zenovy-vikend-praha-info-2015

Transkript

zenovy-vikend-praha-info-2015
ZENOVÁ MEDITACE
MAKROBIOTICKÉ VAŘENÍ
Na zen je často pohlíženo jako na nějakou zvláštní a tajemnou
praxi, stojící na pokraji každodenního života. Je to názor, který
je naprosto mylný a nesprávný. Zen není ničím jiným, než návratem k normálnímu stavu – prvotnímu stavu těla a ducha lidské
bytosti. Na ničem nelpět, být otevřený a všechno přijímat. Štěstí
a i neštěstí, život i smrt, formu i prázdnotu. Základem zenové
praxe je zazen, meditace v sedě, se zkříženýma nohama a rovnou
páteří, předávaná tisíce let z mistra na žáka. Takový způsob sedu,
s pozorností směřovanou k dechu, rozvíjí nejvyšší rozměr vědomí,
které proniká všemi činnostmi každodenního života. Zazen nemá
žádný cíl, ani z něj neplyne žádný zisk, není v něm nic magického,
ani tajemného, je bez předmětu. Opravdový zazen je návratem
k přirozenosti a klidu, je myšlením jednotou těla. Zen je naplněním života člověka. Abychom mu porozuměli, náleží usednout
do zazenu tak, jak to učinili Buddha a dávní mistrové. Zenu není
možné porozumět četbou knih či poslechem přednášek, jde
o odhalení pramene života v nás samotných.
Makrobiotika jako základní potravinu předepisuje obilniny
a doplňuje je o další potraviny (místní zelenina a další lokální produkty). Zakazuje požívání průmyslově zpracovaných
potravin a většinu živočišných produktů. Makrobiotické
učení také omezuje množství tekutin, zakazuje přejídání a požaduje, aby potrava byla před polknutím důkladně
rozžvýkána.
Během přednášky budete seznámeni se základy zenové
praxe a meditace zazen, společně si vyzkoušíme krátkou
meditaci, a poté budete moci položit mnichovi své otázky.
S sebou si prosím vezměte pohodlné oblečení a dle možnosti meditační polštář a podložku (deku).
Makrobiotika (z řeckého makrós – velký, dlouhý a bios – život) je životní styl a dietní režim, který je založen na taoistickém učení jin a jang.
Standardní makrobiotický talíř tvoří z 5O % celozrnné obilniny, z 3O % zelenina (hlavně tepelně upravená a kvašená),
z 15 % luštěniny a mořské řasy, z 5 % polévky. Doplňkově
lze zařadit ryby, ovoce mírného pásma, semena, ořechy,
oleje apod.
ČADÓ - Cesta čaje
„Čajový obřad vyžaduje léta studia a cvičení…, přestože celé
toto umění ve své podstatě neznamená nic víc než přípravu
a podávání šálku čaje. Důraz je kladen na duchovní aspekt
obřadu, na gesta prováděná se šlechetností, vznešeností,
soustředěním a jednoduchostí…“
Podstatou japonského čajového rituálu je příprava mletých
lístků vysoce kvalitního zeleného čaje matcha, kdy čajový
Mistr tento čaj obřadně servíruje skupině hostů během poklidného sezení.
Radek Bansei Steiger studoval umění Cesty čaje u Mistra japonského čajového obřadu školy Urasenke, profesora Nišikavi,
po dobu 5ti let. Dlouhá léta praktikoval bojová umění a od svých
16ti let se hluboce věnuje Zen-Buddhismu, což zásadně ovlivnilo
jeho život...
ŠAKUHAČI
Šakuhači je tradiční japonská flétna z bambusu. Původně
sloužila zen-buddhistickým mnichům k meditaci, od poloviny 2O. století se začala šíře používat také jako hudební
nástroj.
Způsob života „mnichů nicoty“ - komusó byl rovněž velice neobvyklý. Nejdůležitější aktivitou byl pro ně, prostřednictvím hry
na šakuhači pěstovaný, Sui-Zen dechu, či vanoucí meditace místo běžné zenové praxe: recitace súter a zejména meditace
v sedě, zvané zazen. Hra honkjoku kladla především mimořádné
nároky na dokonalé ovládání dechu a byla tak vlastně také dechovým cvičením, tím pranajama.
Komusó museli při vstupu do řádu prokazovat přinejmenším
samurajský původ a zřejmě právě proto měli při eventuelním
pobytu mimo chrám řadu privilegií, například svobodu volného
pohybu v době, kdy vůbec nebylo možné cestovat bez povolení,
nepodléhali civilní jurisdikci, byli osvobození od mýtného, etc.
Styl mnichů komusó, tak jak se nám dodnes zachoval zejména
v liniích tradovaných při chrámu Mjoandži v Kjótu, je především
manifestací Zenu, jeho důrazu na opravdovost, soustředění se
na podstatné, oproštění se od vší vnějškovosti. Zvukovým ideálem je „Šumění větru v bambusovém háji“.
Mnich Bansei započal studium u mistra Edžuna Iečiky
a poté se věnoval hře pod vedením dalších učitelů.
ZENOVÁ MASÁŽ
Kořeny zenové masáže Rinšo zen šin sahají do Číny desátého století. Odtud se následně rozšířila do Japonska, kde
byla obohacena o techniky šiacu. Podnes byla známá pouze mnichům v klášterech, kteří ji využívali při změně ročních období k utužování zdraví a posilování dobré kondice.
Dlouhá staletí byla předávána z mistra na žáka.
Masáž reguluje svalové napětí, vazy a šlachy, zažívání, krevní oběh i nervový systém. Může ji provádět prakticky každý.
Tomasz se masáži naučil během své více než dvacetileté praxe
od svého mistra Sandó Kaisena. Sandó Kaisen byl mimo jiné přes
dvacet let lékařem čínské medicíny a Rinšo zen šin předává svým
žákům, podobně jako mu tuto praxi předal jeho mistr Taisen Dešimaru.
Program:
Postupně si vyzkoušíte a naučíte se jednotlivé masážní
techniky celkové ozdravné masáže a necháte se rovněž
na oplátku namasírovat. Budete mít prostor pro vaše dotazy a diskuzi.
Počet míst omezen! Doporučujeme se přihlásit ve dvojici.
S sebou – příjemnou deku a volné, pohodlné oblečení.
IKEBANA - Cesta květin
Workshop povede Ivana Koršňáková, která se Vám pokusí
tuto Cestu přiblížit v duchu zenové tradice, tak jak ji předává náš mistr Sandó Kaisen. Mniši odnepaměti obětovali
Buddhům na oltářích krásné květiny, ovšem v Japonsku
byl způsob ukládání květin na oltář do hloubky propracován a systematizován. Stal se způsobem zrcadlení buddhovské přirozenosti, jež je vlastní každému z nás, skrze
krásu a křehkost květů – stal se cestou – kadó. Kadó nebo
také ikebana, tedy umění aranžování květin, se postupem
času rozšířilo za klášterní zdi i mezi prostý lid a před pár
desítkami let také za hranice Japonska. Dnes tak může každý z nás obdivovat vznešenost a krásnu takto uložených
květů.
Program:
– Ikebana jako způsob vyjádření naší přirozenosti
– Trocha historie a teorie o principech ikebany
– Techniky řezu, upevňování a udržování květin
– Společné aranžování květin
– Diskuze
S sebou si přineste ostrý nůž, zahradnické nůžky (pokud
máte), případně vázy či nádoby, do kterých byste chtěli naaranžovat květiny.