Zpravodaj obce Tisá č. 2/2014

O B C E
T I S Á
2 0 . R O ČNÍK • 2 . ČÍ S L O 2 0 1 4 • Z D ARMA
Zlatý erb v Tisé
Tisou rozezvučeli
Priessnitz
2
Putování za tajemstvím
tisovského skřítka
2. část
7
Škola nanečisto
3
8
Dotace na nové kotle se týkají i Tisé
Možná i vás obtěžuje v zimě a během jarních a podzimních měsíců
kouř valící se z komínů. Nedá se nic
dělat, teplo musí být, řekne si jeden.
Tento každoroční problém kazící
trochu dojem z okolní nádherné
přírody by mohly pomoci alespoň
částečně vyřešit dotace, které bude
vyplácet kraj společně s ministerstvem životního prostředí. Tyto
dotace budou určeny na podporu
výměny kotlů na tuhá paliva za nízkoemisní kotle, které budou méně
zatěžovat ovzduší. Částka určená
pro toto kolo dotací, kterou rovným
dílem poskytnou ministerstvo a Ústecký kraj, je o deset milionů vyšší
než loni.
„Žádosti se budou podávat v písemné podobě na Krajském úřadu
Ústeckého kraje. Veškeré materiály
související s výzvou budou uveřejněny na webových stránkách www.
kr-ustecky.cz a Státního fondu životního prostředí České republiky
(www.sfzp.cz ),“ uvedlo ministerstvo
životního prostředí.
Podle tiskové mluvčí Ústeckého
kraje Magdaleny Hamáčkové schválilo zastupitelstvo kraje posílení Fondu životního prostředí Ústeckého
kraje o 5 milionů na 15 milionů korun, které jsou nyní připraveny jako
krajský podíl na novou výzvu kotlíkové dotace. Tím byl naplněn poslední nezbytný krok k vyhlášení výzvy.
„Předpokládáme, že výzva bude
vyhlášena v první polovině května
(cca 12.5.). V den vyhlášení budou
Tisá je pro nás srdeční záležitost
Tento improvizovaný mikrorozhovor vznikl bezprostředně
po koncertu skupiny Priessnitz
v šatně za pódiem kulturního
domu. Publikum reagovalo nadšeně, proto nás zajímalo, jaké pocity
má z vystoupení frontman kapely
Jaromír Švejdík.
Už jste někdy hráli na vesnici, kde
nežije ani 1 000 stálých obyvatel?
Všechny koncerty, které teď děláme, jsou mimo civilizaci. My hrajeme
u nás v Račím údolí, kde nežije ani 10
obyvatel, je to úplně zapomenutá
ves. Tady je alespoň jedna plná hospoda, tam není nic. Dvakrát za sebou jsme to vyprodali, takže tam
dohromady bylo asi 700 lidí. Prostě
jsme vypsali jeden koncert a ten se
vyprodal přes facebook asi za 3 dny.
Takže to je vlastně podobnej model, protože víme, že máme skalní
fanoušky, kteří jsou ochotní za námi
přijet. My si vybíráme hezký místa,
a když jsme dostali tuto nabídku
do Tisé, tak jsem si řek, jó tam jsem
byl, tam je to hezké.
Kdy jsi byl v Tisé?
Asi před 5 lety, když jsme hráli
v Ústí, tak jsem si sem udělal výlet.
Nám v tomhle roce ani nejde o to
hrát v nějakých prestižních věcech,
ale spíš si chceme zahrát si, zakoušet si a vlastně nás baví, když jsou
to pěkný místa a zcela výjimečný
místa.
Čím je pro tebe Tisá pěkná a výjimečná?
Tak podle mě je Tisá to stejné jako
Jeseníky. Já mám rád Sudety a tady
mám podobnej pocit jako u nás
v Jeseníkách, že je to takový vykořeněný, ale na druhou stranu se tady
něco hledá a jsem rád, když něco
11
veškeré náležitosti včetně formulářů přihlášek, podmínek a typů kotlů
zveřejněny na webových stránkách
kraje. Doporučuji proto Vašim občanům, aby sledovali krajské stránky,“
řekla Zpravodaji mluvčí.
V loňském roce se žádosti začaly
přijímat 1. srpna, a ačkoli měl termín pro jejich podání uplynout až
27. září, dvacetimilionová částka se
vyčerpala již 3. září. Bylo podáno celkem 455 žádostí.
Petr Bureš
Kontaktní osobou pro věcné vyřízení
žádostí je paní Eva Michálková z odboru životního prostředí a zemědělství.
nového vzniká. Stejně tak se i my
snažíme v Jeseníkách, aby tam něco
nového vznikalo a jsme rádi, když
něco takového můžeme i jinde podpořit. Je vždycky strašně dobrý, když
se tam najdou lidi, kteří něco dělají.
Takže jen tak dál a těším se na to. Pro
nás byla Tisá srdeční záležitost, jde
o tu energii tady. My máme rádi takové rozevláté, rozervané publikum
a to se nám pak hraje dobře. A fakt
jsme spokojení, skvělej sál, teď jsme
byli v takové skvělé horolezecké hospodě, Refugio, byli jsme nadšení.
To do rozhovoru dát nemůžeme,
to je promo…
Já bych to tam dal, protože to tam
bylo fakt prima. Je fajn, když je v malý
vesnici nějakej úspěšnej podnik.
Díky za rozhovor.
S Jaromírem Švejdíkem
pohovořila Eva Fuchsová
Informace Z obce
Vážení čtenáři!
Uběhly dva měsíce a je tu další číslo
Zpravodaje. Dočtete se spoustu zajímavých věcí o životě v naší obci, ale
stále nevíme, co by Vás zajímalo nebo
co Vám vadí. Nebojte se napsat na mail
[email protected] nebo donést
své náměty na úřad. Uvítáme i každého,
kdo se bude chtít zapojit do práce pro
lepší Zpravodaj. Další věcí, kterou bych
Vám chtěl navrhnout, je drobná inzerce
ve Zpravodaji. Máte něco, co už nepotřebujete? Potřebujete něco, ale nechce se
Vám trmácet se pro to do Ústí? Napište
nám a dozví se o tom všichni v obci. Někomu by se třeba hodilo 20 dlaždic, které
se Vám válí za domem, a Vy byste naopak
upotřebili 10 metrů pletiva, které zase
zbytečně skladuje někdo jiný. Nebojte se
napsat! Rádi bychom také věnovali jednu stránku Zpravodaje seznamu firem,
živností a aktivit, za kterými nemusíte
nikam jezdit. Proč volat na opravu pračky
řemeslníka z Děčína, když tu samou věc
zvládne soused od vedle? Pokud máte co
nabídnout, napište nám, a všechny nabídky budou přehledně na jednom místě.
Nebude potřeba prohledávat telefonní
seznamy a pátrat na internetu. Prostě
otevřete Zpravodaj a vše důležité na Vás
vykoukne. Rádi bychom vše odstartovali
již v příštím čísle, které vyjde na začátku
prázdnin, tak se budeme těšit. Příjemné
jarní čtení Vám přeje
Rozvojový program:
Na veřejném projednání dne 31.
3. byly občanům představeny závěry z analýzy obce – profil obce,
analýza SWOT, výsledky dotazníkové ankety. Byl představen návrh
Vize, která vzájemně propojuje pět
jedinečných parametrů Tisé: Příroda a krajina, lidé, bydlení, turistická
lokalita a spirituální rozměr. Rovněž bylo představeno „desateru
udržitelného rozvoje obce Tisá“.
Přednesené materiály jsou uveřejněny na stránkách obce v sekci
Rozvojový program.
V dubnu byla zahájena činnost
pracovních skupin. Byly ustanoveny 3 tématické pracovní skupiny
To máte tak, když vás někdo při čekání na autobus přizve do hovoru o stavu a vzhledu zastávky a vy se zastanete „puberťáků“ ve smyslu, že se nemůžeme divit, protože se nemají
kde scházet. Do týdne je z toho pomluva, že
jste řekl, že zastávku ničí negři. Nechápete,
šiřitel je vám zatajen. Požádáte tedy toho,
s kým jste o věci hovořil, o vysvětlení. Proč
pomluvu vyslovil? Dostanete opravdu nečekanou odpověď: Řekl jsem „TÝNEJDŘI“ a ne
TY NEGŘI… Není to legrace? Není. V Tisé
na zastávkách si pubertu odžilo několik generací teenagerů a adolescentů, kteří nemají
naplněn volný čas jinak, a tak se musejí občas
přizpůsobit změně image zastávky a migrují
k jiné. A proč? Jako by s věkem pro ně život
v obci skončil. Nemají svoje místo. Přístřešek,
lavičku mimo centrum, kde by mohli bez PC
sdílet svoje starosti, zážitky, lásky. Ale - dobrý
nápad je již na obzoru. Jde o revitalizaci lesní
cesty pod skalami. Odpočinková zóna, parčík,
lavičky a třeba i altán (co by přístřeší), to by
mohla být konečná od autobusové zastávky.
Ráda tento počinek podpořím a při realizaci
určitě přijdu pomoci a snad možná přijdou
i TÝNEJDŘI alias TY NEGŘI . Ze zastávky
U statku Vladislava Králová
2
prostředí zajišťuje Agentura ochrany a přírody ČR. Termín ukončení
prací je 30. 11. 2014.
Některé
činnosti,
zejména
na průchozích stezkách, dočasně
omezí přístup k některým skalním
útvarům, ale pouze ve všedních
dnech. O sobotách a nedělích
bude průchod skalami bez omezení.
Žádám občany, aby své případné připomínky nebo stížnosti k provádění projektu doručili
na obecní úřad – i do schránky,
nebo na e-mailové adresy: [email protected], nebo starosta@
tisa.cz .
starosta
Zlatý erb v Tisé
stránky na svém prvopočátku vznikaly. V roce 1999 byl proto vyhlášen
první ročník Zlatého erbu, do kterého se přihlásilo několik desítek
měst a obcí. Počet soutěžících každým rokem rostl a bylo třeba nalézt
vhodný mechanizmus hodnocení,
nejlépe dvoukolového. Někdy v té
době vzniklo sdružení Zlatý erb,
které současnou soutěž organizuje.
Jedním z nejdůležitějších aspektů
Petr Bureš
O životě autobusové
zastávky
a ve všech proběhla úvodní zasedání, na kterých již byly přednášeny konkrétní návrhy na globální
a specifické cíle rozvoje obce Tisá.
Vyzývám občany, aby své náměty podávali na obecní úřad
– i do schránky, nebo na e-mailové adresy: [email protected],
nebo [email protected] .
Protierozní opatření v Tiských
stěnách.
V květnu byly zahájeny práce
na dlouho připravovaném projektu“PP Tiské stěny – Projekt technických patření k zajištění protierozní ochrany“. Projekt financovaný
z operačního programu Životní
Soutěž Zlatý erb je klání, ve kterém se letos již šestnáctým rokem
utkaly webové stránky a elektronické služby měst a obcí České republiky. Nápad uspořádat soutěž,
ve které by se porovnávaly weby
obcí a měst, vznikl na konci minulého století a impulzem byla především živelnost, ve které webové
MAS Labské skály v současné době intenzivně pracuje na tvorbě Strategie komunitně vedeného místního
rozvoje na léta 2014 -2020 ( ve zkratce SCLLD). Jedná
se o důležitý dokument, který má určovat na základě
pečlivě zpracovaných analýz, jakým směrem se bude
ubírat rozvoj měst a obcí na území naší MAS.
Aby měl tento dokument smysl a obsahoval opravdu to, co občané potřebují, je nutné, aby byl zpracován metodou komunitního plánování - tzn. společně
s těmi, kteří zde žijí a pracují.
Proto Vás vážení obyvatelé obcí a měst na území
MAS Labské skály vyzýváme - zapojte se do zpracování
Strategie. Možností, jak se zapojit, je několik:
- vyplněním dotazníku pro občany, nebo podnikatelské subjekty, neziskovky (všechny dotazníky jsou
zveřejněny na www.maslabskeskaly.cz - dotazníková
akce trvá do 9. 5. 2014).
- účastí na dílčích komunitních diskuzních setkáních a na projednání návrhu Strategie, (pozvánky a termíny
budou zveřejněny)
ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, 2. číslo, 2014
soutěže je její nezávislost, transparentnost a vyváženost. „Dobré jméno soutěže je pro nás velmi sledovanou metou a těší nás, že soutěž
v její minulosti zaštítily i významné
osobnosti veřejného života,“ řekl
ing. Tomáš Holenda, předseda celostátní poroty soutěže.
Stránky www.tisa.cz získaly Zlatý erb v hlavní kategorii „nejlepší
webová stránka obce“. Tisá získala
také cenu v kategorii nejlépe zveřejňovaných povinných informací
dle zákona 106/99 Sb hodnocené
panem Oldřichem Kužílkem, což
z nás dělá tu nejotevřenější obec
v oblasti podávání informací občanům, a v kategorii Podpora IPv6
a DNSSEC hodnocené správcem
domény CZ.NIC.
- aktivní pomocí a spoluprací při sběru podnětů, projektových záměrů a pod. Máte-li např. vlastní podnikatelský projekt, nebo projekt neziskových organizací,
který byste chtěli v následujících letech realizovat vyplňte jednoduchý Projektový list, který také stáhnete
na stránkách MAS.
Důležité je zpracovat takový rozvojový dokument, který
bude reálný, srozumitelný a objektivní. To, co ve Strategii
rozvoje neobhájíme, nebude možné dotačně podpořit.
Věřím, že nám obyvatelé našich obcí a měst pomůžou a aktivně se to tohoto procesu zapojí.
Máte-li dotaz, projektový záměr, či návrh na konkrétní spolupráci, kontaktuje manažerku MAS Jiřinu Bischoffiovou - e-mail: [email protected], tlf:
722 944 947
Na území obce Tisá bylo v průběhu 2009 -2013
prostřednictvím MAS podpořeno 8 projektů dotacemi ve cca 1,800.000,- Kč. Přehled projektů najdete
na stránkách MAS v odkaze Publicita projektů z PRV.
Jiřina Bischoffiová – manažerka MAS Labské skály
ZEPTALI JSME SE ZASTUPITELŮ
Vnímáte další rozvoj cestovního ruchu v Tisé jako šanci pro obec nebo jako omezení pro její občany a proč?
Co konkrétního by měla Tisá udělat pro rozvoj cestovního ruchu?
Anna Salabová
Já si myslím, že obec už toho moc
udělat nemůže. Jen třeba lepší informační centrum. Hlavně by se měli zamyslet podnikatelé, jak své hosty udržet
déle. To by prospělo jim i obci. Obec
může udržet pořádek, parkoviště, lepší
informační služby. To, aby turisté zůstali
dále, záleží také na hotelech a službách,
které poskytují. Jinak podle mě už by
více víkendových turistů být nemuselo,
ale když se jim tu líbí, tak ať jezdí.
Leoš Svoboda
Další rozvoj cestovního ruchu v Tisé
považuji za velmi potřebný, protože
stávající stav nedává dostatečný signál
podnikatelské sféře k rozšíření služeb
na území obce Tisá. Zbytečně rozpracovaný rozvojový plán (bez ohledu
na dlouhodobě schválený územní plán)
tak způsobuje tříštění a rozvětvování
bez konečného řešení. Hlavně se otvírá
možnost přivlastňování (vykrádání) zajímavých nápadů. Programová prohlášení politických stran u voleb do zastupitelstva obce již rozsáhle zdůrazňovala
a mapovala potřeby rozvoje obce. Teď
je potřeba je plnit.
Pavel Bláha
Jsem přesvědčen, že cest.ruch v obci
se poslední léta určitě rozvíjí, starousedlíkům (včetně mě) se to nemusí úplně
líbit, protože Tisá pomalinku přichází
o svůj kouzelný klid a ,,vesnický,, obraz. Nicméně doba si žádá své a to, co
stačilo pro turisty dříve, dnes už nesta-
čí. Všichni se musíme přizpůsobovat
nabídce a poptávce. Zastupitelé, ať už
současní nebo budoucí, by rozhodně
měli brát na vědomí, že přehnaný rozvoj by mohl ublížit jak místní krásné
přírodě, tak obyvatelům obce, pro které
může být někdy sezonní nárůst turistů
až na obtíž.
Jiří Jandásek
Rozvoj CR vnímám jednoznačně jako
příležitost. Je ale nutné ji využít tak, aby
přinesla užitek i obyvatelům obce. Realizovat profesionální marketing obce.
(Marketing podle definice: “Poskytovat správnou službu ve správné době,
na správném místě, za správnou cenu”.)
Dané přírodní podmínky využívat celoročně: “Jaro v Tisé, Podzim v Tisé, Léto
v Tisé, Zima v Tisé !”
Jan Povejšil
Rozvoj cestovního ruchu v naší obci
vnímám jako jeden z důležitých aspektů, na který by se měla Tisá v budoucnosti soustředit. Určitě je to velká šance,
jak se ještě lépe zviditelnit. Naše obec
má v tomto směru obrovský potenciál,
kterého je potřeba maximálně využít ku
prospěchu obce. Omezení části občanů
zde je hlavně v sezóně, kdy turisté parkují prakticky, kde se dá a i tam, kde nemají. V budoucnu by se obec Tisá měla
soustředit hlavně na rozšíření parkovacích ploch ( naproti kostelu), zkvalitnění
služeb pro turisty, jako je půjčovna kol,
lepší značení turistických stezek včetně
Rájce a Ostrova, lepší informovanost
pro turisty, kvalitnější příhraniční spolupráce. Cestovní ruch je důležitou oblastí
podnikatelských příležitostí.
Martin Bauer
Rozvoj cestovního ruchu v Tisé rozhodně vnímám jako šanci pro obec, je
oblast, kde se může obec rozvíjet. Co
by měla obec udělat pro rozvoj tímto
směrem? Asi bych začal takto: 1. čerpat
inspiraci u našich západních sousedů
a nemusí se zrovna daleko, stačí kousek po proudu Labe. 2. úspěch spočívá
v dotačních titulech. 3. vybudovat záchytné parkoviště. 4. součástí parkoviště v centru obce musí být informační
centrum s občerstvením. 5. totální rekonstrukce naučných stezek v malých
i velkých skalách s několika prolejzačkami a dětskými koutky.
Jiří Turek
Cestovní ruch je pro Tisou historicky velmi významný a neodmyslitelně
k ní patří. Rozvoj je tedy podle mého
názoru nutný, ale určitě s ohledem
na místní obyvatele s primárním zaměřením na kvalitu poskytovaných
služeb a možností volnočasových aktivit, nikoliv kvantitu (počet návštěvníků).
Jako zásadní problém v rozvoji a zkvalitňování vidím velmi špatnou komunikaci soukromého sektoru (jednotliví
podnikatelé mezi sebou) a také komunikaci s obecním úřadem. Pro všechny
zainteresované v této oblasti by bylo
dobré vytvoření vzájemné kooperace
a spolupráce, která by jednoznačně
vedla ke komplexní nabídce služeb
a lepší propagaci jako celku. Ze strany
obce jako hlavní nedostatky vidím malé
kapacity parkovacích míst pro turisty
v obci, hlavně ve dnech extrémní návštěvnosti Tiských skal, odhaduji 15-20
dní v roce. Řešením by bylo vybudování parkoviště mimo „centrum“ obce
(např. stará komunikace na Turistickou
chatu). Další slabinou je nedostatečné
značení v obci i ve skalách (možná by
stála za úvahu implementace nových
technologií, např. elektronické turistické
mapy na různá témata, QR kódy v mapách aj.). Jako další námět ke zkvalitnění
nabízených služeb ze strany obce je
změna ve vhodnějším umístění infocentra s případným doplněním o WC
a prodejnou se suvenýry a jiné služby.
Rozvoj nutně přinese i negativa, například v podobě nevhodného parkování
návštěvníků, proto by mělo dojít k doplnění dopravního značení na místních
komunikacích v podobě zákazu parkování v celé obci, pouze na vyznačených
parkovištích. Podporou turistického
ruchu v zimních měsících by mohlo
být vybudování značených běžeckých
tratí v letním období využívaných jako
cyklotrasy. Pro nepříznivé počasí v turistické sezóně by bylo dobré nabídnout
návštěvníkům alternativní využití volného času. Jako námět bych viděl novou
výstavbu budovy multifunkčního sportovně-kulturního centra, nebo využití
stávajícího objektu.
Technologický park Nupharo – příležitost pro Tisou?
Možná jste při
cestě z Ústí nad
Labem zaznamenali na křižovatce
za Žďárkem čilý
stavební
ruch.
Jedná se o stavbu
vědeckého centra
Nupharo Park. O co
jde? Nupharo Park
je instituce zaměřená na inovace
ve výrobě, přenosu a spotřebě stejnosměrné elektrické energie. Park by se
měl skládat z technologické části, kde by měly sídlit zavedené firmy, a inkubátoru poskytujícího zdroje, zázemí a poradenství pro začínající společnosti. Plánované investice na výstavbu parku činí 500 milionů korun. Zhruba ze
40 % by je měli pokrýt soukromí investoři, vedle nich se na financování podílí i Evropská unie, která přispěla částkou 12 milionů euro (cca 300 milionů
korun). EU skrze grantové projekty nabízí podporu i samotným podnikům,
které se budou ucházet o služby technologického parku.
Bude mít tento park nějaký dopad na Tisou? Zeptali jsme se na to tiskového mluvčího parku Robina Čumpelíka. „Máme velký zájem přispět k oživení
oblasti Tisé. Nupharo plánuje do svých propagačních tiskovin zahrnout základní informace o Tisé a jejím nejbližším okolí včetně doporučení služeb,
ale i sportovních a turistických aktivit,“ řekl pan Čumpelík. Park také plánuje
v budoucnosti využívat místních kapacit pro krátkodobé ubytování, jež
zároveň doporučí dalším partnerům projektu Nupharo. Ačkoliv se tato informace týká hlavně přilehlých obcí, jako je například Libouchec, také Tisá
by mohla potenciálně ubytování nabízet. Nupharo má zájem o koncepční
spolupráci s místní akční skupinou Labské skály, která zastřešuje a vytváří
Strategii komunitně vedeného místního rozvoje v regionu Polabské Skály.
Podle Jiřiny Bischoffiové z MAS Labské skály místní akční skupina spolupracuje s Nupharem na možném budoucím projektu, jako je například výše
zmíněný průvodce nebo zapojení části místních obyvatel do práce parku.
Do rozvoje parku by se mohli zapojit také místní podnikatelé, ale podle
pana Čumpelíka se veškerý výběr dodavatelů i subdodavatelů stavby řídí
zákonem o zadávání veřejných zakázek. V oblasti komunikace (jako je například zajištění cateringu, dopravy, tiskovin, apod.) je ale pro park využívání
místních služeb prioritou.
Petr Bureš
ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, 2. číslo, 2014
3
SLOVO S JIŘÍM TURKEM
Jiří Turek
Zastupitelem Tisé je od roku 2010
Od narození žije s čtyřletou přestávkou
v Tisé, je ženatý, má dva syny a dceru
Majitel společnosti Elpra zaměřené
na instalaci elektronické zabezpečovací
signalizace
Zakládající člen sdružení Vlek Tisá, dále
člen SAS a o.s. Tisá a Sdružení rodičů a přátel dětí Tisá
Jeho zálibou je sport, kterému se věnuje i mimo sdružení - hokej, tenis, běžky…
a samozřejmě rodina
Jak Jirku známe (Pětiboj Dolňáci-Horňáci 2012)
Jakou máš zkušenost ze svésvého prvního volebního období
v zastupitelstvu?
První rok bylo takové rozkoukávání a ambice, které jsem měl při
vstupu do zastupitelstva, trošku
ochladly, protože jsem zjistil, že
to není tak lehké. Přesvědčit devítičlenné zastupitelstvo i o dobré
věci je někdy těžké.
Co bylo pro Tebe hlavní prioprioritou pro práci v zastupitelstvu?
Neměl jsem vyhraněnou oblast.
Sdružení „My pro Tisou“ mělo jednoznačnou představu o tom, co
by chtělo v těchto čtyřech letech
změnit – postavit chodníky, vybudovat komunikace a rozšířit a zkvalitnit předškolní a školní vzdělání.
Dále, rozvíjet společenské a sportovní aktivity v Tisé, což se nám podařilo v rámci sdružení, která tady
fungují. Hlavně jejich podpora ze
strany obce, která do té doby nebyla taková jako je nyní.
Od narození žiješ v Tisé, vyvyrostl jsi zde, jak vnímáš Tisou
dnes oproti tomu, jaká byla
před dvaceti lety?
V tom je velký rozdíl. Před dvaceti lety tady bylo mnohem méně
obyvatel, obec hrozně málo žila.
Kromě fotbalu - tělovýchovné jednoty, která tady fungovala, tady
nebylo žádné jiné sdružení, žádná
jiná sportovní aktivita. Jediné, co
4
se tady pořádalo, v čem jsem shodou okolností byl také aktivní, byly
diskotéky v bývalé Lípě. Jinak tady
nebylo, co pro mladé lidi vymyslet.
Změnila se Tisá vzhledem?
Jednoznačně, během posledních deseti let, zde byl viditelný nárůst výstavby, ale pozvolný tak, že
to nezatěžovalo obec. Byl bych rád,
aby tomu tak bylo i do budoucna.
Přistěhování mladých lidí bylo pozitivní pro obec. Díky tomu se některé aktivity mohly rozběhnout,
protože třeba vznik těch jedenácti
sdružení, které v Tisé dnes fungují,
je díky i těm nově příchozím. Bez
nich by to nešlo, byla by jich možná polovina a možná ani to ne.
Vnímáš rozdílný pohled starostarousedlíků a novousedlíků?
Určitě, je tam velký rozdíl názorů,
ale i rozhledu lidí. Teď se nechci někoho dotknout, ale přece jenom,
když někdo zná Tisou, Ústí a sem
tam se jede podívat do Prahy, má
jiný pohled než někdo, kdo přijede
a má zkušenosti ze zahraničí, kde
pracoval, anebo cestuje. Jeho pohled je všeobecně daleko jiný a má
jiné představy. A také se možná nezabývá tolika maličkostmi, které tu
obec nikam neposouvají. Náhled
na věci, které nejsou podstatné, je
úplně jiný u těchto lidí.
Je tento rozdílný pohled pro
Tebe téma z hlediska obce a její
budoucnosti, Programu rozvoje
Tisé?
Je to určitě veliké téma. Já osobně doufám, že program rozvoje
napomůže přiblížení těchto rozdílných názorových proudů, aby
se lidé zde lépe shodli na tom, co
chtějí, a nebo naopak co nechtějí. Částečně se to daří, na druhou
stranu je zde stále skupina lidí, kteří
nemají o tento Program rozvoje
zájem. Výsledek v tomto ohledu asi
nebude úplně dobrý, ale alespoň
jsme tento krok udělali.
Sám za sebe, cítíš se více jako
starousedlík nebo novousedlík?
Po tom, co jsem tady odžil, určitě více jako starousedlík. Navíc si
myslím, že to starousedlictví zde
je o existenci kořenů rodičů a prarodičů. Můj děda a babička zde žili
od roku 1945, následně se tady narodila máma, takže tady je celá rodina.
Jsi zakládající člen sdružení
„Vlek Tisá“, člen SAS (Spolek
amatérských sportů) a OS SdruSdružení rodičů a přátel dětí Tisá –
která z těchto aktivit je pro Tebe
ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, 2. číslo, 2014
nejdůležitější, zabírá Ti nejvíce
času?
Prioritou je pro mne lyžařský
vlek, to je srdeční záležitost. Dělám
to od začátku. Z vleku, který byl
v žalostném stavu, jsme dokázali
vybudovat provozuschopný vlek,
který je nyní ve velmi dobrém stavu. Podařilo se několikanásobně
rozšířit budovu vleku, která byla
polorozpadlá. Na druhou stranu
jsem činný i v ostatních sdruženích. Vlek je více sezónní záležitost,
takže v létě se více věnuji SAS a o.s.
Tisá. Ani lyžařský klub však přes
léto nezahálí – pomáháme SAS
s Pětibojem a Létohrami. To hlavní
nás čeká v září, kdy začínají brigády,
které probíhají až do začátku zimní sezony. Odpracujeme asi 2000
hodin za sezonu, v současné době
máme asi 35 členů, ale na brigádách (kdy pracuje cca 6-10 lidí najednou) se nepodílí pouze členové.
Všichni to dělají zadarmo ve svém
volném čase. Jedinou odměnou
brigádníků je lyžování zdarma. Jeden brigádnický den jsou dva dny
lyžování zdarma.
Chystáte nějaké změny pro
příští rok, které uvidíme, pokud
napadne sníh?
Největší změnou bude úprava
sjezdovky novou rolbou. V minulém roce jsme ji pro tuto sezonu
pořídili, ale kvůli nedostatku sněhu jsme s ní ani jednou nevyjeli
a nevyzkoušeli ji. A to i přesto, že
jsme část příprav sezony věnovali právě opravám rolby – opravili
jsme například pás, nastříkali kabinu, takže rolba prošla kompletní
rekonstrukcí a nebojím se říct, že
vypadá jako nová. Bohužel, její čas
ještě musí přijít...
Zpět k plánu rozvoje. Jsi sousoučástí řídící skupiny, takže se
vlastně přímo podílíš na jeho
vzniku. Jsi spokojený s dosavads dosavadním průběhem přípravy plánu
a diskusemi, které doposud proproběhly?
Já jsem částečně spokojený. Ten
vývoj teď nabral větší obrátky než
na začátku. V prosinci se zahálelo,
začalo se poměrně pozdě, i když
se vědělo, že na přípravu máme
pouze šest měsíců. První setkání
bylo až v lednu, ale zase se ta časová ztráta dohnala, setkání jsou
teď intenzivnější a častější. Sliboval
jsem si od toho trochu víc, hlavně
od zapojení širšího spektra lidí, aby
se sešlo více názorů z různých sku-
pin občanů žijících v Tisé, u kterých
vím, že mají názory trochu odlišné.
Určití lidé nevyjádřili své názory ani
v anketě, ani nepřicházejí na setkání, což mne mrzí. Následně mne
to bude ještě více mrzet, když materiál k rozvoji vznikne a tito lidé
ho budou kritizovat. Pak ta kritika
bude podle mého názoru již neoprávněná.
V čem vidíš důvod nižšího
zájmu oproti původnímu očeočekávání?
Možná je to pouze moje zkreslená představa, že zájem je nižší.
Já s tím nemám takové zkušenosti a společnost SPF group (pozn.
redakce - zpracovatel Programu
rozvoje) nás varovala, že například
návratnost anketního dotazníku
nebude více než 10% z celkového
počtu občanů. A my nejsme příliš
daleko od tohoto čísla. Na druhou
stranu, podle informací které mám
z Ústí nad Labem, kde probíhá příprava podobného plánu, je účast
tam velmi podobná přesto, že to
je krajské město. Tam bych očekával účast daleko vyšší. Je to tedy
o úhlu pohledu.
Tři věci, které Ti v Tisé nejvíce
chybí... stručná odpověď, proprosím.
Jednoznačně nějaké kulturně-sportovní centrum, budova, kde
se dají pořádat semináře, posezení,
sportovní aktivity. Jak pro děti, tak
pro seniory, pro všechny věkové kategorie. Za druhé, v Tisé postrádám
nějakou klidovou, odpočinkovou
zónu. Místo, kam by člověk mohl
jít s kočárkem. Maminka do skal
s kočárkem nepůjde, skály nejsou
bezbariérové. Za třetí, lépe upravené, zpevněné cesty pro cyklisty,
které by se v zimě mohly využívat
i na běžky. Když přejedeš přes hranice, tak tam jsou super stezky, bohužel tady u nás to často po zásahu
lesáků vypadá tak, jak to vypadá.
Chystáš se kandidovat v říjnov říjnových volbách do zastupitelstva.
Pokud ano, tak proč?
Budu kandidovat za sdružení
„My pro Tisou“. Z programu, s kterým jsme šli do voleb na toto období, se nám podařilo zrealizovat
pouze část. Po čtyřech letech práce v zastupitelstvu mám už určité
zkušenosti a řada lidí ze sdružení
by byli rádi, abych byl opět v zastupitelstvu.
Text: Vašek Fuchs,
Foto: Alena Borlová
KULTURA V OBCI
Zájezd k MDD
Park Mirakulum u Milovic je plný
atrakcí, doporučujeme sportovní
oblečení (nepromokavá bunda)
a obuv (pevné boty), bude se hodit i baterka nebo čelovka pro prů-
zkumy podzemních chodeb a katakomb. Vybavte děti i náhradním
oblečením, protože čisté po jedné
či dvou hodinách určitě nebudou.
Více se dozvíte na internetových
stránkách:
www.mirakulum.cz
Vítání občánků
V sobotu 22. března 2014 jsme
s velkou radostí mezi nás oficiálně
přivítali pět malých občánků – jednu holčičku a čtyři kluky. Natálka,
Tomášek, František, Vašík a Matěj si
tuto slavnostní chvíli užili v kruhu
svých nejbližších. Krásnými básničkami byli noví občánci obdarováni
od dětí z naší školky, dojemné přivítání přijali od pana starosty. Z tváří přítomných bylo vidět, že si tuto
událost užili nejen ti malí občánci,
ale i všichni dospělí.
Společenská kronika
Členové Kulturního výboru vždy
oslovovali při významných životních výročích naše spoluobčany
a přicházeli s kytičkou popřát oslavenci zdraví, štěstí a spokojenost.
Tak tomu bylo v minulosti, teď už
to nejde. Legislativa se změnila
a z důvodu ochrany osobních údajů se už nedozvíme, kdo jaké jubileum slaví.
Zamýšlíme se nad tím, zda
skutečně chceme vše utajovat.
Nechceme se naopak pochlubit
tím, že naše babička či děda se
už dožili takového věku, že nám
ostatním se to zatím zdá přímo
neskutečné?
Rádi bychom otevřeli rubriku
„Společenská kronika aneb jubilea pod skalami“, kde budou sami
občané informovat o jubilantech
ve svých rodinách a svém okolí.
Předpokládáme, že půjde o životní
jubilea, může však jít i o manželská
jubilea (To už spolu vydrželi takhle
dlouho?) nebo pracovní jubilea (To
už tam pracuje takhle dlouho?).
Možná se budete chtít s ostatními
podělit i o informaci, jak dlouho
už v Tisé žijete (Cože, to už je tolik
let, co se sem přistěhovali?). Samozřejmě ve všech případech musí jít
o zveřejnění se souhlasem jubilanta či jubilantů. Sdělení by mohla
doplnit i nějaká fotografie. Možná
také budete chtít touto formou zavzpomínat na naše spoluobčany,
kteří již nejsou mezi námi.
Chtěli bychom znát Váš názor,
zda máte zájem o tuto formu kroniky naší obce. Ale úplně nejraději
bychom od Vás obdrželi informace,
které bychom mohli zveřejnit již
v příštím čísle našeho Zpravodaje.
Názory, případně příspěvky zasílejte do redakce na e-mail: [email protected] či kontaktujte
obecní úřad, odkud nám případné
příspěvky předají. Kulturní výbor
Kulturní výbor Obce Tisá
pořádá v sobotu 24. května
zájezd pro děti k MDD
2014
DĚTSKÝ DEN
VE
STŘEDNÍCH
ČECHÁCH
STŘEDOVĚKÉ MĚSTEČKO V OSTRÉ
A ZÁBAVNÍ PARK MIRAKULUM V MILOVICÍCH
DEN PLNÝ ZÁŽITKŮ PRO DĚTI
Odjezd od Obecního úřadu v Tisé v 7.30 hod.
Předpokládaný návrat tamtéž kolem 20.00 hod.
Doprava autobusem a vstupné je zdarma.
Na cestu vybavte děti svačinou a kapesným, neboť ve
středověkém městečku se nacházejí různá řemesla, která si jistě
děti budou chtít zkusit (platí se groši, směnný kurs: 1 groš = 10 Kč).
Závazné přihlášky přijímá do 12. 5. 2014
paní A. Salabová tel. 475 222 489, mob.tel. 603 856 147.
Srdečně zveme všechny děti od 5 do 15 let.
PST a Noc kostelů
PST - Pěvecký sbor Tisá Vás
všechny srdečně zve v pátek 23.
května na Noc kostelů. Vystoupíme v kostele sv. Anny v 18 hodin a tentokrát Vám zazpíváme
hudbu současnosti - SONGS OF
SANCTUARY (Adiemus a Tintinnabulum ). Autorem je velšský
hudebník a skladatel KARL JENKINS ( * 17.2.1944), který za své
dílo dostal Řád britského impéria.
Přijďte si nás poslechnout, těšíme
se na Vás :-)
Alena Marešová
ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, 2. číslo, 2014
5
Výlet do historie obce Tisá – Rájec
jako lesní dělníci, řemeslníci, později pak jako dělníci v továrnách
na knoflíky v Tisé.
Po roce 1945, kdy byli němečtí
obyvatelé odsunuti, byly pak následně v 50. letech domy v hraničním pásmu zbořeny. Dnešní Rájec
je rekreační oblastí, má 30 chalup
a stavení a trvale zde žije 8 obyvatel. Přesto se v oblasti dochovala řada původních historických
Občanské sdružení Sdružení
rodičů a přátel dětí Tisá se za široké účasti členů sdružení, přátel
a obyvatel Tisé v rámci svých aktivit snaží též formou poukázání
na historii obce rozvíjet občanskou společnost v Tisé. V roce
2010 jsme realizovali přestěho-
téměř 50 účastníků, ne pouze obyvatel Tisé.
Dnešní návštěvníky Rájce zaujme malebná, klidná osada stranou
od všemocné civilizace. Z východní strany je chráněna masivem Ptačích stěn, dnešní osídlení se rozprostírá severozápadním směrem
vání nejstarší zachovalé památky
Schönsteinského Anděla do kostela Sv. Anny v Tisé. V roce 20122013 jsme na cestě od kostela Sv.
Anny k obnovenému památníku
obětem v 1. světové válce instalovali panely Historického průvodce obce Tisá. V letošním roce
jsme pak tyto panely rozšířené
o artefakty z historie knoflíkářství
a historie lezení vystavili na zámku
v Jílovém u Děčína a v Informačním centru města Ústí nad Labem.
K jednotlivým tématům jsme pak
na přelomu roku uskutečnili čtyři
přednášky. V těchto svých aktivitách nyní pokračujeme formou
moderovaných Výletů do historie
obce Tisá.
První z těchto výletů se uskutečnil v sobotu 12. dubna. Ze shromážděných podkladů jsme připravili náhled do historie Rájce a okolí.
Překvapil nás zájem a hojná účast
do údolí až k Mlýnskému rybníku.
První zmínky o osadě Rájec pocházejí již z 12. století, kdy český
vévoda Bedřich daroval území
Rájce řádu Johanitů a v darovací
listině uvedl, že se tato ves bude
jmenovat Raiza. Lidová němčina
byla u vzniku pojmenování po všudypřítomné rostlině – říkalo se zde
„ve vřese“, tedy německy „Roatze“,
„Ratze“ a tady je již blízko k dnešnímu jménu Rájec. Další doklady
o osidlování Rájce jsou ze16. století. V blízkosti Rájce pak v dobách
největšího rozmachu vznikla další
dvě významná sídla. V 16. století
vznikl na samé zemské hranici asi
3 km severozápadně od Rájce poplužní dvůr Hladov (Hungertuch)
a v 19. století pak Rájec již „nestačil“,
a tak na něj navázala osada Nový
Dvůr. V té době pak bylo v oblasti
téměř 90 obytných stavení a žilo
zde více než 600 obyvatel. Živili se
6
ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, 2. číslo, 2014
památek, ve všech zmíněných
zaniklých místech lze nalézt stopy
po původním osídlení. Skutečnost,
že opuštěné lokality náhle spočinuly v zakázaném pásmu, jim vyneslo veskrze naturální charakter,
a tak se zde nachází i přírodní rezervace a chráněné stromy.
Na webových stránkách našeho
sdružení (www.ostisa.cz) naleznete popis trasy, výklad a průvodce.
Jedná se o nenáročný sedmikilometrový výlet po cestách, loukách.
Období vhodné pro absolvování
výletu je na počátku jara nebo závěrem podzimu. V Rájci naleznete
pamětní kříž, kovanou zvoničku
a tři stavení, která jsou evidována
jako kulturní nemovitá památka.
V místě zaniklé části Rájce u hranic
s Německem se nalézají základy
původních stavení, kaplička, dvě
více než 250 let staré chráněné lípy,
u nichž stával hostinec. Dále trasa
vede kolem kamenných základů,
náhonu a částí zdí původního
mlýna, kolem Mlýnského rybníka
k místu, kde stávala osada Nový
Dvůr. Smutný je pohled na rozvaliny po osadě, kde stávalo 29 domů.
Pokračujete podél Nivy Olšovského potoka, procházíte přírodní
rezervací, jedná se o krajinářsky
hodnotné území s výskytem řady
ohrožených rostlinných a živočišných druhů. Přes louky se dostanete k rybníčku, do míst, kde stávala osada Hladov, i zde naleznete
stopy původního osídlení – mlýn,
několik stavení. Zpět do Rájce se
můžete vydat po cestách vedoucích po německém území. Výlet
a výklad připravili Alžběta a Tomáš
Kratochvílovi.
Jako další připravujeme na sobotu 17. května 2014 procházku
Tiskými stěnami. Čeká nás Gerhard
Tschunko a s ním dvanáct zastávek u nejznámějších věží, skalních
útvarů, odborný výklad nejen
o historii horolezectví, dobová
ukázka lezení z počátků horolezectví v Tisé.
Ing. Tomáš Kratochvíl
Na co se těšit!
Sobota 17.5. Anglická akademie, sál OÚ, 10 hod.
Sobota 17.5. Procházka Tiskými stěnami, OS Tisá
Pátek 23.5. Noc kostelů, Kostel sv. Anny, 18-22 hod.
Sobota 24.5. Dětský zájezd k MDD
Sobota 7.6. Létohry
Středa-pátek 11.-13.6. První dětská konference Tisá
Sobota 26.7. Anenská pouť
Pátek-sobota 1.-2.8. Festival Rock on the Rocks
Sobota 30.8. Rozloučení s prázdninami
Zámecké karty v Sasku
Plánujete o prázdninách cestovat? Objevujete rádi tajemství minulosti? Zajímá Vás, jak se žilo v dobách dávno minulých? Pokud jste
si alespoň na jednu otázku odpověděli ano, možná Vás zaujme saská slevová karta schlösserlandKARTE. Jak už její název napovídá, karta
umožňuje svému držiteli a dvěma
dětem poznávat krásy saských
zámků. Po zakoupení této karty je
možné procestovat až 40 zámků
v zemi našich sousedů. Na takovou
cestu za poznáním dob minulých
máte buď 10 dní (pokud si koupíte schlösserlandKARTE za 20 eur)
nebo celý rok (v této variantě stojí
schlösserlandKARTE 40 eur). Kromě
volných vstupů do zámeckých objektů nabízí karta například slevu
10 % na ubytování ve vybraných
zámeckých hotelech, slevu 50 %
při využívání služeb Drážďanské
parkové železnice nebo zvýhodnění pro rodiny. Při nákupu dvou
turistických nebo ročních zámeckých vstupenek je možné ušetřit 5,
respektive 10 euro.
Vstupenky je možné objednat
online v českém jazyce na stránce
http://www.schloesserlan-
d-sachsen.de, nebo je koupit
přímo ve všech muzejních pokladnách a prodejnách do pro-
jektu zapojených památkových
objektů. Petr Bureš
Tisou rozezvučeli Priessnitz
Tisá – V sobotu 12.4.2014 se Tisá
stala pomyslným středem českého
hudebního světa. Přijeli k nám jeseničtí Priessnitz, aby zde odehráli
jeden z mála svých jarních koncer-
tů v České republice. Na koncert
se sjelo přes tři sta nadšených fanoušků nejen z Tisé a Ústeckého
kraje a za svou v nemálo případech
mnohakilometrovou cestu byli
odměněni skvělým hudebním zážitkem, který zahájila ústecká trojka
Hanuman. V půl desáté nastoupila
na pódium parta vedená Jaromírem Švejdíkem, aby odehrála průřez svou tvorbou, kde nechyběly
největší hity kapely, jako V parku,
Jeremiáš, Dotkni se mě, či Děláže,
ani úplné novinky oceněné nadšeným potleskem. Dvouapůlhodinové fascinující představení doprovázené působivými animacemi
se ve své poslední části proměnilo
ve veřejnou zkoušku nových písní a posluchači tak měli unikátní
možnost vidět a slyšet tu úplně
nejnovější tvorbu kapely. Povedený večer zakončily písně Jaro a Sny
odzpívané za vydatné pomoci naplněného sálu. Petr Bureš
Činohra v Tisé
Milí čtenáři a spoluobčané, milovníci divadla a všichni, kteří si
tento článek budete číst:
Jeden z mých příspěvků o činnosti činoherního divadelního
souboru měl název
„Jak se pořádně pochválit“ –
marně jsem přemýšlela, zda se
mi podaří ještě jednou vymyslet
alespoň trochu podobný, ale poněkud více ironický titulek, ale
zjevně nejsem příliš ve formě. Nicméně něco o naší minulé, současné a i budoucí práci by se napsat
zjevně slušelo.
Kdo naše divadelní snažení
trochu sleduje, tak tomu jistě neušlo, že po listopadové premiéře
Hrátek s čertem máme za sebou
další kousek, tentokrát opět dílko
hlavně pro děti - Dračí pohádku.
Na jevišti se sice tentokrát promenovalo méně osob, ale doufám, že
to nikomu nevadilo. Obě zmíněná
dílka se nám podařila již i reprízovat na cizích jevištích. Hrátky s čertem jsme s úspěchem odehráli
v Litvínovském divadle a jak to tak
vypadá, asi to nebude naše hostování poslední. Paní ředitelka projevila zájem o další spolupráci, a tak
s největší pravděpodobností odehrajeme něco dalšího na podzim.
Těší nás to o to více, že jsme jediné
amatérské divadlo, které kdy bylo
na tato profesionální prkna, která
znamenají svět, „vpuštěno“.
Dračí pohádku jsme hráli taktéž
s velkým úspěchem před necelým měsícem v kulturním domě
v Dobkovicích.
Momentálně se chystáme
na přehlídku do Jaroměře, která
se, jako každý rok, koná v první
polovině května. Tam se tentokrát
budeme prezentovat hned dvěma
dílky – loňskou pohádkou „Zvířátka a loupežnice“ a novou „Dračí
pohádkou“. Tak nám držte palce, ať
se líbíme.
Snad by stálo ještě za zmínku,
že jsme zde zase přivítali profesionální představení. Hrálo opět
Docela velké divadlo, tentokrát
francouzskou komedii Pierra Chesnota o dvou osamělých lidech
– Sousedka. Já bych se správně
neměla o této hře vůbec vyjadřovat, vzhledem k tomu, že v ní hraje
má dobrá kamarádka a vzhledem
k tomu, že jsem tento kousek viděla již několikrát, ale soudě dle
reakcí publika, snad nebyl můj výběr úplně špatný a snad mne za to
kulturní komise obce Tisá nepošle
na pranýř…
Na závěr dovolte, abych Vás
všechny nalákala na naše další divadelní počiny. Začali jsme
zkoušet novou pohádku, které já
pracovně říkám „ Grizzly show“.
Ve skutečnosti se jedná o pohádku Miloslava Dismana – Tři medvíďata.
Hlavní role budou hrát děti, tak
až se bude blížit k premiéře / která
by podle mého mínění mohla být
někdy v polovině června/, dáme
všem určitě vědět a doufám, že
naši noví mladí herci to - ne vždy
jednoduché zkoušení s námi
„odrostlými“ - vydrží a od vás, diváků pak obdrží patřičné ovace!
V plánu máme i další hru pro
dospělé – ale je tu problém, nedostává se nám pánů, a tak prosím –
já jako režisér- všechny muže, kteří
se nebojí stát na jevišti a kterým
není proti mysli, když je komanduje ženská, aby sebrali odvahu a přišli se na nás podívat a eventuelně
se domluvit na spolupráci. Kdy?
20. května v 18.00 hodin do kultur-
ního sálu obecního úřadu. Děkuji.
A ještě jedna prosba – pro
všechny naše příznivce a třeba
i odpůrce: pořád potřebujeme nějaké hadry – tím myslím nejraději
prostěradla či ubrusy. Nepředpokládám totiž, že by někdo vlastnil
třeba několik metrů sametu – samozřejmě černého! Naše domácí
zásoby těchto textilií jsou pomalu
ale jistě na nule. Každá nová inscenace však potřebuje nějaké nové
kulisy a oblečky a protože chceme,
aby všechna naše představení byla
hezká a esteticky pokud možno
přívětivá a finančních prostředků
není tolik, tak než příště vyhodíte
nějaké staré prostěradlo, či ubrus,
vzpomeňte si na nás. Děkujeme.
Chtěla jsem napsat krátký vtipný článek – tak snad příště!
Přeji všem čtenářům krásné jaro
a žádnou jarní únavu. A kladný
poměr ke kultuře, neb jak pravil
klasik: Já myslím, že civilizace není
dobrá, když je bez kultury. Člověk
potřebuje ke štěstí a spokojenosti
nejenom pohodlí tělesné, ale i duševní. Kultura a civilizace musí jít
ruku v ruce. – Jan Werich
Jaroslava Leufenová
ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, 2. číslo, 2014
7
HISTORKY Z TISÉ
Putování za tajemstvím tisovského skřítka – 2. část
Není to tak dávno, co nám malá Rozárka vyprávěla o tom, jak se
rozhodla jednoho zimního rána vypátrat dobrého tisovského skřítka.
V první části putování jsme se dozvěděli, že tenhle malý skřítek není vůbec zlý, ani lstivý, natož nebezpečný. Je to skřítek, který koná dobro, pomáhá hodným lidem a stará o to, aby bylo v Tisé všem dobře. Rozárka
započala své pátrání v lese za fotbalovým hřištěm, potkala nejprve jen
vránu, která se jí smála, ale o pár kroků dál narazila na hodné laně, které
ji poradily, aby se zeptala potůčku v Rájci. Potůček Rozárce pověděl, že
cesta za skřítkem je nebezpečná, plná nástrah a málokdo dojde na její
konec! Rozárku to trošku vyděsilo, ale její zvědavost zvítězila. Vydala se
na nebezpečnou cestu do skal, kde podle potůčku skřítek bydlí.
Co všechno ji na cestě potkalo,
a jak celé putování dopadlo, nám
Rozárka hned poví:
Pečlivě jsem vyslechla, co mi
potůček radil, i to, že nemám chodit sama a že skřítek má své sídlo
vysoko ve skalách. Když jsem potůčku pověděla, že i přes všechna
ta nebezpečí se na cestu vydám,
přivalil mi k břehu malý bílý kamínek a zabublal: „Rozárko, měj ten-
hle kamínek pořád u sebe, ochrání tě. Když bude nejhůř, vezmi ho
do dlaně a zašeptej svou prosbu,
les ti pomůže!“
Vylovila jsem kamínek, pečlivě
jsem ho schovala do kapsičky. Poděkovala jsem potůčku, pohladila
prsty vodní hladinu, a už jsem vyběhla na cestičku. Tolik jsem se těšila! Celá cesta je přede mnou, brzy
uvidím tisovského skřítka!
Vydala jsem se po cestě za Lesním zátiším v Rájci, která vede nahoru do lesů a k Turistické chatě.
Slunce už dávno vystoupalo hodně vysoko na oblohu, a krásně hřálo do tváří. Kolem cestičky se leskly
sněhové vločky a ledové krystalky
na větvích stromů. S každým krokem, kterým jsem byla skalám blíž,
jsem cítila, jak mě hřeje nedočkavost, a zároveň mrazí strach. „Cesta
je klidná, nikde ani živáčka, o jakých nebezpečích to ten potůček
mluvil?“ říkala jsem si.
Pocit klidu byl ale rázem pryč!
Na křižovatce lesních cest, kde se
cestička stáčí k Turistické chatě, se
najednou objevila vrána. Byla to
ta stejná vrána, která se mi smála
na cestě k vodárně!
„Rozááárko, krá, krá, půjdeš-li dál,
krá, nesmíš se už vrátit zpátky! Krá,
krá!“ Vrána zaplácala křídly, zaprášil
se za ní bílý sníh, a odletěla pryč.
Stiskla jsem v kapsičce kamínek
od potůčku, pomyslela na jeho
slova, a vydala jsem se zase dál. Šla
jsem rychleji, skoro jsem se neohlížela kolem sebe, už abych byla
u skal. U Turistické chaty, která se
najednou na konci cesty vynořila
za lesem, byla podivná mlha. Byla
to šedá mlha, taková ponurá, ale
slabounká, jako by ta mlha byla
místo zdi nebo plotu, který ohraničuje něčí místo. Přistoupila jsem
k ní, rozhlédla se kolem sebe, ale
všude bylo naprosté ticho, klid, ani
lístek se na stromech nepohnul.
„Zvláštní“, pomyslela jsem si, „ještě
u cesty pofukoval vítr a tady je to
jako v jiném světě. Co naplat, vydala jsem se s dobrým úmyslem,
snad mi veliké nebezpečí nehrozí.“
Procházela jsem pomalu a opatrně kolem Turistické chaty, po ces-
8
ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, 2. číslo, 2014
tičce vedoucí k vrškům skal, až
na náměstíčko u Hřibu a Želvy.
Připadalo mi, že ta kamenná Želva
na mě mrkla, ale možná se mi to jen
zdálo. Sestoupila jsem po schodech, co vedou kolem ní, a po-
Ty bažiny byly nebezpečné, hladina
vody se vlnila jako puding, místy
dokonce pobublávala! V té zimě
bublala voda! Připadalo mi, že tráva
se kolem hýbe, větve se do sebe
pletou a kameny šeptají! Z údivu
kračovala jsem dále. V místě,
kde se cesty dělí na horní pěšinku po vrcholcích skal a dolní
cestu lesem, jsem se zastavila.
„Kudy ke skřítkovi? Má sídlo
nahoře, nebo někde dole ukryté v lesích?“ přemýšlela jsem.
Najednou jsem si všimla, že
po schodišti, které vede dolů,
se táhne znovu ta prapodivná
mlha. To musí být ta správná
cesta! Vydala jsem se krůček
po krůčku, schod po schodu
dolů. Svírala jsem v kapse bílý
kamínek, druhou rukou se pevně držela zábradlí. Mezi skalami
mě vytrhlo krákání vrány, která
mi s křikem proletěla nad hlavou. Mlžný opar před bažinami
končil, ale za nimi zase pokračoval a zhoustnul. Mezi skalami
byla vidět jen malá skulinka, ale
byla jsem si téměř jistá, že je to
ono! Tam musí bydlet skřítek!
„Jak se ale dostanu přes bažiny?“
ptala jsem se. V jedné z bažin
ležel povalený strom se silným
kmenem, napadlo mě přelézt
po něm. Byl vratký, ale doufala
jsem, že vydrží. Opatrně jsem
našlápla na jeden konec, kmen
se jemně zhoupl, ale nepotopil
byla zima, ale najednou po sněhu ani památky. Sestoupila jsem
se. S druhým a třetím krokem
jsem byla uprostřed bažiny,
kmen stále držel nad hladinou, jen
dolů a sledovala jsem ten mlžný
opar, který se táhl po zemi. Dovedl
mě po cestě až k bažinám, které
jsou kolem staré vydlážděné cesty.
ta kůra byla mokrá a klouzala. Už mi
zbýval poslední krok, abych stála
na pevné zemi, ale zase přiletěla ta
vrána! Zakroužila mi nad hlavou a já
se lekla, až mi jedna noha sklouzla
po kmeni do vody! Byla táááák ledová! Rychle jsem nohu vytáhla,
po kotník jsem měla bláto a písek,
ale stihla jsem včas uskočit a dostat
se na zem. „Uff, to bylo jen tak tak,“
vydechla jsem. Ta vrána mi nechtěla
dát pokoj, ale já jsem věděla, že už
jsem blízko a mám kamínek, který
mě ochrání! Přistoupila jsem k otvoru ve skále, kam se táhla ta mlha.
„Halóóó, je tady někdo? Skřítku,
skřítečku, přicházím v dobrém!“
zavolala jsem tím směrem. Najednou mě něco chytlo za rameno,
než jsem se stihla ohlédnout, drželo mě to za nohu a za pas a já se
vůbec nemohla pohnout! Větve
ožily a zamotaly mě jako do provazu, stála jsem nehybně v mlžném
oparu a měla svázané ruce i nohy
a vyděšeně se rozhlížela kolem
sebe. „Co se to stalo, pomóóc, pomóóóóóc!“ volala jsem na všechny
strany, ale myslím, že všechna slova
pohltila mlha a nikdo mě neslyšel.
Ha! Když mi bude nejhůř, pomůže
mi kamínek! Rychle jsem si volný
prst prostrčila do kapsičky, abych
nahmatala kamínek. Sotva jsem
na něj se svázanou rukou dosáhla, ale konečkem prstu jsem se ho
přeci jen dotkla! Zašeptala jsem:
„Kamínku z potůčku, pomoz mi,
prosím!“
Náhle jsem zaslechla stejné šumění a bublání, jako jsem slyšela
u potůčku, mlha se postupně rozestoupila a zmizela v dáli, větve povolily a vrátily se zpátky do korun
stromů a já měla zase volné ruce!
„Děkuju ti, potůčku, děkuju ti!“
zavolala jsem tak hlasitě, jak jsem
uměla.
„Co se to tady děje, kdo to tady
tak huláká? Já si na něj posvítím!“
ozvalo se ze skulinky. Než jsem se
vzpamatovala, skřítek stál přímo
naproti mně! Koukali jsme na sebe
jak opaření, já nevěřícně zírala
na malou postavičku, s vousy až
do pasu, která se vynořila ze tmy
a mlhy, a skřítek koukal na mě tak
zblízka, že jsem mu pomalu všechny vousy mohla spočítat.
„Skřítečku, já jsem Rozárka ze vsi.
Přicházím v dobrém, potůček mě
Počasí v Tisé
„Dobrý den, Jak se máte? To
máme dnes počasí, že?“ Jistě budete se mnou souhlasit, že tak nějak
začíná rozhovor při setkání dvou
známých. Počasí. Je to určitý stav,
jenž vnímáme někdy více, to když
se někam chystáme, ale většinou
jej prostě bereme tak, jaké je. Obzvláště zde v horách, v Tisé a okolí,
má počasí svoje vrtochy, je prostě
trochu odlišné. Poloha místa téměř
na hřebenu hor Děčínské vrchoviny a skalní hradba pískovcových
skal nad obcí přispívá k některým
zvláštnostem. Podle dlouhodobých
záznamů je zde průměrná roční
teplota + 6° - 7° stupňů. Tedy nic
moc. Zato srážek je zde poměrně
dost, 700 – 800 mm. Vegetační období kolem 110 – 120 dní, kdy průměrná teplota se pohybuje kolem
15°C. Pro pěstování teplomilných
rajčat ne právě ideální podmínky.
Klima je silně ovlivněno reliéfem
pískovcového skalního města, jež je
též původcem časté teplotní inverze. Převážně západní větry vanoucí
od rozvláčného sedla u Antonínova
přinášejí svěží ovzduší. Ale jinak je
zde přece jenom pěkně, že?
k tobě navedl,“ vysoukala jsem ze
sebe.
Skřítek si promnul vous a odvětil: „Já vím, kdo jsi, Rozárko, všechno vím! A také vím, že ses pustila
na cestu úplně sama, nebála ses?“
„Bála“, odpověděla jsem, „ale
moc jsem tě chtěla vidět, lidé povídají, že jsi hodný a dobrý skřítek,
tak jsem si myslela, že mi neublížíš.“
„Proč bych ti ubližoval,“ zasmál
se skřítek, „naopak, já Tě odměním!
Za statečnost a odvahu, a dobré
úmysly, toho je třeba si vážit!“
Než jsem se vzpamatovala, skřítek mi vtiskl do rukou tkaničku,
na které byly navlečené malé kamenné kuličky. „K čemu jsou ty kuličky, skřítku?“ zeptala jsem se.
Skřítek se významně narovnal,
vylezl na jeden pařez, co byl poblíž,
a hned vše vysvětlil: „Rozárko, teď
dobře poslouchej. Každá kulička je
kouzelná. Na tkaničce je jich dvanáct, jako je měsíců v roce. Když
někomu kuličku daruješ, splníš mu
jedno přání. Dobře si to rozmysli,
komu a proč kuličku dáš. Můžeš
si je nechat pro sebe, můžeš je
To období špatného počasí
jistě překleneme naší přizpůsobivou povahou a pak už se jenom
radujeme z pohody a krásy kolem
nás. Jsou zde ovšem také některé zvláštnosti. Jistě jste si všimli,
že když je občas v Tisé nevlídné
a mlhavé povětří, po překročení hřebenu směrem na sever je
v Ostrově nebo v Rájci poměrně
klidno, ba přímo hezky. Směrem
k saským hranicím dokonce občas prosvitne sluníčko. I rozdílné
teploty až 4 stupně nejsou výjimkou. Zato na Sněžníku to snad
fouká pořád. Naše nejvyšší stolová hora má svoje povětrnostní
zvláštnosti. O tom vypráví následující pověst.
Posouvač mraků ze Sněžníku
Ve skalách nacházejících se kolem
stolové hory s názvem Sněžník žili
v dávných dobách tři skřítci. Byli ještě
mladí, okolo tři sta let a tropili ve zdejším kraji všelijaká alotria a neplechu.
Plašili pasoucí se dobytek, dávali
poutníkům do cesty kameny, jezdili
v noci po vsi na divokých prasatech,
takže budili lidi ze spaní a prováděli
další nezbednosti. Vrchní skřítek se
na to všechno již delší dobu zamračeně díval a vůbec nebyl s takovými
pletichami těch tří spokojen. Když
jednou skřítci vyvolali tak hustou
mlhu, že lidé v ní bloudili a nenacházeli dlouhou dobu cestu domů,
tu se vrchní skřet nadmíru rozzlobil.
Nařídil těm třem nezbedníkům, že
musí do školy, aby se naučili dobrým
mravům. No to se ví. Těm se takové
komandování vůbec nezamlouvalo.
Ošívali se, vymlouvali se na nezbytné
záležitosti, a že přece nikomu neubližují a tak podobně. Ale nic jim to
nebylo platné. Každou neděli museli
odpochodovat již brzo zrána do jeskyně, jež se nacházela poblíž severního rohu skalního ostrohu, kde se učili
správnému chování skřítků. Alespoň
ten den měli lidé ve vsi od nich pokoj a mohli si v klidu a v pohodě
užívat nedělního svátku. Ale skřítkové byli ve škole nepozorní a zlobili. Nic pořádného se nenaučili.
Po skončení školního roku dostali
samé pětky. Když o tom byl zpraven
pán hory, zle se rozlítil. Rozhodl, že
skřítky potrestá. Tu veselou partu
rozdělil. Jednoho poslal do Harzu,
druhého do Jizerek a třetího, toho
největšího, ponechal na hoře. Zde
však musel pracovat. Jeho povin-
rozdat, záleží na tvém rozhodnutí.
Nezapomeň však, že kulička pomůže jen dobrému člověku, zlému
naopak uškodí!“
Nevěřícně jsem koukala na dvanáct malých kuliček, které jsem
měla ve dlani. „Skřítečku, to všechno je pravda? Nemůžu tomu uvěřit, takové štěstí! Děkuji ti, dám si
pozor a dobře si rozmyslím, komu
kuličku dám, slibuji!“ vykřikla jsem
radostně.
Stála jsem před skálou jako opařená, pořád jsem se nevzpamatovala z toho, že jsem se ke skřítkovi
opravdu dostala, a mluvila jsem
s ním, a ještě jsem dostala takový
vzácný dar! Než jsem se nadechla,
abych mu ještě jednou poděkovala, zmizel opět ve skále. Vykřikla
jsem:
„Skřítečku, a jaké je Tvoje opravdové jméno?“
Ze skály se ozval už jen chichotavý smích, ale skřítek nakonec
odpověděl: „Jmenuji se Lapišiška,
chichichi!“
Lapišiška! Tak tak se jmenuje náš
hodný skřítek! Nemohla jsem se
dočkat, až doběhnu do vsi, a budu
doma vyprávět, co se všechno
v lese a ve skalách událo, a že jsem
mluvila se skřítkem! A po cestě
jsem přemýšlela o tom, komu dám
první kuličku, kdo si ji opravdu zaslouží.
Mgr. Eva Berrová
ností bylo posouvat temné mraky
nebo mlhy z hory pryč do údolí.
Takže až do dnešních dnů se milý
skřítek snaží, seč mu síly stačí, posouvat špatné počasí přicházející
ze saských lesů někam jinam. Tak se
z neposedného skřítka stal pán počasí na hoře, posouvač mraků. Však
si všimněte, že na Sněžníku je vždy
trochu jiné, sice větrné, ale většinou
lepší počasí než v Tisé. A jestliže to
někdy není, tak jak by správně mělo
být, tak se skřítek buď ulejvá, anebo
si připomíná veselá mladá léta a tropí někde poblíž nějakou pořádně
vykutálenou neplechu.
Gerhard Tschunko
ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, 2. číslo, 2014
9
Děti v Tiských skalách
Tiské stěny, jejich rozmanité
skalní útvary, vždy lákaly děti z Tisé
k různým hrám. Obzvláště Malé
tiské skály byly oblíbeným místem
pro různé hry na schovávanou či
na lupiče a četníky. Děti často při
zápalu hry zapomínaly na čas
a rodiče je pak po setmění zoufale hledali. S loučemi v rukou šli
do skal a volali jména svých neposlušných ratolestí. Vše vždy skončilo dobře, ale jistě si dovedete
představit závěr těchto akcí. To byl
doma mazec s tátovým řemenem.
Ale rány přebolí a příště už byly
děti ve skalách zas. Vyhledávaným
místem byla velká jeskyně na jižní
straně Velkých stěn, kde se rády
schovávaly, či si tam hrály na růz-
Příběhy vztahující se do doby před rokem 1914
Volně podle vzpomínek dr. Friedricha Blechingera
I když rodiče své děti často varovali
před nebezpečím úrazu, k čemuž
při prolézání skal mnohdy docházelo, vyhlídka z nich děti vždy
lákala a přitahovala. Zvláště pak
útvar na rohu skal zvaný „Dlouhý
Franta“. Název „Franta“ dostal podle
knížete Franze von Thuna. Na sousední vrchol skály vedla již tenkrát
turistická výstupová cesta zajištěná
železným zábradlím podél schodů,
vytesaných do skalního podloží.
Mladíci ve věku kolem patnácti let
rádi vystupovali nahoru, zvláště
pak k večeru, aby tam sborovým
zpěvem, či spíše řevem, oblažovali
Zmíněná dívenka proto vystoupila na plošinku u vyhlídky „Dlouhý
Franta“ a tam po okolních skalkách
došla až na samý okraj, kde rostla
větší břízka. Jak se natahovala, aby
si ulomila několik větviček, pravděpodobně sklouzla, ztratila rovnováhu a zřítila se ze skály. Lidé pohybující se v blízkosti uslyšeli zoufalý
výkřik a spěchali do míst, odkud ho
zaslechli. Po nějaké době hledání
našli bezvládné dívčino tělo pod
skalou ve skalní průrvě. V ruce křečovitě držela ulomenou větvičku
břízky, která se ji stala osudnou.
Druhý případ se udál o několik
foto: Aleš Pospíchal
né skřítky a víly. O těch slýchávaly
z vyprávění svých rodičů. V současné době jeskyně již není v podobě jako tenkrát. Po roce 1934
se část skal zřítila a místo zavalily
velké balvany. Dalším oblíbeným
místem her, hlavně míčových, byl
prostor na západní straně Malých
skal. Zde se bosonozí kluci, ale někdy i holky, pokud jim to pyšní páni
kluci dovolili, proháněli s opravdovým, ale někdy jenom hadrovým míčem. Na mýtince u vstupu
do skal leží osamělý skalní blok.
Ten byl oblíbeným terénem pro
lezecké pokusy dětí rozdílného
věku. Jedna strana skalního bloku
je skloněná, šikmá, takže sloužila
jako skalní skluzavka. Ovšem potom leckteré kalhoty nebo sukénka potřebovaly festovní záplatu.
vyděšené obyvatele. Ale děti si nacházely i jiné nebezpečnější výstupové možnosti s různými průlezy,
škvírami a tunely. Takže se nesmíme divit, že se staly i vážné nehody.
O třech bych se zde chtěl zmínit .
Dvě z nich skončily tragicky. Brzy
zjara, někdy před velikonočními
svátky, si jedna dívenka chtěla
ozdobit svůj příbytek zelení. Většinou se zdobilo narašenými větvičkami břízy. Je třeba připomenout,
že v letech, kdy se tato událost
stala, byly břízy ve skalách dosti
velkou vzácností. Ne jako nyní, kdy
vytáhlé březové stromky zaplňují
celý lesní porost a potlačují růst
těm několika borovicím a smrčků,
co tu ještě zbyly. Tenkrát se malé
břízky nacházely pouze na těžko přístupných skalních partiích.
10 ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, 2. číslo, 2014
málo let později. Skupinka kluků,
tak jedenácti až patnáctiletá, si
hrála na schovávanou v okolí skalní plošiny zvané „Taneční parket“.
Jak už to při takových hrách bývá,
kluci se honili a snažili se navzájem
uniknout. Při této honičce se jeden
z kluků rozhodl přeskočit z „Tanečního parketu“ na sousední skalní
plošinu. Přecenil však svoje schopnosti, nedoskočil a průrvou mezi
skalami spadl na balvany nacházející se dole. Přitom narazil zadní
částí hlavy na kámen. Ta rána byla
smrtelná. Přivolaná pomoc už pouze odnesla bezvládné tělo chlapce
do jeho domova. Poté bylo chlapcovo tělo vystaveno
v márnici, kam přicházeli místní
lidé pohlédnout na nehybné tělo
a takto se s nešťastným mladíkem
rozloučit. Tento akt měl být varováním před neuváženým chováním
ve skalách.
Třetí případ skončil naštěstí
dobře. Při rodinném nedělním výletě procházela rodinka s pětiletou
dcerkou kolem útvaru zvaný „Hřib“.
Manželé si prohlíželi nezvyklý, přírodou vytvořený útvar, když se tu
pojednou jejich ratolest rozběhla
k okraji skal. Tam nějak zakopla
nebo se lekla a přepadla přes okraj
plošiny. Stalo se tak v místě, kudy
vede dolů strž, která byla naštěstí
naplněná kamením, listím a ulomenými větvemi. Děvče se kutálelo dolů, až dopadlo na šikmé písčité dno. Nashromážděné spadané
suché listí určitě zabrzdilo tehdy
holčin pád, takže až na pár malých
odřenin se dívce nic nestalo. Vyděšení rodiče i několik přihlížejících
návštěvníků se snažili co nejrychleji dostat oklikou dolů k plačící, naříkající, avšak nezraněné holčičce.
Nedělní výlet tím pravděpodobně
skončil. Stačila malá nepozornost
rodičů a mohlo dojít k závažnější
nehodě.
Je zajímavé, že všechny případy
se udály vždy o nedělích, v době,
kdy skály byly plné návštěvníků.
Tito pocházeli ze širokého okolí,
hlavně však ze sousedního Saska,
jelikož v době až do roku 1918 byly
hranice volně průchodné.
Vstup do skal byl návštěvníkům
povolen pouze za doprovodu
místních průvodců. Těch nebylo
tolik, aby uspokojili obzvlášť o nedělích zvýšený zájem
o procházku stěnami. Takže v té
době se u kostela zdržovalo vždy
několik bosonohých výrostků, hlavně ti z chudších rodin, kteří nabízeli
své průvodcovské služby. Po skončení prohlídky, jež trvala jednu až
dvě hodiny, dostávali za odměnu
malý obnos, jímž doma rodičům
vylepšovali příjem. A co na to pověření průvodci? Ti klukům jejich
konkurenci mlčky trpěli.
Děti a skály. Místa divoké krásy, plná tajemných zákoutí, opředená pověstmi
a zkazkami. Lákala vždy dětskou
představivost a fantasii. Což platí
dodnes. Místo ke hrám a veselého skotačení. Ale také místo plné
nebezpečí a nenadálých situací.
Dbejme proto, aby přítomnost dětí
ve skalách byla vždy a jen radostnou událostí.
Gerhard Tschunko
Ze života školky a školy
Příprava na Velikonoce ve školce
beránka. Pro křesťany jsou spojovány se vzkříšením Ježíše Krista.
Velikonoce se slaví vždy po první
jarní rovnodennosti, první neděli
po jarním úplňku.
My jsme se ve školce na Velikonoce také připravili a 8.4.2014 jsme
uspořádali „Velikonoční vyrábění
s rodiči.“ Tento den jsme si všichni
nazdobili velikonoční věnce, naučili
jsme se plést pomlázku. Děti si vy-
Které roční období je obdobím
přílivu čerstvých sil, počátku nového života a dobou naděje na novou úrodu, plodnost, nové vztahy?
Je to jaro. S jarem přichází všechno to pěkné, milé a příjemné, na co
v mrazivých dnech všichni čekáme –
hřejivé sluneční paprsky, probouzející
se příroda a barevný svět kolem nás.
První tráva, první květy, procházky
v přírodě vonící svěžím vzduchem.
robily krásné zápichy do květináčů,
ozdobily si vyfouknutá vajíčka, zasely
si velikonoční travičku a z papíru si
vyrobily krásnou čelenku – zaječí uši.
Na závěr dopoledne se děti
proběhly po zahradě, kde hledaly
barevná vajíčka, která tam pro ně
přichystal velikonoční zajíček. Myslím, že se celé dopoledne vydařilo
a dětem i rodičům se líbilo.
Jitka Friedelová
Tato krása začíná v předjaří zpěvem skřivánka ještě v zasněžené
krajině, hvízdáním kosů, příletem
špačků, květy sněženek a bledulí.
Slunce křísí teplem přírodu a život
v ní vítězí nad spánkem.
Silnou tradici na jaře měly a mají
Velikonoce. Prapůvodně tento svátek souvisel se svátkem nomádských pastýřů a byl spojen s obětováním mladých zvířat, především
Škola nanečisto
První aprílový den začala už tradiční Škola nanečisto pro předškoláčky. Sice jsme měli trochu obavy,
aby k nám vůbec dorazili, protože
apríl a prvního… však víte . A jak
to dopadlo? Přišlo jich plno a byli
úžasně roztomilí a takoví jako křišťálová studánka. Společně jsme prozkoumali všechna přístupná (i nepřístupná – ale pssst!) zákoutí školy,
protože zvídavost vládla všem. A tak
jsme se na prvním společném putování aspoň trochu poznali.
Od té doby se setkáváme pravidelně každé úterý. Kreslíme, vy-
rábíme, soutěžíme, zpíváme, „spíkujeme“, počítáme, povídáme si…
Poznáváme se stále víc a je to super, protože nás v září jen tak něco
nerozhodí . (mirits)
ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, 2. číslo, 2014 11
Milí hosté v naší škole
Na počátku letošního roku navštívili základní školu v Tisé dva
vzácní hosté - Enrique z Mexika
a Gustavo z Chile. Oba cestují
po světě a na cestě po Evropě zavítali i k nám. Dozvěděli se mnoho
přáteli přes sociální sítě. Vše proběhlo v milém duchu, jediné, co
nevyšlo, bylo počasí - Enrique totiž
ještě nikdy neviděl sníh… a ten
bohužel napadl až den po jejich
odjezdu...tak snad někdy příště:-)
Hasta luego chicos:-), zdraví English teacher Gabi
a druhé třídy předvedou, co již umí.
Třetí a čtvrtá třída vystoupí s divadlem O Sněhurce a sedmi trpaslících
trochu jinak:-) a „páťáci“ si nastudovali autorskou hru s názvem Příběh
smradlavého sýra. Součástí akce je
i minivýstava „výtvarností,“ které děti
v hodinách angličtiny vytvořily. Proto
neváhejte a přijďte v co nejhojnějším
počtu. Věříme, že Váš potlesk bude
dětem sladkou odměnou za vynaložené úsilí a snahu.
With kind regards, English Teacher Gabi
zajímavého nejen o naší obci, ale
i o České republice, našich zvycích
a tradicích. Naše děti se rozhodně
nedaly zahanbit, všetečně se ptaly na zajímavosti ze zemí, odkud
mladí cestovatelé pochází a které
Anglická akademie
Dovoluji si Vás srdečně pozvat
na druhý ročník anglické akademie
v KD Tisá, která proběhne v sobotu
17/5/2014 od 10 hodin. Žáci ZŠ Tisá
již procestovali. Naši hosté s námi
strávili dva dny a děti si uvědomily, že jak praví klasik: „Kolik jazyků
umíš, tolikrát jsi člověkem.“ Nutno
dodat, že se naši žáci nestyděli
mluvit anglicky a hosté byli mile
překvapeni jejich znalostmi. Mnoho z nich se pak stalo virtuálními
pro Vás nacvičili divadelní představení, vyrobili rekvizity a masky a budou moc potěšeni, když je přijdete
podpořit svou účastí. Děti první
ŠIROKÝ SORTIMENT PALIV
vybere si každý...
605 231 690
štípané dřevo - buk, bříza, smrk...
ledvické uhlí - Ořech 1, Ořech 2
uhelné brikety
dřevěné brikety
ZDEMAR Ústí nad Labem s.r.o., Smetanova 683, 403 17 Chabařovice
www.drevo-uhli-brikety.cz
12 ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, 2. číslo, 2014
Základní škola a Mateřská škola Tisá, příspěvková organizace
zve všechny školy ústeckého okresu, žáky, pedagogy,
metodiky primární prevence i ostatní zájemce
na
První dětskou konferenci s podtitulem
Bezpečně
v nebezpečném
světě
Termín konání: 11.-13. června 2014
ZŠ a MŠ Tisá, Tisá 189, 403 36, tel.:475 222 250, 606 716 797, č.ú.: 78-4614910277/0100
IČO:70698287, mail: [email protected], www.zsmstisa.cz
Program prvního dne
8.00 – 9.00
Prezentace škol,
Infocentrum Tisá
9.00Oficiální zahájení konference ředitelem
školy a starostou obce
Sál obecního úřadu
9.15-11.15
Zdravotníci záchranáři
– první pomoc I, hřiště
10.00 – 12.00
Svět zdraví
Zdravý životní styl, měření tuku, vody, svalové hmoty…
Zasedací místnost OÚ, 1. patro
11.30Horská služba – ukázka práce v terénu,
Skalní náměstí 13.00 – 13.45
„Moderní je nekouřit“
Přednáška - MN Ústí n. L.,
Sál obecního úřadu
13.55 – 15.30
Moderní je nekouřit – praktická část, SZÚ UNL, Sál OÚ
13.55 – 15.30Svět zdraví,
Zdravý životní styl, měření tuku, vody, svalové hmoty
Zasedací místnost OÚ, 1. patro
Program druhého dne
8.00 – 9.00
Prezentace škol, Infocentrum Tisá
9.00 – 10.00
Představení jednotlivých škol
– „Co v prevenci funguje 1“
Sál OÚ
10.00 – 12.00Program policie ČR, jednotlivé složky,
ukázky činnosti, hřiště
13.00 – 15.00
Představení škol – „Co v prevenci funguje 2“,
Sál OÚ
14.00 – 15.30
„Dopravní výchova pro náctileté“
Program připravený ve spolupráci
s dopravní policií,
hřiště
Program třetího dne
8.00 – 9.00
Prezentace škol, Infocentrum Tisá
9.00 – 12.00
Hasičský záchranný sbor jako složka IZS
Tělocvična ZŠ a dále venkovní prostory
zahrady a hřiště
Dle navazujících časů…
„Předcházím požáru“, praktická část
„Umím uhasit požár?“, praktická část, Školní zahrada
10.00 – 12.00
„Osobní bezpečí“,
Interaktivní beseda s pracovníkem PČR
Sál obecního úřadu
12.30 – 14.30
„Předcházím požáru“, praktická část
„Umím uhasit požár?“, praktická část, Školní zahrada
14.30
Ukončení akce
ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, 2. číslo, 2014 13
Jak se žije v Křižanech
Na podzim minulého roku jsme
se s rodinou rozhodli strávit víkend
na Liberecku. Cestou z Ještědu
jsme náhodou zavadili o ceduli
obce Křižany s nápisem „obec roku
2011“. Zvědavost na sebe nedala dlouho čekat a během chvilky
jsme zaparkovali vůz vedle hasičské zbrojnice v samotném centru
obce.
Soutěž Vesnice roku v Programu
obnovy venkova je každoročně vyhlašována již od roku 1995. Cílem
této soutěže je snaha povzbudit
obyvatele venkova k aktivní účasti
na rozvoji svého domova, ale také
snaha vyzdvihnout aktivity obcí,
jejich představitelů a občanů, kteří se snaží nejen zvelebovat svůj
domov, ale rozvíjejí i místní tradice
a zapojují se do společenského života v obci.
Obec Křižany je vzdálena od Liberce cca 10 km (20 min jízdy autem). Obec je zajímavá svou polohou v krajině - na východní straně
dominuje Ještěd, na západní straně se otevírá pohled na Ralsko a ze
severní strany obec ohraničují Krkavčí skály. Okolí tak nabízí množ-
ství cykloturistických tras a mnoho
tipů na výlety. Obec je charakteristická zachovalou tradiční architekturou a krásným okolím. Na pastvinách uvidíte koně, krávy a ovce.
Obec také vlastní velké rozlohy
lesů.
Přestože Křižany mají jen něco
přes 800 obyvatel, v obci je lékař,
hospoda a dvě prodejny potravin,
z nichž jedna je zaměřena na prodej regionálních potravin – projekt spolufinancovaný Evropským
zemědělským fondem pro rozvoj
venkova. Sídlo zde má také vyhlášená Pekárna Křižany, pražírna kávy
a asi největší jméno dělá Křižanům
zdejší moštárna a pálenice „Stará
dáma“.
Pro lahodné nektary nebo jen
vylisovat přebytek z úrody si sem
údajně jezdí stovky spokojených
zákazníků. „Neprodáváme to, co
by nám samotným nechutnalo.
Od této jednoduché logiky neustoupíme,“ předesílá spolumajitel
firmy Stanislav Kučera v rozhovoru
pro Liberecký deník (29.6.2011).
Stará dáma, která oslavila letos
v lednu dvanácté narozeniny, je
široko daleko jediná pěstitelská pálenice a moštárna. Kromě slivovice,
které se zde vypálí ročně 16 000 litrů, moštárna vylisuje svým zákazníkům 130 tun ovoce ročně, dalších
100 tun ovoce nakoupí a promění
v mošt, který prodává. „Kapacita
moštárny je plně obsazena. Náš
záměr je vybudovat zde lihovar,
který by se oddělil od moštárny,“
představuje své vize majitel Stanislav Kučera.
Křižany se od roku 2010 pyšní
i kulturně-společenským centrem,
jehož výstavba v těsném sousedství staré požární zbrojnice byla financována Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
V prvním patře budovy bylo zřízené komunitní centrum s bezbariérovým přístupem, budova byla
současně zateplena s cílem dosažení energetických úspor. V blízkém okolí centra bylo upraveno
veřejné prostranství venkovního
areálu se zastřešeným podiem, který je významným místem pro pořádání kulturních a společenských
akcí. Každoročně se zde pořádají
14 ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, 2. číslo, 2014
hned tři letní festivaly. Prvním je
„Křižanský mejdan“ pořádaný každoročně první červencovou sobotu pro „všechny lidi, kteří se chtějí
pobavit posezením s hospodskými
zpěváky a muzikanty“. Druhým je
folkový a country festival „Folková
pasáž“ a třetím je festival tradičního jazzu „Dixieland v Křížanech“.
„Dixieland“ je významnou událostí přesahující hranice obce i regionu. Letos se již podesáté sjedou
do Křižan jazzové kapely z celé
republiky. O organizaci se stará
místní sdružení Křižanský trpaslík,
ale na festivalu se podílejí téměř
všechny místní spolky a sdružení.
Myslivci a hasiči zajišťují občerstvení, Second Hand Křížany se
stará o módní přehlídku a Domov
koní o projížďku na koních. Kromě hudby je zde k vidění i ukázka
tradičních řemesel a regionálních
výrobků. Rozpočet festivalu je ze
tří čtvrtin financován dary převážně místních podnikatelů a soukromých osob.
Kromě kulturních akcí si místní občané zpestřují život i jinak.
Například pořádají soutěž Hezká
okna. Na místní vývěsce vidíme
přehlídku nejkrásnějších oken
ve vesnici v roce 2013.
Ne každý rok se však obci daří.
V roce 2010 Křižany postihla ničivá povodeň stejně jako obec Cunewalde v Sasku. Ta byla jednou
z nejvíce povodní postižených obcí
v Sasku. Povodně se v obou obcích
opakují, proto se obce dohodly
na spolupráci a pomoci v krizových situacích. V rámci operačního
programu Ziel 3 s podtitulem „Ahoj
sousede“, orientovaného na rozvoj
přeshraniční spolupráce, došlo například k tvorbě krizového manuálu a databanky kontaktů, nákupu
hasičské techniky a vybavení pro
krizové situace, dále k realizaci 23
společných workshopů a jednání
zaměřených na spolupráci a zvýšení schopností a dovedností zásahového týmu.
Životní prostředí je jednou z priorit obce. Za zmínku stojí projekt
ekovesnice, plánovaná stavba cca
32 tradičních a moderních domů
z přírodních materiálů v nízkoenergetickém a pasivním standardu
na ploše 7 hektarů. Tento projekt
je postaven na původní myšlence
založit soběstačnou osadu, která
vytvoří příjemné místo pro život
rodinám se zájmem o životní prostředí. Náklady na jeden dům se
pohybují od 1,5 milionu korun. Pro
výstavbu ekovesnice nebyly Křižany zvoleny náhodně. Tato obec
má totiž v prvé řadě ambice stát
se více soběstačnou - má vlastní
zdroj pitné vody, v nedávné době
zde vznikla bioplynová elektrárna,
plánuje se obecní čistička odpadních vod, a dokonce se připravuje
projekt na větrnou elektrárnu.
Přestože Křižany vyhrály krajské
kolo Vesnice roku, rozhodně se
nedá říct, že by je nic netrápilo.
Podještědská obec trpí tím, čím
většina od velkým měst odříznutých vesnic – špatným dopravním
spojením s civilizací. „Máme sice
vlakovou zastávku, ale tím, že je
vesnice 10 kilometrů dlouhá, je
to na ni pro většinu lidí daleko.
A přímé spojení autobusu s Libercem neexistuje,“ zdůvodňuje
starosta, proč většina lidí dojíždějících za prací musí volit automobil.
V roce 2005 měly Křížany 630 evidovaných obyvatel, o šest let později jejich počet přesáhl 800. „Mladí lidé zde zůstávají, většina sice
dojíždí za prací, ale mají tu rodiny
a bydlení,“ dodává Václav Honsejk.
Křižanští usilovali o prvenství
v soutěži „Vesnice roku“ v rámci
Libereckého kraje celkem třikrát,
teprve v roce 2011 se jim to podařilo. „Snažili jsme se prodat všechno, co u nás je. Ale největší roli asi
sehrál společenský život v obci, ten
kvete opravdu příkladně,“ uvedl
Václav Honsejk, starosta Křižan, pro
Liberecký deník ve stejném roce.
Václav Fuchs
SOUHRN SPORTOVNÍCH AKTIVIT
OS Rodičů a přátel dětí TISÁ
Kondiční cvičení s prvky thai boxu
Cvičení rodičů s dětmi
Obojí bylo ukončeno během března a dubna. Setkáme se opět na podzim. V případě ošklivého počasí ještě možná nějaká
lekce thai boxu bude. Rodiče s dětmi ještě čeká cvičení v přírodě naopak pouze za příznivého počasí. Zveřejníme na FB
a webu Sdružení.
Kondiční
cvičení
pro ženy
se koná v pátek od 18.00
hod. v tělocvičně ZŠ.
Předcvičuje Petra Ingrišová.
Zumba
pokračuje v pondělí a ve středu na sále OÚ
od 20.00hod se Zdeňkem
Trubákem.
Jóga
patří neděli od 9.30 hod.
do 10.45 hod. Lekce se Zuzanou Bartošovou. Změny
jsou vyhrazeny.
Všechny tři cvičení jsme
uspořádali 16. 3. 2014 pod
titulem Aktivní neděle a
v čase prvních maratonských běžců se mělo tělo
i mysl uvolnit, protáhnout,
protančit, posílit. Což se podařilo.
Posilovna
je v provozu bez omezení.
Pravidla, platby, provozní
řád k dispozici, kalendář
návštěv a rezervací na FB
posilovna Tisá.
Zveme všechny rodiče, děti a příznivce
sportu na sedmý ročník LÉTOHER 2014.
Přijďte podpořit sportovce z Tisé a okolí,
poslechnout si muziku, zatančit v rytmu
Disca, pokecat s přáteli a nasát atmosféru
Létoher. Příště se možná, přihlásíte i vy.
ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, 2. číslo, 2014 15
KOPANÁ
Rozpis fotbalových utkání II. třída dospělých
Sobota 10. 05.
21. kolo
17:00
Sobota 17. 05.
22. kolo
16:00
Sobota 24. 05.
23. kolo
17:00
Sobota 31. 05.
24. kolo
16:00
Sobota 07. 06.
25. kolo
17:00
Sobota 14. 06.
26. kolo
16:00
II. třída mladších žáků
Sobota 10. 05.
13. kolo
10:00
Neděle 18. 05.
14. kolo
10:00
Neděle 25. 05.
15. kolo
10:00
Neděle 01. 06.
16. kolo
10:00
Neděle 08. 06.
17. kolo
09:00
Neděle 15. 06.
18. kolo
10:00
Povrly – TISÁ
TISÁ – Sebuzín
Chabařovice – TISÁ
TISÁ – Malé Březno
Valtířov – TISÁ
TISÁ - Chlumec B
Dubice – TISÁ
TISÁ – Libouchec
Brná – TISÁ
TISÁ – Vaňov
Neštěmice –B - TISÁ
TISÁ – Chuderov
foto: Rudolf Hoffmann
foto: Rudolf Hoffmann
TABULKA
foto: Rudolf Hoffmann
Rk.
Tým
Záp
+
0
-
Skóre
Body
1.
Trmice
18
18
0
0
65: 7
54
PK
(Prav)
2.
Chabařovice
18
12
3
3
45: 21
42
3.
Petrovice
18
12
1
5
75: 22
37
4.
Mojžíř B
18
10
2
6
34: 39
34
2
( 5)
5.
Valtířov
18
10
1
7
31: 23
32
1
( 4)
6.
Povrly
18
10
0
8
40: 30
30
7.
Tisá
18
7
6
5
33: 31
29
2
( 0)
8.
Velké Chvojno
18
6
5
7
36: 33
25
2
( -4)
9.
Skorotice
18
7
1
10
39: 63
22
10.
Malé Březno
18
6
1
11
42: 53
20
1
( -8)
11.
Chlumec B
18
4
3
11
31: 70
17
2
(-12)
12.
Sebuzín
18
4
2
12
22: 40
15
1
(-13)
13.
Vaňov
18
3
4
11
28: 46
14
1
(-14)
14.
Malečov
18
1
3
14
17: 60
7
1
(-21)
( 27)
3
( 12)
( 10)
( 3)
( -5)
Vydává obec Tisá • Vychází jedenkrát za dva měsíce • Nevyžádané příspěvky se nevracejí
Náklad tohoto vydání je 500 ks • Pro občany obce výtisk zdarma • Redakce: [email protected]
Tisk: Jiří Bartoš - SLON, spol. s r.o., www.tiskslon.cz
Tento zpravodaj je zaregistrován na ministerstvu kultury v Praze - evidenční číslo: MK ČR E 10434
16 ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, 2. číslo, 2014
Projekt byl podpořen Úteckou komunitní nadací z výnosu nadačního investičního
fondu a z prostedků společnsti Air Products spol. s.r.o.