Materiál k úvodnímu bloku

DĚJINY A KULTURA
VÝCHODNÍHO STŘEDOMOŘÍ
VE STAROVĚKU
Úvod do studia předmětu
ADVS000001
J. Mynářová, H. Vymazalová
Středa: 14:10-15:45
● SYLABUS
„Cílem této přednášky je poskytnout studentům základní uvedení do studia a
problematiky oblasti východního Středomoří a Egypta ve starověku. V tomto
jednosemestrálním kurzu se studenti seznámí se základními referenčními
příručkami (včetně bibliografií, slovníků, časopisů a řad, apod.), dějinami
oboru, základní literaturou k dějinám, jazykům a vývoji společnosti. Zvláštní
pozornost bude věnována topografii uvedeného regionu a otázkám spojeným s
chronologickým členěním pojednávaného úseku dějin.“
Atestace: Zk (na základě ústního pohovoru)
POZOR ZMĚNA: Atestace: Zk (na základě PÍSEMNÉHO TESTU)
DĚJINY A KULTURA VÝCHODNÍHO STŘEDOMOŘÍ
VE STAROVĚKU
● TÉMATA:
úvod, přírodní podmínky, topografie, chronologie, jazyky, společnost
DOPORUČENÁ LITERATURA
● J. Baines – J. Málek, Svět starého Egypta: kulturní atlas, Praha 1996
● M. Roaf, Svět staré Mezopotámie a starověkého Blízkého východu, Praha
1998
● M. Verner – L. Bareš – B. Vachala, Ilustrovaná encyklopedie starého
Egypta, Praha 1997
● J. Prosecký et al., Encyklopedie starověkého Předního východu, Praha 1999
● B. M. Fagan, Oloupený Nil. Vykradači hrobů, turisté a archeologové v
Egyptě, Praha 2001
● T. E. Levy (ed.), The Archaeology of Society in the Holy Land, New York
1995
● J. Sasson, Civilizations of the ancient Near East, I-IV, New York 1995
● I. Shaw (ed.), Dějiny starověkého Egypta, Praha 2003
● B. G. Trigger et al., Starověký Egypt, dějiny společnosti, Praha 2005
.
CITACE a ETIKA VĚDECKÉ PRÁCE
Citace: normy ČSN ISO 690 a
ČSN ISO 690-2
pro usnadnění: www.citace.com
PŘÍKLAD 1
[1 byl součástí chetitské
Mýtus o boji Boha bouře s drakem Illujankou[1]
novoroční slavnosti purulli a byl zapsán na jedné tabulce ve dvou odlišných
verzích „podle slov Kelly, kněze Boha bouře z Neriku“. Motivem příběhu je
přemožení zlého draka či hada Bohem bouře.
CTH 321. Literatura: G. M. Beckman, The Anatolian Myth of Illuyanka, in: Journal of the
Ancient Near Eastern Society,14, 1982, str. 11–25; G. M. Beckman, Hittite Canonical
Compositions – Myths: The Storm–God and the Serpent (Illuyanka), in: The Context of Scripture,
I: Canonical Compositions from the Biblical World, vyd. W. W. Hallo, Leiden – New York – Köln
1997, str. 150–151; T. H. Gaster, Thespis: Ritual, Myth, and Drama in the Ancient Near East, str.
245–267; V. Haas, Die hethitische Literatur. Texte, Stilistik, Motive, str. 97–103; H. A. Hoffner
Jr., Hittite Myths, str. 10–14; C. Kühne, Hethitische Texte, str. 177–181; C. Watkins, How to kill a
dragon in Indo-European. Paper presented at symposium, Fourth East Coast Indo-European
Conference, at Cornell University, Ithaca 1985; C. Watkins, Le dragon hittite Illuyankas et le
géant grec Typhôeus, in: Comptes-rendus des Séances de l’Académie des Inscriptions et
Belles-Lettres, 1992, str. 319–330. Český překlad J. Součková, Chetitské mýty, str. 283–285.
[1]
PŘÍKLAD 2
But with whom might Muršili have signed this treaty? According to the
chronological scheme followed here (see below), Horemheb would have been
pharaoh at this time, and thus, the partner with whom Muršili would have
concluded the treaty. In this context one should mention an object recovered at
Ugarit, a travertine vase bearing the name of Horemheb (RS 17.420+17.421),
which was recently “rediscovered” in the storage facilities of the National
Museum of Damascus and subsequently published by Lagarce in 2008.[1]
Lagarce (2008: 268–269, 274–275). The very existence of this object has been shrouded in
mystery for a long time: it was first mentioned in 1954 by Schaeffer (1954: 41; also 1955: XXIII)
among the Egyptian objects recovered from the Central Archives of the Royal Palace, but no
picture or drawing was published at that time. Thereafter it seems to have “disappeared”; in their
Trouvailles Epigraphique de l’Ougarit Bordreuil and Pardee (1989: 152 under entry RS 17.[477])
mention it as known only from a letter kept in the archives of the archaeological mission. According
to Lagarce (2008: 269 with n. 24), the vase comes from the residential area, more precisely from
the House of Rašapabu (see Yon 2006: 65 and 72 for plan and description), while Schaeffer in his
excavation report indicates Rooms 30 and 31 of the Central Archives as the find spot for this vase
and other Egyptian objects dated from Amenhotep III to Ramesse II (cf. Schaeffer 1955: XXIII and
fold-out plan at the beginning of the volume). Thus, there are either two Horemheb’s vases, one
from the House of Rašapabu and the other from the Central Archives, or there is only one vase
and thus only one of the two find spots can be correct. It should be noted that all but two vessels
with cartouches were found in the royal palace (Caubet 1991: 214).
[1]
PRIMÁRNÍ vs. SEKUNDÁRNÍ PRAMENY
PRIMÁRNÍ PRAMENY:
● hmotné památky x řada materiálů se
nedochovala (problematické: rákos, kůže,
dřevo, vosk apod.)
SEKUNDÁRNÍ PRAMENY:
● základní příručky:
● Lexikon der Ägyptologie, sv. 1–7, Wiesbaden 1975–1992 (ČEgÚ)
● Reallexikon der Assyriologie und Vorderasiatischen Archäologie, sv.
1–11 (sešit 7/8 hesla Šaduppum.B-Samug) … stále vychází (ÚSJ)
BIBLIOGRAFIE:
● KeiBi: Keilschrift Bibliographie … příloha časopisu Orientalia (ÚSJ +
ČEgÚ)
● příloha časopisu Archiv für Orientforschung (ÚSJ)
● Annual Egyptological Bibliography (do r. 1995) v tištěné podobě, dále
elektronicky (ČEgÚ)
KNIHOVNY:
● Centrální knihovna FF UK
● Knihovna Českého egyptologického ústavu FF UK
● Knihovna Ústavu srovnávací jazykovědy FF UK (Celetná 20, 2. patro)
● Národní knihovna
● Knihovna Akademie věd ČR
● Knihovna Archeologického ústavu AV ČR
● Knihovna Orientálního ústavu AV ČR
● Knihovna International Baptist Theological Seminary (www.ibts.cz)
PRÁCE SE SBÍRKOVÝMI PŘEDMĚTY:
● muzea, univerzitní sbírky, soukromé sbírky (Evropa, USA, Blízký
východ)
● odlišná pravidla pro vědeckou práci – nutno kontaktovat odpovědného
kurátora sbírky
● zejména v oblasti Blízkého východu je často přístup do sbírek obtížný,
což vede k situaci, že množství materiálu zůstává nezpracováno
MODERNÍ POSTUPY:
● INSCRIPTIFACT: www.inscriptifact.com
MODERNÍ POSTUPY:
● CDLI [Cuneiform Digital Library Initiative]: http://cdli.ucla.edu/
PRÁCE S ODBORNOU LITERATUROU
● ANOTACE
● KLÍČOVÁ SLOVA
Do příštího týdne vypracujte anotaci (v rozsahu ½ n.s.) a sestavte klíčová
slova u jednoho z následujících článků:
● D. B. Redford, „Studies in Relations between Palestine and Egypt during the First
Millenium B. C.: II. The Twenty-Second Dynasty“, Journal of the American Oriental
Society 93/1 (1973), str. 3-17.
● D. Gibbins – J. Adams, „Shipwrecks and Maritime Archaeology“, World Archaeology
32/3 (2001), str. 279-291.
● P. L. Fall – L. Lines – S. E. Falconer, „Seeds of Civilization: Bronze Age Rural
Economy and Ecology in the Southern Levant“, Annals of the Association of American
Geographers 88/1 (1998), str. 107-125.
● J. Phillips, „Punt and Aksum: Egypt and the Horn of Africa“, The Journal of African
History 38/3 (1997), str. 423-457.
● D. O’Connor, „Political Systems and Archaeological Data in Egypt: 2600-1780 B.C.“,
World Archaeology 6/1 (1974), str. 15-38.
V případě neodevzdání dne 19.10.2011 bude z výsledku zkouškového
testu odečteno 5 bodů!