práce s původci násilí v rodinách - Muži proti násilí na ženách a dětech

Komentáře

Transkript

práce s původci násilí v rodinách - Muži proti násilí na ženách a dětech
PRÁCE S PŮVODCI NÁSILÍ V RODINÁCH:
PŘÍKLADY ZAHRANIČNÍ DOBRÉ PRAXE
© Liga otevřených mužů, o. s. 2013
ÚVOD ............................................................................................................................................................... 3
POUŽITÁ TERMINOLOGIE ................................................................................................................................. 5
PŘÍKLADY ZAHRANIČNÍCH DOBRÝCH PRAXÍ ..................................................................................................... 6
PRIMÁRNÍ PREVENCE NÁSILÍ V RODINÁCH ..................................................................................................................... 6
Význam primární prevence ............................................................................................................................ 6
Preventivně-informační kampaně zaměřené na muže .................................................................................. 6
Kampaň Bílá stužka (White Ribbon Campaign)........................................................................................................... 6
Další kampaně zaměřené na muže ............................................................................................................................. 7
Výchovné programy....................................................................................................................................... 8
Prevence násilí na ženách u dospívajících .................................................................................................................. 8
Prevence genderového násilí u mužů a chlapců – celoživotní cyklus ......................................................................... 8
SEKUNDÁRNÍ PREVENCE NÁSILÍ V RODINÁCH ................................................................................................................. 9
Poradenství pro muže .................................................................................................................................... 9
Mužské skupiny.............................................................................................................................................. 9
Internetové stránky s tipy pro muže ............................................................................................................ 10
TERCIÁRNÍ PREVENCE NÁSILÍ V RODINÁCH ................................................................................................................... 11
Skupinové programy pro pachatele domácího násilí................................................................................... 11
Německo – standardy práce s pachateli domácího násilí ......................................................................................... 11
Velká Británie – standardy práce s pachateli domácího násilí.................................................................................. 11
Další evropské státy – programy pro pachatele domácího násilí ............................................................................. 12
USA – terapeutické skupiny pro násilné osoby......................................................................................................... 13
DOPORUČENÍ PRO PRAXI V ČESKÉ REPUBLICE................................................................................................ 14
ZDROJE A LITERATURA ................................................................................................................................... 15
2
ÚVOD
Cílem tohoto textu1 je představit souhrn příkladů zahraničních dobrých praxí v práci s
rodinami ohroženými násilím a návrh praktických doporučení pro práci institucí a organizací
v ČR. Průzkum postupů a metod práce s násilnými osobami se zaměřuje na muže – agresory,
kteří jsou původci násilí v rodinách: domácího násilí, vzájemného partnerského násilí a
tělesných trestů. Jsme si vědomi, že tato definice pokrývá pouze část násilí páchaného ve
společnosti a v rodinách, ostatní cílové skupiny (např. násilí žen na partnerech, násilí ve
vztazích osob stejného pohlaví, násilí dětí na rodičích) však mezi zachycenými případy
statisticky nepřevažují2 a navíc vyžadují jiné metodologické přístupy.
Při přípravě souhrnu zahraničních dobrých praxí jsme vycházeli z otevřených zdrojů –
publikací a popisů metod zveřejněných na internetu,3 dále z expertní znalosti zahraničních
organizací, se kterými Liga otevřených mužů, o. s. (LOM) spolupracuje (Fatherhood Institute
– Velká Británie, Reform – Norsko). Text ale nepředstavuje úplné ani reprezentativní shrnutí
všech přístupů: jde o výběr postupů v kulturně příbuzných zemích, jež mohou sloužit jako
inspirace pro praxi v České republice.
Pro přehlednost rozlišujeme přístupy k původcům násilí podle jejich zaměření na způsob
prevence násilí v rodinách:
1) primární prevence – zaměřuje se na předpoklady, podmínky a příčiny násilí v rodinách a
jejich odstraňování (např. kampaně proti tělesným trestům, proti násilí na ženách a dětech
zaměřené na celou mužskou populaci, jako je celosvětová kampaň Bílá stužka, mezinárodní
den proti násilí na ženách apod.)
2) sekundární prevence – zachycuje ojedinělé případy agrese vůči partnerce nebo dětem a
brání jejich prohlubování a opakování, předchází vzniku domácího násilí v začátcích;
1
Souhrn „Práce s původci násilí v rodinách: příklady zahraniční dobré praxe“ připravila Liga otevřených mužů,
o. s. v rámci projektu „Rodina bez násilí“ podpořeného Dotačním programem Rodina a ochrana práv dětí
Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.
2
Srov. např. Gjuričová – Kubička 2009, s. 246: „Údaje z různých zemí ukazují, že v 90 – 95 % jsou pachateli
fyzického násilí muži, i když se zdá, že procento žen, fyzicky násilných k mužům, možná narůstá.“; nebo Čírtková
2010: „oba partneři se mohou v rolích agresora a oběti střídat. Podstatou domácího násilí je však systematické
týrání jednoho partnera druhým. (…) systematické násilí a kontrolu uplatňují v drtivé většině výskytu jevu muži
vůči svým partnerkám.“
3
Srov. použitou literaturu níže. Nejdůležitější texty jsou k dispozici také ve virtuální knihovně pro odborníky
pracující s původci domácího násilí na stránkách http://www.muziprotinasili.cz/pro-odborniky.
3
zaměřuje se na ty, kdo v komunikaci v rodinách obtížně zvládají svou agresivitu a směřuje
k sanaci vztahů v rodině (např. internetové poradny, kurzy zvládání hněvu apod.)
3) terciární prevence – zaměřuje se na pachatele trestné činnosti (domácí násilí, týrání dětí),
cílem je zamezit opakování násilí (např. terapeutické skupiny pro pachatele domácího násilí,
individuální odborná terapie). Tyto způsoby terapie mohou být dobrovolné nebo nařízené
soudem; sanace rodiny je v těchto případech obtížnější a nebývá primárně cílem terapie.
LOM v souladu s mnoha odborníky4 vychází z toho, že u naprosté většiny agresorů je násilné
chování naučené, účelné a záměrné, a jako takové jej lze změnit. Násilníci jsou vždy
zodpovědní za své chování, bez ohledu na své osobnostní rysy, výchovu, sociální podmínky,
situaci či chování oběti násilí, jakkoliv mohou tyto i další okolnosti napomoci při spouštění
agrese.
4
Srov. např. německé a britské standardy pro práci s pachateli domácího násilí (BAG TäHG 2007 a Blacklock –
Debbonaire 2012).
4
POUŽITÁ TERMINOLOGIE
Násilí v rodině – zahrnuje jakékoli projevy násilí v rodině, ať už vzájemné nebo jednostranně
zaměřené jednou osobou vůči druhé/druhým, násilí v partnerském vztahu, ve výchově
(tělesné tresty a týrání dětí), domácí násilí i vzájemné partnerské násilí, ojedinělý i opakující
se výskyt násilných epizod.
Domácí násilí5 – opakované, dlouhodobé a stupňující se násilí, kterého se dopouštějí dospělí
nebo mladiství na svých blízkých (osobou ohroženou mohou být například manžel/manželka,
druh/družka, rozvedení manžel/manželka, dítě, rodič, prarodič, sourozenec). Domácí násilí
má podobu fyzického, psychického, sexuálního, ekonomického či jiného násilí, nečastěji
jejich kombinace. Domácí násilí se liší od ostatních forem delikventního chování tím, že je
násilím ve vztahu osob, vytváří vztah závislosti oběti na pachateli a je zaměřeno na získání
moci pachatele nad obětí.
Vzájemné partnerské násilí /obecné párové násilí6 – představuje spontánní a situační
agresivní reakci na konfliktní situaci, oba partneři se mohou v rolích agresora a oběti
střídat. U těchto násilných konfliktů v partnerských vztazích existuje (na rozdíl od domácího
násilí) genderová symetrie.
Tělesné tresty – tělesné tresty u dětí jsou v naší společnosti běžně akceptovány jako
vyjádření tvrdé, autoritativní výchovy. Nejčastěji používaným tělesným trestem u nás je
facka, dále také pohlavek a bití rukou nebo předmětem. Tělesný trest je týráním, dochází-li k
potrestání za pomoci předmětu, je-li bití směřováno na citlivé části těla (hlava, břicho, oblast
genitálií, plosky a dlaně), nebo také tehdy, zůstávají-li na těle stopy po ranách.7 Tělesné
tresty jsou jedním z faktorů, který podstatně zvyšuje přijatelnost násilí (násilných trestných
činů, tělesných trestů a partnerského násilí) v dospělosti – jak v roli agresora, tak v roli
oběti.8
5
Podle NAP DN 2011-2014, s. 1-2.
6
Podle Čírtková 2010.
7
Podle Vaníčková 2004.
8
Krug et al. 2002, s. 33 (studie WHO Celosvětová zpráva o násilí a zdraví) ukazuje, že podle mnoha výzkumů
násilí rodičů a přísná disciplína na dětech významně zvyšuje riziko pozdějšího odsouzení za násilné trestné činy
v dospělosti. Zároveň u chlapců přísné tělesné tresty v jejich dětství přímo souvisí s používáním tělesných
trestů u jejich vlastních dětí a s výskytem násilí na partnerkách.
5
PŘÍKLADY ZAHRANIČNÍCH DOBRÝCH PRAXÍ
Primární prevence násilí v rodinách
Význam primární prevence
Primární prevence má na rozdíl od intervence zaměřené přímo na aktéry násilí v rodinách
méně měřitelné a viditelné výsledky. Na druhou stranu je její dosah z dlouhodobého hlediska
velmi efektivní, protože dokáže narušit mezigenerační cyklus násilí: „primární prevence
intimního partnerského a sexuálního násilí velmi pravděpodobně zachrání životy a ušetří
peníze – investice do toho, aby bylo intimní partnerské a sexuální násilí zastaveno dříve, než
k němu dojde, je klíčová a ochrání a podpoří duševní pohodu a rozvoj jednotlivců, rodin,
komunit a celé společnosti“.9
Odborníci se na základě mnoha studií shodují v tom, že rizikovým faktorem pro pachatele i
oběti domácího násilí je zážitek týrání v dětství: „vystavení násilí v dětství zvyšuje u mužů 3–4
krát pravděpodobnost, že se stanou pachateli domácího násilí v dospělosti.“10 Kromě
individuálních rizikových faktorů může primární prevence také pozitivně ovlivnit postoje a
chování plynoucí ze společensky daných norem: „Přijatelnost intimního partnerského násilí
mezi muži a ženami, postoje mužů k ženám jako k jim podřízeným, restriktivní genderové
role a dominantní patriarchální hodnoty mohou posilovat násilné chování. Tyto postoje se
mohou dědit z jedné generace na druhou prostřednictvím výchovy, médií, vzdělávání a tím,
že jsme svědky nebo zažíváme během života násilí – proto ale také mohou být změněny.“11
Preventivně-informační kampaně zaměřené na muže
Kampaň Bílá stužka (White Ribbon Campaign)
Dobrým příkladem preventivní iniciativy je kampaň Bílá stužka (White Ribbon Campaign,
WRC), největší světové hnutí mužů usilujících o vymýcení násilí na ženách. V současnosti
probíhá ve více než 60 zemích. Má kořeny v Kanadě, kde se v roce 1991 skupina mužů
rozhodla šířit povědomí o násilí na ženách. Bílá stužka se stala symbolem toho, že se její
nositel zavazuje nikdy nepáchat, neomlouvat a netolerovat násilí na ženách. K hnutí se
postupně připojily statisíce mužů v mnoha zemích po celém světě. Propagace tématu násilí
na ženách také povzbudilo veřejnou debatu v médiích, na úrovni států a v mezinárodních
organizacích.
9
WHO 2010, s. 10.
10
WHO 2010, s. 21.
11
WHO 2010, s. 23.
6
Hnutí má v různých zemích rozmanité pojetí: zaměřuje se na osvětové akce, komunitní práci,
vzdělávání mládeže (především chlapců), spolupráci s nevládními organizacemi, vládami a
médii. Podporuje organizace pomáhající ženám ohrožených násilím, ale i ty, jež se zaměřují
na práci s násilnými osobami. Bílá stužka se také svými aktivitami připojuje k podpoře
Mezinárodního dne za odstranění násilí na ženách (25. listopadu). V České republice je od
roku 2009 patronem Bílé stužky sdružení Liga otevřených mužů.12 V roce 2012 kampaň
podpořilo Ministerstvo vnitra ČR, v roce 2013 pak Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.
LOM muže informuje, jak se aktivně starat o své zdraví a osobní růst, jak pečovat o svoje
děti, vztahy a rodinu, jak zapojit mužský element do školství i jak přispívat k rozvoji občanské
společnosti. LOM přistupuje i k násilí na ženách a dětech z mužské perspektivy: tento
problém se týká všech mužů a snaha o jeho řešení je tedy osobní odpovědností každého
muže. V rámci aktivit Bílé stužky poskytuje LOM mužům, kteří obtížně zvládají agresi vůči
ženám a dětem, možnost poradit se s mužem – odborníkem. Informuje o podobách násilí na
ženách a dětech, podněcuje veřejnou debatu a šíří myšlenku, že násilí ve vztahu není řešení a
že dospělý muž ženu ani děti nebije.
Další kampaně zaměřené na muže
Lze říci, že všechny preventivně-informační kampaně mající za cíl informování veřejnosti o
důsledcích domácího násilí oslovují i muže. U některých z nich jsou však přímo muži adresáty
sdělení kampaně. Takové preventivní aktivity bývají efektivnější – oslovují specifickou cílovou
skupinu, hovoří jejím jazykem, používají symboliku a vizuální ztvárnění, které ji obzvlášť
oslovuje. Kampaně zaměřené na muže často pracují s obrazem, který by muži chtěli
naplňovat – ochránce, hrdina, silná osobnost apod. Používají koncept mužské sounáležitosti
– muž oslovuje muže. Na rozdíl od mnoha obecně formulovaných kampaní nebývají vedeny
v obviňujícím duchu, ale akcentují individuální odpovědnost a možnost změny u původců
násilí.
Příklady kampaní:
Don’t be that guy (Kanada, 2011): plakátová kampaň policie proti sexuálnímu násilí v
kanadském Vancouveru s mottem: „Když neříká ne, neznamená to, že říká ano...“. Po
kampani Don't be that guy klesl v roce 2011 ve městě počet případů znásilnění o 10 %
(http://www.theviolencestopshere.ca/dbtg.php)
Real Man (Velká Británie, 2011): muži se hlásí k poselství, že opravdový muž nebije,
nezneužívá a nemanipuluje, že neubližuje svým blízkým (http://www.realmancampaign.com)
12
Více informací na stránkách kampaně www.muziprotinasili.cz.
7
My strength is not for hurting (USA, 2008-2013): kampaň kalifornské koalice institucí a
organizací proti sexuálnímu násilí (http://www.mystrength.org)
Walk a mile in her shoes (Kanada, 2001-2013): pochod mužů proti sexuálnímu a genderově
orientovanému násilí na ženách (http://www.walkamileinhershoes.org)
The Men's Story Project (USA, 2008-2013): veřejná představení (vyprávění příběhů,
dokumentární filmy a působení v médiích) a komunitní setkávání mužů, podporující zdravý
přístup k mužství a rovnoprávnosti žen a mužů. Jedním z cílů je odstraňování genderového
násilí. Projekt je šířen prostřednictvím spolupráce s místními NNO, univerzitami a umělci.
(http://www.mensstoryproject.org)
Výchovné programy
Prevence násilí na ženách u dospívajících
Některé organizace v zahraničí13 nabízejí programy pro dospívající muže zaměřené na
prevenci násilí v partnerských vztazích (v Evropě je to např. v Německu, Norsku a Bulharsku).
Často jde o outdoorové programy spojené s několikadenním výjezdem do přírody nebo o
divadelní hry vytvářené samotnými dospívajícími. Ačkoliv efektivita těchto programů nebyla
zatím nijak vyhodnocena, je pozitivní, že se snaží narušit mezigenerační cyklus domácího
násilí a změnit u mladých mužů pohled na partnerské vztahy.
Prevence genderového násilí u mužů a chlapců – celoživotní cyklus
Kanadské vládní instituce ve spolupráci s nevládním sektorem14 připravily souhrn možností
celoživotního vzdělávání mužů a chlapců, zaměřené na podporu rovnoprávnosti žen a mužů
a prevenci násilí mužů na ženách podle věkových skupin:15
Předškolní děti: větší zapojení mužů do výchovy v rodinách i ve školkách, aktivity
zaměřené na budování sebeuvědomění u chlapců;
Mladší školní věk (6-12 let): výcvik učitelů, mimoškolní aktivity a výchova kluků
k rovnoprávnosti, respektu a empatii;
Adolescenti: podpora kritického myšlení o genderových rolích, kampaně a skupinové
výchovné aktivity podporující zdravé partnerské vztahy a kritickou reflexi negativních
aspektů maskulinity;
13
Podle Rothman et al. 2003, s. 26.
14
Podle Minerson T. et al. 2011, s. 25.
15
Další preventivní postupy při zapojování mužů do prevence násilí na ženách popisuje podrobněji Flood 2001.
8
Mladí dospělí muži: podpora kritického myšlení o genderových rolích, kampaně a
skupinové výchovné aktivity podporující zdravé partnerské vztahy, výchova
k rozpoznání souhlasu a sexuální výchova, výchova k angažovanosti mezi vrstevníky;
Dospělí muži: mužská a otcovská role, role mužských vzorů a mentorů pro mladší
muže a syny, vzorů rovnoprávných partnerských vztahů, zaměření na sexuální zdraví,
zapojení mužů do péče o zdraví dětí, strategie prevence násilí, zapojení do
společnosti („angažovaní přihlížející“);
Starší dospělí muži: muži jako dědečkové, vzory pro mladší muže, vypravěči příběhů,
vychovávající další generace.
Sekundární prevence násilí v rodinách
Tento typ prevence se nezaměřuje přímo na pachatele domácího násilí nebo usvědčené
násilníky, ale na muže, kteří obtížně zvládají svou vlastní agresi ve výchově a ve vztazích,
neumí řešit konflikty a ojediněle se dopouštějí fyzického, verbálního a jiného násilí na svých
blízkých – partnerkách a dětech. Tento typ intervence muži vyhledávají dobrovolně ve snaze
řešit konflikty jiným způsobem, zlepšit tak své vztahy a předcházet prohloubení a opakování
násilných incidentů. Poradenství a terapeutické služby mohou být nabízeny zdarma nebo na
komerční bázi, samostatně nebo jako součást nabídky psychoterapeutické pomoci či kurzů
mužských organizací pro muže.
Poradenství pro muže
Jde o přímé, telefonické i internetové poradenství poskytované mužům, kteří obtížně zvládají
svou agresi a potřebují radu při řešení konfliktů ve vztazích.
Příklady poradenských služeb pro muže:
MensLine (Austrálie): profesionální poradna po telefonu a internetu, poskytující informace
a odkazy na další služby pro muže s problémy ve vztazích
(http://www.mensline.org.au/Working-with-men-perpetrating-violence-or-abuse-in-theirfamilies-or-intimate-relationships.html)
Respect (Velká Británie): telefonní poradna pro muže, kteří se chovají násilně ke své
partnerce, linka zdarma (http://www.respectphoneline.org.uk/phoneline.php)
Mužské skupiny
Některé mužské skupiny zařazují do svých kurzů a programů nácvik technik zvládání agrese
(anger management) a skupinovou terapii zaměřenou na komunikaci v partnerských vztazích
a výchovu bez násilí.
Příklady mužských skupin:
9
Reform (Norsko): kurzy zvládání agrese (http://www.reform.no)
Men’s Place (Austrálie): mužská komunikace, zvládání agrese
(http://www.mensplace.net.au)
Réseau Hommes, Men Evolution Network (Kanada, Francie, Švýcarsko, Belgie): partnerské
vztahy, řešení konfliktů (např. http://www.rhquebec.org)
Internetové stránky s tipy pro muže
Mnoho internetových médií zaměřených na muže považuje zvládání hněvu za jedno
z důležitých mužských témat, často v rámci tématu mužské zdraví. Tyto portály poskytují tipy
odborníků (psychologů), jak mohou nejen muži sami zvládat hněv bez odborné pomoci.
Příklady návodů na internetu:
BBC Health: příčiny hněvu a tipy na to, jak jej zvládat
(http://www.bbc.co.uk/health/emotional_health/mental_health/coping_angermanagement
.shtml)
WebMD: Muži a zvládání hněvu (http://men.webmd.com/guide/anger-management)
Netdoctor: Muži a násilí – máte tento problém?
(http://www.netdoctor.co.uk/menshealth/feature/men_and_violence.htm)
American Psychological Association: Kontrolujte svůj hněv, než vás ovládne
(http://www.apa.org/topics/anger/control.aspx?item=4)
Happy Parenthood: tipy, jak zvládat vztek u dětí
(http://www.happyparenthood.com/parenting/childcare/anger-management-tips-forparents-to-control-anger)
Ask Dr. Sears: důvody, proč nepoužívat tělesné tresty při výchově dětí
(http://www.askdrsears.com/topics/discipline-behavior/spanking/10-reasons-not-hit-yourchild)
10
Terciární prevence násilí v rodinách
Skupinové programy pro pachatele domácího násilí
Německo – standardy práce s pachateli domácího násilí
V Německu16 představuje standard pro práci s pachateli domácího násilí práce ve skupině 5 10 účastníků. Pouze za zvláštních okolností může být práce ve skupině nahrazena
individuálními sezeními nebo párovým (manželským) poradenstvím. Základem je pozitivní
přístup k pachateli – zavrženíhodné je násilné jednání, nikoliv osoba agresora. Dalším
hlavním principem je bezpečnost a ochrana obětí. Oběti jsou informovány o zahájení a
průběhu terapie, aby účast v programu nemohla být ze strany násilníka zneužita k
další manipulaci s obětí. Organizace a instituce v Německu spolupracují, zvláště organizace
pracující s pachateli násilí a centra pomoci obětem.
Skupinová práce s pachateli zahrnuje hlavní cíl: žádné další násilí. K jeho dosažení slouží
následující: přijetí odpovědnosti, vnímání sebe sama a sebeovládání, empatie, nácvik jiných
možností řešení konfliktů a schopnost si najít a udržet vztah. Standardy práce s násilnými
osobami v Německu dále konkretizují témata a podmínky poskytování terapie.
Velká Británie – standardy práce s pachateli domácího násilí
Ve Velké Británii zajišťuje minimální standardy práce s pachateli domácího násilí17 organizace
Respect,18 která také zajišťuje kontrolu plnění těchto standardů, proškoluje pracovníky a řídí
akreditaci organizací, jež chtějí být zařazeny do oficiální sítě pomáhajících organizací,
pracujících s původci domácího násilí.
Akreditace může být přidělena pouze jednotce, která se skládá z programu pro pachatele
domácího násilí a zároveň z integrované služby pro pomoc obětem domácího násilí, která
zároveň kontaktuje jejich současné a bývalé partnerky a poskytuje jim informace a podporu.
Samotný program pro pachatele, který nespolupracuje s organizací na podporu obětí, není
považován za bezpečný: bezpečnosti obětí je v procesu akreditace a kontroly činnosti
akreditovaných služeb přisouzena nejvyšší priorita.
Každá z organizací může pracovat s pachateli domácího násilí podle své vlastní metodologie a
východisek. Společné standardy pak velmi podrobně definují zejména postupy zajištění
bezpečnosti a informovanosti obětí, stanovení a managementu rizik, kvalifikace pracovníků,
práce s daty, vyžadují dodržování psané metodologie a principů práce s klienty (např.
16
Podle BAG TäHG 2007.
17
Viz Blacklock – Debbonaire 2012 (Accreditation, Minimum Standards).
18
Více informací na http://www.respect.uk.net.
11
naprostá zodpovědnost klienta za své naučené, vědomé a záměrné chování, nepřijatelnost
násilí ve vztahu atd.), přesný postup výměny informací mezi oběma složkami, výběr klientů
schopných změny svého chování, zajištění nejlepšího zájmu a bezpečí dětí atd.
Nejobvyklejší metodou je skupinová terapie, ve zvláštních případech je používána i
individuální terapie, zatímco párová terapie je nedoporučována. Pokud je přece jen použita,
řídí se přísnými bezpečnostními kritérii. Systemický (vztahový) přístup k domácímu násilí je
považován za problematický a potenciálně nebezpečný, protože stírá hranice mezi osobou
zodpovědnou za násilí a její obětí. Párová terapie tak může být zahájena až po skončení
programu pro pachatele domácího násilí, pokud je to žádoucí a bezpečné pro oběti.19
Další evropské státy – programy pro pachatele domácího násilí
V evropských státech existuje kolem 20 programů zaměřených na práci s pachateli domácího
násilí20. Nejstarší vznikly v 80. letech 20. století v Německu, v Rakousku a v Norsku, další jsou
např. ve Velké Británii, v Irsku a dalších zemích. Ve většině případů tyto programy vzešly
z potřeby organizací poskytujících služby obětem domácího násilí a z jejich frustrace z toho,
že se zabývají pouze důsledky a nikoliv příčinami násilí. Dalšími mateřskými organizacemi
byly např. psychologické poradny, mužské organizace, služby sociálně-právní ochrany dítěte
apod. Na Islandu vznikla služba zaměřená na pachatele domácího násilí z vládního programu
podpory rovnosti žen a mužů. Většina mužů (v kontrastu k programům poskytovaným v USA,
viz níže) se těchto programů účastní dobrovolně, nikoliv z nařízení soudu či jiného státního
orgánu.
Nejčastějšími tématy terapeutických skupin evropských programů jsou (v tomto pořadí):
mužství a genderové normy, zdravý partnerský vztah, řešení konfliktů bez násilí, techniky
zvládání hněvu (anger management), otcovské dovednosti – výchova bez násilí, právní
dopady domácího násilí, prevence zneužívání návykových látek, zpracování traumatu
z dětství a stresu, sexuální zdraví aj.
Dalším důležitým aspektem práce s původci domácího násilí je kontakt pomáhající
organizace s jeho oběťmi – v rámci většiny programů dochází ke kontaktování oběti, někdy i
při společném sezení s násilníkem. Ve většině případů také organizace poskytující program
pro násilné osoby spolupracuje s partnerskou organizací, jež pomáhá obětem: sdílejí
informace o případu, informují oběti o průběhu terapie agresora a pracují i s verzí příběhu,
kterou poskytuje oběť. V některých případech však existuje pochybnost, zda kontaktem
s obětí nedochází k jejímu dalšímu ohrožení. Proto primárním záměrem většinou není
19
Vyhodnocení adekvátnosti párové terapie popisuje Respect/Relate 2008.
20
Srov. Rothman et al. 2003: Studie se zaměřuje na srovnání 56 programů pro pachatele domácího násilí po
celém světě, pro tento text vybíráme zejména informace týkající se programů v Evropě.
12
zachování rodiny, ale bezpečnost oběti. Velká část programů nicméně nabízí na žádost
partnerů i párovou terapii, zpravidla poté, co násilník absolvuje skupinovou terapii.21
V obecné rovině se standardům práce s pachateli domácího násilí v EU (včetně bezpečnosti
partnerky a dětí, kvalifikace pracovníků, spolupráce organizací apod.) věnuje materiál, jenž je
výstupem z Programu boje proti násilí na dětech, mládeži a ženách Daphne II (EU).22
USA – terapeutické skupiny pro násilné osoby
Programy pro pachatele domácího násilí v USA23 („Batterer Intervention Programmes“)
fungují už od 70. let 20. století, účastní se jich velké počty klientů (celostátní údaje nejsou
dostupné, ale jen ve státě Minnesota je to více než 3000 mužů za rok). Programy fungují na
základě spolupráce justice, psychologů a odborníků poskytujících služby obětem domácího
násilí. 83 % mužů se těchto programů účastní na základě nařízení soudu nebo jiné státní
instituce. Podle dostupných výzkumů jsou tyto programy alespoň částečně úspěšné –
z mužů, kteří program dokončí, v nejbližších letech 50 – 90 % neopakuje násilí vůči partnerce
(kolem 30 % účastníků však program nedokončí).
Terapeutické programy pro násilníky v USA mají společné to, že nabízejí 12-52 týdenní
skupinová sezení, průměrně dvě hodiny týdně. Náplní je zkoumání vlastní historie násilí,
nácvik nenásilného řešení konfliktů, diskuse o tom, jak společenské a genderové normy
ovlivňují chování, a co spouští agresivitu. Lektory nejsou jen psychologové, ale např. i bývalé
oběti násilí nebo bývalí násilníci.
21
Poskytování párové terapie násilníkům i obětem je považováno z kontroverzní postup. Organizace pomáhající
obětem namítají, že tato praxe může být nebezpečná pro oběti a nepřináší ani výsledky v rehabilitaci pachatelů.
Kritizují to, že mnoho terapeutů při párové terapii nerozlišuje mezi pachatelem a obětí, ale pracuje s párem
jako se dvěma oběťmi zodpovědnými rovným dílem za disfunkční vztah. Na druhou stranu ale výzkum ukázal,
že párové poradenství snížilo výskyt násilí u 56–90% ženatých mužů v USA (Rothman 2003, s. 25-26).
22
Viz WWP 2008.
23
Podle Rothman et al. 2003. Podobné rysy vykazují i programy, které fungují v Kanadě a ve Velké Británii.
13
DOPORUČENÍ PRO PRAXI V ČESKÉ REPUBLICE
Z inspirace zahraničními přístupy a metodami prevence násilí v rodinách plyne potřeba:
Vyčlenit zdroje pro primární prevenci násilí v rodinách – zamezit opakování
mezigeneračního cyklu násilí, zaměřit se nejen na domácí násilí samotné, ale i na
prevenci agrese v partnerské komunikaci a na používání tělesných trestů;
Spolupráce mezi organizacemi: práce s pachateli domácího násilí by neměla být
izolovaná, měla by probíhat v rámci existující nebo vznikající intervenční struktury
proti domácímu násilí.24
Zvážit podmínky zařazování pachatelů domácího násilí do terapeutických programů
na základě úředního nebo soudního rozhodnutí.25
Vytvořit minimální standardy práce s násilnými osobami – praktický návod a další
školení pracovníků ve vedení skupinové a individuální terapie.26
Identifikovat preventivní postupy, které fungují v zahraničí a zvážit přínosy jejich
využití v ČR, včetně nalezení zdrojů jejich financování (např. kampaně, skupinové
terapie, kurzy zvládání vzteku apod.)
24
Výzkumy z USA ukazují, že účinnost práce s pachateli DN závisí na tom, jak dobře vzájemně spolupracují
organizace pracující s pachateli, policie, soudy, sociální úřady, centra pomoci ženám v nouzi a další obecní a
místní organizace (Gondolf 2002, cit. podle BAG TäHG 2007).
25
Přijetí do programu pro pachatele na základě doporučení soudu nebo rozsudku se osvědčilo v Německu i
jinde v zahraničí, orgány péče o děti také mohou samy vyzvat pachatele k účasti v programu. (podle BAG TäHG
2007).
26
Intervence pro původce domácího násilí se liší od psychoterapeutické práce: zahrnuje techniky jako je
motivace účastníků k aktivnímu zapojení do skupinových sezení, k uznání zodpovědnosti za násilné chování,
neutrální přijetí jejich vlastní zkušenosti (podle Rothman 2003, s. 25).
14
ZDROJE A LITERATURA
BAG TäHG: Standardy a doporučení pro práci s mužskými pachateli pro sdružení institucí
spolupracujících v boji proti domácímu násilí [online]. Bundesarbeitsgemeinschaft
Täterarbeit Häusliche Gewalt (BAG TäHG) – Pracovní skupina pro práci s pachateli
domácího násilí, Německo 2007. Dostupné z: <http://www.muziprotinasili.cz/proodborniky>.
Bílá stužka ČR – Muži proti násilí na ženách a dětech; stánky kampaně Ligy otevřených mužů,
o. s.: http://www.muziprotinasili.cz a http://www.facebook.com/bilastuzka
Blacklock, N. – Debbonaire, T.: Respect Accreditation Standard [online]. 2012. Dostupné z:
<http://www.respect.uk.net/data/files/Accreditation/respect__full_standard_july_12_v2_
web.pdf>
Blacklock, N. – Debbonaire, T.: Respect Safe Minimum Praktice Standard [online]. 2012.
Dostupné z:
<http://www.respect.uk.net/data/files/Accreditation/respect__smp_standard_july_2012_
v1.pdf>
Čírtková, L.: Muži jako oběti domácího násilí. Právo a rodina, č. 7/2010, ISSN 1212-86X.
Dostupné z: <http://www.domacinasili.cz/ohrozene-osoby/muzi-jako-obeti-domacihonasili>
Flood, M.: Involving Men in Efforts to End Violence Against Women. Men and Masculinities,
14(3), 2011, s. 358-377. Dostupné z: < http://www.xyonline.net/content/involving-menefforts-end-violence-against-women-journal-article>
Gjuričová, Š. – Kubička, J.: Rodinná terapie. Grada Publishing 2009.
Gondolf, E. W.: Batterer Intervention Systems. Issues, Outcomes, and
Recommendations. Thousand Oaks, London, New Delhi 2002.
Krug , E. G. et al., eds.: World report on violence and health. Geneva, World Health
Organization 2002. Dostupné z:
<http://www.who.int/violence_injury_prevention/violence/world_report/en/index.html>
Minerson T. et al.: Issue Brief: Engaging Men And Boys To Reduce And Prevent Gender-Based
Violence [online]. Status Of Women Canada And The Public Health Agency Of Canada,
Ottawa 2011. Dostupné z:
<http://dev.ncdsv.org/images/SWC_IssueBriefEngagingMenBoysReducePreventGenderBasedViolence_4-2011.pdf>
15
Národní akční plán prevence domácího násilí na léta 2011-2014 (NAP DN 2011-2014)
[online]. Dostupné z: <http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Narodniakcni-plan-prevence-domaciho-nasili-na-leta-2011-2014.pdf>
Respect/Relate: Indicators for referral to couples counselling following domestic violence
prevention programme attendance [online]. 2008. Dostupné z:
<http://www.respect.uk.net/data/files/indicators_for_referral_to_couples_work_final.pdf
>
Rothman, E. et al.: Intervening with perpetrators of intimate partner violence: A global
perspective [online]. WHO 2003. Dostupné z:
<http://www.who.int/violence_injury_prevention/publications/violence/intervening/en>.
Vaníčková, E.: Stop tělesným trestům. Česká společnost na ochranu dětí, Praha 2004.
WHO/London School of Hygiene and Tropical Medicine: Preventing intimate partner and
sexual violence against women: taking action and generating evidence [online]. Geneva
2010. Dostupné z:
<http://www.who.int/violence_injury_prevention/publications/violence/9789241564007_
eng.pdf
WWP – Práce s pachateli domácího násilí v Evropě – projekt Daphne II 2006 – 2008: Vodítka
pro vypracování standardů pro programy pracující s muži dopouštějícími se domácího násilí
[online]. Dostupné z: <http://www.work-withperpetrators.eu/documents/standards/wwp_standards_cz_2008_vers_1_1.pdf>
16

Podobné dokumenty

Technická a výpočtová část ENVIROS

Technická a výpočtová část ENVIROS Všechny tyto předpoklady musí být brány v potaz již při samotném architektonickém návrhu. V ideálním případě by se projektant zapojil do procesu jako první a stanovil svými návrhy „mantinely“ pro ...

Více

Maturitní zkouška z anglického jazyka

Maturitní zkouška z anglického jazyka Dokument je v českém překladu dostupný například na stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/spolecnyevropsky-referencni-ramec-pro-jazyky).

Více

zde - Jako doma

zde - Jako doma agresivity, která může mít různé formy – od sebepoškozování po domácí nebo veřejné násilí. Muži jsou hlavními původci fyzického násilí na ženách, dětech i jiných mužích. Měli by si zlepšit reputaci...

Více

Semestrální projekt

Semestrální projekt vědním oboru nebo oblasti lidské činnosti se pouţívá, jsou aplikovány specifické přístupy ke zkoumání informace a jsou k dispozici různé způsoby jejího definování. Slovo informace má původ v latins...

Více