tok
trvalé travní
porosty
orná půda
0,00
ostatní zemědělské
pozemky
ostatní plochy
0,00
0,00
0,00
neplodná půda
ostatní způsoby
využití
zastavěné
plochy a nádvoří
plocha celkem
0,00
22,57
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími
chráněná krajinná oblast:
jiný typ chráněného území:
Beskydy
CHOPAV Beskydy
Natura 2000
ptačí oblast:
evropsky významná lokalita:
CZ 0721023 Horní Vsacko
CZ 0724089 Beskydy
Příloha č. M 1 - Orientační mapa s vyznačením území
1.6 Kategorie IUCN
Ia. přísná přírodní rezervace (strict nature reserve)
3
1.7 Předmět ochrany ZCHÚ
1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu
Důvodem ochrany byl dle výnosu z r. 1933 porost jedle a buku ve stáří přes 170 let, od r. 1949
se částečná rezervace mění na úplnou tzn. území se oficiálně stává rezervací bez hospodářských
zásahů.
1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav
Předmětem ochrany v NPR Razula je zbytek přírodního lesního porostu na stanovišti jedlových
bučin, který se dřevinnou skladbou, strukturou a texturou blíží modelu potenciální přirozené
vegetace a je dlouhodobě ponechán samovolnému vývoji.
A. ekosystémy
název ekosystému*
podíl plochy v
ZCHÚ (%)
100
L5.1 – květnaté bučiny
popis ekosystému
přírodní typ porostu na stanovišti
jedlových bučin
* Katalog biotopů (Chytrý at. al.,2010)
1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu
A. typy přírodních stanovišť
kód a název typu přírodního
stanoviště*
L5.1 – květnaté bučiny/9130 bučiny
typu Asperulo-Fagetum
podíl plochy v
ZCHÚ (%)
100
popis biotopu typu přírodního
stanoviště
Jednotka květnatých jedlobučin je na
lokalitě zastoupena celoplošně, a to
jako vegetace asociace Dentario
enneaphylli-Fagetum s diagnostickým
druhem kyčelnicí devítilistou (Dentaria
enneaphyllos).
* Katalog biotopů (Chytrý at. al.,2010)
B. evropsky významné druhy a ptáci
název druhu
medvěd hnědý
(Ursus arctos)
vydra říční
(Lutra lutra)
aktuální
početnost nebo
vitalita populace
v ZCHÚ
pravidelně se
vyskytující druh
výskyt potvrzen
v potoce a jeho
přítoku přímo v
NPR
stupeň
ohrožení
popis biotopu druhu
CR
lesní komplexy, druh mimořádně citlivý
na změnu okolí a vyrušování
okolí vodotečí
VU
4
rys ostrovid
(Lynx lynx)
puštík bělavý
(Strix uralensis)
čáp černý
(Ciconia nigra)
datlík tříprstý
(Picoides tridactylus)
jeřábek lesní
(Tetrastes bonasia)
lejsek malý
(Ficedula parva)
strakapoud bělohřbetý
(Dendrocopos leucotos)
každoročně
potvrzený výskyt
poprvé potvrzen
2004
pravidelně hnízdící
druh (1 pár)
pravidelně se
vyskytující druh
zalétává z okolí
EN
EN
pralesovité typy porostu se
zastoupením doupných stromů
strukturované smíšené porosty
VU
výjimečně bohatý
výskyt (8-10 párů)
druh (1 pár)
VU
EN
staré horské porosty pralesovitého typu
CR
VU
*Stupeň ohrožení u obratlovců je stanoven dle zařazení v Českém červeném seznamu ke stavu v roce 2003
(Plesník a kol., 2003): CR – kriticky ohrožený, EN - ohrožený, VU - zranitelný
1.9 Cíl ochrany
Dlouhodobým cílem péče o NPR Razula je ponechání lesního společenstva samovolnému vývoji
s maximální dosažitelnou eliminací primárních (těžba dřeva, resp. selekce stromů apod.) i
sekundárních (nadměrné stavy zvěře apod.) antropických vlivů. Dlouhodobý cíl péče je
v souladu s původním záměrem ochrany při vyhlašování území.
5
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na
předmět ochrany
2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů
NPR Razula se nachází cca 1,5 km jihovýchodně od obce Velké Karlovice – část Léskové v
okrese Vsetín, kraji Moravskoslezském, na území CHKO Beskydy. Celé území se nachází v lesní
oblasti 41 – Hostýnsko-vsetínská vrchovina a Javorníky (PLÍVA et ŽLÁBEK 1986). Biogeografická
regionalizace: podprovincie karpatská, biogeografický region 3.9 - vsetínský (CULEK et al.
1995).
2.1.1 Geomorfologie
Nadmořská výška NPR Razula se pohybuje v rozpětí 660–812 m n. m. Území je tvořeno dvěma
výraznými hřbety se strmými svahy orientovanými převážně k S, SZ a SV. Hřbety jsou rozděleny
potočním zářezem, který se při S okraji spojuje s potokem, tvořícím S hranici celého území.
Četná vývratiště, zejména ve strmějších partiích, vytvářejí velmi členitý mikroreliéf.
2.1.2 Geologie
V geologickém podloží převládají jílovce zlínských vrstev (flyšové pásmo západních Karpat),
šedé barvy, středně bohaté, lasturnatě odlupčivé, snadno zvětrávající. Méně jsou zastoupeny
glaukonitické pískovce, zelenošedé, jemně a středně zrnité. Tvoří hřbety, které hůře zvětrávají
(PRŮŠA et HOLUŠA 1976).
2.1.3 Klima
Klimatické poměry jsou charakterizovány v tab. I. - III.
Tab. I Průměrné měsíční srážky (mm) v období 1901-1950, stanice Velké Karlovice-Javorníky,
952 m n. m., (KOLEKTIV 1961)
---------------------------------------------------------------------------------------------------------I
II
III
IV
V
VI
VII VIII IX
X
XI XII ROK
IV-IX X-III
72 71
81
79 80 108 121 113 81 85 88 78
1057
582
475
Tab. II Průměrné měsíční srážky (mm) v období 1901-1950, stanice Velké Karlovice-Podťaté,
631 m n. m., (KOLEKTIV 1961)
---------------------------------------------------------------------------------------------------------I
II
III
IV
V
VI
VII VIII IX
X XI XII ROK
IV-IX X-III
75 73
76
73
83 118 132 115 83 88 87 80
1083
604
479
Tab. III Průměrné měsíční teploty (oC) v období 1901-1950, stanice Nový Hrozenkov, 460 m n.
m., (KOLEKTIV 1961)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------I
II III
IV
V
VI
VII
VIII IX
X
XI
XII ROK
IV-IX
-3,6 -2,3 2,2
7,1 13,0 15,5
17,2 16,3 12,8 8,1 3,0
-0,9 7,4
13,6
Území náleží do chladné oblasti - CH6 (QUITT 1974).
6
2.1.4 Botanika a lesní porosty
Mykofloristická charakteristika
Na území NPR Razula bylo zjištěno celkem 101 druhů makromycet, z toho 9 druhů askomycet a
92 druhů basidiomycet a 2 druhy hlenek. Jedná se o typickou mykoflóru horské jedlobučiny. Z
celkového počtu nalezených druhů představují nejpočetnější skupinu saprofytické dřevní druhy.
V menším počtu jsou zastoupeny terestrické druhy mykorhizní. Nízký počet zjištěných
terestrických mykorhizních druhů je pravděpodobně dán antagonistickými vztahy dřevních
druhů.
Přestože horské jedlobučiny patří obecně z mykologického hlediska k poměrně druhově chudým
porostům, byl zde zjištěn výskyt řady vzácných a zajímavých druhů:
Cordyceps militaris — housenice červená — je poměrně vzácný askomycet, který parazituje
na larvách hmyzu, zejména lišajů.
Hydnellum peckii — lošák palčivý — roste velmi vzácně v borových a smrkových lesích. Je
nápadný svou palčivou chutí dužniny a červenými krůpějemi tekutiny na povrchu klobouku.
Hydnellum imbricatum — lošák jelení — roste vzácně ve smrčinách a borech, na písčitých a
kyselých půdách. Je nápadný velkými šupinatými masitými plodnicemi. Dříve byl dosti hojný,
nyní téměř vymizel, podobně jako většina lošákovitých hub.
Lentinellus castoreus — houžovec bobří — roste dosti vzácně na rozkládajícím se dřevě
jehličnanů (smrků a jedlí), je typickým druhem podhorských a horských přirozených jedlobučin.
Inocybe hystrix — vláknice — vyskytuje se vzácně v půdě v listnatých lesích, zejména pod
buky. V severní a severozápadní Evropě je častější (Phillips 1998).
Bondarzewia montana — bondarcevka horská — zjištěna na bázi odumírající jedle.
Bondarcevka roste jako parazit (saproparazit) na živých, pak mrtvých kořenech, bázích kmenů
nebo pařezech jehličnanů, především jedlí ve vyšších polohách.
Ischnoderma benzoinum
— smolokorka pryskyřičná — roste poměrně vzácně na
odumřelých kmenech, pařezech a větvích jehličnanů, zejména smrků, borovic a jedlí. Je
rozšířena od nížiny vysoko do hor, ale těžiště výskytu má také v montánním stupni.
Hericium coralloides — korálovec jedlový — představuje poměrně vzácný, ohrožený druh,
který roste paraziticky, později saprofyticky na jedli a smrku, vzácně i buku. Svou existencí je
vázán na výskyt mohutných starých kmenů těchto dřevin, na nichž fruktifikuje.
Tricholomopsis decora — šafránka ozdobná — roste poměrně vzácně na dřevě jehličnanů
(smrků a jedlí) v podhorských a horských oblastech.
(VAŠUTOVÁ et WOLFOVÁ in HORSÁK et al. 2003).
Lichenologická charakteristika
V NPR Razula bylo zaznamenáno celkem 108 druhů lišejníků a šest lichenikolních nebo
lišejníkům podobných hub. Více než třetinu tvoří druhy z Červeného seznamu. Jeden druh patří
mezi kriticky ohrožené (Gyalecta flotowii – krytovka Flotowova), 13 mezi ohrožené a 26 mezi
zranitelné. Jeden taxon (Bacidina saxenii – hůlkovka) nebyla zatím z ČR publikována. Převážnou
většinu tvořily lišejníky epifytické (přibližně 70 %), hojně zastoupeny jsou také epixylické druhy
(25 druhů lišejníků, 23 %, avšak zde překryv s epifyty). Saxikolní druhy jsou koncentrovány
pouze na okolí potoka, kde se nacházejí vhodné substráty k jejich růstu. Zastoupeny jsou 13
druhy (12 %). V chráněném území zcela chybějí terestrické druhy, které zde nenacházejí
vhodné světlé biotopy. Čtyři z dříve uváděných lišejníků (Palice 1999, Malíček et al. 2010)
nebyly během recentního průzkumu potvrzeny. Jedná se však o běžnější druhy vyskytující se
v území v nízké abundanci nebo o velmi nenápadné mikrolišejníky (např. Micarea nigella –
třpytka lesklá).
7
Nejvíce druhů bylo nalezeno na buku. Staré exempláře s částečně trouchnivou borkou jsou
ideálním substrátem pro vzácné epifytické lišejníky Biatora helvola (hůlkovka medožlutá),
Gyalecta flotowii (kryptovka Flotowova), Lopadium disciforme (šálečka), Biatoridium
monasteriense (biatorela klášterní), Melaspilea gibberulosa (kloboučenka), Opegrapha
trochodes (kreskovec) a Pertusaria hemisphaerica (děratka polokulovitá).
Podobná, ale druhově chudší byla společenstva na javorech klenech, které v pralese tvoří jen
menší příměs. Na jedlích a smrcích rostla jen acidofilní společenstva lišejníků tvořená běžnými
druhy.
Pro lišejníky jsou velmi dobrým substrátem torza mohutných stromů a rozkládající se dřevní
hmota. Z nejvýznamnějších druhů byly zjištěny Arthonia mediella (artonie prostřední), Biatora
veteranorum (biatora bílá), Chaenotheca brachypoda (prachouleček krátkonohý), C. chlorela (p.
zelenavý), C. stemonea (p. pazderkovitý), Trapelia corticola (změnověnka koromilná) a
Trapeliopsis viridescens (změnověnka zelenavá). Na rozkládajícím se dřevě roste třpytka
Micarea byssacea, vzácnější druh z okruhu M. prasina (t. trávozelená). Razula je po
lichenologické stránce velmi cenným územím a je jednou z nejlepších ukázek původních
horských lesních porostů na Moravě. To dokazuje vysoký podíl druhů uvedených na Červeném
seznamu. Mnohé z nich jsou vázány na pralesovité porosty a v ČR se vyskytují už jen na
omezeném množství lokalit. (Malíček, Vondrák 2013).
Bryologická charakteristika
Při bryofloristickém průzkumu bylo na území NPR Razula zaznamenáno 66 druhů mechorostů
(23 játrovek a 43 mechů). Kromě všeobecně rozšířených mechorostů častých v listnatých lesích,
jsou zde přítomné také druhy vázané na vyšší vlhkost (potok nebo jeho okolí - vlhká hlína
kameny)Amblystegium varium, Blepharostoma trichophyllum, Brachythecium rivulare,
Conocephalum conicum, Fissidens pusillus, Metzgeria conjugata, Pellia neesiana,
Rhynchostegium riparioides. Jiným důležitým stanovištěm je dřevo padlých a tlejících kmenů
(buků, jedlí) — Cephalozia bicuspidata, C. catenulata, C. lunulifolia, Herzogiella seligeri, Nowelia
curvifolia, Riccardia latifrons, R. palmata, Tetraphis pellucida a kmeny hostící epifytické druhy
jako Frullania dilatata, Homalia trichomanoides, Neckera crispa, N. pennata, Orthotrichum
pallens, Pseudoleskeella nervosa.
Jeden druh náleží do kategorie kriticky ohrožených podle Červeného seznamu mechorostů v ČR
(Kučera & Váňa 2003, CR)* — Discelium nudum, játrovky Cephalozia catenulata, Jamesoniella
autumnalis jsou řazené k ohroženým (VU). Játrovky Calypogeia fissa, Jungermania leiantha jsou
druhy pouze slabě ohrožené (LR-nt), mechorosty Fissidens pusillus, Nowelia curvfolia, Riccardia
latifrons, Riccardia palmata patří do kategorie stojící mezi slabě ohroženými a neohroženými
(LC-att) a u játrovky Scapania scandica se jedná o druh s nedostatkem dat o ohrožení, rozšíření
(DD). Neckera pennata — epifyticky rostoucí silně ohrožený druh naší bryoflóry (EN) zde nalezl
Z. Palice v r. 1998. Pospíšil (1950) z území uvádí ohrožený druh (VU) Platydictya subtilis.
(KUBEŠOVÁ in HORSÁK et al. 2003).
* V Červeném seznamu mechorostů (Kučera, Váňa, Hradílek 2012) uvedené druhy zařazeny do stejných kategorií,
kromě Neckera pennata - VU
Cévnaté rostliny
Na území NPR Razula bylo v roce 2003 zaznamenáno celkem 97 druhů cévnatých rostlin, z toho
8 náleží do některé z kategorií ohrožení dle aktuálního seznamu ohrožených druhů rostlin
(Grulich V., 2012: Červený seznam cévnatých rostlin České republiky):
8
C3
C4a
Dentaria glandulosa, Dentaria enneaphyllos, Stachys alpina
Abies alba, Aruncus dioicus, Euphorbia amygdaloides, Polystichum aculeatum, Veronica
montana
Zhodnocení aktuální vegetace
Vegetační kryt území je z naprosté většiny tvořen různověkými lesními porosty pralesovitého
charakteru. V aktuální vegetaci převažují květnaté karpatské bučiny asociace Dentario
glandulosae-Fagetum, resp. květnaté bučiny s kyčelnicí devítilistou Dentario enneaphylliFagetum. V oblasti se dle mapy potenciální vegetace (Neuhäuslová et al. 1998) potkávají oba
typy bučin, a lesní porosty mají tedy přechodné druhové složení, ve kterém se na složení
bylinného patra lesních porostů uplatňují jak druhy typické pro první typ, např. Dentaria
glandulosa, Euphorbia amygdaloides, Salvia glutinosa, tak i pro druhý, např. Dentaria
enneaphyllos, Actaea spicata, Viola reichenbachiana. Bučiny místy inklinují k eutrofním suťovým
lesům asociace Arunco-Aceretum, nejvíce v úzkém zářezu potoka, kde na prudkých svazích
dochází k pohybům půdních částic, nebo lokálně na místech, kde je více skeletovitá půda. Zde
se také hojněji vyskytují druhy Aruncus dioicus, Polystichum aculeatum, či Impatiens nolitangere.
Z hlediska flóry a vegetace je současný stav vyhovující, je tedy nejvhodnější zachovat
bezzásahový režim (KOČÍ et KOČÍ in HORSÁK 2003).
Použité zkratky:
Kategorie ohrožení dle ”Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky” (Grulich 2012.)
V závorkách uvedeny zkratky odpovídající kategoriím IUCN (IUCN 1994).
C1 (= CR) — kriticky ohrožené (critically endangered), C2 (= EN) — silně ohrožené (endangered), C3
(=VU) — ohrožené (vulnerable), C4a (=LR) — vzácnější taxony vyžadující další pozornost — méně
ohrožené (lower risk), C4b (=DD) — vzácnější taxony vyžadující další pozornost — dosud nedostatečně
prostudované (data deficient).
Lesní porosty a stanovištní poměry
Bohatá jedlová bučina mařinková – 5B– 18 ha - 79 %
Lesní typ bohatá jedlová bučina mařinková zaujímá cca 2/3 plochy rezervace. Půdní subtyp je
kambizem mezotrofní, půdní druh půda písčitohlinitá, humusová subforma mullový moder.
Okamžitý obsah výměnných bází je velmi nízký, půdy jsou sorpčně mírně nenasycené.
Klenová bučina – 5 A – 1,38 ha – 6%
Dvě plochy s bohatším výskytem javoru klenu na drobně kamenitých půdách.
Obohacená jedlová bučina devětsilová – 5D – 0,41 ha - 2 %
Na V svazích se na menších plochách v místech podsvahových deluvií nachází stanoviště
obohacené jedlové bučiny devětsilové. Půdní subtyp je kambizem mezotrofní oglejená, půdní
druh půda písčitohlinitá, humusová subforma mullový moder.
Svahová jedlová bučina kapradinová – 5F – 0,84 ha 4 %
Souvislý pás v úzkých, strmých potočních zářezech při dnech potočních údolí zaujímá svahová
jedlová bučina kapradinová.
9
Vlhká jedlová bučina – 5V– 0,17 ha - 1 %
Pouze na 2 menších ploškách se nachází vlhká jedlová bučina. Jedná se o sníženinu (žlíbek)
s prameništěm, které svým mírným vývěrem ovlivňuje okolní půdy, takže zde došlo k jejich
oglejení.
Vlhká jasanová javořina - 5U – 1,91 ha - 8%
Stanoviště vázané na okolí hraničního potoku a zářez probíhající přibližně středem NPR.
2.1.5 Zoologie
Malakozoologická charakteristika
Celkově je doposud z území NPR Razula doloženo 42 druhů plžů (41 suchozemských a 1 vodní).
Pro malakofaunu celé rezervace je charakteristická naprostá převaha lesních druhů (81%) s
dominací přísně lesních druhů (52%), mezi nimiž jsou téměř všechny ze zjištěných citlivých a
ohrožených druhů. Dále se uplatňují mezofilní a v našem případě také euryvalentní druhy
(9,5%). Pouze doprovodně jsou zastoupeni vlhkomilní plži (7%) a vodní měkkýši (2%), kde byl
zjištěn pouze jediný zástupce.
Z malakozoologického hlediska je nejcennější unikátní zachovalé společenstvo vlastního pralesa,
nejen pro vysokou druhovou bohatost, ale hlavně z důvodu přítomnosti silně ohrožených
pralesních závornatek Macrogastra latestriata a Bulgarica cana. Výskyt kriticky ohrožené
karpatské závornatky Macrogastra latestriata v NPR Razula představuje, podle dosavadních
znalostí, jedinou lokalitu v moravských Karpatech mimo Beskydy. Na většině plochy vlastního
pralesa je díky pedologickým poměrům přirozeně velmi chudá epigeická složka malakofauny.
Přesto se i zde setkáme s místy, která vytváří podmínky pro výskyt bohatších malakofaun,
zahrnujících i vzácné druhy. Především se jedná o severní část nad údolím potoka, kde se
setkáme s plochami, kterou jsou porostlé bohatou nitrofilní bylinnou vegetací (Mercurialis
perennis, Dentaria sp.). Na takových ploškách bylo zjištěno až 17 druhů plžů, včetně několika
ohrožených druhů (např. Vitrea transsylvanica a Oxychilus depressus).
Druhově nejbohatší společenstva epigeických plžů se vyskytují na kamenitých náplavech
porostlých bujnou bylinnou vegetací s dominujícím devětsilem bílým (Petasites albus) v údolí
potoka na severní hranici. Zde bylo nalezeno 23 epigeických plžů, celá řada z nich patří k
ohroženým druhům, zjištěných v rámci rezervace pouze zde. K ohroženým druhům patří plži
vyžadující úživnější substráty (Platyla polita, Acanthinula aculeata), druhy preferují suťová
stanoviště (Oxychilus depressus, O. glaber) a vlhkomilné druhy (např. Macrogastra tumida).
(HORSÁK in HORSÁK et al. 2003).
Lepidopterologická charakteristika
Celkově se na lokalitě NPR Razula podařilo zaznamenat 318 druhů motýlů a to v rámci 30
čeledí. Přestože se počet zjištěných druhů může jevit jako vysoký (reálně odpovídá asi 9%
druhového bohatství řádu Lepidoptera v ČR), nelze předložený seznam považovat za
vyčerpávající. Z lepidopterologického hlediska jsou pro vlastní rezervaci významné zejména dvě
skupiny druhů (druhy smrčin a bučin), je tedy zřejmé, že primárně by se tedy ochrana motýlů
NPR Razula měla soustředit na ochranu lesních stanovišť. V rámci všech skupin jsou jednotlivě
zastoupeny významné prvky typické pro horské ekosystémy.
10
1. skupina druhů klimaxových smrčin:
NPR Razula se nachází v jedlobukovém stupni, přesto se zde vyskytují některé druhy typické
pro jehličnaté porosty klimaxových smrčin. Jedná se primárně o tyto druhy:
Epinotia tedella, Dioryctria tedella, Cosmotriche lobulina, Xanthorhoe incursata, Lithomonia
solidaginis, Hyppa rectilinea, Panthea coenobita. Obecně lze konstatovat, že společenstvo
smrčinových druhů rezervace není příliš bohaté. Přičemž některé z těchto ”typizačních” druhů
mají tendenci osídlovat také lesní smrkové kultury, resp. mají širší ekologickou valenci (vyskytují
se rovněž ve smíšených porostech smrkobukového typu ap.).
2. skupina druhů bukových porostů:
Podstatně diverzifikovanější je společenstvo motýlů vlastní bučiny. Je zde zastoupena řada
indikačních, vzácných a lokálně se vyskytujících druhů, které jsou vázány jak na dřeviny, tak na
bylinný podrost. K typickým (dominantním) zástupcům motýlů bučin, kteří byli v této v rezervaci
nalezeni patří: Eidophasia messingiella, Pandemis corylana, Alcis repandata, Calospilos sylvata,
Lampropteryx suffumata, Aglia tau, Calliteara pudibunda, Eilema depressa, Plagodis pulveraria,
P. dolabraria, Watsonalla cultraria, Odontoptera bidentata, Dileptenia ribeata, Alcis
bastelbergeri, Puengeleria capreolaria, Chloroclysta siterata, Lampropteryx suffumata,
Stauropus fagi ap. Mezi relativně vzácné druhy bučin patří hřberozubec Drymonia obliterata. V
místech, kde se v porostní skladbě uplatňuje smrk a jedle nacházíme druhy s trofickou vazbou
na jehličnany (viz Epinotia tedella, Cosmotriche lobulina, Lithomonia solidaginis, Panthea
coenobita ap.). Mezi významné nálezy druhů s vazbou na jehličnany patří dva druhy píďalek
Macana signaria, Thera stragulata. Oba druhy se vyvíjí na jedli. Květnaté bučiny, ve kterých se
v podrostu uplatňují netykavky (Impatiens ssp.), představují typický biotop pro některé další
druhy motýlů, jakými jsou např. píďalky Ecliptoptera capitata a Eustroma reticulata. Na
kapradiny je vázána vzácná blýskavka Phlogophora scita, se kterou se setkáme spíše v pásmu
přirozených smíšených a bukových lesů. Neopomenutelnou složkou jsou též druhy, které jsou
vázané na doprovodné dřeviny (břízy, jívy, topoly). Tyto druhy jsou mnohdy považovány za
ohrožené. V této souvislosti je možno uvést výskyt Endromis versicolora, Leucodonta bicoloria,
Odontosia carmelita, Catocala fraxini, Apatura iris aj.
Nejvýznamnější a typickou složkou pralesních biotopů, která odráží biologickou kvalitu
stanovišť, jsou saproxylická a mykofágní společenstva motýlů. Z pohledu zastoupení těchto
druhů bezobratlých je důležitý významný podíl přirozeně se rozkládající dřevní hmoty (ať již
stojících souší nebo padlých kmenů). Trofickou vazbu na taková stanoviště vykazuje primárně
skupina molovitých (Tineidae). K typickým zástupcům, kteří byli v rámci rezervace registrováni,
patří: Morophaga choragella, Tinea trinotella, Nemapogon cloacella, Monopis monachella. Stojící
uschlé stromy představují další významný merotop pro některé další druhy drobných motýlů.
Příkladem může být vzácná krásněnka Oecophora bractella, resp. zástupci čeledí
Depressariidae, Chimbachidae a Oecophoridae, jejichž imaga často přezimují pod odlupující se
kůrou stromů.
Entomologická charakteristika – saproxyličtí brouci
Při výzkumu v roce 2013 bylo zjištěno 89 saproxylických druhů brouků, z toho 2 druhy patří
mezi zvláště chráněné a 15 druhů je zařazeno do Červeného seznamu bezobratlých (Farkač et
al. 2005). Celkem bylo do ND OP zaneseno 150 záznamů. Výskyt Konvičkou (2010)
publikovaného ochranářsky významného druhu Mycetoma suturale se podařilo při průzkumu
potvrdit. Lokalita je entomologicky velmi cenná s množstvím nálezů vzácných a ohrožených
druhů, zejména saproxylických, mykosaproxylofágních a mykofágních. V rámci CHKO Beskydy
se jedná o velmi významné refugium saproxylických druhů hmyzu a zasluhuje si zvýšenou
pozornost. Jako faunisticky a ochranářsky nejvýznamnější nálezy lze označit druhy Xestobium
austriacum (červotoč), Mycetoma suturale (lenec) a Lopheros rubens (dlouhoústec).
(KONVIČKA, 2013)
11
Ornitologická charakteristika
Ve hnízdním období bylo v pralese zjištěno celkem 37 druhů ptáků, z toho 25 druhů bylo
vyhodnoceno jako hnízdící v celkovém počtu 115,5 párů. Nejhojnějším druhem byla pěnkava
obecná, u níž bylo zjištěno celkem (27 párů), za ní následovali sýkora uhelníček (17 párů) a
červenka obecná (15 párů). Z ochranářsky významných druhů byly zaznamenány: lejsek malý
(Ficedula parva) SO-5 párů, holub doupňák (Columba oenas) SO - 2 páry, strakapoud
bělohřbetý (Dendrocopos leucotos) SO - 1 pár, datel černý (Dryocopus martius) - 1 pár,
žluna šedá (Picus canus) - 1 pár, puštík bělavý (Strix uralensis) KO - +, kos horský (Turdus
torquatus) +, datlík tříprstý (Picoides tridactylus) SO - +, dále zde pravidelně hnízdí čáp
černý.
+ znamená zjištěná přítomnost bez hnízdění resp. bez vyhodnocení hnízdního teritoria
V ptačím společenstvu jsou významně zastoupeny druhy hnízdící v dutinách. Většina dutin se
nachází v bucích, malá část v jedlích, na souších a v pahýlech. Šoupálek dlouhoprstý obvykle
hnízdí za odchlíplou kůrou jehličnanů. Lejsek malý hnízdí v různých polodutinách, které jsou
prakticky na každém buku ve věku od cca 50 let, u starších buků jsou ve větším množství. Jeho
hnízda jsem rovněž nacházel i za odchlíplou borkou odumírajících stromů a pahýlů jehličnanů,
obvykle jedlí. Holub doupňák je úzce vázán na dutiny vytvořené datlem. Ostatní drobní dutinoví
hnízdiči (sýkory, brhlík aj.) často využívají dutiny od strakapouda velkého. Buk je ze všech
dřevin stromem s nejvyšší četností dutin a polodutin, což je dáno poměrně snadným tlením
poškozených částí po odlomených větví, snadno vyhnívá i vnitřek kmene – z těchto důvodů
v něm datlovití vytesávají dutiny nejčastěji (J.Pavelka 2005).
Mammalogická charakteristika – zemní savci
V NPR Razula se vyskytují druhy typické pro lesní biotopy. Na sledované ploše se stabilně
vyskytují běžné druhy hlodavců, šelem a sudokopytníků. Výskyt rejska obecného byl
zaznamenán pouze mimo území NPR, ale to nevylučuje jeho výskyt přímo na sledované lokalitě.
Je zřejmé, že průzkum probíhal fázi pesima tohoto druhu, kdy byla v rámci běžné dynamiky
početnosti populace, jeho abundance nízká a tím se snížila i pravděpodobnost detekce druhu na
lokalitě. Z ohrožených druhů se zde vyskytuje veverka obecná, která byla zaznamenána při
průzkumu a zároveň je často zmiňována i v literatuře. Z hlediska tohoto druhu je oblast NPR
vhodná, ale ne významná. V minulosti byl na sledovaném území zaznamenán i výskyt plcha
velkého, přestože oblast plně vyhovuje nárokům tohoto druhu, nebyl během průzkumu
zaznamenán. Dále je z literatury znám výskyt silně ohroženého plšíka lískového, tyto záznamy
ale byly pořízeny na hranici lesa a místní části Léskové, tedy mimo území NPR. Na samotném
území NPR nebyl zaznamenán.
Na základě zjištěných dat o výskytu savců lze konstatovat, že sledovaná lokalita vyhovuje
běžnému spektru savců typických pro sledované biotopy a může být důležitá pro ochranářsky
významnějších druhů savců (veverka obecná, plši). Především plši dávají přednost porostům
listnatých stromů. Dalším důležitým faktorem pro výskyt drobných savců je přirozená struktura
lesa a přítomnost padlých stromů, které vytváří vhodné prostředí pro tyto živočichy. Přestože
byl během průzkumu potvrzen jen výskyt vlka obecného, lokalita vyhovuje kriticky ohroženým
šelmám (Pavluvčík, Losík 2013).
V průběhu posledních cca 15 let byl v bezprostřední blízkosti NPR i v jejím širším okolí
opakovaně zaznamenán výskyt medvěda, rysa i vlka (stopy, trus, škody na hospodářských
zvířatech). NPR Razula je součástí širšího teritoria velkých šelem. Přímo v NPR byl rys zjištěn při
mapování velkých šelem 22. 2. 2004, medvěd zde byl zjištěn v září 2000 (L. Kunc) a 18. 4. 2007
(M.Bojda)(Bartošová 2014).
12
Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů
název druhu
aktuální
početnost nebo
vitalita populace
v ZCHÚ
kategorie
popis biotopu druhu, další
podle
poznámky
vyhlášky č.
395/1992 Sb.
medvěd hnědý
pravidelně se
vyskytující druh
kriticky
ohrožený druh
vydra říční
výskyt potvrzen
v potoce a jeho
přítoku přímo
v NPR
každoročně
potvrzený výskyt
silně ohrožený
druh
plšík lískový
zpráva o výskytu z
1979
silně ohrožený
druh
plch velký
zpráva o výskytu
z 1979
ohrožený druh
veverka obecná
výskyt opakovaně
potvrzený v NPR a
její blízkosti
ohrožený druh
puštík bělavý
poprvé potvrzen
2004
kriticky
ohrožený druh
čáp černý
druh (1 pár)
silně ohrožený
druh
kos horský
Columba oenas
druh (1-2 páry)
pravidelně se
vyskytující druh
druh (2-4 páry)
silně ohrožený
druh
silně ohrožený
druh
silně ohrožený
druh
jeřábek lesní
zalétává z okolí
krahujec obecný
pravidelně se
vyskytující druh
silně ohrožený
druh
silně ohrožený
druh
lejsek malý
výjimečně bohatý
výskyt (8-10 párů)
druh (1 pár)
výskyt potvrzen při
hranici NPR
pravidelně se
vyskytující druh
druh (1-3 páry)
Savci
Ursus arctos
Lutra lutra
rys ostrovid
Lynx lynx
Muscardinus avellanarius
Glis glis
Sciurus vulgaris
silně ohrožený
druh
lesní komplexy, druh
mimořádně citlivý na změnu
okolí a vyrušování
okolí vodotečí
lesní komplexy i okraje lesů –
vzhledem k nočnímu způsobu
života uniká pozornosti
lesní komplexy i okraje lesů –
vzhledem k nočnímu způsobu
života uniká pozornosti
lesy všech typů, remízy,
parky, dosud poměrně běžný,
všeobecně rozšířený druh
Ptáci
Strix uralensis
Ciconia nigra
Turdus torquatus
datlík tříprstý
Picoides tridactylus
holub doupňák
Tetrastes bonasia
Accipiter nisus
Ficedula parva
strakapoud bělohřbetý
Dendrocopos leucotos
sýc rousný
Aegolius funereus
jestřáb lesní
Accipiter gentilis
lejsek šedý
Muscicapa striata
silně ohrožený
druh
silně ohrožený
druh
silně ohrožený
druh
ohrožený druh
ohrožený druh
13
pralesovité typy porostu se
zastoupením doupných
stromů
strukturované smíšené
porosty
porosty
staré bučiny, smíšené porosty
se zastoupením doupných
stromů
porosty
lesnatá krajina, čisté,
chemicky neznečištěné
prostředí
porosty
staré horské porosty
pralesovitého typu
staré porosty s doupnými
stromy
klidné lesní komplexy
porosty
název druhu
aktuální
početnost nebo
vitalita populace
v ZCHÚ
pravidelně se
vyskytující druh
pravidelně se
vyskytující druh
druh (1 pár)
nepravidelně
protahující
kategorie
podle
poznámky
vyhlášky č.
395/1992 Sb.
ohrožený druh strukturované smíšené
porosty
porosty
porosty
porosty
trvalý výskyt,
potvrzen i
v současnosti
občasný až trvalý
výskyt
občasný výskyt
(pravidelný výskyt
v údolí VT Malá
Hanzlůvka)
silně ohrožený
druh
slunné lesní okraje a světliny
silně ohrožený
druh
ohrožený druh
slunné lesní okraje a světliny
ropucha obecná
občasný výskyt
ohrožený druh
mlok skvrnitý
trvalý výskyt
silně ohrožený
druh
rozmnožuje se ve vhodných
vodních lokalitách mimo NPR
rozmnožuje se v potůčcích a
prameništích v listnatých a
smíšených lesích, prostředí
NPR mu vyhovuje
pravidelně se
vyskytující druh
ohrožený druh
okolí vodotečí
v častý výskyt,
zejména
imág v
květnu a
červnu
lezoucí po
mrtvém
dřevě.
obecně častěji
nalézaný druh
vyskytující se po
celé ČR od nížin do
hor
silná populace
kriticky
ohrožený druh
saproxylický druh, rozkládající
se kmeny zejména mrtvých
jedlí
ohrožený druh
vývoj larev v odumřelé dřevní
hmotě, která je často
v kontaktu s půdou
silně ohrožený
druh
prameniště, vodní toky
zpráva o výskytu
výskytu z r. 1973
ohrožený druh
V blízkosti vodních toků
zpráva o výskytu
výskytu z r. 1973
ohrožený druh
Vlhké kyselé stanoviště
krkavec velký
Corvus corax
ořešník kropenatý
Nucifraga caryocatactes
sluka lesní
Scolopax rusticola
brkoslav severní
Bombycilla garrulus
Plazi
ještěrka živorodá
Zootoca vivipara
slepýš křehký
Anguis fragilis
užovka obojková
Natrix natrix
okolí potoků, mokřady,
prameniště - v lesích i mimo
les
Obojživelníci
Bufo bufo
Salamandra salamandra
Bezobratlí
batolec duhový
Apatura iris
roháček jedlový
Ceruchus chrysomelinus
zdobenec skvrnitý
Trichius fasciatus
střevlík hrbolatý
Carabus variolosus
Vyšší rostliny cévnaté
kamzičník rakouský
Doronicum austriacum
Kapradiny
vranec jedlový
Huperzia selago
14
název druhu
Lycopodium annotinum
aktuální
početnost nebo
vitalita populace
v ZCHÚ
zpráva o výskytu
výskytu z r. 1973
kategorie
podle
poznámky
vyhlášky č.
395/1992 Sb.
ohrožený druh vlhké a stinné lesy, často na
rozpadajících se pařezech
Houby
bolinka černohnědá
pravidelný výskyt
kriticky
ohrožený druh
plavuň pučivá
Camarops tubulina
15
Výskyt na silně zetlelých
kmenech jedlí, vzácněji bucích
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské
činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti
a) ochrana přírody
Území NPR bylo v r. 1933 vyhlášeno za částečnou rezervaci, od r. 1935 je bez hospodářských
zásahů. V r. 1949 se částečná rezervace mění oficiálně v úplnou. Potvrzení bezzásahového
režimu obsahuje vyhláška z r. 1988 a v r. 1992 je Razula zařazena do kategorie „národní
přírodní rezervace“. Význam území podtrhuje měření vývoje dynamiky vývoje lesních porostů,
které bylo zahájeno v r. 1972. V roce 1995 a 2009 (dosud nepublikováno) bylo provedeno
v NPR Razula opakované šetření dendrometrických, typologických a porostních charakteristik na
celé ploše pralesa. Práce probíhaly jako součást dlouhodobého projektu Výzkum dynamiky
vývoje pralesovitých rezervací v ČR, řešeného skupinou pracovníků. Práce navazuje na
podrobné šetření Ing. Eduarda Průši, CSc. a Ing. Jaroslava Holuši z roku 1972 a snaží se
postihnout vývojové změny ve sledovaném území, odvodit z nich obecné vývojové zákonitosti a
také poskytnout kvalifikovaný podklad pro management území.
b) lesní hospodářství
Lesy v Javorníku, tak jako všude na Valašsku, prošly pohnutým vývojem. Do pralesovitých
porostů se koncem 15. století začala rozšiřovat po hřebenech hor valašská kolonizace z Uher.
V tuto dobu se začíná v nedotčených lesích klučit a vznikají tzv. pustě, tj. louky pro chov
valašského dobytka (ovcí a koz). Současně se rozšiřuje tlak místního obyvatelstva na lesy
z údolí do hor. Ovčářství bylo velmi rozšířeno. Na počátku 19. stol. mívali sedláci 30-60 ovcí,
které v létě společně pásli na salaších a na horských pastvinách, hlavně však v pastevních
lesích. Též lesy velkostatkářů byly do roku 1850 zatíženy služebností pastvy. Od r. 1834, kdy
tlak na lesy vyvrcholil, je patrna rozdrobenost lesů a množství enkláv i ve vysokých polohách.
Rozsáhlé zalesňování, zejména zpustlých pastvin, bylo uskutečněno zejména od roku 1875
zalesňovací akcí vedenou lesmistrem Bernardem a subvencovanou Zemským úřadem. Rozsáhlé
zalesňování podpořil zákon o zalesňování území Vsetínské Horní Bečvy z roku 1896. Tyto akce
měly velkolepý výsledek. Např. na katastrálním území Velké a Malé Karlovice vzrostl les z plochy
3690 ha v roce 1834 na 6307 ha, což představuje nárůst o 2617 ha (71%). (PRŮŠA et HOLUŠA
1976).
Vývoj skladby lesů od směsí buku a jedle směřoval ke smrkovému hospodářství. Tak na
velkostatku Velké Karlovice fasse josefinského katastru z roku 1787 uvádí JD 60, BK 30, SM 10
%, oceňovací elaboráty stabilního katastru z roku 1839 – JD 65, BK 10, SM 25 %. Podle taxace
z roku 1822 bylo ve výnosovém lese JD 65, BK 30, SM 5 %, v pastevních lesích JD 25, BK 20,
SM 55 % a podle lesního hospodářského plánu z roku 1935 měl již SM 78, JD 14, BK 8 %. Do
roku 1908 (před postavením železnice ze Vsetína do Velkých Karlovic) převládalo toulavé
hospodářství. Od tohoto roku se zavádí holosečné smrkové hospodářství. Klest se spaluje, klučí
se pařezy, paseky se pronajímají k polaření. Po sklizni brambor byl v druhém roce vysazen smrk
a vyset oves, lesní (dvouleté) žito a kmín, takže ještě tři roky se sklízelo. Naposled se polařilo
v roce 1930 (PRŮŠA et HOLUŠA 1976).
V souvislých smíšených hvozdech bylo dost zvěře. V transaktu vsetínského panství z roku 1700
se uvádí povinnost hajného odvádět ročně vlka, lišku, 2 kuny, 8 zajíců, 6 jeřábků, 30 kvíčal, 10
koroptví a 100 drobných ptáků. Téměř celé 18. století se tu každoročně střílelo několik vlků.
Ještě na počátku 19. století se často objevoval na uherských (slovenských) hranicích vlk, rys, a
medvěd. Zvěř jelení a černá se již v 18. stol. vyskytovala, ale jen jako zvěř střídavá pro rušení
pastvou dobytka.
16
Vedlejší porosty byly obnoveny holosečí a polařením, byl tu i tlak blízkých enkláv. Údaje o
pralese se nám dochovaly z lesního hospodářského plánu z roku 1924 (revír Léskové, porost
20a) (tab. Evidence provedené těžby (porost 20a)). Popis porostu: JD 5, BK 5. Dobře vyvinutý,
řídce zakmeněný, místy po způsobu tmavé seče upravený porost s četným bukovým podrostem.
Předpis: pozvolna prosvětlit na celé ploše. Z tabulky vyplývá, že se v tomto porostu ještě v roce
1924-1933 hospodařilo (tmavá seč) a vyklízelo se padlé dříví (zlomy, vývraty), celkem 2048 m3.
Lesní hospodářský plán z roku 1935, vypracovaný Ing. Čeňkem Fránkem (revír Léskové, porost
20a, plocha 23,52 ha), uvádí věk 171 let, zastoupení dřevin JD 48, BK 42, SM 10 %. Popis
porostu: přestárlá, prořídlá kmenovina s četným podrostem, ponechána jako rezervace. Návrh
opatření: vzhledem k tomu, že porost je ponechán jako rezervace, v níž nebude nijak
hospodařeno, vylučuje se tento porost z pravidelného hospodaření. Taktéž i všechna taxační
data v důsledku toho odpadají. Je vyloučena těžba, a to i nahodilá. Z tohoto dokladu vyplývá, že
od roku 1935 byl porost lesním hospodářským plánem prohlášen za úplnou (přísnou) rezervaci,
v níž se nesmělo těžit a vyvážet ani padlé dříví (PRŮŠA et HOLUŠA 1976).
Tab. Evidence provedené těžby (porost 20a)
rok
1924
způsob těžby
tmavá seč a zlomy
1925
těžba
308,93
v m3
414,17
1926
556,29
tmavá seč
10,40
tmavá seč a zlomy
zlomy
1927
316,09
1928
53,19
zlomy
1929
84,15
zlomy
1930
44,38
tmavá seč
17,50
zlomy
1931
85,43
zlomy a vývraty
1932
151,16
zlomy a vývraty
1933
8,42
zlomy a vývraty
Celkem
zlomy a vývraty
2047,61
Po vyhodnocení opakovaného měření v období 1972-1995 byly stanoveny následující závěry:
Výrazný nárůst výčetní základny i objemu kmenů odumřelých stromů je určován především
odumíráním staré generace jedlí, kdy odumřením jednoho starého stromu o výčetní tloušťce
d1,3=110 cm dochází k nárůstu objemu mrtvého dřeva na výčetní základně o 0,95 m2 a na
objemu cca o 20 m3. V roce 1972 již byla značná část jedlí odumřelých, ale ve formě stojících
souší. Naproti tomu v roce 1995 většina z odumřelých jedlí již ležela. Protože k uhnití dochází
často ve výši 2-3 m, zůstalo v prostoru značné množství pahýlů, které mají vzhledem ke svojí
výčetní základně velmi malý objem.
17
Průměrné hektarové hodnoty přehledně dokazují jak nárůst živé, tak i odumřelé dendromasy na
celé sledované ploše a tedy stále dokonalejší vyplňování růstového prostoru jednotlivými
dřevinami resp. jednotlivými stromy. V tloušťkové třídě 2 prudce vzrostl počet stromů
z původních 145 na 773. Zde se výrazně projevil nástup plošného zmlazení buku ze 60. let 20.
stol.
Z hlediska ovlivnění území NPR člověkem rozlišujeme plochu tzv. “pralesa” – jedná se o
převážnou část plochy (cca 20,7 ha), která nebyla v minulosti systematicky clonně obnovována.
Plošně malá, východní část NPR, byla v minulosti obnovena clonnou sečí. Ještě v roce 1972 byla
patrná souvislá etáž mýtně zralého buku, která se však v průběhu posledních třiceti let
postupně rozpadá, vytváří mozaiku různě velkých a různě distribuovaných plošek, na kterých se
pod částečnou clonnou vyvíjí nová generace převážně buku. Z hlediska vývojové dynamiky a
strukturní diferenciace již tato část splynula s dominantní částí rezervace a proto ani v plánu
managementových opatření již není vylišena.
Změny dřevinného patra NPR Razula v období 1972-95 -2009 zachycují následující tabulky a
obr. I-IV. V tomto období došlo ke zvýšení celkového počtu živých stromů z 2436 na 2974 resp.
4067 a odumřelých ze 483 na 1116 kusů resp. 1625 ks. To znamená, že v roce 1995 tvořily
odumřelé stromy 27,3% a v roce 2009 28,5% z celkového počtu stromů.
Tab. Vývoj dřevinného patra v NPR Razula v období 1972-1995 -2009*
RAZULA – CELÁ PLOCHA
počet stromů
živé
stromy
(ks)
mrtvé
stromy
(ks)
celkem (ks)
živé
stromy
(%)
mrtvé
stromy
(%)
celkem
(%)
1972
2436
483
2919
83,5
16,5
100
1995
2009
2974
4067
1116
1625
4090
5692
72,7
71,5
27,3
28,5
100
100
* data z let 1972-1995 Vrška a kol. 2011, 2009 dosud nepublikována (Vrška a kol. VUKOZ v.v.)
Tab. Nejmohutnější zaznamenané živé stromy v NPR v roce 1994
dřevina
výčetní
tloušťka
(cm)
jedle (Abies alba)
152
113
123
85
smrk (Picea abies)
buk (Fagus sylvatica)
124
18
výška
(m)
neměřena, ale
nepřesahovala
55 m
55
56
48
neměřena, ale
nepřesahovala
48 m
Celková situace v lesních porostech v okolí NPR Razula na snímku z r.1950
Na leteckém snímku z r. 1950 je ještě patrná souvislá etáž na východě rezervace po clonné
seči.
19
V NPR Razula se setkáváme s generací jedle v rozpadu a na ústupu. Podle některých starších
prací (Fabricius, 1928 in Chmelař, 1957) klíčivost semen jedle se stářím jedinců neklesá, ale
dokonce mírně stoupá. I Fröhlich (1942 in Chmelař, 1957) tvrdí, že stáří stromů jedle
nerozhoduje o produkci semen a jejich klíčivosti, na rozdíl od ostatních dřevin. Ale vzhledem k
rychlosti rozpadu místní generace jedle je předpoklad, že její reprodukční možnosti se začnou
velmi rychle zmenšovat. Jak už vyvodil ze svého měření Průša (1994), čeká Razulu přeměna v
bukový prales bez jedle. Naprosto determinujícím faktorem budoucí účasti jedle v dřevinné
složce porostu jsou stavy zvěře, popř. intenzita ochranných opatření. Při měření bylo
pozorováno, že například několik odrostlejších jedinců jedle (výška přibližně do 1 m) bylo
uvolněno pádem velkého buku, v roce 2009 netrpěli žádným poškozením, ovšem v roce 2010 už
byli zablokováni v růstu okusem terminálních pupenů. Ze šetření vyplývá, že jedle ve výškové
třídě 15–50 cm poměrně dosti trpí okusem spárkatou zvěří. Na inventarizačních plochách byl
zjištěn okus terminálního výhonu u 60 % jedinců této výškové třídy (PŘÍVĚTIVÝ 2012).
V těsné blízkosti NPR se na 2 skládkách koncentruje přiblížené dříví z okolních porostů. S tím je
spojen krátkodobý intenzivní pojezd těžké mechanizace a vytvoření výrobního pracoviště před
vstupem do NPR.
d) myslivost
Současné stavy zejména jelení zvěře, jakožto důsledek dlouhodobého mysliveckého
obhospodařování území, neumožňují samovolný vývoj populace jedle bělokoré a částečně ani
smrku ztepilého. NPR Razula je součástí honitby Podťaté pronajaté mysliveckým sdružením
Leskové. Bez cílené ochrany semenáčů dvou uvedených dřevin nedochází ke kontinuální obnově
jejich populací, neboť téměř veškeré terminální výhony semenáčků jsou permanentně
zkousávány spárkatou zvěří. Ohrožení vývojové kontinuity dvou ze tří hlavních dřevin v NPR je
v režimu samovolného vývoje nejzásadnějším negativním vlivem, který lze v současnosti
v území pozorovat. Při reálném zhodnocení současné situace je nepravděpodobná rychlá změna
mysliveckého hospodaření v širším okolí (tzn. především snížení stavů spárkaté zvěře), tudíž lze
tento zásadní negativní vliv označit za těžko odstranitelný a z této skutečnosti vycházet při
plánování managementových opatření v NPR. Z důvodu minimalizace škod zvěří na území NPR
je třeba umisťovat myslivecká přikrmovací zařízení v dostatečné vzdálenosti od chráněného
území a v širším okolí zvyšovat potravní nabídku ponecháváním většiny náletových dřevin a
keřů. Zároveň bude vzhledem ke stále nedostatečnému zastoupení velkých šelem (hlavně vlka
jako predátora jelena) i nadále nutné lovit spárkatou zvěř.
e) rekreace a sport
Ke zvýšení turistického ruchu přispěla obnova hotelu Razula a dalších rekreačních zařízení
v údolí Hanzlůvka. V blízkosti NPR je vedena značená cyklostezka, která je v zimním období
využívána i jako běžkařská trasa. Přestože je vstup do NPR veřejnosti zakázán, je vzhledem ke
snadné dostupnosti území poměrně často porušován. Sportovní aktivity (jízda na kole, běžkaři)
se zdržují mimo NPR na vyznačených lesních cestách, po kterých jsou okruhy vedeny. Výskyt
hlívy ústřičné občas zláká ke vstupu a sběru některé houbaře.
2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy
Aktuálně platné plánovací dokumenty:
Plán péče pro ZCHÚ Razula na období 1996-2005, schválen MŽP pod č.j. OOP/188/96
Lesní hospodářský plán pro LHC Velké Karlovice, platnost 1. 1. 2006 – 31. 12. 2015
Nařízení vlády č. 208/2012 Sb., o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených do
evropského seznamu.
20
Nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit.
Nařízení vlády č. 686/2004 Sb., o vymezení ptačí oblasti Horní Vsacko.
CHOPAV Beskydy – nařízení vlády ČSR č. 85/1981 Sb.
2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch
2.4.1 Základní údaje o lesích
Přírodní lesní oblast
Lesní hospodářský celek
Výměra LHC v ZCHÚ (ha)*
Období platnosti LHP (LHO)
Organizace lesního
hospodářství
Nižší organizační jednotka
*)
41 – Hostýnsko-vsetínská hornatina a Javorníky
Velké Karlovice
22,64
platnost současného LHP: 1. 1. 2006 – 31. 12. 2015
Lesy České republiky s. p., lesní správa Vsetín
revír Podťaté
Výměra převzata z LHP pro LHC Velké Karlovice na období 2006-2015
Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů
Přírodní lesní oblast: 40 - Moravskoslezské Beskydy
Soubor lesních
Název SLT
Přirozená dřevinná skladba SLT* Výměra**
typů (SLT)
(ha)
5A
klenová bučina
BK 5, JD 3, KL 2, JL, JS +
1,8
5B
bohatá jedlová bučina
BK 7, JD 3, KL, SM +
17,94
5D
obohacená jedlová bučina BK 6, JD 3, KL 1
0,41
5F
svahová jedlová bučina
BK 6, JD 4, KL, JL +
0,84
5U
vlhká jasanová javořina
BK 4, JD 2, JS 2, KL 2, JL, SM +
1,91
5V
vlhká jedlová bučina
BK 5, JD 4, KL 1, JS +
0,17
22,64
Celkem
*)
Podíl
(%)
6,11
79,24
1,79
3,70
8,42
0,75
100,00
Přirozená skladba stanovena dle OPRL 41 – ÚHÚL Brandýs n. L., pobočka Frýdek-Místek
Výměry SLT jsou získány z digitální vrstvy typologie (OPRL) - http://geoportal1.uhul.cz/wms_oprl/
**)
Porovnání přirozené a současné skladby lesa
Zkratka
Název
dřeviny
Jehličnany
JD
jedle bělokorá
SM
smrk ztepilý
Listnáče
BK
buk lesní
ostatní klen, jasan,
habr (1 ex.)
Celkem
Současné
zastoupení
(ha)*
Současné
zastoupení
(%)**
Přirozené
zastoupení
(ha)***
Přirozené
zastoupení
(%)***
4,73
2,97
20,9
13,1
6,70
+
29,60
+
14,92
0,02
65,9
0,1
14,84
1,10
65,55
4,85
22,64 ha
100 %
22,64 ha
100 %
* - přepočteno jako redukovaná plocha ze zastoupení živých stromů dle kruhové výčetní základny (Vrška
a kol. 2009)
** - přepočteno ze zastoupení živých stromů dle kruhové výčetní základny
*** Přirozená skladba stanovena dle OPRL 41 – ÚHÚL Brandýs n. L., pobočka Frýdek-Místek
21
Porovnání současné a přirozené dřeviné skladby
Součastné zastoupení
Přirozené zastoupení
70,0
60,0
50,0
40,0
%
30,0
20,0
10,0
0,0
BK
JD
SM
KL,JS,JL,HB
dřeviny
Z porovnání současné a přirozené dřevinné skladby je zřejmé, že hlavní dřeviny (buk, jedle)
jsou téměř v optimálním zastoupení. Tento stav však není trvalý a jak vyplývá z podrobných
měření jedle, bude neustále na ústupu a dojde ke zvyšování zastoupení buku. Obdobná situace
jako u jedle bude i v případě smrku ztepilého. Vtroušené dřeviny mají okrajové zastoupení
kromě javoru klenu, který má místy hojné odrůstající zmlazení.
Příloha č. M 4- lesnická mapa typologická 1:5000 podle OPRL
Příloha č. M 5 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů
Příloha č. T 1 – tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“
2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských
zásahů do území a závěry pro další postup
V období 1996 - 2004 se managementové zásahy soustředily na individuální ochranu přirozeně
zmlazené jedle pomocí drátěných oplůtků a košů. V tomto období bylo instalováno 200 ks
drátěných oplůtků, 165 kovových klecí a 200 ks drátěných košů. V ochranném pásmu bylo
vysazeno 500 ks autochtonních jedlí vypěstovaných ze sběrů v r. 2003. Rovněž byla postavena
oplocenka v porostní mezeře o obvodu 60 m.
Tab. Přehled zásahů a opatření v NPR Razula v období 2006 -2014
Rok
2009
Porost
212 A 17/5/3
2010
212 A 17/5/3
2011
212 A 17/5/3
Příspěvek z programu péče o krajinu MŽP
Odstranění 195 ks individuálních ochran (180 ks
drátěných oplůtků, 15 ks drátěných košů), rozmístěných
v porostu v letech 2000 a 2001, stabilizace kovových klecí
Ochrana 1100 ks přirozeně zmlazených jedlí ovčí vlnou
proti okusu zvěří
proti okusu zvěří
22
2012
212 A 17/5/3
proti okusu zvěří v NPR a 100 ks v OP
2013
212 A 17/5/3
2014
212 A 17/5/3
V roce 2009 se přistoupilo k odstranění individuálních ochran po vyhodnocení jejich přínosu pro
odrůstání jedle. Vzhledem k prosperitě bukového zmlazení jednotlivě chráněné jedle po porostu
stagnovaly v růstu a ani dlouhodobou ochranou se nedokázaly v podrostu prosadit vůči bukové
konkurenci. Navíc po 6 letech od opravy oplůtků docházelo často ke zlomení kůlů ve spodní
části a deformaci jedlí vyvráceným oplůtkem. Po odstranění oplůtků zůstala část jedlí
chráněných kovovými klecemi a drátěnými koši, ale i zde dochází ke stagnaci růstu. Na
terminály perspektivních mechanicky nechráněných jedlí se začala aplikovat ovčí vlna.
K ochraně terminálů je tento způsob dostatečný, ale nezabrání poměrně intenzivnímu bočnímu
okusu. Rovněž není ojediněle odrostlý nálet ochráněn proti vytloukání. Jedle vysazené
v ochranném pásmu jsou poškozovány bočním okusem a částečně ohryzem, ale na otevřené
ploše odrůstají.
Pro další období je zapotřebí:
1) na vhodných místech (světliny, porostní okraje) přistoupit k mechanické ochraně pomocí
menších oplocenek anebo oplotit větší části porostu ve stadiu rozpadu.
2) perspektivní jednotlivě odrůstající jedle chránit mechanicky (např. individuálními oplůtky,
ovazy – nutná každoroční kontrola a případné opravy)
3) jedlové nárosty je možné v počáteční fázi chránit pomocí ovčí vlny
4) v semenném roce provést sběr osiva a zajistit pěstování sadebního materiálu pro obnovu
porostů v ochranném pásmu
Území NPR je vhodnou lokalitou pro naplňování „Dohody o spolupráci při vymezování lesních
porostů ponechávaných samovolnému vývoji a lesních porostů bez provádění hospodářských
zásahů ve zvláště chráněných územích a zajištění jejich monitoringu“.
2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize
Teoreticky možná kolize zájmů může vzniknout při vhodných klimatických podmínkách pro
gradaci lýkožrouta smrkového. Celá NPR je dlouhodobě ponechána samovolnému vývoji a proto
by v ní ani v tomto případě nemělo být zasahováno. Smrk ztepilý má v současnosti cca 12%
zastoupení podle počtu stromů, navíc je lokalizován zejména do severní části území na bázi
svahu v chladnějším údolním zářezu. I při teoretickém napadení a odumření všech stromů by
nemělo dojít k zásadní změně stability porostů v NPR. V takovém případě je samozřejmě nutná
zvýšená preventivní a asanační činnost v okolních porostech. V samotné NPR je nutné se
jakýchkoli těžebních zásahů vyvarovat.
Prioritou ochrany území je zachování samovolného vývoje a jeho dlouhodobé sledování.
Z tohoto pohledu je doporučena ochrana přirozeného zmlazení jedle pomocí oplocení, i když to
může kolidovat s výskytem některých rostlinných a živočišných skupin, které ke svému vývoji
potřebují otevřené plochy bez zastínění.
23
3. Plán zásahů a opatření
3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ
3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání
a) péče o lesy
Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů
Číslo
směrnice
1
Kategorie
lesa
les zvláštního
určení
Soubory lesních typů
5B – dominantní; 5U,5A, 5F,5D,5V
Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin
SLT
Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%)
5B
BK 7, JD 3, SM+, KL+
5A
BK 5, JD 3, KL 2, JL+, JS+
5D
BK 6, JD 3, KL 1
5F
BK 6, JD 4, KL+, JL+
5U
BK 4, JD 2, JS 2, KL 2, JL+, SM+
5V
BK 5, JD 4, KL 1, JS+
Porostní typ - A
smíšený, diferencovaný porost
Základní rozhodnutí
Hospodářský způsob (forma) Obmýtí
fyzický věk
Obnovní doba
nepřetržitá
Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty
ponechat samovolnému vývoji
Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií
neuplatní se
Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při
obnově porostu
neuplatní se
Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny
komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově
neuplatní se
Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií
ochrana zmlazené JD před okusem oplocenkami doplněná ochranou ovčí vlnou, individuální
oplůtky, ovazy, odpuzující přípravky
24
Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií
neuplatní se
Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií
Nahodilé těžby zásadně neprovádět
Poznámka
Síť loveckých chodníků je možně udržovat. Přitom je však nutné provádět jen nezbytné zásahy, tj.
příp. vyříznout část kmene padlého přes chodník s ponecháním dřeva mimo chodník, ale v žádném
případě neupravovat terén.
Příloha č. M 4 - lesnická mapa typologická podle OPRL
Příloha č. M 5 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů
b) péče o rostliny
Pro další rozvoj mykoflóry horské jedlobučiny pralesa Razuly je nutné zachovat lokalitu bez
zásahů člověka. Důležité je podpořit zmlazení jedle tak, aby byl zajištěn substrát pro další růst
druhů hub, které jsou na něj vázány svou existencí (VAŠUTOVÁ et WOLFOVÁ in HORSÁK et al.
2003).
Pro zachování bohatosti bryoflóry je nutné lokalitu ponechat samovolnému vývoji. Z porostů
neodstraňovat padlé, tlející kmeny, které poskytují jeden z významných substrátů pro výskyt
mechorostů. Nenarušovat přirozený tok potoka a jeho přítoků (KUBEŠOVÁ in HORSÁK et al.
2003).
Pro výskyt lišejníků je zásadní především přítomnost starých stromů, dostatek mrtvého dřeva
v různých fázích rozpadu, stálé mikroklima a dlouhodobá kontinuita vývoje lesního porostu.
Bohužel i toto území bylo poznamenáno kyselými dešti. To je dobře patrné právě na kůře
jehličnanů, kde nyní rostou už jen běžné acidofilní druhy, zatímco citlivější lišejníky vázané na
jedle či smrky vlivem acidifikace vymizely. Rovněž méně běžné makrolišejníky v rezervaci
prakticky žádné nerostou. Přesto ale mnohé drobnější korovité druhy na lokalitě stále přežívají,
ačkoliv zpravidla jen ve velmi málo početných populacích (Malíček, Vondrák 2013)
c) péče o živočichy
Pro ochranu druhové pestrosti malakofauny je nutné omezit jakékoliv negativní vlivy a zásahy,
lokalita vyžaduje bezzásahový režim v plném rozsahu (HORSÁK in HORSÁK et al. 2003).
Druhová ochrana motýlů musí vycházet z ochrany stanovišť. V případě pralesních
jedlobukových společenstev se jeví jako nejlepší tzv. non-action strategy, tedy ponechání
samovolnému vývoji.
Z výsledků průzkumu saproxylických brouků vyplývá, že nejohroženějšími druhy jsou ty,
které jsou vázány na staré mrtvé stojící jedle. Tento fakt je alarmující, protože staré jedle
postupně dožívají a mrtvé stromy postupně padají. Zcela chybí střední generace jedlí, která by
postupně padlé jedince nahradila a zajistila tak kontinuitu. Jedním ze zásadních úkolů ochrany
25
přírody je zajistit další generace jedlí. To lze zřejmě podpořit pouze individuální ochranou
mladých stromků, případně ve spojitosti s níže uvedenými opatřeními. Velkým problémem NPR
Razula je její malá rozloha a její izolovanost. Jakékoliv zvětšení území by bylo velmi žádoucí.
Bylo by vhodné využít alespoň ochranné pásmo. V ochranném pásmu by měla probíhat výběrná
těžba tak, aby se smrkové porosty postupně rozvolňovaly a dostávaly se do nich jiné dřeviny
(jedle, buk, klen, jilm, atd.). Pokud by to bylo možné, bylo by vhodné co nejvíce pokáceného
dřeva ponechat na místě k zetlení, což poskytne další vhodné prostředí pro některé další
saproxylické druhy. Ideální by však bylo rezervaci rozšířit a propojit tak s dalšími alespoň trochu
zachovalejšími porosty a v tomto území praktikovat výše uvedenou výběrnou těžbu (s
ponecháváním jen části pokáceného dřeva, pokud by se jednalo o smrkové monokultury).
Zvětšené území by bylo postupně méně náchylné na nejrůznější ekologické „výkyvy“ a z
hlediska přežití druhů by poskytovalo stabilnější prostředí. Výběrná těžba by také výrazně
podpořila regeneraci jedlí.
Velmi důležité a nezbytné je, aby v potocích, které se nacházejí na hranici, příp. uvnitř NPR
Razula, zůstávalo veškeré spadené mrtvé dřevo. Prostředí potoka vytváří zcela odlišné a
unikátní podmínky oproti ostatním partiím rezervace. Na značně vlhké, případně přeplavované
dřevo je vázána řada významných saproxylických druhů, jejichž výskyt je v NPR možný a
pravděpodobný (např. velmi vzácný saproxylofágní stehenáč Dytilus laevis). Mrtvé dřevo
velkých průměrů také potřebuje pro zimování silně ohrožený střevlík hrbolatý (Carabus
variolosus), který má v NPR Razula silnou populaci (Konvička 2013).
Z hlediska avifauny daného území je nejpodstatnější podporovat v porostech velmi cenné
stádium rozpadu, které vyžaduje řada dutinových druhů ptáků, zejména strakapoud bělohřbetý,
který je na něm existenčně závislý. Prales z hlediska uchování významných ptačích druhů
nevyžaduje zvláštní managementové zásahy. Je však potřeba nadále usilovat o zvýšení
zastoupení jedle v nejmladších vývojových stadiích její podporou zejména v místech světlin a
mýtin, aby se z původně jedlobukového lesa nestala čistá bučina. Na starých jedlích lze zejména
v mimohnízdní době často pozorovat při hledání potravy strakapouda bělohřbetého. Jehličnany
v pralese zvyšují celkovou biologickou rozmanitost pralesa, tzn., zvyšují i rozmanitost potravních
zdrojů. Jsou např. příznivé i pro vyšší populaci veverky obecné, která je mj. významnou složkou
potravy puštíka bělavého. Po odumření se na nich nacházejí četné dutiny a polodutiny, štěrbiny
za odchlipující se borkou, které využívá řada druhů ostatních ptáků v pralese (datlovití, šoupálek
dlouhoprstý aj.), v zimě jsou jehličnany účinnějším krytem před nepřízní počasí pro všechny
přítomné druhy.
Pro hlavní ochranářsky významné druhy jsou staré nebo odumírající stromy či pahýly a zlomy
s četnými dutinami, polodutinami důležité pro jejich rozmnožování. Puštík bělavý mimo jiné
hnízdí i na vrcholech zlomů (pahýlů), které najde v dostupné nabídce pouze v pralesovitém
porostu.
Bylo by velmi žádoucí minimálně v 50 m ochranném pásmu NPR trvale zvyšovat zastoupení
buku včetně případných výstavků ve stávajících starých porostech. Z důvodů trvale udržitelnosti
některých význačných druhů jako strakapoud bělohřbetý, puštík bělavý, datel černý, žluna šedá,
ale i lejska malého, by bylo velmi potřebné postupně zvětšit zvláště chráněné území minimálně
na 150-160 ha do okolních porostů, kde by se již dnes měly při kácení starých smrkových lesů
systematicky ponechávat výstavky buků (minimálně do 600 m od stávajících hranic NPR,
zejména východním, jv., j. a jihozápadním směrem). Z výsledků je patrné, že i takový druh jako
lejsek malý s nepatrnou rozlohou hnízdního okrsku má velmi rozkolísanou početnost a ta by se
dala kompenzovat jedině dostatečně velkým územím, kde by se druh rozmnožoval. Stávající
rozloha pralesa 23,5 ha je pro udržení většiny populací cílových druhů ptáků žalostně malá
(Pavelka 2005).
26
Na základě zjištěných dat o výskytu savců lze konstatovat, že sledovaná lokalita vyhovuje
běžnému spektru savců typických pro sledované biotopy a může být důležitá pro ochranářsky
významnější druhy savců (veverka obecná, plši). Především plši dávají přednost porostům
listnatých stromů. Dalším důležitým faktorem pro výskyt drobných savců je přirozená struktura
lesa a přítomnost padlých stromů, které vytváří vhodné prostředí pro tyto živočichy. Pro kriticky
ohrožené šelmy není toto území pro jejich výskyt samo o sobě dostatečné. Může tvořit jen část
domovského okrsku některých jedinců těchto druhů nebo ho tyto velké šelmy využívají jen při
migraci. Důležité je zachovat stávající trend v péči o NPR, který vyhovuje zjištěným druhům
savců i širokému spektru zástupců avifauny a obojživelníkům (např. mlok skvrnitý). (Pavluvčík,
Losík 2013)
3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území
a) lesy
Na základě výsledků historického průzkumu, výsledků opakovaných šetření a s ohledem na:
 naznačený průběh nyní již spontánních vývojových procesů v rezervaci;
 nedokonalost existujících poznatků o návratu člověkem ovlivněných společenstev na
vývojovou trajektorii přírodního lesa a z toho plynoucích nedostatků při péči o lesní
rezervace;
 skutečnost, že lesních porostů ponechaných samovolnému vývoji je v ČR minimum (i většina
národních přírodních rezervací je předmětem aktivních lesnických zásahů);
je navrženo:
 nezasahovat do vývoje lesního společenstva v NPR žádnou těžbou stromů; NPR je
přednostně určena k samovolnému vývoji, což nevylučuje starost o následnou generaci
jedle, případně ostatních dřevin.
 zmlazení jedle a v případě potřeby i zmlazení smrku, zejména na plochách ve stadiu
rozpadu a stadiu optima, kde jsou nebo v kratší budoucnosti mohou být dobré světlostní
podmínky pro obnovu jedle příp. smrku, bude prováděna ochrana semenáčků. Vhodná
místa budou v počáteční fázi zabezpečena pomocí ovčí vlny, při i větší koncentraci
výjimečně i formou menších oplocenek.
 naopak ve stadiu dorůstání je ochrana zmlazení jedle a případně smrku nadbytečná
vzhledem k předpokladu dlouhotrvajícího zástinu, který je fatální i pro stín snášející jedli;
 odrůstající jedince jedle chránit individuálně proti loupání běžně užívanými prostředky
(mechanické zábrany, repelentní přípravky, ovčí vlna, ovazy )
 neprovádět ani u zmlazené jedle selektivní zásahy v hloučcích;
 sbírat osivo z plodících jedlí v omezeném množství (pomocí bezeškodných technologií) a
formou síjí v semeništích a následnou podsadbou ji vnášet do porostů přiléhajících
k rezervaci.
Příloha č. T1- tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“
3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně
návrhu zásahů a přehledu činností
Primární funkcí ochranného pásma je tlumení zásadních vlivů z NPR do okolních porostů
hospodářského lesa a naopak. Ochranné pásmo není určeno k ponechání samovolnému vývoji,
ale k trvalému, přírodě blízkému hospodaření. Na podzim 2002 se přehnala přes porosty 218
27
B, C bezprostředně navazující na NPR Razula větrná smršť, po které zůstalo ve smrkových
porostech celkově 2,50 ha holin. Severní okraj holiny končí prakticky na hranici rezervace.
Holina po nahodilé těžbě byla zalesněna v r. 2004 mezi smrkový nálet BK, JD a KL.
Proto by ochranné pásmo mělo být tvořeno:
- porosty přírodě blízké dřevinné skladby (JD 40, BK 40, SM 20), která však umožňuje plnění
produkční funkce;
- porosty strukturně (a tedy i věkově) diferencovanými, které je možno obhospodařovat jinými
než holosečnými způsoby;
Zásadními kritérii pro další činnost v ochranném pásmu je postupná přeměna dřevinné skladby,
ve které by vedle hlavní hospodářské dřeviny (SM) měly mít i větší zastoupení JD (alespoň
15%) a BK (také alespoň 15%). Vyšší zastoupení JD a BK oproti současnému umožní větší
prostorovou diferenciaci porostu a tedy ve vzdálenější budoucnosti i jeho větší mechanickou
stabilitu. JD a BK je možno vnášet formou podsadeb, příp. doplnění výsadeb v porostech
postižených větrnou kalamitou), následně je možno provádět strukturní diferenciaci pomocí
výchovných zásahů a po delší době přejít k podrostnímu až výběrnému způsobu hospodaření.
Proto je důležité rozvržení obnovy současných mýtních porostů v OP do delšího časového
úseku, který umožní dlouhodobější existenci současné hlavní etáže při zakmenění cca 0,3-0,4 a
vytvoří tak podmínky pro vznik strukturně diferencovaných porostů.
Tím dojde k vytvoření stabilního pásu na obvodu NPR, který bude chránit porosty v NPR proti
bořivým větrům a naopak bude eliminovat případné ohrožení širšího okolí případnými
disturbancemi v NPR – např. vznik rozsáhlejších ploch stadia rozpadu nebo zvýšení stavu
lýkožrouta smrkového rychlým odumřením populace smrku v NPR.
3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu
Území bylo v říjnu 2004 geodeticky zaměřeno a hranice byly stabilizovány v terénu plastovými
označníky.
Během platnosti plánu péče je nutno obnovit pruhové značení po celém obvodu rezervace.
V případě odumření a pádu stromů s označením hranice NPR je třeba aktuálně obnovovat
značení hranic na vhodných sousedních stromech.
3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území
Je navrženo vyhlášení ochranného pásma, v rozloze současného OP rozšířeného o porosty 218
B, C, D a 221 B, C (plocha: 83,91 ha). Současně vymezené ochranné pásmo v šíři 50 m po
celém obvodu rezervace neplní zejména při jejím západním okraji svoji funkci. Právě západní
okraj území na relativně strmém svahu je nejvíce vystaven nárazovým větrům. Zde je třeba
vytvořit hlubší, mechanicky stabilnější porosty, které by v dostatečné šíři dokázaly vliv bořivých
větrů
eliminovat. Dalším problémem je malá rozloha NPR a izolovanost porostu ve velké ploše
převážně smrkových porostů. Rozšířením OP a následnou postupnou přeměnou porostů by se
částečně eliminovala nedostatečná rozloha současné NPR.
28
Nesoulad výměry stanovené v platném vyhlašovacím předpisu s výměrou po zaměření v r. 2004
lze řešit pouze vydáním nové vyhlášky pro NPR podle údajů v katastru nemovitostí. Nutná
výjimka ze základních ochranných podmínek podle § 29 písm. i) zák. č. 114/1992 Sb., o
ochraně přírody a krajiny pro sběr osiva.
3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností
Vzhledem k nutnosti trvalé redukce vysokých stavů spárkaté zvěře je nezbytné udržovat síť
loveckých chodníků. Přitom je však nutné provádět jen nezbytné zásahy, tj. příp. vyříznout část
kmene padlého přes chodník s ponecháním dřeva mimo chodník, ale v žádném případě
neupravovat terén. V NPR je třeba intenzivně a pravidelně lovit zvěř, aby se toto území nestalo
vyhledávaným stávaništěm zvěře. Vzhledem k malé rozloze NPR by území mělo být ponecháno
pro veřejnost nepřístupné. Vstup by měl být umožněn pouze na zákonnou výjimku za podmínek
a z důvodů, pro něž lze výjimku udělit (vhodné zejména za účelem výzkumu či odborných
exkurzí jako demonstrační objekt).
3.6 Návrhy na vzdělávací využití území
Na okraji NPR bude instalována rozměrná naučná tabule s informacemi o NPR. Na obvodu
rezervace budou na označnících se státním znakem připevněny menší tabulky se základními
informacemi o chráněném území. Rozsáhlejší zpřístupnění rezervace se neplánuje. V omezené
míře je možné provádět odborné exkurze.
3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území
Aktuálně bylo provedeno anebo je rozpracováno 5 inventarizačních průzkumů: bryologický,
entomologický – saproxyličtí brouci, fytofágní brouci, pavouci a mammalogický – savci. Během
příštího desetiletí budou doplněny o průzkumy k prohloubení poznatků o dalších významných
zoocenózách a fytocenózách. Opakované práce mohou přispět k hlubšímu poznání dynamiky
vývoje přírodního prostředí na jeho jednotlivých složkách ovlivňovaných vnějším prostředím.
29
4. Závěrečné údaje
4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody
podle jednotlivých zásahů (druhů prací)
Druh zásahu (práce) a odhad množství
(např. plochy)
Orientační
náklady za
rok (Kč)
Počet
opakování
Jednorázové a časově omezené zásahy
Obnova pruhového značení (2,2 km,
1500Kč/1km)
Inventarizační průzkumy
Jednorázové a časově omezené zásahy celkem
(Kč)
Opakované zásahy
Individuální ochrana přirozeného zmlazení – ovčí
vlna (1000 ks/rok, 1 Kč/ks)
Ochrana proti loupání a vytloukání –spirály- 100
ks -20Kč/ks, ind.oplůtky(50ks - 300 Kč/ks)
Ochrana přirozeného zmlazení -oplocenky –
(1 000m, 1 km/135 000 Kč)
Oprava označníků
Oprava tabulí
Oprava oplocenek, ind. oplůtků
Sběr autochtonního sad. materiálu
Zvýšení MZD v OP (20 Kč/1 sazenice – 10 000 ks)
Opakované zásahy celkem (Kč)
N á k l a d y
c e l k e m (Kč)
Orientační
náklady za
období
platnosti plánu
péče (Kč)
3 300
150 000
153 300
1000
10
10 000
3400
5
17 000
45 000
3
135 000
1000
2000
1500
10000
50000
10
2
10
2
4
10 000
4 000
15 000
20 000
200 000
411 000
564 300
4.2 Použité podklady a zdroje informací





ANONYMUS (2003): Přirozená druhová skladba dle SLT. Manuscript, depon. in:
pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L.
ANONYMUS (2004): Rezervační kniha NPR Razula. Manuscript, depon. in: Správa
Beskydy.
ANONYMUS (2000): OPRL PLO 41 – Hostýnské a Vsetínské vrchy a Javorníky.
Brandýs nad Labem.
CULEK, M. a kol. (2005): Biogeografické členění České republiky, II. díl. Praha:
ČR.
DOSTÁL, J. (1989): Nová květena ČSSR 1, 2. Praha, Academia: 1548 s.
30
Ústav
CHKO
ÚHÚL
AOPK

HORSÁK, M., KOČÍ, K., KOČÍ, M., KROČA, J., KURAS, T., KUBEŠOVÁ, S., VAŠUTOVÁ, M.,
WOLFOVÁ, J. (2003): Botanicko-zoologický inventarizační průzkum NPR Razula
s komentářem k optimálnímu managementu území z pohledu druhové ochrany.






















Manuscript, depon. in: Správa CHKO Beskydy.
CHMELAŘ, J. (1957): Studie o vývoji jedle v podmínkách přirozeného člověkem
neovlivněného lesa, jako příspěvek k řešení otázky celkového ústupu jedle. Kandidátská
disertační práce. Katedra lesnické botaniky a fytocenologie lesnické fakulty VŠZL v Brně.
KONVIČKA, O. (2013):Inventarizační průzkum Národní přírodní rezervace Razula z oboru
saproxyličtí brouci. Manuscript, depon. in: Správa CHKO Beskydy.
KOLEKTIV (1961): Podnebí ČSSR (tabulky). Praha, HMÚ: 379.
MACKŮ, J., VOKOUN, J. (1993): Klasifikační systém lesních půd uplatňující
morfogenetický klasifikační systém půd. Brandýs nad Labem, Ústav pro hospodářskou
úpravu lesů Brandýs nad Labem: 54.
MALÍČEK, J., VONDRÁK, J. (2013): Inventarizační průzkum NPR Razula z oboru
lichenologie. Manuscript, depon. in: Správa CHKO Beskydy.
MÍCHAL, I.(1983): Dynamika přírodního lesa I. - VI. Živa, XXXI (LXIX), 1-6: 8-13, 48-53,
85-88, 128-133, 163-168, 233-238.
MÍCHAL, I. (1992): Ekologická stabilita. Brno, Veronica pro MŽP: 244 s.
PAVELKA, J. (2005): Inventarizační průzkum NPR Razula z oboru ornitologie.
PAVLUVČÍK, P., LOSÍK, J. (2013): Inventarizační průzkum NPR Razula z oboru
mammaliologie – zemní savci. Manuscript, depon. in: Správa CHKO Beskydy.
PLÍVA, K., ŽLÁBEK, I. (1986): Přírodní lesní oblasti ČSR. Praha, MLVH ČSR v SZN: 316 s.
PRŮŠA, E., HOLUŠA, J. (1976): Prales Razula. Lesnictví, 22 (XLIX), 5: 343-368.
PRŮŠA, E. (1985): Die böhmischen und mährischen Urwälder - ihre Struktur und
Ökologie. Praha, Academia: 580.
PŘÍVĚTIVÝ, T. (2010): Zhodnocení stavu a péče o vybraná chráněná území v CHKO
Beskydy, Bakalářská práce. - [Ms., Depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod
Radhoštěm]
PŘÍVĚTIVÝ, T. (2012): Dynamika obnovy jedle a buku v Západních Karpatech (Mionší,
Razula, Salajka), Diplomová práce. Ústav lesnické botaniky, dendrologie a
geobiocenologie Mendlovy univerzity, Brno, 58 s. Manuscript, depon. in: Správa CHKO
Beskydy.
QUITT, E. (1974): Klimatické oblasti ČSR - mapa 1:1 000 000. Praha, Kartografie n. p.
RANDUŠKA, D., VOREL, J., PLÍVA, K. (1986). Fytocenológia a lesnícka typológia.
Bratislava, Příroda: 344 s.
ŘEHÁK, J. (1963): Poznatky ze studia přirozených lesů reservace Mionší a jejich využití
v podrostním hospodářství. [Závěrečná zpráva výzkumného úkolu “Výzkum lesní
biocenosy 7-3”, dílčí úkol “Výzkum reservací 7-3.4”.] Zbraslav, VÚLHM: 119 s.
VRŠKA, T., HORT, L., ODEHNALOVÁ, P., ADAM, D., HORAL, D. (2001): Razula virgin
Výpisy z rezervační knihy NPR Razula -[Ms., Depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov
pod Radhoštěm]
forest after 23 years (1972-1995). Journal of Forest Science, 47: s 15-37.
ŽALOUDÍK, V. (1984): Historie lesů LZ Vsetín. Lesprojekt Brandýs nad Labem, Pobočka
Frýdek – Místek.
ŽALOUDÍK V. (1984): Historie lesů ve II. A III. Cyklu (všeobecné a speciální šetření). –
pp. 134 [Ms. Depon in Lesprojekt Brandýs n. Labem, pobočka Frýdek-Místek]. – textová
+ mapová část.
31
Legislativa:
Vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb. ze dne 11. června
1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a
krajiny.
Vyhláška ministerstva zemědělství České republiky č.83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů
rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů.
Vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 64/2011 Sb., o plánech péče,
podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území.
Internet:
Agentura ochrany a přírody krajiny ČR, Ústřední seznam ochrany přírody http://drusop.tmapserver.cz/
Český hydrometeorologický ústav, Odbor klimatologie http://www.chmi.cz/meteo/ok/infklim.html
Hydroekologický informační systém VÚV T. G. M., Mapy a data http://heis.vuv.cz/data/spusteni/identchk.asp?typ=0
Laboratoř geoinformatiky Univerzity J. E. Purkyně, Prezentace starých mapových děl z území
Čech, Moravy a Slezska - http://oldmaps.geolab.cz/
Portál veřejné správy České republiky, Mapové služby http://map.env.cz/mapmaker/cenia/portal/index.php
Turistické mapy portálu Turistika.cz - http://www.turistika.cz/mapy/
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Oblastní plány rozvoje lesů 2005 http://212.158.143.149/mapserv/php/mapserv3.php?project=oprl2005
Ústav územního rozvoje - http://www.uur.cz/
4.3 Seznam používaných zkratek
CHOPAV
IUCN
KN
LHC
LHO
LHP
MZCHÚ
NPR
OP
OPRL
PK
PLO
SLT
ZCHÚ
chráněná oblast přírodní akumulace vod
světový svaz ochrany přírody
katastr nemovitostí
lesní hospodářský celek
lesní hospodářské osnovy
lesní hospodářský plán
maloplošné zvláště chráněné území
národní přírodní rezervace
ochranné pásmo
oblastní plán rozvoje lesů
pozemkový katastr
přírodní lesní oblast
soubor lesních typů
zvláště chráněné území
32
5. Obsah
1. Základní údaje o zvláště chráněném území ............................................................ 2
1.1 Základní identifikační údaje......................................................................................... 2
1.2 Údaje o lokalizaci území ............................................................................................................. 2
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí ..................................................... 2
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma .................................................................................... 3
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími ............................................................................... 3
1.6 Kategorie IUCN ......................................................................................................................... 3
1.7 Předmět ochrany ZCHÚ ............................................................................................................. 4
1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu ................................................................................... 4
1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav ......................................................................................... 4
1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu .................................................... 4
1.9 Cíl ochrany ................................................................................................................................ 5
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany .............. 6
2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů ...................................................... 6
2.1.1 Geomorfologie ........................................................................................................................................... 6
2.1.2 Geologie ....................................................................................................................................................... 6
2.1.3 Klima ............................................................................................................................................................ 6
2.1.4 Botanika a lesní porosty ............................................................................................................................... 7
2.1.5 Zoologie ..................................................................................................................................................... 10
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti
a blízké budoucnosti ...................................................................................................................... 16
2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ....................................... 20
2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch ................................................ 21
2.4.1 Základní údaje o lesích ............................................................................................................................... 21
2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry
pro další postup ............................................................................................................................ 22
2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize .................................... 23
3. Plán zásahů a opatření ......................................................................................... 24
3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ ............................................. 24
3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání ........................................................... 24
3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území ......................................................................... 27
3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu
činností ........................................................................................................................................ 27
3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu ....................................................................................... 28
3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území .................................................. 28
3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností.................................... 29
3.6 Návrhy na vzdělávací využití území ........................................................................................... 29
3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území ........................................ 29
4. Závěrečné údaje ................................................................................................... 30
4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů
(druhů prací) ................................................................................................................................ 30
4.2 Použité podklady a zdroje informací .......................................................................................... 30
4.3 Seznam používaných zkratek .................................................................................................... 32
5. Obsah ................................................................................................................... 33
33
Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy
Tabulky:
Příloha T1 – Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich
(Tabulka k bodu 2.4.1 a k bodu 3.1.2).
Mapy:
Příloha M1 – Orientační mapa s vyznačením území
Příloha M2 – Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
Příloha M3 – Mapa dílčích ploch a objektů (podklad ortofotomapa)
Příloha M4 – Lesnická mapa typologická
Příloha M5 – Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů
Příloha M6 – Mapa se zákresem pásem nahodilých těžeb
Příloha M7 – Lesnická mapa porostní
Fotodokumentace (pouze v elektronické formě na CD)
Snímky č. 1 – 24 (autoři fotografií: 1,3 – J. Lehký, 2, 4 -24 – P. Popelář)
34

návrh NPR Razula - Velké Karlovice

Transkript

Podobné dokumenty

Obec Žerotín

Korálovec bukový (D. Dvořák)

Superb SportLine Superb SportLine 2.0 TSI 206 kW 6

Průvodce Historickou výstavní budovou

Upolín 2013 - Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor

Plán péče o navrhovanou přírodní památku Jasenová

Intelligent Energy - PASS-NET

jak chránit motýly a brouky zároveň? smířlivé zamýšlení po třinácti

v Krkonoších v letech 2012 a 2013

Plán péče - Správa CHKO Jizerské hory

Hostýnské vrchy

OP 1-06 - Geopark Český ráj

budiskovice_zprava

Jak je chránit a co dělat, když je nutné kácet.

iTeplice.cz - Agentura IS

Metodika_posuzovani_ staveb

MANUÁL ENERGETICKY ÚSPORNÉ ARCHITEKTURY

Zápis ze zasedání obecního zastupitelstva 15. 6 - Lhota

学名索引

Charakteristiky lesních typů

Přirozené lesy v oblasti pramenů Javorné – malakozoologický ráj v

Octavia RS 230 RS 230 2.0 TSI 169 kW 6