wellness a bio-psycho-sociální kontext

Komentáře

Transkript

wellness a bio-psycho-sociální kontext
VYSOKÁ ŠKOLA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU
Palestra, s.r.o.
WELLNESS
A BIO-PSYCHO-SOCIÁLNÍ
KONTEXT
Sborník sdělení z mezinárodní konference
„Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
konané 24. 11. 2011
Editoři:
prof. PhDr. Václav Hošek, DrSc.
doc. PhDr. Pavel Tilinger, CSc.
Praha 2012
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
Recenzenti:
doc. PhDr. Vladimír Kebza, CSc.
prof. PhDr. František Man, CSc.
©Václav Hošek, Pavel Tilinger, 2012
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o.
ISBN 978-80-904815-6-5
Za odbornou a jazykovou úpravu odpovídají autoři příspěvků.
Kvalita reprodukovaných obrázků, tabulek a grafů odpovídá kvalitě dodaných podkladů
pro tisk.
2
___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
Obsah
Václav HOŠEK
PŘEDMLUVA
......................................................
Hlavní referáty
Dobroslava JANDOVÁ, Oldřich MORÁVEK
VÝZNAM BALNEOLOGIE PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL
................
5
7
Karel RÝDL
WELLNESS PROGRAMY A JEJICH VYUŽITÍ V PEDAGOGICKÉ PRAXI
RESOCIALIZAČNÍCH PROCESŮ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
Natascha KAMES
TRENDY WELLNESS V RAKOUSKU
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
Petr R. REHOR
YES I CAN EXERCISE ADOPTION/ADHERENCE MODEL
. . . . . . . . . . . . . . . . 21
Příspěvky v odborných sekcích
Hana CATHALA
ZVÝŠIT SVOU VIBRAČNÍ ÚROVEŇ, KROK KE ZDRAVÍ A ŠTĚSTÍ
........
28
Věra FIŠEROVÁ
ZDRAVOTNÍ CESTOVNÍ RUCH SE ZAMĚŘENÍM NA WELLNESS A JEHO
APLIKACE V CESTOVNÍM RUCHU
.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
33
Jan HEJMA
WELLNESS JAKO PREVENCE
NOVÝ TREND A POSLÁNÍ ČESKÉ ASOCIACE WELLNESS (ČAW) . . . . . . . . . 37
Olga CHVÁLOVÁ
OSCILAČNĚ – ANTIGRAVITAČNÍ METODA
VYROVNÁVÁNÍ FUNKČNÍCH PORUCH POHYBOVÉHO SYSTÉMU . . . . . . . . . 41
Eva NECHLEBOVÁ
WELLNESS SENIORŮ
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52
Richard NEUWIRTH
VÝZKUM POPTÁVKY PO WELLNESS SLUŽBÁCH
......................
58
Alena NIGRINOVÁ
KOMBINACE WELLNESS PRODUKTŮ S JINÝMI NABÍDKAMI
VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT
.......................................
67
Josef SINKULE
POŽADAVKY NA WELLNESS SPECIALISTU – PRACOVNÍKA
WELLNESS CENTRA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74
___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
3
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
Daniela STACKEOVÁ
EXERCISE WELLNESS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78
Radka STŘEŠTÍKOVÁ, Zora SVOBODOVÁ
SROVNÁVACÍ ANALÝZA POHYBOVÝCH AKTIVIT ŽEN
. . . . . . . . . . . . . . . . . 85
Zora SVOBODOVÁ, V. VEČEŘOVÁ, J. CACEK, R. STŘEŠTÍKOVÁ,
CVIČENÍ NA BALANČNÍCH POMŮCKÁCH – NOVÉ TRENDY
VE VÝUCE TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTOVNÍM TRÉNINKU . . . . . . . . . . . . 90
Markéta ŠAUEROVÁ
EDUKACE KLIENTŮ VE WELLNESS
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95
Milan ŠMÍD
LEGISLATIVNÍ ZMĚNY V MOKRÝCH ZÓNÁCH WELLNESS
. . . . . . . . . . . . . . 104
Katarína Mária VADÍKOVÁ
ETICKÉ ASPEKTY POSKYTOVANIA WELLNESS
V BIOPSYCHOSOCIÁLNOM KONTEXTE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111
4
___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
PŘEDMLUVA SE VZPOMÍNKOU
NA HISTORII POZITIVNÍHO MYŠLENÍ
Předkládaný text je shrnutím vystoupení na konferenci, kterou Palestra pořádala 24.
listopadu 2011. Idea konference, už druhé se zaměřením na wellness, vychází z předpokladu,
že je to důležité odborné téma, které je kvůli své komplexnosti chápáno často parciálním
způsobem, a proto je stále třeba zdůrazňovat a studovat jeho široké souvislosti. Navíc je to
téma v konjunkturálním rozvoji, docela se dá říci, že s jeho marketingovým využíváním se
„roztrhl pytel“. Není to nic divného, je to dáno už tušeným významem tohoto pojmu. I když
v jeho přesném obsahovém vymezení nepanuje ani v odborné, ani v laické veřejnosti shoda, je
jasné, že jde o protiklad slova illness, a to je nepochybně něco špatného, negativního, nejspíše
nemoc. Wellness je tedy asociováno s okruhem věcí pozitivních, příjemných, dobrých,
zdravých, dokonce je někdy překládáno poněkud „opulentním“ slovem „blahobyt“. Není tedy
nic divného, že ve světě, který je především ve své mediální sféře orientován především na
špatné zprávy a rovněž v prožitcích běžného dne je plný napětí, stresů, časových a jiných
deficitů, začne být z kompenzačních důvodů poptávka po wellness tematice. Také proto, že
wellness je chápáno jako cesta k well-beingu, což je jako pohodový stav významná
komponenta definice zdraví. Well-being je u nás zvykem překládat, hlavně přičiněním
autorské dvojice Kebza – Šolcová, jako „osobní pohodu“. Wellness tedy může být cestou,
prostředím, názorem, stylem, přístupem, metou apod., asociovanými s osobní pohodou
člověka. Je to vlastně jakési přívlastkové označení často velmi různých jevů, postupů a
objektů. Velmi rozpačitými výsledky skončily pokusy ověřovat u velkých vzorků lidí, co si
pod pojmem wellness představují. Většinou to bylo ovlivněno jejich parciální zkušeností
s nějakým pobytem a jejich znalostmi marketingových snah podnikatelů v oblasti wellness.
Zdá se nám, že pojem wellness, se podobně jako pojem fitness už vžil a křečovité pokusy o
plausibilní český ekvivalent by způsobily více škody (zmatku) než užitku.
I ve světě vědy a výzkumu vzniká poptávka po osvětlování pozitivních stránek lidské
existence. Na počátky této orientace hezky vzpomínal Aaron Antonovsky, v polovině
devadesátých let zesnulý profesor Ben Gurionovy university v Tel Avivu. Po druhé světové
válce zkoumal negativní dopad pobytu lidí v koncentračních táborech na jejich zdraví a zjistil,
že dvě třetiny lidí má v důsledku věznění nějaké negativní zdravotní důsledky. Když o tom
mluvil se svou ženou, ta mu údajně řekla: „No, co je na tom divného, dá se očekávat, že tíživé
podmínky negativně lidi ovlivní, ale proč si pořád všímáte těch negativně ovlivněných, za
výzkum by stálo, proč třetina lidí, která rovněž prošla táborovým stresem, žádné poškození
nemá, co je pro tyto lidi společné?“ Odtud se odvíjí pozdější zájem prof. Antonovského o
pozitivní myšlení, které je společné odolným lidem. Konstatoval, že pro současnou medicínu
je typické především „patogenetické myšlení“, tj. úvahy o etiologii nemocí, jejich příčinách,
rizikových faktorech a podobně. V protikladu k tomu koncipoval „salutogenetické myšlení“,
tj. o faktorech prohlubujících lidské zdraví (salutory).
K podobným pohledům dospěl kyjevský kardiochirurg profesor Nikolaj Amosov. Jeho
práce k nám pronikly asi jako první (Amosov, N.: „Úvahy o zdraví“, Obzor, Bratislava, 1980
a „Běh od infarktu“, Lidové nakladatelství Praha, 1982). Oficiální medicína se soustřeďovala
na léčení, tj. odstraňování nemoci a hlavní medicínský diskurs byl o nemocích. Amosov
zavedl pojem „rezervní kapacita zdraví“, kterou člověk může budovat svým životním stylem
neustále. To je diametrálně jiný přístup než tradiční, kdy se člověk léčí, jen když je nemocen,
___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
5
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
často ve smyslu „tonoucí se stébla chytá,“ a když z nemoci vybředne, už se moc na zdravotní
aspekty svého chování neohlíží. Správně by měl člověk pečovat o svou biopsychosociální
pohodu neustále u vědomí, že se celý život pohybuje někde na kontinuu mezi illness a
wellness. Když je nemocný, je blíže k horšímu konci kontinua, a když se uzdraví, posunul se
blíže ke konci pozitivnímu. To ale neznamená, že by v tomto ohledu nebylo co zlepšovat, aby
jeho posun k optimistickému konci kontinua byl výraznější. Vytváří se tak i určitá „záloha“,
pojistka proti brzkému a nečekanému pádu do onemocnění.
Jako třetího klasika pozitivního myšlení bych vzpomenul profesora Martina Seligmana ze
Spojených států. V psychologii proslul experimentálním ověřením koncepce „naučené
bezmocnosti“, což je dost pesimistické konstatování, že pokusná zvířata i člověk přivyknou
na nesvobodné omezení natolik, že i po odstranění omezujících překážek jeví výrazně menší
snahu po svobodě, než subjekty, které nesvobodným obdobím neprošly. Když za ním, jako za
předsedou Severoamerické asociace psychologů, přišli novináři s otázkou, čím může současná
psychologie prospět lidem, kromě neustálého poukazování na stresy, úchylky a poruchy
v chování, „šel do sebe“ a snažil se analogicky vytvořit koncepci „naučeného optimismu“.
Stal se tak klasikem pozitivního myšlení v psychologii (Seligman, M.: Opravdové štěstí,
Praha, Ikar, 2003). Ve svém přístupu se snaží ve prospěch člověka zapojit pozitivní emoce,
kladné životní zážitky a zkušenosti a hlavně silné stránky vlastní osobnosti (ctnosti), které se
dají nalézt u každého člověka. Samozřejmě, že nejde o přístup banálního optimismu, že „vše
je dobré“, nebo notorické nahlížení na svět „růžovými brýlemi“, ale o systematickou snahu
uchopení dobrých stránek života člověka a naučení se s nimi zacházet tak, aby to člověku a
jeho okolí přineslo co největší prospěch. Domnívám se, že tento přístup v dnešním deficitním
chápání „dluhového světa“ může člověku prospět ze všeho nejvíce.
Wellness problematika patří do zmiňovaného trendu pozitivního myšlení a usilování o
pozitivní prožitky, sebezdokonalování (idiomeliorizace) a snahu pohybovat se na vlastním
stavovém kontinuu k optimistickému pólu. Její rozvoj je proto v zájmu jednotlivce a širších
společenství a měla by mu být věnována patřičná pozornost. To bylo smyslem konference,
jejíž výsledky předkládáme odborné veřejnosti s poděkováním za případné připomínky.
V Praze 27. 12. 2011
6
prof. Václav Hošek, rektor Palestry
___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
VÝZNAM BALNEOLOGIE PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL
THE IMPORTANCE OF BALNEOLOGY IN WELLNESS LIFE - STYLE
Dobroslava JANDOVÁ, Oldřich MORÁVEK
Abstrakt: Referát zdůrazňuje využití přírodních minerálních vod s jódem, sírou a oxidem
uhličitým pro wellness a medicalwellness styl života. Autoři prezentují pozitivní závěry pilotní
studie nordic walking a doporučují jednoduché testy chůzí pro zhodnocení aktuální kondice a
prognozu vitality.
Klíčová slova: balneoterapie, wellness, nordic walking, prediktory vitality
Abstract: The article emphasizes the use of natural mineral water with iodine, sulfur and
carbon dioxide in medical-wellness and lifestyle. The authors present the positive conclusions
of the pilot study of Nordic walking and recommend a simple walk test to assess the current
condition and prognosis of vitality.
Key words: balneotherapy, wellness, Nordic walking, predictors of vitality
1. Úvod
Přírodní léčivé zdroje (PLZ) od nepaměti slouží lidstvu pro zdraví nebo jeho obnovu.
Mezi přírodními léčivými zdroji (tj. vodami, plyny, peloidy a klimatem) dominují přírodní
minerální vody (PMV) (Jandová, 2009). Díky internetu jsou v povědomí celého světa
mimořádné lokality přírodních vod s ozdravnými účinky, jako je např. Pammucale, Lurdy,
Hevíz, či vody k pitným kúrám, např. v Karlových Varech. U peloidů (rašeliny, slatiny nebo
bahna) využívají lékaři jejich specifické účinky k léčbě i závažných onemocnění. Využití
peloidů v naředěné až v homeopatické podobě v hotelích, ve sportovních zařízeních nebo i
doma pro ohřátí organizmu (termoterapii) je pro vzácnost peloidů dehonestující a neprozíravé
(růst rašeliníku či regenerace použitých peloidů je časově náročné, jejich přirozené zdroje jsou
rychle vyčerpatelné a brzy budou neobnovitelné).
Pro wellness a medicalwellness mají velký význam přírodní léčivé vody, proto se staly
centrem zájmu turistických a cestovních agentur po celém světě. U všech PLZ je potřeba
počítat s nutnou sumací podnětů pro dosažení efektu a pro tvorbu depa účinných látek v těle.
Krátkodobé pobyty klientů v lázních - do 14 dnů - mají jen popudový vliv na organizmus ve
smyslu podpory samoúzdravných pochodů v těle nebo pro psychosomatický relaxační efekt.
Nepodkročitelné minimum léčby 21 dní, s denní aplikací PLZ, je pro nemocné, kteří reagují
jinak a potřebují pro léčbu delší čas. Následně podáme stručný přehled účinků přírodních
minerálních vod (PMV) vhodných pro využití v rámci wellness, resp. medical wellness, a
použití jednoduchých testů kondice.
2. Účinky léčivých přírodních minerálních vod (PMV) a využití pro medicalwellness
2.1 Účinky jódových a sirných PMV
Sportovci (aktivní i rekreační) s pravidelnou zátěží, turisté, děti ve fázích růstu, starší
osoby a geronti praktikující wellness styl, mohou efektivně využívat PMV jódové a sirné
primárně pro udržení kvality pojivových struktur v těle (elasticity, distenziblity, odolnosti).
___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
7
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
Pojivo tvoří skelet uvnitř buněk, stěnu cév, základ tkání - buňky jsou v mezibuněčném pojivu
ukotveny. Pojivem jsou obaly svalů, kloubní pouzdra, šlachy. Pro kvalitu pojiva je nutný
příjem a zabudování prvků jódu a síry. Síra je nutná např. i pro svaly, kvalitu kůže,
nespecifickou imunitu. Jód má trofotropní a regenerační efekty, přes hormony štítné žlázy se
podílí na funkci všech buněk v těle. Ne nadarmo se říká, že jodové a sirné PMV jsou
omlazující. Udržují ohebnost, pružnost, pohyblivost, jsou protisklerotické, oba prvky udržují
do vysokého stáří mozkové funkce, schopnost učení se a paměť.
Sirné a jódové PMV vody se užívá pro celkové koupele, vířivky, ke cvičení či plavání
v bazénu. Teplota PMV je zpravidla 37-38°C, trvání procedury 20 minut, poté suchý zábal
vleže na lůžku. Kontraindikací je alergie na PMV, gravidita a obecné kontraindikace
vodoléčby (všechny akutní nemoci a stavy, bacilonosičství, nejasné teploty, krvácivost,
vyhubnutí, selhávání srdce, plic, jater a ledvin, porušený kožní kryt aj., jak znají lékaři.)
2.2 Účinky PMV s rozpuštěným oxidem uhličitým (kyselky)
Uhličité koupele se podávají o teplotě 28-34°C, protože při vyšších teplotách oxid uhličitý
uniká rychle do vzduchu a koupel je neúčinná. Oxid uhličitý přímým kontaktem na stěnu
cévní působí rozšíření cév za vzniku prokrvení, které nelze lékově blokovat (výhodné u
cévních komplikací cukrovky a jiných chorob, arteriosklerózy a vysokého krevního tlaku=
TK). Mírná hypotermie při ponoření do koupele je stimulací pro adaptaci organizmu na chlad,
pocit chladu je rychle vystřídán vjemem tepla z předání tepla krve konvekcí. Primární účinky
uhličitých koupelí jsou směrovány do cév kůže a podkoží.
Indikací u nemocných osob jsou srdečněcévní nemoci a vysoký krevní tlak. Rozšíření cév
periferie snižuje mechanickou práci srdce, jeho minutový objem se zvyšuje až o 50 %, klesá
TK, tep a frekvence dechu, snižuje se stresové nastavení nervového systému. Místní změny
pH krátkodobě ovlivní podkožní pojivo, pH krve se nemění, přebytky CO2 se vydýchají
v plicích. U postižení mozku (iktus, úraz, operace do 24 měsíců) je pokles TK nevýhodou,
vede ke komplikacím a je kontraindikací.
Oxid uhličitý v koupeli neovlivňuje prokrvení kosterního svalstva, proto není vhodný pro
léčbu nemocí pohybového aparátu. Snížení teploty jádra těla vede k oblenění metabolizmu,
což je nevhodné pro tkáně vyživované difúzí (pojivo, klouby, šlachy) u diagnóz: artrózy,
revmatizmus a bolesti páteře. Kontraindikace speciální: nízký krevní tlak, akutní zánět srdce,
arytmie, tachyarytmie, anémie, mokvavé kožní choroby, porušený kryt kožní, epilepsie,
gravidita a ostatní obecné kontraindikace vodoléčby.
2.3 Ostatní PMV
Ostatní PMV s vyšším obsahem vápníku, hořčíku, železa, stopových prvků či radonové
vody mají specifické účinky a řadu kontraindikací, proto je ve vztahu k wellness neuvádíme.
Před jejich výběrem doporučujeme poradu s lékařem, týká se to i pitné kúry, kdy se ovlivňuje
vnitřní prostředí organizmu s remineralizací vzácnými stopovými prvky.
2.4 Využití lázeňských zařízení a pro wellness a medicalwellness aktivity
V lázních lze kombinovat pohybové aktivity i outdoorové, fitness, aktivní i pasivní
relaxaci, edukaci, dietní a režimová opatření. Zhodnocení aktuálního stavu zdraví a kondice
lékařem je výhodou, ev. navrhne individuálně procedury v adekvátní zátěži. Kromě PLZ lázně
nabízejí cvičení na suchu i ve vodě (aerobic, zumbu, jógu aj.). Odborně vedená fit-centra,
cvičení, aplikace reflexoterapie (akupunktura, baňkování aj.) masáže, plavání jsou normou.
V terénu jsou oblíbené: minigolf, pétanque, kroket, tenis, lanová centra, hipoterapie, lezecké
stěny, multifunkční hřiště, trasy pro in-line brusle, cyklotrasy a zimní běžecké trasy, turistika
aj. Pro obézní jsou kurzy snižování nadváhy, pro kuřáky odvykání kouření, řada lázní nabízí
protistresové programy. Wellness je konglomerát biologických, psychologických a sociálních
8
___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
prostředků k dosažení osobní pohody, lázně poskytují i pohodu tím, že jsou kulturním
centrem regionu (galerie, výstavy, koncerty) a nedílnou součástí pobytu v lázních jsou i
společenské akce s tancem (jedna z energeticky náročnějších pohybových aktivit s
vyplavením endorfinů a neurosteroidů), což jsou vlastní látky těla podstatné pro pocit
příjemna a tzv. hormony zdraví). Výjimečným příkladem lázní pro uvedení do wellness stylu
života jsou lázně v Jeseníku, kde je výuka Nordic walkingu (NW) v terénu integrálně
propojena s vodními chladnými Priessnitzovými procedurami (průtočné bazénky, sprchy
s 8°C vodou z lesů). Procedury jsou volně přístupné a pro zdatnější klienty spojené
s turistikou v širším okolí.
Lázně mají možnosti moderní diagnostiky kondice. U srdečněcévních nemocí se využívá
testu chůze na 2000 m, u nemocí dýchacího systému se celosvětově uznává 6-minutový test
chůze (American Thoracic Society, 2002). Sleduje se dosažená vzdálenost co nejrychlejší
chůzí za 6 minut, za kontroly TF a oxymetrie. Hodnoty se porovnávají s normami. Nový test
pro starší osoby (seniory) jako prediktor vitality (předpovědi přežití) je rychlost chůze v m/s.
Zaznamenává se délka kroků v metrech/čas v sekundách při chůzi obvyklým tempem od
pevného startu (měření na 4 m ploše, stopky) (Studentski, S. et all. 2011). Jde o závěry
metaanalýzy s daty od 34 485 seniorů ve věku 65+ více let. Signifikantně korelovala rychlost
chůze s vitalitou. Prokázalo se, že 90-tiletý muž, který je schopen kráčet rychlostí 4,8 km/hod,
může očekávat dalších 7 let života. Žena, která dosahuje obdobné rychlosti, může očekávat až
18 let života. Naopak: 75-tiletý muž, s rychlostí chůze maximálně 1,6km/hod se podle
propočtů nedožije věku 80 roků. Zvýšení rychlosti chůze o 1m/sec je spojeno s 12 % relativní
redukcí rizika. Test je nenáročný, objektivní, snadno interpretovatelný, opakovatelný,
nevyžaduje žádnou přístrojovou techniku.
Domníváme se, že test by se měl využít jako prediktor vitality ve wellness stylu života
obecně a ve stylu medical wellness cíleně u osob nad 65 let. Rychlost chůze může být
považována za jednoduchý souhrnný ukazatel vitality, protože spojuje známé a neznámé
léze v orgánových systémech.Ty mají vliv na snížení fyzické aktivity a dekondici, která má
přímý vliv na zdraví. Rychlost chůze pod 0,6 m/s je varovným znakem a je důvodem k
vyšetření. Monitorování v čase upozorní na zhoršení zdraví. Zvýšení rychlosti chůze může
být ukazatelem, zda naše snahy pro zlepšení funkcí, zdraví a dlouhověkosti jsou správné.
Nordic walking u běžné populace, zvláště seniorů, je něco jiného než tracking nebo
výcvik běžkařů. Pravidelná chůze s rytmickým dýcháním jako přijatelný přirozený systém
pohybové léčby je vhodná u starších věkových skupin pro udržení celkové kondice,
výkonnosti kardiorespiračního systému a prevencí proti osteoporóze. V návaznosti na různé
referáty o použití nordic walking (NW) jsme provedli porovnání spontánní chůze a chůze typu
NW počítačovou kineziologii CK-Bplus. Soubor tvořilo náhodným způsobem vybraných 10
osob sedavého způsobu života, nesportovců, 5 mužů věku 9-57 r., 5 žen, stejného BMI (2527). 1. den: skupina absolvovala instruktáž a základní výcvik chůze NW (2 hodiny) 2. den:
tělesný klid. 3. den prošla skupina trasu chůzí NW za 1 hod. Následující 4. den prošla stejná
skupina stejnou trasu ve stejném čase chůzí bez hůlek. Prokázali jsme shodu s polyEMG
nálezy ve vyšší aktivaci svalů pletence ramenního vpravo, m. latissimus dorsi oboustranně a
„snížení námahy“ pro gluteální svaly (více vlevo), relativně malé snížení aktivity v m. soleus
oboustranně. Po chůzi typu NW se zlepšil celkový nález, ubylo reflexních změn v měkkých
tkáních (hypertonus, spasmus, vymizely trigger pointy), zlepšily se rozsahy pohybu
v kloubech. Po NW klesl počet změn (PSS index ) svědčících pro poruchu vnitřního prostředí
a ubylo reflexních změn v segmentu Th3/4/5 (reflektoricky zlepšení funkce plic a srdce).
3. Závěr
Využití lázní ve spojení s outdoorovými aktivitami a s jednoduchým testem predikce
vitality bude přínosem pro všechny, kdo se rozhodnou pro wellness, ev. medical wellness styl
___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
9
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
života, nebo jej již provozují. Přirodní minerální vody s jódem a sírou působí příznivě na
pojivo a svalstvo, které může být v časově příznivé návaznosti posilováno odborně
dávkovanou a cílenou zátěží. Propojení s nordic walking a tradičními procedurami přinese
vyšší zisk z pohybové aktivity, prováděné pokud možno denně. Výhodou a výraznou motivací
klientů za pobytu v lázních pro medicalwellness styl života může být test rychlosti chůze ve
skupině seniorů nebo pro mladé osoby po prodělaném závažném onemocnění, které v rámci
rekonvalescence a rekondice potřebují jednoduchý test pro zjištění objektivní známky
zlepšení kondice.
4. Literatura
ATS statement Guidelines for six-minute walk test. Am. Journal of Respiratory and Critical
Care Medicine, American Thoracic Society, 2002 166, 11-117.
JANDOVÁ, D. Balneologie. Praha: Grada Publishing, 2009.
STUDENTSKI, S. et. all. Gait speed and survival in older adults. Journal of Americ.
Medical Association - Jama 2011:305, 50-58.
5. Kontakt
Doc. MUDr. Jandová Dobroslava
3. LF UK - KRL
Šrobárova 50,100 34 Praha 10,
e-mail: [email protected]
10 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
WELLNESS PROGRAMY A JEJICH VYUŽITÍ V PEDAGOGICKÉ
PRAXI RESOCIALIZAČNÍCH PROCESŮ
WELLNESS PROGRAMS AND THEIR UTILIZATION IN
EDUCATIONAL PRACTICE OF RESOCIALIZATION PROCESSES
Karel RÝDL
Abstrakt: Autor se věnuje pedagogickým aspektům využívání wellness programů a wellness
aktivit v oblasti resocializačních procesů. Autor se zabývá také vývojovými aspekty dnešních
wellness programů. Jsou definovány základní pojmy příspěvku (resocializace, wellness
aktivity, burn out efekt, princip kalokagathia) a je rozvíjena hlavní myšlenka textu, totiž
systematicky organizovaná pomoc jedincům k návratu pocitu psychosociální a
psychosomatické harmonie do jejich osobního i profesního života. Tím je zvyšována nejen
osobní výkonnost, ale i aktivní prožívání života, což vede k pocitům štěstí, radosti a
spokojenosti. Jaká je role a funkce poznávacích procesů (vědy) z tohoto hlediska? To je podle
autora nejdůležitějším cílem života, pomocí kterého minimalizujeme projevy onemocnění a
tím snižování úrovně zdravého prožívání vlastního života.
Klíčová slova: Wellness program, pedagogika, resocializace, burn out efekt, zdraví, nemoc,
kalokagathia, štěstí, zdravý životní cíl, role vědy.
Abstract: The author deals with pedagogical aspects of the use of wellness programs and
wellness activities in the resocialization process. The author also deals with the
developmental aspects of today's wellness programs. He defines the basic concepts of
contribution (resocialisation, wellness activities, burn-out effect, the principle kalogatahia)
and developes the main idea of the text, that the systematically organized help leads to return
a sense of psychological and psychosomatic harmony in their personal and professional life.
This not only increased personal productivity, but also an active experience of life, leading to
feelings of happiness, joy and satisfaction. What is the role and function of cognitive
processes (science) from this perspective? In opinion of author, it is most important goal of
life, through which we can minimize the symptoms of the disease and thereby reduce the level
of a healthy experience of his life.
Key words: Wellness programs, pedagogy, resocialization, burn out effect, health, disease,
kalokagathia, happiness, healthy life goal, role of science
1. Úvod
Až do poloviny 19. století žila většina lidí na této planetě převážně podle „diktátu“
astronomického času. Umělé světlo neprodlužovalo den, spát se chodilo se setměním, jedlo,
když byl hlad, pilo, když byla žízeň, ctily se zvyky a možnosti a omezení ročních období.
Posledních 200 let spojených s industrializací výroby, uměle zvyšovanou spotřebou a dalšími
proměnami společenského života přineslo lidem také organizaci života podle času umělého,
který přesně odděluje čas pracovní a čas na odpočinek. Postupně se rozšiřující nabídka
volnočasových aktivit, podporována nejen výsledky biologických, medicínských,
___________________________________________________________________________________ 11
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
pedagogických a psychologických zkoumání člověk a společnosti, ale i osobní snahou řady
zejména mladých lidí po moderních aktivitách sportovních a pohybových vůbec. I v českých
zemích můžeme sledovat řadu příkladů z nedávné minulosti, které jsou přesvědčivým
důkazem snah lidí po prosazování zdravého životního stylu, výchovy k němu a vytváření
vědeckého základu pro zlepšování nejen tělesné, ale i psychické kondice člověka.
2. Wellness tradice v českých zemích
Současný rozmach využívání velmi široké nabídky wellness programů, podporovaných ze
strany ekonomické, kulturně poznávací, zdravotní i pedagogické psychologické má své
kořeny v dlouhodobých českých tradicích.
Od 18. století se v českých zemích velmi silně rozvíjelo lázeňství, a to nejen ve smyslu
léčebném, ale společenském, kdy návštěva určitých lázní v určitém čase patřila téměř
k povinnostem vyšších vrstev obyvatelstva.
Od poloviny 19. století se v kruzích české nejen obrozenecké inteligence, ale v i
podnikatelských kruzích prosazuje jako součást společenského života organizovanost výletů
na památná a přírodně či kulturně zajímavá místa, obvykle spojená i s fyzickým pohybem
formou vycházek nebo rozličných her.
Liberalizace společenského života v poslední třetině 19. století přináší i pokusy o výchovu
k zdravému životnímu stylu a po vzoru Rousseauově se prosazují pobyty dětí v přírodě, na
zdravém vzduchu (na rozdíl od města), v čisté vodě a na sluníčku. Jako konkrétní příklad lze
uvést aktivity učitele Ignáce Libíčka z obecné školy v Droždíně u Olomouce.
Touhy lidí po životě ve zdravém životním prostředí oproštěném od kouřících továren,
chemických jedů a škodlivého životního stylu vyjádřila i řada literátů, např. J. Verne
v románu Ocelové město, výstavbou města Fortuna. Podobný projekt popsal ve své knize
Zahradní města budoucnosti (Londýn 1905) E. Howard.
Od počátku 20. století se rychle šíří nejen organizované, ale i neorganizované hnutí
„dobrožilství“ (eubiotiky), které ve spojení s touhou po dobrodružství našlo obsah např.
v trampingu nebo trapperství, ve spojení s morálními hodnotami zdraví a dobra ve skautském
hnutí. Zdravý životní styl byl propojen s hnutím vegetariánství (i podle vzoru německé osady
Eden) a abstinenčním hnutím, silně podporovaným např. T. G. Masarykem.
Druhým fenoménem byl od počátku 20. století rozvoj sportovních pohybových aktivit a
jejich mezinárodní organizovanosti.
V průběhu 20. let se eubiotika začala rozvíjet i jako reakce na zhoršování zdravotního
stavu lidstva a zvyšování množství duševních chorob – slabomyslnosti a choromyslnosti.
Vědci hledali příčinu i v genetickém základu lidí a navrhovali různé způsoby prevence
ozdravění lidstva. I Československo se může v té době pochlubit dvěma projekty, které sice
nebyly realizovány, ale vzbudily značný ohlas v širších skupinách obyvatelstva. Šlo o
projekty zdravých osad postavených podle zásad eubiotiky, jejichž duchovním otcem byl
lékař Stanislav Růžička (1872 - 1946), který navrhl osadu Slavičí údolí pro Bratislavu a tzv.
Růžičkov pro Prahu - Tróju. V Praze dokonce vzniklo družstvo Eubiotická škola a rodina, ve
kterém velmi aktivně pracoval učitel dějepisu na měsťanské škole v Praze Eduard Štorch
(1878 - 1956). Štorch zorganizoval a z vlastních prostředků držel při životě tzv. Dětskou
farmu, jakýsi přírodní tábor pro děti, propagující principy eubiotiky.
Na snahy profesora Růžičky navazoval svou etikoterapií, tedy léčbou negativních vlivů
civilizace na zdraví člověka upevňováním jeho mravnosti, lékař Hugo Ctibor Bezděk (18721956), nejprve na Slovensku a od 30. let v Praze. O etikoterapii ve smyslu holistického
přístupu ke zdraví napsal několik knih, které se dnes stávají velmi aktuálními.
Ve druhé polovině 20. století se u nás rozvíjely aktivity zaměřené na zdraví člověka
z hlediska komunistické ideologie vulgárního marxismu. Vše bylo podřízeno ideologickému
rozhodování, včetně ozdravných a rekreačních aktivit (ROH) a zdravotnických výchovných
12 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
kampaní. Vše organizované pro veřejnost podléhalo nějaké ideologické či institucionální
kontrole. V průběhu 80. let byly rozvíjeny i vzdělávací programy pro mateřské a základní
školy (SZÚ), na jejichž základě jsou dnes rozvíjeny další aktivity: školy v přírodě, lesní
školky, rodové osady a další aktivity po vzoru zahraničních osad (Findhorn, Zegg) spojované
se silným morálním nábojem. Na druhé straně tržní mechanismy pronikající do společnosti od
90. let výrazně rozšířily nabídku wellnessových aktivit, ze kterých se stal významný předmět
nejen byznysu, ale i nových forem péče o psychosomatickou harmonii člověka.
3. Důsledky nepečování o vlastní tělo a duši
Jsme sice více jak dvě desetiletí mimo kontrolu politickou a ideologickou, ale v péči o
vlastní tělo a duši jsme nijak moc nepokročili. Přitom jde o projev vysoké míry odpovědnosti
vůči sobě samému. Řada lidí se sice dostala pod diktát ekonomických kritérií, svírajících
společenské procesy i život jednotlivců v globálním světě stále pevněji, ale právo rozhodovat
se o kvalitě svého osobního života nám zůstalo, jen je asi obtížnější vzhledem k nabídce a
možnostem takové právo uplatnit. Ve snaze naplnit diktát dneška, tedy být úspěšný na
pracovišti i v osobním životě, což dokládáme stále více vnějšími kategoriemi, které jsou
očividné (postavení, funkce, předměty, které užíváme, destinace dovolených apod.), často
nehledíme na psychosomatická rizika, která jsou s takovou permanentní zátěžovou situací
spojená. Život v negativním stresovém prostředí vede zákonitě k frustraci z nenaplnění
očekávání, která jsme si ale často naplánovali nereálně k vlastním možnostem. Jedním
z nejrozšířenějších onemocnění je dnes tzv. syndrom vyhoření, často spojený s rezignací a
celkovou životní letargií. Velmi často v takové situaci požadujeme rychlá řešení, ovšem
nikoliv příčin, nýbrž následků, čímž celkovou osobní situaci fakticky z dlouhodobého
hlediska jen komplikujeme.
4. Syndrom vyhoření a co s ním?
Dlouhodobě se ví, že mezi nejohroženější povolání patří ta, kde se pracuje s lidmi, tedy
učitelé, policisté, zdravotníci, lékaři, sociální pracovníci daňoví poradci, manažeři apod.
Odhaduje se, že syndromem vyhoření je postižena asi čtvrtina všech pracujících, u výše
vyjmenovaných povolání ovšem již více než polovina. Nechci se zde pouštět do
ekonomických rozborů z hlediska finanční ztrátovosti, ale pokusím se spíše nastínit představu,
co s tím.
Pokud syndrom vyhoření dobře diagnostikujeme podle jeho čtyř fází, což si může každý
vlastně udělat individuálně, máme několik možností.
První fází je nadšení, kdy téměř prožíváme strasti našich klientů a žáků a snažíme se
pomoci i nad rámec profese.
Druhou fázi charakterizuje vystřízlivění, kdy poznáme, že vše nejde tak ideálně, jak
bychom chtěli. Tady nastává problém.
Třetí fází je frustrace spojená s postupující apatií, doprovázenou často fyzickými potížemi
(bolesti hlavy, pocity marnosti, žaludeční nevolnosti apod.).
Čtvrtou fází je vlastní vyhoření, charakterizované vyčerpaností, nezájmem a nechutí
cokoliv dále dělat a rozvíjet.
Doporučují se změny zaměstnání, delší dovolené nebo neplacená volna, což jsou pozitivní
řešení pod vlivem chápání situace zaměstnavatelem, že jde o nemoc. Pokud to není takto
pochopeno, postižený je propuštěn pro ztrátu výkonnosti, motivace a jeho celková situace se
ještě výrazně zhoršuje. To jsou ale řešení krátkodobá z hlediska řešení důsledku. Mnohem
účinnější jsou ale řešení, která se vyznačují dlouhodobostí projevů nápravy a působení
z hlediska diagnostikování příčiny a následného hledání efektivní cesty k jejímu odstranění.
Chytří a sociálně pozitivně myslící zaměstnavatelé nabízejí různé bonusy v podobě vstupenek
___________________________________________________________________________________ 13
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
či poukazů do wellnessprogramů, zřizují podniková fit centra, snooze roomy, přidělují léky
nebo chemické doplňky stravy, pořádají vzdělávací či odpočinkové kurzy apod.
Nejúčinnější formou je ale podle mého názoru a zkušenosti osobní aktivita každého
jedince ve formě vytvoření si vlastního „protistresového“ programu. Největším problémem
takového programu není jeho tvorba, ale jeho dodržování, které by se mělo stát životním
návykem.
5. Resocializační pedagogika a osobní zkušenost
Na Katedře věd o výchově Fakulty filozofické Univerzity Pardubice rozvíjíme již třetím
rokem specializační formu pedagogického studia v podobě NMgr. programu „Resocializační
pedagogika“. Po vzoru polských a japonských zkušeností se zaměřujeme na výchovu
odborníků, kteří by v praxi dokázali účinně pomáhat lidem v rizikových skupinách
obyvatelstva, kteří se dostali sociálně, zdravotně či jinak do situace, kdy pro návrat do
normálně prožívaného života potřebují pomoc. Jde nám tedy o lidi, u kterých je šance, že se
mohou vrátit, tedy resocializovat se. Na rozdíl od speciální či sociální pedagogiky, kde
vychovávají odborníky pro práci s lidmi, kteří tuto šanci obvykle již nemají. Naše vzdělávací
a aplikační aktivity směřují nejen do oblasti vězeňství, sociální práce a zdravotnictví, ale i do
běžnějších oblastí – podnikoví preventisté vyhoření, animátoři rekreačních a wellness služeb
apod. Zde vnímám ještě hlubší pole spolupráce dalších odborných pracovišť mezi sebou,
protože jde o výrazně mezioborovou problematiku, kterou nemá šanci řešit tradičné úzká
specializace odborníků. Náš vzdělávací program se zaměřuje hlavně na prevenci odstraňování
nebo zmírňování působení rizikových příčin vyhoření nebo ohrožení sociální a zdravotní
jistoty lidí. Wellness programy doplněné zejména etikoterapeutickými aktivitami vidím jako
velmi účinné prevence proti podléhání bezvýchodnosti a neschopnosti u řady lidí, vrátit se po
jistém selhání zpátky do běžného života.
Moje osobní zkušenost hovoří o tom, že nejefektivnějším způsobem odstraňování či
minimalizování výše uvedených rizik je orientace na aktivní využití mimopracovní doby.
Záměrně nehovořím o využití volného času, protože prevenční aktivity chápu jako povinnost
vůči sobě a dovolím si je řadit v Maslowově pyramidě hierarchie potřeb mezi základní životní
potřeby. Chápu, že ale většinu prevenčních aktivit člověk potom koná jako koníčka nebo
zábavu v tzv. volném čase. Účinnost preventivních opatření vidím v jejich dlouhodobosti
provozování a v jejich zásadní odlišnosti od předmětu profesní činnosti.
Mně osobně nejvíce pomohl rozvoj zájmu o botaniku a jeho celoživotní udržování,
spojené s pobyty v přírodě, fyzickou zátěží, radostí z procesu činností i jejich výsledků. To
vše nyní doplňuji pravidelnými návštěvami wellness programů pod dohledem odborníků a po
dvouleté proměně životního stylu pociťuji jisté formy návratu spokojenosti, vyššího osobního
sebevědomí a fyzické zdatnosti, což mi zase zpětně rozvíjí možnosti věnování se amatérské
botanice. Pasivní odpočinky jsem zaměnil za aktivní a funguje to.
6. Závěr
Pokud si uvědomíme potřebu vlastní ochrany pro následný plnohodnotný a aktivní život,
mohu doporučit následující postup:
a) Nepropadat beznaději, letargii, apatii a snižovat si laťku z důvodů věku nebo jiných
alibistických přístupů, jde jen a jen o vůli a likvidaci osobní „sladké“ pohodlnosti.
b) Sestavit si pestrý program různých aktivit: pravidelný čas na koníčka, na pohybové
aktivity (wellness, fitcentra), nejlépe zdarma) procházky či projížďky na kole v přírodě,
cvičení s vlastním tělem – posilování organismu, odpočinkové aktivity – pobyt s přáteli –
vyprávění příhod, vlastní aktivní zábava – hry, pozitivní naladění. Nemělo by jít o výkon, ale
o prožívání procesu činnosti.
14 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
c) Průvodním jevem je obvykle změna životních návyků, úprava časového rozvrhu dne a
proměna stravovacích návyků.
d) Pravidelná kontrola stavu ve smyslu lékařských prohlídek, vlastních měření fyzické
zdatnosti, oblíbenost mezi lidmi – nositelé dobré nálady. Vše ve smyslu posilování vlastního
sebevědomí s možností pozitivního působení na své okolí.
e) Vědomé dbaní na udržování fyzické a psychické rovnováhy, harmonie ve smyslu
antické kalokagathie.
f) Sám se sebou spokojený člověk vnímá nabídku wellness programů jako cestu ke
zlepšení sebe sama. Kdo je tak sobecký, že nechce investovat ani do vlastního štěstí,
spokojenosti, tomu již ovšem těžko můžeme pomoci.
7. Literatura
LA PNP Staré Hrady, fond: Pozůstalost Eduarda Štorcha, krab. 4-CH/45.
BEZDĚK, C. Záhada života a smrti - Etikoterapie.Olomouc: Fontána 1995. 5. vydání.
BEZDĚK, C. Záhada nemoci a uzdravení – Etikoterapie II. Olomouc: Fontána, 2000
JANKO, J. Eubiotické hnutí v Československu. In: Dějiny věd a techniky (Praha), 1998, č. 4.
RŮŽIČKA, S. Eubiotika. Bratislava: Academia 1926.
RÝDL, K. Alternativní pedagogická hnutí v současné společnosti. Brno: Zeman, 1994.
RÝDL, K. Eduard Štorch. Český průkopník moderní zážitkové pedagogiky. Lüneburg 1999.
Slovník základních pojmů z psychologie. Praha: Fortuna, 2000.
ŠTORCH, E. Dětská farma. Praha: Dědictví Komenského, 1929.
VETEŠKA, J. Proměny školního vzdělávání v biodromálním kontextu. Praha: Verlag Dasöfer,
2011.
VOGELTANZ, V. Co s doktorem. Olomouc: Fontána, 1997.
VOGELTANZ, V. Co s doktorem II. Olomouc: Fontána, 2007.
www.ekovesnicky.cz
8. Kontakt
Prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc.
Univerzita Pardubice
Studentská 95, 532 10 Pardubice
[email protected]
___________________________________________________________________________________ 15
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
TRENDY WELLNESS V RAKOUSKU
WELLNESSTRENDS IN AUSTRIA
Natascha KAMES
Abstrakt: Wellness a její rozmach na příkladě rakouské skupiny 25 špičkových wellness
hotelů „Best Wellness Hotels Austria“ v Rakousku a Jižním Tyrolsku, vývoj skupiny, strategie
jejího růstu. Přísná kritéria členství a pravidelné kontroly, zajišťující vysokou kvalitu
členských hotelů. Aktuální trendy wellness v hotelových lázních a wellness areálech.
Klíčová slova: wellness, lázně, hotel, resort, host, zdraví, prevence, fitness, standardy, trend,
motivace, Best wellness hotels Austria, Tyrolsko, požitek, relaxace, odpočinek, gastronomie,
kulinarika, mystery check, wellnessbarometr, anti-aging.
Abstract: Wellness and its boom on the example of the austrian group of 25 first-class hotels
„Best Wellness Hotels Austria“ in Austria and South Tyrol, the development of the group, the
strategies of its growth. The set-up of the strong affiliation criteria and regular controls
which guarantee the consistent high quality of the member hotels.The actual trends of
wellness in the hotel-spas and wellness sites.
Key words: wellness, spa, hotel, resort, guest, health, prevention, fitness, standards, trend,
motivation, Best wellness hotels Austria, Tyrol, delight, pleasure, relaxation, recreation,
gastronomy, mystery check, wellnessbarometer, anti-aging.
1. Úvod
Současný životní styl klade vysoké požadavky na extrémní pracovní nasazení, které
vyžaduje vyvážení smysluplným využitím volného času. Péče o zdraví není jen návštěva
lékaře v době nemoci, ale preventivní uvolnění stresu jak fyzického, tak psychického. A proto
má trh wellness hotelů a lázní konjunkturu. Aby byl hotel nebo resort schopen na trhu přežít,
musí mít nejen jasnou koncepci týkající se cílových skupin a odpovídající nabídky, ale i
přesvědčivou kvalitu. Jinak ho konkurence smete.
Pravidelně sleduji situaci v Rakousku a message je jasná: Hosté budou stále náročnější,
což bude nutně vyžadovat konsekventní řízení kvality. V této souvislosti bude rozhodujícím
faktorem pro provoz wellness hotelu skutečně kvalifikovaný a motivovaný personál.
Dále poroste význam komplexní wellness nabídky. Tedy nejen krytý bazén, sauny a
fitness centrum, nýbrž wellness jako souhra odpočinku, pohybu, zdravé, ale přitom i chutné
stravy a kosmetiky. Segmenty zdraví, wellness a aktivní pohyb se budou stále více prolínat.
„Využít veškerý marketingový potenciál a získat nové hosty“ - to je motto mnohých
hotelů a resortů. Ale co všechno lze chápat jako marketingové nástroje? Které jsou ty pravé,
co zvýší návštěvnost? Jen promyšlený mix více nástrojů přinese ovoce, to by měl dnes vědět
každý, kdo se pohybuje v turistické branži.
Protože již několik let zastupuji na českém trhu skupinu špičkových rakouských wellness
hotelů Best Wellness Hotels Austria, sleduji jejich angažmá a jejich aktivity, tak mohu snad
nejkompetentněji poreferovat o vývoji a strategiích této skupiny.
16 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
Prezentaci jsem shrnula do čtyř hlavních bodů. Nejdříve bych něco krátce řekla ke
skupině samotné.
1. Skupina Best Wellness Hotels Austria
2. Trh lázní a wellness zařízení v Rakousku
3. Uživatelé lázeňských zařízení a jejich chování
4. Tržní trendy
2. Best Wellness Hotels Austria
Vlna wellness se dostala z Ameriky do Evropy v osmdesátých letech minulého století
prostřednictvím stránek časopisů. Bylo to právě Rakousko, které na rozjíždějící vlak svižně
naskočilo. Nový módní trend wellness vyvolal přímo turistickou revoluci a dnes mají ve své
nabídce stovky rakouských hotelů nejrůznější wellness programy.
Kolem roku 1986 se v Tyrolsku spojilo pět hoteliérů a začalo s výměnou vlastních
zkušeností týkajících se provozu hotelů a jejich zařízení pro volný čas a odpočinek. V roce
1992 byla skupina Best Wellness Hotels Austria založena oficiálně a začala budovat
jednotlivé pilíře své filozofie: „relaxace – krása – aktiv – požitek“ – tedy komplexní pojetí
aktivní dovolené se vším všudy. Sídlem skupiny hotelů se stal Innsbruck. Úkolem vedení
skupiny byl marketing a PR pro všechny členské hotely, vytváření zajímavých nabídek a
zajišťování jakosti prostřednictvím definování jednotlivých kritérií kvality.
Opravdovými průkopníky wellness v Rakousku byly bezpochyby tyrolské hotely
Alpenrose na jezeře Achensee, hotel Schwarz v Miemingu, Sporthotel Stock v Zillertale a
hotel Schalber v Serfausu. Přibližně tucet hotelů – většinou z Tyrolska a Salcburku –
dosahovalo se svými hotely slušného vytížení, nicméně s hospodářským výsledkem hoteliéři
zrovna spokojeni nebyli. Bylo zřejmé, že hosté kladou stále větší důraz na kvalitní služby,
kvalitní vybavení hotelových sportovních a relaxačních prostor a vyhledávají individuální
přístup a servis a že jsou za to ochotní platit i vyšší ceny. Hoteliéři začali budovat ve svých
objektech lepší sauny, prostorné a kvalitněji vybavené odpočívárny, nabízet masáže a další
procedury a zřizovat exkluzivní kosmetická centra.
All-inclusive system
Skupina Best Wellness Hotels Austria vyvinula pro své hotely zcela novou koncepci a
zavedla poprvé systém all-inclusive s maximálním důrazem na relaxaci a skvělou pohodu. Ve
fitness centrech byli zaměstnáni sportovní odborníci, kteří se starali nejen o zařízení a jejich
chod, ale vymýšleli sportovní program pro hosty. Začaly být nabízeny nejrůznější masáže a
kosmetická ošetření. A vše, včetně odpoledního wellness bufetu, bylo v ceně pobytu, která
stoupla, avšak byla dokonale zdůvodněna a hosty akceptována. Výsledkem byla nejen lepší
vytíženost hotelů a jejich hospodářský výsledek, ale co bylo daleko cennější, spokojení a
vracející se hosté.
1990 - 2000: wellness boom
V devadesátých letech zažilo hnutí wellness neuvěřitelný rozmach. Stále více bylo
experimentováno, byly vyvíjeny nové trendy a produkty. Hoteliéři budovali opravdové
wellness „paláce“: areály saun byly obklopeny vířivkami, vnitřními i venkovními bazény,
odpočívárny byly rozšiřovány pod heslem „co host, to lehátko“ a nabídka těch
nejexotičtějších masáží a terapií byla neuvěřitelná.
Dá se říct, že koncem devadesátých byla největší pozornost věnována investicím do
hardwaru, tedy do hotelového zařízení a vybavení. Best Wellness Hotels Austria byly rovněž
mezi prvními, kteří v devadesátých letech zaváděly ve svých hotelech internet. To však
nebylo možné bez kompetentního personálu. Tedy nejvyšší čas, začít se věnovat vzdělávání a
školení vlastních týmů.
___________________________________________________________________________________ 17
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
Další krok k profesionalizaci
Skupina začala vyvíjet vlastní kurzy dalšího vzdělávání pro zaměstnance. Z Ameriky a
Anglie byli zváni odborníci z hotelového sektoru, kteří rakouské hoteliéry informovali o
svých zkušenostech. Z exotických zemí byli pozvání maséři a terapeuti, kteří předvedli své
masáže a procedury.
Skupina Best Wellness Hotels Austria se nadále rozšiřovala a začala vyvíjet vlastní
kvalitativní kritéria, aby se odlišila od hotelů s méně kvalitní nabídkou. Hosté byli totiž stále
informovanější, a tudíž i náročnější. Nejen hardware, ale i software musel odpovídat
mezinárodním standardám. Zajišťování kvality se tak stalo nejdůležitějším úkolem.
Kritéria členství ve skupině
Stát se členem skupiny není právě jednoduché. Ne každý wellness hotel se může stát
členem skupiny Best Wellness Hotels Austria. „Best of“ vyžaduje více než pouhou
„wellness“. Zájemci o členství musí splnit jasně definované přijímací podmínky a současně
odpovídat přísným kvalitativním kritériím.
Požadavky na hardware
Wellness hotely musejí být nejméně čtyřhvězdičkové a musejí se nacházet v pěkném,
klidném a přírodním prostředí. Členy skupiny se nemohou stát hotelové řetězce. Hotel musí
mít nejméně sto lůžek. Na jedno lůžko musí být k dispozici nejméně 10 metrů čtverečních
zahradní plochy (výjimkou mohou být pouze hotely v typických zimních horských
střediskách).
Lázeňský areál
Hotel musí mít k dispozici nejméně dvě odpočívárny (u bazénu i v areálu saun) a nejméně
jedno lehátko na dva pokoje. Recepce v lázeňském areálu musí být otevřena nejméně čtyři
hodiny denně, mimo otevírací doby musí host dostat kvalifikované informace o všech
procedurách a kosmetické nabídce na recepci hotelu a tyto si zde může rezervovat.
V lázeňském areálu musí být k dispozici krytý bazén a odpovídající areál saun (minimálně
jedna klasická sauna, parní lázeň, biosauna nebo infračervená kabina). Minimálně čtyři
zaměstnanci s adekvátním vzděláním zajišťují bezvadný provoz celého lázeňského areálu.
Fitness centrum
Fitness centrum musí být vybaveno nejméně třemi moderními přístroji pro vytrvalostní
trénink a nejméně třemi dalšími přístroji pro posilování. Dále musí být k dispozici tělocvična
pro nejrůznější pohybové programy. Fitness centrum je v provozu sedm dní v týdnu a
nejméně hodinu denně je ve fitness centru k dispozici kvalifikovaný trenér. Pohybový
program s relaxačními prvky nabízí hotel šest dní v týdnu.
Kuchyně
Motto hotelů zní : „Požitek, ne odříkání“. Kulinářské požitky jsou radostným smyslovým
zážitkem, který patří k relaxačnímu pobytu. Promyšlená zdravá kuchyně ve všech hotelech
představuje vyváženou stravu odpovídající nejen všem kritériím zdravé výživy, ale splňuje i
ty nejvyšší kulinářské nároky. Takzvaný zelený bod označuje jídla, které jsou obzvláště lehká
a mají nižší množství kalorií.
Kontrola kvality
Nejedná se jen o prvotřídní vybavení, ale především o plnění veškerých hygienických
podmínek a kvalitní služby. Státní autorizovaný podnik provádí pravidelné hygienické
18 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
kontroly v kuchyních a lázeňských areálech. Ve spolupráci s Univerzitou Innsbruck vyvinula
skupina inovativní Mystery checks. Při těchto kontrolách kontroluje jednou ročně nezávislé
grémium, zda je požadovaná úroveň kvality v hotelech dosažena. Testy obsahují celkem 1600
kritérií. Na rozdíl od běžných zkoušek je kladen důraz na informační management v hotelu a
chování zaměstnanců.
Zajištění kvality
Každý hotel je povinen provádět ankety mezi hosty prostřednictvím dotazníku při odjezdu
tzv. „Wellnessbarometr“. Dále se musí pravidelně, v odstupu jednoho až dvou roků,
podrobovat kontrolám výše uvedeným Mystery checks, přičemž musí splnit minimálně 85
procent všech obsažených kritérií.
Best Wellness Hotels Austria dnes
Dnes má skupina Best Wellness Hotels Austria 25 členských hotelů v Rakousku a Jižním
Tyrolsku. Celkový počet zaměstnanců se pohybuje kolem dvou tisíc a počet lůžek činí 4 400.
Vytížení hotelů se pohybuje kolem 95 procent (v případě těch nejpoptávanějších), průměrná
hodnota vytížení dosahuje 80 procent (vztaženo na dobu provozu).
Spa Angebot: Průměrná velikost lázeňských areálů je 2 700 metrů čtverečních.
Minimální cena za osobu a noc je 100 eur, přičemž je v ceně zahrnuta celodenní strava a
vstup do všech zařízení hotelů, včetně účasti na všech sportovních aktivitách, které jsou
nabízeny formou týdenního programu.
3. Trh lázní a wellness zařízení v Rakousku
Zdraví jako životní styl
Trh lázní a wellness zařízení se v Rakousku rozrostl a stává se druhým trhem péče o
zdraví. Péče o zdraví se stává součástí životního stylu, a to nejen u vyšších věkových skupin.
Mladí lidé se stále více zajímají o zdravý životní styl a prevenci nemocí.
Wellness dovolené jsou stále přitažlivější. V mnoha zemích jsou rovněž oblíbené návštěvy
takzvaných denních lázní, v Rakousku jsou však upředňostňovány vícedenní pobyty – tedy
pobyty spojené s návštěvou wellness hotelů, které mohou být jak ve městech, tak v přírodním
prostředí. Pro wellness dovolenou v Rakousku se v současné době rozhoduje kolem 12
procent návštěvníků (zdroj: Tourismus Monitor Austria 2009).
V Rakousku počet wellness hotelů neustále roste. V minulém roce činil počet wellness
hotelů 956 (zdroj: Relax Guide), což byl trojnásobek počtu hotelů v roce 2000. Dále je v
Rakousku k dispozici více než 2 500 hotelů se zařízením pro dobrou pohodu. Trh je nasycen a
efektivita dalších investic není zaručena. Zajímavostí je, že v mezinárodním srovnání jsou
stejné výkony a služby v zahraničí o 100 procent dražší.
4. Uživatelé lázeňských zařízení a jejich chování
Počet zdravotních dovolených v Rakousku neustále stoupá. Ve srovnání s typickými
lázeňskými pobyty, které byly předepisovány lékaři nejméně na tři týdny, se však chování
spotřebitelů mění. Dnešní spotřebitel dává přednost častějším, avšak kratším pobytům.
Neplánuje svůj pobyt dlouho dopředu, ale rozhoduje se spontánně podle životní situace.
Vědomě se snaží zvyšovat si kvalitu života. Pečlivě vybírá a ptá se po prospěchu a užitku.
Věková skupina 50 plus s prodlužujícím se věkem roste a vyznačuje se značnou kupní sílou.
Provozovatelé wellness hotelů hledají způsoby, jak zvýšit výnosy a efektivitu při stále se
zkracujících pobytech. Snaží se vyvinout koncepce, aby host svůj pobyt prodloužil.
___________________________________________________________________________________ 19
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
5. Tržní trendy
Zpočátku představovala wellness především uvolnění a pasivní odpočinek, dnes jde však
o komplexní pojetí potřeb člověka.
Instant wellness
Strategie k rychlému uvolnění. K tomu slouží denní lázně na letištích, městské denní lázně
apod.
Anti-Aging
Forever young – sen lidstva. Kombinace nejrůznějších aktivit k udržení svěžesti a kondice
kombinované lifestylovou medicínou (botox, plastické operace atd.)
Wellness a zdravotní turistika
Zdravotní turistika představuje obrovský trh, který se rychle vyvíjí. Dříve byla jistá
hranice mezi wellness turistikou a zdravotní turistikou, nyní se oba trendy vzájemně prolínají.
Lidé jsou stále vice ochotni přejímat zodpovědnost za vlastní zdraví a žít zdravěji. Mnohé
špičkové wellness hotely zaměstnávají zkušené physioterapeuty, dietology a lékaře a nabízejí
i kompletní vyšetření celkového zdravotního stavu. Velký důraz je rovněž kladen na kvalitní
informace: Prevence a také pomoc při začínájících problémech jsou dnes důležitým tématem
při volbě procedur a sestavování zdravotních koncepcí. Prostřednictvím medical wellness jsou
osvědčená opatření školní medicíny smysluplně kombinována s komplementárními wellness
procedurami a přispívají tak rozhodujícím způsobem k udržování zdraví.
Stress management
Hledání nových cest jak z deprese, jak dosáhnout „zpomalení“ a schopnosti odpočívat.
Nabídky zaměřené na životní situaci
 pobyty pro novomanžele
 pobyty pro těhotné
 pobyty pro rodiče s kojenci
6. Závěr
Wellness je často definována jako rovnováha, čili vyváženost stavu těla i ducha. A každý,
kdo se o tuto problematiku zajímá, ví, že rovnováhy lze dosáhnout jen systematickou péčí o
všechny prvky našeho systému.
Naše společnost žije s velkým mankem: na prvním místě je stále fyzická wellness a péče o
psychickou wellness velmi často chybí. Skutečná wellness je harmonie obou a pochází
zevnitř. Bez motoru zevnitř nepomohou dlouhodobě žádné masáže, nápoje či krémy. Musíme
zpět ke kořenům, vidět člověka jako celek… nepečovat jen o tělo, ale i o ducha!
7. Literatura
interní informace skupiny Best Wellness Hotels Austria
8. Kontakt
Dipl.-Ing. Natascha Kames
Wenhartgasse 15/21
1210 WIEN
Rakousko
[email protected]
20 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
YES I CAN EXERCISE ADOPTION/ADHERENCE MODEL
ANO, MOHU CVIČIT, PŘIJETÍ A REALIZACE MODELU
Petr R. REHOR
Abstrakt: Although other correlates of physical activity among youth have not been clearly
established, a growing literature has suggested that social-cognitive factors such as attitudes,
social norms and self-efficacy influence the decision to become physically active among
youth. The “yes i can” builds on existing prominent theoretical models employed to study
physical activity determinants and provides a curriculum design framework for the
development of specific fitness education programs in schools and other educational settings.
Background
The view of physical activity as a health-promoting behavior is gaining recognition
throughout the scientific literature. Physical educators across the nation are working to
strengthen fitness education curricula, and particularly to find ways to achieve desired
outcomes relating to the adoption and maintenance of personal exercise programs beyond
school years. Despite the remarkable growth of interest in the effect of physical activity on the
incidence of certain diseases, and recent promotional efforts to increase physical activity,
national objectives for participation in physical activity (Center for disease Control and
Prevention, 1997) have not been met. Physical activity contributes to physiological benefits
such as a lower risk of cardiovascular disease (CHD) (U.S. Department of Health and Human
Services 2000; Malina 1996), better control of hypertension (Haapanen-Miemi at al. 2000;
Hagberg 1997) and diabetes mellitus (Helmrich, Ragland, Leung & Paffenbarger 1991;
Shwartz 1997), reduced risk of certain types of cancer (Lee 1994), and lower risk of
osteoporosis (Surgeon General’s Report on Physical Activity and Health 1996). Physical
activity also contributes to psychological benefits such as improving self-esteem and selfconcept (Calfas, Taylor 1997) and reducing depression (Morgan 1994), anxiety, and stress
(Surgeon General’s Report on Physical Activity and Heralth 1996). Physical activity during
leisure time therefore becomes even more important and can contribute greatly to fitness and
well-being. It has been shown that increasing the level of leisure time physical activity
benefits both men and women as it lessens the mortality risk in both obese and non-obese
individuals (Haapanen-Miemi at al. 2000). Whether this physical activity is derived from
organized sport or a generally more active lifestyle appears less important than the overall
benefits that it can provide. In general, staying active combined with a balanced diet
maintains a healthy bodyweight, decreases the risk of CVD and makes a healthier and fitter
individual.
Although the health effects of regular physical activity have been well documented, the
majority of the western society remains sedentary. Recent surveys conducted in Australia,
Canada, England, and the United States indicated that only about 10% of the adult population
of each country could be called “aerobically active” (Stephens & Caspersen 1994). In
Australia, during the 12 months ended June 1996, over 5.8 million people (35.5% of the
population aged five years and over) participated in organized sport and physical activities.
___________________________________________________________________________________ 21
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
The highest participation rate was exhibited by children aged 9-11 years (71.0%), with the
rate declining for each successive age group. The largest falls occurred between 15-19 year
olds and 20-24 year olds (14.0 percentage points) and between 12-14 year olds and 15-19 year
olds (12.5 percentage points) (Australian Bureau of Statistics 1998). . The diminishing rates in
these age groups coincide with the ages at which people leave school and the years when their
interests, preferences and commitments may be changing (Rehor & Cottam 2000).
For some time physical educators have recognized the need for fitness education focused on
exercise adoption and adherence. While many school districts have made progress in
demonstrating gains in student fitness scores, the absence of a comprehensive, theoretically
sound curriculum development model, oriented toward change in exercise behavior, has
limited the success of school fitness programs. The Yes I Can Exercise Adoption/Adherence
Model is offered as a framework for planning instruction focused on long-term commitment
to a personal active lifestyle (Figure1).
Rational for the Yes I Can Exercise Adoption/Adherence Model
The Fitness Education Model focuses on the development of a habit of regular exercise
rather than on the enhancement of physical performance. The need for the model grew out of
dissatisfaction with our present instructional emphasized in the teaching of motor skills. The
majority of today’s physical education curricula are designed with the basic assumption that
desired changes in fitness participation and performance can be sought in the same fashion as
enhancement of motor performance. And yet, our goals and objectives in each of these two
major areas are quite different.
The primary aim of teaching motor skills is the acquisition of a higher order of movement
process skill. Instruction is organized in sequences leading to progressively higher levels of
skill. While fitness instruction is sometimes directed toward the attainment of a specific
fitness activity participation skill, the main focus of instruction should be on permanent
adoption of regular exercise habits. The fitness education construct is of a behavioral nature,
structured around personal intentions, individual incentive motivation, and a framework of
personal meaning.
The Yes I Can Exercise Adoption/Adherence Model
The foundations for the model lie in social psychology and in a personal meaning
philosophy of education. Social psychologists have provided a number of attitude-behavior
models (Godin & Shepard, 1990). The two key concepts of the Yes I Can Exercise
Adoption/Adherence Model derived from these models postulate (1) a sequence of behaviors
leading from intention to exercise to adherence to a personal exercise program and (2) three
categories of factors that influence the intention to exercise.
A basic assumption of the Yes I Can Exercise Adoption/Adherence Model is that the
development of a regular exercise pattern must begin with the individual’s perception of some
aspect of personal meaning leading to the intention to exercise. Intentions to exercise are
influenced by personal beliefs, social norms, and self-efficacy.
Beliefs
Personal beliefs about the values and benefits that will follow from exercise participation
are considered to be an important factor leading to the intention to exercise. The belief
component also includes expectations that performance of exercise will result in the desired
outcomes. The perceived consequences of participation are then compared against an
individual’s predisposed values, such as a desirable lifestyle.
22 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
Social Norms
The second component, social norms, may also be a crucial factor in determining whether
an individual develops a positive intention to exercise. Normative belief carries a connotation
of self-responsibility and willingness to behave according to personal principles.
Unfortunately, at this point in time, regular exercise is not a normative expectation from the
social and societal point of view in the way that other aspects of personal health care are.
Consequently, motivation to comply may have to be substituted for societal expectations, in
influencing the intention to exercise. Furthermore, the motivation to comply may be either
strengthened or depressed by the student’s perception of the role model and subjective
analysis of the importance of compliance in the particular setting. The perceived exercise
exertion that will be required also shapes the motivation to comply.
Self-efficacy
Self-efficacy or perceptions of how easy or how difficult the adoption of a regular
exercise regime is likely to be, is the third component that, like personal beliefs and social
norms, can influence the intention to exercise. Self-efficacy reflects attitudes about the
difficulty of adopting an activity behavior, formed mainly by personal experiences, but also
affected by examples of others. It also reflects a personal belief about resources and
opportunities available to acquire the desired behavior.
These three categories of factors that influence intention to exercise are shown
horizontally as the base of the Yes I Can Exercise Adoption/Adherence Model (Figure 1). The
sequence of behaviors leading to adherence to regular exercise, or a physically active lifestyle,
are represented vertically within the figure. Beliefs, social norms, and self-efficacy influence
intention to exercise; intention, to exercise can lead to actual exercise acquisition. The
acquisition of regular exercise behavior is viewed as a three-stage process originating with an
attempt to exercise, followed by exercise adoption, and terminating with adherence.
In addition to factors influencing intentions, and the sequence of behaviors leading to
exercise adherence, the Yes I Can Exercise Adoption/Adherence Model includes two other
components, attitudes and habit. Attitudes include feelings experiences during exercise
participation. Based on the exercise duration, intensity, type, and setting, these feelings can be
pleasant or unpleasant, interesting or boring. This component is shaped by the recall of
previous experiences, including memories of feelings experienced during earlier attempts to
change exercise behavior and during periods of initial adoption of exercise programs. The
enjoyment or pleasure experienced during exercising has an important effect, both on selfefficacy and on subsequent intentions to exercise.
Habit
The biochemical and psychosocial feedback resulting from exercise participation
established by past exercise participation at the adherence stage, is now clearly identified as
an important determinant of current exercise behavior. The model postulates that adherence to
exercise is a habit-forming behavior, deriving either form somatic responses or adaptations or
from psychosocial interactions such as belonging or identity. Habit, together with facilitating
and reinforcing factors, moderates the predication of exercise adherence from intention.
Selection of Instructional Content
Present practice in physical education is typically oriented toward the teaching of motor
performance skills. The Yes I Can Exercise Adoption/Adherence Model s designed to provide
___________________________________________________________________________________ 23
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
a framework for curriculum development focused on long-term commitment to a personal
active lifestyle. In behavioral fitness programs the main focus of instruction should be on
permanent adoption of regular exercise habits. Curriculum planners using the Yes I Can
Exercise Adoption/Adherence Model take a different approach in selecting the content for
physical education classes. Planners address the particular basic components of the model that
are appropriate for the personal fitness status and developmental levels of the students in
choosing learning activities and instructional techniques.
Beliefs
If the physical educator is to influence relevant personal beliefs, the curriculum should
include provision of knowledge about the benefits of exercise. It should be designed to
emphasize demonstrated relationships of regular exercise participation to health, productivity,
personal appearance, feelings well-being, and other outcomes valued by the students. Most
important, it should foster belief in the likelihood that regular participation really will lead to
these desired results.
Social Norms
Typical adult physical activity patterns, and social expectations in the industrialized world
today, do not provide much motivation for young people to development commitment to
physically active lifestyles. Consequently, it is especially important that the behavioral fitness
curriculum develop effective techniques for self-motivation to exercise. This challenge can be
addressed through curriculum content related to planning for supportive environments for
desired exercise behavior, to exploring the characteristics of physical activity that make
regular exercise attractive and enjoyable for the individual, and to developing the personal
attributes that lead to self-motivation (Rehor, 1994).
Self-efficacy
A number of curriculum strategies are available for helping students to develop positive
perceptions about their abilities to acquire the desired exercise behaviors. Teaching students
to set personal goals that are both realistic and challenging is basic to many of the other selfregulatory skills for reinforcement of effective and satisfying exercise behavior. Activities
selected to strengthen the student’s internal locus of control increase the feeling of personal
control and the belief that a particular action will lead to the particular outcome sought.
A wide variety of self-assessment techniques have been designed and utilized to involve
the student in self-testing personal fitness status and progress in self-management. Selfassessment provides both the foundations for sound goal setting and motivation for further
achievement. Teaching students that there are effective strategies for exercise adherence helps
them to believe in their capabilities for experiencing success in their efforts to develop and
maintain active lifestyles.
Intentions
Every curriculum plan for behavioral fitness education begins with the recognition that the
students must be directed toward positive intentions to develop habits of regular exercise
behavior. The standard curriculum approach is to include instruction in designing a sound
personal exercise program. Implementation of this component of the Yes I Can Exercise
Adoption/Adherence Model is most likely to be successful if instruction includes the planning
and monitoring of an exercise program for current use, help in adapting various exercise plans
for individual use, and assistance in understanding how personal programs can be modified to
adjust to future changes in life circumstances.
24 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
Exercise Attempt
Curriculum planning designed to focus on the attempt component in the three-stage
process of acquisition of regular exercise behavior usually employs time management,
behavioral contracts, and feedback. Since the most frequently cited obstacle to regular
exercise participation is the perception of too little time, instruction suggesting alternative
ways to plan time for exercise can be very helpful. Behavioral contracts, which lead the
student to agree to meet certain exercise performance standards, are frequently used to
encourage students to make serious attempts to exercise. Ensuring positive feedback,
especially pleasurable somatic responses to participation, is generally believed to be
successful in eliciting future attempts to become involved in regular exercise programs.
Exercise Adoption
Strategies identified for supporting the adoption of personal exercise programs include
rewards, self-monitoring, and stimulus control. The use of rewards, or varied desirable
contingencies for providing extrinsic motivation, is a common behavior modification strategy,
sometimes used to stimulate exercise adoption. Self-monitoring is an associational learning
cognitive behavior modification technique that requires participants to keep records of
completion of specific exercise behaviors. Stimulus control is a facilitating and reinforcing
technique in which the environment is restructured in order to remove or diminish real or
imagined barriers to activity.
Exercise Adherence
When the individual reaches the stage of actual adherence to a regular exercise pattern,
curriculum support for maintaining this achievement can be provided by instruction designed
to prevent relapse behavior. This usually takes the form of identifying participation.
Identifying these risks in advance, and providing instruction in how to deal with these
situations, helps students to avoid the potential relapse.
Conclusion
In implementing the Yes I Can Exercise Adoption/Adherence Model as a guide for
selection of instructional goals and students learning outcomes, curriculum planners need to
address the particular basic components of the model that are appropriate for the personalwellness status and developmental levels of the students in choosing learning activities and
instructional techniques. Much attention is given to self-assessment, self-monitoring, and
other self-management skills. Learning activities are selected to develop the personal
attributes that lead to self-motivation. A supportive learning climate is needed to ensure
individual success and greater self-efficacy. Students need to develop goal-setting skills and
require guidance in learning to set goals that are both realistic and challenging. A wide variety
of self-assessment techniques are employed; self-assessment abilities need also to be
supported by skills for self-reinforcement.
References
Australian Bureau of Statistics. (1998). Participation in Sport and Physical Activities,
Australia (No. 4177.0). Canberra, Australian Capital Territory: Author.
Centers for Disease and Prevention (1997). Youth risk behavior surveillance – United States
(MMWR 1998; 47 (SS-3):1-89.
Godin, G., & Shepard, R. J. (1990). Use of attitude-behavior model in exercise promotion.
Sport Medicine, 10(2), 103-121
___________________________________________________________________________________ 25
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
Haapanen-Niemi, N., Miilunpalo, S., Pasanen, M., Oja, P., Malmberg, J., & Vuori, I. Obesity,
physical inactivity and low level of physical fitness as determinants of mortality. Medicine
and Science in Sport and Exercise. 32 (5): supplement #755, S169. 2000.
Hagberg, J. (1997). Physical Activity, Physical Fitness, and Blood Pressure. In Haskell, W &
Leon, A. Physical Activity and Cardiovascular Health, A National Consensus (pp. 112-119).
Champaign: Human Kinetics.
Helmrich, S., Ragland, D., Leung, R., Paffenbarger, R.J. (1991). Physical activity and reduced
occurence of non-insulin dependent diabetes mellitus. New England Journal of Medicine,
147-152.
Lee, I. Physical Activity, Fitness and Cancer. (1994). In Bouchard, C., Shephard, R., &
Stephens, T. Physical Activity, Fitness, and Health International Proceedings and Consensus
Statement. (pp. 814-831). Champaign: Human Kinetics
Malina, R. M. (1996) Tracking physical activity and physical fitness across the lifespan.
RQES, 57, 48-57.
Morgan, W. (1994). Physical Activity, Fitness and Depression. In Bouchard,
C., Shephard, R., & Stephens, T. Physical Activity, Fitness, and Health International
Proceedings and Consensus Statement. (pp. 851-867). Champaign: Human Kinetics.
Rehor, P. R. (1994). Curriculum Design Model for Secondary Physical Education. In A. E.
Jewett, L. L. Bain, C. D. Ennis, Curriculum Process in Physical Education, (2nd ed., pp. 288291). Madison, WI: Brown & Benchmark.
Rehor, P. R., & Cottam, B. M. (2000). Relationship between the Physical Activity Levels and
Screen Watching in Australian Adolescents. Active and Healthy Quarterly. The ACHPER
Journal for Physical Educators Health Educators and Fitness Leaders. Vol. 47, 1, 14–18.
Stephens, T., & Caspersen, C. The Demography of Physical Activity. In C. Bouchard, R.
Shephard, and T. Stephens (Eds.), Physical Activity, Fitness and Health: International
Proceedings and Consensus Statement. South Australia: Human Kinetics. 1994.
Schwartz, R. (1997). Physical Activity, Insulin Resistance, and Diabetes. In Haskell, W., &
Leon, A. Physical Activity and Cardiovascular Health, A National Consensus (pp. 105-111).
Champaign: Human Kinetics.
Surgeon General’s report on physical activity and health. (1996). From the Centers for
Disease Control and Prevention. Journal of the American Medical Association, 276, 522-539.
US Department of Health and Human Services. Healthy people 2010: Understanding and
improving health. Washington, DC: U.S. Government Printing Office, 2000;017-001-005436:1-70.
Contact:
Peter Rehor, PhD
Dean, Centre for Sport and Exercise Education
Camosun College/Pacific Institute for Sport Excellence
Interurban Campus, 4371 Interurban Road
Victoria, BC, Canada
1 250 415 3631
1 250 220 2555
[email protected]
26 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
Yes I Can Model
Adherence to Exercise
Exercise Habit
Adoption of Regular Exercise
Attitudes Attempt to Exercise
Intentions to Start
Exercise Program
Outcome Beliefs
Social/Environmental
Norms
Self‐efficacy
Figure 1. Yes I Can Exercise Adoption/Adherence Model (Rehor 2011)
___________________________________________________________________________________ 27
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
ZVÝŠIT SVOU VIBRAČNÍ ÚROVEŇ, KROK KE ZDRAVÍ A ŠTĚSTÍ
INCREASE OUR VIBRATION LEVEL, A STEP TO THE BETTER
HEALTH AND HAPPINESS
Hana CATHALA
Abstrakt: Pocit pohody, štěstí, psychické a fyzické harmonie, tedy wellness, získáváme díky
široké škále wellness technik. Každý máme ale v sobě schopnost vytvořit si tento příjemný stav
osobní rovnováhy a tvořivého sepětí s okolím. Svým pozitivním pohledem na životní situace,
regulací emocí, upřednostňováním stravy, pití, vzduchu a bydlení s vysokým stupněm vitality
můžeme ovlivnit naši vibrační úroveň a odolat tak ohrožení zdraví. Od odborníka ve wellness
se očekává, že ke schopnosti odpovědnosti za vlastní zdraví a štěstí bude vést i své žáky a
klienty.
Klíčová slova: wellness – vibrační úroveň – zdraví – štěstí – emoce – prevence – vitalita –
pozitivní myšlení – rovnováha – odpovědnost – imunitní system
Abstract: Thanks to different alternative methods we can achieve the feeling of happiness,
psychical and physical harmony, the condition of Well-being. Moreover, we own the ability to
create such a condition of wellness, of personal balance and connection with environment, by
ourselves. We can influence our vibration level and resistance to the health danger by positive
thinking, emotion regulation, by giving his priority to the high vitality level of matter eating,
drinking, breathing and living. Each wellness specialist is supposed to guide his pupils and
clients to the waking up of the responsibility of their own health and happiness.
Key words: wellness – vibration level – health – happiness – emotion – prevention – vitality
– positive thinking – balance – responsibility – immunity system
1. Úvod
Mnoho bylo napsáno o wellness ve smyslu služeb, které se nabízejí : wellness v
hotelnictví, v lázeňství, v rámci Fitness center a v salónech krásy. V mé knize jsem tento
způsob hledání uspokojení, pohody a leckdy lepšího zdraví zařadila pod pasivní wellness, v
tom smyslu, že pomoc neboli zásah přichází vně nás. Aktivně si tento způsob seberealizace
vybereme, a následovně se odevzdáme do rukou druhých, kteří nás budou hýčkat, provázet od
jedné procedury ke druhé, ovlivňovat naše touhy a rozhodnutí (což je výsledek správně
provedeného marketingu a působení obchodně vyškoleného terapeuta), modelovat náš životní
styl a konkrétně i naše tělo, tak dobře, že při masáži vypneme mozek, pasivně se oddáme
odpočinku a v důvěře se necháme vést ke sladké nirváně. Díky schopnostem a aplikaci
terapeuta nebo osobního kouče se naše tělo uvolní, pročistí od toxinů, dá průchod energiím,
doposavad stagnujícím. Buňky takto stimulované změní frekvenci vibrací, vibrace celého těla
se zvýší. Můžeme tento stav vnímat fyzicky, smyslově. Popisujeme ho jako mravenčení,
zahřátí organismu, vibrací, někteří klienti ho popisují jako vnitřní prosvětlení, pocit rozšíření
vlastního objemu – expanze do prostoru, zvláště nadaní jedinci mohou u druhých vnímat
28 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
energie obklopující takto vibrující tělo jako světlo, kterým je tělo obklopeno, jako auru kolem
těla, kolem hlavy. Kirliánova metoda může tento stav zaznamenat fotograficky.
Stav vysokých vibrací je velmi pozitivní pro organismus, je to stav vitality, optimálního
zdraví, propojení s okolními energiemi přírody, s energiemi Země. Tělo je odolné nemocem,
mysl zaplavena hormony štěstí, endomorfiny.
2. Vibrační úroveň ovlivňuje náš stav zdraví
Lidský tvor vibruje frekvencí, která je mu vlastní a v principu harmonizovaná s frekvencí
Země. Bylo zjištěno, že pokud se vibrace sníží, lidské tělo je více náchylné podlehnout
nemocem. Zde je několik faktů, které informují o tomto fenomenu.
Celé naše tělo je formováno energií. Téměř před jedním stoletím dokázal Georges
Lakhovský svými pracemi, že každá buňka představuje miniaturní oscilující oběh . Buněčné
membrány mají negativní náboj uvnitř a pozitivní vně, což je zapřičiněno odlišnou
koncentrací minerálních prvků (sodík a draslík) mezi vnějším a vnitřním prostředím.
Elektrické výboje jsou velmi silné : 106 voltů/metr. Součtem průměru vibrací všech buněk
těla získáme vibrační úroveň toho kterého člověka.
Předpokládáme, že oblast dobrého zdraví je v souladu s vibrační úrovní v průměru 7 000 a
9 000 jednotek Bovis (UB, jednotka označující vibrační úroveň živých organismů, které jsou
měřitelné radiestésií biometrem). V určitých momentech dosahujeme až rekordních 9 500 až
10 000 UB. Při takových vibracích reagujeme každý odlišně : u někoho to vede ke stavu
hyperexitace, u jiného k otevření či rozšíření vědomí. Za posledních 10 let, jak bylo zjištěno,
se průměr vibrací zvyšuje, další výrazné zvýšení se očekává koncem roku 2012.
Bohužel, snížení frekvencí je ale častější. Příčinou je nevyrovnaný život, tak jak ho známe
příliš dobře z naší praxe: nezdravý a přetěžující stres, industriální strava, sedavý způsob
života, špatné dýchání, cigarety, drogy… Co je ale také součástí příčin a co není často
zmiňováno v médiích, je negativní myšlení o sobě a o okolí, geobiologické narušení míst, kde
žijeme a pracujeme, umělá elektromagnetická pole, energetické otvory v lidském těle a
další…Je tolik elementů, které nám pumpují energii nebo zapřičiňují její ztráty..Uvědomte si
jen, jak evidentně pociťujete úbytek energie po neplodné diskuzi, či vnitřním nebo otevřeném
konfliktu…
Jakmile osoba sníží své vibrace na určitou hladinu (pro většinu lidí je platná hranice pod
6 000 UB), dostane se do zóny ne - zdraví, nemoci (ne - moci). Každá nemoc je v souladu s
určitou vibrační platformou a čím je tato nižší, tím je nemoc vážnější. V případě 6 000 UB se
jedná o pocit vyčerpání, únavy a infekcí. Organismus začne vibrovat na úrovni frekvence
mikrobů, které se mohou pak snadno « chytit », podle zákona rezonance (jinak také zákona
přítažlivosti). Při depresi jsme na 5 700 UB, při revmatismu na 5 200 UB, při rakovině na
2 500 UB a při AIDSu na 2 000 UB.
V případě onemocnění je mezi prvními zákroky snaha o zvýšení vibrační úrovně.
Terapeut může dodat energii (masážemi a jinými manuálními technikami, pozitivním
myšlením, doporučením zdravé stravy aj.), ale je to především postižená osoba, která si musí
pomoci sama sobě, nebýt pouze asistentem doktora nebo terapeuta, ale hrát hlavní roli v
tomto ozdravném procesu.
Měla by zoptimálnit svou stravu tak, aby tepelná úprava neznehodnotila živé produkty.
Biologická strava vibruje kolem 9 000 až 10 000 UB, zatímco industriální kolem 6 000 až
7 000 UB. První dodává energii, druhá ji pumpuje, protože ji potřebuje k náročnějšímu
trávení.
Jak víme, voda z kohoutku je mnohanásobnou transformací zbavena své životní energie a
ani tzv. minerální voda v plastových láhvích se tomuto procesu degenerace nevyhne.
Specialisté přírodní léčby doporučují energetizovat vodu sluncem, kameny či mantrami. Je
___________________________________________________________________________________ 29
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
dostupné a účinné smíchat s vodou vymačkanou šťávu z bio citrusovníku nebo vložit čtvrtku
bio citrónu vcelku. Ideální by bylo samozřejmě pít vodu z pramene.
Vedle « hmotné » stravy je potřeba se zaměřit i na tu, kterou vdechujeme, pro Indy Pranu,
pro Asiaty Chi, tedy energie vzduchu, který svou kvalitou také ovlivňuje naše vibrace. Je
vynikající dýchat vzduch negativně ionizovaný, přímo v přírodě, na mořském pobřeží, ve
vysokých horách, v blízkosti vodopádů… Proč se cítíme dobře v blízkosti jezu, není jenom v
tom, že zvuk padající vody a pohled na ni je přitažlivý a příjemný našim smyslům, ale i proto
a podvědomě, že pohybující se vody vytvářejí negativní ionizaci, která nás čístí, uklidňuje a
nabijí.
Pokud nám náš alternovaný zdravotní stav dovolí a nebo jsme-li v plné formě a chceme si
udržet vysokou vibrační úroveň, cvičení a pohyb jsou podstaným činitelem. Je například
dokázáno, že cvičení podporuje a mnohanásobí množení mitochondrií v buňkách. Tyto částice
jsou pro nás významné, protože vyrábějí adenosin trifosfát (ATP), který je nositelem energie
pro celý organismus. Pohyb má samozřejmě mnoho jiných kladů pro lidský organismus. Ve
všech případech se zmiňuji pouze o energetické úrovni.
Cítit se dobře tam, kde žijeme nebo trávíme každý den dlouhé hodiny v práci, to je
podmínka dobrého a trvanlivého fyzického, psychického a energetického stavu. Pokud nás
takový prostor spíš unavuje, musíme vzít v potaz geobiologické aspekty, zaměřit se na změnu
poloh nábytku, barev místností a dekorace, přítomnosti živých elementů jako rostlin,
průchody zaručující volný pohyb energií a dostatečný přístup slunce a vzduchu. Tento
energetický aspekt sleduje Feng Shui.
Neposlední doporučení pro zvýšení své vibrační úrovně se týká osobního přístupu k
realitě, která nás obklopuje, a její interpretace. Máme-li za cíl se cítít dobře, být ve stavu
« wellness », v pohodě, v harmonii se sebou samým a se svým okolím, jinými slovy vibrovat
na stejných frekvencích jako příroda kolem nás, jako Země, budeme se snažit přistupovat k
denním událostem bez vnášení negativních emocí, bez zbytečných předpokladů, které často
vyústějí ve zklamání a frustraci, nejsou – li naplněny, bez udržování konfliktů, bez asociací s
minulostí. Stejná realita, stejná situace je vnímána každým z nás odlišně, podle toho, jaké
zkušenosti, asociace, stav mysli do pohledu vkládáme. Charakter a následky tohoto pohledu
záleží jen nás. Pozitivní pohled, naplněný důvěrou, humorem, láskou, empatií, porozuměním,
solidaritou nám zvedá vibrační úroveň. Při takovémto vyšším duchovním stavu vědomí, který
zažíváme, když jsme například dokázali něco výjimečného, překonali sami sebe, ve sportu, v
kulturní oblasti, když jsme učinili dobrý skutek pro druhého, když jsme zamilovaní nebo jsme
si vědomi pocitu sounáležitosti, téměř fyzicky cítíme vibrace v nás, narůstající vnitřní sílu a
energii, prožíváme stav enthusiasmu (z řeckého Souznění s božským záměrem). Pozitivní
myšlení je na dosah každého z nás. Wellnessové techniky nám nabízejí mnoho cest, které k
jeho získání vedou.
Pro ilustraci, američtí vědci z Carnegie Mellon University v Pittsburgu nasadili rhinovirus,
příčinu rýmy, 334 osobám v dobrém zdravotním stavu. Byly mezi nimi osoby s velmi
pozitivním pohledem na život, radostné, optimistické, prostě takové, co vidí vždy spíš
polovinu sklenice plné. Ve skupině byly také osoby s nevýraznými neutrálními emocemi a
pak ty negativní, depresivní, smutné a žijící stále v obavách. Jak si myslíte, že dopadly
výsledky testu? Ty poslední měly těžký průběh rýmy, většina těch nabitých energií a radostí z
života zaznamenala jen krátkou únavu. Jak víme, naše emoce hrají důležitou roli v regeneraci
našeho zdravotního stavu. Pozitivní emoce, jako přátelství, dělení se, úspěch, radost,
způsobují stimulaci čelního levého mozku a jeho prostřednictvím parasympatický nerv.
Dochází k uvolnění celotělového napětí, k hormonálním změnám, povzbuzení imunitního
systému, umožnění průchodu energií a uvedení do chodu celého fyziologického
regeneračního procesu, oprav a naprogramování organismu na zdraví.
30 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
Ambroise Paré, skvělý chirurg králů, vojáků a chudých 16. století, zjistil, že zranění vojáci
z řad poražených se hojí dvakrát pomaleji než vítězi. Emoce, duševní postoj, pohled na situaci
může i z nás udělat vítěze nebo poražené, oběti nebo aktivní hráče. Emoce nadšení nebudou
vibrovat na stejné úrovni jako emoce zklamání a strachu a každá vibrace bude mít jiný účinek
na naše energetické a posléze fyzické tělo. Jak dokázal japonský vědec Dr. Masaru Omoto,
myšlenky, slova a emoce mohou změnit strukturu krystalu vody a stejně tak ovlivňují i
tekutiny, ze kterých jsme složeni. Naše mentálno, myšlenky, emoce, pocity a energie mají
obrovskou sílu a my ji můžeme využít v našem zájmu – nebo nechat ladem.
Cílem profesionála ve wellness oblasti je poskytnout služby podle potřeb klienta, zajistit
uvolnění, regeneraci, nastavení co nejvyšších vibrací. Podávání služeb je lukrativní a terapeut
bude dbát na jejich kvalitu, díky které se klient vrátí k další konzumaci. Jeho intervence by ale
také neměla postrádat etickou hodnotu, měla by být edukativní a vést klienta k myšlence, že
pasivní wellness není jediná cesta k nalezení optimálního stavu, ale že i on sám může použít
techniky, které zvýší jeho vibrace. Profesionál mu může pomoci najít v něm to nejlepší, co v
sobě má, vlastní schopnosti sebeuzdravení a sebeudržování ve zdraví a použít to pro
stabilizování vlastního stavu pohody, vyrovnanosti. Vychovávat, to je důležitý úkol terapeuta
ve wellness. Etymologicky z latinského educere, extraktovat, vytěžit z nitra člověka ukryté
schopnosti, které v sobě ukrývá, které jsou ve všech nás nahromaděné geneticky a
zkušenostmi prožitých let. A jakmile vytěžené, uvést je do praxe, tak aby každý mohl být
manažerem svého stavu wellness, své pohody, zdraví a rovnováhy. Odpovědnost za vlastní
zdraví je schopnost, která se jen pomalu dostává do povědomí každého. Je i na nás,
odbornících zaměřených na zdraví a wellness, vést klienty k této cestě “vnitřního řešení”, k
vědomí, že máme všichni tuto úžasnou schopnost prevence, udržení biologické rovnováhy a
vyléčení se.
3. Závěr
Jak nám odhalují moderní vědy, jako třeba kvantová fyzika, jsme schopni si vytvořit pocit
štěstí nejen sami pro sebe, ale můžeme se o pozitivní vibrace dělit i s okolím. Tým
amerických vědců studoval přes 20 let sociální síť kolem 4 tisíc osob, jejich duševní stavy,
emoce a pocity. Vědci konstatovali, že pocit radosti a štěstí se přenáší až na třetí úroveň
vztahů, to znamená na přátele přátel jejich přátel…Což zvyšuje také pravděpodobnost, že
rodina, soused a kolegové budou mít o 25 % větší šancí stát se šťastnějšími. Tento efekt se
snižuje s časem a vzdálenosti. Výzkum nám naznačuje, že šťastné myšlenky se přenášejí,
vyzařují a nezůstávají uzavřené v hlavě dotyčné osoby. Kvantová fyzika stojí za tímto
objevem a podtrhuje sílu myšlenky, která může změnit realitu. Od kvantové fyziky je jen skok
k 17. století, kdy již tehdy prohlásila Sultánka z Topkapi, při epidemii černého moru:
abychom byli ušetřeni, musíme se vyhnout (kromě jiného) únavě, smutku, vášni, násilným
emocím, nostalgii, beznaději a přehánění všeho druhu…
Lidský potenciál ovlivňovat zdraví své i svého okolí a pocit harmonie a sounáležitosti,
souhrnně štěstí, je neskonale větší, než o čem jsme byli doposavad přesvědčeni. Chopme se
tedy vědomě této moci (x nemoci) a učme se nastavit na každodenní vibrace Wellness.
Dovolím si uzavřít úvahu pozitivním prohlášením Voltaira:
„Protože je to dobré pro mé zdraví, rozhodl jsem se být šťastný!”
4. Literatura
Guide de la médecine globale et intégrative, Dr. Luc Bodin, Editions Albin Michel, 2009
Lynne McTaggart, Le champs de la cohérence universelle, Ariane, 2008, ISBN 978-2-89626035-5
Thierry Janssen, La solution intérieure, Pocket 2007
___________________________________________________________________________________ 31
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
Revue de Nouvelle Acropole 205, str. 24, říjen 2008
Courrier et Cadres, Psy et Pro, str. 40-43, únor 2010
5. Kontakt
Hana Cathala Mgr.
75 rue Saint Blaise, 78410 Nezel, Francie
free lance www.spaconsulting.eu
[email protected]
32 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
ZDRAVOTNÍ CESTOVNÍ RUCH SE ZAMĚŘENÍM NA WELLNESS A
JEHO APLIKACE V CESTOVNÍM RUCHU
HEALTH (MEDICAL) TOURISM FOCUSING ON WELLNESS AND ITS
POSITION WITHIN TOURISM
Věra FIŠEROVÁ
Abstrakt: Příspěvek se zaměřuje na typologii cestovního ruchu, kde konkrétním kritériem je
motivace k účasti na cestovním ruchu se zaměřením na účastníky se životním stylem wellness.
V rámci forem cestovního ruchu se zaměřuje na zdravotní cestovní ruch a jeho formy.
Klíčová slova: cestovní ruch, motivace, životní styl, wellness, zdravotní cestovní ruch
Abstract: This paper deals with the typology of tourism in which motivation is the concrete
criterion for taking part in tourism focusing on the particompants with Wellness lifestyle.
Considering the forms of tourism this paper concentrates on health tourism and its forms.
Key words: tourism, motivation, lifestyle, wellness, health (medical ) tourism
1. Úvod
Významným aspektem cestovního ruchu je mimo jiné uspokojování potřeb lidí. Člověk je
biologicky naprogramován tak, že touží po změně. Tato potřeba se stále rozšiřuje a vyvolává
rozsáhlou poptávku po cestovním ruchu. Týká se především obyvatelstva vyspělých zemí, kde
se v souvislosti s růstem životní úrovně a rozšiřováním fondu volného času stává cestovní
ruch masovým jevem a ekologicky i sociologicky důležitým fenoménem.
Trvalý smysl cestovního ruchu je v dojmech a prožitcích, proto by úkolem odborníků
cestovního ruchu neměla být pouze technická příprava, ale i psychologické působení, které
může dojmy a prožitky umocnit a přispět tak k naplnění smyslu cestovního ruchu.
Trendem současné doby je individuální prožitkovost a osobní odpovědnost za vlastní
způsob prožívání, kdy účastník cestovního ruchu očekává v rámci nabídky cestovního ruchu
programy bohaté na nové vjemy. Konkrétně nabídka wellness programů může být významnou
motivací k účasti na cestovním ruchu.
2. Životní styl a cestovní ruch
Životní styl je jedním ze základních faktorů ovlivňující zdraví jedince. V úzkém pojetí
můžeme konstatovat, že životní styl je ovlivněn výživou a pohybovou aktivitou, těmito
faktory lze ovlivnit primární prevenci, tedy předcházet vzniku onemocnění. Podle Světové
zdravotnické organizace… „ je zdraví definováno nejen jako absence nemoci, ale současně
jako tělesná, duševní, sociální a psychosociální pohoda“ (Runtová 2009, s. 15).
V dnešní dynamické době se způsob života člověka neustále mění, mění se i jeho základní
hodnoty, tím i životní styl a nároky na trávení volného času. Změna životního stylu účastníků
cestovního ruchu vytváří poptávku po cílenější a individualizované nabídce cestovního ruchu,
tudíž je nutné vnímat fakt, že cestovní ruch se stal pro mnohé lidi komponentem životní
___________________________________________________________________________________ 33
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
úrovně. S rozvojem poptávky v cestovním ruchu dochází k její diverzifikaci, projevují se nové
potřeby lidí při cestování:
 touha po změně
 touha po nových rolích
 naplnění fantazijních a romantických představ
 prožívat neobyčejné zvláštní
 zvládat nové prožitkové a fyzické výzvy
 získávat intenzivní zážitky
Trend globalizace společnosti vyvolal růst zájmu o regionální produkty (regionální
gastronomie, místní zážitky), roste zájem o specifické produkty, například golfový turismus,
využívají se specifika destinace (pivní a vinařské stezky) se zaměřením na zážitkový cestovní
ruch, roste význam péče o zábavu zákazníků, animační programy, společenské a sportovní
aktivity. Rozhodnutí k vycestování předchází uvědomění si potřeb a přání klienta, které
determinují jeho motivaci. Plánování a rozhodování o dovolené je pro klienta velmi náročné.
Pro každého člověka je hierarchie potřeb individuální. Mění se v průběhu života, souvisí
s životním stylem a právě motivace jsou „hnacím motorem“ rozvoje poptávky v současném
cestovním ruchu (Attl 2011, s. 76). Uspokojování potřeb, v případě cestovního ruchu potřeb
sociálních a psychických, je také základem rozhodovacího procesu v cestovním ruchu, tedy
v rámci volného času.
Význam volného času je dále patrný v typologii cestovního ruchu, která systematicky
člení cestovní ruch na formy a druhy. Druhy představují způsob realizace cestovního ruchu,
formy představují motiv účasti na cestovním ruchu. V současnosti se objevují stále nové
motivy účasti na cestovním ruchu, které vedou k vytváření forem cestovního ruchu, jedná se o
cestovní ruch rekreační, kulturně poznávací, zdravotně orientovaný, sportovně orientovaný,
cestovní ruch s profesní motivací (incentivní turismus, kongresový turismus) a specificky
orientovaný cestovní ruch.
2.1 Trendy životního stylu a typologie cestovního ruchu
Lidé jsou v zájmu svých uvědomovaných potřeb a přání motivováni k jejich
uspokojování. Úkolem cestovního ruchu je potřeby vyvolat a implementovat je do
zákazníkova povědomí. Zákazníci musí být motivováni k uspokojování svých přání.
Obchodníci musí nabídnout předměty a potenciální motivy pro jejich realizaci. Předměty
představují služby, které nabízejí pohostinství a cestovní ruch. Motivy představují hnací sílu,
touhu zákazníka naplnit svá přání a obchodník musí při nabídce předmětu své činnosti tyto
motivy zákazníkům dodat.
Zkoumání nových trendů a výzkum životního stylu je jedno z významných hledisek pro
organizování, plánování a realizaci nabídky produktu cestovního ruchu. Výzkum životního
stylu je důležitým podkladem pro segmentaci trhu, neboť odborníky bylo konstatováno, že
životní styl zákazníka je dobrým předvídatelem jeho nákupního chování.
Podstatou dobrého marketingu je zaměření na segmenty, které mají největší zájem o naše
specifické služby. V souvislosti s odvětvím wellness se můžeme zaměřit na předpovědi
vývoje životního stylu wellness pro nové tisíciletí podle futuroložky F. Popcornové, která se
zabývá kreativní metodologií a inovacemi v marketingu, vyhledáváním správných okamžiků
k realizaci nových nápadů, výrobků a služeb. F. Popcornová říká: …„náš morální kompas se
točí a my hledáme nové cesty a průvodce.“ (Čertík, Fišerová 2009, s. 19). Popcornová
předpokládá, že spotřebitelé budou mít silnou kreativní kontrolu a stále více budou hledat
odpověď na to, co je dobré a co špatné. Určila dva hlavní trendy životních stylů současnosti:
 COCOONING - touha schovat se před realitou současného světa, tento směr je
motivován k účasti na cestovním ruchu s nabídkou produktů wellness.
34 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
 FANTASY ADVENTURE - touha po něčem novém, nekonvenčním, zde se
uplatní nabídka dobrodružného cestovního ruchu.
2.2 Typologie cestovního ruchu se zaměřením na wellness
V současnosti se etablují na trhu cestovního ruchu takové formy cestovního ruchu, kde
hlavní motivací na účasti CR je zlepšení zdravotní kondice a pomocí kombinace zdravotní
terapie, relaxačního programu, tělesných cvičení, změny životosprávy. Z hlediska typologie
CR se jedná o zdravotní cestovní ruch a jeho formy. Podle Attla (2004, s. 77) se člení
zdravotní cestovní ruch na:
 Sportovně rekreační cestovní ruch
 Lázeňský cestovní ruch
 Wellness, beauty, vital
 Léčebný cestovní ruch
 Jiné formy zdravotního cestovního ruchu
Wellness je považován za trend 21. století, který se významně etabluje v rámci nabídky
produktů cestovního ruchu, oboru hotelnictví, kde se výrazně uplatňuje pro celoroční zajištění
vytíženosti hotelu.
Podle Müllerové (2008, s. 7): „Cílem wellness je aktivním způsobem dosáhnout tělesné i
duševní pohody, odpočinout si bez pocitu, že něco musím nebo naopak nesmím.“
Wellness způsob žití ovlivňuje nejen kvalitu, ale také délku života. V roce 1995 byla
průměrná délka života v ČR 75,8 let (ČSÚ). Můžeme předpokládat, že se průměrná délka
života bude prodlužovat, ale poměr mezi kvalitním a méně kvalitním životem se v zásadě
nemění. Odborníci předpokládají, že osvojením wellness životního stylu je možné tento
poměr změnit a redukovat počet dysfunkčních let, dokonce i ještě o něco prodloužit délku
života jedince.
Společně s růstem vzdělanosti ve společnosti a zvýšeným zájmem o zdraví roste poptávka
po produktech zdravotně a sportovně orientovaného cestovního ruchu (programy podporující
uvědomělý zdravý životní styl, cykloturistika, wellness, ekologické produkty). Oblast péče o
tělo a zdraví je dobrým zdrojem pro cestovní ruch. Moderní způsob života tento druh péče
potřebuje. Wellness slouží a napomáhá člověku starat se o své tělo, změnit špatné návyky,
stabilizovat mysl, pozitivně přispět k dění ve společnosti a nepodléhat stresu. Můžeme
předpokládat, že toto bude jeden z motivů, který do budoucna ovlivní poptávku po welness
nabídce v rámci cestovního ruchu. V současnosti jsou wellness aktivity nedílnou součástí
nabídky produktů CR v rámci hotelů - relaxační pobyty, ale i wellness center, aqvaparků,
specializovaných wellness studií. Wellness zaměření hotelu může mít příznivý vliv na provoz
hotelu:
 Celoroční vytížení hotelu
 Prodloužení turistické sezóny
 Vyšší zájem o víkendové pobyty
 Pozitivní image hotelu
 Variabilní kombinace hotelových balíčků, jejichž součástí může být tematická
nabídka, například medové masáže, pivní lázně, solné jeskyně
Zkušenost našich západních sousedů s moderním zdravotním turismem, tedy i wellness,
dokazuje, že se jedná o zajímavý, ale i náročný business, o jehož úspěchu rozhoduje kvalita.
Pro klienta je důležitá rovnováha mezi světem pocitů a funkčností prostoru.
Vznikají společnosti s cílem zaměřit se na nabídku pro klienty, kteří fyzický pohyb již
zařadili do svého životního programu, ale chtějí lepší kvalitu poskytovaných služeb. V rámci
___________________________________________________________________________________ 35
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
doplňkových služeb cestovního ruchu se etablují nabídky animačních programů a významnou
roli zaujímá animativní péče o klienta.
3. Závěr
Hlavním motivem na účasti v cestovním ruchu obecně je záměrná změna prostředí, která
umožňuje uspokojit potřeby, které se váží k trávení volného času. Může se jednat o potřeby
odpočinku, poznání kulturních a estetických zážitků nebo potřeby pohybu. Zde se projevuje
velká různorodost motivů a záleží na povaze a zájmech každého účastníka cestovního ruchu.
Lidé jsou často ochotni cestovat na velké vzdálenosti, aby uspokojili své potřeby, a hledají
místa, která poskytují dostatek možností pro realizaci těchto potřeb. Na základě kritéria
motivace účasti na cestování se v současnosti etabluje zdravotní cestování, jehož významnou
formou je wellness.
4. Literatura
ATTL, P., NEJDL, K. Turismus I. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004. ISBN 87086578-37-2.
ATTL, P. Rozvoj gastroturismu v podmínkách Rakouska. In Sborník vědeckých příspěvků,
Aktuální trendy cestovního ruchu v kontextu řešení regionálních disparit, GO a Regiontour
2011, ISBN 978-80-87411-12-4.
BLAHUŠOVÁ, E. Wellness, fitness. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0891-X.
ČERTÍK, M., FIŠEROVÁ, V. Volný čas, životní styl a cestovní ruch. Praha: Vysoká škola
hotelová, 2009. ISBN 978-80-86578-93-4.
MÜLLEROVÁ, A. Wellness jako životní styl. Era group, spol. s r. o, 2008, s. 7.
PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro
místní rozvoj, 2002.
RUNTOVÁ, J. Sport, životní styl a podnikatelské příležitosti. Diplomová práce Vysoká škola
hotelová v Praze 8, Praha, 2009.
SEIFERTOVÁ, V. Marketing v lázeňském cestovním ruchu. Praha: VŠ CRHL ve spolupráci
s nakladatelstvím Jindřich Kraus- Pragoline, ISBN 80-86592-00-6
VAJLENT, Z. Pokus o vymezení pojmu „aktivní životní styl“. Praha: Ústav tělesné výchovy a
sportu, ČVUT v Praze, 2009.
5. Kontakt
Mgr. Věra Fišerová
Vysoká škola hotelová v Praze 8
Svidnická 506, Praha 8, PSČ 181 00
[email protected]
36 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
WELLNESS JAKO PREVENCE
NOVÝ TREND A POSLÁNÍ ČESKÉ ASOCIACE WELLNESS (ČAW)
WELLNESS AS PREVENTION
NEW TREND AND MISSION OF THE CZECH ASSOCIATION OF
WELLNESS
Jan HEJMA
Abstrakt: Současným posláním ČAW je vytváření vhodných preventivních programů v
oblasti wellness, díky kterým dochází k včasnému ovlivnění příčiny nemocí, snižování vlivů
rizikových faktorů a zvýšení působení ochranných faktorů (eliminování příčin nemocí),
a tím i zvyšování odolnosti organismu. Založeny jsou prakticky výhradně na aktivitách
samotného jedince - na jeho životním stylu (chování, jeho volbách, rozhodnutích).
Klíčová slova: Wellness, prevence, hlavní determinanty zdraví, vnější vlivy, Anti-aging
program, rizikové a ochranné faktory, zdravý životní styl, zdravá výživa, hmotnost, krevní
tlak, hladina cholesterolu v krvi, tělesná kondice a výkonnost, odolnost vůči nemocem, tělesná
hmotnost, pohybová aktivita, fyzická kondice (tělesná zdatnost), kardiorespirační zdatnost,
svalová síla a flexibilita, trénink.
Abstract: The current mission of the CAW is the creation of appropriate prevention
programs in the field of wellness, which is due to the early influence causes disease, reducing
the effects of risk factors and increase protective factors effect (eliminating the causes of
disease) and thereby increasing the resistance of the organism. Is based almost exclusively on
the activities of the individual himself - his lifestyle (behavior, his election decisions).
Keywords: Wellness, prevention, the main determinants of health, external influences, antiaging program, risk and protective factors, healthy lifestyle, healthy nutrition, weight, blood
pressure, blood cholesterol, physical fitness and performance, disease resistance, body
weight, physical activity, physical fitness (physical fitness), cardiorespiratory fitness,
muscular strength and flexibility training.
1. Úvod
Wellness je zdravá rovnováha mezi myslí, tělem a duchem (mind, body, spirit). Jedná se o
dlouhodobý, neustále se stupňující proces přeměny naší psychické, fyzické, sociální,
intelektuální a emocionální pohody.
Při přípravě programů je primárním krokem uvědomit si, kdo je v rámci principů wellness
naším potenciálním klientem. Téměř dvě třetiny obyvatel České republiky navštíví alespoň
jednou ročně lékařskou ordinaci. Otázkou je, zda jsou opravdu tolik nemocní. Pacienti
většinou očekávají léky a zázraky ze strany zdravotního personálu. Přitom nejefektivnější by
u velké části z nich byl systém důkladné prevence.
___________________________________________________________________________________ 37
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
2. Wellness jako prevence
2.1 Prevence
Prevence (z lat. praevenire, předcházet) je soustava opatření, která mají předcházet
určitému nežádoucímu jevu (nemoc, drogová závislost, zločin, nehoda, sociální konflikt,
násilí, ekologická katastrofa). Veškerá opatření v rámci určitého procesu se nazývají
preventivní.
I proti nemocem se dá bojovat v zásadě dvojím způsobem, nejen jejich odstraněním
v případě vzniku – tj. jejich léčbou, ale již samotným předcházením jejich vzniku – tedy
prevencí.
Současným trendem České asociace wellness je vytvářet preventivní programy v oblasti
wellness zaměřené na předcházení nemocí a posilování zdraví.
Prevenci nemocí je možno dělit na základní druhy:
- primární
- sekundární
Primární prevencí eliminujeme příčiny nemocí, zvyšujeme odolnost vůči nemocem.
V jejím rámci jde o:
- včasné ovlivnění příčiny nemocí
- snižování vlivů rizikových faktorů a zvyšování působení ochranných
- zvyšování odolnosti organismu se snahou zabránit samotnému vzniku onemocnění
Je založena prakticky výhradně na aktivitách samotného jedince - na jeho životním stylu,
chování, jeho volbách, rozhodnutích. Velice důležitá je i informovanost o tom, co zdraví
škodí, co prospívá, co je podstatné a co méně podstatné.
Zkoumá předpoklady, podmínky a příčiny jevů, jimž se má bránit, a hledá způsoby, jak
jim předcházet; bývá zaměřena na veškeré obyvatelstvo.
Sekundární prevence je zaměřena více na včasnou diagnostiku poruchy, diagnózu a
přerušení procesu vzniku onemocnění ještě před symptomatickým stádiem. Velmi podstatné
je včasné odhalení již vzniklé poruchy nebo přímo nemoci, pokud možno v raném stádiu, tak
aby nedošlo k vlastnímu plnému rozvoji (k tzv. klinickému stádiu s rozvojem všech příznaků),
a porucha či nemoc mohla být úspěšně vyléčena. Podstatou včasného záchytu obtíží je
zamezení vzniku dalších zdravotních handicapů. Sekundární prevence je z větší části v rukou
lékařů, v systému organizace preventivních prohlídek, v podpoře informovanosti a osvěty v
oblasti vzdělávání populace - sebesledování u každého jedince, znalosti varovných příznaků
poruch zdraví, znalost konkrétních parametrů vlastního zdravotního stavu.
V rámci primární prevence můžeme zaměřovat pozornost na zdravotní stav jedince, který
je závislý na obecných - hlavních determinantách (vlivech), mezi které patří: genotyp zděděné dispozice, genetická informace (vrozená odolnost, náchylnost k nejrůznějším
zdravotním poruchám) a působení vnějších vlivů, v jejichž rámci dochází k ovlivnění
vrozených dispozic během života.
2.2 Členění vnějších vlivů
Mezi základní faktory vnějších vlivů patří:
- faktory životního stylu - chování jedince, stravování, pohybové aktivity, negativní
faktory (kouření, nadměrná konzumace alkoholu)
- životní prostředí – kvalita ovzduší, pitné vody, potravin, různé fyzikální vlivy
(nejrůznější druhy záření, hluk)
- kvalita zdravotnictví
38 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
-
sociální a ekonomické faktory (ovlivňují životní styl, životní prostředí i zdravotnictví)
ekonomické faktory – silné účinky na zdraví obyvatelstva – do značné míry platí, že
čím bohatší země, tím zdravější obyvatelstvo, a platí to rovněž na individuální úrovni
- věk - stárnutí se dá velice těžko zastavit (Anti-aging program – ČAW)
Věk je nejsilnějším faktorem determinujícím zdraví, kdy zejména ve vyšších věkových
skupinách se zdraví výrazně zhoršuje a silně se zvyšuje riziko a pravděpodobnost rozvoje
různých poruch a nemocí. Ale na rozdíl od všech vnějších faktorů - věk bohužel nemůžeme
nijak ovlivnit.
Anti-aging program představuje formu prevence a cílené individuální léčby dysfunkcí,
které jsou často spojovány se stárnutím (srov. Šauerová, 2010).
Mezi základní principy tohoto programu patří:
- individuální přístup k pacientovi
- komplexní preventivní diagnostika (základní anti-agingové vyšetření)
- cílená preventivní léčba
- určení genotypů (stárnutí jak chronologické - podle kalendáře, tak i biologické)
Rozdíl mezi chronologickým a biologickým věkem může být třeba až dvacet let. Je to
velmi individuální a záleží na působení mnoha dalších faktorů, uvedených již výše.
Z hlediska dopadů na zdraví se vnější vlivy dají dělit do dvou kategorií. Na jedné straně
na faktory rizikové, působící negativně na zdraví a zvyšující riziko onemocnění a na druhé
straně na faktory projektivní, které naopak působí protektivně proti onemocněním a podporují
dobré zdraví a kondici.
2.3 Životní styl
V rámci primární prevence dochází k výraznému ovlivnění zdravého životního stylu
jedince.
Zdravý životní styl je souhrn prvků a činností ve vztahu k našemu životu. Mezi ně patří
např. zdravá výživa (přiměřená, pestrá a vyvážená), vhodná pohybová aktivita, omezená
konzumace alkoholu, nekuřáctví, dostatek spánku, stálý optimismus a dobrá nálada, celková
radost ze života. Důležité je také vyvarovat se působení škodlivých látek a obecně škodlivých
a rizikových faktorů.
Životní styl je pro naše zdraví velmi podstatný a ovlivňuje ho z 80 %. 20 % je dáno všemi
ostatními vlivy – zejména dědičností a zdravotnickou péčí.
Velmi důležité je při působení wellness aktivit zdůrazňovat klientům pozitivní důsledky
zdravého životního stylu na naše zdraví:
- přiměřená tělesná hmotnost
- normální krevní tlak
- nízká hladina cholesterolu v krvi
- dobrá tělesná kondice a výkonnost, nízká únavnost
- svěží a zdravý vzhled
- dobrá psychická pohoda
- vysoká odolnost vůči nemocem, nízký výskyt nemocí
3. Závěr
Na závěr je nutné podtrhnout, co vše můžeme dokázat vhodnou změnou našeho životního
stylu.
Wellness programy spolupůsobí jako preventivní ochrana před nemocemi srdečněcévními (aterosklerózou, srdečním infarktem, mozkovou mrtvicí, vysokým krevního tlakem,
vzniku embolií krevní sraženinou), napomáhají snížení rizika vzniku rakoviny (celkový
„protinádorový efekt“, preventivní efekt proti vzniku konkrétních nádorů – zejména tlustého
___________________________________________________________________________________ 39
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
střeva a konečníku, prsu, dělohy, ale i nádorů plic), při snížení rizika vzniku cukrovky –
diabetu II. typu, působí v prevenci i léčbě obezity, osteoporózy, mnoha poruch pohybověpodpůrného systému (bolesti zad, potíže s páteří apod.), ale i zdravotních obtíží trávicího
systému (zácpa, hemeroidy).
V neposlední řadě přispívá i ke zlepšení mnoha funkcí a parametrů lidského těla, např.
zvýšením výkonu srdečně cévního systému, snížením klidové tepová frekvence, snížením
krevního tlaku (ale současně pomáhá i při příliš nízkém tlaku), zlepšením složení krevních
tuků – snižuje celkový cholesterol a zvyšuje prospěšný HDL cholesterol.
Programy napomáhají udržení přiměřené tělesné hmotnosti, zvýšení aktivní svalové
hmoty, zlepšení svalové síly, flexibility, zlepšení struktury kostí, zpevnění těla, odstranění
svalových dysbalancí (svalová nerovnováha).
Podstatným účinkem wellness je také podpora a zlepšení činnosti imunitního systému,
zlepšení celkového metabolismu, zlepšení dechové funkce.
Celkový jeho efekt je ve zlepšení duševního zdraví, které navozuje příjemný stav
(endorfiny), zvyšuje sebevědomí, duševní výkonnost a odolnost.
Účelem tohoto příspěvku je především upozornit na důležitost prevence a na široké
možnosti našeho oboru Wellness v této oblasti.
4. Literatura
CATHALA, H. Wellness od vnějšího pohybu k vnitřnímu klidu. 1.vyd. Praha : Grada
Publishing, a.s., 2007, 168 s. ISBN 978-80-247-2323-5.
ŠAUEROVÁ, M. The Importance of Physical Activity in the Ageing Process. Journal of
Outdoor Activities. Ústí nad Labem : UJEP, 3(2), 4-29, 2010, s. 39 - 50. ISSN 1802-3908.
5. Kontakt
PaedDr. Jan Hejma
ČAW- Česká asociace wellness
www.spa-wellness.cz
j[email protected]
40 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
OSCILAČNĚ-ANTIGRAVITAČNÍ METODA
VYROVNÁVÁNÍ FUNKČNÍCH PORUCH POHYBOVÉHO SYSTÉMU
OSCILLATION-ANTIGRAVITY METHOD
OF CORRECTION OF FUNCTIONAL DISORDERS OF THE MOTOR
SYSTEM
Olga CHVÁLOVÁ
Abstrakt: Cílem tohoto příspěvku je představit oscilačně-antigravitační metodu jako nový
přístup k vyrovnávání vadného držení a dalších funkčních poruch pohybového systému.
Přidaná hodnota této metody spočívá v důsledném spojení antigravitačních stimulů a
oscilačního pohybu. Důraz na sílu se v O-A metodě nahrazuje důrazem na uvolněnost těla při
pohybu.
Klíčová slova: funkční poruchy, vyrovnávání, oscilace, gravitace, antigravitační vzepření,
uvolněnost těla při pohybu, cvičení, tělesná výška, elasticita tkání, volnost v kloubech,
posturálně podmíněný hypertonus.
Abstract: Objective of this paper is to present the Oscillation-antigravity Method as a new
Approach to the correction of Poor Posture and other funcional disorders of the Motor
System. The added value of this method consists in the consistent joined utilisation of
antigravity stimuli and the oscillation nature of movement. O-A Method supress an emphasis
on strenght and replace it with an emphasis on relaxed posture of the body during movement.
Keywords: Functional Disorders, Correction, Oscillation, Gravity, Antigravity Stimuli,
Relaxed Posture during movement, Exercises, BodyHeight, Elasticity, Flexibility,Posturebased hypertonus.
1. Úvod
Připadl mi nelehký úkol představit v prostoru omezeném vystoupením na konferenci a
místem ve sborníku oscilačně-antigravitační metodu jako novou metodu vyrovnávání
funkčních poruch pohybového systému.Začnu tím, co mi podle mého názoru dává právo
hovořit o tom, že se jedná novou metodu vyrovnávání funkčních poruch pohybového
systému.
Za funkční poruchy pohybového systému se v současnosti považuje vadné držení těla,
svalové dysbalance a nesprávné pohybové stereotypy. O-A metoda považuje tyto poruchy za
zákonitou reakci organismu na poruchu vyššího řádu, a sice neexistenci přirozeného
mechanismu, jímž by se pohybový systém člověka dokázal aktivně bránit trvalému vlivu
gravitace na lidský organismus. Novost této metody spočívá v tom, že umožňuje člověku
takový mechanismus cvičením vytvořit.
2. Pohybový systém v podmínkách gravitace
O tom, jaký vliv na pohybový systém a rozvoj v současnosti uznávaných funkčních
poruch má trvalý vliv gravitace, vypovídá obrázek č. 1.
___________________________________________________________________________________ 41
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
Obr. 1 Vliv gravitace na pohybový systém člověka
Na tomto obrázku vidíme, že tělesná výška, jíž člověk dosáhne v okamžiku završení růstu,
se časem zmenšuje. Důvodem je působení tíhy vlastního těla na jeho vertikální průběh, čili
gravitace. Jediným prvkem obrany proti gravitaci je růst, který se v podmínkách vzpřímenosti
lidské postury projevuje růstem do výšky. Po jeho skončení začíná involuční proces sesouvání
směrem k zemi. Součástí tohoto procesu v růstové i involuční fázi ontogeneze je fixace
odchylek od ideální biomechanické rovnováhy (poruch držení těla) svalovými dysbalancemi,
které jsou postupně zohledněny centrální úrovní ve veškerém řízení pohybu, a to ve formě
nesprávných pohybových stereotypů.
Poruchy držení těla a další nevznikají bezdůvodně. Svoji roli sehrává samozřejmě životní
styl, problémů s pohybovým systémem nejsou však ušetřeni ani ti, kteří žijí zdravě, sportují a
celkově o sebe dbají. A tak nezbývá, než pátrat po důvodech, proč jsou tak častým jevem.
Tyto poruchy nejsou ani prvotní příčinou obtíží s pohybovým systémem a nejsou zdaleka ani
jejich posledním stádiem. V pohybovém vývoji jednotlivce plní dokonce konstruktivní funkci
mechanismu, který účelně fixuje aktuální držení těla. Že to má důsledky v přetížení
jednotlivých oblastí nesprávnou hybnou funkcí, degenerativním opotřebením pasivních složek
pohybového systému a funkčním selháváním, je zákonité.
2.1 Vliv konstitučních faktorů
Fotografie dvou osob na následujícím obrázku ukazuje na význam konstitučních faktorů,
které vzniku svalových dysbalancí předcházejí a určují, jakým způsobem je v individuálním
případě zajištěn vzpřímený postoj a jaký obraz funkčních poruch se vyvine.
Žena na fotografii je příkladem extrémní konstituční hypotonie. Její pohybový systém se
v podmínkách gravitace bortí v podstatně větší míře, než k tomu s věkem dochází u většiny
populace. Charakter zvětšené hrudní kyfózy, zde nejnápadnější poruchy držení těla, je
potvrzením toho, že primární funkční poruchou je právě vrozená hypotonie a s tím spojená
posturálně-muskulární insuficience. Svalstvo nemá potenciál kompenzovat v hrudní oblasti
42 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
Obr. 2 a 3 Vliv konstitučních faktorů na pohybový systém
(Jitka V., 54 let, Radek S., 32 let)
tendenci horní části trupu k přepadávání vpřed, a proto je zde kompenzačně rozvinuta
extrémní krční lordóza, přestože staticky mnohem výhodnější kompenzací by bylo zvětšené
prohnutí v bedrech.
Rozvinutí kompenzační hyperlordózy zvýšeným sklonem pánve vpřed zabránila v tomto
případě posturální nutnost využít omezené svalové kapacity k zajištění vertikality alespoň
v dolní polovině těla, a to včetně spojení dolní končetiny – pánev. Podle zformování hýždí
vidíme, že pánevní sklon je nejen nezvětšený, ale spíše zmenšený. Bederní hyperlordóza,
která je u této ženy přítomna také a je velmi hluboká, současně ale krátká, není důsledkem
zvětšení pánevního sklonu, ale plní funkci napojení stále více kyfotické páteře na křížovou
kost.
Pohybový systém muže na obrázku se rovněž musel vyrovnat s konstitučně podmíněnou
insuficiencí spočívající v tomto případě v nerovnoměrném zastoupení mezomorfní a
ektomorfní složky konstituce. Růst kostí do délky – včetně pánevní - přesáhl potenciál sporé
muskulatury fixovat klidovým napětím svalstva vzpřímené držení těla a našel si tomu
odpovídající mechanismus v podobě hypertonu svalstva v oblasti šíje a horních fixátorů
lopatek vzniklého v reakci na extrémně zvětšený pánevní sklon. Šíjový hypertonus, který
v době fotografování byl již cvičením O-A metodou eliminován, vznikl v reakci na ohrožení
vzpřímenosti postavy. To, že porucha držení těla mohla být v tomto případě kompenzována
hypertonem svalstva, ukazuje na rozdíl v tonické složce konstituční výbavy těchto dvou
jedinců.
Z obou příkladů rovněž vysvítá, že spontánní kompenzace se uskutečňuje v předo-zadním
směru a má negativní vliv na tělesnou výšku, jíž si v tomto příspěvku budeme hodně všímat.
3. Analytický způsob vyrovnávání funkčních poruch
Pokud bychom při vyrovnávání funkčních poruch u těchto velmi rozdílných jedinců
aplikovali pouze teorii svalových dysbalancí, které se i v tak rozdílných případech projevují
stejně, a pokud by se nám vyrovnávání v bederní a hrudní oblasti tímto způsobem i dařilo,
dříve či později staneme před úkolem vyrovnat se s vadným držením v oblasti krční páteře.
Vyrovnávání v krční oblasti je přitom spojeno s uvolněním šíjové oblasti natolik, aby za
pomoci flexorů krku bylo možné vytáhnout hlavu temenem vzhůru. Tento tah, pokud se jej
podaří navodit, aktivuje přitom veškeré svalstvo podél páteře.
3.1 Celostní přístup vyrovnávání funkčních poruch
Nabízí se tedy otázka, zda není výhodnější začít s vyrovnáváním právě odtud a
prostřednictvím tahu v podélné ose vtahovat ostatní předo-zadní výchylky dovnitř k podélné
___________________________________________________________________________________ 43
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
ose těla místo toho, abychom je tam analytickou prací s jednotlivými oblastmi a svaly
zatlačovali.
Již takto položená otázka ukazuje na několik nesporných výhod celostního přístupu
k vyrovnávání: zaprvé - tahem temene hlavy v podélné ose oslovíme všechny problémové
oblasti současně. Zadruhé – vypěstování pocitu tahu temenem hlavy vzhůru je dovednost,
která bude působit ve vzpřímeném postoji ve všech oblastech i v době mimo cvičení.
Ovlivníme tím tedy bezprostředně a trvale posturální stereotyp. Zatřetí – probuzením vědomí
o vzpřimovací funkci temene hlavy obnovíme funkci, jejímž prostřednictvím je u člověka
orientován pohybový vývoj v první fázi ontogeneze. A konečně začtvrté – tímto způsobem
oslovíme i konstituční faktory, tedy celkovou úroveň nervosvalového napětí v případě, kdy je
pod kritickou úrovní jako v případě prvním, nebo kdy v dětství chyběl potřebný objem
svalové hmoty jako v případě druhém.
Celostní přístup zmírňuje obtíže, s nimiž bychom se jinak setkávali při analytickém
vyrovnávání takto rozvinutých a již fixovaných posturálních vad. Tyto obtíže, projevující se
tendencí přenášet střed pohybu z cílové oblasti do oblastí sousedních, známe z klasické
zdravotní tělesné výchovy velmi dobře, kde se jim snažíme čelit dvojím způsobem: jednak
fixací sousedních oblastí polohou a jednak soustředěním na „správné provedení pohybu“.
Obojí vytváří pro pohyb určitým způsobem umělé, nepřirozené podmínky, neboť vyžaduje
omezení pohybu pouze na jednu část těla, zatímco pohybový aparát má povahu celistvého
systému, a dále nepřirozené soustředění cvičence na pomalé provedení odlišné od toho, jak
pohyb běžně probíhá.
Jinými slovy: jakékoli jiné působení na řídící systém, než jak běžně pracuje, je spojeno
s vysokou mírou pravděpodobnosti, že při programování nekonečného spektra přirozených
pohybů, které je třeba zajistit, bude řídící systém setrvávat u těch pohybových stereotypů,
které jsou vázány na průběžně vzniklé a pevně fixované funkční poruchy.
3.2. O-A metoda jako přirozená metoda vyrovnávání funkčních poruch
Položme si druhou otázku. Existuje možnost, aby k vyrovnávání funkčních poruch
docházelo stejným způsobem, jakým se běžně formují pohybové stereotypy, tj. procesem
spontánně probíhajícího motorického učení, které ovlivňuje souběžně posturální stereotyp
jako řídící složku, tak nervosvalovou činnost jako výkonnou složku hybnosti?
Tyto otázky by nebylo možno položit, kdyby zároveň neexistovala možnost kladně na ně
odpovědět. Podívejme se nyní, jak na ně odpovídá oscilačně-antigravitační metoda
vyrovnávání funkčních poruch pohybového systému (O-A metoda).
4. Základní momenty O-A metody
O-A metoda je tvořena dvěma základními momenty, které představují přidanou hodnotu k
dosud existujícím metodám zdravotně zaměřeného cvičení. První z nich je moment
antigravitační, druhým moment oscilační. K čemu vede uplatnění jednoho a druhého z nich?
4.1 Antigravitační moment
Antigravitační moment není spojen pouze s aktivním vytažením proti směru gravitace, jak
by se mohlo zdát z názvu tohoto prvku, ale je prostředkem aktivního uspořádávání lidského
těla v podélné ose v jakékoli poloze a pohybové situaci. To, že nejdůležitějším projevem a
kritériem osvojení této schopnosti je dosažení optimální posturálně-hybné rovnováhy ve
vzpřímeném postoji, je věc druhá.
Antigravitační moment rozvíjí schopnost vytáhnout tělo v podélné ose. Určující při tom
není fakt, že je k tomu zapotřebí síly působící proti všem výchylkám z podélné osy –
antigravitační moment působí tedy ve všech takových oblastech současně - ale to, že jakýmsi
šestým smyslem víme, jakým směrem máme působit a jakými svaly, přestože žádné svaly
44 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
typu vytahovačů do dálky nemáme. Vytažení v podélné ose je projevem součinnosti agonistů
a antagonistů, z nichž jedny se musí částečně uvolnit a druhé částečně aktivovat. Smysl pro
vytažení v podélné ose je obecně vzato projevem druhově podmíněného imperativu
vzpřímenosti lidské postury. Základním projevem existence tohoto smyslu je to, že náš
pohybový vývoj v prvních fázích ontogeneze ústí ve vzpřímený postoj na fylogeneticky
zadních končetinách. Nositelem tohoto smyslu po narození je hlava, jejímž prostřednictvím se
pohybově napřimujeme, zatímco dolní končetiny plní funkci zajištění rovnováhy.
O-A metoda smyslu pro pohyb vzhůru a vytažení v podélné ose cíleně využívá při cvičení
v jakékoli poloze. Jakým způsobem toho dosahujeme, předvedeme názorně na následujících
dvou obrázcích.
Obr. 4 Vytažení v podélné ose v sedu
Obr. 5 Vytažení v podélné ose ve stoji - antigravitační vzepření
Na prvním z těchto obrázků vidíme aktivní vytažení do délky v podélné ose těla v jiné než
vzpřímené poloze, na obrázku druhém dochází k témuž efektu ve vzpřímeném stoji. Na první
pohled je patrné, že podmínkou a předpokladem aktivního vytažení v podélné ose je
předchozí uvolnění svalů, které svou aktivitou toto vytažení zajišťují.
I když v obojím případě používáme stejný princip – uvolnění před následujícím aktivním
vytažením v podélné ose - posturální efekt tohoto cvičení v jedné a druhé poloze je rozdílný.
U vytažení v podélné ose v jiné než vzpřímené poloze překonáváme pouze výchylky
jednotlivých oblastí z podélné osy. Při vytažení ve stoji přibývá moment antigravitačního
vzepření jako síly, jíž se aktivně odtlačujeme od podložky. O tento moment se zvětšuje síla,
jíž při cvičení působíme proti výchylkám v předozadním směru. Nejen ale to –
v antigravitační fázi dochází též k odlehčení kostry a natažení pasivních složek pohybového
systému, takže se zmenšuje odpor tkání proti úsilí o vyrovnání odchylek.
Amplituda, již zakládá aktivní vertikální oscilace uskutečněná v rozmezí mezi vrcholem
vzepření a přípravou na něj, je zdrojem rozvoje zcela nové vlastnosti pasivních složek
pohybového systému, a sice elasticity tkání nezávislé na věku a výživě, ale výhradně na
schopnosti a kapacitě svalstva provést oscilaci ve vertikálním směru.
___________________________________________________________________________________ 45
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
Ukazatelem stupně rozvoje elastického potenciálu, který jsme schopni takto organismu
dodat, je rozdíl v tělesné výšce, jíž je dosaženo růstem na straně jedné a jíž jsme schopni
dosáhnout aktivně v krajní fázi antigravitačního vzepření na straně druhé. O existenci tohoto
potenciálu vypovídá následující obrázek:
Obr. 6 Základní cvik O-A metody
Obr.6/1
Obr. 6/2
Obr. 6/3
Obr. 6/4
Obr. 6/5
Obrázek znázorňuje různé fáze jednoho ze základních cviků O-A metody, respektive
cviku, který vedl k objevu O-A metody jako kvalitativně nové metody zdravotního cvičení.
Zatímco 1., 2. a 3. fotografie jsou ukazatelem růstem dosažené tělesné výšky, 4. fotografie
znázorňuje, o kolik jsme schopni zvětšit tuto přirozenou tělesnou výšku aktivní,
antigravitačně orientovanou svalovou prací.
Dříve, než si vysvětlíme, co vše se děje ve fázi antigravitačního vzepření, si na tomto
základním cviku O-A metody popíšeme, v čem spočívá cvičení touto metodou.
4.1.1 Způsob pohybování O-A metodou
4.1.1.1 Přípravná fáze O-A pohybu
Obrázek 6/1 znázorňuje přípravu na oscilační vykývnutí. Váhu přeneseme na opačnou
nohu, než kam chceme vykývnout. Přenesení váhy těla do směru pohybu je doprovázeno
pasivním vykývnutím paže stejným směrem.
4.1.1.2 Pasivní fáze O-A pohybu
Obrázek 6/2 znázorňuje vlastní oscilační vykývnutí, kdy váha je přenesena do směru
zamýšleného pohybu, paže je volně zavěšena v ramenním kloubu. Pojmem „uvolněný pohyb“
máme v tomto případě na mysli, že přemístění paže do upažení (ve vztahu k tělu
nakloněnému stranou) neprovádíme aktivně, v daném případě jako abdukci v kloubu
ramenním, ale necháme paži doprovázet pohyb navozený jinou částí těla – vykloněním trupu
do strany. Dojde tak ke zcela pasivnímu rozpohybování paže po vzoru kyvadla. Přes veškerou
nečinnost v ramenním kloubu je středem našeho zájmu právě tato oblast, jejíhož uvolnění,
včetně uvolnění anatomických agonistů tohoto pohybu, jsme tím dosáhli.
4.1.1.3 Aktivní fáze O-A pohybu (protahování O-A metodou)
Na obrázku 6/3 vidíme, že nečinnost svalstva v oblasti ramenní nemusí být nutně jediným
cílem pasivně navozeného pohybu, ale že s uvolněnou oblastí našeho zájmu můžeme dále
pracovat. K tomu dojde, jestliže v krajní fázi vykývnutí stlačíme dlaň dolů a zpětnou fázi
vedeme aktivně, čímž dojde k velmi šetrnému, současně ale účinnému protažení svalů
v uvolněné ramenní oblasti. Protlačením dlaně dolů zapojíme nejen extenzi navozující svaly
všech kloubů po cestě (zápěstí, kloubu loketního i ramenního), ale též široký sval zádový jako
46 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
hlavní adduktor v ramenním kloubu jdoucí z přední strany kosti pažní až na bederní oblast a
křížovou kost. Aktivní kontrakce tohoto svalu, který je zároveň depresorem ramene, má za
následek zvýšení napětí ve svalstvu na zadní straně trupu na straně přitahované paže. Jelikož
aktivní – zpětná fáze oscilačního pohybu - probíhá při současném aktivním přenášení váhy
těla zpět, účinek stlačování ramene dolů působí proti odtlačování od podložky. V těle tak
vzniká protitah, který zcela přirozeně stimuluje svalstvo k aktivnímu vytažení hlavy temenem
vzhůru a vede k účinnému protažení šíjové a ramenní oblasti. Takto jednoduchým cvikem
dokážeme tedy zmobilizovat všechny vnitřní mechanismy schopné ovlivňovat ramenní kloub
jak z hlediska síly svalů a jejich délky, tak z hlediska držení těla.
4.1.1.4 Antigravitační vzepření - vrcholná fáze O-A pohybu
Obrázek 6/4 zachycuje posturální a antigravitační účinek, jehož je dosaženo ve vrcholné
fázi antigravitačního vzepření. V celém těle je maximálně zvýšeno nervosvalové napětí
posturálně významných svalových skupin rozložených od chodidel až po temeno hlavy, takže
dochází ke zmírnění předozadních výchylek ve všech oblastech – krční, hrudní i bederní.
Efekt zarovnávání všech výchylek do podélné osy prostřednictvím aktivace posturálně
významného svalstva je umocněn snížením odporu podélně natažených tkání a od sebe
oddálených článků kostry, zejména v oblasti páteře. Veškerá pojivová tkáň a zvláště šlachy
jsou nataženy na fyziologickou mez danou jejich anatomickým průběhem a morfologickými
vlastnostmi. Odlehčení, k němuž dochází v tomto kratičkém okamžiku, kdy na pohybový
systém nepůsobí gravitace, je označováno jako stav vnitřní beztíže – to z hlediska vnitřního
stavu pohybového systému – nebo jako stav gravitačně-antigravitační rovnováhy, neboť tíha
vlastního těla v podmínkách gravitace je plně kompenzována aktivním vzepřením gravitaci.
Z porovnání tělesné výšky na této čtvrté a ostatních fotografiích je zřejmé, že na vrcholu
antigravitačního vzepření dochází k přechodnému zvětšení tělesné výšky. Toto zvětšení je
úměrné velikosti elastického potenciálu organismu, pružnosti kostry a velikosti svalové síly
vyvinuté proti odporu gravitace.
4.1.1.5 Doznívající fáze O-A pohybu
Obrázek 6/5, téměř totožný s obrázkem 1, představuje doznění oscilačního vykývnutí
opačným směrem v závěrečné fázi cviku, což je spojeno s uvolněním antigravitačního i
elastického potenciálu a návratem k normální tělesné výšce. Teoreticky můžeme v této fázi
předpokládat lepší posturální kontrolu než při přípravné fázi, s níž při opakování cviku tato
fáze splývá.
4.2 Oscilační moment
Z rozboru základního cviku O-A metody vyplývá, co je míněno oscilačním momentem.
Je to provedení pohybu s maximální uvolněností z jedné krajní polohy do polohy opačné
v mezích aktuální volnosti v kloubu.
4.2.1 Vypouštěný pohyb
V protikladu k pohybu spouštěnému nebo vedenému hovoříme o oscilačním pohybu jako
o pohybu vypouštěném. Cílový pohyb je navozen impulzem vycházejícím z jiné části těla.
Oscilační pohyb ve své nejčistší podobě se uskutečňuje jako pohyb kyvadla. Dráha pohybu je
určena anatomickou stavbou kloubu. Oscilačně je však možno provádět i pohyby proti odporu
jakéhokoli druhu (odpor tkání, kostry, gravitace a vnější odpory jiného druhu), kdy postačující
podmínkou, abychom mohli hovořit o oscilačním způsobu provedení, je provést pohyb s co
nejmenším úsilím postačujícím právě k tomu, aby zamýšlený pohyb se uskutečnil.
___________________________________________________________________________________ 47
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
4.2.2 Posilování O-A metodou
Příkladem tohoto jiného typu oscilačního pohybu je již popsané antigravitační vzepření,
které je svou povahou oscilací celého těla ve vertikálním směru. Tento cvik je současně
příkladem posilování oscilační metodou. U oscilačního pohybu, který je spojen
s překonáváním odporu, se aktivní fáze střídá s fází úplného uvolnění týchž svalů po dosažení
vrcholu aktivní fáze. Oscilační posilování není jako běžné posilování založeno na střídavé
aktivaci agonistů a antagonistů, ale na napětí a uvolnění svalů stále týchž svalů (tj. těch, které
jsou v aktivní fázi agonisty), přičemž amplituda pohybu dosažená ve fázi uvolnění vzniká
jako součet uvolnění svalstva a elastického potenciálu předtím natažených tkání.
4.3 První dva principy cvičení O-A metodou
Vedle základních momentů O-A metody – antigravitačního a oscilačního - máme tak dva
základní principy cvičení touto metodou. Je jím princip maximální uvolněnosti při pohybu a
princip minimálního svalového úsilí. Obojí má vztah ke gravitaci jako hlavní příčině
problémů člověka s pohybovým systémem. Pouze poddání se gravitaci ve fázi předcházející
antigravitačnímu vzepření umožní člověku pocítit její vliv a nalézt odpovídající mechanismy
vzepření se proti ní. Pouze aktivace na minimální úrovni postačující k provedení pohybu
zajistí, že úlohu aktivní obrany proti gravitaci převezmou svaly, které – ačkoli jsou pro to
nejlépe uzpůsobeny - bývají v centristicky utvářené hybnosti zcela nevyužity. Distalizace
hybnosti je tedy dalším z podstatných principů O-A metody.
4.3.1 Spojení oscilačního a antigravitačního momentu
Třetím základním rysem cvičení O-A metodou je to, že oba její konstituující momenty
jsou neustále vzájemně propojeny. Oscilování pohybované části těla probíhá v souladu
s rytmem antigravitačního pulzování. Krajní polohy v kloubu dosahujeme při současném
odlehčení kostry od tíhy vlastního těla, a to rovnoměrně v obou protilehlých krajních
polohách v kloubu. Každá krajní fáze oscilačního pohybu je tak spojena s nepatrným
zvětšením přirozeného rozsahu pohybu v kloubu a mírným protažením a posílením struktur,
které daný pohyb ovlivňují.
4.3.2 Nové typy funkčních poruch
Spojení těchto dvou momentů umožňuje rozpohybovat i značně fixované posturální
deformity a je velmi účinným prostředkem rozvoje kloubní pohyblivosti. Její omezení vedle
posturálně podmíněného hypertonu považujeme v teorii O-A metody za samostatný druh
funkční poruchy.
4.3.3 O-A jako metoda práce s držením těla
Jelikož k lokálnímu působení na klouby dochází v celém průběhu podélné osy, působí toto
cvičení přímo na držení těla ve všech oblastech, které jsou do pohybu vtaženy. K největšímu
efektu na držení těla tak dochází při cvičení ve stoji, kde oscilace působící na oblast ramen, je
zároveň nejdokonalejší. Proto základem vyrovnávání O-A metodou je cvičení ve stoji, kdy
účinek dosažený v oblasti ramen se stává startovacím momentem pro vyrovnávání všech
funkčních poruch bez ohledu na to, jaká je příčina jejich vzniku a průběh rozvoje.
4.3.4 Fáze vyrovnávání O-A metodou - shrnutí
Cvičení O-A metodou vede k velmi rychlému uvolnění přílišného napětí v oblasti ramen.
To umožní rozpohybování hrudní páteře pomocí oscilací pažemi a naruší jev, který byl
rozpoznán a označen jako posturálně podmíněný hypertonus svalstva na zadní straně trupu.
Rozvoj pohyblivosti v oblasti hrudní páteře umožní nahradit postupně reflexní hypertonus
prací krátkých svalů páteře.
48 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
Současná stimulace svalstva dolních končetin vertikálními oscilacemi ovlivňuje příznivě
poměry v oblasti pánve.
Závěrečnou fází vyrovnávání tak bývá zprůchodnění antigravitačního impulzu
vytvořeného aktivním odtlačením dolních končetin od podložky přes krčně-hrudní přechod na
temeno hlavy. To – po probuzení jemu vrozeného smyslu pro pohyb vzhůru - se po úspěšném
završení vyrovnávacího procesu stává garantem uvolněného a přitom správného držení těla.
4.3.5 Průběh vyrovnávání u modelů z fotografií
Pohybový systém každého ze cvičenců si z těchto účinků vybere nejvíce z toho, který má
pro jeho pohybový systém největší význam nebo který představuje největší překážku
vyrovnávacího procesu.
V případě paní Jitky bylo rozhodující jednak zlepšení práce v kloubech dolních končetin
antigravitačními stimuly, což vedlo ke korekci vrozené hypotonie svalstva, a jednak oscilace
pažemi ve stoji, díky níž bylo možné rozvolnit již silně fixovanou hyperkyfózu.
V případě pana Radka bylo nejdůležitější uvolnění v oblasti šíje a horní části hrudní
páteře, což spolu s odstraněním hypertonu na zadní straně těla vedlo k rozpohybování pánve a
úpravě pánevního sklonu.
4.4 Třetí princip cvičení O-A metodou
Těchto hrubých celkových efektů bývá v praxi dosaženo poměrně rychle. Následuje
mravenčí práce s rozpohybováním ztuhlých kloubů a přepracováním pohybových stereotypů
spojených s původním držením těla. Hlavní úlohu v tom, aby i toto se podařilo, sehrávají
zásady cvičení O-A metodou: vedle již výše zmíněných principů pohyb při maximálním
uvolnění a posilování s minimálním svalovým úsilím je třeba uvést třetí z principů, a sice
princip iniciace pohybu z distální, nikoli proximální části pohybované části těla.
Vysvětlení principů spojených se způsobem pohybování O- metodou by vydalo na
samostatnou přednášku, a proto zde své vystoupení ukončím.
5. Zdravotní efekt cvičení O-A metodou
Na závěr mi dovolte ukázat ještě jednou graf z úvodu, avšak v poněkud propracovanější
podobě.
Na obrázku 7 vidíme znovu postavičky, jejichž pohybový systém klesá pod tíhou
vlastního těla. Vzestupný fialový chvost před završením růstu znázorňuje, jak již v tomto
období se nabalují různé odchylky a poruchy, které po ukončení růstu – jediného nám
vrozeného antigravitačního elementu fyzické povahy – začnou v prostředí určeném již pouze
gravitací - působit destruktivně na pohybový systém. Tento jejich vliv je přítomen a působí
stále, zpravidla jej však vezmeme na vědomí až v okamžiku, kdy se projeví bolestí nebo
selháním funkce. To znázorňují červené puntíky v nejčastěji postižených oblastech a kloubech
našeho obrázkového modelu.
Příspěvek měl ukázat, že jedinou příčinnou léčbou zdravotních obtíží funkčního původu je
cvičení dodávající tělu mechanismus aktivní obrany proti vlivu gravitace. Že má smysl
pokoušet se o to i ve vyšším věku a u posturálně již silně fixovaných vad, znázorňuje obrázek
naší modelky z úvodu po roce cvičení.
___________________________________________________________________________________ 49
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
Obr. 7 Vliv léčby a cvičení O-A metodou na tělesnou výšku v podmínkách gravitace
Obr. 8 Výsledky vyrovnávání O-A metodou za 1 rok
Tišení bolesti nebo léčba, pokud nevede alespoň k udržení stávající nebo obnově ztracené
tělesné výšky, nemůže zvrátit proces fyzického chátrání organismu spojený s bolestí a
značnými zdravotními problémy (oranžové horizontály). Vzestupné zelené rovnoběžky
znázorňují, že cvičením O-A metodou se toho dosáhnout dá, neboť prostřednictvím rozvoje
antigravitačního hybného potenciálu a elastického potenciálu tkání je možné snížit zátěž, již
nevyhnutelně představuje tíha vlastního těla v podmínkách gravitace. Z grafu je zřejmé, že
čím dříve s tímto cvičením začneme, tím méně práce a času je zapotřebí k tomu, aby nedošlo
k opotřebování pasivních složek pohybového systému v důsledku tíhy vlastního těla.
50 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
6. Závěr
Způsob pohybování O-A metodou není tedy jen prostředek nápravy a vyrovnávání již
existujících poruch. Je to pro člověka obecně výhodný způsob pohybování v podmínkách
gravitace a odkrývá před ním zcela nové možnosti využití jeho fyzického potenciálu.
Vítejte ve světě oscilačně-antigravitačních dovedností
7. Literatura
ČERMÁK, J., CHVÁLOVÁ, O., BOTLÍKOVÁ, V. Záda už mě nebolí. 1. vydání, Praha:
Nakladatelství Svojtka a Vašut, 1992, 144 s.
ČERMÁK, J., CHVÁLOVÁ, O., BOTLÍKOVÁ, V., DVOŘÁKOVÁ, H. Záda už mě nebolí.
4. rozšířené vydání, Praha: Nakladatelství Jan Vašut, 1998.
CHVÁLOVÁ, O. Kocouří cviky 1. DVD, Praha: ČASPV, 2005, 54 minut.
CHVÁLOVÁ, O. Kocouří cviky nová metoda zdravotní tělesné výchovy. Pohyb a my, březen
2006, str. 9-13.
CHVÁLOVÁ, O. Kocouří cviky. Oscilační metoda zdravotní tělesné výchovy, Sokol 6/7,
2007, Metodické listy 6-7/2007, str. 6-7.
CHVÁLOVÁ, O.: Kocouří cviky 2. DVD – dvě stopy, Praha: Olga Chválová, 2010, 119
minut.
CHVÁLOVÁ, O.: From Poor Posture to Balanced Locomotor Functions. Praha Olga
Chválívá, 2011, 27 s.
8. Kontakt
PaedDr. Olga Chválová, CSc.
Rotunda – Centrum pro pohybový systém
Nedašovská 20, 155 21 Praha 5 – Zličín
tel.:777 030 377
www.rotunda-cps.cz, [email protected],
___________________________________________________________________________________ 51
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
WELLNESS SENIORŮ
WELLNESS IN THE ELDERLY
Eva NECHLEBOVÁ
Abstrakt: Příspěvek se zabývá ovlivňováním zdravotního stavu seniorů a prevencí
geriatrické křehkosti prostřednictvím pohybových aktivit a wellness. Cílem příspěvku je
poukázat na různé možnosti z oblasti wellness pro seniorskou populaci. Je zaměřen nejenom
na nabídku aktivních pohybových činností, ale také pasivních wellness procedur vhodných
pro seniory.
Klíčová slova: senior, wellness, syndrom geriatrické křehkosti, pohybové činnosti, životní
styl, senior fitness park
Abstract: Contribution is focused on influencing of the health status of elderly people and the
prevention of geriatric frailty, through activities and wellness. The aim of the contribution is
to point out the various options in the area of wellness for senior population. Article is
focused not only on the active movement activities, but also on passive wellness procedures
suitable for the elderly.
Key words: senior, wellness, geriatric frailty syndrome, physical activity, lifestyle, senior
fitness park
1. Úvod
Rychlé stárnutí populace se stává velmi aktuální otázkou i v České republice. V současné
době se průměrný věk seniorů pohybuje nad 75 let. Je obecně známo, že senioři již nemají
příliš pozitivní přístup k pohybu a dávají přednost pohodlnému, sedavému způsobu života,
což má negativní důsledky na zdraví. Péče o zdraví, prevence onemocnění a nesoběstačnosti
mají význam v celém životě člověka, který roste v seniorském věku. V oblasti podpory
zdraví, zejména pak správného a zdravého způsobu života a prevence hraje velkou roli
wellness. Tento trend provází relativně novou vlnu péče o zdraví, kde nehraje roli jen tělesná
zdatnost, ale zdravý způsob života.
2. Stárnutí populace
V posledních letech se všechny vyspělé země potýkají s tzv. demografickým stárnutím.
Jedná se o proces, kdy se mění věková struktura obyvatelstva tak, že se zvyšuje podíl seniorů
a snižuje se podíl dětí mladších 15 let. Důsledkem toho populace stárne a očekává se, že tento
proces bude měnit strukturu obyvatelstva (MPSV, 2008).
Pro většinu lidí může být odchod do důchodu provázen úzkostí a pocitem zbytečnosti.
Aby si udrželi aktivní a wellness způsob života i v postproduktivním věku, měli by dodržovat
doporučení pro wellness životní styl ve stáří.
2.1 Kvalita života a stáří
Ministerstvo práce a sociálních věcí vypracovalo v rámci Národního programu přípravy
na stárnutí na období let 2008-2012 program kvality života ve stáří. Vláda si ve svém
52 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
programovém prohlášení stanovila za jednu z priorit věnovat zvýšenou pozornost kvalitě
života ve stáří (MPSV, 2008).
(Kubešová, 2011)
V současné době je velké množství funkčně zdatných seniorů, které je možné rozdělit do
několika kategorií.
Kategorie seniorů
Elite
Fit
Independent
Frail
Dependent
Disabled
Schopnosti seniorů
Senioři s vynikající kondicí schopní
sportovních aktivit
Senioři zcela soběstační, kteří jsou
schopni pěstovat koníčky, zahradničit,
pečovat o vnoučata
Senioři v dobré kondici, schopni
pečovat o svůj domov bez pomoci zvenčí
Křehcí senioři, u nichž jakákoliv
zdravotní komplikace způsobí ztrátu
soběstačnosti a je nutná dopomoc
Senioři trvale závislí na cizí pomoci,
ale stále schopni setrvat ve svém
vlastním prostředí
Senioři trvale odkázaní na pomoc
jiných osob, a to i v základních denních
aktivitách. Většinou jsou
institucionalizováni.
(Kubešová, 2006)
3. Wellness
Se stoupajícím zájmem o kvalitu života se rozšiřuje i frekvence pojmu wellness. Jedná se
o pojem hodně široký, dnes se používá hlavně jako stav způsobilost být zdrojem dobra.
Vzhledem k vágnosti pojmu dobro se v odborné terminologii místo toho používá pojem wellbeing, který je do češtiny překládán jako osobní pohoda (Hošek, 2009).
Wellness se definuje jako stálé a uvážené úsilí k udržení zdraví a co možná nejvyšší
úrovně životní pohody. Wellness není tedy jen momentální tělesný stav, ale proměnlivá
situace, která by měla směřovat k celkové spokojenosti a celoživotnímu dodržování zdravého
způsobu života. V oblasti podpory zdraví se jedná o zdravý životní styl, který v rámci
___________________________________________________________________________________ 53
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
možností jedince zahrnuje nejen správnou výživu a dostatečný pohybový režim, ale také
vyvarování se škodlivým návykům (Blahušová, 2005).
3.1 Doporučení pro wellness životní styl ve stáří:
 práce a sociální aktivity. Udržet ty aspekty a sociální aktivity, které seniora těšily ve
středním věku;
 cvičení - provádět pohybové aktivity, které udržují, nebo zlepšují flexibilitu i v
pozdějším věku;
 zdravá výživa - jíst stravu, která obsahuje všechny živiny, ale ve střídmém množství;
 preventivní prohlídky - do 75 let občas, v pozdějším věku často;
 léčebná péče - neordinovat si sami léky, medikamenty aplikovat vždy po konzultaci
s lékařem;
 posílení imunity - všechny infekční nemoci ohrožují seniory komplikacemi, dbát na
zdravý životní styl a posilování imunity;
 rodinná pohoda - být obklopen rodinou a láskyplnou atmosférou je jedním z nástrojů
prevence;
 zachování nezávislosti - být samostatný a nezávislý je pro psychickou stránku člověka
velmi důležité (Blahušová, 2005).
3.2 Opatření k delšímu zdravému a aktivnímu životu
V rámci pilotního Evropského inovačního partnerství (EIP) k aktivnímu a zdravému
stárnutí bylo dohodnuto pět opatření, která si kladou za cíl do roku 2020 zajistit průměrnému
Evropanovi, aby mohl prožít o dva roky delší zdravý a aktivní život. Pět konkrétních opatření
bude zahájeno již v roce 2012. Jedná se o:
 inovativní způsoby, jak pacientům zajistit odpovídající péči a léčbu na základě
správné diagnózy a předpisu;
 inovativní řešení a podpora včasné diagnózy u starších lidí;
 šíření a propagace úspěšných a inovativních modelů péče o chronicky nemocné
pacienty, např. vzdálený monitoring, toto opatření by mělo fungovat v mnoha evpských
regionech;
 spolupráce a účinná prevence zhoršení zdraví, především v oblasti nedostatečné
výživy;
 Využívání operativních a nezávislých ICT řešení v rámci globálních standardů, které
podpoří, aby lidé mohli zůstat déle soběstační, pohyblivý a aktivní (http://europa. eu/rapid/
pressReleasesAction.do?reference=IP/11/1309&format=HTML&aged=0&language=EN&gui
Language=en>)
3.3 Pohybové aktivity pro seniory
Vycházíme ze zásady udržování funkce, celkové kondice, nepřetěžování. Většina
odborníků doporučuje pro organismus střední či nižší intenzitu zatížení. Je doporučen trénink
pro netrénované jedince na úrovni 50-60 % jejich tepového maxima. Po několika týdnech je
možné zvýšit intenzitu na 60-70 % tepového maxima. Z celkového času pro pohybové
aktivity by senioři měli věnovat 50 % aerobním aktivitám, 20 % silovému tréninku a 30 %
koordinaci, flexibilitě a rovnováze (Dýrová, Lepková, 2008).
U aktivit zaměřených na vytrvalost a sílu preferujeme u seniorů využívání dynamických
cviků, omezujeme statickou zátěž.
Podle výzkumu zveřejněného v časopise Neurologie/BBC, lidé, kteří pravidelně chodí do
přírody a pohybují se venku a kteří urazí alespoň šest až osm kilometrů za týden, mají
mnohem větší šanci, že nebudou trpět duševním úpadkem v seniorském věku.
54 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
Studie provedené vědci z Univerzity v Pittsburghu (www.outdoorguide.cz.2011)
hodnotily současné mozkové záznamy u dobrovolníků (průměrný věk byl 78 let). Výsledky
ukázaly, že u osob, které se během posledních čtyř let pohybovaly málo, byly měřitelné
známky poškození kognitivních funkcí (vnímání, paměť, myšlení) podstatně vyšší, než u
osob, které se pohybu na čerstvém vzduchu pohybovaly s určitou pravidelností. Proto jsou pro
seniory velmi doporučované aktivity v přírodě (www.outdoorguide.cz.2011).
Zdatnost, i ve starším věku, je ovlivňována nejen současnou pohybovou aktivitou, ale je
zřejmé, že úroveň funkční kapacity určují zejména aktivity, kterým se lidé věnují v průběhu
života dlouhodobě. Ti, kteří provádějí aerobní zatížení organismu, udržují svou relativně
dobrou vytrvalost a kondici do vysokého věku (Štilec, 2004).
3.4 Vhodné wellness aktivity
Vhodnými wellness aktivitami pro seniory jsou zejména outdoorové aktivity, a to nejen
pro komplexní podporu pohybu u seniora, ale i z hlediska prevence sociální izolace a podpory
pozitivního myšlení a prožívání, neboť kontakt s přírodou je velmi důležitou součástí celkové
pohody člověka. Mezi outdoorové aktivity vhodné pro seniory zařazujeme například turistiku,
nordic walking, chůzi na lyžích, jízdu na kole. Při realizaci řízených skupinových
outdoorových aktivit je možné využít rovněž prvků dobrodružné terapie (Šauerová, 2010).
Fyzická aktivita je jedním z faktorů, který umožňuje aktivní stárnutí. Důležitými
příznivými faktory fyzické aktivity seniorů jsou zachování nezávislosti a soběstačnosti a tím
pádem také zachování kvality života. Pohybové aktivity jsou také vhodnou formou prevence
syndromu geriatrické křehkosti.
Mezi vhodné a doporučované aktivity patří:
Nordic walking
Jednou z dalších možností pohybové aktivity seniora je severská chůze. Tento druh sportu
pochází z Finska. Je to přirozená, účinná a bezpečná metoda k udržení a zlepšení tělesné
kondice. Základem je chůze v terénu se speciálními hůlkami. Výhodou je menší napětí v
oblasti krční páteře, dochází k aktivaci trojhlavého svalu ramenního, velkého prsního svalu,
svalů zad a dalších svalů.
V podstatě se při tomto sportu zapojuje až 90 % svalů lidského těla. Při chůzi se trénuje
oběhový systém, posiluje imunitní systém. Díky hůlkám má senior větší stabilitu a lepší pocit
bezpečí a zároveň dochází k většímu spalování kalorii. Je to vhodná alternativa pro seniory s
degenerativním onemocněním kloubů, vhodná i pro pacienty s onemocněním dýchacích cest.
A je také pro seniory ekonomicky a materiálně velmi dostupná (Polhorská, 2009).
Senior fitness parky
Další možností pro seniory, kteří žijí ve městech, jsou budované venkovní fitness parky
pro seniory.
Jedná se o nově budované moderní parky, vybavené speciálními cvičebními stroji, které
jsou určeny především seniorům. Parky jsou budované především v oblastech, kde jsou
například domy s pečovatelskou službou.
Cvičící stroje nabízí celou škálu možností posilování různých částí těla, zlepšení
ohebnosti kloubů, koordinace těla, ale také pro zvyšování kapacity srdce a plic. Součástí
parku bývá také zóna odpočinku pro relaxaci v přírodě. U každého cvičícího zařízení je
přesný popisek včetně zobrazení, jak se má správně cvičit a k čemu slouží.
U některých parků bývá i v určených hodinách profesionální fitness trenér, se kterým je
možné vhodnost a správnost cvičení konzultovat.
___________________________________________________________________________________ 55
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
Limitujícím činitelem pro každou pohybovou aktivitu jsou různé druhy zdravotních
oslabení, která jsou s přibývajícími léty četnější. Neúměrné zatěžování lidského organismu
vede k rychlejšímu opotřebování ve všech směrech. Organismus bývá poškozován i vysokou
intenzitou zátěže, která neodpovídá jeho možnostem.
Cyklistika pro seniory
Jízda na kole je vhodná pro seniory, kteří nemají problém s rovnováhou. Pomáhá při
rehabilitaci kloubních obtíží, je velmi vhodná pro obézní, protože nezatěžuje pohybový
aparát. Zároveň zvyšuje fyzickou kondici a je tedy vhodnou prevencí srdečně-cévních
onemocnění.
Plavání
Plavání bezesporu patří mezi velmi doporučované aktivity v každém věku. Velkou
výhodou je, že je možné se mu věnovat celoročně. Senioři mají možnost využít slev pro vstup
do bazénů například v dopoledních hodinách. plavání patří mezi doporučované kompenzační
sporty, protože nezatěžuje kloubní aparát V bazénu je kromě plavání také možné věnovat se
různým cvičením. Ve větších aqaparcích je možné pro cvičení využít menší teplejší bazénky,
nebo vířivé bazény apod.
Regenerační procedury a lázeňská léčba
Součástí wellness způsobu života seniorů kromě aktivních pohybových aktivit jsou také
různé relaxačně - regenerační procedury. Tato příjemná forma regenerace může být využívána
v různých spa centerech, nebo jako lázeňská léčba.
V rámci komplexního přístupu k nemocným i seniorům česká lázeňská medicína na rozdíl
od lázní ve světě kromě aplikace přírodních léčivých zdrojů realizuje i léčebnou rehabilitaci,
fyzikální léčbu, fytoterapii a klimatoterapii a další.
Balneologie a balneoterapie patří mezi oblíbené formy odpočinku a jsou velmi vhodné pro
seniory (Jandová, 2009).
V současné době se senioři stávají zajímavou cílovou skupinou pro různá lázeňská
střediska i wellness hotely, které nabízejí nepřeberné možnosti wellness aktivit.
4. Závěr
Wellness se stává přirozenou součástí života seniorů a je dobrým předpokladem pro
kvalitní život. Senioři jako velká demografická skupina se zajímají o možnosti ovlivňování
kvality života prostřednictvím aktivních i pasivních wellness aktivit.
5. Literatura
BLAHUŠOVÁ, E. Wellness fitness. Vyd.1. Praha : Karolinum, 2005. 235 s. ISBN 80-2460891-X.
DÝROVÁ, J., LEPKOVÁ, H. Kardiofitness: Vytrvalostní aktivity v každém věku. Praha:
Grada, 2008 ISBN: 978-80-247-2273-3 .
HOŠEK, V. Wellness, well-being a pohybová aktivita. In Wellness jako odbornost: Sborník
sdělení z mezinárodní konference "Východiska pro odborné vzdělávání wellness specialistů".
Vyd. 1. Praha : VŠTVS Palestra, s.r.o., 2010. s. 101. ISBN 978-80-904435-0-1.
JANDOVÁ, D. Balneologie. Vyd.1. Praha : Grada, 2009. 424 s.ISBN 978-80-247-2820-9
KUBEŠOVÁ, H. Vnitřní lékařství III. Skripta pro bakalářské studium ošetřovatelství. Portál
LF MÚ Brno, 2006.
Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012. In Ministerstvo práce a
sociálních věcí. 2008, 8, s. 9-42. Dostupný také z WWW:
<http://www.mpsv.cz/files/clanky/5045/starnuti_cz_web.pdf>
56 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
POLHORSKÁ, M. Optimálný pohyb pre seniorov. Sestra a lekár v praxi. roč. 8, č. 7-8, s. 13,
2009. ISSN 1335-9444.
ŠAUEROVÁ, M. The Importance of Physical Activity in the Ageing Process. Journal of
Outdoor Activities. Ústí nad Labem : UJEP, 3(2), 4-29, 2010, s. 39 - 50. ISSN 1802-3908.
ŠTILEC, M. Program aktivního stylu života pro seniory. Vyd.1. Praha : Portál, 2004. 136 s.
ISBN 80-7178-920-8
www.outdoorguide.cz [online]. 18.6.2011 [cit. 2011-09-22]. Www.outdoorguide.cz. Dostupné
z www: <http://www.outdoorguide.cz/chuze-zpomaluje-nastup-starecke-demence--984.html
www.europa.eu/rapid/pressReleasesAction[online].1.2.2012[cit.2012-02-01]
http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/11/1309&format=HTML&aged=
0&language=EN&guiLanguage=en>>.
6. Kontakt
Eva Nechlebová, Mgr.
VŠTVS Palestra s.r.o.
Pilská 9, Praha 9, Hostavice
[email protected]
___________________________________________________________________________________ 57
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
VÝZKUM POPTÁVKY PO WELLNESS SLUŽBÁCH
DEMAND RESEARCH OF WELLNESS SERVICES
Richard NEUWIRTH
Abstrakt: Příspěvek popisuje výzkum potenciální poptávky na nově se rozvíjejícím trhu
služeb wellness. Je zde podána pracovní definice pojmu wellness, dále popis základních
záměrů výzkumu a jeho výsledky. Ty jsou členěny do těchto oblastí: zájem o různé kombinace
sportovních aktivit, údaje o nejoblíbenějších aktivitách z oblasti lázeňství a trávení volného
času, názory zákazníků na cenu a interiér a kvalifikovanost zaměstnanců.
Klíčová slova: kvalita života, vnitřní akceptace zdravého způsobu života, relevantnost údajů,
Abstract: The contribution describes research of the potential demand in the emerging
market for wellness. There is given a working definition of wellness, a description of the basic
aims of research and its results. They are divided into the following areas: Demand for
various combinations of sports activities, information about the most popular activities in the
field of spa and leisure, customer feedback on price and interior and competence of staff.
Keywords: Quality of life, internal acceptance of a healthy lifestyle, the relevance of data.
1. Úvod
Přibližně od roku 2005 dochází v jednom z oborů služeb, konkrétně v oboru trávení
volného času, k rozvoji trhu s nabídkou způsobu trávení volného času, který je nazýván
wellness. Nabídka se pak soustřeďuje na poskytování různých, více či méně kvalitních
produktů, týkajících se zdravé výživy, hubnutí nebo například posilování imunitního systému.
Dále se nabídka soustřeďuje na soubory produktů a myšlenek, které se snaží změnit
stravovací návyky a postoje k tak zvanému zdravému životnímu stylu. Jde o nabídku, která je
v některých případech již vědomě promyšlená, a tedy svým způsobem koncepční, v jiných
případech jde jen o snahu (mnohdy za každou cenu) prodat zákazníkovi jakoukoli hodnotu
bez ohledu na její užitek. Poslední oblastí nabídky je pak snaha nabídnout poměrně ucelenou
koncepci životního stylu, při jehož akceptaci konkrétním zákazníkem dochází ke změně
návyků a k celkovému přehodnocení názorů na vlastní zodpovědnost za osobní zdravotní stav
a celkovou, jak fyzickou, tak i duševní kondici.
Tato nabídka je velice rozmanitá, neboť obsahuje pestrou skladbu konkrétních aktivit, a
z tohoto důvodu dochází v odborných kruzích k diskuzím o vlastní náplni a skladbě produktů
jako celku. Jde především o poměr mezi skupinou sportovních a cvičebních aktivit, dále
skupinou aktivit myšlenkových a sebevzdělávacích a skupinou zdravotních regeneračních a
někdy i rehabilitačních činností. Bohužel bylo věnováno velice málo pozornosti zákazníkovi,
jeho skutečným potřebám a přáním. V případě celého trhu jde tedy o oblast poptávky, která
není dosud uspokojivým způsobem popsána, a nelze tedy využít informací, které se týkají
případných skupin zákazníků s podobnými požadavky na způsob trávení volného času. Dále
nejsou dostupné informace například o názorech spotřebitelů na cenu nakupovaných služeb.
„Nahlížíme-li na klienty jako na bio-psycho-sociální jedince, je nezbytné, aby se právě
kvalitní, efektivní komunikace a humánní přístup staly základem vzájemné interakce.“
58 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
(Šauerová, 2011). Z tohoto důvodu byl na jaře roku 2011 uskutečněn výzkum poptávky, jehož
cílem bylo shromáždit informace o zákaznících, analyzovat a popsat poptávku tak, aby bylo
možno tuto stranu trhu kvalifikovaným způsobem postihnout a vyvodit závěry prospěšné pro
další rozvoj a specializaci nabídky. Výzkum byl základní a získaná data měla prvotní
charakter. Snahou bylo postihnout co nejširší spektrum společnosti a získat tak podklady pro
další, podrobnější, již marketingové analýzy.
Oblasti zájmu výzkumu
V první etapě bylo nutné stanovit oblasti zájmů, kterých se výzkum bude týkat.
1. Jako první byla uvažována oblast demografických a sociálních informací. Pro stranu
nabídky je pak důležitá znalost věkové skladby klientů, skladby pohlaví v jednotlivých typech
(sportovních nebo medicínských, či rekreačních) balíčků služeb.
2. Druhou skupinou zájmů výzkumu je oblast skladby sportů. Názory na jednotlivé
aktivity, jejich poměrné zastoupení v daném programu jak krátkodobém, např. jedno
odpoledne, tak i dlouhodobém, celý týden. Je tedy na zákazníkovi, co vlastně preferuje, jakou
skladbu služeb vlastně očekává od odborně zaměřených provozoven. Zde se ukazuje, že
nabídka koncipuje své image tak, že je často tematicky přizpůsobeno technickým možnostem
a charakteru okolí. Lze předpokládat, že budou nalezeny některé typy skupin zákazníků se
stejnými nebo podobnými požadavky.
3. Třetí, neméně významná skupina informací se týká představ zákazníků o cenách, které
jsou ochotni platit za jednu jim běžně známou jednotku poskytovaných služeb. Pod pojmem
jednotka máme na mysli například hodina cvičení v posilovně, nebo hodina plavání apod.
Zásadní problém tkví v tom, že významná část provozů bývá nevýdělečná nebo hospodářský
výsledek je tak nízký, že je nutné provoz dotovat ze strany státu, což u nás není dosud téměř
vůbec praktikovaný způsob úhrady nákladů. Toto je jeden z důvodů, proč se stávající
provozovny orientují zejména na finančně lépe vybavenější klientelu. Pokud se však wellness
nestane hromadně dostupným způsobem rekreace, jako obor zřejmě nebude mít šanci na
plnohodnotný rozvoj.
4. Čtvrtá oblast zájmu výzkumu se týkala problematiky skladby celých prodávaných
programů. Diskuse se neustále vede o tom, v jakém poměru mají být zastoupeny sportovní,
medicínské, mentální aktivity a jakou úlohu zde hraje osobní přesvědčení zákazníka a jaký si
on sám klade cíl. Ideálem je samozřejmě změna životního stylu ve prospěch sebeuvědomování hodnoty vlastní osobnosti a vědomá péče o její všestranný rozvoj.
5. Konečně pátá oblast se týká zákaznických názorů a zkušeností s kvalitou provozů jako
takových. Jde o hodnocení vnitřního vybavení, kvality a erudice zaměstnanců a o celkový
dojem, který provozovny jako celek vzbuzují. V současné době je na trhu k dispozici značné
množství různých povrchových materiálů, dávajících možnost zlepšení interiérů ve smyslu
physical evidence (viz výše hmotné prostředky užívané v rámci marketingových záměrů). Je
tedy vhodné zjistit, do jaké míry zákazník interiér vnímá a zda tento neovlivňuje postoje
zákazníků, i v tom smyslu, zda nevyhovující interiér má vliv na opětné návštěvy provozoven.
6. Dalším významným zdrojem jsou pak informace o případných vztazích mezi
průměrnými, nebo nejčastěji se vyskytujícími výsledky zjišťování údajů mezi výše
uvedenými oblastmi informací.
7. Výzkum si kladl za cíl též se pokusit stanovit v rámci nejčastěji provozovaných aktivit
i optimum spotřebitele a tuto informaci předložit provozovatelům jako nejčastěji se
vyskytující kombinaci služeb, na které lze pak postavit základy hlavní marketingově
modifikované nabídky a tuto dále rozvíjet.
Těchto sedm oblastí zájmu prováděného výzkumu se pak stává podkladem pro vytvoření
sady otázek, sestavených do dotazníku.
___________________________________________________________________________________ 59
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
Vyhodnocení získaných dat
Získaná data byla vyhodnocována ve třech relativně samostatných fázích. První fáze
vyhodnocování spočívala v tom, že byla použita metoda kvalifikovaného odhadu. (viz níže).
Druhá fáze byla orientována na získání údajů kvantitativního charakteru a z hlediska
celého výzkumu byla zamýšlena jako stěžejní. V rámci výše uvedených diskusí dochází
k odborným odhadům provozovatelů o tom, jaké aktivity bývají nejčastěji poptávkou
nakupovány, avšak konkrétní číselný údaj o množství a skladbě jsou spíše odhadovány.
Kvantifikace těchto odhadů může mít význam pro plánování budoucích kalkulací a odhadů
ekonomické výkonnosti provozů.
Ve třetí fázi byl záměr získat údaje kvalitativního charakterů, zvláště v oblasti vztahů
mezi jednotlivými skupinami odpovědí, což v rámci prvotního výzkumu může být využito
pouze jako doplňková charakteristika.
Demografické údaje
Hodnocení údajů kvantitativního charakteru bylo provedeno v členění podle oblastí otázek
proto, že vzhledem k velkému počtu otázek se jim nelze věnovat samostatně, budou tyto
otázky popsány v rámci jednotlivých skupin. Jako první byla vybrána oblast demografická.
Pohlaví: Pro výzkum bylo tedy použito údajů celkem od 302 respondentů, z čehož bylo
194 žen (64,2 %) a 108 mužů (35,8 %). Větší zastoupení žen bylo způsobeno výběrem, kde
tazatelé sami uvádějí u žen větší zájem dotazování se zúčastnit.
Průměrný věk respondentů je 35,88 let a medián = 35 a směrodatná odchylka 9,6, což
odpovídá i vyššímu průměrnému počtu členů domácností, než udává ČSU. Směrodatná
odchylka spíše potvrzuje skutečnost, že těžiště zkoumaného souboru se pohybuje v rozmezí
25 – 45 let. V tomto věku žijí děti u svých rodičů, a proto je údaj o průměrném počtu členů
domácnosti vyšší.
Počet členů domácnosti: Respondenti pocházejí nejčastěji z domácností čtyřčlenných 108
(35,8 %). Průměrný počet členů činí 3,22. Podle ukazatele relativní kumulativní četnosti, je
zastoupení maximálně čtyřčlenných domácností a menších 93 procentní, což je potvrzení
úspěšnosti zvolené metody výběru respondentů. (ČSU zde uvádí jako průměrný počet členů
domácností mezi dvěma a třemi osobami, liší se podle jednotlivých oblastí (pozn. aut.).
Jak je patrné z grafu, nejpočetnější jsou tři věkové skupiny, které mohou mít zásadní
význam pro výzkum, neboť tvoří celkem 88,4 procenta výběrového souboru. Vzhledem
k tomu, že největší zájem ze strany provozovatelů je o skupinu ve věku 41 – 50 let, a tato
skupina je zde zastoupena pouze 19,6 procenty, bude tento ukazatel použit v souvislosti
s dalšími vybranými hodnotami pouze jako orientační. Jako hlavní skupina bude vybrána
věková kategorie 31 – 40 let, nebo bude použit celý vzorek respondentů.
Počet členů domácností svou strukturou odpovídá cílové skupině respondentů, tedy
zákazníkům, kteří by v budoucnu měli tvořit základní klientelu wellness provozů. Největší
zastoupení vykazují dvou, tří a čtyřčlenné domácnosti, které jsou v naší společnosti nejvíce
zastoupeny. Struktura je následující:
Jednočlenné
5%
Dvoučlenné
19 %
Tříčlenné
33 %
Čtyřčlenné
36 %
Pětičlenné
5%
Šestičlenné
2%
2. Aktivity udávané zákazníky jako oblíbené
Vzhledem k tomu, že zákazníci volili odpovědi sami, v rámci otevřených otázek, došlo
k tomu, že odpovědi byli velice rozdílné. Za zmínku stojí pouze sporty.
60 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
V první variantě, kde odpovědělo celkem 271 respondentů, to bylo plavání 10,3 %,
cyklistika 5,0 %, aerobik 3,3%. Ve druhé variantě (208 odpovídajících) pak 6,3 % plavání
(kterému předcházela v první variantě jiná odpověď), cyklistika 6 % a četba 4,6 %. Ve třetí
variantě došlo již jen k 127 odpovědím a ve čtvrté k 55 záznamům. Po ručním vyřazení
odpovědí s nepohybovými aktivitami bude zajímavé, kolikrát se v průměru respondenti
v měsíci věnovali svým aktivitám, v první, druhé až čtvrté variantě, tak i dohromady.
Z posledního řádku tabulky je patrno, že první (pravděpodobně oblíbenější variantě
jakýchkoli aktivit) se dotazovaní věnují v průměru téměř 9 krát za měsíc a v druhé variantě
průměrně téměř 7 krát. Ve třetí variantě je to v průměru 8 krát a ve čtvrté 9 krát. Pokud jde o
vyšší počet provozování aktivity za měsíc u variant, tak jak je seřadili dotazovaní ve čtvrté
variantě, lze se domnívat, že člověk, který provozuje sporty, jako předmět svého soustavného
zájmu, může mít aktivity oblíbené, a uvádí je na prvním místě jako méně četné, a méně
oblíbené činnosti, které jsou mu dostupnější, uvádí až v závěru, přestože je provozuje častěji.
Tabulka č. 1 Aktivita udávaná dle vlastních názorů respondentů, podle jednotlivých
variant.
Varianta 1 Varianta 2
Druh
aktivity Výskyt
v % Plavání 10,3 4,65 Plavání 5 5,47 Aerobik 3,3 Aktivity celkem 100 Cyklistika Průměrná Druh
četnost aktivity Výskyt
v % Varianta 4 Varianta 3
Průměrná
četnost
Druh
aktivity
6,3 4
Cyklistika
Cyklistika 6 4
5,1 Bruslení
in-line 3 8,96 Aktivity
celkem 100 Výskyt
v%
Průměrná
četnost
Druh
aktivity Výskyt Průměrná
v % četnost
9 10
Plavání 1,3 4
7
Lyže 14 4
8
Aktivity celkem 100 3,6
7
Turistika Běh
3
6
5,9
Lyže
12
6,7
Aktivity
celkem
100
Dále, opět po vyřazení nepohybových aktivit, bylo z 1208 možností uvedeno 570 krát, že
se dotazovaní minimálně jednou za měsíc věnují své oblíbené pohybové aktivitě. Tento údaj
lze chápat tak, že ve čtyřiceti čtyřech procentech, kdy mají respondenti možnost vyvíjet
jakoukoli odpočinkovou činnost, se věnují sportu. Mezi muži a ženami pak nejsou v tomto
ohledu patrny téměř žádné rozdíly.
Zkušenost s vybranými druhy služeb
Jak vyplývá z tabulky č. 2 (viz níže), více než 50 procent populace se minimálně jednou
setkalo s aktivitami, které mohou být tudíž považovány jako nosné pro tvorbu wellness
programů. Vyložený nezájem o tyto činnosti pak uvádí jen 4,3 procenta obyvatel, při čemž
mužů v této oblasti je přibližně dvojnásobek. Pro lázeňství je pozitivní zjištění, že přibližně
jedna třetina obyvatelstva má již zkušenost se zábaly a většina obyvatel také užila saunu a
relaxaci ve vířivce.
Zákaznická představa o ceně
V případě ochoty zákazníků platit za vybrané služby, tito udávají cenu obecně nižší, než
jsou ceny reálné. Toto lze chápat jako projev principu neviditelné ruky trhu, kde se každý
v podmínkách téměř dokonalé konkurence snaží dosáhnout sám pro sebe co nejlepších
podmínek. Údaje o cenách ve sledovaném vzorku respondentů jsou značně rozdílné až na
výjimky vyznačené v tabulce výše. U žen je méně rozptýlené cenové hodnocení v případě
plavání, kadeřnických služeb a duchovní terapie, což odpovídá větší zkušenosti s nákupem
___________________________________________________________________________________ 61
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
Tabulka č. 2 Zkušenosti s vybranými produkty
MINIMÁLNĚ JEDNA ZKUŠENOST S VYBRANÝMI PRODUKTY WELLNESS
AKTIVITA
POČET ŽEN
POČET MUŽŮ
CELKEM
ŽENY V %
MUŽI V %
Z CELÉHO SOUBORU V %
PLAVÁNÍ
174,0
93,0
267,0
89,7
86,1
88,4
RELAXACE VE VÍŘIVCE
136,0
83,0
219,0
70,1
76,9
72,5
SAUNA
122,0
87,0
209,0
62,9
80,6
69,2
CVIČENÍ VE FITNESS CENTRU
136,0
65,0
201,0
70,1
60,2
66,6
CELKOVÁ MASÁŽ KLASICKÁ
128,0
65,0
193,0
66,0
60,2
63,9
53,6
KOSMETIKA OBLIČEJE
150,0
12,0
162,0
77,3
11,1
AEROBIK
123,0
17,0
140,0
63,4
15,7
46,4
CVIČENÍ POD VED. TRENÉRA
71,0
44,0
115,0
36,6
40,7
38,1
STREČING
66,0
41,0
107,0
34,0
38,0
35,4
35,1
ZÁBALY V LÁZNÍCH
68,0
27,0
95,0
35,1
25,0
JINÉ KOSM. SLUŽBY
79,0
7,0
86,0
40,7
6,5
28,5
JÍZDA NA KONI
51,0
32,0
83,0
26,3
29,6
27,5
SEMINÁŘ O ZDRAVÉ VÝŽ.
59,0
22,0
81,0
30,4
20,4
26,8
KADEŘNICKÉ SL. V RÁMCI BAL.
59,0
9,0
68,0
30,4
8,3
22,5
REFLEXNÍ MASÁŽ
44,0
24,0
68,0
22,7
22,2
22,5
JÓGA
48,0
5,0
53,0
24,7
4,6
17,5
AQUAGYMNASTIKA
48,0
5,0
53,0
24,7
4,6
17,5
CELKOVÁ MASÁŽ PODVODNÍ
15,0
20,0
35,0
7,7
18,5
11,6
DUCHOVNÍ TERAPIE
23,0
7,0
30,0
11,9
6,5
9,9
NEMÁM ZÁJEM
6,0
7,0
13,0
3,1
6,5
4,3
Tabulka č. 3 Představy zákazníků o cenách
CENOVÁ PŘEDSTAVA SPOTŘEBITELE ZA JEDNOTKU PRODUKCE VYBRANÝCH SLUŽEB
ŽENY
MUŽI
VHODN
VHODN
VARIA OST SMĚROD. VARIA OST SMĚROD. MEDIÁN
PRŮMĚR
MEDIÁN
PRŮMĚR
BILITA PRŮ ODCHYLKA
BILITA PRŮ ODCHYLKA
MĚRU
MĚRU
PLAVÁNÍ
89,0
57,0
80
+
+
98,9
93,8
80
RELAXACE VE VÍŘIVCE
153,0
159,0
100
148,6
129,2
100
SAUNA
120,0
70,0
100
+
125,1
104,4
100
CVIČENÍ VE FITNESS CENTRU
117,0
150,0
100
+
111,1
85,1
100
+
CELKOVÁ MASÁŽ KLASICKÁ
448,0
328,0
150
408,1
237,5
400
+
KOSMETIKA OBLIČEJE
394,0
235,0
150
281,8
122,0
300
+
+
AEROBIK
95,0
69,0
80
+
119,6
88,0
100
+
CVIČENÍ POD VED. TRENÉRA
191,0
159,0
150
250,5
183,5
200
STREČING
105,0
77,0
90
+
122,9
94,4
100
ZÁBALY V LÁZNÍCH
345,0
330,0
300
+
252,8
145,6
200
+
JINÉ KOSM. SLUŽBY
448,0
378,0
325
340,5
343,1
300
+
JÍZDA NA KONI
230,0
155,0
200
+
236,7
219,2
200
+
SEMINÁŘ O ZDRAVÉ VÝŽ.
134,0
142,0
100
124,8
102,3
100
KADEŘNICKÉ SL. V RÁMCI BAL.
865,0
448,0
600
+
269,4
222,5
200
REFLEXNÍ MASÁŽ
293,0
230,0
250
+
307,6
208,3
250
JÓGA
106,0
101,0
85
155,8
118,2
100
AQUAGYMNASTIKA
118,0
96,0
100
+
171,2
135,2
100
CELKOVÁ MASÁŽ PODVODNÍ
326,0
235,0
300
+
324,8
223,3
300
+
DUCHOVNÍ TERAPIE
203,0
96,0
150
+
234,0
255,7
100
62 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
těchto služeb. Vhodnost průměru jako statistického ukazatele, daná mediánem pak detekuje i
větší názorovou shodu na cenách v oblasti celkové masáže, aquagymnastiky, zábalů, strečinku
a aerobiku. U mužů dochází k nízké variabilitě hodnocení a k relevantnosti průměru jako
ukazatele v případě kosmetiky obličeje, což je zřejmě dáno tím, že o tuto službu se sice
zajímá jen velmi úzký okruh zákazníků, ale tito klienti jsou vysoce kompetentními
spotřebiteli. Vyšší vypovídací schopnost průměru existuje v případě cvičení ve fitness centru,
celkové a podvodní masáže, jízdě na koni.
Zájem o vybrané nesportovní aktivity
Vzhledem k diskusím o vlastní náplni wellness byl položen dotaz na vybrané aktivity
nesportovního a i okrajového charakteru. Smyslem zjištění bylo zodpovězení otázky, zda je
účelné zařazovat do ucelených balíčků wellness služeb i aktivity, které nejsou obvyklou
činností, nabízenou v běžných kulturních zařízeních.
Graf č. 1 Vybrané nesportovní aktivity
Zájem o vybrané nesportovní aktivity
NUMERO‐
LOGIE
13%
PSYCHO‐
LOGIE
34%
HISTORIE
20%
FILOSOFIE
8%
ASTROLO‐
GIE
VYKLÁDÁNÍ
KARET
15%
10%
Kromě historie, kde se procento mužů i žen zhruba vyrovnává, projevují o uvedené
aktivity zájem spíše ženy. Toto by mohlo být inspirativní pouze pro úzce specializované
podnikatele se zájmy o alternativní medicíny a ze západoevropského úhlu pohledu netradiční
oblasti kultury.
Graf č. 2 Užívání suplement
___________________________________________________________________________________ 63
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
Strava a doplňky
Pro údaje sloužící k popisu potenciálního zákazníka byly vyhodnoceny odpovědi týkající
se užívání výživových doplňků.
O zdravou výživu se zajímá 46 procent a prakticky se snaží zásady zdravé výživy
dodržovat 41 procent dotazovaných. Skutečnost, že dotazovaný je vegetarián, uvádí necelá 3
procenta respondentů. Tyto dva údaje vyznívají příliš optimisticky, avšak důvod jejich vysoké
hodnoty se nepodařilo zjistit.
Pokud jde o vegetariánství, hlásí se k němu pouze 3 %, zajímá se o ně 10 % a nehlásí se
k němu 85 % oslovených. V této souvislosti lze dále uvést graf struktury užívání suplement
(viz graf 2).
Představa o způsobu trávení wellness víkendu
V případě nákupu wellness víkendu odpovědělo 252 respondentů, z toho si jich 69 (25 %)
již wellness víkend koupilo a průměrná cena, kterou za něj zaplatili, činí 3 480. - Kč. Ochota
platit, zjišťovaná u těch, kteří si ještě zmíněné služby nenakoupili, je pak reprezentována
průměrnou cenou v hodnotě 2 597,- Kč. U tohoto údaje je směrodatná odchylka 1 261 Kč, což
ukazuje na značnou diferenciaci názorů jednotlivých respondentů.
Představa způsobu trávení víkendu s ohledem na druh společníků je doložena
následujícím grafem.
Graf č. 3 Druh společnosti při wellness víkendu
Oblíbenost vybraných aktivit
Oblíbenost vybraných aktivit, které respondenti označovali ve formě uzavřené otázky, jen
dokládá možnosti kombinací při výběru nabídky balíčků služeb, viz tabulka níže. Odpovědi
poskytlo celkem 182 respondentů a lze říci, že neexistují významnější názorové rozdíly mezi
muži a ženami. Tato skupina hodnocení však vykazuje značnou variabilitu odpovědí.
Hodnocení provozoven
Znalost provozoven: Dotaz byl položen jak na specializovaná zařízení, tak i na wellness
hotely. Povědomí o existenci takového provozu má zhruba jedna třetina klientů. Jde tedy
pouze o to, aby se tato zařízení výrazněji odlišovala od podnikatelských subjektů, pouze
zneužívajících název wellness jako marketingový nástroj podpory prodeje.
Znalost dvou provozoven s označením wellness potvrdilo 10 % respondentů a alespoň
jednu provozovnu zná 36 % dotazovaných.
64 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
Tabulka č. 4 Postoj k oblíbeným aktivitám
HODNOCENÍ OBLÍBENOSTI AKTIVIT ZNÁMKOU 1 ‐ 5
MASÁŽE
KOSMETIKA A PÉČE O TĚLO
POSEZENÍ S PŘÁTELI RESTAURACE
KULTURNÍ AKCE
AEROBIK
PLAVÁNÍ
ČETBA
CYKLISTIKA
PÉČE O ZDRAVÍ
SAUNOVÁNÍ
CVIČENÍ VE FITNESS POD VEDENÍM TRENÉRA
CVIČENÍ VE FITNESS SAMOSTATNĚ
JÍZDA NA KONI
SLEDOVÁNÍ TELEVIZE
PRŮMĚRNÁ ZNÁMKA
OBLIBA AKTIVITY
1,9
1,9
2,0
2,0
2,1
2,2
2,3
2,7
2,8
2,8
2,9
3,1
3,1
3,4
Poslední tabulka č. 5 udává hodnocení vybraných vlastností zákazníky navštívených
provozoven. Z tabulky vyplývá, že muži jsou ve svém hodnocení téměř ve všech případech
poněkud striktnější.
Tabulka č. 5 Hodnocení vybavenosti a dojmu z wellness centra
.
HODNOCENÍ VYBAVENOSTI A CELKOVÉHO DOJMU Z NÁVŠTĚVY WELLNESS PROVOZOVEN
SLEDOVANÉ SKUTEČNOSTI
POHLAVÍ PRŮMĚR ŽENY
1,80
VZHLED, STÁŘÍ, OPOTŘEBENÍ VYBAVENÍ
MUŽI
2,03
ŽENY
1,70
ZKUŠENOST PŘI PRÁCI SE ZÁKAZNÍKY
MUŽI
2,11
ŽENY
1,83
BAREVNOST INTERIÉRU
MUŽI
1,80
ŽENY
1,84
DOJEM Z CELKOVÉHO DESIGNU
MUŽI
1,78
ŽENY
1,63
PRACOVNÍ ZKUŠENOSTI ZAMĚSTNANCŮ
MUŽI
2,17
ŽENY
1,71
ZÁJEM NEBO APATIE ZAMĚSTNANCŮ
MUŽI
1,97
ŽENY
1,60
OBRATNOST PŘI PRÁCI
MUŽI
1,97
ŽENY
1,52
PROFESIONALITA A ODBORNOST ZAMĚSTNANCŮ
MUŽI
1,92
ŽENY
1,31
ČISTOTA INTERIÉRU
MUŽI
1,56
ŽENY
1,55
FUNKČNOST VYBAVENÍ
MUŽI
1,81
.
CELKEM
1,87
1,84
1,82
1,82
1,80
1,79
1,72
1,65
1,39
1,63
Závěr
Závěrem můžeme shrnout, jaké může mít pravděpodobně vlastnosti fiktivní zákazník,
takový, který vykazuje z pohledu tohoto výzkumu nejčastější hodnoty odpovědí. Toto lze
využít v případě plánování náplně nabízených souborů služeb. Nejde o nejčastějšího
zákazníka v pravém slova smyslu, ale spíše o možnost typu poptávky s nejvyšší
pravděpodobností výskytu.
1. Častějším zákazníkem budou ženy v poměru 2 : 1.
2. Průměrný věk z důvodu způsobu výběru respondentů nelze určit.
3. Představa o wellness bude reprezentována sportovními aktivitami provozovanými ve
volném čase - 13 %, nebo relaxací o víkendu - 11 %.
4. Více než dvě třetiny budou mít vztah k aktivitě spojené s vodou.
5. V případě méně často kupovaných služeb bude považovat skutečnou cenu za
nadsazenou.
___________________________________________________________________________________ 65
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
6. Více než 20 % žen bude mít v oblibě celkovou masáž, kosmetické služby a plavání.
Obliba masáže a plavání je i u mužů identická.
7. Více než polovina zákazníků preferuje konzumaci jen jedné služby v rámci jedné
návštěvy zařízení (58 %).
8. Členství v klubech a zákaznických komunitách preferuje přibližně 23% zákazníků.
9. S meditací a podobnými relaxačními aktivitami má zkušenost 16 % klientů, přičemž u
žen s rostoucím věkem tento zájem mírně roste.
10. Další zájem o duševní odpočinek v oblasti společenskovědních oborů a dalších
myšlenkových aktivit projevuje z celkového počtu dotazovaných jedna pětina respondentů a
kromě historie, kde je zájem u obou pohlaví vyrovnán, mírně převažují v této oblasti kladné
odpovědi žen. Největší je zájem o historii 32 % a psychologii 39 %.
11. Zájem o zdravou výživu bude projevovat přes 40 procent zákazníků.
12. Zájem o vegetariánství pak projevuje 10 procent, bez toho, aby je praktikovalo, avšak
tito zájemci se snaží v praxi aplikovat zásady zdravé výživy.
13. Suplementa v podobě vitamínových doplňků užívá 41 % a prostředky na podporu
imunity jedna čtvrtina klientů.
14. Pouze 1/5 tázaných má zkušenosti s vlastním nákupem wellness víkendu
15. Wellness víkend by zákazník trávil nejradši s partnerem, případně s přáteli.
16. Nejoblíbenější aktivity u něj jsou masáže, kosmetika obličeje a péče o tělo, dále pak
posezení s přáteli.
17. Více než 1/3 dotazovaných zná umístění provozu s nabídkou wellness služeb.
18. Negativně je hodnocen vzhled, stáří a vybavení provozoven, nejpozitivněji čistota
interiéru a funkčnost vybavení.
Je nutné zdůraznit, že fiktivní zákazník je skutečně informace o tom, jaká je nejvyšší
pravděpodobnost setkání se zákazníkem daného typu, i když vzhledem k rozsahu výzkumu
jsou to hodnoty prozatím orientační.
Závěrem lze nastínit další směry zkoumání, které by se měly obrátit ke kvalifikované
skupině spotřebitelů, kde by bylo možno vykázat výraznější hodnoty a rozdíly mezi
jednotlivými a proměnnými jednotlivých statistických znaků. Tento výběr respondentů by měl
umožnit i hlubší poznaní jednotlivých typů klienta a možnosti výraznějšího profilování
jednotlivých provozů.
Literatura
ŠAUEROVÁ, M. Osobnostní rozvoj wellness praktiků v celoživotním vzdělávání. Life Long
Learning. Vol. 1, No.2. Nezávislý recenzovaný vědecký časopis. Brno: Mendelova
Univerzita, 2011. ISSN1804-526X.
Kontakt
Ing. Richard Neuwirth
VŠTVS Palestra,
Pilská 9, Praha 9
e-mail: [email protected]
66 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
KOMBINACE WELLNESS PRODUKTŮ S JINÝMI NABÍDKAMI
VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT
THE COMBINATION OF WELLNESS PRODUKT WITH OTHER
FREE-TIME OFFERS
Alena NIGRINOVÁ
Abstrakt: Tato práce analyzuje nabídku wellness balíčků vybraných subjektů lázeňského
trojúhelníku v návaznosti na golfovou turistiku. Mapuje současný stav symbiózy těchto
volnočasových aktivit a navrhuje zlepšení, která by mohla vést ke zvýšení poptávky klientů
o tyto kombinované produkty.
Klíčová slova: wellness, golf, green fee, golf pass
Abstrakt: Wellness packages provided by selected subjects from the Spa Triangl have been
analysed in relationship with Golf Tourism. There is mapped the current symbiotic of these
leasure activities. This paper suggests improvements which would lead to higher customer
demand of these combined services.
Key words: wellness, golf, green fee, golf pass
1. Úvod
Práce je pragmatickou sondou do vzájemné vazby wellness a golfových balíčků v rámci
západočeského lázeňského trojúhelníku, který tvoří Karlovy Vary, Mariánské Lázně a
Františkovy Lázně. „Wellness znamená realizaci zdravého životního stylu a příjemných
prožitků.“(Poděbradský 2008, s. 8). A přesně to se dá říci zároveň o golfu.
2. Wellness balíčky v západočeských lázních
Wellness programy se staly nedílnou součástí zdravotního cestovního ruchu v ČR i ve
světě. Tento – v dobrém slova smyslu – módní trend je množinou mnoha faktorů: klienti
náročného životního stylu potřebují obnovit svůj fyzický i psychický potenciál, změnit
prostředí, opustit stereotyp, případně pobýt se svými blízkými v esteticky laděném prostředí a
zažít něco příjemného. K tomu jim jdou naproti právě krátkodobé wellness pobyty.
Ani západočeský lázeňský trojúhelník, tj. Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy
Lázně, nevybočuje z tohoto směru. Všechny prestižní hotely prezentují své wellness
programy v tištěných materiálech, na internetu, na prestižních výstavách a veletrzích atd.
Programy jsou též součástí celkové kampaně „Navštivte české lázně“ s cílem zvýšit zájem
tuzemců o lázeňské pobyty, a tudíž i wellness služby.
Tematické zaměření wellness pobytů je různorodé: podle ročních období, například
velikonoční, vánoční, Silvestrovské pobyty, podle sociálních skupin v nabídkách najdeme
programy pro managery, rodiny s dětmi, speciály pro ženy, nezadané, pro snoubence či právě
pro golfovou klientelu. Častý univerzální název je „relaxační pobyt“.
Nabídka na první pohled vypadá velmi pestrá, ale zároveň tu dochází k určitému
uniformismu nejen v prostoru lázeňského trojúhelníku, ale ve wellness nabídkách všeobecně.
___________________________________________________________________________________ 67
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
Obsahově se liší nabídky minimálně: pobyty trvají zpravidla 2 – 4 noci (v menší míře se
nabízejí pobyty týdenní), v ceně je vždy ubytování, snídaně či polopenze a určitý počet
procedur (při víkendových pobytech připadají 2 - 3 procedury na osobu). Procedury obsahují
vodoléčbu, inhalační terapie, masáže různého zaměření, součástí marketingových nabídek je
často volný vstup do bazénů, sauny, fitness či různá cvičení pod odborným dohledem.
Originalitu alespoň v názvu pobytu jsem nalezla snad jen v Grandhotelu Pupp
v Karlových Varech – wellness program s názvem „Po stopách agenta 007“.
Ve své analýze jsem se zaměřila vždy na 3 hotely (čtyř či pětihvězdičkové) v každém
z měst lázeňského trojúhelníku v hlavní sezóně 19. 4. – 24. 10. 2010. V níže uvedených
tabulkách uvádím typické ukázky wellness balíčků uvedených hotelů.
Tabulka č. 1 - Karlovy Vary
Hotel
Počet nocí Procedury
Pupp
5* 3
3
Imperial 4 * 2
1
Promenáda 4 * 7
10
Zdroj: Webové stránky uvedených hotelů.
Strava
snídaně
polopenze
Cena v Kč
7 395,3 390,9 247,-
Tabulka č. 2 - Mariánské Lázně
Hotel
Počet nocí Procedury
Esplanade
5* 3
4
Villa Butterfly 4* 2
3
Hvězda-Skalník 4* 2
3
Zdroj: Webové stránky uvedených hotelů.
Strava
snídaně
polopenze
polopenze
Cena v Kč
13 455,4 960,4 760,-
Tabulka č. 3 - Františkovy Lázně
Hotel
Počet nocí
Procedury
Strava
Cena v Kč
Imperial 4*
2
2
Plná penze
5 100,Pawlik 4*
2
2
Plná penze
4 170,Savoy 4*
2
2
Plná penze
3 330,Poznámka: V cenách navíc vždy 2 h v relaxačním centru „Aqua Forum“ F. L.
Zdroj: Webové stránky uvedených hotelů.
Cena/1 noc
2 465,1 695,1 321,-
Cena/1 noc
4 485,2 480,2 380,-
Cena/1 noc
2 550,2 085,1 665,-
Nutno zdůraznit, že je obtížné vystihnout motiv účastníků wellness pobytů k výběru
určitého lázeňského místa. Wellness pobyty se v zásadě příliš neliší svým obsahem, a tak
předpokládám, že při výběru lokality hrají roli i jiné faktory, především pozitivní vnímání
daného místa jako volba k relaxaci a uvolnění.
Proč si vybrat wellness-relaxační pobyt právě v Karlových Varech?
Jde o největší a nejnavštěvovanější české lázně s bohatou historií, tradicí, lesy, přírodními
zdroji a především architektonickými skvosty, jimž vévodí 5 karlovarských kolonád –
symbolů města. Nejvýraznější je Mlýnská kolonáda. Karlovy Vary jsou romantické a
velkolepé zároveň. Jsou synonymem „lázeňství“ pro mnoho tuzemců v Česku, a proto se
mnozí rozhodnou intuitivně pro wellness pobyty právě tady.
Proč si vybrat wellness-relaxační pobyt právě v Mariánských Lázních?
Mají rodinný charakter, jsou založeny na koncepci ústředního parku obklopeného
zástavbou. Specifickou architekturu podtrhuje Zpívající fontána. Císařské lázně, pásy zeleně a
lesů, malebné okolí v souladu s výjimečnými minerálními prameny lákají klienty nejen
wellness pobytů.
68 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
Proč si vybrat wellness-relaxační pobyt právě ve Františkových Lázních?
Jsou to malé a milé lázně se žluto-bílým šatem, překvapí kouzlem zašlých časů a
vznešenosti.
Nová kolonáda s budovou Plynových lázní je srdcem Františkových Lázní. Soška
Frantíka, který údajně léčí neplodnost, je neformálním symbolem městečka, které svou
intimitou navozuje klid mimo jiné také na relaxačních a wellness pobytech.
Charakteristika klienta wellness pobytů
Do wellness programů jsou zapojovány díky různorodým balíčkům stále širší skupiny
obyvatelstva včetně mladých lidí do 30 let. Specificky definovaný klient neexistuje.
Většinová klientela kopíruje strukturu klientů daného hotelu obecně. Konkrétní čísla však
jsou pouze pro interní potřeby hotelů a zpracovává je obchodní oddělení.
2. Golf a lázeňský trojúhelník
„Golf je sportovní aktivita, která v současné době získává širokou popularitu a zvyšující
se počet hráčů .“(Vychodilová 2010, s. 10). Nebylo tomu jinak ani v historii.
Noblesní lázeňská klientela, která se ráda vracela do západočeských lázní v 19. století, tu
postrádala jediné: kvalitní golfové hřiště. První byli v Karlových Varech, kde založili golfový
klub již v roce 1904. Nové osmnáctijamkové hřiště bylo vybudováno v roce 1933 a jde
dodnes o jedno z nejatraktivnějších hřišť současné ČR s výjimečnou tradicí – Golf Resort
Karlovy Vary, a. s. v Olšových Vratech. Jedinečnost hřiště je dána hlavně atmosférou lesů a
staletých stromů na hřišti včetně architektonicky velmi zdařilé zrekonstruované klubovny
v anglickém stylu.
Vlastnicky se formou akciové společnosti podílí na provozu hřiště významné karlovarské
firmy, především Grandhotel Pupp, a. s. a Karlovarský porcelán, a. s. Tato skutečnost se pro
klienty hřiště zobrazí především v dokonalých gastronomických službách zajišťovaných
Grandhotelem Pupp.
Royal Golf Club Mariánské Lázně patří k nejstarším evropským hřištím a je vůbec
nejstarší hřiště v České republice. Provoz hřiště zahájil již v roce 1905 sám anglický král
Edward VII.
V roce 2003 udělila anglická královna Alžběta II. Golf Clubu právo používat titul
„Royal“.
Devizami hřiště je jeho zasazení do krásné přírody a bohatá turnajová historie. Hřiště po
stránce vlastnické spravuje občanské sdružení členů clubu, jehož představenstvo je voleno na
3 roky členskou základnou.
Do půvabné krajiny chráněné přírodní oblasti Halštrov v Ašském výběžku v HazlověOvčíně západně od Františkových Lázní bylo v roce 2003 harmonicky začleněno
osmnáctijamkové hřiště mezinárodních standardů: Golf Resort Františkovy Lázně, k. s. Pyšní
se super novým zařízením dodaným touto společností. Architektům se podařilo citlivé
zasazení do krajiny, jako by tu hřiště bylo odnepaměti. Hlavní předností tohoto hřiště je
bezesporu jeho mezinárodní úroveň a dokonalé splynutí s přírodou. Vlastníkem je komanditní
společnost totožná s názvem hřiště.
Vzhledem k atraktivitě lokality západočeského trojúhelníku (po Praze nejnavštěvovanější
destinace ČR z hlediska počtu účastníků CR, počtu přenocování a počtu příchozích cizinců) je
pochopitelné, že golfový boom přináší rozvoj dalších, byť méně významných hřišť. Co do
kvality a návštěvnosti je nutné vyzdvihnout hlavně hřiště Golf Resort Cihelny-Astoria, které
je rovnocenným partnerem výše uvedeným hřištím. Díky chemického a těžebnímu průmyslu
Sokolovska se silným finančním zázemím je nutné zmínit i hřiště Sokolov, které sice nemá
historickou tradici a malebné prostředí, ale kvalitou hřiště láká golfové profesionály.
___________________________________________________________________________________ 69
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
Pro méně náročnou golfovou veřejnost je přizpůsobeno hřiště Golf a Racing Club K. Vary
vybudované na bývalém koňském závodišti s hlavní předností dostupnosti v samotném městě
a vesnicky laděné hřiště Háje a Klášter Teplá s cenovou dostupností nejširší golfové
veřejnosti.
2.1 GOLF PASS
Po vzoru západních států, především golfových „rájů“ Španělska a Portugalska, dochází
k integraci golfových nabídek západních Čech. Pro rok 2010 je možno koupit za Kč 5 650,- 5
green fee na hřištích Golf Resort Karlovy Vary, Royal Golf Club Mariánské Lázně, Golf
Resort Astoria-Cihelny, Golf Resort Františkovy Lázně a Golf Club Sokolov. Na každém
hřišti je možné absolvovat jen jednu golfovou túru (www.golf-pass.cz).
2.2 Charakteristika klienta uvedených golfových hřišť
Západní Čechy jsou nejatraktivnější golfovou destinací Čech.
Top golfová hřiště západočeského trojúhelníku, tj. Golf Resort Karlovy Vary, a. s., Royal
Golf Club Mariánské Lázně a Golf Resort Františkovy Lázně, k. s. jsou spojena s tou
nejnáročnější klientelou ve všech oblastech nabízených služeb. Klienti očekávají maximum
v oblasti golfových, gastronomických, ubytovacích i doplňkových služeb spojených
s trávením volného času. Do poslední skupiny služeb patří bezesporu wellness produkty,
protože golfová turistika je fyzicky i psychicky velmi náročná. Známé pořekadlo, že „golf je o
hlavě,“ dokládá, že psychika hraje v golfu dominantní roli.
3. Propojení marketingu wellnessových a golfových aktivit
3.1 Nabídky golfových balíčků vybraných hotelů lázeňského trojúhelníku+
Významné hotely lázeňského trojúhelníku zmiňované v kapitole č. 1 vytvářejí balíčky
(packages) specializované na golfovou klientelu. Uvádím přehled jejich hlavních nabídek pro
rok 2010 v hlavní sezoně v modelové situaci klasický double room v cenách/l osobu v EUR.
Karlovy Vary
Grandhotel Pupp (www.pupp.cz)
Název balíčku: Oáza pro golfisty
Pobyt: třídenní nebo pětidenní se snídaní
Wellness: volný vstup do Pupp Relax centra v Golf Resortu (parní lázeň, whirlpool, volný
vstup do relaxačního centra Římské lázně (sauna, parní lázeň, whirlpool, fit-centrum)
Golf: 1 x green fee (dle aktuální možnosti) a golfový dárek v ceně
Ostatní: volný vstup do hotelového Casina Clubu v hotelu
Cenová hladina: 200 EUR(třídenní), 500 EUR(pětidenní)
Imperiál (www.imperial.kv.cz)
Název balíčku: Golfový balíček
Pobyt: pětidenní se snídaní
Wellness: 1 x aromaterapeutická částečná masáž, volný vstup do bazénu, vířivky a sauny
Golf: 4 x green fee včetně svačiny, golfový dárek
Ostatní: v ceně též veškeré poplatky, internet, parkování
Cenová hladina: 160 EUR
Promenáda (www.hotel-promenada.cz)
Speciální balíček pro golfisty nenabízí.
Zajistí green fee se slevou Kč 300,-(víkend) až Kč 500,- na hřišti Golf Resort Karlovy
Vary.
70 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
Mariánské Lázně
Esplanade (www.esplanade-marienbad.cz)
Název balíčku: Golfový balíček
Pobyt: dvou - čtyřdenní se snídaní a jednou večeří
Wellness: 1 x uhličitá přírodní minerální koupel s CO2, neomezený vstup do bazénu a
vířivky
Golf: 1 x green fee v M. L., F. L., K. V., nebo Cihelny, v hotelu pitching green a driving
net
Ostatní: Cenová hladina: 205 EUR
Villa Butterfly (www.marienbad.cz)
Název balíčku: Royal Golf Package
Pobyt: čtyřdenní se snídaní
Wellness: 1 x vstup do Římských lázní, whirlpool, sauna, parní lázeň, Kneippova terapie,
neomezený vstup do fitness,
bazén, 10 % sleva na lázeňské a beauty procedury v hotelu
Golf: 2 x green fee v Royal Club Mariánské Lázně
Ostatní: Cenová hladina: 160 EUR
Hvězda Skalník (www.marienbad.cz)
Speciální balíček pro golfisty nenabízí.
Zajistí green fee se slevou 300,- a 500,- Kč na hřišti Royal Club Mariánské Lázně
Františkovy Lázně
Imperial, Pawlik, Savoy (www.frantiskovylazne.cz)
Speciální golfové balíčky nenabízejí.
Na webových stránkách Františkových Lázní najdeme obecnou nabídku na wellness
služby a golf, blíže nespecifikované.
Motto: zajistíme Vám golf „od A do Z“v návaznosti na Golf Resort Františkovy Lázně.
Ve všech uvedených hotelech a městech Vám nabídnou při zájmu o golfové služby
zajištění golf passu.
3.2 Nabídky golfových hřišť na využití wellness služeb (zpětný tok nabídek)
Golf Resort Karlovy Vary
V ceně green fee je automaticky bezplatně whirpool v golfovém areálu a nabízena je zde
placená služba maséra. Golf každoročně uzavírá smlouvu o golfovém balíčku s Grandhotelem
Pupp, a. s. Na golfové recepci jsou letáky s nabídkou wellness služeb v karlovarských
hotelech bez hlubšího systému.
Royal Golf Club Mariánské Lázně
Přímá nabídka wellness služeb neexistuje. Tok nabídek je jen ze strany hotelů nabízejících
golfové balíčky.
Golf Resort Františkovy Lázně, k. s.
Stejná situace jako v Mariánských Lázních.
___________________________________________________________________________________ 71
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
4. Shrnutí a návrh inovace v symbióze wellness – golf
4.1 Současný stav a trendy
Z uvedených fakt předchozích kapitol vyplývá několik sjednocujících skutečností:
Hotely si uvědomují nutnost nabízet golfové balíčky a služby v návaznosti na wellness
služby. Některé hotely (např. Imperial Karlovy Vary a Esplanade Mariánské Lázně) mají
přímo svého golfového referenta, který vytváří golfové balíčky a je s golfovou problematikou
více seznámen než ostatní personál.
Symbióza golf a wellness je oboustranně užitečná po stránce obsahové i obchodní.
Obsahově wellness přirozeně navazuje na fyzicky a psychicky náročnou golfovou činnost a
naopak wellness pobytům mohou přinést pozitivní zpestření právě golfové aktivity.
Obchodně je smysluplné touto symbiózou posilovat poptávku klientů, dominantní je
podchycení náročného golfového klienta, který rád využije po golfu wellness a je ochoten za
tyto služby zaplatit.
Golfové balíčky se v konečné ceně příliš neliší od „univerzálních“ wellness balíčků či
jinak zaměřených balíčků pro klienty, což dokládají tabulky v kapitole č. 1. Golfové balíčky
jen reflektují skutečnost solventnosti a výjimečné cestovatelské aktivity golfového zákazníka,
který si přeje poznat co nejvíce golfových hřišť ve spojení s následnou relaxací.
Z výše uvedeného odstavce vyplývá další závěr: golfové balíčky více vytvářejí hotely
nejvyšší kategorie vzhledem k náročnosti golfového klienta a k jeho solventnosti. Nižší
kategorie hotelů a menší subjekty spíše jen zprostředkovávají bezplatně golfové služby ve
svém okolí.
Západočeský lázeňský trojúhelník je leaderem v ražení trendů v symbióze wellness a
golfu v rámci České republiky, k čemuž má ty nejlepší podmínky. Ty byly nastíněny
v předchozích kapitolách. Zdůrazňuji, že hlavní devízou je kvalita, tradice hlavních hřišť a
jejich umístění v blízkosti lázeňských míst s kulturním prostředím. Wellness a golf
v západočeském trojúhelníku má k sobě extrémně blízko. Odrazem toho je nabídka wellnessgolfových aktivit, tak jak byly popsány v kapitolách 3.1 a 3.2.
Trendem je posilování vztahu wellness a golfu, i když s větší dominancí universálních
wellness balíčků. V nabídkách se objevují častěji sólově, protože marketingově cílí širší
skupinu obyvatel z hlediska věku a sociálního aspektu.
4.2 Návrh inovace
Posílení marketingového toku nabídek ve směru golfová hřiště – hotely s wellness
službami. Doposud jednoznačně převažuje nabídka ze strany hotelů. Golfová hřiště
prostřednictvím svých managerů by se měla více zaměřit na propagaci wellness produktů
blízkých hotelů formou slev, golfových balíčků s wellness službami nabízenými přímo na
golfových hřištích jak příchozím golfistům, tak i domácím golfovým členům s cílem
prohlubovat obchodní spolupráci s těmito hotely.
Golf pass je jediným integrujícím prvkem golfových hřišť destinace. Do golf passu by
bylo účelné opět zabudovat wellness produkty formou slev, bonusů či volných vstupů do
hotelů na vybrané wellness služby a tím nasměrovat golfového klienta na wellness tematiku.
Větší zapojení méně významných hřišť destinace do této problematiky – ať už do
integračních procesů, tak i do wellness benefitů. Předpokládám, že náročná golfová klientela
nebude tyto balíčky reflektovat, ale je zde šance získat širší (byť méně solventní) skupinu
klientů, kteří si golf oblíbili a nevyhledávají nejprestižnější hřiště. Tady vidím možnost získat
i rodiny, kde je častá kombinace muž golfista - žena negolfistka (a tudíž potencionální
wellness klientka).
Wellness-golfové balíčky podléhají uniformismu. Pokud vůbec hotel příjde s jiným
názvem než „golfový balíček“, obsahem zůstává vždy téměř totéž (viz kapitola 3a). Golfový
klient je hlavně konzervativního rázu, což je vidět z chování, oblečení, výběru jídla nejen na
72 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
golfových turnajích. Nicméně i jeho (nebo jeho doprovod) je třeba pozitivně překvapovat.
Příkladem může být „překvapení“ na věžičce Imperialu v Karlových Varech formou
minipikniku se svíčkou a decentní hudbou, minidárky nejen v podobě golfových míčků, ale
například netradiční zarámovaná fotografie ze starých golfových časů, v ceně pobytu hodina
s vizážistou, stylistou, návštěva netradičního místa (podzemí Vřídla v Karlových Varech)
apod. Vše s cílem netradičního zážitku, který často nenahradí žádný luxus. Jde o invenci
golfových a kulturních referentů, kteří vytvářejí balíčky typu kapitoly 3.1.
5. Závěr
Golf a wellnes jako „partneři“ mají před sebou perspektivní budoucnost, což dokládá
zvyšující se počet klientů v oblasti golfu a krátkodobých wellness pobytů. Z lázeňského
trojúhelníku jsou po golfové stránce marketingově nejdále Karlovy Vary, v krátkodobých
wellness programech dominují Mariánské Lázně. Františkovy Lázně mají wellness-golfové
balíčky relativně nejméně propracované, což přisuzuji „mládí“ františkolázeňského hřiště a
také „bronzové“ pozici co do významu turismu v rámci lázeňského trojúhelníku.
Negativním faktorem, který zbržďuje úspěšný trend wellness-golfových pobytů, je
ekonomická krize a nejasná doba jejího trvání. Odborníci v cestovním ruchu mluví o třech
bublinách v cestovním ruchu, které mohou v nejbližší době „splasknout“: neúměrné množství
hotelů a penzionů v ČR, kongresový cestovní ruch a třetí bublinou je právě golf. Nárůst
golfových hřišť v ČR je enormní a otázkou do budoucna zůstává jejich reálné využití. Vždyť
v roce 2000 u nás existovalo 19 registrovaných hřišť, v roce 2010 již 82. Tři prestižní hřiště
lázeňského trojúhelníku se však o svou budoucnost bát nemusí. Tradice a kvalita je
v návaznosti na lázeňské – a také wellness služby – jistě podrží i v dobách nejtěžších.
6. Literatura
ČERTÍK, M., FIŠEROVÁ, V.(2009). Volný čas, životní styl a cestovní ruch. Vysoká škola
hotelová, Praha: 2009, ISBN 978-80-86578-93-4.
PODĚBRADSKÝ, J.(2008). Wellness v ČR. MPSV Praha: 2008.
POLIŠENSKÝ, T.(2010). Golf quide for Czech Republic. Praha: 2010.
VYCHODILOVÁ, P.(2010). Golfová turistika jako fenomén CR. Vysoká škola hotelová,
Praha: 2010 [ bakalářská práce].
Czech Tourism: Golf – Česká republika – Karlovarský kraj. Praha: 2010.
Holiday World 2010: Packages vybraných hotelů 2010.
Hotel & Spa, březen 2010, str. 3.
C.O.T. business, leden 2009, str. 50.
7. Kontakt
Ing. Alena Nigrinová
Vysoká škola hotelová v Praze
Svidnická, Praha 8
[email protected]
___________________________________________________________________________________ 73
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
POŽADAVKY NA WELLNESS SPECIALISTU - PRACOVNÍKA
WELLNESS CENTRA
WORK EXPERIENCE REQUIREMENTS FROM A WELLNESS
CENTRE EXPERT
Josef SINKULE
Abstrakt: Povolání „pracovník wellnesscentra“je stále ještě v současné době pojem nový,
v různých zařízeních a jednotlivci různě vyložitelný a v praxi zcela odlišně chápaný. Také
požadavky na takového zaměstnance se liší v závislosti na zařízení, ve kterém pracuje a
zaměření tohoto zařízení, které je dáno provozovatelem. Je zcela nezbytné tyto požadavky
formulovat a sjednotit ve spojitosti s propagací wellness jako životního stylu a certifikací
wellness zařízení.
Klíčová slova: Pracovník wellness centra, požadavky z praxe
Abstracts: The profession of a "wellness centre operator" is a fairly new term, which majority
of the public is unfamiliar with. This is reflected in the fact that this very profession differs
based on the centre (more specifically on the theme /expertise of the centre as a whole), as do
the expectation san operator has to meet. It is crucial to unify these expectations among
different wellness centres in order to form a standard which could then be easily connected to
building a stronger notion of wellness as a lifestyle and a transparent certification system of
the wellness centres, not only in the minds of the people familiar with the topic.
Keywords: Operator of a wellness centre, work experience expectations
1. Úvod
V tomto příspěvku bych si dovolil především využít svých osobních zkušeností z oblasti,
kterou lze zahrnout pod pojem wellness. Osobní zkušenosti jsem intenzivně získával během
posledních několika let, vlastně od doby, kdy jsem začal „koketovat“ s tím, že nabídku našich
hotelových služeb rozšířím právě tímto směrem.
Právě v úvodu bych chtěl zdůraznit fakt, který jsem si asi na úplném počátku budování
vlastního wellness centra ani neuvědomil. A to je fakt, že tím nejdůležitějším faktorem
vlastního wellness bude ve finále právě jeho obsluha, tedy pracovník, který bude v tomto
prostoru pracovat, bude za něj zodpovědný a bude jeho pomyslným reprezentantem. Tím
bude mít v rukou obrovský potenciál. Potenciál, který bude moci využít pozitivně, ale
v konečné fázi také negativně. Tím myslím skutečnost, že svým nekvalifikovaným přístupem
dokáže během několika minut v podstatě zničit a znehodnotit celou několikaletou snahu o
vybudování a provozování wellness a o postupné formování wellness jako životního stylu.
2. Pracovník wellness centra – wellness specialista
Nyní tedy konkrétně z praxe. Začněme tím, jací pracovníci se ucházejí o místo „obsluha
wellness“. Jsou to dle našich zkušeností 4 druhy lidí. Jsou to již absolventi VŠ Palestra, dále
pracovníci s různou kvalifikací masáží - maséři, zdravotní sestry a samozřejmě všichni ostatní
74 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
pracovníci bez potřebné kvalifikace a praxe. Nedá mi to, abych zde nezmínil skutečnost, která
se týká právě masérů. Úřady práce v současnosti platí rekvalifikační kurzy, takže v podstatě
„chrlí“ kvanta masérů, kteří nemají praxi, mnohdy však mají obrovské požadavky, ale dle
našich zkušeností se v praxi téměř vůbec neuplatní. Už je jich prostě moc. Ale toto není
předmětem dnešní přednášky a úvahy o tomto problému patří jinam.
Vraťme se zpět k „obsluze wellness“. Musím konstatovat, že snad s výjimkou absolventů
speciálního oboru na VŠ Palestra, si nikdo nedokáže představit, co tato pozice přesně obnáší.
Pokud chceme prosazovat a prosadit wellness jako životní styl u nás v České republice,
musíme zabezpečit dostatečné množství vysoce kvalifikovaných pracovníků. Toto je ale
samozřejmě dlouhodobý proces. Než budeme mít dostatek takových lidí, musíme se sami
podílet na výchově svých zaměstnanců tímto směrem. Já osobně jdu se svým týmem touto
cestou. Z praxe mám jasně formulované požadavky na to, co by měl specialista na pozici
„obsluha wellness“ znát a umět.
2.1 Požadavky na wellness specialistu
Kvalifikovaný specialista na této pozici by měl především znát a umět pojmenovat
všechny vlivy, které působí na klienta ve wellness. (Dovolte, abych používal zkráceně slovo
„wellness“ pro označení wellness prostorů a wellness center, ačkoliv jsem si vědom, že to
není úplně správně). Mezi tyto vlivy patří jednotlivé architektonické prvky v prostoru, tepelné
režimy, všechny světelné efekty, hudba, klid a pohoda. Z naší praxe Vám mohu prozradit, že
jsme vypracovali přímo speciální uvítací projev pro naše nové klienty. Právě v tomto projevu
by měla obsluha dokázat klientovi osvětlit všechny vlivy, které na něho budou v průběhu
návštěvy wellness působit.
Edukace klientů je velmi důležitá. Obsluha musí být milá, ale přesto profesionální.
V našem zařízení například musí hned v úvodu dokázat prosadit i pro mnohé nepopulární
předpis, kterým je pobyt v prostorách wellness bez plavek. Dovolte, abych nyní citoval
z našeho úvodního projevu: „Proto, abyste mohli uniknout od stresu současného civilizačního
nátlaku a pracovního vypětí, je nutno na tomto místě a v tomto okamžiku odhodit, alespoň na
dobu pobytu v našem wellness, všechny starosti a stresy. Podle zkušeností z praxe velmi
pomůže k tomuto zejména odložení oděvu, „ba přímo jeho odmrštění jako gesto,“ jako akt
uvolnění a osvobození těla, které přispěje k nezbytné očistě těla i ducha
Ideální pracovník wellness centra musí mít sám osvojen životní styl wellness a musí v něj
věřit. Potom pro něho nebude nikdy problémem edukace klientů v tomto směru. Toto je
samozřejmě velmi důležité pro nás pro všechny. Je třeba vysvětlit klientům, co to vůbec
znamená pojem wellness, vysvětlit aspekty dodržování správného chování v jednotlivých
atrakcích a v celém prostoru. Toto dokonale vysvětlí jen takový člověk, který si sám wellness
jako životní styl osvojil, je jeho každodenní součástí a v podstatě životním posláním.
Specialistovi – pracovníku wellness centra – samozřejmě nesmí chybět vynikající
technické znalosti o celé technologii daného wellness a také alespoň základní znalosti o
hygieně vody. Nepředpokládáme, že by takový pracovník prováděl sám složité opravy či
upravoval dané technologické postupy, ale pokud má během provozu wellness sledovat a
zapisovat určité hodnoty chemických veličin, což je běžná praxe daná vyhláškami a
provozními řády schvalovanými hygienou, měl by vědět, co zapisuje, měl by znát ideální
hodnoty a alespoň zhruba mít přehled o tom, co dělat, pokud se nějaká hodnota výrazně mění.
Pracovník wellness centra musí prokázat a denně provádět a dodržovat také dokonalou
znalost úklidu a hygieny a dezinfekce celého prostoru. Uvědomme si, že se jedná o zcela
speciální prostory, mnohdy většinou tak zvaně „mokré“, tedy prostory s mimořádnými
požadavky na dodržování hygienických předpisů. Dodržování hygieny zde platí stokrát více
než v jakýchkoli jiných prostorách. Zaměstnanec musí znát hygienicko-sanitační řád prostor,
___________________________________________________________________________________ 75
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
tento dodržovat, kontrolovat dodržování hygienických pravidel u klientů wellness a musí
dokázat také udržet celé prostory wellness v bezvadném hygienickém stavu. Sebemenší
pochybení zde může mít nedozírně negativní následky, počínaje tím nejhorším, což je
ohrožení lidského zdraví, ale v neposlední řadě také zhoršení stavu celého wellness, což může
mít v konečné fázi až negativní dopad na návštěvnost zařízení. Toto může kvalitně zabezpečit
a provádět opět jen člověk, který má dodržování hygieny „v krvi“. Obsluha se nesmí bát
klienta třeba i důrazně upozornit na něco, co je nepřípustné ve wellness dělat - například
velmi hlučné chování, velký počet osob ve vířivce, vstup do vířivky s prostěradlem či pobyt
v sauně bez podložky pod sebe.
Velice důležitým požadavkem na pracovníka – zaměstnance wellness centra - je
požadavek loajality k firmě. Z praxe víme, že tento zaměstnanec je často vlastně „zpovědnicí“
firmy. Pracovník musí být ke svému zaměstnavateli absolutně loajální, v žádném případě
nesmí zveřejňovat jakékoliv osobní informace o firmě či o jejích dalších zaměstnancích. Měl
by být přesvědčen, že pracuje na tom nejlepším místě na světě a na svoji pozici být náležitě
hrdý. Právě zde platí, že vše souvisí se vším. Pracovník musí být také absolutně profesionální
a nesmí přenášet své osobní problémy na klienty.
Pracovník wellness centra by měl také mít vynikající komunikativní schopnosti a
schopnost empatie a zároveň alespoň základní marketingové znalosti tak, aby dokázal
klientovi nabídnout přímo na místě novou službu, kterou si následně klient objedná.
Zaměstnanec, o kterém hovoříme, by měl mít odborné znalosti z anatomie, fyziologie,
zdravotnictví, měl by znát zásady 1. pomoci a pokud zároveň vykonává masáže, což by měl,
nebo by alespoň měl být schopen, musí být perfektním odborníkem v oboru masáží
s odbornou kvalifikací. Tuto kvalifikaci by si měl samozřejmě v ideálním případě dále
rozšiřovat a ve svém oboru se dále zdokonalovat, zajímat se o novinky v daném oboru.
Ze své hotelové praxe také vím, že je velice důležité, aby zaměstnanec na této pozici byl
operativní. Operativnost v tomto případě znamená operativní řešení v momentech návalu
klientů, v okamžicích technických poruch a v případě mimořádných situací, které samozřejmě
někdy nastávají. Takové situace je třeba řešit okamžitě, profesionálně, ale s nadhledem tak,
aby klient byl spokojen a nevnímal momentálně vzniklé problémy. Na zaměstnance to
v takovýchto chvílích klade vysoké nároky po stránce psychické, asertivní chování je zde na
místě.
Ideální zaměstnanec – wellness specialista – by však také neměl být pouhým
zaměstnancem, který si odpracuje svoji pracovní dobu a odchází domů. Ideální pracovník sám
sleduje nové trendy v oboru wellness, eviduje novinky a snaží se vymýšlet nové možnosti,
které by se daly aplikovat v mateřském provozu. Předkládá své návrhy přímo majiteli nebo
svému nadřízenému pracovníku a snaží se o to, aby celý wellness provoz prosperoval,
vzkvétal a klienti se rádi vraceli.
2.2 Desatero obsluhy
Z předchozího je zcela jasné, že požadavky na wellness specialistu kladené v praxi jsou
obrovské a jistě není vůbec jednoduché takového člověka, potencionálního zaměstnance,
najít. Problematika obsazování pracovních míst kvalifikovanými pracovníky a jejich fluktuace
však není v současné době lehká v žádném oboru, natož pak v oboru tak novém a ještě zcela
se vyvíjejícím, jako je obor wellness. Navíc škol, které by vychovávaly opravdu kvalifikované
pracovníky na pozici „obsluha wellness,“ je minimum. Hotely, které rozšiřují své služby o
služby wellness a zařízení tohoto druhu, přibývají obrovským tempem, kdežto specialistů,
kteří by v takovýchto zařízeních mohli kvalifikovaně pracovat, je v současné době absolutní
nedostatek. Jak jsem již předeslal, zatím je to na zaměstnavatelích a provozovatelích, aby si
ve vlastním zájmu sami vychovávali takové zaměstnance.
76 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
My v našem hotelovém resortu jsme například dokonce vypracovali tzv. „Základní
desatero obsluhy ve wellness“. Já osobně jsem tomu věnoval svůj čas, neboť si myslím, že je
to velice důležité. Jak je známo, snadno lze vynechat nebo přejít i některé úkony, které se
Vám zdají zcela banální a jednoznačné. Je velice dobré, když má zaměstnanec k dispozici
písemnou formu, v níže je přesný popis toho, co má dělat. Popis jednoduše napsaný, nad
kterým by se mnozí pousmáli, ale v podstatě popis práce, v němž je řečeno vše. Zcela
vzdáleně bychom to mohli přirovnat ke kuchařce. Naše desatero obsluhy opravdu začíná
otevřením vchodových dveří do wellness a upozorněním na hlasité příjemné pozdravení
klienta a představení se. Možná se Vám to nyní zdá zbytečné, ale věřte, bohužel z praxe
mnohokrát ověřeno, že to úplně zbytečné není. Já osobně si myslím, že by každý majitel či
provozovatel wellness zařízení měl podobnou „kuchařku“ pro své zaměstnance vypracovat.
Některé úkony musí být stejné pro zaměstnance všech zařízení, ale samozřejmě, že každé
wellness zařízení je originál svého druhu, takže vždy se bude naše pomyslná „kuchařka“
něčím odlišovat.
3. Závěr
Dovolte mi závěrem poděkovat organizátorům za možnost přednést zde svůj příspěvek.
Věřím, že jsem Vám přednesl něco nového z praxe ověřeného. Zároveň vyslovuji svoji prosbu
k nám všem, odborníkům v této oblasti. Wellness jako životní styl pomalu, ale jistě, také a
možná především díky nám všem, co tu sedíme, proniká mezi veřejnost. Propagace stylu
wellness však není vůbec jednoduchá. Žijeme v hektické době, ale všichni víme, že cesta
tímto směrem je cesta správná. Chceme-li propagovat wellness jako aktivní životní styl,
musíme mít k dispozici kvalifikované a erudované pracovníky, kteří budou schopni toto
vykonávat. Na ně musíme klást vysoké požadavky. Jedině pak totiž budeme všichni úspěšní.
4. Kontakt
JUDr. Josef Sinkule
Darovanský dvůr Resort
Darová 3, 338 24 Břasy
E-mail: [email protected]
___________________________________________________________________________________ 77
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
EXERCISE WELLNESS
EXERCISE WELLNESS
Daniela STACKEOVÁ
Abstrakt: Práce se zabývá problematikou vlivu cílené pohybové aktivity na psychiku. Tento
vliv můžeme obecně popsat jako anxiolytický, antidepresivní a abreaktivní (ve smyslu
odreagování od stresu), rovněž tak můžeme tento vliv popisovat v dimenzi prožitku plynutí
(flow).
Klíčová slova: wellness, aktuální psychický stav, stres, prožitek flow
Abstract: This article is focused on the effect of physical activity on psychical state. It can be
generally described as stress reduction and abreaction, anxiety and depression reduction, as
well as flow experience.
Key words: wellness, actual psychical state, stress, flow experience
1. Úvod
Vztah mezi pohybovou aktivitou a aktuálním psychickým stavem je jedno ze stále
aktuálních témat sportovní psychologie. Zatímco pro výkonnostního sportovce je důležitá
otázka, jak vyladit psychický stav před soutěží, aby dosáhl maximálního výkonu, pro
participanty wellness aktivit je pohybová aktivita prostředkem k upevnění zdraví, dosažení
psychické pohody a určitým „obohacením života“. Tento vliv nazývá Hošek (2007a)
kinezioprotekcí. Fakt, že má pohyb pozitivní vliv na psychiku, je obecně dobře znám. Je
možno tento vliv blíže specifikovat, je možno určit optimální pohybový režim z pohledu
maximalizace jeho psychologických benefitů? Na to se pokusím odpovědět v mém příspěvku,
i s vědomím toho, že určit v tomto smyslu obecná doporučení je obtížné díky tomu, že pocit
psychického komfortu neboli pohody je subjektivní, u každého z nás podmíněný jinými
parametry, je vždy spojený s určitým somatickým stavem, že vliv dané pohybové aktivity je
do značné míry předurčen naší motivací a postojem k ní, také tím, jak se nám v ní daří atd. I
přesto se domnívám, že je možné a vhodné při tvorbě pohybových programů ve wellness klást
na tyto psychologické faktory důraz a v jejich zohledňování vidím jednu ze specifik welness
programů ve srovnání s tradičním „fitness přístupem“. Významu psychologických benefitů
pohybové aktivity v motivaci kondičně cvičících byla věnována řada studií (Weyerer, Kupfer,
1994, Taylor, Sallis, Needle, 1985), které svědčí o tom, že mají stejnou, ne-li větší, důležitost
než motivy výkonové či estetické.
2. Vliv pohybové aktivity na psychický stav
Pokud hovoříme o vlivu pohybové aktivity na psychický stav, můžeme jej obecně
charakterizovat jako vliv abreaktivní (ve smyslu přeladění a odreagování stresu), anxiolytický
a antidepresivní (Weinberg, Gould, 1995, Folkins, Sime, 1981, Buckworth, Dishman, 2002).
Míra tohoto vlivu a délka jeho trvání je dána řadou faktorů, jak vnitřních (osobnostní faktory,
výchozí psychický a somatický stav, zkušenost s danou pohybovou aktivitou a vztah k ní), tak
vnějších (typ dané pohybové aktivity, její intenzita, délka trvání a další). Rovněž tak nelze
78 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
tyto vlivy úplně oddělovat, jelikož jsou vzájemně provázány, např. anxiolytický vliv souvisí
s odreagováním stresu apod. a mohou se potencovat.
První výzkumy v oblasti vlivu záměrné pohybové aktivity na náladu (Weinberg, Gould,
1995) byly ve většině případů prováděny na běžcích. Popisuje se tzv. „běžecká špička“
(„runner´s high“) jako pocit pohody, relaxace a euforie po běhu. Tento vliv byl zpočátku
připisován především produkci endorfinů, jeho mechanismy jsou však složitější. V pozdějších
výzkumech byl často srovnáván vliv aerobní a anaerobní pohybové aktivity na náladu.
Výsledky těchto studií však nebyly jednotné, a to jak z důvodu metodologické náročnosti
organizace podobných sledování, tak z důvodu vlivu dalších faktorů, které ovlivňují konečný
psychický stav sledovaných probandů, nicméně jogging a další druhy aerobní pohybové
aktivity jsou častěji užívány v terapii depresivních pacientů (Greist, Klein, Eischens et al.,
1979, McCann, Holmes, 1984, Hughes, 1984, Martinsen, Medhus, Sandvik, 1985, Harris,
1987).
Touto problematikou se zabýval Raglin (2001), který rovněž zdůrazňuje rozdílnost vlivu
pohybové aktivity jak podle jejího druhu, tak podle individuality participanta. Aerobní
aktivita podle něj má výrazný vliv na snížení anxiozity a depresivity, který trvá několik hodin
a přímo nezávisí na intenzitě aktivity. Silový trénink má podle něj výrazný vliv na redukci
anxiozity u těch osob, které mají vysokou tzv. rysovou úzkost jako osobnostní rys. Dále uvádí
rozdíl v efektu pohybové aktivity na aktuální psychický stav u psychicky zdravých osob a
pacientů trpících úzkostnými nebo depresivními poruchami, kde pohybová aktivita vykazuje
vysoký terapeutický efekt (Raglin, 2001, Tkachuk, Martin, 1999). Byl zjištěn pozitivní účinek
pohybové aktivity i v terapii jiných psychických onemocnění, rovněž tak přispívá k redukci
menopauzálních symptomů (Slaven, Lee, 1997). U nás zpracovala koncept využití pohybu
v terapii psychiatrických pacientů (kinezioterapie) Hátlová (2003). Daná pohybová aktivita
může s sebou nést i negativní aspekty v situaci, kdy se stává kompenzací, resp.
hyperkompenzací jiných problémových oblastí života (Brewer, Petrie, 2002). I když může
dojít k dočasné pozitivní změně aktuálního psychického stavu vlivem pohybové aktivity,
konečný dopad může být naprosto negativní. Bývá popisována závislost na pohybu, která
může vést k vážnému sebepoškozování.
U výkonnostních sportovců bývá vlivem provádění dané sportovní aktivity popisováno
lepší psychické zdraví. To bylo prokázáno v rozsáhlé studii s použitím testu POMS (viz dále)
pro diagnostiku psychického stavu. Bylo zjištěno, že sportovci vykazují nižší hodnoty
v položkách T, D, A, F a C a vyšší hodnoty v položce V. Tento jen bývá nazýván „iceberg
profile“ (Morgan, 1980, Berger, B. G., & Owen, D. R., 1988).
POMS (Profile of Mood States)
Test POMS je jednou z nejužívanějších diagnostických metod ve sportovní psychologii
pro měření APS (LeUnes, Burger, 1998), proto na tomto místě uvádím jeho stručný popis.
Autoři tohoto testu jsou Douglas McNair, Maurice Lorr a Leo F. Droppleman (1971, vydal
Educational and Testing Service, U.S.A., 1981). Českou verzi zpracoval prof. František Man.
Jeho název ve volném překladu znamená „profil nálady“.
Test obsahuje šest položek:
1. Tension – Anxiety (napětí – úzkost)
Adjektiva skórující pro tuto položku označovanou T popisují míru svalového napětí, které
má své projevy somatické i psychomotorické. Jedná se o pocit napětí, třes, podrážděnost,
neklid, úzkost a nervozitu apod.
2. Depression – Dejection (deprese – sklíčenost)
Tato položka označovaná D je testována pomocí adjektiv charakterizujících pocity vlastní
ceny, resp. bezcennosti, nevýznamnosti, emocionální izolovanosti a pocity bezvýchodnosti a
___________________________________________________________________________________ 79
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
neštěstí (jedná se o výrazy jako nešťastný, zarmoucený, smutný, rozmrzelý, zoufalý,
bezcenný, osamělý apod.)
3. Anger – Hostility (hněv, zlost – nepřátelství)
Tato položka označovaná A je testována pomocí adjektiv charakterizujících pocity zlosti,
hněvu a antipatie vůči ostatním lidem (jedná se o výrazy jako rozhněvaný, nepřátelský,
popudlivý, zlomyslný, nevraživý apod.)
4. Vigor – Activity (energičnost – aktivita)
Tato položka označovaná V je testována pomocí adjektiv popisujících stavy aktivity a
dostatku energie (jedná se o výrazy jako živý, aktivní, energický apod.)
5. Fatigue – Inertia (únava – netečnost)
Tato položka označovaná F je testována pomocí adjektiv popisujících únavu, netečnost,
nedostatek energie (jedná se o výrazy jako vyčerpaný, netečný, unavený, loudavý apod.)
6. Confusion – Bewilderment (nepořádek – zmatek)
Tato položka označovaná C je popisována adjektivy jako nepořádný, zmatený, neschopný
koncentrace, popletený apod.
Dotazník obsahuje řadu adjektiv (65) charakterizujících zmíněné stavy, jejichž míra je
vyjádřena pětibodovými numerickými škálami s verbálním zakotvením.
Stackeová (2007) tento test použila ve studii zaměřené na změnu aktuálního psychického
stavu vlivem posilovacích cvičení ve fitness centru. U položek T, D a A došlo ke statisticky
významnému snížení průměru dané hodnoty po absolvování tréninkové jednotky a u položky
V ke statisticky významnému zvýšení dané hodnoty po absolvování tréninkové jednotky.
Nebyly zjištěny rozdíly u mužů a u žen.
K pochopení vlivu pohybové aktivity na psychiku významně přispěl Csickszentmihalyiho
koncept prožitku flow. Jedná se o prožitek pohroužení do prováděné aktivity, při kterém
prožíváme vnitřní harmonii a uspořádanost, uspokojení pouze z provádění dané činnosti bez
vazby na její výsledek, přestáváme vnímat čas a pociťujeme schopnost dokonalého
soustředění a vnitřního klidu. Tento prožitek nám může zprostředkovat pohybová aktivita,
ovšem individuálně velmi různá, záleží na naší motivaci, individuálních dispozicích,
zkušenostech a postojích. Prožitek flow při pohybové aktivitě může být velmi intenzivní s
meditačním nábojem. Hošek (2007a) zdůrazňuje jeho význam pro kvalitu života.
3. Anxiolytický vliv pohybové aktivity na psychiku
Zatímco antidepresivní vliv pohybové aktivity bývá přičítán spíše produkci látek, jako
jsou endorfiny, anxiolytický vliv je zprostředkován pravděpodobně nejvíce změnou stavu
svalového systému. Roli mohou hrát i další faktory, např. opakování určitého pohybu
v pravidelném rytmu působí anxiolyticky.
Svalové napětí a jeho distribuce jsou významně ovlivněny naší psychikou. Obecně lze
říci, že ve stresu, který je vždy provázen zvýšeným napětím až úzkostí, svalový tonus stoupá,
ovšem nerovnoměrně, a v některých svalových skupinách paradoxně dokonce klesá – dochází
tedy vlivem stresu k tzv. redistribuci svalového napětí. To má za následek porušení
dynamické svalové rovnováhy mezi fázickými a posturálními svaly a vzniká či prohlubuje se
tzv. svalová dysbalance, popisovaná v klinických oborech. Psychika je tedy jedním z
možných faktorů hrajících roli při jejím vzniku či zhoršení.
Emoční faktory ovlivňují rovněž funkci posturálního svalového systému a stabilitu. Při
úzkosti dochází ke zhoršení kvality funkce posturálního svalového systému a stability. Tento
vztah vedl k realizaci studie, ve které byly balanční cviky aplikovány v terapii jedinců s
úzkostnými poruchami a bylo dosaženo pozitivních změn psychického stavu vlivem tohoto
cvičení (Stins et al., 2009). Stins (2009) rovněž zjistil anomálie ve funkci posturálního
80 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
systému u dětí se zvýšenou hladinou úzkosti. Redfern et al. (2007) zjistili, že osoby trpící
generalizovanou úzkostnou poruchou a panickými atakami s agorafobií reagují jinak než
kontrolní skupina osob ve studii zjišťující posturální senzitivitu, osoby se zmíněnými
poruchami byly více závislé na zrakových podnětech (Redfern et al., 2007).
Vzorec posturální reakce u jedinců trpících úzkostí (může obsahovat všechny uvedené
prvky, nebo jen jediný) (Bunkan, 2008):
 Kontrakce všech flexorů, obzvláště břišních svalů
 Elevace a protrakce ramen
 Flexe v loktech, pronace předloktí, zatnutí pěstí
 Flexe páteře, kyčlí a kolen
 Stažení mimických svalů
Feldenkreis (http://www.feldenkrais.com/download/senseability/sense24.pdf) popisuje
tento vzorec jako obrannou reakci, která přichází v situaci ohrožení nebo má vztah ke stresu
dlouhodobého charakteru. Podobně je změna svalového napětí jako specifická obranná reakce
popisována v Lowenově bioenergetické analýze.
Mechanismy vlivu úzkosti na pohybový systém byly nejčastěji, jako již bylo výše
popsáno, sledovány u pacientů trpících některou z úzkostných poruch. U těchto pacientů se
často setkáváme s myalgií (Goodman et al., 2007). Nejčastějším společným nálezem je
zvýšené svalové napětí (Hoehn-Saric et al., 2004), které bývá v klinické praxi označováno
také jako limbický hypertonus. Nález vegetativních změn není u úzkostných poruch zdaleka
tak konzistentní jako právě nález zvýšeného svalového napětí (Hoehn-Saric et al., 2004).
Emoční stav ovlivňuje kromě stavu svalového systému bezprostředně také proces dýchání,
který má rovněž významný vliv na distribuci svalového napětí a další tělesné funkce. Při
úzkosti se dech zrychluje, je povrchní a převažuje horní typ dýchání. Dochází jak k okamžité
změně, tak při dlouhodobém přetrvávajícím emočním ladění nastává trvalá změna dechového
stereotypu. Díky tomuto úzkému vztahu mezi dýcháním a prožíváním můžeme také využít
dechová cvičení pro regulaci psychického stavu.
Při změně dýchání dochází u jedinců trpících úzkostí k aktivaci svalů v oblasti krku,
ramen a šíje, což vede k protrakci a elevaci ramen a kraniálnímu posunu bránice. Dochází k
prodloužení aktivní exspirace v klidu a typickému nádechovému postavení hrudníku.
Aktivním výdechem dochází k absenci přirozené odpočinkové pauzy mezi nádechem a
výdechem. Dochází také k poklesu plicní ventilace, obzvláště v některých částech, a hrozí
vyšší riziko bronchitidy, zápalu plic jiných podobných poruch (Bunkan, 2008). Výzkumy
ukázaly, že 80 % těch, kdo trpí chronickými respiračními chorobami, splňují též diagnostická
kritéria pro úzkostné a depresivní poruchy (Kunik et al., 2005). Zhoršená funkce bránice má
dopad na funkci vnitřních orgánů a může se podílet na vzniku jejich chorob. Při sníženém
rozsahu pohybu bránice je omezeno prokrvení pánevního dna a celé pánevní oblasti, což
ovlivňuje funkci orgánů zde uložených (Møller et al., 2001; Bunkan, 2008). Může tak dojít k
sexuálním poruchám, poruchám menstruačního cyklu, vzniku hemoroidů a poruchám močení.
Může také dojít ke vzniku syndromu bolestivé pánve u žen (Kirste et al., 2002). U pacientů s
panickými atakami byla zjištěna nižší klidová hladina CO2 ve srovnání s pacienty
s generalizovanou úzkostnou poruchou a zdravými osobami (Hegel et al., 1997).
Úpon bránice se nachází v oblasti 10. až 12. hrudního obratle, tedy na stejném místě jako
m. transversus abdominis. M. quadratus lumborum a m. psoas major vychází z téže oblasti a
oba tyto svaly bývají často v napětí. M. quadratus lumborum a m. iliopsoas mají vlákna, která
jsou aktivována v synergii s mm. multifidi a jsou důležitá pro stabilitu bederní páteře. U osob
trpících úzkostí souvisí často zvýšené svalové napětí s úponem bránice. Zvýšení svalového
napětí vede ke vzniku svalového zkrácení. To pravděpodobně vede ke kompresi kloubů a
potencuje rozvoj degenerativních kloubních změn. Je také pravděpodobné, že to může vést ke
vzniku neuropatie díky snížené mikrocirkulaci nervů v okolí páteře (Bunkan, 2008).
___________________________________________________________________________________ 81
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
Obecně lze říci, že změnou respiračních funkcí dochází vlivem změny dechového
stereotypu k ovlivnění svalového napětí ve svalech podílejících se na procesu dýchání, což
může podpořit vznik bolestivých stavů pohybového systému, to působí na naši psychiku jako
stresový faktor mimo jiné opět ovlivňující funkci hybného systému a může tak vzniknout
„začarovaný kruh“ neustálého prohlubování obtíží. Pohybová aktivita může být právě jednou
z možností, jak jej přerušit.
4. Závěr: Jak aplikovat uvedené vědecké poznatky v praxi wellness?
Z uvedených poznatků pro praxi wellness vyplývá:
 pokud usilujeme v rámci pohybového wellness programu o zvýšení kondice, jejím
psychologickým efektem je zvýšení celkové psychické odolnosti a zlepšení
psychického ladění (viz „iceberg efekt“)
 pohybovou aktivitou zaměřenou na zlepšení kvality funkce pohybového systému ve
smyslu harmonizace svalového tonu, zlepšení funkce posturálního systému, zlepšení
stability a zlepšení dechových funkcí můžeme cíleně ovlivnit psychické ladění ve
smyslu snížení napětí a úzkosti
 oba zmíněné vlivy významně přispívají ke zvýšení naší mentální výkonnosti, odolnosti
vůči stresu a tím i ke zvýšení kvality života
 pro dosažení zmíněných psychologických benefitů pohybové aktivity je nezbytné
akceptovat individuální adherenci a motivaci v této oblasti (Hošek (2007b) doporučuje
vytvoření vlastní „cvičební niky“ neboli preferenci takové pohybové aktivity, která
nám přináší pocity spokojenosti a pohody)
4. Literatura
Beginner’s Guide to Feldenkrais Method Lessons [online]. Senseability (A newsletter of
applications of the Feldenkrais method of somatic education written by Guild
Certified Feldenkrais Teachers). 2002, 24, 3 cit. 2011-10-01]. Dostupné z
http://www.feldenkrais.com/download/senseability/sense24.pdf
BERGER, B. G., OWEN, D. R. Stress reduction and mood enhancement in four exercise
modes: Swimming, body conditioning, Hatha yoga, and fencing. Research Quarterly for
Exercise and Sport. 1988, 59, 148-159. ISSN 0270-1367
BREWER, B. W., PETRIE, T. A. Psychopathology in Sport and Exercise. In Van Raalte, J.
L., Brewer, B. W. (eds.). Exploring Sport and Exercise Psychology. USA : APA Books, 2002.
ISBN 978-1557983558
BUCKWORTHE, J., DISHMAN, R., K. Exercise psychology. USA : Human Kinetics, 2002.
ISBN 978-0736000789
BUNKAN, B. H. Kropp, respirasjon og kroppsbilde. Oslo : Gyldendal Norsk Forlag AS
2001, 2008. ISBN 978-82-05-35-184-4
FOLKINS, C. H., SIME, W. E. Physical fitness training and mental health. American
Psychologist. 1981, 36, 373-389. ISSN 0003-066X
GOODMAN, C. C., KELLY SNYDER, T., E. Differential Diagnosis for Physical Therapistsscreening for Referral. Missouri : Sunders, Elsevier Inc., 2007. ISBN 978-0-7216-0619-4
GREIST, J. H., KLEIN, M., H., EISCHENS, R., R., FANS, J., GURMAN, A., S., MORGAN,
W., P. Running as a treatment for depression. Comprehensive Psychiatry. 1979, 20, 41-54.
ISSN: 0010-440X
HÁTLOVÁ, B. Kinezioterapie. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0719-0
HARRIS, D., V. Comparative effectiveness of running therapy and psychotherapy. In
MORGAN, W. P., GOLDSTON, S. E. (Eds.), Exercise and mental health. Washington, DC:
Hemisphere, 1987. ISBN 0891165649. s. 123-130
82 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
HEGEL, M., T., FERGUSON, R. Psychophysiological Assessment of Respiratory Function
in Panic Disorder: Evidence for a Hyperventilation Subtype. Psychosomatic Medicine. 1997,
59, 224-230. ISSN 0033-3174
HOEHN-SARIC, R., Mc LEOD, D. R., et al. Somatic Symptoms and Physiologic Responses
in Generalized Anxiety Disorder and Panic Disorder. An Ambulatory Monitor Study. Arch
Gen Psychiatry. 2004, 61, 913-921. ISSN 0003-990x
HOŠEK, V. Kinezioprotekce kvality života a kinezioterapie duševních poruch. In HOŠEK,
V., TILINGER, P. (eds.), RYCHTECKÝ, A. (rec.) Psychosociální funkce pohybových aktivit
jako součást kvality života dospělých. 1.vyd. Praha : FTVS UK, 2007 (a). ISBN 978-8086317-53-3. str. 5-8
HOŠEK, V. Sport a osobní pohoda. In HÁTLOVÁ, B., WAIC, M. (recs.), FIALOVÁ, L.
(ed.) Wellness, zdraví a životní styl. Vyd. 1. Praha : FTVS UK, 2007 (b). ISBN 978-8086317-54-0. str. 41-48
HUGHES, J. R. Psychological effects of habitual aerobic exercise: A critical review.
Preventive Medicine. 1984, 13, 66-78. ISSN 0091-7435
KIRSTE, U., HAUGESTAD, G. K. Kroniske Bekkensmerter hos Kvinner. Tidsskr Nor
Lægeforen. 2002, 122, 1223–7. ISSN 0029-2001
KUNIK, M. E., ROUNDY, K., VEAZEY, C. et al. Surprisingly High Prevalence of Anxiety
and Depression in Chronic Breathing Disorders. American College of Chest Physicians.
Chest. 2005, 127, 1205-1211. ISSN 0012-3692
MØLLER, T., HEGNA, E. A. Behandling i Angstgruppe- nytte og utbytte. Tidsskr Nor
Lægeforen. 2001, 20, 121, 2370–2. ISSN 0029-2001
LEUNES, A., BURGER, J. Bibliography on the Profile of Mood States in sport and exercise,
1971-1998. Journal of Sport Behavior. 1998, 21, 53-70. ISSN: 0162-7341
MARTINSEN, E. W., MEDHUS, A., SANDVIK, L. Effects of aerobic exercise on
depression: A controlled study. British Medical Journal. 1985, 291, 109. ISSN 0959-8154
McCANN, I. L., HOLMES, D. S. Influence of aerobic exercise on depression. Journal of
Personality and Social Psychology. 1984, 46, 1142-1147. ISSN 0022-3514
McNAIR, D. M., LORR, M., DROPPLEMAN, L. F. Manual for the Profile of Mood States.
San Diego: Educational and Industrial Testing Services, 1971
MORGAN, W. P. Test of champions: The iceberg profile. Psychology Today. 1980, 14, 9299, 102, 108. ISSN 0033-3107
RAGLIN, J. Physical Activity and Mental Health : A Complex Relationship. In Perspectives
and Profiles – Book of Abstracts of the 6th Anunual Congress of the European College of
Sport Science and 15th Congress of the German Society of Sport Science in Cologne, 24-28.
7. 2001. Germany, Cologne : Sport und Buch Strauss GmbH, 2001. ISBN 3-89001-235-3. s.
26
REDFERN, M. S., FURMAN, J. M., JACOB, R. G. Visually Induced Postural Sway in
Anxiety Disorders. J Anxiety Disord. 2007, 21, 5, 704–716. ISSN 0887-6185
SLAVEN, L., LEE, CH. Mood and symptom reporting among middle-aged women: The
relationship between menopausal status, hormone replacement therapy, and exercise
participation. Health Psychology. 1997, 16, 3, 203-208. ISSN 0278-6133
STACKEOVÁ, D. Psychological Benefits of Fitness - Possibilities of Actual Psychical State
Changes. Acta Universitatis Carolinae, Kinantropologica. 2007, 43, 2, 27-33. ISSN 12121428
STINS, J. F., LEDEBT, A., EMCK, C., et al. Patterns of Postural Sway in High Anxious
Children. Behavioral and Brain Functions. 2009, 5, 42, 1-9. ISSN 1744-9081
TAYLOR, C. B., SALLIS, J. F., NEEDLE, R. The relation of physical activity and exercise to
mental health. Public Health Reports. 1985, 100, 195-201. ISSN 0033-3549
___________________________________________________________________________________ 83
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
TKACHUK, G. A., MARTIN, G. L. Exercise Therapy for Patients With Psychiatric
Disorders: Research and Clinical Implications. Professional Psychology: Research and
Practice. 1999, 30, 3, 275-282. ISSN 0735-7028
WEINBERG, R.S., GOULD, D. Foundations of Sport and Exercise Psychology. USA :
Human Kinetics, 1995. ISBN 0-87322-812-x
WEYERER, S., KUPFER, B. Physical exercise and psychological health. Sports Medicine.
1994, 17, 108-116. ISSN: 0112-1642
5. Kontakt
PhDr. Daniela Stackeová, Ph.D.
FTVS UK Praha
E-mail: [email protected]
84 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
SROVNÁVACÍ ANALÝZA POHYBOVÝCH AKTIVIT ŽEN
A COMPARATIVE STUDY OF THE PHYSICAL ACTIVITIES OF
WOMEN
Radka STŘEŠTÍKOVÁ, Zora SVOBODOVÁ
Abstrakt: Cílem tohoto příspěvku bylo zjistit, proč ženy ve svém volném čase sportují, a
následně tyto odpovědi porovnat vzhledem k věkovým kategoriím. Z odpovědí respondentek
bylo zjištěno, že pro ženy ve věku 20 – 25 let je nejvyšší motivací k pohybové aktivitě zdraví,
oproti tomu ženy ve věku 30 – 35 upřednostňují zájem o sport.
Klíčová slova: Pohybová aktivita, ženy, motivace
Abstract: The aim of this paper was to determine why women in their free time are doing
sports and then compare these responses due to the age categories. The answers of the
respondents found out that for women aged 20 to 25 years their health is the greatest
motivation for doing physical activities, as opposed to women aged 30 to 35 who prefer
interest in sports.
Key words: Physical aktivity, women, motivation
1. Úvod
Nároky kladené na ženu v průběhu posledního desetiletí prudce stoupají. Životní styl,
kvalita života, ale i pohybové aktivity jsou stále častěji diskutovaná témata současné
společnosti. Požadavkem je často potřeba vylepšení tělesného vzhledu a v neposlední řadě i
zvýšení zdatnosti, jako podmínka posílení vlastního sebevědomí a samostatnosti. Ženy
vyhledávají především kompenzaci nedostatku pohybového zatížení jako důsledku
současného způsobu života (Novotná, 2006).
Tělesná námaha a pohyb postupně z našeho života mizí. Na snižování tělesné aktivity se
podílí zejména automatizace a využívání moderních technik (jezdící schody, výtahy,
automobily apod.) a to jak v zaměstnání, tak v průběhu trávení volného času.V průběhu dne je
několik oblastí pohybové aktivity, která je vykonávána. Je to aktivita v zaměstnání, dále je to
aktivita při dopravě a aktivita při domácích činnostech (úklid, péče o děti, o domácnost, práce
na zahradě) a aktivita ve volném čase. Stále přibývá sedavých zaměstnání, při kterých je
pohybová aktivita minimální. Proto je důležité pohybovou aktivitu doplnit ve volném čase
(Papežová, 2008).
Ženy ve věku 30 – 45 let vyhledávají pohybové aktivity především jako kompenzaci
nedostatku pohybového zatížení, a to v důsledku současného způsobu života. Požadavkem je
často potřeba vylepšení tělesného vzhledu, redukce hmotnosti, zvýšení zdatnosti jako
podmínka posílení vlastního sebevědomí a samostatnosti. Zájem žen o pohybové aktivity
stoupá, ale v praxi se objevují problémy v uplatňování vhodných pohybových režimů, a to
v důsledku časové náročnosti v zaměstnání, práci v domácnosti, starosti o děti (Střeštíková,
2011).
___________________________________________________________________________________ 85
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
Většina žen středního věku má sedavé zaměstnání nebo zaměstnání, které vynucuje
setrvání po dlouhou dobu ve statické poloze, a většina z nich již v tomto věku pociťuje určité
zdravotní obtíže (Knappová, 2008).
Ženy ve věku 20 – 25 jsou mnohdy studující nebo právě nastoupily do zaměstnání, většina
z nich je svobodná, takže využití volného času je jiné, nežli u žen staršího věku. V této
skupině se teprve začíná projevovat stabilita postoje k pohybovým aktivitám a také výběr
vhodné pohybové aktivity je jiný než u žen starších (Svobodová, 2006).
Domníváme se, že bude přínosné srovnat výsledky a vyhodnotit rozdíly mezi těmito
skupinami.
Důvody pro provádění pohybové aktivity:
 být zdravé, být fit, zvládat denní starosti a prožívat plně svůj život
 cílem není jen sportovní výkonnost, ale především kompenzace nedostatku
pohybového zatížení jako důsledku současného způsobu života
 potřeba vylepšení tělesného vzhledu (redukce hmotnosti)
 zvýšení zdatnosti jako podmínka posílení vlastního sebevědomí a samostatnosti
 pozitivní vliv na celkovou výkonnost člověka bez striktního dělení na pracovní a
duševní výkonnost
 reguluje rizikové faktory civilizačních chorob
 odolávat stresu
 přispívá obecně k plnějšímu prožití života
 ovlivňuje psychiku pozitivními účinky
 redukuje výskyt zdravotních problémů
2. Cíle práce
Cílem práce bylo zjistit a porovnat, jaká je motivace žen k provádění pohybových aktivit
ve věku 20 – 25 let a 30 – 35 let.
3. Metodika
3.1 Popis a charakteristika souboru
Výzkumný soubor tvořilo 127 žen ve věku 30 – 35 let a 70 žen ve věku 20 – 25 let. Do
zkoumaného vzorku byly oslovovány ženy náhodným výběrem, tak aby měly stejnou šanci
být součástí tohoto vzorku a aby reprezentovaly všechny známé a neznámé vlastnosti
populace, v našem případě jejich pohybovou aktivitu. Tázané ženy ve věku 30 – 35 let,
různého zaměstnání (sekretářky, kuchařky, učitelky, ženy na mateřské dovolené), byly
osloveny v Brně a v okolí Brna. Ženy ve věku 20 – 25 let jsou studentky Masarykovy
univerzity v Brně.
3.2 Dotazník
Základem celého výzkumného šetření se stal vytvořený dotazník pohybové aktivity.
Dotazník jsme vytvořili na základě studia literatury a upravili jej pro potřeby výzkumu. Pro
zvýšení validity a reliability byla konečná verze dotazníku konzultována se 4 odborníky
z oblasti psychologie, kinantropologie, pedagogiky a sociologie. Po závěrečné úpravě jsme
zahájili předvýzkum a poté následoval vlastní výzkum. Předvýzkum proběhl v srpnu 2009 a
vlastní výzkum byl realizován v období září – prosinec 2009.
Dotazník pohybové aktivity obsahuje otázky na zjištění základních údajů
charakterizujících sledovaný soubor respondentek, typu zaměstnání, pohybové aktivity
(druhu, frekvence, motivace), subjektivního hodnocení zdravotního stavu a subjektivního
posouzení dodržování zdravého životního stylu (pravidelné sportování, racionální výživa,
relaxace).
86 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
3.3 Základní charakteristika souboru
Tab. 1 Základní charakteristika souboru - věk žen
Věk
20 - 25 let
30 - 35 let
N
70
127
%
36
64
celkem
197
100
V tabulce 1 vidíme, že více je zastoupena kategorie žen věku 30 - 35 let, a to 64 %. Žen ve
věku 20 - 25 let bylo 36 %.
4. Výsledky
Důvody vedoucí ženy k provádění pohybových aktivit
V této části se budeme zabývat důvody a motivy, které vedou ženy k provádění
pohybových aktivit. Hodnotily jsme, jaký je nejčastěji uváděný důvod pro provádění
pohybových aktivit žen daných věkových kategorií. Poté jsme je porovnaly a vyhodnotily.
Ženy odpovídaly na otázku v dotazníku, z jakého důvodu sportují. Měly na výběr z 9
možností, 10. důvod byl jiný, aby mohly dopsat svůj důvod, který nenašly v nabídce. Poslední
možnost byla negativní pro případ, že nesportují. Ženy mohly označit více možností.
Tab. 2 Tabulka četností důvodů sportování
20 – 25 let
Důvod
sportování
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
Celkem
baví mě to
chci zhubnout
společenská událost
způsob relaxace
zlepšení fyzické
kondice
zdraví
pěkná postava
aktivní trávení času
odpoutání se od
problémů
jiný důvod
necvičím
30 – 35 let
Absolutní
četnost
%
55
49
41
49
79 %
70 %
59 %
70 %
Absolutní
četnost
88
40
32
80
69 %
31 %
25 %
63 %
63
66
60
46
90 %
94 %
86 %
66 %
66
71
54
40
52 %
56 %
43 %
31%
37
9
5
480
53 %
13 %
7%
687 %
41
4
6
522
32 %
3%
5%
410 %
%
Tabulka 2 dává přehled absolutních četností jednotlivých sledovaných kategorií důvodů
sportování a procentuální relativní četnosti vztažené k celkovému počtu respondentek.
Z tabulky lze vyčíst, že nejčastějším důvodem, který vede dotázané ke sportu, je ve věkové
kategorii 20 – 25 let zdraví a ve věkové kategorii 30 – 35 let zájem o sport. Na opačném konci
pomyslného žebříčku se umístily v obou věkových kategoriích argumenty jiný důvod a
necvičím. Následující grafy ukazují přehlednější zastoupení odpovědí.
___________________________________________________________________________________ 87
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
Důvod sportování ženy 20 - 25 let
70
60
50
40
četnost
30
20
10
po
st
av
a
ba
ví
zp
m
ě
ůs
to
ob
re
la
xa
ch
ce
ci
zh
ak
ub
tiv
no
ní
ut
trá
sp
v
en
ol
eč
íč
od
e
as
po
ns
u
ut
ká
án
u
dá
ís
e
lo
st
od
pr
ob
lé
m
ů
jin
ý
dů
vo
d
ne
sp
or
tu
ji
pě
kn
á
zle
pš
en
íf
yz
i
ck
é
ko
nd
ice
zd
ra
ví
0
Obr. 1 Motivace k pohybovým aktivitám u žen ve věku 20 – 25 let
Důvod sportování ženy 30 - 35 let
100
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
po
st
av
od
a
pr
ob
lé
ch
m
ů
ci
z
hu
ak
tiv
bn
ní
ou
trá
t
sp
ve
ol
n
eč
íč
en
as
sk
u
á
ud
ál
os
t
ne
cv
ič í
m
jin
ý
dů
vo
d
od
po
ut
án
ís
e
pě
kn
á
ko
nd
ice
zd
ra
ví
ck
é
yz
i
pš
en
íf
zle
zp
ůs
ob
ba
ví
m
ě
to
re
la
xa
ce
četnost
Obr. 2 Motivace k pohybovým aktivitám u žen ve věku 30 – 35 let
88 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
5. Diskuze
Respondentky odpovídaly na otázku motivace k pohybovým aktivitám. Vycházely jsme
z konstatování mnohých autorů (Novotná, 2006 a dalších) a předpokládaly jsme, že mezi
nejčastěji uváděné důvody pro provádění pohybových aktivit budou patřit vylepšení tělesného
vzhledu a zvýšení zdatnosti. U žen ve věku 20 – 25 let byl nejčastěji uváděným důvodem
zájem o zdraví, poté zlepšení fyzické kondice a pěkná postava, což nám částečně potvrdilo
náš předpoklad. Oproti tomu ženy ve věku 30 – 35 vybíraly nejvíce zájem o sport, relaxaci a
také zdraví. Rozdíly v motivaci k pohybovým aktivitám mezi těmito skupinami tedy nejsou
nijak významné, ženy ve věku 20 – 35 stále mají potřebu zvyšovat svoji kondici, starat se
pohybem o svoje zdraví a vzhled, u žen starších je již důležitá potřeba relaxace.
6. Závěr
V příspěvku jsme se zabývaly důvody vedoucími ženy k provádění pohybových aktivit.
Cílem práce bylo zjistit, proč ženy sportují, a následně tyto odpovědi porovnat vzhledem k
věkovým kategoriím. Respondentky měly v dotazníku možnost označit možnosti, proč
provádějí pohybové aktivity. Na výběr měly 9 možností, k tomu byla možnost otevřené
odpovědi pro jiný důvod, který nebyl uveden v nabídce. Poslední odpověď byla negativní,
tedy pro ženy, které nesportují. Tázané ženy mohly vybrat více možností. Ve výčtu všech
odpovědí byl u žen ve věku 20 – 25 let nejvíce uváděný důvod zdraví a u žen věkové
kategorie 30 – 35 let zájem o sport.
7. Literatura
KNAPPOVÁ, V. Změna pohybového režimu žen středního věku ve vztahu ke kvalitě držení
těla v návykovém stoji. In Sport a kvalita života 2008. Sborník abstrakt mezinárodní
konference konané 6.-7. listopadu 2008 v Brně. ISBN 978-80-210-4716-7
NOVOTNÁ, V., ČECHOVSKÁ, I., BUNC, V. Fit programy pro ženy: průvodce kondiční
přípravou. Praha: Grada Publishing, 2006. 225 s. ISBN 8024711915.
PAPEŽOVÁ, K. Životní styl žen v průběhu života. Diplomová práce, Brno 2008
STŘEŠTÍKOVÁ, R. Analýza pohybové aktivity žen ve věku 30 – 45 let s ohledem na vybrané
faktory životního stylu, Disertační práce , Brno, 2011
SVOBODOVÁ, Z. Analýza postojů ke sportovním pohybovým aktivitám v životě studentů
MU, Disertační práce , Brno, 2009
8. Kontakt
Mgr. Radka Střeštíková, Ph.D., Mgr. Zora Svobodová, Ph.D.
Fakulta sportovních studií MU Brno
Brno, Údolní 3, 60200
[email protected], [email protected]
___________________________________________________________________________________ 89
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
CVIČENÍ NA BALANČNÍCH POMŮCKÁCH – NOVÉ TRENDY VE
VÝUCE TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTOVNÍM TRÉNINKU
EXERCISE OF BALANCE AIDS – NEW TRENDS IN TEACHING
PHYSICAL EDUCATION AND SPORTS TRAINING
Zora SVOBODOVÁ, V. VEČEŘOVÁ, J. CACEK, R. STŘEŠTÍKOVÁ,
Abstrakt: Příspěvek seznamuje s tématem balančního cvičení, možnostmi jeho využití
v základní tělesné výchově a tréninkovém procesu, dále pak nabízí rozbor různých aspektů
balančního cvičení. Kapitoly pojednávají o podstatě, využití a zdravotních aspektech, popisují
některé z balančních pomůcek a možnosti jejich využití.
Klíčová slova: Balanční cvičení, balanční pomůcky, tělesná výchova.
Abstract: Post introduces the theme balance exercise possibilities of their use in basic
physical education and training process, then provides an analysis of various aspects balance
exercise. Chapters discuss the nature, use and health aspects, describe some of the tools of
balance and possibility of their use.
Key words: Balance exercises, balance aids, physical education
1. Úvod
Podstatou všech balančních cvičení je udržet statickou nebo dynamickou rovnováhu, buď
pouze s vlastním tělem, nebo na speciálních balančních, neboli rovnovážných pomůckách.
Balanční cvičení lze zaměřit na jednotlivé svaly i na celé svalové skupiny. Součástí
cvičebních programů jsou jak relativně jednoduché cviky pro naprosté začátečníky, tak také
cviky, které zvládají i velmi dobře trénovaní jedinci pouze s velkými obtížemi. V obou
případech toho lze dosáhnout neustálým zapojováním svalů středu těla (core) pro udržení
rovnováhy. Pro svaly středu se také používá výraz „hluboký stabilizační systém“, ten zahrnuje
bránici, břišní svaly – příčný, vnitřní šikmé, svaly dna pánevního a hluboké svaly zádové.
Cvičení tak zlepšuje schopnost udržet vzpřímenou pozici a zapojit správné svalové řetězce
v daném okamžiku, vnímání svého těla – jakou pozici tělo zaujímá v prostoru a také vnímání
jeho jednotlivých částí. Ze zdravotního hlediska má tedy balanční cvičení tyto výhody:
dosažení optimální fyziologické rovnováhy, efektivnější zapojování svalů středu těla,
zpevnění šlach a vazů hlavně hlezenních kloubů, zvyšování pohyblivosti.
Všechny aspekty takového cvičení lze využít jak ve výuce základní tělesné výchovy na
všech stupních – základních, středních a vysokých škol, tak pro doplňkový a kompenzační
tréninkový program u výkonnostních a vrcholových sportovců. U běžné populace lze
cvičením dosáhnout zlepšení kondice, pohyblivosti, koordinace, dobrého pocitu ze cvičení a
také relaxace. Přidáním balančních cviků také dosáhneme větší atraktivity hodin tělesné
výchovy (Cacek a kol., 2010).
V případě fyzické přípravy výkonnostních a vrcholových sportovců pak používáním
balančních cvičení lze docílit výborných výsledků z hlediska prevence akutních i chronických
poranění, zvyšování výkonnosti a kompenzace jednostranného zatížení pohybového aparátu.
90 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
Jako u všech cvičení, i u balančních, musí být prováděné pohyby vykonávány technicky
správně. Zamezíme tak možným poraněním a posílíme opravdu ty skupiny svalů, na něž se
chceme při posilování zaměřit. Proto je nezbytně nutné, aby si tohoto učitelé, trenéři a lektoři,
kteří taková cvičení vedou, byli vědomi a prošli speciálním seminářem nebo školením.
2. Balanční pomůcky
Balančních pomůcek je v současné době celá škála – např. fitbally, čočky, dvoučočky,
kolébky, balanční plošiny v různých provedeních, overbaly. Používání těchto pomůcek má
svá specifika a pro konkrétní cvičení je vždy nutné použít tu, která je vhodná.
Mezi nejčastěji používané řadíme balanční polokoule, úseče - BOSU®, fitball, čočku, a ty
také považujeme pro školní potřeby za nejvhodnější.
V našem příspěvku se zaměříme právě na tyto pomůcky.
2.1 Balanční polokoule (úseče) - BOSU®
Bosu® Balance Trainer je oficiální název pro balanční vzduchovou úseč, která se na
světovém trhu v oblasti fitness objevila v roce 2000 a byla vynalezena Davidem Weckem
(USA). Je to univerzální balanční pomůcka, kterou využívají jak vrcholoví sportovci, tak i ti,
kteří hledají pro sebe vhodné rekreační pohybové aktivity. Tato pomůcka se také používá
v oblasti rehabilitačního cvičení. Název vychází ze zkrácení anglického významu této
pomůcky „both sides up“ , a znamená, že se dá používat buď plošinou nahoru, nebo dolů. Je
navrženo tak, že při cvičení na něm je nutné udržovat rovnováhu při jakékoli pozici.
Největší výhodou cvičení na balanční polokouli je tedy stimulace rovnováhy. Nestabilní
plocha vyžaduje udržovat těžiště těla v takové pozici, aby nedošlo k pádu. Rovnováha
představuje základní stavební kámen každého řízeného pohybu. Bez rovnováhy a svalové
kontrakce (iniciátor produkce síly) není reálný řízený pohyb těla sportovce.
Podle zaměření cvičební hodiny na Bosu® pak dělíme na kardiovaskulární (aerobní)
trénink, silový trénink, rozvíjení flexibility, relaxace, posilování stabilizačních svalů a
rehabilitace (Střeštíková, Svobodová, 2010).
Velký míč - fitball
Velký nafukovací elastický míč z umělé hmoty je nejznámější balanční pomůcka, která se
používá pro posilovací a kardiovaskulární trénink, ke zvýšení kloubní pohyblivosti a celkovou
ohebnost již delší dobu. Vyrábí se v různých velikostech a barvách, liší se druhem použitého
materiálu odolností vzhledem k zatížení, pružností a povrchovou úpravou.
Podle zaměření cvičební hodiny lze rozdělit na kardiovaskulární – aerobik na fitballech,
silový trénink, rozvíjení flexibility, relaxace, posilování stabilizačních svalů, rehabilitace a
relaxace.
Čočka, dvoučočka
Čočka a dvoučočka jsou multifunkční cvičební pomůcky vhodné ke cvičení rovnováhy,
koordinace a síly. Tlak vzduchu lze pomocí jehlového ventilu přizpůsobit individuálním
požadavkům.
Využití těchto pomůcek doporučujeme pro jemné techniky cvičení koordinace celého těla,
posílení dolních končetin a koordinace.
2.2 Balanční cvičení a rozvoj pohybových schopností
Balanční cvičení mohou představovat prostředek rozvoje prakticky všech pohybových
schopností. Pro rozvoj některých se hodí více, pro jiné zase méně. Většina cvičitelů však
balančních pomůcek využívá k rozvoji dvou spolu úzce souvisejících pohybových schopností:
silové schopnosti a koordinační schopnosti.
___________________________________________________________________________________ 91
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
Pozitivní efekt balančních cvičení tak může směřovat do roviny rozvoje statické i
dynamické, rovnováhy či orientace v prostoru. Zvýšená úroveň balanční schopnosti se
pozitivně promítá do schopnosti zapojovat hluboký stabilizační systém v běžných
každodenních nárocích na pohybový aparát. Tím předcházíme hlavně bolesti v oblasti páteře,
což je v současné době jeden z nejrozšířenějších problémů populace, ta primárně pramení
z nedostatečné připravenosti hlubokých stabilizátorů páteře a pánve nebo z jednostranného
přetěžování pohybového aparátu (Cacek, J. a kol. 2008).
V současné době můžeme pohybové schopnosti rozdělit na: koordinace, rovnováha,
rytmická schopnost, reakční a kinesteticko-diferenciační schopnost.
Prostorově orientační schopnost
Představuje takovou koordinační schopnost, která cvičenci umožní co nejpřesněji
zhodnotit prostorové vztahy, tedy směry, vzdálenosti (i ve vztahu k času). Důležitým zdrojem
informací, který prostorové orientace upřesňuje, je periferní vidění.
Rovnovážné schopnosti
Dané schopnosti umožňují udržet tělo nebo jeho části v relativně stabilní poloze. Pokud
dojde k narušení rovnovážné polohy vnějšími silami, je úkolem rovnovážných schopností tuto
polohu obnovit.
Odborné prameny se nemohou plně shodnout, zda úroveň rovnovážné schopnosti vyplývá
primárně z opakování určitého cvičení, jež ovlivňuje rovnovážné adaptace skrze zvýšení
citlivosti vestibulárního systému (motorické odpovědi), nebo ze schopnosti selekce
významných proprioceptivních a vizuálních podnětů – je dána opět opakováním konkrétních
cvičení.
Většina odborníků zastává názor, že úroveň rovnovážné schopnosti je vrozená, přesto je
však možné ji pravidelným cvičením ovlivnit. Jako výhodné se z tohoto pohledu jeví
zařazovat balanční cvičení na nestabilních plošinách (Cacek a kol., 2008).
Rovnovážné schopnosti dále dělíme na statickou, dynamickou a balancování.
Rytmická schopnost
Rytmus představuje dynamicko – časové členění pohybu. Většině učitelů, cvičitelů i
trenérů se při vyslovení pojmu rytmus asociuje rytmus hudební, překážkový, některým potom
rytmus hry aj. Rytmizováním cyklické pohybové činnosti i stanovením optimálního tempa
(frekvence) dochází k automatizaci pohybů, a tím k zdokonalování techniky.
Reakční schopnost
Reakční schopnost je schopnost těla či jeho částí reagovat pohybem co možná nejrychleji
na určitý podnět či soubor podnětů. Doba mezi podnětem a pohybovou reakcí se nazývá
reakční čas (čas odpovědi).
Na balančních pomůckách můžeme efektivně rozvíjet rychlost reakce na různé podněty
(jednoduché, složité, hmatové, sluchové, zrakové). Výhodou oproti reakcím ve stabilních
podmínkách je kontrahování velkého množství svalů v čase, které umožní procvičit
komplexně řadu svalových skupin.
Kinesteticko-diferenciační schopnost
Touto schopností je významným způsobem determinována ekonomičnost pohybu. Ideální
pohyb je z hlediska kinesteticko-diferenciační schopnosti proveden přesně, v souladu s kritérii
optimální techniky. Jako synonymum kinesteticko-diferenciační schopnosti je často vnímána
prostorově-orientační schopnost. Jedná se o schopnost určit a adekvátně změnit postavení a
pohyb těla v prostoru.
92 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
2.3 Zdravotní aspekty cvičení na balančních pomůckách
 Při balančních cvičeních lze cvičící naučit správně aktivovat a zapojovat svaly středu,
protože právě neschopnost aktivovat nejdůležitější stabilizační sval (hluboké svaly
zádové) je největším limitujícím faktorem populace.
 Pro srdce – rozšíření komor, zvýšení srdečního objemu, snížení klidové srdeční
frekvence, ekonomičtější práce srdce.
 Pro krevní oběh – zlepšení prokrvení kosterního svalstva, snížení cévního periferního
odporu.
 Pro krev – zmnožení krevní plazmy, zlepšení přenosu kyslíku ke svalům, snížení tuku
v krvi, pokles hladiny cholesterolu.
 Zvýšení pracovní kapacity organizmu při srovnatelné srdeční činnosti.
 Ekonomičtější dýchání, prohloubení dechu, zlepšená pohyblivost bránice, vyšší
kapacita plic.
 Rozvoj silových schopností.
 Optimální zapojování posturálních a fyzických svalů způsobuje držení těla, předchází
vzniku svalových dysbalancí a zdravotních problémů pohybového aparátu.
 Redukce hmotnosti.
2.4 Možnosti zaměření cvičebních hodin tělesné výchovy a tréninkových jednotek
 Kardiovaskulární cvičení: cvičí se při vyšší intenzitě, díky tomu posílíme oběhový
systém, aerobní trénink, spalujeme hodně kalorií, jednoduché aerobní bloky,
komplexní posilovací cviky.
 Intervalové cvičení: střídání aerobních bloků (cca 5 min) a bloků posilovacích (cca 2
min). Hodina zaměřená na adaptaci organizmu na nové podněty.
 Balanční cvičení: celá hlavní část je složena z rovnovážných cvičení v různých
polohách.
 Kruhový trénink: kombinujeme aerobní a posilovací stanoviště.
 Individuální cvičení: možnost individuálního přístupu podle požadavku cvičícího.
 Kompenzační cvičení: trénink pro vrcholově sportující zaměřený na vyvážení
jednostranné zátěže v daném sportu (Střeštíková, Svobodová, 2010).
2.5 Bezpečnost cvičení
Při využívání balančních pomůcek v tělesné výchově bychom se měli vyvarovat situací, u
nichž hrozí riziko traumatických stavů. Řada rizik souvisí s nevhodným oblečením, obutím a
nošením šperků při výuce, či chybným prováděním pohybu. Vždy volíme obtížnost podle
úrovně cvičících – cvičení lze provádět v jednodušší a složitější variantě, je nutné cvičit
pomalu a postupně přidávat rychlost a obtížnost, nepřeceňovat síly cvičících, při cvičení stále
sledujeme příznaky přetížení organizmu.
Věnujeme dostatečný čas na zvládnutí techniky cvičení. Při cvičení je důležité mít
dostatečný prostor, aby všichni cvičící mohli bezpečně cvičit. Při aerobních hodinách na
Bosu® a fitballech je nutné používat vhodnou obuv, pomalé formy – balanční, strečink,
relaxace, rehabilitace – je možné cvičit bez obuvi.
2.6 Správná technika cvičení
Správný postoj – páteř a pánev je neutrálním postavení, tzn. páteř dvojitě esovitě
prohnutá. Při nesprávném fyziologickém postavení obratlů dochází během celého dne (při
dynamických pohybech, ale např. i při sedu s kulatými zády) k vychýlení obratlů a
___________________________________________________________________________________ 93
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
meziobratlových destiček a toto může vést k nezvratným poškozením, bolesti nebo zranění
dolní části zad.
Správný postoj je předpokladem správného držení těla, které vyžaduje zapojení svalů
středu (core). Jejich nejdůležitější úkol je držení a práce těla jako celku. Nefunkční a špatné
zapojování posturálních a fyzických svalů způsobuje špatné držení těla, svalové dysbalance a
zdravotní problémy pohybového aparátu.
Na Bosu® vystupujeme vždy na plná chodidla, až na vrchol kopule, kolena mírně
pokrčená, paže se aktivně podílí na pohybu a udržení stability. Z Bosu® dolů sestupujeme
vždy dozadu nebo stranou, vždy v bezpečné vzdálenosti od lemu.
3. Závěr
Balanční cvičení jsou součástí nabídky ve fitness centrech a tréninkových procesech
výkonnostních a vrcholových sportovců a postupně je také učitelé zahrnují do výuky tělesné
výchovy. Také v nabídce pohybových aktivit v rámci předmětu Tělesné výchovy na
Masarykově univerzitě jsou nové hodiny s využitím balančních pomůcek - Bosu®, Balanční
cvičení, Kardio trénink, Pilates s pomůckami. I v hodinách sportovních her jsou balanční
cvičení vítaným zpestřením - jako prevence zranění, kompenzace jednostranného zatížení
pohybového aparátu a relaxace v závěru hodin. Na základě zkušeností z využití balančních
pomůcek v těchto typech hodin jsme vypracovali výukový materiál Cvičení na balančních
pomůckách – preventivní faktor úrazových stavů ve sportovních hrách v rámci projektu
OPVK „ Na hřišti i na vodě být s dětmi vždy v pohodě“(www.fsps.muni.cz).
4. Literatura
CACEK, J., et al. Trénink jádra (Core training). Atletika, 2008, 60, č. 1, s. 18-21. ISSN 03231364.
STŘEŠTÍKOVÁ, R., SVOBODOVÁ, Z. Bosu – Nový předmět na fakultě sportovních studií.
In: Měsíčník Masarykovy univerzity - muni.cz Brno : MU, Ročník 6., 2010. ISSN 1801-0806.
CACEK, J., VEČEŘOVÁ, V., SVOBODOVÁ, Z., BUBNÍKOVÁ, H. Cvičení na balančních
pomůckách – preventivní faktor úrazových stavů ve sportovních hrách. Projekt OPVK: Na
hřišti i na vodě být s dětmi vždy v pohodě. Registrační číslo: CZ.1.07/1.3.00/14.0091. 2010
CACEK, J., BUBNÍKOVÁ, H., LAJKEB, P., MICHÁLEK, J. Balanční polokoule v tréninku
atleta. Atletika, 2008, 60, č. 2, s. 18-21, ISSN 0323-1364.
/http://www.fsps.muni.cz/sdetmivpohode/kurzy/micovesporty/
5. Kontakt
Mgr. Zora Svobodová, Ph.D.
Fakulta sportovních studií, MU Brno
Brno, Údolní 4
[email protected]
94 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
EDUKACE KLIENTŮ VE WELLNESS
EDUCATION OF THE CLIENTS IN WELLNESS
Markéta ŠAUEROVÁ
Abstrakt: Text věnuje pozornost způsobům edukace klienta a jeho motivaci ke změně
životního stylu, zejména oblastem, na něž by se měli odborníci při práci s klientem zaměřovat
primárně. Uvažuje směry, v nichž by měl odborník této profese působit na klienty, ukazuje
efektivní způsoby práce, jež by si měli osvojit i klienti, aby byl cíl wellness péče dosažen a aby
působil trvale.
Klíčová slova: Wellness, pozitivní myšlení, cesta ke změně, autokoučink
Abstract: The text turns the attention to the ways of education of the clients and their
motivation to change the lifestyle and to the fields that should be primarily in focus of the
professionals while working with a client. It considers the directions in which the specialists
should affect the clients and it shows the methods of work that should be practiced by clients
to achieve the goals of wellness care and to ensure a long term effect.
Key words: Wellness, positive thinking, way to change, selfcoaching
1. Úvod
Dnešní moderní svět chápe řada lidí jako místo plné stresu a povinností. Jde však o úhel
pohledu, s nímž je možné na soudobý svět nahlížet také jako na zdroj plný nabídek,
otevřených možností, otázek, na něž lze najít zajímavé odpovědi, výzev, které lze uchopit,
cílů, jichž je možné dosáhnout. Životní styl současného člověka dnes zcela svobodně vyplývá
z osobní filozofie každého z nás, a je jen na každém individuálně, jaké limity si sám před sebe
staví.
Nároky okolních vlivů vyvolávají v řadě jednotlivců potřebu po nalézání možností cítit
klid, cítit se dobře, zdravě, relaxovaně. Tuto cestu mimo jiné nabízí i celková koncepce
wellness.
Wellness představuje lidem specifickou filozofii, která ukazuje cestu ke zdravému
životnímu stylu, ukazuje cesty k efektivnímu dosažení vybraných cílů i cesty efektivní
relaxace, které lze považovat za jeden z nejúčinnějších způsobů prevence duševního i
tělesného zdraví. Podstatnou složkou působení wellness je právě ovlivňování osobní filozofie
klienta, která je nezbytnou součástí pohledu na dosavadní životní styl, pohledu na potřebu
změny, a to i ve vnímání podnětů i celého kontextu, v němž se klient nachází, změny
v myšlení i ve volbě strategií při dosahování cíle. Je vhodné, aby wellness pracovníci volili
přiměřené postupy, jimiž klientům mohou s těmito změnami pomoci, samozřejmě opět
v duchu wellness působení.
Wellness pomáhá naladit harmonii a rovnováhu na naší životní cestě a více než kde jinde
je nutné s klienty pracovat s vědomím, že každý člověk je samostatný jedinec, jemuž
vyhovuje něco jiného, a proto je potřeba respektovat jeho svobodnou volbu.
Východiskem pro filozofii wellness může být Schweitzerova etika úcty k životu. Podle
Schweitzera ve skutečnosti prvotní není vědomí toho, že myslím, ale vědomí, že jsem život,
___________________________________________________________________________________ 95
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
který chce žít. Prvotní je vědomí o tom, že se nacházím uprostřed společenství, které chce žít.
Prvotním vědomím člověka je poznání, že vůle k životu je touhou po životě. To je podle
Schweitzera společná touha všeho živého a základní smysl života (Rusnák, 2010).
Význam pro pochopení wellness v pravé podstatě může mít i pojetí člověka jako
dynamického subjektu v Maritainově morální filozofii. V tomto pojetí je člověk nazírán jako
subjekt, který z vlastní intelektuální iniciativy aktivizuje svoje přirozené poznávací
schopnosti, aby pochopil smysl svého osobního života a života jako celku (Hrehová, 2011).
Smyslem well-being není tedy jen dosažení harmonie tělesného a duševního, ale i jejich
spojení se složkou duchovní.
2. Východiska pro edukaci klientů
Aby wellness mohlo přinášet lidem vše, co přinášet má, pak je zejména nutné uvažovat,
jak dnešní populaci naučit z široké nabídky wellness programů čerpat, jak se plně nabídkám a
působení programů otevřít a jak všechny tyto možnosti co nejefektivněji využít k regeneraci
sil, seberozvoji, změně dosavadního (a bohužel stále ještě velmi často nevhodného) životního
stylu.
Zajímavé výsledky týkající se aktivní změny dosavadního nevhodného životního stylu
prezentoval Dr. Řehoř z Camosun College (Kanada) na mezinárodním workshopu Současné
světové trendy ve wellness, realizovaném v rámci projektu Inovace studijního programu
Sportovní a kondiční specialista na VŠTVS Palestra. Z jeho průzkumu vyplývá, že z jím
oslovených respondentů přiznává 86 % dotázaných význam zdravotním benefitům cvičení,
v 67 % sdělují respondenti, že pohybové aktivity přináší konkrétní výsledky v oblasti
zdravého životního stylu. Zároveň stejný vzorek oslovených udává pouze ve 23 % účast na
pohybových aktivitách a jen 2 % jsou ochotná přijmout za svůj závazek se pohybovým
aktivitám věnovat v budoucnu, aby pozitivně ovlivňovali svůj zdravotní stav (Řehoř, 2011).
3. Oblasti edukace klientů
Předchozí prezentace výsledků ukazuje na nutnost vhodně a profesionálně vedené
edukace klienta při utváření jeho vztahu k wellness, k pochopení potřeby změnit nevhodný
životní styl a přijmout tak plně odpovědnost za své zdraví a celkovou životní pohodu.
S řešením problematiky výběru wellness profesionálů a edukaci praktiků se lze setkat
například v příspěvcích H. Cathaly (2007, 2009), či M. Šauerové (2009, 2011) v rámci jiných
odborných textů. V rámci tohoto příspěvku je pozornost zaměřena na cíleně vybrané oblasti
edukace klienta, na způsoby této edukace a na kompetence, které by si měl osvojit sám klient,
aby za pomoci wellness péče dosáhl zamýšleného cíle - well-being.
Profesionál ve wellness chápe, že na klienty je nezbytné nahlížet z hlediska bio-psychosociální roviny. To znamená, že je nutné uvažovat jedince, který přichází z konkrétního
sociálního prostředí, preferuje určité sociální a komunikační strategie, preferuje určitý životný
styl, je limitován konkrétními biologickými faktory, má svůj typ temperamentu, specifický
způsob emocionálního prožívání apod.
Těmto individuálním charakteristikám odpovídá i celkové naladění wellness. Je ze své
podstaty velmi tvárnou formou s tvárným obsahem, což v maximálně možné míře umožňuje
respekt individuálních zvláštností a požadavků klienta. Zároveň je však třeba si uvědomit, že
hlavním cílem wellness je vnitřní cítění spokojeného a vyváženého stavu a mnozí klienti
v nasměrování k pozitivnímu vnímání sebe sama i pocitům spokojeného stavu potřebují
pomoc odborníka.
Tak jako se vyvíjí každý jedinec, vyvíjí se i potřeba po harmonii a potřeba cítit se dobře.
V jednotlivých obdobích se na těchto potřebách podílejí různé faktory, které velmi nápaditě
96 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
K. Cathala pojímá jako díly - náplně koláčů (2007)1. Aby byl koláč chutný, musí obsahovat
základní ingredience, jejichž poměr se však může měnit v závislosti na věku, potřebě,
celkovém osobnostním ladění klienta, jeho aktuálním naladění a stavu.
Individuální koncept wellness aktivit tedy musí být pestrý, aby byl klient schopen
dosáhnout rovnovážného stavu, aby při respektování zásad nového životního stylu neopomíjel
některé podstatné složky a jiným nevěnoval přehnanou pozornost. Součástí tohoto konceptu
by měly být pohybové aktivity, zdravá výživa, péče o tělo, mentální rozvoj, duchovní rozvoj,
rozvíjení komunikačních dovednosti (tzv. soft skills), podpora kontaktu s přírodou.
Podstatou péče o klienta není pomoc při výběru jednotlivých faktorů, které budou
ovlivňovat jeho individuální koncepci wellness, ale pomoc při výběru cesty, při níž klient sám
vybírá tyto faktory, sám pociťuje potřebu vytvářet svou vlastní koncepci a je veden k přijetí
odpovědnosti za tuto cestu i za své zdraví.
Součástí edukace klienta je rovněž podpora adherence k aktivitám, které nebyly běžnou
součástí života klienta (cvičení, relaxace, změna stravovacích návyků, dodržování celkové
životosprávy apod.)
P. Rehor jako základní determinantu adherence k pohybové aktivitě (a tedy vedoucí
k dosažení trvalé změny v nasměrování klienta) uvádí transteoretický model stupňů změn,
který zahrnuje několik postupných kroků, navazujících na sebe ve spirále. Jsou jimi:
předuvažování, uvažování, příprava, akce, udržení a ukončení.
Obr. č. 1 Transteoretický model stupňů změn
V procesu změny pak zdůrazňuje jako základní faktory pozvednutí vědomí klienta, důraz
na hodnocení sama sebe, sociální svobodu, environmentální přehodnocení, sociální
zhodnocení (Prochaska, 2007, Rehor, 2011).
Při edukaci klienta je třeba mít na paměti i základní determinanty adherence ke cvičení,
jimiž, jak již bylo řečeno, jsou osobní, fyziologické a situační faktory (vlivy prostředí,
1
Srov. Komponenty wellness – Sociální zdraví, environmentální zdraví, spirituální zdraví, fyzické zdraví,
intelektové zdraví (Řehoř, 2011).
___________________________________________________________________________________ 97
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
podmínky, v nichž se jedinec nachází, způsoby a strategie řešení životních situací a možnosti
poskytnutí daného programu danému typu klienta).
Pro zjištění, nakolik je klient nakloněn změnám dosavadního životního stylu, lze například
využít i dotazníkových metod, např. SOAR - Q, dotazník Internation Physical Activity
Questionare, či škálu Exerce Self-efficacy Scale (Rehor, 2011).
4. Způsoby edukace klienta
Podstatnými aspekty edukace jsou způsob a prostředky, které odborník ve wellness volí
s ohledem na individuální charakteristiku a potřeby klienta.
Vzhledem k charakteru wellness je vhodné užívat při edukaci klientů nedirektivní způsob
vedení.
Vhodně vedená komunikace má vliv na celkovou atmosféru, která u klienta vyvolává
pocit bezpečí, pocit, že je vítán a povzbuzuje ho ve spolupráci a otevřené komunikace i ze své
strany. Pomáhá tak klientovi překonávat vzniklé obtíže a dosahovat stanovených předsevzetí.
4.1 Koučink
Vhodným způsobem, jak s klientem pracovat, je koučink.
Česká asociace koučů definuje koučování jako proces kontinuální podpory klienta při
stanovování a dosahování jeho vlastních profesních i osobních cílů, který vede k trvalému
zvyšování kompetence klienta. Můžeme jej vymezit také jako vztah mezi dvěma
rovnocennými partnery založený na vzájemné důvěře, otevřenosti a upřímnosti. Jedná se v
zásadě o specifickou péči o člověka, jeho úspěšnost a růst v profesním i osobním životě (Treu,
Čihounková, 2011).
Vztah kouče a koučovaného je tedy založen na partnerství a společném úsilí o dosažení
vytyčených cílů.
Základní metodou koučinku je vedení správně pokládanými koučovacími otázkami. Kouč
se ptá a nementoruje, vyvolává u klienta zájem, motivuje jej k hledání a objevování vlastního
řešení. Cílem koučování je tedy dovést koučovaného k tomu, aby si sám odpověděl, poznal
lépe sám sebe i své okolí, stanovil svou vizi budoucnosti, odvodil z ní cíle a pak je začal krok
za krokem uskutečňovat.
Při koučinku je vhodné používat takové typy otázek, které vedou na straně
spolupracujícího klienta k hledání odpovědí. Typickými otázkami bývají:
 Jaké vědomosti a dovednosti je třeba rozvinout, abychom dosáhli cíle (konkrétního
zlepšení)?
 Jaké činnosti nám v tom pomohou?
 Jak můžeme tuto dovednost změřit?
 Jaká je současná úroveň této dovednosti?
 Jaké úrovně ve výkonu bychom chtěli dosáhnout do konkrétního data?
 S tímto způsobem vedení souvisí přehledné naplánování rozvrhu činností, prostředků a
způsobů měření a možnost využívání techniky „Pozitivní scénář života“ (Starý, 2008).
4.2 Pozitivní scénář života
Technika pozitivního scénáře se může někdy jevit poněkud zdlouhavě, z hlediska vztahu
profesionála a klienta ve wellness je možné tuto techniku poněkud zjednodušit a věnovat
pozornost vybraným oblastem.
Nejprve je nutné, jak již bylo řečeno v předchozím textu, věnovat pozornost jednomu
aspektu, jemuž bude klient věnovat své úsilí.
Dále jej vedeme k nalezení odpovědí na otázky:
 Jak se vidím já sám?
 Jaký bych chtěl být, co mi k tomu schází?
98 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“





Jaký je souhrn mých vlastností, dovedností, schopností?
Jaké dovednosti je třeba rozvinout, abychom dosáhli cíle (konkrétního zlepšení)?
Jaké činnosti nám v tom pomohou?
Jak můžeme tuto dovednost (stav) změřit, jak lze posoudit její dosavadní úroveň?
Jaké úrovně bychom chtěli dosáhnout do konkrétní doby?
Poté formou koučinku vedeme klienta k přehlednému naplánování rozvrhu činností,
prostředků, způsobů získání zpětné vazby. Odpovědnost za dosažené výsledky necháváme
plně na klientovi, neboť přijetím odpovědnosti za svou cestu dosahuje teprve klient skutečné
možnosti dosáhnout cíle maximálně efektivně.
Je žádoucí, aby si metody koučinku osvojili klienti sami, jsou-li dostatečně empatičtí a
citliví, mohou provádět autokoučink, který mj. umožní efektivně využívat tohoto přístupu
k osobnímu rozvoji i poté, co byla spolupráce s “vnějším” koučem ukončena.
4.3 Efektivní stanovení cíle
Aby klient dosahoval svých cílů, je potřeba jej edukovat zejména v jejich dobré formulaci,
neboť teprve pak mohou být základem úspěchu. Je nutné ukázat klientovi, že prvním krokem
je vhodná volba náročnosti. Dobře formulované cíle jsou základem úspěchu (těžší cíle vedou
častěji k úspěchu než snadné, nesmí být ale nedosažitelné), cíl je nutné formulovat konkrétně
a musí vycházet z vnitřního nastavení klienta, resp. je potřeba, aby klient usiloval o změnu
vycházející z jeho vlastních potřeb, nikoliv pro uspokojení potřeb druhých (např. při
požadované změně postavy, je velmi podstatné, aby klient cítil vlastní potřebu po této změně,
nikoliv se snažil o změnu kvůli partnerovi). Podstatnou součástí efektivního stanovení cíle je
rovněž důraz na reflexi a sebereflexi aktivit a jejich výsledků.
Při stanovení cílů je vhodné využít postup typu SVDMO:
 S – specifické cíle;
 V – výzva;
 D – dosažitelnost;
 M – měřitelnost (souvisí s první formulací);
 - osobní charakter cílů - moje cíle, nikoliv cíle partnera, rodičů, okolí, wellness
zaměstnance (Jansa, 2007).
4.4 Vytváření osobní filozofie
Kromě podpory vysokoškolského vzdělávání wellness praktiků (i specialistů)2 a výše
uvedených oblastí se můžeme setkat i s důrazem na vzdělávání praktiků v oblasti relaxačních
technik, meditace, sofrologie a různých druhů terapií - arteterapie, muzikoterapie, terapie
tancem, fyziomuzikoterapie (Cathala, 2007). I tyto dovednosti pomohou zaměstnancům ve
wellness pomáhat klientům efektivněji dosahovat stanovených cílů.
Cílem používaných praktických cvičení při edukaci wellness klienta je naučit jej
kontrolovat své tělo a mysl a řídit své emoce, pracovat se svými energiemi a vést duši ke
komunikaci s nimi, a jak již bylo několikrát zdůrazněno, předat odpovědnost za svůj stav a
2
VŠTVS Palestra – roční kurz celoživotního vzdělávání Wellness praktik s navazujícím ročním kurzem
Manažer wellness aktivit, akreditovaný program bakalářského studia Sportovní a kondiční specialista specializace wellness (zařazení specializace bylo reakcí na závěry konference „Východiska pro odborné
vzdělávání wellness specialistů“, konané 10. 12. 2009, které reflektovaly aktuální požadavky praxe - VŠTVS
Palestra, a závěry konference Sdružení lázeňských míst, 9.11.2010 v Karlových Varech.
Dále je nutné zdůraznit, že v rámci Národní soustavy kvalifikací existuje skupina oborů – osobní a provozní
služby, které řeší problematiku pracovního zařazení v oblasti regenerace. V rámci této oblasti aktuálně probíhá
schvalovací řízení kvalifikace Wellness specialista na úrovni 7.
___________________________________________________________________________________ 99
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
pocity z wellness praktika (specialisty) na každého jedince, resp. vést klienta k převzetí
odpovědnosti za svůj stav na sebe samého.
Ve wellness péči se lze setkat s dvěma častými reakcemi klientů.
První je daná vnitřním přesvědčením klientů, že žádná snaha o změnu nemá smysl, neboť
vše je již předem určeno a vzniklá situace je jejich vlastním osudem (zde se odráží vliv
negativní vnější kauzální atribuce). Pod tlakem vnějšího okolí – např. přátel, rodiny,
spolupracovníků - dotyčný člověk pomoc specialisty vyhledává, ale očekává „zázraky“ bez
vlastního přičinění.
Druhá, o trochu příznivější situace je, když se snaží klient dosáhnout určité změny sám
pro sebe, ale při prvním neúspěchu odchází zklamán, neboť zjišťuje, že je před ním dlouhá
cesta, na níž se bude muset učit dosáhnout změn sám. Jeho představa často bývá, že již po
prvním sezení si odnese domů recept na okamžité vyřešení svých obtíží (redukce váhy, bolesti
pohybového aparátu, únava, stres, špatné stravovací návyky, nespokojenost se vzhledem,
nespokojenost s vnitřním prožíváním), přijde domů a vše bude spraveno. Přijetí odpovědnosti
a nutného úsilí v hledání cesty ke změně mu přijde zdlouhavé a náročné. V této oblasti to platí
více než v kterékoliv jiné3.
Každý sám však musí najít za pomoci dialogu cestu ke změně, každý sám za sebe ji musí
realizovat, a protože cestu nachází sám, rozumí změnám, které realizuje. Pokud bude
pasivním příjemcem rad a změna se nedostaví, začne chybu hledat nikoliv v sobě, ale v radě,
která přišla zvenčí. Přeskočí důležité fáze rozhodování, přeskočí důležité fáze prožitků,
přeskočí cenné zkušenosti, z nichž se jedině může poučit. Velmi obohacující postoj ke
zkušenostem měl prof. Matějček, který velmi často zdůrazňoval nepřenositelnost zkušeností.
(Matějček, 2005). Abychom mohli z dané situace skutečně těžit, musíme zkušeností projít,
musíme ji v rovině emocionální prožít a zpracovat a uložit.
4.5 Neurolingvistické programování
Důležitou metodou, která odborníkovi pomůže vést klienta k dosažení celkové životní
pohody (well-being) a s níž se v rámci edukace ve wellness lze setkat, je metoda Neurolingvistického programování.
Vše, co prožíváme, prochází naší nervovou soustavou. To, že jsou naše myšlenkové
procesy zpracovávány prostřednictvím jazyka, vyjadřuje pojem „lingvistické“. A
„programování“ znamená, že vzájemná mezilidská komunikace je propojována do vzorců,
modelů, algoritmů a programů (Hanzelínová, 2006).
Zjednodušeně řečeno, NLP vychází z toho, jak mozek kóduje učení a zkušenosti. Způsob
tohoto kódování ovlivňuje veškerou naši komunikaci a chování. Má vliv na to, jak se učíme a
jak vnímáme svět kolem nás. Tato premisa je klíčem k úspěšnému dosažení našich životních
cílů a k dosažení dokonalosti.
Využití NPL je vhodné všude tam, kde je třeba vytvářet nové způsoby myšlení, reagování,
vytváření vztahů a samotného žití. Mnohé z modelů NLP byly formovány na základě studia
chování a struktury myšlení velmi úspěšných lidí – zaznamenáním vzorců a modelů, které tito
lidé používají a jejichž pomocí dosahují ve svém životě vynikajících výsledků. Tyto modely
pak byly zpracovány do podoby praktických technik pro rychlou a efektivní změnu myšlení,
chování a názorů (Hanzelínová, 2006).
Při používání této techniky je zvláště důležité dbát na dodržování etiky při edukaci
klienta.
3
Srov. Transteoretický model stupňů změny a procesu změny (Prochaska, 2007, Řehoř, 2011)
100 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
4.6 Sofrologie
Další metodou, vedoucí k vytváření a změnám v osobní filozofii, je sofrologie.
Sofrologie je technikou změny myšlení, v níž se prochází třemi základními fázemi:
objevením vlastního nitra, pocitů, zvyků, postojů, snahou pochopit je a akceptovat je jako
určitou součást sama sebe a transformací, pro niž je typické vytvoření nové šablony myšlení a
jednání, změněná hierarchie hodnot (Cathala, 2007).
Tato technika je víceméně shodná s technikou přerámování situace a stop technikou, s níž
se můžeme setkat při užívání psychologických prostředků zvyšování výkonnosti
v tréninkovém procesu (srov. Jansa, 2007).
Podstatnými faktory edukace klienta je rovněž vedení k využívání meditací a správnému
provádění relaxačních technik.
5. Autorita a etika ve wellness při edukaci klienta
Důležitou součástí edukačního procesu klientů ve wellness je působení autoritou. Pojem
autority je však vnímán nejednotně a diskutabilně. Jedním z důvodů je i to, že lidé jsou na
jedné straně přitahováni autoritami (v pozitivním smyslu slova) a na druhou stranu autority
odmítají (Moravcová, 2011).
Autoritu je nutné chápat jako vztah, není možné ji pojímat jako vlastnost osobnosti nebo
její charakteristiku, ale jako vztahovou záležitost (Vališová, 2011), přičemž je nutné brát
v úvahu, že autorita je svou podstatou antropologická konstanta, která spoluvytváří pravidla
skupinového života, organizační řád skupiny, spolupodmiňuje její biologické přežití, rozvoj
jedinců i předávání zkušeností z generace na generaci (Kučerová, 1999). Stává se garantem
pozitivních hodnotových struktur, významným předpokladem rozvoje lidských potencí a
základem fungování společnosti v tom nejširším slova smyslu (Veteška, 2010).
V edukačním procesu ve wellness je tedy nutné nahlížet na oba subjekty (zaměstnance
wellness a klienta) v kontextu jejich sociálního prostředí, v němž se utvářela jejich osobnostní
struktura, utvářely se jejich hodnotové systémy, komunikační vzorce a strategie, a co
obzvlášť, jejich postoj k autoritě druhých i své vlastní.
Při vedení klienta ve wellness se setkáváme nejen s druhým člověkem, jeho problémy,
jejich řešením, institucionální i vztahovou strukturou společnosti, ale i se samým sebou. Ve
všech povolání, kde se setkáváme s druhým člověkem, je nutné si uvědomit, že do určité míry
reprezentujeme společnost a jako takoví bychom měli usilovat stát se morální autoritou.
Nejdůležitějším prvkem v každém edukačním procesu (ať budeme uvažovat učitele,
sociální pracovníky, terapeuty, mediátory apod.), je nalezení jak v sobě, tak v klientovi,
člověka hodného úcty, respektu a důvěry (Glasová, 2008).
Pro vymezení pojetí autority v rámci edukace ve wellness je vhodné využít principů
humanistické psychologie, právě díky důrazu na vnitřní aktivitu jedince, rozvoj individuality,
rozvoj potencialit ve smyslu prevence zdravotních obtíží, nalezení smyslu života, zvýšení
kvality života, díky důrazu na prožitkovou oblast v činnostech, svobodu při realizaci, podporu
seberealizace a sebeakceptace s ohledem na odpovědnost za tento rozvoj. Neméně podstatný
je její vliv na kvalitu osobních vztahů, autentičnost ve vztahu a empatii, které významně
usnadňují přijetí autority profesionála „přirozenou“ cestou.
V duchu dualistické filozofie Martina Bubera přijímá člověk myšlenku, že mohu sám sebe
přijmout takového, jaký jsem, a toto odhalení mého skutečného já mi zároveň umožňuje se
sám změnit (Skalková, 1999). Z tohoto hlediska je důležité při edukaci klientů ve wellness
respektovat a podněcovat jiné v jejich jinakosti, respektovat jiné autority, symbolicky budovat
vztah JÁ a TY ve smyslu těchto myšlenkových proudů.
___________________________________________________________________________________ 101
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
6. Závěr
Velmi důležité, z hlediska utváření celkového sebepojetí, je dosažení duchovní dimenze,
pojetí života jako určité vůle ke smyslu (Frankl, 1997). Právě zde se dostáváme zpět
k nutnosti kvalitně stanovit jednotlivé cíle a k hledání cesty ke smysluplnému určení našeho
směřování.
V rámci podpory všech výše zmíněných bodů je zapotřebí, aby se klientům obecně
věnovali odborníci se skutečnou vírou v možnou změnu, lidé bez skepse, lidé s přesvědčením
o možné změně, s entusiasmem.
Bohužel moderní doba s sebou přináší jeden z negativně působících fenoménů, a to čím
dál výraznější potlačení původních instinktů člověka vedoucí k celkovému odklonu od
podstatné individuální životní filozofie.
Podpora k návratu k individuální životní filozofii, k přijetí vlastní odpovědnosti, podpora
k přesažení zaměřenosti na sebe sama v aktuální situaci se však netýká jen vybrané cílové
skupiny, ale celé společnosti.
7. Literatura
CATHALA, H. Wellness od vnějšího pohybu k vnitřnímu klidu. 1.vyd. Praha: Grada
Publishing, a.s., 2007. 168 s. ISBN 978-80-247-2323-5.
CATHALA, H. Pracovník ve službách Wellness a SPA. In HOŠEK, V., TILINGER, P. (eds.)
Wellness jako odbornost. Sborník sdělení z mezinárodní konference „Východiska pro odborné
vzdělávání wellness specialistů“ konané 10.12.2009. 1. vyd. Praha: VŠTVS PALESTRA,
2010, s. 74 – 75. ISBN 978-80-904435-0-1.
FRANKL, V. Vůle ke smyslu. Brno: Cesta, 1997. 214 s. ISBN: 80-85139-63-2.
GLASOVÁ, K. Filozofia v praxi sociálneho pracovníka. Bratislava: VŠ Z a SP sv. Alžbety,
2008. str. 103 – 112, s. 73 ISBN: 978-80-89271-44-3.
HANZELÍNOVÁ, L., et al. Neurolingvistické programování. Plzeň: Vydavatelství
Západočeské univerzity, 2006. 50 s. ISBN 80-7043-437-6.
HREHOVÁ, H. Morálna filozofia Jacquesa Maritaina. Reflexie o etike a morálke.
Tovarzystwo Slowaków w Polsce, Kraków, 2011. 211 s. ISBN978-83-7490-383-7.
JANSA, P, DOVALIL, J. a kol. Sportovní příprava. 1.vyd., Příbram: Bořivoj Kleník. 267 s.
ISBN 80-903280-8-3.
KUČEROVÁ, S. Problém vztahu autority, hodnot a ideálů pohledem současné mládeže. In:
VALIŠOVÁ, A. a kol. Autorita ve výchově, vzestup, pád, nebo pomalý návrat. Praha:
Karolinum, 1999, s. 73. ISBN 80-7184-857-3.
MATĚJČEK, Z. Psychologické eseje (z konce kariéry). Praha: Univerzita Karlova, 2005. 212
s. ISBN 80-264-0892-8.
MORAVCOVÁ, I. Analýza obsahového zaměření v oblasti školní autority a metodologie
výzkumů na mezinárodním poli. In: VALIŠOVÁ, A. a kol. Autorita a proměny jejího pojetí
v edukačním prostředí. Acta universitatis carolinae philosophica et historica 1 – 2008. Studia
psychologica X. Praha: Nakladatelství Karolinum Univerzita Karlova v Praze, 2011, s. 164.
ISSN 0567-8293.
VALIŠOVÁ, A. Pojetí autority a její proměny v pedagogickém myšlení na přelomu 20. A 21.
století. In: VALIŠOVÁ, A. a kol. Autorita a proměny jejího pojetí v edukačním prostředí.
Acta universitatis carolinae philosophica et historica 1 – 2008. Studia psychologica X. Praha:
Nakladatelství Karolinum Univerzita Karlova v Praze, 2011, s. 157. ISSN 0567-8293.
SKALKOVÁ, J. Vědní charakter pedagogiky a její aktuální tematické komplexy. In:
VALIŠOVÁ, A. a kol. Autorita ve výchově, vzestup, pád, nebo pomalý návrat. Praha:
Karolinum, 1999, s. 17. ISBN 80-7184-857-3.
STARÝ, K. Pedagogika ve škole. Praha : Portál, 2008. 151 s. ISBN 978-80-7367-511-0.
ŠAUEROVÁ, M. Osobnostní rozvoj wellness praktiků v celoživotním vzdělávání. Life Long
102 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
Learning. Vol. 1, No.2. Nezávislý recenzovaný vědecký časopis. Brno: Mendelova
Univerzita, 2011. ISSN1804-526X.
ŠAUEROVÁ, M. Personální diagnostika osobnostního typu profese „wellness specialista“. In
HOŠEK, V., TILINGER, P. (eds.). Wellness jako odbornost. Praha : VŠTVS PALESTRA,
2010, s. 87–93. ISBN 978-80-904435-0-1.
PROCHASKA, J. O., & VELICER, W.F. The Transtheoretical Model of health behavior
change. American Journal of Health Promotion, 1997, 12, 38-48.
RUSNÁK, P. Taxonómia enviromentálnych postojov v morálnej ortopédii na Slovensku po
roku 1990. In HREHOVÁ, H., et al. Transformácia identity človeka v Slovenskej spoločnosti.
Trnava : FF TU, 2010, s. 93–118. ISBN 978-80-8082-357-3.
ŘEHOŘ, P. Současné světové trendy ve wellness. [Internet] [15.10.2011] < http://palestra
wellness.webnode.cz/news/prezentace-k-seminari-soucasne-svetove-trendy-ve-wellness/>.
TREU, M., ČIHOUNKOVÁ, J. Koučink pro vedoucí pracovníky VFU a MENDELU. In:
LINHARTOVÁ, D., DANIELOVÁ, L., MÁCHAL, P. (Eds) Sborník z mezinárodní vědecké
konference ICOLLE 2011. Brno: Mendelova Univerzita v Brně, s. 247 – 258. ISBN 978-807375-535-5.
VETEŠKA, J. Kompetence ve vzdělávání dospělých: pedagogické, andragogice a sociální
aspekty. Praha: UJAK, 2010, 200 s. ISBN 978-80-86723-98-3.
8. Kontakt
PhDr. Markéta Šauerová, Ph.D.
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu, Palestra, s.r.o.
Katedra pedagogiky a psychologie
[email protected]
___________________________________________________________________________________ 103
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
LEGISLATIVNÍ ZMĚNY V MOKRÝCH ZÓNÁCH WELLNESS
LEGISLATION CHANGES FOR WELLNESS WET AREAS
Milan ŠMÍD
Abstrakt: Legislativa pro mokré zóny ve wellness prošla v poslední době velkou přeměnou.
K rok staré (resp. mladé) normě o bezpečnosti na bazénech přibyla letos dubnová novela
Zákona o ochraně veřejného zdraví a srpnová prováděcí Vyhláška o stanovení hygienických
požadavků na bazény a sauny.
Klíčová slova: bezpečnost na bazénech, plavčík, bazény, přelivný žlábek, recirkulační systém,
plavecký bazén, koupelový bazén, vířivka, plavání kojenců a batolat, brouzdaliště, léčebný
bazén, desinfekce vody, wellness, měření kvality vody, sauna, prohřívárna, zákon, vyhláška,
norma
Abstract: The wellness wet zones legislation has come through big changes recently. To the
one year old (or young) standard on safety at pools this year were added the amendment to
the act on protection of public health in April and implementing decree establishing hygiene
requirements for swimming pools and saunas in August.
Key words: Safety at swimming pools, lifeguard, pools, overflow channel, circulating system,
swimming pool, warm pool, whirlpool, infants and toddlers swimming, paddling pool,
medical pool, water disinfection, wellness, water quality measuring , sauna, sweat room , law,
decree, safety standard
Úvod
Změna legislativních předpisů je vždy velký zásah do běžného soukromého nebo i
pracovního života. A toto nyní postihlo provozy bazénů, saun a mokrých zón wellness
provozů. V loňském roce byla po několikaleté přípravě vydána pravidla bezpečnosti na
bazénech, letos se čtyřměsíčním odstupem novela zákona o ochraně veřejného zdraví a
příslušná prováděcí vyhláška, která mění pravidla pro navrhování a provoz mokrých zón ve
wellness.
Proč je nutná legislativa pro mokré zóny
Mokrá zóna v provozu wellness představuje většinou dominantní část, nejnáročnější
investičně a provozně. Nejedná se zjednodušeně jen o bazén nebo malou vířivku, ale o celý
komplex procedur, kde s vodou manipulujeme, a samozřejmě i k tomu příslušné zázemí.
Specifikem je i okolnost, že klienta vysvlékáme z jeho oblečení, které slouží jako jeho
ochrana před vlivy okolí. Klient se stává zranitelnějším jak po stránce možného úrazu
umocněného kluzkými mokrými povrchy, tak přenosu mikrofauny a mikroflóry z jednoho
jedince na druhého – a to buď přímo nebo prostřednictvím používaných pomůcek nebo
vodou, pokud se namáčí (koupe, plave) několik jedinců společně. Všem těmto stavům se
musíme snažit předcházet – nejlépe v jejich prvopočátcích, tj. vhodným řešením prostor a
následně vhodně volenými kroky v procesu provozu a údržby. Zde nám trochu napomáhá i
naše legislativa, která je v tomto ohledu poměrně podrobná a přísná. Má totiž dobrý základ
104 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
v předchozích předpisech, které platily ještě v minulém století, a to Směrnice č. 48/78 pro
bazény a Směrnice č. 45/77 pro sauny. Ty byly na přelomu tisíciletí nahrazeny trochu
nešťastně řešenou Vyhláškou 464/2000 Sb. jako prováděcím předpisem k novému Zákonu o
ochraně veřejného zdraví – Zák. 258/2000 Sb. V roce 2003 byl tento zákon novelizován
Zákonem 274/2003 Sb. a k němu byla v roce 2004 vydána nová prováděcí Vyhláška 135/2004
Sb. platná až do srpna tohoto roku. Ke všem předpisům jsme se již za odbornou bazénovou a
saunovou asociaci (APR) měli možnost vyjádřit a řada našich připomínek je postupně
zapracována.
Odvětvová norma „Bezpečnost na bazénech“
V roce 2010 byla vydána odvětvová norma TNV 940920 zabývající se bezpečností na
bazénech a specifikující personální a materiální standard pro zajištění bezpečnosti u umělých
vodních koupacích ploch (tj. na bazénech, koupalištích a aquaparcích). Norma specifikuje
požadavky na počet a kvalifikaci osob zajišťujících bezpečnostní dozor vzhledem k velikosti
vodní plochy (tab. 1), případně k aktuálnímu počtu návštěvníků, na které se musí dohlížet
(tab. 2).
Tab. 1 – Personální zabezpečení podle typu bazénů
Vodní plocha
Hloubka bazénu
Do 1,6 m
Do 2,5 m
2
Do 100 m
1 ZM
1 PL
2
2
100 m až 400 m
2 PL
Na každých dalších 300 m2
+ 1PL
Nad 2,5m
1 MP
1 MP + 1 PL
Tab. 2 - Personální zabezpečení podle počtu návštěvníků
Počet návštěvníků
Nad hloubku
Do hloubky
2,5 m
2,5 m
1 až 60
1 PL
1 MP
61 až 150
2 PL
1 MP + 1 PL
151 až 300
3 PL
1 MP + 2 PL
301 až 800
4 PL
1 MP + 3 PL
801 až 1 300
5 PL
1 MP + 4 PL
1 301 až 1 800
6 PL
1 MP + 5 PL
Na každých dalších 500 osob
Navíc 1 PL
Vysvětlivky:
ZM – osoba se záchranářským minimem
PL – plavčík
MP – mistr plavčí
Norma stanoví i rozsah záchranných pomůcek a vybavení lékárny pro provoz bazénů.
Nové hygienické předpisy
Letos v dubnu jsme se dočkali další novely Zákona 258/2000 Sb. o ochraně veřejného
zdraví – vydaná pod č. 151/2011 Sb. a v srpnu pak i prováděcí Vyhlášky 238/2011 Sb. o
stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku
v pískovištích venkovních hracích ploch. Přináší poměrně rozsáhlé změny do koupání
v přírodě a legalizuje bazény s přírodním biotopem, což není pro toto fórum asi tak důležité.
Důležitější jsou změny týkající se umělých bazénů.
___________________________________________________________________________________ 105
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
Nové pojmy v zákonu a vyhlášce
Z hlediska pojmů se do nové legislativy kromě umělých koupališť s plaveckými a
koupelovými bazény, bazény pro koupání kojenců a batolat a brouzdališť, dostávají i bazény
léčebné ve zdravotnických zařízeních a ústavech sociální péče, které dosud žádný legislativně
závazný předpis neřešil. Sem patří i speciální bazén píscina, postavený přímo na vyvěrajícím
přírodním léčivém zdroji. Do zdravotnictví a lázeňství by na první pohled mohl patřit bazén
s přírodním léčivým zdrojem, který je plněný z přírodního léčivého zdroje, ale protože
neslouží k poskytování zdravotní péče, nepatří do zdravotnictví, ale do hygieny komunální.
Zdrojovou vodou pro koupaliště se vždy upřednostňuje voda pitná. I nová vyhláška připouští
použití jiného zdroje vody pro plnění a doplňování bazénů, odvolává se ale na zdroj vody
určený pro systémy přírodních jezírek se sledováním pouhých dvou mikrobiologických
ukazatelů, a to s přípustnou patnáctinásobnou hodnotou obsahu mikrobů oproti původní
vyhlášce. Chemické ukazatele kvality vody již předepsány nejsou.
Měřením množství dopouštěné vody se shodně zabývají §17 a znovu §25. Vyhláška
přesně specifikuje min. délku přelivného žlábku bazénu na 2/3 omočeného obvodu a žlábek
přiřazuje do recirkulačního systému, kam nelze odvodňovat ochozy bazénu. Bylo vypuštěno
trochu nepochopitelné nařízení bývalé vyhlášky na mechanické čištění jen v neplavecké části
bazénu – dnes se již musí čistit bazén celý. Zůstalo trochu nešťastné označení bazénů do
teploty vody 28°C za plavecké bazény, takže tento termín má nyní tři zcela odlišné významy
– jako „chladné“ bazény dle hygienické vyhlášky, jako sportovní bazén v rámci FINA dle
přesně stanovených parametrů a vybavení a obecně jako vana určená k plavání dle ČSN-EN
13451, kam patří jak plavecké, tak koupelové bazény z názvosloví Vyhlášky 238/2011 Sb.
Plavání kojenců a batolat
Bazény pro plavání kojenců a batolat řešila předchozí vyhláška jen v příloze, nyní jsou
požadavky specifikovány na dvou místech – v § 22 a v příloze 10. Pozitivním z hlediska
hygienických zásad je zpřísnění požadavků na tyto bazény na úroveň bazénů koupelových.
Snažili jsme se tím omezit výstavbu zcela nevhodných bazénů privátního typu, kde je pak
složité zajistit požadované parametry kvality vody pro tuto nejcitlivější klientelu. Rozdělení
textů do dvou míst ve vyhlášce ale problematiku kojeneckého plavání znepřehlednilo.
O podobné zpřísnění podmínek stavebně technického řešení jsme se pokoušeli i dětských
brouzdališť, která jsou navštěvovaná obdobnou věkovou kategorií - dětmi od jednoho roku
věku. Zde jsme u autorů vyhlášky nepochopitelně nenašli pochopení.
Léčebné bazény
Novinkou Vyhlášky 238/2011 Sb. je zařazení léčebných bazénů. Ty nebyly dosud
obsahem žádného závazného bazénového předpisu a pro jejich navrhování a provoz existoval
jen „Metodický návod Hlavního hygienika ČR pro posuzování jakosti vody léčebných
bazénů“. Díky tomuto legislativnímu nedostatku je situace v bazénech zdravotnických
zařízeních velmi složitá. Na rozdíl od veřejných provozů nebyla pro zdravotnická zařízení
žádná motivace na modernizaci provozů, přestože lze považovat klientelu zdravotnických
zařízení za náchylnější než zdravá klientela veřejných provozů. I zde se v praxi často
setkáváme s konstrukcemi bazénů rodinného typu, které nejsou určeny na takovou
návštěvnost a způsob užití.
Léčebné bazény vyhláška rozděluje na 2 kategorie. Do té první řadí vany pro 1 osobu. Po
každém použití se voda vypouští do odvodňovacího systému, vany se čistí, desinfikují a
omývají před novým napuštěním. Jednou za 3 měsíce se provádí kontrola mikrobiologické
jakosti vody v náhodně vybrané vaně. Teplota vody se předpokládá od 28 do 40°C. Do
kategorie I. jsou řazeny i porodní vany. Druhou kategorii představují léčebné bazény
s recirkulací, kde se připouští přítomnost více osob najednou. Konstrukční řešení a kvalita
106 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
vody musí odpovídat požadavkům jako u koupelových bazénů. V obou kategoriích je možné
používat léčebné vody, a proto se systém úpravy a desinfekce uzpůsobuje místním
podmínkám.
U dalších hydroterapeutických procedur – omývání, zábaly, polévání, střiky apod.
vyhláška nepřipouští cirkulaci vody.
Změna v měření intenzity cirkulace
Sice drobnou změnu, ale u některých provozů s dopadem na investice přináší §25 v odst. 3
s předpisem kontinuálního měření a evidence intenzity recirkulace pro každý bazén zvlášť.
Znamená to pro každý bazén průtokoměr s kontinuálním záznamem průtoku. Řada starších
areálů takové průtokoměry nemá a budou je nyní muset instalovat. Protože tato úprava může
znamenat u areálů s více bazény nebo vířivkami poměrně velkou investici na doplnění
měření, připouští vyhláška odklad splnění tohoto požadavku do konce roku 2015.
Desinfekce bazénových vod
Nový odstavec se objevil v ustanovení o desinfekci bazénové vody. Již dříve se
připouštělo použití jiných než chlórových přípravků při zajištění stejné účinnosti jako chlóru,
nyní je předepsána pro takový případ i praktická zkouška s paralelním testováním zvoleného
přípravku a současně chlorového preparátu. Uvidíme, bude-li mít někdo odvahu k těmto
experimentům. Pozitivní je doplnění ustanovení vylučující aplikaci desinfekce přímo
v bazénové vaně nebo v plovoucích bójích. Dávkování desinfekce musí probíhat mimo
bazénovou vanu, v prostoru úpravny vody a do bazénu se přivádí desinfekce již naředěná
cirkulovanou vodou.
Monitoring kvality vody
Asi největší provozní změny v oblasti komunálních bazénů přináší vyhláška v systémech
monitoringu kvality bazénové vody. Pro bazény o velikosti nad 26 m délky, kde se
předepisoval odběr vzorku ve všech čtyřech rozích, připouští vyhláška při pěti po sobě
následujících vyhovujících mikrobiologických rozborech snížit počet odběrných míst na dvě
v protilehlých rozích. Zmenšuje se i počet vzorků pro chemický rozbor, a to jak u parametrů
zjišťovaných na místě, tak u parametrů, které se na místě nestanovují. Pro bezproblémové
bazény tyto změny mohou přinést zlevnění laboratorních vyšetření vody. Výjimku tvoří letní
venkovní aquaparky nebo koupaliště s vodními atrakcemi, kde pravděpodobně omylem
násobně přibylo množství odběrů pro zjišťování legionelly ve vodě. Neplatí ani dřívější úleva
pro koupelové bazény, kde dříve stačilo předložit 5 po sobě jdoucích „čistých“ rozborů a
interval mezi odběry bylo možné zdvojnásobit. Nynější vyhláška sice připouští něco
obdobného, ale kromě čistých rozborů musí být v systému instalováno automatické dávkování
chemikálií a kontinuální sledování hodnot chlóru, pH a Redox potenciálu a nové veličiny
Absorbance A254. Takové měření nikde dosud na bazénech není instalováno a vzhledem
k ceně zařízení asi ani hned nebude.
Zcela nově se vyhláška zmiňuje o barvících zkouškách pro zjišťování proudění vody,
zvláště u nepravidelných bazénů, a tím stanovení rizikových míst, kde se pak volí odběrné
místo vzorku. U odběrů vzorků pro laboratorní vyšetření platí ustanovení pro bazény
s atrakcemi (tedy i u vířivek), kdy se vzorek odebírá se zapnutou technologií atrakcí po 10ti
minutovém chodu. Všechny kontrolní odběry se provádí za provozu, nejdříve 3 hodiny po
zahájení. Výjimku si dovolil státní zdravotní dozor, který si může odebrat kontrolní vzorek z
bazénu kdykoliv.
Změny se novou vyhláškou netýkají jen způsobu odběru vzorků, ale i měřených parametrů
kvality vody – viz tab. 3. Oproti předchozí vyhlášce již nesledujeme parametry CHSK a
amonné ionty, objevil se ale zcela nový parametr – celkový organický uhlík, který by měl
___________________________________________________________________________________ 107
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
podle chemiků lépe ukazovat kvalitu vody, resp. její zátěž od návštěvníků. Namísto původní
limitní hodnoty sledovaného parametru máme nyní nově mezní hodnotu (MH) a nejvyšší
mezní hodnotu (NMH). V případě překročení NMH na kterémkoliv odběrném místě nebo MH
na všech odběrných místech je nutné přerušit koupání, objevit příčinu a přijmout účinná
opatření k nápravě. NMH je stanovena v mikrobiologických parametrech vody a dále
v hodnotě vázaného chlóru. Tento ukazatel bude pravděpodobně největším problémem pro
všechny provozy, které dosud nemají v systému cirkulace vřazen aktivní prvek odbourávání
vázaného chlóru. Stanovená hodnota je natolik přísná, že bude docházet buď k přerušování
provozu na bazénech, nebo obcházení tohoto ustanovení. Při projednávání znění vyhlášky se
ale autory nepodařilo přesvědčit, že je tento bod kritický a lze očekávat problémy.
Tab. 3a Příloha č. 8 k vyhlášce č. 238/2011 Sb.
Požadavky na mikrobiologické ukazatele jakosti bazénových vod
Ukazatel
Jednotka
Escherichia coli
počet kolonií při 36°C
Pseudomonas aeruginosa
Staphylococcus aureus
Legionella spp.
KTJ/100 ml
KTJ/1 ml
KTJ/100 ml
KTJ/100 ml
KTJ/100 ml
Upravená
voda před
vstupem
do bazénu
Bazénová voda během provozu
0
20
0
0
10
0
100
0
0
10
Mezní hodnota
Nejvyšší
mezní
hodnota
*)
*)
*)
100
100
Mikroklimatické požadavky v mokrých zónách
Změny zaznamenává vyhláška i v požadavcích na osvícení bazénové haly a příslušenství.
Přestože se dosud nikde neobjevily žádné problémy, zvyšuje vyhláška přílohou 12 požadavky
intenzity osvětlení pro rekreační plavání na dvojnásobek, stejně tak v přilehlých prostorách
šaten, sprch a WC. Nárůst je i pro osvětlení na plavecký výcvik. V mikroklimatických
požadavcích se objevuje jako doporučená hodnota měření obsah trichloraminu v bazénové
hale – 20 cm nad vodní hladinou.
Zázemí bazénů a saun
Několik zajímavých změn přinesla vyhláška do prostor šaten, umýváren a WC umělých
koupališť a saun (viz obr. 1). Návštěvníci, kteří podle původní vyhlášky, odcházeli ze sprch
do šaten, měli mít na cestě místo pro odpočinek. Nová vyhláška místo toho dala zpět
osušovnu.
Malé provozy určitě uvítají, že do kapacity 6 návštěvníků, mohou mít k bazénu nebo
sauně jen jedny společné sprchy a společné záchody. Toto řešení vyhovuje tak oblíbeným Rklubům, které často vznikají jako komerční prvek pronajímaný za paušální úhradu klientovi.
Mívá samostatnou dispozici nezávisle na zbytku objektu a je vybaven na malou uzavřenou
skupinu osob.
Ve všech nových provozech se bude vyžadovat úklidová místnost s tekoucí teplou a
studenou vodou. To ovšem bývá standardní řešení u běžných provozů, pouze předchozí
předpisy ji dosud nestanovovaly.
Legislativní změny pro sauny
U saun konečně nemusíme řešit čekárnu. Ta se promítala v předpisech ještě z doby
minulého tisíciletí, trochu jako historický přežitek.
108 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
Tab. 3b Příloha č. 8 k vyhlášce č. 238/2011 Sb.
Požadavky na fyzikální a chemické ukazatele jakosti bazénových vod
Ukazatel
Jednotka
Upravená
voda před
vstupem
do bazénu
průhlednost
zákal
pH
celkový organický uhlík
(TOC)
dusičnany
ZF
volný chlor
mg/l
vázaný chlor
ozon
redox-potenciál
- v rozsahu pH 6,5 – 7,3
- v rozsahu pH 7,3 – 7,6
mg/l
mg/l
Mezní hodnota
Nejvyšší
mezní
hodnota
nerušený průhled
na celé dno
0,5
6,5 – 7,6
2,5 mg/l nad
hodnotu plnící vody
20,0 mg/l nad
hodnotu plnící vody
0,3 – 0,6
0,5 – 0,8
0,7 – 1,0
mg /l
mg/l
mV
Bazénová voda během provozu
0,3
< 0,05
< 0,05
> 750
> 770
> 700
> 720
Drobné změny se připouští pro prohřívárny. Výdřeva prohříváren už neřeší bezsukovost,
kterou stejně nikdo u dřeva nemohl zaručit. Prohřívárna může mít jen jednu pryčnu. Trochu
rozpor je v ustanovení, že podlahová vpusť musí být mimo prostor prohřívárny, když
následující věta připouští její umístění v prohřívárně, pokud je svým konstrukčním řešením
schopna zabránit vniku pachů z kanalizačního systému. Tyto systémy opravdu existují, a tak
první věta je zcela nadbytečná. Teploměr již nemusí viset 5 cm od stěny, jak stanovovaly
předchozí předpisy, ale můžeme ho připevnit na zeď – nyní jednotně do výšky 2 m nad
podlahou.
Nová vyhláška již nestanovuje velikost ochlazovacího bazénu, ale doplňuje ho v úrovni
hladiny o přepadový žlab. Ve vodě ochlazovacího bazénu se max. obsah chlóru zvyšuje
z původních 0,5 na 0,6 mg/l. Kontrola obsahu chlóru stačí 1 x denně. Potěšitelné pro saunéry
je další novinka, která připouští sušení použitého prádla v návštěvních prostorách po ukončení
provozu. Předchozí vyhláška totiž předepisovala speciální prostory pro sušení. Změnou je i
frekvence údržby sauny. Nezávisle na době provozu (původně při provozu nad 8 hodin) se
dvakrát čistí pryčny a podlaha. Desinfikuje se ale až po ukončení provozu.
Závěr
Řada novinek, které vyhláška přináší v části pro umělá koupaliště a sauny, byla vyvolána
z odborných kruhů, kde je zájem o nejoptimálnější podmínky a zajištění hygienické
nezávadnosti provozu. Některá ustanovení ale jsou nepochopitelná, protože nemají na
hygienu provozu žádný vliv, případně, jako u zvýšení hodnot chlóru ve vodě, znamená
zhoršení provozních podmínek pro návštěvníky. Nevyrovnaně působí i požadavky na systém
zjišťování kvality vody nebo mikroklimatické podmínky.
___________________________________________________________________________________ 109
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
Pro ty, kdo mají zájem seznámit se podrobněji s novou legislativou, připravila Asociace
pracovníků v regeneraci – APR odborné semináře – jeden z nich proběhl i zde na Palestře.
Díky souhlasu přednášejících budou presentace přednášek z těchto seminářů zpřístupněny na
internetových stránkách APR - www.aprcz.cz.
Obr. 1 – Schéma provozních vazeb mokrých zón v bazénech a wellness
Recepce - pokladna
WC ženy
Šatna muži
Osušovna muži
Vstupní hala
Úklidová
komora
Sprchy
muži
WC muži
WC muži
Restaurace, bufet, občerstvení
Bazén, vířivky,
(mokré prostory
wellness v
plavkách) Čistá chodba
Šatna ženy
Sprchy
ženy
obsluha
WC ženy
Osušovna ženy
Sauna, pára,
ochlazovna,
odpočívárna,
(mokré prostory
wellness – „nahý“
provoz) „mokré“ občerstvení
Literatura
Zákon 258/2000 Sb. ve znění Zák. 151/2011 Sb. o ochraně veřejného zdraví
Vyhláška 238/2011 Sb. o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a
hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch.
Odvětvová norma TNV 94 09 20 – 1 Bezpečnost na bazénech, koupalištích a aquaparcích
Kontakt
Ing. Milan Šmíd
Bazény a wellness s.r.o. – projektový ateliér
Asociace pracovníků v regeneraci – APR
Nad Šutkou 41e, 182 00 Praha 8
e-mail: [email protected]
[email protected]
110 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
ETICKÉ ASPEKTY POSKYTOVANIA WELLNESS
V BIOPSYCHOSOCIÁLNOM KONTEXTE
ETHICAL ASPECTS OF THE WELLNESS CARE REGARDING THE
BIOPSYCHOSOCIAL CONTEXT
Katarína Mária VADÍKOVÁ
Abstrakt: Autorka príspevku poukazuje na skutočnosť, že prístup poskytovateľa wellness
k prijímateľovi si vyžaduje nielen technickú zručnosť, ale tiež múdrosť. Dialogická
vzájomnosť osôb pri poskytovaní wellness môže mať obojstranný blahodarný účinok za
predpokladu, že sa bude odovzdávať a prijímať v súlade so svedomím.
Kľúčové slová: biopsychosociálny kontext; wellness; vzťahová štruktúra poskytovateľ –
prijímateľ; dialogická vzájomnosť; well-being; svedomie.
Abstract: Paper refers to the reality, that any wellness care provider needs not only technical
interdisciplinary ability to provide a wellness care, however wisdom. Dialogical mutual
cooperation between persons (provider and recipient of a wellness care, both) causes bilateral
beneficial effect in such a case that it is given and it is accepted in furtherance of conscience.
Key words: biopsychosocial context; wellness; relation structure provider - recipient;
dialogical mutual cooperation; well-being; conscience.
1. Úvod
Vrstevnatosť biopsychosociálneho kontextu nahliadania poskytovania wellness poukazuje
na komplikovanosť vzťahovej štruktúry poskytovateľ – prijímateľ v tejto oblasti poskytovania
služieb zdravotníckej starostlivosti. Predpokladom úspešného poskytovania wellness je nielen
interdisciplinárne erudovaná odbornosť v oblasti medicíny, fyzioterapie, psychológie
a sociálnych vied, ale tiež vnímavá, zrelá, morálna osobnosť poskytovateľa.
Etické aspekty poskytovania wellness, reflektované v biopsychosociálnom kontexte,
poukazujú na skutočnosť, že prístup poskytovateľa wellness k prijímateľovi si vyžaduje
nielen technickú zručnosť, ale tiež múdrosť. Základnou hypotézou je myšlienka, že dialogická
vzájomnosť osôb pri poskytovaní wellness, tzn. rozvíjanie dialogickej dimenzie služby
poskytovania wellness, môže mať obojstranný blahodarný účinok za predpokladu, že sa bude
odovzdávať a prijímať v súlade so svedomím.
2. Charakteristika biopsychosociálneho kontextu poskytovania wellness z hľadiska
filozofickej antropológie dialogického personalizmu
Z hľadiska filozofickej antropológie sme si ako východisko našich úvah zvolili základnú
tézu dialogického personalizmu: človek je osoba uprostred interpersonálnych vzťahov (Por.
Glasová, 2006, s. 5 -7).
Chápanie človeka ako osoby uprostred interpersonálnych vzťahov má svoje korene nielen
v personalizme a dialogizme tzv. západnej, predovšetkým európskej, ale i tzv. východnej,
predovšetkým ruskej kultúry (Por. Hrehová, 2000, s. 82 – 85). V pojme osoba toto prepojenie
___________________________________________________________________________________ 111
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
antropologických koncepcií umožňuje ponechať človeku zároveň jeho tajomnosť (filozofické
tajomstvo) i problematickosť (filozofický problém); poukazuje na poznateľné i nepoznateľné
stránky ľudskosti; statiku komunikácie dopĺňa dynamizmom dialógu; rešpekt ukotvuje
v pojme ľudská dôstojnosť a pozornosť venuje vzťahom, uprostred ktorých ho/ju kladie
zároveň ako vzájomný dar.
Pojem biopsychosociálny kontext možno vymedziť v súvislosti s chápaním človeka ako
osoby (personalizmus), a to na základe trichotomickej matrice, tzn. že človek je súladom tela,
duše a ducha: „Bez ducha by človek nebol osobou a nebolo by ani Ja, ani vzťahu k Ty. Ale
duch prebýva v celku, v jednote, v bytí človekom, a to v bytí telom-dušou-duchom.“
(Steinbűchel, 1951 – cit. podľa Schmidinger, 1994, s. 104). Ľudský vnútorný svet (Patočka,
1990; Havel, 1990; Glasová, 2000;) je kompaktným dejiskom interakcií sveta telesna,
duševna a duchovna. Všetky tri sú navzájom prepojené a pri narušení ich vzájomnosti nastáva
porucha celku, tzn. osoby uprostred interpersonálnych vzťahov. Úraz, ktorý osoba utrpí
v niektorom z týchto svetov, má rezonanciu i v ďalších dvoch, ako naznačuje Obrázok č. 1. –
zasahuje celého človeka. Podobne aj liečenie, úľava od bolesti, či uvoľnenie prostredníctvom
techník wellness sa takýmto spôsobom premieta do celkového zdravia osoby.
Obrázok č. 1 Vymedzenie pojmu osoba pomocou trichotomickej matrice
OSOBA
Svet ´duševna´
Svet
´telesna´
Svet ´duchovna´
Dynamika vymedzenia pojmu biopsychosociálny kontext však zároveň umožňuje preniesť
vybrané charakteristiky jeho funkcií zo životného príbehu konkrétneho jednotlivca, tzn.
osoby, do interpersonálnych interakcií v priestore sociálna (Por. Glasová, 2008, s. 22 - 23).
Umožňuje to prirodzená výbava osoby, lokalizovanej uprostred interpersonálnych vzťahov ľudská prirodzenosť.
2.1 Porozumenie typológii vzťahov pri poskytovaní wellness v biopsychosociálnom
kontexte
Vzhľadom ku typológii vzťahov, intrapersonálny vzťah umožňuje a je bázou pre
interpersonálny vzťah na rovine tzv. osobných vzťahov, pričom podporuje a rozvíja sociálny
a spoločenský vzťah v rovine tzv. neosobných vzťahov. Takýmto spôsobom sa podieľa na
formovaní priestoru sociálna, ako ukazuje Obrázok č. 2. Trichotomická matrica v procese
112 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
uskutočňovania vzťahov transcenduje do sociálna v podobe biopsychosociálneho vrstvenia
nahliadania skutočnosti. (Por. Glasová, 2008, s. 28 – 32).
Obrázok č. 2 Typológia vzťahov v biopsychosociálnom kontexte
SOCIÁLNO
TY
MY
JA
LEGENDA
Osobné vzťahy v sociálne
JA< –––– > JA Intrapersonálny vzťah – vzťah k sebe samému, vzťahová väzba
v jadre osoby;
Neosobné vzťahy v sociálne
––––– >
JA ––––– > MY
––––– >
JA Sociálny vzťah – vzťahová väzba vychádza z JA a triešti sa ku
mnohým TY, tzn. k MY, aby bola upevnená v sociálne;
vzťahová väzba je nasmerovaná k viacerým osobám súčasne,
čím stráca pevnosť, ktorú však zabezpečuje sociálno;
V tomto zmysle možno aj poskytovanie wellness charakterizovať ako spoluprácu na
ozdravení prvku zložitého systému vzťahových vzorcov, ktoré tvoria spoločnosť a zároveň
spoluprácu s týmto prvkom na upevnení vzťahového systému sociálna ako takého.
Poskytovanie wellness možno takto tiež rozumieť ako pomáhajúcu profesiu 2. stupňa (Por.
___________________________________________________________________________________ 113
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
Buryová, 2008, s. 17 – 19). Pri uskutočňovaní starostlivosti wellness možno v činnosti
poskytovateľa identifikovať znaky poslania, povolania a zamestnania, ktoré charakteristiku
tejto profesie dopĺňajú o rôznorodé etické aspekty4.
2.1 Vybrané etické problémy vzťahovej štruktúry poskytovateľ - prijímateľ
starostlivosti wellness
Vzťahová väzba interpersonálneho vzťahu je ukotvená v jadre osôb, čím možno
predpokladať, že v tomto typu vzťahu sa osoba ako celok odovzdáva druhej osobe ako celku,
tzn. ide o rozhodnutie autonómnej bytosti o spolupráci na uzdravení. Na úrovni tohto
osobného typu vzťahu si však vzťahová väzba vyžaduje dialóg, pričom pri neosobných
vzťahoch (sociálny, spoločenský vzťah) postačuje komunikácia (Por. Glasová – Glasa, 2007,
s. 2 - 5).
Dialóg nielen mapuje všetky tri vrstvy človeka (telesno-duševno-duchovna)
v podmienkach biopsychosociálna, ale z nich získané informácie aj spracováva. Na rozdiel od
dialógu sa prostredníctvom komunikácie iba mechanicky šíria informácie ako nezávislé dáta
bez vysvetľujúcej zložky, ktorá je však nevyhnutne potrebná pre poskytovanie komplexnej
starostlivosti wellness. Človek ako osoba uprostred interpersonálnych vzťahov si zo svojej
prirodzenosti vyžaduje integrálne vnímanie – potrebuje zaznamenávať úprimnú snahu
o komplexné porozumenie svojho stavu. Ako intra-, tak interpersonálne vzťahy vyžadujú
vzájomnosť, bez ktorej dialóg nie je možný. Prijímanie starostlivosti predpokladá ´starosť´
o druhého z pozície poskytovateľa podobne, ako dôveru zo strany prijímateľa (Por. Vadíková,
2010, s. 38 – 39). Potvrdenie týchto požiadaviek sa uskutočňuje na úrovni vzťahovej väzby,
a to v dialógu.
Pri poskytovaní starostlivosti wellness tak ide predovšetkým o spoluprácu na všetkých
úrovniach sociálna s dynamickou, aktívnou, živou, dialogickou osobou, a nie so statickým
indivíduom. Vzťah JA ––> Ono, tzn. k človeku ako indivíduu, nielen podceňuje komplexnosť
ontologickej podstaty ľudskej bytosti, ale ju aj znehodnocuje – znevažuje jej ľudskú
dôstojnosť.
Vnímať klienta iba ako vlastníka boľavého údu (telesno), či duševnej trýzne (psychika)
alebo nositeľa viny (duchovno) ho degraduje na manipulovateľný prostriedok robotickej
aplikácie vybraných techník starostlivosti wellness. On, ona – bezmenný nositeľ problému,
ktorý je potrebné mechanicky odstrániť, a nie vyriešiť, sa môže dokonca stať až prostriedkom
k jednostrannému uspokojeniu poskytovateľa na úkor potrieb prijímateľa. Zároveň možno
poukázať na skutočnosť, že takáto jednostrannosť pohľadu poskytovateľa starostlivosti na
klienta, či nadmerná koncentrácia na vybranú dimenziu vrstiev osoby (napr. iba na telesno),
môže v konečnom dôsledku viesť k zvýšeniu diskomfortu osoby ako celku, aj napriek
úspešnému odstráneniu jednotlivého problému.
Vnímať poskytovateľa iba ako aplikátor rôznorodých techník, tzn. prostriedok na
uspokojenie vlastných potrieb, nie je iba nerešpektovaním Kantovho kategorického
imperatívu, ale prieči sa princípom morálky. On, ona – bezmenný eliminátor problému
nakoniec iba mechanicky vystavuje na obdiv (predáva) svoju profesionalitu na úkor vlastnej
dôstojnosti, čo môže viesť nielen k diskomfortu poskytovateľa, ale sa spätne odrazí i na
4
Z hľadiska terminológie profesijnej etiky možno pojem povolanie vymedziť ako sebaidentifikáciu
prostredníctvom vykonávania predmetnej činnosti na základe oslovenia po mene, tzv. stotožnenie sa s profesiou;
pojem poslanie vymedziť ako reakciu na vonkajšiu výzvu (apel), prijatú vo svedomí ako sebaodovzdávanie, tzv.
vyslanectvo profesie; pojem zamestnanie vymedziť ako vykonávanie činnosti na základe mechanizmu
vzťahového vzorca ponuka – dopyt, tzv. robotika profesie. Ideálom pre oblasť wellness je pochopiť
poskytovanie wellness ako osobné povolanie. Rozbor následkov vykonávania činnosti v rozmedzí jednotlivých
pojmov (povolanie, poslanie, zamestnanie) a ich etických dôsledkov pre oblasť poskytovania wellness, je jednou
z ďalších zaujímavých oblastí otvorených pre ďalšiu diskusiu.
114 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
diskomforte prijímateľa takto charakterizovanej starostlivosti. Robotická starostlivosť stráca
ľudskú (osobnú) dimenziu, čím sa výrazne oslabujú jej liečivé účinky. Z hľadiska
trichotomickej matrice tak nie sú prijímateľom cenené, ani hodnotené sféry duševna
a duchovna poskytovateľa, ale iba telesna. To sa prenáša ako kal do biopsychosociálna
a postupne pokrýva pôvodný tvar vzťahu a formuje rôzne vzorce uskutočňovania
problematických vzťahov.
Vzhľadom na vrstevnatosť biopsychosociálneho kontextu a na dynamiku ľudskej
prirodzenosti sa ukazuje, že človeka (prijímateľa, a poskytovateľa starostlivosti) je potrebné
rozumieť v jeho komplexnosti, tzn. celý človek ako osoba sa podrobuje liečbe/starostlivosti
wellness a tiež, človek ako celok uskutočňuje rôznorodé služby wellness. Objektivizácia
zhmotňuje vnímanie človeka do indivídua, tzn. vlastníka predmetnej veci (napr. telesného
údu, ktorý sa podrobuje liečbe; alebo robota naprogramovaného k poskytovaniu určitej
techniky), tzn. smeruje k depersonizácii5 človeka. V obidvoch prípadoch starostlivosť stráca
základnú podmienku liečivosti – ľudský faktor.
Z uvedenej reflexie tiež vyplýva, že nemožno aplikovať wellness na klienta, ale
s klientom. Pri cielenej starostlivosti, tzn. zameranej na vybranú dimenziu osoby, a to či už na
telesno, duševno alebo duchovno, by mal človek byť rešpektovaný a ošetrovaný komplexne,
tzn. s ohľadom na všetky tri dimenzie svojho vnútorného sveta (telesno-duševno-duchovno)
a zároveň biopsychosociálna. V tomto zmysle možno porozumieť i právu na zdravotnú
starostlivosť v celom spektre jej rôznorodých typov, pretože „ľudské práva chránia
jednotlivca žijúceho v spoločnosti s druhými ľuďmi, chránia človeka pred narušením jeho
slobody a ľudskej dôstojnosti.“ (Rusnák, 2009, s. 53).
2.2. Axiologicko-aretologická dimenzia poskytovania wellness
Posolstvo obsiahnuté v pojme well-being, ktoré by malo byť hlboko zakódované (etický
kódex) v postupoch poskytovania wellness, by malo (etická dimenzia) vyjadrovať špecifiká
filozofickej antropológie, ktorou sa prezentuje spoločnosť, kam prijímateľ a poskytovateľ
tejto starostlivosti patria. Avšak, nedorozumenie a nesprávne aplikovanie wellness plynie
z nedostatku informácii práve v tejto oblasti. „Ľudská existencia, človek, sa pre filozofiu
a etiku po kataklizme novodobých svetových vojen stáva aktuálnou výzvou. Myslieť človeka po
gulagu, šoah, hovoriť o človeku po experimentoch s ľudstvom v kultúrnej revolúcii a po
inferne v Kambodži , uvažovať o človeku v utilitárnych kategóriách konzumne zameranej
spoločnosti, či analyzovať postavenie človeka v mechanisticko-kauzálnych súvislostiach
pragmaticky založenej postmodernej spoločnosti sa stáva naliehavou potrebou súčasnej
vedy“ (Rusnák, 2011, s. 47).
Vzájomný vzťah prijímateľa i poskytovateľa wellness je nesmierne dôležitý pre
prežívanie well-being. Márna by bola snaha poskytovateľa o uzdravenie svojho klienta, ak by
ten jeho úsilie iba oceňoval, a nie zhodnocoval. Axiologický rozmer poskytovania wellness
totiž plne zodpovedá vzájomnej interpersonálnej dialogike rebríčkov hodnôt a priorít. Nie je
nevyhnutné, aby boli zhodné, dokonca sa môžu podstatne odlišovať, a preto je podstatné pre
ozdravný proces, aby boli súčasťou vzájomného dialógu medzi poskytovateľom
a prijímateľom starostlivosti wellness. Dialóg si priamo vyžaduje podstata well-being, a to pre
obidvoch. Samotná komunikácia, tzn. neosobné informovanie, nestačí ani len na naštartovanie
ozdravného procesu, i keď sa môže stať motiváciou. Ontologické vymedzenie well-being
predpokladá tzv. tkvenie, tzn. prítomnosť v priestore dobra. Ľudskou interpretáciou sa tento
priestor vo svojej podstate nemení, získava však špecifický vzhľad - jedinečnosť.
5
Porovnaj starostlivosť o robotickú súčasť spoločnosti v známej Čapkovej dráme R.U.R. (Čapek, 1958).
___________________________________________________________________________________ 115
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
Z axiologického hľadiska sa kategórie morálky pravda a dobro stávajú fundamentálnymi
hodnotami poskytovania wellness. Pozitívny scenár života, ako o ňom píše Šauerová, úzko
súvisí s aktívnym prijatím hodnôt (Šauerová, 2010), tzn. priradením významu a zmyslu
(hodnotenie), a nielen zoradením v pláne života (priority), či zrovnávaním s matériou zmyslu
života (oceňovanie).
Nazeranie dobra (videnie) v prítomnosti sprevádza spokojnosť definovaná rebríčkom
hodnôt a trichotomicky (telesne – duševne – duchovne) prežívaná v biopsychosociálne.
Širokospektrálne porozumenie, ktoré prijímateľ starostlivosti wellness očakáva a potrebuje od
poskytovateľa, radí profesiu poskytovania wellness vo všetkých jej typoch medzi náročné
a nezameniteľne ľudské profesie (Šauerová, 2011).
Z aretologického hľadiska variuje profilácia prijímateľa i poskytovateľa podľa typov
poskytovania starostlivosti wellness. Cnosť, vo všetkých svojich obsahových rozmeroch –
tzn. ako vlastnosť, danosť, schopnosť, zručnosť, či zvyk; v konečnom dôsledku uspôsobuje
prijímanie a poskytovanie starostlivosti wellness podľa požiadaviek toho-ktorého typu
problému. Orientácia na dobro, obsiahnutá v pojme well-being, udržuje v permanentnej
intencionalite rozvíjanie aretologickej výbavy ako poskytovateľa, tak prijímateľa. Pre
obidvoch je táto zameranosť na dobro nevyhnutná. Pre účelné poskytovanie starostlivosti
wellness je dôležité podporovať a stimulovať rozvoj cností. Neresti ničia ozdravný proces už
v jeho začiatkoch.
2.3. Funkcia svedomia pri poskytovaní wellness
Problematika svedomia spracovaná v kontexte dialogického personalizmu poukazuje na
človeka ako dialogickú osobu uprostred interpersonálnych vzťahov. Ctí jeho autonómiu ako
ľudskú dôstojnosť a vymedzuje mieru heteronómie, ktorú je ako autonómna bytosť schopný
prijať vo svojom svedomí. Svedomie charakterizuje ako schopnosť osoby rozpoznať pravdu
o dobre a zároveň ako inštanciu pri obvinení z morálnej viny. Zároveň ho lokalizuje do
vnútorného sveta človeka, do priestoru, kde sa uskutočňuje rozhodovací proces, do vedomia
a charakterizuje ako jeden z vnútorných faktorov rozhodovacieho procesu (rozum, pamäť,
srdce, vôľa, city, svedomie). Úlohou svedomia v podmienkach rozhodovacieho procesu je
chrániť integritu a identitu osoby (Vadíková, 2011).
V tomto zmysle možno aj poskytovanie/prijímanie starostlivosti wellness charakterizovať
ako vedomé rozhodnutie, tzn. že je pre konkrétneho aktéra pravdou, že ide o dobré/zlé
rozhodnutie, ktoré ako také prijal vo svojom svedomí. To, čo je pre osobu dobré, sa
v podmienkach rozhodovacieho procesu odvodzuje od pojmu dobra a pravdy, čím síce vzniká
jedinečné vysvetlenie, ale nemá spätný vplyv na tieto dva pojmy. Omylnosť svedomia
vyplýva zo zavinenej/nezavinenej nedostatočnosti informácii v rozhodovacom procese osoby.
Konečný verdikt o rozhodnutí formuluje osoba ako celok, čím mu dáva pečať svojej identity prepožičiava svoje meno. Každé jednotlivé rozhodnutie je rozhodnutím osoby ako celku.
Poskytovanie starostlivosti wellness zahŕňa rad techník, pre ktoré sa predpokladá
blahodarné pôsobenie. Aplikácia každej jednotlivej techniky vyžaduje samostatné
rozhodovanie. Tiež podobne tak aj kombinácia týchto techník si vyžaduje citlivý prístup
k rozhodovaniu. Profesionálna interdisciplinárna erudovanosť však ešte poskytovateľovi
starostlivosti wellness nezaručí žiadané well-being prijímateľa, ani jeho samotného. Rozumné
riešenia síce dočasne vyriešia akútny problém, ale ak sú nemúdre, nebudú mať dlhodobú
pôsobnosť. Pravdu o dobre, skutočne dobré riešenia, možno nájsť iba úprimným hľadaním
pravdy – láskou k múdrosti.
3. Záver
Biopsychosociálno je priestorom, kde sa prejavuje a uskutočňuje plnosť životného príbehu
dialogickej osoby. Poskytovanie starostlivosti wellness je uskutočňované v interpersonálnom
116 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
vzťahu a ako také aretologicky charakterizované dialogičnosťou. Axiologická dimenzia
poskytovania starostlivosti wellness predpokladá vnímanie dialogickej osoby v jej
kompaktnej komplexnosti ako hodnotu o sebe a zároveň v pojme ľudská dôstojnosť odkazuje
na schopnosť autonómnej ľudskej bytosti rozhodnúť sa pre mieru heteronómie, dôležitej pri
začiatkoch ozdravného procesu. Každé rozhodnutie je sprevádzané obranou identity
a integrity osoby, čo je úlohou pre jej svedomie. V rozhodnutí poskytovať/prijímať
starostlivosť wellness sa špecifickým spôsobom manifestuje funkcia svedomia ako schopnosti
človeka rozpoznať pravdu o dobre a zároveň ako inštancie pri obvinení z morálnej viny.
V tomto zmysle možno konštatovať, že prijímanie a poskytovanie starostlivosti wellness si
vyžaduje, aby bolo prijatým rozhodnutím vo svedomí osoby. Svedomie však nie je statickým
darom, ale schopnosťou, ktorú je potrebné neustále rozvíjať. Preto pre komplexnosť
poskytovania starostlivosti wellness predpokladáme nielen interdisciplinárnu erudovanosť, ale
múdru, axiologicko-aretologicky rozvinutú osobnosť, schopnú prijímať rozhodnutia vo
svojom svedomí. Predpokladáme, že takýmto spôsobom sa zabezpečí uskutočňovanie
podstaty poskytovania wellness, obsiahnutej v pojme well-being.
4. Literatúra
BURYOVÁ, I. Etické aspekty v pomáhajících profesích. (11 – 33) IN: MALÁTEK V. a kol.
Sociálně ekonomické a manažerské aspekty podnikatelské etiky. Kniha statí. Bratislava:
EUROUNION, 2008. 223s. ISBN: 978-80-89374-00-7.
ČAPEK, K. R.U.R. Bílá nemoc. Matka. Výbor z díla. Sv. 5. Praha: Československý
spisovateľ, 1958. 264s.
GLASOVÁ, K., GLASA, J. Potreba dialógu a dialogických vzťahov v etickej komisii. IN:
Medicínska etika a bioetika 1-2/2007. r. 14, s. 2-5.
GLASOVÁ, K. Filozofia v praxi sociálneho pracovníka. Bratislava: VŠ Z a SP sv. Alžbety,
2008. 116s. ISBN: 978-80-89271-44-3
GLASOVÁ, K. K vymedzeniu pojmu osoba v kontexte dialogického personalizmu. IN:
Medicínska etika a bioetika 3-4/2006, r. 13, s. 5 – 7.
GLASOVÁ, K. Vnútorný svet – tajomstvo každého človeka. (136 – 140) IN: LETZ, J.,
TKÁČIK, L. (Eds.) Acta Philosophica Tyrnaviensis 5. Osobnosť človeka v jeho duchovnej
dimenzii. Trnava: FH TU, 2000. 140s. ISBN: 80-88774-91-8.
HAVEL, V. Do různych stran. Eseje a články z let 1983 – 1989. Praha: Knihovna Lidových
novin, 1990. 527s. ISBN: 80-7106-000-3.
HREHOVÁ, H. Ruský filozofický personalizmus v parížskom prostredí a jeho špecifiká (82 –
91) IN: BALÁŽOVÁ, J., REMIŠOVÁ, A. (Eds.) Filozofia a doba. Bratislava: IRIS,
2000.528s. ISBN: 80- 88778-23-9.
PATOČKA, J. Kacířské eseje o filosofii dějin. Praha: Academia, 1990. 164s. ISBN: 80-2000263-4.
RUSNÁK, P. Antropologické konštanty ľudskej existencie na pozadí analýzy času vo
fundamentálnej ontológii. (47 – 57) IN: NANIŠTOVÁ, E., FOTTA, P. (Eds.) Existenciálne
významné hodnoty v osobnom, spoločenskom a kultúrnom kontexte. Trnava: FF TU, 2010.
276s. ISBN: 978-80-8082-418-1
RUSNÁK, P. Identita a teória ľudských práv ako témy súčasnej etickej reflexie. (53 – 58) IN:
HREHOVÁ, H. a kol. (Eds.) Transformácia ľudskej identity v strednej Európe po roku 1990.
Trnava: FF TU, 2009. 136s. ISBN: 978-80-8082-323-8
SCHMIDINGER, H. Der Mensch ist Person. Ein christliches Prinzip in tehologischer und
philosophischer Sicht. Wien: Tyrolia, 1994. 158s. ISBN: 37022-1952-8.
ŠAUEROVÁ, M. Aktivní přijetí hodnot jako součást vytváření pozitivního scenáře života.
(211 – 220) In. NANIŠTOVÁ, E., FOTTA, P. (Eds.) Existenciálne významné hodnoty
___________________________________________________________________________________ 117
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
v osobnom, spoločenskom a kultúrnom kontexte. Trnava: FF TU, 2010. 276s. ISBN: 978-808082-418-1
ŠAUEROVÁ, M. Osobnostní rozvoj wellness praktiků v celoživotním vzdělávání. (71-84)
IN: Nezávislý recenzovaný vědecký časopis. Life Long Learning. Vol. 1, No.2. Brno:
Mendelova Univerzita, 2011.122 s. ISSN1804-526X.
VADÍKOVÁ, K., M. Hospicová a paliatívna starostlivosť ako vzťah. (38-39) IN: Paliatívna
medicína a liečba bolesti – Suplement 2. 3/2010.
VADÍKOVÁ, K., M. Problematika svedomia v kontexte dialogického personalizmu. Trnava:
FFTU, 2011. 200s. ISBN: 978-83-7490-433-9.
5. Kontakt
Mgr. Katarína Mária Vadíková, PhD.
Katedra etiky a morálnej filozofie
Trnavská univerzita
Hornopotočná 23
91743 Trnava
Slovenská republika
E-mail: [email protected]
118 ___________________________________________________________________________________
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011
Mezinárodní konference „Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
WELLNESS A BIO-PSYCHO-SOCIÁLNÍ KONTEXT
Sborník sdělení z mezinárodní konference
„Wellness a bio-psycho-sociální kontext“
konané 24. 11. 2011
Vydala VŠTVS Palestra, s.r.o.
Praha 2012
Editoři:
prof. PhDr. Václav Hošek, DrSc.
doc. PhDr. Pavel Tilinger, CSc.
Recenzenti: doc. PhDr. Vladimír Kebza, CSc.
prof. PhDr. František Man, CSc.
Předtisková příprava: Pavel Tilinger, Václav Hošek, Jitka Růžková, Markéta Šauerová
Dáno do tisku: únor 2012
Vytiskla: Tiskcyklos, Hrudičkova 2109, Praha 4
Vydání první
náklad 300 výtisků
ISBN 978-80-904815-6-5
___________________________________________________________________________________ 119
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., 24. 11. 2011

Podobné dokumenty

physical self

physical self těla, která má tři složky: kognitivní, emocionální a behaviorální. Kognitivní složka zahrnuje představu o rozměrech těla jako celku, o rozměrech jednotlivých jeho částí a jejich vzájemném poměru. E...

Více

Vodní procedury ve wellness - Projekt Inovace studijního programu

Vodní procedury ve wellness - Projekt Inovace studijního programu Učební texty doplňuje kapitola praktického využití vodního prostředí pro individuální i skupinové cvičení ve vodě. Všichni autoři nabízí své akademické znalosti, praktické dovednosti i mezinárodní ...

Více

Příroda v offsidu / C5

Příroda v offsidu / C5 Žáci mají nyní za úkol se ve vytvořených skupinách pokusit ze slov, která napsali v KROKU 1, vytvořit definici slova SPORT. Při práci nesmějí použít jiná podstatná jména a slovesa, ostatní slovní dr...

Více

PS_2015_2

PS_2015_2 kromě CNS velmi aktivní také část imunitního systému. Potěšitelnou zprávou je i to, že se objevují tendence nevěnovat se pouze patologii, a tedy spánkovým poruchám, ale že by bylo dobré, kdyby se s...

Více

Závěrečná zpráva HW13

Závěrečná zpráva HW13 spisovatel a zakladatel časopisu Koktejl Josef Formánek. S Mentawajci strávil několik měsíců, sdílel s nimi jejich každodenní život a podstoupil i rituální tetování. Příběh jeho cesty ale odletem z...

Více

Komparace motivace žen k pohybovým aktivitám

Komparace motivace žen k pohybovým aktivitám KNAPPOVÁ, V. (2008) Změna pohybového režimu žen středního věku ve vztahu ke kvalitě držení těla v návykovém stoji. In Sport a kvalita života 2008. Sborník abstrakt mezinárodní konference konané 6.-...

Více

legal update 02-03/2015

legal update 02-03/2015 Novelatémata: zákona o spotrebiteľských úveroch na Slovensku Hlavní Připravuje se novela Ústavy - klouzavý mandát pro poslance

Více