PROJEKT ABSOLVENT - Základní škola Horka nad Moravou

PROJEKT ABSOLVENT - Základní škola Horka nad Moravou

ZŠ A MŠ HORKA NAD MORAVOU
PROJEKT ABSOLVENT
SEMINÁRNÍ PRÁCE
AUTORKY: NATÁLIE FRČKOVÁ, NIKOL VYSLOUŽILOVÁ
GARANTI: MGR. MIROSLAV KUBÍČEK
OBLAST: HISTORIE
TÉMA: HOLOKAUST – KONCENTRAČNÍ TÁBOR OSVĚTIM
V HORCE NAD MORAVOU
ČERVEN 2014
|Obsah:
Anotace...........................................................................................................1
1. Pojem koncentrační tábor......................................................................1
2. Transport................................................................................................1
3. Tábor I...................................................................................................2
4. Tábor II..................................................................................................4
5. Osvobození koncentračního tábora.......................................................5
6. Významná data......................................................................................5
Zdroje..............................................................................................................6
Anotace
Zvolily jsme si téme fašismus – koncentrační tábor v Osvětimi. Tohle téma jsme si vybraly, protože
nás hodně zajímá. Máme prostudované různé filmy a další historické materiály a jedna z nás
dokonce v táborech I a II, o kterých také budeme psát, byla. Život zde byl pro vězně vážně krutý, což
si nikdo z nás neumí představit. Představu si lze vytvořit při exkurzi.
In this seminal work, we would like to familiarize you with life in a concentration camp from 1940
to 1945. Life here has been really cruel, you do it by that you can imagine at least a little.
Information we drew mainly from their heads, because we went through visiting the concentration
camp. Even though there did not look exactly as it once was, and then that's what chilling.
Tábory I a II jsou dodnes zachované až na malé výjimky, které zničili rusové při
zachraňování obyvatel tábora. Z táboru I se stalo muzeum, do tábora II jsou také umožněny
návštěvy, ale k vidění tam toho moc není. V každé budově je něco, co se po 2. světové válce
zachovalo. Jsou to například vlasy, boty, brýle, protézy, různé dokumenty apod. Do ceny, která je
okolo 500 Kč (78 polských zlotých), patří prohlídka tábora I i II. Tábory si můžeme prohlížet i
sami. Lepší ale je připlatit si za průvodce a vybrat si z patnácti jazyků.
Podle nás je exkurze táborů moc užitečná, protože poskytne mnoho informací, ale při
přohlídce často naskočí husí kůže. K vidění je toho opravdu moc, a kdo má dobrou představivost,
vidí vše jako ve filmu.
Jak pojem ,,koncentrační tábor“ vlastně vzniknul? Tento pojem byl poprvé použit v roce
1896, kdy nechal španělský generál „koncentrovat“ (tedy soustředit) kubánské obyvatelstvo do
speciálních táborů. Dále bylo použito např. při búrské válce nebo ve filipínsko-americké válce.
Založení Konzentrationslager Auschwitz-Birkenau (byl i krycí nacistický název Arbeitslager Birkenau bei Neuberun) bylo stanoveno 26. dubna 1940 na základě rozkazu Heinricha
Himmlera. O dva dny později se zpráva dostala k Rudolfu Hessovi .30. dubna přijel Hess do
Osvětimi a 4. května byl oficiálně jmenován velitelem tábora. Získal několik stovek pracovníků.
Na začátku května dorazila první várka vězňů německého původu. Byli označeni táborovými čísly
1 – 30 a stali se prvními pracovníky v táboře, kteří udržovali dohled nad vězni v táboře a v
pracovních oddílech. Ve stejný den přijelo i pár členů SS, kteří se ujali funkce dozoru.
Do obou táborů mohli jít nedobrovolně jen „vyvolení“.
Transport lidí do tábora byl nečekaný, většina rodin se před ním schovávala v podzemí a všude
možně. Těhotné ženy, nebo nemocní lidé šli hned do plynových komor. Do plynových komor
přicházeli lidé pod záminkou sprchy. Po várkách je posílali do sprch, čili do plynových komor. Aby
neměli strach, nechávali jim brýle, aby to byl opravdu pouze pocit sprchy, ze které se už bohužel
nedostali. Když se poštěstilo, matka byla v táboře v přítomnosti svých dětí. Bohužel o své milované
polovičce se jí mohlo jen zdát.
Lidé přijeli s různými věcmi. Předpokládali, že jejich pobyt je pouze dočasný a bude zcela
normální. Přivezli si různé nádobí, kartáčky na zuby, hřebeny, děti školní potřeby, muži pomůcky na
holení, leštění na boty a různé. Bohužel, vše co si přivezli nebylo třeba, ani oblečení. Všichni byli
zbaveni i vlasů a protéz.
-1-
Velitelé tábora I. byli
•
Rudolf Hess (4.5.1940 – listopad 1943)
•
Arthur Liebenschnel (11.11.1943 – 10.5.1944)
•
Richard Baer (11.5.1944 – leden 1945)
TÁBOR I se skládal z dvaadvaceti zděných budov – osmi patrových a čtrnácti přízemních.
Postupně se však začal rozrůstat - během roku 1940 obsadili vězňové bývalou jízdárnu, která se
nacházela uprostřed tábora, vystavěli kuchyň, krematorium. Bývalé stáje byly přestavěny na dílny,
dřevěné sloupy oplocení byly nahrazeny betonovými. V květnu roku 1941 byla zahájena výstavba
osmi nových bloků (č. 4–7 a 15–18) na místě bývalé jízdárny. Jako první byl předán k užívání blok
č. 18 následovaly bloky č. 4, 5 a 7 (1941) zbytek v první polovině roku 1942. Nad vstupní bránou
do tábora byl umístěn nápis Arbeit macht frei – Práce osvobozuje (nyní nadpis není originální,
protože před několika lety jej ukradli Romové).
Většina vězňů z prvních transportů zpočátku
pracovala zejména na výstavbě a rozšiřování
tábora. Tábor I měl malou kapacitu, a tak někteří
vězňové byli na chvíli přemístěni do bývalé
tabákové výrobny, než se dostavěli ostatní budovy.
Tábor I byl spíše mužský tábor. Od žen se dělili
velkou zdí a měli i samostatný vchod. Byl zřízen
oddělený tábor pro sovětské válečné zajatce.
Sovětští zajatci žili v horších podmínkách než
ostatní vězni a dozorci s nimi zacházeli i více
surově. Z původních 10 000 zajatců zůstalo naživu
už jen 945, byli přestěhováni do nově vznikajícího
tábora v Birkenau (tábor II). Po přestěhování žen do Birkenau byly bloky opět včleněny do
mužského tábora. V každé budově v táboře I byla většinou jiná národnost, budovy nemíchali. V
táboře I byla hlavní plynová komora a také sídlo Adolfa Hitlera a ostatních velitelů. Mezi bloky se
nacházela také šibenice. V budovách byly normální pokoje i koupelny, postupem času se však
naplňovaly. Za trest šli vězni tedy buď na šibenici nebo do dolních věznic, kde nedostali ani najíst,
nebo jich třeba deset stálo v místnůstce 1m x 1m několik dní bez jídla.
-2-
Oblečení měli všichni stejné.
Pruhovaná pyžama a na hlavě čepička. Bosi nechodili, na nohách měli
dřeváky. Takové oblečení měli po celou dobu svého „pobytu“, za každého
počasí. Dřeváky měli naschvál, hlavně v zimě, a to proto, aby onemocněli,
protože když onemocněli, nikoho to nezajímalo, byl to naopak plán,
nevyléčené vážné nemoci končily smrtí.
První chvíli měli potisknutá jen pyžama. Vězňové pak začali utíkat, a
protože vedoucí tábora dělali kontrolu, kdo vlastně utekl, tak většinou
našli jen pyžamo, ale vězně ne. Proto vězňům začali čísla i tetovat.
Hlad – Vězňové trpěli hladem, někteří na hlad i umřeli. Najíst
dostal jen ten, na kterého se ve velké frontě dostalo.Na stovky se
nedostalo. Ale podle toho, co na jídlo dostávali, to kolikrát ani
nezamrzelo. Dostávali kávu, která tak možná jen vypadala, tenký
krajíc chleba a polévku, která byla připravena ze všeho možného.
Polovina byla tak vyhublá, že aby vůbec mohli sedět, musel je
někdo přidržovat.
Počasí
Ať už bylo jakékoliv, vězňové nikdy nemohli být spokojeni. V zimě umrzali, jak už bylo psáno o
oblečení, a jejich bloky nebyly ani vytápěny. Na jaře a na podzim často pršelo, okolí se měnilo v
bahno a v létě byla velká vedra, a to nebylo příjemné jak skrz práci, tak skrz přeplněné bloky.
Práce
Co vůbec dělali? Jejich práce většinou neměla ani žádný smysl, museli jen něco dělat. Většinou
převáželi různý štěrk a písek tam a zpět, nebo drhli a čistili schody, které byly čisté a lesklé atd.
Hygiena
O hygieně se ani nedalo mluvit. Vězňové měli možnost sprchy jednou za dlouhé období, nebo se
možnost ani nenaskytla. Když už ano, tak pod ledovou vodou, nebo naopak vařící. Největší počet
vězňů však navštívil „srpchu“, která hrála roli plynové komory.
Psychika
Jejich psychika byla na dně. Mnoho lidí ani nevědělo, proč je uvězněno. Nikdo nebyl v kontaktu se
svou rodinou, protože všichni byli „ubytováni“ odděleně. Nikdo netušil, jak dlouho tam bude. Také
žili tváří v tvář masovým vraždám a fyzickému a psychickému týrání.
Život lidí v táboře je donutil k tomu, aby začali jinak uvažovat, nad vším se zamysleli a ke všemu
jinak přistupovali, a hlavně většina změnila svůj „žebříček hodnot“. Svět koncentračního tábora se
naprosto lišil od života na svobodě. Každý se musel naučit žít s všudypřítomnou smrtí a týráním
ostatních vězňů a hlavně se přizpůsobit podmínkám, které si normální člověk stěží dokáže jen
představit.
-3-
Založení TÁBORA II. Trvalo od října 1941 na Himmlerův rozkaz. Plocha tábora II měla okolo 140
hektarů. Celkem bylo postaveno asi 300 budov - vězeňské budovy, kanceláře, umývárny, lázně,
čtyři krematoria, odvodňovací kanály, celkově 13 km.
Celý prostor byl obehnán ostnatým drátem nabitým elektrickým napětím. Stejným způsobem byly
ohrazeny jednotlivé sektory tábora (Bauabschnitt):
•BIa a BIb (Bauabschnitt Ia, Ib) – ženský tábor
•BIIa – karanténní tábor
•BIIb – Terezínský rodinný tábor
•BIIc – maďarský tábor
•BIId – mužský tábor
•BIIe – cikánský tábor
•BIIf – nemocniční tábor
•BIIg – tzv. Kanada
•BIII – tzv. Mexiko – nedokončený, sloužil jako
depozitní tábor během likvidace maďarských Židů,
byly zde umisťovány Židovky, které nestačily projít selekcí a čekaly na smrt v plynových
komorách.
První stavby, které vyrostly, byly cihlové domy. S dalšími transporty se tábor rychle rozrůstal a byla
potřeba stavět další a další budovy, což vedlo nejprve k využití koňských stájí a poté k výstavbě
dalších dřevěných staveb. Dřevěné baráky byly extrémně nevhodné pro život, mezerami mezi prkny
v zimě prostupoval chlad a v létě se stávaly výhní. Každá cihlová budova obsahovala jeden drát
nabitý elektrickým proudem, kterého se zkrátka vězeň mohl chytit, když už to chtěl vzdát sám. Po
okraji obytných bloků se nacházela hygienická zařízení (hromadné toalety). V zadní části tábora
byly vystavěny čtyři plynové komory. Vedle krematoria se nacházely jámy, do kterých se vysypával
popel spálených lidských těl.
Velení v táboře II. :
– Friedrich Hartjenstei – od listopadu
1943do 8. května1944
– Josef Kramer – od 8. května 1944 do
25. listopadu 1944
-4-
Jak to celé skončilo? Ke konci války bylo jasné, že Rudá armáda během svého postupu osvobodí
i oblast okolo Osvětimi, což přimělo nacisty jednat a pokusit se zahladit stopy zločinů. Před jejich
odchodem byly krematoria a plynové komory vyhozeny do vzduchu. Obytné bloky byly i s lidmi
uvnitř zapáleny a podle celkového plánu měl být celý tábor srovnán se zemí. Díky rychlému
postupu Rudé armády však nebyl celý záměr uskutečněn, a tak byly vypáleny jen některé části
tábora.
27. ledna 1945 byl tábor osvobozen ruskou armádou. V táboře I a II se osvobození dočkalo asi
7 000 vězňů, dalších 500 se nacházelo v okolních táborech. Předtím přes 58 000 lidí bylo posláno
na nucené práce do Říše.
Počet obětí:
960 000 Židů
75 000 Poláků
21 000 Romů
15 000 sovětských válečných zajatců
15 000 jiných národností
144 útěků úspěšných (a většině se také podařilo přežít válku)
327 útěků neúspěšných (chyceni během útěku nebo zatčeni po zdařilém útěku)
331 útěků, o kterých nejsou žádné další informace
Koncentrační tábory jsou dodnes velmi diskutovaná témata. Nejčastější je literatura, točené
dokumenty, filmy aj.
Významní uprchlíci Tadeusz Wiejowski (polák - první uprchlík).
Viktor Pestek (rumun)
Vítězslav Lederer (čech)
Alfréd Wetzler a Rudolf Vrba (slováci)
-5-
zdroje:
• http://cs.wikipedia.org/wiki/Auschwitz_II_
%E2%80%93_Birkenau
• https://fbcdn-sphotos-h-a.akamaihd.net/hphotos-ak-prn2/v/t34.012/10358099_290060741168332_1021695826_n.jpg?
oh=9ea9d6b1decf716e95a160dbe0fe0e75&oe=5375D4B9&__gda__=1400224636_35e857e0
890f9af6e32ddf54bd7c9395
• https://fbcdn-sphotos-h-a.akamaihd.net/hphotos-ak-prn2/v/t34.012/10335932_290060744501665_411327394_n.jpg?
oh=5bb6358f2851bdc8d3d502f269ebc987&oe=5375F822&__gda__=1400241300_375187b84
653505575d51bbf62098cc8
• https://fbcdn-sphotos-h-a.akamaihd.net/hphotos-ak-prn2/v/t34.012/10374212_290060747834998_2137634773_n.jpg?
oh=352fa73d7f984a4f37296144cb2e39e9&oe=5375C34B&__gda__=1400206670_fef309acca
6e631dad11ea33c819508c
• http://img.ct24.cz/cache/616x411/article/14/1315/131500.jpg
• https://encrypted-tbn1.gstatic.com/images?
q=tbn:ANd9GcTCdnFLHf7mAnVBAacYJsR_xaDk4ZDliRJF534IWxPWF1_asD6e
•
http://www.osvetim-auschwitz.estranky.cz/img/mid/56/deti.jpg
(zbylé fotky jsou vlastní)
-6-