Práce s muži a chlaPci, kteří se během nuceného VYsídlení stali

Transkript

Práce s muži a chlaPci, kteří se během nuceného VYsídlení stali
4
ba v ě d
ět
ír
j
Co e t
ře
u čk a –
Práce s muži a chlapci,
kteří se během
nuceného VYSídlení
stali obětí sexuálního
a genderového násilí
Př
Libovolnou část této příručky lze reprodukovat, překládat do cizích jazyků či upravovat
dle místních potřeb bez předchozího písemného souhlasu UNHCR za předpokladu, že
všechny její části budou distribuovány zdarma a jako zdroj bude uvedeno UNHCR.
© 2012, Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky
Divize mezinárodní ochrany
Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky
94, rue de Montbrillant
1202 Ženeva, Švýcarsko
e-mail: [email protected]
www.unhcr.org
REFUGEE LAW PROJECT
obsah
cíl
2
přehled
3
nejdůležitější informace pro pracovníky, partnerské organizace, oběti a komunity
6
nejdůležitější body inkluzivních programů v oblasti sexuálního a genderového násilí
8
hlavní zdroje
16
strana 2
cíl
Muži a chlapci z řad uprchlíků 1 se mohou stát obětí sexuálního a genderového násilí (SGBV). Ti,
kteří jej prožili, mají specifické zdravotní, psychosociální, právní a bezpečnostní potřeby, ale velmi
často je pro ně obtížné hovořit o vlastních zkušenostech a získat tak potřebnou pomoc. Proto je
třeba, aby UNHCR a jeho partnerské organizace přijaly opatření, která by tyto obtíže řešila. Tento
dokument si klade za cíl ukázat, že programy týkající se sexuálního a genderového násilí musí
zahrnovat i muže a chlapce a poskytovat vodítka, jak k obětem tohoto typu násilí přistupovat, jak
usnadnit oznámení jeho výskytu, poskytnout ochranu a zajistit základní zdravotní, právní a sociální
služby. 2
1 Tento dokument je zaměřen na uprchlíky a o uprchlících se v něm rovněž hovoří. Přesto se tato příručka týká
i žadatelů o azyl, navrátilců, osob bez státní příslušnosti a vnitřně přesídlených osob či dalších osob, které
jsou předmětem zájmu UNHCR.
2 Tento dokument se spíše než na strategii prevence zaměřuje na práci s oběťmi.
strana 3
přehled
Sexuální násilí a násilí proti ženám a dívkám se v ozbrojených konfliktech stále častěji chápe jako
válečná zbraň. 3 Díky dlouhodobé advokační činnosti na národní i mezinárodní úrovni dnes řada
zemí přijímá zákony, jež se tímto druhem násilí zabývají, nicméně rozsah prevence a nápravy není
ani zdaleka dostačující. Sexuální násilí proti ženám a dívkám se stalo klíčovým tématem i na poli
ochrany přesídlených osob. Naopak sexuální násilí proti mužům a chlapcům je problematikou,
o které se mnohem méně ví i hovoří 4, ačkoli je zcela evidentní, že k němu při ozbrojených konfliktech
a vysídlení opakovaně dochází, a je tedy třeba se jím v souvislosti s ochranou zabývat. 5 Toto násilí
může být příčinou útěku a pro některé muže a chlapce z řad uprchlíků i klíčovým faktorem ohrožení
v zemi azylu.
Genderovou nerovnost prohlubují sociální a kulturní normy, které muže líčí jako bytosti ve své
podstatě silné, od nichž se očekává, že budou chránit ženy a děti. Útoky na znaky genderové
identity jsou v současné době mocnou válečnou zbraní. Jelikož sociální normy a tabu v oblasti
3 Nejdůležitější rezoluce Rady bezpečnosti OSN týkající se žen, míru a bezpečnosti jsou: 1325, 1820, 1888
a 1960.
4 Viz Sandesh Sivakumaran, „Lost in translation: UN response to sexual violence against men and boys in
situations of armed conflict“ (Ztraceno v překladu: Reakce OSN na sexuální násilí proti mužům a chlapcům
v ozbrojených konfliktech), International Review of the Red Cross, sv. 92, č. 877, březen 2010.
5 V této fázi nelze uvést celkový rozsah výskytu, jelikož k nahlášení sexuálního násilí dochází zřídka a v případě
mužů a chlapců jen velmi zřídka. I studií o sexuálním násilí proti mužům v ozbrojených konfliktech existuje
poměrně málo (nicméně pro oblast východního Konga viz: http://jama.ama‑assn.org/content/304/5/553.short).
Jak je uvedeno ve Směrnici Meziagenturního stálého výboru (IASC): „Je třeba mít na paměti, že k nahlášení
sexuálního násilí dochází málo i v prostředí s dostatečnými zdroji a že bude obtížné, ne-li nemožné, získat
přesné údaje o rozsahu tohoto problému v krizových situacích. Všichni humanitární pracovníci by tudíž měli
předpokládat a věřit, že k genderovému a zejména sexuálnímu násilí dochází. Jedná se o závažnou a život
ohrožující otázku oblasti ochrany bez ohledu na přítomnost či absenci konkrétních a spolehlivých důkazů.“
strana 4
sexuality a sexuální orientace diskriminují či stigmatizují vztahy mezi příslušníky stejného pohlaví, 6
slouží sexuální útoky proti mužům na jedné straně jako prostředek k jejich ponížení, a to jak v jejich
vlastních očích, tak i v očích pachatelů násilí, ale na druhé straně mohou být samotnou obětí,
pachatelem či širším společenstvím interpretovány jako vyjádření sexuální orientace či genderové
identity dané osoby. 7
Sexuální násilí proti mužům a chlapcům zahrnuje nedobrovolný pohlavní styk včetně znásilnění 8
a celou řadu sexuálních forem mučení 9. Při znásilnění pachatel může kromě vlastního těla
použít i zbraně či jiné předměty. Kromě okamžité fyzické újmy zvyšuje akt sexuálního násilí
zranitelnost oběti a zpochybňuje její vnímání vlastní maskulinity, sexuality, reprodukční schopnosti
a genderové identity. 10 Oběti sexuálního a genderového násilí z řad mužů jsou tudíž dotčeny
fyzicky, psychicky i sociálně. Stejně jako v případě žen, které byly objektem sexuálního násilí, bývá
fyzické poranění často doprovázeno psychickým strádáním, depresí, problémy v intimních vztazích,
sociálním stigmatem, marginalizací a izolací, neschopností zapojit se do dřívějšího způsobu života
a nedostatečnými právními prostředky ke zjednání nápravy.
Vzhledem k pevně zakořeněným genderovým normám, kulturním a náboženským tabu
a nedostatečnému rozsahu služeb je pro muže velmi obtížné oznámit, že se stali obětí sexuálního
násilí. Navíc poskytovatelé služeb nemusejí vždy rozpoznat muže se zkušeností sexuálního
6 Ještě horší je situace v případě, že zákony zakazují vztahy mezi příslušníky stejného pohlaví, zejména pokud
nečiní rozdíl mezi dobrovolným a nedobrovolným stykem.
7 Jedná se především o strach některých mužů, kteří během aktu sexuálního násilí zažívají fyziologické
vzrušení. To je ovšem za těchto okolností jen fyzickou reakcí těla, nikoli známkou sexuální rozkoše.
8 Kromě samotného znásilnění může docházet k tomu, že jsou muži a chlapci nuceni přihlížet znásilňování
svých manželek, sester, dcer a matek, případně sami musejí znásilňovat osoby jim blízké, a to jak mužského,
tak i ženského pohlaví.
9 Je třeba poznamenat, že mnoho obětí vznáší námitky, je-li jejich zkušenost znásilnění popisována jako
mučení.
10 Další informace o genderové identitě a sexuální orientaci a souvisejících formách ohrožení viz: Working with
Lesbian, Gay, Bisexual, Transgender & Intersex Persons in Forced Displacement, Need to Know Guidance 2
(Práce s homosexuálními ženami a muži, bisexuály, transsexuály a intersexuály v kontextu nuceného
vysídlení, Příručka – Co je třeba vědět 2).
strana 5
a genderového násilí. 11 Komunity velmi často odmítají potvrdit výpovědi obětí sexuálního násilí
z řad mužů v obavě, že by tak připustily slabost a celou komunitu uvrhly do hanby.
Pokud se důsledky sexuálního násilí neřeší, zvyšují již tak velká rizika v situacích ozbrojených
konfliktů a vysídlení a vážně poškozují sociální a ekonomickou situaci obětí. Důsledky sexuálního
násilí pro jednotlivce, rodiny a celé komunity vážně narušují sociální vztahy, a tudíž podkopávají
mír a bezpečnost i pravděpodobnost dosažení trvalých řešení.
Sexuální násilí proti mužům je hrozbou i v situacích vysídlení a azylu. Jelikož muži i ženy nacházející
se v těchto situacích čelí velkým problémům s obživou, ocitají se v nebezpečí sexuálního
vykořisťování a zneužívání odměnou za ubytování a potravu, případně provozování jiných forem
sexu za účelem přežití. Mužům, kteří se ocitnou v zajišťovacích zařízeních, hrozí znásilnění či
vynucování sexuálních služeb odměnou za propuštění. Ačkoli se situace azylu a konfliktu liší,
zásadní potřeba ochrany obětí zůstává stejná.
11 V některých zemích se lékařské služby pro oběti sexuálního násilí nacházejí na gynekologických odděleních.
strana 6
nejdůležitější informace
pro pracovníky, partnerské
organizace, oběti a komunity
▪▪
Sexuální a genderové násilí hrozí mužům a chlapcům stejně jako jako ženám a dívkám.
Tato skutečnost se musí systematicky odrážet v návrzích a realizaci všech iniciativ v oblasti
prevence a reakce na sexuální a genderové násilí včetně iniciativ podporujících přístup obětí
ke spravedlnosti.
▪▪
Při vysídlení mužům a chlapcům hrozí, že budou donuceni k nechtěnému pohlavnímu styku, nebo
je okolnosti přimějí, aby poskytovali sexuální služby za účelem vlastního přežití. V ozbrojených
konfliktech mohou být muži a chlapci znásilňováni či podrobeni jiným formám sexuálního násilí
používaného jako válečné zbraně, a to ve stejné míře jako ženy a dívky.
▪▪
Sexuální násilí je na mužích pácháno jako prostředek ponížení, dominance a podkopání vnímání
vlastní mužnosti.
▪▪
Znásilnění zůstává znásilněním bez ohledu na to, jakého pohlaví, předpokládané nebo skutečné
genderové identity či sexuální orientace je jeho oběť. Ačkoli ne ve všech zemích je znásilnění
muže trestným činem, vždy se jedná o porušení mezinárodních lidských práv. 12
▪▪
Žádná oběť sexuálního násilí, ať se jedná o muže, ženu, dívku nebo chlapce, nesmí být
stigmatizována, marginalizována či ponechána bez pomoci.
▪▪
Zatímco v dobrovolném sexuálním vztahu je pohlavní styk ve shodě se sexuální orientací či
genderovou identitou tak, jak ji daná osoba vnímá, při vynuceném styku tomu tak není. Zážitek
12 Vymezení pojmu znásilnění ve vnitrostátním právním řádu často muže vylučuje.
strana 7
vynuceného penetrativního pohlavního aktu kupříkladu neučiní z muže či chlapce homosexuála,
ani nezmění muže v ženu a chlapce v dívku.
▪▪
Stigma je jednou z největších překážek včasné terapie obětí sexuálního a genderového násilí,
jelikož může obětem bránit v nahlášení případu násilí a vyhledání pomoci.
▪▪
Při plánování účinného zásahu ve vztahu k osobám, které se staly obětí sexuálního
a genderového násilí, je zásadním předpokladem pochopení genderových norem, jež jsou pro
daný kontext specifické.
▪▪
Hlavní příčinou, proč se muži a chlapci stejně jako ženy a dívky uchylují k poskytování sexuálních
služeb za účelem přežití, je nedostatek alternativních možností, jak přežít či si zajistit obživu.
▪▪
Pokud se sexuální násilí proti mužům a chlapcům neřeší, může vést k tomu, že se některé z obětí
uchýlí k negativnímu kopírování tohoto chování, což v krajním případě vyústí v další násilí, které
dlouhodobě a negativně ovlivní jejich rodiny i širší komunitu.
strana 8
nejdůležitější body
inkluzivních programů
v oblasti sexuálního
a genderového násilí
Oběti sexuálního násilí z řad mužů a chlapců často trpí v tichosti, jelikož široce rozšířené společenské
normy a vnímání genderu, sociální stigma a kulturní tabu ve vztahu k diskuzi o sexu a sexualitě
jim ztěžují hovor o tomto tématu. Bohužel dochází i k tomu, že jakmile se oběť odhodlá promluvit,
poskytovatelé služeb jí nedovedou naslouchat anebo jí nevěří. Často si neuvědomují závažnost
zkušeností oběti či dopadu na její fyzický i psychický stav a schopnosti postarat se o sebe.
Příčinou bývá necitlivost, nedostatečné proškolení o rozsahu, v němž se muži a chlapci stávají
obětí sexuálního a genderového násilí, a o jeho dopadu, případně způsobu, jak řešit potřeby obětí.
Partnerské organizace a pracovníci zapojení do tvorby programů v oblasti sexuálního a genderového
násilí by měli explicitně připustit zkušenost mužů a chlapců, kteří se stali obětí sexuálního a genderového
násilí, respektovat jejich právo na důvěrnost a začlenit je do programů, jež splňují jejich konkrétní potřeby.
Dodržování následujících bodů pomůže podpořit programy, které zahrnují muže, ženy, chlapce i dívky.
Buďte vnímaví: ukazatele pro identifikaci
Oběti z řad mužů jen zřídka bezprostředně hlásí případy sexuálního a genderového násilí a často
tak činí pouze tehdy, když fyzické následky útoku vyžadují neodkladnou lékařskou péči. Někteří
muži a chlapci se odváží vyhledat pomoc teprve několik let po události.
Následující typy chování se nemusejí projevit vždy, ale velmi často je u mužů a chlapců, kteří se
stali obětí sexuálního násilí, zaznamenáváme:
strana 9
▪▪
▪▪
▪▪
▪▪
▪▪
▪▪
▪▪
Nedokáže v klidu sedět, často sedí na kraji židle nebo chce při pohovoru či schůzce stát.
Stěžuje si na problémy bederní páteře signalizující problémy v oblasti konečníku.
Jen zřídka se snaží o oční kontakt.
Projevuje velkou zlost, je podrážděný.
Projevuje značnou míru homofobie.
Projevuje silné genderové preference s ohledem na to, kdo s ním vede pohovor. 13
Opakovaně hovoří o zjevně nesouvisející potřebě ochrany, i když tato již byla účinně vyřešena.
Co dělat
▪▪
▪▪
Věnujte těmto náznakům pozornost a reagujte na ně.
▪▪
Ujistěte příslušnou osobu, že citlivé otázky lze důvěrně řešit, jakmile o nich bude sama připravena
hovořit.
Je-li třeba, poskytněte informace o neodkladných zdravotních a dalších službách, které jsou
bezprostředně dostupné, a to důvěrnou a citlivou formou.
Věnujte pozornost případům, kdy lze na sexuální násilí vůči muži usuzovat dle oznámení ženy,
která vyhledala poradenství, protože její partner:
▪▪
▪▪
▪▪
ztratil zájem o sex a odmítá intimitu,
není schopen kontaktu s ostatními lidmi, dokonce ani s vlastními dětmi,
se stáhl ze společenského a veřejného života a nechodí na místa, kde by mohl potkat hodně lidí.
Podobné chování může oznámit i samotná oběť, jiní rodinní příslušníci nebo přátelé.
13 Tato volba se u jednotlivých obětí liší; některé chtějí mluvit s muži, jiné se ženami.
strana 10
Pochopte potřeby mužů a chlapců, kteří se stali obětí sexuálního násilí
Následující potřeby obětí sexuálního násilí z řad mužů a chlapců je třeba identifikovat a řešit:
Lékařské ošetření. Mezi fyzické následky sexuálního násilí často patří poranění konečníku
a genitálií, infekce močového ústrojí, sexuálně přenosné choroby a sexuální dysfunkce. Velmi
často se stává, že není k dispozici odpovídající zdravotní služba. Vtíravé otázky zdravotníků (nebo
strach z nich) brání obětem sexuálního násilí, aby vyhledaly pomoc.
Duševní zdraví. Mezi psychické symptomy patří ztráta sebeúcty, deprese, beznaděj, úzkost, zlost
(včetně touhy po pomstě), stud, ponížení, rozhořčení, vracející se vzpomínky, noční můry, pocit
viny, emocionální otupení, averze k lidskému dotyku, přerušení aktivit v rodině a společnosti, strach
z určité skupiny lidí (např. vojáků či policie), kteří obětem připomínají pachatele, poruchy spánku
a příjmu potravy, zvýšená konzumace drog a alkoholu, sebevražedné sklony.
Sociální zdraví. Kromě potíží v rodinných vztazích, včetně situací, kdy oběť sexuálního násilí
opustí manželka, tito lidé často zažívají pocit osamělosti a mohou být společensky stigmatizováni
či vylučováni, v případě, že se o jejich příběhu ví. Nejen že ztrácejí úctu ve své domácnosti, ale
může jim být bráněno v přístupu do modliteben, rekreačních zařízení a zaměstnání. Některé oběti
sexuálního násilí raději ani nevyhledají pomoc ze strachu, že jim nikdo neuvěří. Mnozí se obávají,
že již nejsou plnohodnotní muži a mladí svobodní jedinci pochybují o své schopnosti založit rodinu.
Ekonomická podpora. Před léčbou, v jejím průběhu i po jejím skončení mnozí muži, kteří se stali
oběťmi sexuálního násilí, zjišťují, že nejsou schopni vykonávat fyzicky náročnou práci. Během
rekonvalescence po lékařském ošetření, zejména chirurgickém zákroku, potřebují po dobu šesti až
dvanácti měsíců finanční pomoc a podporu na bydlení. Jakmile se dostatečně zotaví, může pomoc
zaměřená na obnovení zdroje obživy snížit riziko, že se budou muset uchýlit k vysoce rizikovým
strategiím přežití.
Právní ochrana. Právní vymezení pojmu znásilnění se často týká jen žen a dětí, takže dospělí
muži tento typ žaloby nemohou využít. Pokud jsou vztahy mezi příslušníky téhož pohlaví trestné,
čelí oběti sexuálního násilí z řad mužů nebezpečí výslechů ohledně své sexuální orientace a stíhání
z důvodu pohlavního styku mezi osobami stejného pohlaví. Mnoho obětí sexuální násilí neohlásí,
protože nedůvěřuje soudnímu systému.Není-li však sexuální a genderové násilí stíháno, zvyšuje
se riziko, že se delikty tohoto typu budou opakovat.
strana 11
Vyškolení pracovníků v inkluzivním pochopení sexuálního a genderového násilí
Genderové normy a kulturní tabu pracovníků a poskytovatelů služeb se často podobají normám
a tabu obětí. Důkladné školení v problematice rozdílů a souvislostí mezi genderem, sexualitou,
sexuální orientací a sexuálním násilím je pro pracovníky a partnerské organizace zcela zásadní,
mají-li být schopni vyslechnout a citlivě reagovat na líčení sexuálního násilí proti mužům a chlapcům
či situací, které muže a chlapce vedou k tomu, že poskytují sexuální služby za účelem přežití.
Nesmírně důležité je pochopení rozdílu mezi osobou, která byla donucena k pohlavnímu styku,
a její vlastní sexuální orientací a genderovou identitou. Špatné chápání tohoto rozdílu může ohrozit
sociální postavení muže v jeho vlastní domácnosti a komunitě a způsobit utrpení jemu i jeho rodině.
Co dělat
▪▪
rozkoumat a zpochybnit vlastní přesvědčení a stereotypy v oblasti genderu, včetně otázky,
P
do jaké míry muži jsou či nejsou ohroženi sexuálním a genderovým násilím, stejně jako otázku
újmy kterou toto násilí způsobuje.
▪▪
Zvyšovat informovanost prostřednictvím školení, řízených diskuzí a informačních materiálů, jako
jsou např. dokumentární filmy.
▪▪
▪▪
Vybudovat strategická partnerství s organizacemi, které mají v této oblasti zkušenosti.
Zajistit školení pro pracovníky UNHCR a jeho partnerských organizací, a to zejména v oblasti
ochrany, základních služeb a poradenství.
Práce s jednotlivci a budování důvěry při pohovoru
Mnoho obětí sexuálního násilí z řad mužů a chlapců raději o svých zkušenostech při prvních
pohovorech vůbec nemluví. Proto je třeba brát vážně i opožděné nahlášení těchto případů a vyhnout
se přitom předpokladu, že daná osoba usiluje jen o další podporu, finanční zdroje či přesídlení.
strana 12
Mnoho mužů ohlásí případ sexuálního násilí pouze tehdy, potřebují-li okamžité lékařské ošetření.
Pokud pracovníci tyto potřeby odhalí a dovedou na ně ihned reagovat, vybudují důvěru, díky níž
muži a chlapci posléze plně odhalí svou zkušenost se sexuálním násilím. 14
Co dělat
▪▪
▪▪
Věnujte pozornost příznakům (str. 8 a 9).
▪▪
▪▪
Je-li nutné tlumočení, dovolte oběti, aby si zvolila tlumočníka dle vlastního výběru.
▪▪
▪▪
Zeptejte se, zda má příslušná osoba naléhavé zdravotní problémy, které vyžadují pozornost.
▪▪
Je-li to možné a souhlasí-li oběť, zahrňte do individuálního poradenství podpůrné osoby, jako
jsou manželky, ostatní rodinní příslušníci, hostitelské rodiny, aby se dotčené osobě dostalo
opravdu maximální podpory.
▪▪
Připusťte oprávněnost pocitu zlosti a prozkoumejte možnosti, jak by oběť mohla tyto pocity
pozitivně ventilovat.
▪▪
Vysvětlete oběti, že vynucený pohlavní styk nesouvisí s její sexuální orientací.
Je-li to možné, dovolte oběti, aby si zvolila, zda chce hovořit s mužem či ženou. 14 V případě
mladistvých je třeba, aby byla příslušná osoba proškolena ohledně specifik rozhovorů vedených
s dětmi.
Vysvětlete oběti, že čím podrobněji popíše svou zkušenost, tím snáze bude její případ pochopen,
a ubezpečte ji, že lze zajistit i následné pohovory.
Respektujte vyprávění a kategorizaci oběti a dejte to jasně najevo tím, že si budete dělat
poznámky a že ji budete o vývoji případu nadále informovat. Nepokoušejte se měnit definici
zážitku oběti (např. ze znásilnění na mučení).
14 Ačkoli muži většinou dávají přednost rozhovoru s osobou stejného pohlaví, nemusí tomu tak vždy být. Je-li
to možné, měli by mít na vybranou.
strana 13
Zajistěte podporu ostatních obětí
Mnozí muži a chlapci, kteří se stali obětí sexuálního násilí, se pokoušejí se svou zkušeností
vypořádat sami, jelikož nevědí, že i další osoby mají podobné či související zkušenosti. Začlenění do
skupiny stejně postižených osob může být velmi posilující a léčivé, jelikož umožňuje zasadit vlastní
zkušenost do širšího kontextu. Práce se skupinami vyžaduje pečlivé vedení, zejména s ohledem
na problematiku důvěrnosti.
Co dělat
▪▪
▪▪
▪▪
▪▪
Zajistěte bezpečný prostor, kde se může skupina vytvořit a scházet.
▪▪
Umožněte členům skupiny, aby dalším obětem doporučili poradenství a právní pomoc.
Nabídněte radu a podporu.
Oběti, které na vás odkázali poskytovatelé služeb, informujte o existenci podpůrných skupin.
Podporujte svépomocné iniciativy (umožněte členům se navzájem podporovat, např. návštěvami
v nemocnici).
Naznačte uprchlíkům a jejich komunitám, že UNHCR a jeho partnerské
organizace chápou sexuální a genderové násilí jako celek
O problematice sexuálního a genderového násilí by měla být informována celá komunita a měla
by k ní přistupovat citlivě. Měla by pochopit, že k potenciálním obětem patří i muži. Muži a chlapci
musí vědět, že hrozba nebo výskyt sexuálního násilí proti nim jsou obecně uznávány a chápány.
Ženy a dívky musí vědět, že jejich mužští příbuzní a přátelé mohli zažít sexuální a genderové násilí
a že tento problém bude brán vážně a řešen důvěrně.
strana 14
Co dělat
▪▪
Rozmístěte plakáty a letáky na strategických místech, jako jsou čekárny, pracovny poradců,
shromažďovací místa. Tyto materiály by měly:
• zpodobňovat muže a chlapce stejně jako ženy a dívky jakožto potenciální oběti sexuálního násilí,
• uvádět seznam služeb a kontaktní informace pro ty, kdo potřebují pomoc.
▪▪
Pořádejte informační schůzky se skupinami uprchlíků a jejich komunitami, na nichž vysvětlíte
celou problematiku sexuálního násilí, typy ohrožení, které jsou stejné pro ženy, muže, chlapce
i dívky, i ty, které jsou pro jednotlivé skupiny specifické, stejně jako rozsah podpůrných služeb,
které jsou obětem a jejich rodinám k dispozici.
▪▪
Pomáhejte skupinám uprchlíků s dalším školením v rámci jejich komunit.
Vytvořte standardní operační postupy (SOP)
Vytvořte jasné a účinné systémy doporučování v rámci poskytování služeb pro oběti sexuálního
násilí z řad mužů i žen. Kvalita a rychlost doporučení se zlepší, budou-li uplatňovány jasné protokoly
ve formě standardních operačních postupů (SOP). 15
Co dělat
▪▪
▪▪
Vytvořte jasné protokoly či SOP, na nichž se dohodnou všechny zainteresované subjekty.
▪▪
▪▪
▪▪
Zajistěte konzultace s komunitou a její zapojení.
Zajistěte, aby SOP definovaly a rozpracovaly úlohu každého sektoru a odpovědnost hlavních
zainteresovaných subjektů.
Zajistěte pravidelné sledování jejich uplatňování.
Zajistěte důvěrnost.
15 Některé subjekty, např. zdravotnické organizace, mohou mít vlastní SOP či protokoly, s jejichž pomocí řeší
konkrétní formy zneužívání. V takovém případě je připojte k SOP jako přílohu.
strana 15
Posílení ochrany pro oběti sexuálního násilí z řad mužů a chlapců
Nejviditelnější následky sexuálního násilí jsou fyzické a psychické povahy, ale zároveň je třeba se
zabývat i souvisejícími potřebami v oblasti ochrany.
Co dělat
▪▪
Při vytváření iniciativ v oblasti ochrany a reakce na sexuální a genderové násilí používejte přístup
podle věku, pohlaví a diverzity. 16
▪▪
Zajistěte začlenění práce s oběťmi sexuálního a genderového násilí z řad mužů do všech
souvisejících standardních operačních postupů (SOP) a souvisejících strategií v příslušné zemi.
▪▪
Zajistěte, že rozpočet pro oblast sexuálního a genderového násilí zahrnuje i finance na pokrytí
zdravotních a psychosociálních služeb poskytovaných obětem a jejich základních potřeb během
rekonvalescence (potrava, obydlí).
▪▪
Problematiku sexuálního násilí proti mužům a chlapcům začleňte do školení o sexuálním
a genderovém násilí pro soudce, policii, pracovníky věznic a zajišťovacích středisek, vedení
táborů, partnerské organizace a další subjekty.
▪▪
Identifikujte kompetentní a citlivé poskytovatele služeb a vytvořte odpovídající systém doporučování
k těmto osobám. V případě potřeby by se měl aplikovat princip oddělenosti obou pohlaví.
▪▪
Zajistěte, aby pracovní skupiny v oblasti ochrany i sexuálního a genderového násilí znaly
problematiku sexuálního a genderového násilí proti mužům a na svých setkáních o této
problematice hovořly.
▪▪
Pomocí pracovních skupin v oblasti ochrany vytvářejte pro všechny oběti sexuálního a genderového
násilí účinné systémy doporučování. Je-li třeba, rozlišujte dle pohlaví a věku. Jednejte se
zákonodárci a zapojte se do příslušných politických procesů s cílem podpořit takové vymezení
pojmu znásilnění a sexuálního násilí, které by citlivě zahrnulo i trestní stíhání znásilnění mužů.
▪▪
V součinnosti s partnerskými organizacemi vyhledávejte a sledujte případy zajištěných uprchlíků
a žadatelů o azyl v zajišťovacích zařízeních a věznicích.
16 Jak je uvedeno v dokumentu UNHCR „Politika věku, genderu a diverzity 2011: Práce s lidmi a komunitami
pro rovnost a ochranu.“
strana 16
hlavní zdroje
▪▪
IASC, Guidelines for Gender‑Based Violence Interventions in Humanitarian Settings:
Focusing on Prevention of and Response to Sexual Violence in Emergencies, Geneva (2005).
(Meziagenturní stálý výbor, IASC: Směrnice pro zásah při genderovém násilí v humanitární
práci: prevence a reakce na sexuální násilí v nouzových situacích, Ženeva, 2005)
Viz: www.humanitarianinfo.org/IASC/downloaddoc.aspx?docID=4402.
▪▪
Rome Statute of the International Criminal Court (1998). (Římský statut o mezinárodním
trestním soudu, 1998).
Viz: http://www.icc-cpi.int/NR/rdonlyres/ADD16852-AEE9-4757-ABE79CDC7CF02886/283503/RomeStatutEng1.pdf.
▪▪
UNHCR, Operational Protection in Camps and Settlements. A Reference Guide of Good
Practices in the Protection of Resources and Other Persons of Concern (June 2006).
(UNHCR, Operační ochrana v táborech a osadách. Referenční manuál zavedených postupů
v ochraně zdrojů a dalších osob, červen 2006)
Viz: http://www.unhcr.org/refworld/docid/44b381994.html.
▪▪
UNHCR Age, Gender & Diversity Policy, working with People and Communities for
Equality and Protection (2011). (UNHCR, Věk, gender a diverzita – práce s lidmi a komunitami
pro rovnost a ochranu, 2011) Viz: http://www.unhcr.org/refworld/docid/4def34f6887.html.
▪▪
UNHCR, Heightened Risk Identification Tool (HRIT) (2010). (UNHCR, Nástroj pro identifikaci
zvýšeného rizika, HRIT, 2010) Viz: http://www.unhcr.org/refworld/docid/4c46c6860.html.
▪▪
UNHCR, Action against Sexual and Gender-Based Violence: An Updated Strategy
(June 2011). (UNHCR, Boj proti sexuálnímu a genderovému násilí: aktualizovaná strategie,
červen 2011) Viz: http://www.unhcr.org/refworld/docid/4e01ffeb2.html.
▪▪
UNHCR, Sexual and Gender-based Violence Against Refugees, Returnees
and Internally Displaced Persons: Guidelines for Prevention and Response (May 2003).
(UNHCR, Sexuální a genderové násilí proti uprchlíkům, navrátilcům a vnitřně přesídleným
osobám: Směrnice pro prevenci a reakci, květen 2003)
Viz: http://www.unhcr.org/refworld/pdfid/3edcd0661.pdf.
▪▪
WHO, Ethical and Safety Recommendations for Researching, Documenting and Monitoring
Sexual Violence in Emergencies, Geneva (2007). (Světová zdravotnická organizace, Etická
a bezpečnostní doporučení pro výzkum, dokumentaci a monitorování sexuálního násilí
v krizových situacích, Ženeva, 2007)
At: http://www.who.int/gender/documents/OMS_Ethics&Safety10Aug07.pdf.
Internetové stránky
▪▪
▪▪
▪▪
▪▪
http://www.refugeelawproject.org/
http://www.stoprapenow.org
http://www.rhrc.org
http://clinicalcare.rhrc.org/docs/facguide.pdf
Př
čk
íru a –
ět
4
ba věd
ře
Co je t

Podobné dokumenty

Práce a komunikace v pedagogickém týmu

Práce a komunikace v pedagogickém týmu tom jak obelhat sám sebe. •Ženy se často vyžívají v komunikaci orientované na pocity, nebo na pocity o konkrétních tématech. Často potřebují pouze sdílet své pocity frustrace a nehledat řešení. Žen...

Více

obsah

obsah infikoval zdravého jedince, musí se dostat do jeho krevního řečiště. Například při vaginálním sexuálním styku jako důsledek tření často dochází k drobným poraněním sliznice vagíny, takže může dojít...

Více

výroční zpráva 2012 - Magna Děti v tísni

výroční zpráva 2012 - Magna Děti v tísni Navzdory zlepšení sociálně-ekonomického rozvoje je Kambodža nadále jednou z  nejchudších zemí v  Asii. Navzdory pokroku, dosaženém při reakci na AIDS, je třeba řešit vznikající a  někdy komplikovan...

Více

MINI bylo výzvou!

MINI bylo výzvou! malé BMW. Již předtím bylo sděleno, že bude mít tradiční pohon všech kol. Až v létě 2004 se představila sériová řada 1 s pětidveřovou karoserií. Tu až po dalších třech letech v roce 2007 doplnila p...

Více

Reprodukční zdraví - Centrum asistované reprodukce

Reprodukční zdraví - Centrum asistované reprodukce právě jejich handicap jim dodá sílu, aby se o dítě starali mnohem obětavěji než rodič, kterému se to rodičovství „přihodí“. Ale na druhé straně nepovažujeme za nelidskou otázku o tom, jestli v tom ...

Více

výroční zpráva 2013 - Magna Děti v tísni

výroční zpráva 2013 - Magna Děti v tísni problémem v této zemi a udržuje tuto zemi jako číslo jedna na světě. Sexuálně a genderově motivované násilí (SGBV) zůstává v Demokratické Republice Kongo jednou z největších hrozeb pro zdraví žen. ...

Více