Pobaltské republiky

Východní Evropa
(Pobaltské republiky)
Vypracoval:Jakub Maláč
•
•
•
•
•
- 3 pobalt.rep., státy sdružené v Spol.nezáv.států (Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko,
část Ruska
- povrch – roviny (Východoevropská), proláklina Kasp.m. (-28m), pohoří Ural; sever
odvodňován do Sev.led.oc.(Pečora, Sev.Dvina), jih a záp.do Atlant.oc. – úmoří Baltu
(Něva, Záp.Dvina), úmoří Černého a Azorského m. (Dněstr, Dněpr, Don), východ
odvodňován Volhou do bezodtokého Kasp.moře
- podnebí – mírné, kontinentál.ráz, S – subarktické a arktické, J – lesostepi, stepi
- obyv. – vých.Slované (Rusové, Ukrajinci, Bělorusové), Moldavané (románské),
ugrofinské (Estonci), Litevci a Lotyši (balt.jaz.)
- Pobalt.rep.2004 vstoupily do EU
•
•
•
•
•
POBALTSKÉ REPUBLIKY:
povrch nížinný, místy zvlněný – pahorkatiny ledov.pův.,jezera
podnebí – přímořské – mírné, vlhké
podzolové málo úrodné půdy
nedostačující paliv.a sur. Základna
•
•
•
•
•
•
•
•
•
LITVA (Litevská republika)
- hl.město - Vilnius
počet obyv. – 3 699 000
jazyky – litevština, ruština, polština, jidiš, běloruština
měna – lit
členství – CE, EBRD, ECE, EU
- pobřeží Balt.m., Litevci 81%, menšiny Rusů a Poláků
- hosp. – středně rozvinutý prům. – zem. stát, tržní ek., stroj, elektro., potr., živ.výroba
- hustá dopr.síť, nám. přístav Klajpeda
•
•
•
•
•
•
•
•
LOTYŠSKO (Lotyšská republika)
- hl.město - Riga
počet obyv. – 2 432 000
jazyky – lotyština, ruština, běloruština
měna lat
členství – CE, EBRD, ECE, EU
- obyv. – Lotyši 58%, menšiny Rusů, Ukraj., Poláků, Bělorusů
- středně roz.prům. – zem. stát, živ.výroba, stroj., chem., potr., v aglomeraci hl.města – 66%
prům.produkce
- hustá dopr.síť, přístavy – Riga a Ventspils
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
ESTONSKO (Estonská republika)
- hl.město – Tallinn
počet obyv. – 1 412 000
jazyky – estonština, ruština
měna – estonská koruna
členství – CE, EBRD, ECE, EU
- + 1520 ostrovů v Baltu (1/10 plochy)
- Estonci 62%, menšiny Rusů, Ukraj., Bělorusů, Finů
- hosp. – stejné jako u Litvy a Lotyšska, elektrárenství, dovoz surovin, ropy a plynu
•
•
•
•
•
•
•
BĚLORUSKO (Běloruská republika)
- hl.město - Minsk
počet obyv. – 10 159 000
jazyky – běloruština, ruština
měna – rubl
členství – EBRD, ECE, SNS, SSR
- vnitrozemí.stát, převážně nížiny, J roviny a mořály, S zvlněné v pahorkatinu ledovcového pův.
(morény)
- rozvodí řek – do Baltu – Záp.Dvina
- do Černého moře – Dněpr, Pinské močály
- podnebí – mírné s kontinent.vlivy
-obyv. – Bělorusové 78%, menšiny Rusů, Poláků a Ukrajinců
- průměrně rozvinutý prům.-zem. stát, živ.výr., len, brambory, žito, stroj. (traktory, náklaďáky),
výr.hnojiv
- velký ekolog.problém Černobyl (24.6.1986) – zamořeno 23% území
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
UKRAJINA (republika)
- hl.město - Kyjev
počet obyv. – 50 200 000
jazyky – ukrajinština (psaná azbukou), ruština, rumunština, maďarština, polština, běloruština
měna – hřivna
členství – BSEC, CE, EBRD, ECE, SNS
- přímoř.stát při Čer. a Azor.moři, povrch rovinatý (Východoevr.rovina), střed – Dněperská nížina, J –
Černomořská nížina, JZ – pahorkatiny (Volyňsko – podolská ploš.), JV – Doněcká plošina, Karpaty a na Krymu –
Krym.hory
- řeky – Dunaj → Čer.m. + Dněstr a Dněpr, V – Doněc → Azovské moře, SZ – Bugo → Balt
- podnebí – mírné, kontinent., na Krymu subtropické
- Ukrajinci 73%, menšiny Rusů 22%, Bělorusů, Moldavců, Poláků, 70% ve městech
- středně rozvinutý prům.-zem. stát s ner.bohatstvím
- 21% v zem., 37% v prům., převažuje živ.výroba, 57% plochy obdělávané – obilí, tech.plodiny (slunečnice),
brambory, len, čer.uhlí, mangan, fosfáty, stroj. (traktory), hutnictví, chem.
- Černobyl.katastrofa postihla asi 5% území
- hustá dopravní síť – železniční, nám.(Oděsa), říč. (Dněpr, Dunaj), let. (Kyjev, Charkov)
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
MOLDAVSKO (Moldavská republika)
- hl.město - Kišiněv
počet obyv. – 4 380 000
jazyky – moldavština, ruština, ukrajinština
měna – moldavský leu
členství – BSEC, CE, EBRD, ECE, SNS
- mírně zvlněná plošina s úrodnými černozeměmi, střed – nízká vysočina Kodry
- řeky – Prut, Dněstr
- podnebí – mírné, vnitrozemské
- obyv. – Moldavané 65%, menšiny Ukraj. 14%, Rusů 13%, Židů a Bulharů
- agrární stát s méně rozvinut.hosp., ⅔ zem.produkce – rostl.výroba, potr. (vinařství, konzervárenství)
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
RUSKO
- hl.město - Moskva
počet obyv. – 146 338 000
jazyky – ruština, tatarština, jakutština, čuvaščina, baškirština aj.
měna – ruský rubl
členství – BSEC, CE, EBRD, ECE, ESCAP, SNS
- stát 2 světadílů, rozloha (17 mil km2 – evr. část 430 000 km2) zaujímá 11,5% země
– nejrozsáhlejší stát světa, 148 mil obyv. – 6.nejlidnatější
- Evrop.část je rovinná – ve Východoevr.rovině převládají nížiny přecházející do
Valdajské vrchoviny JV – proláklina Kasp.moře, pohoří Kavkaz, pohoří Ural (2500
km), na vých.je Sibiř, Západosibiř.rovina přechází od řeky Jenisej ve
Středosib.plošinu. Pohoří j.Sibiře zahrnuje Altaj, Záp. a Vých.Sajan a Bajkal.pohoří
- na Kamčatce – sop.Středokamčatské pohoří s 28 činnými sopkami
- pobřeží Ruska omývají vody 12 moří tří oceánů
- řeky – úmoří Sev.led.oc. – Sev.Dvina, Pečora, Ob, Jenisej, Lena, Indigirka, Krymy
- úmoří Atlant.oc. – Něva, Záp.Dvina, Dněpr, Don
- úmoří Tichého – Anur
- Kasp.moře – povodí Volhy
- max.vod.stav koncem jara; Amur – monzunový režim odtoku (nej.vod.stav koncem
léta) – monzun.deště
- využití pro dopravu, zavlaž.zem.půdy, bohaté zás.energie (Jenisej, Angara)
- jezera – Kasp.moře, Bajkal (1/5 svět.zás.povrchové sladké vody)
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
- podnebí – 4 podnebné pásy – polární (artic), subpolár., mírné, subtrop., převládá
vnitrozemí.mír
- extrém.kontinent.klima má vých.Sibiř (až -70°C, 30°C)
- nejchladnější ostrovy v Sev.led.oc. – polár.podneb.pás
- subtrop.- středomoří.podnebí (pobřeží Čer.moře)
- srážky od Atlant.oc.k vých.ubývá srážek, na Dál.vých.je množství srážek
ovlivňováno monzu.činností – deštivý letní monzun (až do Zabajkalí), nejvíc srážek
při Baltu, nejméně srážek na sever od kasp.moře a v Jakultské dolině
- 60% Ruska – permafrost (pozůstatek pleistocénního zalednění)
- klimat.poměry podmiňují vznik šířkových veget.pásů:
- pás polár.pustin
- tundra
- lesotundra
- pás lesů
- lesostepi a stepi (Povolží, Předkavkazsko, již.Ural, JZ Sibiře)
- polopouště a pouště (Kaspická nížina)
- v hor.obl.uspořádáno ve výškových stupních
- nerosty – asijská část Ruska – čer.uhlí na Sibiři – Kuzněcká, Turguská, Lensk
- hnědé – Západosib.rov.
- zem.plyn (největ.producent na světě)
- žel.rudy
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
- obyv. – více než 100 národů, Rusové (85%), Tataři (4%), Ukrajinci, Čuvaši,
Baškirové, Bělorusové, Čečenci, 73% ve městech
- Moskva, Sankt Petersburg, Omsk, Volgograd,…
- prům. – zem.stát, nevyspěl.stát SNS
- 14% zem., 35% prům., těžební, stroj., energ., dřev., chem., text., potr.
- elektrárenství – 4.místo – tepelné 75%
- hydroel. (11 elektráren) – polžsko – kamská
kaskáda
- jaderné 11%
- zem. – obilí, skot, rybolov
- doprava – železnice – magistrála spoj.Střed. a Dál.východu (Moskva, Novosibirsk,
Vladivostok)
- plynovody, ropovody
- nám.velmoc (Novorosijsk, Sk Petersburg, Murmansk, Vladivostok)
- let.(Moskva)
- 89 administr.jednotek (21 rep.,6 krajů, 49 obl., 1 autonom.obl., 10 auton.okruhů)