Pro tisk - ČESKÝ KRAJANSKÝ SPOLEK v ATHÉNÁCH

Transkript

Pro tisk - ČESKÝ KRAJANSKÝ SPOLEK v ATHÉNÁCH
Český krajanský spolek v Athénách vás i letos v čase předvánočním
srdečně zve, abychom si společně s ostatními krajany v Čechách
i ve světě zazpívali koledy a vánočně se naladili. Stejně jako loni si
zanotujeme Nesem vám noviny, Narodil se Kristus Pán a Půjdem
spolu do Betléma. Pásmo koled uzavřeme tradiční písničkou
Vánoce, Vánoce přicházejí. Akce probíhá pod záštitou Deníku.
http://czechathenscommunity.cz/akce/cesko-zpiva-koledy/
Těšíme se na vás!
ČKSvA
OBSAH • ÚVODNÍK /2
Ahoj holky a kluci!
Úvodník
2
Vánoce v zemích Krajánka
3
Výročí a významné dny
4
Čeští svatí a patroni
5
Pohádka
6–7
Zpívánky
8
Volnočasovky
9
Kam s dětmi v Athénách
10–11
Omalovánka
12
Křížovka
13
Krajánkova knihovna
14–15
Čtení na pokračování
16–17
Hrátky s češtinou
18–19
Český zeměpis
20
Putování za chutěmi
21
Krajánkovo tvoření
22–23
Česko zpívá koledy
24
Redakce časopisu Krajánek:
Anna Karamantzani, Hana
Katzourakiová, Ivana Kaçmaz, Jitka
Lores Zákoucká, Kateřina Zástěrová, Lenka
Kanellia, Marie Švédová, Mirka Čechovská, Radka
Çelik, Soňa Klimešová, Zuzana Doğan
Titulní strana: Magdaléna Sevinç Kresby dětí na
titulní straně: Dora Sevinçli, Vašík Kaçmaz, Stefi
Angelopoulou Omalovánka: Monika Tutucu
Grafická úprava: Ivana Kaçmaz, Lenka Kanellia,
Radka Çelik Jazyková korekce: Alena Palmer, Barbora
Aydın, Jiřina Klírová, Kristýna Vávrová, Lucie Yakut
Odp. redaktorka: Barbora Aydın
Kontakt:
[email protected]
tel. 697 999 3529
http://czechathenscommunity.cz/krajanek/
www.facebook.com/casopiskrajanek
© Čeští krajané v Istanbulu
Konečně jste se dočkali. Prosinec je
tu a s ním i Vánoce – nejkrásnější
svátky v roce.
Než nám ale Štědrý den zaťuká na
dveře, je třeba uklidit si pokojíčky,
pomoci mamince s pečením vánočního cukroví a také napsat dopis Ježíškovi! Už víte, co mu napíšete? Budete
si přát nové kolo, novou knihu nebo
raději nějakou stavebnici, panenku či
autíčko?
Do Athén za námi přijde i Mikuláš
s čertem. Věříme, že jste byli všichni
po celý rok hodní a poslušní, aby vás
mohl Mikuláš odměnit nějakou laskominou a neodnesl si vás čert! To by
byla opravdu škoda. Společně se také
sejdeme v předvánočním čase v centru Athén, abychom si zazpívali české
koledy.
No a pak už zbývá jen ozdobit vánoční stromeček, připravit štědrovečerní
večeři a trpělivě čekat, až zazvoní
zvoneček a pod stromečkem se objeví dárky.
Celé to čekání vám pomůže zkrátit
i Krajánek. Opět si pro vás připravil
spoustu zajímavého čtení, her, luštění i nápadů.
Milí krajánci, přejeme vám všem
VESELÉ VÁNOCE a těšíme se na setkání s vámi nad stránkami Krajánka
opět v roce 2016.
Hodně štěstí v novém roce vám přeje
redakce Krajánka
 Zelený papír natrháme na malé kousky. Ty potom nalepujeme
postupně na bílý kruhový podklad, dokud jej celý nepokryjeme.
 Jakmile máme celý podklad
zaplněný zelenými útržky, je načase přidat červené kuličky na
ozdobu. Děrovačkou proděrujeme červený papír a získaná malá
kolečka nalepíme na věneček.
 Z červené stužky uvážeme malou mašličku a také ji přilepíme
na věneček.
 Potom ustřihneme další kousek červené stužky. Tento kousek
pomocí lepicí pásky připevníme
na zadní stranu věnečku, abychom jej měli za co pověsit.
 Hotovo! A teď už zbývá jen
počkat, až se bude zdobit stromeček, abychom mohli přidat
také naši krásnou vánoční ozdobu. Veselé Vánoce!
23/ KRAJÁNKOVO TVOŘENÍ
OBSAH
KRAJÁNKOVO TVOŘENÍ /22
Pojďte s námi na oslavu Vánoc do zemí, kde vychází Krajánek. Všude
se v tento sváteční čas
připomíná narození
Ježíška, schází se široká rodina, slavnostní
stoly se prohýbají pod
dobrotami, nadělují
se dárky, chodí do kostela na mši a nechybí vánoční výzdoba.
• Slaví se hlavně 25.12., ráno se rozdávají dárky.
• Stromek a jesličky se zdobí 8.12.; většina rodin
mívá obojí a oblíbená je i výzdoba venku.
• Na jihu je silná tradice BETLÉMŮ, VÁNOČNÍ
TRHY jsou typičtější pro sever.
• U slavnostního stolu se schází širší rodina: buď
na večeři 24. (bývá ryba), nebo spíše na božíhodový oběd; jídelníček se liší dle krajů.
• Typickými sladkostmi jsou:
„panettone“ (nadýchaný sladký „chléb“ s rozinkami a kandovaným ovocem), „pandoro“
(vysoká bábovka), příp. „torrone“ (turecký med).
• V zemi převažuje islám, ale žijí tu lidé mnoha
národů a zvyků a jezdí sem turisté, a tak se
setkáme s VÁNOČNÍ TRADICÍ.
• Nákupní centra jsou vánočně vyzdobena, děti
ve školách nacvičují besídky, lze koupit i živý
stromek.
• Známá a uznávaná je ANGLICKÁ TRADICE
ŠTĚDROVEČERNÍ VEČEŘE, kdy se sejde
nejbližší rodina a známí; dárky se rozdají 25.12.
ráno a slaví se dál.
• Něco z tradic se přeneslo i do muslimských
domácností.
• Dárky se dávají spíše o půlnoci 24.12. nebo ráno 25.12.
• Zdobí se od 1.12., strojí se stromek a věší dekorace.
• Slavnostní ŠTĚDROVEČERNÍ VEČEŘE je důležitější než Boží hod, trvá hodiny a má mnoho chodů
(jednohubky, kachní paštika, telecí maso nebo žabí stehýnka, sýry...).
• Moučníkem bývá čokoroláda (připomíná poleno) a čokoládové bonbóny s ukrytou moudrostí.
• Na jihu musí mít dezert dokonce 13 různých variant!
BUDEME POTŘEBOVAT
 tvrdý papír nebo karton
 zelený a červený papír
 kancelářskou děrovačku
 lepidlo
 Z tvrdého papíru nebo kartonu
vystřihneme kruh. Velikost si vybereme podle nálady a podle toho, jak velký chceme náš výtvor
mít.
• Děti chodí na KOLEDU 24. a 31.12. a 5.1.
• Slavnostní večeře je 24.12., o něco víc se slaví BOŽÍ HOD – na oběd se schází celé rozvětvené rodiny
a jí se sýry, maso, zelné závitky...
• Tradičním cukrovím je: „melomakarona“ (krupicové bochánky s hřebíčkem, zalité medem a sypané ořechy), „kourabiedes“ (mandlové cukroví) a „diples“ (smažené plátky těsta s medem a ořechy).
• Zdobí se od začátku měsíce uvnitř i venku; strojí se (většinou umělý) stromek.
• Dříve se MÍSTO STROMKŮ ZDOBILY LODĚ; dnes to dodržují u moře a na ostrovech.
• Dárky nosí na NOVÝ ROK AGIOS VASILIS.
• Na Nový rok se pro štěstí rozbíjí granátové jablko – čím víc zrníček se rozlétne kolem, tím lépe,
a připravuje se koláč „Vasilopita“ se zapečenou mincí: na koho připadne, bude mít celý rok štěstí.
 tenkou červenou stužku
 průhlednou lepicí pásku
 Přeložíme na polovinu
a vystřihneme vnitřek kruhu.
Tak snadno získáme základ
pro věneček.
• Nejvíce se slaví TŘI KRÁLOVÉ; 5.1. chodí tříkrálové průvody.
• Děti píší dopis TŘEM KRÁLŮM a ti 6.1. nadělují;
někde se obdarovává i na Vánoce.
• Stromek ani betlém nemusí být.
• Rodiny se sejdou ke štědrovečerní večeři
a k obědu na Boží hod; jídlo se liší dle krajů
(prasátko, krůta).
• Nejznámější sladkostí je „turrón“ (tabulka
z mandlí a medu).
• 22.12. se losuje VÁNOČNÍ LOTERIE.
• Typické jsou ŽIVÉ BETLÉMY.
• Žije tu málo křesťanů a OSLAVY A VÝZDOBA
NEPOHLTÍ CELOU ZEM jako jinde.
• Vánoční atmosféru pocítíme v Istanbulu či doma
u ortodoxních křesťanů.
• Pro ARMÉNCE V ISTANBULU by Vánoce byly
6.1., ale oslavy se musely skrývat, a tak se rodinná tradice přesunula na 31.12.: zdobí se stromek,
je velká HOSTINA (desítky předkrmů, krocan...)
a Santa Claus naděluje; k ránu 1.1. se jí dršťková
polévka a pak bohatá snídaně s vepřovým.
3/ VÁNOCE V ZEMÍCH KRAJÁNKA
Vánoční věnec patří mezi oblíbené vánoční ozdoby. Pěkně vypadá na stole,
pověšený na dveřích nebo v okně. Dají se vyrobit z mnoha různých materiálů,
od tradičních smrkových větví, až po bláznivé kreace z želé bonbónů nebo
kelímků od kávy. My si tentokrát společně vyrobíme malý vánoční věnec
z natrhaných kousků papíru, který se dá použít například jako ozdoba na
vánoční stromeček. Zvládnou to i ti nejmenší!
VÝROČÍ A VÝZNAMNÉ DNY /4
Znamý předevsím jako scenařista mnoha ceských komedií
přo dospele (například Pane, vý jste vdova nebo Šest medvedu s cibulkou). Malí divaci budou znat zase detske seřialý jako Ařabela, Křecek v nocní kosili nebo animovaný seřial o spoluzacích z 3.B, Machovi, Šebestove a kouzelnem sluchatku, výpřavený skvelým heřcem Petřem Nařozným.
5. prosince slavíme
MEZINÁRODNÍ DEN
DOBROVOLNÍKŮ
Od řoku 1986 si připomíname, jak jsou přo nas dobřovolníci dulezití. Přo dobřovolníka není
hlavní výdelek z přace, ale řadost, ze
muze jiným pomoci, například
chudsím a slabsím lidem. Přace dobřovolníku je neustala, ale na veřejnosti je vetsinou videt az při vetsích
katastřofach, jako jsou například povodne nebo zemetřesení.
11. prosince slavíme
SVĚTOVÝ DEN DĚTSTVÍ
V tento den, tedý 11. přosince řoku
1946, býla zalozena ořganizace
UNIČEF – Detský fond Ořganizace
spojených nařodu, kteřý pomaha
zlepsovat zivotní podmínký milionu detí po celem svete. UNIČEF
přacuje ve 193 zemích, kde zajisťuje
potřebným detem
jídlo, oblecení a lekařske osetření.
14. prosince 1957
30. prosince 1969
zemřel
zemřel
JOSEF LADA
JIŘÍ TRNKA
Býl to předevsím malíř a ilustřatoř.
V jeho křesbach s týpický ceřnými
obřýsý křasne přiblízil zivot na ceske
vesnici. Je autořem pohadek přo deti
O kocouřu Mikesovi nebo O chýtře
kmotře lisce. A deti, knízka Josef Lada
dĕtem bý uřčitĕ nemĕla chýbĕt ve vaší
knihovnicce!
Ptate se
přoc? Inu to
se dozvíte,
az knízku
popřve otevřete.
Český výtvařník, ilustřatoř, sochař, scenařista,
loutkař. Patřil k zakladatelum animovaneho filmu, odtud take jeho
znama přezdívka „ceský Walt Disneý“. V řoce 1941 ilustřoval Kařafiatový Břoucký a zařoven zacala jeho
dlouholeta spolupřace s Fřantiskem
Hřubínem (Říkejte si se mnou az po
souboř Špalícek).
ŘECKÁ VASILOPITA
Máme tu advent, blíží se Vánoce a také konec
roku 2015. V Řecku existuje moc pěkný novoroční zvyk, a to je krájení tzv. Vasilopity. To je tradiční koláč, ve kterém je zapečená mince. Po slavnostní večeři
a novoročním přípitku se Vasilopita rozkrájí a rozdělí mezi přítomné
členy rodiny a přátele, jeden kousek připadne i na hostitelskou domácnost a pro Pána Boha. Na koho vyjde kus s mincí, ten bude mít po celý
rok štěstí a peníze. Toto jídlo si můžete připravit i vy, děti, samozřejmě za
pomoci maminek. Existuje spousta receptů, které se liší kraj od kraje,
domácnost od domácnosti. My jsme pro vás vybrali jeden velmi chutný
a jednoduchý.
POTŘEBUJEME: 250 gramů tuku na pečení (margarín), 2 hrnky cukru,
6 vajec, 1 hrnek mléka, ½ kila mouky, 100 ml koňaku, nastrouhanou kůru
z jednoho pomeranče, vanilku, 2 lžičky koření mahlepi (pokud nemáte tohle
koření, zkuste použít třeba skořici nebo hřebíček), špetku soli, 1 prášek
do pečiva, 1 hrnek nadrobno nakrájených pražených mandlí
POSTUP: Nachystáme si mouku, kterou přesejeme
a smícháme s práškem do pečiva. Jinde vyšleháme rozměklý tuk s cukrem a špetkou soli do hladka. Po jednom přidáváme žloutky. Šleháme, postupně přidáváme
kůru z pomeranče, koření mahlepi, vanilku, mléko
a koňak. V jiné míse vyšleháme z bílků tuhý sníh. Potom střídavě do směsi ze žloutků a ostatních přísad přidáváme sníh a připravenou mouku. Nakonec lehce vmícháme mandle.
Kulatý plech nebo velkou dortovou formu si vymažeme máslem a vysypeme
strouhankou, aby se nám těsto nepřilepilo. Nalijeme směs a nezapomeneme
přidat čistou minci. Pečeme ve vyhřáté troubě na 180 stupňů přibližně
1 hodinu. Po upečení necháme chvíli stát, a potom Vasilopitu
vyjmeme z formy. Po úplném vychladnutí ji pocukrujeme
a můžeme dát na slavnostní stůl.
Tip na ozdobení Vasilopity: Vystřihněte z papíru šablonu
s číslem nadcházejícího roku, letos tedy 2016, přiložte na
upečenou Vasilopitu a pak teprve pocukrujte.
ΧΡΟΝΙΑ ΠΟΛΛΑ ΚΑΙ ΚΑΛΗ ΠΡΩΤΟΧΡΟΝΙΑ!!!
VŠE NEJLEPŠÍ A KRÁSNÝ NOVÝ ROK!!!
21/ PUTOVÁNÍ ZA CHUTĚMI
2. prosince 1926 se nařodil MILOŠ MACOUREK
ČESKÝ ZEMĚPIS /20
Karlovy Vary
Jsou jedním z nejznámějších a nejnavstěvovanějších lázeňských měst v České republice. Leží na západě a zdejší prameny
mají blahodárný vliv na léčení střevních
chorob. Ve městě je celkem pět kolonád
s třinácti léčivými prameny, které se využívají pro pitné kůry. Nejvydatnější a nejteplejší karlovarský pramen se jmenuje
Vřídlo. Je schopný vytrysknout za 1 minutu z podzemí do výšky 12 m a vychrlit až
dva tisíce litrů termo-minerální vody
o teplotě 72 °C.
Při návštěvě
Karlových Varů
si určitě kupte
porcelánový
hrneček s ouškem – tzv.
Karlovarský
pohárek
a vyzkoušejte některý z pramenů minerálních vod.
Každý pramen má jinou teplotu i chuť,
a je proto velice zábavné je ochutnávat.
Dětem bude určitě chutnat lázeňská
oplatka, kterou tu
prodávají na každém rohu. Je to
veliká tenká oplatka
naplněna různými
druhy náplní – a že jich tu mají na výběr!
Město je mimo jiné známé filmovým festivalem, který se zde koná každé léto. Do
Karlových Varů se sjíždí plno osobností
z filmového průmyslu, i plno fanoušků
kinematografie.
Když budete v Karlových Varech, určitě si
nenechte ujít malý výlet na vyhlídku Jelení
skok. Můžete jít po
lesních cestičkách
a kamenných schodech přímo z centra Karlových Varů ,
nebo se můžete nechat vyvézt lanovou
dráhou, která jede od Grandhotelu Pupp.
Jestlipak víte, děti, kde byste našly
Sázavský klášter? A jak se tam vůbec
vzal? Jestli stále pátráte a výsledek
žádný, nedělejte si z toho těžkou hlavu. Já, sv. Prokop, český kněz a poustevník, vám teď celý příběh o mně
a Sázavském klášteře osvětlím.
Jako poustevník jsem žil v jeskyni blízko řeky Sázavy. Ale začátky nebyly
vůbec jednoduché! Samotnou jeskyni
jsem získal až po těžkém boji s čerty,
kteří zde tenkrát pobývali. Když jsem
získal střechu nad hlavou, objevil se
další problém. Co si jen dám k snědku? A tu mě napadlo, že si pořídím
políčko, o které se budu starat. A tak
se ze mě vedle kněze a poustevníka
stal i oráč.
To, že jsem čerty vyhnal z jeskyně, ještě neznamenalo, že by se
už kolem neochomýtali vůbec.
„Jestli mají tolik času na strašení,
najdou si čas i na práci,“ řekl jsem
si. Zapřáhl jsem je do pluhu a hurá na pole!
Bylo jen otázkou času, kdy se mezi
lidmi začnou šířit klepy o tom, že jeskyně už není opuštěná. Lidé mě začali
navštěvovat a oné spolupráci
s pekelníky se podivovali. Brzy se mi
společenský
život
začal zamlouvat
a mezi
návštěvníky
jsem
si našel přátele,
kteří mi pomohli
nad řekou
postavit
svatyni.
Když
žijete
v lese
delší
dobu,
získáte si důvěru zvířat, která v něm
žijí. Jednou se tak procházím lesem
a znenadání ke mně přiskočí vyděšený jelen. Povídá mi: „Zachraň mě,
Prokope! Pánové si ze mě chtějí udělat jelení guláš!“ V tom na koni přicválal pán ve zlatém plášti. Nebyl to
nikdo jiný než kníže Bořivoj! Guláš
jsem mu vymluvil a nabídnul mu
džbánek s vodou. Když Bořivoj vodu
ochutnal, úžasem vykřikl: „Jakápak
voda! Lahodné víno! Zázračný to muž, Prokop!“
Od té chvíle jsme byli
s Bořivojem nerozluční
přátelé. Pomohl mi ze
svatyňky vystavět klášter! A protože se tyčí
nad řekou Sázavou, nemohl dostat
jiné jméno než Sázavský.
Tak honem sbalit batohy a šup na
výlet!
Zdroje: deti.vira.cz, wikipedia.org, catholica.cz
5/ ČEŠTÍ SVATÍ A PATRONI
Svatý Prokop
POHÁDKA /6
Na motivy pohádky Boženy Němcové
V jedné vesnici žila stará děvečka Káča. Měla chaloupku a trochu peněz,
ale ani ten nejchudší chasník by si ji
nevzal, byla zlá, lakomá, hubatá
a ještě ke všemu nehezká. Ve vesnici
byla každou neděli muzika, ale Káču
nikdo nevyzýval k tanci. Jednou šla
zase na zábavu a myslela si: „Tak stará jsem, a ještě jsem s hochem netancovala. Dnes bych tancovala
i s čertem.”
Přijde do hospody, sedne ke
kamnům a dívá
se po sále. Do
dveří vejde pán
v mysliveckém
oděvu, sedne
nedaleko Káči
za stůl, dá si
nalít a Káče připíjí. Ta se chvíli upejpala, ale konečně se napila. Pak vyzval Káču k tanci a tančili až
do večera.
„Kéž bych mohla s vámi do smrti tancovat jako dnes,” pravila Káča, když
se měli rozcházet. Pán děvče pobídl,
ať se ho chytí kolem krku, ta ho popadla, v tom okamžení se proměnil
v čerta a letěl s ní k peklu. U vrat se
zastavil a tloukl. Když se otevřela,
ostatní čerti chtěli mu ulehčit a Káču
z něho sundat, ale ta se ho držela jako
klíště, a tak se musel čert s Káčou na
krku k Luciferovi odebrat a vše vysvětlit. Jak prý chodil po zemi, že zaslechl Káčin nářek o tanečníka, a chtěl
ji zastrašit, že se s ní pustil do tance
a pak jí na chvíli peklo chtěl okázat. „Já
nevěděl,” dokončil, „že se nebude chtít
pustit.”
„Jsi hlupák a ponaučení moje si nepamatuješ,” vyjel na něj pán pekel.
„Dříve, než si s někým něco začneš,
máš jeho smýšlení znát; kdybys byl na
to vzpomněl, když tě Káča vyprovázela, nebyl bys ji bral s sebou. Nyní se mi
kliď z očí a zbav se jí.”
Pln mrzutosti štrachal se čert s Káčou
na zem, ale ta se ho pustit nechtěla.
Utrmácen a rozzloben přijde se svým
břemenem na louku, kde mladý ovčák
v kožichu zabalen ovce pásl. Čert byl
proměněn v obyčejného člověka, tak
ho ovčák nepoznal. „Kohopak to nesete, příteli?” ptá se důvěrně čerta.
„Ach, sotva dýchám. Považte jen, já šel
svou cestou, na nic ani nepomyslel,
skočí mi ta ženská na krk a nechce se
pustit. Chtěl jsem ji nést do vesnice
a tam ji nějak odbýt, ale už nemůžu.”
Ovčák mu nabídl na chvíli pomoc, nést
Káču.
Sotva to Káča uslyšela, pustila se čerta
a chytla se huňatého kožichu. Nyní
měl štíhlý ovčák nést Káču a velký ko-
oslík
vanocka
řýbí
polevka
zvonecek
kapř
adventní
venec
smazena
řýba
ořechove
lodický
břambořový
salat
břusle
ořechý
tři křalove
jmelí
sanký
19/ HRÁTKY S ČEŠTINOU
Čert a Káča
HRÁTKY S ČEŠTINOU /18
1. Kartičky domina se zamíchají a položí
obrázkem dolů. Každý hráč dostane čtyři
kartičky. Zbytek kartiček se srovná na
hromádku.
2. První hráč vyloží jednu kartičku na stůl,
a pokud má další hráč slovo shodné
s obrázkem na kartičce, může je přiložit.
Shodný obrázek a slovo musí být vždy
vedle sebe.
3. Nemá-li hráč vhodnou kartičku, musí si
vzít jednu z hromádky. V případě, že je na
ní shodné slovo k obrázku, může ji přiložit.
4. Hráči se v tazích střídají.
5. Vyhrává ten, kdo nejrychleji přiložil všechny své kartičky.
Je jen na vás, zdali budete dodržovat tato
pravidla, nebo si vytvoříte nová. Hru můžete
hrát i sami se sebou.
Učte se česká slovíčka hrou! Poproste
maminku, tatínka, brášku nebo sestřičku,
ať si s vámi zahrají. Kartičky si vytiskněte,
podlepte papírem a poté rozstříhejte
v místech, kde jsou symboly nůžek.
vanocní
ozdobý
cukřoví
řampouchý
dařký
vanocní
střomecek
Jezísek
kometa
snehulak
jeslický
Panna
Mařie
žich, který si vypůjčil. Přijde k rybníku,
a tu mu napadne, aby ji tam hodil.
Zkusil kožich vysvléknout a Káča najednou leží v rybníce i s kožichem.
Čert nešel za ovčákem, seděl na mezi
a pásl ovce, dívaje se, brzo-li se ovčák
s Káčou navrátí. S mokrým kožichem
na rameni pospíchal ovčák k louce.
Když se spatřili, koukali jeden na druhého. Čert, že jde ovčák bez Káči,
a ovčák, že tam pán sedí. Čert řekl ovčákovi: „Děkuju, žes mi pomohl,
a jednou se ti bohatě odměním, jako že
jsem čert.“
Nad zemí, kde ovčák žil, panoval bohatý a rozmařilý kníže. Zem spravovali
dva správcové, kteří nebyli o nic lepší
než sám pán. Všem se nedobře vedlo
a proklínal je celý lid. Jedenkrát povolal kníže hvězdáře, aby jemu i dvěma
správcům planety četl. Hvězdář zkoumal v hvězdách a předpověděl, že pro
všechny si v určenou dobu čert přijde.
Tehdy se v knížeti poprvé hnulo svědomí. Hned se obrátil na správnou cestu, žil tiše a pokojně, a zponenáhla se
pouštěl do spravování země, doufaje,
že se krutý osud nevyplní.
O těch věcech
neměl však
chudý ovčák
zdání; den
za dnem
jen pásal
své stádo.
Jednoho dne stojí před ním čert: „Přišel
jsem, abych se ti odměnil. Až bude
čtvrt měsíce, mám odnést do pekla bývalé správce země, okrádali chudý lid
a knížeti zle radili. Až přijde ten den,
vejdi do prvního hradu a až já pána
pryč povedu, řekni mi: ‚Odejdi v tu
chvíli, sice bude zle!‘ Já tě poslechnu
a půjdu. Potom si dej dva pytle zlata
dát. Pak jdi ke druhému hradu a učiň
stejně. Až bude měsíc v úplňku, musím
odnést samého knížete, toho vysvobodit nesmíš, jinak bys musel vlastní
svou kůži nastavit.”
Když bylo čtvrt měsíce, ovčák šel ke
hradu jednoho ze správců. Zástupy
lidu stály tu a dívaly se, až čert pána
ponese. Vrata se otevřou, a čert táhne
pána ven. Tu vystoupí ovčák, vezme
pána za ruku a volá: „Odejdi, sice bude
s tebou zle!“ Hned čert zmizí, a potěšený pán líbá ruku ovčákovu a odměnit
ho chce dle jeho přání. Pak ovčák šel ke
druhému správci a zachoval se stejně.
Kníže se zatím o statečném ovčákovi
dověděl a poslal pro něj se žádostí
o pomoc před peklem. Ovčák po něm
žádal nápravu a spravedlivou vládu,
což kníže ze srdce upřímně slíbil.
Se strachem a hrůzou všichni pak očekávali úplněk měsíce. Jak to zprvu knížeti přáli, tak ho nyní litovali, neboť od
té chvíle, co se polepšil, nemohl si žádný hodnějšího knížete přát. Než se kníže nadál, byl za dveřmi soudný den.
Kníže seděl a očekával ovčáka nebo
čerta. Včas dorazil čert a chtěl ho do
pekla odnést. Když šli přes nádvoří,
prodírá se houfem ovčák celý upachtěný a volá na čerta, aby rychle utekl, že
se Káča po něm ptá. Jakmile uslyšel
čert o Káče, byl hned pryč a nechal
knížete na pokoji. Ovčák se mu v duchu vysmál, a byl rád, že lstí knížete
vysvobodil. Za to ho udělal kníže
svým rádcem a bratrem. A ovčák se
ukázal jako moudrý a spravedlivý
člověk.
7/ POHÁDKA
Jak se domino hraje?
ZPÍVÁNKY /8
Text: Zdeněk Borovec
Hudba: Jaromír Vomáčka
REFRÉN
Vánoce, Vánoce přicházejí,
zpívejme přátelé,
po roce Vánoce, Vánoce přicházejí,
šťastné a veselé.
Proč si děda říci nedá,
tluče o stůl v předsíni,
a pak běda marně hledá
kapra pod skříní.
Naše teta peče léta
na Vánoce vánočku,
nereptáme, aspoň máme
něco pro kočku, jé…
REFRÉN
Bez prskavek tvrdil Slávek
na Štědrý den nelze být,
a pak táta s minimaxem
zavlažoval byt.
Strejdu vida děda přidá
„Neseme vám noviny“,
čímž prakticky zničí vždycky
večer rodinný, jé…
Tyhle ryby neměly by
maso míti samou kost,
říká táta vždy, když chvátá
na pohotovost, jé…
REFRÉN
REFRÉN
A když sní se, co je v míse,
televizor pustíme,
v jizbě dusné všechno usne
k blaženosti své.
Jednou v roce na Vánoce
strejda housle popadne,
jeho vinou se z nich linou
tóny záhadné.
Mně se taky klíží zraky,
bylo toho trochu moc,
máme na rok na klid nárok,
zas až do Vánoc, jé…
Takhle vypadal zámek dřív, když jsem
byla malá já…, v dávných časech,“
vysvětlovala Františka. „Aha, tak je to
teda.“ Najednou bylo Kiko jasné, proč
se jí teď zdál zámek trochu jiný.
Všechno bylo jakoby přestavěné, na
stěnách visely jiné obrazy, sochy měly na sobě brnění a v lustrech byly
zastrkané svíčky místo elektrických
žárovek. Zámecké dveře se před nimi
se skřípotem samy otevřely a obě
odvážně vykročily
do temné zahrady. Františka natáhla ruku a přistálo jí na ní hejno světlušek. Vypadaly jako
opravdová baterka se spoustou
křidýlek, ale světla vydávala málo, a tak Kiko stejně na
cestu moc dobře neviděla. Zahrada
byla úplně jiná, než jak si ji Kiko pamatovala z první procházky s Evou.
Teď ji viděla takovou, jaká asi byla
kdysi dávno. Stromy byly nějaké
menší a keře divoce zarůstaly cestičky, které se v nich ztrácely někam do
tmy. A tam, kde byla ve dne uprostřed Podzámky obrovská louka, se
teď vinul jakýsi záhadný klikatý a různě stočený obrazec.
REFRÉN
Pokračování příště
17/ ČTENÍ NA POKRAČOVÁNÍ
V á n o c e, V á n o c e
přiznat, že se bojí, ale bála se moc. Potulovat se po zámku bylo něco dočista
jiného, než se v noci vytratit do staré,
temné zahrady, na kterou dnes nesvítil
ani měsíc, protože byl schovaný za
mrakem. „Ty se bojíš?“ zeptala se trochu posměšně Františka. „Ne, to ne,“
zalhala Kiko. „Jenže to tady neznám
tak dobře jako ty, třeba někam spadnu, nemáme ani baterku!“ Kiko doufala, že Františku od
jejího nápadu odradí.
„Ale já přece vidím
i v noci,“ řekla prostě
Františka. „Cože, fakt
jo? A jak to děláš?“
vyptávala se ohromeně Kiko. „No jak, to asi
už my duši umíme,
víš,“ pokrčila Františka
rameny. „Tak co,
jdem, nebo ne?“ zeptala se nakonec. Kiko bylo jasné, že jí
nezbývá nic jiného, než se s Františkou
vydat do noční Podzámky, jinak by musela přiznat, že je strašpytel, a to by
Kiko nikdy neudělala. Františka vzala
Kiko za ruku a vytratily se zadními
dveřmi v komnatě, kterou předtím Kiko na zámku vůbec neviděla, do Podzámky. „To je zvláštní, tuhle komnatu
nám nikdo na zámku neukázal,“ divila
se Kiko. „To asi jak jsi náměsíčná, můžeš být se mnou ve světě duchů.
ČTENÍ NA POKRAČOVÁNÍ /16
Z knihy Krtek a jeho svět, napsal Jiří Žáček.
Napsala: Markéta Pilátová, nakladatelství Meander
Část dvanáctá
Kiko se moc spát nechtělo, ale tatínek ji poslal na kutě už v devět hodin. Sám šel za maminkou do pokoje a tam si nalili krapet saké – to je
takový opojný japonský nápoj –
a špitali si a smáli se a určitě se taky
pusinkovali, pomyslela si Kiko. Byla
naštvaná, že musí být v posteli
a nemůže se taky smát a dát si třeba i saké, když přijela maminka, ale
věděla, že by jí to nikdo nedovolil.
Tak si aspoň postěžovala Nurimu,
ale ten si jí taky nevšímal, protože si
povídal s novou kamarádkou, plyšovou červenou veverkou Maruškou,
kterou dostala Kiko od maminky
a pojmenovala ji po paní učitelce
Michalské – Marie. „Ach jo,“
vzdychla si Kiko, ale pak si řekla, že
když si jí nikdo nevšímá, tak že se
zajde podívat za Františkou, třeba je
jí taky smutno a nudí se jako Kiko.
Když v noci vstala a vyklouzla z pokoje, nikdo si toho nevšiml. Kráčela
potichu setmělým zámkem, kde
sochy vrhaly strašidelné stíny a všu-
de jako by bylo slyšet kroky a nějaká záhadná šuškání a šelest a možná i nějaké vzdechy. Kdyby byla
Kiko opravdu vzhůru, vůbec by se jí
to nelíbilo, protože co kdyby tady
rejdili i jiní, zlí duši, ne jen hodná
Františka. Vtom ji něco zatahalo za
rukáv, ozvalo se známé zašustění
tuhých zelených šatů a Františka jí
šeptala do ucha: „Kiko, to jsem
ráda, žes přišla. On ale dělá hrozné
věci…, před chvílí roztřískal jednu
drahou vázu…“ Kiko těch záhad ale
měla právě dost. „Tak hele, Františko, buď mi konečně řekneš, kdo je
to ON, nebo já du spát!“ a otočila
se a dělala, že odchází dlouhou
chodbou zpátky do postele.
„Řeknu, řeknu, ale tady ne…, tady
by nás mohl slyšet,“ šeptala zase
Františka Kiko do ucha.
„A když ne tady, tak kde?“ divila se
Kiko. „V Podzámce, v čínském altánku, víš kde?“ navrhla Františka.
„V Podzámce? Teď? Vždyť je noc
a tma a zima a…“ Kiko nechtěla
ZIMA
Přišla zima, nasněžilo,
všude samé závěje.
Postavím si sněhuláka,
to mě pěkně zahřeje.
Zima není pro pěší.
Ti se na sníh netěší.
Mráz mnohem míň hryže,
když tě vezou lyže.
HÁDANKY
Stojí, stojí hrdina,
chlubně břicho vypíná.
Přijde-li však na něj slunce,
roztaje jak zmrzlina.
KÁLUHĚNS
Stále kráká, nezná noty,
samé peří, žádné boty.
ANÁRV
Lehká jako peříčko,
nemá ráda teplíčko.
Tančí něžně, snad i lehce,
roztát v kapku vody nechce.
Potká-li své sestřičky,
svět je bílý celičký.
AKČOLV
Kdy můžeš nosit vodu
v košíku?
ĚMIZ V
JAZYKOLAMY
Naše lomenice je mezi lomenicemi ta nejlomenicovatější
lomenice.
Naše okenice je ze všech okenic ta nejokenicovatější.
9/ VOLNOČASOVKY
ŘÍKANKY
PRO NEJMENŠÍ
KRAJÁNKY
Ještě spoustu dalších
krásných představení nabízí
athénská divadla.
Informace o nich najdete na
www.athinorama.gr.
KAM S DĚTMI V ATHÉNÁCH /10
A hrála jste si ráda s panenkami, když jste byla malá?
Ano, s panenkami jsem si ráda hrála. A tak trochu mi tato záliba zůstala
i v dospělosti, panenky sbírám. Jsou to panenky, které představují hlavní hrdinky z literárních děl. Takže mám např. Emmu Bovaryovou, Annu
Kareninu nebo Janu Eyrovou.
Kdybyste se na den proměnila ve skřítka Školkovníčka,
co byste udělala?
Všem učitelkám a učitelům, kteří se občas na děti mračí a říkají o nich,
že jsou zlobivé, bych dala na nos klaunský nos, aby se naučili smát. Nejlepší učitelé jsou takoví, kteří se dokážou zasmát sami sobě.
Chodila jste ráda spát?
Myslím, že ne. Ale musela jsem, jinak tatínek zahromoval, to pak bylo
lepší rychle se schovat pod peřinu.
Kouzelná krabička od zápalek
Το μαγικό σπιρτόκουτο
Pohádka Hanse Christiana Andersena vypráví o dobrodružství vojáka,
který dokázal změnit svůj život.
Kde: Divadlo Αθηναϊς - Μουσική
Θεατρική Σκηνή, Καστοριάς 34-36
& Ιερά Οδός, Βοτανικός
Kdy: neděle 15:30 hod.
Cena: 7 euro, Tel.: 2103480080
Schovává se Lenka ve jménu Šuplenka?
V tomto případě se mé jméno ve slovu Šuplenka schovává jen náhodou,
spíše jsem vytvořila odvozeninu od slova šuplík. Jméno Lenka je ukryto
v jiné mé knížce, a sice Kouzelný mlýnek. Hlavní hrdina je pomatený
kouzelník Zuleto, který místo myšlenky má v hlavě myš a Lenku.
Sněhurčin gang
Η συμμορία της Χιονάτης
Veselé hudební představení o tom,
že skrze různá dobrodružství a potíže se sami stáváme silnějšími.
Kde: Divadlo Βέμπο, Καρόλου 18,
Μεταξουργείο
Kdy: sobota 15:00 hod., neděle
11:30 a 15:00 hod.
Cena: 10 euro, Tel.: 2105221767
V knížce Strašidelná škola pro vás strašidýlka tentokrát maloval
Vhrsti. Které malované strašidýlko máte ze své knihy nejraději a proč?
Je to bubáček Bubuš. Už když vznikal v mé hlavě, byl mým oblíbencem.
Je to takový dobrotivý ňouma, kterému se všechno hatí a ani neví proč.
NEJOBLÍBENĚJŠÍ
Barva: bílá a světle modrá
Den v týdnu: neděle
Filmová pohádka: Tři oříšky pro Popelku
Dětská knížka: Mio, můj Mio
Květina: sedmikráska
Strom: buk
Školní předmět: Český jazyk a literatura
Zimní vůně: vůně vanilkových rohlíčků a padajících vloček
Příjemnou zábavu
a krásné vánoční svátky!
Rozhovor připravila: Lenka Kanellia
15/ KRAJÁNKOVA KNIHOVNA
DIVADLO
Vánoce jsou za dveřmi. Určitě už se nemůžete dočkat. Ještě je ale třeba napéct
cukroví, napsat a rozeslat vánoční přání,
vyzdobit byt, namalovat perníčky a také
napsat dopis Ježíškovi, aby se u nás ani
letos nezapomněl zastavit. Advent a doba
vánoční by ale měla být také časem, který
strávíme s rodinou. Co se v tom shonu na
chvilku zastavit a zajít s rodiči třeba do
divadla? Představení na výběr je mnoho.
Na své si přijdou kluci i holky, mladší
i starší děti. Kterému představení dáš
přednost ty?
KRAJÁNKOVA KNIHOVNA /14
Lenka Rožnovská
Narodila jste se pod stromeček. Máte ráda Vánoce?
No jéje, ukažte mi toho škarohlída, který nemá rád Vánoce! Celé vánoční období je
hezké, mé děti si čekání na Vánoce oslazují čokoládou z adventního kalendáře a já jim
k tomu každou neděli zapaluji jednu z adventních svíček. Když se rozhoří i ta čtvrtá, je
u nás dost světla, hlavní vánoční svátky mohou začít.
Jaký byl váš dosud nejlepší vánoční dárek?
Byly tři. Můj první nejlepší dárek, na který si vzpomínám, byl malý dětský kočárek,
který mi Ježíšek nadělil. Jelikož kočárek nebyl zabalený, byl rozpoznatelný hned při
příchodu ke stromečku. Než nám rodiče dovolili dárečky rozebrat, museli jsme s bratrem recitovat vánoční básničky a zpívat koledy. Jak já jsem tenkrát nechtěla zpívat
a recitovat! Bylo to moc dlouhé a bylo toho moc. A já už si přece chtěla vzít ten krásný
kočárek!
Druhé dva dárky, které mi vyrazily dech, jsem dostala v pubertě, tedy v době, kdy se
rodiče snaží svému dítku udělat radost, ale nakonec je jejich snaha marná. Dostala
jsem diktafon a elektronický psací stroj. Dnes by tyto věci patřily do muzea elektroniky, ale tenkrát, panečku, to byl učiněný poklad.
Bez čeho si neumíte představit Vánoce?
Každá dívka, když se vdá, a každý mladý muž, když se ožení, si do své nové rodiny snaží donést to, co bylo u nich doma tradicí. Naštěstí se mé tradice a tradice mého muže
od sebe nějak výrazně nelišily. Máme stromeček, pod ním dárky, zní u nás koledy,
štědrovečerní večeře se skládá z hrachové polévky, smaženého kapra a bramborového salátu. Jednu novou tradici jsme si ale zavedli. Všichni se pravidelně vydáváme na
výstavu betlémů. Máma s tátou se drží za ruce a děti se mračí, že už zase musí někam
jít. Ale i když se mračí, tak si myslím, že si do života ponesou ten hezký pocit, že o Vánocích je rodina spolu.
Řada vašich knížek se točí kolem školy. Jaká školačka byla Lenka Rožnovská?
Ano, to máte pravdu, svou původní profesí jsem paní učitelka, takže se to celkem nabízí. A jaká jsem byla školačka? Tak trochu jsem byla podobná Kristýnce z mé knihy
Školačka Kristýnka. Všechno mě zajímalo, u všeho jsem chtěla být a všude mě bylo
plno.
Vysoké hory/ Τα ψηλά βουνά
Cesta kolem světa za 80 dní
Originální hudební představení
s 3D animací, které vás zavede
na řecký venkov.
Kde: Divadlo Ακροπολ,
Ιπποκράτους 9-11, Αθήνα
Kdy: sobota 15:00 hod., neděle
11:30 a 15:00 hod.
Cena: 12 euro, Tel.: 2103648303
Ο γύρος του κόσμου σε 80 μέρες
Známý román Julese Verna tentokrát
na divadelních prknech. Cesta plná
dobrodružství, humoru a hudby
s interaktivní videoprojekcí.
Kde: Μέγαρο Μουσικής
(Εκθεσιακός Χώρος), Βασ. Σοφίας &
Κόκκαλη, Αμπελόκηποι
Kdy: sobota 15:00 hod., neděle
11:30 hod. Cena: 12 euro, Tel.:
2107282333
Jáson a zlaté rouno/Ο Ιάσονας
και το χρυσόμαλλο δέρας
Známý řecký mýtus opět ožívá.
Strýček Skruč/Ο Θείος Σκρουτζ Dramatické dobrodružství, tentoDivadelní pohádka napsaná podle krát s hudbou, tancem a krásnými
předlohy známé knihy Charlese
kostýmy.
Dickense „Vánoční koleda“.
Kde: Divadlo Μπάντμιντον, Άλσος
Kde: Divadlo Λάμπρος
Στρατού, Γουδή.
Κωνσταντάρας & Ρένα
Kdy: sobota 15:00 hod., neděle
Βλαχοπούλου, Κουντουριώτου 40, 11:30 a 15:00 hod.
Αιγάλεω. Kdy: neděle 12:00 hod.
Cena: 9–18 euro
Cena: 7 euro, Tel.: 2105911390
Tel.: 2108840600
11/ KAM S DĚTMI V ATHÉNÁCH
Spisovatelkou se chtěla stát už ve třetí třídě. Na přání rodičů však vystudovala pedagogickou fakultu a stala se z ní
paní učitelka. Touha psát byla nakonec silnější, a tak je
dnes známou a úspěšnou autorkou knih pro děti a pohádek
na pokračování v časopise Sluníčko. Narodila se pár dní
před Vánoci a maminka ji dala rodině jako dárek pod stromeček. My vám letos už v předstihu nadělíme pod stromeček rozhovor s ní.
OMALOVÁNKA /12
1. Koblížka snědla v pohádce chytrá…
2. Pátý den v týdnu se nazývá…
3. Mládě psa je…
4. Den má 24…
5. Malíř namaloval krásný…
6. Obilí se mele ve…
7. První měsíc v roce se nazývá…
8. Divadlo, kde se nemluví, ale zpívá, je…
9. Zazvonil zvonec a pohádky je...
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
13/ KŘÍŽOVKA
Vánoce už nám téměř klepou na dveře. Na co se
nejvíce těšíte? Na stromeček, na cukroví, na koledy, ale nejvíc asi na dárky, že ano? A víte, jak se říká
dni, kdy nám Ježíšek naděluje dárky? Odpověď najdete v tajence křížovky:

Podobné dokumenty

Prosinec 2014 - Česká škola Madrid

Prosinec 2014 - Česká škola Madrid stoly se prohýbají pod dobrotami, nadělují se dárky, chodí do kostela na mši a nechybí vánoční výzdoba.

Více