zemědělské aktuality ze světa

2002
!
Z OB SAHU
Krátké zprávy
Zemìdìlství ve svìtì
Poznatky ze svìta
Životní prostøedí
Lidská výživa
Zahradnictví
Pøíloha
Nakládaèe pro
výkonné traktor y
Krátké
zprávy
1
8
17
29
31
31
33
zemìdìlské
aktuality
ze svìta
Vydává Ústav zemìdìlských a potravináøských informací,
Slezská 7, 120 56 Praha 2, [email protected],
v elektronické podobì pouze jako soubor PDF.
Vychází mìsíènì, cena 30 Kè, celoroèní pøedplatné 330 Kè
ISSN 1213-2896
Dva nové traktorové nakládaèe pøipojil výrobce Trima k øadì Professional. Jsou urèeny pro výkonné traktory. Vìtší ze dvou – Professional 5.85 – je urèen pro traktory o výkonech od 88 do 191 kW a tím
i pro podniky služeb nebo velké farmy. Má paralelní závìs a jeho nosnost je 2 475 kg. Toto bøemeno zvedá do výšky 4,20 m. Maximální síla
trhu je 3 350 kg. Do vybavení patøí systém Power Link, který zabraòuje pøenosu rázových sil na pneumatiky a pøední nápravu
a AutoSafe, hydraulicky ovládaný systém automatického pøipojování,
který nevyžaduje na øidièi opouštìt kabinu traktoru pøi pøipojování.
Pro farmáøe s živoèišnou výrobou je urèen model Professional
2.60 pro traktory o výkonech od 44 do 74 kW. Tento nakládaè uzvedne
1 250 kg do výšky 3,75 m. Trhací síla je 2 250 kg. Cena modelu Trima
Professional 5.85 a 2.60 je 5 950 a 3 950 GBP.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 5 , 2 0 0 1 , è . 1 5 , s . 7 5
Kvalita masa má
pøednost pøed
množstvím
Kvalita masa je ovlivòovaná nejen genetickým založením zvíøat
a zpùsobem chovu, ale i zpracováním jateèných tìl. Kvalita masa zaèíná být hlavním cílem nadøazeným døívìjším cílovým ukazatelùm – délce
výkrmu a množství masa. Výzkum se stále více zamìøuje na optimalizaci faktorù, které podmiòují produkci co nejlepšího koneèného výrobku.
Z hlediska kvality masa se sledují výhody a nedostatky zpùsobù porážky, tepelné podmínky pøi transportu a manipulaci se zvíøaty pøed
porážkou, barva masa a pøíèiny její zmìny, kontaminace masa bakteriemi (kampylobakter a salmonela).
Wo r l d P o u l t r y, 1 7 , 2 0 0 1 , è . 1 1 , s . 3 0 – 3 1
Nosnice brzy
nebudou v klecích
(Sch)
Dne 19. øíjna 2001 pøijala Spolková rada návrh na Naøízení Spolkové
vlády o chovu slepic, ve kterém se vychází ze smìrnice Evropského
spoleèenství o ochranì užitkových zvíøat. Ta vychází ze Smìrnice Evropského spoleèenství k chovu nosnic. Všechna zaøízení pro chov nosnic musí být podle této smìrnice vybavena tak, aby nosnice mohly
øádnì žrát, pít, odpoèívat, popelit se a ke snesení vejce mohly vyhledat
hnízdo. Chovatelská zaøízení musí mít zcela konkrétnì výšku nejménì 2 m a plochu 2 x 1,5 m s høady a podestýlkou. Pro 9 slepic musí být
k dispozici užitková plocha nejménì 1 m2. Do provozu se nesmí uvádìt nové klecové baterie.
w w w. a g r i p o o l . d e / a g r i p o o l
Pohonná hmota ze
slepièí kejdy
(Š)
(mi)
Al Stiller, chemik z univerzity ze Západní Virginie, pøedstavil pøed krátkou dobou veøejnosti pohonnou látku, která sestává ze smìsi drùbežího trusu a motorové nafty. Tato pohonná hmota je podle výrokù vìdce,
pokud se výkonnosti týèe, naprosto srovnatelná s èistou motorovou
naftou. Ideální smìs sestává z 65 % motorové nafty a 35 % tekutého
drùbežího trusu. Drùbeží trus se pøi vysokém tlaku zahøeje a tím se
sterilizuje. Stiller si mezitím zajistil spoluprací s firmou Northco Corporation další financování výzkumu. Nyní chce objasnit, zda se v této
smìsi motorové nafty osvìdèí také koòský a kravský hnùj.
h t t p : / / w w w. s c h w e i n e . n e t / a k t u e l l / a k 4 8 6 . h t m
(mi)
Mikrobiální pøídavek
BioPlus 2B
BioPlus 2B je první mikrobiální krmné aditivum, které získalo registraci v EU. Aditivum je komerènì dostupné v USA a registrované v Kanadì. Mùže se aplikovat všem kategoriím prasat. Pøípravek
prošel rozsáhlým testováním, kdy se sledovala nezávadnost, zpùsob
pùsobení a stabilita. Pokusy dokazují zvýšení denního pøírùstku
hmotnosti a zlepšenou konverzi krmiva. Podle odborníkù by mohl
být významnou souèástí programu výživy pro úspìšný odchov selat.
Feed int., 22, 2001, è. 11, s. 24
Vliv selenu a vitaminu E
na tvorbu protilátek
Možnosti
inzerce
hledejte na
posledních
stranách pøed
pøílohou
V Øecku byla provedená studie, která mìla ovìøit vliv aplikace selenu
samotného nebo v kombinaci s vitaminem E na tvorbu specifických
protilátek proti E. coli u krav vakcinovaných v pozdní bøezosti. Zamìøení studie vycházelo ze zkušeností nìkterých autorù, že prevencí
telat proti infekci E. coli mùže být vakcinace jejich matek v pozdní
bøezosti. V souvislosti s tím pokusnì ovìøovali jak selen a vitamin E,
jako dvì z nejvýznamnìjších složek antioxidaèního obranného systému savcù, podporují imunitní odezvu zvíøat
Dosud provedené studie pøinesly rozporné výsledky ohlednì vlivu selenu a vitaminu E na imunitní systém skotu. Výsledky studie provedené v Øecku s dojnicemi holštýnského plemene, vakcinovanými ve 190. dni
bøezosti proti E. coli uvádìjí, že aplikace samotného selenu nebo
v kombinaci s vitaminem E významnì zlepšila tvorbu specifických protilátek proti E. coli a že produkce specifických protilátek byla vìtší
pøi aplikaci pouze selenu.
Ve t e r i n a r y R e c o r d , 1 4 9 , 2 0 0 1 , è . 2 1 , s . 6 4 3 – 6 4 6
„Rezistentní škrob“
v zeleninì chrání proti
rakovinì støev
Krátké
zprávy
(DK)
Americký odborník na chov drùbeže z univerzity Virginia Tech zjistil, že pøidání složky koøeninové papriky – kapsaicinu do krmných
dávek pro nejmladší brojlerová kuøata by mohlo zvýšit jejich odolnost proti Salmonelle. Kapsaicin mùže poskytovat také další výhody,
protože napøíklad hlodavci odmítají, na rozdíl od kuøat, pøijímat
krmivo, ve kterém je kapsaicin obsažen. Krmení krmivem pro drùbež, do kterého byla tato látka pøidána, by mohlo být velmi užiteèné
v odchovnách drùbeže. Hlodavci rádi pronikají do budov pro drùbež,
kde požírají krmivo, nièí budovy a rozšiøují Salmonellu a jiné choroby. Jestliže je krmivo pro nì nepøijatelné, mohli by se zdržovat mimo.
Výzkum zjistil, že množství kapsaicinu, které bylo užito ve studii,
zvýšilo odolnost vùèi Salmonelle, aniž by nepøíznivì ovlivnilo spotøebu krmiva, pøírùstky nebo chu kuchyòsky upravených kuøat.
Biocycle, 42, 2001, è. 11, s. 8
Výzkum genomu
moskyta pøenášejícího
malárii
(Sch)
Takzvaný rezistentní škrob, který byl po desetiletí považován za složku stravy bez vìtšího užitku, má podle výsledkù výzkumu australských vìdcù znaèný význam v prevenci proti rakovinì støev. Rezistentní škrob je obsažen v hojné míøe napø. v syrové zeleninì a chlebu. Mùže procházet z velké èásti nestrávený tenkým støevem. V tlustém støevì se pak vstøebávají látky, které chrání proti rakovinì.
Výzkumní pracovníci z vìdecké organizace CSIRO se zabývali úèinkem škrobu, protože se ukázalo, že urèité skupiny obyvatelstva
z Afriky, Japonska a Èíny, které konzumují málo balastních látek,
avšak mnoho výrobkù s obsahem škrobu, trpí zøídka rakovinou tlustého støeva. Austrálie patøí mezi zemì s nejvyšším výskytem onemocnìní rakovinou tlustého støeva a zároveò s nejnižší konzumací
výrobkù bohatých na škrob.
Gemüse, 37, 2001, è. 11, s. 5
Kapsaicin jako
podpùr ný prostøedek
proti salmonelóze kuøat
(Sch)
( Vo )
Spoleènost CeleraGenomics Group v USA dostala finanèní pøíspìvek
9 mil. USD od Státního ústavu pro výzkum alergií a infekèních chorob (NIAID – National Institute of Allergy and Infectious Diseases),
aby pomohla vyzkoumat sekvenci genomu moskyta, který pøenáší
malárii na lidi. Celera pøedpokládá, že projekt dokonèí na jaøe roku
2002. Informace o tomto výzkumu budou volnì k dispozici vìdecké
obci. Aby se výzkumníci více dozvìdìli o tom jak parazit, moskyt
a èlovìk na sebe vzájemnì pùsobí a reagují, budou studovat nejen
genom moskyta, ale souèasnì také genom èlovìka a genom pùvodce
malárie – prvoka Plasmodium falciparum. Poprvé budou mít výzkumníci kompletní genetickou informaci o infekèním organismu, jeho
pøirozených hostitelích a hmyzu, který pøenáší tuto nemoc z èlovìka
na èlovìka.
Tr e n d s i n B i o t e c h n o l o g y, 1 9 , 2 0 0 1 , è . 1 0 , s . 3 7 9
Délka fotoperiody
zvyšuje produkci mléka
krav
Krátké
zprávy
Fotoperioda je jeden faktor prostøedí, který mùže být efektivnì využíván ke zlepšování úèinnosti produkce mléka laktujících krav. Tento poznatek blíže prezentoval výzkumný pracovník z univerzity
v Illinois na konferenci v Las Vegas v Nevadì v USA (Western Dairy
Management Conference). Fotoperioda je definována jako doba, bìhem které je zvíøe vystaveno svìtlu v období 24 hodin. Nìkteré studie ukázaly, že produkce mléka u krav vystavených svìtlu fotoperiody dlouhých dnù je zvýšena oproti kravám chovaným v podmínkách
pøirozené fotoperiody. Konzistentnost této reakce je markantní a projevuje se zvýšením dojivosti o ca 2,25 kg na krávu a den. Pøitom
produkce mléka se zvyšuje u krav bez ohledu na úroveò jejich užitkovosti, což naznaèuje že tato reakce je fixní a nezávisí na produkèní výkonnosti krav.
Feedstuffs, 73, 2001, è. 42, Pøíloha – s. 1
Univerzální manipulátor
(Š)
Zdravotní stav lesù v Nìmecku je stále kritický. Pouze 36 % stromù
v nich zùstává bez viditelného poškození, zbytek je „nemocný“. Podle výroèní zprávy spolkového ministerstva zemìdìlství o poškození
lesù byl stav nìmeckých lesù do roku 1996 „stabilizovaný“, ale stále
je zatìžují vysoké emise škodlivých látek v ovzduší. Experti zjistili,
že za poslední rok se poèet zdravých stromù zvýšil o jedno procento.
Podle státního tajemníka ministerstva Geralda Thalheima je to výsledek úsilí o omezení oxidù síry v ovzduší. Pøesto nelze oèekávat,
že v nejbližší budoucnosti se zdravotní stav nìmeckých lesù zaène
rapidnì zlepšovat. Výraznì je totiž kromì jmenovaných nežádoucích
látek poškozuje také používání nadmìrného množství prùmyslových
hnojiv v zemìdìlství.
R o ¾ . N o v. , 2 0 0 1 , è . 2 4 5 , s . 5
Urèování starých odrùd
high-tech metodou
(Š)
Výrobce zemìdìlských strojù a traktorù John Deere pøedstavil prototyp systému odpružení zadní nápravy traktoru. Tento systém byl
poprvé pøedstaven na výstavì Agritechnica 2001 v Hannoveru, a to
na nejvýkonnìjším typu JD øady 8020. Vertikální pohyb pøi tomto
zpùsobu odpružení je až 25 cm. Ramena spojující náboj kola s traktorem vytváøejí paralelní soustavu, která umožòuje udržovat neustálý kontakt kola s pùdou v zábìru. Hydraulický válec spolu s akumulátorem tlaku (pro každé kolo samostatnì) automaticky reguluje
tento rozkmit podle zatížení nápravy. Výrobce si pochvaluje, že zejména pøi dopravì na silnici pøi vysokých rychlostech tento systém
zaruèí bezpeènou jízdu. V sériové výrobì budou traktory s odpruženou zadní nápravou v roce 2002.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 5 , 2 0 0 1 , è . 2 0 , s . 8 6
Každý druhý strom
v Nìmecku je poškozený
( Vo )
Není to jenom výrobce teleskopického manipulátoru Merlo, který se
postaral o zlepšení univerzálnosti využití svého stroje. New Holland
nyní nabízí svùj manipulátor LM410, vybavený zadním tøíbodovým
závìsem a vývodovým høídelem. Podobnì jako nové traktory se stává
s motorem o výkonu 77 kW, s pøevodovkou vybavenou reverzérem,
zdvihem bøemena do výšky 6 m, s nosností 3 tuny, s vývodovým høídelem a závìsem Zuidberg mnohem univerzálnìjším strojem, než jsou
standardní manipulátory. Spoleènost New Holland vìøí, že by tento
manipulátor mohl získat dobrou odezvu u farmáøù a doporuèuje jej
používat zejména pøi lisování, seèení nebo pøi pøípravì pùdy k setí.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 5 , 2 0 0 1 , è . 2 0 , s . 8 0
Odpr užená zadní
náprava traktor u
( Vo )
(Jav)
Švýcarská Organizace pro udržování starých odrùd Pro Specia Rara
(PSR) zahajuje nové cesty k spolehlivému urèování starých odrùd.
Technicky to umožòuje metoda identifikace pomocí satelitù. Za tímto úèelem byl pøijat spoleèný projekt s partnerskou organizací Fru-
!
cus, Spolkovým výzkumným ústavem ve Wädenswil a univerzitou
v Neuenburgu.
Gar tenbau, 2001, è. 22, s. 4
Robot nabízí kontrolu
kvality mléka
Krátké
zprávy
Mléèný robot Astronaut firmy Lely lze nyní vybavit systémem, který
dokáže oznaèit a oddìlit mléko rùzné kvality až od 4 dojnic. Systém
M4 dokáže oddìlit kolostrum, antibiotiky ošetøené nebo odlišnì zabarvené mléko a uložit ho do oddìlených hygienicky uzavøených
kontejnerù. Systém kontroly kvality mléka (Milk quality control
– MQC) zaznamenává kvalitu mléka i z každé ètvrtì vemena. Výrobce upozoròuje na to, že producenti mohou snadno vystopovat pùvod
kolostra od každé krávy, takže toto mléko mùže být zkrmováno tomu
správnému teleti. To umožòuje vrátit kojící krávu hned zpátky do
stáda, je-li to tøeba. Po separaci mléka se instalace samoèinnì èistí,
aby byla pøipravena pro další krávu, která vstupuje do dojírny.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 5 , 2 0 0 1 , è . 1 5 , s . 7 5
Škodlivost prachu
( Vo )
Firma Bobcat pøedstavila nový systém ovládání ACS (Advanced Control System) pro nìkteré funkce manipulátorù nebo kompaktních
traktorových nakládaèù a univerzálních nakládaèù øízených smykem kol. Je to jednoduchý systém pro ovládání hydraulického zvedání a vyklápìní lopaty nakládaèe. Bobcat ACS umožòuje øidièi volbu
ovládání stroje rukou nebo nohou. Tento systém je zaveden na øadì
univerzálních nakládaèù Bobcat øady G, modelù 753 a vìtších. Ve
výrobním závodì instalovaný systém ACS má ruèní ovládaèe, nožní
pedály, spínaè na palubní desce a tlaèítko ovládající plovoucí polohu
výložníku, které je umístìno na ovládací páce na levé stranì. Takto
vybavený nakládaè nabízí nyní tøi programy ovládání: ACS, ruèní
a nožní.
To p C r o p M a n a g e r, 2 8 , 2 0 0 1 , è . 1 , s . 5 2
CNH Global chce
podnikat v Rusku
(Š)
Hrozba bioterorismu, která byla nedávno tak ostøe viditelná v USA,
podnítila a urychlila vývoj pøístroje schopného detekce škodlivých
biologických èinitelù vèetnì antraxu. Tým výzkumníkù pøi státní
univerzitì ve Washingtonu (Eastern Washington State University)
v Cheney vyvinul detektor, který využívá fotoakustiky k monitorování èástic šíøících se vzduchem. Toto zaøízení sbírá vzorky vzduchu
pøi využití cyklonové technologie a koncentruje èástice o velikosti
1–10 m (mikronù). Impulzový laserový paprsek pak ozáøí vzorek
a jestliže jsou pøítomny nìjaké biologické èástice, vydá intenzivní
akustický signál. Každý signál je jedineèný pro urèitý druh èástice.
Pøi zachycení sazí a prachových èástic jsou vydávány jen velmi slabé
signály. Výzkumníci pøedpokládají, že tyto senzory by mohly být permanentnì namontovány ve vysoce rizikových oblastech, napø.
v úøadech tøídících poštu. Pøi zjištìní škodlivých biologických èinitelù se spustí zvukový signál.
Tr e n d s i n B i o t e c h n o l o g y, 2 0 , 2 0 0 2 , è . 1 , s . 7
Ovládací systém
nakládaèe
(Š)
Prodlévání delší dobu v prašném prostøedí stájí pro prasata mùže
být pro lidský organismus nebezpeèné. V souèasné dobì spoleènost
ALTO ve Velké Británii vyvinula a nabízí systém, který eliminuje až
90 % prachu ve stáji. Systém pracuje na bázi stacionárních tlakových praèek 44C3 KSA-1 a KSA-2 firmy ALTO. Aplikuje velmi jemnou
vodní mlhu a rostlinný olej. Rozprašuje se ètyøikrát dennì po dobu
20 sekund. Tato vlhká smìs na sebe váže èástice prachu a pak se
usazuje na povrchu ve stáji. Rostlinný olej se dodává v 25litrových
kontejnerech, mísí se s vodou a pak se aplikuje systémem trysek.
V pøípadì potøeby lze potom tuto aplikovanou vrstvu smýt tlakovou
myèkou. Tu lze rovnìž používat k chlazení vzduchu v horkých letních dnech rozstøikem èisté vody.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 5 , 2 0 0 1 , è . 2 1 , s . 8 6
Detekce biologických
zbraní
(EP)
(Š)
CNH je mateøská spoleènost výrobcù zemìdìlských strojù New Holland a CASE IH. Tato spoleènost uvažuje o tom, že bude distribuovat, popø. vyrábìt zemìdìlské stroje v Rusku, kde je zemìdìlských
"
Krátké
zprávy
strojù stále nedostatek. CNH chce být nejvìtším dodavatelem zemìdìlské techniky do SNS (Spoleèenství nezávislých státù) s více než
12 000 stroji. New Holland již získal první kontrakt na dodávku
100 sklízecích mlátièek na Ukrajinu v roce 1996 a pozdìji prodával
stroje do Ruska za podpory financování Evropské export-import banky. Souèasnì CASE IH a ruská vláda uzavøely dohodu, jejímž cílem
je, aby tato firma pomohla velkým dílem k podstatnému rùstu zemìdìlského prùmyslu v Rusku. Výsledkem je zatím joint venture
v Uzbekistánu na montហsklízeèù bavlny. CASE IH prohlašuje, že
bude nejvìtší západní spoleèností, která s Ruskem uzavøe nejvìtší
obchody na úseku zemìdìlské techniky. Minulý rok prodala tato spoleènost v Rusku stroje za 49,9 mil. USD.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 5 , 2 0 0 1 , è . 2 1 , s . 5 5
Rezistence ovcí vùèi
skrapii
(Š)
Skrapie – neurodegenerativní nemoc ovcí a koz – patøí do skupiny
pøenosných spongiformních encefalopatií (jako je BSE u skotu a CJD
u lidí). Výskyt skrapie u ovcí v Evropì byl endemický minimálnì
250 let. Intenzivnìjší studium nemoci potvrdilo význam tøí aminokyselinových kodonù v genu ovèího prionového proteinu, které byly
pùvodnì spojovány s rùznou inkubaèní dobou pøi umìle vyvolaném
onemocnìní skrapií a BSE u ovcí. Polymorfismus tøí kodonù u genu
ovèího prionového proteinu (PrP) stanovuje citlivost jednotlivých
zvíøat vùèi skrapii. Z Nìmecka informují o možnosti šlechtìní ovcí
na rezistenci vùèi tomuto onemocnìní pomocí genotypování PrP s tím,
že se jedná o velmi zajímavé øešení problému se skrapií, realizované
v øadì evropských zemí, jako je V. Británie, Nizozemsko a Francie.
Arch. Tierz., 44, 2001, Special Issue, s. 280–287
(Sch)
Manipulátor Manitou
Výrobce Manitou v souèasné dobì uvádí na trh novinku – zlepšený
teleskopický manipulátor 628T 120LS, který je charakteristický kloubovým øízením. Tento model vychází z existujícího modelu MLA 628T.
Má pøeplòovaný motor Perkins o výkonu 90 kW se zálohou výkonu 12 kW. Tøebaže maximální výška zdvihu
5,2 m a nosnost 2,8 t zùstávají, pùvodní zubové èerpadlo o výkonu 100 l . min–1 bylo nahrazeno novým pístovým o výkonu 138 l . min –1. Nové èerpadlo dodává tolik
oleje, kolik je potøeba podle okamžitého zatížení. Dosahuje se tak lepší provozní úèinnosti a možnosti simultánního nasazení všech orgánù nakládaèe a tím
k výraznému omezení ztrátových èasù. Pøevodovka je
vybavena mìnièem toèivého momentu Clark Hurth se
ètyømi pøevodovými stupni øazenými pod zatížením.
Redukèní koncové pøevody snižují pojezdovou rychlost
ze 40 na 30 km . h–1. Aby se omezily hodnoty prokluzu
Nový teleskopický manipulátor Manitou
na ménì pevných a kluzkých pùdách nebo pøi jízdì do
kopce nebo hromady siláže, lze tlaèítkem na joysticku snížit pøevodový stupeò. Model teleskopického nakládaèe 628T 120LS má rovnìž
tišší kabinu a širší dveøe, lepší rozmístìní ovládacích prvkù a lepší
pøístup k motoru. Cena modelu vybaveného kabinou s klimatizaèním
zaøízením je 48 000 GBP.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 5 , 2 0 0 1 , è . 2 1 , s . 5 5
Užiteèné organismy
mohou držet mandelinku
bramborovou v šachu
Již nìjaký èas se vìdeètí pracovníci ve Spojených státech zabývají
možnostmi využití užiteèných organismù v ochranì proti mandelince bramborové. První výsledky pokusù ukázaly, že sláma rozvrstvená na povrchu pùdy pùsobí pøíznivì na užiteèné organismy, které
potlaèují larvy mandelinky bramborové. Bylo prokázáno, že kopr
a koriandr zase mají pozitivní vliv na vývoj užiteèných organismù.
Problémem jsou vysoké náklady a jistota úèinku. Na výsledky z praxe
si však budeme muset ještì nìjaký èas poèkat.
Ernte, 2001, è. 6, s. 6
Inseminace koní
v Sever ní Americe
(Š)
(DK)
Od roku 2001 povolily dvì nejvìtší šlechtitelské spoleènosti ve svìtì
American Quarter Horse Association a American Paint Horse Association inseminaci klisen zmrazeným spermatem a vzbudily tak nový
#
Krátké
zprávy
zájem o tuto inseminaèní technologii. Pøestože øada dalších šlechtitelských asociací povolovala zmrazování spermatu mnoho let, rozvíjelo se odvìtví velmi pomalu a napø. v Severní Americe se stalo bìžné užití chlazeného dovezeného spermatu. Podle šlechtitelù je dosahovaná plodnost po aplikaci spermatu vìtšiny høebcù pøijatelná
a každoroènì se zvyšuje procento klisen inseminovaných chlazeným
spermatem. Pro rozšíøení inseminace zmrazeným spermatem jsou významné závìry zprávy Select Breeders Service Inc., srovnávající oba
postupy, které uvádìjí, že míra zabøeznutí po užití zmrazeného spermatu je stejná jako pøi užití chlazeného spermatu a že jeho aplikace
není spojena s žádnými dalšími náklady. Podle odborníkù bude ve
vìtšinì šlechtitelských programù založených na dovezeném spermatu postupnì chlazené sperma nahrazeno zmrazeným spermatem.
A n i m . R e p r. S c i . , 6 8 , 2 0 0 1 , è . 3 a 4 , s . 1 9 1 – 2 0 0
(Sch)
Fekální cister na
Jednoduchý zpùsob pøenášení hmotnosti a jejího rozložení pøi distribuci kejdy nebo moèùvky z cisterny velkoobjemového rozmetadla tak,
aby se udrželo maximální zatížení na zadní nápravì pøipojeného traktoru pøedvádí nìmecká firma Wienhoff.
V Nìmecku má mnoho velkých cisteren systémy, které
umožòují, aby se náprava mohla hydraulicky posouvat
dozadu nebo dopøedu a tak vyhovovat požadavkùm pro
práci na poli nebo na silnici.
Výrobce Wienhoff vsadil na rozdìlení cisterny na dvì sekce. Používá také ventil, který reguluje prùtok kejdy mezi
obìma sekcemi, a to tak, že pøepíná tok vzduchu (tlakování) z jednoho oddìlení do druhého. Aby øidiè udržel
co nejvìtší zatížení na nápravì traktoru, musí nejdøíve
tlakovat zadní sekci cisterny. Pak otevírá ventil mezi
obìma oddíly a tlakuje obì èásti najednou, dokud se nevyprázdní zbytek nákladu z cisterny. Díky tomu lze zvìtRozmetadlo kejdy Wienhoff
šit objem cisterny až o 3 m 3.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 5 , 2 0 0 1 , è . 2 1 , s . 5 8
(Š)
Univerzální nakládaè Gehl
Nový model univerzálního samojízdného nakládaèe øízeného smykem
kol (smìrovými spojkami) nabízí firma Gehl. Je to model 7800, vybavený vznìtovým pøetlakovì plnìným motorem o výkonu
81 kW. Výrobce tvrdí, že je to nejvìtší, nejsilnìjší a nejrychlejší nakládaè této tøídy. Uzvedne 1 620 kg do výšky
3,55 m. Hydraulická soustava tohoto stroje má kapacitu 152 litrù oleje. Do standardního vybavení patøí pøevodovka se dvìma rozsahy rychlostí. Na silnici nakládaè dosahuje rychlosti až 22,4 km . h–1. Pro tyto vysoké
rychlosti je výložník uchycen plovoucím zpùsobem, což
pøispívá k bezpeènosti jízdy. Velká kabina nabízí více prostoru pro hlavu, záda a nohy øidièe. Odpružené sedadlo
zvyšuje pohodlí øidièe a snižuje i jeho únavu. Výhled
z kabiny je plných 360°. Podobnì jako u všech nakládaèù Gehl i zde bylo dbáno na snadný pøístup k servisním
místùm. Vedle modelu 7800 Gehl rovnìž nabízí model
Samojízdný univerzální nakládaè Gehl
7600. Má mnoho rysù spoleèných s vìtším modelem 7800,
ale uzvedne pouze 1 417 kg a motor má výkon 66 kW.
To p C r o p M a n a g e r, 2 8 , 2 0 0 1 , è . 1 , s . 5 0
Kombinátor Centaur
(Š)
Vìtší výkonnost a úsporu paliva až 20 % nabízí nový model širokozábìrového kombinátoru na zpracování pùdy firmy Amazone – Centaur o zábìru 7,5 m. Skládá se z kypøièe, talíøových bran a válce.
Hloubková regulace je øízena systémem napojeným na GPS (Globální
polohový systém), a to na základì informací o typu pùdy a její struktuøe, které jsou uloženy v polních mapách interpretovaných GPS.
Hydraulický válec reguluje zahloubení pracovních orgánù pomocí
elektromagnetického ventilu, který získává informace GPS
z kontrolní a øídicí jednotky na traktoru. Tyto informace jsou založeny na posklizòovém polním mapování a na analýzách výnosù pìstované plodiny. Pracovní zahloubení pevných radlic kolísá až do hloubky maximálnì 30 cm. Výkonnost kypøièe Centaur je 7 ha . h –1, takže
$
lze dosáhnout denní výkonnosti stroje 70 až 100 hektarù na vìtšinì
pùd. Cena stroje je kolem 40 000 GBP.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 5 , 2 0 0 1 , è . 2 2 , s . 6 3
Actinobacillus
pleuropneumoniae
zjištìn i v mozku
a ledvinách prasete
Krátké
zprávy
Bakterie druhu Actinobacillus pleuropneumoniae je významnou pøíèinou zánìtu plic (pneumonie) a zánìtu pohrudnice (pleuritis) prasat
a je zodpovìdná za velké ekonomické ztráty v chovu prasat a masném prùmyslu. Tento mikroorganismus bývá izolován také z jiných
tkání a je spojován s pøípady zánìtu srdeèní nitroblány (endocarditis), zánìtu kosti (osteomyelitis) a zánìtu ucha (otitis). Dánští výzkumníci popisují první zaznamenaný pøípad Actinobacillus pleuropneumoniae spojený s exudativním zánìtem mozkových blan (meningitis) a embolickým hnisavým zánìtem ledvin (nephritis). Postiženým zvíøetem byl kaneèek starý 10 týdnù, který náhle uhynul, by
byly u nìho viditelné nìjaké klinické symptomy. Zkouška po úhynu
odhalila chronickou fibrózní pleuritis, nekrotizující pneumonii
a poškození v laterálních mozkových komorách. Byla prozkoumána
celá øada tkání pøi použití hybridizace in situ a odhalena bakterie
Actinobacillus pleuropneumoniae v plicích, mozku a ledvinách. Bakteriální zkoušky a kultivace neobjevily žádný dùkaz jiných patogenních èinitelù.
Ve t e r i n a r y R e c o r d , 1 4 9 , 2 0 0 1 , è . 2 4 , s . 7 2 3
Kyselina linolová
v dávkách prasat
(Sch)
Pøíznivý vliv mastných kyselin omega-3 v prevenci a léèbì kardiovaskulárních nemocí, urèitých autoimunitních poruch, diabetu
a nìkterých typù rakoviny je známý. Podle výzkumu je souèasná
spotøeba n-3 mastných kyselin ve výživì lidí nižší než se doporuèuje.
Tato skuteènost vzbudila zájem o zvýšení obsahu tìchto kyselin ve
vejcích a drùbežím mase. Zvyšování obsahu n-3 kyselin v drùbežích
výrobcích aplikací rybího oleje, lnìného semene, rybí mouèky, moøských øas a kanoly, má urèité nepøíznivé následky jako je snížení
senzorické kvality vajec a masa, snížená stabilita lipidù a také zvýšení nákladù na výrobu krmných dávek. Strategie pro likvidaci nepøíznivých vlivù spoèívá v omezování množství aplikovaných zdrojù
n-3 kyselin, míchání rùzných zdrojù kyselin, zvýšení hladiny vitaminu E v tìle zvíøat a užití kvalitních krmných složek.
Can. J. Anim. Sci., 81, 2001, è. 3, s. 295–305
Mobilní vìtr ná
elektrár na
( Vo )
V souvislosti s problémem vzniku rezistentních bakterií a zákazem
užívání nìkterých antibiotik jako rùstových stimulátorù prasat v EU
se testuje i aplikace kyseliny linolové (CLA) jako jedné z alternativ
k antibiotikùm. Dosud provedený výzkum naznaèuje, že CLA mùže
modifikovat imunitní systém u odstavených prasat a vyvolat zmìnu
typu a poètu imunocytù. Na univerzitì v Purdue provedli pokus,
který mìl potvrdit výsledky pøedešlých sledování uvádìjících, že prasata krmená dávkami doplnìnými CLA vykazují lepší konverzi krmiva a libovìjší jateèná tìla. Podle výsledkù pokusu nezlepšil pøídavek
konjugované CLA do krmných dávek prasat po odstavu jejich rùst.
Pøíznivé je však zjištìní, že aplikace CLA mùže modifikovat humorální imunitní reakci odstavených prasat vùèi pùsobení Mycoplasma
hyopneumoniae. Pro užití kyseliny linolové jako modifikátoru imunitního systému u prasat v rùzných systémech odchovu je potøebný
další výzkum.
J. Anim. Sci., 79, 2001, è. 10, s. 2542–2549
Obohacení drùbežích
výrobkù mastnými
kyselinami omega-3
(Š)
(Sch)
Prototyp mobilní vìtrné elektrárny o výkonu až 20 kW byl postaven
podle vynálezu Dr. Irpse z FAL-BB v Braunschweigu v Nìmecku.
Tento stroj má dvì tøíramenné vrtule o prùmìru 7,1 m. Omezujícím
faktorem pøi navrhování této elektrárny byla výška 10 m. Ramena
vrtulí byla øešena tak, aby došlo k jejich pøestavování v souladu
s intenzitou proudìní vzduchu. Pøi síle vìtru vìtší než 11 m . s–1 se
lopatky pøestaví tak, aby neèelily kolmo smìru vìtru. Toèivý moment od rotorù se pøenáší øetìzem na jeden høídel a do pøevodovky,
odkud je vývodovým høídelem pohánìn generátor elektrického proudu. Tato vìtrná energie mùže být použita i k pohonu èerpadel vody,
%
Krátké
zprávy
kompresorù a dalších strojù. Významné je to, že tato jednotka
(MoWec) je mobilní a mùže být pøemístìna na jakékoliv místo kde je
potøeba. Pøi pøepravì se rotory spouštìjí dolù a tento stroj (MoWec)
jako kompaktní jednotka není širší než 2,8 m. Oèekává se, že cena
tohoto vìtrného generátoru bude 80 000 DEM.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 5 , 2 0 0 1 , è . 2 1 , s . 6 1
(Š)
Traktor Trac 200
Nìmecký výrobce Doppstadt rozšíøil svou øadu o nový model Trac
200 – systémový traktor s motorem o výkonu 148 kW a s tøíbodovými
závìsy vzadu i vpøedu. Tento stroj je rovnìž vybaven
úchytným mechanismem pro náøadí nebo stroje, jako jsou
napø. jeøáby na manipulaci s døevem. Traktor je pohánìn motorem Mercedes Benz øady 906 pøes šestistupòovou pøevodovku se ètyømi stupni øazenými pod zatížením. Tato pøevodovka poskytuje ještì 16 plazivých rychlostí a reverzaèní mechanismus. Celkem tedy nabízí 40 pøevodových stupòù dopøedu i dozadu. Maximální rychlost je
50 km . h–1. Zadní vývodový høídel má 540 a 1000 ot . min–1,
pøední pouze 1 000 ot . min–1. Hmotnost prázdného traktoru
je 8 tun, lze jej plnì naložit až 12 tunami. Tak lze traktor
využít se širokou škálou strojù. Kabina se pro servisní
úkony sklápí o 35°. Traktor lze nabídnout se všemi možnými zpùsoby øízení – všemi koly, krabovým zpùsobem,
Systémový traktor Trac 200
pøedními nebo zadními koly.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 5 , 2 0 0 1 , è . 2 1 , s . 6 0
Diskriminace kompostu
Naøízení o biologických odpadech vešlo v Nìmecku v platnost na
konci roku 1998. Po roèní praxi se v únoru 2000 sešlo na kongresu
v Kolínì nad Rýnem 160 odborníkù z praxe, aby zhodnotili jeho úèinnost. Hodnocení bylo spíše kritické, místo právní jistoty naøízení
pøineslo nejistotu a další omezení subjektù, které vyrábìjí a prodávají kompost. Ten je jako hnojivo nadále diskriminován, povinnosti
kontroly a dokumentace jsou pøehnané. Naøízení brání vybudování
trhu. Pøítomní zástupci zákonodárce a zemìdìlských svazù pøislíbili
novelu naøízení.
Odpadové fórum, 2001, è. 12, s. 4
Univerzální nakládaè
Caterpillar
Zemìdìlsví
ve svìtì
Statistické údaje
o zemìdìlství EU 15
a kandidátských zemí
Rok 2002 je zvláštì významný pro rozšiøování EU
o n o v é è l e n s k é s t á t y.
(Š)
(Š)
Univerzální samojízdné nakládaèe øízené smykem kol Caterpillar 262
a 252 mají dosah do výšky 3,2 m a úhel sklonu lopaty 45°. Model 262
uzvedne 1 125 kg, model
252 uzvedne 1 012 kg.
Tento stroj je ideální pro
stohování válcových balíkù sena a nakládání rùzných hmot pøes vysoké
boènice pøívìsù a dalších
dopravních prostøedkù.
Rozvor 1 226 mm èiní model ideálním pro urovnávání povrchu a pro øidièovo pohodlí. Nakládaè
lze rovnìž velmi dobøe využívat pøi zakládání krmiva, stohování, produkci
Nakládaè Caterpillar
siláže, manipulaci s prùmyslovými i statkovými hnojivy, pøi provádìní nádvorních prací, výkopech, vykládání palet apod. Velkou výhodou tohoto stroje je jeho
stabilita i pøi plném zatížení.
To p C r o p M a n a g e r, 2 8 , 2 0 0 1 , è . 1 , s . 5 0
(Š)
Budou probíhat intenzivní jednání o zemìdìlství, v nichž jedním
z orientaèních ukazatelù jsou základní statistické údaje o postavení
tohoto odvìtví v národním hospodáøství, produkèní kapacitì, pracovních silách a agrárním zahranièním obchodu kandidátských zemí
ve srovnání se souèasnými státy EU. Mezi 13 kandidátských zemí
&
jsou zaøazeny Bulharsko, Kypr, Èeská republika, Estonsko, Maïarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Turecko. Tìchto tøináct kandidátských zemí má dohromady
k dispozici 100 296 tis. ha zemìdìl. pùdy ve srovnání se 131 619 tis. ha
v EU.
Úloha zemìdìlského sektoru v kandidátských zemích a EU 15 (statistika)
Zemìdìlská
pùda
Hrubá pøid.
Zamìstnanost
Agrární
Bilaterální
Výdaje
hodnota zem.
v zemìdìlství
obchod 1)
agr. obchod 2)
za potraviny
poèet pracov. % z celkového
1000
% z celk.
mil.
ha
pùdy
EUR
%
z HDP
1000
%
3)
rok 2000
Bulharsko
% na celkovém % z celkov.
exportu inportu exportu inportu
rok 1999
výdajù 4)
rok 1998
5 582
50,3
2 054c) 15,8* )
342
11,3
16,2
7,1
37,9
37,6
53,6
134
14,5
329 d) 3,5* )
14
9,2
38,3
19,0
52,7
46,0
19,0 b)
Èeská rep.
4 282
54,3
1 846
3,4
193
7,4
4,4
6,5
36,3
48,0
26,8
Estonsko
1 001
22,1
254
4,7
32
7,4
9,2
14,3
28,3
57,0
37,5
Maïarsko
5 854
62,9
227
4,8
9,1
3,7
53,1
45,3
42,1
Lotyšsko
2 488
38,5
306
4,0
118
13,5
5,7
13,1
30,7
50,0
44,9
Litva
3 489
53,4
836
6,9
262
19,6
12,9
11,5
29,9
45,8
46,0
Malta
78
2,0
)
2,7* 1,9
2,2
10,3
13,1
73,1
…
8,9
7,4
45,5
47,7
36,9
Kypr
1 913d) 3,9* )
12
38,1
Polsko
18 220
58,3
4 965d) 2,9* )
2 698
18,8
Rumunsko
14 811
62,1
4 564 11,4
4 861
42,8
5,8
8,1
42,7
37,0
58,0
Slovensko
2 444
49,8
560
4,1
119
6,7
3,8
7,0
23,4
37,2
31,8
Slovinsko
491
24,2
847
2,9
9,9
4,3
7,0
31,4
50,5
23,5 b)
Turecko
41 488
53,5
9 149* 34,9
15,9
6,5
43,2
27,8
29,7a)
Státy SVE 10
8 933*) 20,7
36,3* )
24 265 11,2*
81
)
58 662
54,4
18 145
K a n d . s t á t y 1 3 100 296
53,8
42 816*) 6,9* )
EU 15
131 619
40,6 167 197
2,0* )
Belgie
1 396
45,7
3 329
Dánsko
2 666
61,9
4 089
17 067
47,8
22 277
5 109
38,7
Španìlsko
25 425
50,2
19 889
Francie
29 865
54,4
36 592
Irsko
4 418
62,8
Itálie
15 401
51,1
29 992
2,6
127
49,2
127
0,6
4
Nizozemsko
1 952
47,0
10 235
2,6
Rakousko
3 399
40,5
3 919d) 1,9* )
Portugalsko
3 881
42,2
3 768
3,3
614
3,1
Nìmecko
Øecko
Lucembursko
4,6* )
)
7,2
7,0
40,2
45,3
18 082
27,8
8,8
7,1
43,2
34,9
34,1* )
6 767
4,3
6,6
6,8
12,1
10,4
17,4 b)
1,4
79
1,9
5,5
8,0
13,3
5,3
17,8
2,3
99
3,7
21,4
8,2
7,1
9,8
18,1
1,1
958
2,6
3,3
5,7
23,6
19,7
16,0
671
17,0
24,1
6,3
33,6
18,6
21,3 b)
3,3
992
6,9
11,0
10,9
12,9
4,8
18,6 b)
2,6
971
4,2
9,0
5,3
5,7
7,1
17,9 b)
130
7,9
10,1
3,0
3,6
3,8
19,1
1 095
5,2
5,3
7,2
11,9
13,7
2,2
0,7
2,0
6,6
0,8
240
3,3
17,1
10,2
12,1
5,6
15,3
223
6,1
4,1
4,4
41,3
55,2
15,5
12,5
9,6
13,7
1,3
5,4
8 030c) 6,6* )
2 952d) 2,9* )
Finsko
2 211
6,5
4 134
Švédsko
2 980
6,6
3 863c) 1,6* )
15 722
64,4
Vel. Británie
14 001
0,9
147
6,2
3,4
4,4
18,7
11,5
18,9
2,9
2,5
4,8
10,4
11,6
18,4 b)
424
1,5
5,8
6,3
6,4
4,9
19,9 b)
1)
obchod se zemìdìlskými produkty a potravinami, ale bez ryb a rybích produktù
bilaterální agrární obchod mezi kandidátskými zemìmi a státy EU
3)
podíl zemìdìlských pracovních sil na celkovém poètu pracovních sil v národním hospodáøství
a)
27,0 b)
120
2)
4)
18,0
18,2 b)
podíl na celkových spotøebitelských výdajích domácností
r. 1994;
b)
r. 1997;
c)
r. 1998;
Zemìdìlsví
ve svìtì
d)
r. 1999; *) odhad; … údaje nejsou k dispozici
Na všech základních ukazatelích kandidátských zemí se znaènou
mìrou podílí Turecko, napø. na rozloze zemìdìlské pùdy 41 %, na
poètu zemìdìlských pracovních sil 51 %, na hrubé pøidané hodnotì
zemìdìlského sektoru 57 %. Existují urèité obavy z relativnì velkého poètu zemìdìlských pracovníkù v kandidátských zemích, který
se odhaduje na 18 082 tisíc (27,8 % podíl na celkovém poètu pracovních sil v národním hospodáøství), zatímco v zemìdìlství EU 15 je
zamìstnáno pouze 6 767 tisíc pracovníkù (4,3 % podíl na celkové
zamìstnanosti). Podle pomìru pracovních sil a hrubé pøidané hodnoty vytvoøené v zemìdìlském sektoru vykazují kandidátské zemì podstatnì nižší úroveò než EU. Na jednoho zemìdìlského pracovníka
'
Zemìdìlsví
ve svìtì
pøipadalo v roce 2000 v tøinácti kandidátských zemích v prùmìru
2 368,8 EUR (v Èeské republice 9 564,8 EUR), v EU 15 v prùmìru
24 707,7 EUR hrubé pøidané hodnoty. Na tvorbì hrubého domácího
produktu se zemìdìlský sektor v kandidátských zemích podílí asi
6,9 %, v EU 15 asi 2,0 %. Podíl agrárního obchodu na celkovém
zahranièním obchodu v obou skupinách zemí nevykazuje pøíliš velké rozdíly. Kandidátské zemì vykazují podíl zemìdìlských a potravináøských produktù na celkovém exportu 8,8 %, na importu 7,1 %,
státy EU 6,6 % a 6,8 %). V bilaterálním obchodu jsou kandidátské
zemì mnohem závislejší na obchodování s EU než naopak. Z hodnoty
celkového agrárního exportu bylo v roce 1999 exportováno z kandidátských zemí do EU 43,2 %, naproti tomu z EU do kandidátských
zemí jen 12,1 %. Kandidátské zemì jsou aktivnìjší také v agrárním
importu ze zemí EU (34,9 % celkového importu pochází z EU, naproti tomu v agrárním importu EU pochází jen 10,4 % z kandidátských
zemí). Znaèné rozdíly jsou v podílu potravin na celkových výdajích
domácností. Podle posledních údajù z roku 1998 èinil tento podíl
v kandidátských zemích asi 34,1 %, v zemích EU 17,4 %.
Pozn.: mezi zemì støední a východní Evropy (SVE 10) se nezaøazují
Turecko, Kypr a Malta
Agra Focus, 2002, è. 71
Rekordní pokuty uvalené
Komisí EU na vitaminový
kar tel
Osm evropských a japonských spoleèností bylo potrestáno
bezprecedentní
pokutou
v celkové
výši
855,22 mil. EUR za jejich
desetiletou èinnost pøi urèování cen vitaminových
produktù v období mezi záøím 1989 a únorem 1999.
(Jav)
Nejvíce se provinily firmy Hoffman-La Roche a BASF, jimž byla vymìøena pokuta 462 mil EUR a 296 mil. EUR. Komisaø EU pro hospodáøskou soutìž Mario Monti hodnotí systém urèování cen jako „nejškodlivìjší série kartelù, které dosud Komise zjistila“, což vedlo
k uvalení trojnásobnì vyšší pokuty než do této doby Komise vymìøila nìkterému kartelu. Pokutované firmy jednoduše usilovaly o vylouèení jakékoli konkurence z evropského trhu s vitaminy A, E, B1,
B2, B5, C, D3, biotinem (H), kyselinou listovou (M), beta-karotenem
a karotenoidy. Kartely se týkaly vitaminù v potravinových produktech a nápojích, krmivech, farmaceutických produktech a kosmetických výrobcích. Vedoucími kartely byly podle zjištìní Komise Hoffman-La Roche – nejvìtší svìtový výrobce vitaminù s asi 50% tržním
podílem – a BASF. Tyto firmy byly zainteresovány v témìø všech separátních kartelech, zatímco ostatní firmy se úèastnily kartelových
dohod jen u urèitého poètu vitaminových produktù.
Pokuty pøidìlené Komisí EU jednotlivým firmám:
– F. Hoffmann-La Roche AG (Švýcarsko): 462 mil. EUR,
– BASF AG (Nìmecko): 296,16 mil. EUR,
– Aventis SA (Francie): 5,04 mil. EUR,
– Solvay Pharmaceuticals BV (Nizozemsko): 9,10 mil. EUR,
– Merck KgaA (Nìmecko): 9,24 mil. EUR,
– Daiichi Pharmaceutical Co Ltd (Japonsko): 23,4 mil. EUR,
– Eisai Co Ltd (Japonsko): 13,23 mil. EUR,
– Takeda Chemical Industries Ltd (Japnsko): 37,05 mil EUR.
Dále byla pokutována øada dalších spoleèností, které se úèastnily
kartelových dohod o vitaminu H a kyselinì listové a neukonèily úèast
v kartelu v období více než pìt let pøed zahájením vyšetøování zahájené Komisí v kvìtnu 1999. Týká se to firem Lonza AG (Nìmecko),
Kongo Chemical Co Ltd (Japonsko), Sumitomo Chemical Co Ltd (Japonsko), Sumika Fine Chemicals Ltd (Japonsko) a Tanabe Saiyaku
Co Ltd (Japonsko). Komise sdìluje, že vymìøené pokuty by byly dokonce ještì vyšší, ale pro rùzné úrovnì kooperace vykázané spoleènostmi byly omezeny. Firma Aventis unikla pokutì za svou roli pøi
urèení ceny svého vitaminu A a E po pøedložení dùkazných dokladù
Komisi, takže pùvodnì vymìøená pokuta byla redukována o 100 %.
Jak Hoffman-La Roche tak BASF se postaraly o to, aby jejich pokuty
byly redukovány o 50 %, protože všechny ostatní spoleènosti zaèlenìné do kartelu urèitým zpùsobem kooperovaly. Postižené spoleènosti mají tøi mìsíce na zaplacení pokut, které budou nakonec odeèteny
z pøíspìvkù èlenských státù do rozpoètu EU.
Další informace o kartelech, vèetnì úèastníkù a pokut podle produktù jsou na adrese: http://europa.eu.int/rapid/start/cqi/questen.ksh
s další referencí IP/01/1625.
Agra Focus, 2001, è. 70, s. 21
(Jav)
Spotøebitelé požadují
oznaèování geneticky
modifikovaného masa
Po d l e n o v é h o p r ù z ku m u ,
který
provedla
Národní
rada spotøebitelù (National Consumer Council –
NCC) ve Velké Británii, požaduje 80 % dotázaných
spotøebitelù, aby maso pocházející ze zvíøat krmených GM produkty bylo
øádnì oznaèeno.
Zemìdìlsví
ve svìtì
Tento prùzkum probíhal právì v dobì, kdy Evropská komise navrhuje, aby oznaèování potravin zahrnovalo také maso ze zvíøat, pøi
jejichž chovu se používalo krmivo obsahující geneticky modifikované produkty. Podle souèasných návrhù Komise mají být oznaèeny
všechny potraviny s úrovní kontaminace GM jedním nebo více procenty. Avšak z uvedeného prùzkumu NCC vyplývá, že 42 % britských
spotøebitelù si pøeje potraviny, které vùbec nejsou geneticky upravené, a témìø dvì tøetiny (pøesnì 64 %) spotøebitelù se domnívá, že je
dùležité, aby všechny potraviny obsahující nìjaké geneticky upravené ingredience byly jako takové oznaèeny.
Pøedstavitelé USDA považují plány EU na znaèení všech potraviny
obsahujících jedno a více procent GM ingrediencí za šílené. Realizace
tìchto návrhù by stála více než 4 mld. USD (2,7 mld. GBP) nákladù
na exporty z USA do Evropy a podlomila by úsilí o zvýšení dùvìry
veøejnosti k zemìdìlským biotechnologiím. Naproti tomu pøedstavitelé NCC jsou „ohromeni“ stanoviskem Agentury pro potravinové
standardy (Food Standards Agency), která se rozhodla nepodporovat
rozšíøení oznaèování potravin podle obsahu GM. Podle NCC takové
postoje pøehlížejí zjištìní, co si pøejí spotøebitelé. Nejenom, že existuje všeobecnì naléhavý požadavek na uveøejòování informací o ingrediencích GM, ale více než polovina dotázaných spotøebitelù požaduje navíc speciální informace o tom, kolik GM derivátù je obsaženo
v potravinách, které jsou nabízeny ke spotøebì.
Meat Process. Global, 2001, è. 11/12, s. 8
Tøi další státy získaly
nárok na vyplacení
dotací z programu
SAPARD
Po B u l h a r s ku a E s t o n s ku
získaly
tøi
další
státy
støední a východní Evropy
(Slovinsko, Litva a Lotyšsko) nárok na vyplacení
dotace z fondù EU v rámci
programu na podporu rozvoje zemìdìlství a venkova, který je znám pod
z k r a t ko u S A PA R D ( S p e c i a l
Accession Programme for
Agriculture and Rural Development).
(Jav)
Dosud tedy mùže èerpat reálné finanèní prostøedky ze zmínìného
fondu pouze pìt státù. Dalších šest kandidátských státù vèetnì Èeské republiky je podle komentáøe Evropské komise teprve ve stadiu
finalizace jejich struktur a postupù, které jsou podmínkou pro získání slíbené èástky penìz z prostøedkù EU. Programy SAPARD mají
podle stanoviska Komise zásadní význam pro zemì støední a východní Evropy, které naléhavì potøebují pomoc pøi pøípravì jejich zemìdìlského a potravináøského sektoru na oèekávaný vstup do EU. Avšak
zpoždìní pøi akreditaci platebních agentur v tìchto zemích zpùsobilo, že dosud bylo vydáno velmi málo penìz ze schválených roèních
èástek dotací. Komise EU zvláštì pøísnì trvá na tom, aby kandidátské státy støední a východní Evropy dodržovaly všechny administrativní a úèetní pøedpisy, které mají zajišovat národní platební agentury SAPARD. Uskuteèòování programu SAPARD se považuje za
„zkoušku naneèisto“ pro èlenství v EU v tom smyslu, že jednotlivé
kandidátské zemì jsou plnì odpovìdné za realizaci a øízení programù pomoci ze spoleèných fondù EU. Souèasnì se však orgány EU
obávají, že 520 mil. EUR vyèlenìných pro každý rok v rámci programu SAPARD nebude v jednotlivých kandidátských zemích využíváno rozumnì, což vedlo ke zpoždìní pøi akreditování rùzných platebních agentur urèených pro tento úèel. Výše pøíspìvkù z fondù EU
na SAPARD uvedená v tabulce je stanovena v cenách 1999, takže
relevantní èísla musí být každým rokem upravována s pøihlédnutím
k vývoji inflace.
Roèní rozpoètové pøíspìvky EU na program SAPARD (mil. EUR, v cenách
1999)
Bulharsko
52,124
Èeská republika
22,063
Estonsko
12,137
Maïarsko
38,054
Litva
29,829
Lotyšsko
21,848
Polsko
168,683
Rumunsko
150,636
Slovinsko získalo povolení k èerpání financí z fondu SAPARD
27. listopadu 2001. Slovinská vláda má nyní právo rozdìlit a vyplatit
na realizaci programu 6,4 mil. EUR za rok 2000. Tyto prostøedky
jsou urèeny k financování investic na farmách a v potravináøském
Zemìdìlsví
ve svìtì
prùmyslu, k ekonomické diverzifikaci farem a zlepšení venkovské
infrastruktury. Zemìdìlský komisaø EU Franz Fischler prohlásil, že
je rád, že Slovinsko nyní získává finanèní pøínos z mimoøádného
úsilí pøi pøípravì implementace inovaèního programu.
Litva mùže èerpat prostøedky z fondu SAPARD od 30. listopadu 2001
a sousední Lotyšsko od 12. prosince 2002. Litva vynaloží pùvodní
èástku v hodnotì 30,3 mil. EUR na investice do zemìdìlských podnikù, modernizaci zpracování a prodeje výrobkù, diverzifikaci zdrojù
dùchodù na venkovì, zlepšení venkovské infrastruktury a odborné
vzdìlávání.
Lotyšsko získává dotaci ve výši 22,2 mil. EUR. Program SAPARD zde
zahrnuje širokou škálu priorit, vèetnì modernizace zemìdìlské techniky, zlepšení zpracovatelského prùmyslu a marketingu, diverzifikaci ekonomických aktivit, zlepšení venkovské infrastruktury a školení.
Protože uvolòování finanèních prostøedkù z fondu SAPARD se opozdilo, mohou státy støední a východní Evropy v souèasné dobì èerpat
až nyní peníze rezervované pro tento fond v rozpoètu EU na rok
2000. Komise byla požádána, aby posunula koneèný termín pro vyplacení penìz urèených na realizaci programu SAPARD v roce 2000
na 31. prosinec 2003. To by mìlo zásadní význam pro takové zemì
jako Rumunsko, kde zdaleka nejsou pøipraveni na spravování financí z programu SAPARD.
A g F d E . E u r. , 2 0 0 1 , è . 2 3 1 , s . 2 – 3
Význam luštìnin pro
rozvojové zemì
Luštìniny mají mimoøádný
nutrièní a ekonomický význam pro stravování milionù lidí ve svìtì, zejména
v chudých rozvojových zemích.
(Jav)
Hlavní pøínos luštìnin spoèívá pøedevším ve vysokém obsahu bílkovin, který je dvojnásobnì až trojnásobnì vyšší než ve vìtšinì obilovin. Luštìniny jsou také cenným zdrojem energie a potøebných minerálií, napøíklad železa a vápníku.
Spotøeba luštìnin jako potraviny se koncentruje v rozvojových zemích, na které pøipadá pøibližnì 90 % celkové svìtové spotøeby. Ve
vìtšinì zemí s nízkými dùchody pøispívají luštìniny asi 10 %
k pøíjmu bílkovin a asi 5 % k pøíjmu energie v denní stravì prùmìrných obyvatel.
Nutrièní hodnota vybraných luštìnin a jiných produktù
Kalorie
Bílkoviny
Vápník
Železo
(na 100 g)
(%)
(mg . 100 g–1)
(mg . 100 g –1)
Fazol obecný (Phaseolus vulgaris)
341
22,1
137
6,7
Bob obecný (Faba vulgaris)
343
23,4
90
3,6
Cizrna (Cicer arietinum)
358
20,1
149
7,2
Vigna èínská (Vigna sinensis)
342
23,4
76
5,7
Vikev èoèková (Vicia ervilia)
343
20,9
129
5,8
Èoèka (Lens culinaris)
346
24,2
56
5,7
Pšenice (mouka)
370
10,9
16
1,0
Rýže (loupaná)
360
6,7
10
0,9
Kasava
338
1,5
12
1,0
Hovìzí maso
198
19,0
11
2,3
Vejce
163
12,4
50
2,5
Mléko
360
36,0
1 235
0,9
Pramen: FAO
Svìtová produkce luštìnin vykázala v minulých letech vzestupný
trend, na nìmž se podílely pøedevším latinskoamerické zemì a asijské zemì. V roce 2000 však svìtová produkce klesla proti pøedchozímu roku o témìø 2 mil. t na celkem 55 mil. t. Snížení produkce bylo
evidováno hlavnì v Austrálii, Francii a Indii.
Poslední odhady uvádìjí, že v roce 2001 došlo k opìtnému rùstu
produkce a v celosvì-tovém mìøítku bylo vyrobeno asi 58 mil. t. Globální spotøeba mùže dosáhnout pøibližnì 57 mil. t. Vyšší poptávka
zemí Støedního východu, severní Afriky, Støední Ameriky a indického subkontinentu stimuluje rozšíøení svìtového obchodu s luštìninami. V tržním roce 2001/2002 by rostoucí poptávka mohla ovlivnit
Zemìdìlsví
ve svìtì
vzestup mezinárodních cen, i když cenový vývoj bude záležet také na
širších ekonomických okolnostech a zejména na významném zotavení
cen obilovin.
Luštìniny mají specifický význam pro zemì s nízkými dùchody
a deficitem potravin (low-income food deficit countries – LIFDCs),
kde hlavním zdrojem bílkovin a energie jsou rostlinné produkty. Produkce luštìnin v tìchto zemích se v roce 2001 zvýšila, pøièemž nejvìtší pøírùstek byl zaznamenán v Indii a Èínì, které patøí k hlavním
produkèním zemím.
FAO odhaduje, že také v Egyptì, Nigerii a Burundi se produkce zvýšila. Nižší sklizeò než v roce 2001 se naproti tomu oèekává
v Pákistánu a Sýrii, kde úrodu poškodilo nadmìrné sucho. Experti
poèítají, že poptávka po luštìninách poroste rychleji než výroba, což
se týká pøedevším takových tradièních spotøebních zemí, jako je Indie a Pákistán.
Pøedstih poptávky pøed produkcí v rozvojových zemích povede v roce
2001/2002 ke zvýšení importu luštìnin do zemí s nízkými dùchody
a nedostateènými zdroji vlastních potravin.
Fd Outl., 2001, è. 4, s. 27
Ceny prùmyslových
hnojiv na mezinárodních
trzích
Podle statistického pøehledu poøízeného experty FAO
byly
prùmìrné
mìsíèní
ceny vybraných prùmyslových hnojiv na reprezentativních
mezinárodních
trzích v záøí 2001 nižší než
v záøí 2000.
(Jav)
Pokles cen se týká moèoviny, hydrofosforeènanu amonného, trojitého superfosfátu a chloridu draselného. Na sledovaných mezinárodních trzích byl naproti tomu zaznamenán rùst cen síranu amonného.
Ceny promptních dodávek moèoviny na mezinárodních trzích za sledované období od záøí 2000 do záøí 2001 klesly o 15 až 20 %. Avšak
na nìkterých regionálních trzích byla nedostateèná nabídka
a v tìchto oblastech se ceny nesnižovaly.
Produkce v zemích kolem Perského (Arabského) zálivu, Argentinì
a Venezuele je nízká vzhledem ke zmìnì výrobních podmínek a pøípadné exporty se oèekávaly až v prosinci 2001. Poptávka v Latinské
Americe je silná. Výrobci z regionu kolem Baltského moøe a Èerného moøe dodávají moèovinu hlavnì do Latinské Ameriky. Indická vláda ohlásila, že zlepší rozmístìní nových importních dodávek asi
300 000 až 400 000 t na vnitøním trhu.
Vietnam otevøel trh pro velká množství dovozu moèoviny z rùzných
zdrojù. Èína jako nový èlen WTO od ledna 2002 povoluje státním
i nestátním dovozním firmám importy hnojiv.Toto opatøení by mohlo stimulovat podstatné rozšíøení odbytiš na èínském trhu bìhem
pøíštích pìti let. Exporty moèoviny z Èíny jsou v souèasné dobì slabé, ale není vylouèeno, že se v nejbližší budoucnosti mohou zvýšit.
Výrobci v oblasti Perského zálivu oèekávají, že se zvýší poptávka
Indie, Vietnamu a Srí Lanky. V USA se r. 2001 zvýšila produkce moèoviny vzhledem k levnìjšímu plynu.
Ceny èpavku se ponìkud snížily v Karibiku a na Blízkém východì,
zatímco ve východoevropských zemích bìhem nìkolika mìsícù 2001
klesly proti pøedchozímu roku o 10 až 30 %.
Dodávky na evropský trh pocházejí nejen z oblasti Èerného moøe,
ale také z Trinidadu. Jordánsko dodává znaèné množství èpavku
zpracovatelùm prùmyslových hnojiv v Turecku a Jižní Africe. USA
opìt zvýšily produkci, takže mohly omezit dovozy.
Ceny promptních dodávek síranu amonného zaznamenané na trzích
mezinárodního významu se bìhem nìkolika mìsícù nemìnily, ale proti
záøí 2000 byly v záøí 2001 o 19 až 27 % vyšší.
Ceny hydrofosforeènanu amonného byly od srpna do záøí 2001 stabilní, ale ve srovnání se stejným obdobím 2000 klesly o 15 až 19 %.
Velkým dovozcem je Indie, která jen za první ètvrtletí 2001 nakoupila 1 mil. t. Pákistán importoval 400 000 t, které staèí k pokrytí oèekávané poptávky. Èína stanovila na druhé pololetí 2001 na importy
hydrofosforeènanu amonného kvótu 700 000 t. USA udržují trvale
nízkou produkci vzhledem k existujícím dostateèným zásobám. Vývozci z Blízkého východu a severní Afriky vyváželi tento produkt
hlavnì do Francie, Pákistánu a Turecka.
Výrobci v zemích Svazu nezávislých státù (èást bývalého SSSR) zásobují evropský trh, ale poptávka v Evropì je slabá a poptávka
v Latinské Americe klesá.
!
Zemìdìlsví
ve svìtì
Ceny trojitého superfosfátu jsou pomìrnì stabilní, ale v záøí 2001
byly asi o 8 až 12 % pod úrovní stejného mìsíce 2000. Tunisko exportuje tento produkt do Francie. Itálie dovezla v roce 2001 o 20 000 t
více než v pøedchozím roce.
Ceny chloridu draselného byly bìhem nìkolika posledních mìsícù
stálé, ale ve srovnání s pøedchozím rokem došlo k mírnému poklesu. Neoficiální zdroje uvádìjí, že Èína uvolnila pro dovozy roèní kvótu asi 1,2 mil. t. Brazílie nakoupila v pøedchozím roce velké množství, proto se oèekává zpomalení dodávek. Japonsko má dohodu
o dodávkách chloridu draselného s Kanadou.
Prùmìrné ceny hnojiv na mezinárodních trzích (volnì ložené, promptní cena, f.o.b.)
Srpen 2001
Záøí 2001
Záøí 2000
Zmìna
USD/t
USD/t
USD/t
%
Východní Evropa
89–91
90–93
105–109
– 14,5
Blízký východ
97–99
101–104
128–130
– 20,5
Východní Evropa
50–52
51–54
42–45
+ 20,7
Dálný východ
71–73
73–76
41–64
+ 19,2
U.S. Gulf
60–65
60–65
47–51
+ 27,6
Západní Evropa
70–75
70–75
55–60
+ 26,1
1)
2001:2000
Moèovina
Síran amonný
Hydrosfosforeènan
amonný
Jordánsko
154–157
150–154
175–182
– 14,8
Severní Afrika
144–150
144–150
179–168
– 19,2
U.S. Gulf
137–140
135–137
166–168
– 18,8
Trojitý superfosfát
Severní Afrika
119–124
119–125
131–135
– 8,3
U.S. Gulf
121–124
121–125
137–142
– 11,8
Chlorid
draselný
Východní Evropa
91–106
91–108
92–111
– 2,0
Vancouver
111–130
113–130
117–131
– 2,0
Západní Evropa
115–122
115–122
115–122
± 0,0
1)
zmìna záøí 2001:2000 v % kalkulovaná z prùmìru cen v daném rozmezí
Fd Outl., 2001, è. 4, s. 29
DEFRA rozšiøuje dozor
nad BSE a scrapie
Od 1. ledna 2002 jsou registrovaní chovatelé skotu
v Anglii,
Skotsku
a Walesu žádáni, aby ohlašovali ministerstvùm zemìdìlství všechen uhynulý
a nucenì poražený skot
starší než 24 mìsícù. Tato
zvíøata mají být testována
na BSE v rámci kontrolního programu celé Evropské unie.
(Jav)
Britské ministerstvo zemìdìlství a životního prostøedí DEFRA (Department for environment, food and rural affaires) testuje nucenì
poražený a uhynulý skot starší 30 mìsícù od èervence roku 2001.
Avšak kontrola je nyní rozšíøena na mladší zvíøata ve shodì
s požadavky EU.
Navíc má být testován na nemoc scrapie vzorek ovcí starších než
18 mìsícù vybraný z 3 000 uhynulých ovcí a 20 000 ovcí poražených
pøi porážkách. V rámci této kontroly bude DEFRA kontaktovat chovatele ovcí z namátkového výbìru a žádat je, aby informovali jejich
divizní úøad pro zdraví zvíøat (Animal Health Divisional Office)
v pøípadì zjištìní úhynu ovce v poslední dobì. DEFRA doufá, že tato
dvì kontrolní opatøení poskytnou užiteèné informace o výskytu tìchto
dvou nemocí ve Velké Británii.
Farmáøi byli písemnì informováni o tìchto zmìnách a požádáni, aby
pomáhali pøi dozoru tím, že budou oznamovat úhyny všeho skotu
staršího 24 mìsícù a, když o to budou požádáni, každou uhynulou
ovci co možná nejrychleji.
Legislativa vstoupila v platnost 14. prosince 2001. Zvýšila výši kompenzací placených farmáøùm za potvrzené pøípady scrapie. DEFRA
se domnívá, že jedním dùvodem souèasné nízké míry oznamování
pøípadù scrapie je nízká výše kompenzací placených za potvrzené
pøípady, která je nižší než ta, která je vyplácena v pøípadì jiných
nemocí podléhající ohlašovací povinnosti. Proto se zvyšuje tato kompenzace z ca 30 GBP na 90 GBP na zvíøe, aèkoli paušální sazba
"
Zemìdìlsví
ve svìtì
Výroba ovèího mléka ve
Španìlsku
Roèní produkcí 310 000 tun
m l é k a ( v r. 2 0 0 0 ) s e Š p a nìlsko podílí na celkové
produkci
ovèího
mléka
v EU 15 %.
30 GBP bude stále aplikována pro vyøazené samice. Návrhy zvýšit
sazbu byly pøedloženy v konzultaèních dokumentech v øíjnu 2001.
Zástupce úøadu pro zdraví zvíøat sdìlil, že tyto nové úpravy byly
navrženy, aby podpoøily oznamování zvíøat, která jsou podezøelá
z nemoci scrapie. Vybídl farmáøe, aby byli ostražití k známkám nemoci a okamžitì je hlásili, aby mohly být podniknuty kroky
k vymýcení nemoci v rámci státního plánu National Scrapie Plan.
Ve t e r i n a r y R e c o r d , 1 4 9 , 2 0 0 1 , è . 2 5 , s . 7 5 8
Nejvýznamnìjší mléèná plemena jsou manchega (925 000 kusù), churra (750 000 kusù) a latxa (438 200 kusù). Ovce tìchto plemen dosahují v prvních 120 dnech laktace prùmìrné dojivosti 1–1,3 l za den.
Obsah tuku a proteinu (g . l–1) je u ovcí plemene manchega 69 a 58,
u churra 71,2 a 59,8 a u latxa 65,1 a 55,2. Ovce prvních dvou plemen
jsou chovaná ve Støedozemní suché oblasti extenzivnì nebo poloextenzivnì, pøi prùmìrné velikosti stáda okolo 300 kusù u plemene
manchega a 400 kusù u plemene churra.
Plemeno latxa se chová ve vlhké oblasti na severu Španìlska
v podstatnì menších stádech, okolo 55 kusù. Kromì chovu èistokrevných plemen došlo v minulých letech k významnému zvýšení
poètu køíženek.
Pro zvýšení mléèné užitkovosti provádìjí ve Španìlsku selekci nebo
køížení s plemeny s vysokou mléènou užitkovostí. Ètyøicet pìt proc e n t p o p u l a c e m l é è n ý c h o v c í v e Š p a n ì l s k u j s o u k ø í ž e n k y.
V souèasnosti se pro zvýšení mléèné produkce považuje za nejvýznamnìjší plemeno assafi, které má o 100 % vìtší mléènou užitkovost než jmenovaná plemena a u køíženek zvyšuje užitkovost o 50 %.
Využití tohoto plemene je omezeno extenzivními podmínkami chovu
nebo požadavky trhu na sýr nebo jehòata z pùvodních místních plemen.
Arch. Tierz., 44, 2001, Special Issue, s. 315–321
Výrobce organických
výrobkù z olejnin –
Mildola
Finský podnik pro zpracování olejnin – Mildola –
vyrábí rostlinné oleje a bílkovinné produkty pro potravináøský i krmiváøský
prùmysl pøedevším z øepky a sójových bobù. Výrobky jsou ztržòovány ve Finsku a sousedních zemích.
Export lnu a lnìných tkanin pøedstavuje významný
zdroj devizových pøíjmù
Ruské federace.
(Sch)
Ve výrobnì zpracovávají okolo 130 000 tun olejnin roènì. Oddìlení
výroby rostlinných olejù produkuje roènì okolo 40 000 tun vysoce
kvalitních jedlých olejù. Oleje, vyrábìné bez extrakce pouze lisováním za studena, patøí v porovnání se skandinávskými i svìtovými
standardy k nejlepším. Pøi výrobì se neužívají žádné chemické látky. Zpùsob zpracování suroviny a výroba olejù splòují dnešní vysoké
požadavky spotøebitelù.
Øepkový olej Neito, vyrábìný lisováním semen, obsahuje všechny
hodnotné složky a má krásnou žlutou barvu. Obsažené antioxidanty
pùsobí jako pøirozené konzervaèní prostøedky a jemná chu umožòuje široké využití tohoto produktu. Prvním výrobkem, který obsahuje Neito øepkový olej je sýr Julia-17, v nìmž nahradil veškerý
mléèný tuk. Šroty z olejnin jsou v Mildola vyrábìné pouze mechanickým lisováním bez užití chemických látek. Aplikací postupu Öpex
se podstatnì snížil podíl proteinu tráveného v bachoru zvíøat (na
47 %). Výrobek – Öpex øepkový šrot – má vysokou hladinu v bachoru
nerozložitelného proteinu a je vhodný pro organickou živoèišnou
výrobu (podle smìrnic EU). Jeho užití v dávkách dojnic zvyšuje mléènou užitkovost v dùsledku sníženého rozkladu proteinu v bachoru
a zlepšuje celkovou stravitelnost krmné dávky. Výrobek zlepšuje kvalitu mléèného tuku a mléko je vhodnìjší pro výrobu sýrù.
U všech šrotù vyrobených v Mildola se provádí pøísná analýza na
pøítomnost salmonely. Výrobna Mildola zaruèuje kvalitu svých výrobkù aplikací „Chain of Quality“, kontrolou výrobního øetìzce poèínaje šlechtìním plodin až po koneèný výrobek
F e e d Te c h , 5 , 2 0 0 1 , è . 7 , s . 2 8 – 2 9
Len – expor tní kultura
Ruska
( Vo )
(Sch)
V roce 1999 bylo z Ruska vyvezeno na mezinárodní trhy 220 t lnìného vlákna a 48 mil. m2 lnìných tkanin. Pøíjem z tohoto exportu
dosáhl více než 52 mil. USD. Export se v minulých letech dynamicky
zvyšoval – v roce 1997 bylo vyvezeno 11,2 mil. m 2 a v roce 1998 se
export zvýšil na 23,7 mil. m 2 lnìných tkanin. Odborníci varují, že
složitá a stále horší situace v ruském lnáøském odvìtví mùže zpùsobit ztrátu tradièních odbytiš a snížení konkurenèní schopnosti ruských lnìných produktù na zahranièních trzích. Rusko je nejen ex-
#
Zemìdìlsví
ve svìtì
portérem, ale také dovozcem lnìných produktù. Dováží se hlavnì
lnìné vlákno kvùli zásobování nevyužité kapacity domácího zpracovatelského prùmyslu, ale na zahranièních trzích se nakupují rovnìž
lnìné tkaniny. Export lnìných produktù pøes neutìšenou situaci
v produkci vlastního lnìného vlákna však pøevyšoval v roce 1999
asi pìtinásobnì import, a to na úkor zásobování vnitøního trhu.
Ruská vláda pøijala cílový program „Rozvoj lnáøského komplexu
Ruska v období 1996–2000“, který byl prodloužen do roku 2001. Program pøedpokládá zvýšení produkce lnìného vlákna do roku 2000
na 155 tis. t, a to rozšíøením osevní plochy lnu na 300 tis. ha
a zvýšením prùmìrného výnosu vlákna na 0,52 t . ha–1 . Dosud nejsou k dispozici spolehlivé informace o splnìní tohoto nároèného
úkolu, avšak poslední známé údaje z roku 1999 ukazují, že stanovené cíle budou ve stanoveném termínu sotva splnìny. Podle ruské statistiky vykazovalo pìstování lnu za programované období stále horší výsledky. V roce 1991 se v Rusku pìstoval len na 328,2 tis. ha,
prùmìrný výnos èinil 0,31 t . ha–1 a sklidilo se 101,9 tis. t vlákna.
V letech 1996 až 1999, kdy se mìl realizovat program zvýšení produkèní kapacity odvìtví, byly osevní plochy lnu ve skuteènosti zkráceny ze 153,5 tis. ha na 104,1 tis. ha, prùmìrné hektarové výnosy
klesly z 0,38 t . ha –1 na 0,23 t . ha–1 a celková produkce se snížila
z 59,0 tis. t na 23,7 tis. t. Pøíèiny neúspìšného plnìní plánovaných
cílù se svalují na nedofinancování vládního programu. Z rozpoètu
na realizaci programu v letech 1996–1999 se vyèerpalo v prùmìru
jen 30 % plánovaných prostøedkù (v lednu až bøeznu 2000 jen
6,8 %). Kvùli nedostatku surovin se produkce lnìných tkanin snížila
z 603 mil. m 2 v roce 1990 na 90 mil. m 2 v roce 1999, to je 6,5krát.
Ekon. sel. –choz. pererab. Predprij., 2001, è. 10, s. 20–22
Pr vní prognózy
produkce obilovin 2002
v Evropské unii
Sdružení evropských obchodníkù
s obilovinami
(COCERAL) uveøejnilo letos v lednu svùj první odhad
produkce
obilovin
v EU r. 2002.
Podle této pøedpovìdi budou osevní plochy pšenice (bez durum pšenice) v EU 15 o dobrých 8 % vìtší než v minulé sezonì (v Nìmecku
+ 5 %, ve Francii + 5,5 % a ve Velké Británii + 34 %). Hektarové
výnosy by se mohly zvýšit v prùmìru EU až o 0,3 t . ha –1 . Z tìchto
pøedpokladù vyplývá, že celková úroda pšenice mùže dosáhnout
95,6 mil. t, to je o asi 11,5 mil. více než se sklidilo v roce 2001.
Produkce jeèmene zùstane pravdìpodobnì na pøibližnì stejné úrovni
47,8 mil. t jako v minulém roce. Zvýšení produkce jeèmene ve Španìlsku bude vyrovnávat pokles produkce v Nìmecku a Velké Británii. Podle prvních podkladù se odhaduje také nová produkce obilovin
v Rusku, které mají orientovat alespoò zhruba exportéry EU pokud
jde o možnosti vývozu na ruský trh. Zemìdìlské podniky v Rusku
osely asi o 10 % vìtší plochy ozimých obilovin pro sklizeò 2002 než
v pøedchozí sezonì. I pøi nižších výnosech než v minulém roce lze
oèekávat pøibližnì stejnì vysokou úrodu jako v roce 2001.
DLG Mitt., 2002, è. 1, s. 73
Evropané si zvykají na
maso z exotických
zvíøat
Ještì pøed nìkolika roky
se v Evropì považovalo
požívání klokaních steakù
za exotiku.
(Jav)
(Jav)
Mezitím vznikla kvùli nìkterým chorobám zvíøat nedùvìra evropských spotøebitelù k domácí produkci masa a rostoucí zájem o cizokrajné pokrmy se projevil v podstatném zvýšení exportu klokaního
masa z Austrálie do Evropy a jiných svìtadílù. Hodnota tohoto exportu dosáhla v roce 2000 celkem 5,6 mil. EUR a v roce 2001 se
podle hrubých odhadù tento export zvýšil o 20 %, pøièemž nejvìtším
odbytištìm zùstává Evropa. Zájem Evropanù o exotické pokrmy pravdìpodobnì dále poroste. Australští zemìdìlci chovají pro produkci
masa stále více zvíøat, která nepatøí k obvyklým užitkovým zvíøatùm. Jsou to hlavnì krokodýli, pštrosi, velbloudi, vodní buvoli
a dokonce vaèice. S výjimkou klokanù, jejichž odstøel ve volné pøírodì je pøísnì regulován vládními pøedpisy, všechna ostatní exotická
zvíøata na maso se chovají hlavnì extenzivnì na farmách. Krokodýli
jsou pravdìpodobnì jediná zvíøata, o jejichž maso dosud není v Evropì
velký zájem. Podle hlavního australského vývozce krokodýlího masa
Australian Crocodile Traders, který se zabývá také obchodem
s dalšími druhy exotického masa, evropské restaurace specializované na pøípravu cizokrajných pokrmù se zaèínají zajímat o maso
z krokodýlù pro jeho nutrièní pøednosti. Krokodýlí maso je bohaté
na proteiny (obsahuje 21,1 % bílkovin ve srovnání s 19,3 % v hovìzím
$
Zemìdìlsví
ve svìtì
Výživa plodin
v ekologickém
zemìdìlství
Hlavní myšlenka ekologického zemìdìlství – produkce v souladu s pøírodou –
se uskuteèòuje co nejvíce
uzavøeným kolobìhem živin v rámci daného podniku a udržováním, popø. zvyšováním pùdní úrodnosti.
Poznatky
ze svìta
mase) a má minimální množství tukù (obsahuje jen 1,9 % tukù ve
srovnání s 16 % v hovìzí svíèkové).
DLG Mitt., 2002, è. 2, s. 9
(Jav)
To znamená úzké propojení mezi rostlinnou a živoèišnou výrobou
a úèinné využívání vlastních organických hnojiv. Optimálního využívání živin z pùdní zásoby se dosahuje výbìrem odrùd a osevních
postupù vhodných pro podmínky daného stanovištì, stejnì jako pìstováním meziplodin a leguminóz. Zkušenosti s touto problematikou
pøi ekologické produkci v Braniborsku uvádí následující èlánek.
V Braniborsku využívá v souèasné dobì 440 zemìdìlských podnikù
87 217 ha zemìdìlské pùdy, z toho se zhruba na 58 000 hektarech
hospodaøí podle zásad ekologického zemìdìlství. Stavy hospodáøských
zvíøat pøitom odpovídají hustotì v prùmìru 0,47 VDJ na hektar. Do
tohoto údaje jsou však zahrnuty i plochy pastvin. Podíl hospodáøských zvíøat, jejichž hnùj se v rámci kolobìhu živin aplikuje na ornou pùdu, èiní asi 0,30 VDJ na hektar. To odpovídá množství hnoje
ve výši 3 tuny na hektar orné pùdy roènì.
Dokoupení organických hnojiv z mimopodnikových zdrojù a využívání vybraných minerálních hnojiv s výjimkou syntetických hnojiv
dusíkatých je v ekologickém zemìdìlství povoleno. Pøesto je však
vìtšinou hnojení dusíkem limitováno stavy vlastních hospodáøských
zvíøat v podniku. Naskytuje se proto otázka, do jaké míry jsou vlastní podnikem produkovaná organická hnojiva dostaèující (popø. jaký
je potøebný stav hospodáøských zvíøat) pro využití pøirozeného výnosového potenciálu plodin a zajištìní stálého pøísunu organické
hmoty do pùdy. Tato problematika se pochopitelnì týká i rostoucího
poètu podnikù s tržní ekologickou rostlinnou produkcí, avšak bez
živoèišné výroby a tedy i bez produkce statkových hnojiv.
Braniborský spolkový úøad pro zemìdìlství provádí již více let (od
1994/1995) pokusy zamìøené na výši výnosù, kvalitu produktù a zásobení živinami v osevním sledu s ekologickým zpùsobem hospodaøení. Stanovištì má prùmìrnou roèní teplotu 8,9 °C a roèní úhrn
srážek èiní 545 mm.
Pokusné sledování probíhalo paralelnì v podniku s živoèišnou výrobou (0,7 VDJ/ha) a v podniku bez ní (hospodaøení bez chlévského
hnoje). Výsledky tìchto pokusù – bilance živin a humusu – za tøíleté
období (1998–2000) jsou uvedeny v následující èásti èlánku.
Osevní postup podle smìrnic pro ekologické zemìdìlství sestával z tìchto
plodin /meziplodin:
1. kukuøice na siláž
2. ozimé žito + podsev jetelotrávy
3. jetelotráva + meziplodina
4. brambory
5. ozimé žito + meziplodina
6. žlutá sladká lupina
7. ozimé tritikale + meziplodina
Kukuøice na silហse pro lepší možnost srovnání pìstovala i ve variantì bez živoèišné výroby. Jako meziplodiny pro zelené hnojení se
pìstovaly napø. hoøèice, svazenka a øedkev olejná jako smìska. Ve
variantì se živoèišnou výrobou se hnùj aplikoval na podzim, popø.
na jaøe k bramborám a k silážní kukuøici (vždy v dávce pøibližnì
20 t . ha –1) a jako pøihnojení (hnojení „k plodinì“) na jaøe k ozimému
žitu a k ozimému tritikale (vždy 10 t . ha –1). Z technických dùvodù
(vyhodnocování pokusù) se u obou variant sláma z pole odklízela.
Výsledky pokusù ukázaly, že pøi ekologické zemìdìlské produkci lze
i na stanovištích s lehkou písèitou na humus chudou pùdou získat
dobré výnosy (v prùmìru ca 3,8 t obilní jednotky . ha –1) v osevních
sledech s meziplodinami a leguminózami jako hlavními plodinami.
Ve druhé variantì ekologického hospodaøení bez použití hnoje byly
i v takto vedeném osevním sledu dosaženy výnosy o 15 % nižší (pøibližnì 3,3 t obilní jednotky . ha –1).
Ve srovnání s pokusy s integrovanou zemìdìlskou produkcí byla na
stejných stanovištích po sklizni zjištìna u ekologických produktù
%
Poznatky
ze svìta
tendence k nižším obsahùm živin v zrnu. Z prvních vyhodnocení se
napø. ekologicky pìstované obilniny vyznaèovaly o 6–24 % nižším
obsahem dusíku v zrnu, ve slámì obilnin bylo až o 30 % ménì dusíku a rovnìž až o 40 % ménì draslíku.
Je to dáno tím, že pøi ekologické zemìdìlské praxi v Braniborsku
vykazuje bilance hlavních živin, pokud se žádné živiny nepøivádí ani
statkovými, ani jinými hnojivy, stále negativní saldo. To má již
v krátkodobém až støednìdobém termínu za následek snižování pùdní
úrodnosti. Víceleté negativní saldo u draslíku vede, zejména na diluviálních písèitých pùdách, k rychlému vyèerpání podílu rostlinám
dostupného draslíku v pùdní zásobì. Pøísun živin do pùdy nelze proto v žádném pøípadì vynechat.
V ekologické zemìdìlské produkci bez živoèišné výroby je nutné poèítat také pøi pìstování leguminóz jako jedné z hlavních plodin
a meziplodin se stálým znaèným nedostatkem dusíku, pokud se vylouèí externí pøísun organických hnojiv. Toto hospodaøení by proto
mìlo zùstat výjimkou.
Pokud se má zajistit pøísun organické hmoty do pùdy, musí se sláma
po sklizni ponechat na poli. Odvoz slámy by mìl sloužit pouze k pokrytí potøeby pro vlastní hospodáøská zvíøata.
Neue Landwir tschaft, 2001, è. 11, s. 40–44
Vliv léèivých rostlin na
pìstování brambor
Švýcarští vìdci zjistili, že
nìkteré léèivé rostliny mohou pozitivnì ovlivòovat
p ì s t o v á n í b r a m b o r.
Nádobové pokusy v polních podmínkách ukázaly, že zapravení tìchto rostlin do pùdy má znaèný vliv na vývoj rostlin, hustotu zaplevelení, napadení natì brambor fytopatogenními houbami (Phytophthora infestans) a výnosy hlíz.
V pokusech (ve ètyøech opakováních) byly pøed výsadbou hlíz (odrùda ’Desirée’) sušené léèivé rostliny zapraveny do pùdy. K pokusným
úèelùm bylo použito 25 druhù léèivých rostlin. Do jednoho kilogramu pùdy bylo zapraveno 15 g rostlinného materiálu získaného
z jednoho druhu léèivky, resp. 10 g pøi použití smìsi ze dvou léèivek.
Bìhem vegetaèní doby byl sledován vývoj brambor a plevelù, intenzita výskytu hnilob natì a výnos hlíz.
Vìtšina léèivých rostlin zpùsobila v prvních ètyøech týdnech výrazné zpomalení poèáteèního vývoje brambor. V následujících ètyøech
týdnech se však rostliny brambor na rozdíl od plevelných rostlin
z poèáteèní retardace zotavily. Nejnižší hustota zaplevelení byla pozorována ve variantì s listem slézu. Pøi hodnocení intenzity výskytu
hnilob natì byly zpoèátku rozdíly mezi jednotlivými variantami
s léèivými rostlinami a neošetøenou kontrolou malé, postupnì se však
zvìtšovaly a v závìru vegetace byl zjištìn nejvìtší podíl zdravých
listù brambor ve variantì s listem šalvìje lékaøské a koøenem lopuchu.
Stimulace rùstu rostlin a nižší výskyt plísnì bramborové na nati
pozitivnì ovlivnila také výnos hlíz. Ve tøech variantách – kvìt bezu
èerného, bazalka a list slézu – byl výnos trojnásobný oproti kontrole. Zvýšení výnosù pøitom nespoèívalo ve vìtším poètu hlíz, ale v jejich
lepší tvorbì.
Léèivé úèinky tìchto rostlin mohou v ekologickém zemìdìlství, zvláštì v biologickém zemìdìlství, sloužit jak k regulaci plevelù a ochranì proti chorobám, tak i k dosažení dobrých výnosù.
Agrarforsch., 8, 2001, è. 11–12, s. 470–475
Výskyt chorob brambor
ve východním Nìmecku
v roce 2001
V loòském roce zpùsobilo
nejvážnìjší problémy napadení natì a hlíz brambor
plísní bramborovou (Phytophthora infestans).
(DK)
(DK)
První výskyty byly pozorovány již v druhé polovinì kvìtna. Epidemie se objevila v jednotlivých oblastech velmi rozdílnì v závislosti
na poèasí. Fungicidy jak ACROBAT Plus (2 kg . ha –1) + Shirlan
(0,2 l . ha –1) aplikované dvakrát, tak i Tattoo + Shirlan (oba v plné
dávce, ale aplikované pouze jednou) dosáhly dobrého výsledku. Sucho v polovinì èervence zabránilo dalšímu šíøení této choroby.
V dùsledku vydatných srážek v srpnu infekèní tlak opìt zesílil, bylo
však možné aplikací rùzných postøikù udržet tento tlak na nízké
úrovni. V zahradách a na pozemcích drobných pìstitelù však plíseò
bramborová zpùsobila v druhé èervencové dekádì doslova katastrofu.
Napadení koøenomorkou bramborovou (Rhizoctonia solani) bylo navzdory pomìrnì dlouhé dobì vzcházení porostù vìtšinou prùmìrné.
První symptomy byly zjištìny koncem èervna.
&
Poznatky
ze svìta
Èernání stonkù zpùsobené bakteriemi r. Erwinia bylo zaznamenáno
ve všech oblastech, napø. v pobøežních oblastech byl výskyt èastìjší.
Hnìdá skvrnitost bramborových listù (Alternaria solani) byla oproti
tomu pozorována spíše v oblastech chudých na srážky a úroveò napadení nebyla tak vysoká jako v pøedchozích letech. Podobný byl
výskyt koletotrichového vadnutí (Colletotrichum coccodes), které bylo
na stanovištích s lehkými pùdami pøíèinou vadnutí a pøedèasného
odumírání rostlin.
Výskyt obecné strupovitosti hlíz (Streptomyces scabies) v loòském
roce byl hodnocen jako prùmìrný. Hodnocení výskytu støíbøitosti
slupky (Helminthosporium solani) by bylo pøedèasné – pro další vývoj jsou rozhodující skladovací podmínky.
Nìkolik týdnù zamokøená pùda od konce srpna až do zaèátku øíjna
a opoždìná sklizeò za vlhkého poèasí zpùsobila ve velké míøe latentní napadení bakteriemi r. Erwinia, což vedlo u nìkterých partií již
krátce po sklizni k intenzivnìjšímu výskytu mokré hniloby.
Kar toffelbau, 52, 2001, è. 12, s. 523–524
Více hlíz v dùsledku
pìstování meziplodin
Nìmeètí odborníci z univerzity v Kielu dospìli na
základì výsledkù dvouletých pokusù k závìru, že
pìstování meziplodin pozitivnì
ovlivòuje
výnosy
b r a m b o r.
Po pìstování øedkve olejné èinilo zvýšení výnosu 6,1 1t . ha–1, po
pìstování hoøèice 2,72 t . ha –1 oproti kontrole bez meziplodiny. Rozdíly ve zvýšení výnosù byly zpùsobeny tím, že porosty hoøèice po prvních noèních mrazech v prosinci vymrzly, zatímco øedkev olejná pøezimovala.Výsev meziplodiny se uskuteènil zaèátkem záøí (25 kg . ha–
1
) do dobøe pøipraveného seového lùžka po hrachu na zrno jako pøedplodinì. V pokusech byly vzájemnì porovnávány rùzné varianty organického hnojení (kejda, chlévský hnùj, s meziplodinou a bez meziplodiny). Ukázalo se, že výnosy hlíz po meziplodinì hoøèici a aplikaci 40 kg N . ha–1 (statková hnojiva) byly na srovnatelné úrovni.
Pøi aplikaci 80 kg N . ha–1 (kejda) bylo dosaženo stejného výnosu
jako po meziplodinì øedkvi olejné. Statisticky významného zvýšení
výnosu oproti kontrole bez meziplodiny bylo dosaženo jen pøi velmi
vysoké dávce hnojiva: 80 kg N . ha –1 (kejda) + 80 kg N . ha–1 (chlévský hnùj). Nejvyššího výnosu však bylo dosaženo v kombinaci øedkev olejná + 40 kg N . ha –1 (kejda). Bylo rovnìž prokázáno, že organické hnojení chu brambor lehce zlepšilo.
To p A g r a r, 2 0 0 1 , è . 1 2 , s . 6 7
Významné listové
choroby kukuøice
Fytopatogenní houby – pùvodci chorob listù kukuøice, zpùsobují pøi silném napadení pøedèasné odumírání rostlin, v jehož dùsledku dochází ke snížení výn o s ù.
V roce 1998 se v Copenhagenu
konala konference Fedesa (European of Animal Health) o používání antibiotik.
(DK)
Infekce se objevuje pøedevším v oblastech bohatých na srážky. Intenzita výskytu se však mùže znaènì lišit v závislosti na stanovišti
a poèasí bìhem roku. V letošním roce bylo v nìkterých oblastech na
jihu Nìmecka zaznamenáno silnìjší napadení kukuøice houbou Helminthosporium turcicum,, která zpùsobuje zpoèátku malé, šedozelené, podlouhlé a vodnaté skvrny. Ty se postupnì prodlužují, splývají
a dosahují koneèné velikosti až 15 × 5 cm. Skvrny jsou zèásti hnìdì
olemovány. Zdrojem infekce jsou napadené posklizòové zbytky. Na
jaøe konidie infikují nejprve spodní a posléze i horní listy. V dùsledku
napadení mùže odumøít velká èást listové èepele, málokdy však dochází k odumøení celého listu. Vìtrem se konidie šíøí nejen po celé
rostlinì, ale i na velké vzdálenosti.
Ménì èasto se v porostech kukuøice vyskytuje houba Helminthosporium carbonum, která na rozdíl od H. turcicum vytváøí malé, kulaté,
nejprve žlutozelené a pozdìji tmavší skvrny, které však nejsou delší
než 3 cm. Skvrny mají hnìdoèervené lemování.
Napadení houbou Kabatiella zeae se projevuje v podobì èetných malých, pouze milimetrových skvrn s hnìdoèerveným støedem a výraznì vìtším žlutým dvùrkem, který je dobøe patrný zejména
v procházejícím svìtle. K infekci dochází vìtšinou pozdìji.
To p A g r a r, 2 0 0 1 , è . 1 1 , s . 1 1 7
Rezistence vùèi
antibiotikùm
(DK)
(DK)
Z jednání vzniklo nìkolik doporuèení jak minimalizovat riziko vzniku rezistence vùèi antibiotikùm a na jejich základì byla bìhem posledních tøí let pøijata øada akèních programù. Výrobci veterinárních léèiv vytvoøili a rozšíøili informaèní programy zdùrazòující racionální aplikaci antibiotik, vydali doporuèení pro šetrné užití antibiotik, kvantifikovali objem výroby antibiotik a jejich využití, pøipravili studie pro monitorování rezistence patogenù a sponzorovali
'
Poznatky
ze svìta
vyhodnocení rizik. Tøi svìtové organizace veterináøù, chovatelù
a výrobcù veterinárních léèiv vydaly v roce 1999 Smìrnici pro šetrné užití antibiotik, která zdùrazòuje následující tendence:
– zamìøit se na strategii prevence, nebo maximalizovat pùsobení faktorù, které snižují infekci; znamená to minimalizovat kontaminaci prostøedí, vìnovat péèi pøi øízení chovu, dodržovat hygienu
a provádìt prevenci (vakcinaci),
– použít antibiotika jen k ošetøení nemocných zvíøat,
– tam, kde je to možné, kultivovat a testovat patogeny za úèelem
stanovení pøesné terapie,
– užívat cílená antibiotika s úzkým spektrem podle diagnosy veterináøe,
– podporovat vztah mezi veterináøem, klientem a pacientem a pìstovat vzájemnou dùvìru,
– vést záznamy o použitých výrobcích, dávkování, datu ošetøení
a délce užívání,
– pravidelnì revidovat užívané léèebné postupy.
Podle Fedesy by mìly být otázky antimikrobiální rezistence souèástí
šestého rámcového Programu Evropské komise.
F e e d Te c h , 5 , 2 0 0 1 , è . 7 , s . 3 0 – 3 3
Vakcína proti kanèímu
pachu
Hromadìní
androstenonu
a skatolu v tukové tkáni
kancù bìhem pohlavního dospívání a v dospìlosti je
hlavní pøíèinou pachu vepøového masa.
Pro odstranìní tohoto problému se v nìkterých zemích (Austrálie,
N. Zéland) porážejí jateèní kanci pøed dosažením pohlavní zralosti,
nebo se provádí jejich kastrace. Kastrace má však nepøíznivý dopad
na rùst zvíøat a podporuje nadbyteèné ukládání tuku.
Jednou z možností jak zpomalit sexuální vývoj kancù a omezit ukládání androstenonu a skatolu je imunizace vùèi GnRH. Vìtšina až
dosud zkoušených vakcinaèních postupù však nepøinesla oèekávaný
efekt vzhledem k potøebì mnoha injekcí nebo vzniku vedlejších reakcí. Z Austrálie informují o nové vakcínì (Improvac) obsahující
modifikovanou formu GnRH ve vodním adjuvans, po jejíž aplikaci
(4–5 týdnù pøed porážkou) dochází k progresivnímu metabolismu
zápachových látek a kanci mohou být poráženi ve vyšší hmotnosti,
pøi využití pøíznivého vlivu vlastních steroidù na rùst.
Studie realizovaná v Austrálii ovìøovala vliv nové vakcíny Improvac na potlaèení kanèího pachu a zlepšení jejich rùstu. Pokusná prasata byla vakcinovaná 8 a 4 týdny pøed porážkou a kanèí pach byl
hodnocený podle koncentrace androstenonu a skatolu v tuku.
U všech vakcinovaných kancù byl obsah zápachových látek potlaèen
na velmi nízkou až nulovou hladinu. Kaneèci ošetøení Improvacem
vykazovali v období 4 týdny po druhé vakcinaci vìtší rychlost rùstu
než kontrolní zvíøata (možná vlivem snížené sexuální a agresivní
aktivity). Pokusní kanci byli libovìjší a vykazovali lepší konverzi
krmiva. Zvíøata snášela vakcinaci dobøe a pøi porážce nebyly zjištìny vedlejší úèinky. Ze závìru vyplývá, že vakcinace kancù vakcínou
Improvac umožòuje výkrm prasat do vyšší porážkové hmotnosti bez
nepøíznivého ovlivnìní kvality masa kanèím pachem.
J.Anim. Sci., 79, 2001, è. 10, s. 2524–2535
Antibiotika ve výživì
prasat v USA
Pøi výrobì prasat v USA se
bìžnì užívají antibiotika
ve všech výrobních fázích
a u všech kategorií zvíøat.
(Sch)
(Sch)
Aplikují se rùzným zpùsobem (injekènì, v napájecí vodì a v krmivu)
a z rùzných dùvodù (léèení nemocí, prevence nemocí, stimulátory
rùstu). V rámci systému monitorování zdraví a Swine 2000 project
byla provedena studie, jejíž závìry ohlednì aplikace antibiotik byly
zveøejnìny na sympoziu v øíjnu 2001.
Prùzkum zahrnutý do studie mapuje situaci u 92 % podnikù s chovem
prasat v USA, které mají koncentraci 100 a více kusù. Podle výsledkù užívá 82,7 % odchoven prasat antibiotika v krmivech jako rùstové stimulátory nebo pro prevenci nemocí. Nejbìžnìji jsou užívány
chlortetracyklin (30,1 % podnikù), tylosin (23,2 % podnikù) a karbadox (22,9 % podnikù). Asi ve dvou tøetinách zkoumaných podnikù
byla antibiotika aplikovaná prasatùm ve výkrmu injekènì pøedevším
pro ošetøení respiratorních nemocí. V jedné tøetinì podnikù byla
antibiotika aplikovaná ze zdravotních dùvodù do vody. Témìø ve všech
podnicích zahrnutých do studie se aplikovaly antibiotika v krmivech
pøedevším jako rùstové stimulátory nebo pro prevenci nemocí,
v menší míøe pro léèení respiratorních nebo enterických problémù.
Poznatky
ze svìta
Ze závìrù prùzkumu vyplývá následující:
– existuje mnoho hledisek pro hodnocení využívání antibiotik ( procento prasat, procento podnikù, celková spotøeba antibiotik),
– antibiotika jsou nedílnou souèástí výroby prasat,
– jako stimulátory rùstu a pro prevenci nemocí jsou antibiotika aplikovaná pøedevším v krmivu; pro léèení nemocí se aplikují pøevážnì injekènì,
– obecnì platí, že vhodnìji se aplikují antibiotika ve velkých podnicích, zatímco u malých podnikù je pravdìpodobnìjší špatné užití.
V USA bylo v roce 2000 z celkovì spotøebovaných antibiotik 64 %
užito v humánní medicínì a 36 % pro veterinární úèely.
Feedstuffs, 73, 2001, è. 50, s. 1 a 7
Napájecí voda pro
prasata
Obecnì platí, že prasata
spotøebují
2,5krát
více
vody než krmiva.
Napø. prase o hmotnosti 80 kg pøijme dennì 2,8 kg krmiva a více než
7 l vody. Spotøeba vody prasaty je ovlivnìna øadou faktorù vèetnì
hmotnosti, schopnosti pøijímat krmivo, obsahu energie v krmné dávce
(ovlivòuje pøíjem krmiva) a teploty prostøedí. Pro to, aby prasata
mohla pøijmout dostateèné množství vody, je potøeba umožnit neustálý pøístup ke zdroji vody, zajistit prùtok vody urèitou rychlostí
a napájeèky umístit ve vhodné výšce.
Nedostateèné zásobení vodou nebo použití vody špatné kvality mùže
nepøíznivì ovlivnit pøíjem krmiva. Zajištìní dostateèného množství
kvalitní vody mùže významnì zlepšit užitkovost a zdraví zvíøat. Kvalitu vody lze zlepšit aplikací prostøedku Lupro-Mix NC (organické
kyseliny), který snižuje hodnotu pH vody a tím rùst a poèet mikroorganismù. S aplikací organických kyselin do napájecí vody jsou
spojeny tyto problémy:
– koroze napájeèek,
– nadmìrná koncentrace kyselin snižuje pøíjem vody i krmiva,
– zatím nejsou dostupné pøesné a vhodné postupy pro aplikaci prostøedku do napájecí vody, i když v prùbìhu posledních dvou let
vypracovali v Cambridge dávkovací systém s komerèním oznaèením SIMCO Systems, který umožòuje pøesné dávkování organických kyselin do napájecí vody i malé prùtokové rychlosti.
Pig Farming, 49, 2001, è. 11, s. 2–3
Odstav a následná
užitkovost prasat
Promìnlivost v pøírùstku
hmotnosti mezi skupinami
prasat v komerèních výrobních podmínkách znaènì ovlivòuje náklady na výrobu vepøového masa.
Selen je jedním z pozoruhodných stopových prvkù,
kterému se v posledních letech vìnuje stále vìtší pozornost.
(Sch)
Velká promìnlivost v pøírùstku prasat se zjišuje pøi odstavu. Ukazuje se, že v období tìsnì po odstavu vykazují prasata s nižší hmotností nižší pøíjem krmiva a pøírùstek hmotnosti než prasata o vyšší
hmotnosti. Prasata, která mají pøi odstavu nižší hmotnost nedosahují kompenzaèní rychlosti rùstu v období výkrmu a potøebují delší
dobu pro dosažení tržní hmotnosti.
Podle nìkterých odborníkù by zvýšený pøíjem živin a zrychlený rùst
bezprostøednì po odstavu mohl být postupem pro vyšší užitkovost
lehkých prasat a pro snížení promìnlivosti hmotnosti ve skupinì
prasat. Zjišuje se, že tekuté mléko je pro zvýšení rychlosti rùstu po
odstavu vhodnìjší než suché krmné dávky. Výzkum na univerzitì
v Illinois však ukázal, že krmení prasat bezprostøednì po odstavu
tekutými mléènými dávkami urychluje rùst prasat bezprostøednì po
odstavu a zvyšuje jejich hmotnost po odchovu, ale neovlivòuje porážkovou hmotnost prasat. Výsledky jsou v souladu s døívìjšími údaji
s tím, že prasata s nižší hmotností pøi odstavu vykazují menší rychlost rùstu v období odchovu a následnì potøebují významnì vìtší
poèet dní pro dosažení porážkové hmotnosti. Strategie výživy, které
zvyšují hmotnost pøi odstavu, mohou mít vìtší vliv na celkovou užitkovost prasat než výživa a strategie chovu, jejichž cílem je urychlit
rùst bezprostøednì po odstavu.
Can. J. Anim. Sci., 81, 2001, è. 3, s. 363–369
Selen ve výživì zvíøat
(Sch)
(Sch)
Pùsobí v tìle jako základní souèást rùzných selenoproteinù. Hlavní
èinnost selenoproteinù spoèívá v úèasti na antioxidaèní obranì organismu. Potlaèená antioxidaèní obrana umožòuje rozvoj mnoha
nemocí a poruch. V moderní výrobì drùbeže se neodpovídající zásobení selenem projevuje ve snížené užitkovosti a kvalitì koneèného
výrobku.
Poznatky
ze svìta
Pøi zvažování jaký zdroj selenu (organický, anorganický) v krmných
dávkách zvíøat použít, je potøeba zohlednit vývojové pøizpùsobení
trávicího systému zvíøat pro využití organického selenu. Krmné složky obsahují selen jen v organické formì, hlavnì jako selenometionin. Organický selen je ve støevu absorbován aktivnì, zatímco anorganický pasivnì. Chemická podobnost selenometioninu a metioninu
umožòuje jejich zamìnitelné využití v syntéze proteinu a vytváøení
zásob selenu v tìle (hlavnì ve svalech). Pøi užití anorganického zdroje
selenu se rezervy tohoto prvku v tìle nevytváøejí. Možnost vytváøení zásob selenu upøednostòuje organickou formu selenu pøed anorganickou pøedevším ve stresových podmínkách.
Feed Mix, 9, 2001, è. 4/5, s. 8–10
Konzer vace sper matu
koní
Podnìtem pro vývoj technologie chlazení spermatu
koní byla skuteènost, že
sperma
mnoha
høebcù
(Francie uvádí 20–40 %) se
obtížnì konzervuje.
Požadavkem na chlazení je udržení plodnosti spermatu po dobu 1 až
3 dny tak, aby byl možný transport. Èím déle se udrží potenciál spermatu pro plodnost, tím snáze mùže chovatel stanovit dobu inseminace a realizovat transport inseminaèních dávek. Výsledky inseminace
chlazeným spermatem jsou zatím promìnlivé. Obecnì je úspìch užití
chlazeného a skladovaného spermatu ovlivnìn øadou faktorù jako je
teplota skladování, složení øedidla, velikost inseminaèní dávky a poèet
inseminací. Zkušenosti rùzných odborníkù s optimální skladovací
teplotou, délkou skladování a použitým øedidlem jsou rùzné. Nìkteøí
dokazují, že skladování spermií v øedidle na bázi mléka pøi teplotì
5 °C je, z hlediska zachování jejich pohyblivosti, pøíznivìjší než skladování pøi 20 °C a rozpìtí 4 až 6 °C je vhodnìjší než skladování pøi
teplotì mezi 0 a 2 °C. Dále bylo dokázáno, že skladovací teplota 15 °C
je pro zachování pohyblivosti spermií uložených v øedidle neobsahujícím mléko lepší než teplota 10 nebo 4 °C. Obecnì se uvádí, že se
stoupající dobou skladování se snižuje plodnost spermií a dále, že
teplota vhodná pro sperma jednoho høebce nemusí být vhodná pro
sperma jiného høebce.Bìhem let byla vyzkoušena øada øedidel
s rùzným složením (cukry, elektrolyty, pufry, vajeèný žloutek, mléko
a mléèné výrobky) a bylo stanoveno, že pro chlazení spermatu koní
je vhodné øedidlo na bázi mléka a mléèných výrobkù.
Podrobnou analýzu vlivu rùzných kombinací øedidla, teploty skladování a balení inseminaèních dávek na % zabøeznutí klisen po inseminaci provedli ve Francii.
A n i m R e p r. S c i . , 6 8 , 2 0 0 1 , è . 3 a 4 , s . 1 8 1 – 1 9 0
Ustájení vykr movaných
prasat v Nìmecku
V Nìmecku je nejrozšíøenìjší formou ustájení vykrmovaných prasat v kotcích
s plnì zaroštovanou podlahou (40 % výkrmen) nebo
v kotcích s èásteènì zaroštovanou podlahou bez slamnaté podestýlky (31 %).
Pøestože podestýlané systémy mají urèité pøednosti
z hlediska welfare zvíøat,
mohou vzniknout problémy
v souvislosti s jejich zdravím.
(Sch)
Ménì než 15 % výkrmen používá slamnatou podestýlku. Volba ustájení je podmínìná náklady, nároky na práci a hygienu. Z analýzy
327 výkrmen v Nìmecku se ukázalo, že ustájení na plnì zaroštované podlaze je z hlediska denního pøírùstku hmotnosti, konverze krmiva a mortality zvíøat významnì lepší než ustájení na èásteènì zaroštované podlaze nebo na podestýlce. V souèasnosti dosahuje 25 %
nejlepších výkrmen denního pøírùstku hmotnosti 730 g a konverze
2,82, zatímco 25 % nejhorších podnikù dosahuje maximálního denního pøírùstku 710 g a konverze 2,98.
Základním cílem pøi výkrmu prasat jsou denní pøírùstky hmotnosti
nad 710 g, konverze pod 2,95 a mortalita pod 2,9 %. Hmotnost jateèného tìla má být mezi 90–95 kg (horní limit klesá pod 90 kg pøi
hodnocení podle Auto-FOM) a podíl libového masa má být v rozmezí
54–58 %. Další vývoj v ustájení prasat bude ovlivnìn novou smìrnicí
orientovanou na welfare zvíøat. Existující federální legislativa pro
tuto oblast je v souèasnosti neplatná a usiluje se o zahrnutí smìrnice Evropské unie 91/630/EU do národního zákonodárství
Pig Intern., 31, 2001, è. 11, s. 9–12
Vliv podestýlky na
zdraví prasat
(Sch)
(Sch)
Obecnì se podestýlání užívá ve stájích s pøirozenou ventilací, kde
èastá obmìna vzduchu má pøíznivý vliv na zdravotní stav respiraèního systému. Na druhé stranì se u zvíøat na slamnaté podestýlce
mnohem èastìji vyskytují parazitární infekce. Hlavním problémem
je invaze hlístovcù a následné poškození jater (prasata potøebují opakované odèervení).
Prùzkum provedený v pøirozenì vìtraných stájích v Nìmecku ukázal, že jen 19 % poražených prasat mìlo infikované plíce, zatímco
Poznatky
ze svìta
u 80,3 % zvíøat bylo zjištìno støední až velké poškození jater
v dùsledku infekce èervy. Hluboká slamnatá podestýlka byla vysoce
hodnocená z hlediska zdravotního stavu kloubù a nohou prasat,
zatímco plnì roštová podlaha vykazovala horší výsledky. Zdravotní
stav plic a jater byl nejlepší u prasat ustájených na plnì roštové
podlaze a nejhorší u prasat ustájených na hluboké podestýlce.
Zpùsob ustájení prasat má pøímý dopad na jejich rùst. Výsledky prùzkumu z Nìmecka ukazují, že porážková hmotnost prasat
s pneumonií byla o 6 kg nižší než porážková hmotnost u zdravých
vrstevníkù. Snížení porážkové hmotnosti až o 6,5 kg bylo zjištìno
u prasat se silnou invazí èervù a závažným poškozením jater.
Pig Intern., 31, 2001, è. 11, s. 11
Situace v inseminaci
prasat
Inseminace prasnic je úspìšným biotechnickým postupem užívaným nejen v Evropì, ale v celém svìtì.
Podle posledních odhadù se v evropských zemích provádí inseminace v prùmìru u 70 % všech pøipouštìných prasnic. V Nizozemí se
inseminace podílí na celkovém poètu pøipuštìných prasnic 90 %, ve
Francii a Nìmecku èiní okolo 75 %, ve Velké Británii a Belgii, kde
se inseminace zaèala používat pozdìji, dosáhla již 40–50 % a rychle
stoupá.
Hlavní dùvody svìdèící pro inseminaci jsou:
– urychlený genetický pokrok (použití spermatu nejlepších kancù za
pøijatelnou cenu) a kontrola zdraví,
– rychlá dostupnost dávek spermatu s vysokou kvalitou; nedochází
k situaci sledované pøi pøirozeném pøipouštìní, kdy kanci vykazují období malé plodnosti i pøesto, že jsou v dobré fyzické kondici
a není použito sperma s abnormálními spermiemi (nejménì 10 %
kancù produkuje ejakulát s obsahem více než 50 % abnormálních
spermií),
– lepší hygiena pøi pøipouštìní a prevence pøenosu infekce z kance
na prasnici,
– snížení nákladù.
Pig Intern., 31, 2001, è. 11, s. 17–18
Využívání kancù pro
inseminaci – tendence
Na konferenci organizované šlechtitelskou spoleèností JSR Healtbred byly
uvedeny propoèty nákladù
na pøipouštìní stáda s poètem 500 prasnic.
(Sch)
(Sch)
Posuzovaly se náklady pøi nákupu kancù (v cenì okolo 1 100 USD
za kus a využívání dva roky) a náklady na nákup inseminaèních
dávek v cenì pøibližnì 3,90 USD za dávku, pøi použití 3 dávek na
pøipuštìnou prasnici. Z tìchto nákladù byly vypoèteny náklady na
úèinné pøipuštìní prasnice a to ve výši více než 36,55 USD pøi pøirozeném pøipouštìní a asi 29,25 USD pøi vyhledání prasnic kanci prubíøi a inseminaci nakoupeným spermatem.
K pøednostem inseminace prasnic nakoupeným spermatem patøí:
– lepší užitkovost (používá se sperma nejlepších kancù) a urychlení
genetického zisku; podle odborníkù by potomstvo inseminovaných
prasnic, na rozdíl od potomstva prasnic po pøirozeném pøipouštìní, mohlo pøirùstat o 10 g za den více a mít o 0,3 mm menší výšku
høbetního tuku na pozici P2,
– vyšší plodnost nakoupených dávek spermatu; podle pøedpovìdi se
budou v Evropì stále více využívat dávky ze shromáždìného spermatu, kdy každá dávka pro inseminaci obsahuje smìs spermatu
od více než jednoho kance.
Odborníci pøedpovídají bìhem nìkolika pøíštích let dramatické zvýšení poètu dávek spermatu získaných od inseminaèního kance. Souèasný prùmìr v nìkterých evropských zemích – okolo 1000
dávek na kance za rok – má být brzy pøekonán a každý kanec bude
zdrojem spermatu pro inseminaci 1000 prasnic za rok. Napø.
v Nizozemí uvádìjí, že pro získání vrhu je v prùmìru potøeba
1,7 inseminaèní dávky, takže pro 1000 prasnic za rok je potøeba získat minimálnì 4 500 dávek na kance. Roèní produkce inseminaèních
dávek na jednoho kance vzrostla v Holandsku z 1 505 v roce 1995
na 1 849 v roce 2000. Podle prùzkumu by se mìl tento prùmìr ztrojnásobit pøípadnì bìhem tøí let až 8krát zvýšit
Produkce spermatu se u jednotlivých kancù mùže podpoøit krmením, ale hlavním problémem je snížení poètu spermií v dávce.
V budoucnu se poèítá se snížením poètu bunìk v inseminaèní dávce
ze souèasných 2,5 mld. na 500 mil. až 1 mld. pøedevším zavedením
postupù, které chrání sperma pøed pùsobením imunitního systému
!
Poznatky
ze svìta
prasnic a v souvislosti s tím i s menším poètem kancù potøebných
pro inseminaci. Tendence snižování kancù pro inseminaci je patrný
již dnes. Zatímco se pøi pøirozeném pøipouštìní používal jeden kanec
na 20 prasnic ve stádì, poèítá se v souèasných holandských podmínkách s jedním inseminaèním kancem pro pøibližnì 400 prasnic za rok.
Odborníci uvádìjí, že pøi intenzivním využívání kancù k inseminaci
a snižování jejich poètu nebude dostateèné jejich hodnocení podle procentického podílu libového masa na jateèném tìle, ale bude
nezbytné pøi výbìru kancù pro inseminaci využívat poèítaèový tomograf, pomocí nìhož se zjistí na živém zvíøeti rozmístìní libového
masa v jateèném tìle.
Pig Intern., 31, 2001, è. 11, s. 18
Výživa prasnic v laktaci
a rùst selat
Ze sledování vlivu výživy prasnic v laktaci na její užitkovost je známo následující:
– množství krmiva spotøebovaného prasnicemi v laktaci mùže maximálnì podpoøit jejich reprodukèní užitkovost,
– prasnice s minimální ztrátou tìlesného tuku a proteinu bìhem laktace potøebují minimální dobu pro opìtný nástup øíje po odstavu
a velikost jejich následného vrhu je také vìtší.
Výzkumem a analýzou se zjistilo, že ztráta každého kilogramu tìlesné hmotnosti prasnic v laktaci se projeví v prodloužení intervalu
od odstavu do dalšího zabøeznutí o jeden den. Dále lze oèekávat, že
na každých 10 % ztrát tìlesného tuku prasnic se zmenší budoucí vrh
o jedno sele. Ménì je zdokumentován vliv vìtšího pøíjmu krmiva prasnicemi v laktaci za den na rùst vrhu. Bylo dokázáno, že vrhy prasnic s vyšším pøíjmem krmiva mají vìtší hmotnost pøi odstavu. Mléko prasnice obsahuje v 1 kg okolo 200 g sušiny, 55 g proteinu, 50 g
laktózy, 80 g tuku a 5,4 MJ ME/kg. Sající selata požadují pøibližnì
22 MJ ME, tedy okolo 4 kg mléka na kg pøírùstku tìlesné hmotnosti. Typická dávka prasnic v laktaci, založena na obilovinách a rostlinných proteinech, obsahuje 14 MJ ME/kg. Sedmdesát procent energie krmiva se konvertuje do energie mléka, takže z každého kg pøijatého krmiva pøipadá potenciálnì 9,8 MJ ME pro produkci mléka.
Jestliže každý kg mléka obsahuje 5,4 MJ ME, pak by mohla prasnice
produkovat pøibližnì 1,8 kg mléka z každého kg pøijatého krmiva
nad záchovnou potøebu. Nejvìtší odezvu v produkci mléka lze oèekávat pøi pøíjmu 4–8 kg krmiva. Pøi zohlednìní skuteènosti, že
z každého kg krmiva pøijatého navíc je 60 % energie spotøebováno
na syntézu mléka, pak je potøeba teoretickou produkci 1,8 kg mléka
z 1 kg krmiva korigovat na 60 % a ukazuje se, že produkce mléka
navíc pøi zvýšeném pøíjmu krmiva je okolo 1 kg mléka na 1 kg krmiva.
Podle výše uvedených propoètù prasnice, kojící vrh s 10 selaty po
dobu 21 dní a konzumující v prùmìru 6 kg krmiva za den, bude
produkovat pøi zvýšené spotøebì krmiva o 2 kg navíc 2 kg mléka.
Literatura uvádí, že 2 kg mléka navíc zvýší pøírùstek vrhu o 500 g
dennì, takže pøi odstavu 10 selat v 21 dnech bude každé sele asi
o 1 kg t잚í. Vyšší hmotnost selat pøi odstavu je významná z hlediska
snížení nákladù na krmení, na teplo a zásahy veterináøù. Odstávèata s vyšší hmotností dosahují rychleji tržní hmotnost s tím, že každý kg tìlesné hmotnosti pøi odstavu navíc snižuje dobu pro dosažení
tržní hmotnosti asi o 5 dní.
Pig Intern., 31, 2001, è. 11, s. 19–20
HJS syndrom u skotu
Na 36. výživáøské konferenci Pacific Northwest Animal
Nutrition Conference, konané v roce 2001 v Idaho, se
diskutovalo i o gastrointestinálních poruchách u mléèného skotu, které se mohou
projevit v komplexu onemocnìní, jako je hemoragický
jejunální syndrom – HJS.
(Sch)
(Sch)
Veterináøi uvedli, že syndrom HJS, známý také jako hemoragický
støevní syndrom, hemoragická enteritis nebo klostridiální enterotoxemie, se zaèal nedávno vyskytovat ve zvýšené míøe. Na základì rozsáhlého prùzkumu se však odborníci domnívají, že HJS je novì se
ukazující syndrom. V napadených chovech dospìlých krav dosahuje
morbidita 1–2 % a mortalita napadených zvíøat je 85–100 %. Za hlavního pùvodce se považuje Clostridium perfingens typu A. Tento mikroorganismus mùže být izolován ze siláže a uvádí se jeho pøítomnost
i v kukuøièných vloèkách, sójovém šrotu a dalších krmivech. Nosièem klostridií jsou plodiny obsahující èásti pùdy, ve které se mikroorganismy množí. Klostridie jsou èasto obsaženy v silážích s vyso-
"
Poznatky
ze svìta
kou hodnotou pH, vysokou vlhkostí, obsahem kyseliny máselné
a zvýšenou hladinou èpavkového dusíku.
Krávy se syndromem HJS vykazují obvykle vysokou užitkovost a vysoký pøíjem sušiny. V podnicích s produkcí mléka, kde míchají krmné dávky, mùže dojít k nižšímu pøíjmu vlákniny než se doporuèuje
a k nadbyteènému pøíjmu koncentrovaných krmiv. Výsledkem mùže
být subakutní bachorová acidóza, která mùže být predispozicí pro vznik
HJS. Dalším faktorem podílejícím se na projevu syndromu HJS jsou
mykotoxiny.
Prevence proti HJS spoèívá v dodržování následujícího:
– dohled nad mícháním krmné dávky,
– zaznamenání každé vìtší zmìny v krmení dojnic v prùbìhu posledních dvou let,
– monitorování pøíjmu sušiny,
– zjištìní, zda se v mlékaøícím podniku s výskytem HJS vyskytují
další zdravotní problémy (chodidlový vøed), které signalizují bachorovou acidózu ,
– zjišování podílu tuk:protein; stádo s vyšším podílem než 10 %
mùže trpìt subakutní acidózou,
– monitorování hladiny vápníku v krvi pøi porodu,
– minimalizace zneèištìní sklizených plodin pùdou,
– analýza silážované píce.
Feedstuffs, 73, 2001, è. 51, s. 9
Vliv zpùsobu ustájení na
zdraví prasat
Aèkoli stelivové systémy
ustájení mají výhody pro
welfare zvíøat, mohou znamenat problémy pro zdraví prasat.
Obecnì je stlaní užíváno v pøirozenì vìtraných budovách, kde èastá
výmìna vzduchu je prospìšná pro zdraví respiratorního systému. Ve
stlaných kotcích bývá èasto mnohem vyšší výskyt parazitárních infekcí. Urèitým rizikem je poškození jater zpùsobené askaridózou (nákazou hlísty – škrkavkami), takže prasata vyžadují opakovaná odèervování.
Dùkazy tìchto vlivù poskytl test v pøirozenì vìtraných stájích pro
výkrm prasat. Pouze 19 % zvíøat vykazovalo pøi porážce zmìny na
plicích v dùsledku infekce (jen 3 % mìlo poškození vìtšího stupnì),
ale u 80,3 % byla objevena poškození jater mírného až vysokého stupnì jako následek infekcí zpùsobených hlísty.
V jedné nìmecké studii, výsledku veterinárního prùzkumu zdravotního stavu kloubù a chodidel prasat, bylo hluboké stlaní slámou
ohodnoceno jako špièkové, zatímco plnì roštové stáje daly nejhorší
výsledky. Zdravotní stav jater a plic byl nejlepší na plnì roštových
podlahách a nejhorší na hluboké podestýlce.
Nìmecké výsledky ukazují, že existuje pøímý vliv systému ustájení
na pøírùstky. Hmotnost poražených prasat s pneumonií byla o 6 kg
nižší než u zdravých prasat stejného stáøí. Po silné invazi hlísty
s prùvodním jevem poškození jater (bìlavé skvrny) bylo zjištìno snížení porážkové hmotnosti o více než 6,5 kg.
Pig International, 31, 2001, è. 11, s. 11
Užitkovost prasat pøi
rùzných systémech
krmení
Tekuté krmení je v Nìmecku všeobecnì popisováno jako ekonomické, jakmile výkrmný provoz dosáhne velikosti ca 600 ustájených prasat.
(Sch)
( Vo )
Témìø jedna tøetina ze 4 141 nìmeckých stád prasat, hodnocených
v minulém roce, dostávala tekuté krmivo prostøednictvím èerpacího
potrubního systému. To bylo porovnáváno s jednou ètvrtinou stád
používajících jednoøadová krmítka s kombinací vlhké/suché krmivo
a témìø jednou polovinou, která využívala suché krmení. Tabulka
ukazuje, jak se výsledky rùstu a konverze krmiva v chovech se systémy s tekutým a vlhkým/suchým krmením lišily od systémù se suchým krmením. U systému s kombinací suchého/vlhkého krmení byly
zjištìny denní pøírùstky hmotnosti o 37 gramù vyšší než u systému
s tekutým krmením. Ale to není argument proti všem potrubním systémùm. Hlavní problémem je, že hygiena provozu s tekutým krmením a pøíslušným vybavením vyžaduje znaènou pozornost.
Neménì dùležitý je poèet prasat na krmítko. Byly vyzkoušeny poèty
12, 24, 30 a 42 prasat na jednoøadové krmítko s kombinací suchého/
vlhkého krmení, které poskytlo odpovídající zmìnu pomìru krmného prostoru z 6 : 1 na 7,5 : 1 a 10,5 : 1. Zdaleka nejhorší užitkovost
ve výkrmu nastala, když každé krmítko pøipadlo na 42 prasat.
#
Užitkovost vykrmovaných prasat v 4 141 provozech v SRN s využitím rùzných krmných systémù
Krmný systém
Suché krmení
Poèet stád,
%
Rozdíl v denních
pøírùstcích, g
Rozdíl v konverzi
krmiva, kg . kg–1
46,0
0
0
suchého a vlhèeného krmiva
22,2
+ 16
– 0,03
Vlhèené s mìøením krmiva
31,8
– 21
+ 0,04
Øadové krmítko s kombinací
Pozn.: užitkovost stád využívajících systémy suchého krmení použitých k tvorbì báze, základu, ostatní, druzí ukázáni jako pozitivní nebo negativní odchylky od tìchto zpùsobù
Pig International, 31, 2001, è. 11, s. 12
Organicky chovaná
drùbež více zamoøena
infekèními bakteriemi
Dánští veterináøi sdìlili, že
brojlerová kuøata chovaná
v podmínkách organického zemìdìlství jsou pravdìpodobnì tøikrát více zamoøena bakteriemi zpùsobujícími kontaminaci potravin než kuøata chovaná konvenèním zpùsobem.
Poznatky
ze svìta
Tým Dánské veterinární laboratoøe v Aarhus zjistil, že všech 22 hejn
brojlerù chovaných organickým zpùsobem, které zkoumal, bylo infikováno bakterií Campylobacter – nejobvyklejší pøíèinou kontaminace potravin ve Velké Británii. Ze 79 konvenènì vedených provozù
chovu brojlerù byla infikována pouze jedna tøetina. Garant výzkumného projektu øekl, že organické hnutí je dobré, ale výsledek výzkumu je nepøíjemná zpráva. Toto zjištìní není zcela pøekvapující, protože ptákùm chovaným organickým zpùsobem je umožòováno pohybovat se volnì, tak pravdìpodobnì konzumují více vody a krmiva
kontaminovaného výkaly volnì žijících zvíøat. Ukázalo se, že tento
rozdíl je daleko vìtší, než výzkumný tým oèekával. Zástupce organizace British Poultry Council nebyl zjištìnými výsledky pøekvapen
a øekl, že nìkteré z mýtù organického zemìdìlství, týkajících se nezávadnosti potravin, se postavily do správného svìtla. Øeditel britské organizace Soil Association, který podporuje organické zemìdìlství, sdìlil, že se tímto výzkumem budou podrobnìji zabývat. Též
vyslovil domnìnku o možnosti, že antibiotika užívaná v pøípadech
konvenènì chované drùbeže potlaèily detekci infekce. Naopak organické zemìdìlství zakazuje rutinní užívání antibiotik. Vedoucí dánského týmu oponoval – v Dánsku jsou antibiotika v konvenèních
chovech brojlerù užívána tak støídmì, že tento argument neobstojí.
Wo r l d Po u l t r y, 1 7 , 2 0 0 1 , è . 1 1 , s . 6 – 7
Kuhn pøedstavuje stroje
na pøípravu kr miva
Koncem roku 2001 pøedstavil výrobce Kuhn Farm Machinery dva nové stroje –
Euromix o vìtší kapacitì
a s jedním vertikálním šnekem a první samojízdný
odebíraè siláže kombinovaný s míchacím vozem.
Americký výrobce pneumatik pøichází se dvìma novými typy v øadì Optitrac.
( Vo )
Samojízdná jednotka SP14 je pohánìna motorem o výkonu 116 kW
pøes hydrostatickou dvoustupòovou pøevodovku, která nabízí pracovní
rychlosti od 0 do 13 km . h–1 a dopravní rychlosti až do 48 km . h–1.
Dva metry široká fréza odebírá silហz bloku o výšce až 5,5 m.
Výkon je 3 t . min –1
kukuøice. Odebraná
silហse dostává do korby, kde ji dva elektronicky øízené šnekové
rotory promíchávají.
Otáèky tìchto rotorù
lze individuálnì zrychlovat nebo zpomalovat.
Vyprázdnìní promíchané smìsi netrvá déle
Kombinovaný odebíraè siláže s mísicí jednotnež tøi minuty.
kou SP14
Model Euromix I 1560
byl pøipojen k øadì existujících krmicích a dávkovacích vozù Euromix. Má jednorotorový míchací systém, který mùže zpracovávat všechny druhy píce vèetnì velkoobjemových balíkù. Stroj umí zakládat
krmivo na pravou i na levou stranu pøes horizontální distribuèní
dopravník.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 5 , 2 0 0 1 , è . 1 5 , s . 7 5
Goodyear pøedstavuje
nové pneumatiky
( Vo )
(Š)
Modely DT818 a DT824 nahrazují døívìjší všeobecnì používané DT820.
Firma vychází z toho, že se velikost farem stále zvìtšuje a že se traktory stávají stále výkonnìjšími. Vzorek nových pneumatik je hlubší,
žebra jsou zakøivená a pružné boky pneumatiky jsou schopné unést
vìtší zatížení pøi nižších tlacích. Pneumatika DT818 je vhodná pro
$
Poznatky
ze svìta
použití na silnicích pro rychlosti až 50 km . h–1 a na poli pøi tìžkých
tahových pracích. Goodyear oznaèuje pneumatiku DT818 jako pneumatiku s robustní kostrou, která umožòuje její použití pøi velkých
rychlostech a pøi velkých zatíženích. Vysoká zakøivená žebra zlepšují
zábìr na poli. Pneumatiky DT824 s širším profilem jsou urèeny pøedevším pro polní práce. Zvýšený objem vzduchu a zvìtšená styèná plocha pneumatiky s pùdou umožòují unést požadované zatížení pøi nižších tlacích a tak se vyhnout nadmìrnému utlaèování pùdy. Jsou ve
dvou velikostech se tøemi indexy zatížení – od 600/65R28 do 710/70R38,
zatímco 15 velikostí pneumatiky DT818 zaèíná na 420/65R20 a konèí
na rozmìru 650/65R42.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 5 , 2 0 0 1 , è . 1 5 , s . 7 6
(Š)
Claas pøedstavuje
pásové traktor y
Modely MT700 jsou pohánìny motory o objemu 8,8 litrù Cat C-9
s elektrohydraulickým systémem vstøikovacích jednotek (HEUI),
který snímá zmìny zatížení a umožòuje motoru zvyšovat toèivý moment v pøípadì potøeby. Motory vyhovují emisním požadavkùm.
CLAAS pøedstavuje novou
Pøevodovky nabízejí 16 pøevodových stupòù pro jízdu dopøedu a ètyøadu
pásových
traktorù
øi reverzní. Osm z tìchto stupòù je v rychlostním pásmu 6,4 až
Challenger. Jsou to ètyøi
15 km . h–1. Traktor lze rovnìž volitelnì vybavit pøevodovkou rozšimodely ve výkonové tøídì
øující nabídku o plazivé rychlosti. Elektronické zaøízení Intellitrood 162 do 225 kW.
nics umožòuje hladké øazení v závislosti na zatížení motoru
a s ohledem na hospodárnost spotøeby paliva. Také pásy podvozku
zaznamenaly zmìnu. Nyní se používá
o 25 cm delší rozvor než je u dosavadních typù. Dochází proto k lepšímu pøenosu tahové síly a menšímu zatížení pùdy
pod pásy traktoru bez zvìtšování šíøky
pásù. Traktor se dodává s nìkolika variantami šíøek pásù. Odpružení prostøedních kol zlepšuje trakci a kvalitu jízdy.
Dalšímu odpružení napomáhá izolace
podvozku dvìma pryžovými bloky vyztuženými pletivem. Maximální rychlost na
silnici je 40 km. h – 1. Øidiè sedí v pohodlné prostorné kabinì se zasklenou plochou 6,2 m2. Klimatizaèní zaøízení pomáhá udržet požadovanou teplotu bez ohledu na vnìjší klimatické podmínky. Øídící centrum traktoru TMC (Tractor MaPásový traktor Challenger MT700
nagement Centre) zahrnuje TMC displej,
ovládací páky pøevodovky, hydraulické soustavy, plynu a tøíbodového závìsu. Vše je otoèné se sedadlem traktoru. Traktory se budou
prodávat zaèátkem roku 2002.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 5 , 2 0 0 1 , è . 2 0 , s . 7 9
Sklízecí øezaèka Big X
Výrobce zemìdìlských strojù Krone vyslyšel požadavky uživatelù (zejména kontraktorù) a nabídl sklízecí
øezaèku, která bude vyhovovat jejich potøebám.
(Š)
Je to samojízdný model Big X vybavený motorem o výkonu
445 a 574 kW a žacím stolem na sklizeò kukuøice z 12 øádkù. Rychlost stroje na silnici je až 40 km . h–1. Výkonnost sklízecí øezaèky je
až 180 t . h–1, pøi sklizni se sbìracím zaøízením 110 t . h–1.
Parametry Big X
Modely
V8
V12
V12
Výkon motoru, kW
445
515
574
Pøevodovka
hydrostatická
Max. rychlost, km . h –1
40
Poèet vkládacích bubnù
6
Délka bubnu, mm
800
Prùmìr bubnu, mm
660
Pøepravní šíøka, m
3,3
Rovnomìrné rozložení hmotnosti je charakteristickým rysem nové
konstrukce. Vkládací, pøítlaèné a øezací bubny jsou mezi pøedními
koly. Toto øešení je možné proto, že obì kola jsou pohánìna hydromo-
%
tory Poclain. Adaptér na sklizeò kukuøice je vylehèené konstrukce
vèetnì závìsného zaøízení. Cena modelu Big X s motorem o výkonu
574 kW je 202 000 GBP a 12øádkového adaptéru 54 000 GBP.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 5 , 2 0 0 1 , è . 2 1 , s . 6 0
(Š)
Pneumatický secí stroj
s pøihnojováním
Je to model RDA 400M o pracovním zábìru 4 m. Má zásobník o kapacitì 3 200 litrù rozdìlený na dvì sekce po 1 600 litrech. V jedné sekci
je zrno, ve druhé prùmyslové hnojivo. Hnojivo se odmìøuje šnekoF i r m a Va d e r s t a d p ø e d s t a vým dopravníkem s mìnitelným poètem otáèek a zrno dávkovacím
vuje první pneumatický
mechanismem Fenix. Zrno i hnojivo vstupují do proudu vzduchu, který
kombinovaný secí stroj na
je hadicemi spoleènì dopravuje do secích botek a do pùdy. Pohon vensetí zrnin a aplikaci prùtilátoru secího stroje obstarává tažný traktor svou hydraulickou
m y s l o v ý c h h n o j i v.
soustavou. Hydromotorem ventilátoru nevyužitý olej se vede
do hydromotoru šnekového dopravníku hnojiva a dávkovacího mechanismu osiva. Zpìtná vìtev olejového potrubí vede pøes výmìník
tepla umístìný na vstupní èásti ventilátoru. To pomáhá udržovat
nasávaný vzduch teplý a tím zabraòovat hromadìní hnojiva v secích
botkách. Jestliže se stroj používá pouze k setí, lze využít sekci na
prùmyslové hnojivo k umístìní zrna
a zrno potom šnekovým dopravníkem dodávat do sekce na zrno. Nové uspoøádání umožòuje nastavovat množství vysévaného zrna za jízdy. Tato schopnost se
bude dále rozvíjet napojením se na globální polohový systém GPS a pøi systémech polního mapování. Pomocí kontrolního systému lze rovnìž zjišovat velikost ošetøené plochy, rychlost jízdy, využívat automatický systém kolejových
øádkù.
Podobnì jako u pøedchozího modelu lze
s tímto secím strojem provádìt pøímé
setí, setí do minimálnì zpracované pùdy
i setí do pøipravené pùdy. Pøed secí stroj
lze zaøadit pevné radlice, dvì øady talíKombinovaný pneumatický secí stroj Vaderstad RDA400M
øových kypøièù nebo pevné radlice tvaru
C. Tøebaže tento stroj má být v omezeném množství prodáván na
jaøe roku 2001, dosud nebyla stanovena jeho cena.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 5 , 2 0 0 1 , è . 2 0 , s . 7 9
Navigaèní systém Agro
Nav
Rok po uvedení na trh mnichovská firma Geo Tec zaznamenala prodej svého navigaèního
systému
pro
traktory bez øidièe již 12 zájemcùm.
Poznatky
ze svìta
(Š)
Deset uživatelù je z Nìmecka a dva jsou z Holandska. Systém Agro
Nav používá signály globálního polohového systému GPS a traktor
navádí s pøesností 50 až 100 mm. Používá k tomu ještì gyroskopické senzory pohybu k získávání dalších informací.
Systém Agro Nav mùže ztratit signály GPS až na dvì minuty (napø.
pod elektrickým vedením) a pøesto udrží smìr jízdy traktoru. Vìtšina uživatelù, kteøí si systém Agro Nav za 120 000 DEM poøídili, jsou
farmáøi s velkou výmìrou dobøe zpenìžitelných plodin a výzkumné
organizace. Cílem není navrhnout traktor úplnì bez øidièe nejen
z bezpeènostních dùvodù, ale i pro pøípad blokování nebo závad. Uvádí
se nìkolik situací, kdy pracovník mùže øídit jeden traktor, zatímco
další traktory by mohly jezdit automaticky bez øidièe. Jeden
z uživatelù plánuje øídit traktor s kypøièem a secím strojem, zatímco druhý traktor by sám bez øidièe oral pluhem. Hlavním dùvodem,
proè si zákazníci kupují tento systém, je spíše pøesnost øízení než
úspora lidské obsluhy.
Výzkumná data ukazují na to, že pøi øízení soupravy traktoru se
stroji na pøípravu pùdy dochází k 10 až 15procentnímu pøesahu, zatímco systém Agro Nav pracuje pøesnì bez pøesahù. Tím dochází
k významné úspoøe nákladù. Tato investice (120 000 GBS) se mùže
vrátit za dva roky.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 5 , 2 0 0 1 , è . 2 0 , s . 8 6
(Š)
&
K vìtším výškám
To bylo motto firmy John
Deere, když pøedstavovala
nový typ teleskopického
manipulátoru, pro který je
charakteristické
snadné
ovládání.
Manipulátor John Deere øady
Napø. jakmile nakládaè nemùže dosáhnout na vrchol hromady, staèí
stlaèit tlaèítko na joysticku a výložník se vysune ještì o pár desítek
centimetrù a uloží balík na stoh. A to dokáže manipulátor John Deere øady 3000. Modely 3200 a 3400 jsou vybaveny ètyøválcovými motory
JD PowerTech o objemu 4,5 litru a o výkonu 74 kW. Model 3200 má
výložník s dosahem 5,4 m. Uzvedne až 3,1 tuny. Model 3400 uzvedne
zase 3,3 tuny do výšky až 6,9 m. Nakládaèe mají dobrou stabilitu.
Motor je vzadu, kde pùsobí jako protizávaží, zatímco otoèný bod výložníku je pøed zadní nápravou. Toto øešení dodává manipulátoru tuhost a spolehlivost a nabízí plnou kapacitu se zcela
vysunutým výložníkem smìrem dopøedu.
Další výhodou uložení motoru vzadu je dosažení kratšího
rozvoru a tím lepší ovladatelnosti, pøímého a jednoduššího
pøenosu toèivého momentu, lepšího pøístupu k servisním místùm a úèinnìjšího chlazení. Tøi programy øízení a úhel øízení 43° také pøispívají k lepší pohyblivosti. Polomìr otáèení
modelu 3200 je 3,15 m a modelu 3400 3,47 m. Pøevodovka
má velký mìniè toèivého momentu, který pracuje ve spojení
se ètyøstupòovou synchronizovanou pøevodovkou. Chladièe
oleje a vzduchu udržují optimální provozní teplotu za jakýchkoliv vnìjších podmínek. Stroj má permanentní ètyøkolový
pohon. Rychlost na silnici je až 35 km . h – 1. Manipulátor má
snímaè zatížení, joystick je instalován pøímo do hlavního
hydraulického ventilu a tak lze manipulátor ovládat naprosto pøesnì (zvedání, spouštìní, plnìní a vyklápìní). Kolébkový spínaè na vrcholu joysticku ovládá vysouvání a zasouvání výložníku. Dvì žluté tlaèítka ovládají další vedlejší funk3000
ce výložníku.
To p C r o p M a n a g e r, 2 8 , 2 0 0 1 , è . 1 , s . 5 0 – 5 2
Vhodné pneumatiky
umožòují døívìjší vstup
na pole
Vèasná aplikace hnojiv je
dùležitým faktorem pro maximalizaci výnosu pìstované plodiny.
Poznatky
ze svìta
Životní
prostøedí
Zatížení èpavkem je
pøíliš velké
Celkové roèní emise èpavku ve SRN se odhadují na
pùl milionu tun.
(Š)
Americký farmáø Dewain Gibson obhospodaøuje 480 hektarù pùdy
v Kentucky. Jeho zájmem je, aby co nejdøíve na jaøe mohl aplikovat
dusíkatá hnojiva. Pìstuje kukuøici, pšenici a fazole. Rovnìž provádí
služby zákazníkùm spoèívající v aplikaci pesticidù a hnojiv na rozloze 6 400 ha. Používá k tomu postøikovaèe John Deere 6500 a John
Deere 4700. Pneumatiky jsou v popøedí jeho zájmu, nebo aplikuje
tekutá dusíkatá prùmyslová hnojiva a ne pevná, protože s nimi dosahuje rovnomìrnìjší aplikace po poli. Je to rovnìž levnìjší, napø.
v roce 1999 rozdíl èinil 15 USD na hektar.
Dewain Gibson si uvìdomil, že prokluz a hluboké koleje by mohly
být velkým problémem pøi provádìní tìchto prací, protože hnojivo
musí být aplikováno brzy na jaøe, kdy jsou pùdy málo únosné. Prokluz zpùsobuje velké škody zvláštì na pšenièném poli. Postøikovaè
JD4700 má pneumatiky nevyhovující – vysoké a úzké. Byly mu nabídnuty pneumatiky Trelleborg, a to na zkušební dobu zdarma nebo
s možností jejich vrácení v pøípadì nespokojenosti. Tyto pneumatiky mìly vynikající trakèní vlastnosti a byly dobré i na silnici. Nezpùsobovaly kymácení ani se neohýbaly. Navíc velmi dobøe odolávaly opotøebení. Pøi práci nedocházelo k vytváøení kolejí ani pøi aplikaci hnojiva.
h t t p : / / w w w. m i n e t t m e d i a . c o . u k / f u l l t e x t . a s p
(Š)
Nejvìtším pùvodcem je z 90 % chov hospodáøských zvíøat, z toho se
v chovu skotu jedná o ca 70 %, v chovu prasat o ca 15 až 25 %
a v chovu drùbeže o ca 5 %.
Tato èísla uvedl Dr. Eberhardt Hartung z Institutu zemìdìlské techniky univerzity Hohenheim pøi pøíležitosti spoleèného symposia Kuratoria techniky a staveb v zemìdìlství a Spolkového úøadu pro životní prostøedí koncem roku 2001 v Kloster Banz. Potøeba v této
vìci jednat spoèívá pøedevším v tom, že Nìmecko podepsalo tzv. „Göteborgský protokol“ (Úmluva hospodáøské komise Spojených národù ke snížení škodlivin z ovzduší z roku 1999), podle kterého se
v Nìmecku mají do roku 2010 snížit emise èpavku o 28 %.
Hartung dále uvedl, že témìø polovina emisí èpavku vzniká ve stáji
a témìø 40 % se uvolòuje pøi aplikaci. Jako možná opatøení ke snížení emisí èpavku kromì jiného uvedl krmení zvíøat pøizpùsobené po-
'
Životní
prostøedí
Vracení obalù
v zemìdìlství
V rámci iniciativy „Zodpovìdné jednání“ vytvoøil prùmyslový svaz Agrar e. V.
v roce 1996 bezplatný systém zpìtného odbìru obalù
od chemických pøípravkù
k ochranì rostlin.
tøebì ve vztahu k potøebì dusíku, øedìní a co možná nejvìtší okamžité a dùkladné odstranìní moèe z podlahy stáje, snížení hodnoty
pH, aby se zabránilo štìpení moèoviny a optimalizaci øešení podlahy
(zøízení rovných zpevnìných podlah ve tvaru V). Pomocí tìchto opatøení by bylo možné v každém pøípadì dosáhnout snížení uvolòování
èpavku asi o 60 %. V závìru konstatoval, že pro efektivní a v praxi
možná opatøení pro snižování emisí èpavku zatím neexistují žádná
jasná doporuèení.
w w w. a g r i p o o l . d e / a g r i p o o l
Zemìdìlci mohou bezplatnì odevzdávat obaly na 168 sbìrných místech po celém Nìmecku. Nádoby z polyetylénu a kovu musí být beze
zbytku prázdné, dobøe vymyté a vysušené a oznaèené znaèkou Pamira. V roce 1996 bylo sebráno 920 tun obalù od pøípravkù na ochranu rostlin a v roce 1998 toto množství vzrostlo na témìø 1 300 tun.
Sebrané obaly se zhodnocují výhradnì na území Nìmecka a zpùsob
jejich zpracování je pøitom v jednotlivých regionech odlišný.
V severním Nìmecku se obaly z velké èásti využívají jako redukèní
prostøedek v ocelárnách Brémy, v jižním Nìmecku se rozdrcené plastové obaly spalují v cementárnách. Velké množství obalù sebraných
ve východní èásti Nìmecka se využívá jako surovina pøi výrobì metanolu ve Støedisku zhodnocování druhotných surovin Schwarze
Pumpe GmbH.
Odpadové fórum, 2001, è. 12, s. 4
Omezení zápachu
z otevøených nádrží na
kejdu prasat
Zemìdìlství je nejvìtším
producentem emisí èpavku
do ovzduší.
Mnoho pracoviš v zahradnictví, zemìdìlství a lesnictví pøedstavuje rizika pro
zdraví a životní pohodu zamìstnancù, kteøí zde pracují.
(Š)
Ve Velké Británii je to více než 80 % celkového množství. Tyto emise
mohou zpùsobovat závažné škody na životním prostøedí, napø. acidifikaci a eutrofikaci pùdy. Naøízení è. 96/61/EC o integrovaném systému prevence zneèištìní a kontroly vešlo v platnost 24. záøí 1996.
Cílem je omezení emisí, vèetnì èpavkových, do vzduchu, vody a pùdy.
V Silsoe Research Institute ve Velké Británii byl provádìn výzkum
unikání èpavku do ovzduší z lagun s uskladnìnou kejdou prasat
a možnost omezení jeho emisí zakrýváním tìchto lagun fólií z plastu.
Maximální plocha laguny byla 525 m2. Laguna byla pokryta 0,5 mm
tlustou zesílenou polyetylénovou fólií èerné barvy odolávající UV záøení. Zakrývání je velice komplikovaným procesem. Náklady na zakrytí laguny byly 8 400 GBP, tzn. 16 GBP/m2. Pøi zakrývání vìtších
ploch dojde pravdìpodobnì ke snížení celkových nákladù, ale k vìtší
pracnosti pøi pokládání fólie. Emise èpavku byly mìøeny pøi zakryté
a odkryté lagunì. Emise èpavku u odkryté laguny byly 0,63 až
3,66 g . m –2 . d–1. Plastová fólie témìø stoprocentnì zabránila emisím.
J. agric. Engng Res., 80, 2001, è. 3, s. 273–281
Zhodnocení rizik
a požadavky na
používání prostøedkù
individuální ochrany
v zemìdìlství
(Mi)
(Š)
Pøíkladem jsou mechanická namáhání, stresy z vysokých teplot
a expozice látkami obsaženými ve vzduchu, které mohou pùsobit jak
respirativnì, tak dermálnì. Mohou to být jak plyny, tak i èástice,
které se uvolòují z rùzných zdrojù, èást tvoøí velmi komplexní bioaerosoly. Dalším zdrojem látek nesených vzduchem, které tvoøí rizikový potenciál, jsou prostøedky na ochranu rostlin.
Ve všech pøípadech se musí vymezit možná rizika, u nichž se zatížení
buï sníží nebo se použijí prostøedky individuální ochrany, které musí
být podle Smìrnice 89/686 EWG zkoušeny a certifikovány, pokud
v tomto smìru normy existují. V opaèném pøípadì se musí použít
národní smìrnice, jako napø. u prostøedkù na ochranu rostlin. Zde
se pøi zohlednìní vznikající expozice a možných ochranných opatøení provádí odhad nebezpeèí, který je také souèástí schvalovací metodiky prostøedku na ochranu rostlin. Zvláštností nìmeckého modelu je stanovení maximálnì povolených stupòù propustnosti, aby bylo
možné riziko vypoèítávat. Pro zkoušení ochranných odìvù v ochranì
rostlin se v souèasné dobì v CEN projednává návrh metodiky zkoušení (WI 00162217, Atomizer Test). Pro oblast ochrany pokožky se
uplatní mezinárodní Smìrnice EN 374, která se v souèasné dobì pøepracovává.
Landbauforschung Völkenrode, 51, 2001, è. 4, s. 207
(mi)
!
Antioxidaèní schopnosti
medu
Na výroèním zasedání IFT
v New Orleansu 2001 byly
prezentovány výsledky výzkumu, provádìného na illinoiské univerzitì v Urbana – Champaign, zamìøeného na identifikaci antioxidantù v medu z rùzných
kvìtových zdrojù.
Lidská
výživa
Zahradnictví
Starší listy infor mují
mladé výhony
Antioxidanty jsou v souèasném výzkumu a vývoji nových výrobkù
jednou z nejsledovanìjších substancí. Citovaná studie se zabývala
obsahem antioxidantù v sedmi rùzných druzích medu. Jejich antioxidaèní schopnosti byly analyzovány za použití metody stanovení
absorpèní kapacity kyslíkových radikálù. Ve vzorcích medu byly identifikovány fenolové slouèeniny, kyselina askorbová a enzymy glukosaoxidáza, kataláza a peroxidáza. Bylo zjištìno, že antioxadaèní schopnost sledovaných druhù medu je dána pøedevším pøítomností fenolových slouèenin. Enzymová aktivita a obsah kyseliny askorbové byly
ve všech druzích medu velmi nízké, témìø nedetektovatelné. Z chormatogramù fenolových slouèenin pøítomných ve vzorcích medu je
zøejmé, že vìtšina jich má kvalitativnì podobné, ovšem kvantitativnì rozdílné fenolové profily. Døívìjší výzkumy provádìné na téže
univerzitì pomocí spektrofotometrie prokázaly, že antioxidaèní schopnost medu se mìní v závislosti na kvìtovém zdroji. Nebyly ovšem
urèeny jednotlivé slouèeniny medu odpovìdné za tuto aktivitu. Poznatky o antioxidaèní schopnosti medu pøispìjí k jeho širšímu využívání jako pøírodní potravináøské ingredience a zdroje antioxidantù v lidské výživì. Pracovníci illinoiské univerzity se v souèasné dobì
zabývají výzkumem vlivu medu na oxidaci nízkodenzitního lipoproteinu (LDL) v krvi.
h t t p : / / w w w. n h b . o r g
Èasopis Nature informoval, že britští vìdci na univerzitì v Shefieldu
zjistili na pokusech s modelovým objektem Arabidopsis thaliana, pìstovaným v kontrolovaných podmínkách, že starší listy urèitým zpùsobem komunikují s mladými výhony rostliny. Starší listy pøedávají
totiž informac i o podmínkách prostøedí mladým výhonùm. Výzkumníci zjistili, že rozhodující vliv na fotosyntetické chování rostliny
má poèet a rozložení prùduchù. Když byly rostliny umístìny v prostøedí se zvýšenou koncentrací CO2, vyrùstaly výhony s menším poètem prùduchù. Vìdci soudí, že mladé výhony, stínìné staršími listy,
nepøicházejí do pøímého styku s okolním prostøedím a následkem
toho se jaksi pøizpùsobují rùstovému chování starších listù.
Gar tenbau, 2001, è. 21, s. 5
Opatøení proti spále
rùžokvìtých
V r. 1999 se ve Švýcarsku
spála rùžokvìtých, zpùsobovaná bakterií Erwinia
amylovora, epidemicky rozšíøila.
Jak se stìhovaly lesní
stromy
Vìda je dnes schopná rekonstruovat jak lesní stromy po poslední dobì ledové znovu osídlovaly støední a severní Evropu.
(kop)
(EP )
Ohroženo je èím dál víc školek a ovocnáøských podnikù, pìstujících
zejména jablonì, hrušnì a nìkteré okrasné druhy. Všeobecný zákaz
pìstování hostitelských rostlin pro Švýcarsko nepøipadá sice v úvahu, urèitá pravidla pro obchod mezi kantony jsou však nutná. Dùležité je pøedevším stanovení hlavních oblastí výskytu spály, tržních
oblastí, bezpeènostních zón, chránìných oblastí a oblastí s nevyjasnìnými problémy. Dramatické zvýšení výskytu spály zpùsobilo, že
nejpostiženìjší kantony žádají povolení streptomycinu k ochranì.
Spolková administrativa s tímto øešením nesouhlasí vzhledem k tomu,
že byly novì povoleny dva pøípravky – Myco-Sin a Biopro, které neobsahují antibiotika. Souèástí strategie je likvidace napadených porostù. Nìkteré kantony žádají zákaz pìstování okrasných hostitelských druhù. Experti se ovšem domnívají, že vìtším nebezpeèím jsou
latentnì napadené ovocné stromy než hostitelské rostliny v kontrolovaných školkách. V chránìných oblastech se ovšem hostitelské
rostliny smìjí distribuovat pouze s certifikátem o zdravotním stavu.
Nìkteøí odborníci navrhují zákaz pìstování vysoce náchylných hostitelù. U všech hostitelských rostlin je ovšem nutná velká opatrnost
pøi jejich rozmnožování ve školkách. Vhodnìjší strategií, než vyèerpávat síly na boj proti zákazu pìstování hostitelù, je ukazovat zákazníkùm alternativy jiných druhù a vystupovat jako kompetentní
rádce pøi výbìru školkaøského materiálu.
Gar tenbau, 2001, è. 16, s. 10–11
(EP)
Využívá k tomu studium DNA v mitochondriích a chloroplastech.
Jejich DNA se totiž pøedává prakticky nezmìnìná z generace na generaci. Na základì sekvencí v DNA se dají identifikovat potomci pøíbuzenské linie ve velmi dlouhém èasovém období. Z výsledkù se pak
dá usuzovat na pùvod lesních stromù. Ve švýcarském Ústavu pro les,
sníh a krajinu byla tato metoda použita k rekonstrukci zpìtného
!
Zahradnictví
osídlování smrku po poslední dobì ledové. Rozbory vzorkù z celé
Evropy vedly k závìru, že smrk se zpìtnì rozšíøil ze tøí útoèiš:
z moskevské oblasti, karpatské oblasti a z oblasti východních a dinárských Alp. Ruské smrky se z moskevské oblasti šíøily do severní
Evropy a k Baltu, smrk z karpatské oblasti osídlil jižní Evropu
a Polsko. Alpský prostor ovládl smrk z východních a dinárských Alp.
Podobnì byl sledován pùvod švýcarských dubù. Duby pøežily ledovou dobu v nìkolika útoèištích: na Iberském poloostrovì, v Itálii
a na Balkánì. Analýzy ukazují, že dnešní švýcarské duby pocházejí
z Itálie a možná i z Balkánu. Italské duby pøitom pøekroèily u Simplonu Alpy a osídlily støední Evropu.
Genetický výzkum døevin pøináší však nejen poznatky o cestách osídlování, ale pøináší i praktický užitek. Pomìrnì jednoduchým zpùsobem umožòuje identifikovat semena z velmi vzdálených oblastí. Na
základì získaných výsledkù lze zabránit tomu, aby se do pøirozených lesních porostù dostaly stromy z cizích stanoviš, jejichž dìdièný základ není pøizpùsoben podmínkám místního prostøedí.
Gar tenbau, 2001, è. 22, s. 27
Smokvoò ‘Violetta’
Odrùda smokvonì ‘Violetta’ je právnì chránìná ve
14 evropských zemích.
(EP)
Tato novinka je pravdìpodobnì nejmrazuvzdornìjší odrùdou smokvonì. Byla vyšlechtìna ve školkách A. Plattner v bavorském Aldersbachu. Snáší mráz do –15 oC. Musí se chránit jen pøi mìsíce trvající
zamrzlé pùdì a pøed vysušením. Nejménì tøi roky staré sazenice
s vysazují pouze na jaøe, nejlépe ke zdi. V létì je tøeba nenechat rostliny vyschnout. ‘Violetta’ se daøí i v nádobách, je-li dobøe zásobená
vodou a živinami. Krátkodobé mrazy snáší i pøi pìstování v nádobì.
Pøi silném ochlazení je vhodné nádoby pøemístit k pøezimování do
chladného tmavého prostoru. Pøirychlování ve vytápìném prostoru
je nevhodné, protože rostlina shodí první plody. Sklizeò spadá do
konce èervence a zaèátku srpna. Plody jsou pomìrnì velké, šavnaté, sladké. Za každým novým listem se pak zakládají nové plody. Druhá
sklizeò nastává pak od øíjna do listopadu. Vyzrává však jen èást plodù. Pokud je potøebný zmlazovací nebo zkracovací øez, nejvhodnìjší
doba je tìsnì po první sklizni s následným pøihnojením, aby se získal krátký obrost. Pozdìji se výhony už nemají seøezávat, protože
plody se zakládají na poslední tøetinì mladých výhonù.
Gar tenbau, 2001, è. 22, s. 30
(EP)
zemìdìlské aktuality
ze svìta
Øídí redakèní rada:
PhDr. J. Rydlo – øeditel
Ing. V. Pokorný, CSc.
Redaktoøi:
Podmínky inzerce
Dr. J. Javùrková, CSc.
Prof. Ing. P. Kic, DrSc.
Mgr. D. Koubová
PhDr. A. Kubaèák, CSc.
Ing. S. Mihulka, CSc.
Ceny celobarevné inzerce, v závorce jednobarevné.
A4 vèetnì fotografií
10 000 Kè (6 000 Kè)
Ing. P. Michal
A4
9 000 Kè (6 000 Kè)
Ing. P. Schneiderová
A5 na šíøku vèetnì fotografií
7 000 Kè (3 000 Kè)
A5 na šíøku
6 000 Kè (3 000 Kè)
A6 na výšku vèetnì fotografií
4 500 Kè (2 250 Kè)
A6 na výšku
3 500 Kè (2 250 Kè)
Ing. M. Šastný
Ing. Š. Vondrášková
Ing. I. Fantyšová (tech.
redakce)
tel.: 02/27 01 03 15
!
Pøíloha
Nìkteøí škùdci, choroby, užiteèný a zákonem chránìný hmyz
OSENICE
Q
R
1 .Housenka osenice polní (Agrotis segetum)
v pùdì. Housenky osenic z rodu Agrotis jsou
si velmi podobné i bionomii mají skoro totožnou, takže v praxi se nerozeznávají. V pùdì
žijí obvykle spoleènì a patøí k dùležitým škùdcùm témìø všech kulturních rostlin.
S
2 .Požerek housenek osenic na mrkvi. Housenky napadají mladé osení, cukrovku, kukuøici, stejnì jako zeleniny, tabák, okrasné rostliny a ohryzávají tìsnì pod povrchem stonky
napadených rostlin tak, že rostliny èasto hynou.
3.Dospìlá osenice vykøièníková (Agrotis
exclamationis). Samice osenic kladou vajíèka na nejrùznìjší plevele, housenky se líhnou
v noci, zpoèátku žijí na rostlinách, pozdìji zalézají do pùdy, žijí pøi povrchu pùdy, ve dne
ožírají podzemní èásti rostlin, v noci vylézají
na povrch a ožírají i listy.
Vedle uvedených dvou druhù se èasto vyskytuje další velmi podobná osenice ypsilonová
(Agrotis ypsilon).
!!