16. skautský letní tábor „Tábor rytířů

číslo 81
Skautský měsíčník střediska Junáka Křtiny
http://junak.euweb.cz
září 2006
16. skautský letní tábor
„Tábor rytířůÿ
neděle 2.–16. 7. 2006
Letošní, tedy v pořadí již 16. skautský tábor, se nakonec uskutečnil poblíž obce Kulířov asi 22 km od
Křtin. Záměrně píši v předchozí větě slovo „nakonecÿ, protože celému táboru předcházelo asi půlroční
martyrium, během kterého nám různé úřady několikrát zakázaly a zase opětovně povolily konání tábora
na původně plánovaném místě – v údolí řeky Malá Hanná asi 3 km od Ruprechtova. Několikrát jsem
kvůli tomu musel místo školy jet do Vyškova, Plumlova nebo na Krajský úřad do Brna a tam vše opět
vysvětlovat a zařizovat. Bohužel i přes tuto snahu jsme, asi dva měsíce před začátkem tábora, byli bez
louky, na které by se měl tábor konat. Naštěstí jsme však, téměř náhodou, objevili v Kulířově ranč
s koňmi a pod tímto rančem krásnou louku. Po dohodě s majitelem jsme nakonec tábor uskutečnili na
této louce u Kulířova.
Účastníci tábora, jak je již tradičně u nás na
středisku zvykem, byli ubytováni v indiánských stanech týpí – letos jsme jich stavěli celkem pět, z toho
jedno sloužilo jako vůdcovský stan. K zázemí tábora navíc patřilo několik dalších staveb. V první
řadě to byl vojenský hangár, který sloužil jako kuchyně, sklad táborového vybavení a jídelna; dále
pak umývárna, sauna, sklípek u potoka a samozřejmě také latriny. Se stavbou a se zařizováním
tábora nám letos, kromě našich oldskautů Kulicha,
Pecínka a bývalé členky střediska Liby, přijeli pomoct také ochotní tatínci (M. Bárta, M. Matěják,
a M. Zoblivý) a maminka (E. Meluzínová), kteří
perfektně postavili a vybavili celou táborovou kuchyni. Doufám, že se jim krátký pobyt v rozestavěném táboře líbil a za jejich pomoc jim děkuji.
/pokračování na straně 6/
Hodnocení činnosti v měsíci červnu * Reportáže: Výlet smečky vlčat Tygrů „Na Vlčinecÿ,
Rádcovský tábor sv. Jiří, Roverský čekatelský lesní kurz „Cordaÿ,
Výlet smečky vlčat Tygrů „Orbisÿ, Vůdcovský lesní kurz ELŠ „Gongÿ
s. m. r. k. 81/1
Hlásná trouba
I. Organizační
• STŘEDISKOVÁ RADA
pátek 22. 9. 2006
Středisková rada se uskuteční v pátek 22. 9. 2006 od 18.30 h v klubovně.
• DOBA DRUŽINOVÝCH SCHŮZEK BĚHEM ZÁŘÍ
Světlušky – Ještěrky: v pátek v době 15.15–17.15 h
Vlčata – Tygři: vždy ve čtvrtek v době 16.15–18.15 h.
Skautky – Muchomůrky: v pátek v době 16.15–18.15 h.
Skauti – Jestřábi: ve středu v době 16.30–18.15 h.
Dny, ve kterých se konají družinovky by se již neměly měnit. U některých družin (Muchomůrky,
Jestřábi) však může na začátku října dojít k mírnému posunu času začátku schůzky, protože vedoucí
těchto družin zatím dolaďují svůj rozvrh na vysoké škole.
Přesné časy schůzek uvedeme pro jistotu ještě v příštím čísle Smrku.
• KONTAKTY NA VEDOUCÍ
1. chlapecký oddíl „Bílý bizonÿ
– vůdce oddílu a dílčí vedoucí skautů – Petr Zapletal-Warden
(mobil: 728 310 544, mail: [email protected])
– zástupce vůdce oddílu a vedoucí vlčat – Zbyněk Drápela-Náčelnik
(mobil: 723 835 196, mail: [email protected])
– vedoucí skautů – Jiří Pinďák-Diki (mobil: 721 060 507, mail: [email protected])
1. dívčí oddíl
– vůdkyně oddílu – Hana Drápelová-Hanka (mobil: 728 534 966)
– zástupkyně vůdkyně oddílu a vedoucí skautek – Markéta Zapletalová-Marťa
(mobil: 728 310 546, mail: [email protected])
– vedoucí světlušek – Kamila Koudarová-Kamča
(mobil: 720 104 810, mail: [email protected])
• PŮLROČNÍ PLÁN SKAUTSKÝCH AKCÍ
září 2006–leden 2007
Září
– Zahajovací schůzky družin (zakopávání Listin úmluvy), družiny během září 2006
Říjen
– Do kraje Černého jezdce – středisková výprava, sobota 21. 10. 2006
Listopad
– Mistr uzlování – tradiční střediskový závod, sobota 11. 11. 2006
s. m. r. k. 81/2
Prosinec
–
–
–
–
Výroba vánočního dárku – družiny v rámci SBS, během prosince 2006
Betlémské světlo: Vyzvednutí ve Vídni – akce pro RR a OS, termín bude upřesněn
Vánoční besídka – tradiční středisková akce, sobota 16. 12. 2006
Betlémské světlo: Vyzvednutí na Petrově – skautky, skauti a RR, buď neděle 17. 12. 2006
nebo neděle 24. 12. 2006 (Bude upřesněno, jakmile se dozvíme konečný termín.)
– Betlémské světlo: Předávání ve Křtinách v kostele – středisková akce, buď neděle 17. 12. 2006
nebo neděle 24. 12. 2006 (Bude upřesněno, jakmile se dozvíme konečný termín.)
– Betlémské světlo: Roznáška po Křtinách, sobota 23. 12. 2006
Leden
– Tříkrálová sbírka – středisková akce, sobota 6. 1. 2007
– Promítání diáků z tábora – akce pro veřejnost, neděle 28. 1. 2007
Toto je soupis předpokládaných akcí na první polovinu skautského roku 2006–2007. Umožněte
Vašemu dítěti/dětem zúčastnit se těchto akcí, užít si jejich program a poznat i jiné členy střediska
než pouze ostatní kamarády ve své družině.
Kromě těchto akcí budou probíhat ještě akce družinové. Informace o nich budou uvedeny ve Smrku
nebo je děti dostanou na schůzce (formou letáčku, případně zápisu v deníku).
• SKAUTSKÉ ČASOPISY PRO ROK 2006/2007
I tomtom skautském roce budou vycházet skautské časopisy (SKAUT, SKAUTSKÝ SVĚT).
Časopis SKAUT na 36ti barevných stranách formátu A4 přináší zajímavé nápady a náměty pro
družinovou a osobní činnost. V posledních letech je stále více otevřen různým aktivitám, které
děti baví a zajímají. Kromě stávajících rubrik (např. fotoreportáž, rozhovor, hlavolam, povídka,
představení cizího oddílu, náměty na výlet a hry, informace o outdoorovém vybavení a odkazy na
zajímavé www stránky) letos přináší i některá nová témata (náměty pro činnost na schůzkách,
celorepublikovou mezidružinovou soutěž na vesmírné téma, rubriku „Jak se neunuditÿ a další).
Podrobný popis časopisu je k dispozici na www.skaut.cz/casopisy, sekce SKAUT. Časopis je také
k nahlédnutí v naší skautské klubovně.
Pokud máte o jeho odebírání zájem, je možné si časopis obědnat přes středisko. Pro obědnávky
uskutečněné do konce září je navíc výhodnější předplatné – pouze 250 Kč/10 čísel + 2 přílohy. Od
října pak bude časopis SKAUT stát 30 Kč/ks.
Časopis SKAUTSKÝ SVĚT je magazín o skautingu, který má za cíl přitažlivou formou informovat
o bohatém dění ve skautské organizaci na národní i mezinárodní úrovni. Jedná se o celobarevný
dvacetičtyřstránkový dvouměsíčník formátu B5 (širší A5) a je doporučován také pro rodiče dětí,
které aktivně skautují. Více informací o tomto magazínu naleznete na www.skaut.cz/casopisy.
Bližší informace o uvedených časopisech vám poskytnou jednotliví vedoucí družin.
II. Středisková bodovací soutěž – „S. B. S. 100ÿ
• Konečné pořadí S. B. S. ve skautském roce 2005/2006
Začíná nám nový skautský rok a s ním i nový ročník SBS. Než se pustíme do soutěžení podívejme
se jak si družiny vedly v ročníku minulém:
s. m. r. k. 81/3
1. Tygři 811,7 b
2. Jestřábi 723,6 b
3. Ještěrky 632,6 b
4. Kočky 524,0 b
Takže: „Sláva vítězům, čest poraženýmÿ a vzhůru do dalšího ročníku!
III. Různé
• Poděkování za pomoc při obnově vybavení a při přípravě tábora
Děkujeme panu Koudarovi za vymyšlení, přípravu a výrobu táborových postelí, včetně přivezení
kovových součástí.
Děkujeme panu Říhovi za přišroubování velké části kování na táborové postele.
Děkujeme Standovi Koudarovi za pomoc při výrobě táborových postelí.
Děkujeme panu Meluzínovi za nařezání a zpracování dřeva pro výrobu táborových postelí i za to,
že nám je přenechal pouze za cenu materiálu.
Děkujeme manželům Zapletalovým za darování kamen do táborové kuchyně, za pomoc při stavbě
tábora, za poskytnutí automobilu na stavěčku i bouračku tábora a za trpělivost s jakou snášeli
Martinu a Wardenovu práci při přípravě tábora (místo práce doma a na zahradě:)).
Děkujeme manželům Pavloňovým za finanční příspěvek na obnovu vybavení a za zajištění tyčoviny
na týpiovky.
Děkujeme manželům Matějákovým za koupi dvou velkých kanystrů na pitnou vodu.
Děkujeme panu Fialovi za darování nového brutaru (kotle na ohřev vody).
Děkujeme paní Králíkové – babičce Marti a Wardena – za darování hrnců, kastrólů, pánviček a
vařeček do táborové kuchyně.
Děkujeme panu Farlíkovi za darování hrnce do táborové kuchyně.
Děkujeme Brodiemu za darování čtyř beden pro uskladnění vybavení.
Děkujeme tatínkům našich vlčat M. Matějákovi a M. Zoblivému za pomoc při pletení roštů na
postele a hlavně za velký kus práce, který odvedli na stavěčce tábora.
Děkujem panu Ševčíkovi za pomoc při pletení rohoží na postele.
Děkujeme paní Meluzínové a panu ??? za pomoc na stavěčce tábora při zařizování kuchyně.
Děkujeme Michalu Kretzovi, bratrům Dvořáčkovým a autodopravě Sehnal z Babic za vstřícnost
při zařizování dopravy i při samotném odvezení a přivezení táborového vybavení a materiálu.
Děkujeme Jirkovi Brusovi za odvoz části táborového vybavení z Brna do Křtin.
Děkujeme Kulichovi za odkornění velké části tyček pro stavbu týpí, za zapůjčení rekvizit na etapovou hru a za pomoc při stavbě tábora.
Děkujeme Libě za pomoc při nakládání a vykládání táborového materiálu a při stavbě i bourání
tábora.
Děkujeme Jackovi za pomoc při odkorňování týpiovek a za rovných 24 hodin jeho života, které
strávil při výrobě šlechtických erbů pro etapovou hru.
Děkujeme Pecínkovi za odvoz části postelí na tábor, za opravu a nakutí kosy a za vydatnou pomoc
při stavbě všech týpí na táboře.
s. m. r. k. 81/4
Děkujeme Chvostovi za pomoc při odkorňování týpiovek a při bourání tábora.
Děkujeme Kláře, Vendi, Přemanovi a Jonymu za pomoc při odkorňování týpiovek.
Děkujeme Davovi a Richiemu za pomoc při odkorňování týpiovek a za zapůjčení rekvizit pro etapovou hru.
Děkujeme Jurymu za pomoc při výrobě podsad a při stavěčce tábora.
Děkujeme Dunce za pomoc při stavěčce tábora a při uskladňování táborového vybavení.
Děkujeme Celerovi za pomoc při stavbě tábora.
Děkujeme Jirkovi-Dikimu za odkornění velké části tyček pro stavbu týpí, za pomoc při výrobě
postelí, při nakládání a vykládání táborového materiálu a při přípravě tábora.
Děkujeme Štófovi za pomoc při odkorňování týpiovek, při nakládání a vykládání táborového materiálu a při přípravě tábora i při jeho stavbě.
Děkujeme Kamči za pomoc při přípravě tábora a při bouračce.
Děkujeme Marti za pomoc při shánění a nákupech táborového vybavení, při pletení rohoží, při
přípravě tábora a při jeho stavění i bourání.
Děkujeme Hance za výrobu tří rámů na pletení roštů na postele, za instruktáž při pletení většiny
rohoží, za upletení šesti roštů na postele navíc a za práci při přípravě tábora.
Děkujeme Zbyňkovi-Náčelníkovi za velký kus práce, který udělal při výrobě táborových postelí a
při přípravě tábora a za sehnání várnic s kohouty a velkých táců do táborové kuchyně.
Děkujeme Hance a Zbyňkovi-Náčelnikovi za poskytnutí jejich „Lentilkyÿ pro zásobování a jiné
táborové popojížďky.
Děkujeme panu Stanislavu Luskovi za ozvláštnění tábora:)
Děkujeme Wardenovi za veškerou práci při obnově vybavení a při přípravě tábora.
Děkujeme všem ostatním, kteří se jakýmkoliv způsobem podíleli na obnově táborového vybavení a
na přípravě, realizaci či uklízení tábora.
Živá kronika
Hodnocení měsíce června
Smečka vlčat – Tygři: Červen byl měsíc kdy jsme se potkali na třech akcích. Byly to dvě běžné schůzky
a závěrečná prodloužená schůzka na Vlčenec.
Věnovali jsme se hodně hrám a méně vlčácké stezce. Na schůzkách jsme malovali obrázky ze středověku, povídali si staré pověsti české, učili se skautské pochodové značky, vyzkoušeli si CMT – celostní
motorický test, . . . Jednu schůzku vedl rover Štófa a myslím, že úspěšně. Také jsme si zazávodili v rychlosti rozdělání ohně a přepálení provázku, opékali špekáčky a hráli třeba Na státy nebo Na průzkumníky.
V závěru měsíce se téměř všichni podíleli na pletení rohoží na táborové postele.
Na závěrečné prodloužené schůzce na Vlčinec jsme vyhodnotili celoroční bodování (1. Hroch – 496 b,
2. Makča – 428 b, 3. Mat – 379 b). Účast na činnosti v uplynulém skautském roce byla 72,5% a tři nejlepší
měli účast přes 93 %. Škoda, že takto nechodili všichni členové smečky, přišli o spoustu zážitků.
V červnu měli 100% účast Eskym a Honzík M. naopak ani jednou se neukázali Drak a Sokolík. škoda
je to hlavně pro ně. Věřím že v příštím skautském roce se všichni pustí do činnosti s nadšením a zažijeme
společně spousty malých i velkých dobrodružství.
Zbyněk
s. m. r. k. 81/5
Reportáže z proběhlých akcí
16. skautský letní tábor „Tábor rytířůÿ
neděle 2.–16. 7. 2006
/dokončení ze strany 1/
Vzhledem k tomu, že jsme letos tábořili ve vlastních stanech a žádné vybavení jsme si od nikoho
nepůjčovali, bylo během roku nezbytné obnovit veškeré táborové vybavení, které shořelo při požáru tzv.
Horní klubovny v prosinci 2004. To obnášelo nespočet hodin práce, např. při výrobě postelí, odkorňování
asi šedesáti kusů tyčí na týpí, pletení rohoží, obíhání obchodů a nakupování potřebného vybavení, výrobě
podsad, etc. Na obnově vybení pracovali všichni vedoucí a ochotní tatínci ve svých volných chvílích, a
to až do samotného začátku tábora – třeba postele pro táborníky se dodělávaly ještě den před táborem
a na místo se odvážely ráno v něděli 2. 7. 2006.
Všem, kdo s časově opravdu velice náročnou obnovou vybavení pomohli nebo na ni přispěli, např.
tím, že hlídali o poutích na parkovišti, ještě jednou za všechny táborníky děkuji.
Co se týče „personálního obsazeníÿ, tak hlavním vedoucím tábora byl Petr Zapletal-Warden, zástupkyní byla Marťa Zapletalová. Úlohu zdravotníka na sebe nakonec vzala Kamča Koudarová a o zásobování
a táborové finance se starala Hanka Drápelová spolu se Zbyňkem Drápelou-Náčelnikem. Na táboře nám
letos do tohoto již tradičního týmu přibyly dvě velké posily – Štefan Pinďák-Štófa a Jirka Pinďák-Diki;
oba výborně zastávali klasickou funkci „holky pro všechnoÿ. Na několik dní nám na tábor přijeli trochu
pomoct i Přema Drápela a Lukáš Juran-Jury.
Samotný tábor byl veden v duchu středověku a středověkých rytířů. Po celou dobu děti táborem
provázela postava krále, který se, spolu s heroldem a šíleným mnichem nebo Škvarkem IX. Tvorkovským
z Kravař, objevoval např. při vyhlašování výsledků etap nebo při zadávání úkolů. Účastníci tábora
byly rozděleni do jednotlivých rodů (Slečny z Boskovic, Tasovci, Ronovští a roverská skupina s názvem
Tvorkovští z Kravař). Každý člen rodu si na začátku tábora vyrobil středověký oděv, na který namaloval
svůj rodový znak. Každý rod měl pak na táborovém náměstí také svůj barevný erb, na který si věšel
stuhy získané za umístění v jednotlivých etapách velké celotáborové hry s názvem „Osidlování Hlubokých
hvozdůÿ. Takovéto umístění se pak přepočítávalo na denáry, za které mohly jednotlivé rody v některých
dnech osídlovat území na slepé mapě. Na závěr tábora se dokonce podařilo celou mapu složit. V závěrečné
etapě pak jednotlivé šlechtické rody vyrazily objevovat tajemné a zaniklé vsi v okolí tábora (Mechlov,
Ovčinec, Schrejnern), kde získali královskou pečeť a část mapy. Po jejím složení v táboře je mapa dovedla
na místo, kde král budoval svůj nový hrad. Zde pak rody obdržely glejty s potvrzením jejich zásluh při
osídlování neznámých krajin a také truhlici s královským pokladem. Nejzdatnějším rodem se staly slečny
z Boskovic ve složení Žaba, Terka M., Motýlek, Daisy a Eliška Š. Druhou příčku shodně obsadili Ronovci
a Tasovci.
Během tábora však nebyly hodnoceny pouze jednotlivé rody, ale také každý táborník samostatně. Za
včasné příchody na rozcvičky, za snahu při výcviku, za pořádek ve stanu, . . . získával každý člen tábora
body, které se poté přepočítávaly na pečeti. Počet pečetí a barva stuhy, na které byly nakresleny, pak
vypovídali o tom, jak je daný táborník zdatný a na kolik se přibližuje ke středověkému ideálu rytíře či
rytířky. Jednotlivci tak během celého tábora mohli za získané pečeti postupovat po středověkém společenském žebříčku od nevolníků, přes řemeslníky, měšťany a zemany až k nejvyšší příčce, k pasování na
rytíře. To proběhlo spolu s vyhodnocením etapovky na královském hradě, kde byli ti nejlepší z nejlepších
slavnostně pasováni a následně v táboře si jako první mohli vybírat z královského pokladu. Absolutně
nejlepším táborníkem/rytířkou se letos stala Míša Meluzínová-Motýlek.
Obvyklý denní program tábora se vždy skládal z pěti jídel (snídaně, svačina, oběd, svačina, večeře),
která byla proložena jednou či dvěma etapami celotáborové hry, výcvikem v tábornických dovednostech
(stavba stanu, rozdělávání ohně, lukostřelba, poznávání rostlin, zdravověda, . . . ), odpočinkovými aktivitami (keramika, malování na sklo) nebo zajímavou hrou (Boj o vlajky, Útok tatarských nájezdníků,
Středověk).
Tento zaběhlý řád jsme ale několikrát během tábora přerušili.
Jednak dvěma výlety za koupáním, kdy první vedl k ruprechtovskému rybníku a ten druhý do lomu
v Baldovci a následně na návštěvu spřátelených skautů ze Šlapanic. Druhak dvoudenní výpravou skautů
s. m. r. k. 81/6
a skautek ke Třem smrkům, k hradu Stagnov a k rybníku uprostřed lesů. Do třetice pak tajemnou
epizodou s panem Stanislavem Luskou, který pro nás připravil několik úkolů, po jejichž splnění jsme
obdrželi indicie k zakopanému pokladu. Na základě těchto indicií jsme podnikli výpravu na zříceninu
hradu Holštejn, kde děti opravdu objevily poklad v podobě hliněné vázičky s dvaceti zlatými mincemi
z doby moravského markraběte Jošta. (Stále nevíme, zda se jedná o originály, či o pěkné repliky:)). Do
čtveřice byl táborový život zpestřen táborovou recesiádou (olympiáda v netradičních disciplínách, jako
např. běh do rozbahněného svahu, házení na plechovky mezi rozkročenýma nohama, . . . ) a rytířským
turnajem, který zahrnoval souboj tyčemi (obalenými molitanem) na kládě, hod oštěpem, přetahy lanem,
etc. A do pětice jsme táborový program „narušiliÿ odpolednem věnovaným projížďkám na koních. Jak
už jsem psal na začátku, kousek od tábora byl ranč a po domluvě s majitelem jsem tak mohli všechny
děti (a nakonec i vedoucí) nechat projet po lese na koních. Starší děti dokonce koně „řídiliÿ úplně sami.
Myslím, že všichni si projížďku pořádně užili.
Na záveř tábora proběhl slavnostní oheň, na kterém děti skládali své sliby. Slib světlušek složila Lucie
Fečová-Daisy a Eliška Ševčíková. Slib vlčat skládali Jan Matěják-Pavouk a Michal Feč-Zajíc. Slib skautů
na táboře složil Vojtěch Ševčík-Čapa.
Poslední den tábora byl věnován „Středověkému jarmarkuÿ, kde si táborníci mohli užít zajímavé hry
a soutěže, které se během tábora hrály. Na závěr si také všichni mohli vyzkoušet středověkou kroužkovou
zbroj, podržet si v ruce železný meč nebo dřevěný štít potažený kůží.
Doufám, že celý tábor se všem líbil a každý si z něj odnesl mnoho pěkných a zajímavých zážitků,
které mu dlouho zůstanou v paměti.
Warden, hlavní vedoucí tábora
Výlet smečky vlčat Tygrů „Na Vlčinecÿ
čtvrtek 22. 6. 2006
Na naši závěrečnou schůzku jsme měli sraz
u skautské nástěnky na náměstí. Po čase přišlo
zase hodně vlčat – chyběli jen Drak a Sokolík. Na
chvíli jsme šli do klubovny, kde jsme vyhodnotili
bodování za minulý měsíc a přečetli si poslední
zápis z kroniky. Pak jsme vyrazili ven a spěchali
na autobus. Ten nás odvezl do Březiny.
Dál jsme pokračovali pěšky na kopec, kterému
se říká Vlčinec. Cestou jsem vyprávěl jak se tady
bojovalo za 2. světové války a že ještě dnes se
tady dají najít místa kde byly zákopy a kulometná hnízda. Vypravili jsme se je hledat a taky
se nám to podařilo – našli jsme dvě místa kde
za války asi byla kulometná hnízda. Na zpáteční
cestě jsme hráli hru Na průzkumníky. Jedna skupina vždy vyrazila a po minutě se schovala, druhá
ji pak měla co nejrychleji najít. Vyhrála skupina,
která se celá schovala na kraji řepkového pole a nikdo z ní nebyl objeven. Našli jsm si vhodné místo
na ohýnek, dobře jej zabezpečili a zazávodili si
v rychlsti rozdělání ohně a přepálení provázku.
Opět vyhrálo svornější a nadšenější družstvo ve
složení Hroch, Makča, Eskym, Pavouk. Na ohýnku jsme si opekli špekáčky a nakonec jej dobře uhasili –
počúrali, zalili – a dokonale zahladili. Poté jsme vyhodnotili celoroční bodování a všichni si mohli vybrat
drobnou odměnu.
s. m. r. k. 81/7
Na zpáteční cestě jsme objevili pěkné místo se skálou – asi bývalý lom. U Pivovru na louce jsme si
zahráli Na státy a viděli hbitou myš. Nazpátek do Křtin jsme šli po silnici a bylo pěkné horko.
Myslím, že byla vcelku vydařená a nepodařilo se ji moc pokazit ani Petardovi a Zajdovi, kteří nám
neustále dokola opakovali jak je to nebaví a jak by se radši koupali v bazénu. Na závěr jsme si dali třešně,
které dostal Eskym s Hrochem od babičky a pokřikem ukončili poslední schůzku v tomto skautském roce.
Zbyněk-Náčelník
Rádcovský tábor sv. Jiří
pátek 4.–13. 8. 2006
Náš tábor stál v Oderských vrších nedaleko vesnice Čermná ve Slezku. Sraz byl na nádraži v Čermné
a odtud nás společně s účastníky Cordy odvedli na naše tábořiště. Tam nás rovnou zapřáhli do práce, já
jsem kopal latrínu:) Náš tábor provázela etapová hra Středověkých rytířů, kterou mimochodem vyhrála
moje skupina.
Trochu vám přiblížím denní program, den začal rozcvičkou v 6.45, která
byla v plavkách, potom ranní hygiena a snídaně, ranní nástup, bodování úklidu
stanů, přednáškové bloky , které byly proloženy hrami a svačinou. Pak oběd
(všechna jídla, která tam vařili byla prvotřídní, tím nechci říct, že se u nás
vaří špatně), polední klid a odpolední bloky, svačina a poté obvykle mše, nebo
alternativní duchovní program. Večeře a potom Hovory pod kloboukem nebo
večerní etapa. Mimo jiné jsme hráli spoustu her s Cordou a hlavní náplní
tohoto tábora bylo připravit kluky jako jsem já na vedení družiny. Asi nejlepší
bylo to, že jsme mohli poznat jiné svoje vrstevníky, jak to chodí na jejich
střediscích, nejzajímavější akce, které podnikly. Bylo to skvělých deset dnů, až
na to, že téměř pořád pršelo, ale i tak to stálo za to a můžu to jenom doporučit
ostatním. Získal jsem nové zajímavé nápady.
Odjezd byl 13. a všichni jsme se rozjeli do jiných koutů republiky, každý domů, ale sejdeme se na
závěrečném víkendu někdy v říjnu. Moc se těším.
Diki
Roverský čekatelský lesní kurz „Cordaÿ
pátek 4.–13. 8. 2006
Vyjel jsem v 11.15 autobusem ze Křtin a z Brna mi vlak do Ostravy odjížděl ve 12.43 – tedy měl
odjíždět, ve skutečnosti odjel až po 13.00 h.
Vystoupil jsem v Suchdolu nad Odrou a přestoupil na vlak jedoucí do Čermné ve Slezsku, tam jsem
potkal většinu účastníků Cordy a Tábora svatého Jiří.
Kdy jsme vytoupili, svolal nás Mýval a zjistil, kdo tady je a kdo není. Pak jsme vyrazili do tábora.
Cesta proběhla vcelku klidně, jenom pár řidičů, které jsme potkali, nevědělo kudy kam.
Jakmile jsme dorazili do tábora, začali jsme stavět podsaďáky a potom se i zabydlovat. Ještě večer
jsme se vydali pro kmen na stožár. Někdy kolem půl desáté jsme jej konečně donesli. Následovala večere.
Po večeři byl zahajovací táborák, kde jsme se všichni představili a řekli co od kurzu očekáváme. Pak
jsme šli spát, mimo nás, kteří jsme měli hlídku.
Druhý den jsme absolvovali rozcvičku a několik přednášek (z práva, symboliky, . . . ). Večer jsme měli
spolu s „Jiříkyÿ (Označení pro účastníky Rádcovského tábora sv. Jiří. – pozn. W) druhý táborák a
zpívání. Navzájem jsme se představili a představil se i náš instruktorský sbor.
Tenhle den začalo pršet! A pršelo celý tábor.
Další den jsme se dozvěděli téma etapové hry: Rok 1948. Večer bylo na programu Casino.
s. m. r. k. 81/8
Každý den jsme absolvovali rozcvičku – většinou za deště, etapovku, několik
přednášek a nějakou tu hru, občas i noční. Za zmínku určitě stojí naše „spanilé
jízdyÿ. Jedno odpoledne jsme se ve smíšených skupinách, „Corďáciÿ a „Jiříciÿ,
vydali v krojích do okolních vesnic konat dobré skutky. Spousta místních byla
velmi překvapená, že jim někdo nabízí pomoc a nic za to nechce. Ale ti, kterým
jsme pomohli byli rádi. Jako třenička na dortu byl noční výsadek, vysadili nás
po pěti asi dvacet Závěrečný táborák, nakonec ale pršelo a mi měli náhradní
program ve srubu. Přespali jsme v kuchyni.
Poslední den se uklízel celý tábor a většina, tedy i já, odcházela na vlak.
Vlakem jsme se zdárně dostali do Suchdolu, kde jsme se rozdělili, část jela na Pardubice a část na Brno.
Potom už jen autobusem do Křtin.
Tento kurz má připravit na vedení skautské družiny. Načerpal jsme z něj mnoho podnětů a nápadů
pro práci se skautským oddílem. Už jenom složit Čekatelskou zkoušku (Tedy první stupeň v kvalifikaci
skautských vedoucích. – pozn. W) na závěrečném víkendu 6.–8. 10. 2006.
Štófa (mírně upravil Warden)
Výlet smečky vlčat Tygrů „Orbisÿ
sobota 5. 8. 2006
V blízkosti Brna v Mariánském údolí se během letních prázdnin konalo Středoevropské jamboree –
Orbis 2006. Bylo to týdenní setkání skautů a skautek ze sedmnácti zemí Evropy. Účastníci se během
něj věnovali vzájemnému poznávání, výletům do okolí, hrám, zážitkovým aktivitám, práci, rukodělným
činnostem, . . . Široká veřejnost se mohla přijít podívat na prezentační den nazvaný „Open gate dayÿ.
Konal se v Brně v parku Lužánky a vypravili jsme se na něj také s našimi vlčaty.
O výletě na Orbis jsme se bavili už před prázdninami a tak jsme
koncem července mezi všechna vlačata rozšířili letáček s informacemi a
těšili se jak se podíváme na největší mezinárodní skautskou akci roku
2006 pořádanou v České republice. Na sraz sice přišli jen čtyři kluci,
ale vyrazili jsme. V Brně jsme už z tramvaje viděli skupinky skautů
v různobarevných krojích, kteří nám mávali a zdravili nás. Nejvíce
nás zaujala skupina asi patnácti skautů v sukních!!! Byli to skauti ze
Skotska ve svém tradičním kroji. A to už jsme vystupovali u Lužáneckého parku. Proud rozesmátých skautů zesílil a už jsme se blížili na
centrální ulici. Jednotlivé národní skautské organizace měly postaveny
stánky na nichž představovaly svoji zemi, svoji skautskou organizaci,
tradiční jídla, oblíbené hry, . . . Waleské skautky nás podarovaly svými
nášivkami, maďarští skauti nám dali CD s fotkami z jejich činnosti, u harcerů z Polska jsme si zalovili
ryby, u skautů z Dánska ochutnali na místě připravované horké bonbóny, . . . Byla to pestrá směsice různobarevných krojů různých kultur, různých nápadů. Tu jsme si povídali s vedoucí světlušek z Polska, tu
vzali recept na bonbóny od skautů z Dánska, tu rozdávali náš propagační letáček.
Sobotní odpoledne začal smáčet drobný deštík a tak jsme se rozhlíželi co bychom ještě mohli vyzkoušet
než se vypravíme domů. Došli jsme až ke Svojsíkovu srubu – klubovně 13. střediska Brno. Před klubovnou
bylo v rámci Orbisu zpřístupněné dopravní hřiště, deštík ustal a tak si kluci zajezdili a vyzkoušeli hru od
městské policie. Svojsíkův srub byl otevřený a tak jsme se tam šli také podívat. Byl tam bývalý vůdce
střediska Cvrček, se kterým si kluci prohlíželi naši kroniku. Moc se mu líbila. Nám se zase moc líbil srub.
Mít takovou klubovnu je snem každého oddílu.
Čas se nachýlil a tak jsme se museli rozloučit a vyrazit na autobus. Na Staré Osadě jsme si čekání
krátili různými hrami a taky jsme zachránili několik pěších kilometrů německým skautům, kteří jeli na
skautský mlýn u Ochoze. Chtěli nastoupit do našeho autobusu, ale ten by je díky objížďce zavezl jen pod
Ochoz. Poradili jsme jim, aby jeli druhým autobusem jedoucím přímo do Ochoze starou trasou. Znalost
angličtiny jsme tak mohli prakticky využít a navíc pomoct svým zahraničním skautským bratrům.
s. m. r. k. 81/9
Cesta domů rychle uběhla a za chvíli jsme stáli na náměstí ve Křtinách a loučili se po zajímavě
prožitém odpoledni. Škoda, že nás nejelo více. Příležitost navštívit takové mezinárodní setkání skautů
není každý den. Třeba se někdy podíváme na jiné i jako účastníci celé akce.
Zbyněk-Náčelník
Vůdcovský lesní kurz ELŠ „Gongÿ
18.–27. 8. 2006
Všichni skautští vedoucí prochází systémem skautského vzdělávání, řadou kurzů a školení, které je
připravují na vedení dětí. Jsou to kurzy zdravotnické, rádcovské, čekatelské a asi nejdůležitější – kurzy
vůdcovské. Skautský vůdce toho musí hodně znát, být osobností a vzorem pro děti, které vede. V jeho
osobním růstu mu pomáhá také vůdcovský kurz. Sami jsme prošli skautským vzděláváním a nyní skautskému hnutí vracíme co jsme sami dostali – podílíme se jako instruktoři na přípravě nových vůdců.
V červenci jsem se účastnil jako instruktor Vůdcovského lesního kurzu Gong pořádaného Ekunemickou
lesní školou Junáka. Uskutečnil se na skautském tábořišti v údolí Věžnice poblíž vesnice Kladky. Pro ty
komu tato jména nic neříkají je – to blízko hradu Bouzova.
Na kurzu jsem měl na starosti přednášku o vedení oddílu, přednášku a praxi skautské lukostřelby, učil
jsem frekventanty stavět slavnostní šestibokou hranici, . . . Na kurzu se vytvořilo úžasné společenství, které
bylo obohacující a inspirující nejen pro frekventanty, ale i instruktory. Seznámili jsme se se skautskými
osobnostmi jako například bratrem biskupem Františkem Lobkovicem, vůdcem Ekunemické lesní školy
bratrem Janem Pečeným – Neptunem, bratry Orkem, Šagim, Fetiškem, Padem, Bobrem, . . . Hodně jsme
se dozvěděli a navázali přátelství se skauty z celé republiky – od Aše až k Olomouci.
Byla se mnou i Hanka, která pomáhala v kuchyni a naši synové. I pro ně byla tato „skautská dovolenáÿ
zajímavým zážitkem.
Zbyněk-Náčelník
Poděkování: Děkuji našemu bývalému členovi Ríšovi Závadovi-Richiemu za zapůjčení rytířské zbroje.
Dobře posloužila během kurzu a byla středem obdivu.
S. M. R. K.
je měsíčník, který vydává JUNÁK – svaz skautů a skautek ČR, středisko 623 18 Křtiny – pro svou vnitřní potřebu.
Je distribuován zdarma reg. členům střediska. Číslo 81, ročník 9., vyšlo 20. září 2006 ve Křtinách v nákladu 50 výtisků.
s. m. r. k. 81/10