Pobaltské republiky

Komentáře

Transkript

Pobaltské republiky
Východní Evropa
(Pobaltské republiky)
Vypracoval:Jakub Maláč
•
•
•
•
•
- 3 pobalt.rep., státy sdružené v Spol.nezáv.států (Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko,
část Ruska
- povrch – roviny (Východoevropská), proláklina Kasp.m. (-28m), pohoří Ural; sever
odvodňován do Sev.led.oc.(Pečora, Sev.Dvina), jih a záp.do Atlant.oc. – úmoří Baltu
(Něva, Záp.Dvina), úmoří Černého a Azorského m. (Dněstr, Dněpr, Don), východ
odvodňován Volhou do bezodtokého Kasp.moře
- podnebí – mírné, kontinentál.ráz, S – subarktické a arktické, J – lesostepi, stepi
- obyv. – vých.Slované (Rusové, Ukrajinci, Bělorusové), Moldavané (románské),
ugrofinské (Estonci), Litevci a Lotyši (balt.jaz.)
- Pobalt.rep.2004 vstoupily do EU
•
•
•
•
•
POBALTSKÉ REPUBLIKY:
povrch nížinný, místy zvlněný – pahorkatiny ledov.pův.,jezera
podnebí – přímořské – mírné, vlhké
podzolové málo úrodné půdy
nedostačující paliv.a sur. Základna
•
•
•
•
•
•
•
•
•
LITVA (Litevská republika)
- hl.město - Vilnius
počet obyv. – 3 699 000
jazyky – litevština, ruština, polština, jidiš, běloruština
měna – lit
členství – CE, EBRD, ECE, EU
- pobřeží Balt.m., Litevci 81%, menšiny Rusů a Poláků
- hosp. – středně rozvinutý prům. – zem. stát, tržní ek., stroj, elektro., potr., živ.výroba
- hustá dopr.síť, nám. přístav Klajpeda
•
•
•
•
•
•
•
•
LOTYŠSKO (Lotyšská republika)
- hl.město - Riga
počet obyv. – 2 432 000
jazyky – lotyština, ruština, běloruština
měna lat
členství – CE, EBRD, ECE, EU
- obyv. – Lotyši 58%, menšiny Rusů, Ukraj., Poláků, Bělorusů
- středně roz.prům. – zem. stát, živ.výroba, stroj., chem., potr., v aglomeraci hl.města – 66%
prům.produkce
- hustá dopr.síť, přístavy – Riga a Ventspils
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
ESTONSKO (Estonská republika)
- hl.město – Tallinn
počet obyv. – 1 412 000
jazyky – estonština, ruština
měna – estonská koruna
členství – CE, EBRD, ECE, EU
- + 1520 ostrovů v Baltu (1/10 plochy)
- Estonci 62%, menšiny Rusů, Ukraj., Bělorusů, Finů
- hosp. – stejné jako u Litvy a Lotyšska, elektrárenství, dovoz surovin, ropy a plynu
•
•
•
•
•
•
•
BĚLORUSKO (Běloruská republika)
- hl.město - Minsk
počet obyv. – 10 159 000
jazyky – běloruština, ruština
měna – rubl
členství – EBRD, ECE, SNS, SSR
- vnitrozemí.stát, převážně nížiny, J roviny a mořály, S zvlněné v pahorkatinu ledovcového pův.
(morény)
- rozvodí řek – do Baltu – Záp.Dvina
- do Černého moře – Dněpr, Pinské močály
- podnebí – mírné s kontinent.vlivy
-obyv. – Bělorusové 78%, menšiny Rusů, Poláků a Ukrajinců
- průměrně rozvinutý prům.-zem. stát, živ.výr., len, brambory, žito, stroj. (traktory, náklaďáky),
výr.hnojiv
- velký ekolog.problém Černobyl (24.6.1986) – zamořeno 23% území
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
UKRAJINA (republika)
- hl.město - Kyjev
počet obyv. – 50 200 000
jazyky – ukrajinština (psaná azbukou), ruština, rumunština, maďarština, polština, běloruština
měna – hřivna
členství – BSEC, CE, EBRD, ECE, SNS
- přímoř.stát při Čer. a Azor.moři, povrch rovinatý (Východoevr.rovina), střed – Dněperská nížina, J –
Černomořská nížina, JZ – pahorkatiny (Volyňsko – podolská ploš.), JV – Doněcká plošina, Karpaty a na Krymu –
Krym.hory
- řeky – Dunaj → Čer.m. + Dněstr a Dněpr, V – Doněc → Azovské moře, SZ – Bugo → Balt
- podnebí – mírné, kontinent., na Krymu subtropické
- Ukrajinci 73%, menšiny Rusů 22%, Bělorusů, Moldavců, Poláků, 70% ve městech
- středně rozvinutý prům.-zem. stát s ner.bohatstvím
- 21% v zem., 37% v prům., převažuje živ.výroba, 57% plochy obdělávané – obilí, tech.plodiny (slunečnice),
brambory, len, čer.uhlí, mangan, fosfáty, stroj. (traktory), hutnictví, chem.
- Černobyl.katastrofa postihla asi 5% území
- hustá dopravní síť – železniční, nám.(Oděsa), říč. (Dněpr, Dunaj), let. (Kyjev, Charkov)
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
MOLDAVSKO (Moldavská republika)
- hl.město - Kišiněv
počet obyv. – 4 380 000
jazyky – moldavština, ruština, ukrajinština
měna – moldavský leu
členství – BSEC, CE, EBRD, ECE, SNS
- mírně zvlněná plošina s úrodnými černozeměmi, střed – nízká vysočina Kodry
- řeky – Prut, Dněstr
- podnebí – mírné, vnitrozemské
- obyv. – Moldavané 65%, menšiny Ukraj. 14%, Rusů 13%, Židů a Bulharů
- agrární stát s méně rozvinut.hosp., ⅔ zem.produkce – rostl.výroba, potr. (vinařství, konzervárenství)
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
RUSKO
- hl.město - Moskva
počet obyv. – 146 338 000
jazyky – ruština, tatarština, jakutština, čuvaščina, baškirština aj.
měna – ruský rubl
členství – BSEC, CE, EBRD, ECE, ESCAP, SNS
- stát 2 světadílů, rozloha (17 mil km2 – evr. část 430 000 km2) zaujímá 11,5% země
– nejrozsáhlejší stát světa, 148 mil obyv. – 6.nejlidnatější
- Evrop.část je rovinná – ve Východoevr.rovině převládají nížiny přecházející do
Valdajské vrchoviny JV – proláklina Kasp.moře, pohoří Kavkaz, pohoří Ural (2500
km), na vých.je Sibiř, Západosibiř.rovina přechází od řeky Jenisej ve
Středosib.plošinu. Pohoří j.Sibiře zahrnuje Altaj, Záp. a Vých.Sajan a Bajkal.pohoří
- na Kamčatce – sop.Středokamčatské pohoří s 28 činnými sopkami
- pobřeží Ruska omývají vody 12 moří tří oceánů
- řeky – úmoří Sev.led.oc. – Sev.Dvina, Pečora, Ob, Jenisej, Lena, Indigirka, Krymy
- úmoří Atlant.oc. – Něva, Záp.Dvina, Dněpr, Don
- úmoří Tichého – Anur
- Kasp.moře – povodí Volhy
- max.vod.stav koncem jara; Amur – monzunový režim odtoku (nej.vod.stav koncem
léta) – monzun.deště
- využití pro dopravu, zavlaž.zem.půdy, bohaté zás.energie (Jenisej, Angara)
- jezera – Kasp.moře, Bajkal (1/5 svět.zás.povrchové sladké vody)
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
- podnebí – 4 podnebné pásy – polární (artic), subpolár., mírné, subtrop., převládá
vnitrozemí.mír
- extrém.kontinent.klima má vých.Sibiř (až -70°C, 30°C)
- nejchladnější ostrovy v Sev.led.oc. – polár.podneb.pás
- subtrop.- středomoří.podnebí (pobřeží Čer.moře)
- srážky od Atlant.oc.k vých.ubývá srážek, na Dál.vých.je množství srážek
ovlivňováno monzu.činností – deštivý letní monzun (až do Zabajkalí), nejvíc srážek
při Baltu, nejméně srážek na sever od kasp.moře a v Jakultské dolině
- 60% Ruska – permafrost (pozůstatek pleistocénního zalednění)
- klimat.poměry podmiňují vznik šířkových veget.pásů:
- pás polár.pustin
- tundra
- lesotundra
- pás lesů
- lesostepi a stepi (Povolží, Předkavkazsko, již.Ural, JZ Sibiře)
- polopouště a pouště (Kaspická nížina)
- v hor.obl.uspořádáno ve výškových stupních
- nerosty – asijská část Ruska – čer.uhlí na Sibiři – Kuzněcká, Turguská, Lensk
- hnědé – Západosib.rov.
- zem.plyn (největ.producent na světě)
- žel.rudy
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
- obyv. – více než 100 národů, Rusové (85%), Tataři (4%), Ukrajinci, Čuvaši,
Baškirové, Bělorusové, Čečenci, 73% ve městech
- Moskva, Sankt Petersburg, Omsk, Volgograd,…
- prům. – zem.stát, nevyspěl.stát SNS
- 14% zem., 35% prům., těžební, stroj., energ., dřev., chem., text., potr.
- elektrárenství – 4.místo – tepelné 75%
- hydroel. (11 elektráren) – polžsko – kamská
kaskáda
- jaderné 11%
- zem. – obilí, skot, rybolov
- doprava – železnice – magistrála spoj.Střed. a Dál.východu (Moskva, Novosibirsk,
Vladivostok)
- plynovody, ropovody
- nám.velmoc (Novorosijsk, Sk Petersburg, Murmansk, Vladivostok)
- let.(Moskva)
- 89 administr.jednotek (21 rep.,6 krajů, 49 obl., 1 autonom.obl., 10 auton.okruhů)

Podobné dokumenty

Otevřít

Otevřít velké střídání teplot v průběhu roku – zimy jsou studené, léta teplá jihozápad (oblast stepí) – studené zimy, horká léta, v létě málo srážek černomořské pobřeží – mírné zimy, teplá léta Sibiř – vel...

Více

Východní Evropa

Východní Evropa • Průmyslově – zemědělský stát • Zemědělství • Převažuje živočišná výroba nad rostlinnou • Pěstuje se: brambory, ječmen, žito, cukrová řepa a len • Chov: skotu, prasat, drůbeže a koní

Více

Slovenské Národné Divadlo: LOUSKÁČEK

Slovenské Národné Divadlo: LOUSKÁČEK si už víno hoví v sudech, stavy pálenky byly u mnoha lidí ra‑ pidně navýšeny a děti poslušně chodí do školy (nebo za školu). Já si sedím v Praze v kanceláři a jsem ve finálové fázi mé praxe na Rako...

Více

Číny, Ruska a USA

Číny, Ruska a USA zasahuje do podobných šířek, jinak je podobná Kanadě • Jen Aljaška je podobná ruskému severu • Přes podobnost geografické polohy se USA a Čína dost liší – významnými faktory jsou míra kontinentalit...

Více

Oteřít přiložený soubor

Oteřít přiložený soubor Volha, Sev. Dvina, Dněpr, Dunaj, Tisa, Dráva, Sáva, Odra, Visla, Rýn, Labe, Seina, Loira, Rhona, Garrona, Temže, Pád, Ebro, Duero, Tajo, Guadiana, Guadalquivir Ladožské jezero, Oněžské j., Vänern, ...

Více

Příloha č.1

Příloha č.1 horami, s nejvyšším vrcholem Roman Koš, který dosahuje 1545 metrů nadmořské výšky. Karpaty a Krymské hory představují, vedle černomořského pobřeží, značný turistický potenciál. Podnebí je mírné kon...

Více

V obležení hvězdné pěchoty

V obležení hvězdné pěchoty Zde vidíme několik obrázků poukazujících na jeho činnost vědeckého pracovníka. Vlevo dole je obraz který navazuje na jeho doktorskou práci Logické modely sexuálních deviací v objektu. Podle čeho ro...

Více